Rožďalovicko 3/2013

Cena: 20 K
Obecní zpravodaj pro ob any Rož alovic, Lede ek, Vini né Lhoty, Podlužan a Hasiny
ro ník 2
íslo 3/2013
Úvodní slovo
Vážení spoluob ané,
práv se Vám dostalo do rukou letošní t
vydání Rož alovicka a já se Vám pokusím
v krátkos shrnout událos , které nám
inesly letní m síce. ervencové a srpnové dny se u nás nenesly pouze ve znamení
oddechu v podob kulturních akcí, ale byly
také zrealizovány i se dokon ují t i velké
pracovní projekty.
Bezesporu nejv tší uspokojení cí m
z vybudování nového d tského h išt v areálu místního spolku TJ Sokol. Ti z Vás, kte í
mne znáte již delší as, ur it víte, že o výstavbu h išt jsem usiloval od roku 2008.
Snad proto, že se toto dlouhodobé úsilí nyní
po letech naplnilo, mi vybudování h išt
lá up ímnou radost. P ál bych si, aby toto
místo p inášelo d tem jen radost a aby jim
co nejdéle sloužilo k jejich spokojenos .
Další projekt, který byl realizován b hem letních prázdnin, se týkal naší školy.
Konkrétn se jedná o novou jídelnu a o výnu oken v p ístavb , kde se ona jídelna
nachází. Protože se o této realizaci do tete více na ádcích v novaných školnímu
zpravodajství, nebudu se o tomto projektu
podrobn ji rozepisovat. Kone
posledním z velkých projekt , který u nás v souasnos probíhá, lépe
eno nišuje, je
úprava místního h bitova. Byla provedena
sadová výsadba, v sou asnos se dokon uje pokládka hlavních cest a poslední terénní úpravy povrchu. Tímto kon í velká akce,
která zde probíhala b hem posledních t í
let. Nyní nás eká každodenní údržba, abychom toto pietní místo udrželi ve stavu, jaké
mu právem náleží.
Na úvod jsem zmínil, že letošní léto
v Rož alovicích a okolí bylo bohaté i na
rozmanité kulturní akce. V areálu místního fotbalového h išt se nejprve uskute nily pivní slavnos , které se setkaly
s velkým ohlasem ve ejnos a v budoucnos se z ejm do kají svého pokra ování. Slavnos piva pak vyst ídal fes val
vážné hudby, který se koná v našem m sjiž n kolik let. Fes val si každoro
udržuje vysokou úrove vystupujících
interpret , a to zejména zásluhou manžel Melmukových, kte í nejenže profesionáln doprovázejí vystupující interprety,
ale zárove jsou i hlavními organizátory
hudebních slavnos .
Další velice milou a zajímavou akcí o
letošních prázdninách se stalo propojení srazu rodák Lede ek a Vini né Lhoty s
trampským potlachem. Potlach po ádal u
íležitos oslavy šedesá let založení osady Samotá její hlavní p edstavitel Saša Prokeš z Podlužan, který ostatn podrobnos a
pr h akce vylí il v lánku, který naleznete
na stránkách tohoto ísla. Poslední prázdninový den pak pat il panu Ji ímu Vorlovi. V
Galerii Melantrich se to ž uskute nila vernisáž jeho výstavy s názvem Polabské lo stvo.
Tato záv re ná akce prázdnin byla p íjemným pohlazením po duši a úžasným vyvrcholením spole enských akcí, které jsme
spole
b hem léta absolvovali. Prost jak
se íká, zlatá te ka na záv r. I o této akci se
dozvíte více na stránkách Rož alovicka.
V záv ru mi dovolte up ímn pokovat všem, kte í se podíleli ve dnech
8. a 9. zá í na pátrací akci po ztracené klientce Domova Rož alovice.
eji krásné podzimní dny
a p íjemné tení.
Petr Kapal,
starosta obce Rož alovice
Krátce
Nové h išt pro d
O letošních prázdninách jsme splnili sen
školním d tem i t m nejmenším a dokon ili
tské h išt v prostorách Sokolského h išt .
Pro d zde byla nainstalována ada herních
prvk (nap . herní sestava ve tvaru hradu,
koloto , vahadlové houpa ky, šes hran,
bradla, lanovka, houpadla na pružinách,
kreslící tabule a pingpongový st l). Nové
tské h išt se sokol m poda ilo zrealizovat za pomoci dota ního p ísp vku. H išt
je z ízeno pro d od 3 do 14 let a slouží ke
hrám a sportovnímu vyži d a mládeže.
