sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích
Transkript
sborový list OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH 05-06/2008 Představujeme vám: Zdeněk Zárybnický Honza a Míša Pokorní čtěte na str. 9 Svědectví Daniely Střihavkové na str. 7 Postřehy z Konference Církve bratrské 2008 čtěte na str.11 2 Motto MODLITBA Hospodine, slyš mou modlitbu, přej sluchu mým prosbám, odpověz mi pro svou pravdu, pro svou spravedlnost. Žalm 143:1 Proto vám pravím (Ježíš): Věřte, ţe všecko, oč v modlitbě poprosíte, je vám dáno a budete to mít. A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení." Marek 11:24-25 Netrapte se ţádnou starostí, ale v kaţdé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své ţádosti Bohu. Filipským 4:6 Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, a dopustil-li se hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. Jakub 5:15-16 Z naděje se radujte, v souţení buďte trpěliví, v modlitbách vytrvalí. Římanům 12:12 My pak budeme i nadále věnovat všechen svůj čas modlitbě a kázání slova." Skutky 6:4 Modlitba ve stáří Pane, Ty víš, ţe stárnu. Nedopusť, abych před touto skutečností zavíral oči. Nedopusť, abych zahořkl vůči svému okolí, abych byl zahleděn jen do svých problémů. Ať nemám pocit, ţe se musím při kaţdé příleţitosti ke všemu vyjádřit. Chraň prosím moji mysl před neustálým připomínáním minulosti a kdykoliv budu chtít mluvit o svých bolestech a zdravotních potíţích, zavři moje ústa. Nauč mne Pane přiznat, ţe i já se mohu někdy mýlit. Kéţ dokáţu být ke svému okolí přívětivý a tolerantní. Pomoz mi, ať při stárnutí se nestanu zapšklým starým člověkem. Kéţ o mně platí: „I kdyţ navenek hyneme, vnitřně se den ze dne obnovujeme.“ Viktorka Truncová 3 Úvodník PÁR VŠETEČNÝCH OTÁZEK O MODLITBĚ ... Sto dvacet dnů modlitební pohotovosti. Více neţ čtyři měsíce modlitebního úsilí a postů. Tolik mnozí z nás investovali do společného úsilí o „obnovu hradeb“. Program společných modliteb jsme vyhlásili na konci ledna. Změnilo se od té doby něco? Má smysl pokračovat dál? Kdyţ o tom chvilku přemýšlím, vrací se mi myšlenka: jak se mohu vůbec takhle ptát? Modlili jsme se za Alfu a její víkend - a proţili jedno rozhodnutí pro Krista. Modlili jsme se za sestru Ţaloudkovou a Pán Bůh ji dopřál překročit práh nebeského domova v důstojných podmínkách v Červeném Kostelci. Modlili jsme se za druhého kazatele – a dostali jsme nečekanou odpověď od Tabačanových. Modlili jsme se za sjezd mládeţe – a mnoho mládeţníků tam proţilo rozhodující konkrétní momenty svého ţivota. Modlili jsme se za předvelikonoční období zpovědí a obnovy – a Bůh skutečně mocně jednal s řadou z nás. Moţná je na místě jiná otázka: Je vůči Bohu vůbec fér se ptát, zda má smysl se modlit? Je příjemné a radostné, ţe kdyţ se modlíme, můţeme si při tom připomínat mocné (a často nečekané) Boţí činy v našem ţivotě. Ale modlitba není komunikace s nebeským Skladníkem o připravení ţádoucího zboţí k výdeji. Modlitba je audience u Panovníka, který svůj přijímací salón neotevírá ledaskomu. Vlastně jen svému milovanému Synovi. A pak těm svým poddaným, kteří od Syna obdrţeli dekret o zproštění dluhů. Otázka by vlastně měla asi znít takto: Je možné nevyužít tak neuvěřitelnou šanci, jakou modlitba k nebeskému Otci vlastně je? I kdyby se nedělo (zdánlivě) nic mimořádného, uţ samotná příleţitost k modlitbě je mimořádná. Kdo si je plně vědom toho, kým před nebeským Bohem skutečně je, ji nemůţe nechat leţet ladem. A uţ v momentě našeho oslovení na začátku modlitby „nebeský Otče“ se dávají do pohybu nevídané věci. Mnohé z nich jasně uvidíme aţ z nebeské perspektivy. Buďme trpěliví v očekávání a vytrvalí v modlitbách! Samuel Jindra Všechno nejlepší! Červen Lašutová Lada Zbytek Vladimír Sněhotová Monika Heinová Eva Kotasová Martina Červenec Srpen 35 let 30 let 20 let 45 let 25 let V onen den řeknete: "Chválu vzdejte Hospodinu a vzývejte jeho jméno! Uvádějte národům ve známost jeho skutky. Připomínejte, že jeho jméno je vyvýšené. Izajáš 12,4 4 Několik ohlédnutí za jarními měsíci ATLETI V AKCI 30+ Po týdnech sbírání odvahy, neúprosného tréninku a dalších příprav se skupina šesti středněvěkých odváţlivců v polovině dubna vypravila do Toulovcových Maštalí, aby spolu s dalšími muţi proţila víkend připravený Atlety v akci. Počasí přálo, program byl výborně připravený a díky mnoha modlitbám také atmosféra na celé akci byla mimořádná. Pro některé z nás nebylo nejsilnějším záţitkem slaňování, jízda na lanovce nebo vyčerpávající úvodní rozcvička ve skalách, ale večerní rozhovory. Týkaly se křesťanských hodnot v muţství a otcovství – a nikoho z nás nenechaly chladným. Bohu za to díky! NÁVŠTĚVA Z KYPRU Milé překvapení nám na konci dubna přichystali Libor Kuška s manţelkou Reginou a synem Viktorem. Po dvou a půl letech strávených ve Středomoří zavítali na dva týdny do Čech. Navštívili také Archu. Bylo mnoho co vyprávět, protoţe ţivot v Čechách vypadá hodně odlišně od pestrobarevné