Hopkins, Anthony, sir, britský divadelní a filmový herec, režisér a

Hopkins, Anthony, sir, britský divadelní a filmový herec, režisér a

Hopkins, Anthony, sir, britský divadelní a filmový herec, režisér a
scénárista, patří k nejuznávanějším hercům světa, narozen v roce 1937.
Začínal jako divadelní herec na prknech předních britských divadel, jeho
mentorem byl nezapomenutelný sir Laurence Olivier v londýnském
National Theatre. Jeho členem byl Hopkins v letech 1966 – 1973. Hrál
zde často v režii L. Oliviera hlavní role především v shakespearovských
dramatech. Když v roce 1967 Hopkins zastupoval v jedné roli samotného
nemocného Mistra, získal pro svůj mimořádný talent uznání jeho i
diváků. Již v roce 1964 v Royal Court Theatre debutoval ve velké
shakespearovské roli Julia Ceasara. V shakespearovských hrách mohl
naplno ukázat své mimořádné dramatické umění. Na jeho výkony
v divadle pěli kritici vesměs nadšené ódy.
Postupně získával prostor také v TV. K jeho největším televizním
úspěchům patří únosce Bruno Hauptman v dramatu Únos malého
Lindberga (získal Emmy), Hitler v dramatu Bunkr (Emmy), francouzský
advokát Chavel poznamenaný nacistickým vězením ve ztvárnění románu
G. Greena Desátý muž anebo klasika, Quasimodo ve Zvoníkovi od
Matky Boží.
Jeho filmové role dlouho zůstávaly ve stínu jeho fenomenálních
divadelních a televizních úspěchů. Bodem obratu byla role Richarda Lví
srdce po boku P. O´Toola a K. Hepburnové ve filmu Lev v zimě v roce
1968. Za tuto vedlejší, byť podstatnou roli byl nominován na cenu
BAFTA.
V 70. a 80. letech získával ve filmu větší prostor jen ojediněle. Upozornil
na sebe významně až v roce 1977 ve filmu Příliš vzdálený most (A
Bridge Too Far), kde se neztratil ve snímku s mimořádným hereckým
obsazením (D. Bogarde, L. Olivier, S. Connery, G. Hackman, M. Caine,
R. O´Neal, J. Caan, či R. Redford). V roce 1978 byl za roli šílence
Corkyho v thrilleru Magic – Kouzlo nominován na cenu Zlatý glóbus a na
cenu BAFTA.
V polovině 70. let vrcholily jeho osobní problémy s alkoholem.
V kritickém okamžiku se silou vůle rozhodl změnit svůj přístup a stal se
abstinentem. A je jím dodnes.
V 80. letech následovaly zajímavé role ve Sloním muži a ve filmu
Bounty. Světově proslulým se však A. Hopkins stal až rolí dr. Hannibala
Lectera ve vynikajícím thrilleru Mlčení jehňátek z roku 1991.
Jeho promyšlený a fenomenální přístup k roli brutálního a přitom
fascinujícího vraha byl oceněn mnoha cenami za hlavní roli: Oscar,
BAFTA, Cena Národní rady, Cena newyorských filmových kritiků. Filmu
bylo uděleno pět hlavních Oscarů (film, režie, scénář, herec a herečka
v hlavní roli). Ve svých 53 letech stanul na naprostém vrcholu. Po tomto
úžasném úspěchu získával mimořádně zajímavé role v prestižních
filmech vynikajících režisérů. Třikrát točil s J. Ivorym (Howards End;
Soumrak dne a Přežila jsem Picassa). Jeho velké výkony znamenaly
další žeň cen a ocenění.
Oskarové nominace získal za role skutečných osob – J. Q. Adamse ve
Spielbergově dramatu Amistad (1997) či Nixona ve stejnojmenném filmu
O. Stona (1995). V roce 1999 se objevil v klasickém shakespearovském
dramatu Titus. Po premiéře tohoto filmu A. Hopkins sdělil, že s filmem
končí a odchází do důchodu. Na odpočinku byl však jediný rok.
Ve velké roli se objevil v roce 2001 v pokračování Mlčení jehňátek, ve
filmu Hannibal. Film ovšem nedosáhl věhlasu a úspěchu prvního dílu.
Pokračoval s další filmovou tvorbou. Celkově sir Anthony účinkoval
v desítkách filmů, v desítkách rolí divadelních a také v četných rolích
televizních. Patří k nejúspěšnějším hercům v historii světového filmu.