Život před narozením

Z IVOT PR ED NAROZENI
M
Kdy zac ınabyt c lovek c lovekem? Majeste
nenarozenž dıte uz svou dusi? Pokud ano, tak
odkdy? A kdy vlastne zac ınaz ıt?
To jsou otazky, kterymi se nejen rodic e, ale
takž filozofovž a teologovž obırajı od nepameti.
Novž poznatky o vyvoji dıtete v deloze nam
osvetlujı prvnı faze jeho z ivota. Mnohem drıve,
nez jsme se dosud domnıvali, se rozvıjejı smysly
jeste nenarozenž ho dıtete a takž mnohem drıve se
rozvıjejı jemnž struktury a schopnosti mozku. A
co je pro budoucı rodic e obzvlasů dulez itž - jiz v
deloze se vytvarejıprvnıvztahy dıtete k rodic um.
Nenı to tak davno, kdy panovala domnenka,
z e nenarozenž dıte je vetsinu c asu v materskž m
lune cosi necitlivž ho, hluchž ho k vnejsım
impulsum, cosi, co jen vegetuje.
Mnohž o dosud neznamž m z ivote
nenarozenž ho jsme se dozvedeli teprve v
poslednıch letech. Dıky modernımu vyzkumu
pomocı elektronovych mikroskopu, ultrazvuky a
endoskopie (prımž pozorovanı dıtete v deloze
pomocı specialnıho snımacıho c idla). Jsou to
pozoruhodnž poznatky, kterž zcela menı nase
predstavy o z ivote dıtete v materskž m lune.
Podle poslednıch vyzkumu se uz vı, z e jiz v
prvnıch mesıcıch po poc etı a pravdepodobne jiz v
prvnıch tydnech, se objevujı prvnı projevy jeho
psychiky mezi matkou a vyvıjejıcım se dıtetem.
Odrazıse na nem to, co jeho matka zaz ıva: radost,
vzrusenı, strach, starosti - to vse se projevuje v
rytmu srdec nıho pulsu, kterym se vse prenası do
krevnıho obehu a do latek (napr. do hormonu),
kterž pak proudı celym telem, takž do malž ho
embrya. Dnes vıme, z e vsechny dusevnızazitky se
odrazı i v telesnych reakcıch: Kdyz se lekneme,
bije nam srdce rychleji, kdyz mame strach, polije
nas pot. Tyto reakce jsou vyvolany hormony, kterž
telo v okamz icıch intenzivnıho proz ıvanı
produkuje a poustı do krve. A z matc ina tela
zachycuje (byů bez vedomı) malic kž telıc ko tak
signaly pocitu a zazitku.
Zivot pred narozenım zac ına v okamz iku
splynutı zralž ho z enskž ho vajıc ka s muz skym
semenem. Od tž chvıle zac ınanepretrz ity vyvoj,
ktery konc ıaz smrtı. Je neustaly. Nic se nedeje bez
prıpravy, nic se nedeje bez nasledku. Nic se nedeje
nahodne. Porod je jen prechodem.
Jako embryo oznac ujı vedci dıte v prvnıch
osmi az dvanacti tydnech, pak uz se mluvı o
plodu. Clovek ho nevidı, necıtı, dıte z ije skrytym
z ivotem. Matka ho poprvž cıtı az po trech
mesıcıch, kdy uz se plod dokaze pohybovat. Ale
jiz davno pred tım je to vysoce vyvinutabytost,
lidsky nezamenitelna, se vsım co dela c loveka
c lovekem. I kdyz se nam to zda byt
nepochopitelnž , funguje v embryu pri velikosti
necelych dvou milimetru jeho vlastnımozek, ktery
rıdı jeho dalsı vyvoj. Kolem 15. dne se objevı
prvnı z ıly a jiz o nekolik dnu pozdeji se vytvorı
malž rozvetvenı, kterž je nesmırnym zazrakem. V
prsou asi 1,7 mm velkž ho embrya se spojı dve
takovž to z ilky do srdce. To je chvıle, kdy se po
vynechanı menstruace z ena necha vysetrit, zda
c eka dıte. Ve tretım tydnu z ivota zac ına zvlasů
dramaticky vyvoj embrya. A kdyz merı 3,5 mm
tzn. je starž asi 25 dnı, jiz mavsechny organy:
srdce, kuz i, centralnı nervovy systž m, jatra, plıce,
streva a pohlavnıorgany.
