Služby pro uživatele mobilních telefonů poskytované nebo
Transkript
TÉMA K_80: SLUŽBY PRO UŽIVATELE MOBILNÍCH TELEFONŮ POSKYTOVANÉ JINÝMI SUBJEKTY, NEŽ MOBILNÍMI OPERÁTORY (NAPŘ. YAHOO, SEZNAM, E-OBCHODY DOSTUPNÉ PRO UŽIVATELE MOBILNÍCH TELEFONŮ, AJ.) POPIS SLUŽEB, POŽADAVKY NA TELEFON, VYUŽÍVANÉ KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE, NÁKLADY UŽIVATELE, TRENDY V TÉTO OBLASTI. Semestrální práce z 4IT321 Březen 2009 Jan Demuth | [email protected] Hlavní specializace, vedlejší specializace Datum odevzdání Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] OBSAH Obsah ...................................................................................................................................................... 2 1. Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně .................................................................. 4 1.1. Vývoj ICT a mobilních technologií ......................................................................................... 4 1.2. Způsoby provozování mobilních aplikací ............................................................................... 4 1.2.1. Nativní aplikace ............................................................................................................... 4 1.2.2. Multiplatformní Java aplikace ......................................................................................... 5 1.2.3. Webové aplikace ............................................................................................................. 5 1.2.4. SIM Toolkit aplikace ....................................................................................................... 5 1.3. Druhy mobilních aplikací ........................................................................................................ 6 1.3.1. Aplikace výhradně pro mobilní telefony ......................................................................... 6 1.3.2. Aplikace přenesené na platformu mobilních telefonů ..................................................... 6 1.3.3. Aplikace typu Klient-Server ............................................................................................ 6 1.3.4. Speciální rozhraní webových aplikací ............................................................................. 7 1.4. Mobilní komunikační technologie ........................................................................................... 8 1.4.1. WAP ................................................................................................................................ 8 1.4.2. GPRS, HSCSD, HSDPA, EDGE, UMTS, … ................................................................. 9 1.4.3. Wifi, Bluetooth, IrDA, RFID ........................................................................................ 10 2. Část – Analýza společnosti Zogby International ......................................................................... 11 3. Část – Přehled mobilních aplikací a služeb ................................................................................. 12 Google ................................................................................................................................... 13 3.1.1. Nativní a multiplatformní mobilní aplikace .................................................................. 13 3.1.1.1. Google Maps ......................................................................................................... 13 3.1.1.2. Google Mail ........................................................................................................... 13 3.1.1.3. YouTube ................................................................................................................ 14 3.1.1.4. Google Sync .......................................................................................................... 14 3.1.2. Webové služby .............................................................................................................. 14 3.1.2.1. Google Search ....................................................................................................... 14 3.1.2.2. Google Picasa ........................................................................................................ 15 3.1.2.3. Google Calendar .................................................................................................... 15 <Obsah 3.1. 2 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 3.2. 3.1.2.4. Google Docs .......................................................................................................... 15 3.1.2.5. Google Notebook .................................................................................................. 15 3.1.2.6. Google Reader ....................................................................................................... 15 3.1.2.7. iGoogle .................................................................................................................. 15 Microsoft ............................................................................................................................... 16 3.2.1. 3.3. Yahoo! ................................................................................................................................... 16 3.3.1. 3.4. Windows Messenger ..................................................................................................... 16 Yahoo! Go 3.0 ............................................................................................................... 16 AOL ....................................................................................................................................... 17 3.4.1. ICQ ................................................................................................................................ 17 3.5. Seznam .................................................................................................................................. 17 3.6. Další služby s rozhraním pro mobilní zařízení ...................................................................... 18 3.6.1. Ebay ............................................................................................................................... 18 3.6.2. Wikipedia ...................................................................................................................... 18 3.6.3. Facebook ....................................................................................................................... 18 3.6.4. PhoneOnMap ................................................................................................................. 19 3.6.5. E-shopy a ostatní služby ................................................................................................ 19 4. Část – Závěr a další informace...................................................................................................... 21 5. Část – Odkazy a zdroje informací ................................................................................................ 22 5.1. Hlavní dodavatelé a poskytovatelé mobilních služeb a aplikací ........................................... 22 5.2. Mobilní komunikační technologie ......................................................................................... 23 5.2.1. 5.3. Mobilní operátoři v ČR a mapy pokrytí jejich technologiemi ....................................... 23 Další aktuální články a komentáře k mobilním technologiím ............................................... 24 Příloha A – Mobile Trends 2009 ........................................................................................................ 25 <Obsah Future Trends in Mobile Market ....................................................................................................... 25 3 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] Cílem této práce je zmapovat a popsat vývoj, současný stav a možnosti aplikací a služeb určených pro provoz v mobilních telefonech a tzv. smartphonech. V první části se obecně zabývám vývojem, druhy, rozdělením a způsoby provozování služeb a aplikací, v druhé části jsou zmíněny výsledky a závěry aktuální studie provedené mezi uživateli mobilních telefonů společností Zogby na téma jejich využití a způsobu jejich používání a v třetí části popisuji jednotlivé produkty od předních dodavatelů a poskytovatelů mobilních aplikací a služeb (Google, AOL, Yahoo!, Seznam, …). Ve čtvrté části práce je shrnut závěr a bližší informace o této semestrální práci, v poslední páté části jsou uvedeny použité zdroje informací a odkazy na další články o problematice mobilních technologií a služeb. Přílohou je celý text převzatého odborného relevantního článku. 