Vliv elektromagnetických polí na vybrané složky prostředí
Transkript
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KATEDRA ENVIRONMENTÁLNÍHO INŽENÝRSTVÍ A OCHRANY PŘÍRODY VLIV ELEKTROMAGNETICKÝCH POLÍ NA VYBRANÉ SLOŽKY PROSTŘEDÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí práce: Doc. RNDr. Ing. IVAN LANDA, DrSc. Bakalant: MICHAL KUMHERA 2010 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně pod vedením Doc. RNDr. Ing. Ivan Landa, DrSc. a že jsem uvedl všechny literární prameny. V Praze 30.4.2010 ……………………. Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat Doc. RNDr. Ing. Ivanu Landovi, DrSc. a Ing. Andree Hlavové za spolupráci, konzultace a odborné vedení při tvorbě této bakalářské práce. V Praze 30.4.2010 ……………………. Abstrakt: V této bakalářské práci je popsán vliv elektromagnetických polí na životní prostředí. Jejím cílem je charakteristika problematiky a poskytnutí úvodu do ní. Je zaměřena na popis principu nejdiskutovanějších zdrojů, poskytuje náhled do tvorby českých limitů, a zejména se soustřeďuje na popsání vlivů na člověka, a to jak u elektromagnetických polí nízkofrekvenčních tak vysokofrekvenčních. Okrajově se dotýká také vlivu přirozených elektromagnetických polí. Klíčová slova: Elektromagnetické pole, vliv, VF záření, limit. Summary: This baccalaureate work describes how electromagnetic fields can have an influence on the environment. It's aim is the rating of problems and the providing of an introduction to it. It is directed on the description of the principle of the most discased sources, it offers a view into the production of Czech limits, and it especially focuses on the discription of the influences on a man, as for low frequency electromagnetic fields as well as for high frequency. Marginally it affects the impact of natural electromagnetic fields. Key words: Elektromagnetic field, influence, RF radiation, limit. Obsah: 1. Úvod a Cíle............................................................................................. 8 2. Elektromagnetické pole ........................................................................ 9 3. 2.1 Elektromagnetické vlnění a jeho vlastnosti ...................................... 9 2.2 Dělení elektromagnetických polí ..................................................... 10 Zdroje elektromagnetického pole ...................................................... 12 3.1 Nízkofrekvenční a stejnosměrné zdroje ......................................... 12 3.1.1 Vysokonapěťové rozvodné sítě............................................... 12 3.1.2 Transformátory ....................................................................... 13 3.1.3 Nízkonapěťové rozvodné sítě a spotřebiče ............................. 14 3.1.4 Dopravní rozvodné sítě ........................................................... 14 3.2 Vysokofrekvenční zdroje ................................................................. 15 3.2.1 Vysílače .................................................................................. 15 3.2.2 Radary ..................................................................................... 16 3.2.3 Mobilní telefony ..................................................................... 16 3.3 Přirozená elektromagnetická pole .................................................. 17 3.3.1 Sluneční záření ........................................................................ 17 3.3.2 Magnetické pole Země............................................................ 18 4. Vyhlášky a limity ................................................................................ 20 4.1 Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č.1/2008 .......................................................................................................... 20 4.2 Světové a evropské organizace ........................................................ 23 4.2.1 WHO ....................................................................................... 23 4.2.2 ICNIRP ................................................................................... 24 4.2.3 CENELEC .............................................................................. 24 5. Vliv elektromagnetických polí (EMP) na živý organismus............. 25 5.1 Vliv EMP nízkofrekvenčních a stejnosměrných zdrojů ............... 26 5.1.1 Vliv EMP vysokonapěťových rozvodných sítí ....................... 26 5.1.2 Vliv EMP transformátorů ....................................................... 27 5.1.3 Vliv EMP nízkonapěťových rozvodných sítí a spotřebičů ..... 28 5.1.4 Vliv EMP dopravních rozvodných sítí ................................... 30 5.2 Vliv EMP vysokofrekvenčních zdrojů ............................................ 31 5.2.1 Vliv EMP vysílačů .................................................................. 32 5.2.2 Vliv EMP radarů ..................................................................... 32 5.2.3 Vliv EMP mobilních telefonů - studie a články o VF záření a jeho vlivu na organismus .................................................................... 33 5.3 Vliv přirozených elektromagnetických polí ................................... 37 5.3.1 Vliv slunečního záření ............................................................ 37 5.3.2 Vliv magnetického pole Země ................................................ 38 5.3.3 Geopatogenní zóny ................................................................. 38 5.3.4 Paleomagnetismus .................................................................. 40 6. Diskuze ................................................................................................. 42 7. Závěr .................................................................................................... 43 8. Přehled literatury a použitých zdrojů ............................................... 44 9. Přílohy .................................................................................................. 48 1. Úvod a Cíle V současné době se v oblasti životního prostředí stále častěji mluví o nové zátěži, a tou je neustále se rozšiřující a zesilující uměle vytvářené elektromagnetické pole a jeho vliv na životní prostředí, zejména pak na člověka. První zmínky o možném vlivu elektromagnetických polí na člověka pochází z šedesátých let 20. století, kdy hlavní pozornost byla soustředěna zejména na nízkofrekvenční zdroje, jakými jsou rozvody vysokého a nízkého napětí, transformátory či koncem století často diskutované spotřebiče jako např. monitory. S rychlým rozvojem telekomunikačních a informačních bezdrátových technologií se však stále častěji začaly objevovat zprávy o vlivu vysokofrekvenčního záření na lidský organismus, a to zejména u zdrojů jakými jsou např. mobilní telefony. Současně s tím také zprávy o vlivu elektromagnetických polí vysílačů, zajištující telekomunikační, datové či televizní přenosy. Na vliv elektromagnetických polí existuje spousta názorů, na jedné straně stojí odborníci, hájící se dodržováním limitů a nedostatkem důkazů o jiných než tepelných účincích elektromagnetických polí, a na straně druhé stojí odborníci, kteří se snaží dokázat, že současné nastavení limitů je chybné a že existují i jiné než tepelné účinky záření. Obě strany se obhajují množstvím dokumentů, prohlášeních a údajných studií, ve kterých se běžně vzdělaný člověk může jen těžko zorientovat a přiklonit svůj názor k jedné či druhé straně. Cílem této bakalářské práce je uvedení do terminologie v oblasti elektromagnetických polí, dále popsání základních principů fungování nejčastěji diskutovaných elektromagnetických zdrojů tak, aby bylo možno si učinit svůj vlastní názor, náhled do současného vládního nařízení a popsání vlivu konkrétních zdrojů s uvedením názorů a prací konkrétních osob a autora této práce. Okrajově se tato práce dotýká nejen negativního vlivu elektromagnetických polí na prvky živé přírody – zejména člověka, ale také pozitivního vlivu přirozených elektromagnetických polí, jakými jsou sluneční záření či geomagnetické pole Země. Jako celek by tento dokument měl posloužit jakožto úvod či přehled problematiky elektromagnetických polí a jejich vlivů. 8 2. Elektromagnetické pole I když novým průkopníkem, který objevem elektromagnetické indukce vnesl náboj do světa souvislostí elektrického a magnetického pole, byl M. Faraday (17911867), prvním a velmi významným objevitelem a popisovatelem pojmu elektromagnetické pole byl anglický fyzik J. C. Maxwell (1831-1879). Ten vypracoval teorii elektromagnetického pole, která nejen že platí dodnes, ale i její poznatky jsou využívány a uplatňovány v rozvoji zejména radiotechniky (Fuka & Havelka, 1958). Jejím základem jsou Maxwellovy rovnice, které mimo jiné dokazují, že každé časově proměnné magnetické pole je doprovázeno polem elektrickým, a potvrzují tak přímou souvislost mezi těmito dvěma poli (Myslík, 1998). 2.1 Elektromagnetické vlnění a jeho vlastnosti Elektromagnetické vlny byly J. C. Maxwellem teoreticky popsány a o několik let později byla jejich existence experimentálně dokázána německým fyzikem H. Hertzem (1857-1894), (Fuka & Havelka, 1958). Elektromagnetické vlnění je vyzařováno při průchodu elektrického proudu mezi dvěma vodiči, popř. anténou neboli vysílačem (Lepil & Šedivý, 1995), což je část, která nás z pohledu vlivu elektromagnetického pole na životní prostředí bude zajímat nejvíce. Elektromagnetické vlnění má tyto vlastnosti: a) Je spojeno s přenosem energie b) Zanikne, pokud zdroj nemá energii c) Ve vakuu (a přibližně stejně i ve vzduchu) se šíří rychlostí světla (3*108 m/s) Charakterizováno je pak vlnovou délkou a frekvencí, dle vztahu: Kde [m] je vlnová délka a f [Hz] je frekvence neboli kmitočet, pro v pak platí: √ Kde εr je relativní permitivita prostředí, µr je relativní magnetická permeabilita prostředí a c je rychlost šíření světla (Myslík, 1998). 