č. 2/2010 - hvjdesign

76
1
Ing. Weigner: K 20. výročí ČSPB
(2)
POZVÁNKA NA SYMPOZIUM
České sdružení přátel betlémů o.s. (ČSPB)
a Třebechovické muzeum betlémů (TMB)
pořádají ve vzájemné spolupráci
ke 20. výročí založení
Československého sdružení přátel betlémů,
člena Světové federace betlemářů se sídlem v Římě
UNIVERSALIS FOEDERATIO PRAESEPISTICA
jednodenní sympozium
BETLÉMY – lidová a profesionální
betlemářská tvorba v průběhu staletí
v sobotu 16. října 2010
Program:
8.30 – prezentace účastníků sympozia v budově TMB
9.00 – slavnostní zahájení sympozia a odhalení pamětní
desky v areálu TMB
– koncert flétnového souboru MAGISTRI
– pro zájemce možnost prohlídky výstav Proměny Proboštova
betléma a Kouzlo mechanických betlémů v Třebechovickém
muzeu betlémů
11.00 – sympozium v 1. patře restaurace Černý kůň
(na náměstí v blízkosti TMB)
– vzpomínkový akt k 20. výročí založení sdružení přátel
betlémů
– příspěvky k sympoziu s doprovodnou videoprojekcí
– panelová demonstrace činnosti regionálních poboček
sdružení
– v průběhu odpoledne průběžný prodej převážně tištěných
papírových betlémů, pohlednic, odznaků a dalších předmětů s betlemářskou tématikou
Těšíme se, že svou přítomností na sympoziu podpoříte
myšlenku konání každoročních výstav betlémů a přispějete i k rozšíření tvorby, stavby a propagace betlémů u nás
i v zahraničí. Cílem je i nadále upevňovat přátelské vztahy
mezi betlemáři v celé republice.
Mgr. Silvie Hlaváčková,
ředitelka TMB
Ing. Radko Weigner,
předseda ČSPB
Další informace k sympoziu najdete na str. 3
76
ročník 20
č. 2/2010
Z obsahu
Metelkův betlém v Jilemnici
(4)
Popisky k barevné obálce
(8)
Chrámový betlém – Znojmo Louka
(9)
Unanovský kostelní betlém
(12)
Řezbářka pí Marie Kubicová
(14)
Betlémy v grafice – Karel Svolinský (17)
Řezbářské sympozium v TMB
(20)
Výstava Bonsai klubu v Praze
(21)
In memoriam
Zprávy pro členy ČSPB
(22)
(23)
Vydavatel:
České sdružení přátel betlémů o.s.
www.sdruzenibetlemaru.cz
Adresa redakce:
P.O. BOX 66
501 01 Hradec Králové
Sazba a tisk:
OFTIS spol. s r. o., Ústí nad Orlicí
Registrace:
MK ČR E 11426
Do tisku zadal 19. července 2010
Ing. Ludvík Mátl
2
76
20. výročí činnosti Českého sdružení přátel betlémů (1990–2010)
Vážené dámy a pánové, přátelé betlémů,
domnívám se, že přichází pomalu doba kdy je
na místě malé připomenutí, pro nás betlemáře
velké události, události
kdy bylo před dvaceti
lety založeno Československé sdružení přátel betlémů.
Pro ty betlemáře, kteří nebyli přímými účastníky
zakládající valné hromady, nevlastní první čísla
našeho časopisu nebo nemají možnost se seznámit
s našimi webovými stránkami si dovoluji tuto událost přiblížit několika větami. Tak tedy, v historicky prvním čísle časopisu „BETLÉMY a betlemáři“
(1990/91 č. 1) je pod nadpisem „Sdružení přátel
betlémů založeno“ třemi větami sděleno, že:
„V sobotu 10. listopadu 1990 bylo založeno
Čs. sdružení přátel betlémů se sídlem v Třebechovicích pod Orebem…“
V následujícím čísle časopisu je pak již podrobná zpráva, ze které se dočítáme, že: „Ustavující
valná hromada zvolila za předsedu sdružení
PhDr. Vladimíra Vaclíka, za místopředsedu arch.
Jiřího Šimka, za členy předsednictva Jána Chvalníka, Ing. Jarmilu Fabiszovou, dr. Borise Cyrányho,
Josefa Hánla, Jaroslava Machka, Josefa Bednáře,
Libuši Sedláčkovou a Zdeňka Škváru. Předsedou
kontrolní komise byl zvolen Ing. Ludvík Mátl
se členy J. Součkovou a Fr. Mühlem.“ Následuje
informace o zakládání prvních regionálních poboček (v Praze, v Příbrami a Ústí nad Orlicí) a nástin
programových tezí sdružení, jež zůstávají v celé
šíři v platnosti do dnešních dnů bez ohledu na
čas, který od doby založení sdružení nezadržitelně
uplynul. Především se jedná o vydávání našeho
periodického časopisu „BETLÉMY a betlemáři“ jehož poslední číslo se Vám nyní dostává do
rukou, popularizace historických a současných
betlémů, jejich tvůrců, každoroční pořádání výstav
betlémů, navazování vzájemných kontaktů mezi
betlemáři u nás i ve světě např. prostřednictvím
Světové federace betlemářů (UN-FOE-PRAE),
vydávání papírových betlémů tiskem, pořádání
sympozií s betlemářskou tématikou, spolupráce
při restaurování betlémů a další činnosti jejichž
výčet je obsažen ve Stanovách sdružení.
V krátkosti se vracím zpět k výčtu snad těch
nejdůležitějších akcí, které sdružení ve své historii zajišťovalo.
Celostátní výstava betlémů byla již zahájena 20.
prosince 1991 v Kulturním domě v Třebechovicích
pod Orebem, kde bylo vystaveno přes sto exponátů.
1. mezinárodní výstava betlémů v Biskupskem
paláci v Hradci Králové, od 29. 1. 1994 do 20. 1.
1995, již přinášela v katalogu 144 betlémů naší
provenience a 50 exponátů ze zahraničí. Tuto
výstavu navštívilo neuvěřitelných šedesát tisíc
návštěvníků.
2. mezinárodní výstava betlémů – Nové Adalbertinum Hradec Králové, 3. 12. 1996–20. 1. 1997.
Zde bylo vystaveno 212 exponátů (dle katalogu)
z 37 muzeí a 53 od jednotlivců.
Betlemářské umění dvacátého století – Muzeum východních Čech 13. 12. 1998–17. 1. 1999 se
129 exponáty od 87 vystavovatelů.
Celostátní výstava betlémů s mezinárodní
účastí – Hradec nad Moravicí 2000–2001, která
se konala od 1. 12. 2000 do 31. 1. 2001 a bylo
vystavováno 105 betlémů.
V dosavadní činnosti sdružení je rozhodně
největší událostí, a to nejen z hlediska našeho
sdružení, ale i propagace českého betlemářství
ve světě, uspořádání XVII. Kongresu UN-FOEPRAE 2004 – GLORIA ET PAX, který se konal
v Hradci Králové ve dnech 23. až 26. 9. 2004. Při
této příležitosti se naše sdružení spolupodílelo na
76
několika reprezentačních výstavách historických
i současných betlémů v Muzeu východních Čech
a v historické radnici na Velkém náměstí v Hradci
Králové i v dalších významných východočeských
betlemářských lokalitách. Pro účastníky kongresu
byly zajištěny na tyto výstavy autobusové hvězdicové zájezdy. Navštíveny byly zejména tato
místa: Dvůr Králové nad Labem, Kuks, Rychnov
nad Kněžnou, Třebechovice pod Orebem a Ústí
nad Orlicí. Vystavené jesličky i celé organizační
zabezpečení kongresu byly zahraničními účastníky velmi příznivě hodnoceny.
Nelze pominout i rozsáhlou publikační a knižní činnost našich členů, především dnes čestného
předsedy sdružení p. PhDr. Vladimíra Vaclíka.
Při této příležitosti si dovoluji upozornit na jeho
méně známou publikaci „KDO JE KDO mezi
betlemáři na konci 20. století“, kterou vydal
OFTIS s.r.o. v Ústí nad Orlicí v roce 2000 a která obsahuje abecední seznam převážné většiny
našich betlemářů. Připomeňme i desítky vydařených katalogů k pořádaným výstavám i periodika a další tisky vydávané na úrovni našich
poboček.