1. ČÁST – MOBILNÍ TECHNOLOGIE, SLUŽBY A APLIKACE OBECNĚ 1.1. VÝVOJ ICT A MOBILNÍCH TECHNOLOGIÍ Trh komunikačních zařízení se v posledních letech vyvíjel poměrně rychlým tempem a dospěl do stavu, kdy v souvislosti s poskytováním služeb a aplikací pro mobilní zařízení nelze hovořit pouze o mobilních telefonech. Dodavatelé koncových zařízení se předhánějí s nabídkami stále nových funkcí a vlastností, které doplňují a rozšiřují možnosti jejich použití, zvyšují jejich výkon a v některých ohledech tak zcela nahrazují nebo dokonce předčí klasické počítače nebo ve spojení s nimi uživatelům nabízí zcela nové možnosti. Na trhu je dnes tedy široké spektrum různých smartphonů, PDA a handheldů, které mimo komunikačních schopností nabízí uživateli i celou řadu dalších způsobů využití. Zároveň několik provedených studií potvrzuje trend, že v porovnání s klasickými počítači stoupá počet přístupů k internetu provedených z mobilních zařízení, pozitivně se tedy projevuje obecné zvyšování dostupnosti přístupu k internetu a to především právě v přenosných zařízeních, tedy pomocí již celkem rozšířených technologií jako je GPRS, CDMA nebo EDGE, tak i budování vysokorychlostních 3G sítí a v nezanedbatelné míře i rozšiřování dostupnosti různých veřejných, podnikových i metropolitních WiFi sítí. 1.2. ZPŮSOBY PROVOZOVÁNÍ MOBILNÍCH APLIKACÍ Dnes existuje velké množství výrobců koncových zařízení, a proto jsou vlastnosti a možnosti jednotlivých mobilních zařízení značně odlišné a existuje i více přístupů k vývoji mobilních aplikací, které se tedy z tohoto hlediska dají rozdělit z hlediska způsobu jejich provozování do několika základních kategorií: 1.2.1. NATIVNÍ APLIKACE Nativní aplikace jsou vyvíjeny přímo pro konkrétní operační systém daného zařízení. V současné době se na trhu objevují především zařízení postavených na platformě Windows Mobile od společnosti Microsoft nebo Symbian OS od firmy Nokia. V „manažerském sektoru“ jsou oblíbené produkty konceptu BlackBerry od firmy Research in Motion a v poslední době tyto celkem stojaté vody Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně Oba tyto faktory, tedy zvyšující se možnosti a výkon koncových zařízení a zároveň přístup uživatelů k rychlému internetu kdykoliv a kdekoliv, otevírá široké možnosti vývojářům a poskytovatelům aplikací a služeb provozovaných na přenosných zařízeních a ti si tento potenciál velmi dobře uvědomují, investují tedy značné prostředky a zdroje do jejich vývoje. Protože je spektrum dostupných zařízení celkem široké a jejich možnosti se liší, existují také různé druhy a způsoby provozování mobilních aplikací v závislosti na koncovém zařízení, pro ucelený přehled o problematice mobilních aplikací je jejich stručný popis tedy uveden v následující kapitole. 4 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] zavedených a používaných mobilních platforem výrazně rozvířil příchod iPhone postavený na OS X od Apple a také nový operační systém Android od společnosti Google. Hlavní předností, avšak zároveň i nedostatkem nativních aplikací je právě jejich svázanost s konkrétním operačním systémem. Aplikace díky tomu dokáže plně využít výkon a prostředky daného zařízení, softwarové společnosti jsou však nuceni investovat nemalé prostředky do paralelního vývoje a udržování několika verzí své aplikace pro různé platformy. 1.2.2. MULTIPLATFORMNÍ JAVA APLIKACE Určitým řešením pro přenositelnost aplikací mezi různými platformami je prostředí Java vyvíjené firmou Sun Microsystems. Jde o technologii, která umožňuje přenositelnost programového kódu aplikace nezávisle na prostředí OS, ve kterém je provozována. Přenositelnost zajišťuje prostředí Java Virtual Machine (JVM), ve kterém je v rámci konkrétního OS daná aplikace zpracovávána, z čehož plyne i její hlavní nevýhoda. JVM je rozhraní mezi aplikací a hostovaným operačním systémem, pro svou činnost tedy spotřebovává drahocenné systémové prostředky zařízení a z jeho konceptu univerzálnosti vycházejí i některá další technická omezení v podobě komfortu ovládání aplikací a nemožnosti plného využití všech prostředků zařízení. 1.2.3. WEBOVÉ APLIKACE Technický vývoj a dostupnost internetu nejvíce nahrává právě rozvoji aplikací, které jsou postaveny na webových technologiích. Velikost obrazovek a ovládací rozhraní současných mobilních telefonů a smartphonů umožňuje pohodlné a příjemné prohlížení obsahu stránek pomocí standardního webového prohlížeče, který se dnes stává běžnou součástí výbavy každého telefonu. Na jednu stranu tedy vývojáři mohou relativně rychle a s malými náklady vyvíjet webové aplikace nové nebo upravit rozhraní těch stávajících a nabídnout tak široké skupině uživatelů zajímavý obsah i funkce, vývoj je však v této oblasti v současnosti brzděn především absencí standardů pro komunikaci prohlížečů s dalšími prvky a výbavou mobilních zařízení, tedy např. GPS modulů, videokamer, fotoaparátů, tzv. G-sensorů pro detekci polohy zařízení, apod. Pokud se podaří standardizovat způsob přístupu a ovládání zmiňovaných periferií, začne pravděpodobně i nová éra v úrovni a možnostech webových mobilních aplikací. Pro úplnost přehledu uvádím i aplikace typu SIM Toolkit, které jsou však v souvislosti se službami provozovanými jinými subjekty, než samotnými mobilními operátory spíše okrajovou záležitostí. Jedná se o aplikace, které jsou nahrány přímo v SIM kartě a jejich využití je tedy především spojené se službami operátora, který danou SIM kartu provozuje. Druhé hlavní využití SIM Toolkit aplikací představují bankovní aplikace, které uživateli zprostředkovávají kontakt s bankou a umožňují některé operace s bankovním účtem, blíže se však v této práci SIM Toolkit aplikacemi zabývat nebudeme. Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně 1.2.4. SIM TOOLKIT APLIKACE 5 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 1.3. DRUHY MOBILNÍCH APLIKACÍ V minulé kapitole jsme mobilní aplikace rozdělili dle technologického hlediska způsobu jejich provozování, existují však i další hlediska a kritéria, dle kterých je možné nejen mobilní aplikace rozdělovat. Významné hledisko je i samotný účel aplikace a způsob její distribuce, dle kterého můžeme rozlišovat aplikace vyvíjené pro určitý okruh zákazníků, přímo pro konkrétní firmu nebo pro širokou veřejnost. Na trhu existuje velké množství menších softwarových společností, které nabízejí individuální tvorbu aplikací a služeb přesně dle potřeb svých zákazníků, v této práci se zaměřuji však na produkty a služby nabízené především široké veřejnosti. Obchodní modely většiny společností navíc často fungují tak, že určitá část služby je provozována veřejně a zdarma a firemním nebo platícím zákazníkům je v aplikaci nabízena jistá přidaná hodnota – od odstranění případných omezení ve veřejné části služby, přes rozšíření a doplnění funkcionality až po customizaci a přizpůsobení aplikace přesně dle požadavků klienta. Bez ohledu na určení aplikace pro firemní klientelu nebo pro veřejnost můžeme dále rozlišovat čtyři základní druhy mobilních aplikací z hlediska samotného zaměření, resp. účelu aplikace. 1.3.1. APLIKACE VÝHRADNĚ PRO MOBILNÍ TELEFONY Za jednu z kategorií mobilních aplikací můžeme považovat aplikace určené výhradně pro mobilní telefony. Jsou vyvíjeny většinou přímo pro konkrétní operační systém zamýšleného koncového zařízení, případně na platformě Java pro přenositelnost aplikace mezi různými OS. Jde zejména o aplikace pro individuální potřeby uživatelů, případně o aplikace, které doplňují novou funkcionalitu zařízení nebo nahrazují řešení dodané výrobcem zařízení. Do této kategorie můžeme zařadit hry, GPS navigace, aplikace pro práci s multimediálními soubory (přehrávání audio a videosouborů), případně různé aplikace pro kancelářské využití – prohlížeče a editory dokumentů, správce souborů, kalkulačky, poznámkové bloky a záznamníky, apod. Další kategorií jsou aplikace, které byly původně vyvinuty a určeny pro použití a provozování na klasických desktopových počítačích. S postupným nárůstem výkonu a možností mobilních zařízení se však rozšířily i možnosti využití těchto aplikací a došlo tedy k přenesení (portování) aplikace z PC verze na mobilní platformu, ať již jako nativní nebo multiplatformní Java aplikace poskytující stejnou, nebo nějakým způsobem omezenou funkcionalitu, jako původní desktopová verze. Ve většině případů jde o aplikace, které uživatelům zpřístupňují oblíbené funkce a možnosti, na které jsou zvyklí právě z PC, nejznámější jsou pravděpodobně mobilní verze prohlížečů PDF souborů Adobe Reader LE, balík programů Microsoft Office Mobile obsahující mobilní verze prohlížečů a editorů souborů vytvořené v aplikacích Excel, Word, PowerPoint nebo OneNote, dále jde o různé VoIP komunikační programy (např. Skype), aplikace typu IM (pro komunikaci v sítích ICQ, IRC, Jabber, apod.), ale i hry, mobilní verze internetových prohlížečů, atd. 1.3.3. APLIKACE TYPU KLIENT-SERVER Stejně jako u desktopových aplikací, i u mobilních technologií existují aplikace, které mají svojí serverovou a klientskou část. V zásadě jde o rozdělení činnosti a funkcí aplikace na dvě samostatné části, přičemž komunikační cesta mezi serverovou a klientskou částí aplikace může být vedena Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně 1.3.2. APLIKACE PŘENESENÉ NA PLATFORMU MOBILNÍCH TELEFONŮ 6 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] libovolnou technologií, od využití komunikačních cest na velké vzdálenosti (přes GSM, GPRS, EDGE, …), přes lokální sítě (WiFi) až po osobní, tzv. PAN sítě, tedy např. pomocí technologie Bluetooth nebo infračerveným přenosem. Jak je z výše uvedených charakteristik aplikací typu klient-server patrné, možnosti jejich využití jsou značně široké. Často se tento model využívá pro zajištění komunikace mezi mobilním zařízením, kde běží klientská část aplikace, a desktopovým PC se serverovou částí aplikace, např. pro synchronizaci dat v různých umístěních, synchronizaci položek kalendáře, kontaktů, úkolů, poznámek apod., nebo pro ovládání buď mobilního zařízení pomocí počítače, nebo naopak pro ovládání PC z mobilního zařízení. Známé jsou např. aplikace GRemote pro Windows Mobile zařízení (pro ovládání PC pomocí mobilního telefonu přes protokol TCP/IP nebo Bluetooth), aplikace MyMobiler (pro ovládání Windows Mobile zařízení pomocí PC) synchronizační nástroje (např. ActiveSync opět pro Windows Mobile nebo Nokia PC Suite pro synchronizaci zařízení na platformě Symbian OS). 