Je nutné, aby každý, kdo h išt navšt vuje,
pln respektoval provozní ád, který v areálu
pla . P ístup d do 6 let je povolen pouze
v doprovodu osoby starší 18 let. Za bezpe nost d na h iš a sportoviš zodpovídají
jejich zákonní zástupci. Provozní doba h išt
je od kv tna do zá í od 8:00 do 21:00 hodin
a od íjna do dubna od 8:00 do 19:00. Všem
návšt vník m p ejeme, aby se jim na novém
iš líbilo. Doufáme, že h išt bude pln využíváno a v íme, že bude dodrženo respektování podmínek uvedených v provozním
ádu na h iš .
Regionální potravina
pochází z Rož alovic
V sout ži o nejlepší st edo eskou regionální potravinu roku bodovala paní Milena
Tarabová z cukrárny Epiro. Se svým „Rožalovickým rohovým kolá em“ to ž zvít zila v kategorii peka ských výrobk a získala tak pres žní ocen ní, které je d kazem
nejvyšší jakos potravin a zárukou regionálního p vodu. V rámci st edních ech se
letos o prvenství ucházelo 72 produkt od
26 výrobc , p emž nejsiln ji byly zastoupeny kategorie alkoholické a nealkoholické nápoje a práv peka ské výrobky. Paní
Tarabová s manželem si p evzala diplom a
plaketu za vít zství z rukou ministra zem lství Miroslava Tomana v pátek 4. íjna
v rámci doprovodného programu výstavy
Zem lec 2013 na výstaviš v Lysé nad
Labem.
Paní Tarabové srde
gratulujeme a
cukrárn Epiro p ejeme hodn spokojených zákazník .
(red)
2
Rekonstrukce
zdravotního st ediska
V sou asné dob prob hlo výb rové ízení na realizátora ve ejné zakázky pro
tuto akci pod názvem „Snížení energecké náro nos zdravotního st ediska“
a b hem nejbližší doby dojde k zahájení
stavebních úprav na budov . Budova by
la být kompletn zateplena a dostane
nová okna. Sou ás projektu je i z ízení
výtahu.
Rekonstrukce zastávky
v Lede kách
V letních m sících byla dokon ena poslední fáze úprav dlouho pot ebné rekonstrukce železni ní zastávky. Budova zastávky dostala op t hezký vzhled díky nové
oranžové fasád . Obyvatelé Lede ek mohou vnit ní prostory využívat jako spoleenskou místnost pro spole ná posezení.
„Nová“ zastávka byla slavnostn otev ena
dne 17. srpna p i p íležitos konání srazu
rodák Lede ek a Vini né Lhoty.
Revitalizace a úpravy
bitova
V sou asné dob stále probíhá rekonstrukce místního h bitova. Byla dokon ena sadová výsadba a areál byl také osázen
menší zelení. B hem stavebních úprav došlo k pom rn zásadní zm
uspo ádání
povrchu cest. Místo p vodn plánovaných mlatových cest byl z hlediska údržby
a prak nos nakonec zvolen vydlážd ný
povrch ze zámkové dlažby. V sou asnos
dochází ješt k drobným úpravám a nálním pracím.
(red)
Prob hlé akce
Sólisté opery
v kostele sv. Havla
V rámci XIV. mezinárodního letního hudebního fes valu TT Lou
2013 se v kostele
sv. Havla konal ve tvrtek 1. srpna operní
koncert sólist Národního divadla Praha.
Toto tradi ní hudební setkání navazuje
na velmi živý kulturní život a muzikantské
sobení Thurn-Taxis v minulos . O fesval má velký zájem ada um lc , kte í jej
považují za velmi pres žní a vyjad ují sv j
zájem p edstavit se našemu muzikálnímu,
srde nému a zasv cenému publiku. Letos nás poc la svojí návšt vou a krásným
operním zp vem sopránová p vkyn V ra
Likérová, která je laureátkou mezinárodní
vecké sout že Antonína Dvo áka v Karlových Varech. Um lkyn absolvovala
mnoho koncert v zahrani í, nap . koncertní turné po Špan lsku s Wihanovým
kvartetem i váno ní koncert v ím spolu
se sv tovou operní p vkyní Sylvií Sass.
Druhý okouzlující hlas zazn l v podání
Lukáše Sládka, který se krom opery zabývá i oratorní tvorbou (Dvo ákova Stabat
Mater) a komorní vokální tvorbou z období baroka. S klavírním doprovodem pana
prof. Radomíra Melmuky zazn ly v podání
chto sólist písn a árie od A. Dvo á-
ka, B. Smetany, G. Pucciniho, G. Verdiho,
P. I. ajkovského i Ch. Gounoda. Celým
koncertem provázela paní Helena Melmuková. Nad koncertem p evzal záš tu
Ing. Miloš Petera, starosta m sta Nymburk a nám stek hejtmana St edo eského
kraje.
