Životní prostředí města Krásná Lípa
Transkript
Îivotní prostfiedí mûsta Krásná Lípa Zpráva o souãasném stavu a návrhy opatfiení na jeho zlep‰ení ÎIVOTNÍ PROST¤EDÍ MùSTA KRÁSNÁ LÍPA Zpráva o souãasném stavu a návrhy opatfiení na jeho zlep‰ení Obecnû prospû‰ná spoleãnost âeské ·v˘carsko [1] OBSAH: I. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 II. Lokalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 III. Charakteristika 1. Kvalita ovzdu‰í ve mûstû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1. 1. Kvalita ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1. 2. Program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í mûsta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1. 3. Souãasné zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1. 4. Zámûry mûsta v oblasti ochrany ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1. 5. Doporuãení v oblasti ochrany ovzdu‰í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 2. Doprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2. 1. Problém a moÏná fie‰ení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2. 2. Doporuãení v oblasti dopravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3. Systém nakládání s odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3. 1. Smûsn˘ komunální odpad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3. 2. Separovan˘ odpad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3. 3. Nebezpeãn˘ odpad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3. 4. Velkoobjemov˘ a stavební odpad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3. 5. Sanace skládky TKO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3. 6. âerné skládky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3. 7. MnoÏství odpadu vyprodukovaného v Krásné Lípû . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 3. 8. ZpÛsoby nakládání s odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3. 9. Poplatky za odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3. 10. Odpady od soukrom˘ch firem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 3. 11. Návrhy a doporuãení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 4. Vodní hospodáfiství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 4. 1. Kvalita povrchov˘ch vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 4. 2. V˘stavba ãistírny odpadních vod a sbûrné kanalizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 4. 3. Doporuãení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 5. Pfiírodní prostfiedí a zeleÀ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 5. 1. Maloplo‰ná zeleÀ na území mûsta Krásná Lípa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 5. 2. âlenûní ploch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 5. 3. Investiãní akce vût‰ího rozsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 5. 4. Financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 5. 5. ÚdrÏba, odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 5. 6. Nedostatky, problémy, v˘hled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 .....................................................................4 [2] 6. Plánování a fiízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 6. 1. Popis situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 6. 2. Doporuãení v oblasti plánování a fiízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 7. Informaãní systém a vzdûlávání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 7. 1. Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí a zapojení vefiejnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 7. 1. 1. V˘chozí stav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 7. 1. 2. Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 7. 1. 3. Zapojení vefiejnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 7. 1. 4. Doporuãení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 7. 2. Environmentální v˘chova a vzdûlávání 7. 2. 1. âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody Tilia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 7. 2. 2. Správa Národního parku âeské ·v˘carsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 7. 2. 3. âeské ·v˘carsko o. p. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 7. 2. 4. Základní ‰kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 7. 2. 5. Centrum âeského ·v˘carska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 7. 2. 6. Doporuãení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 IV. Vymezení zásadních problémÛ Ïivotního prostfiedí Krásné Lípy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 [3] I. Úvod Mûsto Krásná Lípa si plnû uvûdomuje pfiírodní hodnoty svého okolí a nutnost jejich zachování pro dal‰í generace, proto se aktivnû hlásí k my‰lenkám trvale udrÏitelného rozvoje regionu. Zfiízením Národního parku âeské ·v˘carsko v roce 2000 do‰lo k zintenzivnûní snah zamûfien˘ch na zlep‰ování kvality Ïivotního prostfiedí ve mûstû, které leÏí na okraji velkoplo‰ného chránûného území. Mûsto rozpracovalo fiadu projektÛ na sniÏování zneãi‰tûní prostfiedí, zapojilo se do pilotního projektu Místní agendy 21. V‰echny snahy smûfiují k ozdravûní mûsta a k zv˘‰ení kvality prostfiedí, tak aby odpovídalo evropsk˘m standardÛm. Cílem pfiedloÏené zprávy o stavu Ïivotního prostfiedí je právû vymezení aktuálních problémÛ Ïivotního prostfiedí Krásné Lípy, které musí v nejbliωí dobû Krásná Lípa vyfie‰it, tak aby se mohla ucházet o titul „Zdravé mûsto“. II. Lokalizace Mûsto Krásná Lípa se nachází v severní ãásti Ústeckého kraje na území b˘valého okresu Dûãín v tzv. ·luknovském v˘bûÏku v nadmofiské v˘‰ce 426 m.n.m. Je souãástí Euroregionu Nisa, Labe a Mikroregionu Tol‰tejn. Mûsto je obklopeno tfiemi velkoplo‰n˘mi chránûn˘mi územími: CHKO LuÏické hory, CHKO Labské pískovce a NP âeské ·v˘carsko. III. Charakteristika Krásné Lípy Krásná Lípa je prÛmyslové mûsto s bohatou historií. Její poãátky sahají aÏ do 14. století. Nejvy‰‰ího poãtu 6930 obyvatel dosáhla v roce 1910, poté se jejich poãet pomalu sniÏoval. Ke znaãnému úpadku mûsta do‰lo po odsunu pÛvodních nûmeck˘ch obyvatel v letech 1945–1946, kdy se poãet obyvatel sníÏil asi na polovinu a zbofieno bylo pfies 300 opu‰tûn˘ch domÛ. V souãasné dobû má pfies 3600 stál˘ch obyvatel. Nezanedbateln˘ je i poãet rekreantÛ (kolem 2000) pfieb˘vajících v cca 300 rekreaãních objektech. Rozloha mûsta je 3140 ha. Krásná Lípa má nûkolik ãástí: Krásná Lípa, Krásn˘ Buk, Hely, Kamenná Horka, Dlouh˘ DÛl, Kyjov, SnûÏná, Vlãí Hora, Zahrady. Dominantou mûsta je kostel sv. Máfií Magdaleny. Ve mûstû jsou ãetné dfievûné i zdûné barokní a klasicistní domy, stejnû tak novorenesanãní mûstské stavby. Dále se zde zachovala fiada pfieváÏnû rouben˘ch a dfievem obloÏen˘ch domÛ s podstávkami. Hlavní moÏnosti zamûstnání pro místní obyvatele sk˘tají podniky Novia, Color – Tex, tiskárna ·ediv˘, Tisk Krásná Lípa, Pharming, Ocelot, Leko apod. Ve mûstû funguje Ústav sociální péãe, domov dÛchodcÛ a dûtsk˘ domov. Od roku 2000 je Krásná Lípa sídelním mûstem Správy Národního parku âeské ·v˘carsko, díky tomu se otevfiely moÏnosti dal‰ích pracovních pfiíleÏitostí i v návaznosti na zfiízenou obecnû prospû‰nou spoleãnost âeské ·v˘carsko. I pfiesto se mûsto se pot˘ká s pomûrnû vysokou nezamûstnaností – více neÏ 20 %. Dopravní spojení s Krásnou Lípou zaji‰Èuje Ïelezniãní a autobusová doprava. Mûsto leÏí na hlavní Ïelezniãní trati a komunikaci Rumburk – Dûãín. [4] 1. Kvalita ovzdu‰í ve mûstû V rámci mûsta tak bylo kaÏdoroãnû nahrazeno 7000 tun hnûdého uhlí zemním plynem, a bylo tak dosaÏeno následujícího sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í (v tunách za rok): 1. 