je-tp-mec-02-02
Transkript
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 03 - Technické předměty Ing. Jan Jemelík 1 2.1 Přímočarý pohyb rovnoměrný - dráha tvořena přímkou - rychlost pohybu konstantní Všechny základní pohyby je možno znázornit v diagramech v – t nebo s – t. v 1 v = konst. s v2 > v1 v2 v1 s t Velikost plochy obrazce v diagramu v – t znázorňuje velikost dráhy s v s t Přímočarý pohyb t t s=v.t s v Ing. Jan Jemelík 2 Příklad 1: Chodec se pohybuje rovnoměrně po rovině rychlostí 6 km.h-1. Jakou vzdálenost ujde za 80 minut? s=v.t t = 80 min = 1,33 hod s = 6 . 1,33 = 7,98 km Příklad 2: Za jaký čas ujede automobil vzdálenost 46 km, jestliže se pohybuje rychlostí: a) v = 64 km.h-1 b) v = 19 m.s-1 c) v = 920 m.min-1? a) t s v 46 64 0,718 h v = 19 m.s-1 = 68,4 km . h-1 b) t 46 68,4 Přímočarý pohyb 0,672 h c) v = 920 m.min-1 = 15,33 m . s-1 = = 55,2 km . h-1 t 46 55,2 0,833 h Ing. Jan Jemelík 3 Příklad 3: Na hoblovce se hobluje ocelová deska délky 2,4 m a šířky 1,16 m. Posuv nože p = 1,4 mm, řezná rychlost v1 = 25 m.min-1 a zpětná rychlost v2 = 40 m.min-1. Nůž přebíhá oba konce desky o 70 mm. Jak dlouho trvá ohoblování desky? v2 v1 t1 2,4 m 1,16 m 0,07 0,07 p = 1,4 mm 0,1016 min Čas na návrat do výchozí polohy: s 2,54 t2 0,0635 min 40 v2 Čas na 1 dvojzdvih: t Počet dvojzdvihů: 1160 1160 829 n 1,4 p Přímočarý pohyb Čas na odebrání 1 třísky: s 2,4 0,07 0,07 v1 25 t 1 t 2 0,1016 0,0635 0,1651 min Celkový čas: tc t n 0,1651 829 136,87 min tc = 2 hod 16 min 52,2 s Ing. Jan Jemelík 4 Příklad 4: Automobil ujede dráhu 114 km, která se skládá ze stoupání a klesání, za 1 hodinu 35 minut. Při stoupání se pohybuje rychlostí v1 = 48 km.h-1, při klesání rychlostí v2 = 25 m.s-1. Jaká je délka stoupání s1 a klesání s2? s2 v 2 v1 s1 s = s1 + s2 t = t 1 + t2 1,583 1,583 1,583 s1 v1 s = 114 km v1 = 48 km . h-1 v2 = 25 m . s-1 = 90 km . h-1 t = 1 h 35 min = 1,583 h 114 = s1 + s2 1,583 = t1 + t2 s2 v2 114 s 2 v1 114 s 2 114 s 2 90 s 2 48 48 90 1,583 s2 v2 114 s 2 v 2 s 2 v 1 v1 v 2 s1 = 114 – 81,46 = 32,54 km Přímočarý pohyb s1 1,583 . 48 . 90 = 10 260 – 90.s2 – 48.s2 6 838,56 = 10 260 – 42.s2 - 3 421,44 = - 42.s2 s2 3 421,44 = 81,46 km 42 Ing. Jan Jemelík 5 Příklad 5: Z místa A do místa B vzdáleného 20 km vyjel cyklista rychlostí 18 km.h-1. Po 20 minutách vyjel proti cyklistovi z místa B motocyklista rychlostí 54 km.h-1. Kdy se spolu potkají a v jaké vzdálenosti od místa A? vc vm C s = 20 km = 20 000 m A B vc = 18 km.h-1 = 5 m .s-1 sc sm vm = 54 km.h-1 = 15 m .s-1 s s = sc + sm Dráha cyklisty: sc = vc . t Dráha motocyklisty: sm = vm . (t – 1 200) s = vc . t + vm . (t – 1 200) 20 000 = 5 . t + 15. (t – 1 200) 20 000 = 5 . t + 15 . t – 18 000 38 000 = 20 . t t = 1 900 s = 31 min 40 s Přímočarý pohyb sc = 5 . 