Boleradice – geologie, povrch, poloha

Transkript

Základní škola a Mateřská škola Boleradice,
okres Břeclav – příspěvková organizace
691 12 Boleradice 57
Prvoučné portfolio Boleradic
metodická pomůcka
Projekt byl financován z dotace Jihomoravského kraje,
Odboru životního prostředí KÚ JMK
Boleradice 2012
Kolektiv ZŠ Boleradice
Obsah
Historie a současnost Boleradic
Významné osobnosti Boleradic
Pověsti, které jsou vázány k Boleradicím
Kulturní památky Boleradic
Kulturní oblast Hanácké Slovácko
Společenský život v Boleradicích
Příroda v okolí Boleradic
Geologie, povrch, poloha
Dějiny Boleradic
Boleradice se nacházejí v Jihomoravském kraji v severní části okresu Břeclav. Jsou
obcí – městysem, jehož počátky a vznik sahají do období Velkomoravské říše.
Dokazuje to staroslovanské pohřebiště z poloviny 9. století, které se nacházelo na
území obce. Tím patří k nejstarším obcím v okrese Břeclav. Dalším dokladem je
i pozdně románský půdorys kostela a také první písemná zmínka o obci z roku 1141 na
listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka.
Nad vesnicí stával až do roku 1535 hrad. Byl jediný v tomto kraji a o jeho zánik se
postarali zřejmě Turci při svých nájezdech na Moravu. Škoda, že se z něj nedochovalo
téměř nic. Zakladateli a prvními majiteli hradu byli páni z Klobouk. Postupně se zde
vystřídalo několik rodů. Nejvýznamnějšími pro Boleradice byli páni z Kunštátu a především páni z Víckova, kteří jej koupili v roce 1530. Ti udělili obci řadu práv a výhod
– stavbu radnice, povýšení na městys a povolení konání výročních a týdenních trhů,
zřízení školy a právo pečeti. V neposlední řadě to byla podpora vinařství.
Rozvoj a rozmach obce však ukončila bitva na Bílé hoře roku 1620 a následná třicetiletá válka. Za účast na protihabsburském povstání byly Boleradice v roce 1624
majiteli Janu Adamu z Víckova zabaveny a předány do správy brněnským jezuitům.
Boleradice v 19. století
Po mnohaletém útlumu se obec opět vzpamatovává až v polovině 19. století. Roste
počet obyvatel i domů a rozšiřují se řemesla. Novým majitelem je vrchnost ze sousedních Divák. Zavádí se zde výroba drasla a škrobu, buduje se přádelna a palírna
lihu. Obec má již přes 1 000 obyvatel. Toto období je skutečně bohaté. Rozvíjí se
i kulturní a společenský život, vznikají různé spolky – např. hasičský, pěvecký, divadelní. Postupně vznikají další – Orelská jednota, Sokol.
Důležitými osobnostmi, buditeli a vlastenci té doby byli farář Filip Toufar a učitel
Cyril Metoděj Hladký. Ti byli iniciátory a spoluzakladateli zmíněných spolků.
Významný byl i učitel a spisovatel František Novák, současník bratří Mrštíků (začátek
20. století), který napsal mnoho povídek a románů ze života ve zdejším kraji.
Boleradice ve 20. století
Utrpením pro obyvatelstvo byly zejména obě světové války. Tato období připomínají
pomníky padlých.
Po 2. světové válce dochází k budování obce. Rozšířila se škola, byl zřízen i vyšší stupeň, později pak základní devítiletá škola (dojíždí sem i děti z okolí – Horní
Bojanovice, Morkůvky). Dále vzniká zdravotní středisko, zakládá se JZD – obec se
stává střediskovou. Buduje se komunikace, kanalizace a chodníky. Od 70. let
20. století pokračuje vybavenost obce budováním víceúčelového sálu, samoobsluhy
a pohostinství.
V průběhu staletí se měnil i název obce. V latinských názvech Polehradice,
v německých Boleraditz:
1141 – Boleradice,
1382 – Bolehradice,
1570 – Polehradice,
1674 – Pellertitz,
1708 – Wohleraditz,
1751 – Pollehraditz,
1846 – Polehradice,
1854 – Boleradice,
1868 – Poleradice,
1921 - Boleradice.
Boleradice dnes
Duchovním centrem obce je kostel a nedaleká škola. Ta je zde od počátku 17. století.
Vzdělávání místních dětí zajišťuje tedy přes 400 let. Původně románský kostel sv. Jana
Křtitele má v současnosti barokní výzdobu, kterou završují krásné varhany. Obraz na
hlavním oltáři zpodobňuje svatého Jana Křtitele, na bočním je zobrazen svatý Martin.
Každoročně se v Boleradicích pořádají Jánské a Martinské hody (24. červen a 11. listopad), které jsou nejdůležitějšími a nejvýznamnějšími akcemi v obci. Společenskému
životu přispívá také místní knihovna a ochotnické divadlo – Divadelní spolek bratří
Mrštíků (jediné kamenné na našem okrese).
V obci sídlí i větší podniky, jako je ZEČI – zemědělská činnost, Polyplast – výroba
plastů, Moraviapropag – propagace, tisk, reklama, Stavkus – stavební firma a několik
menších živnostníků a podnikatelů, jako je klempířství a zámečnictví, kovářství,
výstavba krbů, voda-topení-plyn, květinářství a hospodářské potřeby.
Nedaleko obce je rybník, který poskytuje ráj rybářům ČRS, u lesa se pak rozprostírá
fotbalové hřiště TJ Sokol. V centru obce nabízí služby zpracování ovoce Český
zahrádkářský svaz. Blízký areál Orla vybízí k aktivnímu odpočinku na tenisových kurtech. Pro turisty je lákavá Naučná stezka Paseky a rozhledna Nedánov. Vinaři mají
k dispozici krásný areál Tihelňa.
Kromě již zmíněných spolků a organizací pracuje v obci také Občanské sdružení
Nedánov, Polehrádek, včelaři, myslivci, rybáři, svazarmovci – Techsport. Všichni se
podílejí svým dílem na organizaci společenských a kulturních akcí v průběhu roku
a tak dotváří a zpestřují životní rytmus obce.
V současné době žije v obci na 900 obyvatel, jsou zde i chalupáři.
Historie se současností se každoročně prolínají a nové generace navazují na život
svých předků.
PRACOVNÍ LIST – HISTORIE OBCE
1. První písemná zmínka o obci je z roku 1141 na listině biskupa Jindřicha Zdíka.
Jakého biskupa?
a) olomouckého
b) zlínského
c) brněnského
2. Který rod vlastnil hrad a obec Boleradice?
a) Přemyslovci
b) Víckovci
c) Slavníkovci
3. Která bitva a následná válka negativně ovlivnila vývoj a osud Boleradic?
....................................................................................................................................
4. Umíš napsat celé jméno majitele Boleradic, který se zapojil do protihabsburského odboje? ............................................................................................................
5. První písemná zmínka o škole je z roku MDCVII.
Vylušti letopočet ….......................................................
6. Významnými osobnostmi Boleradic byli:
.-./ .. / .-.. / .. / .--. // - / --- / ..- / ..-. / .- / .-.
…................................................................................
C. M. …. / .-.. / .- /-.. / -.- / -.-…................................................................................
..-. / .-. / .- / -. / - / .. / … / . / -.- // -. / --- / ...- / .- / -.…................................................................................
7. Kostel sv. Jana Křtitele má původ:
a) gotický
b) románský
c) barokní
8. Podle kterých spisovatelů se nazývá boleradický divadelní spolek?
...................................................................................................................................
9. Jánské hody jsou každoročně v měsíci: ...............................................
PRACOVNÍ LIST – BOLERADICE – SOUČASNOST
1. Státní správu v obci, starost o obyvatelstvo a chod obce vykonává:
....................................…....................................….................................................
v čele se ….............................................................................................................
2. Které větší podniky v obci provozují svoji činnost?
.................................................................................................................................
.................................................................................................................................
3. V obci pracují tyto spolky:
..................................................................................................................................
..................................................................................................................................
4. Dětské tábory pořádá:
--- / -... / -.-. / .- / -. / … / -.- / . // … / -.. / .-. / ..- / –.. / . / -. / .. // -. / . / -.. / .- / -. / --- / ...-
..................................................................................................................................
5. Spolek, který nejvíce zviditelňuje Boleradice v ČR, se nazývá:
.................................................................................................................................
6. Jsou tvoji rodiče členy některého spolku? Kterého?
.................................................................................................................................
7. Rozhledna je postavena na kopci: ....................................................................
a hrad stával na kopci …...................................................................................
8. Který kroužek navštěvuješ? ..............................................................................
9. Kolik má obec Boleradice přibližně obyvatel?
a) 700 obyv.
b) 1000 obyv.
c) 800 obyv.
d) 900 obyv.
Antonín Kolek
* 1895 – † 1983
Malíř pokojů, učitel, fejetonista, ale
především vynikající autor historických románů.
Antonín Kolek se narodil v písmácké
rodině v Brumovicích. Jeho otec byl
nadaným malířem milujícím literaturu
a matka, pocházející z Klobouk, zase
dobrou zpěvačkou a znalkyní lidových
zvyků a krojů.
Kolek navštěvoval školu v Bohumilicích a poté v Kloboukách, kde byly
znatelné stopy po bratřích Mrštících i
po Herbenovi. Po škole se však kvůli
nedostatku financí v rodině vyučil
malířem pokojů.
Od roku 1913 studoval učitelství v Praze a po válce začal pracovat jako učitel.
Roku 1930 vyšel v Moravském kole spisovatelů významný Kolkův historický román
O klíče markrabství. Za 2. světové války pak vznikla kniha Proti nim (Proti národu
německému).
Antonín Kolek se však věnoval nejen tvorbě historických románů, ale i různých
článků, obrázků, črt. Sbíral lidové poutní písně a svým dílem pravidelně přispíval do
mnoha novin a časopisů.