společnosti na sluncem prohřátém Kypru. Regina pracuje jako zdravotní sestra, Libor jako zámečník u výroby plastových oken. Přejeme jim pro další fázi pobytu dobré přátele a zvláštní dar Boţí milosti potřebný pro zvládnutí ţivota v cizině. TABAČANOVI V ARŠE První květnovou neděli jsme v Arše přivítali třebíčského vikáře bratra Martina Tabačana s rodinou. Vzhledem k tomu, ţe kladně reagoval na oslovení staršovstvem ohledně případného přijetí role druhého kazatele v Arše, bylo to pro náš sbor významné setkání. O necelé tři týdny později byl spolu s dalšími šesti vikáři ordinován na Konferenci CB v Ostravě jako kazatel CB. Prvního června členské shromáţdění sboru rozhodne o tom, zda jej do zvaţované sluţby povolá. Věříme, ţe pro sbor by to mohl být významný impuls k prohloubení i rozšíření sluţby evangeliem v našem městě. KŘEST První květnovou neděli se také po delší době opět zaplnila křtitelnice v Arše. Bylo naší velkou radostí, ţe jsme cestou k „hrobu starého člověka“ 5 mohli doprovázet sestru Lucii Jiráskovou. „Hrob“ se však zavřel jen na okamţik a díky Boţí milosti, kterou přijala, můţe Lucka nyní prošlapávat další cestu svého ţivota jako Boţí dcera. Modleme se za ni, stejně jako za bratra Romana Loudala, který byl spolu s ní přijat za plnoprávného člena společenství Archy. CESTA DOMŮ Začátkem května po dlouhé a těţké cestě údolím stínu smrti nebeský Otec k sobě zavolal sestru Marii Ţaloudkovou. Poslední úsek její cesty byl pozoruhodným svědectvím o daru nadpřirozeného Boţího pokoje a naděje, který sestra měla. Sama vyznávala, ţe míří domů a ţe se tam těší. Bohu díky za zvláštní nezapomenutelné vyznání jejího ţivota. Provázejme přímluvami jejího manţela i celou rodinu. NAROZENÍ KATEŘINY Naší velkou radostí je, ţe Pán Bůh daroval Ondřejovi a Míše Tesárkovým dceru Kateřinu. Narodila se 22. května. Přejeme celé rodině mnoho radosti i Boţího poţehnání v dobrodruţství, kte- ré je v nadcházejících desetiletích čeká. :-) 1 ČERSTVÉ ZPRÁVY OD IRINY Všechny své přátele a podporovatele pozdravuje sestra Irina Klimová, naše spolupracovnice v ukrajinském Mariupolu. Dětský domov Obnovljenie, kde pracuje, sice stále není v uspokojivé situaci (úřady nemění zatím svůj odmítavý postoj ve věci předávání dalších dětí do péče DD). Pracovníci DD se však snaţí vyuţít ty moţnosti, které jim zůstávají. Podporují dorůstající děti v jejich samostatném zapojení do ţivota. Modleme se spolu s pracovníky DD a sestrou Irinou za rozpoznání další cesty pro Obnovljenie. V srpnu budeme mít na tomto místě sestru Veroniku Linhartovou opět na krátkodobé misii. 1 Při členském shromáţdění v březnu jsme si připomínali nepříznivý poměr dospělých plnoprávných členů sboru k počtu dětí. Průměr za celou CB činí 2,4 dospělých na jedno dítě. V našem sboru je to 3,6. Není pro nás velkou útěchou, ţe se najdou některé sbory (zejména větší sbory ve velkých městech – Praha 1, Praha 3, Brno), které mají tento profil ještě méně příznivý. S trochou nadsázky bychom spíš mohli vyhlásit heslo: Ostrava – náš vzor. Je to sbor podobné velikosti jako náš, ale dětí má dvojnásobek. Na kaţdé dítě připadají dva dospělí. To je další důvod, proč se radujeme z narození Kateřiny! SKUPINKY V současné době je v našem sboru „evidováno“ 14 malých skupinek (v nich od tří do čtrnácti účastníků). Jen přibliţně osm z nich však ţije pravidelným ţivotem, ve třech nebo čtyřech ţivot vyhasíná. Chceme vás poprosit o modlitby za tuto velmi důleţitou aktivitu, která zahrnuje především modlitby a vzájemnou pastýřskou péči. Modleme se i za novou sílu a tvořivost i energii pro vedoucí skupinek! SPRÁVCE ARCHY Naším velmi důleţitým úkolem pro příští měsíce bude nalezení nového správce Archy, který by se úkolu ujal po odchodu Kampových v létě 2009. Prosíme o modlitby za tuto velmi důleţitou změnu. PROJEKTY V ARŠE 2008 Letos poprvé jsme se pokusili zavést nový způsob udělování finanční podpory aktivit v Arše. Všichni zodpovědní pracovníci měli moţnost předloţit staršovstvu sboru návrhy projektů pro činnosti, za něţ nesou odpovědnost. Všechny pak staršovstvo v dubnu posoudilo a rozhodlo o výši částky, kterou z rozpočtu sboru mohou tyto 6 projekty obdrţet. Bylo podáno celkem osm projektů, z nichţ sedm bylo přijato a podpořeno souhrnnou částkou cca 39 tis. Kč. Podobným způsobem bychom chtěli postupovat i pro příští rok s tím rozdílem, ţe moţnost podat projekty bude vyhlášena o něco dříve – jiţ koncem tohoto roku. POLOVINA ZA NÁMI Pán Bůh nám připravil nečekaný dar: jiţ koncem dubna jsme mohli odeslat další splátku našich dluhů. Z našeho původního plánu pro letošní rok uhradit (alespoň) 541 tis. Kč se nám podařilo díky Boţí milosti a Vaší štědrosti splatit jiţ plnou polovinu (275 tis. Kč). Ještě před sedmi lety měl seznam našich věřitelů kolem patnácti poloţek (sbory CB, banka, organizace, jednotlivci, RCB...)