prosinec Čertovka
Transkript
ČERTOVKA LOKALITA PROSINEC 2012 Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů z e správy Vážení čtenáři, Obce v lokalitě Kraví hora diskutují o povolení průzkumů v rámci mezinárodní pracovní skupiny FSC pravidelně navštěvuji řadu zemí, které se aktivně angažují v problematice bezpečného uložení radioaktivních odpadů. V tom, jak daleko jsou s přípravou hlubinného úložiště, existují mezi členskými státy velké rozdíly. Všechny státy se ale shodují v jednom – nejdůležitější je získat nejen souhlas, ale i podporu místních obyvatel. Tak dlouhodobý projekt nemůže záviset pouze na jediném direktivním rozhodnutí politické reprezentace. Naopak, musí vzejít z dlouhodobé spolupráce na lokální úrovni. Důležité je také to, aby místní obyvatelé byli s každým krokem tohoto procesu srozuměni. Pracovní skupina FSC od svého vzniku usiluje o propojení všech (jednotlivců i skupin), kdo stojí o dialog a kdo si přeje přispět ke konstruktivnímu řešení problému. Všem aktérům FSC poskytuje prostor k vyjádření svých názorů a u jednacího stolu spojuje názorově protichůdné skupiny. Věříme, že otevřenost a důvěra jsou klíčem k vzájemné dohodě. Přestože pracovní seminář FSC je tu letos poprvé, Českou republiku jsem navštívil již několikrát. Mohu tedy s jistotou říci, že debata o hlubinném úložišti je zde na dobré cestě. SÚRAO se mění ve skutečně otevřenou a komunikující organizaci. Starostové a obyvatelé dotčených obcí začínají aktivně požadovat legislativní změny, které budou lépe reflektovat jejich zájmy. Existuje tu snaha zapojit do debaty i představitele státu a širší veřejnost. Nebude to totiž úložiště SÚRAO, ale úložiště celé České republiky. Jsem rád, že seminář FSC mohl také přispět k posílení potřebné diskuze na téma, jak ku prospěchu a spokojenosti všech radioaktivní odpady bezpečně uložit. Claudio Pescatore, generální sekretář pro oblast radioaktivních odpadů OECD/NEA z obsahu: 4 z p r á v y Tis u Blatna Místní zastupitelstva po vzájemné dohodě zařadila hlasování o průzkumech do programu svých říjnových zasedání ...str. 2 str. 3 str. 4 str. 5 FSC poprvé v České republice Exkurze do provozů SÚRAO Pracovní skupina pro dialog 2 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Obce v lokalitě Kraví hora diskutují o povolení průzkumů Místní zastupitelstva po vzájemné dohodě zařadila hlasování o průzkumech do programu svých říjnových zasedání. Koncem října již bylo jasno: šest ze sedmi obcí hlasovalo pro povolení průzkumů. Sedmý Bukov se rozhodl nejprve uspořádat k tématu referendum. Téma geologických průzkumů otevřela jako první z lokalit Kraví hora. Rozhodnutí zabývat se povolením průzkumů předcházela intenzivní komunikace mezi obcemi a SÚRAO. Diskuze probíhala nad zněním Dohody o spolupráci, jež upravuje podmínky geologických průzkumů. Přestože smlouvu se SÚRAO uzavírá každá zvlášť, zvolily obce při prosazování svých požadavků společný postup. Jako odborného oponenta zvolili starostové jaderného fyzika, člena tzv. „Pačesovy komise“ doc. Ing. Petra Otčenáška. Na právním rozboru obcí se podíleli jak nezávislí právníci, oslovení obcemi, tak i jeden ze zastupitelů z obce Olší, Mgr. Miroslav Lahoda. Teprve po dojednání finálního znění smlouvy zařadili zastupitelé hlasování o této smlouvě a průzkumech do programu svých řádných zasedání. některé věci nad rámec zákona. Co se týče souhlasu s průzkumem v kontextu souhlasu s úložištěm, myslím, že