PDF, 4,1 MB
Transkript
PDF, 4,1 MB
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování ________________________________________________________________________ Kvalitativní vývoj sněhové pokrývky na experimentálním povodí Modrava 2 Diplomová práce Obor: Environmentální modelování Školitel: Ing. Jirka Pavlásek, Ph.D. Zpracovala: Radka Hanková 2008 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jirky Pavláska, Ph.D. a uvedla jsem všechny prameny a publikace, ze kterých jsem čerpala. V Praze dne ......................... ................................................. Poděkování Poděkování patří především Jirkovi Pavláskovi za spoustu cenných rad a nekonečnou trpělivost, osazenstvu laboratoře v Kostelci nad Černými Lesy v čele s Markem Vachem za další spoustu cenných rad a pomoc při analýzách, Zbyňkovi Klose za skalní členství ve výzkumném týmu a celé jeho rodině za poskytnuté zázemí. A také mnoha dalším, ať už se účastnili dobrodružných výprav na Malou Mokrůvku, nebo mi byli oporou v relativním klidu šedého velkoměsta. Diploma thesis: Qualitative development of snow cover on experimental catchment Modrava 2 Abstract Modrava 2 watershed is situated in the Bohemian Forest, one of the rainiest and least polluted regions of the Czech Republic. Persistence of snow cover in the studied area is almost six months and snow-water equivalent often represents one half of the total year precipitation. Chemistry of snowcover and stream water was monitored there during the winter. Samples of each layer of a snowpack were taken in a single snowpit that was extended every week. Physical measurements and descriptions were made and then the snow samples were collected. Stream water was sampled right below the weir. The snow and water samples were analyzed to determine the values of conductivity, total dissolved solids , pH and NH4+, NO3-, Al, Ca2+, Fe, K+, Mg2+, Mn, Na+, P, S04- and Si concentrations. Air masses, that brought the snowfall, were identified using the HYSPLIT Trajectory Model. They were usualy coming from the South-West, West and North-West, less often from the North and rarely from the North-East. Chemical analyzis of the topmost layer of a snowpack combined with the computed backward trajectories of the air masses allowed the identification of the probable origin of the monitored elements. Rise in the solute concentration has been observed in the topmost snowpack layer. Drop in the ionic concentrations has been observed in all layers that were metamorphosed and so were formed by big snow-grains. This winter was mild and temperatures had occasionally risen above zero, so the solutes were slowly leached to other layers and to the soils. Differences between the composition of the layers and ionic concentrations in the snowpack were slightly decreasing during the winter. When the spring melting began, almost all the layers were metamorphosed and their chemistry became similar. Even when the snow was relatively pure, effect on the chemistry of stream water has been observed. Obsah 1.Úvod................................................................................................................................. 2 2.Rešerše ............................................................................................................................. 5 2.1 Obecné charakteristiky oblasti Šumava .................................................................... 5 2.1.1 Geologie............................................................................................................. 5 2.1.2 Geomorfologie ................................................................................................... 6 2.1.3 Pedologie............................................................................................................ 7 2.1.4 Klima.................................................................................................................. 7 2.2 Přehled stanovovaných látek................................................................................... 12 2.2.1 Kovy a polokovy.............................................................................................. 12 2.2.2 Nekovy............................................................................................................. 16 2.3 Kvalitativní vývoj sněhové pokrývky..................................................................... 21 2.3.1 Sněhové srážky ................................................................................................ 21 2.3.2 Sněhová pokrývka............................................................................................ 22 2.3.3 Příklady konkrétních výzkumů ........................................................................ 24 3.Metodika ........................................................................................................................ 26 4. Výsledky ....................................................................................................................... 33 4.1 Původ a složení vzdušných mas.............................................................................. 33 4.2 Kvalitativní vývoj sněhové pokrývky..................................................................... 37 4.2.1 Vývoj struktury sněhové pokrývky.................................................................. 37 4.2.2 Vývoj chemismu sněhové pokrývky a vody ve vodím toku............................ 38 5. Diskuze ......................................................................................................................... 47 5.1 Původ a složení vzdušných mas.............................................................................. 47 5.2 Kvalitativní vývoj sněhové pokrývky..................................................................... 49 5.2.1 Vývoj struktury sněhové pokrývky.................................................................. 49 5.2.2 Vývoj chemismu sněhové pokrývky a vody ve vodním toku.......................... 49 6.Závěr .............................................................................................................................. 55 7. Literatura....................................................................................................................... 57 8. Přílohy........................................................................................................................... 60 1.Úvod Termín „kryosféra“ pochází z latinského výrazu pro ledový chlad či námrazu - „kryos“. Označuje veškeré části planety Země, kde se voda nachází v pevném skupenství. Jedná se o trvale či sezónně zmrzlou půdu, sněhovou pokrývku, mořský led, ledovce atd. Kryosféra je jednou ze součástí celosvětového klimatického systému a s ostatními složkami je úzce propojena, často na principu zpětných vazeb. Ovlivňuje cirkulaci vzduchu, pohyb oceánických proudů, hydrologickou bilanci, toky energie a látek a modeluje povrch Země. Obrázek 1: Rozsah ledové a sněhové pokrývky na severní (a) a jižní (b) polokouli v období svého maxima v březnu, resp. září. (upraveno z UNEP, 2007) Sněhová pokrývka je druhou, po trvale a sezónně zmrzlé půdě nejrozsáhlejší, složkou kryosféry. Rozloha ploch pokrytých sněhem je v období svého maxima přibližně 47 milionů km2, přičemž většina sezónní sněhové pokrývky se nachází na severní polokouli (obr. 1). V zimě pokrývá sníh na severní polokouli 45,2 milionů km2, což je asi 49% celkové rozlohy pevniny, v létě pouze 1,9 milionů km2 (průměrné maximum a minimum z let 1966 až 2004; Lemke et al., 2007). Je tedy zřejmé, že sezónní sněhová pokrývka zdaleka není zanedbatelným činitelem světového klimatu. 2 Obrázek 2: Satelitní snímky rozsahu sněhové pokrývky v zimě (a) a v létě (b). (zdroj Wikipedia, 2008) Sníh a led v horských oblastech jsou zdrojem vody pro více než 1/6 světové populace zejména v oblasti Himálaje a And. Během posledních desetiletí byly sledovány poměrně významné úbytky masy ledovců a míst, kde se sněhová pokrývka nachází i přes letní období, a tento trend se předpokládá i v budoucím vývoji (UNEP, 2007). UNEP (2007) dále uvádí, že průměrný rozsah sněhové pokrývky v jednotlivých měsících klesá v průběhu posledních 40 let na severní polokouli o 1,3% za deset let. Teploty vzduchu v horských oblastech trvale stoupají, což způsobuje posun sněhové čáry do vyšších nadmořských výšek a další změny sněhové pokrývky. Je-li tedy sněhová pokrývka významnou zásobárnou nejen užitkové, ale i pitné vody, a dochází-li k jejímu úbytku, který nemůžeme příliš ovlivnit, stává se velmi aktuálním tématem otázka její kvality. I ve středoevropských podmínkách je tající sníh v horských oblastech významným zdrojem vody. Chemismus sněhové pokrývky a následně i vodních toků v pramenných oblastech je zde ale pravděpodobně poněkud odlišný od výše či severněji položených lokalit, kde jsou předmětem výzkumu především ledovce a sezónní sněhová pokrývka nepodléhající během zimy žádnému tání. Dochází zde totiž k výkyvům teplot během zimy i nad bod mrazu, což poněkud komplikuje situaci při výpočtech zásoby chemických látek na povodí. Složitější je i odhad chemismu sněhové pokrývky, vody z ní odtékající a vody v tocích. 3 Tato práce se zabývá vyhodnocením monitoringu kvalitativního složení sněhové pokrývky na experimentálním povodí Modrava 2. Zájmové území se nachází na Šumavě v okrese Klatovy, 5 km jižně od obce Filipova Huť na hranicích s Bavorskem a rozkládá se na východní části severního svahu Malé Mokrůvky (1330 m n. m.) a na západní části severního svahu Mrtvého vrchu (1254 m n. m.) na ploše zhruba šestnácti hektarů. Toto území se nachází ve srážkově nejbohatší části Šumavy, přičemž téměř polovina ročního úhrnu srážek se zde akumuluje během zimy ve formě souvislé sněhové pokrývky, která zde přetrvává přibližně polovinu roku. Monitoring kvalitativního a kvantitativního vývoje sněhové pokrývky probíhal po celou zimu 2007/2008 v týdenních intervalech. Kvantitativním vývojem sněhové pokrývky se zabývá diplomová práce kolegy Zbyňka Klose. Chemické složení sněhové pokrývky závisí především na složení vzduchových mas přinášejících srážky. Je proto otázkou, odkud tyto masy přicházejí. Další otázkou je dynamika chemických příměsí sněhu. Odpovídá doba jejich setrvání na povodí době setrvání sněhové pokrývky, nebo vykazují určitou nezávislost? Je struktura a složení sněhu homogenní? Poslední, ale pravděpodobně nejdůležitější otázkou je míra vlivu tání na kvalitu vody v potoce. První dvě části kapitoly Rešerše (Obecné charakteristiky oblasti Šumava a Přehled stanovovaných látek) jsou především teoretickými podklady, které poskytují celé práci rámec základních podmínek a zákonitostí. Samotnou rešerší zadané problematiky je pak kapitola Kvalitativní vývoj sněhové pokrývky. 4 2.Rešerše 2.1 Obecné charakteristiky oblasti Šumava1 Šumava je největším národním parkem České Republiky. Národní park Šumava byl vyhlášen 20.3.1991 nařízením vlády ČR č. 163/1991 Sb. na části původní plochy CHKO Šumava, která byla vyhlášena výnosem Ministerstva školství a kultury č. 53855/63 (novelizováno výnosem Ministerstva kultury ČSR č. 5954 ze dne 17.3.1975 Rozloha NP Šumava je 68 064 ha. CHKO Šumava dnes tvoří ochranné pásmo národního parku a rozkládá se na ploše 99 624 ha. 2.1.1 Geologie Šumava je z regionálně geologického pohledu tvořena dvěma základními geologickými jednotkami – moldanubikem a moldanubickým plutonem. Šumavské moldanubikum náleží k tzv. jednotvárné skupině, což znamená, že je tvořeno středně a silně metamorfovanými horninami s převahou pararul a migmatitů bez významnějšího podílu odlišných složek. Stáří moldanubických hornin je obecně zatím nejasné a podle různých autorů se pohybuje v rozmezí od spodního proterozoika až ke staršímu paleozoiku. Moldanubický pluton je ve své šumavské větvi reprezentován několika většími granitovými masivy (prášilský, vyderský, plešný a vyšebrodský masiv) a množstvím drobnějších granitových těles v jejich okolí. Stáří těchto intruzí je obecně variské, svrchnopaleozoické. Žilný doprovod je zastoupen především žulovým porfyrem a žilnou žulou. Kvartérní uloženiny mají převážně polycyklický vývoj a polygenetický charakter. Dominují deluviální uloženiny soliflukčního původu, velmi hojné jsou rašeliny, méně fluviální a deluviofluviální uloženiny, ojedinělé jsou glaciální sedimenty. Kvartérní sedimenty náležejí stratigraficky většinou do pleistocénu a z části do holocénu až recentu. Složení svahových sedimentů je litologicky velice proměnlivé a pohybuje se od hlín po hlinité písky, hlinito-kamenité sedimenty až k blokovým uloženinám různých mocností. Kamenná moře jsou obvykle založena při mrazových srubech. 1 Tato kapitola čerpá především z publikace AOPK „Šumava“ (Mašková, Bufka, Smejkal, 2003) a internetových stránek e NP Šumava (2008). 5 Geologická stavba území Šumavy je ovlivněna nejen existencí velkých těles vyvřelých hornin a uspořádáním moldanubického komplexu, ale také zlomovou tektonikou, především zlomovými zónami s orientací ZSZ-VJV, SSZ-JJV až S-J a SSV-JJZ. Jejich stáří je mladopaleozoické až terciérní. V geologickém vývoji se některé pohyby opakovaly. K jednomu z takových oživení značně přispěla alpinská orogeneze. Jak dokazují seismické záznamy, trvá mírný tektonický neklid na území Šumavy dodnes. 2.1.2 Geomorfologie Celková rozloha Šumavy jako geomorfologického celku je téměř 1700 km2 při délce zhruba 120 km a šířce asi 25 km. Střední nadmořská výška je 921,5 m n. m. a průměrný sklon svahů 7,6°. Pohoří je ukloněné k severovýchodu, horský celek je tvořen velkými megaantiklinálami a megasynklinálami, které jsou porušeny četnými zlomy, s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a na náhorních rovinách a širokých hřbetech, místy s mocným krytem kvartérních zvětralin. Nad rozlehlá horská temena vyčnívají rozptýlené klenby nejvyšších vrcholů o 300 i více metrů. Šumava se zvedá z nadmořské výšky kolem 700 m a její nejvyšší vrcholy (na bavorské straně) přesahují 1400 m n. m. (nejvyšším vrcholem je Velký Javor 1456,0 m n. m., na české straně je to Plechý 1378,3 m n. m.). Jádrem Šumavy jsou Šumavské pláně, rozsáhlá náhorní rovina s nadmořskou výškou okolo 1000 m, z nichž k severozápadu vybíhá Železnorudská hornatina a k jihovýchodu pohraniční hřbet Trojmezenské hornatiny a vnitrozemský hřbet Boubínské a Želnavské hornatiny, které od sebe dělí široká Vltavická brázda. Dnešní polygenetický reliéf šumavské oblasti je výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje, který probíhal v různých fyzickogeografických podmínkách. Na vývoj georeliéfu působily jak pohyby zemské kůry, tak změny podnebí a geomorfologické vlastnosti hornin. Nejvýrazněji se při formování povrchových tvarů Šumavy uplatnily vlivy alpinského vrásnění v třetihorách a zvýšená aktivita vnějších činitelů v průběhu střídání dob ledových a meziledových ve čtvrtohorách. Oblast celé Šumavy byla v podstatě po celý známý geologický vývoj vystavena pouze terigenním, různým destrukčním a veškerým denudačním procesům. V postorogenní historii nebyl zjištěn žádný mořský sedimentační pokryv. 