(red)
Jubilejní 20. výstava
králík , holub a dr beže
Jako každoro
i letos po ádal eský svaz
chovatel ZO Rož alovice dne 17. a 18. srpna v areálu základní školy výstavu drobného zví ectva. Tradi ní setkávání chovatel
je zárove spole enskou akcí za doprovodu
živé hudby a dobré nálady po celou dobu
konání akce. Návšt vníci výstavy m li možnost obdivovat i si zakoupit r zné druhy
evážn domácích zví at. V tšina p ítomných se zú astnila bohaté tomboly a také
využila možnos ob erstvení, které bylo
pro návšt vníky p ichystáno. Celé akci p álo
nádherné po así, což bylo patrné z návšt vnos jak místních obyvatel, tak návšt vník
z okolí.
(red)
Sout ž v požárním útoku
Rož alovi hasi i uspo ádali v sobotu 17.
srpna na místním Sokolském h iš tradi ní
sout ž v požárním útoku, které se zú astnili jako každoro
p edevším hasi ské
sbory z okolních vesnic. Krom sout žního klání muž a žen p edvedli sv j um
v hasi ském sportu i nejmenší – d tský
tým z nedalekého Košíka. Slune né letní po así bylo jak stvo ené pro osv žení
v kádi – této možnos „využili“ krom d
i n kte í dosp lí a samoz ejm nová ci
týmu, pro n ž je vhození do kád teprve
m pravým hasi ským k tem. Nové mladé
posily rož alovických hasi p isp ly také
nemalou m rou k t mu místu v kone ném po adí sout že.
(red)
3
Prob hlé akce
Pou ové pivní slavnos
Po n kolika letech uspo ádalo m sto Rožalovice v sobotu 20. ervence ve spolupráci s Odborem p átel SK Slavia Rož alovice a FC Trnavanem Rož alovice na
místním fotbalovém h iš pivní slavnos
s bohatým doprovodným programem.
Po fotbalovém utkání mezi Starou
gardou FC Trnavan Rož alovice a FC erný D l, které komentoval herec Ji í Kryná , následovalo vystoupení známých
osobnos z Arabela teamu (mimo jiné
Kamil Emanuel Go , Jaroslav Sypal, Petr
Vondrá ek, Pavel Novotný, Šárka Ulrichová aj.). Celou show moderoval herec
Michal Gulyáš, který nejednou p ivedl do
rozpak n které diváky, když je ne ekan
Polabské lo stvo
Ji ího Vorla
„V každém kusu d eva vidím n co krásného a dbám na to, abych tu krásu neodstranil…“
„zapojil“ do svých povedených taška ic.
Ve er pat il litvínovské kapele Elán Revival, která si záhy po prvních tónech získala
íze publika a odehrála tane ní zábavu
až do brzkých ranních hodin.
(red)
jení návšt vníci vernisáže se na výstavu
vraceli, aby v klidu mohli zhlédnout vystavené exponáty. U d tí zabodoval st l
vlk, který je podobný tomu, který v roce
1994 od nás putoval do Japonska a tam
získal hlavní cenu.
ejeme našemu spoluob anovi
mnoho tv ích úsp ch a hodn takových výstav, jako byla ta stávající. Více
informací o panu Ji ím Vorlovi se do tete
na stránkách www.jirivorel.snack.ws.
Svatava Krumpholcová
31. srpna ve 14 hodin se konala
vernisáž výstavy Ing. arch. Ji ího Vorla.
Vrátil se do naší Galarie Melantrich po
19. letech. Byl totiž první spolu s Vladimírem íhou, kte í tady v ervnu roku
1994 v nov opraveném objektu vystavovali. A návrat to byl opravdu velkolepý. P išlo kolem 150 návšt vník , kte í
se velmi pobavili jak vystoupením akademického architekta Davida Vávry, tak
brilantním zp vem Jany Ryklové, kterou
doprovázel na kytaru její synovec. P ítomen byl i editel Polabského muzea Pobrady Jan Vinduška a rovn ž starosta
našeho m sta Petr Kapal. V rámci vernisáže byl dojednán i váno ní koncert, který zp va ka starostovi p islíbila. Nyní lze
jen doufat, že ze strany církve nebudou
žádné problémy a v adventu si budeme
moci vychutnat tu pravou p edváno ní
atmosféru i náš nádherný kostel. Spoko-
Farmá ské trhy
4
Ve tvrtek 4. ervence se letos poprvé na
rož alovickém nám
uskute nila akce
Farmá ské léto s eským rozhlasem Region.
V rámci této akce se zde mj. prezentovala
Farma Košík s produkty vlastní výroby. P íchozí se mohli t šit na ochutnávky ov ích
sýr , jehn ích klobás a marmelád z produkce farmy a také je ekal bohatý program
se sout žemi o ceny. Mlsní návšt vníci se
na akci dostavili v hojném po tu a za hezkého po así na našem nám
i se svými
kami strávili v duchu farmá ského léta
hezké odpoledne.
