Analýza švýcarského systému - CR
Transkript
Analýza švýcarského systému - CR
Analýza švýcarského systému, Popis fungování poskytování sociálních a zdravotnických služeb péče o osoby se zdravotním postižením ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 2 3/19/2013 1:33:05 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e DEF DEFINICE POSTIŽENÍ .......................................................................................................................3 INVALIDNÍ POJIŠTÉNÍ ..................................................................................................................... 6 PLNĚNÍ Z INVALIDNÍHO POJIŠTĚNÍ ........................................................................................... 6 Všeobecně ................................................................................................................................. 6 Věcné plnění .............................................................................................................................. 8 Podpora pomoci invalidům ........................................................................................................ 9 OrgANIZAce INVALIDNÍHO POJIŠTĚNÍ ..................................................................................................... 10 Současná situace..................................................................................................................... 10 Kompetence..............................................................................................................................10 ukAZATeLe: INVALIDNÍ POJIŠTĚNÍ ........................................................................................................... 11 INVALIDNÍ DŮCHOD Z INVALIDNÍHO POJIŠTĚNÍ.........................................................................13 ......................................................................................................................................13 žáDOsT O PObÍráNÍ PLNĚNÍ Z INVALIDNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................................................................13 NárOk NA DůcHOD ............................................................................................................................13 VymĚřeNÍ INVALIDITy ..........................................................................................................................14 reVIZe DůcHODu ...............................................................................................................................14 OPATřeNÍ PrO OPĚTOVNé ZAčLeNeNÍ .....................................................................................................14 PřecHODNé PLNĚNÍ ............................................................................................................................15 kOOrDINAce s bVg (ZákONem O ZAmĚsTNANeckýcH DůcHODecH) ..........................................................15 DĚTské DůcHODy ..............................................................................................................................15 VýPOčeT INVALIDNÍHO DůcHODu ...........................................................................................................15 PrůmĚr PřÍJmu Z VýDĚLku .................................................................................................................16 PrůmĚr DObrOPIsů ZA VýcHOVu DĚTÍ A ZA PéčI .................................................................................... 16 ZákLADy DůcHODů .............................................................................................................................17 sTrOP DůcHODů u mANžeLskéHO Páru................................................................................................. 17 PřÍJemcI INVALIDNÍcH DůcHODů JAkO VDOVy A VDOVcI .............................................................................17 POsTIžeNÍ OD NArOZeNÍ NebO rANNéHO VĚku ........................................................................................17 PřÍkLADy VyPOčTu ............................................................................................................................17 ZmĚNy PLNĚNÍ k 1. LeDNu 2013 ..........................................................................................................18 VŠeObecNé KOMPENZACE PRO INVALIDY V PŘÍPADĚ BEZMOCNOSTI……..……….………………………...21 ......................................................................................................................................21 ZAčáTek A kONec NárOku ..................................................................................................................21 ZAčáTek VyPLáceNÍ ...........................................................................................................................21 VýŠe kOmPeNZAce .............................................................................................................................21 POZAsTAVeNÍ kOmPeNZAce V PřÍPADĚ beZmOcNOsTI ................................................................................22 NeZLeTILÍ POJIŠTĚNcI..........................................................................................................................22 VŠeObecNé PŘÍSPĚVEK NA ASISTENTA OD INVALIDNÍ POJIŠŤOVNY..........................................................23 ......................................................................................................................................23 PřeDPOkLADy PrO NárOk u PLNOLeTýcH POJIŠTĚNců .............................................................................23 ZVLáŠTNÍ PřÍPADy ..............................................................................................................................23 PřeDPOkLADy PrO NárOk u NeZLeTILýcH POJIŠTĚNců .............................................................................23 VŠeObecNĚ 3/ spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 3 3/19/2013 1:33:06 AM INVA l o k INVA a a r b r m Ü k k b d d r P v g b ä HILF a b b h s m ASS a a s a h a POTřebA POmOcI ...............................................................................................................................24 POTřebA AsIsTeNce...........................................................................................................................24 VýŠe PřÍsPĚVku NA AsIsTeNTA.............................................................................................................24 PrAcOVNÍ smLOuVA............................................................................................................................24 POrADeNské A PODPůrNé VýkONy .......................................................................................................24 VysTAVeNÍ fAkTury ............................................................................................................................24 ZAčáTek A kONec NárOku ..................................................................................................................24 DĚTI A POSTIŽENÍ ...........................................................................................................................25 SITUACE POSTIŽENÝCH LIDÍ V SOCIÁLNÍCH ZAŘÍZENÍCH.......................................................31 POSTIŽENÍ A VÝDĚLEČNÁ ČINNOST............................................................................................37 NOVÝ ZÁKON O OCHRANĚ DĚTÍ A DOSPĚLÝCH .......................................................................43 PráVNIcké VysVĚTLIVky .....................................................................................................................43 ............................ 45 Přehled hlavních změn .............................................................................................................45 Hlavní cíle nového zákona....................................................................................................... 45 Vlastní péče ............................................................................................................................. 45 Opatření u nesvéprávných …………….……………………………………………………………..46 Úřední opatření ........................................................................................................................ 46 Umístění do opatrovnické péče ..........................................................................………………46 Ambulantní opatření a následná péče ......................................................................... 46 Odpovědnost............................................................................................................................ 46 Úřad ..........................................................................................................................................47 Osoba poručníka.......................................................................................................................47 Postup.......................................................................................................................................47 Přechodné právo ......................................................................................................................47 NeJčAsTNĚJŠÍ OTáZky NA TémA OcHrANA DOsPĚLýcH..............................................................................48 OD sTAréHO ZákONA O OPATrOVNIcTVÍ k NOVému ZákONu O OcHrANĚ DĚTI A DOsPĚLýcH PRAXE ..............................................................................................................................................51 PrO DĚTI s POsTIžeNÍm – INTegrAčNÍ ŠkOLkA .......................................................................................61 smArTPHONes – cHyTré TeLefONy- bráNA POsTIžeNýcH DO sVĚTA .........................................................62 APPs PrO LIDI s POsTIžeNÍm................................................................................................................63 PŘÍLOHY - STATISTIKY ..................................................................................................................57 /4 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 4 3/19/2013 1:33:06 AM 1 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Definice postižení Představy o postižení a způsob, jakým lidské společnosti zacházely s tímto jevem, se v průběhu historie výrazně změnil. Spolkový zákon o odstranění znevýhodnění lidí s postižením (BehiG) označuje za postiženého „osobu, které předpokládané trvalé tělesné, duševní nebo psychické omezení ztěžuje nebo znemožňuje provádět každodenní činnosti, udržovat sociální kontakty, pohybovat se, vzdělávat se a vzdělání si doplňovat nebo vykonávat výdělečnou činnost.“ Dohoda Spojených národů o ochraně práv lidí s postižením udává velmi podobnou definici: k lidem s postižením patří lidé mající dlouhodobé tělesné, duševní nebo smyslové omezení, které jim může ve vzájemném působení s různými překážkami bránit v plném, účinném a rovnoprávném působení ve společnosti. Obě definice vycházejí ze stejného předpokladu, v němž označují postižení za trvalý zdravotní problém, jež omezuje osobu při vykonávání aktivit, které by bývala vykonávala normálně. Jsou syntézou obou hlavních modelů postižení – lékařského a sociálního modelu, které jsou dnes v západních společnostech běžné. Lékařský model pochází z prací o lékařství z 19. století. V nich jsou popsány a klasifikovány různé neléčitelné malformace a nemoci lidského těla a ducha a vady po úrazech, ke kterým docházelo stále častěji kvůli pracovním úrazům v průmyslu a moderním válkám. Lékařský model se nazývá také individuální model, neboť chápe postižení jako individuální problém způsobený přímo nemocí, traumatem nebo jiným zdravotním problémem a vyžaduje opatření pro každého jedince individuálně (péči a technické pomůcky), aby byly poškozené biologické funkce postiženého člověka znovu obnoveny nebo kompenzovány. Sociální model vznikl v sedmdesátých letech a byl formulován aktivitou hnutí postižených. Nepovažuje postižení za problém postiženého člověka, nýbrž sociálního prostředí, do kterého patří. Postižení poukazuje tedy na všechno, co způsobuje postiženým lidem znevýhodnění, ať už jde o individuální předsudky, diskriminaci v institucích, nepřístupné veřejné budovy nebo dopravní prostředky, vzdělávání omezující integraci, diskriminující organizaci práce apod. Podle tohoto modelu je úkolem společnosti rozvíjet se tak, aby lidé se zdravotním problémem nebyli již „postižení“ nebo lépe řečeno „v postiženém stavu“, nýbrž jednoduše „jiní“, se stejnými právy a možnostmi jako ti, jejichž těla fungují normálně. Vhodné sociální prostředí sice člověku nevrátí jeho paže, umožní mu však, aby svým způsobem prováděl každodenní činnosti (např. aktivně se účastnil ve spolku, vyřizoval nákupy, navštěvoval školy, byl výdělečně činný). U tohoto modelu stojí v centru rovnost šancí; odvolává se na zásadu lidských práv, a proto se velmi silně rozšířil. Od začátku práce Světové zdravotnické organizace na klasifikaci postižení (Mezinárodní klasifikace postižení, poruch schopností a znevýhodnění, ICIDH, 1980) se tato pokoušela oba modely sloučit. Tímto způsobem zaintegrovala vedle pojmů „poškození“ a „porucha schopností“, které patří k lékařskému modelu, také pojem „sociální znevýhodnění“, který se vztahuje na omezení v sociálním kontextu. První klasifikace byla mohutně kritizována zastánci lékařského a sociálního modelu. V roce 2001 byla nahrazena dnešní Mezinárodní klasifikací funkčnosti, postižení a zdraví (ICF, International clasification of functioning, disablility and health), která navrhuje nový kompromis mezi oběma modely. Aniž by poskytovala přesnou definici postižení, označuje ICF toto za nevýhodné vzájemné působení mezi člověkem (s jeho životní situací, jeho osobností apod.), jeho tělesnými funkcemi (fyzickými, duševními, smyslovými) a jeho prostředím (kulturním, institucionálním, bytovým apod.). Tento koncept platí jako „bio-psycho-sociální“ model postižení (srov. Obrázek 1). Obrázek 1: Vzájemné působení mezi složkami ICF Zdravotní problém (zdravotní postižení nebo nemoc) Tělesné funkce a struktury – Aktivita – Účast Faktory prostředí – osobní faktory 1 5/ spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 5 3/19/2013 1:33:06 AM ICF usiluje o upřesnění pojmů poškození, funkční porucha a sociální znevýhodnění, které byly používány v dřívější klasifikaci a o jejich uvedení do „pozitivního“ kontextu funkčnosti člověka, na kterou je nahlíženo z lékařského a společenského hlediska jako na „normální“. V lékařském modelu umožňuje popis tělesných funkcí (fyziologických nebo psychologických) a tělesných struktur (orgánů, končetin) definici funkční a strukturální integrity. Každá podstatná odchylka od této integrity nebo její ztráta znamená poškození, jinak řečeno, postižení v lékařském smyslu. Při zohlednění různých životních oblastí (úkolů a činností v souvislosti se zpracováním informací, mobility, samostatnosti, mezilidských vztahů, života ve společenství atd.) mohou být spolu s popisem činnosti a účasti posouzeny funkčnost (kapacita) a výkon. Funkčnost zde znamená být schopen splnit určité úkoly ve standardním kontextu (tj. v „normovaném“ jednotném kontextu, který nezohledňuje reálný kontext). Výkon se vztahuje na provádění určitých činností v nějaké životní situaci (tj. ve specifickém kontextu, v němž osoba tuto činnosti provádí). Narazí-li osoba při svých činnostech nebo účasti na potíže, označuje se toto za omezení aktivity, popřípadě omezení účasti. Druhý pojem odpovídá sociálním přístupu k postižení, zatímco omezení aktivity nabízí kombinovaný přístup (lékařský a sociální). Pomocí následujícího případu chceme ukázat, v čem se tyto pojmy liší. Je-li osoba slepá (zdravotní problém), jsou její tělesné struktury považovány za intaktní, neboť má dvě oči. Vykazuje však poškození tělesných funkcí, neboť nevidí. K tomu je omezena ve svých aktivitách, neboť nedisponuje úplnou schopností pohybovat se bez omezení nebo nakupovat. Je omezena také v možnosti účastnit se, když jí její kontext neumožňuje provádět úkoly a činnosti jakými jsou návštěva školy (např. protože není k dispozici vhodná výuka nebo školní pomůcky), pohybovat se ve městě (chybí akustický signál na přechodu pro chodce nebo v autobuse, chybí bílé linie označující chodníky a ulice apod.) nebo zastávat oficiální úřady (např. kvůli předsudkům omezujícím její šance být zvolena nebo kvůli pravidlům zakazujícím vykonávat funkci prezidenta). Vedle lékařského a sociálního modelu zmiňuje vědecká literatura ještě další modely. Většinou se jedná o zvláštní formy propojení lékařského a sociálního modelu v určitém teoretickém kontextu nebo o formy odpovídající spíše pragmatickým úvahám. K tomu patří administrativní model, který posuzuje postižení podle uznání, které bude osobě uděleno, když obdrží kvůli trvalému zdravotnímu problému plnění od veřejné nebo soukromé správní instituce. Zde platí, že všichni, jež takové plnění dostávají, jsou postižení. Ve švýcarském systému poukazuje tento model dalekosáhle na pojem invalidita, to znamená na plnění poskytovaná takovým osobám, jejichž trvalá nebo delší čas trvající pracovní neschopnost je uznána ze zdravotních důvodů. Z praktických důvodů omezují práce opírající se o tento přístup definici postižení většinou na osoby pobírající invalidní důchod (IV) nebo stejně vysoký důchod v příslušné zemi. Na teoretické úrovni může být však tento přístup dále shrnut: důchody nejsou jediná plnění Invalidní pojišťovny. Četné další pojišťovny nebo veřejné a soukromé úřady (Úrazové pojišťovny, Důchodové pojišťovny atd.) nabízejí v případě invalidity plnění. Pojem invalidita je specifickou syntézou lékařského a sociálního modelu, neboť předpokládá koexistenci trvalého zdravotního problému a omezení uplatnění ve společnosti, které je zde omezeno na práceschopnost (i. u nevydělávajících osob). Poslední model je model potřeby pomoci používaný několik let v souvislosti s plněním, která společnost poskytuje, aby pomohla lidem s újmou nebo omezením činnosti. U tohoto modelu vzniká postižení tehdy, když osoba se zdravotním problémem potřebuje pomoc jiných, aby mohla vykonávat obvyklé činnosti v každodenním životě lidí. Tento model se všeobecně uvádí, když se jedná o organizování systémů plnění, které mají reagovat na tuto potřebu pomoci (např. služba domácí péče nebo nabídky na volnočasové aktivity pro lidi na invalidním vozíku). Přitom se obvykle rozlišuje mezi neformální pomocí osoby blízké (příbuzného, souseda, známého atd.) a organizovanou pomocí odborných služeb (spolek, služba domácí péče atd.). Tímto se částečně překrývá model potřeby pomoci s administrativním modelem. Je to navíc varianta sociálního modelu, neboť klade důraz na opatření, která musejí být učiněna v sociálním prostředí, aby mohli lidé se zdravotními problémy fungovat co možná nejvíce normálně. Zdroj: http://www.bsv.admin.ch/themen/iv/00021/index.html?lang=de /6 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 6 3/19/2013 1:33:06 AM 2 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Invalidní pojištění Invalidní pojištění je celonárodní povinné pojištění. Na jedné straně umožňuje invalidním pojištěncům, aby si zcela nebo částečně samostatně zajistili existenční základ díky opatřením pro jejich začlenění nebo toto provádí, pokud není opětovné začlenění, zcela nebo částečně možné, tím, že vyplácí (částečný) důchod. Invalidita je definována jako úplná nebo částečná neschopnost výdělku (popř. neschopnost podílet se na dosavadní činnosti), zapříčiněná tělesným, psychickým nebo duševním zdravotním poškozením. Zdravotní poškození je buď důsledkem vrozených vad, nemoci nebo úrazu. Invalidní důchod je udělen pouze, když jsou nejprve posouzeny veškeré možnosti začlenění. Zásada začlenění tímto jasně předchází vyplácení důchodu. Plnění invalidního pojištění Invalidní pojišťovna činí v první řadě opatření podporující profesní začlenění, která jsou vhodná ke zlepšení pracovní schopnosti. Přitom se jedná o zásadu „začlenění před vyplácením důchodu.