6 2.1.3 Pedologie Oblast Šumavy se přes svůj celkově horský charakter s převahou kyselých substrátů v mnoha směrech odlišuje od jiných pohoří České Republiky. Těmito zvláštnostmi jsou především: • velká střední nadmořská výšky území • relativně zarovnaný povrch • relativně mírnější klima Výsledkem je pozměněná půdní pásmovitost území – jednotlivá pásma zasahují do větších nadmořských výšek, než u jiných pohoří. Uplatňují se zde především litozem (surová půda), ranker (ranker), kambizem modální (hnědá půda), kambizem dystrická (hnědá půda kyselá a hnědá půda velmi kyselá), kryptopodzol (rezivá půda), podzol (podzol), pseudoglej (pseudoglej), stagnoglej (stagnoglej), fluvizem (nivní půda), glej (glej), organozem (rašelinná půda).2 2.1.4 Klima Většina Šumavy patří podle klimatického členění (Quitt, 1971) do chladné oblasti, konkrétně se jedná o mírně chladný až chladný horský region. Podnebí má přechodný charakter mezi oceánickým a kontinentálním s poměrně malými ročními teplotními výkyvy a s poměrně vysokými srážkami rovnoměrně rozloženými během roku. 2.1.4.1 Teplota vzduchu Průměrné roční teploty se pohybují od 6°C (okolo 750 m n. m.) do 3°C (okolo 1300 m n. m.). Z tohoto rozdělení se výrazněji vymykají některé inverzní lokality v údolních a lesních enklávách, které jsou v průměru chladnější než odpovídá vertikální stratifikaci (nejchladnějšími oblastmi jsou mělké terénní sníženiny v Šumavských pláních). Roční teplotní amplituda je potom výraznější v údolích než ve vrcholových polohách. Při zimních inverzích, které jsou zde častým jevem, dosahují aktuální rozdíly teplot údolí či terénních sníženin a blízkých vrcholů běžně až 5°C (ve výjimečných případech až 25°C). Denní chod má maximum kolem 14. hodiny, minimum v době kolem východu slunce. 2 Názvy vycházejí z Taxonomického systému půd ČR z roku 2001, v závorce jsou uvedeny názvy zavedené u půdních map 1:50 000 ČGÚ. 7 V nadmořské výšce 1200 m je ročně kolem sedmdesáti ledových dnů (tmax < 0), mrazových dnů (tmin < 0) je zde kolem stosedmdesáti, ve výškách 700 m je to 40 ledových a 140 mrazových dnů. Vysoko položené inverzní polohy mají ovšem v průměru až 250 mrazových dnů za rok. Ledové dny se vyskytují převážně v zimě, pouze v nejvyšších polohách nad 1200 m n. m. od 2. poloviny září až do začátku května. Mrazové dny se vyskytují na převážné části území po většinu roku kromě července a srpna, ve výše zmiňovaných inverzních polohách ale i v těchto letních měsících. Počet letních dnů (tmax > 25 °C), závisí především na nadmořské výšce a pohybuje se kolem pěti dnů v 1200 m a kolem dvacetipěti dnů v 700 m.. Poloha Šumavy na závětrné straně alpského velehorského masivu a v jeho relativní blízkosti způsobuje při jižním a jihozápadním proudění výrazný fénový efekt, zejména na okrajových vrcholech a severovýchodních svazích jejího vnitrozemského pásma. V důsledku toho jsou tyto polohy v průměru o 0,5 až 0,8°C teplejší a mají o něco méně srážek oproti stejně vysoko položeným lokalitám v jiných českých pohořích. 2.1.4.2 Vlhkost vzduchu Roční průměr relativní vlhkosti se pohybuje kolem 80 % v převážné části oblasti. Pouze při jejím severovýchodním okraji v nižších polohách je tato hodnota poněkud nižší. Roční kolísání je poměrně malé, maximum připadá na prosinec. Minimum na květen až červenec. Denní kolísání je mnohem výraznější než roční, a to zejména v konkávních terénních útvarech. Maximum obvykle nastává ve 2. polovině noci před východem slunce, minimum kolem 14. - 15. hodiny. Absolutního vlhkostního maxima 100 % dosahuje ovzduší zejména ve vysokých polohách poměrně často (při husté mlze, ve srážkách). Absolutní minima klesají za zimních inverzních situací ve vyšších volných polohách až pod 10 %. 2.1.4.3 Vítr Směr a rychlost větru jsou členitým reliéfem Šumavy značně ovlivňovány. Obecně mají nejvyšší průměrné rychlosti volné (nezalesněné) konvexní polohy, a to od 5 do 8 m/s. Naopak v uzavřených hlubších údolích klesá tato průměrná hodnota na 1 až 2 m/s. Ve volných polohách všeobecně převládá západní až jihozápadní směr proudění, nejméně četné jsou směry severní a jihovýchodní. V údolních polohách je proudění usměrňováno podél hlavní osy údolí, v hřebenových polohách se mírně zvyšuje četnost směrů kolmých k ose hřebene. Podobně je směr větru deformován i v terénních sedlech. 8 Na některých místech se projevuje při jasném počasí místní cirkulace: katabatické stékání studeného vzduchu v nočních a ranních hodinách údolím směrem dolů (nejvýrazněji ve Vltavické brázdě) a anabatické denní proudění po svazích a údolími vzhůru (nejvýrazněji na severovýchodních svazích, což je dáno celkovou orientací hlavního masivu Šumavy). Denní chod rychlosti větru s maximem odpoledne a minimem v noci je výraznější v nižších polohách, na vrcholcích a hřebenech je průměrná rychlost větru ve dne i v noci prakticky stejná. Roční chod rychlosti je málo výrazný, maximum připadá na zimu (hlavně v nižších polohách), minimum na druhou polovinu léta. Západní až jihozápadní směr převládá po celý rok, jeho převaha je však výraznější v zimě a v létě, kdežto na jaře jsou více zastoupeny i severní a na podzim i jižní směry. 2.1.4.4 Srážky Průměrné roční srážky se na Šumavě pohybují mezi 800-900 mm na severovýchodním okraji a směrem k hlavnímu hraničnímu hřebeni rychle přibývají a nejvyšších hodnot dosahují při státní hranici –v oblasti jižně od Březníku 1600 mm a více, jinde 1400 - 1500 mm a v oblasti mezi Strážným a Novým Údolím klesají na 1200 - 1100 mm. Toto rozdělení je způsobeno orografickými vlivy při převládajícím západním proudění – na bavorské straně a podél státní hranice vzniká výrazné návětří a severovýchodní svahy se nacházejí v závětří. Rozdělení srážek během roku je v návětrném pásu Šumavy víceméně rovnoměrné s hlavními maximy v červnu a červenci a podružnými v prosinci (v níže položeném sušším závětrném pásu je výrazné pouze letní maximum, období od října do března má vyrovnané, poměrně nízké úhrny). Maximální úhrny připadají v pohraničním pásu na zimu, v nižších oblastech na léto. Krátkodobé extrémní srážky zde často mívají bouřkový charakter – denní úhrny někdy dosahují hodnot i přes 100 mm. Průměrný počet dnů se srážkami má podobné prostorové i časové rozdělení jako úhrny srážek. Pohybuje se od 170 - 180 dní v nejvlhčích do 150 dní v nejsušších polohách. Z toho pak v nejvyšších polohách připadá 80 - 100 dní, tj. zhruba polovina, na srážky tuhé (sníh), v nejnižších polohách se průměrný počet dní se sněžení pohybuje kolem 50 za rok. Sněhové srážky tvoří v centrální Šumavě asi 40% z celkového ročního množství. Nejbohatší sněhové polohy se nacházejí podél státní hranice mezi Debrníkem a Černou 9 horou a mezi Třístoličníkem a Smrčinou, kde sněhová pokrývka přetrvává v průměru 120 – 150 dnů a má mocnost kolem 100 – 150 cm, avšak maxima jsou odhadována na 300 – 400 cm. Nejméně sněhu spadne v nejníže položených polohách na severovýchodním okraji popisované oblasti. Souvislá sněhová pokrývka se vyskytuje v průměru v 90 až 100 dnech za rok v nejnižších polohách a ve více než 200 dnech v polohách nejvyšších. Toto období se souvislou sněhovou pokrývkou bývá zejména v nižších polohách přerušováno i více dny bez sněhové pokrývky. První den se sněhovou pokrývkou připadá v nejnižších polohách na konec října, v nejvyšších polohách na začátek října, zde se však sněhová pokrývka výjimečně může vytvořit i v září. Poslední den se sněhovou pokrývkou připadá v nejnižších polohách obvykle na konec dubna, v nejvyšších polohách na polovinu května, zde však ještě zůstává nesouvislá sněhová pokrývka do konce května a výjimečně až do poloviny června. Největší mohutnost sněhové pokrývky bývá v nižších polohách v únoru, ve vrcholových partiích Šumavy v březnu. Průměrné maximum výšky sněhové pokrývky se pohybuje od 40 cm v nejnižších do 150 a více cm v nejvyšších polohách. Absolutní maxima se v nejnižších polohách pohybují kolem 80 - 100 cm, v nejvyšších polohách vzhledem k naprostému nedostatku údajů ze starší i novější doby možno maxima odhadnout na již výše zmíněných 300 – 400 cm. 2.1.4.5 Hydrologie Celé území Národního parku Šumava je zahrnuto do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), která téměř koresponduje s hranicí CHKO Šumava (nařízením vlády č. 40/1978), podle zákona č. 138/1973 Sb., o vodách. V CHOPAV jsou uplatňována ochranná opatření, jejichž cílem je zabránit snižování vodního potenciálu území, nepříznivým změnám jakosti vod a takovým zásahům do přírodních poměrů, které by mohly negativně ovlivnit vodohospodářskou funkci území (přirozená retenční schopnost a možný zdroj pitné vody). Celkový průměrný odtok z území NP Šumava je 14,1 m3/s. Přitom do Otavy odtéká 61 % uvedeného množství, což je dáno vyšším specifickým odtokem z povodí. Na celkovém odtoku z povodí Labe v profilu státní hranice se podílí odtok z NP Šumava 4,6 %, přitom plocha povodí NP Šumava činí pouze 1,4 % povodí Labe na území ČR. To dokumentuje význam tohoto území jako zdrojové oblasti, kde specifický odtok dosahuje více než trojnásobek průměrné hodnoty specifického odtoku z celého povodí Labe. Příznivé 10 klimatické podmínky a přírodní podmínky s množstvím mokřadních a rašelinných ploch ovlivňují příznivě akumulaci vod v území a regulaci jejich odtoku. To dokazuje malá rozkolísanost odtoků z území, která je 1:15. Hydrologicky náleží většina území k úmoří Severního moře, povodí Labe s hlavními řekami Vltavou a Otavou, které pramení v oblasti šumavských plání v centrální části pohoří, vyznačující se množstvím vrchovišť. Řeka Otava odvodňuje západní část NP Šumava. Vzniká soutokem dvou významných toků - Vydry a Křemelné, v jejichž dolních úsecích je patrná zpětná eroze toků, která vytvořila kaňonovitá, strmá údolí. V horních částech svých toků, a zejména pak přítoky těchto řek, protékají mělčími údolími zarovnaných šumavských hřebenů - ať už jsou to tři zdrojnice Vydry stékající se u Modravy - Modravský, Roklanský a Filipohuťský potok nebo významné přítoky Křemelné - Slatinný a Prášilský potok. Řeka Vltava odvádí vody z jihočeské části NP Šumava a pramení jako Černý potok na východním svahu Černé hory. Po soutoku s Vltavským potokem u Borových Lad se stává Teplou Vltavou, sbírá další přítoky a od Černého Kříže, po soutoku se Studenou Vltavou, se volně meandrujícím tokem blíží Želnavě. Zde již začíná vzdutí Lipenské přehrady, která je nejvýznamnějším umělým vodním dílem v území. 11 2.2 Přehled stanovovaných látek3 2.2.1 Kovy a polokovy Téměř všechny kovy, resp. polokovy jsou alespoň ve stopových množstvích ve vodách přirozeně obsaženy, a to v závislosti na geologických podmínkách. K obohacení dochází stykem vody s horninami a půdou. Kovy a polokovy jsou ve vodách přítomné v rozpuštěné i nerozpuštěné formě. Atmosferické vody ve formě srážek dopadlých na povodí mohou být znečištěné exhalacemi ze spalování fosilních paliv a výfukovými plyny a mohou tak být zdrojem znečištění povrchových vod rtutí, olovem, zinkem, kadmiem aj. Některé kovy, jsou-li přítomné ve vodách, mají i v nízkých koncentracích negativní vliv na zdraví vodních i terestrických organismů včetně člověka. Patří mezi ně především rtuť, kadmium, olovo a arsen. Inhibují růst organismů a činnost enzymů a nepříznivě tak ovlivňují samočistící pochody v přírodních vodách. U živočichů se akumulují v těle a mohou být příčinou akutních nebo chronických onemocnění. Obsah kovů ve vodách je ovlivněn nejenom chemickými, ale, jak se zdá, především fyzikálně-chemickými procesy (adsorpcí). Proto jejich koncentrace ve vodách závisí jednak na chemické a jednak na adsorpční rovnováze, přičemž adsorpční rovnováha je naprosto převažujícím faktorem v případě kovů ve stopových koncentracích. Změny v koncentraci kovů ve vodě závisí na tzv. imobilizačních a remobilizačních procesech (viz. tabulka 2), kterými se kovy buď vážou do tuhých fází (sedimentů), nebo se z nich naopak uvolňují. Tabulka 1: Přehled procesů ovlivňujících koncentraci kovů ve vodě. imobilizační procesy remobilizační procesy 3 ▪ alkalizace vody ▪ oxidace ▪ adsorpce na tuhých fázích ▪ inkorporace do biomasy ▪ acidifikace vody ▪ redukce ▪ komplexace ▪ desorpce ▪ uvolňování z odumřelé biomasy Tato kapitola čerpá z knihy Pavla Pittera Hydrochemie (1999). 12 Kovy a polokovy lze rozdělit podle hygienické závadnosti následujícím způsobem: • toxické: Hg, Cd, Pb, As, Se, Be, V, Ni, Ba, Ag, Zn • s karcinogenním nebo teratogenním účinkem: As, Cd, CrVI, Ni, Be • vykazující chronickou toxicitu: Hg, Cd, Pb, As • ovlivňující organoleptické vlastnosti vody: Mn, Fe, Cu, Zn Toxicita kovů závisí na teplotě, hodnotě pH a celkovém složení vody, které ovlivňují jejich speciaci. Toxicky většinou působí především jednoduché iontové formy. Anorganické a organické komplexy jsou většinou méně toxické. U směsí kovů se mohou jejich toxické účinky sčítat, zesilovat i zeslabovat. Toxičtěji se projevují jednotlivé složky například ve směsích Cd+Zn, Ni+Zn nebo Hg+Cu. Hg, Pb, Se, Cu, Zn a další kovy mají významnou bioakumulační schopnost, což znamená, že se snadno hromadí v sedimentech a ve vodní flóře a fauně. Buňky se o tyto kovy obohacují tzv. aktivním přestupem (proti koncentračnímu gradientu), který je nevratný. Genezi a formy výskytu jednotlivých prvků ve vodách uvádí Pitter (1999). Sodík a draslík Vyskytují se ve všech přírodních vodách, patří mezi čtyři základní kationty přírodních a užitkových vod. Koncentrace sodíku je ve vodách až na výjimky vždy vyšší, než koncentrace draslíku. Nejnižší poměr bývá v atmosferických vodách. Koncentrace Na a K se obvykle pohybuje v setinách až desetinách mg l-1 v atmosferických vodách, v povrchových a podzemních vodách v jednotkách až desítkách mg l-1. Sodík a draslík nejsou v povrchových a podzemních vodách hygienicky významné a jejich koncentrace není limitována. Vápník a hořčík Patří mezi čtyři základní kationty přírodních a užitkových vod. Koncentrace vápníku obvykle převyšuje koncentraci hořčíku. V neznečištěných atmosferických vodách bývají koncentrace vápníku a hořčíku obvykle menší než 1 mg l-1. V prostých povrchových a podzemních vodách se koncentrace 13 vápníku pohybuje řádově od desítek do několika set mg l-1, koncentrace hořčíku se pohybuje od jednotek do několika desítek mg l-1. Z hygienického hlediska nejsou vápník a hořčík příliš významné. Hliník Vlivem kyselých srážek se zvyšuje migrace hliníku v půdě, což je také jedna z příčin vzrůstu koncentrace hliníku v podzemních a povrchových vodách. Koncentrace hliníku v prostých podzemních a povrchových vodách se pohybují obvykle jen v setinách až desetinách mg l-1. Hliník je toxický pro ryby a vodní organismy (v koncentracích nad 0,5 mg l-1 u nejcitlivějších), což se může projevit v acidifikovaných vodách v důsledku kyselých srážek. Toxicita záleží na formách výskytu hliníku – komplexní formy jsou méně toxické než jednoduché ionty. Toxicitu pro ryby snižuje i přítomnost křemíku (záleží na pH a poměru Al:Si), ovlivňuje ji i celkové složené vody (v málo mineralizovaných vodách jsou účinky prokazatelnější). Dále byla prokázána fytotoxicita. Pro člověka může být vysoký obsah hliníku škodlivý pro jeho možné neurotoxické účinky. Neurotoxicita hliníku ovšem ještě nebyla jednoznačně prokázána. Železo V malých koncentracích je běžnou součástí přírodních vod. Koncentrace železa obvykle převyšuje koncentraci manganu. V povrchových vodách se železo vyskytuje v setinách až desetinách mg l-1. Voda většiny toků ČR obsahuje železa méně než 0,5 mg l-1.V podzemních vodách se může vyskytovat rozpuštěné železo v oxidačním stupni II v koncentracích dosahujících i desítek mg l-1. Železo je závadné ve vodě určené pro chov ryb (v koncentracích vyšších než 0,1 mg l-1), neboť FeII se na alkalicky reagujících žábrách oxiduje a hydrolyzuje a nerozpustné sloučeniny v oxidačním stupni III pokrývají žaberní lístky a snižují respirační plochu žaber, takže může dojít až k úhynu ryb udušením. Mangan Zvýšená koncentrace železa bývá v přírodních vodách doprovázena i zvýšenou koncentrací manganu. Ta bývá zřídka vyšší než 1 mg l-1. Koncentrace v podzemních vodách jsou větší než ve vodách povrchových, kde probíhají oxidační procesy. 