1.3.4. SPECIÁLNÍ ROZHRANÍ WEBOVÝCH APLIKACÍ V dnešní době zaznamenávají pravděpodobně největší rozmach právě webové aplikace, tedy aplikace provozované ve standardním prohlížeči webových stránek. Tomuto trendu nahrává orientace výrobců mobilních zařízení, kteří si uvědomují potenciál webových služeb, a proto vyvíjejí zařízení s dostatečně velkými displeji pro pohodlné zobrazování a procházení webových stránek a zároveň se zaměřují na co nejlepší ergonomii a pohodlné ovládání webového prohlížeče uživateli. Dále se stále rozšiřují možnosti a snižují náklady na přístup k mobilnímu internetu, trh s webovými aplikacemi se tedy jeví jako velmi slibné pole působnosti pro vývojářské společnosti se značným potenciálem. Webových služeb a aplikací je dnes na internetu dostupných nepřeberné množství a velké množství z nich lze bez problémů využívat i v mobilních telefonech. Obecně známé jsou různé komunitní portály a služby typu Facebook, portály pro sdílení multimédií (Flickr, YouTube), různé vyhledávací a katalogové služby (od firem jako je Google, Yahoo!, u nás Seznam, Centrum), ale i informační portály, e-shopy, inzertní a aukční servery, které mají k dispozici speciální rozhraní pro snadný a pohodlný přístup ke všem, případně k vybraným funkcím desktopových webových služeb a aplikací. Vedle toho jsou vyvíjeny i služby, primárně určené pro využití v mobilních zařízeních. Na oba typy popsaných služeb a aplikací je zaměřen přehled ve třetí části této práce. Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně Výrobci proto představují stále nové klasické webové i mobilní webové aplikace, případně rozšiřují funkcionalitu těch stávajících a přibližují je svými schopnosti stále více ke klasickým webovým aplikacím provozovaných na desktopových stanicích. Výhodou pro dodavatele webových aplikací pro mobilní zařízení je jejich relativně jednoduchý vývoj, protože sofistikovanost současných zařízení umožňuje využití stejných technik a postupů jako při vývoji klasických webových aplikací, často tedy jejich rozšíření do mobilních zařízení vyžaduje pouze optimalizaci zobrazování a přizpůsobení ovládání aplikace možnostem a schopnostem menších displejů a ovládacího rozhraní na mobilních zařízeních. Odlišné vlastnosti těchto zařízení však pro vývojáře neznamenají pouze omezení, ale nabízí jim i využití specifických funkcí smartphonů, které nejsou na klasických počítačích zatím v dostatečné míře rozšířené (jako je např. dotyková obrazovka), případně při vývoji aplikací využívají možnosti kombinace a spojení různých technologií např. pro provázání desktopových webových aplikací s nativními aplikacemi pro mobilní telefony. 7 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 1.4. MOBILNÍ KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Technologie, prostřednictvím kterých se mobilní zařízení připojují a komunikují ať již v internetu nebo v jiných sítích, procházejí stejně jako samotná zařízení bouřlivým vývojem a s jejich dostupností a rozšířením je úzce svázán i úspěch a možnosti využití mobilních služeb a aplikací. Tato část tedy stručně popisuje historii a současnost dostupných mobilních komunikačních technologií. První generace technologií mobilní komunikace (1G) byla představena koncem 70. let a z počátku byla zaměřena pouze na hlasovou komunikaci. Začátkem 90. let spatřila světlo světa druhá generace (2G) těchto systémů a již zahrnovala technologie GSM, TDMA a CDMA, které svými vlastnostmi splňovaly nároky na přenos hlasu i dat. V současnosti se na trhu uplatňují komunikační technologie třetí generace (3G), které nabízejí přenosové rychlosti prostřednictvím bezdrátových sítí řádově od stovek kbps až do 2 Mbps a vyvíjejí se sítě čtvrté generace s ještě vyššími přenosovými rychlostmi. V průběhu 90. let, s nástupem sítí druhé generace, můžeme celosvětově sledovat významný nárůst uživatelů internetu a mobilních telefonů, začalo být tedy jasné, že tato zařízení mohou výborně plnit funkce komunikačních terminálů a zpřístupňovat tak uživatelům nejen internetový obsah i bez použití počítače. V této době však byly ještě možnosti koncových zařízení velmi omezené - malé displeje a jejich zobrazovací schopnosti ve smyslu malého rozlišení a počtu barev, nedostatečný výpočetní výkon používaných mikroprocesorů, malé kapacity paměťových modulů a také nízké přenosové rychlosti a vysoké náklady na využití tehdejších komunikačních technologií. Provozování klasických webových stránek a aplikací s takovou technickou výbavou bylo nemyslitelné, proto v roce 1997 nejvýznamnější světoví výrobci mobilních zařízení založili sdružení WAP Forum (v roce 2002 transformováno do organizace OMA – Open Mobile Association), což byl první krok k rozšíření a zpřístupnění internetového obsahu v použitelné formě i uživatelům mobilních telefonů. 1.4.1. WAP WAP je otevřeným mezinárodním standardem pro aplikační vrstvu v prostředí bezdrátové síťové komunikace a jak již bylo zmíněno, jeho hlavní účel spočívá v umožnění přístupu k internetu prostřednictvím protokolu HTTP mobilním uživatelům pomocí speciálního WAP prohlížeče, který zpracovává buď klasické webové stránky dynamicky konvertované bránou mobilního operátora do optimalizované podoby, nebo rovnou zobrazuje stránky napsané ve speciální syntaxi WML (Wireless Markup Language), což je zjednodušená verze jazyku HTML pro vývoj WAP stránek. V současnosti je aktuální verze WAP 2.0, značně rozšířená oproti původní verzi 1.0, resp. inovované verzi 1.2, pracující se speciálním značkovacím jazykem XHTML MP a především nabízejícím komunikaci přímo mezi mobilním zařízením a požadovaným zdrojem v síti, nevyžaduje již tedy bránu na straně mobilního operátora. Komunikace mobilního zařízení v principu dříve probíhala tak, že prohlížeč odeslal požadavek protokolem WSP (Wireless Session Protocol) nejdříve na zmiňovanou bránu mobilního operátora, ten kontaktoval požadovaný server klasickým HTTP protokolem, získal stránku ve formátu WML a odeslal ji zpět mobilnímu zařízení opět protokolem WSP. Teprve ve verzi WAP 2.0 byla popsána komunikace protokolem HTTP přímo mezi koncovými body bez nutnosti využití brány operátora. Navzdory velkým nadějím vkládaným do této technologie si však příliš velkou oblibu mezi samotnými uživateli nezískala. Některé nedostatky vycházely již ze samotného návrhu standardu, další způsobili mobilní operátoři rozdílnou implementací technologie WAP, jiné byly důsledkem omezení Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně Sdružení WAP Forum si vytklo za cíl vypracování specifikace WAP (Wireless Application Protocol) pro sjednocení různých bezdrátových technologií do jediného standardu, což se mu v roce 1998 také podařilo. Následující rok byly na trh uvedeny i první modely mobilních telefonů podporujících standard WAP a kolem roku 2000 začali také čeští mobilní operátoři nabízet první služby, které tuto technologii využívaly. 8 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] daných koncovými zařízeními a jejich nízkou flexibilitou. Odborníci poukazují především na samotný koncept technologie, která neumožňuje prohlížení stejných internetových zdrojů jako klasické prohlížeče, ale pouze stránky napsané nativně v jazyce WML nebo patřičně konvertované. Další komplikace přinesla nedostatečná specifikace požadavků na koncová zařízení a mnoho volitelných prvků v prvních definicích standardu WAP. To způsobilo rozdílné chování prvních implementací samotných prohlížečů v telefonech a problematické načítání některých stránek, přestože splňovaly definované standardy. Dalšími faktory, které znemožnily širší využití této technologie mezi běžnými uživateli, byla i nedostatečná podpora vývojářů, kteří neměli k dispozici vhodné nástroje pro tvorbu WML stránek, což bylo důsledkem i velmi omezených možností dodavatelů vhodného obsahu a proto i někteří operátoři zvolili cestu „uzavřenosti“ technologie WAP v rámci vlastní sítě, kde uživatelům zpřístupnili pouze jimi dodávaný obsah na specializovaném portálu a znemožňovali (ať již úpravou prohlížečů v samotných telefonech nebo blokováním cizích URL ve své síti) volbu jiných informačních zdrojů. Služby a aplikace, které jsou nebo byly dostupné přes WAP, vycházejí především z diskutovaných možností koncových zařízení a z potřeb mobilních uživatelů – jedná se tedy především o prezentaci textových informací zpravodajských serverů (např. WAPová verze zpravodajského iDnes na wap.idnes.cz), jednoduchá rozhraní pro přístup k e-mailové schránce (rozhraní českého poskytovatele Seznam na wap.seznam.cz) nebo elektronickému bankovnictví (u nás např. první bankovnictví přístupné přes WAP představila v roce 2000 tehdejší Expandia banka, dnešní Raiffesenbank), případně o služby mobilních operátorů distribuujících touto cestou vyzváněcí melodie, obrázky a hry pro mobilní zařízení (např. portál Telefónica O2 na wap.o2active.cz). I přes tyto všechny výše uvedené komplikace si technologie WAP našla své uživatele a má své místo i v dnešní době, i když vzhledem k vývoji zařízení i jiných komunikačních technologií stále menší (dnes např. pro příjem a odesílání multimediálních MMS zpráv) Hlavní důvody pro využití WAP (obcházení technických nedostatků koncových zařízení) v dnešní době již pominuly, dodavatelé tedy již příliš neinvestují do vývoje speciálních rozhraní svých portálů a aplikací pro WAP a zaměřují se především na jiné komunikační technologie, popsané dále. Přesto jsou i uživatelé, kteří nevyužívají internetové služby příliš často a spokojí se tedy s limity dané technologií WAP a neinvestují do datového tarifu využívajícího jiných technologií. Za zmínku v souvislosti s WAP jistě stojí ještě současné využití dříve nezbytné komunikační brány na straně mobilního operátora, nyní využívané spíše jako proxy servery, které různými technikami optimalizují buď standardní WML stránky pro menší datovou náročnost, případně zpřístupňují klasické stránky, které standardně nenabízejí svůj obsah ve formátu WML. Uvedené technologie můžeme zařadit do skupiny přenosových cest s rozsáhlým pokrytím, buď celorepublikovým, nebo na území větších aglomerací. Cílem