“ Všeobecně Invalidní pojištění směřuje k začlenění resp. opětovnému začlenění osob postižených z důvodu vrozených vad, nemoci nebo úrazu. Vyplácení důchodu proběhne teprve, když není možné začlenění nebo opětovné začlenění do výdělečné činnosti. Zásada začlenění tímto jasně předchází vyplácení důchodu. Prostřednictvím Páté revize invalidního pojištění jsou od roku 2008 stanovena dodatečná opatření pro začlenění. Firmy jsou tímto efektivně podporovány při začleňování postižených pracovníků/ pracovnic. Je třeba jmenovitě zmínit finanční příspěvky, příplatky na zapracování a kompenzace za absence, ale také rekvalifikaci, zprostředkování práce a job-coaching. Povinnost poskytovat příspěvek je obligatorní; vybírání příspěvku probíhá společně s vyúčtováním starobního a pozůstalostního důchodu (AHV). Pojem «invalidita» Podle Spolkového zákona o Všeobecné části Zákona o sociálním pojištění (v platnosti od 1. ledna 2003) znamená invalidita „předpokládanou trvalou nebo dlouhodobou celkovou nebo částečnou pracovní neschopnost“. Tím se rozumí „celková nebo částečná ztráta možností výdělku na stabilním pracovním trhu připadajícím v úvahu, způsobená zdravotním omezením a trvající i po přiměřeném ošetření a začlenění.“ Pracovní neschopnost je na stejné úrovni jako neschopnost účastnit se dosavadních prací (např. činností v domácnosti, výchovy dětí, vzdělávání). Aby mohla invalidita nastat, musí existovat tři prvky: zdravotní problém, je jedno zda v důsledku vrozených vad, nemoci nebo úrazu, který má vliv na pracovní schopnosti (lékařský prvek), trvalá nebo dlouhodobá pracovní neschopnost (hospodářský prvek) a kauzální souvislost mezi těmito oběma prvky. Invalidní osoba má v první řadě nárok na plnění zmírňující omezení způsobená zdravotním problémem, odstraňující tato omezení (určitá lékařská opatření) nebo zmírňující jejich dopady (opatření profesního druhu, pomůcky). Nárok na důchody vzniká teprve v druhé řadě. Začlenění před vyplácením důchodu Cílená opatření pro začlenění by měla podporovat postižené tak, aby si mohli vlastními silami zcela nebo částečně obstarávat živobytí a dosáhnout co nejvyšší míry nezávislosti. Díky podpoře a posilování vůle k sebeprosazení a vědomí být zaintegrován do společnosti přitom získávají možnost vlastního, svobodného způsobu života. 2 7/ spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 7 3/19/2013 1:33:06 AM Věcná plnění Opatření pro začlenění Invalidé nebo invaliditou ohrožení pojištěnci mají nárok na opatření pro začlenění, pokud jsou tato nezbytná a vhodná pro opětovné nabytí, získání nebo zlepšení schopnosti výdělku nebo schopnosti účastnit se činností; nárok na opatření pro začlenění vzniká nezávisle na vykonávání výdělečné činnosti před vznikem invalidity. Přitom je třeba zohlednit celkovou ještě očekávanou dobu vykonávání práce. Plnění z invalidního pojištění realizovaná pro začlenění postižených, jsou: – Zdravotní opatření pro ošetřování vysoce stabilizovaného zdravotního problému nebo vývojových vad (Čl. 12 IVG), pokud díky nim může být schopnost výdělku trvale nebo podstatně zlepšena, (Čl. 13 IVG, GgV). Zdravotní opatření jsou prováděna z invalidního pojištění pouze do dovršení 20. roku života. – Poskytování pomůcek – v rámci seznamu v Nařízení o poskytování pomůcek z Invalidního pojištění (HVI; SR 831.232.51) – nezbytných pro vykonávání, získání nebo zlepšení schopnosti výdělku, činnosti v oblasti úkolů (např. v domácnosti), pro školení, vzdělávání a následné vzdělávání nebo funkční zvykání. Pomůcky umožňující pohyb, vytváření kontaktu s okolím nebo péči o sebe sama jsou vydávány bez ohledu na schopnost výdělku. – Včasná evidence a včasný zásah Pomocí nástroje včasné evidence by měly být osoby vykazující první náznaky invalidity včas evidovány, aby se zdravotní potíže podle možností nestaly chronickými. Včasný zásah má umožňovat rychle a bez byrokracie učinit první opatření, aby si zcela nebo částečně práce neschopné osoby mohly uchovat stávající pracovní místo nebo mohly být převedeny na jiné pracoviště. Včasná evidence. Je-li pracovník minimálně 30 dní v pracovní neschopnosti nebo v průběhu roku stále opakovaně nepřítomen na pracovišti ze zdravotních důvodů, může být nahlášen u invalidní pojišťovny pro včasnou evidenci. Oprávněni k podání této přihlášky jsou pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce, rodinní příslušníci žijící s pojištěncem ve společné domácnosti, zaměstnavatel, ošetřující lékaři, zúčastněné sociální a soukromé pojišťovny jako sociální pomoc. Pojištěnec musí být o přihlášení předem informován. Přihlašovací formulář je k dostání u pracovišť Invalidních pojišťoven v jednotlivých kantonech a vyrovnávacích fondů nebo je možné stáhnout ho z internetu. Pracoviště invalidní pojišťovny prověří, zda zde existuje riziko invalidity a může pozvat pojištěnce k pohovoru o včasné evidenci. Následně sdělí pojištěnci písemně, zda proběhla u Invalidní pojišťovny registrace. Včasný zásah. Po doručení registrace invalidní pojišťovny mohou odborníci z jejích pracovišť rychle a snadno učinit opatření včasného zásahu, aby si příslušná osoba mohla podle možností udržet stávající pracovní místo nebo být přeřazena na jiné pracoviště. Na základě rozsáhlé situační analýzy (assessment) bude sestaven plán na začlenění a budou učiněna konkrétní opatření s písemnou cílovou dohodou. V úvahu přicházejí zejména úprava pracoviště, vzdělávací kursy, zprostředkování práce, profesní poradenství, sociálně-pracovní rehabilitace a zaměstnanecká opatření. Včasný zásah trvá zpravidla 6 měsíců od podání žádosti na Invalidní pojišťovnu a končí zásadním rozhodnutím, které stanoví, zda je možné provádět začleňování nebo zda je třeba prověřit otázku důchodu. Aby mohlo být učiněno toto zásadní rozhodnutí, jsou současně s včasným zásahem prověřovány i předpoklady pro nárok na opatření k začlenění. Během doby trvání včasného zásahu nevyplácí pojišťovna zpravidla žádné denní dávky. Na opatření včasného zásahu neexistuje žádný právní nárok. Integrační opatření. Integrační opatření zavedená v rámci 5. Revize invalidního pojištění (čl. 14a, Zákona IVG) jsou určena zejména pojištěncům, kteří jsou v důsledku psychicky podmíněných problémů neschopní práce z nejméně 50 procent po dobu nejméně 6 měsíců. Vytváří nezbytné předpoklady pro opatření profesního druhu nebo pro stažení pojištěnce z pracovního trhu. Existují čtyři integrační opatření, která je možné rozdělit do dvou kategorií: opatření pro sociálně-profesní rehabilitaci a zaměstnanecká opatření. První kategorie umožňuje trénování schopností, jakými jsou zvykání si na pracovní proces, sociální začlenění a motivace. Tyto schopnosti jsou podporovány především školením na zátěž, organizaci a integraci do pracovního procesu s podporou na pracovišti (WISA). Účast na těchto opatřeních předpokládá potenciál k začlenění. Druhá kategorie zahrnuje práce na překlenutí doby a slouží tím k zachování schopnosti pracovat a denního režimu. Tato opatření jsou zaměřena na osoby, které by mohly ztratit schopnost pracovat do doby, než budou rekvalifikovány nebo dokud nenastoupí na nové místo, nebo by mohly trpět chybějícím denním režimem. Opatření profesního druhu. Vůdčí zásada Invalidního pojištění „začlenění před vyplácením důchodu“ je na stejné úrovni se stanovením cíle a nástrojem. Než zahájí pracoviště pojišťovny prověřování důchodu, musí být vyjasněna možnost (opětovného) začlenění. Paleta možných profesních opatření pro začlenění a podružných plnění zahrnuje: profesní poradenství, prvotní profesní vzdělávání, následné profesní vzdělávání, rekvalifikaci, zprostředkování práce, kapitálovou pomoc a úhradu denních dávek a cestovních nákladů. Podle článku 18 Spolkového zákona o invalidním pojištění má práce neschopný, ale začlenění schopný pojištěnec nárok na aktivní podporu při hledání vhodného pracovního místa. V případě poskytnutí práce může být zaměstnavateli během fáze začleňování poskytován příplatek na zapracování. Kromě toho může pojišťovna odškodnit zaměstnavatele za případné navýšení příspěvku povinné profesní péče a pojištění pro případ nemoci jako důsledek obnovené pracovní neschopnosti pojištěnce. /8 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 8 3/19/2013 1:33:06 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Denní dávky jako podružná plnění. Pojištěnci mají během začleňování nárok na denní dávky, pokud je jim po dobu nejméně tří po sobě jdoucích dnů kvůli začleňování zabráněno práci vykonávat nebo pokud jsou ve své obvyklé činnosti nejméně z 50 procent práce neschopni. Nárok na denní dávky mají pojištěnci staří nejméně 18 let a ti, kteří byli výdělečně činní před pracovní neschopností. Pojištěnci bez předchozí výdělečné činnosti obdrží kompenzaci za náklady na péči o děti a člena domácnosti vyžadujícího péči během opatření pro začlenění. Pojištěncům v prvním profesním vzdělávání a pojištěncům, kteří ještě nedovršili 20. rok života a nebyli ještě výdělečně činní, bude vyplacena denní dávka, pokud utrpí ztrátu výdělku v důsledku invalidity. Denní dávka se skládá ze základní kompenzace ve výši 80% příjmu dosaženého naposledy bez zdravotního omezení, na kterou mají nárok všichni pojištěnci. Pojištěnci s dětmi obdrží kromě toho přídavky na děti, pokud neobdrželi již k vydělanému příjmu příplatek na děti nebo vzdělání. Peněžitá plnění Jsou vyplácena ve formě důchodů nebo kompenzací v případě bezmocnosti. Invalidní důchod je udělen pouze tehdy, když byla nejprve prověřena možnost začlenění. Stupeň invalidity určuje, na jaký důchod má pojištěnec nárok: stupeň invalidity nejméně 40% dává nárok na čtvrtinový důchod, stupeň nejméně 50% poloviční důchod a nejméně 60% tříčtvrtinový důchod a od 70% celý důchod. Nárok na invalidní důchod vzniká, když jsou splněny následující předpoklady: – Pojištěnec byl během roku neschopný práce průměrně nejméně ze 40% bez podstatného přerušení. – Po uplynutí roku existuje pracovní neschopnost 40% a více. Nárok na důchod vzniká nejdříve šest měsíců po datu podání žádosti na Invalidní pojišťovnu, nejdříve však v měsíci následujícím po dovršení 18. roku života. Kompenzace v případě bezmocnosti jsou určeny pojištěncům, kteří ke každodenním úkonům (oblékání, příjem potravy, péče o tělo) trvale potřebují pomoc třetí osoby nebo osobní dohled kvůli poškození zdraví. Bezmocní nezletilí mohou rovněž obdržet kompenzaci v případě bezmocnosti. V prvním roce života vzniká nárok, pokud existuje bezmocnost přepokládaná na dobu delší než 12 měsíců. Pro nezletilé potřebující alespoň po minimální čas intenzívní péči, se vyplácí za určitých předpokladů příplatek na intenzívní péči. Tento příplatek odpadá při pobytu v opatrovnickém ústavu. Za bezmocné jsou považování také plnoletí pojištěnci žijící doma, odkázaní na trvalou pomoc při každodenních životních úkonech. To znamená, že na základě zdravotního omezení – nejsou schopni samostatně bydlet bez dohledu třetí osoby, – jsou při jednání a kontaktech mimo bydliště odkázáni na doprovod třetích osob nebo – jsou vážně ohroženi tím, že budou trvale izolování od vnějšího světa. Pouze osoby pobírající nejméně čtvrtinový důchod mají nárok na tento druh kompenzace v případě bezmocnosti. Invalidní pojišťovna rozlišuje tři stupně bezmocnosti - lehkou, středí a těžkou. Kompenzace je různě vysoká, podle toho, zda pojištěnec bydlí v opatrovnickém ústavu nebo ve vlastním domově, přičemž kompenzace v případě bezmocnosti pro pojištěnce žijící v instituci činí polovinu dávky pro pojištěnce žijící doma. Podpora pomoci invalidům Pojišťovna poskytuje na základě Článku 74 zákona IVG regionálně nebo celostátně působícím soukromým organizacím na soukromou pomoc postiženým příspěvky na podporu profesního a sociálního začlenění postižených osob s cílem umožnit jim co největší sebeurčující a odpovědnou účast ve společenském životě. Příspěvky slouží na financování plnění v oblastech poradenství a péče, odborné, volnočasové a sportovní kursy, letní tábory i na práci s informacemi a veřejností. Spolkový úřad sociálního pojištění (BSV) uzavírá s organizacemi na soukromou pomoc postiženým smlouvy o dílo na dobu trvání tří let. V nich jsou uvedeny obsah a množství plnění, která mají být poskytnuta, a jejich kvalita. Na základě každoročně vyžadovaných dat o plnění prověřuje BSV způsob, množství, náklady a kvalitu poskytnutých plnění. Přibližně 70% příspěvků připadá na aktivity poskytnuté ve formě poradenství, péče a kursů přímo postiženým nebo jejich blízkým. Zbývající příspěvky plynou do nepřímých plnění, jakými jsou práce s informacemi a veřejností a základní práce na podporu svépomoci. 2 9/ spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 9 3/19/2013 1:33:06 AM Organizace invalidního pojištění Současná situace Každý kanton má k dispozici vlastní pracoviště Invalidní pojišťovny nezávislé na správě kantonu. V každém kantonu je toto organizováno odlišně: některá pracoviště jsou vedena autonomně, jiná jsou podřízena kompenzačním fondům jednotlivých kantonů nebo jsou spojená s kantonálním institutem sociálního pojištění. Pracoviště Invalidní pojišťovny pro pojištěnce v zahraničí je připojeno k centrálnímu Kompenzačnímu fondu AHV (Starobní a pozůstalostní pojišťovny) a tím také ke spolkové správě. Kantonální pracoviště Invalidní pojišťovny podléhají odbornému, administrativnímu a finančnímu dohledu vlády, který vykonává Spolkový úřad sociálního pojištění. Kompetence Pracoviště Invalidní pojišťovny v kantonech Pracoviště pojišťovny zpracovávají případy, které jim byly předloženy: provádějí včasnou dokumentaci, určují a prověřují opatření včasného zásahu, prověřují oprávněnost nároku, usnášejí se o opatřeních pro opětovné začlenění a provádějí je, určují stupeň invalidity a bezmocnosti a vydávají dispozice v oblasti plnění. Úlohou těchto pracovišť je rovněž informovat veřejnost o pojišťovacích podmínkách. MEDAS a BEFAS Invalidní pojišťovna má k dispozici lékařská (MEDAS) a profesní (BEFAS) konzultantská střediska. V jednotlivých obtížných případech mohou být přizváni tito specialisté. Mají podat zprávu o tom, zda jsou z jejich hlediska nutná opatření pro začlenění nebo zda má být prověřeno vyplácení důchodu. Regionální lékařské služby (RAD) Každá konzultace o nároku na plnění od Invalidní pojišťovny obsahuje v zásadě také lékařské posouzení zdravotního problému a jeho dopad na činnost pojištěnce. Zhodnocení předložených lékařských zpráv a posudků a lékařských prohlídek nutných v každém případě provádí regionálně strukturované lékařské služby (RAD). Tyto služby posuzují lékařské aspekty předpokladů na nárok u žádostí o plnění od Invalidní pojišťovny, zejména schopnost opětovného začlenění a přiměřenost v oblasti profesních opatření i pracovní neschopnost v důchodovém případu. K jejich úkolům patří mimo jiné přezkoumání a případné doplnění lékařských podkladů doručených z pracovišť pojišťovny. Regionální lékařské služby usilují o sjednocení lékařských podkladů nezbytných pro rozhodovací řízení i o celonárodní pokud možno co nejvíce jednotné, optimálně kvalitní a rychlé posuzování žádostí o plnění. Kompenzační fondy Při posuzování nároku na plnění od pojišťovny spolupůsobí kompenzační fondy dvojím způsobem: dodávají nezbytné podklady, aby mohly být posouzeny předpoklady pro pojistný nárok (zejména stanovení období pro placení příspěvků) a vypočítávají důchody a denní dávky. V neposlední řadě jsou kompenzační fondy kompetentní také pro výplatu důchodů, denních dávek a kompenzací v případě bezmocnosti u dospělých. Centrální kompenzační úřad Centrální kompenzační úřad je pojišťovací orgán Invalidní pojišťovny na celostátní úrovni. Vyřizuje stejně jako ve Starobní a pozůstalostní pojišťovně centrální zúčtování a provádí s kompenzačními fondy kompenzaci příspěvků a plnění, vede rejstřík osob pobírajících dávky a sestavuje řadu statistik. Pracoviště Invalidní pojišťovny předávají Centrálnímu kompenzačnímu úřadu jako platebnímu místu pro věcná plnění pojišťovny faktury od lékařů, nemocnic, pracovišť pro začlenění a dodavatelů pomůcek k proplacení. Centrální kompenzační úřad je odpovědný také za vyplácení kompenzací v případě bezmocnosti u nezletilých. Spolkový úřad sociálního pojištění (BSV) Spolkový úřad se stará o jednotné aplikování zákona po celém Švýcarsku a je dozorčím orgánem nad 26 pracovišti Invalidní pojišťovny v jednotlivých kantonech a nad pracovištěm pro pojištěnce v zahraničí. Vydává kritéria pro účinnost, kvalitu a jednotnost při plnění úkolů a prověřuje jejich dodržování. Odborný dohled je vykonáván pomocí všeobecných směrnic a v jednotlivých případech také pokynů i prostřednictvím každoročně prováděných auditů na všech pracovištích pojišťovny. Administrativní a finanční dohled se týká prověření a schválení plánů jednotlivých pracovišť i jejich rozpočtů a ročních uzávěrek. Regionální lékařské služby (RAD) podléhají rovněž přímému odbornému dohledu Spolkového úřadu. / 10 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 10 3/19/2013 1:33:06 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Ukazatele: Invalidní pojištění Finance invalidního pojištění v miliónech franků 20072 20082 2009 2010 2011 Změna 2010/2011 Příjmy celkem 11‘786 8‘162 8‘205 8‘176 9‘454 15.6% Příspěvky pojištěnci a zaměstnavatelé 4‘243 4‘438 4‘578 4‘605 4‘745 3.0% Příspěvky z veřejných prostředků 7‘423 3‘591 3‘518 3‘476 4‘607 32.5% - z toho vláda 5‘445 3‘591 3‘518 3‘476 3‘565 2.6% 120 133 109 95 103 7.7% Výdaje celkem 13‘867 9‘524 9‘331 9‘220 9‘457 2.6% Sociální plnění1 13‘098 8‘642 8‘560 8‘450 8‘529 0.9% Náklady na správu a 456 538 574 609 629 3.3% Regres prováděcí náklady Úroky z kapitálu 313 345 196 162 Zůstatek na účtu -2‘081 -1‘362 -1‘126 -1‘045 -3 299 -99.7% 84.7% Změna kapitálu -2‘081 -1‘362 -1‘126 -1‘045 -3 -99.7% Pohledávky AHV u Invalid. Pojišťovny -11‘411 -12‘773 -13‘899 -14‘944 -14‘944 Kapitál invalid. pojišťovny3 - - - - 4‘997 0.0% - 1 Peněžitá plnění, náklady na individuální opatření a příspěvky institucím a organizacím. 2 V důsledku NFA (Nové úpravy finančního vyrovnání) nejsou hodnoty 2007/2008 srovnatelné s těmi z předchozích let. 3 Od 2011 samostatný fond Invalidní pojišťovny s počátečním kapitálem 5 mld. franků. Zdroj: Spolkový úřad sociálního pojištění Osoby pobírající důchody z invalidního pojištění ve Švýcarsku Stav prosinci v Vývojové Nemoci Z toho psychická onemocnění Úrazy Celkem vady 2000 26‘577 151‘109 63‘427 21‘282 198‘968 2001 26‘983 162‘824 69‘999 22‘294 212‘101 2002 27‘290 173‘846 76‘818 23‘061 224‘197 2003 27‘522 184‘532 83‘673 23‘655 235‘709 2004 27‘652 192‘128 89‘193 23‘877 243‘657 2005 28‘015 199‘644 94‘276 24‘169 251‘828 2006 28‘027 197‘924 95‘618 23‘706 249‘657 2007 28‘237 196‘693 97‘235 23‘332 248‘262 2008 28‘446 195‘618 99‘008 22‘824 246‘888 2009 28‘536 193‘372 99‘924 22‘209 244‘117 2010 28‘629 190‘845 100‘736 21‘431 240‘905 188‘947 101‘766 20‘673 238‘333 2011 28‘713 Zdroj: Spolkový úřad sociálního pojištění Zdroj: http://www.ahv-iv.info/ (Stav k 1. lednu 2012) 2 11 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 11 3/19/2013 1:33:06 AM / 12 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 12 3/19/2013 1:33:06 AM 3 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Invalidní důchody z invalidní pojišťovny Všeobecné Nárok na plnění z invalidního pojištění mají pojištěnci, kteří jsou částečně nebo zcela omezeni ve své výdělečné činnosti nebo dosavadní oblasti činnosti v důsledku zdravotního problému. Toto zdravotní omezení musí být trvalejšího rázu. Nehraje roli, zda zdravotní problém je tělesné, psychické nebo duševní povahy, zda nastal již při porodu nebo je důsledkem nemoci či úrazu. Pojištěnci mladší 20 let mohou rovněž obdržet plnění, pokud je předpoklad, že zdravotní problém bude omezovat jejich schopnost výdělku. Žádost o pobírání plnění z invalidního pojištění Pojištěnci, kteří chtějí podat žádost o plnění od invalidní pojišťovny, se musejí co nejrychleji přihlásit na pracovišti Invalidní pojišťovny ve svém domovském kantonu. Formulář žádosti je k dispozici na pracovištích pojišťovny, na kompenzačních fondech AHV, obecních pracovištích AHV nebo přímo na www.akv-iv.info. V případě pojištěnců, kteří strávili pojistné období ve Švýcarsku a v jedné nebo ve více zemích EU nebo EFTA, a podávají žádost ve státě, kde mají bydliště, bude automaticky zahájeno přihlašovací řízení v příslušných zemích. Nárok na důchod Nárok na důchod vzniká pouze tehdy, když nemůže být pracovní schopnost nebo schopnost vykonávat určitou oblast úkonů u pojištěnce ani pomocí přiměřených opatření k začlenění obnovena, získána nebo zlepšena. Stupeň invalidity určuje, na jaký důchod má postižený nárok: Stupeň invalidity Nárok na důchod nejméně 40 % čtvrtinový důchod nejméně 50 % poloviční důchod nejméně 60 % tříčtvrtinový důchod nejméně 70 % plný důchod Při stupni invalidity méně než 40% nevzniká žádný nárok na invalidní důchod. Kdo splňuje současně předpoklady na invalidní a pozůstalostní důchod, obdrží bez ohledu na stupeň invalidity plný invalidní důchod. Nárok na invalidní důchod vzniká, jsou-li splněny následující předpoklady: – pojištěnec byl během jednoho roku průměrně nejméně ze 40% práce neschopný bez podstatného přerušení – Po uplynutí roku existuje pracovní neschopnost 40% nebo více. Nárok na důchod vzniká nejdříve šest měsíců po datu podání žádosti u Invalidní pojišťovny, nejdříve však v měsíci následujícím po dovršení 18. roku života. 