Velkou pozornost si zaslouží i jeho studie o okolních obcích, jako jsou Bošovice,
Žarošice, Čejkovice nebo Mutěnice. Zajímal se také o pozůstatky hradu v Boleradicích. Informace o něm najdeme i v jeho knihách. Je to především jeho nejznámější
román O klíče markrabství a několik drobných povídek. Velmi známý je jeho návrh
rekonstrukce boleradického hradu.
Zdroje:
Kdo to byl...: Antonín Kolek. Boleradice [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://www.boleradice.cz/index.php?&desktop=clanky&id=37
DYTRICH, J.. Antonín Kolek [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupný na WWW: http://www.kic.rosice.cz/cs/kultura-a-volny-cas/osobnosti-rosicka/antonin-kolek
Jan Kuna z Kunštátu a Boleradic
* před 1495 – † 1540
Jan Kuna (II.) z Kunštátu a Boleradic byl
významný moravský šlechtic, který pocházel
z boleradické větve rodu pánů z Kunštátu.
Jeho otcem byl Boček Kuna z Boleradic.
V roce 1503 zapsal své manželce Dorotě ze
Zástřizl věno na vsetínském panství, musel
tedy již být ženatý. 19. listopadu 1506 byl rozdělen rodový majetek, podle něhož Jan Kuna
získal města a hrady Rožnov a Vsetín, za které měl
vyplatit svým bratřím podíl. V tomto období se již
pohyboval v zemské správě.
Nejstarší ze tří bratrů, Jan Kuna, našel uplatnění v zemské správě. Postupně krůček po
krůčku se propracovával na stále vyšší posty. Začal v roce 1503 jako posel k deskám,
o pět let později se prvně zúčastnil zasedání zemského sněmu v Olomouci a zemských
sněmů se pak s takřka železnou pravidelností účastnil až do své smrti. V letech 15231524 a pak znovu mezi léty 1530-1539 stál v čele nejvyššího moravského úřadu jako
zemský hejtman. Navíc v letech 1528-1529 si vyzkoušel také úřad nejvyššího
komorníka brněnské cúdy. Později se Jan Kuna stal velitelem vojska, které bránilo
Vídeň. Turci však nakonec na dobře připravené město nezaútočili a svůj úder namířili
na nedostatečně chráněné Štýrsko. Moravské jízdě jako zemský hejtman Jan Kuna
také velel koncem roku 1537 v průběhu bojů u Osijeku ve Slavonii (Chorvatsko). Boje
však skončily těžkou porážkou armády Ferdinanda I. a jen na straně Čechů
a Moravanů bylo na 5000 padlých.
Boleradická větev tedy po posledním vzepětí za hejtmana Jana Kuny a jeho bratra
Viléma nezadržitelně upadala nejen reprodukčně, ale i majetkově a vymřela v beznadějné chudobě.
Zdroj: Kdo to byl...: Jan Kuna z Kunštátu a Boleradic – Od boleradických vinic vzešli komorník
i zemský hejtman. Boleradice [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné
z: http://www.boleradice.cz/index.php?&desktop=clanky&id=37
Jindřich Zdík, biskup
* asi 1083 – † 1150
Jindřich Zdík byl významný český
duchovní a diplomat. O jeho původu
dosud panují mezi odborníky dohady.
Podle jedné teze pocházel přímo z přemyslovského rodu, bývá však někdy
také považován za syna kronikáře
Kosmase. Od 22. března 1126 až do
své smrti byl olomouckým biskupem.
Na Moravě se stal hlavní mocenskou
oporou pražského knížete Soběslava I.
v boji proti olomouckému údělnému knížeti
Otovi II. 30. června 1131 vysvětil katedrálu
svatého Václava.
V letech 1137–38 vykonal jako jeden z prvních Čechů pouť do Jeruzaléma. V roce
1138 se zúčastnil 2. lateránského koncilu v Římě. V roce 1147 se zúčastnil neúspěšné
křížové výpravy proti polabským Slovanům. Po smrti knížete Soběslava I., kdy se
vlády ujal jeho nástupce Vladislav II., se biskup Zdík opět postavil na stranu pražského knížete proti odbojným moravským údělným knížatům.
Po Jindřichu Zdíkovi je pojmenován románský Zdíkův palác (dříve Přemyslovský
palác) v Olomouci.
Zdroj: Kdo to byl...: Jindřich Zdík. Boleradice [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.boleradice.cz/index.php?&desktop=clanky&id=37
Cyril Metoděj Hladký
* 1860 – † 1900
Cyril Metoděj Hladký vystudoval vyšší
reálnou školu v Prostějově a pedagogickou školu v Brně. Učil v Bučovicích,
Pokřicích, Milešovicích a také ve Slavkově.
Na svou žádost byl přeložen na trojtřídní
školu v Polehradicích (Boleradicích)
u Hustopečí. Stal se zde také členem
Cyrilské jednoty, se kterou zpíval při
bohoslužbách a podílel se na pořádání
zábav. Později působil dokonce jako její
sbormistr.
V Boleradicích
založil
Hasičskou
jednotu, bohatou knihovnu a také se
angažoval u ochotnického divadla. Připravil divadelní představení románu
Kříž u potoka od Karolíny Světlé. Založil potravní spolek Vzájemnost, který
měl blahodárný vliv na sociální postavení svých členů.
Zdroj: Kdo to byl...: Cyril Metoděj Hladký. Boleradice [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné
z: http://www.boleradice.cz/index.php?&desktop=clanky&id=37
Vladimír Stehlík
* 1911 – † 1990
Vladimír Stehlík byl výborným varhaníkem a improvizátorem a své schopnosti vynikajícím způsobem uplatňoval při slavení liturgie.
Rodištěm profesora Stehlíka jsou Boleradice u Hustopečí.
Působil ve funkci ředitele kůru brněnských chrámů.
Kromě chrámové služby se Vladimír Stehlík věnoval také sborovému dirigování
a řídil několik pěveckých sborů. Byl ovšem i hudebním pedagogem – vyučoval na
středních školách v Brně a na brněnské konzervatoři.
Z tvorby profesora Stehlíka je v rukopise dochováno několik chrámových skladeb pro
sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr, které byly za jeho života provedeny, např.
Slavnostní fanfáry, Regina coeli, …, které jsou ještě dnes součástí repertoáru některých brněnských chrámových sborů. Z dalších skladeb jsou to sbory, mj. ženský
Básníku, odejdi na slova J. Wolkera.
Zdroj: Kdo to byl...: prof. Vladimír Stehlík. Boleradice [online]. [cit. 2012-11-13]. Dostupné z:
http://www.boleradice.cz/index.php?&desktop=clanky&id=37
František Novák
* 1867 – † 1915
František Novák se narodil v Telči, kde
také vystudoval reálku a stal se učitelem.
Většinu života však prožil na jižní Moravě.
Jako učitel působil v obcích Podivín, Velké
Bílovice, Ivaň, Moutnice, Morkůvky,
Velké Pavlovice a nakonec v Boleradicích,
kde byl řídícím učitelem a kde také zemřel.
František Novák byl přítelem bratří
Mrštíků. Zvláště s Aloisem ho spojovalo
nejen povolání, ale i literární zájmy. Psal
povídky, romány, básně, fejetony, novely,
eseje, odborná pojednání a různé články do
novin. Upozornil na sebe i překlady z francouzštiny. Byl zakládajícím členem
Moravského kola spisovatelů a předsedou
Učitelské jednoty. Svými články přispíval
do mnoha listů a časopisů. Některá jeho
díla vyšla knižně, většina však jen v novinách a časopisech té doby.
Z jeho literární tvorby stojí za zmínku povídky Myrta, Bludička, Planá růže, Hanes
Šandár, Petr Oblak, Domácí kraj – věnována rodnému Telčsku.
Ke 100. výročí narození mu byla odhalena pamětní deska na budově Základní školy
v Boleradicích.
Zdroj: Kdo to byl...: František Novák. Boleradice [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z:
http://www.boleradice.cz/index.php?&desktop=clanky&id=37
PRACOVNÍ LIST – OSOBNOSTI, SPOLEČENSKÉ DĚNÍ
Mladší žáci
Jméno: …...................................
1) Které významné osobnosti patří k historii Boleradic?
......................................................................................................................................
......................................................................................................................................
......................................................................................................................................
2) Jaké povolání měl Cyril Metoděj Hladký?
......................................................................................................................................
3) Která význačná osobnost připravila první divadelní hru v Boleradicích, která
se jmenovala Kříž u potoka?
......................................................................................................................................
4) Která z osobností je rodákem z Boleradic (kdo se v Boleradicích narodil)?
......................................................................................................................................
5) Které významné osobnosti Boleradic byla odhalena pamětní deska na budově
ZŠ?
......................................................................................................................................
6) Ve které folklorní oblasti se Boleradice nachází?
......................................................................................................................................
7) Napiš alespoň 3 spolky, které v Boleradicích můžeme najít.
......................................................................................................................................
......................................................................................................................................
......................................................................................................................................
PRACOVNÍ LIST – OSOBNOSTI, SPOLEČENSKÉ DĚNÍ
Starší žáci
Jméno: …...................................
1) Které významné osobnosti patří k historii Boleradic?
......................................................................................................................................
......................................................................................................................................
......................................................................................................................................
2) Roku 1930 vyšla Antonínu Kolkovi kniha. Jak se jmenovala?
......................................................................................................................................
3) Jak se jmenovat učitel, který stál u zrodu Divadla v Boleradicích?
......................................................................................................................................
4) Napiš jména osobností, kteří byli učiteli v Boleradicích.
......................................................................................................................................
5) Která díla napsal František Novák? Napiš alespoň tři.
......................................................................................................................................
......................................................................................................................................
6) Napiš jméno osobnosti, která měla otce moravského šlechtice, který pocházel
z Boleradic?.................................................................................................................
7) Která význačná osobnost byla přítelem bratří Mrštíků?
......................................................................................................................................