této práce není podrobně popsat technické podrobnosti a prostředky jednotlivých způsobů připojení, proto pouze uvedu, že tyto technologie pracují (až na sítě 4G) ve standardním prostředí GSM sítí na bázi jisté nadstavby pomocí různých druhů modulací, případně prostřednictvím stejných vysílačů doplněných o další technické prostředky zajišťující například autentizaci uživatelů nebo konverzi různých protokolů. Nejstarší technologie z této skupiny jsou CSD (Circuit Switched Data) a inovovaná HSCSD (High Speed CSD), které vycházejí z přenosu hlasu a pracují na konceptu spojování datových okruhů. Mezi příjemcem a odesílatelem je vytvořena trvalá komunikační cesta s garantovanou rychlostí, nebo spíše pomalostí. Maximální rychlost komunikace u CSD totiž dosahuje 14,4 kbps, u HSCSD až 115,2 kbps, velkou nevýhodou je však nutnost stále navázaného a vyhrazeného připojení i v případě, kdy nejsou žádné datové přenosy třeba. Zákazníkovi je tedy účtován čas trvání spojení, proto není tato technologie pro trvalé připojení vhodná. Malou revoluci mezi uživatele mobilních zařízení způsobila teprve technologie GPRS, která je založena na principu spojování datových jednotek, tedy paketů. Spojení je navázáno až při požadavku na přenos dat, dochází tedy k efektivnějšímu využití přenosových cest a zákazníkovi jsou účtována již jen přenesená data, nikoliv čas připojení. Operátoři tak přišli s nabídkami paušálních tarifů Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně 1.4.2. GPRS, HSCSD, HSDPA, EDGE, UMTS, … 9 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] s omezením nebo i bez omezení přenesených dat s rychlostmi v řádech desítek kbps (až 80 kbps), v závislosti na konkrétní implementaci této technologie u mobilního operátora. Dalším vývojovým krokem v mobilních technologiích je EDGE (Enhanced Data rates for GSM Evolution), rozšiřující možnosti GPRS. Princip přenosu zůstává stejný, je však použita jiná modulace signálu, umožňující dosažení vyšších přenosových rychlostí, teoreticky až 236,8 kbps, v reálném prostředí je však dosahováno spíše polovičních rychlosti (stejně jako u GPRS). Nevýhodou těchto technologií je však poměrně dlouhá doba odezvy a v případě EDGE nedostatečné pokrytí. Výše popsané komunikační technologie v dnešní době podporuje v podstatě každý mobilní telefon, následující technologie se však postupně teprve rozšiřují. Důvodem je především nutnost vybudování nových přenosových sítí, protože současné již nesplňují potřebné nároky a parametry. Prvním zástupcem této skupiny je technologie CDMA, která je však spíše určena pro použití v noteboocích se speciálními modemy a PCMCIA rozšiřujícími kartami, vzhledem k mizivé nabídce mobilních telefonů touto technologií vybavených. Jde o čistě datovou síť neumožňující hlasové hovory. Dosahované rychlosti se pohybují v řádech stovek kbps (100 – 400 kbps), opět ale trpí dlouhými odezvami v řádech stovek ms. Další technologií je UMTS (Universal Mobile Telecommunications System), u nás používaná ve dvou variantách – FDD (Frequency Division Duplex) a TDD (Time Division Duplex). První jmenovaná umožňuje jak hlasové, tak datové přenosy v maximální rychlosti 384 kbps. Její hlavní výhodou je především podpora ze strany výrobců mobilních zařízení i operátorů a vzájemná kompatibilita v různých zemích. Oproti tomu technologie TDD (u nás nabízená pouze společností T-Mobile) je čistě datová síť nabízející sice vyšší rychlost (kolem 800 kbps s odezvou 80 ms), není však kompatibilní s technologií FDD, je třeba tedy opět použít speciální modemy a hodí se tak spíše pro připojení notebooků. Poslední současnou technologií je HSDPA (High Speed Downlink Packet Acces), což je nadstavba UMTS FDD s daleko vyššími přenosovými rychlostmi – již kolem 1 Mbps. Výhodou pro operátora jsou nízké náklady na úpravu infrastruktury pro tuto technologii, vyžaduje totiž pouze softwarový upgrade stávajících UMTS základen, který zajistí efektivnější využití frekvenčního pásma a lepší algoritmy pro zpracování dat. 1.4.3. WIFI, BLUETOOTH, IRDA, RFID Do další skupiny bezdrátových komunikačních technologií můžeme zařadit např. WiFi, Bluetooth, infračervený přenos nebo v dnešní době vyvíjenou a rozšiřovanou technologii RFID. Jde o technologie s menším pokrytím a jsou tedy využívány pro lokální poskytování konektivity a služeb. Největší využití má patrně WiFi, pokrývající svým signálem např. prostředí firmy nebo veřejné objekty, případně v dnešní době budované metropolitní sítě. V případě Bluetooth nebo IrDA se jedná spíše o využití ve spojení s počítačem, protože jejich dosah je značně omezený a pro vzdálenou komunikaci nejsou určeny. RFID (Radio Frequency Identification) sice není přenosovou komunikační technologií, v souvislosti s mobilními službami a aplikacemi si však myslím také zmínku zaslouží. Jedná se o slibnou a ambiciózní technologii pro rádiovou identifikaci nejen zboží (protože dnes je její využití největší v logistice), ale i uživatelů. Ve spojení s mobilním telefonem se tedy může jednat o zajímavé rozšíření dnešních možností telefonů, například o bezhotovostní placení různých služeb nebo jako čtečky těchto kódů nabízející široké využití. Část – Mobilní technologie, služby a aplikace obecně Díky konkurenčnímu prostředí na českém trhu nabízí mobilní operátoři celkem širokou nabídku různých datových tarifů, ze které si každý uživatel může vybrat službu vyhovující jeho potřebám. Volit může mezi poplatky za přenesená data, případně trvalý přístup za měsíční paušál, většinou však omezený prostřednictvím FUP (Fair User Policy), zamezujícím vysokému vytížení sítě datovými limity, které může uživatel za určité časové období přenést. 10 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 2. ČÁST – ANALÝZA SPOLEČNOSTI ZOGBY INTERNATIONAL Tato část je volným překladem a shrnutím tiskové zprávy vydané společností Skype. Dne 17. března 2009 byly představeny výsledky průzkumu (viz odkazy v páté části této práce na původní znění tiskové zprávy i další články a komentáře k výzkumu) provedeného mezi uživateli mobilních zařízení na téma jejich využití a způsobu práce s nimi. Výzkum provedla společnost Zogby International na objednávku firmy Skype mezi přibližně 3000 respondenty z USA, Japonska, Španělska a Velké Británie v průběhu prosince 2008 až března 2009. Její závěry se dají stručně shrnout do konstatování, že uživatelé vnímají své klasické počítače a mobilní telefony, resp. smartphony jako dvě různá zařízení a rádi by měli nad využitím a použitím svých mobilních zařízení stejnou kontrolu, jakou pociťují právě u počítačů. Toto zjištění koreluje s dalším údajem zjištěným průzkumem, tedy že většina uživatelů si do svých zařízení nikdy nestáhlo a nenainstalovalo žádnou jinou aplikaci, než jaké mu byly se zařízením dodány. Přesto stejní uživatelé v průzkumu uvedli, že by velmi uvítali možnost vybrat si mobilní aplikace sami a nechtějí si nechat od dodavatelů zařízení, potažmo operátorů diktovat, jaké aplikace mají ve svém zařízení používat a navíc jsou ochotni za zařízení, které jim kontrolu nad aplikacemi nabídne, zaplatit více. Ačkoliv celé znění zprávy zveřejněno nebylo, některá zajímavá čísla tisková zpráva společnosti Skype uvádí, mezi ta nejzajímavější zjištění patří: 62 % uživatelů nevidí ve svém mobilním zařízení prostředek rozšíření svého PC. Pouze 23 % uvedlo, že nad svým mobilním zařízením pociťují stejnou nebo větší úroveň kontroly, jako mají nad svým PC. 70 % uživatelů si nikdy nestáhlo do svého zařízení žádnou novou aplikaci. 67 % uživatelů chce mít možnost svobodné volby mobilních aplikací ve svém zařízení a nechtějí výběr nechat na dodavatelích zařízení. Výzkum také odhalil rozdíly ve vnímání mobilních zařízení v závislosti na věku uživatelů. Na otázku, zda své zařízení považují spíše za prostředek k uskutečňování hovorů, za zařízení zprostředkující připojení k internetu a stahování aplikací, nebo za obojí, odpovídali mladší uživatelé spíše v neprospěch tak omezeného zaměření svého zařízení. Například v Japonsku odpověděla na první dvě otázky kladně polovina respondentů do 30 let, zatímco ve věkové skupině od 50 do 64 let sdílela obdobný postoj pouze čtvrtina uživatelů. Uvedené výsledky jasně naznačují, jakým směrem se vývojáři a dodavatelé mobilních služeb, aplikací, ale i zařízení budou pravděpodobně v budoucnosti ubírat. Některé trendy, další rozšíření, funkce a typy vyvíjených aplikací jsou patrné již ze současné nabídky hlavních dodavatelů mobilních aplikací a služeb, jejichž stručný přehled je uveden v následující části. Část – Analýza společnosti Zogby International Při pohledu na výsledky průzkumu dle jednotlivých trhů však vyházejí najevo zajímavé rozdíly. V Japonsku, USA a Velké Británii cítí uživatelé největší rozdíl v kontrole a možnostech svého osobního počítače oproti mobilnímu zařízení (67 %, 78 %, resp. 65 % ve prospěch PC), což je ve shodě s množstvím uživatelů, kteří využili možnosti instalace dodatečných aplikací do svých zařízení (22 % v Japonsku, 26 % v USA a 28 % ve Velké Británii). Výsledky ze Španělska však poskytují zcela opačné závěry, které naznačují, jak může být trh ovlivněn politikou prodeje a poskytování mobilních zařízení a služeb. Více než polovina (53 %) tamních respondentů totiž uvedla, že necítí rozdíl nebo mají dokonce větší kontrolu nad svým mobilním zařízením, než nad svým počítačem (46 %) a téměř polovina (43 %) uživatelů považuje své mobilní zařízení za prvek rozšiřující možnosti PC. Vzhledem k uvedeným číslům není asi náhodné ani daleko větší množství uživatelů (48 %), kteří si do svého telefonu již stáhli a nainstalovali nějakou další aplikaci. Zároveň jsou zákazníci ve Španělsku celkem ochotni (50 %) zaplatit za zařízení více, pokud jim umožní kontrolu nad volbou používaných aplikací. 