9 Dle frekvence a vlnové délky lze elektromagnetické vlnění rozdělit takto: Obr. č. 1 – Kmitočtové rozsahy, jejich výskyt a využití (Häberle & kol., 2003) 2.2 Dělení elektromagnetických polí Jak je známo, elektromagnetické pole je tvořeno složkou elektrickou a magnetickou (König & Erlacher, 2001). Tyto dvě složky u nízkých frekvencí můžou existovat samostatně a pak lze od sebe odlišit pole: 1. Elektrické – vzniká mezi dvěma různě nabitými náboji (tělesy), jeho intenzita závisí na elektrickém napětí mezi nimi a vzdáleností, charakterizováno je zejména intenzitou elektrického pole E, jejíž jednotkou je Volt na metr [V*m-1], dělí se na: a) Stejnosměrné – je-li náboj konstantní (v čase neměnný) b) Střídavé – je-li náboj proměnný (mění se v čase) 2. Magnetické – vzniká při pohybu elektrického náboje (proudu), vyskytuje se tedy v okolí vodiče či je projevem magnetismu (z pernamentních magnetů), charakterizováno je magnetickou indukcí B, měřenou v jednotkách Tesla [T], dělí se na: 10 a) Stejnosměrné – je-li pohyb náboje konstantní b) Střídavé – je-li pohyb náboje proměnný U vyšších frekvencí dochází k zesílení vazeb elektrického a magnetického pole (Pokorný, 2006), vzniká tak pole: 3. Elektromagnetické – to se při překročení frekvence 30 kHz může šířit prostorem prostřednictvím elektromagnetického vlnění a je označováno jako vysokofrekvenční (vf) a nad 300 kHz jako velmi vysokofrekvenční (vvf), z našeho hlediska je pak nejlépe charakterizováno výkonovou hustotou N, měřenou ve Wattech na metr čtvereční [W*m-2] Dle biologických účinků se u vysokofrekvenčního záření můžeme nejčastěji setkat s dělením na tepelné a netepelné popř. ionizující a neionizující (Svačina, 1995; Pokorný, 2006), tj. dle toho, zda záření je schopno vyvolat tepelné účinky v organismu, popř. zda je schopno ionizovat atomy a molekuly v organismu, či nikoliv. Zde je pak používaná veličina označovaná jako SAR (Specific Absorption Rate – Specifická míra absorbce), jejíž hodnota udává, kolik vysokofrekvenční energie může být v organismu přeměněno na teplo. Jednotkou je pak Watt na kilogram tělesné váhy [W*kg-1]. Udává tedy přenos energie elektrického a magnetického pole na nabité částice v nějakém absorbeu (v daném případě v těle). Pro hygienické účely se užívá tzv. lokální (místní) SAR: SAR = Kde: = hustota [kg*m-3] = hustota [kg*m-3] = vodivost [S*m-1] Ei = vnitřní intenzita pole [V*m-1] Ei (a tedy i SAR) jsou výrazně závislé na úrovni a polarizaci vnějšího (dopadajícího) pole, na kmitočtu, tvaru, poloze, rozměrech a vlastnostech těla. 11 3. Zdroje elektromagnetického pole Pro přehled a lepší chápání problematiky budou v následující kapitole popsány jak základní umělé, tedy člověkem vyrobené, zdroje elektromagnetických polí, tak zdroje přirozené. Pro jednodušší rozdělení a popsání jejich vlivů budou rozděleny na nízkofrekvenční a stejnosměrné, kam si lze zařadit rozvodné sítě vysokého a nízkého napětí, spotřebiče a sítě dopravní, a vysokofrekvenční, tedy vysílače a radary. Zvlášť budou popsány přirozené zdroje elektromagnetického pole, jimiž jsou Slunce a Země (König a Erlacher, 2001). 3.1 Nízkofrekvenční a stejnosměrné zdroje Elektrická energie se již v předminulém století stala nedílnou součástí civilizovaného světa. Je velikým pomocníkem a kolem nás je vedena a šířena pomocí rozvodných sítí. Můžeme se s ní setkat jak ve venkovním prostředí (Honys, 1996), tak samozřejmě u nás doma (König a Erlacher, 2001). Vzhledem k tomu, že její přenos je doprovázen větším či menším vlivem na své okolí, je potřeba se těmto účinkům věnovat a co možná nejpřesněji posoudit jejich skutečný vliv na životní prostředí, zejména pak na lidský organismus (Krupica, 2005). 3.1.1 Vysokonapěťové rozvodné sítě Elektrická energie je vyráběna v elektrárnách za pomocí generátorů střídavého napětí, nazývaných alternátory. Zpravidla se jedná o třífázové alternátory konstrukčně složené za statoru a rotoru. Stator tvoří 3 cívky, které svírají úhel 120°. Uprostřed mezi cívkami se otáčí magnet nebo elektromagnet, čímž jsou v cívkách indukována střídavá napětí, která jsou navzájem posunuta o 1/3 periody. Jak je možno vidět na obrázku č. 2, tři fázově posunutá napětí by se dala rozvádět šesti vodiči, v praxi se však využívá třífázová soustava střídavých napětí, neboť jeden konec každé z cívek lze propojit do takzvaného uzlu a s ním spojit nulovací vodič. (Lepil & Šedivý, 1995). 12 Obr. č. 2 – Trojfázový alternátor a Časový diagram trojfázového napětí tí (Lepil & Šedivý, 1995) Takto vyrobenou elektrickou energii je často potřeba řeba přenést p na velké vzdálenosti v řádech ádech desítek, desít často i stovek kilometrů. Tento přenos řenos se uskutečňuje uskute za pomocí vysokého napětí nap (v našich ich podmínkách je to obvykle 400kV, 22OkV 22O či 110kV), kV), aby se co nejvíce zabránilo ztrátám vlivem proudu.. Na menší vzdálenosti a ve městech stech je elektrická elektric energie přenášena menším napětím o hodnotě hodnot 22kV (ČEZ, 2010). Samotný přenos řenos je uskutečňován uskute vedením, kolem nějž ějž samozřejmě samoz vzniká elektromagnetické pole. pole Konkrétně pak zejména střídavé ídavé pole elektrické a magnetické (König nig a Erlacher, 2001). 2001) 3.1.2 Transformátory V domácnostech používané napětí se redukuje v transformačních transforma stanicích, kde pomocí transformátorů transformátor dochází k transformaci napětí tí na hodnoty spotřebitelské spot sítě (firmy a domácnosti), tedy 400V a 230V (ČEZ, 2010). Princip ip transformátoru je založen na elektromagnetické indukci (Fuka & Havelka, 1958). Samotný transformátor formátor je složen z primární a sekundární cívky okolo uzavřeného uzav jádra. Primární cívka je připojena ke zdroji elektrického napětí U1 a prochází jí střídavý st proud I1, který vytváří vytvá v jádře transformátoru proměnné nné magnetické pole a v libovolném bovolném závitu-N závitu 1,2 primární či sekundární ární cívky se indukuje napětí. nap To udává tzv. transformační ní poměr pom (Lepil & Šedivý, 1995). Pro činnost innost transformátoru tedy platí: 13 Jádro trojfázového transformátoru má tři t i magnetické větve a velkou konstrukci, viz. obrázek č. 3. Obr. č. 3 – Trojfázový transformátor (Opava 1985) 3.1.3 Nízkonapěťové Nízkonapěť rozvodné sítě a spotřebiče Od transformátoru je pak elektrický proud šířen řen prostřednictvím prost nízkonapěťové ové soustavy. soustavy Je vedeno buď v zemi, nebo na sloupovém vedení. V jednotlivých domech je vedeno skryté ve zdech a odtud dále do jednotlivých spotřebičů (ČEZ,, 2010). 2010 Při toku proudu vniká okolo vodičů magnetické střídavé st pole, jehož intenzita se vzdáleností klesá (Jelínek, 2002). Nicméně icméně je dobré vědět, že ke vzniku tohoto pole stačí, sta aby mezi dvěma vodivými tělesy lesy existovalo střídavé st napětí – nemusí být tedy zapnuty (König a Erlacher, 2001). 3.1.4 Dopravní rozvodné sítě sít S dopravními rozvodovými sítěmi sít se nejčastěji ji setkáváme v prostředí dopravy, kde jsou elektrickým proudem poháněny ny tramvaje, trolejbusy i metro. A také i v případě elektrifikovaných železnic. Vesměs jsou tvořeny řeny vodivými dráty zavěšenými šenými nad dopravními koridory. Všude se zde lze setkat se střídavými elektromagnetickými omagnetickými poli (König a Erlacher, 2001). 14 3.2 Vysokofrekvenční Vysokofrekven zdroje Pokud se odprostíme od elektromagnetických polí, polí, které jsou spjaty přímo p s tokem elektrické energie vodičem, vodi či jinými jeho formami, přejdeme př do sféry vysílačů a přijímačů, čů, které jsou původcem vodcem širokého spektra elektromagnetického vlnění, ní, kterým je dnes protkán celý svět sv a jež se neustále a velmi rychle rozšiřuje (Novák, 2003). Ač jsou vysílače vysílač i přijímačee založeny na podobném principu (Lepil & Šedivý, 1995), z hlediska šíření elektromagnetického ele záření se budeme zajímat o vysílače vysíla a o přijímače pouze uze ve smyslu, kdy zařízení za při aktivování elektromagnetické záření zá přijímá ijímá i vysílá (např. mobilní telefon). 3.2.1 Vysílače Základním prvkem všech vysílačů vysíla a přijímačů je elektromagnetický elektromagnetic dipól. Lze si jej představit edstavit jako dva rozevřené konce dvouvodičového ového vedení, ve ve kterých vznikají proudy souhlasného směru, sm ru, jejichž magnetické pole zasahuje do celého prostoru v okolí olí dipólu. Elektrické E pole vzniká díky napětí ětí na koncích vodičů. Jelikož jsouu tyto dvě dv pole pevně spjaty, vzniká tak v okolí dipólu pole elektromagnetické. Obě Ob veličiny iny mající ráz elektromagnetického vlnění vln lze vidět zobrazené pomocí siločar silo na obrázek č. 4. Tohoto principu se využívá jak u antén vysílačů, tak přijímačů ijímačů. Anténa vysílače vyzařuje uje do okolního prostoru energii v podobě elektromagnetického vlnění. vln Anténa přijímačee má obrácenou o funkci, zachytí elektromagnetické vlnění vln úměrné vlnové délce antény.. Elektromagnetické záření umožňuje přenášet řenášet datové i hlasové informace (Lepil & Šedivý, 1995). 1995) Obr. č. č 4 – Elektromagnetické pole dipólu (Lepil & Šedivý, 1995) 15 3.2.2 Radary Princip radiolokátoru je založen na vyzařování elektromagnetického vlnění v krátkých časových impulsech plošnou anténou ve tvaru paraboly. Vlnění šířící se rychlostí světla (300 000 km/s) během zlomku sekundy dorazí ke sledovanému objektu. Od tohoto objektu se odrazí a vrací zpět do místa vyslání. Podle doby od uplynutí vyslání a návratu impulsu, jeho intenzity a fáze lze spočítat potřebné údaje. Tedy vzdálenost, polohu, velikost i směr (Opava, 1985). Toto zařízení pracují na velmi vysokých, pulzně modulovaných frekvencích (Pokorný, 2006), princip fungování je znázorněn na obrázku č. 5. Obr. č. 5 – Princip radaru (Opava, 1985) 3.2.3 Mobilní telefony Jedním z dnes nejrozšířenějších a denně používaných zdrojů elektromagnetického vlnění jsou mobilní telefony zejména ve chvílích přijímaní a odesílání dat, kdy je aktivována a plně využívána anténka malých rozměrů. Bohužel, bývá vždy v těsné blízkosti hlavy. Navíc jsou tyto přístroje dnes velmi rozšířeny i u mladých lidí a dětí, kdy se organismus teprve vyvíjí (Procházka, 2008). Odhad vlivu pohlcování GSM signálu o frekvenci 900 MHz vzhledem k rozdílnosti věku uživatelů je znázorněn na obrázku č. 6. Barevná škála se mění se vzrůstající intenzitou SAR (W/kg), (Morgan, 2009). 16 Obr. č. 6 – Vliv působení mobilního telefonu na mozek u různě starých osob (L. L. Morgan, 2009) 3.3 Přirozená elektromagnetická pole Kromě uměle vytvořených elektromagnetických polí kolem nás vždy existovali a existují také elektromagnetická pole přirozená (König a Erlacher, 2001). Mezi ty úplně nejběžnější, s kterými se denně setkáváme a které umožnily vznik a existenci života, patří magnetické pole Země (Obrazová encyklopedie Vesmír, 2004) a sluneční záření (Obrazová encyklopedie Příroda, 2005). 3.3.1 Sluneční záření Sluneční záření je jednou z nejrozšířenějších forem elektromagnetického záření nejen na Zemi, ale i v celé Sluneční soustavě. Toto záření vzniká ve Slunci, které je od Země vzdálené na 150 milionů kilometrů a na zemi letí přes osm minut. Je tvořeno pouze plyny, zejména vodíkem, jehož atomy se při jaderné syntéze slučují a tím je uvolňována energie. Zásoby na tento proces jsou odhadovány na minimálně dalších 5 miliard let (Obrazová encyklopedie Příroda, 2005). Na naší planetu pak dopadá sluneční energie ve formě elektromagnetického záření, jehož spektrum obsahuje záření ultrafialové (vlnová délka pod 100-400 nm), viditelné (vlnová délka 380-780 nm) a tepelné (infračervené), (vlnová délka přes 780-2400 nm), (MADICO, 2010). 