3 13 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 13 3/19/2013 1:33:06 AM Vyměření invalidity U osob výdělečně činných vyměřuje pracoviště pojišťovny stupeň invalidity pomocí porovnání příjmů. Přitom nejprve stanoví příjem z výdělku, který by mohl být dosažen bez zdravotního problému. Od toho odečte příjem z výdělku, který by mohl být dosažen při zdravotním problému a po provedení opatření pro začlenění přiměřeným způsobem. Z toho vyplyne chybějící částka: ztráta výdělku jako důsledek invalidity. Vyjádři-li se toto v procentech, získáme tím stupeň invalidity. Příklad: Příjem bez invalidity Fr. 60 000. – Příjem při invaliditě Fr. 20 000. – Ztráta výdělku Stupeň invalidity: 100 x 40 000.– : 60 000.– Fr. 40 000. – = 67 % (zaokrouhleno) = tří čtvrtinový invalidní důchod U osob nevýdělečných (např. v domácnosti, příslušníků řádů, studujících) se posuzuje, do jaké míry jsou postiženi ve svém obvyklém působení. U pojištěných osob, které jsou výdělečně činné pouze z části nebo spolupracují bezplatně ve firmě manžela nebo manželky, bude stanovena invalidita za tuto část jako u výdělečně činných. Pokud vedle toho vykonávaly také další činnost, bude invalidita pro tuto činnost stanovena jako u osob nevydělávajících pomocí porovnání účasti na této činnosti. V tomto případě je třeba stanovit podíl výdělečné činnosti popř. bezplatné spolupráce ve firmě manžela nebo manželky a podíl vykonávané další činnosti a vyměřit stupeň invalidity podle postižení v obou oblastech. Revize důchodů Změní-li se stupeň invalidity na základě zhoršení nebo zlepšení pracovní schopnosti nebo schopnosti vykonávat určitou činnost, bude důchod odpovídajícím způsobem upraven a rozhodne se o zachování, změně nebo zrušení důchodu. Pobírá-li osoba oprávněná k důchodu nový příjem nebo je-li stávající příjem zvýšen, dojde k revizi důchodu pouze tehdy, jestliže zvýšený příjem převyšuje ročně 1 500 franků. Nárok na invalidní důchod vyprší na konci měsíce, ve kterém – Invalidita přestala, – Vznikl nárok na starobní důchod nebo na vyšší důchod pro pozůstalé, – Oprávněná osoba zemřela. Aby vznikl nárok na řádný důchod, musí být osobě při vzniku důchodového případu započítány nejméně tři celé příspěvkové roky. O celý příspěvkový rok se jedná, když – Osoba oprávněná k plnění během celého roku odváděla příspěvky nebo – Vydělávající manžel pojištěnce odváděl po dobu nejméně jednoho roku dvojnásobný minimální příspěvek, nebo – Mohou být započítány dobropisy za výchovu dětí nebo za péči nejméně za jeden rok. Opatření pro opětovné začlenění Pro zlepšení práceschopnosti invalidních důchodců a důchodkyň mohou být v jakékoliv době učiněna opatření pro jejich opětovné začlenění. Navíc k obvyklým opatřením (časově neomezená integrační opatření, profesní opatření, poskytování pomůcek) přicházejí v úvahu poradenství a doprovodné vedení. Po případném snížení nebo zrušení důchodu mohou být pojištěnci a jeho zaměstnavateli na dobu nejdéle tří let přislíbeny poradenství a doprovodné vedení. Cílem je zde uchování pracovního místa. Během doby, v níž jsou prováděna opatření pro opětovné začlenění, je nadále vyplácen dosavadní důchod místo kompenzace denních dávek. Ve zvláštních případech může být pojištěnci vyplacena navíc ještě denní dávka z Invalidního pojištění. Po ukončení opatření pro opětovné začlenění dochází k posouzení invalidity. / 14 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 14 3/19/2013 1:33:06 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Přechodné plnění Pojištěnci, jehož důchod byl snížen nebo zrušen v důsledku – opatření pro opětovné začlenění nebo – opětovného zahájení výdělečné činnosti – zvýšení stupně zaměstnanosti, může být poskytnuto peněžité plnění, pokud vykáže ve třech po sobě následujících letech (tzv. ochranná lhůta) pracovní neschopnost nejméně 50 procent, která trvala nejméně 30 dní a dále pokračuje. V případě snížení důchodu odpovídá přechodné plnění v zásadě rozdílu mezi důchodem nynějším a dřívějším. V případě zrušení důchodu odpovídá přechodné plnění v zásadě důchodu vyplácenému před jeho zrušením. Přechodné plnění je vypláceno od měsíce, ve kterém jsou splněny výše uvedené předpoklady. Současně s poskytnutím přechodného plnění dochází k prověření důchodu, aby bylo zjištěno, zda se změnil stupeň invalidity. Nárok vyprší, jakmile pracoviště Invalidní pojišťovny učiní rozhodnutí o stupni invalidity, nebo když pracovní neschopnost činí méně než 50 procent. Koordinace s BVG (Zákonem o zaměstnaneckých důchodech) Během ochranné lhůty tří let zůstává pojištěnec pojištěn u toho penzijní institutu, který dosud vyplácel invalidní plnění. V zásadě jsou invalidní plnění nadále vyplácena buď v plné výši, nebo zkrácena (podle nových příjmů dosažených výdělečnou činností). Pokud bude pojištěnec během této tříleté lhůty práceneschopný, musí o tom penzijní institut neprodleně informovat. Ten provede následně nový výpočet důchodu. Je-li opětovné začlenění pojištěnce úspěšné, přechází kompetence po uplynutí tříleté ochranné lhůty na penzijní institut nového zaměstnavatele a starý penzijní institut mu předá kompetence k plnění v rámci svobody pohybu pracovníků. Významné změny profesní, rodinné a zdravotní situace je třeba nahlásit na pracoviště Invalidní pojišťovny; tyto mohou ovlivnit nárok na plnění. Dětské důchody Osoby oprávněné k důchodu mají navíc k invalidnímu důchodu nárok na dětský důchod pro syny a dcery, – dokud tito nedovrší 18. rok života nebo – dokud tito neukončí vzdělávání, nejdéle však do ukončeného 25. roku života. Nárok na dětský důchod platí také pro děti v pěstounské péči, které byly bezúplatně přijaty. Dětský důchod není vyplácen dětem v pěstounské péči, které byly převzaty do péče teprve po vzniku nároku na starobní nebo invalidní důchod. Výjimku tvoří děti manželů. Výpočet invalidního důchodu Prvky pro výpočet invalidního důchodu jsou – započitatelné příspěvkové roky, – příjmy, – dobropisy za výchovu dětí a za péči. Osoby oprávněné k dávkám obdrží plný důchod (stupnice důchodu 44), pokud od kalendářního roku, v němž dosáhly 21. roku života, již splnily příspěvkovou povinnost. Existuje-li neúplná doba odvádění příspěvků, nevykazuje-li osoba oprávněná k dávkám dostatek příspěvkových let, jako jiní pojištěnci jejího ročníku, vyplácí se částečný důchod (stupnice důchodů 1-43). Tento částečný důchod se vyměřuje podle poměru skutečných příspěvkových let oprávněné osoby k úplnému trvání příspěvkového období. Při stanovení doby trvání příspěvkového období pro invalidní důchody se ženám započítávají bezpříspěvkové roky v manželství nebo ve vdovském stavu před 31. prosincem 1996, během nichž byly pojištěny, jako roky příspěvkové. 3 U osob, které měly před 1. lednem po dovršení 20. roku života již příspěvkové období, bude toto započítáno jako takzvané „mládežnické roky“, aby se jimi vyplnily pozdější příspěvkové mezery. 15 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 15 3/19/2013 1:33:07 AM Osobám, které vykazují před 1. lednem 1979 chybějící příspěvkové roky, a byly pojištěny nebo bývaly se mohly pojistit, budou dodatečně započítána následující příspěvková období (takzvané dodatečné měsíce). U úplných příspěvkových let pojištěnce od do dodatečně započitatelné až do 20 26 12 měsíců 27 33 24 měsíců a více 36 měsíců Průměrný roční příjem se skládá z – průměrného příjmu z výdělku, – průměru dobropisů za výchovu dětí – průměru dobropisů za péči Průměr příjmu z výdělku Pro výpočet příjmu z výdělku se sečtou všechny příjmy mezi 21. rokem života a 31. prosincem roku, ve kterém došlo ke vzniku důchodového případu. Příjmy z „mládežnických let“ tj. mezi 18 a 21 lety budou zohledněny pouze tehdy, když bude třeba vyplnit později vzniklé příspěvkové mezery. Příjmy z výdělku jsou evidovány na takzvaných individuálních účtech (IK) každé osoby. Příjmy mohou pocházet z let, kdy byla úroveň platů velmi nízká. Proto je součet příjmů zhodnocen podle průměrného vývoje platů a cen. Takto zhodnocený součet příjmů se vydělí počtem započitatelných let a měsíců. Výsledek odpovídá průměrnému příjmu z výdělku. Při výpočtu invalidního důchodu vdaných, ženatých, ovdovělých nebo rozvedených osob jsou příjmy, kterých dosahovali oba manželé během doby trvání manželství, rozděleny a každému z manželů je započítávána jedna polovina. Rozdělení příjmů (splitting) se však provádí pouze, když – mají oba manželé nárok na starobní nebo invalidní důchod, – manželství bylo ukončeno rozvodem nebo prohlášením za neplatné, – jeden z manželů zemře a ten pozůstalý již pobírá invalidní důchod. Je-li – v manželském páru jeden z manželů oprávněný k pobírání důchodu, avšak druhý ještě ne, započítávají se příjmy nerozděleně. Jakmile je také tento z manželů oprávněn čerpat důchod, jsou oba důchody nově vypočítány, a sice na základě nerozdělených příjmů před manželstvím popř. rozdělených příjmů během manželství. Průměr dobropisů za výchovu dětí a za péči Při výpočtu invalidního důchodu může být pojištěnci započítán dobropis za výchovu dětí za každý rok, ve kterém měl děti mladší 16 let. Odpovídá trojnásobku ročního minimálního důchodu. U vdaných nebo ženatých je dobropis rozdělen na polovinu během kalendářních let trvání manželství. Průměr dobropisů za výchovu dětí se získá tím, že je součet všech dobropisů za děti vydělen celkovou dobou, po kterou byly odváděny příspěvky. Rozvedeným nebo svobodným rodičům může být na základě žádosti převedena společná rodičovská péče. V těchto případech mohou rodiče také určit, komu z nich mají být započteny dobropisy za výchovu dětí. Nedojde-li zde k takové dohodě, budou dobropisy rozděleny. Pojištěncům mohou být za roky, během nichž se starali o příbuzné vyžadující péči, započítány dobropisy za péči. Za roky, za které mohou být započítány dobropisy za výchovu dětí, neplatí nárok na dobropisy za péči. Výše dobropisu za péči odpovídá trojnásobku ročního minimálního důchodu. U vdaných nebo ženatých osob je dobropis během doby trvání manželství vždy rozdělen na polovinu. Průměr dobropisů za péči se získá tím, že je součet všech dobropisů za péči vydělen celkovou dobou, po kterou byly odváděny příspěvky. / 16 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 16 3/19/2013 1:33:07 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Základy důchodů Při plném období odvádění příspěvků činí řádné plné důchody podle průměrných příjmů: Nejméně Nejvíce fr. / měsíc fr. / měsíc 1/1 3/4 1/2 1/4 1/1 3/4 1/2 1/4 Invalidní důchod 1160 870 580 290 2320 1740 1160 580 Dětský důchod 464 348 232 116 928 696 464 232 Strop důchodů u manželského páru Součet obou jednotlivých důchodů manželského páru nesmí převyšovat 150 % maximálního důchodu. Je-li tato nejvyšší částka překročena, jsou oba jednotlivé důchody proporcionálně kráceny. Toto krácení důchodů nenastává, když – společná domácnost byla zrušena soudním rozhodnutím, – jeden z manželů pobírá plný invalidní nebo starobní důchod a druhý poloviční nebo čtvrtinový důchod, – jeden z manželů pobírá tříčtvrtinový důchod od Invalidní pojišťovny (IV) a druhý čtvrtinový důchod z IV U dětských důchodů dochází také k výpočtu stropu v souvislosti s jednotlivými důchody manželů. To platí rovněž, je-li dítěti vyplácen dětský i sirotčí důchod. Příjemci invalidních důchodů jako vdovy a vdovci Po úmrtí manžela oprávněného k důchodu se mění částka důchodu, protože odpadá strop důchodu uplatňovaný v době, kdy byl zemřelý manžel naživu. K důchodu je kromě toho připočítáván vdovský nebo vdovecký příplatek ve výši 20%. Příplatek se poskytuje však pouze až do maximální částky invalidního důchodu. Postižení od narození nebo raného věku Osoby žijící ve Švýcarsku, které jsou invalidní od narození nebo od doby před dovršením 23. roku života, ale nemají žádný nárok na řádný invalidní důchod, dostávají mimořádný invalidní důchod. Tento důchod činí nejméně 133 1/3 % řádného minimálního důchodu. K mimořádným invalidním důchodům je možné vyplácet také odpovídající dětské důchody. Osoby, které se staly invalidními před 25. rokem života, jsou považovány na rané invalidy. Vykazují-li úplné období odvádění příspěvků, činí invalidní důchod nejméně 133 1/3% minimální částky plného důchodu. Příklady výpočtu Jeden z manželů pobírá invalidní důchod Žena narozena 17. dubna 1967 má od 1. března 2012 nárok na plný invalidní důchod. Je provdána od roku 1996 za stále stejného manžela. Protože její manžel není oprávněn k důchodu, bude její invalidní důchod stanoven nejprve na základě vlastního a nerozděleného příjmu (901 800 franků). Z manželství vzešly dvě děti (1998 a 1999). Ženě je možné započítat dobropisy za výchovu dětí za dobu 13 let. Tyto budou na dobu trvání manželství rozděleny mezi manžele. Žena oprávněná k důchodu odváděla od roku 1988 až do vzniku důchodového případu nepřetržitě příspěvky na starobní a pozůstalostní důchod a proto vykazuje úplnou dobu pro odvádění příspěvků, a sice 24 let. Z toho vyplývá plný důchod (stupnice důchodu 44). Stanovený součet příjmů z 24 příspěvkových let od 1988 do a včetně 2011 Fr. 901 800.– Z tohoto zhodnoceného součtu příjmů vyděleného rozhodným obdobím pro odvádění příspěvků (24 let) vyplyne průměrný příjem z výdělku Průměr dobropisů za výchovu dětí se vypočítává takto: Fr. 37 575.– 3 17 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 17 3/19/2013 1:33:07 AM Počet let x trojnásobek ročního minimálního důchodu: doba příspěvků : 2 osoby 13 x 41 760 franků : 24 let: 2 Fr. 11 310.– Průměr příjmů z výdělku se sečte s průměrem dobropisů za výchovu dětí. Z toho vyplyne průměrný roční příjem (zaokrouhlen na tabulkovou hodnotu) Fr. 50 112.– Jak je zřejmé z tabulky v příloze, vyplývají zde tyto důchodové částky Plný invalidní důchod Fr. 1 875.– Dva plné dětské důchody, každý Fr. 750.– Oba manželé jsou oprávněni k pobírání důchodu Stejná výchozí situace jako v předchozím příkladu, pouze manžel narozen 20. června 1965 má od 1. listopadu 2012 rovněž nárok na plný invalidní důchod. Oba invalidní důchody budou nyní nově vypočítány tím, že dojde k rozdělení příjmů. Manžel odváděl přípěvky od roku 1986 rovněž nepřetržitě až do vzniku důchodového případu, a tudíž vykazuje úplné období pro odvádění příspěvků, a to 26 let. Z toho vyplývá plný důchod (stupnice důchodů 44). Průměr příjmu z výdělku bude stanoven na základě individuálního účtu a vypočítán následujícím způsobem: manželka manžel Nerozdělené příjmy před uzavřením manželství (1988 do 1996) Fr. 302 000.– (1986 do1996) Fr. 472 886.– Rozdělené příjmy za dobu trvání manželství (1997 do 2011) Fr. 700 000.– (1997 do 2011) Fr. 700 000.– Součet příjmů za 24 příspěvkových let od 1988 do 2011 Fr. 1 002 000.– Součet příjmů z 26 příspěvkových let od 1986 do 2011 Fr. 1 172 886.– Zhodnocení s určujícím faktorem 1,005 u muže (první vklad na individ. účet v roce 1986 ) dává zhodnocený součet příjmů Fr. 1 178 750.– Tento zhodnocený součet děleno rozhodným příspěvkovým obdobím (24 popř. u muže 26 let) dává průměr příjmů Fr. 41 750.– Fr. 45 337.– 15 / 18 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 18 3/19/2013 1:33:07 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Průměr dobropisů za výchovu se vypočítává takto: muž žena počet let x trojnásobek ročního minimálního důchodu : příspěvkové období : 2 13 x 41 760 franků : 24 let : 2 Fr. 11 310.– 13 x 41 760 franků : 26 let : 2 Fr. 10 440.– Průměr příjmů z výdělku se sečte s průměrem dobropisu za výchovu dětí. Z toho vyplyne průměrný roční příjem (zaokrouhleno na tabulkovou hodnotu) Fr. 54 288.– Fr. 57 072.– činí invalidní důchody Fr. 1 930.– Fr. 1 967.– a dva dětské důchody každý Fr. 772.– Fr. 787.– žena muž Jak zřejmé z tabulky v příloze, Na základě stanovení stropu vyplývají tyto důchody: Vzorec pro výpočet stropu Důchod ženy x 150 % nejvyšší částky Fr. 1 930.– Důchod ženy x Fr.3 480.– Fr. 1 723.– + důchod muže Fr. 1 930.– Důchod muže x 150 % nejvyšší částky Fr. 1 967.– Důchod muže +Fr. 1 967.– x Fr. 3 480.– Fr. 1 757.– +důchod ženy Fr. 1 967.– +Fr. 1 930.– Dětský důchod od matky x 60 % nejvyšší částky Fr. 772.– x Fr. 1 392.– Fr. 689.– Dětský důchod od matky +dětský důchod od otce Fr. 772.– +Fr. 787.– Dětský důchod od otce x 60 % nejvyšší částky Fr. 787.– x Fr. 1 392.– Dětský důchod od otce +dětský důchod od matky Fr. 787.– +Fr. 772.– Fr. 703.– Změny plnění k 1.lednu 2013 Plnění invalidního důchodu Důchody se navyšují následujícím způsobem (franky měsíčně): Důchod Plný Tři čtvrtinový Poloviční Čtvrtinový Invalidní důchod* 1170/2340 878/1755 585/1170 293/585 Dětský důchod* 468/936 351/702 234/468 117/234 *nejnižší/nejvyšší důchod 3 19 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 19 3/19/2013 1:33:07 AM Doplňková plnění Starobního, pozůstalostního a invalidního pojištění, (EL) Částka životního minima Příspěvky na životní minimum jsou: Pro samotné osoby 19 210 franků Pro manželské páry 28 815 franků Pro sirotky oprávněné k důchodu a děti mající nárok na dětský důchod ze starobního nebo invalidního pojištění. pro první a druhé dítě, každé 10 035 franků pro třetí a čtvrté dítě, každé 6 690 franků pro každé další dítě 3 345 franků / 20 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 20 3/19/2013 1:33:07 AM 4 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Kompenzace pro invalidy v případě bezmocnosti (stav ke 1. lednu 2013) Všeobecné Za bezmocnou je považována osoba, která kvůli zdravotnímu omezení trvale potřebuje pro každodenní životní úkony (oblékání, svlékání, vstávání, sedání si, příjímání potravy atd.) pomoc třetí osoby nebo osobní dohled. Pojištěnci s těžkým smyslovým poškozením mohou mít také nárok na kompenzaci v případě bezmocnosti. Pro nárok na kompenzaci v případě bezmocnosti musejí být splněny následující předpoklady: – pojištěnec má trvalé bydliště ve Švýcarsku – existuje zde těžká, středně těžká nebo lehká bezmocnost. – neexistuje žádný nárok na kompenzaci v případě bezmocnosti u povinného úrazového nebo vojenského pojištění. Za bezmocné jsou považování také plnoletí pojištěnci žijící doma, odkázaní na trvalou pomoc při každodenních životních úkonech. To znamená, na základě zdravotního omezení – nejsou schopni samostatně bydlet bez dohledu třetí osoby, – jsou při jednání a kontaktech mimo bydliště odkázáni na doprovod třetích osob nebo – jsou vážně ohroženi tím, že budou trvale izolování od vnějšího světa. Je-li omezeno pouze psychické zdraví, musí pro uznání tohoto druhu bezmocnosti existovat alespoň nárok na čtvrtinový důchod. Začá tek a konec nároku Nárok na kompenzaci v případě bezmocnosti vzniká nejdříve po uplynutí jednoleté čekací lhůty. Vyprší, nejsou-li již splněny předpoklady k nároku, když pojištěnec zemře nebo když pobírá starobní důchod (předčasně nebo při dosažení řádného důchodového věku). Začátek vyplácení Podá-li pojištěnec žádost více než jeden rok po vzniku nároku, bude mu vyplácena kompenzace v případě bezmocnosti nejvýše za 12 měsíců přecházejících podání žádosti o pobírání plnění. Výše kompenzace Měsíční kompenzace v případě bezmocnosti je rozdílně vysoká podle toho, zda pojištěnci bydlí v opatrovnickém ústavu (více než 15 dní v měsíci) nebo ve vlastním domově: Bezmocnost v ústavu ve vlastním domově Lehký stupeň 117 franků měsíčně 468 franků měsíčně Střední stupeň 293 franků měsíčně 1 170 franků měsíčně Těžký stupeň 468 franků měsíčně 1 872 franků měsíčně Kompenzace v případě bezmocnosti není závislá na příjmu nebo majetku pojištěnce. 