Velmi úspěšnou akcí bylo I. betlemářské sympozium „Betlémy stále živé“, které se konalo ve
dnech 19. a 20. září 1996 v Jindřichově Hradci,
jehož pořadatelem bylo Okresní muzeum v Jindřichově Hradci ve spolupráci s naším sdružením,
3
kam se sjela téměř sedmdesátka příznivců z České republiky i ze zahraničí.
Od roku 1993 došlo v souvislosti s rozpadem
federace ke změně názvu na České sdružení
přátel betlémů a sdružení bylo přijato do Světové federace betlemářů se sídlem v Římě, ve které je v současné době na devatenáct národních
betlemářských sdružení a organizací (podrobnosti
na www.sdruzenibetlemaru.cz).
Při příležitosti 20. výročí založení našeho
sdružení se ve spolupráci s Třebechovickým
muzeem betlémů uskuteční v sobotu 16. října 2010
jednodenní betlemářské sympozium pod názvem:
„BETLÉMY – lidová a profesionální betlemářská
tvorba v průběhu staletí“. I přesto, že v současné
době řešíme zda získáme nějakou dotaci na tuto
akci (a proto nepočítejte s pompézní oslavou),
věřím, že budou mít betlemáři a zejména naši členové zájem o vzájemné setkání, zavzpomínání na
začátky a činnost našeho sdružení v uplynulých
dvou desetiletích, poznání nových přátel, zájem
o odborné příspěvky, které budou v rámci sympozia předneseny, případně o ukázky z tvorby betlémů či činnosti regionálních poboček sdružení.
Přeji Vám všem hodně zdraví, pěkné prožití
zbývajících letních dnů a těším se spolu s ostatními členy předsednictva na osobní setkání na
připravovaném sympoziu.
Radko Weigner, předseda sdružení
INFORMACE – SYMPOZIUM K 20. VÝROČÍ ČSPB
(Pokrač. ze str. 1) Akce je otevřena všem zájemcům a pořádá se bez vložného. Občerstvení si hradí
každý sám. Přihlášky s uvedením jména, příp. členství v ČSPB, adresy, vhodného kontaktu (telefon nebo
e-mail) a příp. požadavek na přepravu od nádraží ČD ve vazbě na příjezd, zasílejte poštou na adresu
TMB, Masarykovo nám. 24, 503 46 Třebechovice p. Orebem, příp. elektronicky na adresu [email protected]
nebo se přihlašujte telefonicky na lince 495 592 053. Zde můžete také obdržet bližší informace. Přihlašujte se co nejdříve. Uzávěrka přihlášek je k 30. 9. 2010.
Placené parkoviště je na náměstí, volné parkování na vhodných místech ve městě. Od nádraží ČD
k TMB (cca 1 km) bude zajištěna pro hůře pohyblivé účastníky sympozia na vyžádání přeprava autem.
Přepravu lze dodatečně objednat také na telef. 775 280 743 (ing. Václav Procházka). Předpokládáme, že
sympozium bude ukončeno po 16. hodině.
4
76
Betlémy v českých muzeích
Mechanický betlém Jáchyma Metelky v Krkonošském muzeu v Jilemnici
PaedDr. JAN LUŠTINEC
Jilemnice označovaná jako brána západních Krkonoš nabízí návštěvníkům množství zajímavých památek. Zdejší Krkonošské muzeum bylo založeno v roce 1891 o od roku 1979 je zařízením
Správy Krkonošského národního parku. Sídlí v bývalém zámku hrabat Harrachů a přilehlém
cenném barokovém objektu a vyniká neobyčejně bohatými, pestrými a cennými sbírkami.
Expozice počátků českého lyžování přibližuje vývoj našeho lyžování do roku 1914. 30.
září letošního roku otevřeme novou rozsáhlejší
expozici, jež nás provede vývojem našeho bílého
sportu až do roku 1938.
Expozice historicko-etnografická sleduje především historický vývoj a lidovou kulturu západních Krkonoš. Unikátní místo zaujímá soubor
33 pohřebních cechovních štítů z 1. poloviny
19. století a jedinečná lněná příze z přelomu
18. a 19. století – 296 m ručně předeného vlákna
váží pouze jediný gram! Obdivu se těší i kolekce zdejších betlémů. Pozornost je věnována
také šlechtickému rodu Harrachů, zejména Janu
N. Františku hraběti Harrachovi (ukazujeme
i mnoho předmětů z původního vybavení zámku
) a výrobkům jejich slavné novosvětské (harrachovské) sklárny.
Kavánova galerie pak představuje skvělou
sbírku vynikajícího českého malíře Františka
Kavána (1866–1941), rodáka z Víchovské Lhoty
u Jilemnice.
Stálé expozice doplňuje každoročně řada krátkodobých výstav a doprovodných akcí, široký prodej
propagačního materiálu, suvenýrů, publikací, atd.
Muzeum je otevřeno celoročně denně (mimo pondělí) od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin, v červenci
a srpnu do 17 h. Délka prohlídky činí 60–90 min.
Adresa: Krkonošské muzeum, zámek, 514 01
Jilemnice, tel/fax.: 481 543 041, e-mail: [email protected], www.kmjilemnice.cz
A nyní již k pozoruhodnému betlému Jáchyma Metelky:
„Přednášel jsem v Jilemnici o dudácké hudbě
staročeské. Upozornili mě, když jsem vykládal
o dudách ve vánočních koledách, na jesličky,
které po řadu let sestavoval a zdokonaloval
p. ředitel dívčí školy J. Metelka. Přijal mě laskavě a uvedl ke koutu síně, jenž vyplněn byl
jesličkami. Ale jakými? Jakživ jsem neviděl nic
tak pěkného a dokonalého mezi jesličkovými
pracemi lidu českého… Metelka uměl vytvořiti
radost a rodinný svátek nejen rodině svojí, než
i každému, kdo jako já dovede oceniti ideální
vzornou snahu zachovati budoucnu lahodný
obrázek lidových betlémů podkrkonošských
v úpravě roztomilé, nejdokonalejší.“
Dr. Čeněk Zíbrt dne 22. prosince 1922
Laskavá a moudrá tvář pana řídícího Metelky, dochovaná v malbě i ve fotografii, dodnes
zaujme ušlechtilými rysy a moudrým pohledem.
Napovídá, že se za nimi ukrývala osobnost
mimořádného významu, a to zdaleka nejen proto, že vytvořil jeden z nejkrásnějších mechanických betlémů ve střední Evropě.
Jáchym Metelka se narodil v roce 1853 ve
Sklenařicích a mezi jeho příbuznými najdeme
i tak známá jména jako Věnceslav Metelka, učitelský pomocník z Pasek nad Jizerou.
Také Jáchym Metelka navázal na slavnou
rodovou kantorskou tradici a učitelskou dráhu
76
zahájil jako
čerstvý absolvent pražského učitelského
ústavu r. 1872
na škole ve
středočeském
Neveklově. Po
pěti letech přešel do krkonošské Jilemnice
a zde působil
jako pedagog
(nejprve jako
Jáchym Metelka (1853–1940)
učitel a od roku
1897 jako první ředitel dívčích škol) plných 42 let.
Jeho kantorské úsilí bylo po zásluze oceňováno
nejenom jeho žákyněmi (ty nejposlednější ještě
nemohly zapomenout na jeho neobyčejně zajíma-
Zámek v Jilemnici – Krkonošské muzeum
5
vé výklady stejně jako na citlivé, čestné a ušlechtilé jednání), ale též nadřízenými orgány. Dostalo
se mu celkem 17 různých vyznamenání, uznání
a pochvalných listů, mezi nimiž k nejvýznamnějším nesporně patří ocenění názorné pomůcky
„Včelí dílo v oule a život včely“ na Všeobecné
jubilejní zemské výstavě v Praze roku 1891.
Metelka se velmi exponoval také v jilemnickém
kulturním životě. Náleží mu mimo jiné rozhodující zásluha na vybudování Krkonošského muzea,
v jehož čele stál od založení roku 1891 více jak
40 let. Za tuto dobu nashromáždil velmi cenný
a bohatý sbírkový fond a několikrát za cenu
osobních obětí ochránil muzeum v dobách, kdy
sbírkám hrozila zkáza (zejména za I. světové války). Několikrát se zásadní měrou podílel na nové
instalaci sbírek, naposledy v roce 1932, kdy muzeum bylo přemístěno do přízemních prostor staré
radnice na jilemnickém náměstí. Město ocenilo
6
76
jeho mimořádné zásluhy a odměnilo jej v tomto
roce čestným občanstvím. To už se Metelka pro
vysoký věk zvolna vzdaloval veřejné činnosti
a 17. prosince 1940 zemřel.