1. Kvalita ovzdu‰í V Krásné Lípû ani jejím okolí není umístûná Ïádná monitorovací stanice pro mûfiení kvality ovzdu‰í. Pfiesto lze fiíci, Ïe na konci osmdesát˘ch let dvacátého století byla kvalita ovzdu‰í ve mûstû nevyhovující aÏ kritická. Pfiíãiny této situace byly následující: • • • • Dálkové pfienosy ‰kodlivin z elektráren a dal‰ích velk˘ch energetick˘ch zdrojÛ v severoãeské hnûdouhelné pánvi. Hlavním energetick˘m zdrojem ve mûstû bylo nekvalitní hnûdé uhlí, které bylo spalováno v zastaral˘ch spalovacích zafiízeních aÈ jiÏ v domácnostech, mûstsk˘ch kotelnách ãi prÛmyslov˘ch podnicích. Údolní poloha mûsta se ‰patn˘m provûtráváním v zimním období pfiispívala ke smogov˘m situacím, zejména v zimních mûsících. Hlavními zneãi‰Èujícími látkami tohoto období byly oxid sifiiãit˘, polétav˘ prach a oxidy dusíku. V roce 1994 uvolnil Parlament âeské republiky ãástku 6 miliard Kã z v˘nosu malé privatizace pro zlep‰ení kvality ovzdu‰í. Tyto prostfiedky byly svûfieny Státnímu fondu Ïivotního prostfiedí a v rámci tzv. „Programu pro ozdravûní ovzdu‰í“ z nich byly financovány konkrétní investiãní akce v celé âeské republice. Mûsto Krásná Lípa proto zpracovalo mûstsk˘ program zlep‰ení kvality ovzdu‰í, kter˘ urãil priority mûsta v této oblasti a slouÏil jako základ pro Ïádost o finanãní pomoc z v˘‰e uveden˘ch 6 miliard. Tyto priority zahrnovaly: • Pfiestavbu kotelen v majetku mûsta na zemní plyn. • V˘stavbu centrální mûstské kotelny pro vytápûní stfiedu mûsta. • Modernizaci (ãi zru‰ení) kotelen v prÛmyslov˘ch podnicích na území mûsta. V˘stavba stfiedotlakého plynovodu v celkové délce 10 944 m s 372 pfiípojkami a celkové délce pfiípojek 3 145 m. • Pfiestavba 10 mûstsk˘ch kotelen na zemní plyn. • V˘stavba nové centrální mûstské kotelny vybavené tzv. kogeneraãní jednotkou (vyrábûjící zároveÀ teplo i elektrickou energii) zásobující okolní panelové domy a léãebnu dlouhodobû nemocn˘ch. 72,8 Oxidy dusíku 16,6 Oxid uhelnat˘ 318,6 Uhlovodíky 71 1. 3. Souãasné zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í Vzhledem k existenci celostátního registru zneãi‰Èujících látek do ovzdu‰í (REZZO) má mûsto kaÏdoroãnû aktualizovan˘ pfiehled o tzv. stfiedních a velk˘ch zdrojích zneãi‰Èování ovzdu‰í. V souãasné dobû je na území mûsta jen jedin˘ problémov˘ zdroj, kter˘ je zároveÀ i jedin˘m velk˘m zdrojem zneãi‰Èování ovzdu‰í (tzv. kategorie REZZO 1 – nad 5MW tepelného v˘konu) na území mûsta. Tímto zdrojem je kotelna firmy Teplofluid s. r. o. nacházející se v centru mûsta v areálu firmy Color-Tex. Tato kotelna spaluje roãnû 3 500 t hnûdého uhlí a je nejv˘znamnûj‰ím zdrojem zneãi‰tûní ovzdu‰í ve mûstû. Dále se na území mûsta nachází 6 tzv. stfiedních energetick˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í (200 kW aÏ 5 MW tepelného v˘konu). V‰echny tyto zdroje jsou plynofikovány. Na základû tohoto mûstského programu pak mûsto skuteãnû získalo podporu ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí. V rámci této podpory byla realizována tato rozhodující opatfiení: • Oxid sifiiãit˘ Nezanedbateln˘m opatfiením pro zlep‰ení kvality ovzdu‰í ve vztahu k polétavému prachu je i roz‰ifiování a údrÏba vefiejné zelenû v centru mûsta, které mûsto vûnuje velikou pozornost. 1. 2. Program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í mûsta Plo‰nou plynofikaci mûsta. 51 V roce 1999 pak mûsto získalo dotaci z programu Evropské Unie PHARE na roz‰ífiení rozvodné sítû zemního plynu i do okrajov˘ch ãástí mûsta. V rámci této dotace bylo postaveno dal‰ích 9 276 m stfiedotlak˘ch rozvodÛ zemního plynu spolu s 291 pfiípojkou o celkové délce pfiípojek 1 919 m. Rostoucí automobilová doprava na konci 80. let. • Prach V neposlední fiadû se na území mûsta nacházejí 2 stfiední technologické zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í – tiskárna a ãerpací stanice. Vzhledem k tomu, Ïe oba tyto provozy jsou nové a vybavené moderními technologiemi, nepfiedstavují pro kvalitu ovzdu‰í Ïádnou hrozbu. Problémem zÛstávají malé zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í, zejména domácnosti. Mnoho domácností se dosud z ekonomick˘ch dÛvodÛ na plyn nepfiipojilo a vyskytly se i pfiípady, kdy se obyvatelé vrátili ke spalování hnûdého uhlí. âasto se i stává, Ïe obãané spolu s uhlím spalují i komunální odpad vãetnû jeho toxick˘ch ãástí. [5] bude snaÏit pro tento projekt získat podporu z vefiejn˘ch finanãních zdrojÛ. 1. 4. Zámûry mûsta v oblasti ochrany ovzdu‰í V souãasné dobû roste v˘znam dopravy jako zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í. V pfiípadû malého mûsta jako Krásná Lípa je jedinou moÏností obchvat. Mûsto má proto pfiipraveny dvû varianty takového fie‰ení – „mal˘“ obchvat centra mûsta a „velk˘“ obchvat celého mûsta. V závislosti na dostupnosti externích finanãních zdrojÛ se bude snaÏit jednu z v˘‰e uveden˘ch variant realizovat. 1. 5. Doporuãení v oblasti ochrany ovzdu‰í Dal‰ím z témat, souvisejících jak z ochranou ovzdu‰í tak i s udrÏiteln˘m rozvojem je podpora obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. Mûsto má jiÏ nûkolik let pfiipraven˘ projekt na roz‰ífiení stávající centrální kotelny o kotel na biomasu. V okamÏiku, kdy stávající dodávky tepla nebudou dostaãovat poptávce, se mûsto • Podrobnûji zmapovat malé zdroje zneãi‰Èování ovzdu‰í ve mûstû. • Poskytnout z prostfiedkÛ OPS âeské ·v˘carsko podporu pfiípravû projektu na pûstování biomasy (v rozsahu pokr˘vajícím potfiebu v˘‰e uvedeného kotle na biomasu) a ve spolupráci s místními zemûdûlci jej pfiedloÏit do strukturálních fondÛ. • Podpora organizací a domácností pfii zavádûní obnoviteln˘ch zdrojÛ energie. 2. Doprava (pfied Správou NP â·, u sportovního areálu). Problematiãtûj‰í je budování záchytn˘ch parkovi‰È v okrajov˘ch ãástech pfiiléhajících k NP âeské ·v˘carsko a CHKO LuÏické hory a CHKO Labské pískovce (Kyjov, Vlãí Hora), která by mûla zabránit nelegálnímu parkování ve volné pfiírodû. BohuÏel tato snaha naráÏí na odpor ãásti majitelÛ rekreaãních objektÛ, ktefií tuto snahu chápou jako omezení svého práva na klid. Není zatím Ïádné územní rozhodnutí a stavební povolení, ty jsou závislé na souhlasu Správ CHKO. 2. 1. Problém a moÏná fie‰ení Krásná Lípa má z obcí leÏících v blízkosti Národního parku ojedinûlou v˘hodu, která spoãívá v pfiítomnosti jak autobusové, tak Ïelezniãní dopravy. Prioritou by mûlo tedy b˘t zachování a zefektivnûní tûchto druhÛ hromadné dopravy. Problém dopravy a jejího dopadu na Ïivotní prostfiedí má vzhledem k mûstu dvû dimenze: První je dopad dopravy na mûsto jako takové. Zde je hlavním problémem skuteãnost, Ïe stfiedem mûsta prochází hlavní komunikace Dûãín – Rumburk. Vedle zhor‰ování kvality ovzdu‰í zatûÏuje mûsto i nadmûrnou hluãností. Zde je jedin˘m fie‰ením obchvat mûsta nebo alespoÀ jeho centra, jak jiÏ bylo uvedeno (viz 1.4.). Mûsto má pfiipraveny projekty jak pro „velk˘“ tak i „mal˘“ obchvat a je pfiipraveno je v pfiípadû moÏnosti financování z vefiejn˘ch zdrojÛ okamÏitû realizovat. Vzhledem k velikosti i charakteru mûsta nepfiedstavuje vnitro-mûstská doprava vût‰í problém. • 2. 