Česká národní banka a potenciál přijetí eura

Transkript

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Czech National Bank and the potential acceptance of the Euro
Jana Lébrová
Unicorn College © 2011
Unicorn College, V kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00
Název práce v ČJ: Česká národní banka a potenciál přijetí eura
Název práce v AJ: Czech National Bank and the potential acceptance
of the Euro
Autor:
Jana Lébrová
Akademický rok:
2010/2011
Kontakt:
E-mail: [email protected]
Tel.: (+420) 603 839 759
Bakalářská práce
1.
ZADÁNÍ
13.5.2011
3
2.
ABSTRAKT
Hlavním cílem této bakalářské práce na téma Česká národní banka a potenciál přijetí
eura, je zhodnotit přínosy a dopady na Českou republiku a Českou národní banku
v případě přijetí eura a vstupu do eurozóny, které je podmíněno setrváním v Evropské
unii.
Práce je rozdělena do pěti hlavních částí. První část se stručně věnuje historickému
vývoji Evropské hospodářské a měnové unie, která popisuje jeho zásadní kroky až
k založení současné podoby Evropské měnové unie.
Druhá část popisuje význam Evropské centrální banky a její funkci v rámci eurozóny.
Dále pak současnou funkci České národní banky, její měnovou politiku a její úkoly pro
zavedení společné měny. S tím souvisí Evropský systém centrálních bank, do kterého
by se měla Česká národní banka zařadit po vstupu do měnové unie.
V třetí části této bakalářské práce jsou definovány podmínky k zavedení eura v České
republice, kde největší důraz je kladen na Maastrichtská kritéria. Poté následují dopady
přijetí eura na Českou ekonomiku, zejména na HDP, na inflaci a na obyvatelstvo.
Ve čtvrté, praktické části, je analyzován průzkum veřejného mínění, který by měl
přinést představu o většinovém názoru odborníků na přijetí eura v ČR.
Poslední část srovnává zkušenosti starých a nových členských států měnové unie.
Shrnuje také dosavadní vývoj eurozóny po deseti letech od zavedení společné měny a
hodnotí vhodné načasování vstupu ČR do eurozóny.
V závěru je pak uvedeno, proč podle mého názoru Česká republika není na přijetí eura
připravena. V současné době, by náklady spojené se vstupem do eurozóny stále
převyšovaly přínosy a česká ekonomika by utrpěla mnoho asymetrických šoků.
Proto je mým závěrem doporučení, aby ČR se zavedení jednotné měny prozatím
nespěchala.
Klíčová slova: Euro, Eurozóna, Česká národní banka, Evropská centrální banka,
Evropský
systém
centrálních
bank,
Evropská
měnová
unie,
Maastrichtská
konvergenční kritéria, Měnová politika, Směnný kurz, Zero-cost level, HDP, Inflace.
4
3.
ABSTRACT
The main objective of this thesis on the Czech National Bank and the potential adoption
of the Euro, is to evaluate the benefits and impact of Euro adoption and Eurozone entry
on the Czech Republic and Czech National Bank.
The thesis is divided into five main parts. The first part briefly introduces the historical
development of the European economic and monetary union and describes the
essential steps which led to establishment of the present form of the European
Monetary Union.
The second part describes the importance of the European Central Bank and its
function within the Eurozone. Furthermore, the existing function of the Czech National
Bank, its monetary policy and its objectives for the acceptance of a common currency.
This is connected with the European system of central banks, to which the Czech
National Bank should - after joining the monetary union - fall in.
In the third part of the thesis, the conditions for the introduction of the Euro in the Czech
Republic are defined. The greatest emphasis is placed on the Maastricht criteria. The
implications of Euro adoption o the Czech economy, especially in GDP, inflation and
population follows.
In the fourth, the practical part, I analyze a public opinion research, which should
provide an idea of the majority opinions on acceptance of the Euro in this country.
The last part compares the experience of old and new member states of Monetary
Union. It summarizes the current development of the euro zone after the ten years
since the introduction of a common currency and evaluate the appropriate timing of
entry into the Eurozone.
At the end is to indicate why, in my opinion, the Czech Republic is ready to adopt the
euro. Currently, the costs associated with entry into the euro area still outweigh the
benefits and the Czech economy would suffer a lot of asymmetric shocks.
It is therefore my conclusion recommendation that it should be a single currency for
now hurry.
Keywords: Euro, Eurozone, Czech National Bank, the European Central Bank, the
European System of Central Banks, European Monetary Union, the Maastricht’s
convergence criteria, Monetary policy, Exchange rate, Zero-cost level, GDP, Inflation.
5
4.
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma Česká národní banka a potenciál přijetí
eura jsem vypracovala samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s
použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a
jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů.
Jako autorka uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením
této bakalářské práce jsem neporušila autorská práva třetích osob, zejména jsem
nezasáhla nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si
plně vědoma následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona
č. 121/2000 Sb.
V Praze dne 13. 5. 2011
…….……………….
Jana Lébrová
6
5.
PODĚKOVÁNÍ
Velice ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Petru Hájkovi,
Ph.D. za účinnou metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při
zpracování této bakalářské práce.
Za trpělivost a podporu po celou dobu mého studia patří velký dík mým rodičům a
mému příteli Michalovi.
7
6.
OBSAH
1. ZADÁNÍ .................................................................................................................... 3 2. ABSTRAKT ............................................................................................................... 4 3. ABSTRACT .............................................................................................................. 5 4. PROHLÁŠENÍ .......................................................................................................... 6 5. PODĚKOVÁNÍ .......................................................................................................... 7 6. OBSAH ..................................................................................................................... 8 7. ÚVOD ..................................................................................................................... 10 8. EURO - PŮVOD A HISTORIE ................................................................................ 12 9. 8.1 Dějiny měnové spolupráce ............................................................................. 12 8.2 Evropská hospodářská a měnová unie .......................................................... 14 8.3 Mince, bankovky a symbolika ......................................................................... 16 ČNB A ECB ............................................................................................................ 18 9.1 Česká národní banka ..................................................................................... 18 9.2 Měnová politika ............................................................................................... 19 9.3 Evropská centrální banka ............................................................................... 20 9.4 Česká národní banka v eurozóně ................................................................... 22 9.4.1 Úkoly ČNB k zavedení eura ....................................................................... 22 9.4.2 Výhody a nevýhody ČNB v měnové unii .................................................... 24 10. ZAVEDENÍ EURA ................................................................................................... 25 10.1 Připravenost země přijmout euro .................................................................... 25 10.2 Maastrichtská kritéria ...................................................................................... 26 10.3 Přínosy a náklady společné měny .................................................................. 28 11. DOPADY ZAVEDENÍ EURA .................................................................................. 30 11.1 Dopad na inflaci .............................................................................................. 30 11.2 Dopad na cenovou oblast ............................................................................... 32 11.3 Dopady na ekonomický růst ........................................................................... 33 11.4 Dopady na obyvatelstvo ................................................................................. 36 11.5 Dopady na administrativní náklady ................................................................. 37 12. ANALÝZA VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ ........................................................................... 39 12.1 Průzkum veřejného mínění ............................................................................. 39 12.2 Informační kampaň ......................................................................................... 42 12.3 Výhody a nevýhody eura ................................................................................ 44 8
13. Deset let zkušeností od zavedení eura .................................................................. 45 13.1 Zhodnocení makroekonomickými ukazateli .................................................... 45 13.2 Zkušenosti Slovenské republiky ..................................................................... 47 13.3 Zkušenosti ostatních členských zemí ............................................................. 48 13.4 Načasování vstupu ČR do eurozóny .............................................................. 51 14. ZÁVĚR .................................................................................................................... 54 15. CONCLUSION ........................................................................................................ 56 16. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................... 58 17. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 63 18. SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................. 64 19. SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 64 9
7.
ÚVOD
Euro je oficiální měnou Evropské unie a po americkém dolaru je
druhým
nejpoužívanějším finančním instrumentem na světě. Za svou domácí měnu ji vyměnilo
již 17 z 27 členských států Evropské unie.
Česká republika se svým vstupem do EU v roce 2004 také zavázala přijmout
společnou měnu. Podle Maastrichtské smlouvy není pro přijetí eura stanoven žádný
konkrétní termín, členské země se ale svým vstupem do EU zavázaly přijmou euro bez
zbytečných odkladů.
Přesněji, byl souhlas s budoucím přijetím eura podmínkou ke vstupu do EU. Jinak
řečeno, Česká republika se zavázala přijmout euro ještě dřív, než vůbec v květnu 2004
mohla do EU vstoupit.
Ve své bakalářské práci na téma Česká národní banka a potenciál přijetí eura, bych se
proto ráda zaměřila na to, co pro Českou republiku a potažmo pro Českou národní
banku, tento závazek znamená.
Na to, co je potřeba k tomuto kroku splnit (Maastrichtská konvergenční kritéria); na to,
jak by přijetí eura ovlivnilo českou ekonomiku (HDP, inflace, obyvatelé...) a na to, jak by
vstup do eurozóny, respektive do Evropského systému centrálních bank změnil
význam a funkci České národní banky.
Téma je rozděleno do šesti samostatných kapitol. První kapitola, se věnuje euru a
historickému vývoji, který předcházel vzniku dnešní Evropské měnové unie. Popisuje
dějiny měnové spolupráce již od 60. let 20. století a všechny fáze vývoje Evropské
hospodářské a měnové unie. Nakonec popisuje i podobu samotných eurobankovek a
euromincí.
V druhé kapitole je představena funkce České národní banky, její monetární politika a
již zmíněná změna funkcí v rámci Evropského systému centrálních bank.
Následující kapitola představí podmínky přijetí eura stanovené Maastrichtskou
smlouvou, zejména pak Maastrichtská kritéria nominální konvergence, jenž představují
oficiální soubor ukazatelů, podle kterých se posuzuje připravenost země k přijetí eura,
čili riziko, které souvisí se ztrátou národní měny. Zda přínosy z přijetí jednotné měny
budou vyšší, či nižší než náklady na to vynaložené.
Na to navazuje kapitola, která charakterizuje dopady zavedení eura na ekonomiku. Zde
je charakterizováno riziko inflace, ekonomický růst, kupní síla obyvatel a administrativní
náklady s kterými bude potřeba počítat při změně měny.
10
V praktické části mé bakalářské práce je analyzován průzkum veřejného mínění, který
má za cíl přinést představu o většinovém názoru odborníků na přijetí eura v ČR. Z toho
vychází i charakteristiky výhod a nevýhod přijetí společné evropské měny.
Poslední kapitola srovnává zkušenosti zemí, které se již stali členy eurozóny. Zejména
Slovenska, jako relativně mladým členem, který je nám blízký nejen svou ekonomikou
a pak státy, které přijali euro již dříve.
Cílem mé bakalářské práce bude zjistit, zda je Česká republika připravena přijmout
euro, nebo zda je lepší se zavedením společné měny ještě počkat, a případně jak
dlouho je náš vstup do eurozóny možné oddalovat.
Protože je v posledních měsících životaschopnost eura živě diskutována a protože její
podmínky už nejsou totožné s těmi, při kterých jsme do EU vstupovali, pokusím se
vyměnit tradiční otázku „kdy přijmout euro?” za odpověď na otázku: „Za jakých
podmínek bude přijetí eura pro Českou republiku výhodné?“
11
8.
EURO - PŮVOD A HISTORIE
Euro je oficiálním platidlem Evropské měnové unie a současně je po americkém dolaru
druhým nejpoužívanějším instrumentem ve světovém finančním sytému.
Euro se stalo oficiální měnou již v 17 z 27 států Evropské unie a v šesti dalších zemí
mimo EU.
1. ledna 1999 bylo euro zavedeno pro bezhotovostní transakce jako jednotná kreditní
měna v tehdejších 11 zemích EU. Bankovky a mince pak byly vydány pro hotovostní
styk v roce 2002 už pro tehdejších 12 členských zemí (v Belgii, Finsku, Francii, Irsku,
Itálii, Lucembursku, Německu, Nizozemsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku a
Španělsku)
Skupina těchto zemí, je označována jako eurozóna. 1. ledna 2007 k nim přibylo
Slovinsko, 1. ledna 2008 Malta s Kyprem, 1. ledna 2009 Slovensko, a nejnověji 1.ledna
2011 Estonsko. Mimo tuto eurozónu zůstává ze starých členských zemí Velká Británie,
Dánsko a Švédsko, které si ponechávají vlastní národní měny.
Tato kapitola stručně provádí historií, která předcházela vzniku eura a měnové
spolupráce tak jak ji známe dnes. Nakonec představí i samotné euro a jeho podobu na
mincích a bankovkách.
8.1
Dějiny měnové spolupráce
Myšlenka jednotné evropské měny se objevovala již od 60. let 20. století v rámci
tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS).
V té době, od roku 1945, fungoval Brettonwoodský systém (Svobodová, 2005), který
vázal všechny měny členských států na dolar a dolar na zlato. To se však později
ukázalo jako nestabilní systém, protože již v době brettonwoodských dohod se v USA i
mimo americkou ekonomiku pohybovalo velké množství dolarů, které nebylo možné
krýt zlatem.
Přestal platit závazek Spojených států o vazbě dolaru na zlato, inflace sílila a
„eurodolary se rychle hromadily, zlato dále odplývalo a vyšší tržní cena zlata pouze
odhalovaly narůstající ztráty světové důvěry v dolar. Dvousložkový systém spěl rychle
ke krizi a ke konečnému zrušení brettonwoodského systému.“ (Rothbard, 2001)
Zrušením tohoto tzv. Zlatého okna (Navajo encyklopedie, 2011) byl Brettonwoodský
systém ukončen a došlo k éře pohyblivých devizových kurzů. Během několika měsíců
desetinásobně vzrostla cena zlata.
12
Dne 18.4.1951 byla v Paříži podepsaná smlouva o založení Evropského společenství
uhlí a oceli, která vznikla na základě Schumanova plánu z roku 1950. „Montánní unie
se stala základem společného trhu uhlí a oceli a byla prvním krokem ke sjednocení
Evropy.“ (Biermann a Hanus, 1992) Představovala také zrušení cel uvnitř Společenství.
25.3.1957 pak byly v Římě podepsány římské smlouvy o Evropském společenství
atomové energie (EURATOM) a o Evropském hospodářském společenství (EHS),
která rozšiřuje Evropské společenství uhlí a oceli a tím vzniká „společný trh“
(europa.eu, 2011) který zajišťuje volný pohyb osob, zboží a služeb, mezi tehdejší
šesticí států.
Evropská komise představila v roce 1962 svůj Akční program (europa.eu, 2011) s
předloženými návrhy na sjednocení měn. Měly být zavedeny pevné devizové kurzy
mezi stávajícími měnami a především měla být vytvořena společná evropská rezervní
měna.
Tato změna se s rostoucí integrací ukázala jako nutná, aby dokázala udržet rovnováhu
hospodářské a měnové politiky mezi členy EHS.
V roce 1970 byla vypracována tzv. Wernerova zpráva (europa.eu, 2007), která
definovala směnitelnost měn členských zemí, volný pohyb kapitálu a pevně stanovené
devizové kurzy (případně jednotnou měnu). Toho mělo být podle europa.eu (2007)
dosaženo „užší koordinací hospodářské politiky s úrokovými sazbami a správou rezerv
na úrovni Společenství, spolu se schválenými rámci pro národní rozpočtové politiky“.
Tak vznikl mechanismus směnných kurzů (ERM) pro zajištění měnové stability a je
považován za první krok k zavedení jednotné měny.
V roce 1971 zrušili Spojené státy pevný vztah mezi dolarem a cenou zlata, který po
druhé světové válce zajišťoval měnovou stabilitu. Tím skončil systém pevných
směnných kurzů. S myšlenkou založit měnovou unii se země EU rozhodly zabránit
kolísání kurzů mezi evropskými měnami o více než 2,25% pomocí spolupráce na
peněžních trzích.
V roce 1979 byl mezi členskými státy EHS zaveden Evropský měnový systém
(EMS), který měl eliminovat výkyvy směnných kurzů a vytvořit tak stabilní měnové
vazby.
