SMART stavebnictví léto, 2014
Transkript
SMART léto 2014 Stavebnictví | Development | Investice Srovnání dostupnosti vlastního bydlení ve vybraných evropských zemích Obsah Monitor Výsledkový servis za Q1 2014......................................................................4 Aktuálně Český trh komerčních nemovitostí v roce 2013 a na začátku roku 2014.......6 Analýza Srovnání cen a dostupnosti vlastního bydlení ve vybraných zemích Evropské Unie, Ruska a Izraele.........................................................................………8 Komentář Přichází čas pro BIM ve veřejných zakázkách?............................................12 Novinka Nové trendy v oblasti kanceláří.......................................................………14 2 Glosa Pohlavky od neviditelné ruky trhu V zářijovém čísle jsem svou glosu nazval ‘Kurz pozitivního myšlení’ a nabádal jsem k tomu, abychom mysleli a konali pozitivně, že to bude mít pozitivní dopad. Ani ne tak na ekonomiku nebo na společnost, ale na každého z nás, na naši psychiku a pohodu. Ve společnosti ani v ekonomice žádná opravdu zásadní změna nenastala, zaznamenávám ale stále častěji, že lidé v odvětví si přestávají stěžovat a začali se více orientovat na pozitivní změnu. které jsme ztratili a které jsme mohli mít, kdybychom uměli skončit včas, je možná ještě větší. Takže je dost možné, že v takovémto stavu nás neviditelná ruka bude pohlavkovat ještě hodně dlouho…. A to i přesto, že si stavebnictví jako celek stále nevede dobře. Zakázek sice přibývá, v letošním 1. čtvrtletí oproti loňskému je zásoba práce o něco málo vyšší, obor však trápí spousta problémů, které brání růstu. Jednak je to slabá připravenost stavebních projektů na straně státu vyplývající z jeho špatné organizace a legislativy, stavební legislativa je sama o sobě největší dlouhodobý problém odvětví. Druhým, neméně závažným problémem je „válka“ mezi investory a zhotoviteli, ale také mezi zhotoviteli mezi sebou, která způsobuje určitou mutaci vztahů na trhu. Proces přizpůsobování se nabídky poptávce na stavebním trhu trvá příliš dlouho díky neutuchajícím nadějím na změnu ve veřejném sektoru financovanými (zřejmě velkými) rezervami z minulosti. Dlouhodobý nepoměr v tržní síle mezi nabídkou a poptávkou je vyčerpávající jak finančně tak psychicky, nicméně neviditelná ruka stavebního trhu chce, aby došlo k úplnému vyčerpání těchto rezerv. Jak z toho, když nikdo nechce z kola ven? Na to není žádná jasná odpověď. Válku je možné ukončit jen kapitulací jedné ze stran nebo uzavřením míru. Přimlouvám se za tu druhou variantu. Mír je možné vnímat jako účinnou a konstruktivní spolupráci mezi investorem a dodavatelem, jasně daným vztahem mezi požadavky na kvalitu a oceněním této kvality s přiměřeným ziskem zhotovitele a vzájemným respektováním se v rámci konkurenčního boje. To však velmi často bývají pouhé řeči a přání. Abychom k tomuto ideálnímu stavu přispěli, rozhodli jsme se rozšířit zaměření a cílovou skupinu magazínu SMART nejenom na manažery z oblasti stavebnictví, ale také na developery, investory a další subjekty, které na široce definovaném stavebním trhu působí. Byli bychom rádi, kdyby se SMART uchytil jako platforma pro dialog a vzájemné pochopení se všech účastníků stavebního trhu. Věřím, že všechny skupiny najdou ve SMARTu něco pro sebe a zároveň najdou pochopení i pro názory a informace o těch ostatních. Krásné léto! Jenže k tomu už třeba dávno došlo a nyní jsme možná už ve fázi vytloukání klínu klínem, popřípadě dlouhodobé práce za nulu. A víra ve změny ve veřejném sektoru, který by měl vše napravit a pomoci zase docílit zisků, Miroslav Linhart Ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví Deloitte Advisory Anketa Jak vnímáte v současné době vztahy mezi investory a zhotoviteli a mezi zhotoviteli navzájem? Jiří Koliba náměstek ministra průmyslu a obchodu Vztah mezi veřejnými investory a zhotoviteli vidím momentálně jako hledání se navzájem. Jak bývá v české kotlině zvykem, vztah se pohyboval od antagonismu populistických amatérů (nechám stavební firmy vyhladovět) až po úzké personální i „obchodní“ propojení. Nový zákon o veřejných zakázkách by mohl pomoci i u nás najít standardní vyrovnaný vztah investorů a zadavatelů jak je tomu v kulturním světě. Jan Tušl člen představenstva Window Holding Rudolf Borýsek ředitel Lias Vintířov Na našem trhu cítíme určitou úlevu. Z často nedůstojného vztahu investor vs. dodavatel (ve prospěch investora) se stává partnerství. Ti chytřejší a dlouhodobě zaměření investoři to pochopili. Přenášet rizika investora na dodavatele v míře, že to dodavatel „nepřežije“ není prostě v zájmu ani investora samotného, ani jeho budoucích klientů. Každý správný investor ví, že od dodavatele nechce jen cenu, ale i kvalitu, jejíž součástí je i záruční servis. A to se nám daří stále častěji našim partnerům vysvětlit. Destrukce oboru způsobená především nekompetentními zásahy politické reprezentace a stavaři samotnými se zrcadlí v celém spektru vztahů. Mnohé již bylo zcela zničeno a nejedná se pouze o image, odbornou úroveň a intelekt, ale i dlouholetá partnerství a přátelství. Krásné, technicky, technologicky a kvalitativně nadčasové dílo může vzniknout pouze ve spolupráci všech zúčastněných …! SMART stavebnictví • léto 2014 3 Výsledkový servis za Q1 2014 Makroekonomické údaje Výdaje na hrubý domácí produkt, stálé kupní ceny 5,00% 4,00% 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 5,00% 3,00% 5,00% 4,00% 2,00% 4,00% 3,00% 1,00% 3,00% 2,00% 0,00% 2,00% Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 1,00% -1,00% 2011 2012 1,00% 0,00% -2,00% Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 0,00% 5,00%5,00% -1,00% -3,00% Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 2011 2012 -1,00% 2011 2012 4,00%4,00% -2,00% -2,00% 3,00%3,00% -3,00% Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských -3,00% cen ke stejnému měsíci předchozího roku 4 2,00%2,00% Q1 Q2 Q3 Q4 2013 Q1 Q1 Q2 Q2 2013 2013 Q3 Q3 Q1 2014 Q4 Q4 Q1 Q1 2014 2014 l hrubý 014 by se stejným 2 u k HDP o í r vrtletí rovnán V 1. čt rodukt v po oku vyšší r p í o c á íh dom nách). ím dchoz lých ce ím pře vš (ve stá tažen přede obdob % ,5 4 l ř y ě b m o té t HDP otřebu. ční růs p Meziro konečnou s a n ji a výd 3,5 1,00%1,00% 3 0,00% 4 0,00% 2,5 Q1 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 4 Q1 Q2 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4 Q1 Q1 Q2 Q2 Q3 Q3 Q4 Q4Q1 Q1 3,5 -1,00% -1,00%-1,00% 2 2012 2013 3,5 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 2014 32011 -2,00% -2,00%-2,00%1,5 3 2,5 1 2,5 -3,00% -3,00%-3,00% 2 0,5 2 1,5 0 1,5 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 1 0,5 2011 2012 2013 2014 4 4 0,5 4 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 3,5 3,5 0 3,5 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 3 3 2011 2012 2013 2014 3 2011 2012 2013 2014 2,5 2,5 2,5 27,6 2 2 Inflace 1,57,4 1,5 1,5 Míra Ve sledo nezaměstnanosti 7,2 vaném o 1 1 1 bdobí in nerostla 7,0 7,6 flace 0,5 . V 1. čtv 0,5 0,5 6,8 7,6 7,4 rtletí by pro spo ly ceny 0 tř 0 e 6,6 bitele v p 7,4 0 7,2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 1 2 3 4 51 62 73 84 95 101112 2 3 4 51 62 73 84 95 101112 2 3 4 51 62 73 84 95 101112 2 3 4 51 2 3 4 5 stejným orovnán 6 7 8 19 101112 6 7 8 19 101112 6 7 8 19 101112 6,4 7,2 7,0 ob í se nejméně dobím 2013 vy 6,2 7,0 2011 2012 2013 6,8 2011 2011 2012 2012 2013 20132014 2014 2014 šší o 0,2 o d 3. čtv 6,0 %, 6,8 rtletí 20 6,6 09. 