Věty s podmětem a bez podmětu

ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA
STŘÍTEŽ NAD LUDINOU, příspěvková organizace
Věty s podmětem, bez podmětu, větné ekvivalenty
Autor:
Vytvořeno:
Název:
Anotace:
Mgr. Jiří Zapletal
prosinec 2012
VY_32_INOVACE_3/10_ČJ
Prezentace je určena k ujasnění a procvičení učiva o větách s podmětem, bez podmětu a větných
ekvivalentech, zejména zdůrazňuje význam použití větných ekvivalentů ve vypravování.
Ročník:
8.
Vzdělávací oblast:
Jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací obor:
Český jazyk
Přílohy:
Zdroj materiálů
Věty s podmětem a bez podmětu
a) věty s podmětem můžeme rozdělit na část podmětovou a přísudkovou:
Venku začal padat sníh.
b) věta bez podmětu má jen část přísudkovou, podmět nelze ani doplnit:
Venku sněží.
Tomášovi bylo veselo.
c) mnohdy lze větu vytvořit v obou podobách:
Začaly padat dešťové kapky.
Prší.
Větné ekvivalenty
- vyjadřují totéž co věta, nemají ale podmět ani přísudek
- vhodné je jejich použití ve vypravování, velmi urychlují děj, citoslovce
napodobují i zvuky
- vhodné je užít tam, kde by celé věty zdržovaly sdělení: Pozor, auto!
např.: Pozor! Martine! Odjezd!
Nádhera!
Zajímavé!
Nastupovat!
Dobře!
Prásk! Cha, cha!
Ano. Kdepak.
Vymysli větné ekvivalenty, které by vystihovaly:
a) zvuk techno hudby
b) houkání hasičů
c) dopadající malé meteority
d) jízdu autem po křupajících malých vesmírných kamíncích
e) zvuk propíchnutých pneumatik
f) vyděšené výkřiky
Přečti si následující ukázku a porovnej své a autorovy
nápady.
Miroslav Lév: Konec světa
Je o tom slyšet všude. Konec světa. Paříme s Tribem na domácí technoparty.
Tuc, tuc, tuc, tuc, a najednou důůůc! „Šmarja, to nebyl subwoofer,“ soudím znalecky.
„Hele, asteroid!“ stresuje se Trib. Vžn, vžn! „A další!“ řve z plna hrdla. Duc! Všechno je
v plamenech, záchranky a hasiči houkají. Hůů-ú, hůů-ú! Křách! „To je tma, Tribe,
myslíš, že je konec světa?“ ptám se vyděšeně. „Néé, to jen praskla žárovka,“ s
podivným úsměvem odpovídá Trib. „Musíme ven na nějaké bezpečné místo,“
upozorňuji ho.
Sbíháme ze schodů a rovnou do garáže, sedáme na kola a vydáváme se
neznámo kam. Vrrrz, za námi se ozývá další podivný zvuk. „Jeď a neohlížej se, to byla
vrata!“ křičím na Triba. Párkrát šlápnu, ale křup, křup, křup, pod koly křupou ostré
vesmírné kameny. Bžžn, psss, úpěnlivě mé kolo vypouští duši. Bžžn, pssss, už i
Pájovo kolo nevydrželo tlak ostrých kamenů. Zahledíme se na oblohu. „Obří asteroid!“
křičím ustrašeně. „Blíží se moc rychle,“ konstatuje holou skutečnost Trib, „už je tady!“
Začínáme řvát: „Uááá, uá, uáááá!“ Po chvíli se ptám: „Už?“ „Ne!“ odpovídá
Trib. „Uááá,“ křičíme dál dvojhlasně, „uááá!“ Drtivý dopad pořád nikde. Všechno
ztichne a to ticho jemně začíná zabarvovat hudba. „Tribe, slyšíš to taky?“ ptám se. „A
co jako?“ Trib, který je u mě na návštěvě, si protírá oči a nechápe. „Ta hudba, to je
moje hi-fi stereo soustava!“ Ta stereo soustava mě budí každé ráno. To mě ale fakt
dožralo, jeden hloupý sen a tolik strachu.
Zdroje:
Mluvnice:
vlastní texty autora, odpovídají pojetí v učebnici:
HOŠNOVÁ, Eva. Český jazyk 8 pro základní školy. 1. vyd.
Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009, 167 s. ISBN
978-807-2354-252.
Konec světa:
Lév, Miroslav. Konec světa. In: Náš časopis: č. 9. Střítež nad
Ludinou: ZŠ a MŠ Střítež nad Ludinou, 2006, 12. ISBN bez
ISBN, ISSN bez ISSN. DOI: bez DOI.