11 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 3. ČÁST – PŘEHLED MOBILNÍCH APLIKACÍ A SLUŽEB V této části jsou stručně popsány možnosti a základní charakteristiky produktů, které nabízí hlavní dodavatelé mobilních řešení služeb a aplikací na trhu. Obecnou charakteristikou těchto aplikací je fakt, že téměř vždy počítají ideálně s trvalou dostupností internetového připojení, uživatel tedy musí pro plné využití všech možností a funkcí nést náklady vynaložené na konektivitu svého zařízení. Na trhu je však již celkem široká nabídka vhodných a dostačujících datových tarifů za dostupné ceny, které se dle operátora a konkrétního zvoleného tarifního plánu pohybují v řádu stokorun, obecně však do tisíce korun. Jsou to navíc většinou jediné náklady, které uživatel za využívání níže prezentovaných služeb platí, protože ty jsou v mnoha případech nabízeny zdarma, minimálně pro základní použití. Určitým trendem ve vývoji aplikací je dnes využívání funkcionality a prostředí známých webových služeb a aplikací prostřednictvím SDK a API poskytovaných jejich výrobci. Vývojáři tak jejich prostřednictvím původní možnosti služby dále rozšiřují a do svých aplikací implementují například funkce populárních aplikací od společnosti Google (Maps, Calendar, Picasa, apod.). Na internetu lze nalézt nespočet produktů založených na popsané strategii a jejich výčet by byl Zajímavé trendy lze v současné době sledovat také ve způsobu distribuce mobilních služeb a aplikací. S novým obchodním modelem přišel Apple s uvedením svého dlouho očekávaného iPhone, pro který nabízí aplikace a další služby výhradně přes svůj portál iTunes, se kterým je celkově velmi úzce svázán. Také Google s uvedením svého nového operačního systému pro mobilní zařízení ukázal, jaký důraz byl kladen na všudypřítomné provázání funkcí prezentovaného mobilního telefonu se službami a aplikacemi provozovanými původně na webu, od správy kontaktů a zpráv, kalendáře, multimédií, přes správu a sdílení souborů až k GPS navigování. Následuje přehled výrazných produktů na trhu mobilních aplikací a služeb rozdělený do částí podle jednotlivých dodavatelů. Výčet vzhledem k široké nabídce nemůže být úplný a nemůže obsáhnout všechny aplikace a služby na trhu, z každé kategorie oblasti použití aplikací jsou tedy i vzhledem k podobným možnostem jiných výrobců podrobněji popsány pouze produkty od vybraného dodavatele, kvůli nejširšímu portfoliu a také jisté a prověřené kvalitě nabízených aplikací jsem pro prezentaci stavu současného trhu s mobilními službami zvolil společnost Google. Ostatní poskytovatelé nabízejí obdobné služby v rámci svých vlastních portálů (viz odkazy na další zdroje a mobilní internetové portály zmiňovaných dodavatelů v páté části této práce). Část – Přehled mobilních aplikací a služeb Z výše uvedeného i z provedené analýzy společnosti Zogby International popsané ve druhé části této práce je tedy patrné, jakým směrem se bude ubírat vývoj a model poskytování služeb a aplikací mobilních zařízení, ale pravděpodobně postupem času i v oblasti klasických osobních počítačů. Microsoft například nedávno ohlásil svůj záměr poskytovat své produkty dle obdobného modelu, s jakým přišel Apple a způsob poskytování webových aplikací a kompletních konsolidovaných řešení robustních a vůči desktopovým aplikacím konkurenceschopných aplikací prostřednictvím webového rozhraní nejen osobním, ale i firemním klientům se považuje za velmi významný segment trhu. 12 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 3.1. GOOGLE V současnosti je největším hráčem na trhu webových služeb a aplikací patrně Google. Spektrum aplikací, které nabízí, ať již pro určitou platformu nebo prostřednictvím webu, je skutečně široké a je v neustálém vývoji. Jak již bylo zmíněno výše, silné provázání obdobných služeb s mobilními technologiemi, jaké např. Google představil při uvedení modelu G1, může dát využití webových služeb s rozšířením možností webových prohlížečů (ve smyslu těsnějšího propojení a komunikace s hardwarovými prostředky a výbavou mobilního zařízení – senzory polohy, GPS moduly, …) další rozměr. Zde je stručný přehled nejvýznamnějších produktů od společnosti Google: 3.1.1. NATIVNÍ A MULTIPLATFORMNÍ MOBILNÍ APLIKACE 3.1.1.1. GOOGLE MAPS Google Maps je velmi oblíbená a propracovaná nativní aplikace pro prohlížení mapových podkladů celého světa a vyhledávání v nich s mnoha možnostmi a rozšiřujícími funkcemi. Základem aplikace je kvalitní zpracování map, nabízející zobrazení vektorových dat, detailních satelitních snímků a nyní i detailní procházení ulic několika velkoměst s mnoha doplňujícími informacemi. Stejně jako u dalších aplikací této společnosti, i zde je klíčové provázání s jejich prozatím bezkonkurenčním zázemím v podobě vyhledávače Google, pomocí kterého jsou uživateli nabízeny nalezené výsledky v závislosti na jeho aktuální geografické poloze. Provozování nativní aplikace umožňuje využití další již zmíněné klíčové funkce, tedy použití GPS modulu pro určení polohy přístroje, v případě absence GPS modulu alespoň její přibližné určení pomocí základových stanic pro šíření GSM signálu, tzv. BTS. Jako nová funkce byla nyní představena tzv. Google Latitude, která zavádí prvek sociálních webů v podobě sdílení aktuálních informací o poloze zařízení s vybranými uživateli. Nespornou součástí úspěchu aplikace je také její intuitivní a příjemné ovládání pomocí dotykové obrazovky (ve Windows Mobile verzi), pokud je jí zařízení vybaveno. Windows Mobile, s omezenou funkcionalitou Java verze a webové rozhraní pro mobilní zařízení, implementace v iPhone 3.1.1.2. GOOGLE MAIL Velmi významným produktem v portfoliu společnosti je i Google Mail. Kromě kvalitního webového rozhraní přizpůsobeného pro mobilní zařízení je k dispozici i Java a BlackBerry verze aplikace pro správu e-mailových účtů poskytovaných společností Google. Hlavními přednostmi je možnost offline práce se zprávami, prohlížení příloh e-mailů (obrázku, MS Office a PDF dokumentů), správa více e-mailových kont najednou a samozřejmě všechny základní funkce známé z původního webového rozhraní aplikace. Velkou výhodou pro rozšíření aplikace je i její lokalizace do 35 jazyků a u společnosti Google již standardně kvalitní zpracování. Platformy Java verze a webové rozhraní pro mobilní zařízení Část – Přehled mobilních aplikací a služeb Platformy 13 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 3.1.1.3. YOUTUBE Další velmi oblíbená služba poskytovaná společností Google je YouTube – portál pro sdílení a prohlížení videosouborů. V současné době Google intenzivně vyvíjí aplikaci pro platformu Windows Mobile i Symbian, která má umožnit pohodlné vyhledávání videosouborů a procházení tematických kanálů, ale i upload vlastních a komentování cizích videí, práci s oblíbenými položkami, apod. Zatím je uživatelům k dispozici webové rozhraní portálu YouTube, které nabízí zjednodušené ovládání a navigaci, ale především videa optimalizovaná pro přenos v sítích pro mobilními zařízení. Od třetích stran je však již nyní k dispozici Windows Mobile aplikace, s víceméně výše popsanými vlastnostmi. Platformy Windows Mobile i Symbian ve vývoji, webové rozhraní pro mobilní zařízení 3.1.1.4. GOOGLE SYNC Google Sync je aplikace zatím ve fázi beta, zkušenosti s produkty Google (Gmail je také stále v beta provozu, alespoň dle stále používaného loga) však potvrzují, že i takové aplikace jsou zpravidla zcela plnohodnotně využitelné. Její hlavní účel je synchronizování položek kontaktů a kalendáře uložených v mobilním zařízení s položkami příslušných webových služeb. Pro synchronizaci je využita technologie ActiveSync firmy Microsoft, kterou dnes podporuje vzhledem k velkému rozšíření Exchange serverů od stejného výrobce ve firemním sektoru celá řada zařízení. Vzhledem k účelu aplikace je samozřejmé poskytnutí aplikace pro co nejširší spektrum platforem, které je uvedeno v následující tabulce. Platformy Windows Mobile, Symbian, BlackBerry, Sony Ericsson, iPhone 3.1.2. WEBOVÉ SLUŽBY Google, stejně jako poskytovatelé uvedení dále, nabízí pro své standardní desktopové webové aplikace speciální rozhraní optimalizované pro mobilní zařízení. Tato optimalizace spočívá především v přizpůsobení ovládání aplikace jejich možnostem a v minimalizaci přenášených dat. GOOGLE SEARCH První a stále nejvýznamnější nabízenou službou společnosti je Google Search, tedy vyhledávání informací na webu s dalšími doplňujícími funkcemi. Vyhledávací engine se stal integrální součástí mnoha dalších aplikací nejen z produkce Google. Jeho přednosti jsou rychlost a relevance vyhledaných výsledků, obsáhlost a aktuálnost indexovaných stránek a nepřeberné množství dalších možností, které Google ve spojení s vyhledáváním nabízí (od vyhledávání lokálních informací například o firmách v okolí, předpovědi počasí, cen akcií a informací o odletech letadel, přes prohledávání obrázků, zpráv z různých kategorií a oborů, produktů, diskusních a zájmových skupin, apod.). Část – Přehled mobilních aplikací a služeb 3.1.2.1. 14 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 3.1.2.2. GOOGLE PICASA Podobně jako YouTube, je i Picasa představitelem portálu s prvky sociálního webu, jehož obsah tvoří sami uživatelé. Picasa je zaměřena na prezentaci a sdílení fotografií s několika zajímavými funkcemi, v případě klasické desktopové verze i dá se říci unikátními. Rozhraní určené pro mobilní zařízení umožňuje prohlížení, upload a sdílení fotografií, jejich komentování a procházení alb v režimu slideshow. Optimalizace obrázků do vhodných rozměrů pro dané mobilní zařízení je samozřejmostí. 