„Pro tento evropský systém byla jako srovnávací jednotka zřízena Evropská měnová
jednotka ECU, která převádí hodnotu jednotlivých měna na společnou početní
jednotku. Mezi jednotlivými měnami tak vznikali těsné kurzy, které se mohli pohybovat
jen v rámci uzavřených dohod.“ (Biermann a Hanus, 1992). EMS tak napomohl v 80.
letech ke stabilizaci devizových kurzů měn.
13
8.2
Evropská hospodářská a měnová unie
„Evropská rada v červnu 1988 potvrdila záměr postupně zavést Hospodářskou a
měnovou unii (HMU) a pověřila výbor, jemuž předsedal Jacques Delors, v té době
předseda Evropské komise, aby navrhl konkrétní etapy směřující k této unii.“ (evropská
centrální banka [ecb.int], 2011)
Výbor
sestával
z guvernérů
všech
národních
centrálních
bank
Evropského
společenství. Výsledná, tzv. Delorsova zpráva, navrhla, aby bylo Hospodářské a
měnové unie dosaženo ve třech samostatných, avšak na sebe navazujících krocích.
První etapa HMU 1990 – 1993
První etapa byla zahájena 1. července 1990 a k tomuto dni byla zrušena všechna
omezení k volnému pohybu kapitálu členských zemí.
Výbor guvernérů byl
Radou pověřen dalšími úkoly, např. konzultace v oblasti
měnových politik členských států a prosazování jejich koordinace k dosažení cenové
stability. Z důvodu náročnosti úkolů a stanovenému krátkému časovému intervalu byly
ustanoveny podvýbory a pracovní skupiny, které pomáhali výboru s vypracováním
programu.
V rámci přípravy právního rámce pro realizaci druhé a třetí fáze bylo také potřeba
upravit Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství.
Během první etapy HMU, v rámci mezivládní konference (1990-1991) došlo
v Nizozemském Maastrichtu dne 7. února 1992 k podepsání Smlouvy o Evropské unii,
neoficiálně nazývané jako Maastrichtská smlouva. Spolu s ní i pro zavedení eura tolik
důležitá maastrichtská konvergenční kritéria.
Druhá etapa HMU 1994 - 1998
„Založení Evropského měnového institutu (EMI) 1. ledna 1994 znamenalo zahájení
druhé etapy HMU, přičemž došlo k ukončení činnosti Výboru guvernérů.“ (ecb.int,
2011) EMI však neodpovídal za provádění měnové politiky ani neměl žádné pověření
k provádění devizových intervencí.
Dvě hlavní úlohy EMI:

posílení spolupráce mezi centrálními bankami a koordinace měnových politik

přípravy k ustavení Evropského systému centrálních bank (ESCB), k provádění
jednotné měnové politiky a ke vzniku jednotné měny
V prosinci roku 1995 se Evropská rada shodla na názvu jednotné měny a souhlasila
s použitím slova „euro“ které mělo být zavedeno ve 3. etapě.
14
Dále byl Evropskému měnovému institutu svěřen úkol provádět přípravy na měnových
a kurzových vztazích mezi státy eurozóny a ostatními členy EU. Jako výsledek byla
předložena Evropské radě zpráva, která tvořila základ pro „usnesení Evropské rady o
zásadách a hlavních prvcích nového mechanismu směnných kurzů (ERM II).“ (ecb.int,
2011)
Pakt stability a růstu, který měl zajistit dodržování rozpočtové disciplíny ve vztahu k
HMU přijala Evropská rada v červnu 1997. Umožňoval potrestat každou zemi, která
překročila rozpočtový deficit o 3%. Nízká rozpočtová disciplína a malá vynutitelnost
dodržování pravidel však vedla k tomu, že Pakt ztrácel autoritu a na základě častých
kritik byl v roce 2005 zreformován.
„Tato reforma zachovala referenční hodnoty pro schodek veřejných financí a vládní
dluh, zároveň i posílila roli prevenčních a sankčních mechanismů. Nově byly
zohledněny některé specifické ekonomické charakteristiky členských zemí. Každé zemi
byl stanoven střednědobý fiskální cíl, který zohledňuje celkovou úroveň vládního
zadlužení a růstový potenciál ekonomiky. Větší důraz byl položen na konsolidaci
veřejných financí zejména v příznivých ekonomických dobách.“ (zavedenieura.cz,
2011)
Členské země eurozóny jsou povinny dokládat dodržovaní Paktu ke zhodnocení
Evropské komisi. Nečlenské země předkládají Konvergenční programy.
Evropská centrální banka
V květnu 1998 byla vládami jedenácti členských zemí jmenována Výkonná rada
Evropské centrální banky (ECB) a znamenalo to ustanovení nového rozhodujícího
orgánu, který nahradil Evropský měnový institut. Veškeré práce, kterými byl EMI
pověřen byly včas ukončeny a po zbytek roku 1998 se již závěrečným postupům
věnovala Evropská centrální banka.
Třetí etapa HMU 1999 - 2002
Prvních jedenáct států, které splnili podmínky pro účast ve třetí etapě HMU a pro
zavedení společné měny v kreditní podobě se 1. ledna 1999 stali Belgie, Německo,
Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a
Finsko. Tím začala ECB provádět jednotou měnovou politiku s neodvolatelně
stanoveným směnným kurzem a začala tak třetí, závěrečná etapa HMU.
Vstupem Řecka do třetí fáze 1. ledna 2001 vzrost počet členských zemí na 12 a tyto
pak přijali v roce 2002 euro i pro hotovostní peněžní styk.
15
Dnem, kdy tyto země vstoupily do eurozóny, se automaticky stala také jejich centrální
banka součástí Eurosystému.
Obrázek 1: Časová osa významných historických událostí.
1945
Brettonwood
systém
1951
Evropské
spol. uhlí a
oceli
1957
EURATOM
+ EHS
1962
Akční
program
1968
Celní unie
1970
Wernerova
zpráva
1971
Konec
pevných
kurzů
1979
Evropský
měnový
systém
1990
Zahájení
HMU
1992
Smlouva o
EU
1994
Evropský
měnový
institut
1998
Evropská
centrální
banka
1999
Bezhotovostní euro
2002
Bankovky
a mince
Zdroj: vlastní schéma
8.3
Mince, bankovky a symbolika
Grafický symbol eura vychází z písmena „E“. Dvě rovnoběžné střední čáry mají
představovat stabilitu této měny. „Symbol samotný je inspirován řeckým písmenem
„epsilon“ s odkazem jednak na Řecko jako kolébku evropské civilizace a jednak na
první písmeno slova Evropa“ (euroskop.cz, 2011). Oficiální zkratka pro euro je EUR.
Bankovky a mince v euroměně mají standardní podobu, bankovky jsou pro všechny
země stejné, zato euromince se liší podle země původu.
Euromince mají stejný rozměr, hmotnost, tvar i jednu stejnou tzv. evropskou stranu
s uvedením hodnoty, ale druhá strana, tzv. národní, je v každé zemi různá. To však
nemá vliv na použití mincí v jiných státech eurozóny. Mince jsou vydávány v hodnotách
0,01; 0,02; 0,05; 0,10; 0,20; 0,50; 1,00 a 2,00 EUR
Eurobankovky, stejně jako euromince, vešly v platnost 1. ledna 2002. Jsou vydávány
v hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 EUR. Jsou vyráběny ze 100% čistého
bavlněného vlákna a jejich vzhled navrhl Robert Kalina z Rakouské národní banky. Na
jednotlivých bankovkách je zobrazen vývoj architektonických slohů od antiky až do
16
současnosti (antický sloh, románský sloh, gotika, renesance, baroko a rokoko, doba
skla a železa, moderní architektura 20. století). Nebyly však zobrazeny žádné konkrétní
historické památky, jde pouze o výběr nejvýraznějších prvků konkrétního slohu.
Dynamiku a harmonii na každé bankovce představuje symbol Evropské unie - dvanáct
hvězd v kruhu.
Na lícové straně je rovněž vlajka Evropské unie a zkratka Evropské centrální banky v
pěti jazykových variantách (BCE, ECB, EZB, EKT, EKP), což pokrývá všech jedenáct
oficiálních jazyků Evropské unie. Na každé bankovce je zobrazen most, který
symbolizuje jednak spolupráci evropských národů, ale také spolupráci Evropy a celého
světa. “Na bankovkách nechybí ani bezpečností prvky (vodoznak - digitální a
standardní, EURion souhvězdí, proměnná barva inkoustu, čárový kód, magnetický
inkoust atd.). Informaci o tom, kde byla bankovka vytištěna, nese sériové číslo (první
písmeno označuje zemi, např. U - Francie, X - Německo, V - Španělsko, S - Itálie, N Rakousko).” (eurocz.eu, 2011)
17
9.
ČNB A ECB
Tato kapitola popisuje současnou funkci České národní banky, její měnovou politiku a
její úkoly pro zavedení společné měny. Dále pak význam Evropské centrální banky a
její funkci v rámci eurozóny. S tím souvisí Evropský systém centrálních bank, do
kterého by se měla Česká národní banka zařadit po vstupu do měnové unie.
9.1
Česká národní banka
“Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím
dohled nad finančním trhem. Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu a v
souladu s ním ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní
oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem,
kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami,
institucemi elektronických peněz a devizový dohled.” (financni-urad.eu, 2008)
Česká národní banka byla zřízena Ústavou České republiky a svou činnost provádí
v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Je veřejnoprávním
subjektem a má svěřeny kompetence správního úřadu. ČNB hospodaří samostatně a
do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Byla zřízena bez závislosti na
stát a mimo vládu, aby její rozhodnutí nemohla být ohrožena politicky motivovanými
kroky.
ČNB má sídlo v Praze a jejím nevyšším řídícím orgánem je bankovní rada, která je
složena z guvernéra, dvou viceguvernérů a čtyř členů bankovní rady, jenž všechny
jmenuje do funkce prezident České republiky na období 6ti let.
„Jako ústřední banka poskytuje ČNB bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede
účty organizacím napojeným na státní rozpočet, kterými jsou: finanční a celní úřady,
Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní
fondy, účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření
Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry.“ (Česká
národní banka [cnb.cz], 2011)
První Centrální banka na území České republiky zahájila svou činnost 1. dubna 1926
pod názvem Národní banka československá. Byla zřízena za účelem klasické centrální
emisní banky, na základě zákona o akciové bance cedulové.
Centrální banka prošla mnoha změnami, mnoha názvy, válkou a různými režimy.
Měnila se podoba peněz, jejich hodnota i jejich vydavatel. Až do 1. ledna 1993, kdy
18
vznikla dnešní Česká národní banka, v čele s prvním guvernérem doc. Ing. Zdeňkem
Tůmou, CSc.
9.2
Měnová politika
Měnová politika České národní banky je stanovena zákonem č. 6/1993 Sb., o České
národní bance, konkrétně § 2 tohoto zákona. Dále pak v článku 98 Ústavy ČR.
Podle těchto předpisů je hlavním cílem měnové politiky je péče o cenovou stabilitu.
ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud to není v rozporu
s hlavním cílem ČNB.
Rozhodování bankovní rady ČNB vychází z aktuální makroekonomické prognózy a
vyhodnocení rizik jejího nenaplnění. Změnami úrokových sazeb ovlivňuje centrální
banka cenu peněz na trhu a tím vyrovnává tlaky, které vychylují budoucí inflace mimo
stanovený inflační cíl. V období před vstupem do eurozóny budou inflační cíle
1
orientovány na plnění konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých
úrokových sazeb. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve
prospěch Evropské centrální banky.
ČNB by tedy měla regulovat úroveň úrokových sazeb, tak, aby se inflace držela na
nízké úrovni a tím pádem tempo růstu ekonomiky by se nemělo zbytečně zpomalovat
či naopak nadměrně zrychlovat.
Důvodem toho, proč Česká národní banka usiluje o cenovou stabilitu (tím se rozumí
velmi mírný nárůst cen), je skutečnost, že vysoká inflace má nepříznivý dopad na
hospodářský růst země.
Díky vysoké inflaci dochází k znehodnocení příjmů a úspor, k růstu úrokových sazeb a
k deformaci daňového systému. Tím roste nejistota o budoucích cenách, je poptávána
vyšší riziková prémie na finančních trzích a investoři se zaměřují na krátkodobé
(spekulační) finanční investice.
Základem měnové politiky je nezávislost centrální banky, která zaručuje, že veškerá
opatření nepodléhají politickému tlaku. Ten by mohl zavinit pozdější návrat na stejnou,
nebo nižší hladinu hospodářského růstu z důvodu krátkodobých politických postupů.
Česká národní banka je centrální bankou s vysokou mírou nezávislosti již od svého
vzniku, tedy od roku 1993.
1
Maastrichtská kritéria nominální konvergence, kapitola 10.1, strana 26
19
Česká národní banka (cnb.cz, 2011) používá v současné době tyto měnově politické
nástroje:
•
Operace na volném trhu
•
Automatické facility
•
Mimořádné facility
•
Povinné minimální rezervy
Operace na volném trhu mají za hlavní cíl usměrňování úrokových sazeb v ekonomice.
Jsou většinou prováděny ve formě hlavního měnového nástroje, tzn. ve formě repo
operací, pomocí tendrů na základě rámcové smlouvy o obchodování na finančním trhu.
Při repo operacích ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako
kolaterál dohodnuté cenné papíry.
Automatické facility slouží k poskytování nebo ukládání likvidity přes noc. Jde o
nepřetržitou možnost uložení, respektive zapůjčení peněz ze strany komerčních bank.
Mimořádné facility mají za cíl podporu fungování trhu, jedná se o mimořádné dodávací
repo operace se splatností na dva týdny (do roku 2011 byla splatnost na tři měsíce
pozastavena).
Povinné minimální rezervy (PMR) jsou povinné pro všechny banky, včetně stavebních
spořitelen a poboček zahraničních bank, které chtějí podnikat na základě Jednotné
licence. Každá taková banka je povinna mít na svém účtu u ČNB předem daný objem
likvidity (2% ze základny povinných minimálních rezerv). Tato 2% sazba je shodná s
sazbou PMR stanovenou Evropskou centrální bankou pro banky v Hospodářské a
měnové unii.
9.3
Evropská centrální banka (ECB) se sídlem ve Frankfurtu, je centrální bankou
eurozóny a evropské jednotné měny euro. Hlavním cílem ECB je péče o cenovou
stabilitu v eurozóně, tedy o kupní sílu eura. Provádí měnovou politiku v eurozóně.
Evropský systém centrálních banka (ESCB) vznikl v souladu s Maastrichtskou
smlouvou a skládá se z Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank
všech členských státu Evropské unie. „Národní centrální banky těch členských států
EU, které se Ekonomické a měnové unie neúčastní, mají v Evropském systému
centrálních bank zvláštní status: mohou pokračovat v uskutečňování vlastní národní
měnové politiky a z toho důvodu se neúčastní rozhodovacího procesu týkající se
20
jednotné měnové politiky pro eurozónu. To platí v současné době i pro Českou
republiku.
Mezi základní úkoly vykonávané ESCB patří uskutečňování měnové politiky
Společenství, provádění devizových operací, správa oficiálních rezerv cizích měn
členských států a podpora hladkého chodu platebních systémů, Aby se Evropská
centrální banka mohla ujmout úkolů Evropského systému centrálních bank, sbírá s
pomocí jednotlivých národních centrálních bank potřebná statistická data buď od
kompetentních národních orgánů, nebo přímo od ekonomických subjektů.“ [Frič, 2004]
Eurosystém
je složen z Evropské centrální banky a národních centrálních bank
eurozóny (tedy centrálních bank zemí, které již zavedly euro). Eurosystém a ESCB by
měli fungovat paralelně až do té doby, dokud všechny členské státy EU nezavedou
euro. Což se v případě Velké Británie, Dánska a Švédska neočekává nikdy, takže oba
systémy zřejmě budou fungovat současně.
Eurosystém plní čtyři zásadní úkoly (ecb.europa.eu, 2006). Prvním úkolem je
provádění měnové politiky, kterou přijala Rada guvernérů ECB, tedy hlavně rozhodnutí
o základních úrokových sazbách ECB a dále rozhodnutí týkající se měnových cílů a
vytváření měnových rezerv.