5,8 6,6 6,4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 6,4 6,2 6,2 6,0 2011 2012 2013 2014 6,0 5,8 7,6 7,6 7,6 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 5,8 7,4 7,4 7,4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 2011 2012 2013 2014 7,2 7,2 7,2 2011 2012 2013 2014 7,0 7,0 7,0 6,8 6,8 6,8 60 000 000 6,6 6,6 6,6 Zdroj: ČSÚ 120 000 6,4 35 000 50 000 000 6,4 6,4 6,2 100 000 6,2 6,2 30 000 60 000 000 40 000 000 6,0 6,0 6,0 60 000 000 80 000 000 120 25 000 5,8 5,8 5,8 35 000 50 000 000 120 000 Q3 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 30 000 000 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q4 Q1 20 000 Q2 Q1000 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 100 Q3 Q4 Q1 35 50 000 000 60Q1 000 Q2 000 30 000 Development 40 000 000 1002013 000 2011 2012 2014 15 000 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 30 000 20 000 000 40000 000 80 25 000 40 000 000 10000 000 80 000 25 30 000 000 20 000vydaných stavebních 10 000 000 20000 000 60 Počet Orientační hodnota vydaných Objem poskytnutých 30 000 000 000 205 000 60 000 15 000 stavebních 20 000 000 povolení hypotečních úvěrů 0povolení v mil. Kč 40 000 0 15 0000 20 000 000 2011 2012 2013 2014 10 000 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 40 000 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 10 000 000 20 000 60 000 000 60 000 000 10 000 2011 2012 2013 2014 60 000 000 2011 2012 2013 2014 5 000 10 000 000 20 000 120 0000 120 000 120 000 5 000 000 0000 35 000 35 00035 000 0 50Q1 000 00050 00050 000 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 2011 2012 2013 2014 0 Q1 100 0000 0 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 100 000 100 000 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q42014 Q1 30 000 30 00030 000 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2013 Q1 000 2011 2012 2013 2014 40 000 00040 00040 000 000 2011 2012 2013 2014 80 000 80 000 25 000 25 00025 000 2011 2012 2013 201480 000 000 000 30 000 00030 00030 000 20 000 20 00020 000 60 000 60 00060 000 15 000 15 00015 000 20 000 20 000 000 40 000 20 000 000 000 40 000 40 000 45 000 42 276 10 000 10 00010 000 000 000 20 000 10 000 00010 00010 20 000 20 000 000 5 000 5 000 5 000 40 000 35 671 35 252 0 0 0 0 0 0 45 000 42 276 33 369 0 0 Q1 Q2 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q2 Q3Q4 0 32Q3 554 35Q3Q4 000Q3Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q3Q4 2011 2012 20112012 2013 20122013 2014 20132014 2014 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3Q4 Q4 Q1 Q2Q2 Q3Q4 Q1Q1 Q2 Q1 Q3Q4 Q1 Q1 Q1 Q2 Q1 Q2 Q2 Q3Q4 2011 Q1 Q2 Q3Q4 Q3Q4 45 000 42 276Q3Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q4 Q1Q1 Q2 Q1 Q3Q4 Q1 Q1 302014 114 2013 2014 2011 2012 2011 2012 2013 2011 2012 2014 2013 2014 2011 2012 2013 2014 40 000 2011 2012 2013 2011 2013 35 2014 30 000 2012 671 35 252 40 000 Q1 Q2 Q3 Q4 33 369 35 671 35 252 32 554 35 000 25 000 33 369 30 114 32 554 35 000 30 114 30 000 20 000 4 30 000 25 000 15 000 25 000 000 4520 000 42 276 45 000 42 276 1,00% 0,00% 6,2 30 000 6,0 25 000 5,8 Q1 35 35 000 20 000 000 35 000 30 000 15 000 3030 000 000 Q2 Q3 100 000 Q4 Q1 4 4 20113,5 25 25 000 10 000 000 25 000 20 000 5 000 2020 000 000 50 000 000 -3,00% -3,00% Q2 3,5 3 3 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5 40 000 60 000 000 000 60 000 000 60 000 000 80 000 000 Q3120120 Q4000 Q2 Q3 Q4 Q1 120 000 Q1 60 2012 000 2013 2014 100100 000 000 100 000 40 000 80 80 000 000 80 000 20 000 60 60 000 000 60 000 0 40 40 000 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 000 40 000 30 000 50 000 000 000 50 000 000 50 000 000 1 1 15 000 0 15 000 15 000 0,5 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q20,5Q3Q4 Q1 10 10 000 0 0 000 10 000 5 6 7 18 29 101112 52011 6 7 18 29 101112 5 6 7 182013 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 61 72 832014 94 101112 3 4 5 6120 72 000 83 94 101112 3 4 5 2012 61 72 83 94 101112 29 101112 3 4 5 2014 2011 2012 2013 120 000 2020 000 000 535 000 5000 000 5 000 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2013 2014 0 100 0000 0 0 0 0 údaje – stavebnictví 30 000 Oborové Q1 Q1 Q2 Q3 Q4Q3 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q1Q1 Q1 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q2Q2 Q3Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q4 Q1Q1 Q1 Q3Q4 Q3Q4 Q3Q4 2014 80 000 2011 25 000 2011 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2012 2013 20132014 2014 20 000 7,6 7,6 60 000 0 000 20 20 000 000 000 20 000 000 2011 2012 2013 2014 60 000 000 10 10 000 000 000 000 10 000 000 50 000 000 0 00 40 000 000 2011 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 30 000 000 7,4 Stavební produkce7,4Q1 2009 - 2014 15 000 20 000 000 7,2 7,2 40 000 7,0 7,0 45 10 000 000 42 276 6,8 6,8 20 000 6,6 6,6 5 000 6,4 6,4 40 000 0 6,2 6,2 35 671 35 252 0 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q133 Q2369 Q3Q4 Q1 6,0 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q46,0 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 32 554 35 000 45 45 000 276 5,8 000 45 000 42 42 276 42 276 Q1 5,8Q2 Q1Q3 Q2Q4 Q3Q1 Q4Q2 Q1Q3 Q2Q4 Q32011 30Q1114 Q2Q4 Q3Q1 2013 Q4 Q1 2014 Q1 Q4Q2 Q32012 2011 2012 2013 2014 30 000 40 40 000 000 40 000 2011 35 35 671 671 35 671 25 000 35 35 000 000 35 000 2011 2012 2012 35 35 252 252 35 252 2013 2014 2013 32 32 554 554 32 554 10 000 000 0 2014 60 000 000 60 000 000 120 000 120 000 35 000 35 000 50 000 000 15 000 25 25 000 000 25 000 100 000 100 000 30 000 30 000 45 000 40 000 000 42 276 80 000 80 000 25 000 25 000 10 000 20 20 000 000 20 000 30 000 000 20 000 20 000 60 000 60 000 40 000 15 00035 671 15 000 5 000 35 252 20 000 000 15 15 000 40 000 40 000 000 15 000 33 369 10 000 10 000 32 554 35 000 10 000 000 20 000 20 000 0 000 5 000 5 000 30 114 10 1010 000 000 0 0 0 2010 0 2011 2012 Q1 Q2 Q3 Q4Q1 2013 2014 0 30 000 2009 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q2 Q3Q4 Q1 Q1 Q2 Q3Q4Q1 Q1Q2 Q2Q3Q4 Q3Q4Q1 Q1Q2 Q2Q3Q4 Q3Q4Q1 Q1Q2 Q3Q4 Q1 5 000 2011 2012 2011 2012 2013 20142013 2014 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2013 2014 55 000 000 podniky s 50 a více Poznámka: zaměstananci 25 000 0 00 2009 2010 2011 2012 2013 2014 20 000 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Průměrný počet osob zaměstnaných ve stavebnictví Stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) 390 000 5 000 45 42000 276 40 000 40 000 35 000 35 000 42 276 160,0 35 671 140,0 35 671 35 252 35 252 32 554 120,0 mld. Kč 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 15 000 15 000 15 000 2011 2011 2011 10 000 10 000 5 000 2012 2012 2012 10 000 5 000 5 000 0 0 2013 2013 2013 2014 0,0 0,0 1podniků Q 12 1 Q 13 ke 1 Q 14 0,0 1 Q 12 1 Q 13 1 Q 14 u stavebních konci 1Q 2014 na hodnotě tuzemských zakázek celkem 2011 2012 2013 2014 2014 Nové zakázky stavebních podniků v mld. Kč (b.c.) 40,0 40,0 40,0 35,0 35,0 35,0 30,0 30,0 30,0 25,0 25,0 25,0 20,0 20,0 20,0 15,0 15,0 15,0 40,0 1 Q 12 1 Q 13 1 Q 14 10,0 10,0 10,0 35,0 5,0 5,0 5,0 30,0 0,0 0,0 0,0 1 Q113 1 Q114 25,0 1 Q112 QQ 1212 QQ 1313 QQ 1414 1 1 1 zakázky ve čtvrtletí tuzemsko pozemní stavitelství 15,0 30,0 inženýrské 25,0 10,0 20,0 15,0 stavitelství 5,0 0,0 počtu veřejných Podíl 1 Q 12 1 Q 13 1 Q 14 a soukromých zakázek 0,0 Q 12 1 Q1 14 Q 13 firem 1 Q 14 ke konci 1 Q 12 u stavebních 1 Q1 13 1Q 2014 na celkovém počtu tuzemských zakázek 10,0 5,0 36 % 2014 2014 2014 2012 2013 35,0 mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč 330 000 0 nové 40,0 20,0 mld. Kč mld. Kč mld. Kč mld. Kč 330 000 2011 2012 2013 2011 2012 2013 2014 0 000 10 1010 000 000 30Q1 000Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 