Když se podílel na založení muzea, jistě netušil, že největším magnetem expozic se jednou
stane mechanický betlém, na kterém již tehdy
několik let pracoval.
V roce 1922 při rozhovoru s profesorem Zíbrtem po svém zvyku přeskromně poznamenal:
“Já jsem pohlížel na svůj betlémek vždy ze stanoviska lidových zvyků, krojů, vánočních obyčejů.
Náš betlémek býval nám milou vánoční básní
rodinného krbu…“ Vyjádřil tak podstatu své
snahy. Jako pedagog a muzejní pracovník získal
velmi dobrý přehled o charakteru krkonošských
Vánoc a zvláště místních betlémů, neboť obojí
nesmírně miloval. A s neobyčejným úspěchem
dokázal vytvořit dílo, jež se stalo jakousi esen-
cí zdejších betlémů a osobité poezie horských
vánočních svátků.
S prací na svém skvělém díle začal v roce 1883
a dokončil jej v roce 1913. Betlém vybavil nejen
množstvím skvělých figurek, ale také bohatým
zvukovým, režijně dobře uspořádaným programem. Posuďte sami:
Uprostřed betlému v naprostém tichu odbíjejí hodiny na věži půlnoc, čas narození Ježíška.
A teď začíná troubit ponocný a hluboký hlas jeho
rohu za chvíli střídá vyšší tón píšťaly požárního hlídače. Poslední písknutí se stává povelem
pro anděly, kteří se na oblacích chápou svých
nástrojů a jásavou koledou „Slyšte jaká radost“
probouzejí celý betlém k životu. V jesličkách se
kolébá Ježíšek, v synagoze horlivě rokují židovští
mudrci a v altánu nad městem pobíhá s rukama
nad hlavou zle rozčilený král Herodes. Ovce na
stráni se pasou a za roztržité pastevce je hlídá
76
ovčácký pes. Teď kapela spustila vánoční koledu.
Mlynář ze mlýna zvědavě vykoukl na nezvyklé
dění, dítě na zádech maminky poskočilo, vrtí se
a jásá. Dva berani do sebe úporně narážejí hlavami a o kousek dál se hrnou loubím do města
řemeslníci, venkované a poutníci. Jen ponocný
spí opřen o větev stromu. Čas od času ospale
zdvihne hlavu, ale vzápětí zase usíná. O malý
kousek níž leží lenoch, převaluje se a nic mu
nevadí, že v samém sousedství pracují dřevaři
a pod nimi, hned vedle jesliček si rovná unavená záda nejpilnější figurka betlému – vochlíř
pročesávající len. To už muzikanti druhé kapely
nasadili své nástroje k ústům a dohrávají další
radostnou koledu. Hudba teď na okamžik ustala
a ozývá se jen jasný hlas kukačky, pohodlně usazené na palmě. Při každém kuknutí se předkloní
a pěkně otevře miniaturní zobáček. Nad jesličkami se opět ozvaly nástroje andělů a pod tóny
staré krkonošské koledy vše usíná. I zkušení
odborníci stojí s úžasem nad tou krásou a mnohý
návštěvník se neubrání dojetí, neboť Metelka do
vánočního příběhu vložil nejen všechen svůj um,
ale také své laskavé a otevřené srdce.
Tři závaží a jedno kovové pero uvádějí do
chodu napohled nepřehlednou spleť provazů,
provázků, kovových
i dřevěných ozubených kol, vaček
a táhel. Jsou rozloženy pod celým
betlémem a připomínají velký a nesmírně složitý hodinový
stroj. Přitom pero
uvádí od pohybu
Detaily Metelkova
betlému
7
pouze anděly s hudebními nástroji, jedno závaží
hodiny, ponocného a požárního hlídače, další
pak kapely vybavené měchy, píšťalami a válcem, na němž je naprogramováno pět známých
vánočních koled, každá ve dvou variantách (piano a forte). Třetí a největší závaží pohání hlavní
stroj, tedy sto dvaačtyřicet figurek vybavených
třemi sty padesáti pohyby. Správné rozvedení
energie k figurkám muselo samozřejmě vznikat zcela plánovitě. Metelka si proto vytvářel
důkladné nákresy a přepočty. Svou kantorskou
krev přitom nezapřel: každý svůj nákres si po
dokončení opravil a zcela pedagogicky pod něj
připsal například „Poněkud složité, zjednoduš!“
Celý betlém vytvořil sám, pouze některé kovové součástky si podle vlastních plánů nechal
zhotovit.
Technicky nejpozoruhodnější je řešení figur
se složitějším pohybem, jako například zmíněného vochlíře, který vytváří série po sedmi různých pohybech. Metelka pod něj vložil jakýsi
mechanický programátor – dřevěný válec s páskami jemně zvlněného plechu. Na ně přiložil
citlivá kovová ramena, která za pohybu „čtou“
program vložený do jemných plechových vlnek
a přenášejí jej na příslušnou postavičku.
76
8
Detail betlému – nástropní část
Hlubokým obdivem nás naplňuje skutečnost,
že celý jemný a dokonalý mechanismus dodnes
funguje bez generální opravy a spokojí se s pravidelnou údržbou a drobnými výměnami zejména poškozených provazů.
Výtvarně řešil Metelka betlém rovněž sám
a pozoruhodnou kompozicí zdůraznil biblické
poselství jesliček. Většinu figurek si vyřezal
sám, něco málo si zřejmě dokupoval. Malířské
pozadí a stavby jsou bezezbytku jeho dílem.
Jako doplňkové dekorace použil v malé
míře tlačených betlémových papírových
kulis, plavuně, pařízků atd.
A ještě jednou kuriozitou Metelka své
dílo vybavil. Totiž klikou napojenou na
kovovou řehtačku. To v době, kdy jeho
neposedná vnoučata chtěla vytahovat
závaží.
Je těžké říci, čím jesličky přitahují dnešního diváka nejvíc. Někdo obdivuje technickou dokonalost mechanismu a obrovskou
trpělivost Metelkovu, jiný kouzlo zvukových efektů a dokonalý pohyb, další neobyčejnou poetickou sílu a harmonické propojení všech složek betlému, někdo si přijde
jen pro vzpomínku na Vánoce dětských let.
Ale okouzleni odcházejí všichni.
Metelkovy jesličky z technických důvodů dosud nebyly vystaveny mimo Jilemnici, ale dostalo se jim ocenění od mnoha
odborníků našich i světových. A lidé znají
jejich mimořádné kvality z filmů, tisku
i fotografií. A desetitisíce jich každoročně
přicházejí do Krkonošského muzea v Jilemnici,
aby se jedinečným dílem potěšili v bezprostředním kontaktu a v krásném prostředí zdejšího
zámku a přilehlého parku.
Redakční poznámka: Autor článku je ředitelem
Krkonošského muzea v Jilemnici. Muzeum jednoznačně doporučujeme k návštěvě – v expozici je další jesličkářský skvost a proto p. ředitel přislíbil pro
náš časopis další příspěvek. Zatím jsme upřednostnili článek věnovaný betlému J. Metelky, od jehož
úmrtí letos uplyne 70 let.
Popisky k barevným obrázkům na obálce
Titulní strana obálky: Jesličky v kostele sv. Jana Křtitele v Kroměříži
2. strana obálky: Betlém Jáchyma Metelky v Krkonošském muzeu v Jilemnici
3. strana obálky: Betlémy pí Milady Kubicové
4. strana obálky: Z betléma v kostele Panny Marie a sv. Václava ve Znojmě-Louce
76
9
Chrámové betlémy
Betlém v kostele Panny Marie a sv. Václava
ve Znojmě – Louce
Ing. RADKO WEIGNER
Historii spojenou s pořízením, ztracením a znovuobjevením tohoto betléma, podle mého
názoru jednoho z nejhezčích nejen na jižní Moravě, jsem popsal již v 58. čísle tohoto časopisu
pod názvem „Kriminální příběh s dobrým koncem“. Tento článek však nebyl doplněn žádnou
fotografií a pouze jedna pak byla po čase publikována (Panna Maria) na zadní straně 63. čísla
časopisu. Dnešní článek chce tedy především sérií fotografií přiblížit betlém těm zájemcům,
kteří jeho podobu neznají a v dohledné době cestu na jižní Moravu neplánují.