Druhým a třetím úkolem je provádění devizových operací. Drží a spravuje oficiální
devizové rezervy států eurozóny. Národní centrální banky Eurosystému převedly na
ECB devizové rezervy ve výši zhruba 40 miliard eur (85 % tvoří cizí měny a 15 %
zlato). Za to získaly banky úročené pohledávky vůči ECB, které jsou vyjádřeny v
eurech. Čtvrtým základním úkolem Eurosystému je podporování plynulého fungování
platebních systémů.
„Předpokladem plnoprávné účasti ČR na rozhodování ECB počínaje vstupem do
eurozóny je splacení podílu ČR na kapitálu ECB, Kromě toho členské země dávají
ECB k dispozici, rovněž podle kapitálového klíče, jistou část svých devizových rezerv,
aby bylo možno v případě potřeby bránit stabilitu směnného kurzu.
Vedle významných institucionálních změn může být důsledkem vstupu do eurozóny a
naší účasti v Evropském systému centrálních bank určitý stav nerovnováhy, způsobené
odlišnou strukturou aktiv domácností (neboli úspor občanů). Konkrétně rozdílného
vzájemného poměru aktiv držených ve formě bankovních depozit a ve formě
bankovních cenných papírů v jednotlivých členských státech eurozóny. Tento rozdíl se
může prakticky projevit při hospodářském šoku, který si vyžádá změnu úrokové míry.“
(Frič, 2004)
21
9.4
Česká národní banka v eurozóně
Vstup do společné měnové unie přinese České národní bance spoustu změn. Hlavní
změnou je nemožnost nadále regulovat měnovou politiku, tato funkce přejde do
kompetencí Evropské centrální bance. ČNB se bude podílet pouze na její definici
prostřednictvím guvernéra ČNB na zasedáních Rady guvernérů.
Česká národní banka bude pracovat na základě obecných pravidel a pokynů ECB a
přijme koordinační roli ECB v oblasti mezinárodní spolupráce.
Změny nastanou i v legislativě, zejména v zákoně o České národní bance, ve kterém je
potřeba definovat nové funkce ČNB. A také bude potřeba uzákonit euro, jako platnou
národní měnu. Guvernér ČNB se stane členem Rady guvernérů Evropské centrální
banky.
ČNB přestane stanovovat kurzový režim ve vztahu k cizím měnám. Tato odpovědnost
přejde také na Evropskou centrální banku, jakožto správce společné měny.
Poslední významná změna se týká auditu. Bude nezbytném aby auditoři ČNB byli
schválení Radou Evropské unie.
9.4.1
Úkoly ČNB k zavedení eura
Pro úspěšné zavedení eura je potřeba splnit mnoho podmínek a úkolů a některé z nich
má ve své kompetenci právě Česká národní banka.
První skupinou úkolů jsou obecné institucionální úkoly, které souvisejí s obecnými
požadavky Evropské unie.
V rovině ekonomicko-politické (které bude ČNB plnit společně s Ministerstvem financí
ČR) se jedná zejména o sledování a plnění maastrichtských kritérií. Tato
vyhodnocování by měla České národní bance sloužit jako podklad pro vhodné
načasování vstupu do systému ERM II, které by měla iniciovat, stejně jako samotné
rozhodnutí o zavedení eura.
„Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému
znamená, že členský stát alespoň po dobu posledních dvou let před šetřením
dodržoval fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů Evropského
měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak
členský stát nesmí v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední
kurz své měny vůči měně jakéhokoli jiného členského státu.“ (Pečinková, 2008)
Dále se bude ČNB podílet na vstupních procedurách v rámci ECB, Hospodářského a
22
finančního výboru a Rady EU (ECOFIN).
Na základě roviny institucionálně-technické bude ČNB pokračovat v zapojení do
mezirezortní spolupráce v rámci NKS jehož výsledkem je vypracování a poté i
realizace Národního plánu zavedení eura.
V další skupině úkolů, se bude ČNB chystat na plné zapojení do všech činností a
orgánů v rámci Eurosystému.
Zde nastane největší změna, a sice přenechání vlastní měnové politiky Evropské
centrální bance. To vyvolá i potřebu změny v legislativě, kde bude potřeba vypracovat
nové znění zákona o ČNB a dále bylo rozhodnuto o nutnosti připravit zákon o přijetí
eura, tzv. Obecný zákon o zavedení eura. Ten má za úkol upravovat princip přepočtu
cen, závazků, účtů a postup při výměně oběživa.
Další legislativní zásahy se by se měly týkat finančního trhu, platebního styku,
peněžního oběhu, devizové oblasti ale i statistiky (nově by se statistické údaje zasílaly
do ECB, přepočtena by měla být i zpětně data od roku 2004).
V souvislosti s bezhotovostním platebním stykem půjde především o přechod všech
platebních systémů na euro a zapojení do systému TARGET2, což je systém
mezibankovního platebního styku eurozóny.
Velká změna nastane samozřejmě v i hotovostním platebním styku, kde dojde ke
stažení korunových platidel z oběhu a budou nahrazeny eurovými mincemi a
bankovkami.
Třetí skupinou úkolů jsou úkoly ČNB v roli garanta ve vztahu k pracovní skupině pro
finanční sektor. Týkají se konverze bankomatů, platebních karet a bankovních účtů,
dále modifikace elektronického bankovnictví, cenných papírů a produktů finančního
trhu a realizace pravidel pro duální označování cen a peněžních částek ve finančním
sektoru.
Posledním důležitým úkolem je komunikace ČNB s veřejností (cnb.cz, 2007).
„ČNB by měla zejména:
•
Poskytovat aktuální a komplexní informace v celém průběhu procesu,
•
Informovat podrobně veřejnost o dopadech vstupu ČR do eurozóny,
•
Během doby výměny hotovostí detailně seznámit občany s parametry nových
bankovek a mincí, klíčovými termíny přechodu,
•
Z pozice centrální banky podporovat důvěryhodnost procesu.“
23
Protože zatím není stanoven žádný termín přijetí eura Českou republikou je proto
vodné zabývat se pouze těmi úkoly, které nejsou ovlivněny časovým hlediskem.
9.4.2
Výhody a nevýhody ČNB v měnové unii
Podle Mojmíra Helíska (2009) jsou očekávané pozitivní efekty České národní banky
v souvislosti s přijetím společné měny následující:
• Završení integrace do evropských měnových struktur (podíl na formulaci
evropské měnové a kurzové politiky),
• Střednědobě
vyrovnané
rozpočty,
provádění
strukturálních
reforem,
podporujících dlouhodobě udržitelný ekonomický růst,
• Stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb na nízké úrovni, snížení nákladů
veřejných dluhů,
• Zvýšení stability finančního sektoru a snížení rizik vzniku měnových turbulencí,
• Eliminace kurzového rizika, pokles transakčních a zajišťovacích nákladů, cenová
transparentnost a stimulace konkurence,
• Stabilnější
podnikatelské
prostředí,
efektivnější
alokace
zdrojů
a
vyšší
ekonomický růst.
Česká národní bance nepřinese zavedení eura v České republice pouze výhody, ale
jsou s tím spojena také některá možná rizika.
Konkrétně Helísek (2009) uvádí jako potenciální rizika tato:
• Při nedostatečné sladěnosti české ekonomiky s eurozónou mohou mít
ekonomické šoky asymetrické dopady,
• Zánik nástrojů samostatné měnové politiky (z toho plyne nutnost stabilizující
fiskální politiky, potřeba pružnosti trhu práce a fungujících finančních trhů),
• Potřeba zpřísnění fiskální politiky ke splnění Paktu stability a růstu (implicitně z
toho vyplývá oslabení jejích možností při tlumení dopadů asymetrických šoků),
• Přijetí eura je možné až po dosažení udržitelné konvergence ekonomiky
(implicitně: v opačném případě dochází k riziku růstu inflace).
24
10.
ZAVEDENÍ EURA
Česká republika, svým vstupem do Evropské unie v roce 2004, přijala závazek přijmout
bez zbytečného odkladu společnou evropskou měnu. Tímto členstvím, se zavázala
vyvíjet snahu o plnění tzv. konvergenčních kritérií, které podmiňují vstup do měnové
unie.
„Po absolvování nejméně dvouletého povinného období, během kterého je testována
ekonomická stabilita a dostatečná připravenost, podává kandidátská země žádost o
vstup do eurozóny. Konečné slovo při vyhodnocování způsobilosti uchazečské země
přijmout euro má Evropská centrální banka a Evropská komise, nicméně okamžiku
vyhodnocení a posouzení žádosti o způsobilosti kandidátské ekonomiky přijmout euro
předchází politické rozhodnutí každé přistupující země nahradit svoji svojí národní
měnu měnou společnou.
Žádná ze smluv upravujících proces rozšiřování eurozóny neobsahuje ujednání
omezující načasování a dobu trvání procesu začleňování jednotlivých členských zemí
EU do měnové unie, což umožňuje některým státům oddalovat okamžik přijetí eura.
Odůvodněním odsunutí rozhodnutí o konečném datu vstupu do eurozóny bývají
obvykle nepříznivé výsledky různých ekonomických testů o připravenosti země rozšířit
eurozónu, které provádí a vyhodnocuje sama kandidátská země.” (Lacina a Rozmahel,
2010, str. 16)
Cílem této kapitoly je představit nejčastěji používané způsoby hodnocení způsobilosti
kandidátské
země
přijmout
euro.
Zejména
maastrichtská
kritéria
nominální
konvergence, kterými se musí řídit všechny státy, tedy i Česká republika.
10.1 Připravenost země přijmout euro
Aby se předešlo možným rizikům a příliš vysokým nákladům souvisejícím se
zavedením nové měny, je potřeby zhodnotit a otestovat, zda je na to uchazečská země
dostatečně připravená. Pokud tato země dosáhne uspokojivého stupně stability,
ekonomické sladěnosti s členskými státy eurozóny a prokáže schopnost vyrovnat se
s ekonomickými šoky, pak dokáže rizika a náklady související s přijetím společné měny
eliminovat.
Dostatečná připravenost země přijmout euro je nejlépe charakterizována termínem
Zero-cost level (Lacina a Rozmahel, 2010, str. 20), což je situace, kdy přínosy z přijetí
společné měny jsou minimálně stejné, nebo vyšší, než náklady s tím spojené.
Zhodnotit připravenost země k přijetí eura je velmi obtížné, proto je tato snaha
25
zaměřena na vyhodnocování charakteru ekonomik z pohledu minimalizace budoucích
nákladů, které by přijetí společné měny mohlo přinést.
V praxi to znamená, například zkoumání náchylnosti ekonomiky k výskytu různých
ekonomických a asymetrických šoků, které ohrožují členské státy při jejich rozmanitosti
a odlišnosti, neboli při nízké míře jejich sladěnosti.
Setrvání v režimu ERM II po dobu dvou let navíc představuje pro uchazečský stát o
euro, riziko v podobě spekulací na jejich měnu.
Zásadním rizikem je ztráta vlastní měnové politiky. Teoretický rizikem je však vývoj
ekonomik členských zemí.
Proto tedy státy, které se připravují na vstup do eurozóny, zkoumají svoji připravenost,
jako možnou schopnost ekonomiky dostat se na dlouhodobou stabilitu a růst bez
vlastních nástrojů měnové politiky.
Toto se zkoumá právě na základě povinných maastrichtských kritérií, nebo na testech,
které si provádí každý stát sám, v podobě eliminace převyšování nákladů nad přínosy.
10.2 Maastrichtská kritéria
Maastrichtská kritéria, neboli Kritéria nominální konvergence, byla definována v
protokolu náležícímu ke Smlouvě o Evropské unii, která byla v roce 1992 podepsána v
Maastrichtu (Nizozemsko). O nominální konvergenci se jedná z toho důvodu, že kritéria
se týkají těchto nominálních veličin: inflace, dlouhodobých úrokových sazeb, vládního
dluhu, deficit veřejného rozpočtu a devizového kurzu.
Jsou to tedy tři měnová a dvě fiskální kritéria, jejichž plnění a dodržení po stanovenou
dobu, opravňuje uchazečský stát přijmout společnou měnu a stát se členem Evropské
hospodářské a měnové unie (EMU). Kandidátské země tímto mají prokázat vysoký
stupeň udržitelné konvergence a makroekonomické stability.
“Měnová kritéria obsahují především podmínku podobnosti míry inflace a stability
měnového kurzu, které by měly prokázat schopnost země obejít se bez autonomní
národní měnové politiky v nízko inflačním prostředí, a dále podobných úrokových
sazeb ve vztahu k zemím eurozóny. V současném období světové hospodářské krize
se jeví nejobtížněji splnitelným kritériem státní deficit a vládní dluh. Státy jsou za
účelem udržení zaměstnanosti nuceny podporovat především agregátní poptávku, tedy
spotřebu a investice pomocí zvýšených vládních výdajů.” (Lacina a Rozmahel, 2010,
str. 20)
26
Pravidla v tabulce 1 stanovená Maastrichtskými kritérii musí splnit všechny členské
státy EU, které chtějí zavést euro.
Tabulka 1: Maastrichtská konvergenční kritéria
Maastrichtská konvergenční kritéria:
1. Cenová stabilita – Členský stát musí vykazovat dlouhodobě udržitelnou cenovou
stabilitu a průměrnou roční inflaci, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního
bodu průměrnou roční inflaci tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků
v oblasti cenové stability.
2. Stabilita devizového kurzu – Členský stát dodržuje normální rozpětí stanovená
mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému bez značného
napětí, což znamená, že měnový kurz musí být zafixován v rámci mezinárodních
měnových kurzů alespoň 2 roky před vstupem do EMU.
3. Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – V průběhu jednoho roku
průměrná dlouhodobá nominální úroková míra členského státu nesmí přesahovat o
více než 2 procentní body průměr tří zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové
stability.
4. Výše hrubého veřejného dluhu – Podíl veřejného dluhu členské země na HDP
nesmí překročit 60 %. S výjimkou případů, kdy se dostatečně snižuje a blíží se tak
požadované hodnotě.
5. Deficit veřejného rozpočtu – Podíl deficitu státního rozpočtu členské země na
HDP musí být menší než 3 %. S výjimkou případů, kdy se k požadované hodnotě
dostatečně blíží.
Zdroj: europa.eu (2009) , vlastní úprava
Kritérium cenové stability podle ČNB (2009) znamená, že členský stát vykazuje
dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu
jednoho roku. Inflace se měří pomocí indexu spotřebitelských cen na srovnatelném
základě s přihlédnutím k rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech.
Při kritériu konvergence úrokových sazeb se úrokové sazby se zjišťují na základě
dlouhodobých státních dluhopisů nebo srovnatelných cenných papírů, s přihlédnutím k
rozdílnému vymezení pojmů v jednotlivých členských státech. (cnb.cz, 2009)
Členský stát, na základě stability devizového kurzu, musí dodržoval fluktuační rozpětí.
Zejména pak nesmí v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný
střední kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného členského státu. (cnb.cz, 2009)
27
10.3 Přínosy a náklady společné měny
Dopady, které provázejí přijetí společné měny, lze podle charakteru rozdělit do několika
skupin. Podle vymezení, které dopady jsou jednorázového a které dlouhodobého
charakteru, které se projeví ihned, s okamžikem přijetí eura a které až ve
střednědobém, či dlouhodobém horizontu. Některé dopady se objevují již před
zavedením eura.
Dopady spojené se zavedení jednotné měny lze členit do různých kategorií:
Tabulka 2: Kategorizace dopadů spojených se zavedení eura.
KATEGORIZACE DOPADŮ SPOJENÝCH SE ZAVEDENÍM EURA
Přímé dopady
Přímé dopady jsou bezprostředně vyvolány zavedením
eura, bez jeho zavedení by nenastaly. Projevují se
okamžitě při jeho zavedení, příp. okamžitě po něm.
Nepřímé dopady
Nepřímé dopady působí v ekonomice zprostředkovaně
pomocí dopadů, přičemž zavedení společné měny je jen
jedním z faktorů působících na výslednou hodnotu
sledované veličiny. Projevují se většinou až ve
střednědobém či dlouhodobém horizontu po zavedení
společné měny.