! Nyní nám zůstal jako věřitel jediný subjekt – Rada CB se svými třemi fondy (Waderova nadace, stavební fond, provozní prostředky). Není to zázrak? Z kalendáře starších Archy vypsal Samuel Jindra Svědectví Minulou neděli ráno jsem jela výtahem s jedním naším milým sousedem, jehoţ jméno ani neznám, vím jen, ţe uţ dlouhá léta bydlí v našem domě. A on se mě v tom výtahu zeptal, kam ţe jedu tak brzy po ránu a co ţe jsem tak „vyšňořená?“ Abyste mi rozuměli, většinou mě totiţ naši sousedé vidí jen v dţínách nebo vytahaných legínách, kdyţ venčím našeho pejska nebo jdu s košem. Proto se asi tak trochu podivil, kdyţ mě uviděl v neděli ráno – přece jen o něco lépe upravenou, v dlouhé černé sukni. Hlavou mi prolétla má obvyklá neutrální odpověď, totiţ ţe „jdu do kostela“. Ale najednou jsem se v mysli tak nějak zarazila a řekla jsem – ani nevím proč, ţe jdu na bohosluţbu do Církve bratrské. A ten pán se nad tím podivil a řekl s nelíčeným zájmem: „Tady v Pardubicích je něco takového? Tak to musím hned říct doma. Víte, já jsem ateista, ale moje manţelka je věřící, totiţ - byla kdysi - za svobodna - členkou Církve československé nebo českobratrské nebo tak nějak - ani nevím - jak to říkala, ale co jsme se přestěhovali sem do Pardubic, a bude to uţ bezmála třicet let (!), tak nikam nechodí. Kolikrát mi říkala, ţe by ráda šla do kostela, ale do katolického jít nechce, ani nevím proč. Vţdyť máte snad stejného Boha nebo ne? To víte, já těmto věcem moc nerozumím“ Tak jsem toho našeho milého souseda správně nasměrovala a vysvětlila mu, kde v Polabinách Archu můţe najít a pozvala jsem ho i s jeho manţelkou, ať se přijdou někdy v neděli podívat, a ţe budou jistě oba srdečně vítáni. Vyšla jsem lehce tanečním krokem z našeho domu a s náhlou radostí jsem s krátkou modlitbou díků pohleděla vzhůru k jiskřivě zářivému jarnímu nebi. Na obloze jsem uviděla stovky bělavých beránků. Celé nebe vypadalo jako na pultě přehozená doširoka rozprostřená blankytně modrá látka s pravidelně - jako přes nějakou nebeskou šablonu vytištěným vzorem mnoha tisíc obláčků táhnoucích se od obzoru k obzoru - kam jen oko dohlédlo. Z mého pohledu zdola vypadaly všechny ty obláčky úplně stejně. Ale já uţ vím, a pevně věřím, ţe kaţdý ten obláček je o trošičku jiný, ţe je v Boţích očích originální a jedinečný. Usmála jsem se na to lidským okem nespočítatelné stádečko a řekla jsem jim tu novou zprávu : „Přeji vám hezký den, moji milí bratříčci a sestřičky, brzy mezi vás asi přibudou další ovečky!“ Šla jsem na autobusovou zastávku a přemýšlela jsem s hlubokou vděčností nad mnoha našimi jiţ vyslyšenými modlitbami… ale i nad těmi - z našeho pohledu - (zatím) dosud nevyslyšenými… Připomněla jsem si své počátky na cestách víry, jak jsem kdysi, v prvotním nadšení s láskou chtěla objímat úplně všechny lidi; nejraději bych chtěla ke Kristu přivést snad celý svět! Zdálo se mi všechno tak jednoduché a samozřejmé! Jistě mě všichni lidé hned pochopí a porozumí tomu Boţímu hlasu, který si mě povolal a který dnes i jim chci zvěstovat! Vţdyť já uţ vím, kde je ta Pravda s velkým P, uţ věřím! V té době jsem se velmi často modlila i za lidi v našem domě. Cestou z práce nebo z Archy jsem uţ z dálky ţehnala celému našemu domu a přála jsem všem obyvatelům, aby i oni byli tak jako já, zasaţeni, aby i oni uvěřili v Pána Jeţíše Krista a poznali tu nezměrnou hloubku Boţí milosti a Kristovy lásky nabízené ZADARMO. Modlívám se i teď čas od času i za lidi v autobuse, za lidi v našem městě, i v celé zemi, ale asi uţ ne tak často, jak bych asi měla. Svou pozornost jsem v poslední době zaměřila uţ více na své bratry a sestry v Kristu, na konkrétní potřeby našeho sboru a také své nejbliţší rodinné příslušníky. Je to uţ celá řada lidí, mně osobně velmi drahých a milých, a tak jsem si jimi postupně zaplnila celý svůj modlitební seznam i své „nové srdce“. Všechny ty anonymní sousedy v našem domě jsem, přiznám se, poslední dobou ve svých modlitbách dost opomíjela. Ale Pán Bůh na ně nezapomněl! Je to úţasné, jak Pán Bůh vyslýchá naše modlitby vyslovené z upřímného srdce. Však On nejlíp ví, co potřebujeme! On dobře zná všechny naše touhy i přání – a vyplní je - v pravý čas, i kdyţ někdy trochu jinak, neţ si představujeme…. Jeden z mých nejoblíbenějších veršů z Písma svatého, který si i dnes často v modlitbách připomínám, je tento: „Věř v Pána Jeţíše a budeš spasen ty i všichni kdoţ jsou v tvém domě!“ (Skutky 16,31) Toto úţasné Boţí zaslíbení jsem vţdy vnímala velmi osobně, většinou v souvislosti se svou nejbliţší rodinou. A Pán Bůh mou modlitbu vyslyšel a přijal – ovšem pojal to zcela po svém - velkolepě, jak jen On to ve své velkorysosti umí. Rozepjal svou náruč a přivinul si mě na své srdce a se mnou přijal i celý „můj dům“. U Boha přece nic není nemoţné! To je pro Něho přece jen nepatrná maličkost, ţe „můj dům“ je dvanáctiposchoďový a celkem zde ţije šedesát rodin! Neviditelný Bůh se tak podivuhodně zviditelňuje v našich vyslyšených přímluvných modlitbách. Je to tak úţasné! A u nás to vzal opravdu pěkně od podlahy, ehm, totiţ chci říct - pěkně od vrchu! Lucka Jirásková, naše nová sestra v Kristu a naše milá novokřtěnka bydlí totiţ v našem domě aţ nahoře – ve dvanáctém patře. Bůh řekl - ústy svého proroka Izajáše: „Jako jsou nebesa vyšší neţ země, tak převyšují cesty mé cesty vaše a úmysly mé úmysly vaše. Tak tomu bude i s mým slovem, které vychází z mých úst; Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrţ vykoná, co chci, vykoná zdárně, k čemu jsem je poslal.