Zazrak tohoto vyvoje lze nejlž pe ukazat
neodbornıkovy na rustu paz e a ruky. Podobne jako
u srdce se vse deje v tez ko predstavitelnž
rychlosti: kolem 28. dne jsou uz viditelnž tzv.
paz nı vyrustky (2 malž boule na tele, tzv.
konc etinovž pupeny). O 3 dny pozdeji se zac ınajı
prodluz ovat. Za dalsı 2 dny jsou opet delsı a
zac ınajı se tvorit plosky budoucıch dlanı. Jiz lze
takž rozehnat c asti paz e a ruky. Kolem 41. dne se
objevujıprstıky a jsou videt i lokty na paz nıkosti.
Cely vyvoj naseho sloz itž ho uchopovacıho
systž mu, ktery je - jak dnes uz vıme - v tesnž m
spojenıs rozumem a rec ı, trvaasi 14 dnı.
V devatž m tydnu se podstatne zdokonaluje
schopnost dıtete zaznamenavat vlivy svž ho okolıv
matc ine brise a takž schopnost pohybovat se. Na
jemny dotyk na rtech uz reaguje pohyby celž ho
tela.
Dokonce i prsty se pokousejı o pohyby, kdyz
se dotkneme dlane - to je prvnıznak uchopovacıho
reflexu, ktery lze pozorovat uz kratce po porodu.
Oc nı vıc ka jsou uz takž citliva. Na dotek v jejich
oblasti reaguje plod pohybem oc ı. Rozvıjı s i
sluch, takz e o nekolik tydnu pozdeji muz e slyset
hlasy svych rodic u. Dase tedy rıci, z e plod je se
vsemi smysly a schopnostmi, vc etne schopnosti
reagovat pohybem, uz socialnı bytost. A uz takž
asi cıtı - i kdyz svym zpusobem, ktery se s nasım
zpusobem cıtenı jeste srovnat neda - zda si ho
rodic e prejı a zda ho milujı. Kaz dopadne je jistž ,
z e tyto rannž zazitky majı dusledky pro jeho
pozdejsız ivot.
Kdyz prijde dıte na svet, disponuje uz
repertoarem vyrazu, kterž udivujırodic e i vsechny
kolem. Aniz by ho to kdo uc il, dokaze dat
mimikou matce jasne najevo, zda se cıtı dobre c i
nikoliv, nebo jestli mu neco chybı. Tyto
schopnosti se rozvıjejıuz v deloze, jak to muz eme
vypozorovat uz v deloze pomocıultrazvuku.
Predevsım od druhž tretiny dozravanı, tedy od
10. tydne, kdy je plod asi 6 cm velky, mana rozvoj
schopnosti dıtete stale vetsı vliv okolı a
zkusenosti. To je pochopitelnž , neboů se c ım dal
vıce uplatn uje smyslovž vnımanı. Obzvlasů rychle
se vyvıjı hmat: Na konci 3. mesıce je uz znac na
c ast tela citlivana dotek.
Vsechny smysly umoz n ujı dıteti, aby se ve
svž m malž m svete pohybovalo a cvic ilo se svym
telem (menilo polohu zaujımalo urc itž postavenıv
tele apod.). Kdyz se plodu jeho poloha v lune
"prestane lıbit", muz e ji svymi pohyby zmenit.
Muz e si tzv. "udelat pohodlıc ko". V deloze je ve
druhž tretine tehotenstvıjeste dost mısta na to, aby
si dıte naslo tu nejlepsıpolohu. Takž se o to snaz ı,
a tım dale rozvıjımozek. Takz e vidıme, z e jiz pred
12. tydnem, kdy merıve skrc enž poloze 6 - 8 cm,
muz e toho plod zaz ıt uz dost a uz si dokaze sam
pomoci. Toto vsechno se velmi hezky posloucha,
ale kaz dac innost malž ho plodu je c innost velmi
sloz itaa mnohostranna.
Jedine, kdyz si toto plne uvedomıme,
pochopıme, proc mamozek novorozenete jiz tak
siroce rozvetvenou sıů. Takž pochopıme, z e rozvoj
jeho vnımanıpokrac uje tak Úz asne rychle proto, z e
vsechny smysly mohou pracovat uz v materskž m
lune. Tım je dıte vybaveno pro specificky lidsky
z ivot.