8) Které zvyky se dodržují při hodech?
......................................................................................................................................
9) Napiš, co založil učitel Cyril Metoděj Hladký?
......................................................................................................................................
10) Co zajišťuje Občanské sdružení Nedánov?
......................................................................................................................................
......................................................................................................................................
U Andělíčka
Na Horním konci v západní části naší vesnice se nachází malá sakrální stavba, které se
říká U Andělíčka. Tento název vznikl na základě pověsti z konce 19. století.
Před mnoha lety, kdy ještě nebyla asfaltová silnice, ale pouze polní cesta, býval vedle
této cesty velký svah. Po cestě jel pan Křižák s koňským povozem, na kterém vezl
fůru dřeva. Z neznámých důvodů se na tomto místě koně splašily. Vůz se dřevem se
převrátil ze svahu dolů. Nikomu se však nic nestalo.
Rodina pana Křižáka na památku této události postavila tuto stavbu, na kterou dala
obrázek Andělíčka strážníčka.
Stavba byla v roce 2011 opravena.
Zaznamenala Kamila Zoubková
O bezhlavém jezdci
U lesa Kuntinova mezi Boleradicemi a Němčičkami je taková hluboká cesta, kde
o půlnoci jezdíval bezhlavý muž.
Před mnohéma letama tadyma šle dom jeden bolehradské stréček. Belo huž po
jedenácté hodině, před půlnocó, deš vešle z Němčiček. Tma bela jeko v měcho. Stréček šle pomalém krokem hrbolatém hóvozem.
Kósek vod Kuntinova se dělijó ceste. Jedna ide do Boleradice, druhá k leso. Voni šle
rovnó k leso. Hale poznále, že zablódile. Habe došle na tó pravó cesto, mosele se vrátit
hlubokém hóvozem.
Ledvá stópnuli do hlubokýho hóvoza, hoslyšele tróbení ponocnýho z Němčiček.
Bela půlnoc.
Stréček se pokřížovale a šle poticho dál. Sotvá hudělale pár kroků, belo slyšet za něma
koňský dupání. Poslóchale a slešele jakési pronikavé nářek. Zvostale stát. Akurát
vecházel měsíc a vosvěcovál krajino až k leso.
Po málé chvílce doklusál jezdec k třesócímo se stréčkovi a zostale před něma stát.
„Jářko, kdo seš, ha co chceš?“ zeptale se stréček ha strachem drkotale zubama.
„Nepté se, kdo su. Te seš šťasné ha já neščasné. Huž sto let nemám v hrobě pokoja.
Hledám tady každé deň člověka, které be mě pomohl.“
„Ha jak bech ti muhl pomoct?“
„Vesvobodit be mě muhl takové člověk, keré vo půlnoci tadymato pude, ha se mnó se
dá do řeči ha dá za mě slóžit tři mše svatý.“
„Jářko, ha doposavád za tech sto let s tebó ešče nikdo nepromluvíl?“
„Nepromluvíl, každé přede mnó hotekl.“
„Hudělám rád, co chceš.“
„Pánbu ti požehné!“ doložil jezdec ha ztratíl se. Stréček šle dom, kam došle po jedný
hodině.
Hned ráno šle na faru ha dál za tó nebohó dušu slóžit tři mše svatý. Ha vod tech dob
jož žádné v tech místách neviděl bezhlavého jezdca.
Převyprávěla Klára Jamborová
Hanácké Slovácko
Hanácké Slovácko je jednou ze šesti podoblastí součástí národopisné oblasti Moravského Slovácka. Jde o přechodnou oblast mezi Hanou a Slováckem, jejíž převážná část
se rozkládá v severozápadní části okresu Břeclav a několika obcemi zasahuje také do
okresu Brno-venkov a Hodonín. Název Hanácké Slovácko je do jisté míry názvem
umělým, zavedeným Josefem Klvaňou na konci 19. století. Obyvatelstvo samo sebe
nazývalo v minulosti spíše Hanáky nebo Slováky. Současní obyvatelé však již přijali
název Hanácké Slovácko za svůj.
Zeměpisné vymezení v současnosti již nekoliduje s vymezením regionu na etnografických mapách. Do regionu tyto mapy zařazují v mnoha případech i obce jako je
Starý a Nový Poddvorov nebo Podivín, které jsou v současnosti již pevnou součástí
Podluží. Naopak do regionu Hanáckého Slovácka lze v současnosti zařadit tři obce na
jihozápadním okraji jižní části regionu, a to Hustopeče, Zaječí a Přítluky.
Zdroj: Hanácké Slovácko. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2.2.2012 [cit. 2012-11-13].
Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hanácké_Slovácko
Zeměpisné vymezení oblasti
Zdroj: TROJAK, Bogdan. Hanácké Slovácko. [online]. 2010 [cit. 2012-12-13].
Dostupné z: http://hanacke-slovacko.cz/slovacko.aspx
Kroje Hanáckého Slovácka
Kroj se stále vyvíjí, a tak jeho současná podoba nemusí korespondovat s podobou před
sto lety a třeba i za sto let. Ještě před cca 200 lety bychom mohli, dle jediné dochované
kresby z tohoto období, hovořit v podstatě pouze o jednom typu hanáckoslováckého
kroje. Díky velkému množství vlivů došlo ale během let k poměrně značnému
vývojovému posunu.
Oblast se v současnosti dělí na dvě poměrně ostře vyhraněné části, a to část severní a
část jižní. Dá se říci, že podoba kroje je v dnešní době jediným spolehlivým rozlišovacím znakem obou částí. Jazykově je totiž region značně promíšen a jazyková hranice
mezi nářečím hanáckým a dolským se vine nezávisle na krojových typech. Zejména na
okrajích regionu se pak můžeme setkat s prvky, které kroj přebírá ze sousedících
národopisných regionů.
Kroje Hanáckého Slovácka
V části severní je dominantním znakem ženského kroje silně naškrobený krajkový
stojatý límec a bílé plátěné pikové kalhoty u chlapců. Vesta (kordula) jak mužská, tak
ženská je vyrobena obvykle z červeného sukna. Další barvy se nevylučují. Především
v minulosti tak bylo možno se setkat s kordulami zelenými či modrými. V některých
obcích na severu severní části (např. okolí Násedlovic) se dodnes udržely korduly
černé. Dívčí sukně je obvykle brokátová, ale opět se můžeme setkat s jinými materiály.
V části jižní je u kroje ženského límec také velmi silně naškrobený, leží však na
ramenou a dívčí kordulka je vyrobena ze stejného materiálu jako sukně, tj. z brokátu.
U mužských krojů jsou kalhoty i kordula ze stejného materiálu, tj. sukna. Dominující
barvou mužských krojů je černá nebo velmi tmavě modrá, ovšem s výjimkou několika
obcí v okolí Velkých Bílovic, kde se nosí kalhoty sice soukenné, ale barvy žluté.
Dnes jsou mužské hanáckoslovácké kroje vyhlášené pestrostí a bohatostí výšivek. Jsou
však samozřejmě obce, jako např. Starovičky nebo Bořetice, kde mužský kroj zůstal
pouze černý bez výšivek. Možná proto ostatní těm posledně jmenovaným říkají kominíci.
Krojovaná mládež se o hodech rozděluje na stárky a chasu. Stárci mají po celý rok na
starosti všechny akce související s hody atd. Stárci se rozlišují od chasy kloboukem
nazývaný na jihu šmukáč (díky ozdobným šmukám, kterými je klobouk omotaný) a
v části severní zrnkáč (klobouk je pošitý barevnými korálky a malovanými mašlemi),
v některých obcích nosí také fedro. Fedro je cca v některých obcích v části jižní cca
70 cm dlouhá hůlka na konci ozdobená třásněmi, a je odznakem stárka.
V jižní části se děvčata z chasy od stárky liší uvázaným tureckým šátkem (turečákem).
Stárky mají na hlavě věnec nazývaný kotúč nebo rantál. V části severní se stárky od
chasy nijak neodlišují. Všechna tato pravidla díky velké pestrosti regionu však neplatí
univerzálně. Existuje mnoho odlišností a zvláštností od vesnice k vesnici.
Zdroj: Kroje Hanáckého Slovácka. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2.2.2012 [cit. 201212-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hanácké_Slovácko
Kultura je v obci živá díky zájmu obyvatel o divadlo, hudbu, sport, čtenářství, ale také
zájmu o zachování tradic. Mezi kulturní tradice patří bezesporu hody. Boleradice patří
do Hanáckého Slovácka a to se vyznačuje mimo jiné bohatostí krojů i zvyků. Hody
pořádá krojovaná mládež, dodržuje se ruční stavění máje, tančí se „moravská beseda“
a starodávný tanec „zavádka“.
V obci působící dětský národopisný soubor Polehrádek, který je dokladem toho, že
lidová kultura v obci zůstane i nadále živá. Děti z mateřské a základní školy se výrazným způsobem účastní společenského života obce spolu se svými rodiči. Velmi v tom
pomáhá Občanské sdružení Nedánov založené při školní družině Boleradice. Velkému
zájmu celé obce se těší místní ochotnické divadlo. Je známé v celé vlasti a z divadelních přehlídek si přináší zasloužená ocenění. Nelze opomenout záslužnou činnosti
dalších místních organizací a spolků. Patří mezi ně spolek Jednoty Orel, Tělovýchovná
jednota Sokol, hasiči nebo letecko-modelářský klub, místní knihovna s důležitými kulturně-výchovnými programy pro širokou veřejnost. Mezi další spolky, které se podílí
na kulturně společenském dění v obci, patří: Vinařský spolek Boleradice, Český
zahrádkářský svaz, Český svaz včelařů, myslivecký spolek, atd.
Společnost Techsport svou publikační činností zase výrazně pomohla zvýšit povědomí
o obci. Také ostatní místní podnikatelé využívají možnosti přispět ke kulturnějšímu
životu zde. Nezastupitelné místo v obci má vinařská kultura.