“ (Iz 55,9,11) Daniela Střihavková 8 Nabídka Biblí pro evangelizační účely V kanceláři sboru je k dostání broţovaná Bible za cenu 135,-Kč, oranţové barvy. Je vhodná pro Vaše blízké a známé, kterým slouţíte a kterým byste rádi věnovali Bibli. Představujeme Vám … Br. Zdeněk Zárybnický z našeho společenství v Kvasíně nám o sobě napsal: Narodil jsem se v Praze roku 1981. Zemřel jsem a znovu se narodil na svatodušní svátky v roce 2005 v jednom rybníce nedaleko Rakovníka. V tom městě jsem proţil většinu svého ţivota, aţ po maturitě jsem pravidelně odjíţděl za vzděláním do Prahy. Kdyţ jsem chodil na gymnázium, hodně jsem touţil po vzdělání. V té době jsem si myslel, ţe vzdělání a moudrost je skoro totéţ. Učil jsem se mnoho cizích jazyků, neustále jsem četl, psal a především vášnivě diskutoval, nejraději o filosofii a literatuře. K dokonalému přehledu mi ovšem něco chybělo: o náboţenstvích a o víře jsem nevěděl prakticky nic. V mojí rodině ani v mojí škole nebyl ţádný křesťan a informace vyčtené z knih byly tak podivně zmatené, ţe mě to nemohlo uspokojit. Naštěstí jsem se při psaní školního časopisu seznámil s jedním klukem, který mě pozval do rakovnické mládeţe CB. Co jsem si mohl lepšího přát? Kaţdý týden jsem měl od ţivého kazatele přednášku, která byla šitá na míru mladým lidem. Viděl jsem, jak vypadá taková víra v praxi, jak se křesťané modlí a jak přemýšlejí - a přitom mě nikdo k ničemu nenutil, mohl jsem si svobodně nesouhlasit a diskutovat. Tak jsem navštěvoval rakovnickou mládeţ asi dva roky. Bibli uţ jsem měl přečtenou, teorii křesťanství jsem znal celkem obstojně, ale kdybyste se mě zeptali, jak se jmenují nebo co dělají ti mládeţníci, co tam chodí kaţdý pátek se mnou, nevěděl bych. Něco ve mně se ale postupně měnilo a já jsem (také skrze různé obyčejné zázraky) začínal chápat, ţe Bůh skutečně existuje a kolik toho pro mě uţ udělal. Jednou v létě jsme byli na mládeţnické dovolené a hráli jsme hru na stráţné anděly: kaţdý z nás si tajně vylosoval jméno člověka, kterému měl dělat stráţného anděla, tedy učinit pro něj během dne co nejvíce dobrých věcí. Večer se pak mělo hádat, kdo byl čí anděl. Hra měla obrovský úspěch, většinou jsme kvůli většímu utajení činili dobro úplně všem. Asi tehdy mi došlo, ţe něco takového měl Bůh na mysli, kdyţ vymýšlel lidi. Tohle je ono, tohle je to křesťanství - nikoli zákazy, ale láska, která neustále myslí na to, jak prospět druhým. Najednou jsem pochopil a proţil spoustu věcí, které jsem do té doby vnímal jen jako teoretické poučky. Jeţíš vstoupil do mého ţivota. Dnes mám svá univerzitní studia z větší části za sebou a učím jiné. Lidé mi často říkají, ţe jsem dost vzdělaný. Nevím, neumím to posoudit, a uţ mi na tom vlastně ani tolik nezáleţí. Skutečnou moudrost, lásku a pokoj člověk stejně můţe najít jen u Hospodina. Zdeněk Zárybnický 9 Váţení čtenáři, moţná Vám foto napoví, kdo se nám představuje nyní: Míša Pocházím z Moravského Krumlova (okres Znojmo) a do Čech jsem se dostala díky farmacii, kterou studuji v Hradci Králové. Moji rodiče jsou nevěřící, ale já jsem odmalička chodila s babičkou a později i s mladší sestrou ke katolíkům. Existence Boha pro mě byla přirozená, ale chyběl osobní vztah s Ním. Toto se začalo měnit během dospívání, ale nejpodstatnější pro mě bylo setkání se členy vysokoškolského křesťanského hnutí Studenti pro Krista (SpK) na kolejích v HK. Začala jsem chodit na skupinky biblického studia a různé přednášky pořádané SpK a můj pohled na to, co je křesťanství, se začal měnit. Velice se prohloubil můj vztah s Bohem a Pán mě začal usvědčovat z různých špatných postojů a věcí, které jsem dělala. Zároveň jsem zjistila, ţe některé základy, na nichţ staví katolíci, mi moc nezapadají do Bible, a tak jsem občas zavítala do CB v Hradci Králové nebo v Litomyšli, kde máme s manţelem přátele… Honza Narodil jsem se ve Znojmě, ale dětství a dospívání jsem proţil v Moravském Krumlově. Jsem nejmladší ze tří bratrů, kteří společně s rodinami ţijí v Brně. V současné době pracuji jako asistent na Univerzitě Pardubice. Cesta k Bohu u mě začala uţ odmalička, kdy se nás hlavně mamka snaţila vodit kaţdou neděli do kostela (ŘKC). Mimo tenhle „stereotyp“ jsem začal o Bohu více přemýš10 let, kdyţ můj nejstarší bratr Tomáš začal navštěvovat biblické kurzy a chodit na shromáţdění Církve adventistů sedmého dne. To v naší dosud katolické rodině vyvolalo nejednu dramatickou chvíli, při které často zaznívaly argumenty z Bible, která do té doby byla pro nás tabu. Situace v rodině se začala více