4 21 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 21 3/19/2013 1:33:07 AM Pozastavení kompenzace v případě bezmocnosti Kompenzace v případě bezmocnosti bude pozastavena za každý kalendářní měsíc, který pojištěnec stráví v léčebném zařízení nebo pokud se zdržuje více než 24 dnů v instituci zabývající se opatřeními k začlenění. Nezletilí pojištěnci Nezletilí pojištěnci mohou rovněž obdržet kompenzaci v případě bezmocnosti, pokud bydlí doma. V prvním roce života vzniká nárok, pokud existuje předpoklad, že bezmocnost bude trvat více než 12 měsíců. Nezletilí nemají nárok na kompenzaci v případě bezmocnosti za dny, ve kterých pobývají v ústavu, instituci zabývající se opatřeními k začlenění nebo v léčebném zařízení. Výše kompenzace v případě bezmocnosti je vypočítána na den: bezmocnost na den Lehký stupeň 15,60 franků Střední stupeň 39,00 franků Těžký stupeň 62,40 franků Nezletilí, kteří potřebují denně průměrně dodatečnou péči minimálně 4 hodiny, mají za určitých předpokladů nárok na příplatek na intenzivní péči. Příplatek na intenzivní péči pro nezletilé se řídí podle náročnosti péče, která je zapotřebí ve srovnání se stejně starým nepostiženým dítětem. Na každý den pobytu doma se vyplácí: Náročnost péče příplatek za intenzívní péči Minimálně 4 hodiny 468 franků měsíčně Minimálně 6 hodin 936 franků měsíčně Minimálně 8 hodin 1 404 franků měsíčně Tyto měsíční částky jsou vypláceny, pokud dítě přespává během celého měsíce doma a nikoliv v ústavu. / 22 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 22 3/19/2013 1:33:07 AM 5 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Příspěvek na asistenta od Invalidní pojišťovny (stav ke 1. lednu 2013) Všeobecné Příspěvek na asistenta umožňuje osobám pobírajícím kompenzaci v případě bezmocnosti, odkázaným na pravidelnou pomoc, které však chtějí žít doma, zaměstnat člověka, aby jim poskytoval nezbytnou pomoc. Pomocí příspěvku na asistenta by měly být v první řadě podporovány sebeurčení a odpovědnost za sebe sama, aby mohly postižené osoby žít doma. Předpoklady pro nárok u plnoletých pojištěnců Plnoletí pojištěnci mají nárok na příspěvek na asistenta, když: – pobírají kompenzaci v případě bezmocnosti; – žijí doma. Pojištěnci, kteří žijí v ústavu, avšak zamýšlejí z něho odejít, mohou rovněž podat žádost o toto plnění u pracoviště Invalidní pojišťovny. Zvláštní případy Plnoletí pojištěnci s omezenou způsobilostí k jednání musí pro nárok na příspěvek na asistenta prokázat určitou míru samostatnosti a ještě k tomu splnit tyto předpoklady: – vést vlastní domácnost; – absolvovat profesní vzdělání na běžném trhu práce nebo vzdělání druhého či třetího stupně; – po dobu minimálně 10 hodin týdně vykonávat výdělečnou činnost na běžném trhu práce; – při dosažení plnoletosti již pobírat příspěvek na asistenta na základě příplatku na intenzívní péči z důvodu potřeby péče a dohledu minimálně šest hodin denně. Předpoklady pro nárok u nezletilých pojištěnců Nezletilí pojištěnci musí pro nárok na příspěvek na asistenta dodatečně k výše uvedeným předpokladům splňovat jednu z uvedených podmínek: – pravidelně plnit povinnou školní docházku v běžné třídě, absolvovat profesní vzdělání na běžném trhu práce nebo jiné vzdělání druhého stupně; – po dobu minimálně 10 hodin týdně vykonávat výdělečnou činnost na běžném trhu práce; – pobírat příplatek na intenzívní péči z důvodu potřeby péče a dohledu minimálně 6 hodin denně. Potřeba pomoci Potřeba pomoci je uznána, když pojištěnec potřebuje pravidelně pomoc během minimálně tří měsíců v těchto oblastech: 5 23 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 23 3/19/2013 1:33:07 AM a. každodenní činnosti (oblékání, svlékání, vstávání, sedání, příjímání potravy atd.); b. vedení domácnosti; c. účast na společenském životě a trávení volného času; d. výchova dětí a péče o ně; e. vykonávání všeobecně prospěšné a neplacené činnosti; f. profesní a doplňkové vzdělávání; g. vykonávání výdělečné činnosti na běžném trhu práce; h. dohled během dne; i. noční služba (dohled a pomoc). Započitatelná hodinová náročnost je omezena a určována individuálně. Potřeba asistence Příspěvek na asistenta je stanoven na základě pravidelné časové potřeby pomoci pojištěnci. Pro výpočet se odečítá čas, který je již zahrnut v jiných plněních (kompenzace v případě bezmocnosti, příplatek na intenzivní péči pro nezletilé pojištěnce, základní péče podle Zákona o zdravotním pojištění (KVG) atd.). Výše příspěvku na asistenta Příspěvek na asistenta činí 32.80 franků na hodinu. Musí-li asistent mít zvláštní kvalifikaci kvůli postižení pojištěnce pro vykonávání nezbytných pomocných úkonů, činí příspěvek na asistenta 49.15 franků na hodinu. Základ pro noční službu je stanoven v jednotlivých případech a podle intenzity pomocných úkonů, které je třeba provést. Maximálně však činí 87.40 franků za noc. V těchto základech jsou zahrnuty příspěvky zaměstnavatele a zaměstnance na sociální pojištění a náhrada za dovolenou. Pracovní smlouva Příspěvkem na asistenta jsou financovány výlučně pomocné úkony, které provádí fyzická osoba (asistent) prostřednictvím pracovní smlouvy. Pojištěnec je tedy zaměstnavatel a asistent zaměstnanec. Smluvní strany si navzájem upravují pracovně-právní aspekty (pokračování ve vyplácení mzdy v době nemoci pracovníka, během dovolené nebo v případě dlouhodobého pobytu pojištěnce v nemocnici, výpovědní lhůtu). Pracovní poměr se řídí ustanoveními Občanského zákoníku o pracovní smlouvě. Sociální dávky (starobní, pozůstalostní a invalidní pojištění, atd.) se odvádí jako v případě jakékoliv jiného pracovního poměru podle právních ustanovení. Asistent nesmí být manželem pojištěnce, nesmí s ním žít v partnerství nebo být s ním příbuzný v přímé linii. Pomocné úkony vykonané během pobytu ve stacionární (ústav, nemocnice, psychiatrická klinika) nebo částečně stacionární instituci (dílně, denní pracovně, místě zabývajícím se začleněním), nebudou uznány. Pomocné úkony od organizací nejsou rovněž uznávány. Poradenské a podpůrné výkony Na základě komplexity asistentských výkonů mohou být třetí osoby (instituce, opatrovníci, právnické osoby) pověřeny tím, aby poradili pojištěnci ohledně zřízení a organizace asistentské práce nebo pracovně právních otázek. Příspěvek na poradenské a podpůrné výkony činí nejvýše 75 franků na hodinu. Během prvních 18 měsíců bude vypláceno plnění v rozsahu nejvýše 1 500 franků. Vystavení faktury Příspěvek na asistenta bude pojištěnci přímo vyplacen proti předložení faktury jednou měsíčně. Na fakturu je třeba uvést hodiny práce skutečně odvedené asistentem. Může zahrnovat maximálně období posledních 12 měsíců. Začátek a konec nároku Nárok vzniká při nahlášení výkonu. Zaniká, jakmile již nejsou splněny předpoklady pro nárok, pojištěnec zemře, nebo pobírá starobní důchod, nebo uplatnil nárok na předčasný odchod do důchodu. Při dosažení důchodového věku bude nadále poskytován příspěvek na asistenta ze starobního pojištění na základě aktuálního stavu. Zdroj – www.bfs.admin.ch / 24 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 24 3/19/2013 1:33:07 AM 6 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Děti a postižení Počet dětí s postižením se těžko odhaduje, neboť závisí na definici a zohledněném stupni obtíží. Ukazuje se, že okolo přibližně 40 tisíc dětí je konfrontováno s těžkým postižením a dalších asi sto tisíc s postižením lehčím. Jejich počet narůstá se stoupajícím věkem. Zdá se, že děvčata jsou méně zasažena než chlapci. Dětství bývá spojováno v široké míře s pozitivními představami o svižnosti a radosti. Ale ani děti nebývají ušetřeny potíží: zejména zdravotní problémy mohou dětem bránit v tom, aby žily jako jiné děti jejich věku. Švýcarský zdravotnický průzkum udává odhad počtu dětí s postižením. V roce 2007 to bylo 122 100 domácností, v nichž žilo postižené dítě. To odpovídá 8,4% domácností s dětmi ve věku 0 – 14 let. Jen málo lidí uvádělo, že má v této situaci více dětí. Z tohoto důvodu může být počet dětí s postižením žijících v soukromých domácnostech odhadován za rok 2007 na 144 000. Tabulka: T 2 Domácnosti s postiženými dětmi ve věku 0 – 14 let, 2007 Počet /zaokrouhleno, Celkem s postiženým dítětem (dětmi) S 1 postiženým dítětem Se 2 postiženými dětmi Se 3 postiženými dětmi Celkový počet domácnosti s dětmi ve věku 0 – 14 let 122 100 103 700 15 000 3 400 1 451 300 Procentuální sazba ±odchylka 8,4 ± 1,1 7,1 ± 1,1 1,0 ± 0,4 0,2 ± 0,2 100 Zdroj: Švýcarský zdravotnický průzkum S přibývajícím věkem počet postižených stoupá. Vysvětlením pro toto je běh života (pravděpodobnost, že utrpí úraz nebo nemoc s trvalými následky) a také fakt, že určitá postižení se objeví během růstu dětí nebo teprve za několik let se projeví opoždění. Proto se může stát, že potíže v důsledku postižení neberou dospělí v okruhu dítěte dlouho na vědomí, anebo je připisují jiným příčinám. Chlapci jsou zasaženi postižením častěji než děvčata. Tento rozdíl se objevuje také v jiných statistických výzkumech v tomto článku, zůstává však těžko vysvětlitelný. U největšího počtu dětí nemá postižení žádný podstatný vliv na každodenní život, snad jen u dětí, které potřebují brýle. U 34 400 dětí má postižení podle odhadu lidí dotázaných v rámci šetření silný vliv na schopnost vést normální život jako jiné děti stejného věku. 6 25 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 25 3/19/2013 1:33:07 AM Počet postižených dětí v soukromých domácnostech, 2007 G6 Celkem Podle věku 0 – 4 roky 5 – 9 let 10 – 14 let Podle pohlaví Děvčata Chlapci Podle dopadu postižení Silný dopad Střední dopad Žádný/nepatrný dopad Zdroj Švýcarský zdravotnický průzkum Statistika sociálně-zdravotnických institucí informuje o počtu dětí, o které bylo pečováno v ústavech s možností ubytování (internátech) interně i externě. V roce 2008 to bylo 4757. Na základě změny vyšetřovací metody není možné sledovat tento vývoj zřetelně, zdá se však, že je skutečně stabilní. Tento počet činil v letech 2001 – 2005 v průměru 1644 (podle šetření k rozhodnému dni 31. prosince) a v letech 2006 – 2008 v průměru 4723 (podle šetření po celý kalendářní rok). Rozdíl mezi oběma šetřeními je třeba z velké míry odvozovat od počtu dětí, které byly pouze po část roku ošetřovány v ústavech, a které tvoří jasnou většinu stacionárně umístěných dětí. Počet dětí ošetřovaných v sociálně-zdravotnických ústavech 2001 – 2008 G7 Šetření k 31. prosince 0-4 roků Šetření během celého roku 5-9 roků 10-14 roků Bez ústavů pro léčbu závislostí, v nichž dětí bydlí, aby mohly být s rodiči, samy ale žádné postižení nemají. Zdroj: Švýcarský zdravotnický průzkum Děti pobývají většinou v ústavech pro postižené, méně často v psycho-sociálních zařízeních a také ve výjimečných případech v jiných ústavech. I zde stoupá jejich počet spolu s rostoucím věkem, což lze opět odvodit od vzniku popř. zhoršení určitých problémů v průběhu růstu, ale také od jiných faktorů, jakými jsou únava rodin a stále obtížnější péče o takové děti v domácím prostředí. Nadále zůstává rozdíl mezi děvčaty a chlapci. Dvě třetiny stacionárně ošetřovaných dětí jsou chlapci. Tyto podíly se od roku 2001 významně nezměnily. Při pohledu na zařízení pro postižené a rok 2008, potom vyplývá, že polovina dětí (49%) vykazuje duševní postižení. Pouze několik stovek dětí ovšem je konfrontováno s tělesným (10%), psychickým (5%) a smyslovým (4%) postižením. Ostatní případy se týkají překážek v oblasti sociální integrace a psycho-sociálních problémů (kognitivní poruchy a poruchy chování atd.) nebo jiných postižení. / 26 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 26 3/19/2013 1:33:07 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice Děti ve stacionárních zařízeních podle druhu postižení, 2008 a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e G8 Celkem 0-14 let (N=3397) 0-4 roky (N=228) 5-9 let (N=1171) 10-14 let (N=1998) Duševní postižení Jiné postižení nebo důvody Problémy se začleněním, psychosociální problémy (kognitivní poruchy a poruchy chování atd.) Tělesné postižení Psychické problémy Smyslové postižení Výlučně ústavy pro postižené osoby Zdroj: statistika sociálně-zdravotních ústavů Péče se skládá hlavně z opatření v oblastech ubytování (ústav) a výuka (škola), přičemž to druhé musí být samozřejmě přizpůsobeno věku dítěte. Statistika invalidního pojištění vykazuje na základě vyhodnocení ročníků 1983 – 1987, že do 20. roku života si více než pětina všech dětí jednoho ročníku nárokovala lékařské plnění z invalidního pojištění. Invalidní pojišťovna tedy zasahuje ve velkém měřítku ve prospěch dětí se zdravotními problémy, převážně úhradou lékařských ošetření. V roce 2009 byla 71 139 dětem ve věku 0 – 14 let přislíbena takzvaná „zdravotnická opatření“. Současně s tím byly financovány pomůcky pro 4978 dětí a 5892 dětí pobíralo kompenzaci v případě bezmocnosti. Děti ve stacionárních zařízeních podle druhu péče, 2008 G9 Celkem 0-14 let (N=3397) 0-4 roky (N=228) 5-9 let (N=1171) 10-14 let (N=1998) Bydlení bez školy Škola a bydlení Pouze škola Externí opatření; profesní opatření, dílny, denní pracovny Výlučně ústavy pro postižené osoby, dvojnásobné počty (externí opatření) jsou možné Zdroj: statistika sociálně-zdravotních ústavů Počet dětí pobírajících plnění z invalidního pojištění silně kolísá v průběhu doby. Od roku 1998 se pohyboval mezi 96 000 a 107 000, aby okolo roku 2009 nakonec klesl na 80 795. Tento vývoj je třeba odvodit hlavně od zákonodárných změn i z dopadů, jakými jsou stáří a určitá skupina populace (plnění, které je poskytováno od určitého věku, počet dětí v obyvatelstvu) i od bodového charakteru určitých plnění. 6 27 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 27 3/19/2013 1:33:08 AM Děti (0-14 let), pobírající plnění z invalidního pojištění 1998 – 2009 Lékařská opatření Zvláštní vzdělávání Pomůcky G10 Kompenzace v případě bezmocnosti Celkem s pojišťovacími plněními Zdroj: statistika invalidního pojištění Počet dětí pobírajících plnění z invalidního pojištění narůstá v průběhu jejich růstu. To platí zejména v případě pomůcek a kompenzací v případě bezmocnosti. U lékařských opatření je zejména citelný nárůst ve věkové skupině 10 až 14 let. V roce 2009 dostalo 36 000 dětí v této skupině plnění z invalidního pojištění v porovnání s přibližně 22 000 ve skupině 0 – 4 let a 5 - 9 let. Děvčata činí okolo 40% ze všech dětí pobírajících plnění z invalidního pojištění. Tento podíl je ve skupině 0 – 4 roky o něco vyšší (2009: 43%) a u 5 – 9letých o něco nižší (38%). Statistika výuky eviduje žáky a žákyně navštěvující zvláštní vyučování. Různá postižení mohou vést i tomu, že děti nejsou schopné zvládat běžné vyučování, ať už je to z kognitivních důvodů, nebo protože nejsou uzpůsobené školním zařízení, pomůckám nebo prostorům. Vyučování ve zvláštních třídách a školách může být prostředkem, jak dostát universálnímu právu dětí na vzdělání. Graf: Žákyně a žáci se zvláštním učebním plánem 1990 – 2008 Zvláštní třídy G11 zvláštní školy Žákyně a žáci povinné školy bez integračních tříd pro cizince Zdroj: Statistika výuky / 28 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 28 3/19/2013 1:33:08 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Podíl školních dětí ve zvláštních třídách stále stoupal až do začátku století a následně se stabilizoval před tím, než došlo od roku 2006 k významnému snížení počtu zvláštních tříd. Na začátku školního roku 2008 bylo vzděláváno okolo 24 000 žáků a žákyň ve zvláštních třídách a 15 200 ve zvláštních školách. Poměr pohlaví mezi chlapci a dívkami činí od roku 1990 nezměněně dva ku jedné. Jako shrnutí lze říci, že děti sice nezůstávají ušetřeny postižení, ta zasahují však pouze menšinu z nich a v mnoha případech mají sotva nějaké dopady na jejich další život. Ovšem u 34 400 dětí žijících doma je v důsledku postižení značně zhoršena jejich schopnost vést normální život jako každé jiné dítě. K tomu patří ještě 5000 dětí žijících v ústavech buď z důvodu těžkého (většinou duševního) postižení a/nebo protože rodinné a zdravotnické zdroje nestačí k pokrytí jeho potřeb. Celkový počet dětí ve věku 0 – 14 let s vážným postižením může být tedy odhadován mezi 36 000 a 40 000. Dá-li se vyjít z tohoto šetření, jejich počet se za posledních 10 nebo 20 let téměř nezměnil, zůstanou-li nezohledněny dopady administrativních nebo politických změn. Pravděpodobnost postižení stoupá s věkem, a sice od narození. Chlapci jsou zasaženi častěji než děvčata. Podíl děvčat činí v celkových zkoumaných statistikách mezi jednou třetinou a 40%. Pro vysvětlení tohoto rozdílu byly uváděny různé hypotézy: biologické (genetické) faktory, faktory podmíněné chováním, (chlapci podstupují větší rizika než děvčata) nebo také kulturní a institucionální faktory (diskriminace děvčat, jejichž zdravotní problémy jsou méně sledovány a tím pádem také méně specificky ošetřovány. Nebo obráceně: diskriminace chlapců, které rodiče a učitelé svěří vstřícným zvláštním zařízením, aby se o ně již nemuseli starat sami). Ovšem toto zůstává hypotézami, které z části pouze omezeně vysvětlují trvalý rozdíl mezi chlapci a děvčaty. Zdroj – www.bfs.admin.ch 6 29 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 29 3/19/2013 1:33:08 AM / 30 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 30 3/19/2013 1:33:08 AM 7 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Situace postižených lidí v sociálních zařízeních Ve Švýcarsku žije více než 25 000 postižených lidí v sociálních institucích. Většinou v nich stráví největší část svého života, zestárnou tam a také zemřou. Tato publikace se pokouší informovat o málo známé skupině obyvatelstva a zároveň odpovědět na následující otázky: Jaká jsou nejčastější postižení lidí žijících v ústavech? Jak dlouho zůstávají postižení lidé v takových ústavech? Kolik z nich ústavy opouští? Na základě jakých zdravotních problémů jsou postižení lidé hospitalizováni? Uvedené údaje se zakládají na výsledcích šetření každoročně prováděného Spolkovým úřadem pro statistiku u sociálně-zdravotních institucí. Lidí s tělesným, duševním nebo psychickým postižením jsou omezeni v možnostech změnit své prostředí. Ačkoliv většina z nich může vést samostatný život, zůstává část z nich odkázaná na sociálně-zdravotní péči v sociálních zařízeních. Potíže při reflexi přemýšlení, komunikaci a rozhodování i psychická omezení, se kterými jsou lidé s těžkým postižením konfrontováni, způsobují, že se neobejdou bez stálého dohledu a péče v specializovaných institucích, zřízených za tímto účelem. Ve Švýcarsku existuje 551 institucí pro péči o postižené (dospělé a nezletilé). Tato zařízení mají k dispozici rozmanitou nabídku internátů (22 600 míst) nebo externích ústavů (22 000 míst): ústavů s ubytováním s integrovaným zaměstnáváním nebo bez něj, práce v dílnách, denních pracovnách, profesní opatření, zvláštní školy a internáty pro děti (G1). V roce 2010 pobíralo celkem 38 550 osob plnění od specializovaných institucí. Více než polovina z nich žila v ústavu patřícímu příslušné instituci. Výsledky představují pouze tuto skupinu a nevypovídají o celkovém počtu lidí pobírajících (zejména ambulantní) plnění od specializovaných institucí. Graf: Disponibilní místa v institucích pro postižené, 2010 G1 Ústav se zaměstnáváním nebo bez něj: 20 707 Internát (pro děti): 1917 Zvláštní škola: 3836 Denní pracovny: 3069 Dílny: 12 711 Profesní opatření: 2034 Kvóta osob v institucích Okolo 25 400 osob žilo v roce 2010 ve specializovaných institucích. To přestavuje o 2200 více než ještě v roce 2006. V roce 2010 činila kvóta osob v institucích u osob mladších 20 let 2,65‰ a u obyvatel nad 20 let 3,34‰. Tyto kvóty zůstaly mezi lety 2006 a 2010 relativně stabilní. Počet postižených osob, které žily v soukromých domácnostech, byl v roce 2010 odhadnut na 1 134 00. Podíl postižených osob žijících v ústavech byl tudíž velmi malý (2,2%). V kantonech na východě Švýcarska (AI/AR, TG), v některých kantonech v Espace Mittelland (BE, FR, SO) a v kantonu Basilej – město byla kvóta postižených osob v ústavech nejvyšší – více než 4 na 1000 obyvatel (K1). V severním a východním Švýcarsku (BL, AG, ZH, SG, GL, GR) vykazovaly kvóty mezi 3 a 4‰, zatímco v západním Švýcarsku (JU, NE, VD, GE, VS) a v Lucernu a Uri mezi 2 až 3 na 1000 obyvatel. Nejnižší kvóty osob v institucích vykazovaly hodnoty menší než 2 ‰ v centrálním Švýcarsku (OW, NW, SZ, ZG) a v Ticinu. Rozsah opatření pro péči o postižené sahá od domácích hospodářských popř. sociálněpečovatelských prací přes opatrované skupiny postižených žijící pohromadě a decentralizované bydlení až po péči v nějakém ústavu. Kvóta osob v ústavech je zřejmě ovlivněna možnostmi preferovanými v jednotlivých kantonech. Při interpretaci kantonálních rozdílů musejí být přitom zohledněny možné dopady přesunů mezi jednotlivými kantony. 