2. Doporuãení v oblasti dopravy Druhou dimenzí je dopad dopravy vyvolané cestovním ruchem na chránûná území v okolí mûsta, zejména na národní park. Jako sídlo Správy Národního parku i jako jediné mûsto pfiiléhající k Národnímu parku â·, je si Krásná Lípa této skuteãnosti vûdoma a aktivnû se podílí na fie‰ení této problematiky. To zejména zahrnuje: • • Podpora systémového fie‰ení vefiejné dopravy v rámci celého Národního parku. V rámci „Studie potfieb regionu âeského ·v˘carska“, kterou mûsto zadalo ke zpracování, byla rozpracována my‰lenka tzv. „zeleného“ autobusu, kter˘ by v pravideln˘ch intervalech zaji‰Èoval dopravu turistÛ na pátefiní trase kolem Národního parku. Budování cyklostezek. Okolím mûsta vede jiÏ nûkolik cyklotras. Mûsto v‰ak chce zbudovat i na nû navazující cyklostezky mimo klasické dopravní cesty. V souãasné dobû má pfiipraven 1 projekt na vybudování cyklostezky, ihned po vstupu do Evropské unie poÏádá o jeho podporu v rámci strukturálních fondÛ a bude pokraãovat v plánování a pfiípravû projektÛ na dal‰í, tak aby vytvofiilo funkãní síÈ cyklostezek. Budování sítû záchytn˘ch parkovi‰È. V okrajov˘ch ãástech mûsta se postupnû budují malá záchytná parkovi‰tû [6] • Co nejrychleji realizovat projekty „malého“ i „velkého“ obchvatu na státním fondu dopravní infrastruktury a na strukturální fondy, pfiiãemÏ doprava by mûla b˘t smûrována mimo území v˘bûrovû (pfiedev‰ím nákladní auta), aby nebyl nad míru potlaãen ekonomick˘ rozvoj mûsta. Toto ov‰em nezávisí na mûstû, rozhoduje o tom vy‰‰í územnû správní celek – tedy Ústeck˘ kraj. • Podpofiit a propagovat v rámci mûsta kaÏdoroãní „Den bez aut“. • Usilovat o zachování systému základní dopravní obsluÏnosti (zefektivnit autobusové a vlakové spoje) a podpofiit hromadnou dopravu. • Podpofiit cykloturistiku (zfiízení a udrÏování cyklotras, pÛjãovny kol a navazujícího servisu a zázemí pro cykloturisty apod.). 3. Systém nakládání s odpady V problematice nakládání s odpady do‰lo ke znaãnému posunu v posledních deseti letech nejen na území Krásné Lípy, ale ve v‰ech obcích. Systém nakládání s odpady je díky zákonu ã. 185/2001 a jeho následn˘m novelám pomûrnû propracovan˘. Mûsto Krásná Lípa vydalo v záfií roku 2002 obecnû závaznou vyhlá‰ku doplÀující zákon o odpadech, která upravuje konkrétní zpÛsoby nakládání s jednotliv˘mi komoditami v obci. 6 kontejnerÛ a 6 popelnic na separovan˘ odpad, a to v panelové zástavbû a na námûstí. Pfiímo v panelácích je pak umístûno navíc 12 rukávcÛ na sbûr PET lahví. Tfiídûn˘ odpad je moÏno odkládat i v areálu Technick˘ch sluÏeb. JiÏ od zaãátku své pÛsobnosti vyhla‰uje firma ProEKO v Krásné Lípû soutûÏ ve sbûru PET lahví na základní ‰kole. MnoÏství takto získané ãisté komodity je nezanedbatelné – témûfi 1/3 mnoÏství sesbíran˘ch plastÛ jsou PET lahve shromáÏdûné ve ‰kole. 3. 1. Smûsn˘ komunální odpad Krásná Lípa je od roku 2000 zapojena do systému spoleãnosti EKO – KOM, která na základû smlouvy vyplácí roãnû finanãní prostfiedky na systém separace odpadÛ ve v˘‰i cca 60 000 Kã – dle mnoÏství vytfiídûn˘ch komodit v daném roce. Pro nakládání se smûsn˘m komunálním odpadem jsou obãanÛm k dispozici plastové ãi plechové nádoby o objemu 80, 110, 120, 360, 660, 770 a 1100 litrÛ. Pro odkládání odpadÛ je moÏné vyuÏít i plastov˘ch pytlÛ s oznaãením firmy Marius Pedersen, která zaji‰Èuje svoz ve‰kerého komunálního odpadu z obce. Tyto pytle jsou k dostání na Technick˘ch sluÏbách mûsta. Krásná Lípa patfií mezi mûsty, kter˘m zaji‰Èuje svoz tfiídûného odpadu firma ProEKO Varnsdorf, mezi mûsta s nejvût‰ím mnoÏstvím vytfiídûného odpadu na obyvatele. Napfi.: v roce 2003 se vytfiídilo celkem 63 588 kg, coÏ je cca 18 kg na obãana (stálého). Odpad z nádob je sváÏen v pravideln˘ch dnech dle svozového harmonogramu, pfiiãemÏ obãané mají moÏnost v˘bûru mezi t˘denním nebo ãtrnáctidenním svozem sbûrné nádoby. Na vefiejn˘ch prostranstvích jsou pro ukládání drobného smûsného komunálního odpadu umístûny odpadkové ko‰e. 3. 3. Nebezpeãn˘ odpad Nebezpeãn˘ odpad od obãanÛ shromaÏìuje mûsto v areálu Technick˘ch sluÏeb, odkud jej odváÏí k následnému zpracování a likvidaci firma Marius Pedersen. 3. 2. Separovan˘ odpad Monoãlánky lze odkládat i na jin˘ch místech (Hodináfiství Pinta, prodejna Jana apod.). V souãasné dobû se pracuje na roz‰ífiení sbûrov˘ch míst (napfi. MûÚ, informaãní stfiedisko na námûstí, základní ‰kola apod.) Od roku 1998 zaji‰Èuje na území Krásné Lípy svoz separovaného odpadu firma ProEKO Varnsdorf, která s v˘hodou vyuÏívá tzv. pytlov˘ systém sbûru. Do zelen˘ch plastov˘ch pytlÛ, které jsou zdarma k dostání na Technick˘ch sluÏbách, lze vytfiídit následující sloÏky: papír, sklo, kovy, plasty zejména PET lahve a polystyren, odûvy, novû i nápojov˘ karton. Naplnûné pytle se odkládají v pravideln˘ch termínech na svozovou trasu a firma odpad dále dotfiiìuje a odesílá na zpracování. 3. 4. Velkoobjemov˘ a stavební odpad Velkoobjemov˘ a stavební odpad lze odkládat do areálu Technick˘ch sluÏeb, ale je moÏné objednat si jednorázové pfiistavení kontejneru. Pytlov˘ systém je dále doplnûn sbûrem do stál˘ch nádob – kontejnerÛ nebo popelnic. Na území mûsta je k dispozici Tab. ã. 2 Pfiehled moÏností nakládání s odpady z domácností v Krásné Lípû Typ odpadu nádoba, sbûrné místo 1. Plastové nebo kovové popelnice u domÛ BûÏn˘ smûsn˘ odpad 2. Plastové kontejnery na sídli‰ti 3. Bílé plastové pytle s oznaãením MP 1. Zelené pytle firmy Pro EKO Varnsdorf odkládané na svozovou trasu kaÏd˘ lich˘ ãtvrtek Vytfiídûné sloÏky 2. Barevné sbûrné kontejnery a popelnice na sídli‰tích, námûstí a dal‰ích místech domovního odpadu 3. Rukávce na PET lahve v panelácích 4. Z· Krásná Lípa Velkoobjemov˘ odpad Sbûrn˘ dvÛr Technick˘ch sluÏeb mûsta – Pletafiská ul. Nebezpeãn˘ odpad Sbûrn˘ dvÛr Technick˘ch sluÏeb mûsta – Pletafiská ul. Baterie: Hodináfiství, MûÚ, Z·, Prodejna Jana, IS SuÈ a nepouÏit˘ stavební materiál Sbûrn˘ dvÛr Technick˘ch sluÏeb mûsta – Pletafiská ul. Odpad z údrÏby zelenû Vlastní komposty na zahradách [7] 3. 5. Sanace skládky TKO 3. 6. âerné skládky Do roku 1994 byla na území mûsta v provozu skládka TKO, která se nyní zaváÏí pouze v˘kopovou zeminou. Pravidelnû 2x za rok se monitoruje kvalita vod nad a pod skládkou. Smûsn˘ komunální odpad z domácností je sváÏen firmou Marius Pedersen na skládku v RoÏanech. PfiestoÏe systém nakládání s odpady témûfi dokonale pokr˘vá potfieby obãanÛ, nachází se na území mûsta nûkolik stál˘ch ohnisek vzniku ãern˘ch skládek, které Technické sluÏby prÛbûÏnû likvidují. Vzhledem k omezen˘m kapacitám v‰ak nemohou mûsto zcela zbavit ãern˘ch skládek. Ty vznikají zejména na pozemcích a v objektech s nevyjasnûn˘mi vlastnick˘mi právy a tradiãnû na okrajích mûsta. V prostoru skládky je zfiízen kompost urãen˘ k ukládání odpadu z mûstské zelenû. Existuje jiÏ projektová dokumentace na rekultivaci této skládky a územní rozhodnutí o vyuÏití jejího území. Náklady na rekultivaci ãiní cca 1 milión Kã, to znamená, Ïe bude tfieba najít dotaãní tituly na spolufinancování. Ve spolupráci s místní základní ‰kolou byly ãerné skládky zmapovány a nûkteré nelegální skládky byly vyklizeny za úãasti vefiejnosti (ul. Pletafiská, ul. Varnsdorfská). Stále narÛstající je ãerná skládka vedle objektu firmy Ocelot. Obsah skládky nesouvisí s ãinností firmy, jedná se o bûÏn˘ komunální odpad z domácností. 3. 