14 Mangan je nezbytný pro rostliny i živočichy. V koncentracích vyskytujících se v přírodních vodách je zdravotně nezávadný, ale významně ovlivňuje organoleptické4 vlastnosti vody. Měď V prostých povrchových a podzemních vodách se koncentrace pohybují řádově v jednotkách až desítkách µg l-1. Měď patří mezi esenciální prvky pro lidský organismus, onemocnění způsobená požíváním vody s obsahem mědi nejsou známa. Pro vodní organismy je ovšem značně toxická a to už od koncentrace 0,05 mg l-1. Zinek V prostých podzemních a povrchových vodách bývá zinek přítomen obvykle v koncentračním rozmezí od 5 do 200 µg l-1. Zinek patří mezi esenciální stopové prvky pro lidi, zvířata i rostliny. Jeho nedostatek může být příčinou řady zdravotních problémů, proto je jeho přítomnost ve vodách z hygienického hlediska málo závadná. Ve větších koncentracích (nad 5 mg l-1) ovšem ovlivňuje chuť vody. Zinek je značně toxický pro ryby a jiné vodní organismy a to už od koncentrací řádově desetin mg l-1. Míra toxicity závisí na formách výskytu ve vodě a přípustná koncentrace pro jednotlivé organismy se může značně lišit v závislosti na celkovém složení vody. Kadmium Kadmium ve vodě doprovází zinek, avšak v podstatně menších koncentracích. Kadmium je velmi nebezpečným jedem, z kovů je toxičtější pouze rtuť. Značně se kumuluje v biomase, setrvává v těle velmi dlouho, detoxikace je pomalá a hrozí nebezpečí chronických otrav. Ukládá se do kůry nadledvinek a způsobuje jejich disfunkci, způsobuje odvápňování kostí a předpokládají se jeho karcinogenní účinky při inhalaci. Dále zesiluje toxické účinky jiných kovů jako Cu a Zn. Je velmi toxické pro vodní organismy již od koncentrací řádově v jednotkách µg l-1. Toxicky působí především jednouchý ion. Míra toxicity závisí na formách výskytu ve 4 Vlastnosti zjistitelné smyslovými orgány – teplota, barva, zákal, pach a chuť. 15 vodě a přípustná koncentrace pro jednotlivé organismy se může značně lišit v závislosti na celkovém složení vody. Rtuť Ve vodách se přirozeně nachází v koncentraci řádově desetin µg l-1. Působí všeobecně toxicky. Hromadí se v játrech, ledvinách a mozku, je ledvinovým a nervovým jedem kumulativního charakteru, má gonádotropní účinky5. Při otravě vyššími koncentracemi dochází k vážným poruchám centrálního nervového systému a kromě mentálních poruch může dojít až k úplnému ochrnutí. Organické sloučeniny rtuti mají mimořádně velkou schopnost akumulovat se v organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Olovo Koncentrace v přírodních vodách je řádově v jednotkách až desítkách µg l-1. Má velkou schopnost hromadit v sedimentech a biomase a je velmi toxické. Váže se na některé enzymy, inhibuje tvorbu hemoglobinu, působí neurotoxicky a je považováno za potenciální karcinogen. V lidském organismu se olovo hromadí především v kostech. Jako u jiných kovů závisí jeho toxicita pro vodní organismy na celkovém složení vody. Nejpřísnější omezení je pro chov lososovitých ryb – maximální přípustná koncentrace je cca 0,004 mg l-1. Křemík Křemík se v přírodních vodách vyskytuje řádově v jednotkách až desítkách mg l-1. Hygienicky je málo významný. 2.2.2 Nekovy 2.2.2.1 Sloučeniny síry Přeměny anorganických sloučenin síry lze znázornit následovně: ← převážně biochemická redukce S-II ↔ S0 ↔ S2IIO32- ↔ SIVO32- ↔ SVIO42- → biochemická nebo i chemická oxidace 5 Ovlivňuje činnost pohlavních žláz. 16 K biochemické redukci síranů v neutrálním a alkalickém prostředí je zapotřebí značně záporných hodnot oxidačně-redukčního potenciálu (anaerobních podmínek). Proto se ve vodách redukují dusičnany na elementární dusík dříve než sírany na sulfidy. Konečným produktem oxidace sloučenin síry vodách jsou sírany a konečným produktem redukce sulfan a jeho iontové formy. Biochemická oxidace probíhá za přítomnosti bezbarvých, purpurových nebo zelených sirných bakterií, např. rodu Beggiatoa a Chromatium. V silně kyselém prostředí vod z okolí nalezišť sulfidických rud se na oxidaci sulfanu podílejí acidorezistentní bakterie rodu Thiobacillus a Thiobacterium. Sirné bakterie patří mezi chemolitotrofní organismy. Chemická oxidace sulfanu a jeho iontových forem ve vodě je složitým procesem, jehož meziprodukty mohou být elementární síra, thiosírany, siřičitany a pravděpodobně i polysulfidy. Rychlost reakce závisí na teplotě, pH (v alkalickém prostředí se sulfidy oxidují snáze a oxidace probíhá rychleji), počáteční koncentraci sulfidů a katalytickém účinku kovů6 a některých organických látek (fenoly, aldehydy). Elementární síra se vylučuje v koloidní disperzi pouze v úzkém rozmezí hodnot pH a oxidačně-redukčního potenciálu, zejména v kyselém až neutrálním prostředí. Sírany jsou v oxických a anoxických podmínkách ve vodě stabilní, na sulfidy se biochemicky redukují teprve v anaerobním prostředí při značně záporných hodnotách oxidačně-redukčního potenciálu. Redukce síranů je především biochemický proces (chemická redukce je možná teprve při teplotách od 250°C) způsobený bakteriemi rodu Desulfovibrio, které se běžně vyskytují v sedimentech, zahnívajících povrchových vodách a v redukčních zónách hlubších horizontů podzemních vod. Ve vodách ovšem musí být vyčerpán rozpuštěný kyslík a dusičnany, které se redukují přednostně. Vzhledem k tomu, že se jedná o bakterie chemoorganotrofní, vyžadují alespoň malé koncentrace organické hmoty jako zdroj organického uhlíku. Sírany Patří mezi hlavní anionty přírodních vod. Atmosferické vody obsahují sírany v jednotkách mg l-1, ale v průmyslových oblastech se mohou jejich koncentrace pohybovat i v desítkách mg l-1. Podzemní a povrchové vody obsahují sírany v koncentraci řádově desítek až stovek mg l-1. 6 Sloučeniny Mn, Ni, Co, Cu, Fe jsou schopny zkrátit dobu oxidace z několika dnů na pouhých několik minut. 17 V běžných koncentracích nemají sírany ve vodách hygienický význam, při zvýšených koncentracích ovlivňují organoleptické vlastnosti vody a v kombinaci s vyššími koncentracemi hořčíku a sodíku způsobuje, že má voda projímavé účinky. 2.2.2.2 Sloučeniny fosforu7 Vzhledem k tvorbě málo rozpustných fosforečnanů s Ca, Mg, Fe, Al a pod. a vzhledem k jejich významné chemisorpci na tuhých fázích (hlinitokřemičitanech, hydratovaných oxidech kovů či sedimentech) se fosforečnany vyskytují ve vodách jen ve velmi malých koncentracích (desetiny mg l-1 a méně). Z přírodních vod jsou na fosforečnany bohatší vody z rašelinišť, kde může být koncentrace fosforu až 0,4 mg l-1 (původ je v rozkladu rostlinné biomasy). Málo rozpustné fosforečnany mají velký význam v hydrochemii, protože ovlivňují zbytkové koncentrace fosforu ve vodách. Chemie srážení fosforu je poměrně komplikovaná, protože nevznikají pouze chemická individua, ale uplatňuje se i sorpce a koprecipitace, takže vzniklé sraženiny nemají stechiometrické složení. Chemii srážení fosforečnanů výše uvedených prvků uvádí Pitter (1999). Sloučeniny fosforu jsou jedním z nejvýznamnějších článků v přírodním koloběhu látek. Jsou nezbytné pro nižší i vyšší organismy. Přeměňují je na organicky vázaný fosfor, který se po jejich úhynu opět uvolňuje do prostředí. Fosfor hraje klíčovou roli v eutrofizaci povrchových vod – významně se uplatňuje při růstu řas a sinic. Proto jsou jeho koncentrace v období intenzivní fotosyntetické asimilace v letním období ve stojatých vodách nejmenší. Hygienický význam fosforečnanů ve vodách je malý. 2.2.2.3 Sloučeniny dusíku Dusík patří spolu s fosforem mezi nejdůležitější makrobiogenní prvky. Patří do skupiny nutrientů, které jsou nezbytné pro rozvoj mikroorganismů a uplatňuje se při všech biologických procesech ve vodách. Sloučeniny dusíku jsou ve vodách málo stabilní a podléhají v závislosti na oxidačněredukčním potenciálu a hodnotě pH zejména biochemickým přeměnám. Dusičnany jsou stabilní při relativně vysokých hodnotách oxidačně-redukčního potenciálu, nicméně 7 Hmotnostní koncentraci sloučenin fosforu doporučuje Pitter (1999) udávat ve formě prvku (P). Pro vodohospodářskou a hydrochemickou praxi je významný právě celkový obsah tohoto prvku, nikoliv iontů PO43- či HPO42-. 18 v anoxických podmínkách mohou podléhat redukci na elementární dusík. K redukci až na amoniakální dusík je zapotřebí značně záporných hodnot oxidačně-redukčního potenciálu. Fixace dusíku (přeměna na organicky vázaný dusík bakteriemi a sinicemi) probíhá ve vodách jen v malé míře. Biochemickými přeměnami anorganických forem dusíku jsou nitrifikace a denitrifikace. Nitrifikací rozumíme oxidaci amoniakálního dusíku na dusitany až dusičnany, která je způsobena autotrofními (litotrofními) a výjimečně i organotrofními organismy. Chemolititrofní organismy využívají jako zdroj uhlíku CO2 a jako zdroj energie právě amoniakální dusík. Množství získané energie je ovšem velmi malé, proto je malá i specifická tvorba nové biomasy těchto organismů. Jedná se o druhy Nitrosomonas, která přeměňuje amoniakální dusík na dusitany a Nitrobacter, která přeměňuje dusitany na dusičnany. Oba tyto mikroorganismy se hromadí v půdě, dnových sedimentech a na nerozpuštěných látkách ve vodě, proto ve vodách a v půdě v oxických podmínkách probíhá nitrifikace velmi snadno. Díky přítomnosti obou mikroorganismů jsou ve vodě dusitany přítomny jen v malých koncentracích a nehromadí se, ale jsou přeměňovány dále na dusičnany. Nitrifikaci lze znázornit následujícími rovnicemi: 2 NH3 + 3 O2 = 2 NO2- + 2 H+ + 2 H2O 2 NO2- + 2 O2 = 2 NO3Výslednou rovnici oxidace amoniakálního dusíku na dusičnanový dusík lze vyjádřit: NH3 + 2 O2 = NO3- + H+ + H2O NH4+ + 2 O2 = NO3- + 2 H+ + H2O Dochází tedy k uvolňování vodíkových kationtů a tím k okyselování prostředí. V anoxických podmínkách dochází k denitrifikaci na elementární dusík (výjimečně na oxidy dusíku) organotrofními, striktně i fakultativně anaerobními mikroby jako Pseudomonas, Achromobacter či Micrococcus. Denitrifikaci schematicky popisují rovnice: 5 CH3OH + 6 NO3- = 5 CO2 + 3 N2 + 7 H2O + 6 OH5 C6H12O6 + 24 NO3- = 12 N2 + 18 H2O + 30 CO2 + 24 OHDochází tedy k uvolňování hydroxidových aniontů¨a tím k alkalizaci prostředí. 19 Amoniakální dusík (NH3, NH4+) V přírodních podzemních a povrchových vodách se nachází v koncentracích desetin, maximálně jednotek mg l-1. Atmosferické vody jsou na amoniakální dusík relativně bohaté – obsahují jej v jednotkách až desítkách (v průmyslových oblastech) mg l-1. Ve vodách je jeho obsah značně nestálý, neboť podléhá nitrifikaci. Je indikátorem fekálního znečištění vod. I v nízkých koncentracích (od 0,01 mg l-1)je toxický pro ryby – ovšem pouze v nedisociované formě NH3. Při intoxikaci ryb jsou nejvýraznější nervové příznaky. Dusitany Jsou především nestálými meziprodukty biochemických a chemických transformací dusíku. Ve vyšších koncentracích způsobují methemoglobinaemii8. Při vysoké kyselosti prostředí reaguje kyselina dusitá se sekundárními aminy za vzniku N-nitrosoaminů, které jsou potencionálními karcinogeny. Takové prostředí je například v žaludku, kde mohou sekundární aminy vznikat rozkladem organických dusíkatých látek (při pH žaludečních šťáv asi 1,5). Působí toxicky na ryby (způsobují methemoglobinaemii), míra toxicity ovšem záleží na celkovém složení vody. Přípustnou koncentrací jsou řádově setiny mg l-1. Dusičnany Vyskytují se téměř ve všech vodách a patří mezi hlavní anionty přírodních vod. Jejich koncentrace se pohybují řádově v jednotkách až desítkách mg l-1 a mění se mimo jiné i v závislosti na vegetačním období. Za oxických podmínek jsou stabilní, za anoxických podléhají denitrifikaci. Díky své nízké sorpční schopnosti mohou pronikat půdou i do vzdálených míst a kontaminovat podzemní vody. Samy o sobě jsou dusičnany málo toxické, ale v trávicím traktu se mohou redukovat na dusitany, které poté způsobují methemoglobinaemii. 8 Dusitany reagují s hemoglobinem na methemoglobin, který není schopen vázat a přenášet kyslík. Tímto onemocněním jsou ohroženi především novorozenci do 3 měsíců věku (dusičnanová alimentární methemoglobinaemie). Jejich krev totiž obsahuje tzv. fetální hemoglobin F, který je přeměňován na methemoglobin snáze než hemoglobin A obsažený v krvi starších dětí a dospělých. Přirozená hladina methemoglobinu v krvi je asi 1%. Zvýšený obsah na 10-20% se projevuje cyanózou (šedomodrým zbarvením okrajových částí těla způsobeným jejich nedostatečným okysličením) a tachykardií (zrychlenou srdeční činností). Při obsahu methemoglobinu nad 20% se přidávají křeče a průjmy. Obsah vyšší než 50% je letální. 20 2.3 Kvalitativní vývoj sněhové pokrývky 2.3.1 Sněhové srážky Sněhové vločky, které se později mění ve sněhová zrna, procházejí několika procesy, které určují jejich momentální chemické složení. Zpočátku je jejich složení identické se složením ledových jader nutných pro jejich vznik. Během pádu k zemskému povrchu se na ně váží další chemické látky, které jsou přítomné v atmosféře ve formě aerosolů. Na zemském povrchu se stávají součástí sněhové pokrývky, ve které se mění ve sněhová zrna. Sněhová pokrývka pak prodělává během svého vývoje a stárnutí další změny fyzikálních i chemických vlastností. Vývojem tvaru a velikosti krystalů v závislosti na obsahu tekuté vody ve sněhové pokrývce, teplotě a teplotním gradientu se zabývá např. Colbeck (1982 in Singh, 2001). Obsah jednotlivých chemických složek v padajícím sněhu podle Richardse (1972 in Singh, 2001) ovlivňují především: • původ vzduchových mas – nad oceány se ve vzduchu nachází relativně více částic pocházejících z mořských solí, zatímco nad kontinenty je relativně více prachových částic, • fyziografický efekt – ve větších výškách je nižší koncentrace aerosolů, • místní klima – v oblastech se suchým klimatem je přítomné větší množství aerosolů než v oblastech s klimatem humidním, • lokální zdroje znečištění – industriální zdroje, vulkány a podobně, • blesky, meteorický prach a solární termonukleární reakce – tyto zdroje jsou ovšem stále předmětem výzkumu a diskuzí. Sněhové krystaly padají k zemi menší rychlostí než dešťové kapky a cestu k zemskému povrchu vykonávají po delší dráze, což vede k jejich delší expozici polutantům - jsou tak lepším indikátorem jejich přítomnosti v ovzduší. Mají navíc oproti dešťovým kapkám větší relativní povrch, což dále zvyšuje jejich schopnost vymývat z ovzduší znečišťující látky. Tato schopnost nezávisí na tvaru krystalů a je nepřímo úměrná jejich průměru (Sood and Jackson, 1970 in Singh, 2001). Sněhová pokrývka je poté vystavena ještě suché depozici, obsah znečišťujících látek tedy stoupá (nejvýrazněji v průmyslových oblastech). 21 Složení a množství mokré depozice se může podstatně měnit s typem srážek. Na východě severoamerického kontinentu byl ve sněhových srážkách zjištěn podstatně větší podíl dusičnanů a síranů než ve srážkách dešťových (Chan et al., 1987 in Singh, 2001), což má za následek acidifikaci povodí v období tání a následné okyselování toků a jezer v období tání (Bales et al., 1993; Stoddard, 1995). 