7 31 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 31 3/19/2013 1:33:08 AM Postižení v ústavech, 2010 K1 Podle kantonů Počet postižených v ústavech na 1000 obyvatel Zdroj: statistika sociálně-zdravotnických institucí Informace o osobách žijících v ústavech Z 25 363 postižených osob žijících v roce 2010 v ústavech bylo 58,2% mužů. Ve všech věkových skupinách převažoval podíl mužů nad ženami (G2). Přesně obráceně tomu bylo u postižených žijících v soukromých domácnostech: zde činil podíl žen u 16 – 64letých 58%. U lidí s těžkým postižením byl však rozdíl menší (52% žen). Tyto výsledky poukazují na to, že se podíl mužů s narůstajícím stupněm postižení zvyšuje, přičemž pro to neexistuje žádné jasné vysvětlení. Nicméně je možné vyvodit řadu hypotéz. Muži jsou častěji zasaženi dědičnými nemocemi specifickými podle pohlaví. Trisomie 21, možná příčina duševního postižení, se vyskytuje častěji u chlapců než u děvčat: okolo 54% miminek narozených mezi lety 1999 a 2010 s Trisomií 21 byli chlapci. Poruchy chování, které se projevují asociálním, agresívním chováním vůči sobě samému a ostatním v okolí jsou častěji diagnostikovány u chlapců než u dívek a jsou proto důvodem, proč chlapci mladší 15 let tvoří téměř jednu pětinu dětí přicházejících do ústavů. Navíc ještě jsou muži až do věku 65 let vystaveni vyššímu riziku nehod než ženy. Graf: Postižení v ústavech podle věkových skupin a pohlaví, 2010 Roky Roky Muži Roky Roky Roky Roky Roky G2 Roky Roky a starší ženy V roce 2010 činil průměrný věk osob žijících v ústavech 38,6 let u mužů a 40 let u žen. Osmdesát šest procent postižených bylo ve věkové skupině mezi 15 a 64 lety. Podíl osob starších 65 let byl v porovnání s veškerým obyvatelstvem stejné věkové skupiny významně nižší (6,6 oproti 16,9%). Ve sledovaném období 2006 – 2010 stoupl věkový průměr u mužů však o 1,1 let a u žen o 1,8 let. U osob žijících v ústavech je možné vysledovat změnu věkové struktury: podíl osob mladších 45 let klesl, zatímco osob starších 45 let stoupl (G3). Na základě tohoto stárnutí postižených jsou ústavy pečující o tyto lidi konfrontovány s novými výzvami. / 32 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 32 3/19/2013 1:33:08 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: Lidí s postiženým v ústavech podle věkových skupin, 2006 – 2010 Roky m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e G3 Roky Roky Roky Druh postižení V roce 2010 činil podíl osob s duševním postižením žijících v ústavech 59,8%. Tento druh postižení se projevuje silným omezením kognitivního vývoje. Duševní postižení může být zděděné a/nebo vrozené. Počet osob s psychickým postižením se pohyboval okolo 20,6%. Na rozdíl od duševního postižení nejsou kognitivní schopnosti u tohoto druhu postižení omezené. Projevuje se v poruchách osobnosti souvisejících s psychickými poruchami (neurózy, psychózy, deprese a další afektivní poruchy). Podíl osob s tělesným postižením žijících v ústavech činil 8,7%. U tohoto druhu postižení je omezena schopnost hýbat tělem nebo nějakou částí těla. Seznam ještě doplňují postižení smyslových orgánů např. sluchová a zraková omezení (2,2%), závislosti (2,4%), problémy se začleněním (2,4%) a ostatní (3,9%). Mezi věkovými skupinami 25 a 74 let se tyto podíly téměř nemění (G4). U osob mladších 25 let byly problémy se začleněním a kategorie „ostatní“ však četnější než u jiných věkových skupin. Problémy se začleněním postihují zpravidla osoby, které jsou kvůli poruchám chování odkázané na ústavní podporu. Kategorie „ostatní“, která standardně zahrnuje např. všechny osoby s vícečetným postižením, byla významně nižší, neboť od 18 let může být podána žádost o invalidní důchod. Tento postup předpokládá, že postižení, kvůli kterému je podána žádost, je možné jasně kategorizovat. Na závěr vyplývá, že osoby nejvyšších věkových kategorií v ústavech jsou častěji zasaženi postižením smyslových orgánů než ti nejmladší. Postižení lidé v institucích podle věkových skupin a druhu postižení Roky Roky G4 Roky Roky Roky Roky Roky Roky a starší Duševní postižení Problémy se začleněním Tělesné postižení Smyslové postižení Psychické postižení Jiné postižení Závislosti 7 33 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 33 3/19/2013 1:33:08 AM Změny ohledně umístění v ústavech Z přibližně 25 400 osob žijících v roce 2010 ve specializovaných ústavech bylo nově příchozích 3329 a v průběhu roku odešlo 3027. Děti a mladiství činili 11% nově příchozích a 16% ústavy opustilo. Míra fluktuace osob žijících v ústavech zůstala od roku 2006 konstantní, přičemž v tomto období v průměru bylo o 9,5% více nově příchozích než odcházejících. Místo pobytu postižených před jejich příchodem do ústavu, 2010 G5 Soukromé domácnosti Nemocnice Specializovaný ústav Ostatní Není známo V roce 2010 přišlo 45% z 2969 nově příchozích dospělých z domova, 29% z jiného sociálně-zdravotnického nebo specializovaného ústavu a 10% z nemocnice (G5). Polovina lidí přicházejících do ústavu z domova byla mladší 22 let. Především u mladistvých má systém péče v rodině své hranice. Dospělí, kteří v roce 2010 ústav opustili, se v 38% vraceli do svých soukromých domácností. Do jiných ústavů bylo přeloženo 28% a do nemocnic 4%. Za zmínku stojí, že postižení, kteří dosáhli důchodového věku, byli velmi zřídka přesunuti do jiného sociálně-zdravotnického ústavu (125 případů za pět let). Jedenáct procent postižených zemřelo v ústavech, ve kterých v roce 2010 bydleli (G6). Osoby, které se vrátily do svých soukromých domácností, byly v porovnání s ostatními žijícími v ústavech relativně mladé (průměrný věk: 32,3 let). Osoby s psychickým postižením se nejčastěji vracely domů (38%), což je možné odvodit z proměnlivosti a šancí na zlepšení u tohoto druhu postižení. V průměru strávily v ústavu 1,6 let. Graf 6: Místo pobytu postižených po odchodu z ústavu, 2010 G6 Soukromé domácnosti Nemocnice Specializovaný ústav Ostatní Není známo Případy úmrtí Na konci roku 2010 pobývala více než polovina postižených umístěných v ústavech minimálně pět let v těchto zařízeních. U 35% to bylo dokonce více než 15 let (G7). Existuje silná pozitivní souvislost mezi věkem osob a délkou jejich pobytu v ústavu. Průměrně strávily v ústavech třetinu svého života. Postižení žijící v ústavech déle než 15 let měli z 82% duševní postižení a v průměru byli staří 50,7 let. / 34 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 34 3/19/2013 1:33:08 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: Postižení podle počtu let, po která pobývali v ústavu, konec roku 2010 0<1 rok 1-<5 let 5-<10 let 10<15 let m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e G7 více než 15 let Z přibližně 3000 pobytů ukončených v roce 2010 bylo 40% spíše krátkodobých (méně než jeden rok). Odchody se týkaly nejčastěji mladých dospělých. Polovina z nich byli lidé s tělesným nebo psychickým postižením, kteří byli často přemísťováni z jednoho ústavu do jiného. Důvodem pro toho bylo především dosažení dospělého věku, které jim znemožnilo zůstat v ústavech specializovaných pro nezletilé. Hospitalizace postižených Třetina z přibližně 15 300 postižených, kteří žili od roku 2007 do konce 2010 nepřetržitě v nějakém ústavu, musela být v tomto období alespoň jednou hospitalizována. K hospitalizaci vedly různé chorobopisy (G8): 13% bylo hospitalizováno kvůli psychickým poruchám (mentální retardace, epilepsie, schizofrenie, afektivní poruchy), 13% v důsledku zranění (zlomeniny kostí), 11% kvůli nemocem trávicího ústrojí; toto tedy byly nejčastější příčiny. Osoby s psychickými poruchami – hlavní důvod hospitalizace – byly v období let 2007 – 2010 hospitalizovány průměrně 5,5 krát. Kromě toho stojí za zmínku, že nádory, onemocnění pohybového aparátu a oběhového systému byly důvodem k hospitalizaci pouze zřídka, zatímco u ostatního obyvatelstva jsou to časté příčiny hospitalizace. Počet Počet hospitalizovaných osob hospitalizací ostatní Kožní onemocnění G8 Nádory Oběhový systém Urogenitální systém Pohybový aparát Dýchací ústrojí Trávicí ústrojí Nervový systém Zranění Psychické poruchy a poruchy chování Hospitalizace postižených v ústavech, 2007 – 2010 7 35 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 35 3/19/2013 1:33:08 AM Mortalita V roce 2010 zemřelo ve specializovaných ústavech 270 osob. Tato hodnota odpovídá ve všech věkových skupinách 10,6 úmrtí na 1000 osob. Protože počet úmrtí stoupá exponenciálně s věkem, zobrazuje graf G9 logaritmickou stupnici. Ta ukazuje, že mortalita v ústavech u věkové skupiny 1 - 44 byla šestkrát až devětkrát vyšší než u ostatního obyvatelstva (G9). Nadměrná úmrtnost se u vyšších věkových skupin pozvolna snižuje. Vysokou úmrtnost postižených je možné odvodit především od postižení a zdravotních problémů, které zapříčiňuje nebo doprovází. Úmrtnost postižených v ústavech a u ostatního obyvatelstva 2007–2010 G9 Případy úmrtí v tisících Roky Roky Úmrtnost v ústavech Roky Roky Roky Roky Roky Roky Roky a starší Úmrtnost u ostatního obyvatelstva Zdroj http://www.bfs.admin.ch/ / 36 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 36 3/19/2013 1:33:08 AM 8 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Postižení a výdělečná činnost Omezení a pomocná opatření u výdělečné činnosti postižených Dva ze tří postižených provozují výdělečnou činnost. Jejich zdravotní problémy jim však značně ztěžují integraci do pracovního světa. Čtvrtina pracujících postižených si nárokuje pomocná opatření, většinou zvláštní ustanovení ohledně jejich práce. Většina nepracujících postižených je toho názoru, že by jim pomocná opatření mohla umožnit vykonávat nějakou profesi. Rovnost šancí v pracovním světě patří ke klíčovým oblastem politiky rovnoprávnosti pro postižené. Cílem je umožnit jim plnohodnotnou účast ve společnosti a výhody zaměstnanosti, kdykoliv je toto proveditelné a pro postižené žádoucí. Tím je možné také snížit náklady invalidního pojištění. Účasti postižených lidí v pracovním světě nebrání vždy pouze objektivní překážky související přímo s určitým postižením, nýbrž také nevhodně upravené prostory, pracovní podmínky a sociální bariéry (předsudky, chybějící informace o existujících možnostech pomoci, zvyky apod.). Proto je pro postiženého muže těžké získat práci na zkrácený úvazek, nebo pro zrakově postiženou osobu je obtížné vyznat se v určitých budovách. Cílem politiky rovnosti je odstranit tyto překážky. Za Švýcarsko jsou nyní poprvé k dispozici údaje o tom, s jakými omezeními jsou postižení konfrontováni v profesním světě, a jaká pomocná opatření jim usnadní nebo mohou usnadnit výdělečnou činnost. Postižení, zdravotní problémy a možnosti výdělku Okolo 600 000 osob, čili 11% obyvatelstva ve věku 15 až 64 let je považováno podle definice a údajů, které jsou základem této publikace, za postižené (viz schránka). Z toho je 150 000 osob (3% 15-64letých) podle vlastních údajů silně omezeno při výkonu činností každodenního života, a tím i více postiženo (nadále nazýváni „lidé s těžkým postižením“). Podle očekávání je převážná většina postižených zasažena dlouhotrvajícími zdravotními problémy nebo nemocemi i funkčním omezením (G1). U osob, které nejsou označeny za postižené, trpí jedna třetina podle vlastních údajů rovněž zdravotními problémy, které jsou však výrazně méně spojeny s funkčním omezením. Statistika rovnoprávného postavení postižených Tato statistika informuje o současném stavu i o vývoji situace postižených ve Švýcarsku. V ní jsou postižení definováni jako osoby uvádějící, že mají trvalý zdravotní problém a jsou omezeni při činnostech normálního každodenního života (hodně nebo málo). Evropský modul o výdělečné činnosti postižených V roce 2011 doplnil speciální modul o výdělečné činnosti postižených evropská šetření o pracovních silách. Tématem jsou různé zdravotní problémy, nemoci a funkční omezení a souvislost s překážkami a pomocnými opatřeními na cestě k výdělečné činnosti. V Švýcarsku zodpovědělo tyto otázky v rámci švýcarského šetření o pracovních silách (SAKE) 9758 osob ve věku 15 až 64 let. Z nich 1193 patřilo podle definice statistiky rovnoprávnosti k postiženým. Postižení žijící v některém ústavu nebyli dotázáni. 8 37 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 37 3/19/2013 1:33:09 AM Zdravotní problémy podle stupně postižení G1 Lidé Lidé Lidé Lidé bez s lehkým s postižením s těžkým postižení postižením Celkem postiženíma Dlouhotrvající problémy a funkční omezení Pouze dlouhotrvající problémy Pouze funkční omezení Zkoumané dlouhodobé problémy a funkční omezení Dlouhotrvající zdravotní problémy a nemoci: problémy s horními končetinami; s dolními končetinami; se zády nebo krkem; rakovina; kožní onemocnění, alergické reakce, znetvoření; problémy se srdcem a krevním tlakem; s hrudníkem a dýcháním; se žaludkem, játry, ledvinami; diabetes, epilepsie; velké bolesti hlavy; poruchy učení; problémy s počítáním; chronický pocit strachu; deprese; jiné duševní nebo psychické problémy; jiné pokročilé nemoci; jiná funkční omezení: zrak (také s brýlemi); sluch (i se sluchovým aparátem); chůze, stoupání po schodech; sedění a stání; paměť, soustředění; mluvení a srozumitelnost; schopnost natáhnout se pro něco a uchopit to; zvedání, nošení, sehnutí se; uchopení, otáčení. Většina postižených provozuje výdělečnou činnost. I z osob s těžkým postižením je 38% aktivních na pracovním trhu (včetně nezaměstnaných). Kvóta vydělávajících je však u postižených nižší (65%) než u osob bez postižení (85%). Kromě toho pracují méně často na plný úvazek (G2). Podíl na pracovním trhu podle stupně postižení G2 Lidé Lidé Lidé Lidé bez s lehkým s postižením s těžkým postižení postižením Celkem postiženíma Na plný úvazek / 38 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 38 3/19/2013 1:33:09 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Omezení ve výdělečné činnosti Většina postižených (73%) je při výdělečné činnosti zasažena alespoň jedním ze tří zkoumaných omezení (počet hodin, po které pracují nebo pracovat mohou, druh práce a mobilita na cestě do práce) (G3). Nejvíce rozšířená jsou omezení u druhu práce a ohledně rozsahu práce. Omezení při mobilitě se týkají menší části postižených (což relativizuje rozšířenou představu o lidech na vozíčku nebo se slepeckou hůlkou). Kromě toho se tato omezení málokdy vyskytují jednotlivě: obtíže výlučně pouze s mobilitou zasahují méně než 2% postižených omezených při výdělečné činnosti. Oproti tomu je 24% omezeno druhem práce, kterou mohou vykonávat, a 10% ohledně rozsahu práce. Nejčastěji dochází k současnému výskytu všech tří omezení (u 31% postižených uvádějících omezení a 53% osob s těžkým postižením). Omezení výdělečné činnosti podle stupně postižení G3 Interval spolehlivosti Postižení celkem Těžce postižení Nejméně jeden druh omezení Omezení při vykonávaném druhu práce Omezení ohledně objemu práce Omezení mobility při cestě do práce Deprese, epilepsie a rakovina jsou tři zdravotní problémy, které – stejně jako potíže s mluvením a srozumitelností, při ohýbání nebo natahování se nebo uchopování – většinou přinášejí omezení. Osoby vykazující tyto zdravotní problémy popř. funkční omezení, jsou z více než 90% zasaženi omezením při výdělečné činnosti. Výskyt omezení při výdělečné činnosti jasně souvisí s malým podílem na pracovním trhu (G4). Ve srovnání s postiženými bez omezení je z těch s omezením výdělečně činná jedna třetina a pouze jedna polovina z nich pracuje na plný úvazek. Omezení a podíl na pracovním trhu G4 , Postižení Postižení Těžce postižení bez omezení s omezením s omezením Plný úvazek 8 Z výdělečně činných postižených pracují ti s omezením ve své výdělečné činnosti nejčastěji jako řemeslníci a v podobných oborech (G5). Rozdíly mezi profesemi jsou však malé a významnější rozdíl je vidět pouze mezi profesemi s nejvyšším podílem lidí s omezením (řemesla) a profesemi s podílem nejnižším (technici). 39 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 39 3/19/2013 1:33:09 AM Osoby s omezením podle vykonávané profese v % výdělečně činných postižených G5 Vedoucí pracovníci (6%) Technici a profese stejného druhu (14%) Obsluha strojů a zařízení, montéři (6%) Akademická povolání (19%) Úředníci a podobné profese (12%) Odborníci v zemědělství a lesnictví (3%) Zaměstnanci ve službách a prodavači (21%) Pomocné síly (7%) Řemesla a podobné profese (12%) Interval spolehlivosti Pomocná opatření při výdělečné činnosti Čtvrtina výdělečně činných s postižením si nárokuje nejméně jeden druh pomocných opatření, která jim umožňují pracovat (G6 vlevo). Tento podíl činí u těžce postižených 59%. Jedná se většinou o zvláštní pracovní podmínky (např. sedavé zaměstnání, práce doma, klouzavá pracovní doba nebo méně namáhavá práce) a méně často o pomoc třetí osoby anebo zvláštní zařízení (např. úprava pracoviště). Z osob profitujících z nějakého pomocného opatření si 7% nárokuje všechny tři druhy pomoci, oproti tomu 44% pouze zvláštní pracovní podmínky. Pomocná opatření podle toho, zda postižení pracují Výdělečně činní: Nepracující: Skuteční pomocná opatření žádaná pomocná opatření G6 Postižení celkem Těžce postižení Alespoň jeden druh pomocných opatření Speciální pracovní podmínky Pomoc třetí osoby Speciální zařízení / 40 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 40 3/19/2013 1:33:09 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Z postižených, kteří momentálně nepracují, je výrazná většina (68%) toho názoru, že by potřebovali pomocná opatření, aby mohli pracovat (G6 vpravo). I zde stojí na prvním místě zvláštní pracovní podmínky. U osob, které udávají, že by potřebovaly pomocná opatření, aby mohly pracovat, potřebuje třetina všechny tři druhy opatření. Tato hodnota je mnohem vyšší než u osob, které si skutečně nárokují jedno pomocné opatření. Možným vysvětlením je, že se jedná o hypotetickou otázku, a že nevydělávající osoby jsou vesměs zasaženy těžkým postižením. Skutečnost, že jsou nejčastěji zmiňované zvláštní pracovní podmínky, dává důležitý podnět k podpoře zaměstnanosti postižených. Tento druh pomoci mohou zaměstnavatelé totiž relativně snadno zařídit, a nezapříčiňuje nutně žádné vícenáklady. Ukazuje se, že profesní integrace postižených nutně nevyžaduje ani vysoké náklady, ani komplexní technická zařízení. Zdravotní problémy vedoucí nejčastěji k tomu, že je nárokována alespoň jedna z pomocí, jsou „jiné postupující nemoci“ a epilepsie spolu s potížemi při mluvení a srozumitelnosti. Více než 50% výdělečně činných postižených s těmito problémy profituje z jednoho pomocného opatření. Lidé s postižením, kteří si nárokují pomocná opatření, pracují méně často na plný úvazek než ti bez pomocných opatření (G7). Vlastně by se dalo spíše očekávat, že pomocná opatření podporují výdělečnou činnost na plný úvazek. Osoby, které si nenárokují žádná pomocná opatření, částečně žádná nepotřebují, protože mohou normálně pracovat i přes jejich postižení. K tomu je penzum práce na zkrácený úvazek pomocným opatřením, umožňujícím pracovat osobám, jež by nemohly vykonávat žádnou práci na plný úvazek. Všeobecně je podíl postižených, kteří si nárokují pomocná opatření u nižších úvazků vyšší (35% u míst s úvazkem nižším než 50% oproti 20% u míst na plný úvazek), protože dotyčné osoby musí v pracovním světě překonávat více překážek. Rozdíl je menší u těžce postižených, což lze odvodit z toho, že pomocná opatření jsou od určitého stupně postižení nezávislá na velikosti úvazku. Pomocná opatření a míra zaměstnání u postižených pracujících G7 Postižení Postižení Těžce postižení Těžce postižení bez pomocných s pomocnými bez pomocných s pomocnými opatření opatřeními opatření opatřeními Práce na plný úvazek 8 41 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 41 3/19/2013 1:33:09 AM Graf: Osoby s pomocnými opatřeními podle vykonávaného povolání, v % z pracujících postižených G8 Obsluha strojů a zařízení, montéři (6%) Zaměstnanci ve službách a prodavači (21%) edníci a podobné profese (12%) Akademická povolání (19%) Řemesla a podobné profese (12%) Technici a profese stejného druhu (14%) Vedoucí pracovníci (6%) Pomocné síly (7%) Odborníci v zemědělství a lesnictví (3%) Interval spolehlivosti Stejně jako u omezení (G5) existují mezi profesemi velké rozdíly pouze mezi profesemi s nejvyšším podílem pomocných opatření a profesemi s podílem nejnižším. (Zdroj www.curaviva.ch - cd KESR) / 42 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 42 3/19/2013 1:33:09 AM 9 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Nový zákon o ochraně dětí a dospělých Dne 1. ledna 2013 vstupuje v platnost Nový zákon o ochraně dětí a dospěných jako důležitý stavební kámen stoletého, ještě dnes moderního Občanského zákoníku. Podporuje v první řadě sebeurčení a jistou lidí potřebujících podporu. K tomu jsou profesionalizovány dosavadní, často neplacené opatrovnické úřady. Důsledky pro kantony, obce a soukromé poskytovatele (ústavy a instituce) jsou rozsáhlé. Oborová sdružení CURAVIVA Schweiz a INSOS Schweiz zveřejňují včas praktickou provozní podporu jako například pacientské dispozice nebo smlouvy o důchodu, aby aktivně podporovaly ústavy a instituce při provádění nového zákona. Právnické vysvětlivky Zákon o ochraně dospělých zvyšuje požadavky na ústavy 1. Smlouva o pobytu s nesvéprávnými osobami: Nesvéprávné osoby žijících v ubytovacích nebo pečovatelských zařízeních vyžadují zvláštní ochranu. Z tohoto důvodu vydal parlament v zimním období 2008 zvláštní ustanovení pro tento okruh osob. Péče o nesvéprávnou osobu v nějaké instituci musí být upravena písemnou smlouvou. Tato dohoda musí obsahovat výkony zařízení i odměnu, která mu za ně náleží. Článek 378. odst. 3 ve spojení s článkem 382 Občanského zákoníku upravuje zastoupení nesvéprávné osoby v pečovatelském vztahu. Podle toho jsou stanoveni v první řadě manžel, po něm potomci, rodiče a nakonec sourozenci jako zástupci nesvéprávné osoby. Není-li možné zastoupení od někoho z rodiny, určí stát poručníka. U nesvéprávných osob je třeba nejprve prověřit, zda nebyla v rámci preventivního příkazu nebo pacientských dispozic již stanovena nějaká osoba jako poručník. Tato by zůstala kompetentní i pro uzavření smlouvy o poskytování péče s pečovatelským zařízením. Neexistují-li takové dispozice od nesvéprávného klienta, je třeba prověřit, zda byl stanoven poručník s odpovídajícím právem k zastupování pro lékařská opatření. Není-li tomu tak, postupuje se podle výše uvedeného kaskádovitého pořadí. 