V krátkosti pro ty, jež obsah uvedeného
článku z 58. čísla pozapomněli nebo toto číslo
nemají zrovna po ruce, aby si historii spojenou
s tímto betlémem připomněli, tedy zopakuji:
Kanonie premonstrátského kláštera byla
založena na strategickém místě pravděpodobně
u brodu přes Dyji. Zakladateli jsou český kníže
Konrád Ota a jeho matka Marie v roce 1190.
Historie kláštera úzce souvisí s jeho polohou,
tedy již zmíněným brodem na silnici spojující jižní oblasti
přemyslovského
knížectví s Vídní.
Od Jana Lucemburského a markraběte
Karla
dostal klášter rychtářství ve Znojmě,
král Zikmund pak
Kostel Panny Marie
a sv. Václava ve
Znojmě-Louce
(letecký snímek)
potvrdil všechny majetky a svobody kláštera.
V roce 1425 byl přepaden a vypálen husity.
V době třicetileté války zde pobýval i velitel
švédských vojsk Torstensson. Na podzim roku
1720 složil v Louce řeholní sliby Prokop Diviš,
pozdější převor, který se po svém sesazení z této
funkce v roce 1742 věnoval na blízké faře v Příměticích pokusům s atmosférickou elektřinou.
V únoru 1742 za obsazení kláštera pruskými
vojáky sem zavítal i jejich panovník Fridrich II.
10
76
Klášterní kostel ve Znojmě-Louce (průčelí a interiér)
Premonstrátská kanonie byla dekretem císaře
Josefa II. zrušena 29.července 1784.
Současná architektonická podoba kostela
zůstala ve stavu, v jakém se nacházela v době
zrušení kláštera. Barokní éra kláštera byla zahájena přestavbou kostela, jež získal svoji dominantní podobu dvojicí věží s datumem 1689 ve
štítu, portál je datován 1696. Ke zvláštnostem
rozhodně patří zachovalá kaple sv. Sebastiána
se zachovalou částí fresky, sloužící v určitém
období jako opatská kaple. Kaple se nachází v pravé části poschodí chrámu je přístupna
z boční pravé lodi kostela. Nad kaplí pak byly
místnosti převora. Po levé straně presbytáře
byly místnosti řeholníků, navazující rovněž na
boční loď kostela. Tyto místnosti byly v minulosti pravděpodobně spolu propojeny dřevěným
mostem v úrovni stropu presbyteria. Za nejstarší
část chrámu lze označit presbyterium a dvojlod-
ní kryptu s dochovanými hlavicemi kamenných
sloupů na něž je uchycena betonová stropní
klenba. Na výzdobě interiéru se podíleli především salcburští sochaři a kameníci.V posledních
letech prošel interiér postupnou rekonstrukcí,
včetně stěn, fresky a oltářní výzdoby.
Betlém byl pořízen v roce 1911 za působení faráře Františka Tretery. Pochází z Tyrol,
z dílny Františka (Franze) Schmalzla ze SanktUlrich u Grödenu. Od doby pořízení byl každoročně vystavován až do roku 1990. V březnu
1991 bylo postupně odcizeno deset figur, které
se však podařilo rakouské Kriminální policii
v Bregenz zajistit a 6. února 1992 pak policie zveřejnila ve „Wiener Kurier“ fotografii
betlému s titulkem: „Krippenfiguren suchen
Besitzer“ (postavičky z betléma hledají majitele). Tuto fotografii pak shodou náhod uviděl ve
Vídni žijící OStR.KR Mag. Richard Morbitzer,
76
pocházející ze Sedlešovic u Znojma, který jako
ministrant pomáhal v Louce při jeho stavění.
U příležitosti oslav v roce 1990 byly pořízeny
fotografie celého betléma. Na základě těchto
snímků identifikovala bregenzská polizie majitele a betlém byl vrácen zpět do Louky.
V současné době je betlém postaven na dřevěném podiu, v době vánoc pokrytém chvojkami jehličnanů. Betlém je zpřístupněn celoročně
a to každou neděli po skončení bohoslužby.
Bližší informace na webových stránkách:
www.farnostlouka.cz. Zde můžete zhlédnout
Figurky z chrámového betlému
ve Znojmě-Louce
11
i fotografie z výstav betlémů, které se v Louce
každoročně konají, jako i virtuální prohlídku
kostela včetně krypty. Vážní zájemci mají možnost prohlídky betlému a kostela také prostřednictvím člena našeho sdružení pana Antonína
Valeny (tel.: 732 838 875).
Literatura:
Časopis „BETLÉMY a betlemáři“, číslo 58
DUŠAN FOLTÝN a kolektiv: Encyklopedie moravských
a slezských klášterů, nakl. LIBRI 2005
Recenze: Farní úřad Znojmo - Louka P. Marian Jiří Husek
OPraem.
12
76
Regionální tvůrci betlémů 20. století
Únanovský betlém a jeho tvůrce
ZDEŇKA ŠALOMOUNOVÁ
V Únanově, leží nedaleko města Znojma, v kostele sv. Prokopa je každoročně o Vánocích
vystavován velký, řezbovaný, polychromovaný betlém. Uprostřed v prostém chlévě, stojí jesličky s malým Ježíškem. Po levé straně je umístněna postava P. Marie a po pravé sv. Josefa.
K jesličkám se sklání oslík a volek. První se přicházejí poklonit Ježíškovi pastýři se svým
stádem. Tři králové přinášejí vzácné dary, zlato, kadidlo a myrhu. Obyčejní lidé vyjadřují svou
lásku prostými dary. Celý děj je zasazen do biblické krajiny, jež tvoří skály, město a daleký
pohled do krajiny.
Tento betlém nahradil předchozí, který se
opotřebením rozpadal.
V roce 2005 byl betlém restaurován. Bylo
třeba opravit pozadí značně poškozené vlhkem
a plísněmi. Dále bylo nutné nahradit chybějící
a rozbité části některých figurek. Vše bylo očistěno, znovu namalováno a natřeno ochranným
lakem.
76
Autorem betlému je místní rodák, pan Josef
Vystrčil. Narodil se v roce 1910 v dělnické rodině. Vyučil se zedníkem. Byl to člověk velice umělecky nadaný. V době hospodářské krize přišel
o práci a začal se živit výrobou dřevěných hraček
a později loutek. Byl zakladatelem výroby loutek v Únanově. Pracoval zde se svojí manželkou
i dalšími členy rodiny. Po odchodu do důchodu se
začal věnovat vlastní umělecké tvorbě. Na svých
akvarelech zachytil únanovské domečky a život
na vesnici, jak si na vše vzpomínal z dob svého
mládí. Jeho řezby, dekorativní i užitkové předměty, dodnes zdobí domovy obyvatel Únanova
a jeho okolí.
Nejvíce se zaměřil na tvorbu malých rodinných betlémů. Inspirací k tvorbě postaviček mu
často byli skuteční lidé. Jednotlivé figurky vyřezával z překližky, maloval temperovými barvami
a nakonec lakoval. Město a chlév zhotovoval
13
z lipového dřeva, překližky a různých textilních
látek. Těchto betlémů vytvořil přibližně 35. Udělal i několik malých dětských betlémů, kde použil
figurky ze dřeva. Na rozdíl od rodinných betlémů
byly tyto figurky oboustranné a plastické.
Jeho největším snem byl velký řezbovaný
betlém s figurkami z přírodního lipového dřeva.
Bohužel toto jeho přání se mu už nesplnilo a betlém zůstal nedokončen. Zemřel náhle, uprostřed
své práce, ve věku 80 let.
Při pohledu na kterýkoliv jeho betlém, poznáte hned osobitý styl autora, typické pojetí betlémské scény, pečlivé vypracování a detailní
zobrazení jednotlivých figurek. Specifická je
i jeho technika malování figurek přímo na překližku a kašírování skal z textilií.
Mnozí občané si na něj ještě vzpomínají
a jeho betlémy každoročně přinášejí o Vánocích
mnoho radostí dětem i dospělým.
„
14
76
Galerie současných tvůrců vyřezávaných betlémů
O řezbářce betlémů, výtvarnici loutek a autorce
loutkových pohádek – paní Miladě Kubicové
Ing. RADKO WEIGNER
V dnešní galerii tvůrců věnujeme medailon k životnímu jubileu člence našeho sdružení, pilné
řezbářce betlémů, neúnavné, stále aktivní loutkářce, paní Miladě Kubicové z Ostravy – Hrabůvky.