3.1.2.3. GOOGLE CALENDAR Google Calendar je webovou aplikací pro plánování a management času pro osobní i firemní použití. Sofistikované funkce a propracované ovládání webové aplikace si získalo své uživatele, kteří ocení přístup ke kalendáři i v zobrazení vhodném pro mobilní zařízení. Přehled aktuálních událostí, jejich sdílení s rodinou, přáteli a kolegy a možnost nastavení SMS notifikací o nadcházejících událostech jsou některé z funkcí, nabízející mobilní rozhraní této aplikace. 3.1.2.4. GOOGLE DOCS Aplikace Google Docs slouží pro využití on-line úložiště pro ukládání, sdílení a prohlížení textových dokumentů, listů tabulkových procesorů a prezentací v mobilním zařízení. Přehledné webové rozhraní aplikace umožňuje jednouchou správu dokumentů, poskytuje informace o aktualizacích dokumentů jinými uživateli a pro budoucí vývoj jistě skýtá další potenciál. 3.1.2.5. GOOGLE NOTEBOOK Google Notebook je zamýšlen jako aplikace pro vytváření a třídění textových poznámek a informací. Umožňuje jednoduchou správu poznámek a jejich třídění do sešitů dle jejich obsahu, např. na osobní poznámky, seznamy úkolů, apod. Její hlavní předností je stejně jako u dalších aplikací sdílení poznámek s dalšími produkty a možnost jejich dostupnosti kdykoliv a kdekoliv. GOOGLE READER Aplikace Google Reader je čtečka RSS zpráv agregující různé informační zdroje dle zájmů uživatele. Pro práci se zprávami nabízí funkce jako je označování zajímavých článků pro jejich pozdější snadné dohledání, sdílení zpráv s vybranými uživateli nebo rozřazování zpráv do kategorií dle jejich obsahu. 3.1.2.7. IGOOGLE Aplikace iGoogle umožňuje uživatelům vytvořit si vlastní personalizovanou startovní stránku svého internetového prohlížeče. Místo pouhého vyhledávání si každý uživatel může na úvodní stránku umístit další aplikace a informace dle svých potřeb, od přístupu do své e-mailové schránky, přes aktuální zprávy, počasí a kurzy akcií po další drobné aplikace vyvíjené i třetími stranami. Část – Přehled mobilních aplikací a služeb 3.1.2.6. 15 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 3.2. MICROSOFT Vzhledem k faktu, že Microsoft je předním dodavatelem zavedeného operačního systému používaného v mobilních zařízeních Windows Mobile, dalo by se i zde předpokládat podobně výrazné provázání svých služeb a aplikací s operačním systémem, jako v případě Google a jeho OS Android. Překvapivě je však jako často jedinou standardně přeinstalovanou součástí operačního systému aplikace Windows Messenger, ostatní služby jsou integrovány do specializované části portálu pro mobilní zařízení Live.com, které jsou v zařízení přístupné jedinou ikonou. 3.2.1. WINDOWS MESSENGER Nativní aplikace Windows Messenger je určena pro tzv. Instant Messaging, tedy rychlou textovou komunikaci v síti uživatelů využívajících stejného protokolu. Pro tyto účely nabízí veškeré základní funkce známé z desktopového klienta, z kterého mobilní verze komunikátoru určena pro platformu Windows Mobile vychází. Přehledné položky adresáře kontaktů s možností různých druhů zobrazení a rozřazení do skupin a uživatelsky přívětivé rozhraní aplikace umožňuje rychlý přístup ke všem potřebným funkcím, od správy kontaktů po nejdůležitější funkci aplikace, tedy samotnou komunikaci. Platformy Windows Mobile 3.3. YAHOO! Yahoo! je dalším významným hráčem na trhu mobilních služeb, na rozdíl od Google se však více zaměřil na vývoj nativní aplikace pro různé platformy, již nazval Yahoo! GO 3.0 a považuje ji za centrální bod, do kterého integruje své další služby a aplikace, případně produkty třetích stran. Nutno říci, že vzhledem k dobrému zpracování aplikace se i tato cesta jeví jako schůdná, umožňuje plně využít potenciál a možností zařízení pro vytvoření příjemného a použitelného rozhraní k použití svých služeb. Jak bylo uvedeno výše, Yahoo! GO je aplikací, která integruje přístup ke všem nabízeným aplikacím a službám společnosti Yahoo! i třetích stran do jediné nativní aplikace. V uživatelsky příjemném prostředí si lze vybrat z obdobného portfolia služeb a aplikací, jako je podrobněji popsaná nabídka od společnosti Google. Velkou předností aplikace je možnost instalace dalších rozšíření od třetích stran, které jsou volně k dispozici v hojném množství snad z každé kategorie. Další zajímavou funkcí je rozpoznávání hlasových pokynů, což je v aplikaci velmi šikovně implementováno například při zadávání dotazu k vyhledávání, zatím však jen pro anglický jazyk. Yahoo! GO 3.0 je ukázkou druhé varianty poskytování webových služeb a aplikací, než který nabízí Google nebo Microsoft, tedy jejich distribuce pomocí internetových prohlížečů a v omezené míře prostřednictvím nativních aplikací. Yahoo! jde cestou jediné nativní aplikace integrující veškeré služby, navíc snadno rozšiřitelné. Zdá se, že i tento model může být velmi úspěšný. Platformy Windows Mobile, Symbian, BlackBerry Část – Přehled mobilních aplikací a služeb 3.3.1. YAHOO! GO 3.0 16 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 3.4. AOL Společnost AOL má své zázemí především ve Spojených státech amerických, kde má na trhu poskytovatelů mobilního obsahu silné tržní postavení a vybudoval si velmi dobrou pozici. Hlavním nativním produktem této společnosti je mobilní verze aplikace ICQ nabízená pro různé platformy, což je další oblíbený IM komunikátor v síti vlastněné a udržované právě společností AOL. Další své služby poskytuje stejně jako Google nebo Microsoft především prostřednictvím standardního webového rozhraní, krátký popis nejznámější aplikace z dílny AOL je uveden dále: 3.4.1. ICQ ICQ byl svého času celosvětově nejpopulárnějším IM klientem, nyní jeho lesk již trochu vybledl ve stínu dalších silných konkurentů na poli textových komunikátorů, jakým je třeba QIP, různé komunikátory pro protokol Jabber, ale i Skype se svým klientem zaměřeným především na hlasovou komunikaci, případně videokomunikaci. Mobilní verze komunikátoru nabízí všechny funkce pro plnohodnotnou komunikaci a jeho rozhraní je uživatelsky velmi příjemné a přehledné. Pro uživatele však může být překážkou vyšší datová režie při provozu aplikace, než jakou nabízí ve svých produktech konkurence. Platformy Windows Mobile 3.5. SEZNAM Základní funkcí internetového vyhledávače je samozřejmě vyhledávání, ať již fulltextové, v rámci katalogu firem, zboží, realit nebo třeba v mapách. Všechny tyto známé aplikace společnosti Seznam jsou k dispozici ve své mobilní verzi. Na českém trhu je Seznam oblíbený i jako poskytovatel free-mailových účtů a svým uživatelům proto nabízí i mobilní přístup do svých e-mailových schránek. Populárními službami ze stejné stáje jsou také komunitní weby Spolužáci.cz a Lidé.cz, které poskytují platformu pro sdílení informací, dat a komunikaci poměrně velké skupiny uživatelů českého internetu. Mezi dalšími zajímavými služby poskytované mobilním uživatelům společností Seznam můžeme jmenovat i Slovník, Encyklopedie, nebo TV program. Část – Přehled mobilních aplikací a služeb Jako zástupce českého trhu jsem, vzhledem k největší a patrně i nejlepší nabídce obdobných mobilních služeb a aplikací jako výše jmenovaní dodavatelé, vybral produkty společnosti Seznam. Nenabízí sice žádné nativní aplikace pro mobilní platformy, pro své desktopové webové aplikace však nabízí uživatelům mobilních zařízení komfortní rozhraní s optimalizovaným zobrazováním i ovládáním. Kromě níže zmíněných služeb patří do rodiny webů společnosti Seznam i množství různých zpravodajských, informačních, zábavních a dalších portálů, rovněž s rozhraním pro mobilní zařízení. 17 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 3.6. DALŠÍ SLUŽBY S ROZHRANÍM PRO MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ Na internetu je k dispozici nepřeberné množství dalších služeb a aplikací, které jsou pro mobilní telefony dostupné. Následuje výběr několika dalších zajímavých mobilních webových služeb a aplikací, ukazující současné možnosti zařízení a trendy budoucího vývoje. 3.6.1. EBAY Známý mezinárodní aukční portál nabízí optimalizované rozhraní pro mobilní zařízení, kde může uživatel snadno nakupovat a prodávat zboží tak, jak je zvyklý z desktopové webové aplikace. Ovládání je snadné a přehledné, velmi dobře přizpůsobené obrazovkám mobilních telefonů. Umožňuje rychlé procházení probíhajících aukcí, provádění veškerých operací s aukcemi – od přihazování až po zakládání nových. Ebay.com je ukázkou komerčně velmi úspěšného katalogového portálu. 3.6.2. WIKIPEDIA Internetová encyklopedie spravovaná samotnými uživateli. Nabízí mnoho jazykových mutací a obsahuje obrovské množství článků – v anglické verzi již téměř 3 miliony, v české přes 120 tisíc, je tedy zajímavým zdrojem informací. Drobným nedostatkem aplikace je skutečnost, že při přístupu na hlavní stránku služby (http://wikipedia.org) je sice správně rozpoznáno mobilní zařízení a stránka se zobrazuje korektně, u dalších podstránek to však již neplatí. Je tedy nutné zadávat adresu přímo mobilní verze aplikace (http://mobile.wikipedia.org). Nicméně mobilní webové rozhraní umožňuje jednoduché a rychlé rozhraní pro vyhledávání v encyklopedii, zatím však nenabízí další funkce, jako procházení kategorií článků, jejich editaci, apod. Wikipedia.org je zástupcem úspěšného projektu informačního portálu s obsahem, který spravuje sama komunita aktivních uživatelů. Facebook je v současnosti celosvětově nejpopulárnějším komunitním portálem. Umožňuje vytváření profilů uživatelů, zveřejňování a sdílení informací a především komunikaci a interakci s ostatními uživateli portálu prostřednictvím různých kanálů, ať již individuálně mezi jednotlivými uživateli nebo mezi skupinami dle jejich zájmů, prostředí nebo společných přátel. Mobilní rozhraní aplikace opět nabízí veškeré oblíbené funkce portálu v přehledné a jednoduché formě a umožňuje tak uživatelům pohodlný přístup prostřednictvím mobilních zařízení kdykoliv a kdekoliv. Část – Přehled mobilních aplikací a