Střední Evropa x

Problematika hranic střední
Evropy jako modelový příklad
makroregionalizace kontinentů
(Střední Evropa x-krát jinak)
Geografický seminář
30. března 2011
Vladimír Baar
Z úvodní poznámky první „polistopadové“ revue
Střední Evropa, roč. 6, č. 14, 1990.
•
Problémy Střední Evropy, tohoto zcela zvláštního evropského
regionu, jsou v podstatě stále stejné nebo podobné, ať se jednotlivé
režimy mění či nemění. Střední Evropa je oblastí, v níž po staletí žijí
vedle sebe různé menší (ale i větší) národy, které houževnatě bojují
o svou vlastní identitu a někdy také o národní existenci vůbec. …
Lidé ve Střední Evropě mají podivný vztah ke státům, v nichž žijí:
jednou je houževnatě brání, podruhé je až lehkovážně rozbíjejí.
•
Chceme zkoumat z nejrůznějších pohledů středoevropskou
kulturu a politiku a vytvářet podmínky pro vznik nového
středoevropanského vědomí a tím nového evropanství vůbec.
Chceme usilovat o nové demokratické středoevropanství, tj. o
demokratičnost, která nezůstane stát u hranic svého vlastního státu.
Je to těžký úkol, protože národy Střední Evropy nesou ve svém
vědomí staleté křivdy a viny, různé národní mýty a fobie. …
•
Kyslík pokání a pravdy jistě vypudí ty jedovaté výpary z našeho
národního vědomí a pročistí i ovzduší v celé Střední Evropě.
EU - Program Střední Evropa
•
Dne 3. prosince 2007 schválila Evropská komise program Evropská
územní spolupráce na období 2007–2013. Program se nazývá
„Střední Evropa“ a zaměřuje se na nadnárodní spolupráci osmi
členských států. Do programu jsou zapojeny tyto státy: Česko,
Německo (území na východě a jihu země), Itálie (území na
severovýchodě země), Maďarsko, Rakousko, Polsko, Slovinsko
a Slovensko. Účastní se také Ukrajina (západní část země),
která čerpá z vlastních zdrojů a rovněž z příspěvku evropského
nástroje sousedství a partnerství.
• Celkový rozpočet programu těsně přesahuje 298 milionů EUR,
přičemž finanční pomoc Společenství v rámci ERDF je zhruba 246
milionů EUR. To představuje přibližně 2,8 % veškerých investic EU
vyčleněných pro cíl Evropská územní spolupráce v rámci politiky
soudržnosti na období 2007–2013.
Střední Evropa dle MZV
•
•
•
•
•
•
Estonsko
Lotyšsko
Litva
Polsko
Německo
Česko
•
•
•
•
•
•
Slovensko
Maďarsko
Slovinsko
Rakousko
Lichtenštejnsko
Švýcarsko
Neostré a ostré vymezení
• Nová iniciativa EU – vytváření makroregionů
jako strategických rozvojových celků.
• 10. 06. 2009 přijata EU strategie pro severský
Baltskomořský region
• 08. 12. 2010 přijata EU strategie pro druhý
Dunajský region
• Návrh do 2012 vytvořit i EU strategii pro
Černomořský region
• Itálie prosazuje do 2014 vytvořit EU strategii pro
Jadransko-jónský region
http://eu21global.blogspot.com/2010/11/mac
ro-regions-new-tool-emerging-for.html
• Tyto nové strategie mají být flexibilním
rámcem propojujícím existující EU politiky:
Evropskou politiku
sousedství/Východní partnerství (pro
Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, Moldavsko,
Bělorusko a Ukrajinu), Severní dimenze,
Strategické partnerství s Ruskem,
Předvstupní politiku s Tureckem a
Západním Balkánem, a Kohézní a
regionální politiku.