2. Předpoklady pro opatření omezující pohyb: Omezení nesvéprávné osoby ve volném pohybu jako třeba elektronický hlídací systém, uzamykání dveří nebo namontování mříží na postele připouští zákonodárce pouze tehdy, když nestačí méně razantní opatření nebo když se předtím ukázala tato opatření jako nedostatečná. Omezující opatření musí být vhodná pro to, aby zabránila ohrožení sebe sama, ohrožení třetích osob nebo závažnému porušení soužití uvnitř instituce (čl. 383 Obč. zák.). Zklidnění nesvéprávné osoby pomocí léků není považováno za omezení volného pohybu. Zde jsou rozhodující ustanovení o zdravotních opatřeních podle čl. 377 a dalších Obč. zák. Povinnost poskytovat informace postiženému a jeho zástupci V případě opatření omezujícího pohyb musí pečovatelské zařízení vysvětlit nesvéprávné osobě, co se děje, proč je toto opatření nařízeno, jak dlouho bude podle předpokladů asi trvat, a kdo se o ni bude během této doby starat. Teprve na základě zápisu o tomto rozhovoru, který bude obsahovat jméno dotyčné osoby, účel, druh a dobu trvání opatření, se toto opatření stane právně platným. Kromě toho je třeba informovat osobu oprávněnou k zastupování u lékařského opatření. Tato může nahlížet do zápisů vedených o každém opatření. Dále je třeba sdělit nesvéprávné osobě, a zejména osobě oprávněné k jejímu zastupování, že má právo, kdykoliv, aniž by bylo potřeba dodržet určitou lhůtu, podat stížnost na Úřad na ochranu dospělých. Ten prověří v takovém případě, zda opatření odpovídá zadání zákona. Úkolem pečovatelského zařízení je předat každou stížnost, která mu byla doručena, ať už písemně nebo ústně, Úřadu na ochranu dospělých. Podle zákona nemůže pečovatelské zařízení argumentovat tím, že tato osoba prý ruší soužití, nebo že je k dispozici málo ošetřujícího personálu, takže pečovatelskému zařízení nezbývalo nic jiného, než učinit opatření omezující volný pohyb. Zákon předpokládá, že pečovatelské zařízení dokáže díky dobrému dohledu ošetřujícího personálu nad nesvéprávnou osobou a díky svým možnostem za normálních okolností zabránit rušení 9 43 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 43 3/19/2013 1:33:09 AM soužití. Dále je třeba dbát na přiměřenost, což znamená, že není možné při každém excesu argumentovat, že bylo třeba v zájmu pečovatelského zařízení a jeho dalších obyvatel učinit opatření vedoucí k omezení pohybu. 3. Ochrana osobnosti klienta: Na závěr je pečovatelské zařízení povinno chránit osobnost nesvéprávné osoby, a pokud je to možné, podporovat kontakty s osobami mimo zařízení. Zákonodárce vychází z toho, že je v zájmu instituce, aby si osoby oprávněné k zastupování uvědomovaly svou úlohu a tím také poskytovaly obyvatelům ústavu určitou podporu z venku. Jestliže se o dotyčnou osobu nikdo z venku nestará, oznámí to pečovatelské zařízení Úřadu na ochranu dospělých. 4. Svobodná volba lékaře: Nově je zákonem upravena svobodná volba lékaře v čl. 386 odst. 3 Obč. zák., pokud proti tomu neexistují závažné důvody. Jako důležité důvody uvádí zákonodárce zejména geografickou vzdálenost do zařízení. Ta je pak příliš velká, když externí lékař nemůže v případě nutnosti okamžitě zareagovat a dojet do ústavu. 5. Kantonální dohled: Nakonec podřizuje zákonodárce pečovatelské zařízení kantonálnímu odhledu, pokud není toto již realizováno z předpisů federálních zákonů. 6. Instituce je povinna prověřit, zda existují pacientské dispozice nebo prevenční příkaz: Pečovatelské zařízení musí nově vždy prověřit, zda klient vstupující do ústavu, zřídil prevenční příkaz. Prevenční příkaz znamená, že osoba způsobilá k právním úkonům může kdykoliv pověřit fyzickou nebo právnickou osobu – včetně akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným - převzetím péče o její osobu nebo o majetek, nebo zastupováním při právním jednání v případě její nesvéprávnosti. Předpokladem ve formálním ohledu je stejně jako v případě závěti vlastnoruční sepsání od „A až po Z“ a notářské ověření. Na základě toho se zde může instituce zeptat, zda jsou k dispozici prevenční příkazy, pokud dotyčná osoba s sebou při vstupu nepřináší listinu tohoto druhu, nebo takové listiny nemohou přinést rodinní příslušníci. Stejně tak je třeba stále prověřovat, zda svéprávná osoba sepsala pacientské dispozice ohledně toho, se kterými lékařskými opatřeními v případě své nesvéprávnosti souhlasí, a které odmítá. Pacientské dispozice je třeba na rozdíl od prevenčního příkazu sepsat písemně (ale není nutné, aby byly psány rukou), opatřit datem a podepsat. Ten, kdo sepíše pacientské dispozice, může tuto skutečnost a místo uložení nechat zapsat do pojišťovací karty. 7. Všeobecné zákonné právo na zastupování manželů a partnerů: Pro ústav je nakonec důležité vědět, že existuje v zásadě zákonné právo na zastupování nesvéprávných osob ze strany manželů nebo registrovaných partnerů. Toto právo na zastoupení zahrnuje všechna právní jednání obvykle nezbytná k pokrytí životních nákladů i řádnou správu příjmů a ostatního majetku a v nutném případě i právo otevírat a vyřizovat poštu. V případě právních jednání v rámci mimořádné správy majetku je zapotřebí souhlasu Úřadu na ochranu dospělých. To znamená, že platby v souvislosti s institucí, zdravotní pojišťovnou a další náklady související s pobytem v instituci je možné realizovat prostřednictvím osob označených na základě právních postupů v čl. 374 Obč. zák.. Tím je stanoveno zákonné právo manžela nebo registrovaného partnera na zastupování, pokud se tento staral také dříve, pravidelně a osobně o podporu zastupované osoby. 8. Shrnutí: Pohledem zpět lze konstatovat, že společenství a opatrovnictví byly zrušeny. Nově existují pouze práva na zastupování podle preventivního příkazu, pacientských dispozic anebo poručnictví. Poručník může být upraven v rámci doprovodného poručnictví ve smyslu čl. 393 Obč. zák., zástupného poručnictví ve smyslu čl. 392 Obč. zák., součinného poručnictví nebo komplexního poručnictví. Poslední uvedené představuje kombinaci nebo kumulaci veškerých dříve uvedených poručnictví. Požadavky na instituce se zvýšily zavedením nového Zákona na ochranu dospělých od roku 2012. Proto musejí být prováděna dodatečná zkoumání a zjišťování ohledně existence preventivních příkazů a pacientských dispozic. Dále je třeba zohlednit zákonné právo na zastupování a v instituci musí být uzavřena smlouva o péči s kompetentní osobou oprávněnou k zastupování. Navíc ještě musí být klientovi vysvětlena opatření omezující jeho svobodu a osobě oprávněné k zastupování musí být sděleno, že tato opatření jsou učiněna pouze při vzniku zákonných předpokladů ve smyslu přiměřenosti. K tomu je třeba dbát na ochranu osobnosti a veškerá opatření je třeba vždy spojit s možností podat stížnost ze strany klienta popř. smluvního nebo zákonného zástupce. / 44 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 44 3/19/2013 1:33:09 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Od starého zákona o opatrovnictví k novému zákonu o ochraně dětí a dospělých Přehled hlavních změn Starý zákon Nový zákon Preventivní příkaz/Pacientské dispozice Zákonné právo na zastupování v případě nesvéprávnosti Ustanovení o opatření omezujícím pohyb Poručnictví, společenství, opatrovnictví Poručnictví aplikované nejvhodnějším možným způsobem Opatrovnické odnětí svobody Opatrovnické umístění Lékařské ošetření bez souhlasu Obecní úřad jako opatrovnický institut Regionální odborný úřad Podrobná ustanovení o postupech Správní interní přezkoumání Přímé soudní přezkoumání Hlavní cíle nového zákona – podpora práva na sebeurčení ve formě vlastní péče; omezení ochranných opatření na fyzické osoby – ochrana nesvéprávných osob ve stacionárních zařízeních – zavedení co nejvhodnějších opatření – odpadá prodloužení rodičovské péče a zveřejňování opatření – lepší právní ochrana u opatrovnického umístění (dříve FFE) – vytvoření odborných úřadů a stanovení procedurálních zásad – odstranění diskriminující terminologie Vlastní péče Preventivní příkaz – stanovení fyzické nebo právnické osoby pro případ nesvéprávnosti, psané vlastní rukou a notářsky ověřené – zastupování ve všech záležitostech – prověření/ochrana od Úřadu na ochranu dětí a dospělých (KESB) Pacientské dispozice – lékařská opatření pro případ nesvéprávnosti, písemně, s datem a podpisem – povinnost je dodržovat – v případě sporů rozhoduje úřad KESB Opatření u nesvéprávných (Zákonné zastoupení /zákonná opatření) – manželem (manželkou) nebo registrovaným partnerem (partnerkou), pro — zastupování při – právních jednáních o úhradě životních nákladů – řádném spravování příjmů a majetku – pravomoci pro otevírání pošty 9 45 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 45 3/19/2013 1:33:09 AM – u lékařských opatření — oprávněnost k zastupování je v zákoně podrobně hierarchicky uvedena (preventivní příkaz, poručník, manžel…) — úprava pobytu nesvéprávných osob ve stacionárních zařízeních — omezení volnosti pohybu je možné pouze s jasnými procedurálními předpisy — svobodná volba lékaře — dohlížecí povinnosti kantonů — v případě sporů kompetence úřadu KESB Úřední opatření – centrální změna – zbývá pouze pojem poručnictví, ale je aplikován nejvhodnějším možným způsobem pro každý jednotlivý případ – úřady musejí přesně definovat úkoly: péče o osobu a/nebo o majetek a/nebo zastupování v právním styku – umístění do péče (FU, dříve FFE) s větší právní ochranou – ošetření bez souhlasu v době umístění nově celostátně upraveno – kantony musí upravit následnou péči po pobytu v ústavu, možnost ambulantních opatření Druhy poručnictví – doprovodné poručnictví – zastupující poručnictví s omezením způsobilosti k právním úkonům nebo bez něj – součinné poručnictví se zákonným omezením způsobilosti k právním úkonům – kombinace těchto druhů – komplexní poručnictví se ztrátou způsobilosti k právním úkonům Umístění do opatrovnické péče – věcné důvody beze změn, jiná terminologie: psychická porucha, duševní postižení, těžká zanedbanost – nově právo na zadržení u dobrovolně umístěných osob od vedoucího lékaře (po dobu tří dnů); po uplynutí lhůty propuštění nebo vykonatelné usnesení o umístění – kompetence Úřadu na ochranu dětí a dospělých (KESB); lékař(ka) pouze na maximálně 6 týdnů se zvláštními procedurálními předpisy (vyslechnutí, písemné usnesení, právní prostředky) – lékařská péče u psychických poruch i proti vůli; nařízení od primáře zařízení – procedurální zásady v zákoně; vyslechnutí zpravidla v kolegiu Ambulantní opatření a následná péče – nařízení ambulantních opatření jako prevence před umístěním do opatrovnické péče, pokud kanton toto stanovil – přípustná jsou všechna přiměřená opatření – kompetenci má úřad KESB, v každém případě také lékaři; zpravidla s omezenou lhůtou – možnost nařízení následné péče jako prevence před opětovným umístěním; analogické použití zásad jako při ambulantních opatřeních Odpovědnost – nárok na náhradu škody a popřípadě satisfakci – ručení kantonu vůči poškozené osobě z federálního zákona, poškozená osoba již nemá žádné regresní právo vůči osobě, která škodu způsobila – v kantonálním právu může být uvedeno právo kantonu na náhradu vůči osobě (osobám), které škodu způsobily promlčení – jeden rok od zjištění škody, 10 let od poškozujícího jednání – diferencovaná úprava u trvalých opatření / 46 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 46 3/19/2013 1:33:09 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Úřad – Úřad na ochranu dospělých je odborným úřadem a zároveň je také Úřadem na ochranu dětí – Nejméně tři členové, interdisciplinární složení, právnické vzdělání, sociální práce, pedagogika, psychologie nebo jiné – Podpůrné služby s odborníky z různých oborů, možnost převzít zastupující úlohu – Dozorčí úřady, čistě administrativní, bez rozhodujících kompetencí v zásadních záležitostech v jednotlivých případech Osoba poručníka – Fyzická osoba (odpadá jmenování odborného nebo profesionálního poručníka), možno i více osob, nikoliv právnických – Přání dotyčné osoby a jejích rodinných příslušníků – Osobní uvědomění si úkolu, musí disponovat časem nutným pro péči – Povinnost převzít si mandát, neexistují-li žádné důvody proti tomu, není vázaný na bydliště! – Zvláštní ustanovení pro rodinné příslušníky; žádné prodloužení rodičovské péče již není možné! – Instrukce a poradenství od úřadu KESB Postup – Všeobecné procedurální předpisy stanovené vládou v Obč. zák., zbytek je v kompetenci jednotlivých kantonů; – Přísnější formalizace procedur – Soud jako přímá první instance pro stížnosti, neexistuje již žádné správní interní přezkoumávání; – Žádné zveřejňování opatření – Ustanovení o povinnosti zachovat mlčenlivost a o spolupráci účastníků, ohlašovací povinnost podle federálního zákona (čl. 443 Obč. zák.) Přechodné právo – Nový zákon použitelný od vstoupení v platnost – Automatická přeměna opatrovnictví na komplexní poručnictví od vstoupení zákona v platnost – Ostatní opatření odpadají po třech letech, jestliže nejsou převedena do nového zákona – Časově neomezená umístění do opatrovnické péče musejí být poprvé přezkoumána šest měsíců od vstoupení v platnost, ohlašovací povinnost institucí – Nedokončená řízení převezme nový úřad a dokončí je podle nových procedurálních pravidel 9 47 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 47 3/19/2013 1:33:10 AM Nejčastější otázky na téma ochrana dospělých (FAQs) Kdy vstoupí nový Zákon na ochranu dospělých v platnost? – Nový Zákon na ochranu dospělých vstoupí v platnost dne 1. 1. 2013 a nahradí sto let starý Zákon o opatrovnictví. Co se všeobecně změní se vstupem nového Zákona na ochranu dospělých v platnost? – Podpora práva na sebeurčení (preventivní příkaz, pacientské dispozice) – Lepší ochrana nesvéprávných osob v ústavech (písemná smlouva o péči, podmínky a postupy při omezení volnosti pohybu stanoveny zákonem, informování Úřadu na ochranu dospělých – KESB, pokud se nikdo o nesvéprávnou osobu nestará, dohled kantonů) – Svobodná volba lékaře a zákonem stanovená povinnost ústavu podporovat kontakty s osobami mimo ústav – Co nejvhodnější opatření „podle potřeby“: doprovod, zastupování, součinnost při jednotlivých právních jednáních a rozhodování (správa majetku, osobní péče, právní styk s institucemi, úřady, soudy, pojišťovnami a dalšími smluvními partnery) s odpovídajícím omezením způsobilosti k právním úkonům nebo bez něj v úkolech přenesených na poručníka. Komplexní poručnictví obsahuje zastupování ve veškerých oblastech v případě ztráty způsobilosti k právním úkonům, dříve opatrovnictví – Posílení solidarity v rodině (všeobecné zastoupení nesvéprávné osoby manželem i zvláště při lékařských opatřeních blízkými osobami) – Odstranění stigmatizace: nová terminologie, žádné zveřejňování nařízených opatření (dnes v úředních listech) – Profesionalizace ochrany dospělých (odborné úřady, centrální procedurální základy nově federálně upraveny) – Zlepšení právní ochrany v případě umístění do opatrovnické péče – Všeobecně zlepšená právní ochrana (soudní instance pro stížnosti podle usnesení úřadu KESB, přímé ručení kantonu za pracovníky úřadu a poručníky, oprávněnost stížností blízkých osob) Jaké jsou základní etické postoje a cíle nového Zákona na ochranu dospělých? – Podpora sebeurčení při nejvyšší možné péči (etický konflikt) – Posílení rodinné solidarity – Ochrana nesvéprávných – Opatření omezující svobodu (BeM) jako poslední možnost (ultima ratio) Co znamená nový Zákon na ochranu dospělých pro systém ústavů? Co se změní pro ústavy? – U nesvéprávných osob je zákonem předepsaná smlouva o péči a lékařský plán ošetření – Ve složce musí být preventivní příkaz a pacientské dispozice, popř. musí být vyžádány, dokud je klient svéprávný – Při lékařských opatřeních mohou být rodinní příslušníci oprávněni k rozhodování, i když neexistují žádné pacientské dispozice nebo preventivní příkaz – Nové popisy prací při opatřeních omezujících pohyb (BeM) (musí být zdokumentovány podle zákona) – Rozhodovací kompetence instituce v případě opatření BeM, přičemž je možné napadnout rozhodnutí prostřednictvím stížnosti u úřadu KESB – Povinnost podporovat kontakty, informovat KESB, zahrnutí rodinných příslušníků – Svobodná volba lékaře (oproti ústavnímu lékaři). – Úzká spolupráce s KESB, včetně „práva na ohlášení“ popř. k tomu nezbytné zproštění povinnosti zachovat profesní tajemství Jaké procedurální předpisy nového Zákona na ochranu dospělých musí instituce obzvláště dodržovat? – Opatření omezující pohyb (BeM): nařízena institucí (mohou být přezkoumána úřadem KESB) – Umístění do péče (FU): nařizuje KESB, vykonává ústav – Preventivní příkaz klienta musí být předán úřadu KESB (tento vystaví listinu) – Povinnost informovat KESB v případě: střetu zájmů (mezi osobami oprávněnými k zastupování, u pacientských dispozic, atd.), ke zřízení poručnictví v případě pochybení rodinných příslušníků / 48 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 48 3/19/2013 1:33:10 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Povinnost dotyčných míst spolupracovat s KESB a policií u předvídatelného ohrožení sebe sama nebo spáchání trestného činu, ústavy jsou v tomto případě povinni podat informaci. V případě akutního ohrožení sebe sama nebo ohrožení někoho jiného má instituce právo podat zprávu (je zproštěna povinnosti zachovat profesní tajemství, aby mohla podat hlášení nebo spolupracovat). Ohlašovací povinnost v tomto případě ale nevzniká. Taková ohlašovací povinnost může však vyplynout z pečovatelské povinnosti, navíc ještě existuje odpovědnost ústavů, pečujících o nesvéprávné osoby za to, že tyto nikomu nezpůsobí škodu. Z toho může vyplynout ohlašovací povinnost na úřad KESB (nebo přímo na policii). Jaké výhody a nevýhody mohou/musejí klienti pečovatelských institucí a jejich rodinní příslušníci i samotné pečovatelské instituce očekávat od nového zákona? Klienti: Výhody: větší péče možná pro případ nesvéprávnosti (sebeurčení), lepší právní ochrana, zákonem stanovená péče Nevýhody: sebeurčení se může stát také zátěží, vypořádání s blízkými osobami je stanoveno dopředu, protože tito musí být bráni v úvahu (především u opatření omezujícího pohyb - BeM). Rodinní příslušníci Výhody: více rozhodovacích pravomocí i bez vlastního zplnomocnění (zákonné právo na zastupování), zohlednění rodinných příslušníků popř. blízkých osob je uvedeno v zákoně (opatření BeM) Nevýhody: kaskádovité pořadí v případě lékařských opatření může vést k více sporům uvnitř rodin (kdo vykonává roli poručníka nejvíce?) Pečovatelské instituce: Výhody: více vlastního rozhodování (u opatření BeM), odborný úřad s odborně vzdělanými pracovníky (KESB) namísto dnešních těžkopádných úřadů, sdílení odpovědnosti s úřadem KESB Nevýhody: povinnost vytvářet více dokumentů (opatření BeM, písemná smlouva o péči a lékařský plán péče) Jaké výhody a nevýhody mohou/musí klienti institucí pro postižené dospělé a jejich rodinní příslušníci očekávat od nového zákona? Klienti: Výhody: v případě umístění do opatrovnické péče bude více přihlíženo potřebám nesvéprávných, duševně postižených osob, které nedokážou označit důvěrnou osobu. Systém odstupňování platný ještě dnes může vést k zásahům do způsobilosti k právním úkonům. Zavedení flexibilních poručnictví dávajících individuální odpověď na potřeby dotyčných lidí, odstraňuje diskriminační dopady dnešního zákona. Takto je možné například nařídit správu platu proti vůli opatrované osoby pouze pomocí nařízení o opatrovnictví. K tomu jsou ještě podporovány svobodné rozhodnutí o místě pobytu a svobodná volba možností u lidí potřebujících zvláštní podporu. Nevýhody: Existuje nebezpečí, že bude ohledně lékařských opatření omezeno právo psychicky nemocných osob na sebeurčení kvůli úkonům, které jsou zapotřebí. Rozdělení na psychické poruchy, lékařská opatření a opatření k omezení volnosti pohybu může mít přesahující účinek. Zvláštní řešení pro lidi s psychickým postižením jsou diskriminující. Rodinní příslušníci: Výhody: rodinní příslušníci se mohou obrátit na profesionální a nezávislé úřady. Nevýhody: určující práva rodinných příslušníků jsou upravena přesněji popř. omezena. Jakou roli hrají pacientské dispozice v novém Zákoně o ochraně dospělých? Pacientské dispozice jsou nyní zakotveny v zákoně. Před tím existovaly k tomuto účelu zásady vyplývající ze všeobecné ochrany osobnosti. Již podle dnešní právní situace je sice třeba řídit se těmito dispozicemi, jejich ustanovení v zákoně však spolu s formálními předpisy vyjasňuje, do jaké míry jsou právoplatné. Problém obsahu nového vyjádření vůle v nově nastalých situacích nebo životních okolnostech tím vyřešen není. Proto je třeba ustanovit zvláštní úřady, KESB, na které je možné se obrátit v případě pochybností. Odpovědnost, popř. rozhodování je potom možné rozložit na více účastníků. Kdo rozhoduje o lékařských a pečovatelských opatřeních? Klienti, v případě nesvéprávnosti jejich zástupci (zmocněný zástupce v preventivním příkazu, pacientských dispozicích), poručník nebo zákonný zástupce podle kaskádovitého pořadí. V nouzových případech učiní rozhodnutí lékař nebo ošetřující personál na vlastní odpovědnost a při zohlednění domnělé vůle. Pouze při omezení volnosti pohybu může instituce takové nařízení prosadit proti vůli zástupce, neboť zde náleží rozhodovací kompetence instituci. 