zklidňovat s odchodem Tomáše na vysokou školu do Prahy. Pro mě a pro mého druhého bratra Davida však Bible zůstala objevena, a také jsme viděli Tomášovu pevnost ve víře. Moje osobní poznávání Boha začalo dostávat větší spád během středoškolských studií. Viděl jsem i Davidovu radost ze společenství, do kterého začal chodit během prvního ročníku vysoké školy. Na vysokou školu jsem tedy šel s touhou najít nějakou podobnou studentskou křesťanskou skupinku. Tu jsem tady v Pardubicích našel na univerzitních kolejích a získal tak příleţitost duchovně růst a poznávat skrze ostatní křesťany i jiné církve mimo ŘKC. Tak jsem se seznámil i s Církví bratrskou a Archou. Ačkoli jsem stále nejčastěji chodil do katolického kostela, vnímal jsem uvnitř sebe čím dál silněji nesoulad mezi tím, co jsem v Bibli četl a na druhou stranu slyšel v katolickém prostředí … Oba … naši svatbu jsme proto chápali nejen jako zlomový okamţik v našich ţivotech, ale chtěli jsme rovněţ začít společný ţivot s Bohem v prostředí jiné církve. Jelikoţ jsme se uţ navzájem znali s kazatelem CB v Litomyšli a v místním sboru máme několik dobrých přátel, oddával nás právě Daniel Smetana. Z pardubických sborů pro nás byla nejznámější a nejbliţší CB, kterou jsme měli moţnost poznat při příleţitostných návštěvách. Nyní se s prostředím Archy seznamujeme více do hloubky, snaţíme se vás postupně poznávat a zmapovat příbuzenské vztahy . Jsme zapojeni do kurzu ALFA (Honza) a do domácích skupinek (Míša). Jan a Míša Pokorných Vítáme br. Zdeňka Zárybnického i manžele Pokorných v našem společenství a přejeme jim, aby i skrze naše společenství mohli prožívat lásku Pána Ježíše a Boží požehnání. Církev bratrská V pátek 23. května brzy ráno vyrazila trojice zástupců parsboru CB, Samuel Jindra, Radek Kalenský a KONFERENCE CB dubického Michal Picka do Ostravy. Cílem cesty byl tamější sbor naší 2008 církve, který hostil a organizačně zajišťoval letošní výroční Konferenci CB. Program chystaného jednání byl bohatý V OSTRAVĚ a pestrý. Pro jeho hladší průběh obdrţeli všichni delegáti broţuru s veškerými potřebnými příspěvky a informacemi dlouho před samotným termínem setkání. Tenko krok organizátorů se ukázal jako velice praktický a uţitečný. Na samotné jednání se tak mohli zvolení zástupci připravit s podporou svých staršovstev. Mě jakoţto benjamínkovi konference tato moţnost velice pomohla, umoţnila mi nahlédnout do minulosti a lépe se orientovat v tématech, která přesahují rámec jednoho kalendářního roku. 11 Náplň konference lze velice dobře přirovnat výročnímu členskému shromáţdění v naší Arše. Asi Vás tedy nepřekvapí, napíši-li, ţe v úvodu jsme se vrátili ke konferenci loňské a diskutovali nad mírou plnění úkolů, které na ní byly stanoveny. Na tuto rekapitulaci postupně navázali se svými referáty tajemník rady, tajemníci jednotlivých odborů rady a celý cyklus uzavírala zpráva o stavu hospodaření rady CB a revizní zpráva. O kaţdém příspěvku se hlasovalo jednotlivě. Mě osobně to připadalo poněkud monotónní aţ nudné. Zpráva, dva tři dotazy a jednomyslné schválení. Bylo patrné, ţe delegáti jsou dobře připraveni a nekladou zbytečné dotazy. Naopak velice zajímavé a povzbudivé bylo vystoupení bratrů vedoucích střediska ve Chvalech. Byl to jeden z výrazných momentů celého setkání a mě velmi oslovil jejich zápal pro celou věc a důvěra v našeho Pána. Projekt rozšíření střediska je velmi odváţný a bez Boţího poţehnání ho realizovat nepůjde. Odpoledne zabraly pouze dva body. Jak asi začínáte tušit, šlo o nejdůleţitější okamţiky konference. Ano, zástupcům sborů byly představeni vikáři doporučení k ordinaci a konference je měla za úkol schválit či zamítnout, druhým snad ještě důleţitějším bodem byla volba předsedy rady a tajemníka rady pro období 2010 – 2013. Postupně byli jeden po druhém ordinandi představeni přítomným, zaznívala doporučení o jejich připravenosti ze strany zástupců vysílajících sborů, svědectví bratří i sester o jejich víře a ţivotě a nakonec proběhl akt hlasování. Troufnu si tvrdit a tuším, ţe jsem rozhodně nebyl jediný, kdo byl při pohledu na tyto nové kazatele pln veliké naděje a vděčnosti Pánu, ţe si tyto bratry povolal a vystrojil do náročné kazatelské sluţby. V této souvislosti připomenu jméno Martina Tabačana, který je kandidátem na místo druhého kazatele v naší Arše. Po kratší přestávce pak konference pokračovala volbou nových představitelů rady. Na post předsedy byl naprosto jednoznačně zvolen Daniel Fajfr, na post tajemníka v jiţ o mnoho napínavějším hlasování Petr Grulich. Jednací den byl uzavřen večerní slavnostní bohosluţbou s vysluhováním večeře Páně za přítomnosti představitelů ostravské ekumeny. Záznam bohosluţby, kterou vedl Pavel Černý, můţete najít na adrese: http://cb.cz/ostrava/nahravky/index.php . Celý utahaný jsem se pak odloţil do postele a doufal, ţe druhý den uţ tak náročný nebude. Sobotní ráno bylo zahájeno bohosluţbou pod vedením Pavla Durči. Na kázání bezprostředně navázala