2.3.2 Sněhová pokrývka Nejranější studie se zabývaly především vývojem kyselosti sněhové pokrývky (Clement, 1966). Během vývoje a stárnutí sněhové pokrývky dochází k vymývání chemických látek. Děje se tak dvěma základními procesy – frakcionací a preferenčním vymýváním. Frakcionace Tento proces zahrnuje relativní obohacení vody odtékající ze sněhové pokrývky v prvních fázích tání chemickými látkami. Jak uvádí Singh (2001), v minulosti bylo provedeno mnoho terénních i laboratorních pokusů dokazujících, že na začátku období tání jsou koncentrace iontů znečišťujících látek několikanásobně vyšší, než průměrné koncentrace v celé sněhové pokrývce (Johannessen et al., 1977). Podle Semkina a Jefferiese (1986 in Singh, 2001) se více než 50% iontů uvolní během prvních 30% tání. Williams a Melack (1991) aznamenali na horském povodí v pohoří Sierra Nevada (USA) epizodní zvýšení koncentrací rozpuštěných iontů ve vodě odtékající z tajícího sněhu (dále bude používán krásný nový termín Ing. Jirky Pavláska, PhD. „sněhotajná voda“, resp. její zkratka STV) s počátečními koncentracemi dvakrát až dvanáctkrát vyššími, než byly průměrné koncentrace ve sněhové pokrývce. Tento jev vychází ze skutečnosti, že znečišťující látky jsou na ledové krystaly poměrně volně vázány a při rekrystalizaci se nesnadno zabudovávají do nové krystalové mřížky ledových zrn. Během vývoje sněhu tak migrují k povrchu jednotlivých zrn (Colbeck, 1981 in Singh, 2001). Děje se tak následujícím způsobem: • Molekuly vody se ve sněhové pokrývce pohybují díky sublimaci. Rekrystalizace ledu z plynné fáze vede k oddělení jednotlivých iontů znečišťujících látek a jejich odloučení na povrch nově vznikajících zrn (Dozier a Melack, 1989). • Uvnitř sněhové pokrývky dochází k tání a opětovnému mrznutí, což zvyšuje koncentraci chemických příměsí ve volné vodě vznikající v pórech, která se 22 následně stává podstatnou částí prvních fází odtoku STV (Colbeck, 1981 in Singh, 2001; Bales et al., 1989; Williams a Melack, 1991). Množství volné vody obohacené o chemické látky navíc během stárnutí sněhové pokrývky vzrůstá. Koncentrace iontů v STV je reprezentována bezrozměrným faktorem koncentrace definovaným jako poměr aktuální koncentrace chemických látek v STV vůči jejich koncentraci v původní sněhové pokrývce. Tranter (1991 in Singh, 2001) upřesnil jeho typické hodnoty na 2 - 6, které poté, co odtálo cca 50% sněhové pokrývky, klesaly až hodnotám 0,2 - 0,5. Maximální koncentrace iontů znečišťujících látek v STV byly nepřímo úměrné míře tání. (Při pomalém tání odtéká především volná voda z pórů, při rychlém tání tají i sněhová zrna, která jsou relativně „čistší“ a dochází tak k „naředění“ STV.) Vymývání chemických látek bylo v počáteční fázi shledáno heterogenním především kvůli vzniku preferenčních cest ve sněhové pokrývce (Marsh a Pomery, 1993 in Singh, 2001). Díky výše popsaným procesům má raná fáze odtoku STV významný vliv na kvalitu vody ve vodních tocích a jezerech. Problém acidifikace vodních toků a jezer byl podle Singha (2001) zkoumán především v USA, Kanadě, v Norsku a ve Švédsku a jeho hlavní příčinou bylo shledáno právě uvolňování vysokých koncentrací chemických látek v první fázi tání sněhové pokrývky. Pro popis a predikci vlivu odtoku STV na chemismus vody a vodní organismy horských povodí je dále nezbytné kvantifikovat zásobu chemických látek na povodí a znát interakci odtoku STV a půdního prostředí. Preferenční vymývání Voda v tekutém skupenství, která protéká sněhovou pokrývkou, poté snadno vymývá rozpustné látky. Ionty jednotlivých látek se ovšem nevymývají stejně rychle. Dochází k preferenčnímu vymývání – ionty některých látek se vymývají dříve než jiných (Dozier a Melack, 1989). Obecně jsou dříve vymývány síranové a dusičnanové ionty před ionty chloridovými (Brimblecombe et al., 1985 in Singh, 2001). Jedna z hypotéz praví, že důvodem je odlišné umístění jednotlivých iontů v krystalech. Například krystaly vzniklé nad oceány, tedy z aerosolů obsahujících mořskou sůl, obsahují od počátku ve své mřížce ionty Cl-, naopak NO3- a SO4- získávají až při transportu atmosférou. Proto jsou SO4- a NO3- vymývány dříve než Cl- (Tsiouris et al., 1985 in Singh, 2001; Tranter et al., 1986 in 23 Singh, 2001). Brimbelcombe et al. (1987 in Singh, 2001) se zabýval vymýváním kationtů – jeho studie předkládá pořadí kationtů K+>Ca2+>Mg2+>Na+. Studie se ovšem v názorech na pořadí vymývaných iontů velmi různí. Je však zřejmé, že nejméně mobilními ionty jsou Na+ a Cl-, což může být způsobeno jejich větší rozpustností v ledu oproti ostatním iontům. 2.3.3 Příklady konkrétních výzkumů Kyselost sněhové pokrývky Kyselostí sněhové pokrývky se zabýval Clement (1966). Pozoroval vzestup pH následující po vzestupu teplot a vzestup pH s transformací sněhových zrn. Celkově tedy zaznamenal vzestupný trend vývoje pH během stárnutí sněhu v průběhu zimy. Kvalita vzduchových mas Kvalitou vzduchových mas a znečištěním atmosferické depozice se zabývá dlouhodobý projekt monitoringu sněhové pokrývky v Rocky Mountains (Ingersoll et al., 2001). K určení kvalitativních parametrů vzduchových mas se používal jediný vzorek odebraný z celého profilu sněhové pokrývky před začátkem jarního tání v místech, kde je tání sněhu v průběhu zimy zanedbatelně malé. V kopaných sondách byla měřena teplota jednotlivých vrstev, popisována jejich struktura (velikost krystalů sněhu, jejich typ a tvrdost vrstvy) a pozorovány vrstvy ledu, příznaky tání a nasycenost půdy, aby bylo ověřeno, že tání ještě nezačalo a odebraný vzorek může být považován za reprezentativní vzorek atmosferické depozice za uplynulou zimu. Kvůli vyloučení možné kontaminace vzorků nebylo vzorkováno svrchních 5 a spodních 10 cm sněhové pokrývky. Vymývání iontů ze sněhové pokrývky Vymýváním iontů na mezo- a mikroúrovni se v laboratorních podmínkách zabývali Bales et al. (1989). Dokázali, že pro koncentraci látek v STV odtékající ze spodní plochy sněhové pokrývky je velmi důležité, jaké je počáteční rozmístění látek v profilu a v jednotlivých sněhových zrnech. Tracery (kyseliny a soli) byly umístěny do homogenního bloku sněhu o výšce 40 cm. Látky umístěné navrchu bloku se vyluhovaly ve značném předstihu před látkami rovnoměrně rozmístěnými v celém profilu. Přibližně 80% solí umístěných ve svrchní části bloku bylo vymyto prvními 20% STV, ze střední části se s těmito 20% STV vymylo 70% solí. Transport příměsí na povrch zrn během vývoje sněhové pokrývky a na povrch shluků zrn vznikajících díky tání a mrznutí urychloval jejich vymývání. 24 Chemické složení sněhové pokrývky a vody ve vodních tocích Studium chemického složení sněhové pokrývky a vody ve vodních tocích prováděli Ahmad a Hasnain (2001). Na povodí o rozloze 53 km2, jednom z pramenišť Gangy, dominovaly ionty Ca2+, Na2+, NO3-, SO4- a HCO3-. Složení vody ve vodních tocích ukázalo, že STV značně mění své složení při průchodu půdním prostředím. 25 3.Metodika Charakter zájmového území popisuje Pavlásek et al. (2006). Experimentální povodí Modrava 2 se nachází na severním svahu Malé Mokrůvky v pramenné oblasti Ptačího potoka (hydrologické pořadí povodí 1-08-01-002) 5 km jižně od Filipovy Huti na hranici s Bavorskem. Místní název lokality je „Medvědí doupě“. Po kůrovcové kalamitě byla v této lokalitě povolena těžba napadeného smrkového porostu. Původní smrkový porost byl starý přibližně 160 let a na části plochy se vyskytoval porost starý 26 let. Porost rovnoměrně pokrýval celou plochu povodí. Po těžbě byla paseka zalesněna smrkem a částečně jeřábem a klenem. V současné době tvoří povrch terénu vysazené a náletové dřeviny, travní porost, tlející větve a pařezy, které zde zbyly po těžbě. Půdní horizont je tvořen skeletovitým mělkým humózním horizontem, ve kterém jsou větve a kořeny v různém stupni rozkladu, a pod ním je zvětralá granitová matečná hornina, která místy vystupuje na povrch. Vybrané charakteristiky území shrnuje Tabulka 1: Tabulka 1: Vybrané charakteristiky experimentálního povodí Modrava 2. Vybrané charakteristiky experimentálního povodí Modrava 2 Lokalita Pod Malou Mokrůvkou Lesní pokryv Paseka 2 Plocha povodí 0,16 km Min. nadmořská výška (uzávěrový profil) 1197 m n.m. Max. nadmořská výška (vrchol M. Mokrůvky) 1330 m n.m. Stř. nadmořská výška 1247 m n.m. Délka údolnice 0,745 km Sklon svahů 0,21 Hloubka půdního profilu 0,2 - 0,3 m Souřadnice GPS (vrchol M. Mokrůvky) 48°58'10.489"N, 13°30'25.721"E Z geologického hlediska se zájmové území nachází v oblasti vyderského granitového masivu tvořeného moldanubickým plutonem, v horní části povodí je zastoupena pararula (zejména pod vrcholem Malé Mokrůvky). V severovýchodním svahu Malé Mokrůvky se nachází nivační mísa9. 9 Nivační mísa je útvar vzniklý činností sněhu (sněhovou erozí). Nivace je termín označující konstrukční a destrukční činnost sněhu. Nejvýrazněji se uplatňují tzv. sněžníky – plochy sněhu přetrvávající i po roztátí sněhové pokrývky, které mohou být sezónního i trvalého (neroztají 2 i více let) rázu. Sněžníky působí na své okolí vlivem mrazového zvětrávání, tavných vod a supraniválních pochodů (na povrchu sněžníků se nachází váty sníh, jehož zrna mají při teplotě -45°C tvrdost 6 a působí tak abrazivně např. na výchozy některých hornin). (Geologie, 2008) 26 Z půd jsou zde zastoupeny podzosoly – podzol a kryptopodzol. Tyto půdní typy se vyznačují nízkým pH a vysokým obsahem oxidů železa a hliníku, které jsou značně mobilní. Obrázek 3: Poloha experimentálního povodí Modrava 2. 27 K identifikaci původu vzduchových mas přinášejících srážky, byl použit model HYSPLIT (HYbrid Single-Particle Lagrangian Integrated Trajectory). Tento model slouží (mimo jiné) k odvozování reálných přenosových trajektorií částic v mezní vrstvě atmosféry na základě archivních dat z polárních družic NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration). Pro časové zařazení srážkových událostí byla využita data z dobrovolné automatické srážkoměrné stanice ve Filipově Huti (síť ČHMÚ). Správnost použitých dat byla testována přímo pomocí modelu HYSPLIT porovnáním zjištěných trajektorií a údajů o srážkách. Bylo zjištěno, že srážkové události nad Filipovou Hutí jsou pouze zanedbatelně časově posunuty proti srážkám nad experimentálním povodím, tudíž není použití dat ze stanice Filipova Huť zkreslující (obr. 6). a) b) Obrázek 4: Porovnání zpětných trajektorií částic ve vzdušných masách nad Filipovou Hutí (a) a experimentálním povodím Modrava 2 (b) ve shodném časovém okamžiku. 28 Pro identifikaci původu kontaminantů ve svrchní vrstvě sněhové pokrývky byly vybrány srážkové události splňující následující podmínky: • odehrály se v týdnu před odběrem vzorků • jednalo se o srážky sněhové • úhrn byl minimálně 1 mm (výjimku tvoří srážky, které se odehrály během 24 hodin před odběrem – zde je minimálním úhrnem 0,5 mm) Trajektorie částic byly vypočteny v okamžiku největší intenzity sněžení, v případech nízkých intenzit uprostřed časového intervalu srážkové události. Pokud trvalo sněžení déle než 10 hodin, bylo vypočteno více trajektorií. V případě, že data (pro experimentální povodí zjištěná pomocí modelu HYSPLIT) ukazovala na nulové srážky (tato situace mohla vzniknout v důsledku určité vzdálenosti povodí Mokrůvky od srážkoměrné stanice Filipova Huť), byl pomocí HYSPLITu dohledán nejbližší časový okamžik, ve kterém byl úhrn srážek nenulový. V případě, že odběru vzorků předcházelo tání, které ovlivnilo vrstvu čerstvého sněhu, nebyly trajektorie pro týden před odběrem zjišťovány. Trasy částic vzduchových mas byly zjišťovány pomocí výpočtu dvacetičtyřhodinových zpětných trajektorií s počátkem ve výškách 500 m, 1000 m a 1500 m nad terénem zájmového území tak, aby byla zmapována oblast nejpravděpodobnějšího výskytu oblaků, z nichž vypadávaly srážky. Výstupy z modelu HYSPLIT ve formátu .txt byly spolu s výsledky chemických rozborů vstupy do programu vytvořeného Vachem et al. (2008). Pomocí tohoto programu byly přepočítány koncentrace znečišťujících látek pro jednotlivé trajektorie a liniím znázorňujícím tyto trajektorie pak byla přidána váha vyjádřená tloušťkou a barvou. Nejtmavší a nejsilnější linie značí relativně největší koncentrace dané látky. Pro každou látku tedy vznikla mapka znázorňující převládající směry jejího původu. 29 Chemismus sněhové pokrývky byl na pokusném povodí Modrava 2 sledován od 1.12.2007. Měření a odběr vzorků probíhal 1x týdně v neděli nebo v pondělí v kopaných sondách. První sonda (S2) byla vykopána v úrovni sněhoměrné latě I/2 v dolní části povodí dne 1.12.2007 a byla rozšiřována a využívána do 28.1.2008, kdy byla vyčerpána její kapacita. 13.1.2008 byla vykopána druhá sonda (S8,5) mezi sněhoměrnými latěmi č I/8 a I/9 pod vrcholem Malé Mokrůvky, která byla využívána až do konce tání sněhu. Měření a odběry vzorků tedy proběhly 3x na obou sondách, aby bylo zajištěno jejich srovnání. V čele sondy byl vytvořen svislý profil od povrchu sněhové pokrývky k povrchu země, ve kterém byla měřena výška SP a jejích jednotlivých vrstev a popisována jejich struktura – popis byl zaměřen především na velikost zrn a tvrdost a vlhkost sněhu. Z každé dostatečně silné vrstvy byl pomocí novodurového válce (průměr 5,5 cm, délka 80 cm, stupnice po 5 cm) odebrán vzorek, který byl poté zvážen, aby mohla být vypočtena hustota (resp. SWE). Obrázek 5: Čelo sondy 8,5 s vyznačenými místy měřené vodní hodnoty sněhu (vlevo), vážení válce s odebraným vzorkem z vrstvy pro určení hustoty, resp. vodní hodnoty sněhu (vpravo). 30 Vzorky pro chemický rozbor byly odebírány z každé vrstvy (pokud nebyla příliš tenká – v takovém případě by byla kontaminace sněhem z okolních vrstev příliš velká) do širokohrdlých polyetylenových litrových lahví vymytých destilovanou vodou tak, aby nedošlo k jakékoliv kontaminaci (například stykem sněhu s kovovou lopatkou a podobně). V místě uzávěrového profilu pod Thomsonovým přelivem (obr. 5) byl odebírán vzorek vody odtékající z povodí. Obrázek 6: Uzávěrový profil povodí Modrava 2 (místo odběru vzorků vody z potoka (vlevo 19.11.2007 a vpravo 23.3.2008) Vzorky sněhu byly skladovány maximálně 2 dny při teplotě vyšší než 0°C a nepřevyšující 10°C tak, aby bylo zajištěno jejich přirozené roztátí a zároveň nedocházelo k nežádoucím chemickým reakcím. Ihned po přepravě do laboratoře v Kostelci nad Černými Lesy bylo měřeno pH, konduktivita a TDS a provedena analýza obsahu NH4+ a NO3-. Z počátku byl analyzován i obsah NO2- a Cl-, ovšem dostupné metody (absorpční spektrofotometrie po reakci s kyselinou sulfanilovou a N-(1-naftyl)-ethylendiamindihydrochloridem respektive titrace dusičnanem stříbrným) nebyly dostatečně citlivé na velmi nízký obsah těchto látek ve vzorcích a proto bylo od jejich analýzy po třech várkách upuštěno. PH bylo zjišťováno přenosným pH metrem WTW pH 330i, který byl před měřením každé várky kalibrován. Konduktivita a TDS jsou měřeny přenosným konduktometrem WTW Cond 330i. Obsah amonných kationtů je stanovován absorpční spektrofotometrií po reakci se salicylanem sodným a chlornanovými ionty za vzniku sloučeniny typu indofenolové modři na přístroji SPEKOL 11 (Carl Zeiss Jena) při vlnové délce λ = 630 31 nm. Obsah dusičnanových aniontů je stanovován salicylanem sodným absorpční spektrofotometrií na přístroji SPEKOL 11 při vlnové délce λ = 410 nm. Pro další analýzy, které probíhají, až když je shromážděno větší množství vzorků, bylo 100 ml každého vzorku zakonzervováno 1 ml 65% Suprapur HNO3. V laboratoři Geologického ústavu Akademie věd byly metodou AES-ICP analyzovány obsahy Al, Ca2+, Fe, K+, Mg2+, Mn, Na+, P, S04- a Si. 32 4. Výsledky 4.1 Původ a složení vzdušných mas Vzduchové masy přinášející srážky na experimentální povodí Modrava 2 v období od 1.12.2007 do 31.3.2008 pocházely především z jihozápadu až severozápadu, méně ze severu a ojediněle ze severovýchodu. a) b) c) d) Obrázek 7 a) až d): Nejobvyklejší trajektorie částic vzduchových mas ve sledovaném období. 33 a) b) Obrázek 8 a) a b): Málo obvyklé trajektorie částic vzduchových mas ve sledovaném období. Výsledky chemických rozborů čerstvé svrchní vrstvy sněhové pokrývky, která vznikla ze srážek odpovídajících podmínkám uvedeným v metodice a mohla tedy být považována za úhrn srážek z týdne předcházejícího odběru vzorků jsou uvedeny v tabulce 3. Tabulka 2: Výsledky chemických rozborů svrchní vrstvy sněhové pokrývky. datum odběru odběrové místo pH К TDS NH4+ NO3- Ca2+ Fe K+ Mg2+ Mn Na+ P SO42- 23.12.2007 S2 4,60 12,3 14 0,266 1,404 0,052 0,015 0,195 0,045 < 0,301 < 0,233 30.12.2007 S2 4,80 6,9 8 0,139 0,423 0,091 0,011 0,180 0,031 0,004 0,118 0,005 0,068 6.1.2008 S2 4,70 10,2 11 0,170 1,280 0,093 < 0,240 0,036 < 0,249 < 0,203 13.1.2008 S2 5,30 6,6 7 0,183 0,716 0,267 0,039 0,219 0,024 0,007 0,102 < 0,127 13.1.2008 S8,5 4,90 6,8 8 0,170 0,727 0,039 0,006 0,182 0,041 < 0,223 0,011 0,101 28.1.2008 S2 4,56 10,2 15 0,215 1,455 0,494 < 0,142 0,045 < 0,142 < 0,386 < 1,149 28.1.2008 S8,5 4,82 8,0 9 0,198 0,434 0,498 < 0,152 0,047 0,001 0,120 4.2.2008 S8,5 4,87 11,4 12 0,385 1,438 0,146 < 0,159 0,029 < 0,153 < 0,213 11.2.2008 S8,5 4,94 6,8 8 0,140 0,451 0,126 < 0,154 0,027 < 0,119 < 0,065 16.3.2008 S8,5 5,61 2,6 3 0,130 0,085 0,060 < 0,125 < < < 0,014 0,065 23.3.2008 S8,5 4,95 - 11 0,328 0,908 0,074 0,003 0,133 0,066 < 0,205 < 0,252 30.3.2008 22,6 25 0,880 3,947 0,228 0,013 0,277 0,047 0,007 0,353 0,017 0,538 S8,5 4,60 Koncentrace všech prvků a iontů jsou uvedeny v mg l-1. "<" značí koncentraci příliš nízkou pro rozpoznání dostupnými metodami. Neníli uvedena iontová forma, byl stanovován celkový obsah prvku. К - konduktivita, TDS - rozpuštěné látky celkem Tučně jsou vyznačeny nejvyšší koncentrace jednotlivých komponent v časové řadě, v případě výskytu těchto koncentrací ve vzorku z 30.3.2008, který vykazoval v důsledku působení přechodně silně zvýšených teplot a intenzity slunečního záření zvýšené koncentrace znečišťujících látek, jsou navíc podtrženy druhé nejvyšší hodnoty. 