17 Průměrný roční úhrn slunečního záření v MJ/m2 je uveden na obrázku č. 7. Obr. č. 7 – Průměrný roční úhrn slunečného záření [MJ/m2], (ČHMÚ, 2006) 3.3.2 Magnetické pole Země Magnetické nebo také geomagnetické pole Země obklopuje naši planetu do vzdálenosti až sto tisíc kilometrů. Mezi vědci převládá názor, že vzniká v tekutém kovovém vnitřním jádře, a to rozpohybováním zemské rotace a konvektivními (související s prouděním) proudy uvnitř jádra. Dle siločar lze toto pole přirovnat k poli velkého tyčového magnetu, jehož siločáry se sbíhají v severním a jižním magnetickém pólu (Obrazová encyklopedie Vesmír, 2004). Na straně přikloněné k Slunci je zploštělé vlivem částic slunečního větru, před kterými chrání život na Zemi, viz. obrázek č. 8. Legenda k obrázku 8: Bow shock = oblouk nárazu Deflected solar wind particles = odklopné částice slunečního větru Earth’s atmosphere = zemská atmosféra Incoming solar wind participles = přicházející částice slunečního větru Magnetosheath = magnetický ochranný obal Magnetotail = magnetický chvost Neutral sheet = neutrální pole Polar cusp = polární hrot 18 Obr. č. 8 – Struktura magnetického pole Země (NASA, 2007) 19 4. Vyhlášky a limity Jedním z prvních států, který začal neustále se rozvíjející technický pokrok sledovat také ze stránky vlivu elektromagnetických polí na obyvatelstvo bylo tehdejší Československo prostřednictvím Ústavu hygieny práce a chorob z povolání v Praze na samém počátku 60. let. Zde jako první byly zavedeny hygienické limity nejen pro profesionální expozice, ale také pro obyvatelstvo. Postupně se pod SZÚ (Statní zdravotnický ústav) zformovalo několik vědeckých pracovišť, které se podílely na tvorbě vyhlášek a limitů (Musil & Páfková, 2007). Poslední z nich byla novelizována 12. prosince 2007, a to v Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č.1/2008. 4.1 Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č.1/2008 Tato nová vyhláška nahrazující Nařízení vlády č. 480/2000 Sb. se od té poslední příliš neliší. Je však zajímavé, jak uvádí J. Novák, že vyhláška z r. 2000 nahrazující vyhlášku MZ ČR č. 408/1990 byla v hodnotách limitů oproti té předchozí mírnější (Novák, 2007). L. Pekárek, jeden z hlavních autorů vyhlášky a zaměstnanec Hygienické stanice hlavního města Prahy, ve svém článku nazvaném Elektromagnetické pole a zdraví – fakta a mýty píše: „Různá elektrická zařízení lze dnes najít v každé domácnosti, a tak zprávy o tom, že slabá magnetická pole síťové frekvence zvyšují pravděpodobnost výskytu leukémie u tříletých dětí nebo že elektromagnetická záření rozhlasových a televizních vysílačů vyvolává rakovinu, mají v případech, kdy jim lidé uvěří, dalekosáhlé důsledky. Aby takové zprávy vyvolaly paniku jsou prezentovány především v našich televizních a novinových médií. Bohužel i někteří odborníci potvrzují a na otázky o reálnosti takových nebezpečí odpovídají, že o působení elektromagnetických polí na zdraví člověka není dnes mnoho známo, místo aby poctivě řekli, že k hodnocení podobných zvěstí nemají potřebné znalosti.“ K obhajobě zmírnění limitů pak uvádí porovnání s normou ENV 50 166, vydané sdružením CENELEC (Pekárek, 1996/97). 20 Obr. č. 9 – Hygienické limity pro obyvatelstvo pro frekvenci 900 MHz – Srovnání s vyhláškou 408/90 (Pekárek, 1996/97) Z nového nařízení nař vlády o ochraně zdraví před ed neionizujícím zářením zá č.1/2008 je z hlediska vlivu na lidský organismus nejzajímavější ější příloha č. 1., která obsahuje nejvyšší přípustné řípustné a referenční referen hodnoty (kompletní znění ění Nařízení Na č.1/2008 v příloze BP). Dle le frekvence jsou nejvyšší referenční referen hodnoty ty rozděleny rozd do tří skupin, kde jsou uvedeny zvlášť zvláš zaměstnanci a zvlášť ostatní osoby - tabulka č. 1-3 přílohy BP: a) 0 Hz - 10 MHz – hodnoceno proudovou hustotou - J [A*m-2] b) 100 kHz – 10 GHz - hodnoceno speciálním absorpčním ním koeficientem – SAR -1 [W*kg ] c) 10 GHz – 300 GHz – hodnoceno hustotou zářivého toku – S [W*m-2] V tabulkách přílohy př BP 4-9 jsou uvedeny referenční ní úrovně úrov pro intenzitu elektrického a magnetického pole, případně p hustotu zářivého ého toku energie. Pro příklad íklad jsou níže uvedeny uvede tabulky tří nejčastěji zmiňovaných ňovaných ukazatelů, a těmy my jsou intenzita elektrického pole, magnetická indukce a měrný m mě absorbovaný výkon (König nig a Erlacher, Erlacher 2001; Pokorný, 2006): 21 Tab. č. 1 – Intenzita elektrického pole (Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č.1/2008) Tab. č. 2 – Intenzita magnetické indukce (Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č.1/2008) 22 Tab. č. 3 - Měrný absorbovaný výkon (SAR), (Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č.1/2008) 4.2 Světové a evropské organizace Po vstupu Čeké republiky do Evropské Unie je zřejmé, že i v části tvorby limitů účinků elektromagnetických polí, konkrétně neionizujícího záření, je snaha o sjednocení legislativy, což potvrzují údaje z oficiálních stránek organizace CENELEC (CENELEC, 2010). Jak bylo dříve uvedeno, naše limity vycházejí právě z limitů této organizace (Pekárek 1996/97), jejichž správností, jak vyplývá z webových stránek níže uvedených organizacích, se pak zabývaly např. WHO či ICNIRP. 4.2.1 WHO WHO, neboli Světová zdravotnická organizace oficiálně vznikla 7.dubna 1948 jako nezávislá mezinárodní organizace spadající pod OSN (Organizace spojených národů). Od té doby podporuje mezinárodní technickou spolupráci v oblasti zdravotnictví, realizuje programy na potírání a úplné odstranění některých nemocí a usiluje o celkové zlepšení kvality lidského života. Cílem činnosti této organizace je dosažení co nejlepšího zdraví pro všechny. Jako reakci na sílící obavy občanů založila tato organizace v roce 1996 tzv. Projekt EMP (Elektromagnetická pole). Za jeho cíle je uváděno poskytování koordinované mezinárodní reakce na obavy z možných zdravotních dopadů expozice EMF, posouzení vědecké literatury a průběžných zpráv o zdravotních účincích, identifikování mezery ve znalostech vyžadujících další výzkum, povzbuzování výzkumného programu, začlenění výsledků výzkumu do WHO Environmental Health Criteria monografií, usnadnění rozvoje mezinárodně přijatelných standardů pro expozici EMP a poskytování informace o řízení programů ochrany EMF pro vnitrostátní a jiné orgány a také 23 poskytování poradenství vnitrostátních orgánů široké veřejnosti (WHO, 2010). Na webových stránkách této organizace pod částí výzkum můžeme najít toto prohlášení: „Rozsáhlý výzkum byl zaměřen na možné zdravotní účinky na mnoha částech frekvenčního spektra. Všechna hodnocení doposud ukázaly, že expozice pod limity doporučené v ICNIRP (1998) EMF pokyny, které pokrývají celý frekvenční rozsah 0300 GHz, nepřinášejí žádné známé nepříznivé zdravotní účinky. Nicméně, jsou mezery ve znalostech, které je zapotřebí ještě doplnit, k ještě lepšímu zhodnocení rizik.“ 4.2.2 ICNIRP ICNIRP, neboli Mezinárodní komise pro neionizující záření. Počátky této komise spadají do první poloviny osmdesátých let, kdy na jejím počátku stála Mezinárodní asociace radiační ochrany (IRPA). Hlavním cílem této organizace je poskytování informací a poradenství v oblasti možných zdravotních rizik v případě vystavení neionizujícímu záření. To vše pod záštitou nezávislých vědců a ve spolupráci s WHO a dalšími organizacemi (ICNIRP, 2010). 4.2.3 CENELEC CENELEC, neboli Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice. Také počátky počátky tohoto sdružení spadají do první poloviny osmdesátých let, v současnosti spojuje zejména národní elektrotechnické výbory jednotlivých zemí Evropy. Jejím hlavním cílem je sjednocení elektrotechnických norem, a tedy podpora technického rozvoje se zárukou bezpečnosti a ochrany zdraví a spotřebitelů a pracovníků. Česká republika je členem této organizace od roku 1997 (CENELEC, 2010). 24 5. Vliv elektromagnetických polí (EMP) na živý organismus Materiálů popisující negativní účinky elektromagnetických polí je dnes nepřeberné množství. Níže si proto budou vybrány pouze některé z nich, a to v návaznosti na zdroje popsané v kapitole 3 . V závislosti na vlnové délce elektromagnetického pole jsou uvažovány dva základní mechanismy vlivu na organismus. Jak však vyplývá ze schématu, výsledný účinek je často kombinací mnoha mechanismů, z nichž většina záleží na dalších faktorech a je velmi těžko měřitelná (Svačina, 1995), viz. obrázek č. 10. 1. Absorpce: Vlivem intenzity elektrického pole jsou indukovány změny natočení dipólů v organismu, dále pak změny povrchového náboje a také tok proudů uvnitř organismu. Tyto efekty jsou závislé na permitivitě a vodivosti organismu, dále pak na jeho geometrii a orientaci v elektromagnetickém poli. Při průchodu vysokofrekvenční elektromagnetické vlny do organismu se pak biologická tkáň chová jako ztrátové dielektrikum a dochází tak k přeměně energie v převážné míře na teplo, čímž je organismus zahříván. 2. Indukce: Magnetická složka elektromagnetického pole indukuje proudy v tkáni a je závislá na její vodivosti. K určení vlivu této složky je pak potřeba do modelu zahrnout také geometrii organismu a vodivosti jednotlivých částí. Obr. č. 10 – Vstup elektromagnetických vln do organizmu (Svačina, 1995) 25 5.1 Vliv EMP nízkofrekvenčních a stejnosměrných zdrojů Mezi nejběžnější nízkofrekvenční zdroje lze zařadit rozvodné sítě vysokého i nízkého napětí a spotřebiče, které pracují na frekvencích sítě 50, eventuelně 60 Hz. Dále nelze opomenout také dopravní vedení využívající stejnosměrná, ale i střídavá napětí (König & Erlacher, 2001). V následujících podkapitolách budou citovány výzkumy a měření týkající se jednotlivých zdrojů a jejich působení na lidský organismus. 5.1.1 Vliv EMP vysokonapěťových rozvodných sítí Problematiku týkající se elektromagnetických polí nízké frekvence popsal V. Honys v článku Bezdotykový vliv elektřiny na člověka a ochrana před ním (Honys, 1996). „Vliv elektromagnetických polí nízké frekvence začal být aktuálním při zavádění rozvodných soustav vysokého napětí 500 a 765 kV. Zde byly poprvé zaznamenány u zaměstnanců, pracujících v rozvodnách, příznaky jako bolest hlavy, únava, nutkání na zvracení a ztráta libida. Následně na to se tímto problémem začala zabývat sekce lékařských výzkumů UNIPEDE, a to tak, že se snažila najít práh intenzity pole, při kterém se tyto příznaky začaly projevovat. Na základě nejen těchto pozorování učinila sekce Lékařských výzkumů při UNIPEDE, které v souhlasu s názory Světové zdravotnické organizace (1978) učinila tento závěr: Elektrická pole jsou bez nebezpečí na zdraví až do napětí 400kV. Experti se domnívají, že tento názor je také platný pro elektrická pole vytvářená při napětí až do 800 kV. Práce v tomto oboru nadále pokračují, ale není zatím důvod měnit závěry.