Jednorázové dopady
Jednorázové dopady se projeví jen jednou, nejedná se
tedy o opakující se jev spojený se zavedením společné
měny.
Trvalé dopady
Trvalé dopady lze naopak v ekonomice sledovat
dlouhodobě, časem se však může jejich význam měnit,
podle toho, jak je ekonomika schopná fungovat v prostředí
společné měnové politiky.
Okamžité dopady
Okamžité dopady se projevují buď již v době příprav na
zavedení společné měny nebo v horizontu jednoho roku po
jejím zavedení.
Střednědobý
horizont
Dlouhodobý horizont
Střednědobým horizontem pro hodnocení dopadů
zavedení společné měny rozumíme období do pěti let po
jejím zavedení.
Dlouhodobým horizontem pak rozumíme období počínající
šestým rokem po zavedení společné měny.
Zdroj: Lacina, Rozmahel a kol. (2010, kapitola 2)
28
Největší pozornost při zavádění eura je třeba věnovat trvalým dopadům, přímým i
nepřímým. Protože s jednorázovými dopady je ekonomika schopná vyrovnat se
poměrně snadno. Kdežto s trvalými dopady se bude muset potýkat a vyrovnávat po
dlouhou dobu a tyto dopady ovlivňují celou řadu různých faktorů. Příklady jsou uvedeny
v následují tabulce (tabulka 3).
Tabulka 3: Rozdělení přínosů a nákladů
PŘÍMÉ DOPADY
NEPŘÍMÉ DOPADY
PŘÍNOSY
PŘÍNOSY
omezení kurzového rizika
růst zahraničního obchodu
snížení transakčních nákladů
příliv zahraničních investic
nižší náklady na obstarání kapitálu
stabilizace veřejných financí
vyšší transparentnost cen
NÁKLADY
NÁKLADY
ztráta autonomní měnové a kurzové
politiky
dlouhodobý růst cenové hladiny
bezprostřední růst cenové hladiny
administrativní a technické náklady
specifické náklady bankovního sektoru
Zdroj: Lacina, Rozmahel a kol. (2010, kapitola 2)
Pozn.: V době, kdy ještě nebylo ani rozhodnuto o termínu přijetí jednotné měny, ani o
vstupu do systému ERM II, je predikce přínosů a nákladů v této kapitole pouze obecná.
29
11.
DOPADY ZAVEDENÍ EURA
Vláda České republiky ustanovila Národní koordinační skupinu (NKS) pro zavedení
společné měny. Členy této skupiny jsou vedoucí pracovníci Ministerstva financí,
Ministerstva vnitra, České národní banky a Českého statistického úřadu. Na základě
požadavku NKS byl vypracován dokument, mapující rizika před přijetím a možné
dopady po přijetí eura v ČR.
Cílem této kapitoly je představit tyto dopady na českou ekonomiku. Některé se budou
týkat všech obyvatel, některé jen podnikatelů, veřejné správy, ale hlavně celé české
ekonomiky. Zejména inflace, cenové oblasti, HDP, nebo nezaměstnanosti.
11.1 Dopad na inflaci
Vývoj míry inflace v ČR po přijetí eura, bude pravděpodobně v podobě mírně vyšší
inflace v řádu jednotek procentních bodů. Dá se tak usuzovat, podle zkušeností
členských zemí eurozóny, těsně po jejich vstupu do EMU (obrázek 2). Kdy důvodem
této mírně vyšší inflace je proces dohánění cenové a ekonomické úrovně s průměrem
eurozóny a jejími vyspělejšími členy.
Skutečná výše inflace v české ekonomice však bude ovlivněna ještě dalšími faktory.
Jde zejména o obtížně předpověditelné vývoje klíčových surovin na finančních trzích,
vývoje ekonomik partnerských zemí a také o agregátní nárůst mezd v průmyslu v
české ekonomice.
Obrázek 2: Průměrná roční inflace eurozóny v období 2002 – 2009.
5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 FI DE AT FR BE IT Euro LU IE ES EL SK Zdroj: Eurostat (2009)
Pozn.: FI – Finsko, DE – Německo, AT – Rakousko, FR – Francie, BE – Belgie,
IT – Itálie, Euro – průměr eurozóny, LU – Lucembursko, IE - Irsko, ES – Španělsko,
EL – Řecko, SK – Slovensko (SK v EU od 1.1.2009)
30
Obava velkého nárůstu cenové hladiny v České republice, který by nastal ihned po
vstupu do eurozóny je jedním z hlavních důvodů, proč ČR podporuje pomalou variantu
přijetí eura. Inflační hrozbu pro naši ekonomiku představuje cenové přibližování k
vyspělejším státům, kdy zanikne možnost vyrovnávání cenových hladin pomocí
měnového kurzu, protože měnová hladina v ČR je poměrně nízká.
Petr Mach ve své publikaci z roku 2003 uvádí, že příliv kapitálu vedl ke zhodnocení
koruny zhruba o 10 % ročně. To platilo především pro roky 2004-2007. V případě
společné měny se příliv kapitálu nebude moci promítnout do zhodnocení měny. Projeví
se tedy ve zvýšení inflace. V době, kdy bude existovat pouze jedna centrální banka pro
celou eurozónu - ECB, se předpokládá, že jednotné řízení inflace pro všechny členy
nebude stačit požadavkům národních ekonomik. Podle Macha může Českou republiku
čekat i návrat k dvouciferné inflaci, se kterou již máme zkušenost z roku 1997. V té
době zažívala ČR příliv kapitálu a zároveň používala fixní kurz.
Nebezpečí inflace spočívá tedy hlavně v pádivé formě inflace, vyjádřené dvouciferným
číslem, kde krajním případem je hyperinflace, která je ekonomice tolik nebezpečná.
Pádivá inflace může způsobovat odliv kapitálu z domácí ekonomiky z důvodu strachu
ohledně budoucího vývoje ze strany podnikatelů. Problém ale může způsobit i nízká,
jednociferná inflace, pokud není očekávána.
Uvést se samozřejmě dají mnohá rizika. Za nejzávažnější se obecně považují důsledky
pro inflaci. „Jelikož spotřeba vlády tvoří důležitou složku agregátní poptávky, od
nadměrné rozpočtové expanze, která zesiluje poptávkové tlaky, vede přímá linka k
ohnisku inflace. A protože i v měnové unii společná centrální banka bude na rostoucí
inflaci reagovat růstem společných úrokových sazeb, důsledky rozpočtové nekázně
jednoho či několika jedinců pocítí prostřednictvím zpřísněné měnové politiky všichni
ostatní.“ (Dědek, 2008)
Zamezení hrozby příliš vysoké hladiny inflace je hlavním cílem Evropské centrální
banky i České národní banky. “Deklarovaný dlouhodobý cíl ECB je cenová stabilita
vyjádřená 2% mírou inflace, která odpovídá tzv. fiktivní inflace. Ta odráží růst nákladů
spojených s inovacemi, výzkumem a nárůstem kvality výrobků. Plnění hlavního cíle,
kterým je cenová stabilita, nařizuje České národní bance také Ústava ČR. Ta se snaží
provádět politiku nízké, popř. klesající inflace v rámci měnové politické strategie
cílování inflace, která stanovuje středně a dlouhodobé inflační cíle ve snaze ovlivnit
tvorbu inflačních očekávání veřejnosti. Po vstupu do eurozóny převezme tento úkol
Evropská centrální banka, jejíž strategie prvky inflačního cílování také obsahuje.”
(Lacina a Rozmahel, 2010, str. 58)
31
Nerovnoměrná inflace, při které rostou ceny některých druhů zboží nebo služeb rychleji
než u jiných, může mít velmi negativní vliv. Například situace, kdy u spotřebního koše
(potraviny, zdravotní péče, energie...) dojde k velkému nárůstu cen, a oproti tomu
klesne cenová hladina jiných položek, např. elektronika a jiného zboží, způsobí že
celkový index spotřebitelských cen (CPI) se moc nezmění. Vnímání růstu cen potravin
ze strany domácího obyvatelstva, může ovlivnit očekávání vysoké inflace, což může
zkomplikovat hlavní úkol ČNB v podobě udržení stálých cen.
Ovšem v současné situaci, kdy v celé Evropě teprve odeznívá ekonomická krize
způsobená reakcí na americkou bankovní krizi z roku 2007 vlivem vnějšího šoku, je
představa podřízení naší hospodářské politiky povinným konvergenčním kritériím k
zavedení eura nepředstavitelná.
Z tohoto důvodu lze předpokládat rozhodnutí o přijetí eura až v době, kdy se české
hospodářství navrátí k inflačnímu cíli ČNB, tedy v době, kdy můžeme očekávat návrat
vývoje cenové hladiny v podobě mírné inflace. Který byl podmíněn nízko-inflačně
nastavenou politikou České národní banky.
11.2 Dopad na cenovou oblast
Nejdynamičtějším obdobím vývoje cen by se mělo stát období těsně předcházející a
těsně následující zavedení eura. Jedná se cca o 6 měsíců před a 12 měsíců po jeho
zavedení.
Jako podklady pro měření tohoto vývoje cen se využívají zkušenosti jiných zemí,
nejčastěji Slovenska. Statistický úřad Slovenské republiky pravidelně zveřejňuje
naměřenou hodnotu inflace a zabezpečuje vyšší periodicitu zjišťování na základě
spotřebitelského koše na vzorku 194 komodit.
V ČR zatím nebylo přijato politické rozhodnutí o termínu zavedení eura, proto jsou v
dokumentu vypracovaném Českým statistickým úřadem navrhovány tři možná řešení:
•
Doba zvláštního sledování cen
•
Typy sledovaných cen
•
Základní metody sledování těchto cen
Doba zvláštního sledování - euro bylo zatím zaváděno v každé zemi, a lze to
předpokládat i v případě České republiky, k 1.lednu. Příprava na zavedení eura u
obyvatel obvykle vyvolává zvýšení nákupů zboží, před jeho přijetím. I ze strany
obchodů dochází k předzásobení skladů, z obavy vlivu přijetí eura na výši cen. To má
ovšem související dopady na výrobce a dovozce. Mimo to, je každé 4. čtvrtletí roku
32
zaznamenáván velký nárůst poptávky z důvodu vánočních nákupů. Výsledek však
ovlivňuje i cena sezónních potravin, např. ovoce a zelenina.
Proto je objektivnější, měřit tento ukazatel specifického sledování vývoje cen v delším
období, tedy v období půl roku před zavedením eura a jeden rok po něm.
Typy sledovaných cen - Kromě vývoje inflace, tedy vývoje spotřebitelských cen, je
možné zaměřit se zejména na dopad ceny výrobců, případně i na ceny vývozců a
dovozců.
ČSÚ navrhuje sledování cen:
•
Dekádního cenového vývoje na omezeném vzorku zboží a služeb
•
Spotřebitelské ceny zboží v maloobchodě jako přímé měření inflace
•
Ceny výrobců zjišťovány přímo v průmyslu
Základní metody sledování - statistické zjišťování bývá obvykle prováděno na malém
vzorku respondentů. U tohoto průzkumu se však doporučuje posílit standartní veličiny a
navýšit počet respondentů i administrativu ze strany Statistického úřadu pro přesnější a
podrobnější výsledky. Současně bude nezbytné udržet nebo zkrátit termíny zpracování
a poskytování těchto výsledků.
11.3 Dopady na ekonomický růst
Ukazatele ekonomického růstu poskytují informace nejen o výkonnosti dané
ekonomiky, ale v dlouhodobém horizontu odráží především změnu životního standardu
obyvatel. „Asi nejsouhrnnějším měřítkem celkového výstupu hospodářství je hrubý
domácí produkt (HDP). HDP se měří jako tržní hodnota všech fiskálních statků a
služeb, které se v dané zemi vyprodukují v průběhu jednoho roku.“ (Samuelson, 2007)
Právě předpokládaný kladný vliv společné měny na HDP je jedním z hlavních motivů
2
jejího zavedení. Zvyšující se ekonomický růst předpovídá zvyšování příjmů nejen
v podnikovém sektoru, ale i u obyvatel a zvyšování jejich životního standardu.
Zavedení eura, bude mít na ekonomiku trvalý dopad. Cílem této podkapitoly je
odpovědět na otázku, zda tento dopad bude mít pozitivní či negativní vliv na
ekonomický růst v ČR.
2
studie Národní banky Slovenska pro zavedení eura v SR uvádí nárůst HDP o 7 až 20%
v souvislosti s přijetím eura
33
Obyvatelé České republiky mají ve srovnání s ostatními členy EU nižší střední příjem
(tabulka 4). Příjmy obyvatel, jak již bylo zmíněno, odráží úroveň a kvalitu jejich života.
Přijetí eura se zdá z tohoto pohledu výhodným krokem pro ČR.
Tabulka 4: Výběr Evropských zemí podle výše příjmů obyvatel.
Úroveň
S vysokým příjmem
HDP na obyv. v PPS
120 % a vyšší
S vyšším středním příjmem
100 – 119 %
S nižším středním příjmem
50 – 99 %
S nízkým příjmem
méně než 50 %
Státy
Irsko, Dánsko, Rakousko,
Nizozemí, Lucembursko
Belgie, Spojené království,
Švédsko, Francie, Německo
Česká republika, Malta,
Polsko, Slovinsko, Slovensko
Rumunsko,
Chorvatsko,
Makedonie, Turecko
Zdroj: ČSÚ (2009), vlastní úprava
Pozn.: Rozdělení zemí na čtyři skupiny podle metodické příručky Eurostatu, dle výše
HDP na obyvatele v paritě kupní síly. EU27 = 100 %
Také investice se významně podílí na hospodářském cyklu, mimo to mají velký vliv i na
dlouhodobý ekonomický růst. Míra investic v České republice představuje cca 30 %
HDP. Meziroční procentuální změna hrubé tvorby fixního kapitálu vykazuje téměř
trojnásobnou variabilitu něž meziroční růst HDP. Ve srovnání se státy eurozóny se dá
říci, že je tato variabilita srovnatelná. Ovšem „investiční cyklus se vyvíjel oproti
ostatním zemím výrazně asymetricky, což může výrazným způsobem ovlivnit přínosy
zavedení společné měny a zvýšit náklady integračního procesu. Rozkolísanost
investičních cyklů zvyšuje pravděpodobnost výskytu asymetrických šoků, a to zejména
na poptávkové straně ekonomiky.“ (Lacina a Rozmahel, 2010, str. 100)
Negativní vliv na dlouhodobý ekonomický růst ČR může mít i měnová politika Evropské
centrální banky. Jak již bylo řečeno, ECB je velmi důvěryhodná instituce s velkou mírou
nezávislosti, ovšem její neadekvátní restriktivní měnová politika určená inflačními tlaky
v ostatních členských zemí, bude mít pravděpodobně negativní dopad na dlouhodobý
ekonomický růst v ČR.
Za náklad je často označována i ztráta kurzového rozdílu, oproti tomu bude ale
přínosem odbourání kurzového rizika, který ovlivňuje zejména zahraniční obchod.
34
Podle obrázku 3 překračuje růst HDP v ČR dlouhodobý průměrný růst HDP
v eurozóně.
Obrázek 3: Růst reálného HDP
6 Eurozóna 4 Česká republika 2 Německo 0 Rakousko Velká Británie ‐2 průměr EU ‐4 průměr ČR ‐6 2000 2002 2004 2006 2008 2009 2010 Zdroj: Eurostat (2010), vlastní úprava
To má významný vliv na trvalé posilování měnového kurzu CZK vůči EUR, což
negativně ovlivňuje export do zemí eurozóny. Podle Svatopluka Kapounka (2007) lze
trend posilování kurzu CZK vůči EUR očekávat i nadále. Ztrátu autonomie kurzové
politiky a nominální fixace měnového kurzu na euro, tak nelze jednoznačně označit za
náklad.
Fixace
nominálního
měnového
kurzu
zabraňuje
zhoršení
konkurenceschopnosti České republiky v zahraničním obchodě.