34 Obrázky 9 – 11 znázorňují míru kontaminace vzdušných mas manganem a sodnými kationty v závislosti na jejich původu (pro zpětné trajektorie začínající ve výškách 500, 1000 a 1500 m n. m.). Tyto dva prvky vykazují naprostou odlišnost ve specifičnosti svého původu. Nejsilněji a nejtmavší barvou jsou zvýrazněny nejvyšší koncentrace daného prvku, tedy jeho převládající původ. Obrázek 9: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 500 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků. Obrázek 10: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 1000 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků. 35 Obrázek 11: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 1500 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků. Všechny výstupy znázorňující míru kontaminace jednotlivými ionty a prvky v závislosti na jejich původu jsou uvedeny v příloze 1. 36 4.2 Kvalitativní vývoj sněhové pokrývky 4.2.1 Vývoj struktury sněhové pokrývky Struktura vrstev sněhové pokrývky se vyvíjí do určité míry samostatně. V rámci jednotlivých vrstev docházelo ke změnám tvaru a velikosti ledových zrn a než nastalo první výrazné tání, zůstávaly vrstvy poměrně dlouho výrazně odlišené. V některých vrstvách byl přechodným zvýšením teplot okolního vzduchu urychlen proces růstu zrn. Tyto vrstvy poté vykazovaly velmi nízké koncentrace rozpuštěných látek – asi 3 až 5 mg l-1 (např. vrstva č.4 na obrázcích 12 a 13). Ve spodní části těchto vrstev pak docházelo ke vzniku souvislých ledových vrstviček o mocnosti zhruba 1 mm, z nichž některé z nich zůstaly v této podobě až do nástupu výrazného tání. Ledové vrstvy se ovšem tvořily i mezi vrstvami ulehlého prachového sněhu (obr. 12). Některé zůstaly silné pouze 1 mm, jiné se v průběhu zimy zvětšovaly. čerstvý prachový sníh ledová vrstvička vrstva velkozrnného sněhu vrstva jemnozrnného sněhu Obrázek 12: Profil sněhové pokrývky s čísly vrstev a detail ledových vrstviček (sonda 8,5, 13.1.2008). 37 4.2.2 Vývoj chemismu sněhové pokrývky a vody ve vodím toku 4.2.2.1 Vývoj chemismu vrstev Na celkovém obsah rozpuštěných látek se podílí především NO3- a dále NH4+, SO42-, Ca2+, Mg2+, Na+ a K+. Tyto látky vykazují velmi podobný poměr koncentrací v jednotlivých vrstvách. Nejméně kolísají koncentrace K+ (výjimkou jsou první čtyři měření na sondě S2), největší rozptyl hodnot byl zaznamenán u NO3-. Obrázek 13 ilustruje výše zmíněné skutečnosti, grafické výstupy pro všechna měření lze nalézt v příloze 3. S8,5 13.1.2008 2,5 25 2,0 20 NO31,5 15 Ca2+ TDS prvky a sloučeniny NH4+ 1,0 10 K+ Mg2+ Na+ SO42TDS 0,5 5 0,0 0 1 2 3 4 5 6 7 vrstvy Obrázek 13: Graf průběhu koncentrace látek v jednotlivých vrstvách sněhové pokrývky. 38 Rozdíly v koncentraci látek v jednotlivých vrstvách (vyjádřených pomocí směrodatné odchylky) v průběhu zimy postihuje obrázek 14 a tabulka 4. Do této analýzy nebylo zahrnuto poslední měření, protože svrchní vrstva byla velmi tenká a shodou okolností (náhlé tání dříve zmrzlého povrchu) mnohem výrazněji kontaminovaná než ostatní. Tento rozdíl byl však pouze přechodný a neměl nic společného s dlouhodobým trendem vývoje rozdílnosti vrstev. 12,0 směrodatná odchylka 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 22.3.2008 15.3.2008 8.3.2008 1.3.2008 23.2.2008 16.2.2008 9.2.2008 2.2.2008 26.1.2008 19.1.2008 12.1.2008 5.1.2008 29.12.2007 22.12.2007 15.12.2007 8.12.2007 1.12.2007 0,0 Obrázek 14: Graf vývoje proměnlivosti koncentrace TDS v jednotlivých vrstvách sněhové pokrývky. Tabulka 3: Směrodatné odchylky koncentrací látek v jednotlivých vrstvách sněhové pokrývky. TDS NH4+ NO3- Al Ca2+ 01.12.07 9,798 0,085 09.12.07 4,572 0,079 23.12.07 6,576 0,070 Fe K+ Mg2+ Mn Na+ P SO42- 0,551 - 0,458 0,007 0,088 - 0,899 0,032 0,002 0,253 - 0,134 0,062 0,004 0,045 0,011 0,002 0,073 - 0,485 0,005 0,092 0,360 0,006 1,549 0,015 0,013 0,102 - 0,111 30.12.07 7,020 0,351 0,554 0,004 0,040 0,055 0,722 0,020 0,001 0,116 0,058 0,110 06.01.08 2,000 0,022 0,185 - 0,049 0,007 0,053 0,012 0,002 0,071 - 0,058 13.01.08 5,322 0,071 0,664 - 0,053 0,008 0,017 0,013 0,003 0,090 0,002 0,112 21.01.08 4,275 0,044 0,416 - 0,019 0,008 0,012 0,011 0,002 0,078 0,012 0,071 28.01.08 4,723 0,054 0,435 0,003 0,190 0,007 0,056 0,016 0,001 0,086 - 0,387 04.02.08 3,266 0,072 0,477 0,000 0,042 0,002 0,023 0,010 0,002 0,055 - 0,066 11.02.08 3,204 0,086 0,388 - 0,072 0,011 0,029 0,012 0,002 0,057 - 0,057 17.02.08 5,622 0,120 0,355 0,014 0,071 0,004 0,040 0,020 0,002 0,121 - 0,112 24.02.08 3,606 0,044 0,362 - 0,015 - 0,065 0,120 0,001 0,087 - 0,066 03.03.08 3,601 0,046 0,444 - 0,017 0,002 0,034 0,010 0,001 0,072 - 0,067 09.03.08 1,871 0,026 0,281 - 0,114 0,003 0,019 0,027 0,002 0,084 - 0,072 16.03.08 3,742 0,066 0,426 0,036 0,027 0,005 0,005 0,010 0,001 0,056 0,006 0,099 23.03.08 2,906 0,067 0,370 - 0,045 0,004 0,009 0,019 0,001 0,062 0,002 0,067 39 4.2.2.2 Vývoj chemismu sněhové pokrývky Následující grafy vyjadřují vývoj pH, konduktivity a koncentrací jednotlivých látek ve TDS konduktivita [µS/cm] 29.3.2008 22.3.2008 16.2.2008 15.3.2008 4 8.3.2008 4 1.3.2008 6 23.2.2008 6 9.2.2008 8 2.2.2008 8 26.1.2008 10 19.1.2008 10 12.1.2008 12 5.1.2008 12 29.12.2007 14 22.12.2007 14 15.12.2007 16 8.12.2007 16 1.12.2007 TDS [mg/l] sněhové pokrývce během období od 1.12.2007 do 31.3.2008. konduktivita Obrázek 15: Graf vývoje konduktivity a koncentrace TDS ve sněhové pokrývce. 5,2 1,6 5,1 1,4 1,0 4,9 0,8 4,8 0,6 pH 5,0 1,2 4,7 0,4 4,6 0,2 NO3- Ca2+ SO42- 29.3.2008 22.3.2008 15.3.2008 8.3.2008 1.3.2008 23.2.2008 16.2.2008 9.2.2008 2.2.2008 26.1.2008 19.1.2008 12.1.2008 5.1.2008 29.12.2007 22.12.2007 15.12.2007 4,5 8.12.2007 0,0 1.12.2007 koncentrace iontů [mg/l] 1,8 pH Obrázek 16: Graf vývoje pH a koncentrace některých hlavních iontů ve sněhové pokrývce. 40 koncentrace Al a Fe [mg/l] koncentrace iontů [mg/l] 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 29.12.2007 5.1.2008 12.1.2008 19.1.2008 26.1.2008 9.2.2008 2.2.2008 16.2.2008 23.2.2008 1.3.2008 8.3.2008 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 5,2 5,1 pH 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 0,0040 0,0035 0,0030 0,0025 0,0020 0,0015 0,0010 0,0005 0,0000 41 koncentrace Mn [mg/l] 0,40 8.3.2008 22.12.2007 pH 1.3.2008 0,35 23.2.2008 0,30 Mn 16.2.2008 0,25 9.2.2008 15.12.2007 Na+ Fe 2.2.2008 8.12.2007 Mg2+ 26.1.2008 0,20 19.1.2008 1.12.2007 NH4+ 12.1.2008 0,15 5.1.2008 0,10 29.12.2007 0,05 22.12.2007 0,00 15.12.2007 Obrázek 17: Graf vývoje pH a koncentrace některých hlavních iontů ve sněhové pokrývce. 0,035 0,030 0,025 0,020 0,015 0,010 0,005 0,000 8.12.2007 Al Obrázek 18: Graf vývoje koncentrace vybraných kovů ve sněhové pokrývce. 1.12.2007 V následující tabulce je uveden procentuální podíl jednotlivých látek na TDS. Tabulka 4: Procentuální podíl jednotlivých látek na TDS ve sněhové pokrývce. Ca2+ K+ Mg2+ Na+ NH4+ NO3- 01.12.07 1,841 11,487 < 1,239 < 4,421 0,352 0,016 2,142 < 1,928 < 09.12.07 1,132 3,924 0,027 0,946 0,016 1,509 0,202 0,009 0,654 < 1,249 < Al Fe Mn SO42- P Si 23.12.07 1,008 7,320 0,009 1,507 0,045 9,363 0,083 0,026 0,371 < 1,090 < 30.12.07 2,523 6,671 0,007 0,507 0,210 3,612 0,168 0,022 0,776 0,196 1,051 < 06.01.08 1,159 7,561 < 0,433 0,028 1,731 0,196 0,007 1,460 < 1,296 < 13.01.08 1,265 6,814 < 0,454 0,067 1,291 0,116 0,038 0,604 0,002 0,948 < 13.01.08 1,648 8,262 < 0,276 0,027 1,364 0,178 0,010 1,045 0,003 1,474 < 21.01.08 1,098 6,142 < 0,254 0,044 1,255 0,123 0,006 0,781 0,047 1,067 < 21.01.08 1,236 6,657 < 0,332 0,044 1,292 0,178 0,016 0,883 0,136 1,225 < 28.01.08 1,373 11,140 0,032 3,258 0,018 1,380 0,340 0,002 0,938 < 3,040 < 28.01.08 1,423 8,342 < 2,900 0,015 1,134 0,322 0,013 1,221 < 4,597 < 04.02.08 1,396 6,145 0,001 0,609 0,005 1,185 0,136 0,008 1,196 < 1,003 < 11.02.08 1,078 3,332 < 0,579 0,013 1,013 0,050 0,011 0,230 < 0,412 < 17.02.08 1,560 5,433 0,107 0,285 0,002 0,928 0,069 0,011 0,554 < 0,585 < 24.02.08 1,396 3,726 < 0,230 < 1,185 0,289 0,005 0,546 < 0,691 < 03.03.08 1,323 3,559 < 0,291 0,005 0,972 0,108 0,010 0,962 < 1,020 < 09.03.08 0,898 2,408 < 0,450 0,006 0,674 0,121 0,014 0,677 < 0,534 < 16.03.08 1,210 4,144 < 0,422 0,008 0,585 0,091 0,007 0,393 0,004 1,081 < 23.03.08 1,825 5,893 < 0,350 0,038 0,801 0,112 0,007 0,610 0,012 0,770 < 30.03.08 1,249 4,583 < 0,307 0,023 1,156 0,269 0,006 1,006 0,011 0,657 < 4.2.2.3 Vývoj chemismu vody v potoce Následující grafy vyjadřují vývoj pH, konduktivity a koncentrací jednotlivých látek ve TDS konduktivita [µS/cm] 29.3.2008 15 22.3.2008 16 15 15.3.2008 16 8.3.2008 17 1.3.2008 18 17 23.2.2008 18 16.2.2008 19 9.2.2008 20 19 2.2.2008 20 26.1.2008 21 19.1.2008 22 21 12.1.2008 22 5.1.2008 23 29.12.2007 24 23 22.12.2007 24 15.12.2007 25 8.12.2007 25 1.12.2007 TDS [mg/l] vodě v potoce Mokrůvka během období od 1.12.2007 do 31.3.2008. konduktivita Obrázek 19: Graf vývoje konduktivity a koncentrace TDS ve vodě v potoce. 42 koncentrace látek [mg/l] a pH koncentrace NO3- [mg/l] Si 1.3.2008 8.3.2008 Mg2+ 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 10 23.2.2008 22.12.2007 29.12.2007 5.1.2008 12.1.2008 19.1.2008 26.1.2008 2.2.2008 9.2.2008 pH Na+ 16.2.2008 9 9.2.2008 15.12.2007 NO3- K+ 2.2.2008 8 26.1.2008 7 Ca2+ 19.1.2008 6 12.1.2008 5 5.1.2008 4 29.12.2007 3 22.12.2007 2 8.12.2007 Obrázek 20: Graf vývoje koncentrace dusičnanů a pH ve vodě v potoce. 8.12.2007 1 0 6 5 4 3 2 1 0 1.12.2007 15.12.2007 pH 16.2.2008 23.2.2008 1.3.2008 8.3.2008 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 5,8 5,6 5,4 pH 5,2 5,0 4,8 4,6 4,4 4,2 koncentrace Mg2+ [mg/l] 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 43 0,00 Obrázek 21: Graf vývoje koncentrace křemíku a hlavních kationtů ve vodě v potoce. 1.12.2007 koncentrace iontů [mg/l] koncentrace kovů [mg/l] 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 15.3.2008 22.3.2008 0,50 8.3.2008 0,45 1.3.2008 22.12.2007 29.12.2007 5.1.2008 12.1.2008 19.1.2008 26.1.2008 2.2.2008 9.2.2008 16.2.2008 pH pH 23.2.2008 0,40 16.2.2008 15.12.2007 Mn 9.2.2008 8.12.2007 Fe SO42- 2.2.2008 0,35 26.1.2008 0,30 19.1.2008 0,25 12.1.2008 0,20 5.1.2008 0,15 29.12.2007 0,10 22.12.2007 0,05 0,00 15.12.2007 1.12.2007 Al Obrázek 22: Graf vývoje koncentrace vybraných kovů ve vodě v potoce. 8.12.2007 NH4+ Obrázek 23: Graf vývoje koncentrace síranů a amonných kationtů ve vodě v potoce. 1.12.2007 23.2.2008 1.3.2008 8.3.2008 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 6 5 pH 4 3 2 1 6 5 pH 4 3 2 1 0 44 0 29.3.2008 4.2.2.4 Vývoj koncentrace jednotlivých prvků ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce Obrázky 24 a 25 ilustrují vývoj pH a TDS ve sněhové pokrývce ve vodě v potoce. Grafy vývoje všech iontů a prvků je uveden v příloze 4. 5.8 5.6 5.4 pH 5.2 5.0 4.8 4.6 4.4 4.2 29.3.2008 29.3.2008 15.3.2008 8.3.2008 1.3.2008 22.3.2008 -σ 23.2.2008 16.2.2008 9.2.2008 2.2.2008 +σ 22.3.2008 sníh 26.1.2008 19.1.2008 12.1.2008 5.1.2008 29.12.2007 22.12.2007 15.12.2007 8.12.2007 1.12.2007 4.0 potok Obrázek 24: Graf vývoje pH ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 30 20 15 10 5 sníh +σ -σ 15.3.2008 8.3.2008 1.3.2008 23.2.2008 16.2.2008 9.2.2008 2.2.2008 26.1.2008 19.1.2008 12.1.2008 5.1.2008 29.12.2007 22.12.2007 15.12.2007 8.12.2007 0 1.12.2007 TDS [mg/l] 25 potok Obrázek 25: Graf vývoje TDS ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 45 4.2.2.5 Prostorová proměnlivost vlastností a chemismu sněhové pokrývky Pro hrubé porovnání vlastností a chemismu v různých nadmořských výškách byla použita tři měření, která proběhla na obou sondách – tedy u latě 2 a mezi latěmi 8 a 9. K+ 13.1.2008 TDS 13.1.2008 7 7 6 6 6 5 4 3 pořadí vrstvy (podle stáří) 7 pořadí vrstvy (podle stáří) pořadí vrstvy (podle stáří) pH 13.1.2008 5 4 3 2 2 4,0 4,5 5,0 5,5 4 3 2 1 1 5 0 10 20 30 1 0,15 TDS [mg/l] pH 0,17 0,19 0,21 0,23 koncentrace K+ [mg/l] S2 S8,5 S2 S8,5 S2 S8,5 průměr S2 průměr S8,5 průměr S2 průměr S8,5 průměr S2 průměr S8,5 Obrázek 26: Porovnání vybraných charakteristik sněhové pokrývky v sondách 2 a 8,5. Ukázalo se, že mezi oběma sondami nejsou významné rozdíly. Mírný posun může být způsoben obecně mírně vyššími teplotami v místě sondy 2 vlivem nižší nadmořské výšky. Kompletní výsledky chemických rozborů jsou uvedeny v příloze 2. 46 5. Diskuze 5.1 Původ a složení vzdušných mas Původ vzdušných mas přinášejících srážky na zájmové území lze pokládat za platný, protože výpočet trajektorií modelem HYSPLIT probíhá přímo z reálných dat zaznamenaných družicemi NOAA. Srážková data byla poskytnuta ČHMÚ v denním kroku a pro upřesnění ve dnech, kdy byly srážky nenulové, byl použit opět model HYSPLIT, který obsahuje údaje o srážkách taktéž odvozené z reálných pozorování družice NOAA v hodinovém kroku. Pro zjištění převládajících směrů původu jednotlivých látek ve srážkách bylo využito výsledků rozborů svrchní vrstvy sněhové pokrývky. Problémem zde může být především fakt, že i během jediného týdne dochází k migraci látek do starších (spodnějších) vrstev sněhové pokrývky, proto je pro budoucí výzkum plánována instalace totalizátoru, který bude zachycovat čerstvé srážky a vzorky pro tuto analýzu budou odebírány pouze ze srážek zachycených v totalizátoru. Tento problém se nejvýrazněji projevuje při tání, proto nebyly týdny, ve kterých k němu docházelo, do analýzy zahrnuty. Dalším procesem, který může ovlivnit výsledky, je suchá depozice, která se však uplatňuje hlavně v průmyslových oblastech. Vzhledem k tomu, že experimentální povodí toku Mokrůvky se nachází v jedné z nejméně znečištěných oblastí České Republiky a je velmi dobře odstíněno od lokálních zdrojů znečištění, nemá suchá depozice příliš velký význam. Pro týden předcházející odběru vzorků 30.3.2008 byly vypočteny 4 sady trajektorií. Jako svrchní vrstva byla odebrána pouze tenká zledovatělá vrstvička na povrchu sněhové pokrývky, která může být relativně nejvíce poznamenána suchou depozicí, spadem ze stromů a podobně, proto je nutné upozornit na možné ovlivnění výsledků tímto vzorkem (zvýšené koncentrace většiny látek ukazuje tabulka 3). Následující obrázky ukazují tyto trajektorie, které je nutné mít na zřeteli při vyhodnocování původu znečišťujících látek. Obrázek 27: Trajektorie částic vzdušných mas, jejichž složení bylo vypočteno na základě výrazně odlišného vzorku svrchní vrstvy sněhové pokrývky. 47 I při výše zmíněných komplikacích lze vyvodit následující závěry: • Nejpomaleji se částice pohybují v nejnižší sledované výšce 500m (jejich vykreslené trajektorie jsou nejkratší). Lze tedy předpokládat, že v této výšce dochází k největšímu obohacení vzdušných mas o znečišťující částice látek antropogenního a terestrického původu jednak díky nejdelší době zdržení v oblastech zvýšené koncentrace polutantů a dále kvůli nejužšímu kontaktu s lokálními zdroji znečištění. • Některé sledované ionty či prvky vykazují jasnou převahu ve vzdušných masách přicházejících z konkrétních směrů, u jiných nelze původ blíže specifikovat. • Ionty obsaženými ve všech vzdušných masách ve víceméně stejných koncentracích jsou Na+, K+ a Mg2+. Mírné zvýšení koncentrací K+ a Mg2+, které se projevuje na některých trajektoriích od JZ až SZ nelze hodnotit jako zákonité, protože se neprojevuje u všech linií a naopak trajektorií z jiných směrů je příliš málo, aby bylo možné tvrdit, že se ve vzdušných masách z těchto směrů vyskytují tyto ionty v nižší míře. Poněkud výraznější je převaha vyšších koncentrací ze S až téměř V u kationtů Na+, ovšem pro malý počet trajektorií z těchto směrů nelze z této skutečnosti vyvozovat jakékoliv závěry. • Další skupinou jsou ionty NH4+ a NO3-, u kterých se velmi výrazně projevil vliv vzorku z 30.3.2008. Pomineme-li tedy trajektorie z týdne od 24.3. do 30.3., lze říci, že původ těchto látek je spíše nespecifický. Lehké zvýšení koncentrací lze pozorovat pouze u amonných kationtů ve vzdušných masách přicházejících od JZ až SZ. • Železo téměř chybí v masách přicházejících od SZ, naopak v nejvyšších koncentracích přichází z nejjižnějších zaznamenaných směrů. V nezanedbatelných koncentracích přichází také od S až V. • Mezi ionty a prvky s jedním převládajícím směrem původu patří Ca2+, Mn, P a SO42-. Vápenaté kationty přichází především ze Z až S (západní směr ale může být nadhodnocen vzorkem z 30.3.), Mn a P přicházejí od Z a sírany především od Z až S (západní směr opět může být nadhodnocen vzorkem z 30.3.). 