“ Obdobný závěr se objevil také v novější irské studii z roku 2000 vypracované expertní skupinou na vliv elektromagnetického pole na zdraví. V části zaměřené na elektromagnetické pole nízké frekvence potvrzují, že intenzita těchto polí je natolik nízká, že žádné přímé účinky typu indukování a ovlivňování svalové tkáně nemohou být vyvolány a stejně tak důkazy o souvislosti těchto umělých polí a rakoviny či leukémie stále nebyly prokázány, ač jisté avšak nedostatečné důkazy se občas objeví. I proto doporučují nová vysokonapěťová vedení nestavět nad hustě zabydlenými oblastmi (Rapacholi & kol., 2000). Jak z předchozích pozorování vyplývá, u vysokonapěťových rozvodných sítí nás nejvíce zajímá nejen složka intenzity střídavého elektrického pole měřená v jednotkách V/m., ale také magnetická složka elektromagnetického pole, v tomto případě střídavého, které samozřejmě v okolí vysokonapěťového vedení jsou a např. L. Jelínek jejich intenzitu považuje za alespoň polemizování hodnou, na rozdíl od složky elektrické, kterou u nízkofrekvenčního vedení považuje za zcela 26 zanedbatelnou, což potvrdil i ve vyjádření Národní referenční laboratoře, a tedy i SZÚ (Státní zdravotnický ústav), (Jelínek 2002). „Z provedených výpočtů je zřejmé, že referenční hodnota pro obyvatelstvo není překročena již ve vzdálenosti 3 m od libovolného vodiče, a to u 400 kV vedení, kde je zástavba povolena až ve vzdálenosti 12 m. V místě zástavby je pak mimochodem maximální hodnota magnetického pole 25 µT, což je čtvrtina z referenční hodnoty.“ Lze tedy shrnout, že účinky soustav vysokého napětí na lidský organismus byly zaznamenány, dostatečně prokázány dosud nebyly. Při dodržování pásma zástavby v okolí vedení a stožárů lze dle výše uvedeného vyjádření považovat jejich vliv na organismus za zanedbatelný (Jelínek, 2002). Obr. č. 11 – Průběh intenzity elektrického a magnetického - vedení VN (König & Erlacher, 2001) 5.1.2 Vliv EMP transformátorů Trochu jinak je tomu u transformátorů. V nich jak bylo dříve popsáno, dochází k transformaci (přeměně) napětí, a to při průchodu elektrické energie cívkou s feromagnetickým jádrem. Jádro však velkou část magnetické energie váže na sebe a od elektromagnetického pole v okolí tak nevzniká žádné nebezpečí (Jelínek, 2002). Nicméně v některých případech je v okolí transformátorů možné naměřit zvýšené hodnoty magnetického pole. A to tehdy, kdy je nedodrženo vhodné umístění a jsou tak překračovány limitní hodnoty, což potvrzuje studie provedená v Maďarsku, kde byl pozorován příklad nevhodného umístění. Transformační stanice zde byly instalovány ve vícepodlažních obytných nebo kancelářských budovách. V místnostech nad těmito stanicemi byla provedena měření, a to tak, že osobní expozice byla měřená v pase a tzv. domácí expozice pak dopočítávána. Další měření bylo provedeno v oblasti lůžka a to po dobu 24 h, neboť ve večerních hodinách, kdy je větší odběr byly zaznamenány vyšší hodnoty. Významné zvýšení 27 hodnot pak bylo zaznamenáno v oblasti podlahy a lůžka, což by mohlo vystavovat nadměrné expozici elektromagnetických polí zejména děti (Szábó & kol., 2007). 5.1.3 Vliv EMP nízkonapěťových rozvodných sítí a spotřebičů Jiný pohled zejména z hlediska doby a vzdálenosti expozice nám přináší nízkonapěťové sítě a spotřebiče v našich domácnostech či pracovištích. V jejich blízkosti nejen, že trávíme mnohem více času, ale také se jejich účinkům přímo vystavujeme. Nachází-li se člověk ve střídavém elektrickém poli, je povrch těla nabíjen v rytmu pole. Vlivem střídavého přítoku a odtoku náboje prochází tělem nepatrný, ale měřitelný střídavý proud, aniž dochází ke kontaktu s vodičem napětí, což je účinek indukce. Při průchodu proudu vodičem vzniká také magnetické pole, jehož intenzita však se vzdáleností rychle klesá, větší význam proto má v okolí spotřebičů, s nimiž jsme v přímém kontaktu (König & Erlacher, 2001). Již jmenovaný L. Jelínek k vlivům magnetického pole v bytě pod záštitou Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetická pole a záření uvádí níže popsaný výpočet (Jelínek, 2002). „Při výpočtu rozložení magnetického pole v okolí vodiče je počítáno s proudem o velikosti 30 A, což bývá většinou maximální hodnota jištění v domech a bytech. Na obrázku č. 12 je pak vidět, že referenční hodnota magnetického pole je u něj splněna již při vzdálenosti jednotek centimetrům vodiče. Tento vodič svým magnetickým polem může působit tak na obrazovky televizorů a počítačových monitorů. Bude-li totiž monitor či počítač vzdálen blíže než asi 10 cm od tohoto vodiče, může na něm být pozorováno mírné chvění obrazu. Jednoduchým řešením je jeho přemístění.“ Obr. č. 12 – Prostorové rozložení efektové hodnoty z velikosti magnetické indukce v okolí vodičů (Jelínek, 2002) 28 Ohledně účinků proměnného elektrického pole má J. Košťál poměrně jasný názor, uvedl ho v odborném časopise Elektro (Košťál, 2006). „Stejně jako statická elektrická pole jsou příčinou vzniku náboje, tak i oscilující pole ELF (velmi nízké frekvence) vytváří indukcí náboj, který se spojitě a pravidelně mění v čase. Konstantní tok povrchového náboje zase vyvolává oscilující vnitřní elektrické pole a elektrický proud, obrázek č. 13. Tyto jevy jsou závislé na frekvenci a pro rozsah ELF jsou velmi slabé povahy. Oscilující magnetická pole rovněž mohou indukovat elektrická pole, avšak většinou jen v povrchových tkáních. Tyto jevy jsou také závislé na frekvenci a pro ELF bývají rovněž slabé povahy.“ Obr. č. 13 – Intenzita elektrického pole E (Košťál, 2006) V některých případech je pak dokonce zaznamenám i možný pozitivní vliv elektromagnetického pole nízké frekvence, jako například uvádí studie zaměřená na zkoumání vlivu těchto polí na proliferaci (růst) hladké svaloviny. Elektromagnetický polem o frekvenci 25, 50 nebo100 Hz byla po dobu 5, 15 a 30 minut ozařována aortální hladká svalovina myší a skotu. V případě opakovaného ozařování byla pozorována zvýšená buněčná proliferace. Tento jev by se v případě potvrzení a dostatečného prozkoumání dal využít u angio-artheriogenických metod (cévy a srdce), (Köbbert & kol., 2008). Jako poslední zajímavé pozorování, lze uvést studii zabývajícím se vlivem nízkého elektromagnetického pole na lidské spermie. Po ozařování lidských spermií elektromagnetickým pole s čtvercovou amplitudou o hodnotě 2,5 mT a frekvencí 50 Hz sice nebyla žádná změna zpozorována, ale při hodnotě 5 mT již byla zaznamenána zvýšená pohyblivost spermií, která po 3 hodinové expozici dokázala přetrvat dokonce 21 hodin (Iorio & kol., 2007). 29 Účinky vlivu nízkonapěťového vedení a spotřebičů lze tedy shrnout a říci, že elektrická i magnetická složka je největší v těsné blízkosti kabelů a spotřebičů, se vzdáleností však klesá se čtvercem vzdálenosti. A tak vzhledem k tomu, že v přímém kontaktu s kabely nejsme téměř vůbec a se spotřebiči jen krátkou dobu, a i u nich nejsou hodnoty intenzity příliš vysoké, lze se domnívat, že vliv na organismus není vysoký či dokonce zdraví ohrožující (Košťál, 2006; Jelínek 2002). Pro lepší představu jsou níže uvedeny některá vybraná zařízení a příslušné hodnoty: Zařízení Vzdálenost (cm) Vzdálenost (cm) 50 50 30 Intenzita pole (V/m) 10 4 20 20 30 x Magnetická indukce (µT) 0,1 0,5 x Nestíněný kabel Žárovka Notebook (akumulátor) Obrazovka x x 20 0,25 Tab. č. 4 – Intenzita elektrického pole a magnetická indukce u vybraných spotřebičů (König & Erlacher, 2001) 5.1.4 Vliv EMP dopravních rozvodných sítí U dopravních rozvodných sítí se setkáváme zejména se stejnosměrnými elektrickými a v návaznosti magnetickými poli. Uvnitř vozu, většinou železné konstrukce se projevuje efekt, tzv. Faradayova klec, kdy díky konstrukci je intenzita pole uvnitř téměř nulová (Jelínek, 2002). Hlavní pozornost je tedy soustředěna na okolí těchto sítí a zejména na rušivé účinky pozorované u zobrazovacích zařízení ve větší vzdálenosti, které jsou příkladem spíše shody okolností než důkazem vlivu na prostředí či člověka, neboť intenzita těchto polí silně klesá se vzdáleností a je tedy poměrně zanedbatelná (Kašpar & Saneistr, 2005). Jako příklad si lze uvést pozorování, které provedli P. Kašpar a J. Saneistr z katedry měření ČVUT, kteří uvádějí, že nejčastější příčinou polí stejnosměrných (a hlavně se měnících) jsou trakce, zejména potom metro či tramvaje a trolejbusy. Jako příklad pak uvádějí měření z Letenského náměstí v Praze naměřené změny magnetického pole v prostorách prvního a druhého patra vysvětlují osamoceným (nekompenzovaným) vodičem umístěným v malé hloubce pod povrchem chodníku, který se od objektu vzdaluje východním směrem. Za tento vodič pak označují například vodič tramvajového napáječe, který se vyrovnává s vodovodním potrubím. Proud odpovídající měřenému poli je cca 500A, což odpovídá proudu při rozjezdu tramvaje (Kašpar & Saneistr, 2001). 30 Obr. č. 14 – Vytipovaná dráha bludného proudu na Letenském náměstí, stí, (Kašpar & Saneistr, 2005) Tuto skutečnost čnost potvrzuje také J. Krupica, který v článku Vyšetřování Vyšet elektromagnetické kompatibility drážních zařízení za v oblasti vysokofrekvenčního vysokofrekven rušení uvádí, že jedním z řešení směřující ke kompatibilitěě je jednak zaměření zam na oblast omezení interference zdrojů zdroj elektromagnetických rušení, dále na oblast omezování nežádoucích elektromagnetických vazeb (zejména souběhy, soub zemnění, stínění) ní) a nakonec na oblast zvyšování elektromagnetické elektromagnetické odolnosti objektů. Ve vztahu k účinkům ům na člověka pak zdůrazňuje uje nutnost dodržovat a hlídat hygienické limity (Krupica, 2005). 2005) 5.2 Vliv EMP vysokofrekvenčních vysokofrekven zdrojů Mezi nejčastějš častější vysokofrekvenční zdroje lze zařadit zejména jména různé r vysílače, radary či často diskutované mobilní telefony. V níže že uvedených podkapitolách budou nejdříve íve popsány informace k vlivu zdrojů jednotlivých zařízení řízení a poté budou uvedeny studie a výzkumy vysokofrekvenčních vysokofrekven záření a jejich působení pů jak lidský či v případě některých kterých pokusů pokus na zvířecí organismus,, které se ne vždy zcela ztotožňují s prohlášením uvedeném v časopise Matematika – fyzika – informatika (Pekárek, 1996/97). „V průmyslových myslových provozech, u silných vysílačů, vysíla v blízkosti radarových antén, u lékařských přístrojů ístrojů na vysokofrekvenční ohřívání částí těla la pro terapeutické účely ú a také přii používání radiotelefonních přístrojů p se člověk může že setkat s poli, jejichž intenzita je blízká stanoveným přípustným p ípustným hodnotám nebo je i překračuje. p Pokud však není přístroj ístroj přiložen p k tělu trvale, vysokofrekvenční ční pole televizních a radiotelefonních vysílačů, vysíla s kterými může přijít ijít do styku obyvatelstvo, jsou natolik 31 slabá, že překročení přípustných hodnot stanovených ve zmíněných normách (ENV 50166 apod.) je u nich prakticky vyloučeno.