A jak to už bývá při takových příležitostech
vzpomeňme na začátku naší pohádky i na začátek a další dějství, která paní Milada MayerováKubicová, narozená v Ostravě-Vítkovicích 22. 1.
1940, v roli ženy, matky tří synů a spokojené
babičky čtyř vnoučat, řezbářky betlémů a loutkářky v životě ztvárnila. A protože nejlépe může
o svých zážitcích z dětství a životních zkušenostech hovořit sama, dejme ji slovo: „Moje láska
k betlémům začala v předškolním věku, kdy moji
bratři nalepili na překližku nádherný barevný
Wenigův betlém. Vydržela jsem dlouho ležet
pod stromečkem a pozorovat výtvarnou krásu
barev a nálad. Tento betlém s tmavou patinou
ještě existuje, i další dva stejné, nové, jsem udělala svým vnoučatům Měla jsem štěstí, v první
třídě nás učila kresbu i malbu učitelka s velkým
U, paní Marie Cigánková. Dokázala celou třídu
i veřejnost nadchnout dovedností malých dětí.
Škoda, že jen do páté třídy. Ale i tak nám dala
výborný základ. Zastávám názor, že k výtvarné
práci je důležitá znalost deskriptivní geometrie.
Jak ke krajinářství, kresbě i řezbářství. Tyto
důležité znalosti nám vštípil pan profesor Civín
na gymnáziu v Ostravě-Vítkovicích. Po maturitě v roce 1957 jsem navštěvovala kurz chemie.
V chemické a fotochemické laboratoři jsem pak
zůstala po celý život až do důchodu. Zaměstnání, tři synové a domácnost, na knihy a malování
nezbyl čas. Zato teď v důchodu si mohu malovat,
číst, vyřezávat betlémy a velké loutky.
K vyřezávání mě přivedl vnouček, přinesl rozbité loutečky a babičko sprav, taťka nemá čas.
K mému údivu to šlo, nožka, hlavička, tělíčko,
pak celé malé loutky a dnes čítá Loutkové divadlo
babky Miládky asi sto postav. A protože loutky
mají hrát a ne jen viset, tak jezdíme a hrajeme.
O Vánocích, jak z malých, tak i z velkých
marionet o velikosti 30-50 cm vytvoříme betlém
a vystavíme. Betlémy mám dva Wenigovy, další
pohyblivý, k němuž techniku dělal Ing. Jan Švígler a velký biblický je z lipového dřeva, postavy
76
mají velikost asi 30 cm. Betlém kostelní – k nalezeným čtyřem postavám jsem přidala tři krále,
pastevce, ovečky, přístřešek. Poslední je celkem
malý, asi 50 x 40 cm, barevný s pozadím.
Píši také krátké loutkové pohádky a nejraději
hraji ježibaby. Princeznu a Kašpárka zastane Petra Kokešová, Honzu, kladné postavy Vojta Mendlík, čaroděje, čerty syn Dušan. Je zároveň technik
a zvukař. Výstavy? Černá louka Ostrava, Kulturní
domy, Kravaře, Hodonín, Hradec nad Moravicí,
Opava, Krásné pole atd. Obvykle při příležitosti
Vánoc.“ Tolik tedy o sobě sama řezbářka.
Pro doplnění uvádím, že paní Milada Kubicová je uvedena i v publikaci pana PhDr. V. Vaclíka: „KDO JE KDO mezi betlemáři na konci
20.století“.
Je celkem logické, že každému betlemáři navštěvujícímu výstavy betlémů trvá určitou dobu,
než v záplavě tvůrců, řezbářů najde několik
výrazných, svým způsobem originálních autorů.
S nepolychromovanými dřevěnými postavami
Tří králů od paní Kubicové jsem se setkal poprvé na Celostátní výstavě betlémů s mezinárodní
účastí v Hradci nad Moravicí (2000–2001). Na
další výstavě o rok později v Kopřivnici to byl již
velký, opět nepolychromovaný, betlém z roku
1998, který zaujal svým způsobem ztvárnění
Narození. Jednotlivé postavy byly oblečeny do
„antických“ rouch.
Součástí betléma je i čtyřkolový povoz se sedící postavou, přijíždějící ke sv. Rodině za níž stojí
na oblouku (znázorňujícím zbořeniště nebo stáj)
anděl zvěstování s rozepjatýma rukama.
Na výstavě v roce 2002–2003 na Výstavišti
Černá louka Ostrava, vystavovala paní Kubicová
kromě již zmíněného betléma (zde podle mého
mínění více vynikla zajímavá řezba díky vhodnému prostorovému uspořádání figur s barevným
kontrastem použité látky pod i za betlémem),
poprvé loutkový betlém (1999). Pro mne to byl
velký zážitek protože to bylo poprvé v životě,
co jsem viděl betlém vytvořený z loutek-mario-
15
net. Celý betlém byl postaven uvnitř prosklené
výstavní skříně v úrovni očí (což pokládám za
důležité!), terén byl plasticky ztvárněný tak, aby
byla zdůrazněna sv. Rodina, po levé straně od
jeslí skotačil oslík, vpravo stál vůl. Kromě těchto
dvou zvířat táhl bílý kůň v popředí pravé strany
povoz se sedící postavou. V betlému byla i bílá
koza. Všechna zvířata byla polychromovaná,
dřevěná, opatřena ostatně jako i všechny ostatní
figury, marionety provázky s vahadly zavěšenými na síti ležící pod bílým stropem. Mezi darovníky stáli Tři králové, ponocný, myslivec, římský voják, Mařenka i ježibaba. Jednalo se o dřevěné, oblékané, polychromované marionety. Je
zřejmé, že betlém byl postaven účelně pro tuto
výstavu, ale také lze samozřejmě s takto postaveným divadlem zahrát scénu Narození. Maně
jsem si při pohledu na tento betlém vzpomněl na
v literatuře uváděné pražské „Gesle“.
O rok později (2003/04) byl opět na Výstavišti Černá louka Ostrava vystaven loutkový betlém od paní Kubicové, tentokrát v pozměněné
16
76
podobě, opět se sv. Rodinou, Ježíškem v jeslích,
s oslem a volkem. Darovníky tvořil prostý lid
zastoupený mlynářem, babkou s dědkem jedoucími na povoze taženém kozou a psem, byl zde
opět hajný, ale navíc i hastrman, uprostřed scény
chlapec s ovečkami, vpravo Tři králové, panstvo,
zbrojnoš a v pozadí dva troubící andělé.
Na betlémech paní Kubicové je patrná její
neustálá touha po experimentování, její tvůrčí
činnost a řezbářská zručnost, která spěje k pro ni
tak charakteristickému způsobu vyjádření jednotlivých postav. Projevuje se zde i patrný zájem
o uchopení daného námětu v prostoru a čase,
vyjádřeno pozadím kulisy antického chrámu
s hlavicemi sloupů v Jónském slohu, s tympanonem osazeným ve svém středu postavou anděla
s rozepjatýma rukama, po stranách s dvojicemi
koňů a ukončeným ležícími postavami
Dovoluji si paní Miladě Kubicové, řezbářce betlémů a loutek, popřát k jejímu životnímu jubileu
hodně zdraví, optimismu, tvůrčích sil a životního
elánu, aby svojí betlémářskou a loutkářskou prací
přinášela nejen svým nejbližším, své rodině, ale
všem dětem i dospělým hodně radosti, mnoho
pěkných zážitků a vzpomínek na betlémy a loutkové divadlo, tak jako i ona ráda vzpomíná na
svůj první betlém, na svoje dětství.
76
17
Zobrazení betlémské události v ilustracích a grafice
Karel Svolinský,
malíř, grafik, ilustrátor, scénograf, tvůrce vitráží
(14. 1. 1896 Sv. Kopeček–16. 9. 1986 Praha)
Mgr. JARMILA JANKŮ
Ne každý, kdo získal v tzv. totalitním režimu titul národního umělce, si tuto poctu zasloužil
tak jako Karel Svolinský. Jeho plodné dílo – dožil se 90 let – je toho dokladem.
Na Svatém Kopečku a v blízkém okolí u Olomouce prožil své dětství a celý život se sem
rád vracel. Otec byl truhlářem, okouzlovaly ho
obrázky strýce Ferdinanda, babička provozovala loutkové divadlo a praděd V. Axman vyřezal
pro chrám na Sv. Kopečku betlém. Spolu s okolní přírodou – to vše v něm probouzelo lásku
k umění.