7. MnoÏství odpadu vyprodukovaného v Krásné Lípû Tab. ã.: 3 MnoÏství odpadÛ z domácností a provozoven ve vlastnictví mûsta v roce 2003 Druh odpadu Smûsn˘ komunální odpad Separovan˘ odpad Nebezpeãn˘ odpad Pneumatiky ·kvára Léky Kal ze septikÛ a Ïump Celkem MnoÏství Pomûrné mnoÏství 813 202 kg 48, 40 % 46 919 kg 2,79 % 3 774 kg 0,22 % 3420 kg 0,20 % 105 060 kg 6,25 % 172 kg 0,01 % 707 400 kg 42, 11 % 1 679 947 kg 100,00 % Tab. ã.: 4 Pfiehled mnoÏství separovaného odpadu (z pytlÛ a kontejnerÛ) v roce 2003 Druh odpadu Papír MnoÏství Pomûrné mnoÏství 33 283 kg 70,94 % 4 674 kg 9,9 % 176 kg 0,38 % Plastové obaly 6 561 kg 13,98 % Odûvy 2 225 kg 4,74 % 5,1 m 3 5,1 m 3 46 919 kg 100,00 % Sklo Kovové obaly Polystyren Celkem Pozn.: Za 1. ãtvrtletí roku 2004 se vytfiídilo 17 018 kg Tab. ã. 5 Pfiehled mnoÏství nebezpeãn˘ch odpadÛ z domácností v roce 2003 Druh odpadu Obaly od nebezpeã. látek MnoÏství Pomûrné mnoÏství 750 kg 19,87 % 28 kg 0,74 % 2 200 kg 58,29 % Oleje 400 kg 10,60 % Akumulátory 396 kg 10,49 % 3 774 kg 100,00 % Záfiivky a odpad s rtutí Ledniãky Celkem [8] Nejvíce odpadÛ – typu „O“ (ostatní) sváÏí EKO servis a. s. z firmy Novia, z této firmy zároveÀ sváÏí nejvût‰í mnoÏství separovaného odpadu (v porovnání s ostatními subjekty, kter˘m zaji‰Èuje servis). Nejvíce odpadÛ typu „N“ (nebezpeãn˘) likviduje EKO servis pro firmu Pharming Zahrady. V roce 2003 to pfiedstavovalo 5,8 tun obalÛ nebezpeãn˘ch odpadÛ. 3. 8. ZpÛsoby nakládání s odpady 1. Smûsn˘ komunální odpad je sváÏen firmami EKO servis a. s. – Marius Pedersen Group a TS Rumburk a je ukládán na skládku TKO RoÏanech. 2. Nebezpeãné odpady pfiedává firma Marius Pedersen k dal‰ímu zpracování firmû Ingeo, do spalovny Termizo v Liberci, na speciální skládku firmy Dekonta, do cementárny v âíÏkovicích a jin˘m zpracovatelÛm. 3. 11. Návrhy a doporuãení 3. Separovan˘ odpad sváÏí a dotfiiìuje firma ProEKO Varnsdorf a dále pfiedává k recyklaci. Vût‰ina vytfiídûn˘ch surovin se tak pouÏije k v˘robû nov˘ch materiálÛ. Vût‰ina odpadÛ vyprodukovan˘ch na území mûsta se likviduje skládkováním, coÏ odpovídá dosavadnímu trendu v âR. • Najít zpÛsob, jak motivovat obãany k tfiídûní odpadÛ, tzn. zv˘hodnit obãany, ktefií tfiídí, v platbû za odpady napfi.: dvousloÏkovou platbou. Obãan, kter˘ se nezapojí do tfiídûní platí k základní sazbû je‰tû nadstavbovou sloÏku napfi. 30–40 % apod. • Zpracovat pfiehledn˘ informativní leták na téma: „Kam s odpady z domácnosti?“, kde obãané najdou základní a aktuální informace o tom, jak nakládat s odpady se v‰emi druhy odpadÛ, které mohou vzniknout v domácnosti. • Vytvofiit informativní materiál – manuál pro soukromé subjekty, kter˘ bude seznamovat s moÏnostmi tfiídûní a zpÛsoby likvidace odpadÛ vznikl˘ch ve firmách s dÛrazem na nebezpeãné sloÏky odpadu. • Více se zamûfiit v osvûtov˘ch aktivitách na nakládání s nebezpeãn˘mi odpady. Informovat o zpÛsobech nakládání s tûmito odpady, o rizicích nevhodného zacházení. • Roz‰ífiit moÏnosti odkládání nûkter˘ch vybran˘ch sloÏek nebezpeãného odpadu: elektro – prodejny (umístit odkládací nádobky na monoãlánky), lékárna. • DÛslednûji zasahovat proti zakladatelÛm ãern˘ch skládek a sníÏit procento neplatiãÛ. • Zapojit vût‰í subjekty: provozovny mûsta, základní ‰koly, matefiské ‰koly, ÚSP do komplexnûj‰ího tfiídûní sloÏek TKO. Zajistit jim k tomu potfiebné prostfiedky – kontejnery, popelnice, pytle, vãasné vyváÏení apod. • Vyfie‰it otázku likvidace biodpadu z domácností, které nemají vlastní kompost. ZváÏit moÏnost zfiízení malé kompostárny (na odpad z mûstské zelenû i z domácností). • Dokonãit rekultivaci mûstské skládky. • Pokraãovat v úklidov˘ch akcích, do kter˘ch se zapojuje vefiejnost a Ïáci základní ‰koly. 3. 9. Poplatky KaÏd˘ obãan je povinen mûstu zaplatit za likvidaci odpadÛ. Od roku 2002 se poplatek vztahuje na osobu, jedná se o tzv. kapitaãní platbu. Pro rok 2003 a 2004 je shodná a ãiní 360 Kã na osobu, na dûti do 6 let je poplatek 300 Kã, stejná ãástka platí i pro rekreanty. Pro pfií‰tí rok v‰ak mûsto chystá nav˘‰ení poplatku. V pfiedchozích letech se poplatek za odpad vztahoval ke sbûrné nádobû a periodû jejího vyváÏení. Poplatek ãinil napfi. v roce 1999: 1202 Kã za rok pfii t˘denním vyváÏení a 664 Kã pfii ãtrnáctidenním vyváÏení. Kapitaãní platba uãinila systém poplatkÛ prÛhlednûj‰í a odstranila znev˘hodnûní domácností s jedním nebo dvûma obyvateli. V roce 2003 vytvofiilo mûsto pfiehled poplatníkÛ a zaplacen˘ch poplatkÛ. Z tohoto pfiehledu vypl˘vá, Ïe jen 61 % z celkového mnoÏství poplatníkÛ (trvale bydlících i rekreantÛ) fiádnû platí. Dluh na poplatcích tak ãinil za rok 2003 374 684 Kã. 3. 10. Odpady od firem a soukrom˘ch subjektÛ na území mûsta Odpady od soukrom˘ch subjektÛ sváÏí firmy EKO servis Varnsdorf a. s. – Marius Pedersen Group, ProEKO (separovan˘ sbûr) a TS Rumburk (smûsn˘ komunální odpad). [9] 4. Vodní hospodáfiství na bude obsahovat mechanicko-biologickou technologii ãi‰tûní komunálních odpadních vod a bude mít kapacitu 3500 ekvivalentních obyvatel. Právû se dokonãuje v˘stavba 1. etapy tohoto projektu. Po jejím dokonãení bude vyfie‰eno ãi‰tûní cca 80% komunálních odpadních vod v centrální ãásti Krásné Lípy a Krásného Buku. âistírna odpadních vod byla uvedena do zku‰ebního provozu v ãervenci 2004. Do trvalého provozu by mûla b˘t uvedena do konce roku 2004. V rámci 1. etapy bylo kromû vlastní ãistírny vybudováno cca 9 800 m stokové sítû, 2 ãerpací stanice spla‰kov˘ch vod a cca 200 pfiípojek. Navíc bude vybudováno 1 500 m vodovodního potrubí pro rozvod pitné vody tam, kde dosud nebyla pitná voda zavedena. Celkové náklady na 1. etapu dosahují ãástky 82 mil. Kã, vãetnû pfieloÏek komunikací. 4. 1. Kvalita povrchov˘ch vod Témûfi v‰echny odpadní vody z mûsta Krásná Lípa (s v˘jimkou nûkolika objektÛ v místní ãásti Zahrady) jsou vypou‰tûny do fieky Kfiinice, která dále protéká CHKO LuÏické hory, CHKO Labské pískovce a Národním parkem âeské ·v˘carsko a poté pfiekraãuje hranici a po prÛtoku Národním parkem Saské ·v˘carsko na nûmecké stranû se vlévá do Labe. Proto je otázka ãi‰tûní odpadních vod z Krásné Lípy mimofiádnû citlivou. Kvalita vody v Kfiinici je mûfiena aÏ na nûmecké stranû pfii ústí Kfiinice do Labe. Podle dostupn˘ch dat nejsou v tomto místû s kvalitou vody problémy. Správa Národního parku nechává pravidelnû u firmy AQUATEST a.s. vyhodnocovat kvalitu vody v Kfiinici v Kyjovû a u firmy Color - Tex. Po ukonãení 1. etapy v˘stavby bude je‰tû zapotfiebí roz‰ífiit kanalizaci do tûch okrajov˘ch ãástí mûsta, kde je to je‰tû ekonomicky únosné a zahustit síÈ zbudovanou v 1. etapû. V souãasné dobû je ve zku‰ebním provozu centrální ãistírna odpadních vod, vãetnû spla‰kové kanalizace, která, po dostavbû, vyfie‰í problém komunálních odpadních vod z centrální ãásti Krásné Lípy a Krásného Buku. ZÛstane pouze otázka vypou‰tûní, resp. prosakování odpadních vod z místních ãástí Kyjov, Dlouh˘ DÛl, Vlãí Hora, SnûÏná a Zahrady. Mûsto má jiÏ pfiipravenou projektovou dokumentaci pro v˘stavbu kanalizace v ãástech Vlãí Hora a Zahrady. Po ukonãení v˘stavby centrální âOV se bude snaÏit na tyto projekty zajistit externí financování. Vzhledem k rekreaãnímu charakteru tûchto lokalit je jejich v˘znam pro ãistotu Kfiinice v˘znamn˘, neboÈ zneãi‰tûní kulminuje v letních mûsících pfii minimálním prÛtoku. 4. 