1900 = 9 500 m Ing. Jan Jemelík 6 Příklad 6: Chodec vyšel z místa A v 10 hodin rychlostí vch = 6 km.h-1. V 11 hodin 45 minut vyjel z téhož místa cyklista rychlostí vc = 5 m.s-1. Za jak dlouho a v jaké vzdálenosti cyklista chodce dojel? vc vc = 5 m.s-1 = 18 km.h-1 v ch A Dráha cyklisty: sch = sc sc = vc.t Dráha chodce: sch = vch.(t + t1) sc = sch vc.t = vch.(t + t1) 18.t = 6.(t + 1,75) 18.t = 6.t + 10,5 12.t = 10,5 t = 0,875 h = 52 min 30 s sc = 18 . 0,875 = 15,75 km Přímočarý pohyb Ing. Jan Jemelík 7 Příklad 7: Vozidlo se pohybuje z místa A do místa B rychlostí 72 km.h-1, z místa B do místa A rychlostí 25 m.s-1. Vypočítejte průměrnou (střední) rychlost vozidla. v1 = 72 km.h-1 vs v2 = 25 m.s-1 = 90 km.h-1 celkovádrá ha celkovýčas 2 v1 v 2 v 2 v1 Přímočarý pohyb 2 s t1 t 2 2 72 90 90 72 2 s s s v1 v 2 2 s s v 2 s v1 v1 v 2 2 s v1 v 2 s v 2 s v1 80 km h-1 Ing. Jan Jemelík 8 2.2 Přímočarý pohyb zrychlený - dráha tvořena přímkou - rychlost pohybu se mění v konst - zrychlení a = konst 2.2.1 Počáteční rychlost je nulová - těleso nebo bod se začne pohybovat z klidu 1 v Velikost plochy obrazce v diagramu v – t znázorňuje velikost dráhy s 1 v t s 2 v s t v [m.s-1] a v t Přímočarý pohyb s [m] [m.s-2] v 2 s t s 1 a t t 2 t 2 s v t [s] v = a.t 1 a t2 2 Ing. Jan Jemelík 9 2.2.2 Počáteční rychlost je větší než nula v0 > 0 v 1 s v1 v0 t s v0 t v0 s t 1 v1 v 0 t 2 v1 t v 0 t 2 s 2 v 0 t v1 t v 0 t 2 s t v 0 v1 2 a v1 v 0 t 2.2.3 Volný pád - zrychlený pohyb se zrychlením g = 9,81 m.s-2 v g v g t t h v2 1 g 2 g 2 v2 2 g Přímočarý pohyb s h v 2 g h 1 v t 2 1 g t2 2 rychlost volného pádu Ing. Jan Jemelík 10 Příklad 8: Vlak se rozjížděl rovnoměrně zrychleně tak, že během 1,5 min ujel dráhu 1 km. Jaká byla konečná rychlost a jaké bylo zrychlení? s = 1000 m t = 90 s s 1 v t 2 a v t v 22,22 90 2 s t 2 1000 = 22,22 m.s-1 90 0,247 m.s-2 Příklad 9: Automobil se rozjede z klidu na rychlost 62 km.h-1 za 7 s. Jak dlouhá je rozjezdová dráha a jaké je zrychlení? v = 17,22 m.s-1 s 1 v t 2 a v t 1 17,22 7 2 17,22 7 Přímočarý pohyb 60,27 m 2,46 m.s-2 Ing. Jan Jemelík 11 Příklad 10: Těleso se začalo pohybovat se zrychlením 2 m.s-2 po dobu 10 s. Jakou dráhu urazilo a jaká byla konečná rychlost? s 1 v t 2 v a t 1 a t t 2 2 10 1 a t2 2 1 2 