48 V zahraničí probíhaly výzkumy sněhové pokrývky většinou ve vyšších nadmořských výškách či severněji (Norsko, Švédsko) nebo byly alespoň vybrány lokality se sněhovou pokrývkou nepodléhající během zimy tání. Sněhová pokrývka se tedy stala zásobárnou atmosferické depozice za celou uplynulou zimu a její složení bylo vyhodnoceno najednou. Vyhodnocování vzorků odebíraných 1x týdně ovšem přináší mnohem přesnější informace. Lze mnohem přesněji určit, ze kterých směrů přišly jednotlivé znečišťující látky a je tedy snazší identifikovat jejich možné zdroje. 5.2 Kvalitativní vývoj sněhové pokrývky 5.2.1 Vývoj struktury sněhové pokrývky V období, kdy sníh taje pouze minimálně a pro vývoj sněhové pokrývky jsou tedy určující i další procesy jako sublimace a rekrystalizace, se vyvíjí především sněhová zrna. Děje se tak v rámci jednotlivých vrstev – v těch, které byly při mírném přechodném nárůstu teploty vzduchu relativně méně izolovány, byl proces zvětšování krystalů ledu poměrně výrazně urychlen. Zároveň zde došlo k vytěsnění molekul znečišťujících látek na povrch zrn jak uvádí Colbeck (1981) a jejich vymývání vzniklou volnou vodou. Ve spodní části těchto vrstev se pak tato voda kumulovala a docházelo ke vzniku souvislých ledových vrstviček o mocnosti zhruba 1 mm. Dalším důvodem vzniku těchto vrstviček může být např. natátí povrchu sněhové pokrývky během dne a zmrznutí přes noc. 5.2.2 Vývoj chemismu sněhové pokrývky a vody ve vodním toku Průměrná koncentrace látek ve sněhové pokrývce může být zkreslena použitou metodikou. Vzorky byly díky dostupnému vybavení odebírány pouze z jednotlivých vrstev a průměrná koncentrace byla vypočtena váženými průměry, kdy za váhy sloužily vodní hodnoty sněhu každé vrstvy. V budoucnu bude navíc používán válec z inertního materiálu pro odběr vzorku z celého profilu, ze kterého pak bude metodou kvartace odebrán vzorek pro chemický rozbor. Bude tak možné s přijatelnou chybou vypočíst i zásobu chemických látek ve sněhové pokrývce na povodí. 49 5.2.2.1 Chemismus vrstev sněhové pokrývky Z vypočtených směrodatných odchylek lze vypozorovat, že celková proměnlivost vrstev z hlediska obsahu znečišťujících látek se v průběhu zimy snižuje. Velmi hrubým odhadem tohoto vývoje může být lineární spojnice trendu v grafu na obrázku 27. Výrazné odchylky mohou být mimo jiné způsobeny i malými rozdíly ve způsobu odběru vzorků – proto bude pro další výzkum zdokonalen způsob odběru vzorků z vrstev tak, aby nebyl znemožněn např. příliš velkou tvrdostí vrstvy nebo její malou mocností. Vzorky příliš tenkých vrstev musely být tuto zimu odebírány zároveň se sousedícími vrstvami, protože používané nástroje neumožňovaly jejich odběr tak, aby nedošlo k jakékoliv kontaminaci. Celkově trend poklesu rozdílů mezi vrstvami odpovídá předpokladům – díky vymývání dochází k migraci látek v profilu a rozdíly mezi vrstvami se tak postupně stírají. Rozptyl naopak zvyšuje čerstvě napadlý sníh, který ještě nepodlehl změnám struktury. vývoj proměnlivosti koncentrace TDS 12,0 směrodatná odchylka 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 22.3.2008 15.3.2008 8.3.2008 1.3.2008 23.2.2008 16.2.2008 9.2.2008 2.2.2008 26.1.2008 19.1.2008 12.1.2008 5.1.2008 29.12.2007 22.12.2007 15.12.2007 8.12.2007 1.12.2007 0,0 Obrázek 28: Hrubý odhad trendu vývoje odlišnosti jednotlivých vrstev sněhové pokrývky. Předpokladem je, že při dalším vývoji během zimy a zejména po začátku tání dochází k další homogenizaci vrstev sněhové pokrývky. 50 5.2.2.2 Chemismus sněhové pokrývky Během zimy lze podobný trend pozorovat u koncentrace TDS ve sněhové pokrývce. 16 14 TDS [mg/l] 12 10 8 6 29.3.2008 22.3.2008 15.3.2008 8.3.2008 1.3.2008 23.2.2008 16.2.2008 9.2.2008 2.2.2008 26.1.2008 19.1.2008 12.1.2008 5.1.2008 29.12.2007 22.12.2007 15.12.2007 8.12.2007 1.12.2007 4 Obrázek 29: Hrubý odhad trendu vývoje koncentrace TDS ve sněhové pokrývce. Tento trend (ačkoliv je to opět pouze jeho hrubý odhad), lze přisoudit poměrně mírné zimě s přechodnými obdobími zvýšených teplot. Tání a vymývání chemických látek tak probíhalo i v průběhu zimy. Nelze tedy říci, že se veškeré znečišťující látky kumulovaly ve sněhové pokrývce až do jarního tání. Zahraniční studie se zabývají především oblastmi, kde lze vymývání chemických látek během zimy zanedbat. Jedná se především o výše či severněji položené lokality. Látky se tedy kumulují ve sněhové pokrývce a teprve se začátkem jarního tání dochází k jejich vymývání. Dochází pak k nárazovému poklesu pH vody odtékající z povodí, což má výrazně negativní vliv na její kvalitu. Jestli bude tento jev takto výrazný i v našich podmínkách, ukáží až data získaná z celého období tání. Hodnoty pH sněhové pokrývky ovlivňují především ionty NO3- (viz Obr. 13). Určitý vliv mají pravděpodobně i sírany, ale protože vzduchové masy zároveň s nimi přinášejí i ionty Ca2+, není jejich vliv na pH tolik patrný. Co se týče obsahu hliníku ve sněhové pokrývce, je možné, že jeho nálezy mohou být způsobeny kontaminací vzorků vodou kapilárně vzlínající z povrchu půdy. Nikdy totiž nebyl nalezen ve svrchní vrstvě a nejčastěji se naopak vyskytoval ve vzorcích v první, nejstarší vrstvě u zemského povrchu. Tyto skutečnosti ukazují na jeho původ v půdě. 51 Této teorii nasvědčuje i fakt, že při zvýšených teplotách docházelo ke zvlhnutí nejspodnější vrstvy sněhové pokrývky a mohlo tedy docházet ke stékání vody po svahu a tím ke transportu půdních částeček. 5.2.2.3 Chemismus vody v potoce I při poměrně nízkém obsahu rozpuštěných látek ve sněhové pokrývce lze pozorovat její vliv na kvalitu vody v potoce. V přechodných obdobích tání (které se projevilo na vzorcích z 21.1. a 9.3.), kdy byly zaznamenány i zvýšené průtoky na přelivu v uzávěrovém profilu povodí, bylo zaznamenáno snížené pH vody v potoce. Prvním předpokladem bylo, že je to způsobeno relativně vysokými koncentracemi sloučenin dusíku ve sněhové pokrývce. Jsou to hlavně dusičnanové anionty, které pravděpodobně procházejí půdním prostředím beze změny a přímo v půdě způsobují kyselou reakci vody a amonné kationty, které jsou při průchodu půdním prostředím působením nitrifikačních mikroorganismů oxidovány na dusitany a dále na dusičnany. Že dochází k oxidaci až na dusičnany je zřejmé z výsledků analýzy dusitanů, kterých se v potoce nachází zanedbatelné množství. Výsledky ovšem ukázaly naopak snížení koncentrací dusičnanů v období sníženého pH (obr. 20). Nejdůležitějším činitelem by tedy mohly být sírany, které naopak vykazují zvýšené koncentrace (obr. 23). V půdním prostředí pravděpodobně docházelo vlivem zvýšené kyselosti STV k mobilizaci iontů kovů – ze sledovaných látek jsou to především železo a hliník (který se ve sněhové pokrývce téměř nevyskytuje), vzestup koncentrace v potoce byl zaznamenán i u manganu (obr. 22). Snížené koncentrace byly zaznamenány u všech hlavních kationtů (Na+, K+, Ca2+, Mg2+) a křemíku (obr. 21). Zajímavý je poměr pH a TDS. Z výsledků totiž nejde jednoznačně vyvodit, jak spolu jejich hodnoty souvisí, ačkoliv pravděpodobně v souladu se zahraničními studiemi zpočátku tání dochází ke snížení pH a zvýšení obsahu TDS a později se tento poměr obrací. V období tání probíhají popisované procesy frakcionace a preferenčního vymývání mnohem rychleji než v průběhu zimy, proto bude nutné pro dobré porozumění těmto procesům zvýšit v tomto období frekvenci odběru vzorků. 52 Obrázek 300: Významné poklesy pH (červeně) a TDS (modře) ve vodě v potoce. Odběru vzorků 21.1. 2008 předcházely 3 dny teplot nepřetržitě nad bodem mrazu a poměrně bohatá srážková činnost, především 18.1. Výsledky rozboru vody z potoka ukázaly snížené pH a zároveň snížený obsah TDS. Je tedy možné, že větší část látek, byla-li vymyta, odtekla již před odběrem vzorků. 7 denní úhrn srážek [mm] 6 5 4 3 2 1 21.1.2008 20.1.2008 19.1.2008 18.1.2008 17.1.2008 16.1.2008 15.1.2008 0 Obrázek 311: Srážky (vlevo) a teploty (vpravo) předcházející odběru vzorků 21.1.2008. Naopak ve vzorku z 9.3. bylo zaznamenáno snížené pH a zvýšená koncentrace TDS. Tomuto odběru naopak předcházely tři dny beze srážek s teplotami jak hluboko pod bodem mrazu tak i nad nulou (přes den), ovšem ještě týden před odběrem vzorků 53 doznívaly zvýšené teploty i srážky způsobené tlakovou níží Emma. Při dalším odběru vzorků bylo pH o více než jednotku vyšší a naopak hodnota TDS dosáhla svého minima. 20 18 denní úhrn srážek [mm] 16 14 12 10 8 6 4 2 9.3.2008 8.3.2008 7.3.2008 6.3.2008 5.3.2008 4.3.2008 3.3.2008 2.3.2008 1.3.2008 0 Obrázek 322: Srážky (vlevo) a teploty (vpravo) předcházející odběru vzorků 9.3..2008. Je tedy zřejmé, že v období tání bude do budoucna důležitý detailnější monitoring a častější odběr vzorků. Problém ovšem nastává při výrazných meteorologických jevech, jakým byl např. právě orkán způsobený tlakovou níží Emma, protože právě v takových případech není přístup k povodí pro řešitele projektu bezpečný. 54 6.Závěr Tato práce se zabývá vyhodnocením dat získaných z pravidelného monitoringu kvalitativního složení sněhové pokrývky na Experimentálním povodí Modrava 2. Vzhledem k požadovanému termínu odevzdání byly vyhodnoceny údaje od 1.prosince 2007 (začátek měření a odběru vzorků) do konce března 2008, nicméně monitoring sněhové pokrývky bude probíhat až dokud sníh úplně neroztaje a voda z potoka bude odebírána ještě několik týdnů po konci tání. Od prosince 2007 do března 2008 bylo uskutečněno 17 měření a bylo analyzováno 153 vzorků. Pomocí modelu HYSPLIT byly identifikovány směry původu vzdušných mas přinášející na povodí srážky. S využitím zjištěných trajektorií a z rozborů svrchní vrstvy sněhové pokrývky (která má složení přibližně odpovídající složení vzdušných mas) bylo určeno, které prvky se přednostně vyskytují ve vzduchových masách z určitých směrů a které mají spíše nespecifický původ. Chemismus sněhové pokrývky byl sledován zvlášť po jednotlivých vrstvách. Díky tomuto přístupu mohl být sledován proces frakcionace i během zimy. U vrstev, které byly zasaženy mírným táním, bylo pozorováno výrazné zrychlení tohoto procesu – už v první části zimy došlo k vymytí většiny znečišťujících látek z jejich profilu. Naproti tomu dobře izolované vrstvy měly až 7x vyšší obsah rozpuštěných látek. Ačkoliv tedy není do této práce zahrnuto důležité období jarního tání, lze říci, že k vymývání látek způsobujících kyselou reakci sněhotajné vody dochází již během zimy a v jarním období by nemuselo docházet k tak prudkému poklesu pH, jaký je popisován jako „acid shock“ u severoamerických povodí. Celkově se rozdíly mezi vrstvami během zimy zmenšují, protože se proces frakcionace pomalu projevuje i u ostatních vrstev. Aktuální složení sněhové pokrývky ovlivňuje především proces frakcionace a čerstvě napadlý sníh. Celkově docházelo během zimy k vymývání chemických příměsí a obsah TDS se tedy mírně snižoval. Chemismus vody v potoce je sněhovou pokrývkou ovlivněn hlavně v době tání. Podle dosavadních poznatků v jeho počáteční fázi dochází k poklesu pH a vzestupu koncentrace TDS, později pH stoupá a koncentrace TDS klesá. Vlivem zvýšené kyselosti dochází 55 v půdním prostředí k mobilizaci kovů, konkrétně Al, Fe a Mn, a jejich vymývání do vody v potoce. Naopak snížené koncentrace byly zaznamenány u všech hlavních kationtů (Na+, K+, Ca2+, Mg2+) a křemíku. Přesnější informace o vývoji chemismu během tání budou k dispozici v červnu až červenci 2008. Během zimy 2007/2008 jsme bohužel neměli možnost provádět analýzu těžkých kovů, ale pro další sezónu je již potřebné zařízení v laboratoři v Kostelci nad Černými Lesy v provozu. Pro další sezónu bude také na základě letošních zkušeností zdokonalena metodika, a to následujícím způsobem. • Pro analýzu složení svrchní vrstvy sněhové pokrývky (tedy sněhu napadlého od předchozího odběru vzorků) pro zjištění původu jednotlivých znečišťujících látek bude používán totalizátor. Tento způsob zabrání vyluhování látek do nižších vrstev sněhové pokrývky a zároveň umožní analýzu i v případě dešťových srážek. • Vzorky budou odebírány z celého profilu sněhové pokrývky na několika různých místech, aby bylo možno vyčíslit zásobu chemických látek na povodí a zjistit prostorovou variabilitu kvalitativních parametrů bez nutnosti kopání sondy. • Jednotlivé vrstvy budou označovány tak, aby bylo vždy, i při významných změnách jejich struktury a mocnosti, jasné, která je která. • Metodika odběru vzorků z jednotlivých vrstev bude rozšířena tak, aby byl dále upřesněn odhad dynamiky chemických látek v profilu sněhové pokrývky. A hlavně, sníh padá z nebe, je bílý, studený a krásný a užije se s ním spousta legrace. 56 7. Literatura Ahmad, S., Hasnain, S.I., 2001: Snow and stream-water chemistry of the Ganga headwater basin, Garghwal Himalaya, India, Hydrological Sciences Journal, 46(1), str. 103 – 111. Bales, R.C., Davis, R.E., Stanley, D.A., 1989: Ion Elution Through Shallow Homogenous Snow, Water Resources Research, Vol. 25, No. 8, str. 1869 – 1877. Bales, R. C., Williams, M.W., Wolford, R.A., 1993: Acidification Potential of Snowpacks in Sierra Nevada, Journal of Environmental Engineering, 119: str. 399-401. Clement, P., 1966: Snow water acidity in Wyoming, Water Resources Series No. 3, Water Resources Research Institute, The University of Wyoming Colbeck, S.C., 1982: An Overview of Seasonal Snow Metamorphism, Reviews of Geophysics and Space Physics, Vol. 20, str. 45 – 61. Dozier, J., Melack, J.M., 1989: Snow, Snowmelt, Rain, Runoff, and Chemistry in a Sierra Nevada Watershed, Final Report, California Air Resources Board Contract A6-147-32, UC Santa Barbara, str. 268. Horáková, M., Lischke, P., Grünwald, A., 1986: Chemické a fyzikální metody analýzy vod, SNTL – Nakladatelství technické literatury, n.p., str. 392. Ingersoll, G.P, Mast, M.A., Clow, D.W., Nanus, L., Campbell, D.H., Handran, H., 2003: Rocky Mountain Snowpack Chemistry at Selected Sites for 2001, Open-File Report 03-48, U.S. Geological Survey, Denver, Colorado. Ingersoll, G.P, Mast, M.A., Nanus, L., Manthorne, D.J., Clow, D.W., Handran, H.M., Winterringer, J.A. Campbell, D.H., 2004: Rocky Mountain Snowpack Chemistry at Selected Sites, 2002, Open-File Report 2004-1027, U.S. Geological Survey, Reston, Virginia. Ingersoll, G.P, Mast, M.A., Nanus, L., Manthorne, D.J., Handran, H.H., Hulstrand, D.M., Winterringer, J.A., 2005: Rocky Mountain Snowpack Chemistry at Selected Sites, 2003, Open-File Report 2005-1332, U.S. Geological Survey, Reston, Virginia. Ingersoll, G.P, Mast, M.A., Nanus, L., Handran, H.H., Manthorne, D.J., Hulstrand, D.M., 2007: Rocky Mountain Snowpack Chemistry at Selected Sites, 2004, Open-File Report 2007-1045, U.S. Geological Survey, Reston, Virginia. 