Je pozoruhodnž , jakž pokroky delaplod mezi
9. a 12. tydnem dıky spolec nž mu pusobenı svych
schopnostı. Na dotek na c elo reaguje otoc enım
hlavy, aby se tomuto rusenıvyhnul. Dokaze uz pri
tom zkrabatit c elo, nebo zvednou varovne oboc ı.
Pri pozornž prohlıdce se pohlavnıorgany dajıuz v
10. nebo 11. tydnu rozehnat.
Zac ınac tvrty mesıc a s nım prichazejınekterž
dulez itž zmeny v z ivote plodu dıtete. Od nynejska
bude zasobovan jen materskym kolacem,
placentou, a to jak kyslıkem, tak i vyz ivnymi
latkami.
Vubec zac ına telıc ko fungovat jako
samostatny, i kdyz na matc ine organismu zavisly
systž m. Takž krevnı obeh tohoto, ve skrc enž
poloze asi 14 cm velkž ho dıtete, uz je uzavrenym
systž mem. Ve 4. mesıci prec erpasrdce plodu uz
tricet litru krve za den - pri narozenı to bude asi
350 litru. Vsechno, ale prece jen nedokaze.
Je bezmocnž proti nedostatku kyslıku. To se
muz e stat, kdyz je matka vystavena silnym
psychickym zatez ım, ale predevsım tehdy, kdyz
kourı, bezmocnž je takž proti nekterym zarodkum
nemocı.
Takovym rizikum by mela tehotna z ena
predchazet tım, z e nebude kourit, bude se rozumne
stravovat, nosit volnejsısaty, nebude pıt alkohol a
nebude brat z adnž lž ky, krome situacı, kdy je jejı
z ivot ohroz en. Ulohou partnera je postarat se o to
aby se budoucı matka vyvarovala dusevnıch
otresu.
Druha tretina lidskž ho vyvoje v materskž m
lune je, jak jsme videly, obdobım rychlž ho
pokroku - dıte je uz tž mer pripraveno na z ivot
venku: srdıc ko v 5. mesıci silne a hlasite tluc e, je
stetoskopem dobre slyset. Stejne tak vyraznž jsou i
pohyby dıtete, kterž teó maminka muz e dobre
cıtit. Zac ınajı rust vlasy i rasy a telo je pokryto
mastnou vrstvou, kterachranı jemnou kuz i. Dıte
uz merıasi 27 cm.
Plod v tele matky ma takž svž sny. Jsou
ovsem trochu jinž nez nase. Nejen prostredı, ve
kterž m z ije, ale i jeho schopnosti zazitku jsou
omezenejsı nez nase. Jeho zkusenosti jsou
zlomkovitž , bez souvislostı, kde by smysl byl dan
vetsım horizontem zkusenostı. Proto musıme jeho
sny videt v jeste vetsı zlomkovitosti a jeste mž ne
usporadanž , nez sny trochu starsıho dıtete. Stahy
svalu, skytavka (ano, i tu muz e plod mıt), dotyk
rukou o pupec nı sn uru, hlas matky, hluky tichž c i
hlasitž , prıjemnž nebo neprıjemnž , naraz do
matc ina bricha - vsechny tyto podnety i kdyz ho
prımo nevzbudı, mohou se promıtat v jeho snech.
Predevsım v souladu se zazitky matky se muz e
zdat takž o tom, jak je treba zcela schovanž nebo
z e ma strach apod. Clovek nemusı umet
pojmenovat pocity k tomu, aby je mohl zaz ıt.
Maly plod se stale vıce pripravuje na z ivot
mimo matc ino telo. Jeho vaha se zvetsila o
podkoz nı tuk a v 6. mesıci dıte vazı kolem 800
gramu. Takž vyrostlo. Vzprımenž merıv tž to dobe
asi 32 cm. Jeho plıce se vyvinuly natolik, z e uz
muz e dychat. Prozatım se jeho dychacıÚstrojıplnı
plodovou vodou.
Pokud matka proz ıva behem tehotenstvı
mnoho Úzkostı, zneklidnı s tım i dıte. Vıme, jak
silne novorozenci reagujı na matc in puls.