Před skutečným zavedením jednotné evropské měny nelze stoprocentně říct, jaký
vývoj bude česká ekonomika po přijetí eura mít. Pouze na základě logických úvah
podložených ekonomickými teoriemi a zkušenostmi jiných zemí lze sestavit nějaká
simulovaná očekávání. Tři možné varianty, kdy z pesimistické a optimistické vyjde
středová, tzv. očekávaná varianta (tabulka 5).
Lze tedy očekávat, že přijetí eura bude mít relativně pozitivní vliv na zvýšení reálných
příjmů obyvatel České republiky, zřejmě nebude mít ale moc výrazný vliv na
dlouhodobý ekonomický růst.
35
Tabulka 5: Vliv zavedení eura na dlouhodobý růst v ČR
Důsledky
nepřijetí
eura
v horizontu
5 let
Důsledky přijetí eura v horizontu 5 let
€
Pesimistická
očekávání
Investice
Míra
nezaměstnanosti
Produktivita
výr.faktorů
Asymetrické šoky
popt./nab.
Inflace
Zahraniční
obchod
Ztráta autonomie
kurzové politiky
Ztráta autonomie
měnové politiky
Pravděpodobný
vývoj
Optimistická
očekávání
O
+
+
-
-
O
+
O
O
+
+
O
-
-
O
O
-
-
O
O
O
+
+
-
O
+
+
-
-
O
O
+
Zdroj: LACINA L., ROZMAHEL P. a kol., 2010, Str. 111
Pozn.: O nevýznamný vliv, + pozitivní vliv, - negativní vliv
11.4 Dopady na obyvatelstvo
Řada občanů má obavu z přechodu na euro z důvodu strachu o zhoršení jejich kupní
síly. Záleží však na úrovni měnového kurzu v předvstupním období.
3
Spotřebitelé jistě pocítí kladný inflační diferenciál , kdy rostou ceny, rychleji, než
posilování nominálního kurzu domácí měny, který naopak poznají až při vycestování do
zahraničí.
„Mzdy budou přepočteny dnem přistoupení k eurozóně na euro dle stanoveného
přepočítacího
koeficientu.
Národní
plán
zavedení
eura
navíc
počítá
se
zaokrouhlováním mezd směrem nahoru (státní sektor). Přepočtem na euro tak dojde
ke změně pouze vyjádření stejné hodnoty mzdy, nikoliv však ke změně kupní síly platu
ve vztahu k vnitřní cenové hladině.“ (Lacina a Rozmahel, 2010, str. 124)
Důchody budou přepočítány stejným způsobem jako mzdy, bankovní účty budou
převedeny na euro také dle přepočítacího koeficientu, stejně tak i spořící účty, půjčky,
podíly v investičních fondech, akcie a dluhopisy nakoupené před vstupem do eurozóny.
3
Inflační diferenciál je rozdíl mezi domácí a zahraniční inflací. Kladný znamená, že domácí míra
inflace je vyšší a ceny v domácí ekonomice rostou rychleji než v zahraničí.
36
Finanční instituce si za převod na novou měnu nebudou smět účtovat žádné poplatky,
takže v tomto směru by obyvatelé neměli pocítit žádné náklady.
V momentě přechodu na společnou měnu tedy není potřeba se obávat jednorázového
znehodnocení úspor a důchodu obyvatel. Přepočet měny koeficientem, bude-li správně
provedena, zaručí zachování cenových relací uvnitř ekonomiky, to znamená že se nijak
nezmění poměr mezi příjmy a výdaji obyvatel.
Určité riziko znehodnocení úspor a zhoršení kupní síly obyvatel představují spekulace
na českou korunu v době jejího setrvání uvnitř mechanismu ERM II a v období
rozhodování o výši přepočítacího koeficientu. Avšak vlivem současně nastavené
kurzové politiky ČNB by toto riziko mělo být také minimalizováno.
Nezaměstnanost - Míra nezaměstnanosti (spolu s produktivitou výrobních faktorů) má
přímý vliv na dlouhodobý ekonomický růst a na zvýšení životní úrovně zmíněné
v kapitole 11.3. Samotnou nezaměstnanost by však přijetí eura ovlivnit nemělo,
naopak, dle statistik z eurostatu nelze vysledovat projev okamžité, či dlouhodobé
změny
v míře
nezaměstnanosti
jaké
nastaly
například
po
vstupu
ČR
do
Schengenského prostoru.
11.5 Dopady na administrativní náklady
Podle Laciny a Rozmahela (2010, str. 48) bude i samotný fyzický přechod na euro
vyžadovat velkou spoustu nákladů.
Veškeré podnikatelské subjekty, finanční instituce a instituce veřejného sektoru se
budou muset potýkat s administrativními a technickými náklady souvisejícími s
přechodem na euro. Bude potřeba přizpůsobit softwarové programy na účetnictví, na
daňové přiznání, fakturace, finanční řízení apod. pro to, aby v těchto programech bylo
možné pracovat s dvojí měnou v období půl roku před přijetím eura a rok po něm. Po
uplynutí této doby bude potřeba tyto software přizpůsobit znovu a to již jen na jednu
měnu, na euro. Do té doby, faktury, bankovní výpisy, výplatní pásky, oznámení o
důchodu, sociální dávky, poštovní doklady a jiné, budou muset udávat celkovou výši
ceny v obou měnách.
To se týká také cenovek v obchodech, na internetu, v každém katalogu i jídelním lístku,
musejí být ceny zobrazeny v korunách i eurech, podle stanoveného přepočítaného
koeficientu a při respektování zaokrouhlování na nejbližší euro cent.
37
Softwarové změny nastanou i v prodejních automatech (na nápoje, občerstvení,
parkování, jízdenky, mléko..), kde bude potřeba přizpůsobit i nový zásobník na
euromince a bankovky.
Období duální cirkulace, což je období čtrnácti dnů, ve kterém budou v oběhu obě ceny
současně, bude vyžadovat vyšší nároky na podnikatele, obchody a úřady, při
manipulaci s penězi a například s jejich uskladněním a možností směny a vyrovnání.
Dále bude potřeba proškolení zaměstnanců, kteří pracují s penězi a v rámci své
pracovní náplně budou eura používat, aby rozpoznali jeho bezpečností znaky a aby
byli schopni používat nový software.
Administrativní náklady se budou týkat i vlády ČR (ČNB, 2007), z důvodu šíření
informací o zavedení eura. Vláda uskuteční rozsáhlou informační kampaň, ve které se
chystá informovat širokou veřejnost o všech tématech spojených se zavedením eura.
Součástí strategické komunikační kampaně budou i aktivity zastřešované Českou
národní bankou. „Částečné finanční krytí je možné získat z programu Evropské komise
„PRINCE“ na podporu zavedení eura, čerpání prostředků z fondu je však podmíněno
kvalitní přípravou komunikačního plánu a především znalostí cílového termínu.“ (ČNB,
2007)
Je samozřejmé, že administrativní náklady se nevyhnou ani bankovního sektoru.
Česká národní banka ponese náklady spojené s výrobou a distribucí euromincí a
eurobankovek a stahováním korun z oběhu, včetně jejich likvidace.
Komerční banky musí zajistit bezplatnou výměnu korunových bankovek za eurové a
přizpůsobit své bankomaty nové měně. S tím souvisí opět nový software pro zobrazení
a vydávání hodnot v eurech. Tyto náklady budou jednorázové, projevující se před i po
přijetí nové měny.
Banky se však budou potýkat i s trvalými změnami, při omezení příjmů u devizových
transakcí prováděných hotovostně i elektronicky. Ovšem pro ekonomiku jako celek,
toto nebude znamenat náklad, protože na druh straně ušetří subjekty, které za tyto
operace platí nyní.
38
12.
ANALÝZA VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ
Při přípravě na vstup do třetí etapy hospodářské a měnové unie se každý členský stát
může a nemusí rozhodnout pro referendum o společné měně. Je však dobré vědět, co
si občané kandidátského státu o euru myslí a zda si ho přejí. Vědomí občanů o
měnové politice Evropské centrální banky a o euru samotném, je velmi důležité a
nemělo by se opomíjet. Proto je potřeba provést zhodnocení veřejného mínění.
Z tohoto důvodu je také důležité, aby obyvatelé byli o euru řádně informováni v rámci
dobře připravené informační kampaně státu.
Tato kapitola se zabývá veřejným míněním z řad odborníků a zmiňuje případnou
podobu informovanosti občanů před a po přijetí eura v ČR.
12.1 Průzkum veřejného mínění
Z průzkumů, kde se novináři ptají různých osobností na jejich názor o přijetí eura,
vyplívá, že většina odborníků nepovažuje euro za špatný projekt, pouze za špatnou
organizaci ze strany institucí a největší problém vidí v rozmanitosti ekonomik do něj
zapojených.
Například
doc.
Ing.
Miroslav
Ševčík,
CSc.,
který
je
děkanem
Katedry
národohospodářské a sociální politiky na VŠE, vidí euro jako „politický projekt, který
nestojí na pevných ekonomických základech. Stávající podoba eurozóny je,
dlouhodobě neudržitelná. Aby mohla racionálně fungovat, musela by vedle společné
měnové politiky začít pracovat na společné fiskální politice včetně společné sociální
politiky a dalších společných dílčích hospodářských politikách. Pokud nedojde k
centralizaci dalších politik, spěje eurozóna v současné podobě k záhubě.“ (osobní
sdělení, 1/2011)
Ing. Petr Rozmahel, Ph.D. hodnotí euro je dobrý projekt, který je ale jen jedním z
mnoha kroků, jak sjednotit Evropu tak, aby byla konkurence schopný celek vůči USA a
Číně.
Na potřebu změny v základech eurozóny poukázal v rozhovoru pro německý
Handelsblatt, (2010) i Miroslav Singer, současný guvernér České národní banky:
„řecká krize ukázala, že eurozóna nemůže existovat s institucionální strukturou
vytvořenou v minulosti. Je tedy jasné, že se eurozóna musí sama změnit. Proto se
přijetím eura v současnosti nijak zvlášť nezabývám. Toto téma jednoduše nemá
momentálně žádný praktický význam.” to samé zopakoval pro Časopis Euroskop v
39
červenci 2010: „Pokud má euro přežít tuto a další krize, musí se docela významně
změnit instituce EU a především eurozóny“
Paní Ing. Zuzana Kučerová, Ph.D., která je vedoucí národohospodářské katedry na
ekonomické fakultě Technické univerzity v Ostravě, také zastává názor o nesourodosti
ekonomik, které přijaly, nebo by měli přijmout, společnou měnu. „Není možné „násilně“
měnově integrovat ne vždy sourodé ekonomiky na různém stupni ekonomického
vývoje. Není se tedy co divit, když např. Slovensko odmítá financovat takové země,
jako je Řecko, Irsko apod. Na druhé straně si nemyslím, že by bylo v této fázi rozumné
projekt eura zrušit a navrátit státům jejich národní měny. Je však nutná silná fiskální
konsolidace zemí s obrovskými rozpočtovými deficity a přísné nastolení ekonomických
reforem.” (osobní sdělení, 1/2011)
Již v minulosti byla vedena diskuze o tom, zda měnovou unii nemají zakládat např.
pouze ekonomiky s obdobnými mírami nezaměstnanosti. Setkat se lze též s
argumentací, že společnou měnu by měly sdílet pouze ekonomiky se srovnatelnou výší
hrubého domácího produktu na hlavu a se sladěnými hospodářskými cykly. Nebo
dokonce zaznívají názory, že zříci se vlastní měny mohou jen hospodářské celky s
dostatečně pružnými a mobilními trhy. (Dědek, 2008)
Se zavedením eura v České republice, by nikdo z odborníků příliš nespěchal. „V ČR
bych osobně s přijetím eura nijak nespěchala a doporučila bych zaměřit se výhradně
na realizace vlastních ekonomických reforem.” (Kučerová, osobní sdělení, 1/2011)
Fakt, že česká ekonomika a její stabilita je pro nás daleko důležitější než euro, zmiňuje
i Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB, pro polský časopis Wprost (cnb.cz, 2010). Říká, že
přijetí eura „není otázkou života a smrti naší země. Nejdůležitější je zavést dobrou
makroekonomickou politiku bez ohledu na druh peněz v oběhu. Je také pravda, že
český deficit veřejných financí nesplňuje Maastrichtská kritéria, což znamená nutnost
přijetí reforem. Ale zdůrazňuji – motorem těchto reforem by neměl být především vstup
do eurozóny, ale uzdravení ekonomiky. Dobře lze žít s eurem nebo bez eura, špatně
lze žít s národní měnou nebo bez ní. Nikdo by neměl očekávat, že nová měna bude
spásou nebo nějakým zázrakem ze zahraničí.”
Podobného názoru je Miroslav Singer v pokračování rozhovoru pro časopis Euroskop
(7/2010): „tímto tématem (zavedení eura v ČR, pozn.) bych se v současnosti nechtěl
zabývat. Nejprve musíme dát do pořádku náš státní rozpočet, zdá se, že eurozóna v
současnosti příliš nepodporuje přijetí nových členů. V současnosti tedy není naděje na
členství.”
Potřebu reforem v České ekonomice zdůrazňuje také Ing. Petr Rozmahel, Ph.D. z
Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně: „propásli jsme šanci k
40
reformám (zejména důchodové) a snížení zadluženosti v době růstu České i evropské
ekonomiky (až do r. 2008). Cesta do eurozóny by pak byla snazší a přínosy by
převýšily náklady” (osobní sdělení 2/2011). Jelikož se ale Česká republika k přijetí eura
4
zavázala maastrichtskou smlouvou a jelikož Opt-out doložka není v našem případě
možná, zůstává stále otázka zavedení společné měny v ČR otevřená. „I když není ve
Smlouvě stanoveno, do kdy tak musíme učinit, z kontextu smlouvy a souvisejících
dokumentů lze usuzovat, že .."bez zbytečného odkladu". To, jak k tomu přistoupila a
stále přistupuje ČNB (nepochybně pod vlivem prezidenta, který jmenuje bankovní radu)
ukazuje na velmi opatrný přístup, typu "počkáme a uvidíme.“ (Rozmahel, osobní
sdělení, 2/2011)
Uvidíme, jak se bude situace v eurozóně nadále vyvíjet a zda po zkušenostech se
zadlužeností Řecka, Irska nebo Portugalska nepřijdou ze strany měnové unie, nějaké
změny. Například, zrušení povinnosti euro v budoucnu v ČR zavést.
V současné době, s výhledem cca 5 let, se se zavedením jednotné měny v ČR
nepočítá. Prakticky je to v tak krátké době nemožné. Překračujeme maastrichtskou
podmínku 3 % HDP, kterou je potřeba vyrovnat, k tomu připočtu dobu procesu
politického rozhodnutí, či referendum a v neposlední řadě povinné dvouleté období
fixace měnového kurzu. Čili nám minimálně 5 až 7 let nadále zůstane česká koruna.
Dnes se více než kdy jindy často zdůrazňují přednosti samostatné české koruny a bere
se víceméně jako samozřejmé, že je koruna stabilní. Je však otázkou, zdali je v silách
české ekonomiky, respektive České národní banky, nadále udržet takovouto stabilitu. V
situaci, kdy kolem nás všichni mají, nebo budou mít, euro. A zdali ustojí případný
spekulativní útok. Na tuto otázku mi odpověděl Doc. Ing. Lubor Lacina Ph.D. z Ústavu
financí Mendelovy univerzity: „Naše studie kterou jsem dělal pro Ministerstvo financí
ČR ukázala, že česká koruna si může udržet sílu i v případě nepřijetí eura.” (osobní
sdělení, 2/2011)
Také bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma v rozhovoru pro Lidové noviny 12.6.2010
uvedl, že české ekonomice věří: „Jsem přesvědčen, že česká ekonomika by byla
schopná udržet si svoji konkurenceschopnost jak uvnitř eurozóny, tak vně. To ale
neplatí pro každou zemi.”
Na druhou stranu, Oldřich Dědek, národní koordinátor pro zavedení eura v ČR, by viděl
euro jako přínos českému exportu: „Euro potřebujeme kvůli exportu. My jsme vysoce
otevřená ekonomika, bytostně závislá na zahraničních trzích. A osmdesát procent
podniků chce zavést euro co nejdříve.” (Hospodářské noviny, 8.5.2010)
4
Opt-out doložka - V souvislosti s evropskou měnovou integrací se vyvazovací doložkou
označuje trvalá výjimka na zavedení eura, která vyvazuje členskou zemi Evropské unie od
povinnosti, nikoli možnosti, nahradit národní měnu společnou měnou.