Cimbálová muzika Primáš
Cimbálová muzika vznikla v roce 2006 ze žáků ZUŠ v Kloboukách u Brna. Šíří písně
a také přispívá k celkovému rozvoji folkloru a tradic z Hanáckého Slovácka.
Pod vedením Dalibora Petráše ji dnes tvoří devět mladých muzikantů nejen z Boleradic, ale i z blízkého okolí. Cimbálovou muziku hodně proslavila i spolupráce
s boleradickými ochotníky. Podílela se na realizaci Cikánského barona a inscenaci
Maryša.
Zdroje:
KOVAŘÍKOVÁ, Kateřina. CM Primáš a Mužský sbor z Dambořic ŽIVĚ na Proglasu [online]. [cit.
17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/cm-primas-a-muzsky-sbor-zdamboric-zive-na-proglasu.html#prettyPhoto
Divadelní spolek bratří Mrštíků
Ochotnické divadlo získalo bohaté zkušenosti díky více než stoleté tradici, na níž se
podílely stovky ochotníků. Na jeho úplném počátku stál místní učitel Cyril Metoděj
Hladký, který obstaral vše potřebné k tomu, aby se poprvé rozevřela divadelní opona a
ochotnické divadlo v Boleradicích tak vykročilo na cestu k divákům a do historie
obce.
Dříve divadlo žilo v jiných podmínkách než dnes. Bylo organickou součástí aktivity
jednotlivých organizací, pomáhalo prosazovat jejich potřeby a staralo se především
o zábavu vesnice. Dnes by se o ní mohlo psát mnoho zajímavostí a hodně vzpomínek.
V současné době je boleradické divadlo nepřehlédnutelným fenoménem jihu Moravy.
Každou sezonu se na prknech tohoto divadla odehraje až sedmdesát ochotnických
představení snad všech žánrů, včetně představení pro děti. Pracovali zde a na dnešních
představeních se podílejí takové osobnosti, jako paní režisérka Alena Chalupová, pan
herec Antonín Koráb a další. V posledních letech divadlo také hostovalo v různých
nejen evropských zemích (Švédsko, Anglie, New York,…).
Letecko-modelářský klub
Klub vznikl v roce 2005, ve svých počátcích fungoval pod hlavičkou Základní školy
v Boleradicích. Historické kořeny této organizace však sahají mnohem hlouběji, než je
všeobecně známo. V 70. letech tento klub fungoval pod hlavičkou Svazarmu a byl
jednou z nejaktivnějších složek této organizace až do roku 1989. To vše hlavně
zásluhou Václava Zahradníka. V roce 2005 byla organizace znovu obnovena, tentokrát
již jako samostatně fungující. Jejím hlavním posláním je především práce s mládeží
v rámci celorepublikové protidrogové prevence. Za pět let fungování prošly jejími
řadami na dvě desítky dětí.
Sbor dobrovolných hasičů.
Zakladatelem SDH byl učitel zdejší školy Cyril Metoděj Hladký a zdejší farář Filip
Toufar. Ihned po založení byla pořízena jednoproudová stříkačka, která je provozuschopná do dnešních dnů.
SDH pořádá pro občany Boleradic různé kulturní akce, např. Letní noc nebo Hravé
loučení s prázdninami.
Orel jednota Boleradice
Její vznik se datuje na začátek minulého století. Činnost byla zastavena po nástupu
německé okupační moci a po krátkém oživení v letech 1945–1948 byl Orel komunistickým režimem roku 1948 zrušen. Roku 1953 byl Orlu zabaven veškerý majetek.
Obnovení činnosti v Boleradicích začíná ustavující schůzí, která se konala v prosinci
2001. Prvním novodobým starostou jednoty se stal Jiří Zemánek. Roku 2003 byl zahájen proces navrácení majetku Orla místní Jednotě a současně začíná náročná
a nákladná rekonstrukce budovy orlovny. Ta byla ukončena v červnu 2004. Působí zde
také Divadelní spolek bratří Mrštíků a zkouší cimbálová muzika Primáš, v galerii
v prvním patře jsou pořádány výstavy, atd.
Knihovna
Místní knihovnu zřídil učitel Cyril Metoděj Hladký. V současnosti se zde půjčují
knihy občanům dvakrát týdně. Knihovna se často využívá i k pořádání kulturních
a osvětových akcí pro širokou veřejnost. Bývalý knihovník pan Jan Horák je velkým
pamětníkem a sběratelem historie Boleradicka, aktivně se podílejícím na kulturním
životě obce.
Občanské sdružení Nedánov
Na podzim roku 1998 bylo založeno Občanské sdružení Nedánov při školní družině
Boleradice. Nese název kopce, který se vypíná nad Boleradicemi a na kterém dnes najdeme rozhlednu. Těžištěm je práce s dětmi, organizování zájmové činnosti dětí
a mládeže ve volném čase, zajišťování a provoz dětských táborů a putování,
organizování a spolupodílení se na kulturních, společenských a sportovních akcích,
udržování lidových tradic regionu Hanáckého Slovácka. OS Nedánov zajišťuje také
činnost kroužků Polehrádek, Country tance, rodičovský klub Pastelka, které zajišťuje
pravidelné cvičení Pastelka.
Country taneční soubor založila v roce 1995 paní vychovatelka Miroslava Vavriková.
Děti vystupovaly na mnoha plesech a soutěžích v okolí. Společně s Polehrádkem
organizoval soubor více než deset ročníků Boleradické tančírny, nesoutěžního
setkávání tanečních souborů lidových a country tanců.
Lidový soubor Polehrádek založila ve školním roce 1997/1998 paní učitelka Milena
Plocková. Soubor vystupoval na lidových slavnostech a festivalech v regionu jižní
Moravy. Také pozvedl tradici masopustního průvodu obcí a vystoupení dětí na místních Jánských hodech.
Rybářský spolek
Místní rybářská skupina Boleradice má velkou členskou základnu, v současné době
čítá kolem 200 rybářů, kteří se celoročně starají o místní rybník. Každý rok pořádají
dvě akce – v květnu to bývají Rybářské závody a v červnu Dětský den na rybníku
s řadou sportovních soutěží, chytáním ryb, projížďkou na loďce a občerstvením.
Svazarm – Techsport
V roce 1975 založilo organizaci několik motoristů Automotoklubu, který mohl pracovat jen v rámci Svazarmu. Činnost této organizace se rozrostla do nebývalých
rozměrů, přesahujících rámec obce. Členská základna bohatě přesáhla stovku členů,
kteří svépomocně vybudovali rozsáhlý areál s dobře vybavenými dílnami pro motoristy a ubytovnou s kapacitou 40 lůžek. Mimoto organizace rozvíjela mimořádně
výraznou a novátorskou společenskou a kulturní práci až do zrušení Svazarmu v roce
1990. Organizace se pak transformovala do nástupnického Techsportu, který se
v počátku dostal do kritického stavu a bojoval o přežití. V novém tisíciletí zahájil
novou éru a jeho dominantní snahou je zviditelňování Boleradic. Dnes se Techsport
podílí na realizaci nejrůznějších aktivit, jako jsou poznávací zájezdy, humanitární
akce, iniciativa vybudování rozhledny, „muzeum pod širým nebem“ neboli naučná
stezka, která na 26 informačních tabulích seznamuje s minulostí a současností Boleradice.
Společenské události
Pro kulturní akce je využíváno nově vybudované divadlo, kde svou úspěšnou činnost
rozvíjí Divadelní spolek bratří Mrštíků, a sál Městyse Boleradice. Také veřejná obecní
knihovna pořádá celou řadu výstav a besed.
Kalendářní rok začíná většinou plesovou sezonou: divadelní bál, krojový ples, maškarní ples, dětský maškarní karneval.
Základní škola pořádá od roku 1998 dětský masopust, při kterém děti udržují tradiční
masky a zvyky. Zpívají moravské písničky a recitují, odměnu dostávají zejména formou koblížků, sladkostí i tradičního špeku s vejci. Masopust dospělých se koná o den
později, pořádají jej muži z divadelního spolku a další dobrovolníci.
Na jaře probíhají také tyto akce: velikonoční výstava vín, vynášení Moreny, slet čarodějnic, krajská divadelní přehlídka, setkání se seniory, rybářské závody, dětský den.
Letní sezonu zahajují Jánské hody, na kterých se schází všichni občané Boleradic.
Stárci připravují prostor na návsi. V pátek se staví mája – ručně. V sobotu tancují děti
ze školy moravskou nebo českou besedu. V neděli prochází obcí krojovaný průvod a
na návsi stárci předvedou „zavádku“. Taneční zábava probíhá v sobotu i v neděli
večer.
Z dalších akcí stojí za to jmenovat: tenisový turnaj, fotbalový turnaj, Létáme pro vás,
zápis do základní školy, mše u kaple sv. Rocha, putování za skřítky, vinobraní, drakiáda, průvod světlušek, Martinské hody, Mikulášská nadílka, vánoční minijarmark,
který je spojen s vystoupením dětí i rozsvěcením vánočního stromu, vánoční zpívání,
Vánoční koncert, Štěpánský košt vín, …
Zdroj: Boleradice slovem a obrazem. EKON, družstvo Jihlava: F. R. Z. agency, s. r. o., 2011. ISBN
978-80-87332-32-0.
Lesní společenstvo
Boleradice jsou obklopeny kopci Boleradické vrchoviny, která je součástí Hustopečské
pahorkatiny. Představují tedy JZ výběžek Ždánického lesa. Lesní vegetaci tvoří dubohabrové háje a ostrovy teplomilných a šípákových doubrav. Mimo les jsou typická
pole, vinice a sady. Společenstva lad a lesíků byla nedávno značně zmenšena terasováním svahů. V bioregionu se okrajově vyskytuje řada jihovýchodních migrantů –
rostlin. Šíření stepní fauny však stále pokračuje.