Zrychleny tep dıte zneklidn uje. To se da velmi
dobre pozorovat pri vysetrenı ultrazvukem. Kdyz
lž kar pri tomto vysetrenı matce rekne, z e se jejı
dıte vubec nehybe, tak potom dıte zac ne jako
napovel mavat nohama a rukama. Ulek matky nad
lž karovym konstatovanım vyvola zvysenou
c innost hormonu a tım zrychleny puls, ktery
alarmuje dıte. A to reaguje okamz ite.
Horsı nez obc asna Úzkost nebo strach pro
jemny plod je, kdyz ho matka odmıta. Svuj
negativnı postoj mu muz e dat znac ne pocıtit tım,
z e zanedbava svž zdravı a tak vedome c i
nevedome uvadı dıte do nebezpec ı. Muz e takž
vyvolat havarijnı situace - prehnane sportovat,
zanedbavat preventivnı vysetrenı, nosı prılis tesnž
oblec enı nebo skodı dıteti alkoholem, nikotinem
nebo jinou drogou. Casto si svž ho jednanınenıani
plne vedoma. Dıte vsak tyto projevy nelasky
zaznamenava a jeho vyvoj je tım zpomalovan
nebo dokonce ohroz en.
Nasledky takovž ho negativnıho postoje se
c asto objevıpri porodu nebo v pozdejsım chovanı
dıtete.
Mnohž pruzkumy naznac ujı, z e matky, kterž
svž deti oc ekavajı s radostı, majı vetsinou
bezproblž movy porod. Jejich deti se i pozdeji jevı
jako dusevne vyrovnanejsı. Naopak z eny, kterž
tehotenstvı proz ıvaly s rozpornymi pocity nebo
dıte nechtely, rodı vetsinou predc asne c i s
komplikacemi a jejich deti byli c asto nervoznı a
roztekanž .
Prirozene, vz dy tomu tak byt nemusı. Jen se
tım osvetluje, jak dulez ity je vztah rodic u k jeste
nenarozenž mu dıteti.
Devaty mesıc dıteti poradne pridana vaze - 3
az 3,5 kilogramu. Vzprımenž merı 50 - 52 cm a
zıskavajeste jednu dulez itou schopnost. Na konci
svž ho prenatalnıho z ivota reaguje na to, kdyz je na
delohu vrz eno velmi jasnž svetlo: uz vidı! Funguje
i jeho poslednısmysl.
Nynı je dıte jiz dobre pripraveno na okamz ik
porodu. Urc ı si jej vlastne samo dovrsenım zranı.
Tım, z e preda hormony placente, da matc inu
organismu signal (nekterı odbornıci mını, z e
placenta vyvolavaporod sama). U vetsiny detı se
toto deje kolem 266. dne od poc etı.
Vztah souhry mezi matkou a dıtetem ma
dulez itou Úlohu. Vsichni vedci a lž kari zabyvajıcı
se vyvojem dıtete jsou zajedno, z e bez pocitu, z e
je milovano, nemuz e dobre prospıvat. Trpı
dusevnı osamelostı, deprivacemi a nedokaze se
plne rozvinout - ani v materskž m lune, ani pozdeji
po narozenı.
SLOVO ZA VERECNš :
Vsechny poznatky, ktere jsme zde
shroma zdily, a jestý mnoho jinych poukazujıjasný
na to, ze ma me vsechny duvody k tomu, abychom
plod stejný jako embryo povazovali za citliveho
clovýka, ktery hromadı zkusenosti a potrebuje
la sku. To, co zazije v materskem luný, ho prova zı
nejen jako nýjaky "prvnı cejch" obdobım jeho
dýtstvı, ale urcı do jiste mıry i tendence jeho
vyvoje v dospýlosti.
Vyvoj je nýco plynuleho, odvıjejıcıho se.
Proto je okamzik porodu sice dulezity, ale je to
pouze jakysi prechod. Jen na m naznacuje, ze dıtý
dozra lo a je pripraveno k presazenı z matcina
klınu do klınu lidske rodiny. Nez uzraje natolik,
aby si samo v zivotý poradilo, bude muset projıt
jestý nýkolika takovymi zivotnımi prechody - a do
tedoby uplyne jestý mnoho let.