“ 5.2.1 Vliv EMP vysílačů K vlivu vysílacích stanic na zdraví člověka, ať už rádiových, televizních či mobilních, lze najít různé názory. Nejčastější obavy pocházejí od lidí, v jejichž blízkosti žijí a u nichž byly tyto základny postaveny (Novák 2003, 2007). U těchto vysílačů totiž platí, že zatímco se vzdáleností od vysílače síla elektromagnetického pole silně klesá, v jeho blízkosti jej lze znázornit tzv. vyzařovacími diagramy neboli charakteristikami, viz. obrázek č. 15. Definovány jsou na základě výšky antény [m], vzdálenosti od zdroje [m], dále ziskem [dBi] a výkonem antény [W], tyto údaje lze zjistit na stavebním úřadě či krajské hygienické stanici (Pokorný, 2006). Obr. č. 15 – Vyzařování mobilního vysílače (Novák, 2003) 5.2.2 Vliv EMP radarů Téma radarů a jeho vlivu bylo v nedávné minulosti v České republice často diskutováno v souvislosti s výstavbou protiraketového radaru v Brdech. U těchto zařízení se setkáváme s jedním z nejintenzivnějších typů elektromagnetického vlnění vůbec, a to s tzv. pulzně modulovaným, toto záření je charakterizováno šířkou pulzu (doba, po které impuls nabývá maximální amplitudy) a opakovacím kmitočtem (převrácená hodnota opakování periody), (Novák, 2007; Pokorný, 2006). K vlivu konkrétního radaru v Brdech lze nalézt prohlášení oficiálním webu Ministerstva obrany (Ministerstvo obrany ČR, 2010). „Vybudování stanoviště protiraketové obrany na našem území je možné pouze za dodržení všech českých hygienických, ekologických a zdravotních předpisů. I když radar bude většinu času vypnut, za provozu nebude vyzařovat zdraví škodlivé elektromagnetické záření. Toto záření může nanejvýš způsobit ohřívání tkání s horším krevním oběhem (např. oči) – ale pouze u osob, které se pohybují 32 v bezprostřední blízkosti. To vše lze konstatovat na základě provedených studií obdobných radarů v USA.“ Naproti tomuto prohlášení stojí argumenty jako odraz vln od letadel či boční vyzařování, které však v případě brdského radaru nelze pro nedostatek potřebných technických informací řádně zhodnotit (Novák, 2007). 5.2.3 Vliv EMP mobilních telefonů - studie a články o VF záření a jeho vlivu na organismus Vliv mobilních telefonů je z ohledu nebezpečného vlivu vysokofrekvenčního záření snad nejdiskutovanější a nejobávanější skrytou hrozbou současnosti vůbec. Zejména pak proto, že na rozdíl od ostatních zdrojů, je s nimi člověk v kontaktu přímo a stále častěji se dostávají i do rukou mladých lidí a dětí, jak uvádí M. Procházka, který k této problematice také uvádí, jak je vlastně elektromagnetické pole antén mobilních telefonů zjišťováno (Procházka, 2008). „Neustálé zmenšování mobilních telefonů vedlo k přemístění vysouvací anténky na zadní část telefonu, tyto moderní antény jsou navrhovány za pomocí složité algoritmické 3D simulace elektromagnetického pole do vnějšího prostředí. Simulace je velmi náročná na výpočet a moderní PC ji provádí několik hodin, neboť se v ní používá až 600 tis. buněk simulující lidskou hlavu. Výsledkem jsou pak vyzařovací diagramy celého kompletu mobilního telefonu pro dvě kmitočtová pásma GSM, viz. obrázek č.16. Celková účinnost vyzařování antény je ale značně ovlivněna hlavou i rukou telefonující osoby. Zde je potřeba připomenout současný předpis o SAR dle nařízení vlády, který povoluje na kmitočtu 10 GHz výkon 10 mW/cm-2, což odpovídá intenzitě pole o úrovni 10 V/cm-2, což vzhledem k tomu, že o případném vlivu se neustále vedly a vedou mezi odborníky spory, může vystavovat zejména mladou generaci nebezpečí.“ 33 Obrázek č. 16 - Vyzařovací diagramy pro GSM pásma (900/1800 MHz), (Procházka, 2008) Na nedostatečnou ochranu obyvatel současnou vyhláškou upozorňuje J. Novák ve svém posledním článku Elektromagnetické pole a zdravotní rizika (IV) uvedeném v časopise Elektroinstalatér, kde poukazuje zejména na zvyšující se riziko rozšiřování zdrojů elektromagnetického vlnění a dále na zvyšující se benevolentnost hygienických limitů pro obyvatelstvo ČR. Jako příklad uvádí obrázek č. 17, znázorňující nárůst intenzity elektromagnetického pole v posledních letech (Novák, 2007). Obr. č. 17 – Nárůst intenzity elektromagnetického pole (V/m), (Novák, 2003) 34 Jako další příklad působení vysokofrekvenčního záření lze uvést český výzkum, zabývající se vlivem vysokofrekvenčního elektromagnetického pole na podráždění a útlum CNS u normálních a neurodefektních myší, který provedla B. Schnidtmayerová z Ústavu patologické fyziologie LF UK v Plzni (Schmidtmayerová, 2003). „Cílem práce bylo sledování účinků vysokofrekvenčních polí o frekvenci 870 MHz na trvání a průběh experimentálního útlumu a podráždění v centrálním nervovém systému (CNS) u normálních myší wild typu a mutantních myší typu Lurcher odvozených od kmene C3H, přičemž výzkum probíhal způsobem, kdy polovina myší byla vytavována působení tohoto pole a polovina byla kontrolních. Výsledky pak ukázaly určité, statisticky však nevýznamné, změny v závislosti na expozici VFP.“ Zajímavý je také názor bývalých zaměstnanců SZÚ, kteří předpokládají, že jejich studie dokazuje existenci netepelných účinků u pulsně modulovaného záření s vliven na CNS (Musil & Páfková, 2008). “Na základě skutečnosti, kdy se elektromagnetická pole začala stávat součástí životního prostředí, byl u nás vyvolán zájem o případné ovlivnění rozvíjejícího se organizmu a sledování změn možných embryotropních efektů. Možnou behaviorální teratogenitu dlouhodobého působení slabých polí, setrvalost efektu v čase a význam pro existenci individua se sice zatím nepodařilo jednoznačně prokázat, nicméně v pilotní experimentální studii jsme nalezli sníženou schopnost tzv. imprintingu (složitý behaviorální jev, považovaný za příklad jednorázového učení a za základ pro formování sociálních chování živočichů) po kombinované prenatální a postnatální expozici kuřat. V této souvislosti jen nutno si uvědomit, že CNS se vyvíjí v podmínkách chronického kombinovaného působení slabých faktorů životního prostředí a možný embryotoxický efekt slabých faktorů se pak nemusí projevit v prenatálním období, ale až po narození jako porucha nějaké funkce, např. právě chování a učení.“ Dalším, kdo se vlivem elektromagnetických polí zabýval vysokofrekvenčního záření byli S. Eltiti a kol. Ti ve své studii ověřovali příznaky těchto polí u jedinců prostřednictvím tzv. double-blind testů, a to yybráním lidí, kteří se domnívají, že je jejich zdraví narušováno negativními účinky elektromagnetických polí, zejména pak z mobilních stanic. Tyto dobrovolníky pak vystavovali skutečným a falešným zářením a přitom kontrolovali změny krevní tlaku, srdeční frekvence či kožní vodivosti. Během tohoto testu ohlásili někteří jedinci zhoršený pocit jak při vystavení skutečnému, tak falešnému sytému GSM (systém pro mobilní komunikaci) a UMTS (univerzální mobilní telekomunikační systém). Výsledkem bylo, že zatímco GSM signál neovlivnil fyziologické funkce, u UMTS se již nějaké změny projevily, přisuzovány jsou však spíše špatně zvolenému pořadí skutečných a falešných testů (Eltiti & kol., 2007). 35 Účinky mobilních telefonů na krátkodobou paměť či pozornost byly prověřovány následujícím způsobem. Byl proveden pokus, kdy jedna polovina účastníků byla vystaven GSM signálu a druhá signálu nemodulovanému v jednom sezení, zatímco v druhém byli vystaveni signálům podvodným. Tento pokus byl prováděn přímo s mobilním telefonem, kdy polovina účastníků jej měla umístěný na levé straně hlavy a druhá na pravé. Během epozice pak byly po účastnících požadovány různé úkoly, které měly potvrdit či vyvrátit vliv mobilních telefonů na kognitivní (poznávací) funkce. Výsledky průzkumu ukázaly, že tento vliv nebyl prokázán (Cinel & kol., 2008). K obdobným závěrům dospěl i kolektiv okolo N. Leitgeba. Ti se zabývali vlivem elektromagnetických polí v okolí mobilních vysílačů na spánek. Jejich pokus byl proveden u 43 dobrovolníků, kteří své problémy se spánkem přisuzovali právě elektromagnetickému vyzařování telekomunikační stanice, a to po celkem 465 nocí. Dobrovolníci byli vystaveni dohromady třem možným podmínkám, skutečnému štítu, falešnému a kontrole – to vše v náhodném pořadí a za stejných podmínek. Data byla vyhodnocena nezávislým double-blind týmem. Společná analýza nevykázala statisticky významné hodnoty, které by poukazovaly na zhoršení kvality spánku. U 9% došlo k prodloužení latence spánku (délky doby usínání), (Leitgeb & kol., 2008). Obr. č. 18 – Výsledky pozorování double-blind testů (Leitgeb & kol., 2008) 36 5.3 Vliv přirozených elektromagnetických polí Kromě vlivu umělých, často diskutovaných zdrojů elektromagnetických polí, si je potřeba říci, že zde je také vliv přirozených elektromagnetických polí, který je zde již od prvopočátku života, a bez nějž by pravděpodobně život v nám známé podobě ani nevznikl či nemohl nadále existovat, což potvrzují níže uvedené informace (Wikipedie, 2010; König & Erlacher, 2001). 5.3.1 Vliv slunečního záření Sluneční záření představuje v různých formách drtivou většinu veškeré energie na Zemi. Viditelné světlo nám umožňuje vidění (odraz světla) a má vliv na životní rytmus či cykly. Infračervené záření můžeme cítit pomocí receptorů na kůži a má vliv na teplotu prostředí a živých organismů, naproti tomu ultrafialové záření cítit nemůžeme, v běžném množství je důležité pro život, ale ve větší míře již může být životu nebezpečné (opalování na přímém Slunci), jak varují informace z online encyklopedie Wikipedie (Wikipedie, 2010). O UV záření píše, že definováno mezi vlnovou délkou 100-400 nm a představuje cca méně než 10% energie vyzářené Sluncem, dále jej lze rozdělit na 3 druhy UV-A, UV-B a UV-C, viz. obrázek č. 19. Tyto jednotlivé druhy záření mají pak různé účinky na živé organismy, které jsou stále předmětem zájmu vědy. Jedním z nejznámějších je rakovina kůže či oční problémy, u nichž byla mmj. pozorována také závislost na zeměpisné šířce (Weatherhead, 2010). Obr. č. 19 – Spektrum slunečního záření (MADICO, 2010) 37 5.3.2 Vliv magnetického pole Země Magnetické pole Země je jedním z životně důležitých projevů vlivu magnetického pole. Díky němu je Země chráněna před elektricky nabytými částicemi slunečního větru, které by jinak dopadly na povrch naší planety. Takhle jsou však odkláněny dle siločar pole a na Zemi díky tomu je tak možný vznik života. Intenzita tohoto pole je nejnižší na rovníku a nejvyšší na pólech. Ve střední Evropě se jeho intenzita pohybuje okolo 47-50 µT, což je s některými uměle vytvářenými magnetickými poli poměrně malá hodnota (König & Erlacher, 2001), viz. tabulka č. 5: Původce Magnetické pole Země ve střední Evropě Cestovní prostor v tramvaji Tomograf – krátkodobě Magnetická indukce (µT) 47-50 80 2-4 T Tab. č. 5 – Srovnání magnetické indukce přirozených a umělých magnetických polí (König & Erlacher, 2001) 5.3.3 Geopatogenní zóny Geopatogenní zóny, nebo také někdy tzv. „dračí síly“ nebo jen anomálile, jsou popisovány již v dobách starověké Číny, o jejich reálném základu se však vedou i nadále spory. Jedním z odpůrců je jistě V. Navrátil z katedry fyziky Masarykovy univerzity v Brně, ten ve svém příspěvku ukazuje rozpory mezi tzv. vědeckými a nevědeckými přístupy k řešení tohoto, jak tento jev nazývá, „parapsychologického“ jevu (mezioborová disciplína zkoumající jevy vnímané mimosmyslově, tj. nezachytitelné vědeckými přístroji), (Navrátil, 2008). Druhy geopatogenních zón lze rozdělit do těchto tří skupin: 1. Geopatogenní zóny související s podzemními vodami 2. Hartmanovy a Curryho pásy (šířka cca 30 cm a vzdálenost 6 m) : 38 Obrázek č. 20 - Hartmanovy a Curryho pásy (Navrátil, 2008) 3. Geopatogenní zóny související s geologickými anomáliemi (zlomy v zemské kůře) Výše zmíněný autor v závěru své práce píše, že vliv GPZ na zdraví lidí, živočichů a rostlin nebyl prokázán. Svá tvrzení opírá o logické prvky jako, když jsme schopni změřit magnetické pole Země, proč nikdo nezměří Hartmanovy a Curryho pásy, proč tyto pásy neovlivňují např. růst vegetace? Připouští však, že výsledky při detekování podzemní vody parapsychologů a odborníků se často shodují, zároveň však dodává, že bohužel nikdo to neposoudil vědecky. V případě geologických anomálií se domnívá, že zlomy můžou být zdrojem uvolňujícího se radonu, který má negativní vliv na zdraví člověka (Navrátil, 2008). Zajímavý pokus byl proveden s vlivem homogenního a nehomogenního magnetického pole na dojivost krav v případě delší (několikatýdenní) expozice. 