3. Doporuãení Pokud jde o zneãi‰tûní prÛmyslov˘mi odpadními vodami, jedin˘m potenciálním zdrojem je firma Color - Tex. Tato firma má sice ãistírnu odpadních vod, podle nepotvrzen˘ch stíÏností obãanÛ v‰ak obãas do Kfiinice vypou‰tí odpadní vody neãi‰tûné. Tuto skuteãnost dokazují i rozbory kvality vody provádûné na Ïádost Správy NP â·. V letech 1994–1995 provedla Správa NP Saské ·v˘carsko prÛzkum Kfiinice, z kterého vyplynuly nûkteré skuteãnosti. Byly zji‰tûny toxické organické látky pod zdrojem zneãi‰tûní barvírny v Krásné Lípû, a to oproti prameni‰ti v deseti aÏ témûfi stonásobnû zv˘‰eném mnoÏství. RovnûÏ obsah kovÛ a tûÏk˘ch kovÛ v sedimentech pod Krásnou Lípou nûkolikrát pfiekraãoval pfiirozenou hodnotu. 4. 2. V˘stavba ãistírny odpadních vod a sbûrné kanalizace S vyuÏitím prostfiedkÛ z dotace ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí a za finanãní spoluúãasti Severoãeské vodárenské spoleãnosti se v souãasné dobû ve mûstû staví centrální ãistírna odpadních vod spolu se spla‰kovou kanalizací. Tato ãistír- [10] • Uplatnit projekt vybudování kanalizace spla‰kov˘ch vod (místní nebo skupinové) v místních ãástech Vlãí Hora a Zahrady do Státního fondu Ïivotního prostfiedí, pfiípadnû operaãního programu Infrastruktura. • Dobudovat kanalizaci v okrajov˘ch ãástech centrální ãásti Krásné Lípy tam, kde je to ekonomicky pfiijatelné. • V rámci projektu „Integrovan˘ management ekosystémÛ âeského ·v˘carska“ podpofiit a realizovat pilotní projekt ãi‰tûní odpadních vod s vyuÏitím kofienové ãistírny. • VyuÏít decentralizované ãi‰tûní odpadních vod v ãásti Dlouh˘ DÛl, pfiípadnû s vyuÏitím kofienové ãistírny v rámci obnoveného mokfiadu. • Uplatnit v˘‰e uvedené projekty u Státního fondu Ïivotního prostfiedí a u strukturálních fondÛ v rámci operaãního programu Infrastruktura. • V rámci projektu „Integrovan˘ management ekosystémÛ âeského ·v˘carska“ provést a vyhodnotit monitoring kvality vody v Kfiinici pfii vstupu do Národního parku âeské ·v˘carsko. 5. Pfiírodní prostfiedí a zeleÀ V Mûstském parku probûhnou úpravy na celkové rozloze cca 10,6 ha. O‰etfieno bude ozdravn˘m fiezem 186 stromÛ, odstra- 5. 1. Maloplo‰ná zeleÀ na území mûsta Krásná Lípa Poãátkem minulého desetiletí byla, ve spolupráci s Ing. Karlem Hiekem, pracovníkem V˘zkumného ústavu okrasného zahradnictví v PrÛhonicích, zpracována koncepce obnovy maloplo‰né zelenû mûsta Krásná Lípa. V pÛvodním zámûru se t˘kala cca tfiiceti vytipovan˘ch ploch v mûstské zástavbû. Jednalo se o místa se zbytky pÛvodní vysoké zelenû, je‰tû z dob pfiedváleãn˘ch nebo s pozÛstatky Ïiveln˘ch, nekoncepãních v˘sadeb z období kolem roku 1980. nûno bude 7 000 m 2 náletov˘ch dfievin, vysazeno bude pfies 500 stromÛ a 23 tisíc kefiÛ. Dle pÛvodnû zpracované koncepce se postupuje i v souãasnosti, jsou v‰ak zohledÀovány nové skuteãnosti, související pfiedev‰ím s rozvojem a investiãní ãinností mûsta, tzn. Ïe v˘sadby zelenû se stávají samozfiejmou souãástí novû budovan˘ch staveb a zafiízení mûstské infrastruktury. cca 6 000 m 3 bahna, zpevnûní hráze, vystavûno nové odtokové zafiízení a byly upraveny bfiehové porosty, kde bylo vysázeno více neÏ 200 kusÛ nové zelenû a vysazena alej na hrázi. V leto‰ním roce zároveÀ probûhne za finanãní podpory Ministerstva pro místní rozvoj, resp. Ústeckého kraje, rekonstrukce zelenû parãíku pfii vstupu do Kyjovského údolí v osadû Kyjov. Na jafie leto‰ního roku byla dokonãena revitalizace rybníka Cimrák o rozloze 2,7 ha, bylo provedeno odbahnûní – odtûÏeno Na Ïádost mûsta zpracovala firma Terraprojekt studii Revitalizace fiíãního systému fiíãky Kfiinice. 5. 2. âlenûní ploch 5. 4. Financování Mûstská zeleÀ v Krásné Lípû je rozdûlena na plochy intenzivnû a extenzivnû udrÏované, plochy speciální (travnaté hrací plochy sportovního areálu) a ostatní zeleÀ (zeleÀ doprovodná, liniová). BûÏná údrÏba a malé investice jsou plnû pokr˘vány z rozpoãtu mûsta. ÚdrÏba je provádûna v rámci ãinnosti odboru MûÚ – Technické sluÏby, tedy svépomocí. Tento zpÛsob se dlouhodobû velmi osvûdãil a je finanãnû v˘hodn˘. Pro odbornû ménû nároãné ãinnosti je vyuÏíváno zamûstnávání pracovníkÛ prostfiednictvím programÛ Úfiadu práce Dûãín. Na bûÏnou údrÏbu zelenû je pravidelnû v provozním rozpoãtu mûsta urãeno roãnû 200. tis. Kã. Ve stejné v˘‰i jsou zpravidla i v˘daje investiãní, coÏ umoÏÀuje realizovat roãnû obnovu 1–2 dal‰ích ploch. Intenzivnû udrÏovan˘ch ploch rÛzn˘ch velikostí je na území mûsta v souãasné dobû devatenáct a kaÏdoroãnû minimálnû dvû pfiib˘vají. Konkrétnû je to 3,5 ha trávníkÛ a více neÏ 8 000 m 2 kefiov˘ch v˘sadeb. Extenzivnû je udrÏováno na 5 ha travnat˘ch ploch. ZároveÀ jsou v období vegetaãního klidu prÛbûÏnû fiezem o‰etfiovány alejové stromy a doprovodná zeleÀ u komunikací, témûfi 65 km – zeleÀ ostatní. I v investiãní ãinnosti mûsto dÛslednû vyuÏívá svépomoci – v˘sadby jsou realizovány Technick˘mi sluÏbami mûsta, s v˘jimkou velk˘ch investiãních akcí, kdy jsou zakázky zadávány dle platn˘ch zákonÛ dodavatelsk˘m firmám. Financování v˘‰e zmínûn˘ch vût‰ích investiãních akcí je zaji‰Èováno vyuÏitím dotaãních titulÛ a grantÛ Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR, Ministerstva pro místní rozvoj âR, Státního fondu Ïivotního prostfiedí âR, Ústeckého kraje, atd. Finanãní podíl mûsta na realizaci akcí je tím v˘raznû sníÏen. Speciální zelení se v místních podmínkách a pro potfieby tohoto dokumentu rozumí trávníková plocha fotbalového stadionu urãená pro sportovní vyuÏití a zeleÀ mûstsk˘ch hfibitovÛ (pfiedev‰ím vsypová louãka). Této zelenû je udrÏován cca 1,5 ha. 5. 3. Investiãní akce vût‰ího rozsahu 5. 5. ÚdrÏba, odpady Dlouhodobû jsou pfiipravovány a v souãasné dobû se jiÏ realizují i investiãní akce vût‰ího rozsahu, které jsou financovány vût‰í ãástí z dotaãních titulÛ ministerstev a státních fondÛ. Plochy udrÏované zelenû se nadále roz‰ifiují a jejich údrÏba je stále nároãnûj‰í. I kdyÏ pfii realizaci v˘sadeb je pouÏíván princip „zahu‰tûn˘ch“ v˘sadeb, kdy je na jednotku plochy vysazováno vût‰í mnoÏství exempláfiÛ, a tak dojde k jejich zápoji a pokrytí urãen˘ch míst ve velmi krátkém ãasovém horizontu a v˘raznû se tím omezí rÛst plevelÛ. Roste zároveÀ i rozloha udrÏovan˘ch trávníkov˘ch ploch. BûÏná údrÏba je provádûna zásadnû svépomocí. V následujících dvou letech probûhne kompletní rekonstrukce zelenû hlavního mûstského hfibitova a regenerace Mûstského parku v Krásné Lípû, která je vzhledem k rozsahu a finanãní nároãnosti rozloÏena do tfií let. Na hfibitovû bude vysázeno cca 1 000 kefiÛ, více neÏ 90 vzrostl˘ch stromÛ a celkovû bude rekonstrukcí dotãeno 1,24 ha ploch. Organické odpady vznikající pfii údrÏbû i investiãní ãinnosti jsou dále plnû vyuÏívány. [11] Odstranûné plevelné rostliny a poseãená travní hmota jsou deponovány a kompostovány v areálu b˘valé mûstské skládky. TaktéÏ odstranûné vûtve a dfievité v˘hony jsou ‰tûpkovány a vzniklá dfievní ‰tûpka je kompostována. Do budoucna se uvaÏuje o jejím dal‰ím vyuÏití pro mulãování. • Finanãní zaji‰tûní je ze strany mûsta odpovídající a vzhledem k rozpoãtov˘m moÏnostem nelze oãekávat zásadní nav˘‰ení. Pro vût‰í investice je potfieba hledat vnûj‰í zdroje. • Jedním z dlouhodob˘ch problémÛ je vandalismus, aÈ jej chápeme jako úmyslné ãi nevûdomé po‰kozování, pfiípadnû i zcizování vysázen˘ch rostlin. Nízké kulturní a estetické cítûní je velk˘m dluhem minulosti a jen postupnû lze oãekávat zásadní zmûnu v chování obãanÛ, kdy se pfiiblíÏíme k obvykl˘m západoevropsk˘m standardÛm. Lze v‰ak uvést, Ïe vandalismus není zásadním problémem mûstské zelenû. • Postupem ãasu a s mûnícími se podmínkami je upravená mûstská zeleÀ chápána jako samozfiejmá souãást Ïivotního prostfiedí, toho nejbliωího kaÏdému ãlovûku. Témûfi samozfiejmû a automaticky jsou jiÏ vnímány posekané trávníky a upravené kefie. Vztah k zeleni ze strany obãanÛ se postupnû zlep‰uje a pfiestává b˘t chápán jako nûco zbyteãného. I podpora centrálních orgánÛ a jin˘ch subjektÛ se postupnû rozvinula a nabízí rÛzné moÏnosti, jak dané zámûry realizovat. • Role mûsta jako nositele zámûru vybudování kvalitního pfiírodního prostfiedí na vlastním území je samozfiejmou souãástí jeho poslání i do budoucna. OdtûÏené rybniãní bahno (v podstatû splavená svrchní orniãní vrstva) bylo deponováno, prosypáno mlet˘m vápencem a po vyschnutí a opakovaném provzdu‰nûní a pfiehrnutí bude pouÏíváno jako pûstební substrát pfii v˘sadbách. 