102 2 100 m 20 m.s-1 Příklad 11: Automobil jel rychlostí 54 km.h-1 a během 15 s zvýšil rychlost na 90 km.h-1. Vypočítejte jakou dráhu ujel při zrychlování a jaké bylo zrychlení. v0 = 15 m.s-1 s t v 0 v1 2 a v1 v 0 t Přímočarý pohyb v1 = 25 m.s-1 15 15 25 = 300 m 2 25 15 15 0,67 m.s-2 Ing. Jan Jemelík 12 Příklad 12: Těleso zvyšovalo svoji rychlost v0 na v1 = 63 km.h-1 se zrychlení 1,4 m.s-2 na dráze 85 m. Vypočítejte počáteční rychlost v0 a čas potřebný na zvýšení rychlosti. v1 = 17,5 m.s-1 17,5 v 0 17,5 v 0 v1 v 0 t 1,4 a 1,4 t t t v 0 v1 17,5 8,26 s t 6,6 s 2 1,4 17,5 v 0 t 2 170 17,5 t v 0 t Dosadíme za t 85 170 17,5 17,5 v 0 1,4 238 17,5 17,5 v 0 238 68,25 v0 17,5 v 0 1,4 v 0 17,5 v 0 306,25 17,5 v 0 17,5 v 0 v 02 Přímočarý pohyb v0 68,25 v 02 8,26 m s-1 Ing. Jan Jemelík 13 Příklad 13: V jaké výšce nad hladinou je most, jestliže kámen vypuštěný z mostu dopadl na hladinu za 3 s? Jakou rychlostí kámen dopadl? 1 1 1 9,81 32 44,145 m g t2 h a t2 s 2 2 2 v 2 g h 2 9,81 44,145 29,43 m.s-1 Příklad 14: Za jak dlouho dopadne těleso na dno šachty hluboké 156 m a jaká bude dopadová rychlost? 1 2 156 2 h g t2 t h 5,64 s 9,81 2 g 2 g h 2 9,81 156 55,32 m.s-1 v Příklad 15: Z letadla vyskočil parašutista. Po dobu 20 s padal volným pádem. Ve výšce 400 m nad zemí otevřel padák. V jaké výšce bylo letadlo a jaká byla rychlost pádu před otevřením padáku? 1 1 v g t 9,81 20 196,2 m.s-1 g t2 9,81 202 1 962 m h1 2 2 h h1 400 2 362 m Přímočarý pohyb Ing. Jan Jemelík 14 2.3 Přímočarý pohyb zpomalený - dráha tvořena přímkou - rychlost pohybu se mění v - zpomalení a = konst. 2.3.1 Konečná rychlost je nulová - těleso nebo bod zastavuje Velikost plochy obrazce v diagramu v – t znázorňuje velikost dráhy s 1 v t s 2 v v s t v [m.s-1] a v t Přímočarý pohyb konst s [m] [m.s-2] v 2 s t s 1 a t t 2 t 2 s v t [s] v = a.t 1 a t2 2 Ing. Jan Jemelík 15 2.3.2 Konečná rychlost je větší než nula v1 > 0 v v0 1 s v1 t 1 v0 2 s v1 t v 0 t v1 t 2 s 2 v1 t v 0 t v1 t 2 s t v1 v 0 2 v1 s t v1 t a v0 v1 t 2.3.3 Svislý vrh vzhůru - zpomalený pohyb se zpomalením g = 9,81 m.s-2 v g t Přímočarý pohyb t v g s h 1 v t 2 1 g t2 2 Ing. Jan Jemelík 16 Příklad 16: Od začátku brzdění tělesa až pozastavení uplynula doba 21 s, brzdná dráha byla 85 m. Jakou rychlostí se těleso pohybovalo a jaké bylo zpomalení tělesa? s 1 v t 2 2 s t v 2 85 21 8,09 s a v t 8,09 21 0,385 m.s-2 Příklad 17: Vlak pohybující se rychlostí 49 km.h-1 začal brzdit se zpomalením 0,6 m.s-2. Jakou dráhu ujel do zastavení a jak dlouho