28 dojnic s vyrovnanou dojivostí plemena Holstein bylo rozděleno do 4 skupin, ty po dobu 14 týdnů byly ozařovány různě odstupňovanými intenzitami nehomogenního elektromagnetického pole (2-4 skupina), kontrolní skupina byla odstíněna v poli homogenním. Výsledkem bylo, že zatímco před začátkem byla dojivost nejvyšší u kontrolní skupiny, na konci to byla skupina 3, u které za zajímavost uvádějí, že měla nejnižší hmotnost, autoři zároveň však uvádějí, že statisticky jsou tyto rozdíly neprůkazné (Brouček & kol., 1996). Vliv geopatogenních zón tak lze v současné době jen těžko posoudit, jisté anomálie se objevují, ale vědecky prokázány zatím nebyly. Je možné, že existují lidé citlivější na jisté projevy těchto zón, obecně se lze však domnívat, že život ohrožující vliv nemají (Navrátil, 2008). 39 5.3.4 Paleomagnetismus Jedním z velmi zajímavých vlivů přirozeného elektromagnetického pole, konkrétně jeho magnetické složky je tzv. paleomagnetismus nebo také magnetická orientace hornin. Tento jev je založen na principu, kdy většina hornin obsahuje magnetické částice. Při vzniku hornin jsou tyto částice různě orientovány, a to dle vlivu magnetického pole Země. Děje se tak během jejich chladnutí, usazování či chemických přeměnách. Na základě změření orientace těchto částeček v různě starých horninách lze stanovit orientaci magnetického pole Země v minulosti a v kterém místě Země, vznikla jaká hornina, a to předtím než se díky pohybu litosférických desek dostala do dnešní polohy. Tento jev je tedy využíván k výzkumu rozložení a orientace geomagnetického pole a jeho změn či pohybu zemské kůry (Všeobecná encyklopedie, 1999). Obr. č. 21 – Změna rozpoložení kontinentů za 150 mil. let (Scotesse, 2000) Díky tomuto vlivu magnetického pole Země můžeme poznávat také posun geomagnetických pólů a dobu jejich přepólování, jak popisuje T. Phillips na webových stránkách NASA. To, že se severní magnetický pól stěhuje, víme již od roku 1904, kdy R. Amundsen našel tyč označující tento pól, kterou tam při svém objevu zanechal J. Ross v roce 1831. Posun rozdílu činil nejméně 50 km. T. Phillips také upozorňuje na stále se zvyšující rychlost tohoto posuvu, která v současné době činí v současné době až 60km za rok, a to směrem k ruské pevnině. V porovnání s tím, co však díky paleomagnetismu bylo objeveno o minulosti těchto změn, jsou to změny mírné. Čas od času (průměrně každých 300 tis. let) dochází k tzv. přepólováni 40 magnetických pólů země, zem kdy severní magnetický pól je dokonce zaměněn zam za jižní a naopak. K tomuto omuto jevu předchází p právě změna intenzity tohoto pole a „stěhování“ „st pólu“ (Phillips, 2003). Obr. č. 22 – Posun severního magnetického pólu (NASA, 2007) 41 6. Diskuze V předchozích kapitolách této bakalářské práce zabývajícím se vlivem elektromagnetických polí na lidský organismus byly uvedeny základní pojmy týkající se této problematiky a dále byly popsány principy fungování základních zdrojů vyzařující tyto pole. U těch umělých (člověkem vyrobených) jsou to principy známé již od jejich vynalezení, u těch přírodních jsou to principy, které stále poznáváme. Zcela známé nám stále není také působení elektromagnetických polí na živý organismus, a to zejména u zdrojů umělých, které se s rozvojem techniky rapidně rozšiřují a obklopují nás tak stále více. Aparátem České Republiky, který by nás před těmito účinky měl chránit a který dle mého názoru zabezpečuje dostatečnou ochranu, je Státní zdravotnický ústav, který spolu s vládou dohlíží a připravuje nová nařízení, vyhlášky a normy. Tím posledním je Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením č.1/2008. Ikdyž je toto nařízení a jeho limity některými lidmi kritizováno (Novák, 2007; Musil & Pafková, 2008), opravdu vychází z norem Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice a za nimy stojí i jiné světové či evropské organizace jako Světová zdravotnická organizace, či Mezinárodní komise pro neionizující záření. Na působení nízkofrekvenčních elektromagnetických polí panuje za dodržení určitých pravidel (doba expozice, či vzdálenost) poměrně jednotný názor. Ikdyž se v minulosti jisté negativní vlivy na organismus vyskytly a byly prostudovány (Honys ,1996), přímý důkaz či souvislost dokázána nebyla (Jelínek, 2002; Košťál, 2006). Navíc vzhledem k tomu, že tyto nízkofrekvenční zdroje jsou součástí našeho prostředí již delší dobu, myslím, že by se nějaké negativní účinky již musely ve větším množství objevit. Jinak je tomu však u polí vysokofrekvenčních, jejichž účinky zejména v případě mobilních základnových stanic či mobilních telefonů jsou stále předmětem odborných debat a studií. Na nebezpečí a zatím nedostatečnou prostudovanost těchto vlivů jsme neustále upozorňováni (Procházka, 2008; Novák, 2007). Konkrétními pokusy zkoumající působení vlivů vysokofrekvenčních elektromagnetických polí se u nás zabývala například B. Schnidtmayerová či již zmiňovaní J. Musil a H. Pafková. První uvedená došla k závěru, že účinky nebyly potvrzeny. Druzí vyvozují, že účinky jsou, ale zatím bez dostatečných důkazů (Schmidtmayerová, 2003; Musil & Pafková, 2008). K závěrům, že účinky vlivu nebyly prokázány došli někteří zahraniční odborníci jako C. Cinel a kol., kteří studovali vliv na poznávací funkce či N. Leitgeb a kol., kteří se zabývali vlivem tohoto záření na spánek (Cinel & kol, 2008; Leitgeb & kol., 2008). I když zatím nebyly konkrétní důkazy vlivu běžných (intenzitou limity splňujících) elektromagnetických polí prokázány, často je doporučován postup předběžné opatrnosti a nevystavování se zbytečně nadměrné doby expozice, s čímž mohu jen souhlasit. 42 7. Závěr Vliv elektromagnetických polí na vybrané složky prostředí lze rozdělit do dvou částí. Jednak je to vliv pozitivní, a to zejména v případě přírodních zdrojů jako je sluneční záření či magnetické pole, které jsou nezbytnými složkami pro život či v případě paleomagnetismu pro vědu a výzkum Země, a dále je to vliv negativní, který vzniká jako vedlejší produkt stále se rozvíjejících a rozšiřujících technologií, které se staly nedílnou součástí našeho životního prostředí. Po rešerši vybraných studií a informací lze říci, že negativní účinky umělých zdrojů elektromagnetických polí splňující hodnoty současných limitů nebyly dostatečně prokázány. Není však vyloučeno, že zejména v případě vlivu vysokofrekvenčního záření nebudou v budoucnu objeveny či že někteří tzv. hypersenzitivní lidé nemohou být na účinky těchto polí citlivější. Ne všechny principy fungování a struktura organismu jsou nám známy a proto je potřeba se i nadále možnosti vlivu těchto polí věnovat a hlídat dostatečné nastavení limitů, které by nás měly před těmito účinky chránit tak, aby se jejich vliv nestal další ekologickou zátěží, která bude ovlivňovat naše životní prostředí. Cílem této práce bylo uvedení a přehledné shrnutí této problematiky se zaměřením na nejdiskutovanější zdroje a vlivy elektromagnetických polí na vybrané složky prostředí, zejména člověka. Byl popsán princip jejich fungování a zhodnocena možnost negativního vlivu na lidský organismus ve vztahu k současným limitům. 43 8. Přehled literatury a použitých zdrojů BROUČEK J., SÁNDOR A.,UHRINČAŤ M., TANČIN V., HANUS A., 1996: Vliv geopatogenní zóny na vysokoužitkové dojnice. Výzkumný ústav živočišné výroby, Nitra, online: http://cbks.cz/sbornik96/BROUCEK2.pdf, cit. 15.4.2010. CENELEC, 2010: About CENELEC. European Committee for Electrotechnical Standardization, Brussels, online: http://www.cenelec.eu/Cenelec/About+CENELEC/default.htm, cit. 15.4.2010. CINEL C., BOLDINI A., FOX E., RUSSO R., 2008: Does the use of mobile phones affect human short-term memory or attention? Department of psychology-Univerzity of Essex, Colchester, online: http://web.ebscohost.com.ezproxy.techlib.cz/ehost/pdfviewer/pdfviewer?vid=5&hid =111&sid=56070a85-122e-49a1-ac40-ac7366aded6b%40sessionmgr112., cit. 15.4.2010. ČHMÚ, 2006: Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav, Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, online: http://www.chmu.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html, cit. 15.4.2010. ČEZ, 2010: Z elektrárny do zásuvky. České energetická závody a.s., Praha, online: http://www.cez.cz/edee/content/microsites/elektrina/4-4.htm, cit. 15.4.2010. ELTITI S., WALLACE D., RIDGEWELL A., ZOUGKOU K., RUSSO R., SEPULVEDA F., MIRSHEKAR-SYAHKAL D., RASOR P., DEEBLE R., FOX E., 2007: Does Short-Term Exposure to Mobile Phone Base Station Signals Increase Symptoms in Individuals Who Report Sensitivity to Electromagnetic Fields? A Double-Blind Randomized Provocation Study. Environmental Health Perspectives, 115 s., online: http://ehp03.niehs.nih.gov/article/fetchArticle.action?articleURI=info:doi/10.1289/eh p.10286, cit. 15.4.2010. FUKA J. & HAVELKA B., 1958: Elektromagnetické pole. Státní pedagogické nakladatelství, 1958, 522 s. HӒBERLE H., GRIMM B., HӒBERLE G., PHILLIP W., SCHKEER W., SCHLIEMAN B., SCHNELL D., SCHMID D., 2003: Průmyslová elektronika a informační technologie. Europa-Sobotáles cz. s.r.o., Praha, 720 s. HONYS V., 1996: Bezdotykový vliv elektřiny na člověka a ochrana před ním. Elektrotechnický magazín – ETM, č.12., s. 6-8. ICNIRP, 2010: ROOTS. International Commission on Non-Ionizing Radiation Protection, online: http://icnirp.org/aim.htm, cit. 15.4.2010. 