Ve čtrnácti letech odešel do Prahy, kde se
vyučil řezbářem. Jako voják 1. světové války
byl odvelen na polské území, kde těžce onemocněl a byl z armády vyřazen. V roce 1919
byl přijat na Státní uměleckoprůmyslovou školu v Praze – chtěl se stát sochařem. Nejdříve
vyřezával loutky, potom mu vážně onemocněla ruka a tak přestoupil
k prof. Františkovi Kyselovi na obor ilustrace
a nástěnné malby.
Ještě jako studenta jej
pověřil prof. Kysela úkolem vytvořit pro Mezinárodní výstavu dekorativního umění v Paříži
(1925) ilustraci „Máje“
od K. H. Máchy. Šlo v té
době o největší českou
knihu (55 x 33 cm). Jako
vyučený řezbář ovládají-
cí dřevoryt dělal osm velkých ilustrací a navrhl k vyřezání i písmo básně. Kniha obdržela
v Paříži Velkou cenu.
V letech 1928 a 1930 vytvořil vitráže pro
chrám sv. Víta v Praze: „Sedmero skutků milosrdenství“ a „Zaslíbení potomstva Abrahamovi“.
Později se ve svém životě k vitrážím a mozaikám rád vracel. Šlo zejména o sakrální stavby
a školy, zhotovil např. vitráž v gotické kapli
sv. Prokopa v Letovicích (1972).
V přírodě rád kreslil rostliny a ptáky – ilustroval herbáře. Velmi významné jsou jeho ilustrace
cyklu „Český rok“. Je v něm ve čtyřech ročních
obdobích zhruba 900 kreseb. Na Sv. Kopeček
chodili lidé na poutě z celé Moravy v krojích.
18
76
Rád je kreslil a maloval. Tím získal základy pro
další ilustrátorské práce. Za svůj život ilustroval asi 2500 knih. Pro milovníky krásných knih
vytvářel bibliofilie - zejména pro oblíbené básníky Seiferta, Nezvala, Villona, Puškina a další.
Vytvářel s velkým úspěchem poštovní známky,
plakáty, bankovky, volnou grafiku. Zejména pro
Národní divadlo v Praze navrhoval scénografie
a divadelní kostýmy (celkem čtyři představení).
Nejvíce problematický a odsuzovaný byl
jeho návrh a posléze realizace mozaiky válkou
zničeného orloje v Olomouci. Zejména v letech
1953–1956 musel vyhovět politickým tlakům
a tvořit pod funkcionářským dohledem KSČ.
Roku 1968 se postavil proti okupaci země
sovětskou armádou a na smrt Jana Palacha
vytvořil grafické listy. V roce 1970 musel jako
dlouholetý profesor VŠUP v Praze spolu se svými kolegy (A. Hoffmeistrem a F. Muzikou) opus-
tit školu. Jeho žáci na něj vděčně vzpomínají.
Nikdy je nenutil, aby tvořili podle něho, dával
jim volnost, avšak chtěl vidět práci a výsledek.
V oboru drobné grafiky vytvořil 150 exlibris
a kolem 400 novoročenek. Kresby k těmto lístkům nechával tisknout sérigrafií (barevné), jednobarevné zinkografií. Grafiky nečísloval, v tisku označil KS, zcela výjimečně je podepisoval.
Novoročenky s vánočními motivy vznikaly na
základě profesních vztahů, hlavně však je rád
tvořil pro své přátele mezi nimiž zaujímal první
místo farář z Číněvsi u Poděbrad P. František
Lukeš. Vzniklo mezi nimi přátelské pouto trvající 30 let až do smrti K. S. Z popudu uvedeného
faráře vybavoval K. S. jím spravované kostely
liturgickým inventářem, vyřezal Křížovou cestu
(Dymokury).
Novoročenky jsou zcela osobité, důležitou
roli hraje i písmo zapojené do celého obra-
76
zu. Využil k tomu slova písní
koled. Do vánočních obrázků
zapojil především P. Marii
s Jezulátkem, zvířaty oslíkem
a volkem, někdy s ptáčky, květinami a štědrovečerními atributy. Větší rozměry betlémů
nepoužíval, jen někdy kreslil
sv. Rodinu s darovníky, pastýři
a dalšími. Samostatnou kapitolu hrají andělé, kterým věnoval samostatné
lístky. Ve všem je cítit radost, jas a prostota
s přáním všeho dobrého „lidem dobré vůle“.
Vytvářel i lístky velikonoční.
Za všechny obory své činnosti získal doma
i ve světě desítky významných cen. Grand
Prix Paříž (1925, 1927, 1937), Milán (1940),
New York (1946), Benátky (1954, 1956), Brusel
(1958), Lipsko (1959, 1965)…
Od roku 1935 byl členem SČUG Hollar, byl
členem i SVU Mánes.
Velkou životní oporou mu byla manželka
Marie. Jako akademická sochařka vědomě obětovala svou kariéru ve prospěch manžela, starala
Ukázky grafiky Karla Svolinského
s tematikou jesliček
19
se o vše – jen aby mohl nerušeně tvořit. Zemřela
o necelý rok dřív než K. S. Děti neměli.
Jeho přítel kněz Fr. Lukeš o něm napsal:
„Chtěl, aby jeho práce byla pramenem radosti.
Nerad se díval dozadu, žil přítomností a zajímala ho budoucnost. Obdivoval věci prosté“.
Literatura:
Zprávy spolku SSPE 2/1987 (P. František Lukeš)
Monografie Karel Svolinský, vydala Nadace K.S. a Vlasty
Kubátové (vyšlo v r. 2001 k výstavě K.S. v NG Praha)
Poznámka redakce: Děkujeme pí Mgr. Jarmile
Janků za další volné pokračování této rubriky a čtenářům sdělujeme, že již máme od autorky další zajímavý příspěvek.
76
20
PŘIPRAVUJE SE
Třebechovické muzeum betlémů
pořádá úvodní seminář
O MECHANICKÝCH BETLÉMECH
s restaurátorem mechanických betlémů Kamilem Andresem
v pondělí 20. září 2010 od 9.30 do 16 hod.
v expozici Třebechovického muzea betlémů
Program:
Dopoledne
9.30–12.00
Pohled do historie mechanických betlémů. Vystavování, údržba a uložení. Odborné a neodborné
zásahy.
Oběd
12.00–13.00
Odpoledne
13.00–16.00
Komentovaná prohlídka výstavy Kouzlo mechanických betlémů včetně mechanismů. Praktické
ukázky již provedených restaurátorských zásahů na vystavených exponátech. Diskuse, poradenství,
možnost řešení konkrétních dotazů.
Cena semináře: 600 Kč. Platbu zašlete na účet muzea 565600257/0100, variabilní symbol 92010,
zpráva pro příjemce: jméno účastníka. Doklad o zaplacení Vám předáme přímo na semináři nebo
na vyžádání pošleme poštou. Přihlášku zašlete nejpozději do 30. 8. 2010 na adresu muzea nebo
e-mailem na adresu: [email protected]
Semináře se mohou zúčastnit jen přihlášené osoby, počet míst je omezen (max. 15 osob).
V případě zvýšeného počtu zájemců bude seminář opakován v dalším termínu (4. 10. 2010).
Všechny dotazy, týkající se odborné části semináře, Vám zodpoví Kamil Andres na
tel. č. 728 686 100. Organizační dotazy směřujte na Petru Jahnovou na tel. č. 728 109 435 nebo
na adresu: [email protected]
Adresa muzea: Třebechovické muzeum betlémů, Masarykovo nám. 24, 503 46 Třebechovice pod
Orebem; IČO: 459 81 116
PŘIHLÁŠKA NA SEMINÁŘ O MECHANICKÝCH BETLÉMECH
Termín semináře: 20. 9. 2010
Jméno a příjmení: ........................................................................................................................................
Instituce – adresa: ........................................................................................................................................
Kontakt – telefon, e-mail: ..........................................................................................................................
(upraveno a kráceno redakcí)
76
21
Skleněné Vánoce v Betlémské kapli
Výstavu pořádá a zajišťuje: Bonsai servis Praha
Ing. Blahoslav Lukavec, Krajanská 369/64, Praha 4, 149 00, tel.: 267 911 309, 604 209 508
[email protected], www.vanocnivystava.cz
Vánoce se sice nepozorovaně, ale zato rychle blíží.