to je jen fráze. Obec se může bránit jen minimálně, a pokud stát bude chtít něco prosadit, tak si to zkrátka prosadí. Já bych měl největší radost, kdyby se vybrala opravdu nejvhodnější lokalita z geologického hlediska, tedy hlavně z pohledu bezpečnosti a ne podle toho, kde je jaký odpor obyvatelstva. Osobně jsme zastáncem jaderné energetiky, tudíž jsem smířen i s odpadem, který se zkrátka někde v ČR uložit musí. Přinášíme vám postřehy dvou starostů: paní Jany Vrbkové z Věžné a Ing. Martina Pavlíčka z Olší. 2. Zjišťovali jste si názory spoluobčanů? Co si myslí zastánci a co odpůrci? Vrbková: Jsme malá obec, kde se všichni navzájem známe, takže jsem určité povědomí o názoru ostatních měla již dříve. Přesto jsme před rozhodováním zastupitelstva uspořádali anketu, ve které se 99 ze 155 voličů vyslovilo pro průzkum (proti bylo 41). 1. Jak jste hlasoval/a Vy osobně a proč? Vrbková: Já osobně jsem stejně jako 7 dalších členů zastupitelstva hlasovala pro průzkum. Postup SÚRAO před uzavřením smlouvy v naší lokalitě považuji za velmi vstřícný. Proběhla veřejná schůze s občany, dostali jsme možnost exkurze do Jaderné elektrárny Dukovany a návštěvy průzkumné štoly Josef. Myslím si, že všichni občané, kteří mají o tuto problematiku zájem, měli dostatek příležitostí k získání informací. Vstřícnost SÚRAO oceňuji především ve srovnání s budováním podzemního zásobníku plynu, o kterém nebyli informování ani občané, ale ani starostové okolních obcí. Co se týká finančního příspěvku pro obec, ten nehrál v mém rozhodování žádnou roli. Peníze navíc jsou vždy příjemné, ale já bych se rozhodovala stejně i bez příspěvku. Lidé by si měli uvědomit, že nemohou od státu jen brát, ale že musejí i dávat. Pokud chceme používat elektřinu, musíme se smířit s tím, že vzniká nějaký odpad, a ten je třeba v budoucnu někde uložit. Pavlíček: Poslední dobou zaznamenávám rostoucí zájem, ale také odpor lidí, podle mého názoru hlavně kvůli tlaku několika osob, které proti průzkumům velmi aktivně vystupují. Jakkoli nezpochybňuji práva každého na vlastní názor a diskuzi podporuji, bohužel ne vždy je debata vedena korektně a za použití korektních informací. Zvláště občané bez přístupu k informacím „z druhé strany“ jsou v takové situaci výrazně náchylnější k zaujetí odmítavého stanoviska. Místo odpovědného posuzování pro a proti vede současná atmosféra ke vzniku různých fám. Mrzí mě, když podávané informace nejsou úplné, jsou zkreslovány, diskuze se mění na osobní výpady proti zastupitelům či starostům, nebo jsou dokonce záměrně rozšiřovány lži. Mám pocit, že SÚRAO zde příliš neplní svoji informační „povinnost“ a hlasy odpůrců jsou tak slyšet daleko více, než argumenty pro realizaci průzkumů. Obecně lze říci, že spoustu lidí téma průzkumů dosud nezajímalo ani nyní nezajímá, a to i přes dřívější snahu obce o relevantních okolnostech informovat. Současně řada lidí je zřejmě proti jen z principu. Z veřejně prezentovaných argumentů odpůrců zaznívá, že souhlas s průzkumy se rovná souhlasu se samotným úložištěm, že dojde ke snížení hodnoty pozemků v dotčeném území, a že SÚRAO není schopna průzkumy ani samotné úložiště realizovat tak, aby nevzniklo riziko škod na majetku a životním prostředí. Naopak zastánci spolupráce se SÚRAO uvádějí zájem být pro SÚRAO při realizaci průzkumu partnerem, dostávat veškeré potřebné informace, projednávat se SÚRAO případné námitky a podněty. Nikoli nepodstatná je také