41
České koruně podle Hynka Frajmona (revuepolitika.cz, 2010), poslance Evropského
parlamentu za ODS, věří i občané: “česká veřejnost většinově odmítá přijetí eura.
počet odpůrců eura přesáhl magickou hranici 50 %. Jsem přesvědčen o tom, že česká
veřejnost si přijetí eura nepřeje a naopak velmi důvěřuje české koruně.”
Že má pravdu, ukázal průzkum veřejného mínění provedený agenturou CVVM v dubnu
roku 2010. Proti zavedení eura se vyslovilo 55 procent dotázaných, pro jen 38 procent.
Sedm procent občanů ucelený názor zatím nemá. Většina odpovědí s kladným
názorem, je z řad obyvatel s vyšší a vysokou životní úrovní, s vyšším vzděláním a
mladí lidé, vyznávající prozápadní politiku a kulturu.
Zda jsou a budou občané o euru dostatečně informováni (což se podepisuje na jejich
názorech v průzkumech) je popsáno v následující podkapitole.
Veřejné mínění v členských státech sleduje již od roku 1973 systematicky i Evropská
komise. Pomocí Eurobarometru tak pomáhá při zpracování a hodnocení své práce.
Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a
kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních
zpráv. Tyto národní zprávy pak popisují názorové klima v zemích Evropské unie.
12.2 Informační kampaň
Z výše uvedeného výsledku průzkumu vychází, že si z velké většiny obyvatelé ČR euro
nepřejí, tzv. NE pro euro. Je však otázkou jestli jsou o společné měně dobře
informováni. Většina obyvatel může přijímat názory od tzv. euroskeptiků, kteří jsou
v médiích slyšet více, než eurooptimisté. Na druhou stranu, propagační materiály
bývají naopak naklonění více tzv. ANO pro euro. Proto je důležité, jakým směrem bude
informační kampaň zaměřena, zda bude dostatečně objektivní a zda dokáže
odpovědět na všechny otázky, které lidé potřebují znát k informovanému rozhodnutí,
zda euro ano, či ne.
Je jasné, že se daleko lépe šíří dobré zprávy a že je všeobecně lépe vnímaná jakákoliv
pozitivní kampaň, ale v tomto případě je zapotřebí informovat občany o všech krocích
předcházejících zavedení eura i po něm. Je potřeba sdělit veškeré informace, i ty
negativní.
V každé liberální demokracii, má každý občan právo na pasivní i aktivní informace a na
vyjádření svého názoru na základě svobody slova a tisku. K tomu je však potřeba
vybudovat prostředí s dostatkem informací s prostorem na debaty a komunikace.
42
Podle
Briana
MacNaira
(Kaitatzi-Whitlock,
2007)
má
politická
komunikace
v demokratických společnostech 5 funkcí:
•
Informovat občany o dění;
•
posílit pochopení významu podávané informace;
•
monitorování a dohled nad vládou a veřejnými osobami;
•
poskytnutí platformy pro prostor veřejné diskuzi;
•
poskytnutí fóra pro obhajobu odlišných politických pohledů.
Komunikační strategie je jedním z klíčových faktorů k úspěšnému nahrazení národní
měny společnou měnou euro. Protože každá činnost vyvolá reakci a dostane se tak
zpětné vazby.
Komunikační strategie by měla mít následující cíle: informovat a školit veřejnost před,
ale i po zavedení eura (především poskytování poradenství); zvyšovat víru v evropskou
měnu; zajistit hladký přechod. Důvěra novou měnu je velmi významná, protože čemu
nedůvěřujeme si nás nemůže získat. K tomu je potřeba prezentace a vysvětlování
oprávněných argumentů. Úspěchu, nebo neúspěchu přechodu na euro přispěje to, jak
se o něm mluví ve společnosti a jak si tyto příběhy lidé přetlumočí sami pro sebe.
(Plaza, 1999)
Podpora veřejnosti je pro hladký přechod na euro důležitá, protože se dotkne každého
občana v jejich každodenním nakládaní s penězi. Lze očekávat mírný odpor, protože
lidí jsou zvyklí na určité prostředí ve kterém žijí a s každou změnou je potřeba se
vyrovnat. Proto je potřeba umožnit jim, aby si na změnu měny zvykli a vnímali jí méně
radikálně. I k tomu by měla komunikační strategie sloužit.
Komunikaci s veřejností v souvislosti se zavedením eura spravuje v České republice
Česká národní banka a vláda ČR, respektive jí ustanovená Národní koordinační
skupina pro zavedení eura v České republice (NKS).
„Cílená komunikační strategie doplňuje již nyní průběžně realizované aktivity
k jednotné měně (pořádání konferencí, a seminářů, zveřejňování článků a rozhovorů
v médiích, využití internetových stránek apod.). Jednou z aktuálních forem komunikace
směrem k veřejnosti je umístění Národního plánu zavedení eura v ČR na internetové
stránky.“ (ČNB, 2007). K tomuto účelu byly v roce 2007 spuštěny webové stránky pod
doménou www.zavedenieura.cz pod záštitou Ministerstva financí České republiky a
NKS. Tyto stránky jsou průběžně aktualizovány a přinášejí vždy nové informace
ohledně dění v eurozóně.
43
12.3 Výhody a nevýhody eura
Každá významná změna jako je takovéto zasažení do identity státu, má samozřejmě
své výhody a nevýhody.
Mezi hlavní výhody zavedení společné evropské měny v České republice patří:
•
usnadnění obchodních transakcí;
•
snížení kurzového rizika;
•
úspora nákladů na nákup a prodej cizích měn;
•
vedení účtů v cizích měnách;
•
spotřebitelé i podnikatelé mohou snáze porovnávat ceny zboží a služeb v
zemích eurozóny;
•
tlak ze strany EU na snižování státního dluhu;
•
výhody při vycestování do zahraničí bez směny peněz.
V neposlední řadě je euro také symbolem společné identity, hodnot a postupu
evropské integrace.
K nevýhodám patří:
•
ztráta samostatné měnové politiky;
•
stanovování
úrokových
sazeb
Evropskou
centrální
bankou
(obtížnější
reagování na ekonomické změny prostřednictvím měnového kurzu nebo
úrokových sazeb);
•
ztráta české koruny jako určitého národního symbolu;
•
vynaložení nákladů na administrativní zavedení měny.
Odpůrci rychlého přijetí kritizují zejména pravidla pro jeho přijetí, obávají se určité ztráty
konkurenceschopnosti při převzetí celoevropské měny a poukazují na nižší úrokové
sazby úvěrů v českých korunách, než je tomu v eurozóně. (europa.eu, 2011)
44
13.
Deset let zkušeností od zavedení eura
Evropská unie začala používat jednotnou měnu v bezhotovostní podobě v roce 1999.
Od roku 2002, kdy nahradila měny tehdejších 12 členských zemí i v hotovostní podobě,
již lze shrnout její přínosy a očekávání.
Cílem této kapitoly je zhodnotit, v jaké kondici se eurozóna nachází deset let od jejího
zavedení, na konci finanční a ekonomické krize, která ji postihla od roku 2008 a
představovala první opravdový test stability měnové unie. Zkušenosti členských zemí
eurozóny, by nám mohly poskytnout představu o jejím dosavadním fungování a v jisté
míře slouží jako podklady pro politické rozhodnutí o období vstupu České republiky do
hospodářské a měnové unie.
13.1 Zhodnocení makroekonomickými ukazateli
Prvním hodnoceným ukazatelem je ekonomický růst. Pro srovnatelnost Evropská
komise (EK, 2008) uvádí průměrná data makroekonomických indikátorů z období
deseti let před zavedením eura 1989 – 1998 a v prvních deseti letech po zavedení
společné měny 1999 – 2008 (uvedeno v tabulce 6).
V první dekádě došlo ke zpomalení průměrného ročního růstu reálného hrubého
domácího produktu na obyvatele z 1,9% na 1,6%. Země, které se rozhodly euro
nezavést, čili Dánsko, Švédsko a Velká Británie, dosahovaly ve stejném období HDP
na obyvatele 2,2%. Hodnoty Spojených států amerických, dosahovaly stejných hodnot
jako hodnoty eurozóny. Ovšem přepočítáno indexem HDP na obyvatele, kdy položíme
USA rovno 100%, zjistíme, že eurozóna stále zaostává v životní úrovni za Spojenými
státy téměř o čtvrtinu.
Podle výsledků prvních deseti let nebyla naplněna očekávání o ekonomickém růstu ani
zlepšení stavu veřejných financí. Podle dosavadního vývoje od druhé poloviny roku
2008 „bude druhá dekáda existence eurozóny velmi silně ovlivněna hloubkou a délkou
finanční a ekonomické krize“ (Lacina a Rozmahel, 2010, str. 270). Což znamená, že
ani v následujících letech se žádné zlepšení nečeká. V roce 2009 klesl ekonomický
růst celé eurozóny o 5% a předpokládá se velmi pomalé tempo oživování evropské
ekonomiky.
Míru inflace i inflační očekávání, se podařilo Evropské centrální bance stabilizovat na
velmi nízké úrovni. Průměrná inflace v eurozóně se za prvních deset let pohybovala na
úrovni 2,2 % (kapitola 11.1) a tím mohlo dojít k výraznému poklesu úrokových sazeb.
Ovšem dle tabulky 6, nedošlo k výraznému poklesu cenové hladiny jen v zemích
45
eurozóny, ale i ve Spojených státech amerických a v členských zemích EU bez
zavedeného eura. Je tedy pravděpodobné, že k tomu nepřispěla jen politika ECB, ale i
celosvětové ekonomické procesy, např. vývoj cen komodit na začátku nového tisíciletí.
Tabulka 6: Srovnání hlavních makroekonomických ukazatelů
PRŮMĚR ZA OBDOBÍ
UKAZATELE
EKONOMICKÉHO RŮSU
eurozóna
DN, ŠV, UK
USA
1989
1998
1999
2008
1989
1998
1999
2008
1989
1998
1999
2008
reálný HDP
% změna
2,2
2,1
2,0
2,7
3,0
2,6
reálný HDP/ob.
% změna
1,9
1,6
1,7
2,2
1,8
1,6
73,0
72,0
74,0
76,0
100
100
reálný HDP/ob.
index
USA=100%
nezaměstnanost
%
prac.síly
9,3
8,3
7,9
5,2
5,8
5,0
deficit rozpočtu
% HDP
-4,3
-1,7
-3,6
-0,9
-3,3
-2,5
celkový dluh
% HDP
68,6
68,6
48,7
43,0
67,8
60,7
míra inflace
%
3,3
2,2
3,4
1,7
3,3
2,8
dlouhodobá
úroková sazba
%
8,1
4,4
8,6
4,9
7,1
4,8
reálná
dl.
úroková sazba
%
4,7
2,4
4,2
3,3
4,3
2,4
Zdroj: EK (2008),vlastní úprava
Pozn.: DN – Dánsko, ŠV – Švédsko, UK – Spojené království
O úspěšnosti eura může vypovídat i jeho postavení ve světě. Euro je druhou
nejdůležitější měnou na světě a svým významem patří hned za americký dolar (USD).
Ten stále zůstává nejpoužívanější měnou, protože je v něm stále uváděna většina
mezinárodních obchodů, převážně komodit. Například v pozici rezervní měny, jejíž
funkce je spojena se shromažďováním devizových rezerv centrálními bankami, stále
stojí americký dolar s téměř 70 % podílem oproti 20 % podílu eura. (cnb.cz, 2009)
46
13.2 Zkušenosti Slovenské republiky
Slovenská republika se zavázala přijmout euro ještě před svým vstupem do EU v roce
2004. Na základě přesvědčení, že jednotná měna bude přínosem pro většinu obyvatel
a podniků. Již v roce 2003 byla schválena Strategie přijetí eura ve Slovenské republice
(Národní banka Slovenska a Ministerstvo financí SR – NBS a MF SR, 2003).
Hlavním cílem Slovenska bylo zavést euro co nejdříve po splnění maastrichtských
kritérií. Po zhodnocení všech dopadů a reforem, byl vypracován Národní plán zavedení
eura na Slovensku (NBS a MF SR, 2005), který začal přípravy k úspěšnému přijetí
eura 1. ledna 2009.
Tabulka 7: Vybrané ukazatele hospodářského vývoje SR
EURO V SR
2007
2008
2009
2010
HDP %
10,5
5,8
-4,8
4,0
HICP %
1,9
3,9
0,9
0,7
Míra nezaměstnanosti %
11,0
9,6
12,1
14,4
Míra inflace %
3,4
4,6
1,6
1
Saldo veř. fin. (% z HDP)
-1,86
-2,19
-6,77
-
Úvěry domácnostem
28,6
25,3
11,0
12,4
Zdroj: NBS SK, 2011, vlastní úprava
Z tabulky 7 vyplývá, že celková inflace byla na Slovensku v letech 2009 a 2010
relativně nízká, což nemusí být přisuzováno jen euru. Svůj dopad na to mají i globální
protiinflační vlivy, které souvisely s celosvětovou recesí z roku 2008. Studie Národní
banky Slovenska dochází k závěru, že tyto hodnoty svědčí spíše o nepatrném vlivu
zavedení eura na celkovou inflaci.
K nerovnoměrnému růstu cen došlo například v dopravě, nebo restauracích, ale
celkově, nebylo zavedení eura v případě Slovenské republiky spojeno s žádným
výraznějším skokem.
V době těsně před přijetí eura, v roce 2008, Slovensko očekávalo přínosy vysoce
převyšující náklady spojené se vstupem do eurozóny. Ale rok po zavedení byly podle
analytiků klady a zápory zatím v rovnováze. Podle Pavla Sobíška (tyden.cz, 2009)
nečelí podniky kurzovému riziku, mají nižší náklady na kurzové zajištění, ale na druhou
stranu výrazně trpí finanční sektor.
47
Ovšem na semináři Rok eura na Slovensku pořádaném Asociací pro mezinárodní
otázky se většina účastníků shodla, že objektivně se budou dát přínosy zavedení eura
hodnotit až za šest, či deset let. Podle bývalého zplnomocněnce slovenské vlády pro
zavedení eura Igora Baráta (euractiv.cz, 2010), bylo přijetí především završením
integračního procesu. Z důvodu otevřenosti slovenské ekonomiky, věří v kladný přínos
eura v dlouhodobém, či střednědobém horizontu.
V krátkodobém horizontu mohlo euro slovenskou ekonomiku mírně poškodit, například
konkurenceschopnost exportu. Maďarský forint a polský zlotý klesaly, zatím co euro ne.
Výhodou pro spotřebitele je to, že nedošlo ke znehodnocení důchodů a úspor a že se
nezvýšily ceny zboží a služeb, kterých se při vstupu do eurozóny obávali.
Dopady přijetí eura na slovenské obyvatelstvo budou mít převážně charakter
nepřímých výhod v podobě hospodářského růstu. Přímá pozitiva pocítili hlavně občané,
kteří často jezdí do zahraničí, nebo tam nakupují. Co se týče změny v lednu 2009,
devět z deseti Slováků konstatovalo, že přechod na euro byl plynulý a hladký. (Lacina a
Rozmahel, 2010, str. 247). K bezproblémovému přechodu pro obyvatelstva přispěla
zejména kvalitně připravená informační kampaň.
Nezměnitelnou skutečností však zůstává, že období přechodu Slovenské koruny na
euro se překrývá s obdobím obrovského propadu zahraničního obchodu a produkce
způsobeného globální hospodářskou recesí. Což výrazně zhoršuje jakékoliv objektivní
zhodnocení krátkodobých dopadů. „Vývoj ukazatelů použitých při původním oficiálním
vyčíslení očekávaných dopadů zavedení eura ještě roku 2008 naznačoval, že některé
efekty by mohly být intenzivnější, než se očekávalo. Radikální obrat hospodářského
vývoje v roce 2009 však ve velké míře snížil účinek bezprostředních výhod. Potenciál
pro dlouhodobé výhody, vyšší hospodářský růst a životní úroveň jako bez eura však
zůstal. Příkladem je i stabilita směnného kurzu, která vytváří lepší podmínky pro
dlouhodobé investiční rozhodnutí.“ (Lacina a Rozmahel, 2010, str. 245)
13.3 Zkušenosti ostatních členských zemí
Členské země eurozóny mají po zavedení eura jedno společné téma. Zvyšování cen.