Proto Vás vyzýváme k účasti na 31. vánoční výstavě.
Pro mnohé z nás je vánoční stromeček spojen převážně
se skleněnými ozdobami, ať už foukanými nebo korálkovými. Proto budeme tuto vánoční výstavu z velké
části věnovat sklu.
Sklo je významný materiál, který člověka provází přibližně 5 000 let. Sklo, a to ve formě korálků, si člověk
poprvé vytvořil nevědomky při pálení keramiky. Trvalo
další tisícovky let, než se naučil tavením křemičitého
písku a následným řízeným chladnutím sklo vyrábět.
Postupně se pak snažil do tohoto procesu různě promyšleně zasahovat. Tím vznikaly i velice záhadné a tajné
postupy výroby skla. Tato tajemství předávali skláři
svým synům mnohdy až na smrtelné posteli.
Na výstavě se lehce dotkneme historie výroby některých druhů skel. Náš hlavní zájem bude zaměřen na
sklo ve vazbě na Vánoce. Tradice „vánočního“ skla
není u nás příliš dlouhá, sahá do 1. poloviny 19. století.
Jedná se hlavně o skleněné foukané ozdoby, korálkové
ozdoby a skleněné figurky. Můžeme říci, že se tomuto
řemeslu u nás dařilo, a že jsme v různých dobách těmito produkty slušně zásobovali velkou část světa.
Mnohem delší tradici však mají skleněné vitráže
a podmalba na sklo. Tato technika má kořeny až ve
starém Egyptě. U nás se velmi rozšířila již ve středověku. I dnes je u nás mnoho lidových tvůrců tvořících
touto prastarou technikou. Pokusíme se shromáždit na
výstavě díla od mnoha z nich.
Budeme se snažit vytvořit podmínky pro to, aby co
nejvíce tvůrců pracujících se sklem mohlo přímo na
výstavě předvést návštěvníkům své umění. S přípravou výstavy a užitečnými radami nám pomáhá Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.
Již po jedenácté uspořádáme na výstavě setkání
řezbářů a krajkářek. Pro velký úspěch na minulých
výstavách jsme požádali mistra houslaře p. Richarda
Opplta o předvedení výroby mistrovských houslí. Toto
vše nám bude opět sloužit k vytvoření co nejdokonalejší atmosféry klasických českých lidových Vánoc. Na
výstavě budou samozřejmě i obvyklé jesličky současných tvůrců.
Pro zájemce se bude 6. 10. 2010 v 16.30 hod. přímo
v podzemních prostorách Betlémské kaple (Betlémské
náměstí, Praha 1) konat přípravná schůzka. Organizační připomínky: Výběr exponátů provádí pořadatelé
výstavy. Je nezbytné dodržet termín přejímky exponátů
s ohledem na rozvržení expozice. U předávaných exponátů bychom prosili o označení krabic a o vyhotovení
„dodacích listů“ (dvojmo). Dodací list by měl obsahovat jméno, telefon, příp. mail, popis exponátu, údaj
o „autorské ceně“ v případě, že je možné exponát prodat.
Pokud máte k instalaci exponátu určité speciální návody, vložte, prosíme, popis či plánek přímo k exponátu.
Vystavovatelé mohou dodat do komisního prodeje
zboží s vánoční tématikou. Výběr zboží do krámku provádí pořadatelé výstavy. Abychom mohli vaše zboží co
nejdříve vystavit, prosíme o předání zboží ve zřetelně
označených krabicích, o výrazné rozlišení jednotlivých
druhů zboží, o omezení sortimentu zboží v malých
sériích, o co největší sjednocení cen (kde je to možné). Zboží, prosíme, neoznačujte cenou. I zde bychom
vás prosili o vyhotovení „dodacích listů“ obdobně jako
u exponátů.
Těšíme se na spolupráci a přejeme Vám hezký
zbytek léta.
Jana a Blahoslav Lukavcovi
Časový harmonogram výstavy:
– přejímka exponátů 20. a 21. 11. 2010 od 12 do 18 h.
– vernisáž výstavy 26. 11. 2010 v 16.30 hod. v Betlémské kapli
– výstava otevřena 27. 11. 2010 až 2. 1. 2011
– otvírací doba denně 9.00–18.00 h.
– 24. 12., 31. 12. 2010 9.00–14.00 h.
– 25. 12. 010 a 1. 1. 2011 13.00–18.00 h.
– řezbářské sympozium 28. 11.–5. 12. 2010
– krajkářské sympozium 11. 12. a 12. 12. 2010
(upraveno a kráceno redakcí)
76
22
IN MEMORIAM
Zdeněk Škvára
Zarmouceni oznamujeme našim čtenářům, že
dne 30. 3. 2010 zemřel
v Hradci KrálovéMalšovicích ve věku
76 let po dlouhé těžké
chorobě pan Zdeněk
Škvára. Když v osmdesátých letech minulého
století se začal měnit Památník města Třebechovic pod Orebem ve specializované muzeum
betlémů, býval zesnulý jeho častým návštěvníkem. Jako stavební technik často pomohl radou
v některých stavebních úpravách. Není proto
divu, že po listopadu 1989 při přípravě založení
betlemářského sdružení byl požádán, aby jako
jeden ze tří příznivců muzea podepsal žádost na
ministerstvo vnitra o registraci tohoto spolku.
Stal se tak jedním ze tří zakládajících členů. Jako
betlemář se prezentoval především jako vystavovatel krásného králického betléma, který se
mimo jiné mohl pochlubit, že se znal s posledním kralickým řezbářem Josefem Schwarzrem.
Na sklonku života se Zdeněk Škvára stal členem
kruhu Proboštova betléma. Betlemáři nezapomenou na přátelství s tímto upřímným a skromným člověkem. Čest jeho památce.
PhDr. Jiří Malina
Širokou a i nebetlemářskou veřejnost zarmoutila zpráva o úmrtí pana
doktora Jiřího Maliny, absolventa Filozofické fakulty Karlovy
univerzity v oboru
české literatury a knihovnictví. Po studiu působil jako odborný
pracovník v krajském muzeu Východních
Čech, jako ředitel Domu kultury v Novém
Bydžově, pak jako ředitel Krajské knihovny
v Pardubicích a posléze jako bibliotekář Historického ústavu Pedagogické fakulty, později
Hradecké univerzity. K betlemářství ho přivedl zájem o lidové umění a po otci (řídícím
učiteli na Novobydžovsku) velká sbírka papírových malovaných betlémů. Do života Českého sdružení přátel betlémů se významně
podepsal velkou pomocí přípravy Světového
kongresu UN-FOE-PRAE v září roku 2004
v Hradci Králové a posléze jako předseda celého sdružení v období po Světovém kongresu,
kdy na odchod z funkce pro sdružení připravil
oslavu 15 let trvání sdružení divadelním představením s betlemářskou tématikou v divadle
DRAK, vydáním královéhradeckého malovaného papírového betléma výtvarníka Vladimíra Gottwalda.
Pan dr. Jiří Malina zemřel v Novém Bydžově
v pátek 14. května ve věku 70 let, kdy prohrál
marný boj s těžkým nevyléčitelným onemocněním. V široké čtenářské veřejnosti odešel jako
autor třech publikací o dějinách starého Hradce Králové – a pokud smím být osobní – pro
mne jako obětavý přítel pomáhající mi překonávat těžký úděl vážné oční choroby. Odešel
všestranně činný kulturní pracovník a dobrý
člověk.
Vladimír Vaclík
76
INFORMACE
Zpráva ze zasedání předsednictva
Českého sdružení přátel betlémů o.s., které se
konalo dne 17. dubna 2010 v zasedací místnosti
divadla DRAK v Hradci Králové. Dle prezenční
listiny se jednání zúčastnilo16 členů předsednictva.
Omluveni byli tři členové. Jako čestní hosté se jednání zúčastnili pí Mgr. Silvie Hlaváčková, ředitelka
Třebechovického muzea betlémů a čestný předseda
našeho sdružení p. PhDr. Vladimír Vaclík.
Předseda sdružení Ing. Weigner přivítal přítomné přednesl informaci o činnosti výkonného výboru
a vlastní v období od minulé schůze předsednictva jednak v rámci působnosti sdružení v naší republice, jednak
v rámci Světové federace betlemářů UN-FOE-PRAE.