otázka finančních kompenzací, které např. u obce Olší hrají značnou roli s ohledem na stále řešené otázky nutných výdajů a napjatého rozpočtu obce. Pavlíček: Hlasoval jsem na základě svého svobodného rozhodnutí a samozřejmě na základě informací, které jsem doposud získal. Dohodu o průzkumech vnímám jako určitou výhodu pro obec, jako způsob, jak si vymínit 3. Uvažujete o působení v Pracovní skupině pro dialog o hlubinném úložišti? Vrbková: O činnosti Pracovní skupiny pro dialog jsem získala více informací teprve v poslední době. Myslím si, že má smysl a může obcím hodně pomoci. Své působení v Pracovní skupině zatím zvažuji. Pavlíček: Za naši lokalitu jsme delegovali jiné tři zástupce. Já se bohužel kvůli své pracovní vytíženosti nemůžu těchto jednání zúčastnit. 4. Vypíšete po vzoru Bukova referendum ke geologickým průzkumům? Vrbková: Ne, anketa byla jednoznačná a zastupitelstvo už rozhodlo. Pavlíček: Původně zastupitelstvo Olší hlasovalo o návrhu smlouvy se SÚRAO bez předchozího průzkumu názorů. Vycházeli jsme ze zjevného nezájmu většiny občanů a rovněž z faktu, že katastr obce Olší je případným průzkumným územím dotčen jen zcela minimálně. Nicméně s ohledem na vzniklou situaci se zastupitelstvo rozhodlo zjistit aktuální názor občanů na problematiku průzkumů. Uděláme anketu, případně referendum, zřejmě společně s volbou prezidenta. „ Vstřícnost SÚRAO oceňuji především ve srovnání s budováním podzemního zásobníku plynu, o kterém nebyli informování ani občané, ale ani starostové okolních obcí. „ 5. Co by měl podle Vás nyní udělat stát, pokud chce, aby se příprava hlubinného úložiště posunula? Vrbková: Stát, potažmo jeho zástupci, by měli více jednat s lidmi. Zúčastnila jsem se již několika kulatých stolů či jednání, kterých se měli zúčastnit zástupci vlády, parlamentu či senátu, ale buď se na poslední chvíli omluvili (nebo vymluvili) a nepřišli, nebo přednesli svůj příspěvek a rozloučili se, aniž by čekali na reakce a podněty ostatních. Takový přístup se mi nelíbí. Pavlíček: Stát by měl hlavně jasně vytyčit cíle a představy, jak míní v budoucnu postupovat. Současně by mělo jasně zaznít, že samotné hlubinné úložiště nebude v lokalitě vybudováno, pokud s tím všechny dotčené obce nebudou souhlasit. Jedině tak lze podle mého názoru dosáhnout souhlasu obcí, prozkoumat více lokalit a vybrat tu skutečně geologicky a ekonomicky nejvýhodnější. zprávy ze správy 3 Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Fórum o budování důvěry poprvé v České republice Česká republika v říjnu poprvé hostila mezinárodní zasedání Fóra o budování důvěry FSC (Forum on Stakeholder Confidence), které se zabývá komunikací při ukládání radioaktivních odpadů. Týdenní seminář probíhal v Praze, v Karlových Varech a v Chyši. Součástí semináře byla veřejná beseda v obci Blatno v lokalitě Čertovka. Fórum FSC Agentury pro jadernou energii při OECD představilo zahraničním hostům situaci týkající se přípravy hlubinného úložiště v České republice. Český pohled na problematiku přednesli zástupci dotčených lokalit, ekologická sdružení, odborníci, představitelé státních organizací a další hosté. Delegáti z členských zemí OECD (např. Belgie, Finsko, Francie, Kanada, Maďarsko, Švédsko, USA a další) se naopak podělili o zkušenosti ze svých zemí. „ Účastníci také debatovali o přidaných hodnotách, které výstavba úložiště může lokalitám přinést. Kromě finančních příspěvků zmiňovali zástupci z