služeb 3.6.3. FACEBOOK 18 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 3.6.4. PHONEONMAP Zajímavá aplikace pro mobilní zařízení na platformě Windows Mobile a Symbian OS vyvíjená českou společností KAKTUS Software. Jedná se o kombinaci nativní aplikace, která slouží jako klientská část v mobilním zařízení a klasické webové aplikace používané v desktopovém internetovém prohlížeči. Klientská část aplikace sleduje pomocí GPS modulu, kterým musí být použité mobilní zařízení vybaveno, aktuální polohu zařízení a zaznamenané údaje odesílá dostupným datovým připojením (GPRS, EDGE, WiFi, …) k dalšímu zpracování. Webová aplikace pak oprávněným uživatelům umožňuje například zobrazování aktuální polohy i zaznamenaného pohybu monitorovaného zařízení nebo vzdálené ovládání a nastavování aplikace v zařízení. Ačkoliv se současným technickým vybavením mohou uživatelé přistupovat prakticky ke všem zdrojům a službám na internetu, ne všechny jsou však pro mobilní zařízení dostatečně připraveny a optimalizovány, některé jsou pro mobilní zařízení vzhledem ke své povaze dokonce přístupné velmi obtížně. Jako příklad lze jmenovat například právě e-shopy, tedy internetové obchody. Ve svém principu jde o podobnou službu jako již zmiňovaný a úspěšný aukční portál eBay, tedy o strukturovaný katalog produktů, na rozdíl od eBay má však internetový obchod jiný účel. Portál eBay svým mobilním rozhraním umožňuje především flexibilní správu a sledování vlastních aukcí, komunikaci s jinými uživateli a je zaměřen na poskytování služeb individuálním uživatelům. Oproti tomu s e-shopy uživatelé typicky pracují jinak, při hledání produktů chtějí porovnávat jejich parametry a vlastnosti, prohlížet si detailní obrázky a často pracují i s více okny prohlížeče, proto na své hlavní využití v mobilních zařízeních stále ještě čekají. Tento stav se odráží i v současné přístupnosti internetových obchodů, které se ani příliš o vhodnou optimalizaci zdá se nesnaží. Při testování největších českých internetových obchodů a obchodních domů v mobilním prohlížeči jsem narazil (samozřejmě kromě e-shopů mobilních operátorů) např. na rodinu obchodů Mall.cz, která poskytuje mobilní rozhraní na adrese http://mobile.mall.cz, nabízí však pouze vyhledání příslušného produktu dle klíčových slov a zjištění jeho ceny, pro objednání a další informace o produktu je uživatel již odkazován na využití telefonické objednávky. Další známý internetový obchod, který ve svém titulku hlásá „první český mobilní e-shop“, je Vltava.cz, dostupný na adrese http://m.vltava.cz. Tento e-shop nabízí již o poznání příjemnější a bohatší rozhraní, stále však značně omezené. Je sice již možné procházet katalog zboží, prohlédnout si podrobný popis produktu, stále však není možné porovnání produktů, nebo nákup zboží pod svým uživatelským účtem – k dispozici je pouze jednorázové objednání vybraného zboží. Další e-shopy s mobilním rozhraním se mi při testování nalézt nepodařilo ani mezi zavedenými obchody (Alza.cz, Kasa.cz, Obchodni-dům.cz a další) Je tedy evidentní, že současná zařízení nejsou ještě plně srovnatelná s desktopovými počítači a některé činnosti, služby a aplikace jsou stále určeny v podstatě výhradně pro velké obrazovky, klávesnici a myš. Další doménou se silným potenciálem v oblasti mobilních služeb a aplikací je internetové bankovnictví. V počátcích banky nabízely pouze telefonické bankovnictví, poté přišly se SIM Toolkit aplikacemi a GSM bankingem (jak je zmíněno v úvodní obecné části), další vývoj však otevřel další cesty, jak uživatel může s bankou komunikovat. Banky nabízejí webové rozhraní svých aplikací určené pro běžené desktopové prohlížeče, Komerční banka nabízí navíc i Java verzi své aplikace. Ačkoliv své internetové prezentace některé instituce pro mobilní zařízení víceméně optimalizovány mají, aplikace pro správu účtu jsou pro tato zařízení většinou nevhodné. Při testování webových aplikací některých bank působících v ČR (např. ČSOB, Raiffeisenbank, mBank, Komerční banka, ING, Česká spořitelna, Citibank) se mi do jejich bankovních aplikací prostřednictvím mobilního Část – Přehled mobilních aplikací a služeb 3.6.5. E-SHOPY A OSTATNÍ SLUŽBY 19 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] Část – Přehled mobilních aplikací a služeb zařízení buď nepodařilo přihlásit vůbec (KB, ČSOB, ING, Raiffeisenbank), nebo jejich rozhraní bylo zcela nepoužitelné kvůli nekorektnímu zobrazení vinou neoptimalizace pro mobilní zařízení, někdy dokonce kvůli využívání rámců (mBank, Citibank). Snad jedinou výjimkou je aplikace České spořitelny, která sice není zcela optimalizovaná, ale s jistým úsilím lze s účtem pracovat. Uživatelé jsou tedy většinou odkázáni pouze na GSM bankovnictví, případně na WAP bankovnictví, které sice nabízí o něco větší uživatelský komfort, stále však naráží na limity podrobněji popsané v úvodní části o technologii WAP. Zmiňovanou Java aplikaci od Komerční banky jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet, protože mám účet veden u jiného bankovního domu a aplikace nenabízí demo přístup. 20 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 4. ČÁST – ZÁVĚR A DALŠÍ INFORMACE Předchozí text popisuje současný trh a charakteristiky mobilních aplikací a služeb, které jsou poskytovány jinými subjekty, než mobilními operátory a provozovateli sítí. Zmiňuje několik současných trendů ve vývoji mobilních technologií a představuje aktuální nabídku dostupných mobilních služeb a aplikací. Z jejich popisovaných vlastností a účelu, z dostupného vybavení a vyhlídek na jeho vývoj do blízké budoucnosti, lze vysledovat určité typy aplikací a modely jejich provozování, které budou uživatelům nabízeny. Půjde především o silnou integraci aplikací a propojení jejich funkcionalit s využitím rychlého mobilního datového spojení. Služby budou pravděpodobně převážně komunitního a sociálního charakteru. Velký potenciál skýtá také individuální přizpůsobení aplikace dle zájmů, aktuálního stavu či potřeb uživatele, tedy např. nabídka služeb nebo výsledků vyhledávání na základě aktuální polohy uživatele, jeho předchozí činnosti v aplikacích (sledované odkazy, vytvářený obsah), apod. Pro tyto účely mohou dodavatelé těchto služeb snadno využít údajů poskytovaných samotnými uživateli, jelikož služby jednoho portálu jsou většinou uživateli plně dostupné po přihlášení ke svému účtu, který používá k přístupu ke všem aplikacím daného poskytovatele. V budoucnu bude tedy pravděpodobně ještě naléhavější otázka bezpečnosti a ochrana osobních dat. V páté části této práce jsou uvedeny odkazy na další zajímavé články zabývající se mobilními technologiemi, analýzami současného trhu i odhadů budoucího vývoje. Jako přílohu jsem zvolil plné znění anglického článku Mobile Trends 2009, který stručně a jasně shrnuje všechny očekávané trendy a směřování vývoje tohoto odvětví v nejbližším období. Část – Závěr a další informace Tato práce byla zpracována na základě zkušeností s mobilními technologiemi, službami a aplikacemi. Informace a podklady byly čerpány z dostupných odborných informačních serverů a od samotných poskytovatelů jmenovaných služeb z jejich portálů (viz odkazy v následující části). Pokud byly aplikace k dispozici ve Windows Mobile verzi, byly na této platformě otestovány, ostatní webové aplikace a služby byly testovány v mobilní verzi prohlížeče Microsoft Internet Explorer. 21 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 5. ČÁST – ODKAZY A ZDROJE INFORMACÍ 5.1. HLAVNÍ DODAVATELÉ A POSKYTOVATELÉ MOBILNÍCH SLUŽEB A APLIKACÍ Google Symbian http://www.google.com http://www.symbian.org http://m.google.com http://www.nokia.com http://m.google.com/maps http://m.google.com/mail Apple http://m.google.com/youtube http://www.apple.com http://m.google.com/search http://www.itunes.com http://m.google.com/photos http://m.google.com/calendar Research in Motion (BlackBerry) http://m.google.com/docs http://www.blackberry.com http://m.google.com/notebook http://m.google.com/reader Seznam http://igoogle.com http://www.seznam.cz http://m.seznam.cz Yahoo! http://www.smobil.cz http://www.yahoo.com http://mobile.yahoo.com http://go.yahoo.com AOL http://www.aol.com http://mobile.aol.com http://beta.aol.com Další služby http://www.ebay.com http://mobile.wikipedia.org http://www.facebook.com http://www.phoneonmap.cz http://mobile.mall.cz Microsoft http://www.microsoft.com http://www.live.com http://www.mesh.com http://m.mesh.com Část – Odkazy a zdroje informací http://m.vltava.cz 22 5.2. MOBILNÍ KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE WAP http://www.openmobilealliance.org http://en.wikipedia.org/wiki/Wireless_Application_Protocol http://www.kosek.cz/clanky/wapkurz/index.html GPRS, EDGE, UMTS http://www.gsacom.com http://en.wikipedia.org/wiki/Enhanced_Data_Rates_for_GSM_Evolution http://en.wikipedia.org/wiki/GPRS http://en.wikipedia.org/wiki/Umts WiFi, Bluetooth, IrDA, RFID http://www.wi-fi.org/ http://en.wikipedia.org/wiki/WiFi http://en.wikipedia.org/wiki/IrDA http://en.wikipedia.org/wiki/RFID 5.2.1. MOBILNÍ OPERÁTOŘI V ČR A MAPY POKRYTÍ JEJICH TECHNOLOGIEMI Telefónica O2 http://www.cz.o2.com http://www.cz.o2.com/izs/cz/site/map/index.html T-Mobile http://www.t-mobile.cz http://t-mobile.cz/Web/Residential/TarifySluzby/MapaPokrytiCR.aspx Vodafone http://www.vodafone.cz http://www.vodafone.cz/osobni/data/mapa.htm U:fon http://www.ufon.cz http://www.ufon.cz/cs/c/mapa-pokryti/cr.htm Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] 5.3. DALŠÍ AKTUÁLNÍ ČLÁNKY A KOMENTÁŘE K MOBILNÍM TECHNOLOGIÍM Worldwide, consumers still perceive wide gap between their computers and mobile devices; want greater control over mobile experience (původní tisková zpráva o výzkumu společnosti Zogby) Skype: http://about.skype.com/2009/03/worldwide_consumers_still_perc.html