Následovala informace Ing. Procházky o stavu
členské základny a počtu muzeí, která odebírají náš
časopis. Informaci doplnila Mgr. Kuntová z pohledu
placení členských příspěvků za rok 2009. V diskuzi
(Ing. Mátl) vyzněl požadavek na rozšíření členské
základny, která početně stagnuje, neustále stárne
a proto její rozšíření a omlazení je zárukou další činnosti sdružení. Poukázal i na přímou vazbu na náklady související s tiskem a rozesíláním časopisu BaB.
Ekonomka sdružení paní Hubáčková přednesla „Zprávu o hospodaření ČSPB k 31. 12. 2009.“
Zůstatek běžného účtu ke konci roku 2009 byl
51.191,89 Kč; zůstatek v pokladně 2.915,- Kč. Jak
již bylo uveřejněno v časopise i na valné hromadě, Ministerstvo kultury, Odbor církví zamítl naši
žádost o dotaci v roce 2009 na tisk a distribuci
našeho časopisu. Na základě předložené specifikace příjmů a výdajů za rok 2009 bylo konstatováno,
že výsledkem hospodaření za rok 2009 je ztráta ve
výši 33.181,- Kč.
Pro letošní rok obdrželo sdružení od Ministerstva
kultury, Odboru regionální a národnostní kultury, na
realizaci časopisu 40 tis. Kč. Další dotace, tentokrát
na uspořádání sympozia k 20. výročí založení Československého sdružení přátel betlémů s názvem:
„BETLÉMY – lidová a profesionální betlemářská
23
pro členy Českého sdružení
přátel betlémů
tvorba v průběhu staletí“, nebyla MK ČR udělena.
PaedDr. Ptáček informoval o zajištění místa
konání příští schůze předsednictva a ubytování pro
členy předsednictva jak mu bylo uloženo na podzimním zasedání. Sraz automobilů je dne 16. října
2010 v 18.00 hod. na parkovišti (ve dvoře zdravotnické školy – proti nové knihovně) v Hradci
Králové. Všichni účastníci schůze předsednictva se
sejdou v 18.30 hod u katedrály sv. Ducha v Hradci
Králové. Jednání se uskuteční v restauraci Defakto.
Předseda sdružení pošle v dostatečném předstihu
pozvánky emailem (těm co nemají e-mail. adresu
poštou) s upozorněním na včasnou rezervaci noclehů. Veškeré náklady si hradí každý ze svého.
Ing. Mátl podal informaci o tvorbě a distribuci
časopisu BaB. Konstatoval, že je zapotřebí se urychleně pokusit o rozšíření členské základny sdružení
(odběratelů časopisu).
Předseda sdružení přečetl upozornění společnosti ACTIVE 24, která pro nás provozuje hostingové služby na doméně www.sdruzenibetlemaru.cz.
Splněním úkolů z textu vyplývajících byl pověřen
p. Ing. Odstrčil. Předseda sdružení zašle nepřítomnému podklady elektronickou poštou.
Přítomní předsedové region. poboček seznámili předsednictvo s činností poboček za období od
poslední schůze předsednictva, především spojenou
s konáním výstav betlémů.
Pan Pryšinger z regionální pobočky Královédvorští betlemáři požádal předsednictvo o pověření regionální pobočky zastupováním při jednání o záchraně Braunova betléma v Novém Lese u Kuksu.
Předseda sdružení pak předal p. Nenkovskému
připravený pověřovací dopis s tím, že bude upraven
tak, aby vyhovoval po stránce platných právních
předpisů. Ten bude po podpisu předsedou sdružení
odeslán předsedovi regionální pobočky Královédvorští betlemáři panu Richterovi.
Předsednictvo požaduje, aby byl předseda
sdružení e-mailem či jinou formou informován
předsedou či místopředsedou regionální pobočky
76
24
„Královédvorští betlemáři“ o obsahu jednotlivých
jednání a to bezodkladně.
Jako poslední bod jednání byl projednán návrh
nového Organizačního řádu ČSPB jehož sestavením byla pověřena pí PhDr. Zemanová. Po jeho
předložení a vyslechnutí několika málo připomínek
ze strany předsednictva byl pověřen p. Nenkovský
spolu s paní PhDr. Zemanovou provedením korektur textu z diskuze vyplývajících a následném zaslání předsedovi sdružení k podpisu. Tento dokument
podepíši i oba místopředsedové sdružení a kopie
bude zaslána p. Ing. Procházkovi, který nechá organizační řád v dostatečném množství vytisknout
a bude zasílán jako příloha z přihlášce nových členů do sdružení. Ing. Mátl se pověřuje jeho otištěním v dalším čísle časopisu (vložením).
Na závěr bylo rozhodnuto požádat okamžitě
město Hradec Králové o udělení dotace na konání
sympozia k 20. výročí založení sdružení (viz výše).
Sestavením podkladů pro žádost byli pověření pí
Hubáčková a předseda sdružení.
Zapsal: Weigner
PODĚKOVÁNÍ
Předsednictvo Českého sdružení přátel betlémů o.s.
upřímně děkuje Ministerstvu kultury České republiky,
odboru regionální a národnostní kultury, za poskytnutí finanční dotace pro rok 2010 na realizaci časopisu
„BETLÉMY a betlemáři“ ve výši 40 tis. Kč.
Inzerce: Koupím obě knihy Karaska a Lanze
o betlémech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
i jinou zahraniční literaturu a časopisy o betlémech, pohlednice a fotografie betlémů a grafiky.
Th.Mgr. V. Merunka, 588 12 Dobronín 198.
Máte zaplacené členské příspěvky ČSPB
na rok 2010?
Poštovní složenka byla vložena v minulém čísle časopisu č. 75, kde jsou na str. 24 podrobnosti k platbě.
Příspěvky do časopisu Betlémy a betlemáři
v digitální podobě včetně vhodných doprovodných
fotografií průběžně zasílejte předsedovi redakční
rady na e-mail: [email protected] nebo
předsedovi sdružení: [email protected],
ale i na disketách (CD-ROM) nebo v rukopisné
či lépe strojopisové podobě na současnou adresu:
České sdružení přátel betlémů o.s., P.O.BOX 66,
Hradec Králové, PSČ 501 01. Návrhy k uveřejnění na webové stránky sdružení zasílejte na e-mail:
františek.odstrč[email protected] .
Pro regionální pobočky ČSPB
Na sympozium k 20. výročí založení ČSPB,
které se uskuteční v sobotu 16. října 2010 v Třebechovicích p. Orebem, si regionální pobočky
mohou podle vlastní úvahy připravit prezentaci.
Vzhledem k časovým možnostem doporučuji, aby
si alespoň některé pobočky přivezly propagační
materiály vypovídající o své činnosti (fotografie, katalogy výstav, apod.). Je možnost přiblížit
činnost regionální pobočky také „prezentačním
panelem rozumné velikosti“. Doprava takového
panelu i jeho vhodné umístění v místě konání
semináře (hotel Černý kůň) po předchozí konzultaci s pořadatelem sympozia a rovněž případný „dozor či služba“ u této prezentace je pouze
věcí pobočky. Je na zvážení každé pobočky zda
této nabídky využije. Tuto nabídku prosím berte
jako námět či možnost – nejde o povinnost.
Pavel Nenkovský
člen předsednictva ČSPB a předseda RP Mohelnice
(upraveno a kráceno redakcí)
Redakce časopisu prosí o včasné zasílání
termínů konání Vašich letošních
betlemářských a vánočních výstav!
Betlémy a betlemáři (čtvrtletník), vydává České sdružení přátel betlémů o.s., P.O.BOX 66, Hradec Králové, PSČ 501 01.
Jednotlivé příspěvky autorů neprocházejí jazykovou úpravou vydavatelství. Redakce si vymiňuje možnost opravy překlepů
nebo zjevných chyb. Za odbornou a obsahovou náplň jednotlivých příspěvků odpovídají autoři. Toto číslo připravil do tisku
předseda redakční rady Ing. Ludvík Mátl. Časopis vychází 4 × do roka. Členové sdružení dostávají jeden výtisk zdarma.
Číslo účtu sdružení: 1080733339/0800, při platbě čl. příspěvků uvádějte jako variabilní symbol své členské číslo. Přihlášky
ke členství do ČSPB posílejte na výše uvedenou adresu. Tisk a sazba: Tiskárna a vydavatelství OFTIS s. r. o., Ústí nad Orlicí