Francie, Švédska a Finska především dlouhodobý rozvoj lokalit. „ FSC se zabývalo mimo jiné legislativním rámcem pro přípravu úložiště, především možností obcí do procesu aktivně zasahovat. Právě malé pravomoci obcí označili zástupci české veřejnosti za jednu z hlavních překážek při jednání o hlubinném úložišti. Účastníci také debatovali o přidaných hodnotách, které výstavba úložiště může lokalitám přinést. Kromě finančních příspěvků zmiňovali zástupci z Francie, Švédska a Finska především dlouhodobý rozvoj lokalit. V rámci semináře proběhla rovněž veřejná debata v jedné z lokalit vytipovaných pro geologické průzkumy k výstavbě úložiště. Hostitelské funkce se ujala obec Blatno Účastníci semináře diskutovali ve skupinách smíšených z českých a zahraničních zástupců. Závěry z debaty v každé skupince přednesl její předseda před celým plénem z lokality Čertovka. Veřejné debaty se zúčastnilo asi 60 místních obyvatel, kteří se zahraničních účastníků ptali zejména na jejich zkušenosti z období geologických průzkumů v jejich regionech, na rizika související s životním prostředím a také na vliv výstavby na ceny nemovitostí. Zasedání FSC se v Česku uskutečnilo poprvé a celkem se ho zúčastnilo na 110 zástupců všech zájmových skupin, kterých se příprava úložiště týká. Téměř 50 účastníků přicestovalo do České republiky z členských zemí OECD. Pracovní skupina FSC se od svého vzniku v roce 2000 zaměřuje na podporu dialogu všech, kteří se o přípravu hlubinného úložiště zajímají. Ve všech 16 členských zemích FSC usilují o konstruktivní řešení problematiky radioaktivních odpadů, tak aby výsledné rozhodnutí bylo konsenzem všech zúčastněných stran. Konečné rozhodnutí o technickém řešení konce palivového cyklu potřebuje souhlas a podporu široké veřejnosti. Co zaznělo na zasedání FSC Kathleen Derveaux, koordinátorka sdružení STORA z belgické obce Dessel, v jejímž katastru se buduje úložiště nízko a středněaktivních odpadů: „Ze společných diskuzí mezi občany Desselu a zadavatelem projektu úložiště vzešla řada nápadů a návrhů, jak se může naše lokalita rozvíjet. Kromě investic do infrastruktury, kultury a životního prostředí vznikne v naší lokalitě informační středisko, bude založena technická škola zaměřená na jaderné obory a budou podpořeni místní podnikatelé.“ Marie Berggren z občanského bezpečnostního výboru ve švédském Osthammaru: „Jednou z našich podmínek vyjednávání bylo, že veškeré aktivity místní samosprávy související s hlubinným úložištěm musejí být hrazeny ze zvláštního fondu. Tedy nikoliv z rozpočtu obce. Za peníze z fondu si lokalita najala řadu renomovaných odborníků, kteří pomáhají s nezávislou oponenturou předkládaných dokumentů a řešení.“ Součástí semináře FSC byla veřejná debata v obci Blatno, lokalita Čertovka 4 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Zájemci z lokalit se mohou prostřednictvím exkurzí podívat do provozů SÚRAO a seznámit se s jejich činností Správa úložišť radioaktivních odpadů se zabývá nejen vyhledáváním vhodné lokality pro hlubinné úložiště, ale také provozem stávajících úložišť nízko a středněaktivních odpadů, či výzkumem technologií ukládání. V letošním roce se pro zájemce z lokalit uskutečnily tři exkurze: dvě do výzkumné laboratoře ve štole Josef u Slapské přehrady (pro lokalitu Kraví hora) a jedna do úložiště Richard v Litoměřicích (pro lokalitu Čihadlo). V sobotu 15. září 2012 uspořádala Správa úložišť odbornou exkurzi