V lesích převažují dubohabřiny, v nichž je nejčastěji zastoupen dub zimní, habr
obecný, méně pak lípy či jeřáb břek. Na jižních svazích a hřbetech jsou prostoupeny
ostrůvky teplomilných doubrav s dubem zimním, dubem pýřitým, opět s břekem.
V keřovém patře se zde objevuje dřín jarní či brslen bradavičnatý. Pouze v nejvýše
položené části lesního celku Předního Koutu, v přírodní rezervaci Roviny, můžeme
najít porosty s přimíseným bukem lesním, či dokonce téměř čistou bučinu.
Listnatý les je zde nejkrásnější na jaře a v časném létě, kdy kvetou rozsáhlé plochy
lesních bylin. Je to zejména kokořík vonný, třemdava bílá, prvosenka jarní, sasanka
pryskyřníkovitá, vstavač vojenský, okrotice bílá, vemeník dvoulistý, konvalinka
vonná, dymnivka dutá, svízel vonný, lipnice hajní, plicník lékařský, kyčelnice cibulkonosná.
Lesy v okolí Boleradic tvoří hluboké hvozdy, kterým vévodí široký kaňon Žleby na
Předním Koutě. Tím můžeme procházet západním směrem od Boleradic nad Diváky.
Jihovýchodně od Boleradic, v dalším lesním celku Kuntínově, se nachází přírodní
rezervace Velký Kuntínov – jedná se o dubohabřinu s výskytem střevíčníku pantoflíčku. Dalším chráněným územím je zde přírodní rezervace Zázmoníky nad
Bořeticemi, ve které se nachází jediná moravská lokalita včelníku rakouského. Tato
bylina pochází z čeledi hluchavkovitých, jejími příbuznými, rostoucími na území
Boleradicka, jsou například: mateřídouška obecná, šalvěj luční, máta peprná, popenec
obecný, hluchavka bílá a nachová – rostou zejména na stráních a loukách v blízkosti
lesů. Na zahrádkách pak také saturejka zahradní, rozmarýn lékařský, levandule lékařská, meduňka lékařská, dobromysl obecná, bazalka pravá. V přírodní rezervaci
Hrádek mezi Boleradicemi a Morkůvkami můžeme mimo jiné nalézt hlaváček jarní.
Lesní plody
V lesích okolo Boleradic mohou lidé sbírat také lesní plody – jahodu lesní a malinu
lesní. Časté jsou nálezy jedlých hub, hřibů, suchohřibů, kozáků, bedlí, václavek, bohužel můžete narazit i na nejedlé a jedovaté houby, jako je muchomůrka zelená.
Zdroj: SLAVÍK, Petr Mgr. Nature [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW: http://www.nature.cz/natura2000-design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000069173
Lesní zvěř a hmyz
V lesích žije hojnost lesní zvěře, od nejdrobnějších zástupců bezobratlých po velké
savce. Mezi vzácné a nápadné druhy patří dva z našich největších brouků – tesařík
obrovský a roháč obecný. V lesích se ukrývá vysoká – srnec, vzácněji jelen, daněk,
hojný je výskyt prasete divokého. Dobrý pozorovatel může najít pobytová znamení
velkého savce – jezevce – jeho rozsáhlé nory mu umožňují výborný úkryt.
V okolí Boleradic žije v lesích a na polích zajíc, bažant. Velká péče a ochrana je směřována k lesnímu ptactvu, ptačí budky najdete po celém okolí. V přírodních
rezervacích a památkách jsou umístěny také informační tabule. Hnízdí zde strakapoud
prostřední, datel černý, lejsek bělokrký i žluva hajní. Nad lesy často krouží káně či jestřáb. Běžnými ptáky jsou sýkora modřinka, stehlík obecný a brhlík lesní.
Na stráních žijí různé druhy hmyzu, např. krasec Eurythyrea quercus, střevlík uherský,
tesařík obrovský, drobníčci, píďalka běločárník dubový a černopáska třemdavová.
Vodstvo
Boleradicemi protéká potok Haraska. Přitéká ze severozápadu údolím od Diváckého
mlýna. Kousek nad ním se stékají Haraska s Diváckým potokem. Soutok je zpevněný,
celé další koryto Harasky vede mezi poli až k Boleradickému rybníku. Potok má písčité dno, břehy porostlé rostlinami a keři. Roste zde hluchavka bílá, řebříček obecný,
rákos obecný, hojně i kopřiva dvoudomá, kostival lékařský a z travin např. srha
laločnatá. Z keřů najdeme hlavně růži šípkovou, bez černý, dále stromy: olši lepkavou,
břízu bělokorou a topol černý a osiku.
Potok protéká záchytným rybníčkem – poldrem a vlévá se do Boleradického rybníka.
Rybník leží v západní části nad Boleradicemi, má rozlohu 3,5 hektaru a byl založen
v roce 1954. Okolí rybníka je čistě upravené, starají se o něj místní rybáři a patří do
povodí Moravy.
Vodní živočichové
V Boleradickém rybníku je asi 12 druhů kaprovitých i plevelných ryb. Nejrozšířenější
je kapr, dále je tu cejn, amur, candát, štika, úhoř a sumec.
Rybník přináší život i dalším druhům živočichů – vodnímu hmyzu, bezobratlým –
vodoměrkám, vážkám; žijí zde obojživelníci – skokan štíhlý a zelený, ropucha obecná;
ptáci – kachna divoká, přilétá volavka popelavá i labuť velká; snadno se nechá pozorovat vodní savec ondatra pižmová. Plazi jsou zastoupení užovkou obojkovou.
Rybník má bezpečnostní přeliv (přepad), takzvaný požerák. Pod ním je potok Haraska
veden v nově zpevněném korytě obcí Boleradice. Koryto potoka bývá pravidelně
čištěno, v obci však ještě není vybudována kanalizace, a proto je možno pozorovat
znečištění potoka odpadovou vodou z domácností. Také na potoce v obci se zdržují
kachny divoké, ondatry a různé druhy žab. Za obcí vede koryto potoka opět mezi poli
a zahradami až k prostoru letiště a bývalému mlýnu.
Pole – louky – vinice – sady
Výhodná poloha Boleradic umožňuje na zdejších svazích pěstovat ovocné stromy a
vinnou révu. Jedna z viničních tratí – Vickov – připomíná bývalé majitele panství,
pány z Vickova. Vinařství je zmiňováno již v roce 1289, rozvíjelo se po celá staletí.
I dnes mají vína ze zdejších vinic vysokou kvalitu a typické aroma. Na dosavadních
vinicích převažují odrůdy bílé před červenými. Z bílých se nejvíce pěstuje Neuburské
a Ryzlink vlašský, z červených odrůd Svatovavřinecké.
Sadařství se stalo oblíbenou zemědělskou činností na svazích, orientovaných k jihovýchodu až k západu. Nejčastějším stromem je meruňka, rostou zde jabloně, hrušně,
různé druhy slív, třešní a višní. V lokalitě obce najdeme několik jedinců původní
odrůdy jeřábu oskeruše.
Na okrajích lesních celků v okolí obce se místy nachází zbytky bývalých políček,
vinic či pastvin. Tato místa jsou dnes většinou opuštěná a porostlá suchými trávníky.
Patří k nejcennějším částem okolní krajiny, protože hostí mimořádné množství teplomilných druhů rostlin a živočichů.
Některá z těchto míst jsou dnes chráněna, jiná ne, avšak ochranu by zasluhovala.
K nejvýznamnějším patří přírodní památka Zázmoníky, kde kromě včelníku roste např.
koniklec velkokvětý, přírodní památka Jesličky s řadou orchidejí, např. vstavačem
osmahlým, nachovým a vojenským nebo s pětiprstkou žežulníkem. Na kurdějovské
straně Předního Kouta se nachází Lipiny, další podobné území s orchidejemi, s kosatcem různobarvým, kosatcem trávovitým a s hojným hlaváčkem jarním.
Nad Boleradicemi samotnými se na bývalém hradním návrší nachází také společenstvo suchých trávníků s několika druhy orchidejí – vstavačem vojenským,
pětiprstkou a střevíčníkem pantoflíčkem.
Na společenstva stepních trávníků je vázaná řada vzácných a zajímavých druhů živočichů, především hmyzu. Snad každý zná dravou kudlanku nábožnou, která je na
těchto místech běžná. Dále se objevují vzácní motýli, z nichž jsou někteří závislí na
jediný či několik málo druhů rostlin. V prostoru mezi Kurdějovem a Předním Koutem
se např. vyskytuje modrásek hořcový anebo modrásek ligrusový, pro něhož jde
o jednu ze tří posledních lokalit v České republice. Na ovocných stromech se živí housenky největšího evropského motýla, martináče hrušňového nebo otakárka ovocného.
Jeho příbuzný otakárek fenyklový je zde také k vidění. Ze vzácných druhů brouků se
objevují třeba barevní krasci nebo zlatohlávci. V křovinách hnízdí některé vzácnější
druhy pěvců, třeba pěnice vlašská nebo ťuhýci – šedý a obecný. V lesích bývá často
slyšet flétnový zpěv jasně žluté žluvy, k vidění bývají lovící pestrobarevné vlhy pestré,
které místy hnízdí v norách v hlinitých úvozech a stěnách.
Ke vzniku většiny těchto lučních lokalit napomohl člověk svým dřívějším hospodařením. Odlesnil je a poté je využíval jako pastviny, louky, sady či vinice. Díky tomu
nemohly nikdy zarůst křovinami a existují dosud. Bez péče by ovšem časem zanikly.
Hromadila by se stará travní hmota, a tedy i živiny, šířily by se keře i nepůvodní
agresivní dřeviny jako akát a tato nejhodnotnější místa by časem zanikla.
Proto tyto plochy dnes v zájmu ochrany přírody opět sečeme, paseme ovce a kozy
a odstraňujeme nálety nežádoucích dřevin.
PRACOVNÍ LIST – LES
1. Vyjmenuj savce, kteří obývají lesy v okolí Boleradic:
...........................................................................................................................................
