Tento dlouhý, ale přesto neúnavný příběh nabitý humorem, přátel

Tento dlouhý, ale přesto neúnavný příběh nabitý humorem, přátelstvím i
nerozvážností, je určen pro malé děti, dospívající rošťáky, ale samozřejmě
také pro dospělé a ,,především“ pro čtenáře, kteří se rádi ponoří do světa
fantazie. Náš příběh může začít…
KNIHOVNIČTÍ SKŘÍTKOVÉ
Příběh žáků třídy 8.B, ZŠ Smetanova
1. místo/ Kategorie literární 5.-9. třída
Žilo bylo šest malých skřítků, kteří přebývali v knihovně. Každý večer se
scházeli nad hromádkou knížek a vykousávali z nich písmenka. Každý skřítek
vykousal to písmenko, jakým začínalo jeho jméno. První skřítek se jmenoval
Marfalous. Marfalous byl ze všech nejmenší, ale také nejuřvanější. Neustále se
hádal s ostatními skřítky. Jako druhý byl Kulihrášek!
Kulihrášek byl velmi mírný a uvážlivý. Všichni skřítkové si k němu chodili pro
rady.
Třetí skřítek měl jméno Pišmoňák. Ten byl ve vyjídání písmenek z knih
nejlepší.
Naopak čtvrtý skřítek jménem Sobrňák, ten byl ve vykousávání nejpomalejší.
Ostatní na něho volávali:,,Sobrňáček,Sobrňák, to je ten náš posledňák!“. Pátý
skřítek byl Nosálek, protože měl největší nos. Šestý se jmenoval Hurdibálek.
Byl to takový mazánek, jelikož byl nejmladší.
Každé ráno, když paní knihovnice přicházely, s hrůzou zjišťovaly, že nějaké
knihy jsou opět úplně prázdné.Jednoho večera, za světla měsíce, který byl
právě v úplňku, sedělo sedm trpaslíků nad knížkami a chystali se pokračovat ve
svém díle. Kulihrášek jakožto nejmoudřejší Skřítek pomalu otevřel první knihu
a zůstal s pusou dokořán. Ostatní skřítkové nevěděli, co se děje, podívali se
tedy do knížky a pochopili Kulihráškovo zděšení. Knížka totiž byla prázdná.
Zkusili tedy otevřít další, ale dopadlo to stejně. Všechny knížky už byly
vyjedené. Skřítkové nevěděli, co si počít. Až Pišmoňák přišel na spásný nápad.
Postavil se na hromadu knížek a pravil:,,Skřítkové, je nutné abychom napravili
to, co jsme způsobili. Každý z nás by měl proto vymyslet svůj vlastní příběh na
počáteční písmenko svého jména, tyto příběhy bychom mohli přepsat do
knížek. Souhlasíte?“
1
Ostatní křičeli jeden přes druhého, že ano, že chtějí napravit, co provedli.
Jako první se do psaní pustil Marfalous a vymyslel velmi zdařilý příběh na
písmenko M.
Masařka Monika
Masařka Monika miluje mravence Martina. Mravenec Martin miluje masařku
málo. Monika melancholicky maluje motýlí mutanty. Macecha malířku Moniku
mučí:“ Mravenec Martin má málo majetku!!“ Monika mručí:“Mravence
Martina miluju.“ Martinu milovanost množí morálka Moniky. Monika má
možnost milujícího Martina mít mužem. Moře milovanosti maří maličko
macecha Marcela.
Když Marfalous dočetl ostatním svůj příběh, všichni mu tleskali a říkali, že se
mu velice povedl.Marfalous se potom zeptal, kdo napíše příběh jako druhý.
Nikdo nic neříkal, ale vtom se ozvalo slabým hlasem :,,Já!“ a před skřítky se
postavil Hurdibálek, nejmladší skřítek. Když Hurdibálek viděl, jak pěkný
příběh vymyslel Marfalous, sebral všechnu odvahu a začal psát vtipný příběh
na písmeno H….
Humorná hříčka
Honza Henych honí hrocha.Huláká.Hroch hbitě hází hlavou.Honza holinou
horlivě
hledá
hnědou
hromadu
hlíny.Hrozně
huláká,hvízdá,hurá,hurá.,,Honzo,Honzo“haleká
honem
Hynek
Horák.Hrozivý,hrozný hroch.Hejbni,Honzo!Humorná hříčka.Hromotluk hroch
honí Honzu Henycha.Horor.Hroch hobluje Honzovy hýždě.Hromada
hlíny,ho,ho.Hromada hnoje. Honzo.hrdino!