na úložiště radioaktivních odpadů Richard v Litoměřicích, kde se ukládají nízko a středněaktivní institucionální odpady. Institucionální odpady vznikají ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství nebo ve výzkumu. Pozvání přijali občané z lokality Čihadlo (obce Lodhéřov, Deštná, Světce a Pluhův Žďár). Návštěvníci shlédli podzemní prostory úložiště a vyslechli odbornou prezentaci o historii a současnosti ukládání radioaktivních odpadů v úložišti Richard. Možnost prohlédnout si provozní prostory účastníci exkurzí ocenili. „Je velká škoda, že jen tak málo lidí má o tuto problematiku zájem, a aniž by se něco chtěli dozvědět, rovnou vše odsoudí,“ poznamenala paní Jana z Deštné při prohlídce Richarda. Štola Josef skrývá unikátní podzemní laboratoř Na exkurzi do bývalé štoly Josef vyrazili v říjnu zájemci z Kraví hory. Zájem obyvatel z této lokality byl velký, proto se do štoly Josef vypravili ve dvou etapách. První skupinka vyrazila 6. října, druhá 20. října. materiál s unikátními vlastnostmi bude nezbytnou součástí obalového souboru při ukládání vyhořelého jaderného paliva. Účastníci shlédli odborné prezentace pracovníků výzkumného centra, seznámili se s projekty zaměřenými na ukládání vyhořelého jaderného paliva a navštívili laboratoř v podzemních chodbách. V těchto chodbách se nejprve ověřovala možnost obnovit těžbu zlata. Nyní slouží pro praktickou výuku několika univerzitám. Podzemní laboratoř je v bývalé průzkumné štole Josef, jejíž ražba souvisela s geologickým průzkumem zlatonosných ložisek. Díky podpoře Ministerstva životního prostředí (majitel podzemního díla), obce Chotilsko a společnosti Metrostav se zde výukové a výzkumné středisko podařilo zprovoznit Fakultě stavební ČVUT v Praze. Štola se nachází přibližně 50 km jižně od Prahy mezi obcemi Čelina a Smilovice u Slapské přehrady. Správa úložišť radioaktivních odpadů se ve štole Josef podílí na výzkumech spojených s přípravou a výstavbou hlubinného úložiště. Jeden z projektů se například věnuje zkoumání kvality a zpracování bentonitu. Tento přírodní Na základě letošní kladné odezvy chystá SÚRAO odborné exkurze pro občany z lokalit zorganizovat i v příštím roce. Exkurze jsou vhodné i pro školy. Všechny připravujeme ve spolupráci se starosty. zprávy ze správy 5 Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Dva roky Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti: Co dokázala a kam směřuje? V listopadu 2010 vznikla Pracovní skupina pro Dialog (PS Dialog), která chce přispět k transparentnímu výběru vhodné lokality pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva a vysokoaktivních odpadů. Hlavním cílem je podpořit a posílit aktivní účast veřejnosti v tomto dlouhém a složitém procesu. Pracovní skupině pro Dialog brzy skončí její dvouletý mandát, a je tedy ideální chvíle pro zhodnocení její činnosti. Koncem roku skončí všem členům PS Dialog jejich dvouletý mandát. Proto byly osloveny všechny dotčené organizace a instituce s žádostí o spolupráci při opětovné nominaci svých zástupců pro následující dvouleté období, nebo zvolením zástupců nových. Novými členy v PS Dialog budou zástupci lokality Kraví hora. Jakmile bude známé nové složení, dojde ke hlasování o předsedovi a místopředsedovi. PS Dialog již druhým rokem předsedá PhDr. Zdenka Vajdová ze Sociologického ústavu Akademie věd. Následně proběhne diskuze o budoucí náplni práce a cílech pro další funkční období. Pracovní