9 49 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 49 3/19/2013 1:33:10 AM Je svobodná volba lékaře absolutní a musí být vždy poskytnuta? Svobodná volba lékaře může být omezena pouze z důležitých důvodů. V nouzových případech jde potom o situaci, kdy nemůže být ošetřující lékař dostatečně rychle přivolán, popř. ošetření není možné přesunout na jindy, dokud se ošetřující lékař nedostaví. I v případě lékařů, kteří jsou geograficky příliš daleko, takže nemohou vykonat žádnou návštěvu u pacienta, může být „vnucen“ ústavní lékař. Nedostatečně důležité jsou ekonomické a organizační důvody, např. aby byla usnadněna komunikace mezi pečovateli a lékařem. Důležité důvody mohou být ty z odborného, tedy zdravotně-ošetřovatelského hlediska (např. určitý domácí lékař není vhodný pro ošetřování těžce dementních pacientů, oproti tomu jsou k dispozici vlastní geriatr nebo gerontopsychiatr). Je však možné, že musí být i přesto povolán právě tento domácí lékař a pacient musí jednoduše strpět lékařské ošetření i od ústavního geriatra, jež má potom povinnost podat zprávu tomu lékaři, které si klient ústavu vybral. Co je třeba upřednostnit, když se zástupce klienta pokouší prosadit své vlastní hodnotové představy, místo toho aby dbal na domnělou vůli klienta, která je ústavu známa? Musí být respektováno rozhodnutí zástupce? V případě pochybností nad tím, zda zástupce jedná podle domnělé vůle popř. v zájmu nesvéprávného klienta, je třeba podat zprávu úřadu KESB. Je-li dostatek času, měl by být nejprve veden pohovor se zástupcem (konfrontace s domnělou vůlí klienta z hlediska ústavu a rozpory v jednání zástupce). Jaký je rozdíl mezi opatřeními omezujícími volný pohyb (BeM) a odnětím svobody (FU)? Znamená uzavřené oddělení opatření BeM, nebo FU? Nebo platí jiná ustanovení? Citát z komentáře ROSCH/BÜCHLER/JAKOB, N6 S. 118: «Pro vymezení pojmu omezení volného pohybu jsou určující způsoby, délka trvání, rozsah a intenzita omezení, čili celkově dopady posuzovaného opatření. U závažných omezení volnosti je třeba v případě pochybností také dbát na rámcové podmínky a procedurální pravidla pro odnětí svobody (FU). » Co se stane, když osoba pověřená opatrováním, která působila navíc jako zástupce při lékařských úkonech, vypoví pověření? Použijí se zákonná práva ohledně zastupování. Nejsou-li žádní rodinní příslušníci, kteří by se prohlásili za zástupce, musí být informován úřad KESB, který učiní nezbytná opatření. U trvalé nesvéprávnosti jmenuje KESB v takovém případě poručníka. Ošetřování musí nadále probíhat podle domnělé vůle pacienta. Co se stane, když neodpovídají pacientské dispozice formálním požadavkům – sestaveny písemně, opatřeny datem a podpisem? Pacientské dispozice jsou neplatné, není-li na nich datum a podpis. Je-li možné dokument jasně identifikovat, tzn. přiřadit jednoznačně k nesvéprávné osobě, a je-li možné prokázat dobu, kdy byl sepsán, měla by být ustanovení v něm obsažená použita pro určení domnělé vůle. V tomto smyslu mohou neplatné pacientské dispozice představovat indicii pro domnělou vůli. Jak se zachází s ustanoveními o lékařské péči v preventivním příkazu, když je tento místo vlastní rukou napsán na počítači? Preventivní příkaz sám je neplatný kvůli nedodržení formálních předpisů. Většina ustanovení, která obsahuje, tudíž neplatí. Ta část preventivního příkazu, která obsahuje ustanovení ohledně lékařského/ošetřovatelského nebo osobního ošetření, je platná jako pacientské dispozice a tudíž musí být zohledněna. Jakou pozici zaujímá CURAVIVA Schweiz ve vztahu k novému Zákonu na ochranu dospělých? Nový Zákon o ochraně dospělých vnáší do mnoha sporných otázek a situací větší jasno, a vyžaduje transparentní informace. Práva nesvéprávných osob jsou chráněna, přičemž je mj. upraveno zastupování při lékařském a ošetřovatelském úkonu. To má velký význam především pro starší lidí s demencí nebo pro dospělé postižené (podle postižení). Preventivní úpravy ohledně opatření prodlužujících život mohou být nyní závazně stanoveny ve formě pacientských dispozic pro případ potenciální nesvéprávnosti. Všeobecně byly zpřesněny také kompetence, což znamená úlevu pro všechny účastníky. Neuspokojující je z provozních důvodů ustanovení o svobodné volbě lékaře. S ohledem na odborně kompetentní lékařskou péči je třeba často upřednostnit ustanovení o kompetencích ústavních lékařů. Zejména lékařské ošetření na konci života při použití Palliative Care (paliativní péče) klade zvláštní požadavky. Zdroj: http://www.lifeportal.ch/baby-familie/spielen-erziehung/der-integrative-kindergarten / 50 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 50 3/19/2013 1:33:10 AM 10 P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e / Praxe Děti s postižením – Integrační školka Integrace je v životě důležitým bodem, se kterým by se měly děti setkat co nejdříve. Pro postižené děti toto není vždy zcela jednoduché, neboť rodiče často při hledání vhodné školky žádnou nenajdou. Integrační školky jsou zde výborným řešením, je jich bohužel příliš málo. Integrační školky se vyskytují stále zřídka Integrační školky je třeba často hledat stejně jako jehlu v kupce sena. Na jedné straně se ve společnosti stále více vyjadřuje podpora těmto školkám, na straně druhé to nemají rodiče postižených dětí při hledání vhodného místa ve školce pro jejich potomka vůbec jednoduché. Výhody pro všechny účastníky Jak už název napovídá, jde u integračních školek především o integraci. V praxi se toto provádí skutečně jednoduše. Děti zdravé i postižené navštěvují stejnou školku a jsou spolu bezprostředně konfrontovány. Poměr dětí zdravých a postižených se může mezi školkami značně lišit. V zásadě se však počítá s tím, že přibližně jedna třetina dětí jsou děti postižené. Takové školky jsou samozřejmě dobrým zařízením pro rodiče, v první řadě z něj však profitují děti. Zde si mohou hrát se stejně starými dětmi a navazovat nové sociální kontakty – postižení nehraje v takovém prostředí žádnou větší roli. I zdravé děti z toho mají výhody. Cíleně se naučí nevymezovat „jiné“ lidi, nýbrž jednat nápomocně a být tolerantní. Dobrá zpráva s nevýhodami Pro rodiče postižených dětí je integrační školka jistě dobrým řešením. Skutečnost, že se objevují takové školky stále ještě velmi zřídka, celou problematiku neusnadňuje. I když už jednou takovou školku najdou, není kvůli vysoké poptávce vůbec snadné dostat v ní místo pro svého potomka. Navíc se může stát, že se nějaká další integrační školka nachází příliš daleko, a je třeba vzít v úvahu dlouhé dojíždění. Závěr Integrační školky jsou výborné zařízení. Obzvláště postižené děti z nich profitují, neboť si zde mohou rozvíjet své sociální chování a tím lepší šance pro další život. Zdravé děti oproti tomu se učí pozitivnímu sociálnímu chování spojenému s ochotou pomáhat a tolerancí. V neposlední řadě z toho mají užitek i rodiče. Již nemusejí mít pocit, že se svým postiženým dítětem “zůstali ponecháni na pospas”, nýbrž ho mohou vodit do školky jako všechny ostatní děti. http://www.swissinfo.ch/ger/gesellschaft/Smartphones_Tor_fuer_Behinderte_zur_Welt.html?cid=32010778 10 51 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 51 3/19/2013 1:33:10 AM Smartphones – chytré telefony – brána postižených do světa Lidé s těžkým tělesným postižením budou moci brzy komunikovat se světem pomocí jednoho jediného kliknutí. Umožní jim to mobilní telefon nejnovější generace vyvinutý švýcarskými inženýry. Když se před několika lety objevily na trhu první chytré telefony, přinesli tito mobilní “téměř vševědové” revoluci do každodenního života lidí. Nejnovější zprávy, jízdní řád, nejnovější hit: existuje sotva nějaká digitální aplikace, kterou by si majitelé nemohli do svého moderního kousku stáhnout. Rozsah takzvaných Apps, jak se aplikace nazývají, přitom sahá od velmi užitečných až po dosti zbytečné. Pro jednu skupinu lidí představuje digitální revoluce Apps zcela určitě zisk: pro lidi, jejichž mobilita je kvůli těžkému tělesnému postižení velmi omezena. Ve spolupráci s Nadací pro elektronické pomůcky (SEH) vyvíjí firma ER Systems z Neuenburgu dálkové ovládání umožňující komunikaci s minimem příkazů. Digitální pomocník “James IV”, jak se vynález nazývá, toho umí mnohem vice než obvyklé dálkové ovládání používané lidmi bez postižení. “Pomocník” umožňuje vedle puštění televize na dotek tlačítka, otevírání dveří a rozsvěcení a zhasínání světla také telefonování, zasílání SMS a emailů i surfování po internetu. Fotografie: Béatrice Renz je nadšená z nových možností, které jí nabízí James IV na smartphonu. „Jako malé dítě“ Béatrice Renz je dnes v důsledku nemoci roztroušená skleróza (multiple sklerose - MS) tetraplegičkou, patří však k lidem, kteří během vývoje testují James IV v praxi. Žena pohybuje svým invalidním vozíkem pomocí navigační páky umístěné před její hlavou, na kterou dosáhne bradou. Pomocí tohoto centrálního řízení může Béatrice Renz současně obsluhovat smartphone umístěný na vozíku. Na jeho displeji běží různé příkazy v řadě, takže si Béatrice Renz jednoduše počká na správný okamžik, až bude moci pomocí kliknutí bradou spustit požadovaný příkaz. „Je mi jako malému dítěti, které objevuje novu hračku,“ říká Béatrice Renz nadšeně. „Samostatnost je především věc hlavy. Ale všechno, co mi umožní další nezávislost, je báječný dárek.“ Dobrovolnice testování má radost především z toho, že může pomocí James IV sama psát svým kamarádkům a kamarádkám SMS a e-maily. Umožňuje to Android Psaní je jedna z nejoblíbenějších činností rodačky z Graubündnenu. Vloni vydala knihu „Svištící invalidní vozík“, sbírku anekdot z jejího každodenního života. „Dosud jsem diktovala své myšlenky asistentovi. Pomocí James IV si nyní mohu psát své texty sama a rozvíjet svůj vlastní styl,“ raduje se. Programy defilující na chytrém telefonu před očima Béatrice Renz jsou založeny na stejném systému jako navigace šipek na klávesnici každého počítače. „Systém Android z Google jsme rozvinuli ještě dále, aby byl přístupný pro všechny“, vysvětluje Neil Marietta, inženýr z ER Systems. Zde spočívá revolučnost aplikace James IV, neboť software Google umožňuje obrovskou flexibilitu. Je možné ho nejen přesně uzpůsobit lidem na míru, nýbrž zpřístupňuje každou aplikaci také lidem s těžkým tělesným postižením. Digitální rovnoprávnost „Chce-li si postižený koupit lístek na vlak on-line, stačí stáhnout si aplikaci SBB (Švýcarských drah), neboť tato se automaticky přizpůsobí našemu provoznímu systému,“ říká Marietta. „Postižení mají tudíž přístup do světa zdravých.“ Speciální program specialistů z ER Systems není však jediným trumfem usnadňujícím život lidí s omezenou pohyblivostí. Ukázalo se, že velkou pomocí je také technologie rozpoznávající hlas. Protože se stále zdokonaluje, mohly by být příkazy prováděny stále rychleji, raduje se Marietta za Béatrice Renz a mnoho dalších uživatelů. Zdroj: www.fst.ch / 52 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 52 3/19/2013 1:33:10 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Aplikace (Apps) pro postižené V posledních dvou letech se silně zvýšila poptávka odborníků a rodičů po možnosti využít aplikace pro postižené. Nadace FST se tímto tématem již nějakou dobu zabývá. Představujeme vám malý výběr zajímavých aplikací pro postižené (s důrazem na zvláštní pedagogiku a podporu komunikace). Každý den jsou nainstalovány do sítě nové aplikace. Rozmanitost aplikací, které jsou k dispozici, se zvětšuje tak, že je těžké stále sledovat nejnovější stav věcí. Takový vývoj dává také podnět k zamyšlení nad kvalitou mnohých aplikací. Není snadné najít v té džungli aplikace levné a přitom výborné. Náš seznam vznikl hlavně na základě doporučení uživatelů a odborníků z praxe. V žádném případě nejde o úplný seznam aplikací pro postižené. Zprostředkuje vám první přehled o možnostech, které jsou k dispozici. Jakmile se tento seznam aktualizuje, je již zase zastaralý – tak rychle se zvyšuje nabídka aplikací. Z tohoto důvodu se můžete kdykoliv obrátit na Nadaci FST pro osobní poradenství nebo řešení následného vzdělávání na iPadu ve Vaší instituci, upravené podle Vašich požadavků. Společně shrneme potřeby a najdeme vhodné aplikace a individuální úpravy. 10 53 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 53 3/19/2013 1:33:10 AM Příklady aplikací Obrázek Příčina Název, výrobce, jazyk Následek Magic Piano HD Smule Inc. Cena Zdarma CHF 2,- Sound Touch Lite Celá verze anglicky Sound Touch Interactive CHF 5,Zdarma německy Baby Touch and Hear Celá verze Lite Open Solutions CHF 1,- Oblast Příčina – následek Hudba Vizuální efekty Příčina – následek Zvuky, obrázky Příčina – následek Zvuky, slova, obrázky Popis Interaktivní klavír – jednoduchým dotekem na obrazovku vznikají na černém pozadí vizualizované tóny. Existuje také „opravdový klavír“. Nastavitelná velikost tlačítek. Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením. Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, zjišťování příčiny – následku pomocí hudby. Zábava při zkoušení a „samotné“ produkování hudby. 180 zvuků a obrázků: zvířata, hudební nástroje, vozidla atd. Navrhováno rodiči pro malé děti. Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením. Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, zjišťování příčiny – následku pomocí obrázku v kombinaci se zvuky, zábava při „samostatném poznávání“. Mnoho různých obrázků a k nim patřících slovíček a zvuků v pěti různých kategoriích. Set-up menu je možné na obrazovce zavřít. Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením. Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, zjišťování příčiny – následku pomocí obrázků v kombinaci s pojmenování a zvuky. Zábava při „samostatném poznávání“. 3/19/2013 1:33:10 AM spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 54 Anglicky, (německy, španělsky, čínsky) / 54 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 55 Zdarma Zdarma Další sety za CHF 1,- Zdarma CHF 2,- kreslení, obrázky Příčina – následek Zvuky, obrázky Příčina – následek Zvuky, obrázky Příčina – následek Vizuální efekty Švýcarsku: Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, jednoduché malování, zábava při „samostatném poznávání“ a „zanechávání stop,“ poznání příčiny a následku Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením. Při dotyku obrazovky zůstávají na černém pozadí „světlené stopy“. Změnou nastavení je možné změnit barvu a druh stopy. Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, zábava při „samostatném poznávání,“ poznání příčiny a následku Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením. Vajíčka při doteku prasknou. Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, zábava při „samostatném poznávání,“ poznání příčiny a následku Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením. Jedna úroveň: 12 zvířat vydává zvuky a pohybují se, Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, zábava při „samostatném poznávání,“ poznání příčiny a následku Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením. Jedna úroveň: různé zvuky a zvířata se objevují při dotyku obrazovky. Verze zdarma běží vždy pouze 90 sekund. Mnoho rychlých animací. a ve Love.Echo.Inc Příčina – následek Zdarma (běží vždy 90 sekund) Cíle: první zkušenosti s dotykovou obrazovkou, první klikání, pohybování přístrojem jako spouštěčem zvuků a pohyblivých obrázků, poznání příčiny a následku Užitečné pro děti s kognitivní a tělesným omezením. české rePublice Fire: Glow Doodle-Aid Vizuální efekty CHF 2,- Zvuky, Zvuky Celá verze Celá verze Příčina – následek Zdarma s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v Phodder Hatch! Zeec GmbH (kravička bučí) Die KuhmachtMUH SelenaSoft Inc. Baby Rattle Toy Deadline Look Baby Čtyři různé stránky, na kterých je možné poznat pomocí dotyku obrazovky nebo pohybem iPadu jednoduchou příčinu a následek P o s k y tov á n í m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e 55 / 3/19/2013 1:33:10 AM Přílohy - Statistiky T2.1 Příjemci plnění z invalidního pojištění ve Švýcarsku podle pohlaví a druhu plnění, období od 2006 do 2011 T2.1.1 Pohlaví Muži Ženy Muži a ženy Počet pobírajících osob Rok Individuální opatření Odškodnění v případě bezmocnosti Individuální opatření + Odškodnění v případě bezmocnosti Důchody Individuální opatření + Důchody 2006 105 501 475 5 014 114 654 6 454 2007 106 757 472 5 012 113 390 6 611 2008 106 491 524 5 082 111 646 6 631 2009 92 207 1 242 4 447 109 246 6 787 2010 92 921 1 229 4 566 106 776 7 037 2011 92 617 1 266 4 647 104 632 7 187 2006 78 119 421 3 460 95 260 6 009 2007 79 261 443 3 482 94 353 6 088 2008 79 235 474 3 479 93 617 6 227 2009 71 353 873 3 094 92 390 6 361 2010 72 637 880 3 159 90 637 6 484 2011 72 905 920 3 120 89 337 6 540 2006 183 620 896 8 474 209 914 12 463 2007 186 018 915 8 494 207 743 12 699 2008 185 726 998 8 561 205 263 12 858 2009 163 560 2 115 7 541 201 636 13 148 2010 165 558 2 109 7 725 197 413 13 521 2011 165 522 2 186 7 767 193 969 13 727 Výsledky ovlivnily následující zákonné změny: 1. Od roku 2008 jsou opatření pro zvláštní školení v kompetenci kantonů (NFA). 2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění v případě bezmocnosti. Spolkový úřad pro sociální pojištění, oddělení Statistika IV-Statistika Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected] Informace: Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon / 56 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 56 3/19/2013 1:33:10 AM P o s k y tov á n í T2.1 s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Příjemci plnění z invalidního pojištění ve Švýcarsku podle pohlaví a druhu plnění, období od 2006 do 2011 T2.1.1 Pohlaví Muži Ženy Muži a ženy Počet pobírajících osob Rok Odškodnění v případě bezmocnosti + Důchody Individuální opatření +Odškodnění v případě bezmocnosti + Důchody Celkem pojistné plnění Celkem Pouze Zjišťovací opatření 2006 9 617 4 332 246 047 42 070 288 117 2007 9 812 4 455 246 509 40 356 286 865 2008 10 130 4 633 245 137 40 928 286 065 2009 10 440 4 680 229 049 43 039 272 088 2010 10 710 4 807 228 046 43 605 271 651 2011 10 951 4 869 226 169 44 763 270 932 2006 8 903 4 428 196 600 32 920 229 520 2007 8 977 4 576 197 180 31 938 229 118 2008 9 272 4 732 197 036 33 092 230 128 2009 9 489 4 724 188 284 34 377 222 661 2010 9 734 4 720 188 251 35 250 223 501 2011 10 002 4 815 187 639 35 748 223 387 2006 18 520 8 760 442 647 74 990 517 637 2007 18 789 9 031 443 689 72 294 515 983 2008 19 402 9 365 442 173 74 020 516 193 2009 19 929 9 404 417 333 77 416 494 749 2010 20 444 9 527 416 297 78 855 495 152 2011 20 953 9 684 413 808 80 511 494 319 Výsledky ovlivnily následující zákonné změny: 1. Od roku 2008 jsou opatření pro zvláštní školení v kompetenci kantonů (NFA). 2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění v případě bezmocnosti. Spolkový úřad pro sociální pojištění, oddělení Statistika IV-Statistika Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected] Informace: Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon 57 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 57 3/19/2013 1:33:11 AM T2.1 Příjemci plnění z invalidního pojištění ve Švýcarsku podle pohlaví a druhu plnění, období od 2006 do 2011 T2.1.3 Podíl (v %) počtu pobírajících osob ze všech pojištěnců (0 – důchodový věk)1 Individuální opatření + Důchody Muži 2006 3,33 0,02 0,16 3,62 0,20 2007 3,35 0,01 0,16 3,56 0,21 2008 3,30 0,02 0,16 3,46 0,21 2009 2,83 0,04 0,14 3,35 0,21 2010 2,83 0,04 0,14 3,25 0,21 2011 2,82 0,04 0,14 3,19 0,22 2006 2,54 0,01 0,11 3,10 0,20 2007 2,56 0,01 0,11 3,05 0,20 2008 2,54 0,02 0,11 3,00 0,20 2009 2,27 0,03 0,10 2,93 0,20 2010 2,29 0,03 0,10 2,86 0,20 2011 2,30 0,03 0,10 2,82 0,21 2006 2,94 0,01 0,14 3,36 0,20 2007 2,96 0,01 0,14 3,31 0,20 2008 2,93 0,02 0,13 3,24 0,20 2009 2,55 0,03 0,12 3,15 0,21 2010 2,56 0,03 0,12 3,06 0,21 2011 2,56 0,03 0,12 3,00 0,21 Muži a ženy Odškodnění v případě bezmocnosti Důchody Rok Ženy Individuální Opatření Individuální opatření + Odškodnění v případě bezmocnosti Pohlaví 1 Pojištěné obyvatelstvo odpovídá trvale žijícímu počtu obyvatel uprostřed roku od 0 let až do důchodového věku. Od roku 2011 se počítá s obyvatelstvem roku 2010 (poslední data k dispozici). Výsledky ovlivnily následující zákonné změny: 1. Od roku 2008 jsou opatření pro zvláštní školení v kompetenci kantonů (NFA). 