Donaustrategie
Německý koncept po
Brest-litevském míru
wikipedia
The Economist a Ronald Tiersky
• Střední Evropa je v
jejich pojetí pouze
Visegrádská 4
Peter J. Katzenstein (1997)
• země Visegrádské 4
jsou jednoznačně
Střední Evropou
• ostatní jsou
nejednoznačné,
záleží na rozhodnutí
Lonnie R. Johnson (1996)
World Bank a OECD
• Zde i Slovinsko
jednoznačně ve
Střední Evropě
• Německo a Rakousko
považovány za
středoevropské jen v
širším slova smyslu
• Švýcarsko rozhodně
ne
World Factbook (2009)
Brockhaus Enzyklopädie (1998)
Geographie in Übersichten (DDR 1986)
• V jejich pojetí pro
změnu Švýcarsko je
součástí Střední
Evropy
Columbia Encyclopedia (2009)
• V této encyklopedii
pro změnu chybí
Slovinsko
Encarta Encyclopedia (2009)
• Zde Slovinsko
vnímáno alternativně
jako „jižní střední
Evropa“
Meyers grosses Taschenlexikon
(1999):
• Červeně – Střední
Evropa v užším
pojetí
• Střední Evropa v
širším pojetí
• Benelux –
příležitostně
považované za
středoevropské
Meyers Lexikon 1980 a 1999
Španělská wikipedia
Encyclopaedia Larousse (2009)
• francouzské pojetí
bez Polska,
Maďarska a dokonce i
Slovenska
Erich Schenk (1950)
• Central Europe v
knize E. Schenk:
Mitteleuropa.
Düsseldorf, 1950
• Bez Maďarska, ale s
celým Beneluxem!
Alice F. A. Mutton (1961)
• Central Europe, A. F.
A. Mutton v knize
Central Europe. A
Regional and Human
Geography (1961)
• Včetně Beneluxu a
Alsaska-Lotrinska
• Ale opět bez Polska,
Slovenska a
Maďarska
Ostmitteleurope
Floristické regiony
Časové zóny
náboženství
1054
náboženství 1901
jazyky
Oskar Halecki
• Oskar Halecki (1891-1973) polský historik a sociální a
katolický aktivista and Catholic activist.
• Expert na polsko-litevskou a východořímskou historii.
• Halecki byl zakladatel Polish Institute of Arts and
Sciences of America v 1942, první Executive Director a
později jeho President (1952-1964).
• Byl expertem polské delegace na Pařížské mírové
konferenci (1918-1919); člen sekretariátu Společnosti
národů (1921-1924); člen Varšavské vědecké
společnosti od 1927; předseda Polské heraldické
společnosti (1930-1939); člen Polské akademie umění
a věd v Krakově (1944–1961).
Haleckého regionalizace
• Vyčlenil 4 makroregiony (Western, West
Central, East Central and Eastern Europe)
• East-Central Europe definoval jako region od
Finska po Řecko, mezi Švédskem, Německem a
Itálií na jedné straně a mezi Ruskem a
Tureckem na straně druhé.
• Dle Haleckého zde vznikla v průběhu dějin řada
států, někdy i rozlehlých a mocných, které ve
spojení se západní střední a západní Evropou
rozvíjely své národní kultury a přispěly k
všeobecnému pokroku evropské civilizace.
Magocsiho regiony
• Paul Robert Magocsi
(nar. 1945) prof. historie a
politologie na University
of Toronto od 1980, člen
Royal Society of Canada
od 1996.
• President Světového
kongresu Rusínů a autor
mnoha knih o rusínské
historii.
• Je maďarského původu.
Michael Foucher
• Michael Foucher (1946, fr. geograf a diplomat)
definoval Middle Europe jako přechodný geopolitický
prostor mezi Západem a Východem, prostor historického
přechodu mezi nimi, ovlivňovaný z obou sfér
• Vyčlenil následující subregiony tvořící Median (Middle)
Europe:
• in the North – Central Europe v užším pojetí (Poland,
Hungary, Czechia, Slovakia, Slovenia, Croatia, Serbia)
• in the South – Central Europe v širším pojetí
(Romania, Bulgaria, Macedonia, Albania),
• Greece už nepovažuje za součást Median Europe, ale s
významnou rolí pro její vývoj
Daniel Călin
• Daniel Călin (rum. Politolog) v Závěrečné zprávě "NATO
and the EU in the Balkans – a Comparison” rozlišuje tři
subregiony Střední Evropy (Middle Europe):
• Northern Middle Europe (Estonia, Latvia and Lithuania
– the Baltic States)
• Central Europe “stricto sensu” (Czechia, Hungary,
Poland and Slovakia)
• South-Eastern Europe (Albania, Bosnia and
Herzegovina, Bulgaria, Croatia, Serbia, Montenegro,
Republic of Macedonia, Romania, Slovenia, plus
kontinentální část Greece a Turkey)
Central Europe Iniciative
• Politická, ekonomická,
kulturní a vědecká
mezinárodní organizace
založená 1989.