diskuse nad zprávou o stavu CB s názvem „Nevyrovnanost a extremismus: Výzva k překonání zbytečné polarizace“ od bratra předsedy Pavla Černého. Po kratším rozvaţování jsem se rozhodl z ní nepořizovat výtah, je totiţ koncipována jako rámec s mnoha konkrétními příklady a pro výtah proto není příliš vhodná. Její plné znění naleznete na http://cb.cz/main/cs/content/document/view/1043 . Před přestávkou byly na pořadu jednání ještě zpráva o činnosti rady a několik kratších příspěvků od členů rady týkajících se závěrů z vizitací sborů. Tyto osobní postřehy a poznatky bratří se porůznu objevovaly v průběhu celé konference a mně přišly velice cenné, dokonce více neţ hlasování. Ptáte se proč? Dávaly mi nahlédnout do ţivotů v jiných sborech a dávaly mi i hluboký pocit sounáleţitosti s celou CB. Stručně řečeno jsem si uvě12 domil, ţe naše církev není jen Archa, ţe je poněkud větší a ţe při svém obvyklém církevním ţivotě mi tento rozměr docela uniká. Velice mě to oslovilo a obohatilo, takovýto nový pohled na to, kým jsme. Posledním klíčovým bodem byla část týkající „různých návrhů“, např. platy kazatelů, způsob podpory ETS apod. K některým z návrhů přibylo často i několik pozměňovacích úprav a to činilo místy orientaci v obsahu docela těţkou. Díky vzájemné spolupráci s Radkem se nám dařilo zmatky překonávat a udrţet si směr, který jsme si jiţ při jednání na staršovstvu vytyčili, a hájit ho. Rád a s povděkem píši, ţe ve všech případech dopadlo hlasování tak, jak jsme si přáli. Někdy to nebylo ani trochu jednoznačné. Jsem moc rád, ţe jsem se mohl setkání účastnit. Nejenom proto, ţe jsem se setkal se známými tvářemi, s některými i po několika letech, ale především jsem si odvezl povzbuzení ze stavu naší církve a její veliké touhy růst v Kristu i početně, a velikou vděčnost za to, jak náš dobrý a štědrý Pán jedná v mnoha jejích sborech. Velice touţím po tom, aby Pán Bůh i našemu sboru nadále tolik ţehnal a my jsme tak mohli přispívat k růstu celé církve. S přáním Božího pokoje Michal Picka Příspěvky našich čtenářů Nikdo ať si o sobě nemyslí víc, neţ odpovídá jeho víře. Tělo se skládá z mnoha orgánů a kaţdý v něm má jinou funkci. Také my všichni tvoříme s Kristem jedno tělo, ale jako jeho jednotlivé orgány máme různé úkoly podle schopností, jimiţ nás Bůh obdaroval. Komu Bůh svěřil poselství, ať ho zvěstuje v souladu s vírou. Kdo je nadán k sluţbě, ať slouţí. Kdo má schopnost vyučovat, ať se věnuje vyučování. Kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať přitom neskrblí. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo slouţí trpícím, ať to dělá s radostí. V lásce nemá místo přetvářka. Slovo na cestu – Římanům 12,3-8 pro SL připravil br. Hlásek „ABYSTE MILOSTI BOŢÍ NADARMO NEBRALI“ (2. Kor. 6,1) Kdo toho nedbá, kdo myslí, ţe můţe jen poţívat radosti bez závazku poslušnosti, ten buď nerozumí, co je to evangelium a potřebuje pravého poučení, buď hřeší na Boţí milost. Pak je pro něj naděje jen, kdyţ se co nejdříve vzpamatuje – dokud jest ještě čas. Vţdyť tu je hrozné nebezpečí: takový člověk začne neposlouchat navzdory milosti Boţí. Toho nemůţe snésti Duch Svatý. Člověk svévolně hřešící proti Boţí milosti Ducha Svatého zarmoutí, zaplaší jej od sebe – a bez něho je ztracen. Neboť bez Ducha Svatého není ani pokání, není duchovního obţivení a člověk hyne, ještě jsa ţiv. Člověk o Boţí milost nedbalý neví, kterým hříchem přepne jiţ Boţí shovívavost a který jej milosti Boţí pozbaví navţdy: snad bude něco po lidském soudu nepatrného – a přece to bude stejně těţký a beznadějný pád jako byl pád Saulův. A proto je třeba se velice bát kaţdého hříchu. Z kázání svědka víry Jana Karafiáta pro SL vybral br. Hlásek. 13 Koutek anatomie CO MOŢNÁ NEVÍTE O SVÉM TĚLE I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl našim obrazem, podle naší podoby.“ Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Boţím, jako muţe a ţenu je stvořil. A Bůh viděl, ţe všechno, co učinil, je velmi dobré. (2. ČÁST) Co to vlastně Bůh stvořil – myslím teď člověka. Ve své podstatě je člověk dokonalým a perfektně (do určitého času) fungujícím strojem. Je to dokonce úţasná chemická továrna, či laboratoř. Odkryjme trochu tajemství toho úţasného Boţího stvoření a podívejme se blíţe takovou trochu populární formou na to, co to v nás vlastně je skryto a co se v nás odehrává. Poznatky jsem čerpal z časopisu „21. století“. Kosti mají mnohem ohebnější strukturu, neţ se mnozí domnívají. Do kaţdé části kosti neustále proudí krev a tak je v neustálém stavu růstu a obnovy. Kosti mají dvě důleţité vlastnosti: jednak jsou silné, aby udrţely váhu těla, na druhé straně jsou lehké, abychom se mohli vůbec pohybovat. Tvoří je vlákna pruţné bílkoviny a skladují většinu vápníku, fosforu a jiných minerálů, které tělo potřebuje. Velice důleţitou funkcí kostí je tvorba krvinek. Zajímavosti: Počet kostí nemáme kaţdý stejný, záleţí na věku. Po ukončení růstu (18 – 25 let) nám nejčastěji slouţí 206 