5. 6. Problémy a doporuãená opatfiení • Roz‰ifiující se plochy zelenû a probíhající rozsáhlé investiãní akce vytváfiejí velk˘ tlak na souãasné personální obsazení. Ve vlastním provozu je pouze jeden kvalifikovan˘ – stfiedo‰kolsky vzdûlan˘ – zahradník. Zb˘vající pracovníci, pfieváÏnû sezónní, jsou pouze za‰kolené pomocné profese. V rámci odboru MûÚ – Technické sluÏby byl zfiízen samostatn˘ zahradnick˘ úsek. Bude potfieba v˘hledovû zajistit doplnûní minimálnû dvûma odborn˘mi pracovníky, alespoÀ vyuãen˘mi v oboru. [12] 6. Plánování a fiízení • 6. 1. Popis situace Mûsto Krásná Lípa se hlásí k my‰lence udrÏitelného rozvoje a jiÏ fiadu let se ji snaÏí uplatÀovat nejen na svém teritoriu, ale i v okolních obcích. UdrÏiteln˘ rozvoj pfiitom chápe jako sociálnû-ekonomick˘ rozvoj daného území, kter˘ není v rozporu s ochranou Ïivotního prostfiedí, zejména s ochranou pfiírody, ale naopak ji vyuÏívá a staví na ní. Tomu odpovídají i nástroje, které mûsto pouÏívá. Pro mûsto velikosti Krásné Lípy není z kapacitních dÛvodÛ moÏné (a je to i zbyteãné) mít jednotlivé sektorové plány/strategie pro ochranu Ïivotního prostfiedí. Jedinou v˘jimkou byl v polovinû devadesát˘ch let mûstsk˘ program zlep‰ení kvality ovzdu‰í, vyvolan˘ kritick˘m stavem ovzdu‰í v centru mûsta. Pokud jde o integrovan˘ pfiístup k ochranû Ïivotního prostfiedí a podpofie udrÏitelného rozvoje, vyuÏívá mûsto následující nástroje: • • • • Rada mûsta slouãila komisi Ïivotního prostfiedí s komisí v˘stavby (investiãní). KaÏdá rozvojová investice je tedy zároveÀ projednávaná i z hlediska jejího dopadu na Ïivotní prostfiedí. Iniciace a podpora integrovaného managementu území v regionu âeského ·v˘carska. V roce 2001 mûsto iniciovalo zaloÏení obecnû prospû‰né spoleãnosti âeské ·v˘carsko s cílem vytvofiit nezávislou platformu pro komunikaci v‰ech zájmov˘ch skupin a pro realizaci projektÛ a aktivit zamûfien˘ch na udrÏiteln˘ rozvoj regionu âeského ·v˘carska. Tuto obecnû prospû‰nou spoleãnost zaloÏilo spoleãnû se Správou Národního parku a s místní organizací âeského svazu ochráncÛ pfiírody Tilia. Spoleãnost jiÏ úspû‰nû tfietím rokem funguje. Jako dÛkaz mÛÏe slouÏit i skuteãnost, Ïe díky existenci i aktivitám obecnû prospû‰né spoleãnosti je pfied schválením projekt „Integrovan˘ management ekosystémÛ âeského ·v˘carska“, kter˘ by mûl b˘t podpofien Svûtov˘m fondem na ochranu Ïivotního prostfiedí a kter˘ by mûl b˘t zamûfien na získání finanãních prostfiedkÛ pro udrÏiteln˘ rozvoj obcí v sousedství národního parku. 6. 2. Doporuãení v oblasti plánování a fiízení Proces místní Agendy 21. Ve mûstû jiÏ z iniciativy obãanÛ v letech 2002–2003 probíhal proces místní Agendy 21, zamûfien˘ na zkrá‰lení a rozvoj panelového sídli‰tû v centru mûsta. V jeho rámci se obãané sami podíleli jak na plánování, tak i realizaci mal˘ch projektÛ. DÛsledné informování obãanÛ. Mûsto vydává ãasopis Vik˘fi, ve kterém informuje o v‰ech plánovan˘ch zámûrech. Dále mûsto zavedlo vnitfiní pravidla pro poskytování informací vefiejnosti. Identifikace potfieb v oblasti Ïivotního prostfiedí. Mûsto si zadalo zpracování „Studie potfieb regionu âeské ·v˘carsko“, zamûfienou na identifikaci klíãov˘ch potfieb v oblasti infrastruktury pro ochranu Ïivotního prostfiedí a infrastruktury pro cestovní ruch. Tato studie byla zpracována pro v‰ech 9 obcí pfiiléhajících k národnímu parku a její závûry byly projednány se Správou NP â· i se Správou Chránûné krajinné oblasti Labské Pískovce. [13] • Zapojit do problematiky Ïivotního prostfiedí i problémové skupiny obyvatel. • Vzhledem k dosaÏen˘m v˘sledkÛm se zapojit do projektu „Zdravé mûsto“. • Uspofiádat soutûÏ o nejekologiãtûj‰í dÛm s odmûnami typu velké balení bezfosfátového pracího prá‰ku podobnû jako v Dûãínû. • V rámci tomboly v plesové sezónû zafiadit ekologické ceny. • PoÏádat SFÎP o dotaci na dopracování programu ochrany Ïivotního prostfiedí (na základû jiÏ zpracované studie potfieb) a tu pak pfiedloÏit SFÎP jako podklad pro ãerpání finanãních prostfiedkÛ. • ZváÏit my‰lenku malého fondu, do kterého by místní podnikatelé, sponzofii ãi turisté mohli pfiispívat na ochranu Ïivotního prostfiedí – napfi. na v˘kup unikátních pfiírodních pozemkÛ za úãelem jejich zachování v pfiírodním stavu. 7. Informaãní systém a vzdûlávání zek rozhodovacím orgánÛm mûsta. Modelovou ukázkou zapojování vefiejnosti se stal projekt plánování a dostavby vefiejného prostranství na sídli‰ti, do jehoÏ pfiesného definování dle metodiky místní Agendy 21 a následné realizace se zapojilo témûfi sto obãanÛ. 7. 1. Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí a zapojení vefiejnosti 7. 1. 1. V˘chozí stav Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí a zapojení vefiejnosti do rozhodovacích procesÛ v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí je limitováno pfiedev‰ím nedostatkem zdrojÛ relevantních informací a nedostatkem pfiíleÏitostí zapojení vefiejnosti do aktivit v Ïivotním prostfiedí. Díky tomu, Ïe se Krásná Lípa nachází v blízkosti chránûn˘ch území a sloÏky Ïivotního prostfiedí v jejím bezprostfiedním okolí jsou zneãi‰Èovány minimálnû, nepociÈují obãané potfiebu informovat se pravidelnû stavu ÎP, a ani se zatím nûjak silnû nezapojují do procesÛ v oblasti ochrany a péãe o Ïivotní prostfiedí. 7. 1. 4. Doporuãení Nejvût‰ím nedostatkem v oblasti poskytování informací je nepochybnû nedostatek informaãních zdrojÛ a následné nezvefiejÀování informací o stavu ÎP. Nahodilé umístûní nûkolika informaãních zdrojÛ do izolovan˘ch lokalit se v‰ak nejeví pfiíli‰ úãelné. Pro získání komplexnûj‰í pfiedstavy o stavu Ïivotního prostfiedí se zdá nejefektivnûj‰í cestou v˘znamné posílení role Správy CHKO LuÏické hory, CHKO Labské pískovce a NP âeské ·v˘carsko jako státních orgánÛ v oblasti ochrany pfiírody, které by mûly disponovat dostateãn˘m odborn˘m potenciálem pro zaji‰tûní soustavného vyhodnocování informací o stavu ÎP a iniciaci nápravn˘ch opatfiení. 7. 1. 