Hudba lé í
Klub p átel dobré hudby ve spolupráci
s eským svazem chovatel Rož alovice 1 a za podpory M stského ú adu Rožalovice po ádají každý m síc kulturn
spole enská setkání pod názvem Hudba lé í. Akce se konají vždy od 14 do 18
hodin v sále radnice v Rož alovicích. Na
každé akci je podáváno malé ob erstvení,
ochutnávky vín nebo je pro p átele dobré
hudby p ichystána bohatá tombola, a to
za symbolické vstupné 50 K .
14. zá í k tanci a k poslechu zahrála
skupina K-music pana Stanislava Keitha a
12. íjna vystoupila skupina Jepla, která
zde zahrála již n kolikrát v minulých m sících.
9. listopadu zahraje skupina Deil
a na 8. prosince je pro milovníky spoleenských akcí a dobré hudby p ipraveno
vstoupení skupiny Dua Adamis, která je
známá p edevším díky TV ŠLÁGR. Na tuto
akci bude vstupné 100 K . Všichni jste srde
zváni na spole enské akce konané
po zbytek roku v Rož alovicích.
(red)
Prob hlé akce
Potlach k 60. výro í
založení osady Samotá
V sobotu 17. srpna 2013 po ádala
trampská osada Samotá z Podlužan
potlach, který se uskute nil v Lede kách
u vlakového nádraží na krásném
pozemku, který nám na víkend zap il
starosta z Rož alovic. V úterý jsme p ijeli
na plac a ve st edu se za alo stav t,
zkrátka p ipravovat. Moc nám pomohla
trampská osada M sí ní údolí.
Kamarádi za ali p ijížd t už v pátek 16. srpna a bylo jich malinko p es
stovku. Tak se vítalo, povídalo a zpívalo
u malého ohýnku až do rána. V sobotu 17. srpna vše vypuklo, p ijelo zhruba
dalších 150 kamarád . Ráno po snídani
se n kte í z nich vydali poznávat krásy
Rož alovic a okolí. Od 11 hodin za aly
tské sout že, které si d ti moc užily.
Každé dít dostalo na památku camrátko a t i z každé sout že vyhrály perní ky
a jiné ceny. Zvláš vype enou hru provedl s d tmi Mustang ze Smržovky, který
rozházel okoládové bonbóny. Kdo jich
nasbíral nejvíce, ten vyhrál. Bonbóny,
které si d ti nasbíraly, si mohly ponechat. Odpoledne za aly hry i pro dosp lé. Hod sekerou, hod nožem, hod pánvi kou, hod kládou, lukost elba a další
zálesácké sout že.
Znovu po padesá letech
Dne 17. srpna prob hl v obci Lede ky-Vini ná Lhota sraz rodák a p átel obce.
Setkání doprovodilo slavnostní otev ení
železni ní zastávky, která prošla celkovou
rekonstrukcí. K ú astník m t ho srazu
promluvil pan Fran šek Senohrábek, který zavzpomínal na výstavbu zastávky p ed
padesá lety, dále promluvil pan starosta Petr Kapal, který p iblížil zú astn ným
pr
h rekonstrukce. P ítomní rodáci
a p átelé si prohlédli vnit ní prostory železni ní zastávky, kde byly vystaveny fotograe z minulých setkání. Srazu se zú astnilo
90 lidí, od nejstarších generací, po ty nejmladší. Všem se p íjemné prost edí líbilo a
rádi si vzájemn popovídali a zavzpomínali
na staré asy a na kamarády a p átele, kteí se bohužel tohoto srazu nedožili. Setkání
se protáhlo do ve erních hodin, a to díky
lidem, kte í se postarali o p íjemné prost edí a ob erstvení. Setkání také zpest ila
Samotné slavnostní zapálení ohn
za alo ve 20 hodin. Vlajku zahráli kamarádi z M sí ního údolí a všichni zpívali,
byl to krásný sbor. Slavnostní zapálení
ohn uvád l sám šerif Saša Samotá ,
jakož i celý ve er. Smute ní proslov m l
da Samotá – zástupce šerifa Ohniváka
a o ohe se staral až do rána Jura z K ince. Celý ve er nám hráli kamarádi z Moravy, Dvora Králové, Jablonce nad Nisou
a další a další. Po p lnoci už hráli všichni
dohromady a kon ilo se za svítání, a to
za ali hrát , co se už probudili.
V ned li v 9 hodin se konalo slavnostní stažení vlajky, které se provád lo podle
starých skautských zvyk za zp vu Valku na rozlou enou samotným šerifem
Samotá em.
Pod kování pat í všem kamarád m,
kte í pomohli stav t i uklízet. Pod kování též pat í starostovi Rož alovic
a nakonec i našim len m osady Ivance,
Babi ce, Mamince a Pavlovi za úmornou
práci v kiosku.
ast tramp z Osady Samotá , která tu
slavila 60. výro í od svého vzniku. Velký
dík pat í organizátor m setkání, zejména
paní V e Kulichové, panu Michaelu Pa-
roulkovi a dále také panu starostovi Petru
Kapalovi a sponzor m srazu.