„Podle neoklasické teorie by v nových zemích měla být vyšší nominální úroková míra.
Realita je ale mnohdy opačná. Nově přistupující země mají v důsledku procesu reálné
konvergence vyšší inflaci.“ (Kubíček, 2003)
Ve Francii, dle oficiálních statistik (ihned.cz, 2006), stouply ceny po zavedení eura jen
o deset procent. Ovšem podle listu Le Parisien (2006) stouply mnohem více. Na
základě srovnávacího spotřebního koše porovnali ceny nejběžnějších surovin z roku
48
2001 a 2006. Např. káva v kavárně podražila o 120 %, jablka, zubní pasta a olej pak o
více než 80 %.
V Německu se stal oblíbený pojem “euro teuro” z německého teuer = drahý, draho.
Mnozí Němci zdůrazňují, že zdražily restaurace, potraviny, kadeřnictví, nebo kina. Ale
málokdo vnímá, že zlevnila elektronika, například televize, počítače, nebo vysavače.
(euroskop.cz, 2006).
V prvním roce v eurozóně, zaznamenali v Německu i silný pokles spotřebitelské
poptávky. Německý potravinářský maloobchod poklesl na obratu o 4,3%. U textilu a
zboží dlouhodobé spotřeby dokonce až o 8,8% (agroweb.cz, 2002). Velké obchodní
domy se začali předhánět ve slevových akcích, až zvýšil tak dokonce pozornost úřadů
pro ochranu hospodářské soutěže. Lidé se tolik obávali zvýšení cen, že největší profit
zaznamenaly diskontní řetězce, kde lidé ze spořivosti začali více nakupovat.
I v Itálii si lidé dva roky po zavedení eura stěžovaly na podstatné zvyšování cen.
Majitelé obchodů zneužili neznalosti nové měny a zaokrouhlovali ceny nahoru.
Potraviny tak zdražili v průměru o 10%. (blisty.cz, 2004)
Inspirativním příkladem pro ČR může být Finsko. Nejen že se jedná o malou zemi
s otevřeno ekonomikou, ale jsou zde podobnosti s osvobozením od Sovětského svazu,
strukturálních
změn
v 90.
letech,
vývojem
bankovního
sektoru,
propad
nezaměstnanosti apod. Finsku se podařilo rozvinou ekonomický vývoj díky moderním
technologií, kdy finským symbolem úspěchu se stala společnost Nokia. Podobnost
České republiky můžeme shledat v automobilovém průmyslu.
Finská ekonomika byla považována za asymetrickou vůči zemím eurozóny právě z
toho důvodu, jak dobře se Finsku podařilo posílit své hospodářství po rozpadu
Sovětského svazu. To vedlo k zásadním diskusím, zda je pro Finsko dobré zbavit se
možnosti vlastní měnové politiky a zavést euro.
Euro v tomto případě znamená výrazné usnadnění zahraničního obchodu, podporu
investic, omezí transakčních nákladů či usnadní občanům cestovat po Evropě. A
příklad Finska ukazuje, že ani malá, otevřená ekonomika s určitými specifickými
strukturálními charakteristikami se v eurozóně nemusí bát asymetrických šoků.
„S šoky se lépe potýká ekonomika, která má diverzifikovanou strukturu výroby a
mobilní pracovní sílu. Otevřenost ekonomiky je důležitým faktorem v rychlosti adaptace
na hospodářský cyklus měnové unie. Integrovaný finanční sektor v rámci měnové unie
umožňuje eliminaci rizika umístěním úspor ekonomických subjektů v zahraničí.
Samotným asymetrickým šokům se může ekonomika bránit tím, že se bude integrovat
a postupně sladí svůj cyklus s cykly zemí, se kterými obchoduje.“ (Komárek, 2005)
49
Avšak k hodnocení Finska je potřeba uvést ještě jeden údaj: „Finsko vykázalo v roce
2005 přebytek státního rozpočtu ve výši přibližně 2,5 % HDP, což znamenalo jeden z
nejlepších výsledků v celé eurozóně. V jednom aspektu tedy finská analogie není
aplikovatelná - tím aspektem je kritérium salda veřejných financí. Zdravé veřejné
finance jsou v delším časovém horizontu základem úspěšného ekonomického vývoje
každé země a to bez ohledu na členství v eurozóně.“ (ihned.cz, 2006)
Hodnocení dle HDP
Ucelenější představu o dosavadním vývoji jednotlivých ekonomik v eurozóně ukáže
hospodářský růst. Obrázek 4 srovnává vývoj HDP jednotlivých zemí eurozóny opět
v letech 1989 – 1998 a 1999 – 2008 spolu s porovnáním Spojených států amerických.
Země, jejichž hodnoty se nacházejí nad hodnotou průměru eurozóny, rostly rychleji po
zavedení eura, než státy nacházející se pod touto hodnotou.
Obrázek 4: Vývoj HDP ve vybraných zemích eurozóny před a po zavedení eura
% HDP 1989 ‐ 1998 a 1999 ‐ 2008 7 6 5 4 3 2 1 0 % HDP 1989 ‐ 1998 % HDP 1999 ‐ 2008 Zdroj: EK (2008), vlastní úprava
Na základě uvedených hodnot, lze podle Laciny a Rozmahela (2010, str. 279 - 280)
udělat několik podstatných závěrů:
•
Malé
členské
země
rostly
v průměru
přizpůsobivější.
50
rychleji
než
země
velké,
jsou
•
Německo a Itálie rostly po zavedení eura pomaleji. V případě Německa došlo
k poklesu z průměrného růstu mezi 2,5 až 3 % v deseti letech před zavedením
eura na méně než 1,5 % v první dekádě po zavedení eura.
V případě Itálie se v obou obdobích pohyboval ekonomický růst na velmi nízkých
úrovních, kolem 1 %, s tím, že v některých letech byl ekonomický růst dokonce
nulový.
•
Francouzská ekonomika vykazovala nejlepší výsledky ze všech tří velkých zemí
(Německo, Itálie, Francie), ale i její hodnoty se pohybovaly jen slabě kolem 2 %.
•
Španělsko, další velká země, byla pozitivně ovlivněna poklesem úrokových
sazeb a její růst byl poháněn sektorovým růstem ve stavebnictví až do počátku
roku 2008. Současně ale z důvodu nepřiměřeného růstu mezd došlo k oslabení
konkurenceschopnosti a výraznému nárůstu deficitu běžného účtu platební
bilance.
•
I mezi malými ekonomikami eurozóny lze rozpoznat výrazné rozdíly. Řecko a
Finsko
zaznamenaly
významné
zrychlení
hospodářského
růstu.
Irsko
pokračovalo ve svém nadprůměrném tempu růstu a největší zpomalení po
zavedení společné měny postihlo Portugalsko a Rakousko.
Většina zemí nebyla ve sledovaném období schopna stabilizovat své veřejné finance a
jen málo zemí bylo v období ekonomického růstu schopno vytvářet rozpočtové
přebytky. Přesto docházelo k poklesu celkové zadluženosti (díky růstu HDP) až do
příchodu finanční a ekonomické krize v druhé polovině roku 2008. (Lacina a Rozmahel,
2010, str. 280)
Členské země se na počátku této recese nacházely v různé kondici, lze tedy očekávat,
že i dopady na jejich ekonomiky budou rozdílné.
13.4 Načasování vstupu ČR do eurozóny
Přijetí jednotné evropské měny je ale pro členské země EU závazné. Otázkou tedy
není, jestli ano či ne, ale problémem je optimální načasování vstupu do eurozóny.
(Mirvald, 2009)
Národní koordinační skupina ČR (2007) uvádí, že podle usnesení vlády z roku 2006
byla schválena strategie jednorázového zavedení eura – scénář přechodu na euro tzv.
Big Bang, jako většina zemí, tedy jednorázově k 1. lednu daného roku. Strategie
velkého třesku, má několik výhod a osvědčila se u posledních přistupujících zemí.
Zejména politická výhodnost, kdy všechny kroky spojené se zavedením eura se dají
51
stihnout v jednom funkčním období vlády. S tímto návrhem přišla NKS a souhlasila
s tím i Česká národní banka (MF ČR, 2007).
Národní plán zavedení eura (usnesení vlády, 2007) obsahuje souhrn základních
principů při přechodu na euro s vymezením hlavních úkolů pro jednotlivé sektory české
ekonomiky.
Pro optimální načasování vstupu do eurozóny jsou podle Miroslava Singra (2006)
důležité především tyto dva faktory:
•
připravenost národní ekonomiky, z hlediska požadovaného stupně udržitelné
ekonomické konvergence;
•
dostatečná strukturální a cyklická sladěnost příslušné národní ekonomiky
s eurozónou.
Sladěnost se zeměmi, se kterými probíhá největší podíl zahraničního obchodu bude
velmi důležitá. V případě ČR je to především Německo. Komárek (2005) nachází
korelaci mezi sladěností hospodářských cyklů nové členské země a eurozóny a
vzájemným kurzem jejich měn. Čím vyšší je sladěnost ekonomik, tím méně volatilní je
jejich kurz.
V ČR nebylo zavedení eura nikdy silnou politickou prioritou. Plnění maastrichtských
kritérií nemotivovalo ani k oživení vlastní národní hospodářské politiky.
České republice se nevstoupením do eurozóny k 1. lednu 2009 zavřelo tzv. „okno
příležitostí“ (Lacina a Rozmahel, 2010, str. 266) na několik let, a to hlavně z důvodu
světové finanční a hospodářské krize.
Z dnešního pohledu se může zdát jako možný vstup do měnové unie v roce 2015. ČR
by ovšem musela do konce roku 2011 přijmout rozhodnutí o vstupu do systému ERM II
a počátkem roku 2012 do něj vstoupit. V roce 2013 by vládní deficit nesměl přesáhnout
tříprocentní hodnotu, včetně udržitelného výhledu stability veřejných financí. Což je
zatím v rozporu s fiskálním výhledem. Proto se zdá být reálnější, zvláště na základě
dnešního ekonomického a politického dění v České republice, přijetí eura až někde
daleko po roce 2015.
Česká republika by tedy měla svůj vsup do eurozóny načasovat, na období, kdy na to
bude plně ekonomicky připravená.
Připravenost ČR jsem ohodnotila pomocí kritérií nominální a reálné konvergence
v tabulce 8. Jedná se o vlastní názor, ke kterému jsem došla v průběhu psaní této
práce. Počet plných symbolů hvězd znamená, nakolik Česká republika splňuje
požadavky Evropské unie ke vstupu do eurozóny.
52
Se vstupem do eurozóny se malá otevřená ekonomika typu ČR stává součástí velké
uzavřené ekonomiky, z toho vyplývá, že změny kurzu budou mít menší dopady na
cenovou hladinu a reálný růst; a země eurozóny se na světovém finančním trhu
dostanou z pozice „price taker“ do pozice „price maker“. (Hazouch, 2006)
Tabulka 8: Plnění kritérií nominální a reálné konvergence ČR
NOMINÁLNÍ KONVERGENCE
Kritérium cenové hladiny
✭✭✩✩✩
Kritérium dl. úrokových sazeb
✭✭✭✭✭
Kritérium vládního deficitu
✩✩✩✩✩
Kritérium vládního dluhu
✭✭✩✩✩
Kritérium devizového kurzu
✭✭✩✩✩
REÁLNÁ KONVERGENCE
HDP na 1 obyvatele
✭✭✭✩✩
Sladěnost hospodářského cyklu
✭✭✭✩✩
Mobilita pracovní síly
✭✩✩✩✩
Otevřenost ekonomiky
✭✭✭✭✭
Zdroj: vlastní tabulka
Z tabulky 8 je patrné, že Česká republika prozatím není připravena přijmout společnou
evropskou měnu a stát se členem eurozóny.
ČR z výše uvedených ukazatelů splňuje pouze kritérium dlouhodobých úvěrových
sazeb a otevřenost ekonomiky. Naopak vůbec nesplňuje požadavek na kritérium
vládního deficitu a má velmi nízkou mobilitu pracovní síly. Ani kritérium vládního dluhu
ČR prozatím moc neplní. Ten je ovlivněn výší vládního deficitu v uplynulých letech.
U kritéria cenové hladiny existuje riziko nesplněni, z důvodu výskytu možných
jednorázových šoků. A u kritéria devizového kurzu je třeba, aby se co nejdříve uklidnila
situace na světových finančních trzích.
Sladěnost hospodářského cyklu a ukazatel HDP v přepočtu na 1 obyvatele jsem
ohodnotila třemi hvězdičkami, protože vývoj těchto kritérií je příznivý, ale potřebuje
ještě další vývoj. Ekonomická úroveň České republiky se pomalu přibližuje průměrné
ekonomické úrovni eurozóny, ale tempo růstu HDP je mírné. Oddálení vstupu do EMU
přinese příležitost tyto hodnoty ještě zvýšit a eliminovat rizika spojená se vstupem do
eurozóny.
Jak vyplývá i z názorů mnoha odborníků, tak se vstup do EMU ve střednědobém
výhledu 5ti až 10ti let neočekává. ČR tak zůstane i nadále se svou českou korunou
uprostřed eurové Evropy.
53
14.
ZÁVĚR
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky České republiky, v pozici
kandidátské země, na vsup do Evropské měnové unie. A ukázat, jaká opatření bude
zapotřebí uskutečnit před tímto krokem ze strany České národní banky a ze strany
vlády České republiky.
Přijetí společné měny představuje pro každou ekonomiku zlomový okamžik a bude to
tak i v případě české ekonomiky. Nese sebou změny, které se dotknou všech odvětví
hospodářství, finančních trhů, exportu a výrazným způsobem i každého obyvatele
České republiky.
Česká republika ovšem ještě na vstup do eurozóny připravená není. Neplníme
Maastrichtská konvergenční kritéria, zejména výši rozpočtového deficitu, kde
překračujeme povolenou hranici 3 % HDP. Což bylo v posledních třech letech
způsobeno i důsledkem ekonomické recese.
Ke vstupu do společné měnové unie je velmi důležité i plnění reálné konvergence,
která by dokázala zaručit hladký přechod z koruny na euro bez výrazných
hospodářských šoků a ukázala by tak sílu naší ekonomiky.
Díky velké otevřenosti české ekonomiky je sladěnost s hospodářským cyklem eurozóny
a hlavně s naším největším obchodního partnerem, Německem, poměrně vysoká.
Avšak stále není na takové úrovni, aby byl přechod do měnové unie bezproblémový a
je tedy potřeba míru sladěnosti dále zvyšovat.
V době vstupu do Evropské unie panoval u všech nových členských států optimismus
k rychlému zavedení eura. Euro pomohlo sjednotit inflaci a úrokové sazby v členských
zemích. Jeho zavedení velmi odlehčilo náklady mezinárodnímu obchodu a členské
země z toho dnes těží. Zavedení eura nemá však jen kladné stránky a není samo o
sobě zárukou zdravé ekonomiky. Nestačí jen přijmout euro a přestat se starat o své
veřejné
finance.
Euro
je
pouze
pomocník.
Pomáhá
lehčímu
obchodování,
průhlednějším cenám, rychlejší integraci a snadnějšímu cestování.
Pro přijetí společné měny je však potřeba také podstoupit spoustu omezení, vzdát se
některých pravomocí a splnit mnoho úkolů.
Česká národní banka se vzdá své měnové politiky ve prospěch Evropské centrální
banky a bude se na ní pouze podílet spolu s ostatními národními bankami v rámci
Evropského systému centrálních bank.
54
Dále nastanou změny v legislativě a samozřejmě dojde k výměna oběživa, která se
dotkne veškerých cen obchodů a restaurací, zboží a služeb, platebních karet,
bankomatů, software, internetových obchodů, katalogů a každého z nás.