skupina pro Dialog se schází pravidelně čtyřikrát ročně. Jejím dosud největším úspěchem je prosazení finančních příspěvků lokalitám za povolení geologických průzkumů. Jedná se o nemalé příspěvky z jaderného účtu, které by mohly přinést do rozpočtů obcí v lokalitě, která se zapojí do průzkumů 10 až12 mil Kč ročně a za celé období do roku 2018 až 72 milionů Kč. Nyní je největším úkolem Pracovní skupiny pro Dialog navrhnout novou legislativu k hlubinnému úložišti za účelem posílení postavení obcí v procesu jeho umisťování a budování. V úvahu připadá několik variant: úprava horního či atomového zákona, nebo vytvoření zcela nového zákona o hlubinném úložišti. Důležitým bodem budoucí legislativy je tzv. kompromisní varianta práva veta – absolutní veto obcí neplatilo ani ve Skandinávii, která všem zemím EU slouží v souvislosti s hlubinným úložištěm za vzor. V Čechách se uvažuje o podobném modelu. Šlo by o závazné stanovisko dotčených obcí, které by v případě jejich nesouhlasu a nutnosti přesto lokalitu vybrat mohlo být překonáno po veřejném slyšení a následném hlasování v Senátu ČR. Obce by se mohly vyjádřit buď jednou, nebo dokonce dvakrát – jednou při zúžení výběru lokalit na dvě kandidátní a podruhé při rozhodování o finální lokalitě. Obcím by se tak jejich právní postavení při jednání Jedním z významných úkolů PS Dialog bude v roce 2013 dopracování legislativních návrhů, které posílí postavení obcí v procesu výběru lokality se státem významně posílilo. Dnes jim to garantuje Správa úložišť radioaktivních odpadů, která s obcemi uzavírá dobrovolné dohody o spolupráci. Dohody jsou dnes na obcích projednávány v souvislosti s připravovanými geologickými průzkumy. Pracovní skupinu pro Dialog podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a často s ní úzce spolupracuje i Ministerstvo životního prostředí. V současné době má Pracovní skupina 29 členů, z nichž většina jsou zastupitelé obcí a zástupci ekologických organizací z uvažovaných lokalit. Kromě nich v Pracovní skupině zasedají ještě ekologové s celorepublikovou působností a zástupci státních úřadů – ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva životního prostředí, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a obou komor parlamentu. Jednoho zástupce má rovněž Správa úložišť radioaktivních odpadů. Většinu tak v Pracovní skupině mají oproti zástupcům státu lidé z lokalit. Činnost Pracovní skupiny pro Dialog můžete sledovat na webových stránkách SÚRAO: http://www.surao.cz/cze/Pracovni-skupina Obce a SÚRAO společně projednávají znění smlouvy o průzkumech Zapojení obcí do geologických průzkumů bude upravovat Dohoda o vzájemné spolupráci mezi SÚRAO a obcemi. Tam, kde se o dohodě již jedná, mohou obce finální podobu ovlivnit. V lokalitách, kde již proběhly veřejné besedy se všemi obcemi, oslovila Správa úložišť radioaktivních odpadů zastupitelstva všech obcí s návrhem na zapojení obcí do procesu výběru lokality. Součástí tohoto návrhu je i plné znění Dohody o vzájemné spolupráci mezi SÚRAO a obcemi, která vymezuje podmínky a průběh geologických prací v lokalitě. Obce mohou znění dohody ovlivnit. Jednání o dohodě již proběhla v lokalitě Kraví hora. Obce v lokalitě uspořádaly několik společných schůzek, na nichž si své požadavky na změny společně ujasnily. Po projednání Správa úložišť tyto změny do finálního znění dohody zapracovala. Jednalo se například o podmínku, že geologický