Sbor dobrovolných hasi
Sbor dobrovolných hasi
Rož alovice
srde
d kuje za poskytnu sponzorského daru panu Zde ku Blažkovi, který
na svoje náklady vybagroval základy pro
ístavbu sociálního za ízení k místní
hasi árn .
Saša Prokeš Samotá
Zdenka Velechovská
Rož alovice
Sbor dobrovolných hasi Rož alovice
ve spolupráci s M stským ú adem Rožalovice uspo ádaly ve ejnou sbírku
na pomoc m st m a obcím postiženým
ervnovými povodn mi. ást sbírky putovala do nedalekého K ince, další ást
pak do Budim ic a p es ervený k íž
Ji ín také do Nové Paky. Všem dárc m
srde
d kujeme.
(red)
5
Informace pro ob any
Životní prost edí
Dne 27. ervna 2013 vyšla vyhláška
o ochran d evin a povolování jejich kácení, platná a ú inná od 15. ervence 2013.
Tato novela vyhlášky o ochran d evin
a povolování jejich kácení p ináší zásadní
zm nu v p ístupu ke kácení d evin v soukromých zahradách. Majitel zahrady již
nebude muset ve správním ízení žádat
o povolení pokácet stromy, které se nachází na jeho zahrad . Na základ této
vyhlášky se zp ís uje ochrana stromo adí
a ochrana souvislých zapojených porost
evin p esahujících 40 m2. Ke kácení stromo adí nebo strom , které jsou sou ás
stromo adí, a to bez ohledu na obvod jejich kmene ve výšce 130 cm nad zemí, je
nutné povolení, které vydá orgán ochrany
írody. Stromo adí je pro ú el vyhlášky
de nováno jako souvislá ada nejmén
dese strom s pravidelnými rozestupy. Nepovažují se za to stromy rostoucí
v ovocných sadech a v plantážích d evin.
Povolení je tak pot eba i pro stromy, které
tvo í stromo adí, p estože nedosahují obvodu 80 cm. Povolení ke kácení d evin, za
edpokladu, že tyto d eviny nejsou souás významného krajinného prvku nebo
stromo adí, se nevyžaduje:
a) pro d eviny o obvodu kmene do 80 cm
eného ve výšce 130 cm nad zemí,
b) pro zapojené porosty d evin, pokud
celková plocha kácených zapojených porost d evin nep esahuje 40 m2 ,
c) pro d eviny p stované na pozemcích
vedených v katastru nemovitos ve zp sobu využi jako plantáž d evin,
d) pro d eviny rostoucí v zahradách.
Zahrada je pro pot eby navrhované
vyhlášky de nována jako pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu
v zastav ném území obce, který je sta-
vebn oplocený a nep ístupný ve ejnos .
Všechny tyto znaky musí zahrada spl ovat
sou asn . Zahradou je pozemek související se stavebním pozemkem, na kterém
je umíst n bytový nebo rodinný d m denovaný podle stavebního zákona. Tuto
podmínku tedy nespl ují nap . pozemky
v zahrádká ských osadách. Živý plot, tedy
zahrada tvo ená d evinami, za stavební
oplocení považována není.
Na vlastní zahrad si nov m že její
majitel bez p edchozího povolení obecního ú adu v dob vegeta ního klidu upravit
své vlastní stromy. Každý majitel zahrady
by m l v t, že se kácí v t ch p ípadech,
kdy je k tomu pádný d vod. A zpravidla
v období vegeta ního klidu (od 1. íjna do
31. b ezna). Výjimkou jsou d eviny, které
jsou sou ás významného krajinného prvku i stromo adí nebo které jsou vyhlášeny za památný strom. Na památné stromy
rostoucí v zahradách se možnost kácení
bez povolení nevztahuje.
Pro je p ísn jší ochrana stromo adí,
a kácet v zahradách budou moci majitelé
bez povolení ú ad ?
Stromo adí mají své historické, funk ní nebo este cké opodstatn ní. Pé e o n
je náro ná.
Naopak majitel soukromé zahrady by
si m l sám rozhodnout, co na svém pozemku chce mít a co nikoli. Majitel zahrady si sv j majetek nezni í. Naopak se jej
bude snažit zvelebit.
(red)
Uklízejte po svých psech
Na základ s žnos na volné pobíhání ps
na ve ejném prostranství v jednotlivých
ástech m sta p ipomínáme všem majitem ps zn ní obecn závazné vyhlášky .