...........................................................................................................................................
2. Jak se jmenuje nejbližší přírodní rezervace v okolí Boleradic?
...........................................................................................................................................
3. Které chráněné a vzácné rostliny zde rostou?
...........................................................................................................................................
4. Jak se jmenuje kopec, na kterém stojí rozhledna Nedánov?
...........................................................................................................................................
5. Které druhy listnatých stromů tvoří hlavní součást zdejších lesů?
...........................................................................................................................................
...........................................................................................................................................
6. Které ptáky můžete slyšet a vidět v lese v okolí Boleradic?
...........................................................................................................................................
...........................................................................................................................................
7. Na kopci Nedánov mají zdejší myslivci mysliveckou chatu. Můžete zde vidět
trofeje myslivců. Napiš, jaké trofeje si mohou myslivci nechat z těchto zvířat:
Jelen:.................................................................................................................................
Srnec: ...............................................................................................................................
Liška:................................................................................................................................
Kanec:...............................................................................................................................
8. Které rostliny kvetou v jarním a letním období v našem lese?
...........................................................................................................................................
...........................................................................................................................................
...........................................................................................................................................
9. Jaké druhy hub znáš z našeho lesa? Namaluj a popiš stavbu těla hřibu
dubového.
...........................................................................................................................................
...........................................................................................................................................
Kostel sv. Jana Křtitele
Nejstarší a největší památkou obce je kostel sv. Jana Křtitele. Je jedním z nejstarších
kostelů na okrese Břeclav. První dochovaná zmínka pochází z roku 1287. Při jedné
z posledních oprav bylo odkryto okno, podle něhož lze usuzovat na jeho románský
původ.
Podle výsledků archeologického bádání je pravděpodobné, že kostel byl postaven již
v roce 1210. V té době totiž vlastník Boleradic, tedy rod pánů z Klobouk a Boleradic,
po založení premonstránského kláštera v Brně–Zábrdovicích tomuto klášteru věnoval
většinu svých statků a ponechal si jen Boleradice, Kurdějov a Němčičky. V Boleradicích zvelebil své sídlo, nechal zde postavit hrad a s největší pravděpodobností také
kostel.
Podobu, jakou známe dnes, získal v 16. století. Roku 1530 koupili Boleradice páni
z Víckova, ti sem přivedli českobratrského faráře a kostel zřejmě sloužil protestantské
církvi, pravděpodobně českým bratřím. V roce 1622 byl tento sbor vydrancován a spálen. Následně byly Boleradice zkonfiskovány a předány brněnským jezuitům, kteří
téhož roku převzali správu obce. Po zrušení řádu v roce 1778 přešel kostel pod správu
Náboženského fondu a později patronát převzalo divácké panství.
Do roku 1831 byl kolem kostela hřbitov, který byl později přemístěn do východní části
vesnice. Z hlediska náboženského se v posledním století většina obyvatel hlásí ke
katolickému vyznání.
Pomníky osvoboditelům obce a obětem 1. světové války
Nedaleko kostela stojí pomník osvoboditelům obce v dubnu 1945 postavený v roce
1947 (v tomto prostoru bylo totiž pochováno nejvíce padlých ruských vojáků). Na
jižní straně kostela stojí pomník obětem první světové války z roku 1922. Poblíž pak
byla 11. 11. 2011 vysazena lípa jako akt novodobých veteránů, kteří bojují ve světě za
světovou svobodu a pro mír v naší zemi.
Pod kostelem směrem k návsi je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého. Ta je zapsána
v seznamu památek, stejně tak kostel, kaple a kříž u silnice směrem na Horní
Bojanovice.
Kaple sv. Rocha
Jednou z hezkých dominant obce je kaple sv. Rocha, která je v mnoha směrech
památná. V lidovém podání si měl pod ní postavit chýši poustevník. Později tam lidé
na jeho připomínku postavili dřevěnou kapličku. Reálnější základ může být ten, že
určitá církevní stavba tam stála již v době staroslovanského pohřebiště a z toho
důvodu tam přežívala pieta k tomu prostoru, proto byl označen křížem či dřevěnou
kapličkou. To mohlo být také důvodem, proč toto místo sloužilo jako pohřebiště
v době moru, kdy hřbitov u kostela již nestačil. Morové hroby zde byly prokázány
archeologickým výzkumem. Odtud je jen krok k tomu, proč byla kaplička zasvěcena
svatému Rochu. Písemné prameny nás uvádí do skutečnosti. Před jejím postavením
zde stávala jednoduchá kaplička či boží muka ve značně ubohém stavu. Musela být
velmi malá, poněvadž nebyla vyznačena na první katastrální mapě Boleradic, ani se
u ní nekonaly bohoslužby. Proto se farář Filip Toufar po svém příchodu do naší
farnosti (v roce 1888) rozhodl tuto kapli zbourat a postavit novou, mnohem
výstavnější a pohlednější. Dnes je jakýmsi protipólem kostela sv. Jana Křtitele, další
dominantou vesnice. V současnosti se zde jednou ročně vždy v srpnu konají bohoslužby věnované jejímu patronovi, sv. Rochovi.
Hrad
Po úbočí kopce Paseky vede naučná stezka s mnoha výhledy na obec a okolí.
První zmínka o boleradickém hradu je z roku 1373. Podle jednoduchého půdorysu lze
však usuzovat, že byl postaven již dříve. Objekt neměl výhodnou polohu, neboť byl ze
dvou stran lehce přístupný. Opevněný prostor měl podobu obdélníka a byl obehnán
vysokým valem. Cesta na hrad vedla jako dosud směrem od lesa, vchod byl ze strany
od Boleradic. Hradní palác s kamennou masívní věží stál na druhém nádvoří.
Do roku 1350 patřily Boleradice rodině Lva z Klobouk, dalšími vlastníky byli páni
z Kunštátu a později rytíři a Víckova, jimž náležely Boleradice až do roku 1624.
Ve 30. letech 16. století hrad zpustl a nebyl již obnoven. Do dnešní doby se dochovaly
jen nepatrné pozůstatky příkopů a valů. V městském vlastivědném muzeu v Kloboukách jsou uloženy nálezy z hradu.
Jeho počátky lze spojovat se jménem Lva z Boleradic a datovat je můžeme do druhé
třetiny 13. století. Spisovatel Jan Herben vzpomíná, jak jako mladý student zdolával
zbytky jeho valu a hradeb. Ještě na přelomu století z jeho trosek místní obyvatelé
vozili kámen a cihly do základů staveb svých domů. Dnes jej připomíná jen půdorys,
zbytky hradních příkopů a také povídka Antonína Kolka.
Rozhledna Nedánov
Dřevěná věž o výšce asi 20 m stávala na Nedánově již před druhou světovou válkou.
Ta však krátce po válce shořela.
Myšlenkou znovuvybudování rozhledny se usilovně zabývali mnozí občané koncem
20. století. Základní kámen byl položen 21. 5. 2006. V následujícím roce byly vybudovány betonové základy. Z důvodu nedostatku financí byla však stavba věže zahájena
až v březnu 2009 a slavnostně otevřena 12. července 2009.
Výška 368 m. n. m. činí z rozhledny jeden z nejvyšších bodů po nedaleké Pálavě. Rozhledna má dřevěnou nosnou konstrukci s ocelovými prvky. Středem věže prochází
ocelové vřetenové schodiště, které propojuje celkem tři vyhlídkové plošiny, z nichž
nejvyšší je přibližně v úrovni 21 m nad terénem. Celková výška věže je cca 26 m.
Poblíž se nachází parkovací plocha, přístřešek s posezením a informační tabule.
Vinařský lis
Vinařský lis pochází z roku 1819. Naposled byl umístěn ve sklepě rodiny Kabelovy,
která ho v roce 2005 darovala obci Boleradice. V letech 2009 – 2010 byl tento lis
kompletně restaurován. Jako poděkování dárcům a jako symbol vinařské tradice v naší
obci byl umístěn na současném místě v červenci roku 2010.
Areál vinných sklepů Tihelňa
Vinařství v Boleradicích má dávnou tradici. První zmínkou z roku 1289 je záznam
o daru vinice Lipina Lvem z Klobouk klášteru v Zábrdovicích. Areál sklepů vznikl
v sedmdesátých letech minulého století v místě bývalé cihelny a postupně se rozrůstal
až do nynější podoby. V tomto malebném zákoutí se nachází celkem třináct vinných
sklepů. Vinařský a Divadelní spolek zde každoročně pořádají Slavnosti vinobraní.
Časté jsou i soukromé oslavy či ochutnávky vín. Pravidelné jsou akce Otevřené
sklepy, při nichž mohou návštěvníci ochutnat kvalitu vín místních vinařů a kulinářských specialit.
Divadlo
Již koncem 19. století vzniklo v Boleradicích ochotnické divadlo. Na počátku jeho
činnosti stál učitel Cyril Metoděj Hladký, který obstaral vše potřebné k tomu, aby se
poprvé rozevřela divadelní opona. Roku 1896 byla premiéra divadelní hry Kříž
u potoka. Učitel Hladký záhy zemřel, a tak po čase v divadle pokračovali místní studenti, kteří hráli divadlo i v přírodě. Poté se „divadla“ ujala Národní jednota
a následoval Sokol a Orel.
Po 2. světové válce přišla novinka. Začalo se hrát loutkové divadlo s klasickými loutkami. Pravidelně se hrálo také dětské divadlo, které žilo až donedávna.
Součástí divadelního života v Boleradicích je hostování jiných souborů z blízkého
i vzdáleného okolí. Také boleradičtí divadelníci jezdí hostovat jinam. Z mnoha divadelních přehlídek si přivezli nejedno ocenění. Mezi nejznámější hry, které se na
prknech zdejšího divadla představily, patřily: Kříž u potoka Karolíny Světlé, Maryša
bratří Mrštíků, Naši furianti od Ladislava Stroupežnického, Jiráskova Lucerna nebo
Šavle a píseň od Františka Kožíka. S posledně jmenovanou hrou hostovali zejména
v zahraničí (Švédsko, Anglie). Ochotnické divadlo v Boleradicích tedy hraje velmi
úspěšně dodnes.