Adam Wright: Mobile Phones Could Soon Rival the PC As World’s Dominant Internet Platform Ipos News Center: http://www.ipsos-na.com/news/pressrelease.cfm?id=3049 Luke Simpson: Smartphones vs Feature Phones: What’s the Difference? Wirelessweek.com: http://wirelessweek.com/Article-Smartphones-Feature-Phones-030109.aspx Study: Americans Want To Customize Their Phones, But Don’t Want To Pay Extra For It Tech News - Business News And Social Networking: http://www.rip2itviralspiral.com/studyamericans-want-to-customize-their-phones-but-don%E2%80%99t-want-to-pay-extra-for-it/ Phil Wolff: As phones becomes PCs, shouldn't you control your phone, not the phone company? Skype Journal: http://skypejournal.com/2009/03/as-phones-becomes-pcs-shouldn-you.html Mobile Broadband Subscribers Continue To Boom 3G.co.uk: http://www.3g.co.uk/PR/March2009/Mobile_Broadband_Subscribers_Contunue_To_ Boom.html Om Malik: When It Comes to 3G, Better, Not Big, Matters GigaOM: http://gigaom.com/2009/03/22/when-it-comes-to-3g-better-not-big-matters GPS services in mobile phones RoseIndia: http://www.roseindia.net/technology/gps/gps-services-mobile-phones.shtml Část – Odkazy a zdroje informací Jiří Kuruc: Mobilní internet v ČR: srovnání technologií http://www.mobilmania.cz/clanky/mobilni-internet-v-cr-srovnani-technologii/t-mobile-vodafoneufon/sc-3-a-1119681-ch-1040550/default.aspx 24 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] PŘÍLOHA A – MOBILE TRENDS 2009 Ceyla Kutukoglu: Mobile Trends 2009 [online, publikováno 27. 2. 2009, citováno 23. 3. 2009] http://www.mylovemark.com/mobile-trends-2009.html FUTURE TRENDS IN MOBILE MARKET It’s expected that in 2009 and 2010, the Internet will play increasing role in mobile application design, development and supporting infrastructure. There are many trends that will shape the mobile market and mobile internet usage in 2009 and 2010. Following trends and mobile technologies that will evolve significantly through 2010, will impact short-term mobile strategies and policies 1. Mobile User Interfaces: Mobile user interfaces allow users to display web pages in a mobile friendly way. These interfaces gain more importance since mobile Internet may be more popular than access from PCs and the trend may maintain throughout 2009. This has major effect on both device and websites usability and supportability. Companies which have mobile interfaces should expect more user demands for support of specific device models driven by interface preferences. Companies should also expect consumer interfaces to drive new expectations of application behavior and performance. Better interfaces will make the mobile Web more accessible on small devices, and will be a better channel to customers. 2. Location Sensing (Location Based Services): Location awareness makes mobile applications more powerful and useful; in the future, location will be a key component of related applications. Location sensing will also enhance mobile advertising and mobile social networking. Local search applications and Google Latitude are the good examples of good use of location sensing. Organizations delivering business or consumer applications should explore the potential of location sensing; however, exploiting it may create new privacy and security challenges. 3. 802.11n (New Wireless Technology in Wi-Fi): Wi-Fi (Wireless internet connection) connection is a very important part of mobile internet connectivity. Devices with wireless connection enables user to connect to internet without using GSM network. 802.11n is an advanced wireless connection technology which also effect computers wireless connections. 802.11n boosts download and upload rates to between 100 Mbps and 300 Mbps, and the multiple download and upload of 802.11n offers the potential for better coverage. It’s not known when 802.11n started to be used widely since it requires new infrastructure investments. It’s expected to replace old 802.11a/b/g systems in late 2009. 5. Vertical and Horizontal applications: Vertical applications such as utilities, field-service dispatch, health-care, courier, personal financial services and field data collection will continue to be attractive business opportunities and will develop. More and more turn-key vertical industry solutions will emerge from third party application houses. These solutions will be based on software application components designed for a specific industry but capable of being customized for a specific customer. Horizontal applications, especially internet-based wireless messaging will emerge. 6. Mobile Web and Widgets: The mobile Web is emerging as a low-cost way to deliver simple mobile applications to a range of devices. It has some limitations that will not be addressed by 2010 (for example, there will be no universal standards for browser access to handset services, such as the Příloha A – Mobile Trends 2009 4. Display Technologies: Displays (mobile phone screens) constrain many characteristics of both mobile devices and applications. During 2009 and 2010, several new display technologies will impact the mobile world.. Display technologies also extent the battery life of the mobile phones. New display types enable images and information to be shared more easily. For example touch screens like screen of the iPhone increased the ability surf in the net. 25 Semestrální práce z 4IT321 | Jan Demuth | [email protected] camera or GPS). Widgets (small mobile Web applets like IBB Trafik and Garanti Şifrematik) are supported by many mobile browsers, and enable to display simple feeds to handsets and small screens. Mobile Web applications will be a part of most B2C mobile strategies. 7. Cellular Broadband: Wireless broadband usage increase in 2008 in the countries were 3G networks operates, because of the availability of technologies such as high-speed download packet access The performance of 3G networks provides a megabit or two of bandwidth in upload and download. 8. Near Field Communication (NFC): NFC provides a simple and secure way for handsets to communicate over distances of a centimeter or two. NFC is emerging as a leading standard for applications such as mobile payment, with successful trials conducted in several countries. It also has wider applications, such as “touch to exchange information” (for example, to transfer an image from a handset to a digital photo frame, or for a handset to pick up a virtual discount voucher). It is not expected much of the NFC payment or other activities to become common, even by 2010, in mature markets, such as Western Europe and the U.S. NFC is likely to become important sooner in emerging markets, with some deployments starting by 2010. 9. Web Analytics for Smart Phones: Some web analytics tools specially Google Analytics shows visitor numbers connected through iPhone. For now, analytics tools don’t analyze users connected with other smart phones but yet Google Analytics iPhone segmentation is very helpful for the companies who are willing to create a mobile interface. Mobile interface visitor performances can be followed and analyzed mobile analytics tools such as Bango. With the increasing usage of web analytics in mobile platforms, both mobile interfaces and mobile marketing applications will develop. 10. Mobile Marketing: 3G smart phones with large screens, such as the iPhone, BlackBerry Storm and G1 all allow mobile users a normal web-browsing experience. Mobile usability improves so will mobile. Therefore mobile internet became a great platform to run good ad campaigns. Google is one of the companies who want to benefit from mobile advertising and moving fast to develop, exploit and control mobile advertising by dictating the platforms and mechanisms we use to browse the web on smart phones. In 2009 mobile advertising through text messaging and multimedia messages will grow, and that Bluetooth marketing is also expected to see an increase. Příloha A – Mobile Trends 2009 *www.gartner.com/it/page.jsp?id=867012 Gartner Inc.: Worlds Leading Market Reseach Company on ICT and Mobile. Based on article published in January 28, 2009. And Comscore reports, January 2009 *Vertical applications: Soft wares specifically designed for one industrial purpose. 26
Podobné dokumenty
Pokyny pre prvé použitie
baterie vybijí rychleji. Je také možné, že díky častému používání
blesku bude déle trvat nabíjení baterií.
Blesk je efektivní do vzdálenosti 3 metrů od fotoaparátu. Jestliže je
objekt dále než 4 me...
Komunikační služby v sítích IP pro integrovanou výuku VUT a
jim, než současně hledat cesty pro minimalizaci nákladů typu CAPEX i OPEX. To lze řešit
jednak samozřejmě optimalizací činností ve vlastní organizaci a jejím zeštíhlením, dále
přenesením tlaku na v...
25.06.2009 brigády v zahraničí 2609.cdr
Ludek Stecker [email protected] tel.: 739544849
MONAKO - rodina PEYRAUD prijme AP DIVKU nebo KLUKA - francouzstina /nebo dobry AJ
RODINA PEYRAUD - bydli ve mestecku SOSPEL v Monaku. Maji dva kluky 4 a ...
HP iPaq 214 - Příručka o produktu
Všechny ostatní názvy výrobků zmiňované v této příručce mohou být obchodními značkami jejich
případných společností.
Společnost Hewlett-Packard nebude odpovědná za technické ani redakční chyby nebo...
Výroční zpráva za rok 2012
zóna Bobrky II z 90% obsazená s tím, že je reálné, že dané subjekty budou v letošním roce
stavět. Průmyslová zóna I se postupně obsazuje.
Jak jistě všichni víte, město Vsetín má svá partnerská měs...
limity rozmnoženiny pro osobní potřebu - Dny práva
ztrátě podstatných výnosů na straně autora.“21 Třetí stupeň stanovuje, že
užitím díla v rámci výjimky nesmí být nepřiměřeně dotčeny oprávněné
zájmy autora. Jedná se tedy o vyjádření principu propor...