Hurdibálek dočetl a všichni se smáli, až se za břicho popadali a blahopřáli mu
k tomu vtipnému příběhu o hrochovi. A také už neměli strach, že nedokážou
nic napsat, jelikož jim Hurdibálek dokázal, že to nic není. A tak se zbylých pět
skřítků pustilo do psaní společně…
Nejdříve se podařilo sepsat příběh Sobrňákovi. Všechny překvapil.Ve vyjídání
byl sice nejpomalejší, ale zato ve psaní nejrychlejší. Začal tedy číst:
Strýček Sam
Simona se sešla se strýčkem Samem.Souhlasila se strýčkovou snahou stát se
starostou.Strýčkova super snaha stát se starostou se stala splněnou.Simona
slíbila svou svobodu strýčkovu synovci Servácovi.Sam se svatbou Simony
souhlasil.Sbalila Serváce se Samovou sidecarou.Sidecara se Simoně
2
sesypala.Servác slyšel sykot sidecary se slabým sýkáním Simony. Servác
svolal své sběhy.Servác se stal Simoně smrtí.Sběhové sebrali Simonin
skalp.Strýček Sam seřezal Serváce sekerou.Smrt si sebrala Serváce se
Simonou.Simona strávila smrt se Servácem
Sobrňák ostatním dovykládal svůj příběh na písmenko S. A na řadu přišel
Nosálek.
Ale jelikož byl Nosálek nejmladší, nevěděl si rady, a tak poprosil o pomoc
starší skřítky.A podívejte jak se jim to zdařilo :
NOSOROŽEC
Naděžda nadšením nemůže nad novým nožem. Nina nutí Naděždu nožem
napadnout nosorožce. Nosorožec nabere Naděždu nad nos. Nina nuceně
naráží na Naděždu nůž. Norbert nechápe. Na pomoc nese Ninu , Naděždu na
nosítkách na nonstopní nemocnici. Naděžda nadává nad Nině. Norbert
napomáhá nápomoci náplastí. Nosorožec nesmírně nadechuje nad novým
nožem. Nesmíme naléhavě napomínat nosorožčata: ,,nezapomeňte napéct
nádivku ‘‘
Nápomoc napomáhá Nině , Naděždě. Nosorožec nabere Ninu, Naděždu na
návštěvu. Nosorožec nabídne nadšeně námět na narozeniny. Na narozeninách
navyknout na nikotin. Nosorožčata nadávají: ,, nikotin není nejlepší ‘‘
nosorožčata nabídnou nadělanou nedělanou nedělní nádivku. Nina ňamá
nedělní nádivku. Na konec nastalo náramné nachvalování nedělní nádivky
nosorožčatům!!
Nosálek skončil ve čtení toho tak trochu společného,ale moc pěkného
příběhu.A ke slovu přišel Pišmoňák :
Pavouci
Před pětisty pěti princeznami pavouci pojídali pralesy. Pojedli pralesy,
pojedli pláně. Pavouk Petr pravil: „Prostí pavouci“, půjdeme po prasklých
pavučinách přes Perníkovou pastelku pro pochoutky. Pavouci proto pelášili po
pojedlém pralese. Přiběhli před pole pochoutek. Papali, pili. Pak po poli přešly
princezny. Pár pavouků pošlapaly, pár pavouků prchlo. Pavouk Petr podnikl
prchnutí pod pěkný pevný pytel. Přešla poslední princezna, pošlapala pytel.
Pomatení pavoučci přiběhly pro Petra. Pohřbily podupané pavouky,
pošlapaného Petra.
3
Když Pišmoňák dočetl, ostatní uznali, že jeho příběh byl ze všech nejlepší,
alespoň
prozatím, jelikož byl ve hře ještě Kulihrášek. Dal se tedy do práce :
Kudrnatá Karolína
Kudrnatá Karolína Koutková krájela koupený květák.Kousala kousky králičí
kosti.Kousky kosti Karolíně klouzaly králičím kobercem.Karolína kmitala ke
kovovému kastrolu.Kovový kastrol kutálel kulatý květák.Karolína kvapně
koukal kukadly, kudy květák koulí.Kousek květáku klesl ke Karolíniným
kulatým kolenům.Karolína klekla kulatými koleny.Kus květáku kopla ke
kradenému kredenci Karolína končila kupovanou kedlubnou,kterou krouhala
kluzkým kamenným kruhadlem.Kadidlo Karolíny koukalo kudy koulí kupovaná
kedlubna. Kastrol kousl kedlubnu.Kedlubna koktavě kopla Karolínu
kopytem.Kopyto konečně kopla kastrolem ke Karolíně.Karolína konečně
klapla.
Skřítci šťastni, že napravili, co provedli a můžeme si být jisti, že to už
neudělají, poněvadž se poučili ze svých vlastních chyb.
Sepsaly: Jana Vašáková, Jana Nevolová,Petra Šenkýřová,Šárka Valdová,
Šárka Boušková
Pomáhali: Tereza Boušková, Monika Losenická,Simona Kavková a Robert
Zelinka
.
4