kostí. Největší kosti jsou stehenní (u dospělého člověka asi 45 cm), nejmenší měří jen 5 mm a je to třmínek ve středním uchu. Tři kůstky, které máme ve středním uchu, by se vešly do malé krabičky od sirek. Čím prospějeme: Kosti si smlsnou zejména na vápníku, pokud se k nim dostane ve vhodné podobě, tzn. mléko a výrobky z něj. Krevní oběh V dospělosti koluje tělem muţe 4 – 6 litrů krve, u ţen je to 4 - 5 litrů. Krev je sloţitá směs tekutin, chemických látek a buněk. Většinu tvoří tekutá krevní plazma, která sestává hlavně z vody. Je zde však i mnoho chemických látek, např. glukóza, ze které tělo čerpá energii. Kaţdá kapka krve obsahuje aţ 250 milionů červených krvinek, přenášejících kyslík. Kdybychom tyto krvinky, vyprodukované v těle během lidského ţivota, postavili na sebe, vznikne věţ vysoká 50 000 km. Dále je v krvi na 300 000 bílých krvinek – bodyguardů organismu před nemocemi. Spojené cévy měří dohromady asi 100 000 km (dvojnásobek délky rovníku). Krev v nás proudí rychlostí asi 2 km/hod., coţ je rychlost líné chůze. Zajímavosti: Ţivotodárnou tekutinu nám barví červené barvivo hemoglobin obsaţené v červených krvinkách. Krev vypuzená při srdečním stahu do srdečnice oběhne tělem asi za 1 minutu. Za stejnou dobu navštíví játra jeden litr krve, kde se čistí v dutinkách a kanálcích, které měří dohromady 20 km. Čím prospějeme: Naše krev potřebuje ovoce, zeleninu, vlákninu a v přiměřeném mnoţství také játra. 14 Plíce jsou místem, kde kyslík ze vdechovaného vzduchu přestupuje do krve a naopak z plic vystupuje oxid uhličitý, který je do plic dopravován krví z tkání. Plíce se tvarem podobají nafouklé mořské houbě. Při kaţdém nádechu proudí do plic u muţů asi 3,3 litrů a u ţen asi 1,9 litrů vzduchu. K tomu, aby plíce získaly ze vzduchu pro tělo co nejvíce kyslíku, potřebují co největší plochu a o to se starají plicní sklípky. Plocha jejich stěn je 70 m2, takţe při rozprostření by zabraly plochu tenisového kurtu. Zajímavosti: za ţivot vykonáme asi 500 milionů vdechů a výdechů a plíce při tom přečerpají asi 250 000 m3 vzduchu, coţ by bohatě naplnilo obrovskou vzducholoď. V klidu dýcháme asi 13 x za minutu a rychlost vzduchu při průchodu nosními dutinami je při tom asi 8 km/ hod. Ovšem při kašli nebo kýchnutí okamţitě překračujeme rychlost povolenou na dálnici tj. 130 km/ hod. Rekordní naměřená rychlost při kýchnutí byla 170 km/ hod. ( a to nikdo neměřil u mne!) Čím plicím prospějeme: okamţitě přestat kouřit a začít cvičit! Hormony Důleţitou součástí našeho těla je endokrinní systém, díky němuţ se rodí v těle hormony- chemičtí poslové. Lidský organismus produkuje přes 20 různých hormonů a kaţdý z nich vzniká v jiné ţláze. Tvoří se v nepatrném mnoţství, ale mají důleţité a dlouhotrvající účinky. Často působí ve dvojicích, přičemţ mají navzájem opačné poslání, aby byly v rovnováze podmínky uvnitř těla (třeba mnoţství cukru v krvi). Zajímavosti: většina druhů hormonů působí od narození s výjimkou pohlavních, které postupně připravují tělo na rozmnoţování a dávají mu rysy dospělosti (věk asi 12 – 18 let, tzv. puberta). Muţi mají jeden pohlavní hormon – testosteron, ţeny se navíc chlubí estrogenem progesteronem. Díky této chemické laboratoři v našem těle, produkuje ţena v dospělosti (do období přechodu) ve vaječnících cca 34 tisíc vajíček a průměrný muţ vyprodukuje kaţdoročně na 50 miliard spermií. Čím prospějeme: zdá se, ţe hormony ničím neovlivníme, naopak ony dovedou pěkně zacvičit s námi. Vliv hormonů se nejvíce projevuje v období puberty, proto bychom měli mít pochopení pro emotivní chování adolescentů (ale co s tím, kdyţ ta puberta s člověkem cvičí aţ do stáří?) Za absolutní přesnost uvedených údajů autor (V. Lukáš) neručí – kontrolu neprováděl! V regionálním kole Biblické stezky 2008 se naše hlídka dorosťáků ve sloţení Anna Kampová, Vojta Kukla a Radek Kalenský umístila na 6. místě z dvanácti. GRATULUJUME! Biblickou stezku – orientační závod tříčlenných hlídek nejen ve znalostech Bible – pořádá kaţdoročně Dorostová unie. Více na stránkách http://www.cb.cz/dorost/ 15 Dětem Milé děti, Kristinka Widenská pro Vás připravila soutěž. Ptáte se, co máte udělat, abyste mohli vyhrát? Vyškrtejte jména států a sestavte ze zbylých písmen tajenku. Tajenku odevzdejte Kristince Wídenské spolu se svým jménem do 15. června. IRÁN ITÁLIE KAMERUN KANADA KOMORY KUBA KYPR LAOS LITVA MALTA BULHARSKO ČÍNA DOMINIKA EGYPT FRANCIE GRENADA HAITY CHILE CHORVATSKO IRÁK MEXIKO NĚMECKO BOLÍVIE PERU RUSKO ŘECKO SÚDÁN TUNISKO TURECKO VATIKÁN ! P O K S I N U T CH S Á N J B T P Y G E L I CH O F E Ţ D A O E I L Á T I A R U S K O D B L Í Š N S L A V E N A M A U T Í R Á O N O A K Á R I N L D U V R C K A T L A M N A H S I R I C R N S O L V I K A Ú I E E E P Í K K P A K Y R D Z M R C Y Č O C E B A T S Á Ě A E L K A M E R U N I K N M E X I K O I Ř U K ! A O V A T I K Á N A V T I L H Y R O M O K A D A N E R G Nezapomeňte tajenku předat Kristince Widenské!!! 