průzkum proběhne na minimálně čtyřech lokalitách, nebo to, že SÚRAO zpracuje před zahájením prací monitorovací plán potenciálně dotčených složek životního prostředí a jeho výsledky bude pravidelně s obcemi projednávat. borníka se přitom mohou pohybovat až do výše 150 tisíc Kč ročně, nejvýše však může lokalita od SÚRAO za všechny projekt oponující odborníky ročně obdržet 400 tisíc Kč. Smlouva jasně definuje, že souhlas s provedením průzkumných prací není souhlasem s vybudováním hlubinného úložiště. Důležitým prvkem smlouvy je i možnost lokality určit odborníky, kteří budou geologické průzkumy sledovat a případně i oponovat, a to jak po právní, tak po odborné stránce. Výsledky průzkumů potvrdí nebo vyvrátí vhodnost zkoumané lokality pro možné umístění hlubinného úložiště. Pokud z geologických a bezpečnostních analýz vyplyne, že lokalita je nevhodná, bude ze seznamu vytipovaných lokalit jednou provždy vyškrtnuta. Po vzoru svých zahraničních protějšků SÚRAO práci těchto odborníků uhradí. Náklady za práci jednoho od- Smlouva je dvoustranný právní akt, na kterém se před jeho podpisem shodnou obě smluvní strany. Obce tak do smlouvy mohou definovat své podmínky spolupráce. 6 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Letem světem… v Maďarsku Maďarsko provozuje jednu jadernou elektrárnu (Pakš), která zajišťuje asi 40 % z celkové domácí produkce elektrické energie. Původní výkon čtyř reaktorů VVER 440 byl již dvakrát navýšen. V současné době celkový čistý výkon každého z reaktorů představuje 470 MWe. Maďarská vláda v roce 2006 schválila prodloužení životnosti elektrárny z původních 30 na 50 let. Výrobní licence tedy skončí až v roce 2037. Stejně jako jiné země, které mají na svém území jaderná zařízení, musí se o své radioaktivní odpady postarat i Maďarsko. Za bezpečné skladování vyhořelého jaderného paliva a ukládání radioaktivních odpadů zde odpovídá společnost RHK (Radioaktív Hulladéko- kat Kezelő Közhasznú Nonprofit Korlátolt Felelősségű Társaság) - Veřejná společnost pro nakládání s radioaktivním odpadem. Skladování i ukládání radioaktivních odpadů – a v budoucnu také likvidace vysloužilých jaderných zařízení – se financuje ze zvláštního jaderného fondu, na který od roku 1998 putují peníze z výroby jaderné energie. Vyhořelé jaderné palivo je zatím uloženo v meziskladu přímo v areálu jaderné elektrárny Pakš. Jedním z úkolů společnosti RHK je, stejně jako v České republice, vybrat lokalitu pro výstavbu hlubinného úložiště pro vyhořelé jaderné palivo a vysokoaktivní odpady. V současnosti se k tomuto účelu zkoumá vhodnost jílovcových hornin v jihozápadním Maďarsku v oblasti pohoří Mecsek severně od jihomaďarského města Pecs. Nízko a středněaktivní odpady se od letošního roku ukládají do nového podzemního Národního úložiště ve skalnaté formaci Uveghuta v jižním Maďarsku na území obce Bataapati. Výstavba nadzemního areálu úložiště přišla na 150 milionů EUR a dokončena byla již v roce 2008. Podzemní prostory byly dokončeny v roce 2011. Víte, že… V Maďarsku se pěstují výborná vína. Nejznámější jsou z bílých tokajské a z červených Egri Bikavér. Země je oblíbenou kulinářskou destinací. Mezi typická jídla patří variace gulášů (perkelt, segedín), kuře na paprice, husté polévky nebo plněné zelné listy. Město Seged uvedlo v roce 1926 jemnou papriku jako nový druh koření, když místní šlechta začala pěstovat sladkou papriku. Do té doby existovala pouze pálivá