5 000 55 000 000 30 000 30 000 2012 2013 2014 25 000 2011 25 000 25 000 0 00 20 000 000 20 000Q1 Q1Q2 Q2Q3 Q3Q420Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q4Q4 Q1Q1 Q2Q2 Q3Q3 Q4Q1 Q4 Q1Q1 2011 35,0 mld. Kč 380 000 410410 000 100,0160,0 30 000 30 000 000 410 000 160,0 160,0 0 370 000 400400 000 80,0 000 400 000 25 000 2009 25 000 2010 2011 2012 140,0 2014 140,0 140,02013 360 000 390390 000 60,0120,0 000 390 000 20 000 20 000 120,0 120,0 350 000 380380 000 40,0100,0 000 380 000 15 000 15 000 100,0 100,0 340 000 20,0 80,0 370370 000 000 370 000 80,0 80,0 10 000 10 000 330 000 0,0 60,0 360360 000 000 360 000 160,0 Q 12 1 Q 13 1 Q 14 60,0 2011 2012 5 000 2013 2014 5 000 350350 000 40,0 000 350 000 40,0 40,0 0 0 410 000 340340 000 20092010 20102011 20112012 20,0 2012 20132014 2014 2009 2013 160,0 000 340 000 20,0 20,0 400 000 330 000 0,0 140,0 330 000 330 000 0,00,0 1 Q 12 1 Q 13 1 Q 14 2011 2012 2013 2014 30 000 390 000 1Q 1212 1 Q 1313 1 Q 1414 1Q 1Q 1Q 2011 2012 2013 2014 2011 2012 2013 2014 120,0 380 000 100,0 zakázky celkem ke konci čtvrtletí 25 000 40,0 Q1 Q2 Q3 Q4 370 000 410 000 410 000 80,0 35,0 160,0 stavitelství - tuzemsko 160,0 pozemní 20 000 400 000 400 000 360 000 30 000 60,0 140,0 140,0 30,0 30 000 30 000 390 000 390 000 120,0 stavitelství - tuzemsko 120,0 inženýrské 350 000 25,0 40,0 380 000 15 000 380 000 25 25 000 100,0 100,0 000 000 20,0 340 25 000 370 000 370 000 20,0 80,0 80,0 15,0 360 000 360 000 10 000 60,0 60,0 20 000 330 000 0,0 20 000 20 000 350 000 350 000 Podíl veřejných 40,0 1 40,0 Q 12 1 Q 13 1 Q 1410,0 Průměrná 2011 hrubá měsíční osoby 2012mzda na fyzické 2013 2014 340 000 340 000 20,0 20,0 5 000 5,0 15 15 000 a soukromých zakázek 000 15 000 10 000 000 40,0 33 369 33 369 30 114 32 554 30 114 30 000 000 20 000 000 mld. Kč 10 000 400 000 45 000 50 000 000 40 000 000 mld. Kč mld. Kč mld. Kč 15 000 410 000 ební la stav u ictví 2013vzrost2014 v dubn 4 , 1 0 % 2 vrtletí o 10,8 dy vydaly t ě č n . č 1 o a V ezir í bní úř kce m ovolen . Stave produ 8,0 % stavebních p klesla o le á pak d ,7 % dnota čně o 5 ční ho meziro ejich orienta a j méně %. ,2 0 o 1 bn 2011 Stave 2012 33 33 369 369 33 369 30 30 114 114 30 114 20 000 30 30 000 000 30 000 Monitor 20 000 40 000 000 000 40 000 000 40 000 000 10 000 30 000 000 000 30 000 000 30 000 000 45 % 64 % 55 % Q1 Q2 Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3Q2Q4Q3Q1Q4Q2Q1Q3 Q4 Q1 0 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 2011 2012 2013 veřejné soukromé veřejné soukromé 2014 Získané veřejné zakázky v 1. čtvrtetí 2014 Samostatně Počet Ve sdružení Pořadí Společnost Hodnota v tis. Kč Počet Počet účast. Hodnota* v tis. Kč 1. Skanska, a.s. 10 2 182 328 11 39 411 337 2. AŽD Praha s.r.o 4 2 263 470 2 5 163 908 3. Kapsch CarrierCom s.r.o 5 1 168 676 - - - * Uváděno jako celková hodnota zakázek ve sdružení, nikoliv jako podíl společnosti Zdroj: ÚRS Praha, ČSÚ Autoři: Zdeněk Kunc, [email protected], Ondřej Zabloudil, [email protected] SMART stavebnictví • léto 2014 5 33 369 2014 Český trh komerčních nemovitostí v roce 2013 a na začátku roku 2014 Rok 2013 pokračoval v klesající tendenci předchozích let, ovšem tento pokles se již značně zpomalil a nejnovější výsledky z 1. čtvrtletí roku 2014 ukazují opět růst. Z hlediska investic v oblasti komerčních nemovitostí byl rok 2013 v porovnání s předchozím rokem návratem k růstu, objem investic byl téměř dvojnásobný. Nicméně v porovnání s rekordním rokem 2011 byl rok 2013 co do objemu investic zhruba na 70 %. 40,0 35,0 mld. Kč 30,0 Ondřej Zabloudil, [email protected] 25,0 1 Q 14 20,0 Shrnutí Trh komerčních nemovitostí v České republice se po letech poklesu 15,0 pomalu10,0 vzmáhá z recese. V roce 2013 bylo na českém trhu komerčních nemovitostí proinvestováno celkem 1,39 miliard EUR, což předsta5,0 vuje dvojnásobek roku 2012. Většina transakcí (70%) se uskutečnila 0,0 roku 2013. Naprostá většina těchto transakcí proběhla ve 2. pololetí 1 Q 12 1 Q 13 1 Q 14 v hlavním městě Praze. Hrubý domácí produkt České republiky nicméně pokračoval v poklesu o 1,4% meziročně. Ovšem v roce 2014 je očekáván růst o 2,6 %. Toto potvrzují i nejnovější údaje Českého statistického úřadu - v 1. čtvrtletí roku 2014 vzrostl HDP meziročně o 2,5 %, což je nejvíce za poslední 3 roky. Růst byl tažen především výdaji na konečnou spotřebu, projevil se pozitivní vliv zahraničního obchodu a také, poprvé od roku 2011, tvorba kapitálu, tedy investice. Významným faktorem, který můžeme pozorovat, je rostoucí apetit domácích investorů - čeští a slovenští investoři představuje téměř 50% podíl z celkového transakčního objemu. S ohledem na dostupné údaje lze v roce 2014 očekávat ve srovnání s předchozími roky postupné oživení. Transakce 2013 8% 18 % 44 % 20 % 10 % Kanceláře Hotely 6 Maloobchod Ostatní Průmyslové nemovitosti Kanceláře Transakce v oblasti kancelářských nemovitostí představují na českém trhu s nemovitostmi největší podíl s téměř 44% (celkem 609 milionů EUR za rok 2013). V roce 2013 bylo dokončeno několik velkých projektů, zejména v Praze: např. Florentinum na Praze 1, Dock 01 a Palmovka Park II na Praze 8. Neobsazenost kancelářských budov v Praze se v roce 2013 pohybovala okolo 13%, ale očekáváme, že několik spekulativních developerských projektů posune v roce 2014 neobsazenost až k hranici 15%. V 1. čtvrtletí letošního roku bylo v Praze ve výstavbě téměř 347.000 m² kanceláří s předpokládaným dokončením v letech 2014 až 2015. Dalšími trendy, které můžeme v roce 2014 očekávat, jsou: nájemci kanceláří standardu B se budou postupně stěhovat do vyššího standardu A, mezi nájemníky není v současné době velká vůle podepisovat předběžné nájemní smlouvy a to nejen z důvodu poměrně vysokého objemu rozestavěných projektů, výše nájemného bude pod tlakem a očekávané jsou slevy okolo 15-20% ve srovnání se základním nájemným (rent-free, fit-out). Maloobchod Transakce v sekci maloobchodních nemovitostí představují 10% podíl z celkového objemu investic v na českém trhu komerčních nemovitostí, v loňském roce proběhly transakce za 142 milionů EUR. V roce 2013 bylo otevřeno téměř 162.000 m² obchodních ploch v shopping centrech a dalších 28.000 m2 obchodních ploch v retail parcích. Téměř polovinu z tohoto množství představují dva velké projekty: Galerie Šantovka (46.000 m2) v centru města Olomouce a Černý Most - Fáze II (44.000 m2) v Praze. Dalším velkým projektem roku 2013 byla Fontána v Teplicích (18.000 m2). V 1. čtvrtletí letošního roku pak byla otevřena Galerie Teplice v Teplicích s téměř 22.000 m2 ploch. Celkové plochy nákupních center v České republice (285 m² na 1000 obyvatel) výrazně převyšují průměr EU (185 m² na 1000 obyvatel), nejvíce obchodních ploch na obyvatele pak je v Liberci (1.773 m2 na 100 obyvatel), který je díky loni otevřeným projektům následován Olomoucí a Teplicemi (1.400 m2 na 100 obyvatel). Celkem je v České republice v roce 2014 očekáváno dokončení 134.000 m2 obchodních ploch z celkového počtu 155.000 m2 rozestavěných obchodních ploch (35 % z toho v Praze). Trh maloobchodních nemovitostí je z hlediska výnosů a výše nájemného velmi stabilní. Aktuálně V roce 2013 bylo na českém trhu komerčních nemovitostí proinvestováno celkem 1,39 miliard EUR, což představuje dvojnásobek roku 2012. Největší podíl (44 %) představovaly transakce kancelářských nemovitostí, následovány transakcemi v průmyslových nemovitostech (20 %), hotelovém segmentu a maloobchodu. Průmysl a logistika V segmentu průmyslových nemovitosti proběhly v roce 2013 transakce o celkovém objemu 284 milionů EUR, což představuje 20 % podíl z celkového