44 IORIO R., SCRIMAGLIO R., RANTUCCI E., MONACHE S.D., GAETANO A., FINNETI N., FRANCAVILLA F., SANTUCCI R., TETAMANTI E., COLLANA R., 2007: A Preliminary Study of Oscillating Electromagnetic Field Effects on Human Spermatozoon Motility. Bioelectromagnetics 28, s. 72-75, online: http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/113387644/PDFSTART, cit. 15.4.2010. JELÍNEK L., 2002: Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. INFORMACE NRL č. 12/2002, online: http://www.szu.cz/uploads/documents/cpl/NRL_Eletromag/NRL_12.pdf, cit. 15.4.2010. KAŠPAR P. & SANEISTR J, 2001: Rušivá stejnosměrná a pomalu magnetické pole v Praze. Biologické systémy a elektromagnetické pole, In: COUFALOVÁ B. (ed.): Sborník Katedry elektromagnetického pole, Společnost pro radioelektronické inženýrství, Praha, 51 s. KӒBBERT CH., BERNDT A., BIERBAUM T.,SONTAG W., BREITHARDT G.,WEISSEN-PLENZ G.,SINDERMANN J.N., 2008: Low-Energy Electromagnetic Fields Promote Proliferation of Vascular Smooth Muscle Cells. Electromagnetic Biology and Medicine, č. 27, s. 41-53, online: http://content.ebscohost.com.ezproxy.techlib.cz/pdf19_22/pdf/2008/KZI/01Mar08/31 214846.pdf?T=P&P=AN&K=31214846&S=R&D=a9h&EbscoContent=dGJyMNLr 40SeqK44v%2BbwOLCmr0ieprdSr6y4SrKWxWXS&ContentCustomer=dGJyMPG rt0q3rbRLuePfgeyx44Dt6fIA, cit. 15.4.2010. KOŠŤÁL J., 2006: Statická pole a strašák ELF versus lidské zdraví. Elektro, č. 01, online: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=26579, cit. 15.4.2010. KӒNIG H. & ERLACHER P., 2001: Neviditelná hrozba? Elektromagnetická pole kolem nás. HEL, Ostrava. KRUPICA J., 2005: Vyšetřování elektromagnetické kompatibility drážních zařízení v oblasti vysokofrekvenčního rušení. Nová železniční technika, č. 1, s. 22-26. LEITGEB N., SCHRӒTTNER J., CECH R, KERBL R., 2008: EMF-protection sleep study near mobile phone base stations. Somnologie, č. 3, s. 234-243., online: http://www.springerlink.com/content/7g28r8577g7h421v/fulltext.pdf?page=1, cit. 15.4.2010. LEPIL O. & ŠEDIVÝ P., 1995: Elektřina a magnetismus. Prometheus, Praha. MADICO, 2010: Škodí okenní fólie rostlinám?. MADICO, online: http://madico.cz/aktuality/skodi-okenni-folie-rostlinam/, cit. 15.4.2010. MINISTERSTVO OBRANY ČR, 2010: Vliv radaru na zdraví a životní prostředí., online: http://www.old.army.cz/scripts/detail.php?id=8764, cit. 15.4.2010. 45 MORGAN L.L., 2009: Cellphone and Brain Tumors - 15 Reasons for Concern., online: http://www.radiationresearch.org/pdfs/reasons_us.pdf, cit. 15.4.2010. MUSIL J. & PAFKOVÁ H. 2001: Nehazarduje hlavní hygienik zbytečně?- Z historie vzniku limitů. Bezpečnost a hygiena práce, č. 1-2., str. 4.-7., online: http://1elektrosmog.pise.cz/64041-nehazarduje-hlavni-hygienik-zbytecne.html, cit. 15.4.2010. MYSLÍK J., 1998: Elektromagnetické pole. BEN - technická literatura, Praha, 159 s. NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 1/2008 Sb. ze dne 22. prosince 2007 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením., In: Sbírka zákonů, částka 1, s. 2-29 NASA, 2007: Magnetosphere structure. National Aeronautics and Space Administration, online: http://science.nasa.gov/newhome/headlines/guntersville98/images/mag_sketch_633.j pg, cit. 15.4.2010. NAVRÁTIL V., 2006: Geopatogenní zóny a lidské zdraví. Katedra fyziky PdF MU, IN: 2. konference Škola a Zdraví 21, online: http://www.ped.muni.cz/z21/2006/konference_2006/sbornik_2006/pdf/091.pdf, cit. 15.4.2010. NOVÁK J., 2003: Elektromagnetická pole a zdravotní rizika (I). Elektroinstalatér, č. 5, online: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=1801, cit. 15.4.2010. NOVÁK J., 2007: Elektromagnetická pole a zdravotní rizika (IV). Elektroinstalatér, č. 5, online: http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4530, cit. 15.4.2010. OBRAZOVÁ ENCYKLOPEDIE PŘÍRODA, 2005: Slunce. Svojtka & CO, s.r.o., Praha 3-Královské Vinohrady. OBRAZOVÁ ENCYKLOPEDIE VESMÍR, 2005: Magnetické pole. Euromedia Group k. s. – Knižní klub v Praze. OPAVA Z., 1985: Elektřina kolem nás. Albatros, Praha. PEKÁREK L., 1996/97: Elektromagnetické pole a zdraví – fakta a mýty. Matematika - fyzika – informatika, č. 6., s. 309-316. PHILLIPS T., 2003: Earth's Inconstant Magnetic Field. NASA., online: http://www.nasa.gov/vision/earth/lookingatearth/29dec_magneticfield.html, cit. 15.4.2010. POKORNÝ T., 2006: Měření elektromagnetických polí pro hygienické účely. Disertační práce, FEL ZČU, NTK, Praha, 113 l. PROCHÁZKA M., 2008: Elektromagnetické pole antén mobilních telefonů. Sdělovací technika, č. 6., s. 20-22. 46 REPACHOLI M., RONGEN VAN E., STAINES A., MCMANUS T.,2010: Health effects of electromagnetic fields. Expert Group on Health Effects of Electromagnetic Fields, Dublin, online: http://www.dcenr.gov.ie/NR/rdonlyres/9E29937F-1A274A16-A8C3-F403A623300C/0/ElectromagneticReport.pdf, cit. 15.4.2010. SCOTESE CH.R., 2000: Future World +150Ma. SCOTESE, online: http://www.scotese.com/future1.htm, cit. 15.4.2010. SCHMIDTMAYEROVÁ B., 2003: Vliv vysokofrekvenčního elektromagnetického pole na podráždění a útlum CNS u normálních a neurodefektních myší. UK Lékařská fakulta Plzeň, In: 43. Studentská vědecká konference, online: http://web.lfp.cuni.cz/pozvanky/svoc_final_program.html, cit. 15.4.2010. SVAČINA J., 1995: Elektromagnetická kompatibilita: základní principy a metody, Ústav radioelektroniky, FEL VUT v Brně. SZÁBÓ J., JÁNOSSY G., THURÓCZY G., 2007: Survey of Residential 50 Hz EMF Exposure fromTransformer Stations. Bioelectromagnetics 28, s. 48-52, online: http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/113330577/PDFSTART, cit. 15.4.2010. VŠEOBECNÁ ENCYKLOPEDIE, 1999: Paleomagnetismus. Diderot, Praha WEATHERHEAD E.C.,2010: Ultarviolet Radiation., online: http://uv.colorado.edu/ENCYCLOPEDIA_1.pdf, cit. 15.4.2010. WHO, 2010: EMF. World Health Organisation, online: http://www.who.int/pehemf/research/en/, cit. 15.4.2010. WIKIPEDIE, 2010: Sluneční energie., online: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_energie, cit. 15.4.2010. 47 9. Přílohy Nařízení vlády o ochraně před neionizujícím zářením č.1/2008 48 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 2 Částka 1 1 NAŘÍZEN Í V L Á DY ze dne 12. prosince 2007 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením Vláda nařizuje podle § 108 odst. 3 zákona č. 258/ /2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, § 21 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů: (3) Toto nařízení se vztahuje také na právní vztahy týkající se ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu2). ČÁST PRVNÍ (4) Toto nařízení se nevztahuje na používání zdrojů neionizujícího záření, při kterém je pacient vystaven neionizujícímu záření při poskytování zdravotní péče. PŘEDMĚT ÚPRAVY ČÁ ST D RUHÁ §1 (1) Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropských společenství1) a upravuje a) hygienické limity neionizujícího záření, metody a způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví při práci, b) nejvyšší přípustné hodnoty expozice fyzických osob v komunálním prostředí (dále jen „ostatní osoby“) neionizujícímu záření, způsob jejího zjišťování a hodnocení, c) hodnocení rizika neionizujícího záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 3· 1011 Hz, d) způsob zařazení laserů do tříd a jejich označení, způsob opatření laserů výstražným textem nebo signalizací, rozsah údajů technické dokumentace laseru nezbytných pro ochranu zdraví a minimální technická a organizační opatření k omezení expozice zářením laserů, e) případy označení míst, ve kterých expozice může překročit nejvyšší přípustné hodnoty, výstrahou, f) minimální rozsah informací pro zaměstnance o ochraně zdraví při práci spojené s expozicí neionizujícímu záření. (2) Kde toto nařízení uvádí nejvyšší přípustnou hodnotu expozice neionizujícímu záření ve vztahu k za1 městnancům, rozumí se jí hygienický limit neionizujícího záření podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci2). PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI A PŘI ČINNOSTI NEBO POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB MIMO PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY §2 Nejvyšší přípustné hodnoty expozice neionizujícímu záření (K § 7 odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb.) (1) Podle tohoto nařízení se rozumí a) neionizujícím zářením statická magnetická a časově proměnná elektrická, magnetická a elektromagnetická pole a záření s frekvencemi od 0 Hz do 1,7· 1015 Hz, b) nejvyššími přípustnými hodnotami mezní hodnoty expozice, které vycházejí přímo z prokázaných účinků na zdraví a z údajů o jejich biologickém působení a jejichž dodržování zaručuje, že osoby, které jsou vystaveny neionizujícímu záření, jsou chráněny proti všem známým zdraví škodlivým účinkům, c) referenčními hodnotami velikosti přímo měřitelných parametrů, kterými jsou intenzita elektrického pole, intenzita magnetického pole, magnetická indukce a hustota zářivého toku. ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli). 2 ) Zákon č. 309/2006 Sb. Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 (2) Referenční hodnoty a nejvyšší přípustné hodnoty jsou upraveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (3) Při překročení referenčních hodnot musí být proveden výpočet nebo měření podle § 3 odst. 1. Dodržení referenčních hodnot zaručuje, že nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty. §3 Postup zaměstnavatele při zjišťování a hodnocení nejvyšších přípustných hodnot (K § 7 odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb. a k § 102 odst. 3 zákoníku práce) (1) Dodržení nejvyšších přípustných hodnot modifikované proudové hustoty indukované v těle, měrného v těle absorbovaného výkonu a hustoty zářivého toku se zjišťuje výpočtem nebo měřením a) na modelech (fantómech) lidského těla nebo jeho částí, nebo b) hodnot intenzity elektrického pole, magnetické indukce, hustoty zářivého toku, kontaktního a indukovaného proudu tekoucího kteroukoli končetinou, nebo hustoty dopadnuvší zářivé energie, zjištěných pro posuzovanou situaci, a jejich srovnáním s referenčními úrovněmi těchto veličin upravenými v příloze č. 1 k tomuto nařízení, tabulkách č. 4 až 11. (2) Referenční úrovně mohou být překročeny, jestliže se způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. a) nebo b) prokázalo, že nejsou překročeny nejvyšší přípustné hodnoty. (3) Výpočet nebo měření podle odstavce 1 ani hodnocení podle § 4 nemusí zaměstnavatel provést, je-li práce se zdrojem neionizujícího záření vykonávána na pracovišti přístupném veřejnosti, pokud již zaměstnavatel provedl hodnocení expozice ostatních osob neionizujícímu záření podle § 7, z něhož vyplývá, že pro zaměstnance jsou dodržovány nejvyšší přípustné hodnoty a jsou vyloučena bezpečnostní rizika. §4 Hodnocení rizika neionizujícího záření (K § 102 odst. 4 zákoníku práce) Při hodnocení rizika neionizujícího záření ve frekvenční oblasti od 0 Hz do 3· 1011 Hz zaměstnavatel přihlíží zejména a) k intenzitě, frekvenčnímu spektru, trvání a typu expozice, b) k nejvyšším přípustným hodnotám a referenčním úrovním podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, c) ke všem účinkům na zdraví a bezpečnost obzvláště ohrožených zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců a těhotných zaměstnankyň, Strana 3 d) ke všem nepřímým účinkům, jakými jsou 1. rušení elektronických a zdravotnických přístrojů a zařízení včetně kardiostimulátorů a jiných implantovaných lékařských elektronických zařízení, 2. rizika spojená s vymrštěním feromagnetických předmětů působením statického magnetického pole s magnetickou indukcí vyšší než 3 mT, 3. nebezpečí zážehu elektricky ovládaných detonátorů, 4. požáry a exploze v důsledku zapálení hořlavých materiálů jiskrami způsobenými indukovanými nebo kontaktními proudy nebo jiskrovými výboji, e) k existenci záložního zařízení určeného ke snížení expozice elektromagnetickým polím, f) k odpovídajícím informacím získaným ze zdravotního dohledu prováděného zařízením závodní preventivní péče včetně zveřejněných informací, g) k expozici z několika zdrojů, h) k současné expozici polím