3/2004 o ve ejném po ádku, která mimo
jiné ustanovuje podmínky, kterými se chovatel nebo ob an, jemuž bylo zví e sv eno, má a musí ídit. Ro ní poplatek za prvního psa iní 50 K , za druhého a každého
dalšího psa téhož držitele 100 K .
Poplatku podléhají psi starší t í
síc . Od poplatku je osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá,
bezmocná, osoba s t žkým zdravotním
postižením, osoba, která provádí výcvik
ps ur ených k doprovodu t chto osob,
a osoba, které stanoví povinnost používání psa zvláštní právní p edpis. Držitem ps jsou m stským ú adem vydávány známky pro psy. Ty jsou ur eny k
tomu, aby je psi nosili a aby v p ípad
ztráty psa byl pomocí této známky ur en
jeho držitel. Známka je nep enosná na
jiného psa.
Majitelé ps i jiných zví at v zájmu
ve ejného po ádku by nem li vstupo-
6
vat se psy a jinými zví aty do následujících ve ejn p ístupných míst: h bitov,
školní h išt , Sokolské h išt , fotbalové
išt , prostory mate ské školy a zdra-
votního st ediska, Domov d chodc . Do
následujících ve ejn p ístupných míst
– nám stí, ulice Tyršova, Lindnerova,
Zahradní, U Barborky , Panská zahrada
– smí vodit psy a jiná zví ata pouze na
vodítku.
Na ostatních ve ejn p ístupných
místech lze nechat voln pohybovat psy
i jiná zví ata pod neustálým dohledem
nebo p ímým vlivem odpov dné osoby,
aby v p ípad jakéhokoliv nebezpe í
mohl být pes i jiné zví e touto osobou
ivoláno, a bezpe nost osob a majetku
tak byla zajišt na.
Apelujeme na ob any, kte í pejsky
vlastní, aby se snažili dodržovat základní
pravidla ven ení ps a uchovávali veejné prostranství v istot . asto bývá
využíván k úklidu psích i jiných zví ecích exkrement mikrotenový sá ek, ve
kterém je exkrement následn vhozen
do nádoby na odpad. Tento zp sob je
jednoduchý, hygienický a dostupný pro
každého. Bu me proto ohleduplní a
snažme se dodržovat istotu a po ádek
ve m st a okolí, kde žijeme.
(red)
Spole enská kronika
Nov narození
Od ervence do konce zá í tohoto roku se narodila tato miminka:
Jméno, p íjmení
síc narození Bydlišt
Charlo a Mezerová
Kristýna Mozolová
Isabela Blažková
Renata Pleskotová
Karolína Hinková
ervenec 2013
srpen 2013
zá í 2013
zá í 2013
zá í 2013
Nám , Rož alovice
Ruská 266, Rož alovice
Rož alovice, Lede ky 19
Melantrichova 209, Rož alovice
Melan chova 244, Rož alovice
Jubilea
Od ervence do konce zá í tohoto roku oslavili svá životní jubilea to ob ané:
Jméno, p íjmení
Eva Bachová
Jaroslav Šust
Ji ina Reme ová
Zde ka Bažantová
síc výro í
ervenec 2013
ervenec 2013
srpen 2013
zá í 2013
k
75 let
80 let
85 let
75 let
Bydlišt
Rektorysova, Rož alovice
Boleslavská,Rož alovice
Rektorysova, Rož alovice
Podolí 2, Rož alovice
Program p ipravovaných akcí
12. íjna
12. íjna
12. íjna
19.–20. íjna
20. íjna
9. listopadu
21. listopadu
1. prosince
8. prosince
20. prosince
Mobilní sb r nebezpe ných odpad
Hudba lé í – skupina JEPLA
Vítání ob ánk
Výstava exotického ptactva
Rož alovické posvícení
Hudba lé í – skupina DEIL
Zájezd do Hálkova divadla v Nymburce (Edith a Marlene)
Rozsvícení Váno ního strome ku
Hudba lé í - DUO ADAMIS z TV ŠLÁGR
Váno ní koncert v kostele svatého Havla
7
Školní zpravodajství
Vážení ob ané Rož alovic
a okolních obcí, dovolte, abych vás informoval o aktualitách ze života naší školy.
V pr
hu hlavních prázdnin se poda ilo pokra ovat ve zlepšování materiálních podmínek, protože byl realizován projekt z MAS Svatoji ský les, díky
muž byla vym
na ást oken v tzv.
ístavb , rekonstruována elektroinstalace ve druhém pat e p ístavby a došlo
k celkové inovaci prost edí školní jídelny.
Navíc z rozpo tu m sta Rož alovice došlo k položení a následnému nalakování
nových parket v t locvi
a v tuto chvíli
je to jediná místnost, kde jsou parkety
nalakovány (jinak jsou omyty a napastovány).
V novém školním roce 2013/2014 se
v naší škole v kolektivu zam stnanc po
dlouhé dob neobjevila žádná nová tvá .