57 Ingersoll, G.P., Turk, J.T., Mast, M.A., Clow, D.W., Campbell, D.H., Bailey, Z.C.,: Rocky Mountain Snowpack Chemistry Network: History, Methods, and the Importance of Monitoring Mountain Ecosystems, U.S. Geological Survey (rok neuveden). Ingersoll, G.P., 2000: Snowpack Chemistry at Selected Sites in Colorado and New Mexico during Winter 1999-2000, Open-File Report 00-394, U.S. Geological Survey, Denver, Colorado. Johannessen, M., Dale, T., Gjessing, E.T., Henriksen, A., Wright, R.F., 1977: Isotopes and Impurities in Snow and Ice, Proceedings of a symposium held during the XVI Assembly of the International Union of Geodesy and Geophysics at Grenoble, August September 1975, str. 116 – 120. Mašková Z., Bufka L., Smejkal Z. (2003): Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava. In: Albrecht J. a kol. (2003): Chráněná území ČR – Českobudějovicko, svazek VIII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, str. 160. Pavlásek, J., Máca, P., Ředinová, J., 2006: Analýza hydrologických dat z modravských povodí, J. Hydrol. Hydromech., 54, 2, 207 – 216. Pitter, P., 1999: Hydrochemie, Vydavatelství VŠCHT, str. 568, ISBN: 80-7080-340-1. Singh P., Singh V.P. 2001: Snow and Glacier Hydrology. Kluwer Academic Publisher Group (Netherlands), str. 764, ISBN: 9780792367673. Stoddard, J.L., 1995: Episodic acidification during snowmelt of high elevation lakes in the Sierra Nevada mountains of California, Water, Air, & Soil Pollution, Vol. 85, No. 2, str. 353 – 358. Vach, M., Skřivan, P., Rohovec, J., Fišák, J., Kubínová, P., 2008: Inorganic Pollutants in wet atmospheric deposition and the trajectories of their possible transport, Water, Air and Soil Pollution, in print. Williams, M.W., Melack, J.M., 1991: Precipitation Chemistry in and Ionic Loading to an Alpine Basin, Sierra Nevada, Water Resources Research, Vol. 27, No. 7, str. 1563 - 1574. Williams, M.W., Melack, J.M., 1991: Solute Chemistry of Snowmelt and Runoff in an Alpine Basin, Sierra Nevada, Water Resources Research, Vol. 27, No. 7, str. 1575 - 1588. 58 Internetové zdroje Geologie, 2008: http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/Prednasky.htm (25.4.2008) NP Šumava, 2008: www.npsumava.cz (1.4.2008) UNEP, 2008: Global outlook for ice & snow (1.4.2008) http://www.unep.org/geo/geo%5Fice/PDF/full_report_LowRes.pdf Převzaté obrázky: Wikipedia, 2008: http://en.wikipedia.org/wiki/Snow (5.4.2008) HYSPLIT Citation Draxler, R.R. and Rolph, G.D., 2003. HYSPLIT (HYbrid Single-Particle Lagrangian Integrated Trajectory) Model access via NOAA ARL READY Website (http://www.arl.noaa.gov/ready/hysplit4.html). NOAA Air Resources Laboratory, Silver Spring, MD. Rolph, G.D., 2003. Real-time Environmental Applications and Display sYstem (READY) Website (http://www.arl.noaa.gov/ready/hysplit4.html). NOAA Air Resources Laboratory, Silver Spring, MD. Acknowledgment The authors gratefully acknowledge the NOAA Air Resources Laboratory (ARL) for the provision of the HYSPLIT transport and dispersion model and/or READY website (http://www.arl.noaa.gov/ready.html) used in this publication. 59 8. Přílohy Příloha 1: Zpětné trajektorie vzdušných mas upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků Příloha 2: Kompletní výsledky chemických rozborů vzorků Příloha 3: Grafy obsahu TDS a hlavních iontů v jednotlivých vrstvách sněhové pokrývky Příloha 4: Grafy vývoje pH, TDS, konduktivity a koncentrace jednotlivých komponent ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce Příloha 5: Vývoj teplot a průtoků 1.1.2008 – 30.3.2008 Příloha 6: Denní úhrny srážek 1.12.2007 – 31.3.2008 Příloha 7: Malá Mokrůvka ve fotografii 60 Příloha 1: Zpětné trajektorie vzdušných mas upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků Obrázek 33: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 500 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků (a - f). 61 Obrázek 34: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 500 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků (g - j). Obrázek 35: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 1000 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků (a – b) 62 Obrázek 36: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 1000 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků (c – h) 63 Obrázek 37: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 1000 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků (i – j) Obrázek 38: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 1500 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků (a – d). 64 Obrázek 39: Zpětné trajektorie vzdušných mas začínající v 1500 m nad zemským povrchem upravené podle obsahu jednotlivých iontů a prvků (e – j). 65 Tabulka 5: Výsledky chemických rozborů vzorků sněhové pokrývky a vody z potoka - I. část 1.12.2007 9.12.2007 23.12.2007 30.12.2007 6.1.2008 místo vrstva S2 S2 S2 S2 S2 potok S2 S2 S2 S2 S2 S2 S2 potok S2 S2 S2 S2 S2 S2 S2 potok S2 S2 S2 S2 S2 S2 S2 potok S2 S2 S2 S2 S2 potok 1 2 3 5d 5h 1 2 3 4 5d 5h 6 1 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4 5 6 7 2 4 5 6 7 - výška vrstvy [cm] 35 13 25 23 23 10 18 10 25 20 20 5 10 18 10 25 20 20 5 20 10 25 20 20 18 5 37 16 18 13 9 - SWE [mm] pH К TDS NH4+ NO3- Al Ca2+ Fe K+ Mg2+ Mn Na+ P SO42- Si 130.5 59.3 81.6 60.2 46.0 44.2 65.2 42.1 92.6 88.4 85.0 5.0 39.7 71.8 35.0 87.5 71.8 65.7 5.0 71.6 39.0 90.5 67.3 76.8 43.9 7.5 161.2 64.0 75.8 33.9 11.4 - 5.02 5.10 4.52 4.90 4.62 5.54 5.36 4.85 5.05 4.60 5.20 5.30 5.20 5.20 4.40 5.28 4.93 4.55 4.41 4.87 4.60 5.34 4.85 5.00 4.50 5.00 5.20 4.50 4.80 5.50 4.70 4.80 5.10 4.60 4.70 5.50 8.2 5.6 16.8 13.7 27.6 22.4 4.8 10.2 4.9 14.6 4.6 2.5 4.1 17.0 18.7 2.4 5.8 9.0 14.3 4.4 12.3 18.3 20.5 5.1 13.3 4.4 2.6 11.8 6.9 19.0 9.6 8.1 5.9 11.0 10.2 18.7 9 6 19 15 31 25 5 11 6 16 5 3 5 19 21 3 6 10 16 5 14 20 23 6 15 5 3 13 8 21 11 9 7 12 11 21 0.267 0.187 0.271 0.213 0.406 0.039 0.185 0.227 0.120 0.263 0.115 0.066 0.060 0.203 0.069 0.174 0.128 0.222 0.104 0.266 0.025 0.958 0.093 0.610 0.099 0.043 0.113 0.139 0.008 0.168 0.185 0.135 0.190 0.170 0.000 1.083 1.297 2.238 1.906 2.300 5.751 1.004 1.100 0.423 0.677 0.203 0.192 1.353 3.755 1.060 0.417 0.897 1.410 1.742 0.547 1.404 7.356 1.635 0.592 1.252 0.643 0.203 1.449 0.423 7.156 1.105 1.297 0.857 1.015 1.280 9.162 < < < < < 0.078 < < < < 0.018 < < 0.228 0.012 < < < < < < 0.079 < 0.011 < < < < < 0.078 < < < < < 0.014 0.223 0.066 0.096 0.255 0.236 1.349 0.083 0.124 0.045 0.126 0.240 0.117 0.165 0.941 0.101 0.041 0.015 0.021 0.989 0.009 0.052 1.077 0.144 0.054 0.082 0.014 0.055 0.071 0.091 1.144 0.041 0.150 0.035 0.047 0.093 1.090 < < < < < < 0.007 0.010 < < < < 0.005 0.035 0.012 0.006 0.011 0.012 < < 0.015 0.001 0.150 0.002 0.011 < < 0.002 0.011 0.004 < < 0.012 0.013 < 0.011 0.315 0.250 0.291 0.845 2.361 2.013 0.309 0.221 0.176 0.234 0.182 0.199 0.244 0.577 1.010 1.080 4.363 2.384 0.180 0.185 0.195 0.562 2.084 0.176 0.174 0.163 0.172 0.182 0.180 0.573 0.226 0.333 0.251 0.187 0.240 0.558 0.053 0.020 0.029 0.068 0.099 0.351 0.017 0.045 0.013 0.037 0.030 0.022 0.035 0.254 0.009 0.008 0.020 0.006 0.026 0.005 0.045 0.293 0.063 0.010 0.027 0.010 0.010 0.011 0.031 0.301 0.031 0.039 0.019 0.010 0.036 0.304 < 0.004 0.003 0.002 0.005 0.017 0.001 0.001 0.003 0.001 < 0.003 0.004 0.013 < < 0.034 < < 0.003 < 0.012 0.003 0.004 0.003 0.002 0.002 0.005 0.004 0.012 < 0.000 0.004 < < 0.011 0.314 0.072 0.170 0.385 0.730 1.176 0.017 0.221 0.010 0.133 0.069 0.062 0.086 0.689 0.042 0.051 0.106 0.006 0.114 0.011 0.301 0.890 0.358 0.057 0.098 0.033 0.027 0.050 0.118 0.939 0.266 0.201 0.138 0.100 0.249 0.911 < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < 0.155 < < < < < 0.005 < < < < < < < 0.228 0.104 0.335 0.327 0.464 0.467 0.099 0.298 0.112 0.287 0.142 0.088 0.095 0.390 0.365 0.036 0.093 0.136 0.240 0.123 0.233 0.279 0.205 0.147 0.204 0.052 0.025 0.338 0.068 0.305 0.218 0.215 0.081 0.204 0.203 0.297 < < < < < 2.958 < < < < < < < 2.146 < < < < < < < 2.533 < < < < < < < 2.709 < < < < < 2.714 vrstvy byly číslovány od nejstarší, tedy od země, d - spodní část vrstvy, h - horní část vrstvy (pro vrstvy o větší mocnosti); SWE - vodní hodnota sněhu (snow-water equivalent); К - konduktivita [µS/cm]; TDS - veškeré rozpuštěné látky (total dissolved solids) [mg/l]; všechny ionty a prvky jsou uvedeny v mg/l, "<" značí obsah pod mezí stanovitelnosti Příloha 2: Kompletní výsledky chemických rozborů vzorků datum odběru 66 Tabulka 5: Výsledky chemických rozborů vzorků sněhové pokrývky a vody z potoka - II. část datum odběru 13.1.2008 21.1.2008 28.1.2008 místo vrstva 67 S2 S2 S2 S2 S2 S2 S2 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok S2 S2 S2 S2 S2 S2 S2 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok S2 S2 S2 S2 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok 2 3 4 5d 5h 6 7 2 4 6 7 8 10 11 1 2 3 4 5 6 7 1+2 3 4 5 6 8 1+2+3 4+5 6+7 8+9 1 2 3 4 5 6 7 8 9 - výška vrstvy [cm] 19 11 17 18 18 15 20 17 25 23 27 15 17 7 23 7 22 19 15 13 10 62 21 7 20 10 18 44 20 31 16 35 20 23 23 27 15 10 8 13 - SWE [mm] pH К TDS NH4+ NO3- Al Ca2+ Fe K+ Mg2+ Mn Na+ P SO42- Si 67.0 44.6 62.6 79.6 73.9 37.9 40.4 73.0 101.0 86.2 123.9 45.5 32.9 20.9 89.5 28.9 86.1 79.2 63.8 37.8 31.1 250.5 92.8 25.9 78.3 32.0 48.5 185.0 82.9 122.7 48.2 157.6 85.9 111.3 111.3 119.3 50.5 33.3 24.0 26.8 - 4.70 4.80 4.60 5.00 5.20 4.60 5.30 4.80 4.50 4.60 5.20 4.40 4.60 4.90 5.50 4.72 4.82 4.54 4.99 5.22 4.48 4.86 4.78 4.66 5.26 5.11 4.65 5.09 4.75 4.80 4.88 4.79 4.56 4.85 4.62 4.86 4.67 5.18 4.49 4.62 5.02 4.82 5.33 9.1 6.1 12.9 5.3 2.3 13.3 6.6 8.3 15.7 15.4 2.4 18.6 12.0 6.8 19.0 9.4 6.6 14.1 6.8 2.6 11.9 7.2 9.0 12.8 3.5 4.2 11.8 5.1 17.1 6.5 5.7 8.5 10.2 8.8 12.8 8.0 13.3 3.1 9.5 9.4 5.8 8.0 18.4 10 7 14 6 3 15 7 9 17 17 3 21 13 8 21 11 7 16 8 3 13 8 10 14 4 5 13 6 19 15 6 16 15 10 14 9 15 3 14 18 6 9 21 0.216 0.153 0.253 0.173 0.105 0.198 0.183 0.188 0.297 0.348 0.109 0.359 0.214 0.170 0.059 0.183 0.135 0.225 0.147 0.085 0.137 0.115 0.174 0.238 0.121 0.141 0.199 0.147 0.061 0.174 0.121 0.274 0.215 0.215 0.224 0.157 0.270 0.166 0.185 0.159 0.266 0.198 0.105 0.902 0.485 2.312 0.789 0.372 1.325 0.716 0.632 1.928 1.861 0.338 1.804 0.964 0.727 6.989 1.269 0.271 1.100 0.789 0.327 1.252 0.632 1.060 1.302 0.350 0.429 1.252 0.710 4.715 2.007 1.319 1.218 1.455 1.229 1.923 1.207 1.545 0.293 1.466 1.308 1.297 0.434 8.460 < < < < < < < < < < < < < < 0.031 < < < < < < < < < < < < < 0.448 0.011 < < < < < < < < < < < < 0.084 0.108 0.015 0.043 0.040 0.008 0.034 0.267 0.039 0.046 0.062 0.014 0.042 0.051 0.039 1.087 0.018 0.010 0.061 0.053 0.039 0.004 0.040 0.054 0.060 0.025 0.025 0.025 0.054 0.757 0.680 0.514 0.102 0.494 0.425 0.437 0.390 0.469 0.305 0.303 0.475 0.758 0.498 1.214 0.011 < < 0.006 0.011 0.008 0.039 0.004 0.009 0.002 < 0.007 0.003 0.006 0.002 < 0.004 0.006 0.011 0.000 0.010 0.023 0.004 < 0.009 0.019 0.012 0.002 0.091 < 0.013 < < < < < 0.010 < < < 0.018 < < 0.197 0.182 0.180 0.166 0.181 0.187 0.219 0.211 0.197 0.222 0.180 0.173 0.186 0.182 0.571 0.172 0.168 0.202 0.186 0.169 0.164 0.175 0.187 0.190 0.166 0.176 0.192 0.186 0.414 0.286 0.126 0.135 0.142 0.146 0.147 0.142 0.254 0.133 0.151 0.173 0.167 0.152 0.536 0.033 0.005 0.020 0.020 0.002 0.011 0.024 0.018 0.027 0.050 0.012 0.014 0.032 0.041 0.308 0.027 0.007 0.024 0.017 0.010 0.002 0.017 0.027 0.046 0.007 0.014 0.015 0.017 0.208 0.055 0.069 0.028 0.045 0.047 0.052 0.027 0.074 0.038 0.028 0.042 0.066 0.047 0.210 0.002 0.002 0.003 0.006 0.010 0.010 0.007 0.003 < 0.002 < 0.004 0.003 < 0.014 < 0.003 0.000 0.002 0.001 < 0.002 < 0.004 0.004 0.007 0.002 0.003 0.024 < < 0.001 < 0.004 0.001 0.004 < < 0.003 0.000 0.002 0.001 0.015 0.166 0.027 0.112 0.089 0.045 0.032 0.102 0.136 0.153 0.397 0.018 0.019 0.149 0.223 0.932 0.141 0.021 0.194 0.144 0.011 0.062 0.070 0.140 0.248 0.010 0.028 0.065 0.085 0.473 0.119 0.072 0.197 0.142 0.226 0.205 0.041 0.429 0.048 0.077 0.152 0.107 0.120 1.018 < < 0.002 < < < < < < < < < < 0.011 < 0.010 < < 0.007 0.000 0.036 < 0.030 0.014 0.024 < 0.015 0.006 < < < < < < < < < < < < < < < 0.236 0.150 0.225 0.050 0.017 0.219 0.127 0.158 0.339 0.307 0.016 0.395 0.238 0.101 0.280 0.173 0.151 0.250 0.123 0.053 0.178 0.078 0.209 0.236 0.069 0.074 0.197 0.094 0.390 0.274 1.201 0.180 0.386 0.550 0.596 0.526 0.321 0.968 1.204 0.647 0.557 1.149 0.488 < < < < < < < < < < < < < < 2.733 < < < < < < < < < < < < < 1.363 < < < < < < < < < < < < < 2.516 vrstvy byly číslovány od nejstarší, tedy od země, d - spodní část vrstvy, h - horní část vrstvy (pro vrstvy o větší mocnosti); SWE - vodní hodnota sněhu (snow-water equivalent); К - konduktivita [µS/cm]; TDS - veškeré rozpuštěné látky (total dissolved solids) [mg/l]; všechny ionty a prvky jsou uvedeny v mg/l, "<" značí obsah pod mezí stanovitelnosti Tabulka 5: Výsledky chemických rozborů vzorků sněhové pokrývky a vody z potoka - III. část datum odběru 4.2.2008 11.2.2008 17.2.2008 24.2.2008 3.3.2008 68 výška vrstvy [cm] 1+2+3 53 4 14 5+6+7 27 8+9+10 24 11+12 7 13 16 14 7 1d 47 1h 47 2 15 3 19 4 18 5 12 6 2 7 6 celý profil 170 1d 50 1h 50 2 12 3 5 4 12 6 15 7 10 8 7 9 7 1 60 2 12 3 10 5 14 6 10 7 15 8 4 9 18 10 9 2 14 3 27 5 44 6 16 7 15 8 13 - místo vrstva SWE [mm] pH К TDS NH4+ NO3- Al Ca2+ Fe K+ Mg2+ Mn Na+ P SO42- Si S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok 231.4 57.5 117.6 86.4 28.0 46.5 11.8 207.7 207.7 56.8 68.8 56.1 37.4 8.0 11.4 619.0 201.7 201.7 48.0 21.0 42.9 46.7 30.0 14.0 9.4 244.1 55.6 51.6 61.3 40.4 58.1 18.0 69.7 36.4 76.6 150.0 213.0 74.1 66.9 60.2 - 4.74 4.66 5.12 4.68 5.13 4.94 4.87 5.64 5.10 5.15 4.61 5.14 5.04 4.94 5.29 4.94 5.04 5.43 4.84 5.09 4.91 4.96 5.06 4.72 4.85 4.71 5.14 5.41 4.86 4.63 5.21 5.16 4.70 5.07 5.30 5.10 5.29 5.45 4.98 4.68 4.75 5.39 4.86 5.45 5.28 9.3 11.3 4.5 11.2 4.6 6.0 11.4 18.6 5.3 3.2 10.1 3.9 4.8 9.7 4.0 6.8 6.7 18.6 6.9 4.2 5.9 7.1 4.0 7.8 9.0 20.7 5.0 18.4 6.6 12.5 3.7 3.9 9.7 4.3 3.8 6.0 3.6 17.7 5.4 10.5 9.7 3.4 9.3 3.8 17.7 10 12 5 12 5 7 12 21 6 4 11 4 5 11 4 8 7 21 8 5 7 8 4 9 10 23 6 20 7 14 4 4 11 5 4 7 4 20 6 12 11 4 10 4 20 0.193 0.230 0.184 0.206 0.205 0.176 0.385 0.074 0.147 0.136 0.149 0.132 0.149 0.352 0.201 0.140 0.219 0.062 0.213 0.185 0.183 0.399 0.238 0.166 0.430 0.481 0.249 0.072 0.181 0.302 0.199 0.205 0.162 0.176 0.161 0.228 0.210 0.040 0.141 0.225 0.240 0.145 0.236 0.169 0.051 0.806 1.590 0.355 1.308 0.474 1.009 1.438 5.919 0.541 0.231 1.150 0.209 0.474 0.970 0.180 0.451 0.716 3.158 0.733 0.750 0.496 0.959 0.547 0.863 1.635 0.818 1.240 6.922 0.451 1.387 0.361 0.383 0.338 0.333 0.395 0.851 0.282 7.524 0.620 1.128 0.254 0.406 1.071 0.028 3.868 < < 0.001 < < < < 0.048 < < < < < < < 0.010 0.044 0.003 < < < < < < < 0.009 < < < < < < < < < 0.078 < < < < < < 0.105 0.097 0.058 0.054 0.143 0.056 0.060 0.146 1.286 0.185 0.014 < 0.037 0.100 0.126 0.102 1.143 0.033 0.022 0.040 0.024 0.043 0.063 0.098 0.248 0.046 1.138 0.026 0.027 0.021 0.059 0.030 0.027 0.024 0.059 0.034 1.131 0.039 0.046 0.045 0.079 0.041 0.029 1.017 < 0.005 < < < 0.004 < < < < 0.002 < 0.027 < < < < < < < < < < 0.012 < < < < < < < < < < < 0.007 < < < 0.004 0.003 < < 0.191 0.133 0.182 0.151 0.139 0.135 0.159 0.703 0.150 0.141 0.128 0.125 0.204 0.154 0.191 0.592 0.140 0.124 0.126 0.123 0.118 0.132 0.130 0.246 0.138 0.552 0.192 0.146 0.133 0.131 0.132 0.126 0.193 0.143 0.329 0.531 0.154 0.146 0.140 0.232 0.150 0.169 0.577 0.028 0.026 0.006 0.012 0.007 0.023 0.029 0.331 0.003 0.008 0.005 0.005 0.028 0.027 0.030 0.314 0.013 0.002 0.013 < 0.006 0.012 0.023 0.067 0.009 0.313 0.013 0.368 0.001 0.009 0.007 0.008 0.000 0.014 0.015 0.290 0.006 0.013 0.031 0.006 0.007 0.007 0.267 < 0.004 < 0.002 0.004 0.001 < 0.013 0.004 < < 0.001 < < < 0.014 0.003 < 0.003 0.003 < 0.001 0.004 0.004 0.003 0.011 0.000 0.001 < < 0.002 < 0.002 0.003 < 0.011 < 0.003 < 0.002 0.003 0.003 0.016 0.212 0.210 0.155 0.136 0.058 0.105 0.153 1.068 0.033 0.013 0.015 0.032 0.144 0.119 0.167 1.078 0.101 0.052 0.071 0.032 0.034 0.076 0.086 0.422 0.062 1.069 0.088 0.295 0.028 0.026 0.028 0.045 0.041 0.046 0.027 0.948 0.086 0.124 0.228 0.041 0.091 0.201 0.931 < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < < 0.168 0.189 0.052 0.204 0.070 0.112 0.213 0.358 0.065 0.016 0.136 0.051 0.167 0.065 0.135 0.269 0.086 0.048 0.096 0.150 0.050 0.092 0.130 0.409 0.066 0.267 0.116 0.220 0.013 0.076 0.141 0.039 0.026 0.101 0.041 0.284 0.152 0.204 0.187 0.070 0.213 0.063 0.301 < < < < < < < 2.859 < < < < < < < 2.752 < < < < < < < < < 2.722 < < < < < < < < < 2.376 < < < < < < 2.484 vrstvy byly číslovány od nejstarší, tedy od země, d - spodní část vrstvy, h - horní část vrstvy (pro vrstvy o větší mocnosti); SWE - vodní hodnota sněhu (snow-water equivalent); К - konduktivita [µS/cm]; TDS - veškeré