objemu transakcí na českém trhu komerčních nemovitostí. V roce 2013 bylo dokončeno téměř 265.000 m² halových ploch v 29 projektech, což je 25 % nárůst oproti předchozímu roku. Tento nárůst se odehrál zejména v Mladé Boleslavi, Praze a Plzeňském kraji. Dalších 177.000 m² halových ploch v celkem 15 projektech bylo na konci roku 2013 ve výstavbě. V 1. čtvrtletí 2014 bylo dokončeno 8 nových projektů o celkové výměře 63.000 m2 ploch. Hotelový segment Transakce z hotelových nemovitostí představovaly v roce 2013 významný podíl (přes 10 %) na celkovém objemu investic na českém trhu komerčních nemovitostí. Tento vysoký podíl je způsoben především prodejem hotelu InterContinental v Praze za téměř 115 milionů EUR. Dalšími významnými transakcemi byly prodej hotelu Kempinski a prodej hotelu Palace taktéž v Praze. Obecně lze říci, že český hotelový trh je na vzestupu, ale například průměrní ceny za pokoj jsou stále o více než 30 % pod úrovní před recesí. Rezidenční nemovitosti Intenzita bytové výstavby v České republice v roce 2013 byla 2,4 dokončených bytů na 1000 obyvatel, což je mírně pod evropským průměrem, který činí 2,5 bytů na 1000 obyvatel. Transakční ceny za nové byty stále klesají, ale tento proces se v minulém roce zpomalil - meziroční pokles průměrné transakční ceny nového bytu byl v roce 2013 -0,13% (v roce 2012 -2,03%). Transakční ceny nového bytu v Praze jsou zhruba na 200 % průměru České republiky. Více o evropském trhu rezidenčních nemovitostí naleznete v článku Srovnání cen a dostupnosti vlastního bydlení ve vybraných zemích Evropské Unie, Ruska a Izraele v tomto čísle. Nový development a stavebnictví Objem nové výstavby v České republice od roku 2008 stále klesá. Meziroční pokles představuje 7,9%, což je zhoršení loňské situace – meziroční pokles v roce 2012 byl 6,6%. Také počet vydaných stavebních povolení se snižuje - 13% pokles v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012 a dokonce 31% pokles srovnání s rokem 2008, který byl dosavadním vrcholem. Ale čerstvé údaje z Českého statistického úřadu pro stavebnictví ukazují v dubnu meziroční nárůst o 8,0 %, takže ve výhledu na rok 2014 můžeme být mírně pozitivní. Zdroje: Český statistický úřad, Deloitte, Jones Lang LaSalle, Colliers, CBRE SMART stavebnictví • léto 2014 7 Srovnání cen a dostupnosti vlastního bydlení ve vybraných zemích Evropské Unie, Ruska a Izraele Odpověď na otázku, jak si stojí ceny nových rezidenčních nemovitostí v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropském i mimoevropském regionu, přináší spolu s dalšími informacemi o rezidenčním trhu právě vydávané třetí vydání publikace společnosti Deloitte s názvem Property Index. 0 HU PT PL RU CZ ES DE* NL 2012 2013 IE DK BE AT IT FR IL UK Analýza *nabídková cena Průměrná transakční cena nových bytových jednotek Zdroj: EUR / m² národní statistické úřady, výpočty Deloitte 4 500 4 000 3 500 Průměrná transakční cena nových bytových jednotek meziroční změna (%) 3 000 Průměrné transakční ceny nových bytových jednotek V cenovém srovnání čtrnácti zemí Evropské Unie, Ruska a Izraele za rok 2013 jsou jasně patrné odlišnosti jak v absolutní výši cen, tak i v dynamice jejich meziročního vývoje. Na základě konsolidovaných informací lze indikovat následující závěry: AT 2 500 DE* 2 000 DK UK 1 500 BE 1 000 CZ PL 500 FR 0 RU •• Nejnižší cenová úroveň u nových bytů je v tranzitivních ekonomikách Maďarska, Polska a České republiky, Rusku a Portugalsku s průměrnými transakčními cenami jen lehce převyšujícími 1 000 EUR za metr čtvereční (Maďarsko dokonce méně než 1 000 EUR) •• Vzhledem k pokračujícímu poklesu cen bytů ve Španělsku se tyto přiblížily úrovni České republiky •• Ceny metru čtverečního nových bytů v ekonomicky vyspělých ekonomikách Nizozemí, Irska, Dánska, Belgie a Rakouska se pohybovaly na úrovni kolem 2 000 EUR •• Nejdražší nemovitosti v rámci EU jsou ve Francii a Velké Británii. Průměrné ceny dosahují obdobně jako v Izraeli téměř 4 000 EUR za metr čtvereční Průměrná transakční cena nových bytových jednotek EUR / m² NL HU IT ES PL 2012 2013 RU CZ ES DE* NL IE DK BE *nabídková cena Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte -15,0% -10,0% -5,0% 0,0% AT IT FR 5,0% IL UK 10,0% *nabídková cena Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte Průměrná transakční cena nových bytových jednotek meziročnía vývoj změna (%)cen ve vybraných metropolích Srovnání Při srovnání cen na úrovni jednotlivých metropolí ve sledovaných AT zemích jsou zřejmé cenové extrémy. V případě Průměrná cena nových bytových jednotek Londýna a Paříže je DE* transakční EURnaplněna / m²DK logika nejdražší země - nejdražší města. Tyto dvě evropské UK metropole jsou s průměrnými cenami přesahujícími 10 000 a 8 000 EUR 12 000 BE s přehledem nejdražší. I ceny v širším metropolitním území se pohybují 10 000 CZ na úrovni 6 000 EUR v případě Londýna a 5 400 v případě Paříže. PL Dostupnost vlastního bydlení 8 000 FR Hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou jednotku (70 m²), 2013 6 000 DalšíRUmetropolí s vysokými cenami je německý Mnichov, kde nabíd14 NL kovéHUceny v roce 2013 dosahovaly 5 600 EUR za metr čtvereční. 4 000 12 IT 2 000 ES Hamburk, Vídeň, Milán, Řím a Moskva jsou města s průměrnou trans10 0 -15,0%v intervalu -10,0% 3 500 –-5,0% 0,0% 5,0% 10,0% akční cenou 4 200 EUR za metr čtvereční. 4 500 4 000 3 500 Budapest Lisbon Porto Warsaw Krakow Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Utrecht Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Paris (inside) Paris region Lyon Marseille 3 000 8 *nabídková cena 2 500 Zdroj:hlavní národníměsta statistické úřady, výpočty Střední Deloitte Evropy – Budapešť Nejlevnější jsou v regionu 6 s průměrnou transakční cenou 1 140 EUR/m2 a Varšava, kde ceny HU PT PL RU CZ DE* IE*** AT ES DK NL BE IT UK IL FR** nových bytů4 v roce 2013 dosáhly průměru 1 704 EUR/m2. 2 000 1 500 1 000 2012 HU PT PL 2012 2013 RU CZ ES DE* NL IE DK BE AT IT FR IL *nabídková cena Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte UK 2013 2 *nabídková cena, **starší ***všechny bytové jednotky Průměrná transakční cena bytové novýchjednotky bytových jednotek 0 statistické úřady, výpočty Deloitte EUR Zdroj: / m² národní DK DE PT BE NL IE ES AT CZ IT HU PL 12 000 Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte 10 000 FR UK RU 8 000 Srovnání vybraných metropolí s průměrem dané země (průměr 6 000země = 100%), 2013 Rezid a prů 400% 4 000 porovnávaných zemích. Nejvyšší dynamiku růstu cen jsme zaznamenali v případě AT DE* Rakouska (+7,0 %), Německa (4,9 %) a Dánska (4,4 %). Mírný nárůst cenDKpřinesl rok 2013 ve Velké Británii (3,3 %) a Belgii (2,4 %). 