Z p ipravovaných novinek bych vyzdvihl
raz na využívání hlasovacího za ízení
a zm nu systému práce žákovského parlamentu.
Na tento školní rok jsme zpracovali
kalendá školy, který má název emesla
na Rož alovicku. Krom tohoto obsahu
v n m naleznete termíny konání d ležitých akcí školy a m žete si ho ve škole
zakoupit, pop . prohlédnout na školním
webu www.zs-rozdalovice.cz. Na p íští
školní rok již v tuto chvíli p ipravujeme
školní kalendá s názvem Rož alovi tí
školáci aneb odkud pocházíme, ve kte-
rém se chceme zam it na spádové obce
naší školy.
S p áním neustálého životního op mismu
za ZŠ a MŠ G. A. Lindnera Rož alovice její
editel Mgr. Roman Kotlá
Mate ská škola Rož alovice
K za átku školního roku 2013/2014 je v mate ské škole Rož alovice 71 d . Jsou rozleny do t ech odd lení podle v ku. Školku
v Rož alovicích navšt vují d z širokého
okolí: Rož alovice – 42, Košík – 9, Doubravany – 1, Podlužany – 3, Žitovlice – 4, B ístev
– 3, Hasina – 2, Domousnice – 1, Chot šice
– 1, Svídnice – 1, Ne as – 1, Nymburk – 1,
Praha – 2.
První školní den v 1. t íd
8
První zá ijové pond lí bylo pro nejmladší
prvním školním dnem povinné školní docházky. Ve t íd na n ekala hned
trojice muž . editel školy Mgr. Roman
Kotlá žáky p ivítal podáním ruky a poál hodn št
ve školním roce. Zárove jim p edal knihu, kterou by si m l na
konci roku zvládnout každý žá ek p íst.
S druhou knihou a p áním je p ivítal poté
pan starosta Petr Kapal.
S žáky se také seznámil t ídní u itel Mgr. Jan Fron k, který hned žá m
ekl, že všichni dosp lí byli kdysi prv ci
a poprosil je, aby si každý p ivedl svého
rodi e a posadil si ho na své místo. Všichni rodi e pak dostali za úkol íci n co
o svém dít , a tak jsme se dozv
li
mnoho zajímavých informací. Po tomto
úkolu jsme pod kovali rodi m a na svá
místa se posadily d , protože už ony
byly t mi prv ky a nepot ebovaly za
sebe zastoupení.
1. t ída Myšky
– zapsáno 16 d ve v ku 2–3 let
2. t ída Berušky
– zapsáno 28 d ve v ku 3–5 let
3. t ída Sluní ka
– zapsáno 28 p edškolák ve v ku 5–7 let
Marcela Ko ínková, editelka MŠ
Následn jim pan u itel ekl, že po
celou první t ídu je budou provázet pohádkové postavy, které jim budou pomáhat s u ením. Podle oto né tabule se potom d za pomoci u itele pokusily íci,
jaký je rozdíl
mezi chozením
do školky a do
školy. Nakonec
si žá ci narovnali do tašek
pom cky, které
li p ipravené na lavici a
odešli za doprovodu u itele a rodi do
šaten.
Doufám,
že se tento den
stal pro všechny m správným nastartováním do školní
docházky a žá ci si budou odnášet pouze
ty dobré vzpomínky a nov nabyté informace.
Mgr. Jan Fron k
Školní zpravodajství
2. t ída
Do 2. t ídy Základní a Mate ské školy G. A. Lindnera v Rož alovicích nastoupilo v letošním školním roce 21
žák , z toho 11 dívek a 12 chlapc .
hem školního roku by si m li žáci
upevnit hlavn techniku tení, seznámit se se slovními druhy, rozlišovat tvrdé a m kké slabiky, v matematice bude
novým u ivem po ítání do 100 a malá
násobilka.
V rámci rozvoje tená ské a informa ní gramotnosti prob hne ve t íd
ro ní projekt Cesta za pohádkou. Žáci se
každý m síc seznámí s novým autorem
tské knihy a ilustrátory. Dvakrát v m síci bude v nována jedna hodina d tské
knihovn , kde žáci budou prezentovat
knihy ze svojí domácí etby.
Mimo akcí plánovaných školou plánujeme v prvním pololetí navštívit akci
Ji ín – m sto pohádky, exkurzi do Planetária v Praze a váno ní výstavu ve Skan-
zenu v P erov nad Labem. Prob hne
beseda s paní Svatavou Krumpholcovou
na téma Naše m sto, obec. Pro rodi e
bude p ipraven Den otev ených dve í
a t ídní váno ní besídka. Spole
se
budeme t šit na práci ve druhém pololetí.