V současném stavu české ekonomiky, by negativní dopady na českou republiku
v případě přijetí eura stále převažovaly nad dopady pozitivními. Čili je pro ČR
v současné době, a v době následujících minimálně pěti let, nevýhodné přijímat euro a
vstupovat do mechanismu směnných kurzů ERM II.
Můj závěr tedy zní, že Česká republika zatím není na zavedení eura dostatečně
připravena. Nejen že neplníme všechna Maastrichtská kritéria, ale především
potřebujeme i zásadní politické reformy, s pomocí kterých by se národní ekonomika
dostala do stavu, ve kterém bude schopna opustit vlastní měnovou politiku a operovat
nadále pouze s politikou fiskální.
55
15.
CONCLUSION
The main objective of this Bachelors thesis was to evaluate the conditions of the Czech
Republic in the position of candidate country for accession to the European Monetary
Union. And to show what actions would be necessary to do before this step by the
Czech National Bank and the Government of the Czech Republic.
Adoption of a common currency for each economy will be a turning point moment, and
so will it be for the Czech economy. It also entails changes, that will affect all sectors of
the economy, financial markets, export and in significant way each citizen of the Czech
Republic.
Czech Republic, however, is not ready to join the Eurozone. We do not reach
Maastricht convergence criteria, particularly the amount of the budget deficit, which
exceeds the recommended threshold of 3% of GDP. That was the last three years due
to the result of economic recession.
To enter into a common monetary union the implementation of real convergence is very
important, which ensures a smooth transition from crown to the euro without significant
economic shocks, and show the strength of our economy.
Due to great openness of the Czech economy the alignment with economic cycle of
Eurozone and especially with our largest trading partner, Germany, is relatively high.
But it is still not at a level that the transition to monetary union would be smooth and
therefore there is still a need for further increase of the degree of alignment.
At the time of entry into the European Union there was an optimism in all new Member
States to the rapid implementation of the Euro. The euro has helped to unify the
interest and inflation rates in member countries. The introduction eased the costs of
international trade and member countries have been benefiting from this till today. The
implementation of the euro has not only positive aspects and it does not guarantee a
healthy economy. It is not enough just to adopt the euro and stop caring about the
public finances. The euro is only the helper. It helps lighter trading, transparent prices,
faster integration and easier traveling.
To adopt a common currency it is also required to undergo a lot of limitations to give up
some powers and fulfill many tasks.
The Czech National Bank will give up its monetary policy to the European Central Bank
and it will only participate in it, along with other national banks within the European
System of Central Banks.
In addition, there will be changes in legislation, and of course in cash changeover,
56
which will touch the prizes of all shops and restaurants, goods and services, credit
cards, ATMs, software, Internet marketing, catalogs and all of us.
In the current position of Czech economy, the impact on the Czech Republic with the
implementation of the euro would still outweigh the benefits. For CR is currently, and
would be at least the in next five years, a disadvantage to adopt the euro and enter the
ERM II.
My conclusion therefore is, that the Czech Republic is not ready to implement the euro.
We don’t reaching all the Maastricht criteria, but also we need an important political
reforms by which we should be the national economy to the situation in which we will
be able to leave our monetary policy and continue to operate with only fiscal policy.
57
16.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
LITERATURA
1) ROTHBARD, Murray: Peníze v rukou státu, /Jak vláda zničila naše peníze/.
Praha: Liberální institut 2001.
2) ING. BIERMANN, Karol; ING. HANUS, František. Kronika lidstva. Bratislava :
Fortuna Print, spol. s.r.o, 1992. 1247 s. ISBN 80-7153-039-5.
3) FRIČ, Pavol a kolektiv. Česká soda v Evropské unii : Scénáře strategického
chování ČR v EU, kapitola Finanční instituce EU. Universita Karlova FSV,
Praha : CESES, 2004. 158 s. ISBN 80-86103-74-9.
4) LACINA, Lubor; ROZMAHEL, Petr a kol. Euro: ano/ne?. 1. vydání . Praha :
Alfa Nakladatelství, 2010. 319 s. ISBN 978-80-87197-26-4.
5) SAMUELSON, Paul A.; NORDHAUS, William D. Ekonomie. PhDr. Martin
Gregor. 18.vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. 775s. ISBN 978-80-205-0590-3.
6) KAITATZI-WHITLOCK, S. The Missing European Public Spere and the
Absence of Imagined European Citizenship. European Societies, 2007, roč. 9/5
7) PLAZA, V.P. The Euro as a Political Communication Process: Quality
Requirement. Journal of Consumer Policy, 1999, roč. 22
8) JANÁČKOVÁ, Stanislava. Krize eurozóny a dluhová krize vyspělého světa. 1.
vydání . Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, říjen 2010. 99 s. ISBN 97880-86547-95-4.
9) KAPOUNEK, S., PŘENOSIL, J., Evropská centrální banka a její monetární
politika. In LACINA, L. a kol. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v
měnové unii. Praha. C.H. Beck, 2007, s. 303 – 61. ISBN 978-80-7179-560-5.
10) DĚDEK, Oldřich: Historie měnové integrace. Od národních měn k euru,
1. vydání, Praha, C. H. Beck, 2008, 260 str., str. 160, ISBN 978-80-7400-076-8
58
11) PEČINKOVÁ, Ivana: Euro versus koruna: rizika a přínosy jednotné evropské
měny pro ČR, 2. rozšířené vydání, Brno, Centrum pro studium demokracie a
kultury (CDK), 2008, 215 str.,cit. str. 116, ISBN 978-80-7325-138-3
12) HELÍSEK, Mojmír a kol.: Euro v ČR z pohledu ekonomů, Plzeň, Aleš Čeněk,
2009, 206 str., cit. str. 160, ISBN 978-80-7380-182-3
13) KUBÍČEK, J. Inflace po vstupu do měnové unie – vybrané problémy. Praha:
Oeconomia, 2003. 25 s. ISBN 8024505304
14) KOMÁREK, L. a kol. Kurzové aspekty v procesu přistoupení České republiky k
eurozóně. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2005. 93 s. ISBN
80-86729-16-8
15) MACH, P. Úskalí evropské integrace. 2. doplněné vydání. Centrum pro
ekonomiku a politiku, Praha. 2003. 94 s. ISBN 80-86547-16-7
16) MIRVALD, Michal.Nebojte se eura!. týdeník Euro. 2009.č.1. s. 66-67
ELEKTRONICKÉ ZDROJE
1) SVOBODOVÁ, Hana . Brettonwoodský systém, Mezinárodní měnový fond a
Světová banka. Slovenská politická revue [online]. 3/2005, [cit. 2011-04-14].
Dostupný z WWW: <http://www.ucm.sk/revue/2005/3/svobodova.pdf>.
2) Navajo encyklopedie [online]. 25.3.2011 [cit. 2011-04-14]. Bretton Woods
systém. Dostupné z WWW: <http://bretton-woods-system.navajo.cz/>.
3) Historie Evropské unie : 1945 -1959 Evropa v míru – počátky
spolupráce [online]. vydání neuvedeno [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW:
<http://europa.eu/abc/history/1945-1959/index_cs.htm>.
4) Europa.eu [online]. vydání neuvedeno, 5.1.2011 [cit. 2011-04-14]. Dějiny
měnové spolupráce. Dostupné z WWW:
<http://ec.europa.eu/ceskarepublika/abc/euro/dejiny_cs.htm>.
59
5) Evropská komise. Jedna měna pro jednu Evropu : Cesta k euru. Evropská
společenství : Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenstv,
2007. 20 s. ISBN 92-79-04472-.Dostupné z WWW:
<http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication6730_cs.pdf>.
6) Evropská centrální banka [online]. vydání neuvedeno, 2011 [cit. 2011-04-16].
Hospodářská a měnová unie. Dostupné z WWW:
<http://www.ecb.int/ecb/history/emu/html/index.cs.html#stage1>.
7) Evropská centrální banka : kapitola Struktura a úkoly [online]. Frankfurt am
Main, Německo: © Evropská centrální banka, 2006 [cit. 2011-04-19]. Dostupné
z WWW: <http://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/infobr/ecbbr2006cs.pdf>. ISBN
92-9181-913-1(onlineverze).
8) Zavedení eura v České republice : Výkladový slovníček [online]. vydání
neuvedeno [cit. 2011-04-17]. Pakt stability a růstu. Dostupné z WWW:
<http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/vyklad_slovnik.html?PG=P
9) Euroskop.cz [online]. Aktualizované vydání. 2005, 2011 [cit. 2011-04-14].
Euromince a bankovky. Dostupné z WWW:
<http://www.euroskop.cz/325/sekce/euromince-a-eurobankovky/>.
10) EuroCZ [online]. c2011, [cit. 2011-04-15]. Eurobankovky. Dostupné z WWW:
<http://www.eurocz.eu/eurobankovky/>.
11) Finance [online]. 19.9.2008, 2011 [cit. 2011-04-15]. Česká národní banka.
Dostupné z WWW: <http://financni-urad.eu/ceska-narodni-banka/>.
12) Česká národní banka [online]. c2003-2011, 2011 [cit. 2011-04-15]. O ČNB.
Dostupné z WWW: <http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/>.
13) Česká národní banka [online]. 2011 [cit. 2011-04-19]. Měnově politické
nástroje. Dostupné z WWW:
<http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/mp_nastroje/index.html>.
14) Česká národní banka [online]. 2007-10-11 [cit. 2011-04-19]. Aktualizace úkolů
ČNB v souvislosti se zavedením eura v ČR. Dostupné z WWW:
<http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro/download/euro_071012.pdf>.
60
15) SINGER, Miroslav. Česká národní banka [online]. 2010. 15.9.2010 [cit. 201104-25]. Autorské články a rozhovory. Dostupné z WWW:
<http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2010/cl_1
0_100915.html>.
16) HAMPL, Mojmír. Česká národní banka [online]. 2010 [cit. 2011-04-25].
Autorské články a rozhovory. Dostupné z WWW:
<http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2010/cl_1
0_100506_hampl_wprost.html>.
17) FAJMON, Hynek. Recve politika [online]. 3.5.2010 [cit. 2011-04-25]. Česši euro
nechtějí. Dostupné z WWW: <http://www.revuepolitika.cz/clanky/1293/cesieuro-nechteji>.
18) Narodná banka slovenska [online]. 2011 [cit. 2011-04-25]. Vybrané
ukazovatele hospodárskeho a menového vyvoje v SR.pdf. Dostupné z WWW:
<http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Statistika/VybrMakroUkaz/ZaklMakroUk
az/ukazov_2011.pdf>.
19) Tyden.cz [online]. 14.12.2009 [cit. 2011-04-25]. Rok eura na Slovensku.
Dostupné z WWW: <http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/rok-eura-naslovensku-zadne-vyhody-neprisly_151724.html>.
20) Euractiv.cz : Podle ekonomů je na hodnocení eura na Slovensku ještě
čas [online]. 16.3.2010 [cit. 2011-04-25]. Ekonomika a euro. Dostupné z
WWW: <http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/na-hodnoceni-eurana-slovensku-je-jeste-brzy-rikaji-ekonomove-007237>.
21) POSPÍŠILÍK, Karel. Firemní finance [online]. 7.7.2010 [cit. 2011-04-25].
Zprávy, finance. Dostupné z WWW:
<http://www.firemnifinance.cz/zpravy/finance/271014-prvni-poznatky-o-vlivuzavedeni-eura-na-slovensku/>.
22) Ihned.cz [online]. 2.11.2006 [cit. 2011-04-25]. Ekonomika. Dostupné z WWW:
<http://ekonomika.ihned.cz/c1-19666840>.
61
23) Euroskop.cz : Pět let eura v Německu: Výhrady i přes četná
usnadnění [online]. 28.12.2006 [cit. 2011-04-25]. Aktuality. Dostupné z WWW:
<http://www.euroskop.cz/38/6593/clanek/pet-let-eura-v-nemecku-vyhrady-ipres-cetna-usnadneni/>.
24) ALTEROVÁ, Libuše . Agroweb.cz : Zavedení Eura v Německu přineslo pokles
spotřebitelské poptávky [online]. 11.7.2002 [cit. 2011-04-25]. Zpravodajství.
Dostupné z WWW: <http://www.agroweb.cz/Zavedeni-Eura-v-Nemecku-prineslo-pokles-spotrebitelske-poptavky__s43x9161.html>.
25) Blisty.cz [online]. 19.2.2004 [cit. 2011-04-25]. Itálie: Euro jako nástroj
ožebračení?. Dostupné z WWW: <http://blisty.cz/art/17049.html>.
26) OČKO, Petr. Ekonom.ihned.cz [online]. 21.11.2006 [cit. 2011-04-25]. Euro:
otevřená ekonomika se šoků bát nemusí. Dostupné z WWW:
<http://ekonom.ihned.cz/c1-19779930-nebojme-se-eura>.
27) Časování vstuppu do eurozóny. In SINGER, Miroslav. Česká národní
banka [online]. Praha : ČNB, 16.10.2006 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:
<http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/
konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/singer_20061016_euro_cep
.pdf>.
28) Hazucha, Dušan, Výhody a nevýhody Evropské měnové unie a implikace pro
ČR, 29.3.2006, [cit.2011- 03-15], Dostupné z:
<http://www.euportal.cz/Articles/693-vyhody-a-nevyhody-evropske-menoveunie-a- implikace-pro-cr.aspx>
62
17.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
CVVM
Agentura provádějící průzkumy veřejného mínění
CZK
Czech Koruna (česká koruna)
ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ECB
ECOFIN
Economic and Financial Affairs Counsil (Rada EU ve sloţení ministrů
hospodářství a financí)
ECU
Evropská měnová jednotka z roku 1979
EHS
Evropské hospodářské společenství
EMI
Evropský měnový institut
EMS
Evropský měnový systém
EMU
Evropská měnová unie
ERM II
Exchange-Rate Mechanism II (Mechanismus směnných kurzů II)
ESCB
Evropský systém centrálních bank
EU
Evropská unie
EUR
Euro
EURATOM
Evropské společenství atomové energie
HDP
Hrubý domácí produkt
HMU
Hospodářská měnová unie
MF ČR
Ministerstvo financí české republiky
MF SR
Ministerstvo financí slovenské republiky
NBS
Národní banka Slovenska
NKS
Národní koordinační skupina
ODS
Občanská demokratická strana
PMR
Povinné minimální rezervy
SR
Slovenská republika
TARGET
Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express
Transfer System (Transevropský systém automatického hromadného
expresního vypoţídání v reálném čase)
USA
United states of America (Spojené státy americké)
USD
United states dollar (americká dolar)
VŠE
Vysoká škola ekonomická
63
18.
SEZNAM OBRÁZKŮ
Strana 16
Obrázek 1: Časová osa významných historických událostí
Strana 30
Obrázek 2: Průměrná roční inflace eurozóny v období 2002 – 2009
Strana 35
Obrázek 3: Růst reálného HDP
Strana 50
Obrázek 4: Vývoj HDP ve vybraných zemích eurozóny před a po
zavedení eura
19.
SEZNAM TABULEK
Strana 27
Tabulka 1: Maastrichtská konvergenční kritéria
Strana 28
Tabulka 2: Kategorizace dopadů spojených se zavedení eura
Strana 29
Tabulka 3: Rozdělení přínosů a nákladů
Strana 34
Tabulka 4: Výběr Evropských zemí podle výše příjmů obyvatel
Strana 36
Tabulka 5: Vliv zavedení eura na dlouhodobý růst v ČR
Strana 46
Tabulka 6: Srovnání hlavních makroekonomických ukazatelů
Strana 47
Tabulka 7: Vybrané ukazatele hospodářského vývoje SR
Strana 53
Tabulka 8: Plnění kritérií nominální a reálné konvergence ČR
64

Česká národní banka a potenciál přijetí eura

Transkript

Podobné dokumenty

Výraz "euro" v českém jazyce: počátky užívání a výhledy PDF

Zavedení jednotné evropské měny euro v České republice z

Poštovní podmínky - Praga

Brozura - Olympijské hry

Ceník - Česká pošta

Slovo otce Jaroslava

vánoční dárek - Farnost Dačice