350% 2 000 300% 0 250% 200% 150% Dostupnost bydlení a ekonomická vyspělost Budapest EU = 100) Lisbon Porto Warsaw Krakow Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Utrecht Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Paris (inside) Paris region Lyon Marseille Průměrná transakční cena nových bytových jednotek meziroční změna Meziroční cenový(%)vývoj se značně lišil v jednotlivých 140 120 HDP na hlavu v Budapest Lisbon Porto Warsaw paritě kupní síly Krakow Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Utrecht Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Paris (inside) Paris region Lyon Marseille (průměr 100% UK HU PT 100 PL RU CZ DE* IE*** AT ES DK NL BE IT UK IL FR** BE 50% Podobně jako v roce 2012 byl i v roce 2013 zaznamenán mírný pokles CZ 2012 0% 80 2013 cenPLdenominovaných v Eurech v tranzitivních ekonomikách Polska *nabídková cena, **starší bytové jednotky ***všechny bytové jednotky FR 60 a České republiky (-0,2 %). Mírný pokles cen nemovitostí postihl Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte RU i Francii (-0,9 %), Rusko (-1,3 %) a Nizozemí (-2,9 %), ceny nadále NL 40 poklesly také v Maďarsku (-3,6 %). HU HU PT PL RU CZ DE* IE*** AT ES DK NL BE IT UK IL FR** 20 IT Cenový vývoj se výrazně lišil nejen v rámci porovnávaných zemích, *nabídková cena, **starší bytové jednotky ***všechny bytové jednotky ES Negativní cenový vývoj pokračoval v jižních zemích EU – Španělsku ale i v rámci metropolí. Největší cenový pokles byl Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte 0jednotlivých Srovnání vybraných metropolí s průměrem dané -15,0% -10,0% -5,0% 0,0% 5,0% 10,0% 0,0 2,0 4,0 6,0 země 8,0 10,0 12,0 (- 13,5 %) a Itálii (-4,9 %). Za pozornost stojí fakt, že díky pokračujízaznamenán španělského Madridu (-24,8 %), následovaný (průměr země v případě = 100%), 2013 Počet průměrných hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou címu poklesu bytů ve Španělsku se tamní ceny seshora přiblížily *nabídkovácen cena Římem (-5,6 %) a Budapeští jednotku (70 m²) (-4,8 %). Opačný trend – tedy dynamický 400% Zdroj: národní statistické úřady, Nárůst výpočty Deloitte cenové úrovni České republiky. cen v Rakousku a další pokles cenový růst se odehrál DK DEv Jeruzalémě PT BE NL(+13,3 IE %), ES Vídni AT (+9,1 CZ %), IT Kodani HU PL FR 350% cen v Itálii vedl ke sblížení cenové úrovně nových nemovitostí v těchto (+8,8 %), Berlíně (+7,1 %) a Bruselu (+4,1 %). RU UK IL 300% dvou zemích. Průměrná transakční cena nových bytových jednotek EUR / m² 12 000 250% 200% 150% 100% Zdroj: národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte SMART stavebnictví • léto 2014 IL 9 rezidenční dluh na hlavu (EUR) 500 0 HU PT Do HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr EU = 100) Pavel Novák, [email protected] 60 50 40 30 20 10 R a 12 000 Rezidenční dluh k HDP (%) 2013 10 000 8 000 120 6 000 100 4 000 80 Dostupnost vlastního bydlení Hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou jednotku (70 m²), 2013 60 14 diferenciace významných Budapest Lisbon Porto Warsaw Krakow Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Utrecht Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Paris (inside) Paris region Lyon Marseille 2 000 Průměrná transakční cena nových bytových jednotek Zajímavou statistikou je porovnání cenové 0 EUR / m² metropolí od celostátního průměru: 4 500 •• Dvě metropole přesahují své národní průměry více než trojnásobně – Mnichov a Moskva, kde ceny dosahují 316 % a 365 % průměru HU PT PL RU CZ DE* IE*** AT ES DK NL BE IT UK IL FR** Německa a Ruska 4 000 3 500 3 000 2012 2013 •• Praha dosahuje více než dvojnásobku průměrných cen oproti prů*nabídková cena, **starší jednotkyLondýn ***všechny bytové jednotky měru ČR – podobně jakobytové Hamburk, a Paříž 2 500 Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte 2 000 8 0 RU CZ PL HU IT AT IL* FR DE BE ES PT IE UK DK NL Zdroj: European Mortgage Federation,Bank of Israel *2012 2 500 0 UK 300%cena *nabídková 4 500 Zdroj: národní 250% statistické úřady, výpočty Deloitte 4 000 200% 3 500 150% 14 Budapest Lisbon Porto Warsaw Krakow Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Utrecht Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Paris (inside) Paris region Lyon Marseille a transakční ceny nových bytových jednotek ve vybraných zemích. *nabídková cena Průměrná transakční cena nových bytových jednotek Zdroj: národní statistické úřady, výpočty ročních Deloitte mezd potřebných pro koupi Kritériem je počet hrubých meziroční změna (%) HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr EU = 100) 40 000 1.Dánsko, Německo, Belgie, Nizozemí a Irsko, kde je HDP na obyvatele 10 vysoký (120-129% průměru EU) spolu s ekonomicky slabšími Portu30 000 galskem a Španělskem (76 a 96 % průměru EU) tvoří skupinu zemí 8 Dostupnost bydlení a ekonomická vyspělost 20 000dostupným s relativně vlastnickým bydlením. DK 1 000 UK HU PT PL RU CZ DE* IE*** AT ES DK NL BE IT UK IL FR** BE 500 CZ 0 bytové HU PT*nabídková PL RU cena, CZ **starší ES DE*bytové NL jednotky IE DK ***všechny BE AT IT FR jednotky IL UK PL Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte FR 2012 2013 RU NL *nabídková cena HU Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte Dostupnost bydlení IT ES Stejně jako v prvním a druhém (loňském) vydání Property Indexu byla -15,0%dostupnost -10,0% vlastního -5,0% 0,0% 5,0% 10,0% bydlení srovnávána prostřednictvím hrubé mzdy nového bytu o standardní rozloze (70 m2). V letošním vydání bylo do AT DE* porovnání nově zařazeno také Portugalsko, Irsko a Izrael. DK Z grafu dostupnosti vlastního bydlení je zřejmé, že dostupnost bydlení UK transakční se výrazně lišínových v porovnávaných zemích – sledovaná doba, za kterou Průměrná cena bytových jednotek EUR / m² BE vydělá člověk s průměrnou mzdou na byt o rozloze 70m2, se pohybuje CZ 12 000 PL v rozmezí od 2,1 roku v Dánsku až po 12,1 roku v Izraeli. 10 000 FR RU Nejdostupnější bydlení bylo zjištěno v Dánsku, Německu a Portugalsku 8 000 NL – sledovaný ukazatel zde dosahuje úrovně 2 – 3 let. Tyto dvě země HU 6 000 IT následuje skupina států, do které patří Belgie, Nizozemí, Irsko Španělsko a Rakousko, kde je vlastní bydlení relativně dostupné, přičemž se ES 4 000 -15,0% -5,0% 0,0% jednotky5,0% 10,0% sledovaný-10,0% ukazatel u standardní bytové pohybuje mezi 3,6 – 2 000 5,6 hrubých ročních platů. Budapest Lisbon Porto Warsaw Krakow Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Utrecht Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Paris (inside) Paris region Lyon Marseille *nabídková cena Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte Zdroj: národní statistické úřady, výpočtyFederation, Deloitte národní statistické úřady, Zdroj: European Mortgage 40 Rakousko s vysokým HDP na hlavu v paritě kupní síly se nachází mezi 20 skupinami 1 a 2 s 5,6 roky k pořízení nové bytové jednotky. 0 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 Počet průměrných hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou jednotku (70 m²) Dostupnost bydlení a ekonomická vyspělost DK DE PT BE NL IE ES AT CZ IT HU PL FR 140UK IL RU 120 národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte Zdroj: 100 80 60 Rezidenční dluh k HDP (%) 2013 40 120 20 100 80 0 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 Počet průměrných hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou jednotku (70 m²) DK UK DE PT IL RU BE NL IE ES AT CZ IT HU PL FR Zdroj: národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte 0 CZ PL v Evropě HU IT AT IL* FR DE BE ES PT IE UK DK NL TrhRU hypoték Rezidenční dluh k HDP (%) Jedním zásadních faktorů ovlivňujícíofdostupnost vlastního bydlení Zdroj: ze European Mortgage Federation,Bank Israel 2013 *2012 hypoteční trh. V rámci Evropy se míra využití hypotečního je funkční 120 financování velmi liší – analýza ukazatelů zadluženosti bytového fondu (objem hypoték k HDP) i rezidenčního dluhu na hlavu (objem hypoték 100 na obyvatele nad 18 let) indikuje zajímavé závěry. 