paprika, která sloužila jako náhrada v té době drahého pepře. Lázeňství má v Maďarsku přes 2000 let starou historii. Za více než 1500 termálních pramenů vděčí země zvláštnímu geologickému složení Karpatské kotliny, kde se nachází velice slabá zemská kůra. Maďarština není příbuzná s většinou evropských jazyků, protože se vyvinula z jazyka kočovných Hunů, patří do tzv. ugrofinské skupiny jazyků. Rubikovu kostku vynalezl v roce 1974 maďarský sochař a architekt Ernő Rubik. Národním tancem je čardáš, do něhož se promítá temperament místních obyvatel. Mezi renomované maďarské skladatele patřili Béla Bartók nebo Franz Liszt. V Maďarsku lze spatřit muflony, pobíhající po pláních. Tato zvířata se zde dokonale adaptovala a tvoří zde jedny z největších kolonií v Evropě. Maďarsko je rozděleno na 19 žup (megyék) a území hlavního města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (kistérségek- doslovný překlad znamená malooblast). Křížovka graviton, runa, Pellar, Rét, RAI Jedn. hmotnosti Starogermán. litera Hlavice sloupu Angl. „vitální“ Barvení látek Továrna obráb. strojů (zkr.) Iniciály herce Víznera Uhlovodík Zaútočit Částice gravitač. pole Okout 1. díl 1. tajenky 2. díl 1. tajenky Hra v kostky Druh uhlí Symetrála Rohlík Část těla Vzdálenost Lomoz Sahat Ital. TV společ. Herpes Biceps Finská lázeň Sloven. přirov. Římská bohyně úrody SPZ Pelhřimova Chodský nástroj Slabý dotek míče Č. herec (Karel) SPZ Ústí n. L. 2. díl 2. tajenky Jihnout Č. herec (Rudolf) Popěvek Lihovina z mléka 1. díl 2. tajenky Aspik Útok SÚRAO Správa úložišť radioaktivních odpadů Dlážděná 6, 110 00 Praha 1 www.surao.cz Druh pepře Vysokohor. štít Návěští (-s-) Možná (kniž.) Nápady a náměty Osobní zájmeno Brloh (obl.) Skrojek Modrošedý nerost Výpočet. Souzvuk Obrněná tónů vozidla technika Vzdychat Obyvatel Récie Pokud máte jakékoliv otázky či náměty a nápady na témata, o kterých si chcete přečíst v dalších číslech těchto novin, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se přijedeme podívat na různé akce či zajímavosti vaší lokality, o kterých bychom mohli psát. Vaše nápady a náměty zasílejte na e-mail: [email protected] "Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1, IČO: 66000769. Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury ČR a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E 20612. Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, RNDr. Jiří Slovák, Ivana Škvorová, Jan Karlovský. tel.: 221 421 519, fax.: 221 421 544, e-mail: [email protected], www.surao.cz
Podobné dokumenty
Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů
Pro všechny zájemce budou zajištěny svozy, kdy každou celou hodinu minibus objede všechny obce a zájemce sveze/rozveze vždy k obecnímu úřadu
dané obce.
maďarsko - visegrád 2013
Vedoucí skupiny obdrží před odjezdem z ČR plánky domu, a má tak možnost si předem připravit rozdělení
účastníků skupiny do jednotlivých pokojů.
Stravování:
JEKA zajišťuje a dodává skupině kvalitní ...
8. References - Lesnická a dřevařská fakulta
Čulík, M. Modálná analýza s využitím Chladniho obrazcov pri zistovaní fyzikálnoakustických charakteristík vybraných
exotických drevin použivaných na výrobu spodných dosák gitár. Acta Facultatis X...
Zpráva o činnosti v roce 2012
V oblasti vyhledávání vhodné lokality pro budoucí hlubinné úložiště byly zahájeny přípravné práce k podání první žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry na lokalitě ...