rozpuštěné látky (total dissolved solids) [mg/l]; všechny ionty a prvky jsou uvedeny v mg/l, "<" značí obsah pod mezí stanovitelnosti Tabulka 5: Výsledky chemických rozborů vzorků sněhové pokrývky a vody z potoka - IV. část datum odběru 9.3.2008 16.3.2008 23.3.2008 30.3.2008 místo vrstva S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 S8,5 potok 1 3 4 5 5 1d 1h 2 3 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2+3 4+5 7 8 9 výška vrstvy [cm] 53 39 23 13 13 50 50 38 4 8 65 20 5 20 15 15 15 15 70 52 51 25 37 60 5 SWE [mm] 232.0 160.9 94.9 54.7 54.7 212.6 212.6 195.1 16.8 27.9 337.5 97.7 24.0 90.1 66.3 66.3 65.0 66.3 126.0 243.5 214.7 108.5 149.5 149.0 9.3 pH К TDS NH4+ NO3- Al Ca2+ Fe K+ Mg2+ Mn Na+ P SO42- Si 4.86 5.11 4.84 5.03 5.22 4.37 4.93 4.95 4.73 5.52 5.61 5.31 4.85 4.90 5.21 5.87 4.81 5.24 5.25 4.95 5.05 5.11 5.18 5.12 5.13 5.20 5.10 4.60 5.31 7.8 5.9 7.5 6.6 3.4 19.6 6.2 6.7 11.5 4.3 2.6 15.8 6.9 6.8 2.5 3.6 5.4 3.7 2.6 10.0 8.0 17.9 4.8 5.1 5.6 4.3 7.1 22.6 18.0 9 7 8 7 4 22 7 7 13 5 3 18 8 8 3 4 6 4 3 11 9 20 5 6 6 5 8 25 20 0.192 0.227 0.199 0.225 0.166 0.097 0.169 0.228 0.305 0.217 0.130 0.042 0.273 0.254 0.147 0.202 0.214 0.199 0.204 0.328 0.354 0.080 0.126 0.165 0.157 0.152 0.285 0.880 < 0.299 0.507 0.677 0.897 0.203 1.669 0.361 0.699 1.212 0.434 0.085 5.885 0.801 0.868 0.265 0.637 1.336 0.733 0.282 0.908 1.257 3.186 0.620 0.445 0.789 0.530 0.846 3.947 7.891 < < < < < 0.500 0.080 < < < < 0.244 < < < < < < < < < 0.095 < < < < < < 0.070 0.042 0.029 0.293 0.092 0.019 0.467 0.131 0.088 0.092 0.113 0.060 0.885 0.027 0.027 0.008 0.050 0.014 0.151 0.088 0.074 0.071 1.034 0.026 0.034 0.045 0.052 0.068 0.228 0.991 < < 0.006 < < 0.146 0.012 < 0.004 < < 0.032 0.012 < 0.006 < < 0.009 0.003 0.003 < 0.003 < < < 0.019 < 0.013 0.015 0.178 0.153 0.167 0.180 0.135 0.468 0.128 0.117 0.129 0.129 0.125 0.484 0.111 0.125 0.120 0.117 0.108 0.119 0.103 0.133 0.115 0.489 0.141 0.163 0.190 0.143 0.206 0.277 0.519 0.031 0.011 0.074 0.021 0.009 0.125 0.021 0.022 0.019 0.023 < 0.246 0.010 0.015 0.003 0.007 0.009 0.022 0.020 0.066 0.014 0.277 0.015 0.011 0.010 0.164 0.011 0.047 0.285 < 0.006 < 0.002 0.004 0.018 0.001 0.002 0.001 0.001 < 0.013 0.002 < 0.002 < < < 0.001 < 0.001 0.012 0.001 0.001 0.000 0.002 < 0.007 0.014 0.270 0.148 0.217 0.199 0.047 0.257 0.118 0.136 0.037 0.082 < 0.773 0.094 0.146 0.003 0.044 0.060 0.037 0.060 0.205 0.064 0.928 0.123 0.150 0.225 0.062 0.180 0.353 0.951 < < < < < < < < < < 0.014 < 0.005 < < < < < < < < < < < 0.011 < < 0.017 < 0.206 0.105 0.212 0.115 0.043 0.419 0.197 0.156 0.336 0.145 0.065 0.318 0.103 0.107 0.048 0.047 0.045 0.080 0.110 0.252 0.167 0.306 0.065 0.072 0.080 0.077 0.175 0.538 0.264 < < < < < 0.460 < < < < < 1.930 < < < < < < < < < 2.485 < < < < < < 2.422 vrstvy byly číslovány od nejstarší, tedy od země, d - spodní část vrstvy, h - horní část vrstvy (pro vrstvy o větší mocnosti); SWE - vodní hodnota sněhu (snow-water equivalent); К - konduktivita [µS/cm]; TDS - veškeré rozpuštěné látky (total dissolved solids) [mg/l]; všechny ionty a prvky jsou uvedeny v mg/l, "<" značí obsah pod mezí stanovitelnosti 69 Příloha 3: Grafy obsahu TDS a hlavních iontů v jednotlivých vrstvách sněhové pokrývky 2.5 35 30 2.0 NH4+ NO3Ca2+ 1.5 Mg2+ 20 TDS jednotlivé ionty 25 Na+ SO42- 15 1.0 K+ TDS 10 0.5 5 0.0 0 1 2 3 4 5 vrstvy Obrázek 40: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 1.12.2007 (sonda 2). 1.6 18 1.4 16 14 1.2 NH4+ NO3- 1.0 Ca2+ 10 0.8 8 TDS jednotlivé ionty 12 K+ Mg2+ Na+ 0.6 6 SO42TDS 0.4 4 0.2 2 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 vrstvy Obrázek 41: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 9.12.2007 (sonda 2). 70 S2 23.12.2007 5.0 25 4.5 4.0 20 NH4+ 3.5 15 Ca2+ TDS jednotlivé ionty NO33.0 2.5 2.0 K+ Mg2+ Na+ 10 SO421.5 TDS 1.0 5 0.5 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 vrstvy Obrázek 42: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 23.12.2007 (sonda 2). S2 30.12.2007 2.5 25 2.0 20 NH4+ 15 Ca2+ TDS jednotlivé ionty NO31.5 1.0 10 K+ Mg2+ Na+ SO42TDS 0.5 5 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 vrstvy Obrázek 43: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 30.12.2007 (sonda 2). 71 S2 6.1.2008 1.4 14 1.2 12 1.0 10 NH4+ NO3- 0.8 8 0.6 6 K+ TDS jednotlivé ionty Ca2+ Mg2+ Na+ SO42TDS 0.4 4 0.2 2 0.0 0 1 2 3 4 5 Obrázek 44: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 6.1.2008 (sonda 2). S2 13.1.2008 25 2.3 2.0 20 1.8 NH4+ NO3Ca2+ 15 K+ 1.3 TDS jednotlivé ionty 1.5 1.0 10 Mg2+ Na+ SO42TDS 0.8 0.5 5 0.3 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 Obrázek 45: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 13.1.2008 (sonda 2). 72 2.5 16 14 2.0 NH4+ 12 Ca2+ 10 1.5 8 K+ TDS jednotlivé ionty NO3- Mg2+ Na+ SO42- 1.0 6 TDS 4 0.5 2 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 Obrázek 46: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 13.1.2008 (sonda 8,5). 1.4 18 16 1.2 14 NH4+ NO3- 1.0 Ca2+ K+ 0.8 10 0.6 8 TDS jednotlivé ionty 12 6 Mg2+ Na+ SO42TDS 0.4 4 0.2 2 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 Obrázek 47: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 21.1.2008 (sonda 2). 73 S8,5 21.1.2008 1.4 16 1.2 14 NH4+ 12 1.0 NO3K+ 0.8 8 TDS jednotlivé ionty Ca2+ 10 Mg2+ Na+ SO42- 0.6 6 TDS 0.4 4 0.2 2 0.0 0 1 2 3 4 5 6 Obrázek 48: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 21.1.2008 (sonda 8,5). S2 28.1.2008 2.5 18 16 2.0 NH4+ 14 NO3Ca2+ K+ 1.5 10 8 TDS jednotlivé ionty 12 1.0 6 Mg2+ Na+ SO42TDS 4 0.5 2 0.0 0 1 2 3 4 Obrázek 49: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 28.1.2008 (sonda 2). 74 S8,5 28.1.2008 2.5 20 18 2.0 16 NH4+ NO3- 1.5 Ca2+ K+ 12 10 1.0 TDS jednotlivé ionty 14 Mg2+ Na+ SO42- 8 TDS 6 0.5 4 2 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Obrázek 50: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 28.1.2008 (sonda 8,5). S8,5 4.2.2008 1.8 14 1.6 12 NH4+ 1.4 NO3- 10 Ca2+ K+ 1.0 8 0.8 6 TDS jednotlivé ionty 1.2 Mg2+ Na+ SO42TDS 0.6 4 0.4 2 0.2 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 Obrázek 51: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 4.2.2008 (sonda 8,5). 75 S8,5 17.2.2008 1.8 25 1.6 NH4+ 20 1.4 NO3Ca2+ K+ 15 1.0 TDS jednotlivé ionty 1.2 0.8 10 0.6 0.4 Mg2+ Na+ SO42TDS 5 0.2 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Obrázek 52: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 17.2.2008 (sonda 8,5). S8,5 24.2.2008 1.6 16 1.4 14 1.2 12 1.0 10 NO3Ca2+ K+ 0.8 8 0.6 6 TDS jednotlivé ionty NH4+ Mg2+ Na+ SO42- 0.4 4 0.2 2 0.0 TDS 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Obrázek 53: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 24.2.2008 (sonda 8,5). 76 S8,5 3.3.2008 1.2 14 12 1.0 NH4+ NO3- 10 Ca2+ 8 TDS jednotlivé ionty 0.8 0.6 6 K+ Mg2+ Na+ 0.4 SO42- 4 TDS 0.2 2 0.0 0 1 2 3 4 5 6 Obrázek 54: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 3.3.2008 (sonda 8,5). 1.0 9 0.9 8 0.8 0.7 NO3Ca2+ 6 K+ 0.6 5 0.5 4 TDS jednotlivé ionty NH4+ 7 0.4 Mg2+ Na+ SO42- 3 0.3 TDS 2 0.2 1 0.1 0.0 0 1 2 3 4 5 Obrázek 55: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 9.3.2008 (sonda 8,5). 77 1.4 14 1.2 12 1.0 10 0.8 8 NO3Ca2+ TDS jednotlivé ionty NH4+ 0.6 6 0.4 4 0.2 2 K+ Mg2+ Na+ 0.0 SO42TDS 0 1 2 3 4 5 Obrázek 56: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 16.3.2008 (sonda 8,5). 4.0 30 3.5 25 NH4+ NO3- 3.0 Ca2+ K+ 2.0 15 TDS jednotlivé ionty 20 2.5 Mg2+ Na+ SO42- 1.5 10 TDS 1.0 5 0.5 0.0 0 1 2 3 4 5 6 Obrázek 57: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 23.3.2008 (sonda 8,5). 78 S8,5 30.3.2008 12 1.6 1.4 10 NH4+ 1.2 NO3Ca2+ K+ 0.8 6 TDS jednotlivé ionty 8 1.0 Mg2+ Na+ SO42- 0.6 4 TDS 0.4 2 0.2 0.0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Obrázek 58: Obsah TDS a hlavních iontů ve sněhové pokrývce 30.3.2008 (sonda 8,5). 79 Příloha 4: Grafy vývoje pH, TDS, konduktivity a koncentrace jednotlivých komponent ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce Pro hodnoty pH, TDS, konduktivity a koncentrace iontů a prvků ve sněhové pokrývce byly vypočteny směrodatné odchylky vyjadřující proměnlivost daných charakteristik v rámci jednotlivých vrstev. 5.8 5.6 5.4 pH 5.2 5.0 4.8 4.6 4.4 4.2 22.3.2008 29.3.2008 15.3.2008 22.3.2008 8.3.2008 1.3.2008 23.2.2008 16.2.2008 -σ 15.3.2008 +σ 8.3.2008 sníh 9.2.2008 2.2.2008 26.1.2008 19.1.2008 12.1.2008 5.1.2008 29.12.2007 22.12.2007 15.12.2007 8.12.2007 1.12.2007 4.0 potok 20 15 10 5 sníh +σ -σ 29.3.2008 1.3.2008 23.2.2008 16.2.2008 9.2.2008 2.2.2008 26.1.2008 19.1.2008 12.1.2008 5.1.2008 29.12.2007 22.12.2007 15.12.2007 8.12.2007 0 1.12.2007 konduktivita µS/cm 25 potok Obrázek 59: Graf vývoje pH ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 80 26.1.2008 2.2.2008 9.2.2008 16.2.2008 23.2.2008 1.3.2008 8.3.2008 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 25 19.1.2008 20 12.1.2008 15 5.1.2008 10 29.12.2007 5 0 29.3.2008 22.12.2007 potok 22.3.2008 15.12.2007 -σ 29.3.2008 15.3.2008 8.12.2007 +σ 22.3.2008 8.3.2008 1.12.2007 STV 15.3.2008 1.3.2008 Obrázek 60: Graf vývoje konduktivity ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 8.3.2008 23.2.2008 0,8 1.3.2008 16.2.2008 potok potok 23.2.2008 9.2.2008 konduktivita µS/cm 0,7 16.2.2008 2.2.2008 -σ -σ 9.2.2008 26.1.2008 0,6 2.2.2008 12.1.2008 19.1.2008 +σ +σ 26.1.2008 5.1.2008 0,5 19.1.2008 29.12.2007 STV 12.1.2008 22.12.2007 0,4 5.1.2008 15.12.2007 0,3 29.12.2007 8.12.2007 0,2 22.12.2007 1.12.2007 0,1 15.12.2007 c NH4+ [mg/l] 0,0 8.12.2007 Obrázek 61: Graf vývoje kocentrace amonných iontů ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1.12.2007 STV 81 Obrázek 62: Graf vývoje koncentrace dusičnanových iontů ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. c NO3- [mg/l] 29.3.2008 29.12.2007 5.1.2008 12.1.2008 19.1.2008 26.1.2008 2.2.2008 9.2.2008 16.2.2008 23.2.2008 1.3.2008 8.3.2008 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 0,07 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0,00 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 c Ca 2+ ve sněhové pokrývce [mg/l] 0,6 22.3.2008 0,5 15.3.2008 0,4 8.3.2008 22.12.2007 -σ 1.3.2008 0,3 23.2.2008 15.12.2007 +σ 16.2.2008 0,2 9.2.2008 0,1 2.2.2008 0,0 26.1.2008 0,0 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 -0,02 -0,04 82 c Fe ve sněhové pokrývce [mg/l] 19.1.2008 8.12.2007 STV 29.3.2008 12.1.2008 1.12.2007 potok 22.3.2008 5.1.2008 Obrázek 63: Graf vývoje koncentrace hliníku ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 15.3.2008 29.12.2007 Vývoj koncentrace Ca2+ 8.3.2008 1,6 -σ 1.3.2008 22.12.2007 -σ 23.2.2008 1,4 +σ 16.2.2008 15.12.2007 +σ 9.2.2008 1,2 STV 2.2.2008 8.12.2007 STV 26.1.2008 1,0 19.1.2008 0,8 12.1.2008 1.12.2007 potok 5.1.2008 0,6 29.12.2007 0,4 22.12.2007 0,2 15.12.2007 c Al v potoce [mg/l] c Ca2+ v potoce [mg/l] 0,0 0,16 0,14 0,12 0,10 0,08 0,06 0,04 0,02 0,00 8.12.2007 potok Obrázek 65: Graf vývoje koncentrace železa ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 1.12.2007 Obrázek 64: Graf vývoje koncentraceVývoj vápenatých iontů ve koncentrace Fesněhové pokrývce a ve vodě v potoce. c Fe v potoce [mg/l] c Al ve sněhové pokrývce [mg/l] 2.2.2008 9.2.2008 16.2.2008 23.2.2008 1.3.2008 8.3.2008 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 3,5 26.1.2008 3,0 19.1.2008 2,5 12.1.2008 2,0 5.1.2008 1,5 29.12.2007 1,0 29.3.2008 22.12.2007 0,5 22.3.2008 0,0 15.3.2008 15.12.2007 potok 8.3.2008 8.12.2007 -σ 1.3.2008 1.12.2007 +σ 23.2.2008 c K+ [mg/l] STV 16.2.2008 Obrázek 66: Graf vývoje koncentrace draselných iontů ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 9.2.2008 0,40 2.2.2008 0,35 29.3.2008 26.1.2008 0,30 22.3.2008 19.1.2008 0,25 15.3.2008 12.1.2008 0,20 8.3.2008 5.1.2008 0,15 1.3.2008 29.12.2007 0,10 potok 23.2.2008 22.12.2007 potok 16.2.2008 15.12.2007 -σ -σ 9.2.2008 8.12.2007 0,05 2.2.2008 1.12.2007 +σ +σ 26.1.2008 0,00 19.1.2008 c Mg2+ [mg/l] STV 12.1.2008 0,025 5.1.2008 0,020 29.12.2007 0,015 22.12.2007 0,010 15.12.2007 0,005 0,000 8.12.2007 STV 83 Obrázek 68: Graf vývoje koncentrace manganu ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 1.12.2007 Obrázek 67: Graf vývoje koncentrace hořečnatých iontů ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. c Mn [mg/l] 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 2.2.2008 9.2.2008 16.2.2008 23.2.2008 1.3.2008 8.3.2008 15.3.2008 22.3.2008 29.3.2008 1,4 8.3.2008 26.1.2008 1,2 1.3.2008 19.1.2008 1,0 23.2.2008 12.1.2008 0,8 16.2.2008 5.1.2008 0,6 9.2.2008 29.12.2007 0,4 2.2.2008 22.12.2007 0,2 26.1.2008 0,0 84 29.3.2008 19.1.2008 15.12.2007 potok 22.3.2008 12.1.2008 8.12.2007 -σ 15.3.2008 5.1.2008 1.12.2007 +σ 8.3.2008 29.12.2007 c Na+ [mg/l] STV 1.3.2008 22.12.2007 potok 23.2.2008 15.12.2007 Obrázek 69: Graf vývoje koncentrace sodných iontů ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. 16.2.2008 8.12.2007 -σ 9.2.2008 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 2.2.2008 1.12.2007 +σ 26.1.2008 c SO42- [mg/l] STV 19.1.2008 3,5 12.1.2008 3,0 5.1.2008 2,5 29.12.2007 2,0 22.12.2007 1,5 Obrázek 71: Graf vývoje koncentrace křemíku ve vodě v potoce. 15.12.2007 1,0 8.12.2007 0,5 0,0 1.12.2007 Obrázek 70: Graf vývoje koncentrace síranových iontů ve sněhové pokrývce a ve vodě v potoce. c Si [mg/l] -20 0 20.1.2008: Q = 6,7 l/s 501 20 průtok [l/s] 601 40 1601 1501 teplota [°C] 12.3.2008: Q = 11,4 l/s 1701 60 701 3.3.2008: Q = 81,6 l/s 1801 80 1901 100 2001 120 801 1.3.2008: Q = 136,5 l/s 2101 140 Příloha 5: Vývoj teplot a průtoků 1.1.2008 – 30.3.2008 Obrázek 722: Graf vývoje teplot a průtoků v období od 1.1.2008 do 30.3.2008 85 1401 1301 1201 1101 1001 901 401 301 201 101 1 0 0 0 0 1 1.6 6.6 3.2 0.5 6 7 0 1.3 0 1 6.8 9.2 1.2 0.9 0 86 30.12.07 Příloha 6: Denní úhrny srážek 1.12.2007 – 31.3.2008 0 29.12.07 31.12.07 45 0 28.12.07 30.01.08 40.5 0 27.12.07 27.01.08 40 0 26.12.07 26.01.08 35 0 25.12.07 24.01.08 0.8 0 24.12.07 22.01.08 17.12.07 30 7.8 3.4 1.2 0.9 0.6 0 23.12.07 21.01.08 16.12.07 22.1 9.3 0.5 14.12.07 15.12.07 25 0.3 0 13.12.07 22.12.07 20.01.08 31.01.08 12.12.07 21.12.07 19.01.08 29.01.08 11.12.07 20.12.07 18.01.08 28.01.08 10.12.07 19.12.07 17.01.08 25.01.08 09.12.07 18.12.07 16.01.08 23.01.08 1.7 0 15.01.08 0.1 0 14.01.08 Obrázek 73: Denní úhrny srážek v prosinci 2007. 0 13.01.08 15.2 7.3 3.1 0 12.01.08 08.12.07 0 0 11.01.08 07.12.07 0 10.01.08 20 2.5 06.12.07 0.2 Obrázek 74: Denní úhrny srážek v lednu 2008. 09.01.08 14.8 05.12.07 07.01.08 08.01.08 1.9 2.9 06.01.08 15 0 04.12.07 05.01.08 10 0 03.12.07 04.01.08 0.8 0 02.12.07 03.01.08 1.9 0 01.12.07 02.01.08 5 0 8 7 6 5 4 3 2 1 0 01.01.08 28.02.08 52.4 29.02.08 60 26.02.08 27.02.08 50 22.02.08 40 21.02.08 30 20.02.08 20 25.02.08 16.02.08 3.6 31.03.08 0 87 30.03.08 24.02.08 15.02.08 0 29.03.08 23.02.08 14.02.08 7.4 28.03.08 0 0.1 0.1 0 27.03.08 0.7 26.03.08 10.1 9.3 25.03.08 19.02.08 0 0.6 24.03.08 18.02.08 0 2.3 23.03.08 17.02.08 0 0.7 0.6 0.4 0 11.8 4.2 22.03.08 13.02.08 0 11 21.03.08 12.02.08 0 0.1 0.4 0.2 0 8.4 20.03.08 11.02.08 0 7.2 19.03.08 10.02.08 0 9.2 0.8 18.03.08 09.02.08 0 15.4 0.6 0.2 17.03.08 08.02.08 0 26.1 0.8 16.03.08 07.02.08 0 0 0.1 Obrázek 76: Denní úhrny srážek v březnu 2008. 13.03.08 15.03.08 8 06.02.08 0 0 05.02.08 11.03.08 14.03.08 10 04.02.08 5 03.02.08 0.4 0 1.1 0 08.03.08 12.03.08 02.02.08 Obrázek 75: Denní úhrny srážek v únoru 2008. 0.4 0 07.03.08 10.03.08 0 14.3 06.03.08 09.03.08 01.02.08 2.1 04.03.08 05.03.08 30 18.2 17.4 02.03.08 03.03.08 25 20 15 10 5 0 01.03.08 Příloha 7: Malá Mokrůvka ve fotografii Obrázek 77: Levý břeh experimentálního povodí (Malá Mokrůvka, 1330 m.n.m.) Obrázek 78: Sedlo mezi Mrtvým Vrchem a Malou Mokrůvkou (vlevo). 88 Obrázek 79: Pohled na pravý břeh experimentálního povodí. Obrázek 80: Pracovní nasazení výzkumného týmu. 89
Podobné dokumenty
Modul 4: Ochrana vod - HGF
užívaných procesů dnes převládá odpařování, srážení a výměna iontů.
Jako příklad lze připomenout radium, které se z vody sráží přídavkem chloridu
barnatého, a uran, který je zachytáván na anexovém ...