10 000 8 000 6 000 Rezidenční dluh na hlavu (dospělí nad 18 let, EUR) 80 hrubá měsíční mzda a průměrná UR) Budapest Lisbon Porto Warsaw Krakow Moscow etersburg terinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid arcelona Valencia enhaven Odense Aarhus sterdam en Haag Utrecht otterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin London** r London Tel- Aviv Jerusalem Haifa is (inside) ris region Lyon Marseille 60 3.Rusko a Izrael,Bank kdeofjeIsrael, dostupnost vlastního bydlení nejnižší. výpočty Deloitte 20 2013 10 000 Británie a Francie, kde je úroveň HDP na obyvatele 2.Itálie, 10 Velká 4 120v paritě kupní síly na průměru EU nebo mírně nad ním (101-109 % 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 průměru EU) 0tvoří spolu s tranzitivními ekonomikami České repub100 2 měsíční mzdas nižší dostupností vlastního liky, MaďarskaPrůměrná a Polskahrubá skupinu zemí HUhrubých PL CZročních ES PT UKbytovou FR NLjednotku DK BE DE 0 80bydlení (7,2 – 8,5 platůITza AT novou DK DE PT IE BERUNL IL IE ES AT CZ IT HU PL FR UK RU IL 2 o rozloze 70 m ). 40 Nejvyšší ročních platů jebytové třebajednotky v Rusku (10,4) a Izraeli *nabídková cena,počet **staršíhrubých bytové jednotky ***všechny 12 000 Zdroj: (12,1). národní statistické úřady, výpočty Deloitte 2 000 400% 350% 0 140 6 60 Další skupinu, pro kterou je vlastní bydlení méně dostupné, představují země, kde je pro nákup nového bytu o rozloze 70 m2 zapotřebí 7,2 – 8,5 hrubých ročních platů – jedná se o Českou republiku, Itálii, HU PT PL RU CZ DE* IE*** AT ES DK NL BE IT UK IL FR** Maďarsko, Polsko, Francii a Velkou Británii. Průměrná transakční cena nových bytových jednotek Dostupnost vlastního bydlení se nezdá být významně korelovaná s ekonomickou vyspělostí země. Pokud v jednom grafu zobrazíme HDP na obyvatele v paritě kupní síly a dostupnost vlastního bydlení, Srovnání 4 000 vybraných metropolí s průměrem dané země (průměr země 2013 tři skupiny zemí: lze= 100%), identifikovat 50 000 12 3 000 100% Průměrná 50% transakční cena nových bytových jednotek 2 500 meziroční změna (%) 0% 2 000 AT 1 500 DE* 2012 EUR / m² DK DE PT dluh BE na NL hlavu IE (dospělí ES AT nad CZ 18ITlet,HU Rezidenční EUR)PL FR UK RU IL a průměrná hrubá měsíční mzda Dostupnost vlastníhoúřady, bydlení Zdroj: národní statistické výpočty Deloitte Hrubých platů za standardizovanou novou bytovou jednotku (70 m²), 2013 60 ročních 000 rezidenční dluh na hlavu (EUR) IL HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr EU = 100) Srovnání vybraných metropolí s průměrem dané země 0 (průměr země = 100%), 2013 HU PT PL RU CZ ES DE* NL IE DK BE AT IT FR 400% Průměrná cena nových bytových jednotek 2012 transakční 2013 EUR / m²350% 300% 20 4 1 000 0 10 6 •• 7 hlavních měst přesahuje celostátní průměr o více než 50 % - Lisabon, Varšava, Berlín, Vídeň, Madrid, Kodaň a Amsterdam. 1 500 40 12 60 00060 HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr E 100 80 Analýza 60 40 20 Dostupnost vlastního bydlení se ve sledovaných zemích výrazně liší. Zatímco v Dánsku je k pořízení nového bytu zapotřebí 2,1 násobek průměrného ročního hrubého příjmu, v České republice je to 7,2 násobek, podobně jako v Polsku a Maďarsku se 7,4 násobkem. HU PL FR 5,0% UK RU IL 10,0% 0 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 Počet průměrných hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou jednotku (70 m²) DK UK DE PT IL RU BE NL IE ES AT CZ IT HU PL FR Zdroj: národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte Průměrná transakční cena nových bytových jednotek EUR / m² Dostupnost bydlení a ekonomická vyspělost 10 000 8 000 140 Rezidenční dluh k HDP (%) 2013 120 Zadluženost bytového fondu 100 Důležitým indikátorem rezidenčního trhu je zadluženost bytového fondu, tj. podíl objemu hypotéčních úvěrů k HDP. Hodnoty tohoto 80 4 000 indikátoru se ve sledovaných zemích podstatně liší – zatímco průměr 2 000 60 EU27 je 52 %, Česká republika vykazuje nejnižší úroveň zadlužení 0 z členských zemí EU, tj. 14,3 % HDP; na druhou stranu Nizozemí 40 a Dánsko vykazují nejvyšší úroveň zadluženosti, přičemž podíl hypoték 20 k HDP převyšuje 100 %. Rusko jakožto země mimo EU má v tomto porovnání nejnižší zadluženost bytového fondu, která dosahuje výše 0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 HU PT0,0PL RU 3 % HDP. CZ DE* IE*** AT ES DK NL BE IT UK IL FR** Budapest Lisbon Porto Warsaw Krakow Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Utrecht Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Paris (inside) Paris region Lyon Marseille 6 000 Počet průměrných hrubých ročních platů za standardizovanou novou bytovou 2012 2013 jednotku (70 m²) Ze sledovaných západoevropských zemíATvykazuje DK cena, DE **starší PT BE IE ***všechny ES CZ ITnejnižší HU zadluPL FR *nabídková bytovéNLjednotky bytové jednotky ženost bytového fondu Itálie a Rakousko, kde se pohybuje ve výši RU úřady, výpočty Deloitte UK ILstatistické Zdroj: národní 23 % a 27 % HDP. Ve Francii a Německu, dvou hlavních evropských Zdroj: národní statistické úřady, IMF, výpočty Deloitte ekonomických velmocích, je vykazovaná úroveň hypoték ve výši 43 % a 45 % HDP. Srovnání vybraných metropolí s průměrem dané země (průměr země = 100%), 2013 Rezidenční dluh k HDP (%) 400%2013 250% 100 200% 150% 80 100% Budapest Lisbon Porto Warsaw Krakow Moscow Saint-Petersburg Ekaterinburg Prague Brno Ostrava Berlin Hamburg Munich Frankfurt Dublin Cork Galway Wien Graz Linz Madrid Barcelona Valencia Cobenhaven Odense Aarhus Amsterdam Den Haag Utrecht Rotterdam Brussels Antwerp Ghent Milan Rome Turin Inner London** Outer London Tel- Aviv Jerusalem Haifa Paris (inside) Paris region Lyon Marseille 50% 60 40 20 HU PT PL RU CZ DE* IE*** AT ES DK NL BE IT UK 0 RU CZ PL HU IT AT IL* FR DE BE ES PT IE *nabídková cena, **starší bytové jednotky ***všechny bytové jednotky Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte Zdroj: European Mortgage Federation,Bank of Israel *2012 IL FR** UK DK NL 0 RU CZ PL HU IT AT IL* FR DE BE ES PT IE UK DK NL V porovnání západoevropskými Zdroj: s ostatními European Mortgage Federation,Bank zeměmi of Israel má Itálie i při zohlednění poměrně nízkého průměrného platu relativně nízký rezi*2012 denční dluh na obyvatele. Nejvyšší dluh na obyvatele vykazuje Dánsko, kde jsou však zároveň zdaleka nejvyšší průměrné platy. 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 Průměrná hrubá měsíční mzda HU PL IE RU CZ IL ES PT IT AT UK FR NL DK BE DE Zdroj: European Mortgage Federation, národní statistické úřady, Bank of Israel, výpočty Deloitte Rezidenční dluh na hlavu (dospělí nad 18 let, EUR) Rezidenční dluh na obyvatele a průměrná hrubá měsíční mzda K důležitým indikátorům hypotečního trhu patří i výše hypotečního úvěru na dospělého obyvatele. Na hodnotu tohoto poměrového uka50zatele 000 má vliv celá řada faktorů, mezi ty zásadní patří zejména: 60 000 • cena 40•000 60 Nizozemí, Irsko, Velká Británie, Francie a Rakousko, kde se platy pohybují v rozmezí od 2 477 do 3 000 EUR, se významně liší ve výši 40 rezidenčního dluhu na obyvatele – v Nizozemí je dluh 4x vyšší než v Rakousku (48 500 EUR oproti 12 030 EUR). Ve Velké Británii 20 (30 700 EUR) a Irsko (36 400 EUR) je zadluženost výrazně vyšší než ve Francii, kde dosahuje 16 900 EUR. Rezidenční dluh na hlavu (dospělí nad 18 let, EUR) a průměrná hrubá měsíční mzda 350% 120 300% 0% Nejnovější členové EU, tranzitivní ekonomiky Maďarska, Polska a České 120 republiky s obecně nejnižší platovou úrovní v rámci Unie, vykazují v rámci EU nejnižší rezidenční dluh na obyvatele. Pro Rusko také platí 100 rovnice nižší plat = nižší rezidenční dluh, proto je ruský rezidenční dluh na obyvatele nejnižší z porovnávaných zemí. 80 rezidenční dluh na hlavu (EUR) HDP na hlavu v paritě kupní síly (průměr EU = 100) 12 000 rezidenční dluh na hlavu (EUR) % 120 DK 10 UK BE 8 CZ PL 6 FR RU 4 NL HU 2 IT ES 0 DK DE PT BE NL IE ES AT CZ IT -15,0% -10,0% -5,0% 0,0% Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte *nabídková cena Zdroj: národní statistické úřady, výpočty Deloitte nemovitosti; • poměr úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti; 30•000 • počet hypoték poskytnutých na počet obyvatel. 