• Dnes má 18 členů:
Albania, Austria, Belarus,
Bosnia and Herzegovina,
Bulgaria, Croatia,
Czechia, Hungary, Italy,
Macedonia, Moldova,
Montenegro, Poland,
Romania, Serbia,
Slovakia, Slovenia and
Ukraine.
CEFTA
• Central European Free Trade Association
Italský pohled
Francouzský pohled
Maďarský a bulharský pohled
OSN a CIA Factbook
OSN
• Members of specific
Divisions of the United
Nations Group of Experts
on Geographical
Names:
• R - Eastern Europe,
Northern and Central
Asia Division
• V - East Central and
South-East Europe
Division
Železná opona a
střední Evropa
Železná opona a NATO
Železná opona a
integrační bloky
Integrační bloky západní
Růst EU
Western European Union
WEU (1948)
•
•
•
•
Members
Associate members
Observers
Associate partners
Západní Evropa
National Geographic
/
Samuel Huntington
International Federation of the
Institutes of East-Central Europe
• IFIECE má 4 instituty (Lublin, Prague, Bratislava,
Vilnius), v nichž pracují stovky odborníků ze 7 zemí:
• Belarus
• Czechia
• Hungary
• Lithuania
• Poland
• Slovakia
• Ukraine
• The institutes were established successively after 1990,
with a secretariat in Lublin, to stimulate the debate on
the issue of Central European space between the East
and the West.
East Central European Center
(ECEC)
• East Central European Center na Columbia
University bylo vytvořeno „podporovat studium
20 států ležících mezi Německem a Ruskem a
mezi Baltským a Egejským mořem“.
• Jeho program zahrnuje Albania, Austria,
Belarus, Bosnia, Bulgaria, Croatia, Czechia,
Estonia, Hungary, Latvia, Lithuania, Macedonia,
Moldova, Montenegro, Poland, Romania,
Serbia, Slovakia, Slovenia, Ukraine.
Centre for the Study of Median Europe
(CEEM)
• CEEM definuje Median Europe jako území mezi
Německem a Ruskem, od Baltského regionu po
Balkán.
• Studium však zaměřuje na kultury ne státy: je
jich celkem 18: Bosnian, Bulgarian, Croatian,
Estonian, Finnish, Hungarian, Latvian,
Lithuanian, Macedonian, Montenegrin, Polish,
Romanian, Serbian, Slovakian, Slovenian,
Sorbian, Czech and Ukrainian.
• Oproti ECEC chybí Moldavian, Albanian,
Belorussian, Austrian, ale navíc je Finnish
historie
Proměny ve 20. století
• Před 1. sv. válkou
• Po 1. sv. válce
Národy 1901
1919
Shrnutí
• Pojem střední Evropa byl poprvé patrně užit na
Vídeňském mírovém kongresu, kdy byl takto
označován prostor dnešního Německa a Beneluxu
(Europe intermédiaire).
• Spíše než fyzické uskupení je pojem „Střední Evropa“
symbolem sjednocení, v kontrastu s Východem
reprezentovaném Osmanskou říší a Ruskou říší
• do První světové války se lišil od Západu tím, že byl
tvořen oblastmi relativního politického konzervatismu
oproti liberalismu na Západě (Francie a Británie).
• V 19. století, když se Francie stala republikou a Británie
byla liberální parlamentní monarchií, ve které měl
panovník velmi málo moci, Rakousko-Uhersko a Prusko
(později část Německé říše) na druhou stranu zůstaly
konzervativními monarchiemi, ve kterých panovník a
jeho dvůr hráli ústřední vládní roli, spolu s vlivy církve.
• Zvláštní postavení Střední Evropy (geograficky západní
okraj východní Evropy; historicky a strukturálně
východní okraj Evropy západní) se nejlépe odráželo v
postavení Německa, které se chápalo nacházet v oné
„středové poloze“ (Mittellage) a v době první světové
války vyvinulo koncept Německem ovládaného
středoevropského prostoru, tzv. Mitteleuropa.
• Po První světové, a o to více po Druhé světové válce,
liberální a konzervativní rozdělení mezi Východ a
Západ se narušilo a bylo nahrazeno politickým
rozdělením mezi demokraticky a autokraticky řízené
země.
• Používání pojmu Střední Evropa velmi upadlo
během Studené války, ale v poslední době se
zase používá, hlavně v souvislosti s nedávným
rozšířením Evropské unie.