Betlém pana Krmíčka
Pan Antonín Krmíček, občan Boleradic, byl skromný a poctivý člověk, který pracoval
celý svůj život v zemědělství. Vzhledem ke své zálibě v betlémech a práci se dřevem
byl také dlouholetým členem Českého svazu betlémářů.
Řezbářství a tvorbě betlému se začal naplno věnovat v době nemoci, při dlouhodobé
rekonvalescenci v sanatoriu od svých padesáti let. Během dalších let každou zimu přibývaly ostatní figurky. Betlém je dlouhý tři metry, široký jeden metr a je skutečně celý
dřevěný. V pozadí jsou budovy a paláce, 27 palem, několik keřů a kaktusů, 26 figurek
lidí a 56 ovcí a koz.
Před svou smrtí, v devadesáti letech, pan Krmíček betlém daroval obci a ta jej každoročně vystavuje na úřadu městyse Boleradice.
PRACOVNÍ LIST – MLADŠÍ ŽÁCI
jméno: __________________________
1. Které kulturní památky jsou na území Boleradic?
....................................................................................................................................
....................................................................................................................................
....................................................................................................................................
2. Co stávalo na kopci Paseky ve 13. století?
....................................................................................................................................
....................................................................................................................................
3. Ze kterého roku je první písemná zmínka o Hradě?
....................................................................................................................................
4. Jak se jmenuje rozhledna postavená nad obcí?
....................................................................................................................................
5. Jak se jmenoval učitel, který byl u založený Boleradického divadla?
....................................................................................................................................
6. Kdo je autorem Betlému, který je uložen na Obecním úřadě v Boleradicích?
....................................................................................................................................
PRACOVNÍ LIST – STARŠÍ ŽÁCI
jméno: __________________________
1. Které kulturní památky jsou na území Boleradic?
.....................................................................................................................................
.....................................................................................................................................
.....................................................................................................................................
2. V jakém stavebním stylu byl pravděpodobně postaven Kostel sv. Jana Křtitele?
.....................................................................................................................................
3. Jak se jmenuje socha, která je postavena pod Kostelem?
.....................................................................................................................................
4. Které památky jsou zapsány v seznamu památek?
.....................................................................................................................................
.....................................................................................................................................
5. Komu patřil Hrad do roku 1350? ......................................................................
6. Jaká je celková výška věže rozhledny Nedánov? .............................................
7. Která hra se hrála jako první v Divadle v Boleradicích?
.....................................................................................................................................
8. Kdo napsal hru Maryša?
.....................................................................................................................................
9. Co stávalo dříve na území dnešního areálu vinných sklepů Tihelňa?
.....................................................................................................................................
Poloha Boleradic:
Obec Boleradice se svým okolím leží v Boleradické pahorkatině. Krajina se
vyznačuje mírně modelovaným reliéfem, svahy odvrácené k západu a severozápadu
jsou relativně strmé, svahy otočené k východu a jihovýchodu jsou pozvolné. Nejvyšším terénním bodem pahorkatiny je 410 metrů vysoký Přední kout (U Majáku).
Zdroj: https://maps.google.cz
Geologie a povrch:
Boleradická pahorkatina náleží z regionálně geologického hlediska ždánické jednotce
flyšového pásma Západních Karpat. Podklad flyšových příkrovů budují horniny neoidního (druhohory a třetihory), prvohorního (paleozoikum) strukturního patra a
krystalinika proterozioka. Svědectví o jejich přítomnosti a horninové skladbě
podkladu přinesly vrty na ropu a zemní plyn a seismické profily prováděné MND
Hodonín.
Ždánická jednotka
Nejstarší sedimenty představuje němčické souvrství, které zasahuje od západu
z oblasti Kamenného vrchu a Holého kopce na levý břeh potoka Haraska mezi
Diváckým mlýnem a Boleradicemi jen malým výběžkem. Charakterizují je pískovce a
slepence s korály.
Pískovce se slepenci od Kurdějova jsou odkryty v řadě opuštěných lomů a zašlých jam
na Kamenném vrchu a Holém kopci (Přední kout) severně od Kurdějova.
Kamenný vrch u Kurdějova
Zcela vlevo je vidět svah Kamenného vrchu
(343m n.m.), uprostřed Holý vrch (401m
n.m.) a vpravo Přední kout (410m n.m.).
Zdroje:
Obec Kurdějov [online]. [cit. 21.11.2012]. Dostupný na WWW: http://www.obec-kurdejov.cz
/index.php?id=5&action=detail&nid=2500&lid=cs&oid=2964227#img-3006367
Ivča a Jirka [online]. [cit. 21.11.2012]. Dostupný na WWW: http://www.ivcajirka.estranky.cz/fotoalbum/2010-okoli-brna/z-hustopeci-na-kamenny-vrch-a-do-kurdejova/p1350965.html
Ždánicko-hustopečské souvrství
Ždánicko-hustopečské souvrství v okolí Boleradic je tvořeno rytmickým střídáním
jílovců a pískovců často s polohami slepenců.
Jílovec
Pískovec
Slepenec
Slepence ve ždánicko-hustopečském souvrství najdeme v okolí Klobouk – jako kloboucké slepence. Ve valounovém materiálu slepenců převládají vápnité jílovce,
pískovce, vápence a rohovce. Krystalinikum zastupují ruly, kvarcity, krystalické
vápence, křemenné diority a žilný křemen. Velikost valounů se pohybuje zpravidla od
2 do 10 cm, vzácně dosahují i 50 cm.
Ždánicko–hustopečské souvrství je velmi chudé na fosilie. Uprostřed ždánické vrásy
leží město Klobouky u Brna.
Rohovec
Fotografie:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ShaleUSGOV.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Slepenec_Vikst.JPG
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flintstone.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Augen-gneiss-2.jpg
Rula
Klimatické poměry
Klimatické poměry jsou zde dost extrémní, podnebí velmi teplé a suché. Průměrná
teplota vzduchu je kolem 9 °C, průměrný srážkový úhrn je 500 mm. Větry převažují
severozápadní a v Boleradické úžlabině nabývají na intenzitě, v zimě a na jaře je časté
silné jihovýchodní proudění. Spodní vody jsou dost mineralizované, při geologickém
průzkumu byly objeveny i podzemní prameny s horkou vodou.
Podnebí
Podnebí je velmi teplé a poměrně suché. Díky značné členitosti je zde množství
chráněných poloh, extrémně teplých a výsušných, i menší inverzní kotliny.
Horniny a reliéf
Jádro oblasti budují převážně málo odolné flyšové horniny ždánické jednotky. V tomto
flyši se kromě typického střídání pískovců a jílovců silně uplatňují vrstvy slínité, zejména na západě. Na jihovýchodě vystupují vápnité jíly, písky až štěrky, vápence.
Významné pokryvy v celém bioregionu tvoří spraše.
Reliéf je v průměru pahorkatinný s výškovou členitostí 75 – 150 metrů, místy je však
charakteru ploché až členité vrchoviny s výškovou členitostí 150 – 210 m (Přední
kout). Skalní útvary zcela chybějí.
Půdy
Většina území leží v černozemní oblasti a na zahlíněných píscích. V souvislých
lesních komplexech jsou vyvinuty hnědozemě. V členitých úsecích se hojně vyskytují
erozní formy půd. Půdy a typické černice v nivách bývají často vlivem kolísající hladiny podzemní vody zasoleny.
Půdní poměry nejsou dobré a ve velké míře je ovlivňuje vodní eroze a převažující
suché klima. Ale daří se zde všem zemědělským plodinám, jsou však dosahovány nižší
výnosy.
Hnědozem
Černozem
Obrázek z http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=1821&stranka=5
Vegetace
Vegetaci tvoří z větší části panonské dubohabřiny (Primulo versi – Carpinetum), místy
jsou nahrazeny karpatskými (Carici pilosae – Carpinetum). Časté je rovněž zastoupení
teplomilných doubrav. Na extrémnějších jižních svazích jsou typické šípákové
doubravy. Na zasolených půdách depresí byly snad v minulosti panonské lesostepi.
Místy je vyvinuta náhradní travinobylinná vegetace. Nečetné vodní plochy a mokřady
jsou bez význačnější vegetace. Ve skladbě flóry jsou zastoupeny četné teplomilné
druhy, vyznívající z jihu až jihovýchodu, např. dub pýřitý (Quercus pubescens), třemdava bílá (Dictamnus albus) a koulenka prodloužená (Globuraria bisnagarica),
ponticko–jihosibiřské, např. pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec rakouský
(Astragalus austriacus), katrán tatarský (Crambe tataria) a kosatec nízký (Iris pumila)
a dokonce orientálně–turanské, reprezentované např. bytelem rozprostřeným (Kochia
prostrata). Na okraje, zejména do lesní flóry, pronikají druhy ze sousedních bioregionů, náležející flóře alpsko–karpatských podhůří, jako ostřice chlupatá (Carex pilosa),
dymnivka plná (Corydalis solida), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a
oměj vlčí (Aconitum lycoctonum subsp. vulparia).
Dub letní - Quercus robur
Třemdava bílá - Dictamnus
albus
Zdroje
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Illustration_Quercus_robur0.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dictamnus_albus.JPG
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Carex_pilosa
Ostřice chlupatá – Carex
pilosa
Současný stav krajiny a ochrana přírody
V bioregionu je souvislé osídlení od pravěku, k trvalému odlesnění rozsáhlých ploch
došlo ještě před středověkem. Komplexy lesní vegetace jsou ostrůvkovité, nespojité,
v některých částech je stromová vegetace přítomna pouze v podobě akátin. Převažují
rozsáhlé zemědělské kultury (pole, sady, vinice), v posledních desetiletích bylo mnoho
svahů terasováno. Přirozená náhradní vegetace je zachována prakticky jen na
prudkých svazích.