20•000 10Pro 000srovnání vybraných zemí byl tento indikátor sledován v kontextu průměrné hrubé měsíční mzdy, aby bylo možné data správně interpre0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 tovat.0 Z Evropského porovnání dostupnosti vlastního bydlení a hypotečního trhu je možné usuzovat, že Česká republika nevybočuje z mantinelů tranzitivních ekonomik – dostupnost vlastního bydlení je velmi podobná jako v Polsku i Maďarsku a je výrazně nižší než u první skupiny vyspělých Západoevropských ekonomik. Na druhou stranu, vlastní bydlení je dostupnější než ve Velké Británii či Francii. Vzhledem ke krátké historii hypotečního financování není překvapující, že zadluženost bytového fondu tranzitivních ekonomik je velmi nízká, v České republice dokonce nejnižší ze srovnávaných zemí EU. Nízká zadluženost hypotečním úvěrem na obyvatele poté odpovídá nižším možnostem obyvatel České republiky splácet hypoteční úvěr a to z důvodu relativně nižší platové úrovně. Průměrná hrubá měsíční mzda HU PL IE RU CZ IL ES PT IT AT UK FR NL DK Zdroj: European Mortgage Federation, národní statistické úřady, BE DE SMART stavebnictví • léto 2014 11 Přichází čas pro BIM ve veřejných zakázkách? Většina lidí, kteří se pohybují v oblasti stavebního průmyslu již o informačním modelování budov (BIM) slyšela. Pro ty, kteří neví, co si pod tímto pojmem představit, provedu jen krátké shrnutí. Předně se jedná o nový přístup ke stavebnictví a ke spolupráci na stavebních projektech. I když se BIM překládá z angličtiny jako „Informační modelování budov“, není to úplně přesné, protože metodika práce a související nástroje se používají i v oblasti infrastrukturních staveb a v dalších sektorech stavebnictví. Ing. Martin Černý Můžeme si tedy představit, že výsledkem celého procesu je „digitální model stavby“ využitelný po celou dobu životnosti stavby. Hlavní myšlenkou je postoupit od sdílení dokumentů a výkresů ke sdílení informací. Ať už je to na v rámci jedné organizace (což se označuje někdy jako osamělý BIM), nebo lépe mezi jednotlivými organizacemi. Čím více účastníků projektu přistoupí na tuto metodu práce, tím jsou celkové úspory potenciálně větší. Situace samozřejmě není zatím tak ideální, ale to je spíše na vrub nedokonalých nástrojů a zažitých pracovních postupů, než přístupu samotného. V některých zemích je již BIM povinný pro stavební zakázky pro státní správu. Z Evropy jsou to především severské země (Norsko, Finsko, Dánsko) a potom Velká Británie, kde bude BIM povinný pro všechny státní zakázky od roku 2016. Proto je do tohoto sektoru v posledních letech investováno nemalé množství finančních prostředků na vývoj standardů, vzdělávání, výzkum a vývoj a další podpůrné aktivity. Výsledkem je nebývalé oživení jinak stagnujícího průmyslového sektoru s průběžným cílem expandovat maximální měrou na světový stavební trh. Setkal jsem se u nás i s názorem, že BIM je hotový a že na něm není žádný výzkumný potenciál, což si pravděpodobně Britská vláda nemyslí a zatím to vypadá, že se jim daří. Téměř každý, kdo se dostatečně seznámil s metodikou BIM uznává, že přínosy převažují negativa a to na různých úrovních od koordinace profesí a detekce kolizí přes automatickou generaci výkresové dokumentace a snadné provádění změn až po integrovaný přístup k navrhování, kdy jsou průběžně zapojení odborníci napříč odbornostmi a mají tak možnost ovlivnit návrh stavby ještě ve fázích, kdy je možné významně ovlivnit výsledné parametry, ať se jedná o komfort, energetickou náročnost, nebo finanční proveditelnost. Podstatný je také přínos v oblasti správy majetku, kdy je možné spravovat opravdu zodpovědně majetek, ke kterému existují patřičné informace již od fáze návrhu. U nás se zpravidla setkávám s odhadem, že k širokému použití v České republice dojde nejdříve za mnoho let, protože státní správa není pružná a mnoho lidí ve skutečnosti nechce spolupracovat, pokud k tomu nejsou přinuceni, podobně jako tomu je 12 O autorovi článku Martin Černý vystudoval na Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně obor geodézie. V rámci svého doktorského studia (již téměř dokončeného) se setkal s informačním modelováním budov na pracovní stáži ve Velké Británii. Tam pracoval pro profesora Stephena Lockleyho na Northumbria university. Mimo jiné se podílel na vzniku britské národní BIM knihovny (NBL) vývojem nástrojů podporujících otevřené standardy, především IFC. I po návratu do ČR v roce 2012 se nadále věnuje BIM jako Junior Researcher v Centru AdMaS na Fakultě stavební VUT v Brně, které reprezentuje v Odborné radě pro BIM. Pokračuje i ve spolupráci s Northumbria University jako Senior Research Assistant a podílí se nadále na vývoji nástrojů pro tvorbu NBL směrem k otevřeným standardům a na dalších projektech zaměřených na práci s informacemi o budovách. Zároveň se zabývá vztahem BIM a GIS a doufá, že se mu podaří díky tomuto spojení podpořit problematiku rozvoje chytrých měst a regionů. ve Velké Británii. Velkým pokrokem směrem k tomu je však nová evropská směrnice o veřejných zakázkách. Ta by měla zajistit, aby byla předmětem veřejné soutěže především výsledná hodnota, nikoli nejnižší cena, jak vyplývá z tiskové zprávy evropského parlamentu. Nová legislativa by měla nastavit rovné podmínky napříč unií a podpořit růst ekonomiky. Zároveň by podle tiskové zprávy měla klesnout úroveň spojené administrativy až o 80%. Kromě legislativní podpory se rozvíjejí i aktivity směrem k tvorbě potřebných norem na úrovni EU. CEN sestavuje speciální pracovní skupinu, která se bude ve spolupráci s ISO a aliancí buildingSMART zabývat problematikou BIM. Česká republika se prostřednictvím UNMZ přihlásila ke spolupráci a udělala tedy jeden z prvních kroků, které podporují využití metodiky BIM i u nás. Komentář Větší váha by měla být kladena na kvalitu, životní prostředí, sociální aspekty a inovace. Také je důležité, že kromě ceny bude možné soutěžit o náklady na životní cyklus staveb. To nahrává právě měřítku kvality stavebních prací a využití BIM jednak pro analýzy, ale především pro prokazování kvality vůči zadavateli. Je třeba dodat, že se do přípravy nové směrnice aktivně zapojily již zmíněné státy, které BIM v nějaké míře vyžadují. Snažily se především zajistit, aby nová směrnice jejich požadavky nepovažovala za diskriminační, ale naopak za pozitivní pro rozvoj trhu a výslednou kvalitu dodávaných staveb a stavebních prací. Směrnice zároveň doporučuje maximálně využívat elektronické komunikace a nástrojů pro veřejné zakázky, což opět nahrává BIM ve smyslu automatizované práce s informacemi a například i automatického vyhodnocení, zda návrh splňuje podmínky zadavatele. Česká republika má nyní maximálně 24 měsíců (od 4.2.2014) na to, aby evropskou směrnici přejala do svého právního řádu. Díky této směrnici se tak otevře možnost požadovat BIM v rámci veřejných zakázek jako prostředek pro dokladování a monitorování kvality dodávaného díla. Tak je tomu právě i v uvedených severských zemích a Velké Británii. V Británii na to pak navazuje snaha lépe hospodařit se státním majetkem. Zdroje: Tisková zpráva Evropského parlamentu: http://www.europarl.europa.eu/news/en/news-room/ content/20140110IPR32386/html/New-EU-procurement-rules-to-ensure-better-quality-and-value-for-money Schválený návrh nové směrnice: http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/docs/modernising_rules/COM2011_897_en.pdf Vliv Spojeného království na směrnici z hlediska