• Čas od času je možné se setkat s vtipným
prohlášením, že Střední Evropa je část
kontinentu, která je Západoevropany
považována za Východ a Východoevropany
za Západ.
• Pojmem Střední Evropy se v 50. letech 20. století
zabýval např. polský historik Oskar Halecki. Definoval ji
jako zónu přechodu mezi Západem a Východem a
dokonce navrhl vnitřní rozlišení na West a East Central
Europe.
• Během studené války však upadly tyto pojmy v podstatě
do zapomenutí. Na světlo světa se vrátily až v 80. letech,
kdy se jimi začali zabývat maďarští, českoslovenští a
částečně polští disidenti.
• Další autoři zpracovali problematiku středoevropského
regionu pod jinými názvy a v jiném geografickém
rozměru: spojili tři středoevropské země (Polsko,
Československo, Maďarsko) s Balkánem a tento region
označovali Eastern Europe.
• Jiní autoři navazují na Masarykovu koncepci
střední Evropy jako prostoru mezi Německem a
Ruskem a k těmto zemím připojují ještě Pobaltí,
na severu Finsko a na jihu země až po Turecko.
• Jen někteří řadili ke středoevropské trojici
Polsko, Československo a Maďarsko i
Rakousko, zatímco mnozí v tomto souhrnu
rakouské a německé země opomíjejí.
• Politolog Oskar Krejčí analyzuje pojetí střední
Evropy s Německem i bez Německa a člení ji na
severní, vnitřní a jižní zónu od Severního a
Baltského moře po moře Egejské a Baltické.
• Geografové často definují hranice střední
Evropy na severu (Severní Evropa/Skandinávie)
oddělená Baltským mořem a na jihu (Apeninský
poloostrov/Itálie oddělená Alpami).
• Hranice se Západní Evropou a Východní
Evropou jsou geograficky mnohem flexibilnější a
proto se kulturní a geografické definice odlišují
více ve směru Východ-Západ než Sever-Jih.
• Region má velmi významnou polohu a v
současné době je na rozdíl od minulosti
nepochybně výhodnější.
• Křižovatka kulturních a politických vlivů
byla v neustálém pohybu.
• To se odrazilo v průběhu problematických
a často proměnlivých hranic.
• Povrch střední Evropy je velmi rozmanitý. Nalezneme
zde nížiny, vrchoviny i velehory. Z horských celků jsou
zde Alpy, Hercynská pohoří a Karpaty. Karpaty opisují
ve východní části Střední Evropy velký oblouk, jehož
západní konec se dělí na dvě vedlejší větve. Jedna
končí u Dunaje při Bratislavě, druhá sahá k řece v okolí
Ostřihomi.
• Převládá mírné přechodné podnebí a hustá říční síť.
• Původní rostlinný kryt tvořil smíšený les, který byl
převážně přeměněn na zemědělskou půdu. Lesnatost je
proto poměrně nízká a až na výjimky (Šumava,
Bělověžský prales) zde chybí souvislejší lesní porost.
• Přírodní poměry značně ovlivnily rozložení
obyvatel a průmyslu. Nejvyšší koncentrace lidí
se vyskytuje podél řek a v místech současné
nebo bývalé těžby uhlí (Porýní, Horní Slezsko,
Podkrušnohoří).
• Státy střední Evropy se vyznačují vysokou
hustotou zalidnění a rozdrobenou sídelní
strukturou (hustá síť drobných sídel a malých
měst).
• Pokles počtu obyvatel zmírňuje silné
přistěhovalectví, zejména do Švýcarska a
Německa.
• Protože politicko-ekonomicky zařazujeme
Německo, Rakousko, Švýcarsko a
Lichtenštejnsko častěji do Západní Evropy,
někdy se tyto země nepovažují za Střední
Evropu.
• Němci či Rakušané však sami sebe téměř vždy
považují za součást geografické „Střední
Evropy“, ale do politicko-ekonomické „západní
Evropy“.
• Jiné definice mluví o státech střední Evropy jako
o zemích, které svojí kulturou a historií patří k
Západu, ale které byly občas ve sféře vlivu
Východu.
Shrnutí
• Geograficky a historicky do Střední Evropy
patří minimálně: Německo, Rakousko,
Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Polsko,
Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko
• a případně také části států - Vojvodina,
Zakarpatská Ukrajina, Sedmihradsko, část
severní Itálie, chorvatské Posáví
Kontrolní otázka
Které země v žádné
koncepci Střední Evropy
nechyběly?