s různými kmitočty. §5 Minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců (K § 7 odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb.) (1) Expozice zaměstnance elektrickým nebo magnetickým polím a elektromagnetickým zářením s frekvencí od hodnoty 0 Hz do hodnoty 3· 1011 Hz se omezuje tak, aby modifikovaná proudová hustota indukovaná v těle, měrný v těle absorbovaný výkon a hustota zářivého toku elektromagnetické vlny s frekvencí vyšší než 1010 Hz dopadající na tělo nebo na jeho část, nepřekročily nejvyšší přípustné hodnoty upravené v příloze č. 1 k tomuto nařízení. (2) Expozice zaměstnanců neionizujícímu záření s frekvencí od hodnoty 3· 1011 Hz do hodnoty 1,7· 1015 Hz (infračervené, viditelné a ultrafialové záření) z jiných než přírodních zdrojů se omezuje tak, aby hustota zářivého toku a hustota zářivé energie dopadající na tělo nebo na jeho část nepřekročily pro zaměstnance nejvyšší přípustné hodnoty upravené v přílohách č. 2 a 3 k tomuto nařízení. §6 Minimální rozsah informací poskytnutých zaměstnanci k ochraně zdraví při práci [K § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce] Zaměstnancům, kteří vykonávají práce spojené s expozicí neionizujícímu záření, musí zaměstnavatel poskytnout k ochraně zdraví při práci vždy informace o a) opatřeních přijatých na základě tohoto nařízení, Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 4 nejvyšších přípustných hodnotách, způsobu jejich stanovení, jakož i o možných rizicích, která vyplývají z jejich překročení, b) výsledcích zjišťování a hodnocení, c) způsobech, jak rozpoznat zdraví škodlivé účinky expozice a jak je ohlašovat, d) bezpečných pracovních postupech vedoucích ke snižování rizik souvisejících s expozicí neionizujícímu záření. Částka 1 (3) Do IIIa. třídy se zařadí lasery, jejichž limity přístupné emise překračují hodnoty pro zařazení do II. třídy, avšak nepřekračují hodnoty upravené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 10. (4) Do IIIb. třídy se zařadí lasery, u kterých není překročen limit přístupné emise upravený v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 11 a nespadají do nižší třídy. ČÁST TŘETÍ (5) Do IV. třídy se zařadí lasery, u kterých parametry vystupujícího záření překračují limitní hodnoty přístupné emise pro IIIb. třídu. PODMÍNKY OCHRANY ZDRAVÍ OSTATNÍCH OSOB (6) Lasery, které mohou vyzařovat na více vlnových délkách, se zařazují do třídy odpovídající použití, při němž je nejvyšší riziko poškození zdraví. §7 Nejvyšší přípustné hodnoty expozice a postup osoby, která používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření při zjišťování a hodnocení expozice ostatních osob (K § 35 zákona č. 258/2000 Sb.) (1) Pro zjištění a hodnocení expozice ostatních osob platí § 2 odst. 1 písm. b) a c) a odst. 2 a 3, § 3, § 4 písm. b) a § 5 obdobně. (2) Místa přístupná veřejnosti, ve kterých jsou podle hodnocení expozice ostatních osob překročeny referenční hodnoty v pásmu frekvencí 0 Hz – 300 Hz zjištěné podle § 3, musí být označena výstrahou upozorňující fyzické osoby používající kardiostimulátor na možné riziko. ČÁST ČTVRTÁ LASERY A OCHRANA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ A OSTATNÍCH OSOB §8 Zařazení laserů do tříd (K § 36 zákona č. 258/2000 Sb.) (1) Do I. třídy se zařadí lasery, které nepřekračují limity přístupné emise upravené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 8, a lasery zakrytované tak, že se jejich záření buď vůbec nedostane ven z krytu nebo je zeslabené natolik, že jeho parametry odpovídají limitu přístupné emise pro laser třídy I a buď není možné kryt sejmout bez použití nástrojů, nebo je při snímání krytu vyzařování laseru včas automaticky přerušeno. (2) Do II. třídy se zařadí lasery vyzařující viditelné světlo, jehož zářivý tok překračuje limity upravené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 8, avšak nepřekračuje limity přístupné emise upravené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, tabulce č. 9. §9 Výstražné texty nebo signalizace laserů (K § 36 zákona č. 258/2000 Sb.) (1) Na laserech, které jsou opatřeny krytem, se vyznačí zákaz snímání krytu. Pokud je zapotřebí jejich kryt sejmout, například při opravě, zachází se s nimi při sejmutém krytu jako s lasery třídy, odpovídající parametrům záření, uvedeným v jejich technické dokumentaci. (2) Lasery zařazené do třídy IIIb. a IV. se vybaví signalizací chodu, a to světelnou nebo akustickou, pokud je pro podmínky jejich použití vhodnější. Světelná signalizace se upraví tak, aby byla v činnosti již při zapojení napájecích zdrojů. Barva signálního světla musí být vybrána tak, aby světlo bylo viditelné i přes ochranné brýle. § 10 Údaje technické dokumentace nezbytné pro ochranu zdraví (K § 36 zákona č. 258/2000 Sb.) Ke každému laseru musí být připojena technická dokumentace, v níž jsou obsaženy tyto údaje: a) vlnová délka a druh laserového aktivního prostředí; jde-li o lasery vyzařující větší počet vlnových délek, udávají se všechny vyzařované vlnové délky, b) režim generování laserového záření, a to spojitý, impulsní nebo impulsní s vysokou opakovací frekvencí, c) průměr svazku záření na výstupu laseru a jeho rozbíhavost, u sbíhavého svazku také jeho nejmenší průměr, d) u laserů generujících záření 1. ve spojitém režimu největší zářivý tok, 2. v impulsním režimu zářivá energie v jednom impulsu, nejdelší a nejkratší trvání jednoho impulsu, největší a nejmenší opakovací frekvence impulsů, Částka 1 e) f) g) h) i) Sbírka zákonů č. 1 / 2008 3. v impulsním režimu s vysokou opakovací frekvencí údaje jako v bodu 2 a dále největší střední zářivý tok vystupujícího záření, zařazení laseru do třídy, údaje o jiných faktorech než záření, vznikajících při chodu laseru, které by mohly nepříznivě ovlivnit pracovní podmínky nebo zdraví, návod ke správné montáži a instalaci, včetně stavebních a prostorových požadavků, návod k obsluze za běžných i mimořádných situací, návod k údržbě, a je-li to zapotřebí, důležitá upozornění, jako je zákaz snímání krytu u laserů opatřených krytem nebo upozornění na nebezpečí vyplývající z pozorování paprsku optickými pomůckami, výrobní číslo laseru a rok jeho výroby, obchodní firma nebo název a sídlo výrobce, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení nebo obchodní firma a místo podnikání výrobce, jde-li o fyzickou osobu. § 11 Minimální technická a organizační opatření k omezení expozice zaměstnanců a ostatních osob zářením laserů zasáhl sklo v oknech, zakryjí se okna materiálem nepropouštějícím záření použité vlnové délky. Nestačí-li tato opatření vyloučit zásah očí nebo kůže přímým nebo odraženým zářením překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí zaměstnanec nebo ostatní osoby, které může laserové záření zasáhnout, použít při provozu laseru příslušné ochranné pomůcky. (2) Lasery zařazené do IV. třídy se dále umísťují do prostorů zabezpečených technickými prostředky tak, aby do nich byl zamezen vstup nepovolaných osob při chodu laseru. Dráha paprsku a přístup k ní se upraví tak, aby nemohlo dojít k nahodilému zásahu očí nebo kůže zaměstnanců nebo ostatních osob přímým, zrcadlově nebo difúzně odraženým zářením, překračujícím nejvyšší přípustnou hodnotu. Není-li možné ani těmito opatřeními vyloučit zásah očí nebo kůže zářením překračujícím nejvyšší přípustné hodnoty, musí být použity příslušné ochranné pomůcky. U vstupu do prostorů uvedených ve větě první se umísťuje světelná signalizace chodu laseru. U impulsních laserů se zajistí, aby byla při vypnutí přívodu elektrické energie vybita akumulovaná energie do zátěže. ČÁ ST P Á TÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ [K § 35 odst. 2 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb. a k § 7 odst. 7 zákona č. 309/2006 Sb.] (1) Lasery zařazené do třídy IIIb. a IV. se zabezpečí proti uvedení do chodu nepovolanou osobou. Prostory určené pro jejich provozování se označí výstrahou a zákazem vstupu nepovolaných osob. Pokud je to s ohledem na způsob využívání laseru možné, odstraní se z dráhy paprsku všechny předměty, na nichž by mohlo dojít k nekontrolovaným odrazům paprsku, a paprsek se ukončí matným terčem s malým činitelem odrazu. Není-li možné zajistit chod paprsku tak, aby ne- Strana 5 § 12 Zrušovací ustanovení Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, se zrušuje. § 13 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 30. dubna 2008. Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r. Ministr zdravotnictví: MUDr. Julínek, MBA v. r. Strana 6 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 1/2008 Sb. Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 7 Strana 8 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 9 Strana 10 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 11 Strana 12 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 13 Strana 14 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 1/2008 Sb. Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 15 Strana 16 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 17 Strana 18 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 19 Strana 20 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 1/2008 Sb. Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 21 Strana 22 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 23 Strana 24 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 25 Strana 26 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 27 Strana 28 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Částka 1 Částka 1 Sbírka zákonů č. 1 / 2008 Strana 29
Podobné dokumenty
Václav Syrový Zvuk jako autonomní estetický objekt? Pod estetikou
kategorizace zvuků, resp. zvukového materiálu na tóny a hluky. Na začátku každé fyzikálně
akustické i hudebně teoretické příručky se obvykle setkáváme s výkladem, ne-li přímo s
definicí tónu a hluk...
Stahnout
pochopitelně měla být začleněna také př epěť ová ochrana, zvláště pokud se využívá
fázového vedení jako sběrnice, která je dnes ve většině rodinných domů zcela
opomíjena a v př ípadě nehody může zp...
Vědecké studie
Čeští a němečtí vědci prokázali, že krávy se na pastvině staví podle siločar magnetického pole
Země. Až na výjimky - totiž například pod sloupy vysokonapěťového elektrického vedení.
Řada lidí u nás...
Stáhnout jako PDF
Jednou z nich je také reforma zdravotnictví.
Není překvapivé, že jejím hlavním problémem
je nedostatek finančních prostředků. Reforma
však nemá a ani nesmí být jen o regulačních
poplatcích a zvý...
Publikované práce - Ústav informatiky AV ČR
Amari, S. - Beltrame, F. - Bjaalie, J.G. - Dalkara, T. - de Schutter, E. - Egan, G.F. Goddard, N.H. - Gonzalez, C. - Grillner, S. - Herz, A. - Hoffmann, K.P. - Jaaskelainen, I.P. Koslow, S.H. - Lee...
Nařízení č. 1/2008 Sb. o ochraně zdraví před neionizujícím zářením
zářením statická magnetická a časově proměnná
elektrická, magnetická a elektromagnetická pole a záření s frekvencemi
od 0 Hz do 1,7.1015 Hz,
b) nejvyššími přípustnými hodnotami mezní hodnoty expozi...