zastavování trvalo? v = 13,6 m.s-1 1 1 v v 13,6 v t 13,6 22,67 154,2 m a t s 22,67 s 2 2 t a 0,6 Příklad 3: Automobil snížil na dráze 150 m počáteční rychlost 54 km.h-1 na rychlost 18 km.h-1. Jaké bylo zpomalení a jak dlouho trvalo brzdění? v0 = 15 m.s-1 v1 = 5 m.s-1 s v0 v1 t 2 Přímočarý pohyb t 2 s v 0 v1 2 150 15 5 15 s a v0 v1 t 15 5 15 0,67 m.s-2 Ing. Jan Jemelík 17 Příklad 18: Protiletadlovým dělem byl vystřelen svisle vzhůru granát rychlostí 800 m.s-1. Jak dlouho bude granát stoupat a do jaké výšky vystoupá, jestliže zanedbáme odpor vzduchu? v g t h 1 v t 2 Přímočarý pohyb t v g 800 9,81 1 v v 2 g 81,55 m.s-1 v2 2 9 800 2 2 9,81 32 619,8 m Ing. Jan Jemelík 18 2.4 Pohyb složený z pohybů rovnoměrných, zrychlených a zpomalených v v2 a3 a2 a1 v1 s v3 a4 t Velikost plochy obrazce v diagramu v – t znázorňuje velikost dráhy s 2.5 Obecný nerovnoměrný pohyb přímočarý - vyskytuje se například u vačkových mechanismů - řešení je pracné a zdlouhavé - změří se dráha v určitých časových intervalech a z tabulek se určí střední rychlost a střední zrychlení - jednodušší ale méně přesné je grafické řešení Přímočarý pohyb Ing. Jan Jemelík 19
Podobné dokumenty
Hoblování a obrážení
Vypočítejte strojní čas pro hoblování ocelové desky z materiálu
11 500, délky 3000 mm, šířky 500 mm, nožem z RO. Celkový
přídavek na obrábění je 9 mm. Hrubováním odebrat 8 mm na 1
záběr a hoblování...
(E: ~o~
zabezpečují dlouhou životnost zařízení s minimální údržbou.
Provoz zařízení VYZA VARlO PNEUMAnc je vysoce produktivni, přednosti
spočívají v úspoře nástřikových materiálů, rozpouštědel a stlačeného...
Základy obrábění
břit – činná část hlavy nože (zubu) ohraničená plochou čela a plochou
hřbetu
plocha čela – plocha, po které odchází tříska
hřbet – boční plocha (hlavní, vedlejší)
ostří – průsečnice plochy čela a p...
Popis konstrukce a funkce - Argo
Obalovou fólii lze recyklovat.
Uvedené údaje slouží jen k popisu produktu a v žádném případě se nerozumí jako zaručené vlastnosti ve smyslu
Příslušenství akumulátorů Plnicí zařízení pro dusík Typ SLG 4
Plnicí zařízení pro dusík SLG 4 je primárně určeno k plnění
akumulátorů do objemu 4 l a tlaku 300 bar. Hlavními výhodami
zařízení je kompaktní provedení a nízká hmotnost. Zařízení je
poháněno stlač...
Vážení přátelé, zima složila své zbraně a je tu
19/ ZO schvaluje závazek obce Výprachtice na dofinancování akce rekonstrukce budovy čp. 13 ve Výprachticích na dva byty, které budou realizovány v rámci dotačního programu MMR „Podpora výstavby pod...