2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění v případě bezmocnosti. Spolkový úřad pro sociální pojištění, oddělení Statistika IV-Statistika Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected] Informace: Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon / 58 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 58 3/19/2013 1:33:11 AM P o s k y tov á n í T2.1 s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Příjemci plnění z invalidního pojištění ve Švýcarsku podle pohlaví a druhu plnění, období od 2006 do 2011 T2.1.3 Podíl (v %) počtu pobírajících osob ze všech pojištěnců (0 – důchodový věk)1 Individuální opatření + Odškodnění v případě bezmocnosti + Důchody Celkem pojistná plnění 2006 0,30 0,14 7,78 1,33 9,11 2007 0,31 0,14 7,73 1,27 9,00 2008 0,31 0,14 7,60 1,27 8,87 2009 0,32 0,14 7,03 1,32 8,35 2010 0,33 0,15 6,94 1,33 8,27 2011 0,33 0,15 6,89 1,36 8,25 2006 0,29 0,14 6,39 1,07 7,46 2007 0,29 0,15 6,38 1,03 7,41 2008 0,30 0,15 6,32 1,06 7,38 2009 0,30 0,15 5,98 1,09 7,07 2010 0,31 0,15 5,93 1,11 7,05 2011 0,32 0,15 5,92 1,13 7,04 2006 0,30 0,14 7,09 1,20 8,30 2007 0,30 0,14 7,07 1,15 8,22 2008 0,31 0,15 6,97 1,17 8,14 2009 0,31 0,15 6,51 1,21 7,72 2010 0,32 0,15 6,45 1,22 7,67 2011 0,32 0,15 6,41 1,25 7,66 Rok Muži Ženy Muži a Ženy Celkem Odškodnění v případě bezmocnosti + Důchody Pohlaví Pouze Zjišťovací opatření 1 Pojištěné obyvatelstvo odpovídá trvale žijícímu počtu obyvatel uprostřed roku od 0 let až do důchodového věku. Od roku 2011 se počítá s obyvatelstvem roku 2010 (poslední data k dispozici). Výsledky ovlivnily následující zákonné změny: 1. Od roku 2008 jsou opatření pro zvláštní školení v kompetenci kantonů (NFA). 2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění v případě bezmocnosti. Spolkový úřad pro sociální pojištění, oddělení Statistika IV-Statistika Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected] Informace: Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon 59 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 59 3/19/2013 1:33:11 AM Přílohy T2.1 Příjemci plnění z invalidního pojištění ve Švýcarsku podle pohlaví a druhu plnění, období od 2006 do 2011 T2.1.1 Pohlaví Muži Ženy Muži a ženy Počet pobírajících osob Rok Individuální opatření Odškodnění v případě bezmocnosti Individuální opatření + odškodnění v případě bezmocnosti Důchody Individuální opatření + Důchody 2006 105 501 475 5 014 114 654 6 454 2007 106 757 472 5 012 113 390 6 611 2008 106 491 524 5 082 111 646 6 631 2009 92 207 1 242 4 447 109 246 6 787 2010 92 921 1 229 4 566 106 776 7 037 2011 92 617 1 266 4 647 104 632 7 187 2006 78 119 421 3 460 95 260 6 009 2007 79 261 443 3 482 94 353 6 088 2008 79 235 474 3 479 93 617 6 227 2009 71 353 873 3 094 92 390 6 361 2010 72 637 880 3 159 90 637 6 484 2011 72 905 920 3 120 89 337 6 540 2006 183 620 896 8 474 209 914 12 463 2007 186 018 915 8 494 207 743 12 699 2008 185 726 998 8 561 205 263 12 858 2009 163 560 2 115 7 541 201 636 13 148 2010 165 558 2 109 7 725 197 413 13 521 2011 165 522 2 186 7 767 193 969 13 727 1 Pojištěné obyvatelstvo odpovídá trvale žijícímu počtu obyvatel uprostřed roku od 0 let až do důchodového věku. Od roku 2011 se počítá s obyvatelstvem roku 2010 (poslední data k dispozici). Výsledky ovlivnily následující zákonné změny: 1. Od roku 2008 jsou opatření pro zvláštní školení v kompetenci kantonů (NFA). 2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění v případě bezmocnosti. / 60 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 60 3/19/2013 1:33:11 AM P o s k y tov á n í T2.1 s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Příjemci plnění z invalidního pojištění ve Švýcarsku podle pohlaví a druhu plnění, období od 2006 do 2011 T2.1.1 Pohlaví Muži Ženy Muži a ženy Počet pobírajících osob Odškodnění v případě bezmocnosti + Důchody Individuální opatření + Odškodnění v případě bezmocnosti + Důchody Celkem Pojistná plnění 2006 9 617 4 332 246 047 42 070 288 117 2007 9 812 4 455 246 509 40 356 286 865 Rok Pouze zjišťovací Celkem opatření 2008 10 130 4 633 245 137 40 928 286 065 2009 10 440 4 680 229 049 43 039 272 088 2010 10 710 4 807 228 046 43 605 271 651 2011 10 951 4 869 226 169 44 763 270 932 2006 8 903 4 428 196 600 32 920 229 520 2007 8 977 4 576 197 180 31 938 229 118 2008 9 272 4 732 197 036 33 092 230 128 2009 9 489 4 724 188 284 34 377 222 661 2010 9 734 4 720 188 251 35 250 223 501 2011 10 002 4 815 187 639 35 748 223 387 2006 18 520 8 760 442 647 74 990 517 637 2007 18 789 9 031 443 689 72 294 515 983 2008 19 402 9 365 442 173 74 020 516 193 2009 19 929 9 404 417 333 77 416 494 749 2010 20 444 9 527 416 297 78 855 495 152 2011 20 953 9 684 413 808 80 511 494 319 Spolkový úřad pro sociální pojištění, oddělení Statistika IV-Statistika Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected] Informace: Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikonoddělení Statistika Spolkový úřad pro sociální pojištění, IV-Statistika Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected] Informace: Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon Výsledky ovlivnily následující zákonné změny: 1. Od roku 2008 jsou opatření pro zvláštní školení v kompetenci kantonů (NFA). 2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění v případě bezmocnosti. 61 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 61 3/19/2013 1:33:11 AM T6.4 Invalidní důchodci ve Švýcarsku v prosinci 2011 podle pohlaví, stupně a příčiny invalidity T6.4.4 Součty plnění (v 1’000 franků), dětské důchody1 Pohlaví Stupeň invalidity Příčina invalidity Vývojové vady Muži Ženy Dohromady Nemoc Úraz Celkem 40-49% 7 406 125 538 50-59% 31 2 573 594 3 198 60-69% 35 1 583 365 1 984 70-100% 401 16 765 2 782 19 949 Celkem 474 21 328 3 866 25 669 40-49% 22 470 61 553 50-59% 82 2 001 235 2 319 60-69% 50 1 225 121 1 396 70-100% 392 11 713 798 12 903 Celkem 546 15 410 1 215 17 170 40-49% 29 876 186 1 091 50-59% 113 4 575 829 5 517 60-69% 85 2 808 486 3 379 70-100% 793 28 479 3 580 32 852 1 020 36 737 5 082 42 839 Celkem 1 Spolkový úřad pro sociální pojištění, oddělení Statistika IV-Statistik Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected] Informace: Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon Výsledky ovlivnily následující zákonné změny: 1. Od roku 2008 jsou opatření pro zvláštní školení v kompetenci kantonů (NFA). 2. Do roku s 2003 byly příspěvky pro bezmocné nezletilé vyřizovány jako individuální opatření; od 2004 jsou vyplácena Odškodnění v případě bezmocnosti. / 62 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 62 3/19/2013 1:33:12 AM P o s k y tov á n í T3.4 s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Pomůcky pro invalidy podle kategorie, 2011 Průměrné náklady na jednu osobu Počet pobírajících Náklady osob2 (Mil. Fr.) Protézy 4 962 9,5 1 922 Ortézy 5 106 16,7 3 278 Obuv a ortopedické vložky do bot 14 078 30,8 2 189 Paruky 5 069 6,9 1 370 Naslouchací přístroje 33 777 48,0 1 422 Pomůcky pro hlavu (bez paruk a naslouchátek) 831 1,0 1 205 Kategorie1 (Fr.) Brýle a kontaktní čočky 455 0,5 1 145 Invalidní vozíky 10 299 47,3 4 593 Motorová a invalidní vozidla 2 239 11,9 5 322 Pomůcky pro slepce a lidi s vysokým stupněm poškození zraku 1 572 5,1 3 267 Pomůcky při chůzi 1 420 0,8 597 Pomůcky na pracovišti, v místě plnění úkolů 3 745 15,3 4 074 Pomůcky pro samostatnost 4 443 19,4 4 368 Pomůcky pro kontakt se světem 2 158 8,4 3 873 Ostatní pomůcky 934 6,6 7 031 Všechny pomůcky 74 607 228,4 3 061 Podle HVI (SR 831.232.51). počet osob, bez dvojího započtení Spolkový úřad pro sociální pojištění, oddělení Statistika IV-Statistika Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected] Informace: Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon 63 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 63 3/19/2013 1:33:12 AM T 14.4.3.0.1 Sociálně- zdravotní instituce: počet klientů 1) podle věku a pohlaví 2011 Věk(Roky) Celkem Domovy důchodců 2) Pečovatelské domovy 2) Instituce pro postižené Instituce pro léčbu závislostí Instituce pro osoby s psychosociálními problémy Celkem v sociálnězdravotních institucích Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Celkem 555 1 132 41 121 96 333 24 045 17 173 3 062 1 110 3 299 2 444 72 082 118 192 190 274 0-19 0 0 35 10 4 926 3 062 171 90 1 233 689 6 365 3 851 10 216 0-4 0 0 0 0 125 70 8 6 70 75 203 151 354 5-9 0 0 1 0 791 430 2 1 126 68 920 499 1 419 10-14 0 0 7 0 1 358 731 6 2 462 192 1 833 925 2 758 15-19 0 0 27 10 2 652 1 831 155 81 575 354 3 409 2 276 5 685 20-39 3 2 474 287 8 220 5 983 1 441 559 944 738 11 082 7 569 18 651 20-24 1 0 89 53 2 591 2 015 327 181 280 223 3 288 2 472 5 760 25-29 0 1 117 63 2 056 1 469 365 143 247 190 2 785 1 866 4 651 30-34 1 0 113 86 1 819 1 260 400 110 211 165 2 544 1 621 4 165 35-39 1 1 155 85 1 754 1 239 349 125 206 160 2 465 1 610 4 075 40-59 43 29 1 786 1 684 8 386 6 230 1 227 405 903 810 12 345 9 158 21 503 40-44 4 4 202 189 2 123 1 584 380 127 244 195 2 953 2 099 5 052 45-49 7 9 344 291 2 254 1 760 369 122 258 232 3 232 2 414 5 646 50-54 12 6 491 462 2 207 1 532 278 83 199 227 3 187 2 310 5 497 55-59 20 10 749 742 1 802 1 354 200 73 202 156 2 973 2 335 5 308 60-69 100 63 3 543 3 559 2 065 1 497 189 49 180 159 6 077 5 327 11 404 60-64 46 22 1 242 1 172 1 363 1 036 137 39 119 101 2 907 2 370 5 277 65-69 54 41 2 301 2 387 702 461 52 10 61 58 3 170 2 957 6 127 70-79 134 148 8 429 12 770 371 283 28 6 33 37 8 995 13 244 22 239 70-74 63 51 3 117 4 006 263 200 19 5 17 29 3 479 4 291 7 770 75-79 71 97 5 312 8 764 108 83 9 1 16 8 5 516 8 953 14 469 80-89 193 571 18 189 46 588 68 82 4 1 6 7 18 460 47 249 65 709 80-84 77 233 8 295 18 347 51 50 3 1 4 5 8 430 18 636 27 066 85-89 116 338 9 894 28 241 17 32 1 0 2 2 10 030 28 613 38 643 90 a + 82 319 8 665 31 435 36 2 0 0 4 8 758 31 794 40 552 9 / 64 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 64 3/19/2013 1:33:12 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e 90-94 64 224 6 393 21 856 5 25 2 0 0 4 6 464 22 109 28 573 95 + 18 95 2 272 9 579 4 11 0 0 0 0 2 294 9 685 11 979 Není známo 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1) Celkem během roku 2) Zohledněni jsou umístění klienti na dlouhodobý i krátkodobý pobyt, i externí klienti, kteří nejsou ubytování Stav údajů ke 26.11.2012 Spolkový úřad pro statistiku, Statistika sociálně-zdravotnických institucí Informace: Erwin Wüest, 032 713 67 00, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon 65 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 65 3/19/2013 1:33:12 AM Věk(Roky) Domovy důchodců 2) Pečovatelské domovy 2) Instituce pro postižené Instituce pro léčbu závislostí Instituce pro osoby s psychosociálními problémy Celkem v sociálnězdravotních institucích Muži Muži Muži Muži Muži Muži Ženy Ženy Ženy Ženy Ženy Ženy Sociálně-zdravotní instituce: počet klientů 1) Celkem T 14.4.3.0.2 2011 Domovy důchodců 2) Ošetřovatelské domovy 2) Instituce pro postižené Instituce pro léčbu závislostí Instituce pro osoby s psychosociálními problémy Celkem sociálnězdravotnické instituce Celkem 1 687 137 454 41 218 4 172 5 743 190 274 Oblast Ženevského jezera 71 22 036 5 002 1 293 655 29 057 Waadt 71 13 240 2 133 1 009 567 17 020 Wallis * 3 954 1 327 229 78 5 588 Ženeva * 4 842 1 542 55 10 6 449 Espace Mittelland 353 33 374 12 056 1 020 3 155 49 958 Bern * 21 461 6 646 610 2 711 31 428 Freiburg 353 3 601 2 589 108 14 6 665 Solothurn * 3 634 1 395 90 87 5 206 Neuenburg * 3 624 1 106 165 303 5 198 Jura * 1 054 320 47 40 1 461 Severozápadní CH 121 16 987 5 722 632 664 24 126 Basilej - město * 4 129 970 274 223 5 596 Basilej - venkov 48 3 665 1 179 199 137 5 228 Aargau 73 9 193 3 573 159 304 13 302 Curych 59 24 960 6 551 471 96 32 137 Východní Švýc. 1 020 20 180 6 912 448 407 28 967 Glarus 467 499 226 38 32 1 262 Schaffhausen * 2 242 137 67 39 2 485 Appenzell A. Rh. 351 1 081 364 75 74 1 945 Appenzell I. Rh. 166 91 55 * * 312 St. Gallen 36 8 301 3 350 172 176 12 035 Graubünden * 3 634 867 14 * 4 515 Thurgau * 4 332 1 913 82 86 6 413 17 820 Střední Švýcarsko 51 13 077 3 983 147 562 Luzern 43 7 052 2 347 112 267 9 821 Uri * 926 202 * * 1 128 / 66 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 66 3/19/2013 1:33:12 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v Švýcarsku: 85 m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e * 2 154 Obwalden * 607 228 * * 835 630 136 * * 774 8 * a ve Schwyz Nidwalden 660 české rePublice 2 899 Zug * 1 708 410 35 210 2 363 Ticino 12 6 840 992 161 204 8 209 1) Celkem během roku 2) Zohledněni jsou umístění klienti na dlouhodobý i krátkodobý pobyt, i externí klienti, kteří nejsou ubytování Stav údajů ke 26.11.2012 Spolkový úřad pro statistiku, Statistika sociálně-zdravotnických institucí Informace: Erwin Wüest, 032 713 67 00, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon 67 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 67 3/19/2013 1:33:13 AM Odhadnutý počet postižených lidí podle pohlaví a věku T20.5.2.1.1 v 2010 Žije v soukromé domácnosti 1) V instituci pro postižené 3) Mírně omezeno Celkem Veškeré obyvatelstvo V domově důchodců nebo ošetřovatelském Celkem (minimum, zaokrouhleno) domově 3) Silně omezeno N (odhadnuto) ± 2) N (odhadnuto) ± 2) N (odhadnuto) ± 2) N N N (odhadnuto) 1 134 000 ± 46 000 813 000 ± 39 000 321 000 ± 26 000 38 546 128 971 1 302 000 Podle věku (bez„ není známo“) 0–15 roků 4) 3 443 0 3 000 16–64 roků 760 000 ± 40 000 4) 545 000 ± 34 000 4) 215 000 ± 23 000 33 241 6 241 799 000 65 roků a více 374 000 ± 26 000 268 000 ± 22 000 106 000 ± 14 000 1 862 122 730 499 000 Ženy 669 000 ± 36 000 489 000 ± 31 000 179 000 ± 19 000 15 917 91 512 776 000 1 195 0 1 000 Podle věku (bez „není známo“) 0–15 roků 4) 4) 4) 16–64 roků 443 000 ± 30 000 330 000 ± 26 000 113 000 ± 15 000 13 905 3 046 460 000 65 roků a více 226 000 ± 21 000 159 000 ± 18 000 67 000 ± 11 000 817 88 466 315 000 Muži 465 000 ± 32 000 323 000 ± 26 000 142 000 ± 19 000 22 629 37 459 525 000 Podle věku (bez „není známo“) 0–15 roků 4) 2 248 0 2 000 16–64 roků 317 000 ± 28 000 4) 215 000 ± 22 000 4) 102 000 ± 17 000 19 336 3 195 340 000 65 roků a více 148 000 ± 16 000 108 000 ± 14 000 40 000 ± 9 000 1 045 34 264 183 000 1) SILC, odhadované hodnoty na základě reprezentativního vzorku z 12.949 osob, 16 let a starších, žijících v soukromých domácnostech. Jako postižení byli definováni lidé s trvalým zdravotním problémem, kteří jsou (hodně nebo málo) omezeni v normálních činnostech každodenního života. Hodnoty jsou zaokrouhleny na tisíce, což může přinést rozdíly v součtech. 2) Hodnoty 95% intervalu spolehlivosti (chybovost odhadovaných hodnot). 3) SOMED, definitivní data. Od roku 2006 byla data získávána na základě nového dotazníku. Byli započítávání klienti (mohli být i externí), i lidé již nežijící v ústavech.Čísla odpovídají celkovému počtu jednoho ročníku osob (jedna osoba představovala více klientů). Instituce pro postižené: bez institucí pro léčbu závislostí a psycho-sociálních problémů. Domovy důchodců nebo s pečovatelskou službou: pouze dlouhodobé pobyty. 4) Není k dispoz. Dotazy: Máte nemoc nebo dlouhotrvající zdravotní problém? Dlouho znamená nejméně 6 měsíců nebo ještě déle. Jste kvůli Vašemu zdravotnímu problému trvajícímu alespoň 6 posledních měsíců omezováni v normální každodenní činnosti? Pokud ano, do jaké míry? Spolkový úřad pro statistiku, šetření o příjmech a životních podmínkách (SILC 2010, Version Nov. 2011) a Statistika sociálnězdravotnických institucí (SOMED) nformace: Pascale Gazareth, 032 713 69 53, [email protected] Poslední změna: 16.05.2012 © BFS - Švýcarský statistický lexikon / 68 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 68 3/19/2013 1:33:13 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e Osoby pobírající invalidní důchod 1) podle stupně invalidity, T 14.2.2.4.4 vad a pohlaví 2011 (Prosinec) Stupeň invalidity Celkem 40-49% 2) 50-59% 60-69% 70-100% 127 639 5 904 18 772 8 603 94 360 Malformace pohyblivých orgánů 301 11 35 12 243 Hydrocefalus 194 1 6 10 177 Epilepsie 1 339 20 49 38 1 232 3 710 Muži, Celkem Vrozené vady Ostatní malformace nervového systému 4 046 44 164 128 Oligofrenie 5 599 59 220 221 5 099 Ostatní vrozené psych. nemoci 1 290 45 99 85 1 061 Malformace smyslových orgánů 327 10 44 16 257 Vrozené poruchy látkové výměny 247 6 24 15 202 5 1 381 Downův syndrom 1 391 1 AIDS 3 - 4 Ostatní malformace 518 17 52 37 412 Není známo 608 2 12 21 573 Infekční nemoci 1 338 36 236 68 998 Nádorová onemocnění 3 251 124 612 195 2 320 Diabetes mellitus 640 15 118 45 462 Schizofrenie 8 622 58 288 134 8 142 Deprese 1 845 59 234 84 1 468 Alkoholismus 1 394 19 99 36 1 240 Ostatní psychické nemoci 40 403 1 172 4 329 1 992 32 910 Nemoci nervového systému 8 713 260 1 211 509 6 733 3 038 94 399 185 2 360 Nemoci smyslových orgánů 2 221 147 444 170 1 460 Nemoci srdce a oběhového systému 4 578 254 1 127 414 2 783 - - 3 Získané vady Vady nervového systému způsobené úrazem Nemoci dýchacího ústrojí 1 260 81 253 111 815 Nemoci trávicích orgánů 1 184 38 255 88 803 Artrózy 1 668 198 490 204 776 Ostatní nemoci pohybových orgánů 20 488 2 010 5 201 2 628 10 649 Vady pohybových orgánů působené úrazem 9 428 1 029 2 349 1 025 5 025 Ostatní nemoci 1 705 94 418 127 1 066 Ženy, Celkem 110 694 6 797 18 967 7 452 77 478 Vrozené vady Malformace pohyblivých orgánů 336 13 66 22 235 Hydrocefalus 130 - 3 2 125 Epilepsie 1 303 18 64 46 1 175 Ostatní malformace nervového systému 3 047 30 131 91 2 795 Oligofrenie 4 799 64 213 226 4 296 Ostatní vrozené psych. nemoci 636 18 35 44 539 Malformace smyslových orgánů 313 12 46 21 234 69 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 69 3/19/2013 1:33:13 AM Vrozené poruchy látkové výměny 291 11 27 2 1 10 243 4 1 209 Downův syndrom 1 216 AIDS 4 Ostatní malformace 482 26 38 25 393 Není známo 293 1 8 3 281 Infekční nemoci 1 016 56 180 70 710 Nádorová onemocnění 3 578 294 773 282 2 229 Diabetes mellitus 392 31 75 28 258 Schizofrenie 5 298 103 350 181 4 664 Deprese 2 476 113 365 154 1 844 Alkoholismus 540 14 57 20 449 Ostatní psychické nemoci 42 799 2 026 6 236 2 578 31 959 Nemoci nervového systému 8 757 517 1 352 652 6 236 - 1 - 3 Získané vady Vady nervového systému způsobené úrazem 1 275 73 204 91 907 Nemoci smyslových orgánů 1 783 140 373 163 1 107 Nemoci srdce a oběhového systému 1 917 171 467 180 1 099 Nemoci dýchacího ústrojí 927 65 201 78 583 Nemoci trávicích orgánů 1 102 77 269 92 664 Artrózy 1 403 164 387 171 681 Ostatní nemoci pohybových orgánů 18 387 2 097 5 412 1 686 9 192 Vady pohybových orgánů působené úrazem 4 609 532 1 237 418 2 422 Ostatní nemoci 1 585 129 396 114 946 1) Pouze osoby žijící ve Švýcarsku 2) Včetně těžkých případů se stupněm invalidity mezi 34 a 39% (záruka výskytu na základě nároků na plnění získaných před rokem 1988) Spolkový úřad sociálního zabezpečení Informace: Markus Buri, 031 322 91 35, [email protected]. ch / Beat Schmid, 031 322 91 02, [email protected] © BFS - Švýcarský statistický lexikon Poznámka překladatele: ve výchozím textu (originále) se vyskytují překlepy a chyby. Z tohoto důvodu mohlo dojít při překladu k určitým posunům. / 70 spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 70 3/19/2013 1:33:13 AM P o s k y tov á n í s lu ž e b s o c i á l n í P é č e P ro s e n i o ry v české rePublice a ve Švýcarsku: m e z i n á ro d n í ko m Pa r ac e 71 / spoluprace_CR_CH_redgap_GRAFy.indd 71 3/19/2013 1:33:13 AM
Podobné dokumenty
Nachname Vorname Adresse PLZ Ort e-mail Geb - alt
Patrick
Josef
Bernhard
Charly F.
Erich
Hubert
Hugo
Josef
Markus
Fredy
Josef
Othmar
Markus
Max
Peter
Thomas
Lukas
Stefan
Paul
Beat
Franz
Josef
Leo
René
Stephan
Walter
Erich
Werner
Armin
Martha
Rober...
Náhrada mzdy po dobu pracovní neschopnosti
také od 1. 1. 2008).
Sazby 30 % nebo 69 % z redukovaného průměrného výdělku (§ 192 odst. 4 zp)
je možno zvýšit, ale zřejmě pouze u zaměstnavatelů, kteří odměňují mzdou. Absolutním limitem je vždy p...