Na ploše Hustopečského bioregionu byla vyhlášena celá řada chráněných území
s motivem ochrany panonské bioty. Jsou to zejména NPR Pouzdřanská step – Kolby,
PR Hrádek, PR Velký Kuntínov, PR Roviny, PR Kamenný vrch u Kurdějova a řada
dalších. Síť chráněných území je relativně velmi bohatá.
Terasovaný svah
Přírodní rezervace Hrádek
Hrádek leží v katastrálním území Morkůvky v lese Kuntínov. O výskytu některých
vzácných rostlin u Morkůvek referoval na konci 19. století E. Formánek. Návrh na
ochranu této lokality vzešel na konci 50. let od J. Horáka z Boleradic, jeho návrh došel
naplnění teprve v roce 1986. Rezervace chrání porosty panonských dubohabřin přecházející na výslunných místech do teplomilné doubravy. Lokalita je významná např.
výskytem vzácné orchideje bez chlorofylu, hnědence zvrhlého (Limodorum abortivum). Na dvou travnatých ploškách se vyskytují suché trávníky s řadou ohrožených
druhů – hlaváčkem jarním (Adonis vernalis), koniklecem lučním (Pulsatilla pratensis)
a ojediněle i hadincem červeným (Echium maculatum).
Přírodní rezervace Velký Kuntínov
Na katastru Boleradic byla vyhlášena v roce 1986 přírodní rezervace Velký Kuntínov.
Vzniku předcházel návrh, připravený koncem 50. let J. Horákem z Boleradic.
Motivem ochrany jsou teplomilné doubravy a dubohabřiny se zastoupením dubu
šípáku (Quercus pubescens). V typicky vyvinutém podrostu najdeme dřín obecný
(Cornus mas), třemdavu bílou (Dictamnus albus), kamejku modronachovou
(Lithospermum purpurocaeruleum) a některé druhy vzácných mizejících orchidejí,
především vstavač nachový (Orchis purpurea) a střevíčník pantoflíček (Cypripedium
calceolus).
Chráněné území Roviny
Chráněné území Roviny se nachází na katastru obce Diváky uprostřed lesního
komplexu Přední kout. Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1986 na základě
návrhu připraveného Janem Horákem z Boleradic na konci 50. let. Motivem ochrany
je stará bučina, nejdále vysunutá do nejteplejší části jižní Moravy.
Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), vedle něj se objevuje javor
mléč (Acer platanoides), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus
betulus) a lípa malolistá (Tilia cordata). V podrostu se nachází strdivka nicí (Melica
nutans) a strdivka jednokvětá (Melica uniflora), lipnice hajní (Poa nemoralis), srha
hajní (Dactylis polygama), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ostřice
prstnatá (Carex digitata), na vlhčích místech i ostřice chlupatá (Carex pilosa), naopak
na sušších bika hajní (Luzula luzuloides).
Z hájových bylin zde najdeme sasanku pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides),
sasanku hajní (Anemone nemorosa), kyčelnici cibulkatou (Dentaria bulbifrera), violku
lesní (Viola reichenbachiana), oměj vlčí (Aconitum lycoctonum) a pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides).
Brzy na jaře rozkvétá sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), výjimečným druhem
je violka bílá (Viola alba).
Lokalita má i zoologický význam, byl zde např. zjištěn podhorský střevlíkovitý brouk
prskavec výbušný (Aptinus bombarda).
Přírodní rezervace Kamenný vrch u Kurdějova
Přírodní rezervace Kamenný vrch u Kurdějova má rozlohu 6 hektarů, nachází se
v nadmořské výšce od 300 do 340 m, vyhlášena byla v roce 1956. Jde o jednu z nejvýznamnějších lokalit teplomilné flory na jižní Moravě.
Jedná se o opuštěnou pastvinu s teplomilnou květenou na svahu Kamenného vrchu
(343 m n. m.) severozápadně od obce Kurdějov. Je jistě zajímavé, že bývalé obecní
pastviny na jižní Moravě (a nejen zde) jsou v současnosti často ve výrazném zájmu
botaniků i ochranářů. Právě tyto lokality totiž nikdy nebyly přetvořeny na pole nebo
vinohrady, udržely si tedy ve značné míře svou původní tvářnost.
Stále častěji se hovoří také o návratu k pastevectví na části těchto lokalit. A tak i na
Kamenném vrchu u Kurdějova se vyskytují mnohé chráněné druhy rostlin. Příkladem
může být hlaváček jarní (Adonis vernalis), čilimník bílý (Chamaecytisus albus), hadinec nachový (Echium maculatum), kosatec různobarvý (Iris variegata), len žlutý
(Linum flavum), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), vstavač vojenský
(Orchis militaris), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) a mnohé další. Lokalita je
vysoce významná také z pohledu entomologického. Jedná se o jednu z posledních tří
populací modráska ligrusového (Polyommatus damon) v České republice.
Zdroje:
PAVEL, Samuel. Turistika [online]. [cit. 17.11.2012]. Dostupný na WWW:
http://www.turistika.cz/fotogalerie/70095/kamenny-vrch-u-kurdejova#553228
Přírodní rezervace Zázmoníky
Přírodní rezervace Zázmoníky se nachází v lesním komplexu Kuntínov a byla vyhlášena také v roce 1986. Svou plochou cca 4 ha zaujímá pouze malou část celého svahu
nad Bořeticemi s teplomilnou vegetací. Byla vyhlášena pro ochranu jediné lokality
včelníku rakouského (Dracocephalum austriacum) na Moravě. Bohužel se tato rostlina na původním místě již nevyskytuje, ale několik jich stále přežívá na jiném místě
mimo rezervaci. Kromě včelníku se zde nachází řada jiných významných rostlin, např.
koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) nebo hlaváček jarní (Adonis vernalis) stejně
jako některé z orchidejí.
Přírodní rezervace Nosperk
Rezervace vyhlášená v r. 1986 uvnitř lesního komplexu Kuntínova chrání na ploše asi
11 ha porosty panonských dubohabřin a teplomilných doubrav, v nichž se vyskytuje
řada teplomilných druhů, např. kosatec trávovitý (Iris graminea), kosatec různobarvý
(Iris variegata). Významný je výskyt nezelené mykotrofní orchideje hnědence
zvrhlého (Limodorum abortivum).
Přírodní památka Jesličky
Přírodní památka o rozloze cca 3,5 ha byla vyhlášena v r. 2002 a zaujímá jižní svah na
okraji lesa Kuntínov u Němčiček. Její součástí jsou porosty stepních trávníků
s kavylem sličným (Stipa pulcherrima), koniklecem velkokvětým (Pulsatilla grandis).
Vyskytuje se tu i několik druhů orchidejí – vstavač osmahlý (Orchis ustulata),
vojenský (Orchis militaris), nachový (Orchis purpurea), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). V horní části území se nachází šípáková doubrava s třemdavou bílou
(Dictamnus albus).
PRACOVNÍ LIST – BOLERADICKÁ PAHORKATINA
1. Vypiš, co všechno vidíš z rozhledny v Boleradicích
……………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………
2. Spoj čarou správný obrázek a text.
ROHOVEC
JÍLOVEC
PÍSKOVEC
PRACOVNÍ LIST – OKOLÍ BOLERADIC
Doplň do křížovky jména obcí a měst, které vidíš na mapě.
D
R
B
E
N
O U
K
M
Š
H
B
M
R
V
K O L
N
E
Ř
Í x B
E
I
Použité zdroje
Většina použitých fotografií je z archivu ZŠ a MŠ Boleradice a OS Nedánov při školní družině Boleradice. Letecké pohledy na Boleradice poskytl pan Tomáš Havránek z Boleradic.
Texty jsou z velké části vytvořeny zaměstnanci ZŠ a MŠ Boleradice, podílejících se na projektu
vytvoření prvoučného portfolia.
Odkazy na jiné zdroje jsou uvedeny přímo u textu či obrázku, nebo zde.
Část fotografií je z archivu paní Jaroslavy Strakové z Boleradic, další jsou od pana Ing. Jiřího Jandy
z Boleradic.
Boleradice. Hrady: Cestujte s přehledem [online]. 2003 [cit. 2012-11-14]. Dostupné z:
http://www.hrady.cz/index.php?OID=1550
PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 2. vyd. Praha:
Libri, 2007. 767 s. ISBN 978-80-7277-338-1.
Boleradice [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné z: http://www.boleradice.cz/index.php?
&desktop=clanky&action=view&id=748
Boleradice slovem a obrazem. Jihlava: F. R. Z. agency, 2011. ISBN 978-80-87332-32-0.
BOLERADICE. Boleradice: slovem a obrazem. Vyd. 1. Brno: F.R.Z. agency, 2011. 102 s. ISBN 97880-87332-32-0.
Fotografie Letecko-modelářského klubu jsou od paní Mgr. Jany Zahradníkové z Boleradic.
Fotografie Rybářského spolku dodal Vojtěch Pražák z Boleradic.
Fotografie U andělíčka a Svazarm – Techsport poskytl pan Ing. Jiří Zajíc z Boleradic.
Geologie, povrch, poloha
VAVRIK, Ivo. Katastr obce Boleradice: Nauka o krajině. Lednice, 2006. Ročníková práce.
Zahradnická fakulta v Lednici – MZLU v Brně.
Na tvorbě se podíleli
Vedoucí projektu: Mgr. Milena Emmerová
Autoři textů: Miroslava Vavriková, Mgr. Hana Cvanová, Mgr. Pavel Kabela, Mgr. Petr Slavík
Jazykové korekce: Mgr. Martina Blažková
Grafická úprava: Ing. Libor Šedivý

Boleradice – geologie, povrch, poloha

Transkript

Podobné dokumenty

2. Globální problémy

Červen 2016 - Velký Týnec

územní plán návsí

Program otevřených sklepů - Vinařství Jaroslav Osička