BIM: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/34710/12-1327-building-information-modelling.pdf http://www.construction-manager.co.uk/news/eu-votes-embed-bim-europe-wide-procurement-rules/ BIM příručka: http://issuu.com/czbim/docs/bim-prirucka-2013-v1 SMART stavebnictví • léto 2014 13 Novinka Nové trendy v oblasti kanceláří Michal Melč, [email protected], Oblast nemovitostí je specifická svojí komplexitou: od daňových otázek, oceňování, přes optimální velikost realitního portfolia, jeho strukturu a rozmístění, vlastnictví až po např. nové směry a vývojové trendy v oblasti kancelářského trhu, které budou, mj. i v souvislosti s nástupem nové generace, pohled na kancelářské prostory stále významněji ovlivňovat. To vše, spolu s agendou optimalizace, snahou o snižování nákladů, hledání cest jak efektivně zvládat, řídit a spravovat realitní portfolio ve firmách, co a do jaké míry spravovat interně a co externě, vytváří novou realitu, na kterou se profesionálové v oblasti nemovitostí musí připravit. Abychom napomohli orientaci v této rozsáhlé problematice nejen našim klientům, ale i profesionálům, kteří se v této oblasti pohybují, proběhlo v rámci Deloiotte Academy diskusní setkání pod názvem “Efektivní řízení nemovitostního portfolia“, první z navazujících debat nad vybranými tématy, věnujících se problematice okolo nemovitostí. Tak, jak vzrůstá tlak na výkon korporátních útvarů odpovědných za oblast podpůrných služeb a zejména nemovitostí, roste také požadavek na odbornou znalost a kompetence, které dnes stále více přesahují i do oblastí mimo nemovitosti – příkladem může být zejména IT, HR anebo finance. Potřeba této multidisciplinarity vytváří novou skutečnost, na kterou je třeba reagovat. Z úzce zaměřeného specialisty na oblast nemovitostí, který zpravidla plnil roli správce realitního portfolia, se tak postupně stává odborník na nemovitosti s širokým záběrem a partner pro top management. Požadavky a kritéria pro výběr kancelářských prostor Business požadavky Organizační jednotky Kultura a hodnoty společnosti Document Management System Business Continuity Planning Funkční specifika Prostorové uspořadání Pracovní styly a typologie Sdílení pracovišť Dostupnost Technické parametry Stavba Design Bezpečnost ICT Životní prostředí Smluvní podmínky Definice kritických parametrů nájemní smlouvy Flexibilita nájemní smlouvy Služby poskytované pronajímatelem Deloite Office Audit - schéma Office efficiency audit Analýza a typologie pracovních pozic Design a řešení Office efficiency audit Nájemní smlouva 14 Efektivita využití plochy Využití pracovišť Jaké trendy budou ovlivňovat, anebo možná už ovlivňují oblast realit a podpůrných služeb ve firmách v oblasti kancelářských prostor? Bezpochyby nejvíce určujícími jsou dva hlavní faktory: vstup nové generace na pracovní trh a snaha o efektivní využití prostor. V této souvislosti se objevují stále více termíny jako „new ways of working“, „activity based working“, „flexiworking“ apod. Přes rozdílné významové odlišnosti, dané do jisté míry popularitou tématu, mají ale jedno společné: zdůraznit a odlišit nový pohled na kancelářské prostory a jejich roli. Pracovat z kanceláře už dnes v mnoha profesích a firmách není nutné, naopak - nastupující generace, která s výpočetní technikou vyrůstala takřka od narození už nelpí na „svém“ pracovním stole, jejím pracovním „stolem“ je spíše obrazovka notebooku anebo tabletu. Kanceláře se tak stávají spíše interaktivním místem k setkávání, diskusím a týmové práci. Tím, jak se práce v kanceláři stále víc a více virtualizuje a práce s datovými úložišti (Dropbox apod.) resp. s firemními úložišti dat a vzdálenému přístupu k nim se stává běžnou praxí, potřeba pracoviště pro každého zaměstnance dostává stále větší trhliny. Ve větší či menší míře lze pracoviště sdílet, v závislosti na typologii pracovních pozic a jejich specifik. Obvyklá KPI, např. m2/pracoviště [m2/WP] se tak stále více doplňují ukazateli využití a obsazenosti pracovišť, jako např. počet zaměstnanců/pracoviště [FTE/WP] anebo průměrná míra využití pracoviště v průběhu dne [%]. Znamená to, že firmy budou potřebovat méně prostor? Do jisté míry ano, spíše se ale bude měnit kvalita kancelářského prostředí, kdy budeme svědky ústupu klasického „open space“ prostředí. Nové kanceláře budou stále „open“, ale nabídnou více prostoru pro kreativní a skupinovou práci, pro soustředění se a privátní hovory, anebo týmovou práci a budou tak poskytovat větší flexibilitu. První vlaštovky se již začínají objevovat na českém trhu, otázkou však je, jak rychle se tento trend na českém trhu zabydlí a jaký pro něj bude prostor, s ohledem na končící nájemní smlouvy, ochotu firem investovat do nového pracovního prostředí, globalizaci a postupující centralizaci. Často zmiňované kanceláře společnosti Google jsou svého druhu extrém, ale obory jako IT, telco anebo poradenství mají šanci se stát v tomto směru na našem trhu průkopníky - zefektivnit svoje procesy, snížit provozní náklady a reagovat na pracovní trh a jeho očekávání. O nových konceptech využití kancelářských prostor uvažují společnosti, které si přínosy plynoucí ze změny pracovního prostředí uvědomují, a to i ve více tradičních odvětvích, jakým je např. stavebnictví.. Velký důraz tak při přejednávání nájemních smluv bude kladen na správné určení potřebné kancelářské plochy, detailní analýzu pracovních pozic a jejich typologie, míru využití pracovišť a možnosti jejich funkčního sdílení, to vše s ohledem na podnikatelský záměr a obchodní plány firmy. Konzultace v této oblasti a její širší kontext nabízíme jak našim zákazníkům, tak i odborníkům, pod které oblast podpůrných služeb, nemovitostí anebo financí ve firmách spadá. Více informací o akcích Deloitte Academy, našich službách a nabídce naleznete na http://events.deloitte.cz/cs. Kalendář akcí Dny stavitelství a architektury 2014 1. 9. - 21. 11. 2014 Praha www.dsa-info.cz Young Architect Award 2014 16. 9. - 2014 Praha www.dsa-info.cz FOR WOOD 2014 16. - 20.9.2014 Praha http://www.for-wood.cz FOR ARC H 2014 16. - 20.9 .2014 Praha http://ww w.forarch .cz @ Napište nám – za jakékoliv Vaše náměty či dotazy děkujeme. Archiv SMART Ing. Václav Matyáš, SPS v ČR [email protected], www.sps.cz Veškerá minulá čísla můžete nalézt kliknutím na záložku SMART stavebnictví na www.sps.cz. Ing. Miroslav Linhart, Deloitte [email protected], www.deloitte.com Ing. František Glazar, ÚRS Praha [email protected], www.urspraha.cz Naleznete zde také SMART v anglickém jazyce. © 2014 Deloitte Česká republika, SPS v ČR, ÚRS Praha SMART stavebnictví • léto 2014 15
Podobné dokumenty
uměleckoprůmyslové museum v praze)
Hlavní směry vědeckovýzkumné práce UPM
v posledním desetiletí)
Uměleckoprůmyslové museum v Praze je výzkumnou
organizací ve smyslu zákona č. 110/2009 Sb. Jeho hlavním předmětem činnosti je provádě...
SMART, zima 2016 - Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR
mírně snížit. V roce 2015 směřuje k hodnotě 145-150 miliard korun,
v roce 2016 by se měl pohybovat mezi 120-130 miliardami korun.
Běžný účet platební bilance se v roce 2014 poprvé od roku 1993
přeh...
Voice of REal Estate - bytový fond Praha
bytů se nachází v katastru Černého Mostu, Hlubočep a Stodůlek. V květnu 2012 schválilo zastupitelstvo prodej 3 855 bytů ve
čtyřech etapách, z kterých k dnešnímu dni byl realizován prodej
1 806 bytů...
Prague market in detail: trends, segments and prices
How to Make Money on Investments
into Residential Real Estate ?
闻"下就会被迷倒? 假的!
n3=qrÚsF1tu2vqwx6©(yz{-qJ
|T!+aÆ
C<(ÛcVlÊc5}~!#.²k;v5
²(s5^6!Æ AB±F0CJ³_(`
´Ñü´9c5=kQ
w9¾(/01.(Z0ÌuÄF(¨
9 9µ¶ 0\!#.)*(/2r6(