16 Narozeniny dětí a dorosťáků Květen 1.5.2002 1.5.2006 11.5.1993 30.5.2001 Červen 9.6.1999 16.6.2006 16.6.2006 23.6.1999 Červenec 1.7.1995 Bornová Regina 7.7.2003 Blaţek Lukáš 15.7.1999 Blaţek David 16.7.1999 Drobílek Adam 18.7.1992 Born Pavel 18.7.1996 Kampová Anna 18.7.1999 Morozc Oliver 30.7.1994 Čiruk Sergej Lašutová Anička 6 let Pirklová Daniela 2 roky Kalenský Radomír 15 let Navrátilová Eliška 7 let Dostál Martin Lukáš Matěj Lukáš Vojtěch Králová Veronika 13 let 5 let 9 let 9 let 16 let 12 let 9 let 14 let Srpen 8.8.1999 Lašut Josef 9 let 11.8.1993 Ţouţelková Johana 15 let 14.8.2005 Dostál Dominik 3 roky 20.8.2002 Pirklová Aneta 6 let 26.8.1993 Kampová Barbora 15 let 31.8.1999 Čermáková Kristýna 9 let 9 let 2 roky 2 roky 9 let Akce v červnu a červenci 8.6. 9.00 Bohosluţba se sluţbou bratra kazatele Daniele Kvasničky 15.6. 9.00 Bohosluţba se sluţbou starších sboru 15.15 Sejití ţen všech generací 16.6. 18.00 Staršovstvo - pracovní sejití 19.6. 15.00 Bohosluţba v DD U Kostelíčka - slouţí kazatel S. Jindra 6.7. 9.00 Bohosluţba se sluţbou Boba Parschauera 13.7. 9.00 Bohosluţba s vysluhováním VP Společné akce během léta Sbírky 30. 6. – 7. 7. 30. 6. – 6. 7. 29. 7. – 10. 8. 11. 8. – 18. 8. 24. 8. – 31. 8. Kasa vestibul 4. května 2008 11. května 2008 18. května 2008 25. května 2008 English Camp Dětská tábor besídky a Awany Dorostový tábor Sborová dovolená Relax 17 800,- Kč 3 397,- Kč 5 145,- Kč 7 812,- Kč 5 437,50 Kč Sluţby CB tel. 466 415 226 (půjčování knih vţdy po shromáţdění) Irena Hambálková Eva Heinová Audio půjčovna Dagmar Kalvachová nejml. tel. 466 262 552 Prodej knih a hudby Kavárna Dagmar Kalvachová Dagmar Kalvachová tel. 466 412 210 tel. 466 412 210 Kurzy Alfa Awana klub Práce s dorostem Schůzky mládeţe Evergreeni Chválící skupinka Správce budovy Kancelář sboru, pokladník Varhanní doprovod Martin Hambálek Radomír Kalenský Daniel Čapek Tomáš Jeníček Marek Kalvach Petr Kalvach Pavel a Marie Kampovi Marie Kampová Daniel Chráska tel. 466 415 226 tel. 466 648 082 tel. 777 040 730 tel. 603 103 734 tel. 736 466 891 tel. 777 043 356 tel. 732 157 375 tel. 732 157 375 tel. 466 412 253 Knihovna (půjčování MC vţdy po shromáţdění) 18 19 Pravidelná setkání NEDĚLE modlitební chvíle bohosluţba bohosluţba 08:00 hod. 09:00 hod. 09:15 hod. Archa, malý sál Archa, velký sál Kvasín ÚTERÝ Kurz Alfa 18:00 hod STŘEDA biblická hodina 18:30 hod. Archa, malý sál ČTVRTEK Awana klub biblická hodina 17:00 hod. 18:30 hod. Archa Kvasín, sudé týdny PÁTEK dorost 16:30 hod. Archa, klubovna SOBOTA mládeţ 18:00 hod. Archa, malý sál tel. 466 412 210 [email protected] NEDĚLE Evergreeni 18:00 hod. Archa, malý sál www.cb.cz/pardubice Číslo účtu sboru CB Pardubice 1201277369 / 0800 Konstantní symbol 558 Variabilní symbol Při úhradách pouţívejte prosím jako variabilní symbol své rodné číslo datum narození (bez čísla za lomítkem), před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby: diakonie sbírky, příspěvky, desátky splátky dluhů ARCHY úhrada akce mládeţe úhrada tábora AWANA úhrada tábora dorostu zahraniční misie úhrada Awana klubu 49........ 68........ 78........ 33........ 11........ 22........ 55........ 66........ Církev bratrská Pardubice Archa Lonkova 512 530 09 Pardubice Kazatel Samuel Jindra tel. 723 929 999 [email protected] Starší sboru Pardubice Dušan Beníšek tel. 603 399 349 Radomír Kalenský tel. 606 788 791 Pavel Kamp tel. 466 412 210 Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích. Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte prosím redakci Sborového listu: Samuel Jindra [email protected] Dagmar Kalvachová Pol. [email protected] Pavlína Kalvachová [email protected] Grafická úprava Markéta Chmelová [email protected] Petr Kotas tel. 602 309 227 Vladimír Lukáš tel. 602 482 914 Jaroslav Ţítek tel. 466 263 749 Uzávěrka příštího čísla srpen 2008. Kvasín Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč. Zdeněk Šenkýř tel. 469 666 966 20
Podobné dokumenty
sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích
Několikeré jednání na ukrajinském konzulátu v Praze byly opravdu chvíle za trest,
naprostá nespolehlivost a svévole úředníků, tak se nám během těch tří let zapsala do mysli.
Jedna konkrétní schůzka...
sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích
zhruba 12 let služby Samuela a jeho rodiny v našem sboru, kdy se pomalu začínají Jindrovi loučit s Archou (naštěstí ne s námi). Myslím si, že nikdo více nežli oni si nemůže myslet, že výsledek toho...
sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích
V našem sboru však neprobíhají jen účelové sbírky. Každou bohoslužbu je možné přispět
v hotovosti anonymně do kolujících kasiček nebo do kasičky vedle baptistéria ve
vestibulu Archy. Kromě toho můž...
sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích
bystrostí začíná pokulhávat, ale ono je to stejné i při pohledu na povolební mapu celé naší
republiky. Člověk nabývá pocitu, že ona zmiňovaná bystrost se změnila ve ztrátu paměti
národa. Ale o tom ...