2. Poskytování informací o Ïivotním prostfiedí Informace o stavu Ïivotního prostfiedí jsou poskytovány pracovníky mûstského úfiadu ad hoc k jednotliv˘m pfiípadÛm, které souvisí s problematikou Ïivotního prostfiedí. Vût‰ina informací je podána na základû obvyklého mechanismu konzultací s povûfien˘m pracovníkem okamÏitû, prÛmûrná doba vyfiízení sloÏitûj‰ích Ïádostí ãiní jeden t˘den. Pravidelné a systematické zvefiejÀování informací prostfiednictvím stávajících komunikaãních nástrojÛ (média, informaãní stfiedisko, úfiední deska) zjevnû není poptáváno, nicménû intenzivnûj‰í oboustranné komunikaci mezi pfiedstaviteli mûsta a vefiejností by napomohl dokument ve formû v˘roãní zprávy informující o plnûní programového prohlá‰ení a obsahující kapitolu o v˘voji Ïivotního prostfiedí mûsta (napfi. o úpravách mûstské zelenû, stavu nakládání s odpady apod.). ZvefiejÀované údaje jsou spí‰e informativního charakteru, neboÈ mûsto nedisponuje potfiebn˘mi zdroji informací (monitorovacími stanicemi), které by umoÏnily mûfiit a analyzovat hodnoty zneãi‰tûní jednotliv˘ch sloÏek Ïivotního prostfiedí a porovnávat je s dan˘mi limity. Hodnoty zneãi‰tûní tudíÏ nejsou mûstem zvefiejÀovány. Pro v˘raznûj‰í zapojení vefiejnosti je doporuãeníhodné: V pfiípadû extrémního pfiekroãení limitÛ zneãi‰tûní/havarijního stavu je aktivizován Integrovan˘ záchrann˘ system, kter˘ informuje obãany o stavu nebezpeãí. Charakter poskytovan˘ch informací je definován zákonem 123/1998 Sb., o právu na informace o Ïivotním prostfiedí, pfiiãemÏ obec pfiedev‰ím informuje o: – investiãních i neinvestiãních zámûrech s dopadem na stav Ïivotního prostfiedí (plynofikace, územní plán apod.) – relevantních ãinnostech v oblasti odpadového a vodního hospodáfiství a ãinnostech v oblasti ochrany pfiírody a krajiny (nakládání s odpady apod.) – zachovat souãasn˘ mechanismus komise v˘stavby a ÎP – vytvofiit dal‰í pfiíleÏitosti pro zapojení vefiejnosti stejného charakteru, jako byla revitalizace prostor sídli‰tû – nejlépe na základû stfiednûdobé strategie zapojování vefiejnosti – rozvíjet spolupráci se zájmov˘mi organizacemi ãinn˘mi v oblasti ÎP (napfi. Ekoklub, Základní ‰kola, Spolek pfiátel NP, KâT, âSOP Tilia) pfiedev‰ím pfii praktick˘ch aktivitách na ochranu ÎP (úklidové brigády, záchrana ÏivoãichÛ) 7. 2. Environmentální v˘chova a vzdûlávání Krásná Lípa se nachází v blízkosti tfií chránûn˘ch území (CHKO LuÏické hory, CHKO Labské pískovce a NP âeské ·v˘carsko), z ãehoÏ vypl˘vá pfiirozená potfieba zab˘vat se environmentální v˘chovou a vzdûláváním dûtí, mládeÏe i dospûl˘ch, která je zamûfiená pfiedev‰ím na problematiku ochrany pfiírody. Pfiítomnost pfiírodovûdnû hodnotn˘ch území navíc sk˘tá nepfieberné moÏnosti pro realizaci praktické ekologické v˘chovy pfiímo v terénu (sázení stromÛ, exkurze, terénní v˘ukové programy, mapování, ochrana ohroÏen˘ch druhÛ apod.). Takto definované informace, které jsou zvefiejÀovány pfiedev‰ím v místním tisku a na úfiední desce, pfiípadnû na vefiejn˘ch nástûnkách, zároveÀ úzce korespondují s pfiirozenou poptávkou po informacích o Ïivotním prostfiedí ze strany obãanÛ a dal‰ích cílov˘ch skupin. 7. 1. 3. Zapojení vefiejnosti Zapojení vefiejnosti do rozhodovacích procesÛ v oblasti Ïivotního prostfiedí je uskuteãÀováno pfiedev‰ím prostfiednictvím zástupcÛ vefiejnosti v nepovinnû ustavené komisi v˘stavby a Ïivotního prostfiedí Rady mûsta, jeÏ doporuãuje fie‰ení zásadních otá- V Krásné Lípû se problematikou environmentální v˘chovy a vzdûlávání zab˘vají ãtyfii subjekty: âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody Tilia, Správa Národního parku âeské ·v˘carsko, [14] obecnû prospû‰ná spoleãnost âeské ·v˘carsko a Základní ‰kola Krásná Lípa. Zmínûné organizace úzce spolupracují a fiadu aktivit plánují a realizují spoleãnû, coÏ zvy‰uje celkov˘ efekt environmentálního pÛsobení na nej‰ir‰í vefiejnost. Tento model vzájemného propojení nûkolika subjektÛ zab˘vajících se environmentální v˘chovou, kter˘ mûsto podporuje sv˘mi vstfiícn˘mi kroky, lze povaÏovat za ojedinûl˘ a hodn˘ následování. 7. 2. 3. âeské ·v˘carsko o. p. s. V roce 2001 mûsto Krásná Lípa spoleãnû s âSOP Tilia a Správou NP â· zaloÏily obecnû prospû‰nou spoleãnost. Posláním spoleãnosti je pfiispívat k ‰etrnému rozvoji a ochranû pfiírodního prostfiedí âeského ·v˘carska, pfiedev‰ím pozitivní prezentací regionu, ekologickou osvûtou a podporou ‰etrn˘ch technologií. Snahou organizace je integrovat rozvojové aktivity státní správy, samosprávy a neziskov˘ch subjektÛ. Cílem projektÛ je vytvofiení stálé nabídky ekov˘chovn˘ch programÛ pro ‰kolská zafiízení v severní ãásti b˘valého okresu Dûãín a podpora práce s dûtmi a mládeÏí pfiímo v Krásné Lípû. Díky snaze OPS se rozvíjí i pfieshraniãní spolupráce místní základní ‰koly s centrem ochráncÛ pfiírody v Neukirch. OPS se rovnûÏ podílí na pfiípravû akcí pro vefiejnost uveden˘ch u pfiedchozích subjektÛ. 7. 2. 1. âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody Tilia Od roku 1982 pÛsobí v Krásné Lípû âesk˘ svaz ochráncÛ pfiírody Tilia, kter˘ má ve své náplní kromû konkrétních ochranáfisk˘ch projektÛ i práci s dûtmi a mládeÏí. Centrem aktivit tohoto sdruÏení je od roku 1995 terénní základna Buk, která byla díky prostfiedkÛm z rÛzn˘ch fondÛ rekonstruována: (byla roz‰ífiena její ubytovací kapacita, novû zbudováno sociální zafiízení, kuchynû apod.) tak, aby mohla postupnû zaãít slouÏit jako v˘chovnû vzdûlávací stfiedisko se stálou nabídkou terénních ekov˘chovn˘ch programÛ pro ‰kolská i mimo‰kolská zafiízení. Od zaloÏení OPS funguje i neformální sdruÏení Spolek pfiátel NP â·, kde se sdruÏují nejen místní obãané, ale zájemci z celé âR. âlenové Spolku jsou pravidelnû informováni o aktivitách v âeském ·v˘carsku a jsou zváni na akce pro vefiejnost. V souãasné dobû pfii âSOP Tilia fungují v Krásné Lípû dva pfiírodovûdné oddíly: pro dûti od 6–10 let (Permoníci) a pro mládeÏ od 15 v˘‰e (Ekoklub). âSOP Tilia pofiádá letní tábory, dále ve spolupráci s dal‰ími subjekty pfiipravuje nûkolik akcí pro vefiejnost: Ukliìme svût, Den stromÛ, Den Zemû, a soutûÏe: Zelená stezka – zlat˘ list, Indiánská stezka, v˘tvarná a fotografická soutûÏ, Ekologická olympiáda apod. 7. 2. 4. Základní ‰kola Úspûch ekologické osvûty, kterou realizují v Krásné Lípû jmenované subjekty, by nebyl moÏn˘ bez kvalitní spolupráce s místní základní ‰kolou. Napfi. ve ‰kolním roce 2003–2004 pfiipravily Správa NP â·, OPS a âSOP Tilia pro Ïáky Z· tfii tématické t˘dny (ke dni vod, stromÛ a v rámci akce Ukliìme svût), které zahrnovaly nejen v˘ukové programy ve tfiídách, pfiedná‰ky a diskusní fóra, ale i praktické aktivity v NP â· a ve mûstû (sázení stromÛ, úklidové akce, mapování Kfiinice). Stálá spolupráce se základní ‰kolou byla potvrzena podepsáním prohlá‰ení o partnerství mezi vedením ‰koly, Správou NP â· a âSOP Tilia 17. 4. 2004. Pro svou ãinnost získává âSOP Tilia prostfiedky pomocí grantÛ z rÛzn˘ch fondÛ, z M·MT, z rozpoãtu mûsta, ze sponzorsk˘ch darÛ aj. 7. 2. 2. Správa Národního parku âeské ·v˘carsko Se vznikem Správy Národního parku âeské ·v˘carsko dostala ekologická v˘chova na Krásnolipsku ‰ir‰í rozmûr. Vedle v˘zkumn˘ch a ochranáfisk˘ch aktivit Správy je stûÏejní její funkce v˘chovnû – vzdûlávací, která by nemûla b˘t naplÀována pouze odborn˘mi pfiedná‰kami a exkurzemi pro úzk˘ okruh zájemcÛ, ale mûla by b˘t uplatÀována i na ‰ir‰í vefiejnost. 7. 2. 5. Centrum âeského ·v˘carska Mûsto Krásná Lípa ve spolupráci se Správou NP âeské ·v˘carsko a âeské ·v˘carsko o.p.s. pfiipravilo projekt Centrum âeského ·v˘carska v Krásné Lípû, jehoÏ souãástí je nûkolik podprojektÛ. Osvûty a vzdûlávání se t˘kají zejména Köglerova nauãná stezka a Centrum vzdûlávání v Krásné Lípû. Jeden ze zamûstnancÛ oddûlení vefiejn˘ch vztahÛ se pak více zamûfiuje na cílovou skupinu dûtí a mládeÏe – realizuje v˘ukové programy pro ‰koly, organizuje soutûÏe, vede pfiírodovûdn˘ oddíl Ranger pro dûti ve vûku 8–15 let (pfii Správû NP â· zfiízen v fiíjnu 2000), organizuje ãesko-nûmecké tábory dûtí a mládeÏe, koordinuje spolupráci se základní ‰kolou a fiadu dal‰ích aktivit. KaÏd˘ rok v rámci oslav Dne Zemû pofiádá Správa NP â· Den otevfien˘ch dvefií, jehoÏ cílem je nejen seznámit náv‰tûvníky s prací zamûstnancÛ, ale pozitivnû se prezentovat pfied vefiejností, která ne vÏdy vnímá Správu NP a vÛbec NP jako pfiínos pro zdej‰í mûsto a region. 1. Köglerova nauãná stezka – tento projekt vychází z nauãné stezky po geologick˘ch zajímavostech, která vedla okolím Krásné Lípy a kterou zbudoval Rudolf Kögler na poãátku 20. století. Její nová podoba by mûla b˘t ‰ir‰í co do obsahu i rozsahu. Kromû geologie by mûla seznamovat s dal‰ími pfiírodními a historick˘mi zajímavostmi kraje. Realizaãní t˘m jiÏ vymezil trasu, urãil podobu tabulí a v souãasné dobû pfiipravuje texty k jednotliv˘m zastavením. V nejbliωím okolí Krásné Lípy zatím existuje jen dûtská nauãná stezka u terénní základny Buk, takÏe zrealizování projektu bude velmi v˘znamn˘m posunem v oblasti informování a osvûty místních obãanÛ i turistÛ. Správa NP vydává kaÏdoroãnû broÏuru „Akce pro vefiejnost“, která seznamuje vefiejnost s nabídkou pfiedná‰ek, exkursí a soutûÏí pofiádan˘ch Správou NP. Dvakrát roãnû vydává Správa NP zpravodaj „âeské ·v˘carsko“, ve kterém jsou publikovány ãlánky o pfiírodû, historii âeského ·v˘carska, ale také o EVVO. 2. Centrum vzdûlávání – ve stadiu projektové dokumentace je dal‰í projekt, a to zfiízení vzdûlávacího centra na námûstí v Krásné Lípû, které by mûlo fungovat jako informaãní stfie- [15] • Intenzivnû pracovat na pozitivní prezentaci Správu NP â· zejména pfied místními obyvateli. • Zintenzivnit spolupráci s Mûstem KL pfii organizování akcí pro vefiejnost: Den Zemû, Evropsk˘ den parkÛ (víkendové akce s kulturním programem apod.). • Tématicky roz‰ífiit nabídku aktivit o pfiírodû v NP i o oblast domácí ekologie, podporovat akce smûfiující k ekologick˘m pfiístupÛm spotfiebitelÛ. Pfied realizaãním t˘mem projektu Centrum vzdûlávání stojí pomûrnû tûÏk˘ úkol, a to zpracovat koncepci aktivit a sluÏeb, které se v nové budovû budou realizovat, tak aby plnily svÛj úãel a byly efektivní. Stejnû tak je nezbytné vyfie‰it, jak nové stfiedisko zapadne do jiÏ existujícího systému (terénní základna âSOP Tilia, IS a galerie na námûstí apod.). • Zachovat a roz‰ifiovat ekov˘chovné a osvûtové aktivity v OPS, spoleãnû s mûstem koordinovat aktivity zamûfiené zejména na vy‰‰í informovanost obãanÛ o stavu ÎP a ekologické povûdomí. • Jasnû vymezit cíle a cílové skupiny vyuÏívající náv‰tûvnické stfiedisko a z toho odvodit jeho strukturu, vybavení, náplÀ ãinnosti apod. 7. 2. 6. Doporuãení • Jasnû si definovat funkce terénní základny, vymezit její pÛsobnost vedle náv‰tûvnického stfiediska, odli‰it nûkteré aktivity pfiípadnû je sladit. • Nerozvíjet konkurenãní prostfiedí subjektÛ pÛsobících v ekologické v˘chovû, naopak vzájemnou kooperací zajistit vy‰‰í efektivitu osvûtového pÛsobení. disko, místo vzdûlávání, stfiedisko environmentální v˘chovy a sídlo obecnû prospû‰né spoleãnosti, která jej bude spravovat. Právû probíhá kampaÀ za získání prostfiedkÛ a podpory tohoto projektu. Dosud zaji‰Èuje informaãní sluÏby v Krásné Lípû Informaãní stfiedisko Národního parku âeské ·v˘carsko, které od roku 2002 pro mûsto a národní park provozuje obecnû prospû‰ná spoleãnost. V roce 2004 byla v prostorách IS otevfiena Galerie, která vystavuje díla a fotografie místních autorÛ, lokální v˘robky apod. • Pokraãovat v nastaveném sytému pÛsobení na cílovou skupinu: dûtí a mládeÏe. • Zefektivnit pÛsobení na ‰ir‰í vefiejnost a cílovou skupinu: dospûl˘ch. [16] IV. Vymezení hlavních problémÛ Ïivotního prostfiedí Krásné Lípy Ovzdu‰í • nejvût‰ím zdrojem zneãi‰tûní ovzdu‰í v Krásné Lípû je kotelna firmy Teplofluid s. r. o. • v˘znamn˘m zdrojem zneãi‰tûní zÛstávají lokální topeni‰tû na hnûdé uhlí • znaãné zneãi‰tûní ovzdu‰í pochází z dopravy pfiedev‰ím v centru mûsta • • • neustávající vznik ãern˘ch skládek a zejména hromadûní odpadÛ v Kfiinici • vysoké procento odpadÛ, které se skládkují • nevyfie‰eno vyuÏívání biodpadÛ z mûsta Vodní hospodáfiství vysoká pra‰nost a hluãnost související se soubûÏnû probíhajícími stavebními pracemi ve mûstû • nejvût‰ím zneãi‰Èovatelem Kfiinice je firma Color – Tex • v˘znamn˘m zneãi‰Èovatelem jsou domácnosti z okrajov˘ch ãástí, které nejsou pfiipojeny na vznikající kanalizaãní síÈ rezervy ve vyuÏívání obnoviteln˘ch zdrojÛ a alternativních zdrojÛ energie Pfiírodní prostfiedí a zeleÀ Doprava • vysoká zatíÏenost stfiedu mûsta hlavním tahem Rumburk – Dûãín • neexistence moÏností hromadné dopravy do Národního parku âeské ·v˘carsko • nedostateãná dopravní pfiístupnost mûsta hromadnou dopravou • získávání prostfiedkÛ na plánované projekty obnovy mûstské zelenû • vandalismus – znehodnocování obnoven˘ch ploch Plánování a fiízení • nedostateãné zapojení vefiejnosti do problematiky Ïivotního prostfiedí Systém nakládání s odpady • nedostateãná motivace obãanÛ ke tfiídûní • vysoké procento neplatiãÛ za komunální odpady • nedostateãná osvûta v oblasti nakládání s odpady, zejména s nebezpeãn˘mi sloÏkami Informaãní systém a vzdûlávání [17] • nedostateãné pÛsobení na cílovou skupinu dospûl˘ch • nedostatek zdrojÛ informací • zatím nejasn˘ obsah nového Centra vzdûlávání ÎIVOTNÍ PROST¤EDÍ MùSTA KRÁSNÁ LÍPA Zpráva o souãasném stavu a návrhy opatfiení na jeho zlep‰ení J. Koláfi, Z. Linhart, M. Mráz, L. Paroha, M. Tichá, J. Vrtílková, Krásná Lípa, 2004 Redakce: J. Vrtílková Vydala obecnû prospû‰ná spoleãnost âeské ·v˘carsko www.ceskesvycarsko.cz Zadavatel Mûsto Krásná Lípa www.krasnalipa.cz [18]
Podobné dokumenty
revitalizace vodního prostředí
• nadmûrn˘m zatíÏením aÏ destrukcí pfiírodnû v˘znamn˘ch a unikátních ãástí krajiny,
• erozí pÛdy,
• vysok˘m povrchov˘m i podpovrchov˘m látkov˘m odnosem Ïivin,
• kontaminací povrchov˘ch a podzemních ...
červen
zajímat, jak si podnik vede a jaké má
v˘sledky. Tomu v‰ak neodpovídá skuteãnost, kdyÏ ze strany vedení mûsta nebyla
podána obãanÛm v uplynul˘ch 4 letech
Ïádná informace. To je také relevantní tomu,...
VyuĎijte moĎnosti získat grant
Zfiejmû vás zajímá, proã jsme k takové zmûnû pfiistoupili. Pfiejeme si, aby se k vám v‰em dostaly informace o zámûrech v oblasti rozvoje
mûsta, o jeho hospodafiení, podpofie podnikání,
o pfiipravovan˘ch ...
II. SOUTůÎ „PRAÎSKÁ VEVERKA“
aktivitu. Ve vybrané lokalitû je tfieba zvolit vhodnou trasu ãi trasy (dle velikosti a tvaru lokality), nejlépe cestu vedoucí stfiedem plochy. Ta by pak mûla b˘t pravidelnû (jednou t˘dnû) ráno pomalu...
Thonauer Kundenmagazin 27
Zpracovávat lze kabely v rozsahu od
asi ø 7,0 mm aÏ asi do 22,0 mm.
Zafiízení nabízí fiadu dal‰ích pfiedností. Tak lze napfiíklad bez problému odstfiihnout opletení téÏ z víceÏilov˘ch nebo neokrouhl˘ch ...
Zpravodaj č. 25 - Mikroregion Záhoran
Rakovsk˘ kulturní dÛm
má nov˘ kabát
Kulturní dÛm v Rakovû byl postaven v osmdesát˘ch letech minulého století, velk˘ podíl na
jeho stavbû mûli obãané Rakova, ktefií jej stavûli ve svém osobním volnu ...
Zpravodaj 3/2015
nová stfiecha, plastová okna (viz. foto).
Co se t˘ãe nákladÛ na cel˘ tento projekt, podafiilo se nám získat dotaci
z Fondu soudrÏnosti ve v˘‰í 2 590 166,Kã (85%) a dotaci ze Státního fondu Ïivotního ...