Mgr. Jaroslava Sedlá ková
3. a 4. t ída
Moje prázdniny
Prázdniny jsou za námi a my vstupujeme do nového školního roku 2013/2014.
jsou ješt plné dojm a krásných
zážitk , o které se rády d lí se spolužáky
v pr
hu úvodních vyu ovacích hodin.
Zde jsou malé st ípky toho, jak v hodinách
eského jazyka na své prázdniny vzpomínali žáci t ho ro níku.
Byla jsem v Chorvatsku
u mo e s rodinou. Koupala
jsem se u babi ky v bazé. P ijela k nám sest enice
s bratrancem. Spala jsem u
tety. S tetou jsem chodila na
sokolák. Také jsem byla na
pou a chodila jsem na procházky.
Petra Sim nková,
ídní u itelka
Veronika Sládková
Moje prázdniny
Líbí se mi prázdniny.
Jela jsem s tátou a tetou na
dv noci do kempu s koupališt m. Také jsme byli u
mo e. Moc se mi tam líbilo.
S bráchou jsem jela k babi ce. Mamce jsme trhali
kv ny. Rychle to uteklo.
Moc jsem se t šila na paní
itelku.
Aneta Janatová
Letošní prázdniny
Byl jsem s babi kou a spolužákem Tomášem
ve Velké Úp . Pobyt na horách byl p kný. S mamkou i sest enicí se mi tam líbilo, protože tam byly
ovce. Taky jsem hrál bowling.
Adam Hora
9
Školní zpravodajství
5. t ída
Prázdniny skon ily a moje d ti nastoupily do pátého ro níku. A už jsou pá áci.
Letos mají ve škole velkou zodpov dnost. Vždy už jsou p ece nejstaršími
žáky na prvním stupni. Musejí být ve
všem p íkladem pro ty nejmenší. Letos
je také eká na konci školního roku záv re ná práce. Každý žák m l možnost vybrat si téma, které ho baví. V tomto školním roce budou testování z testu SCIO,
kde si žáci ov í své znalosti z hlavních
edm . Na konci kv tna pojedeme
na naši poslední prvostup ovou školu
v p írod . Cht li bychom na konci roku
také pro rodi e p ipravit t ídní akademii,
kde bychom prezentovali naši innost
a také p edvedli poutavé kulturní vy-
7. t ída
10
Letošní sedmi ka je po etn slabší – má
jen 13 žák . P echod na druhý stupe
v lo ském školním roce nezvládlo šest
žák , a proto si 6. ro ník zopakují. Naopak
3 žákyn p ibyly ze sedmé t ídy, nebo se
jim na konci prázdnin nepoda ilo ud lat
opravné zkoušky z p edm , ve kterých
byly hodnoceny nedostate nou.
První chvíle ve škole byly v novány
ohlédnu za uplynulým školním rokem
a prázdninami. Hodn pozm
ný kolekv se za al stmelovat a dobrou spolupráci
ída prokázala již p i volb zástupc do
žákovského parlamentu a p i vytvá ení
pravidel t ídy.
Žáky v tomto ro níku eká n kolik
nových v cí. Ta nejvýznamn jší je asi
nový p edm t – n mecký jazyk. Vzhledem
k tomu, že v 6. t íd m li pom rn velké
problémy s angli tinou, dá se o ekávat,
že ani zvládnutí druhého jazyka pro n
nebude snadnou záležitostí.
Krom exkurzí, které každoro
n které p edm ty dopl ují, letos p ibudou
stoupení. Jak vidíte, máme toho hodn .
Doufám však, že vše úsp šn zvládneme
a p ekonáme všechny p ekážky. A tento
školní rok je ješt lepší než minulý!
Mgr. Nina Dy enková
6. t ída
Pro naše šes áky bude tento školní rok
nejen náro ný díky p estupu na vyšší stupe , ale v ím, že i zajímavý. V nové t íd
se zabydlují a seznamují se s novými u iteli.
Z akcí, které je ekají, uvádím: v zá í exkurze za P íb hem archeologie do Lysé nad
Labem, v íjnu beseda o záchranné stanici
pro zví ata v Pátku, divadelní p edstavení
v Mladé Boleslavi, p írodov dná exkur-
ješt exkurze a besedy, realizované v rámci projektu „P írodní v dy spoluprací a rozvojem manuálních dovednos “. V rámci
tohoto projektu se žáci nap . seznámí s
m, jak probíhá záchrana zran ných živo ich v Záchranné stanici v Pátku, nebo
navš ví iQpark Liberec.
ze v dubnu. Díky zapojení naší školy do
projektu na podporu p írodních v d jim
bude v kv tnu pln hrazen dvoudenní
pobyt v Liberci spojený s návšt vou zahrad a výletem na Ješt d. Stejn jako
vloni za finan ní podpory m sta se plánují školy v p írod .
Dále se mohou v pr
hu školního
roku zapojit do sout ží, jako je nap . Pythagoriáda, Olympiáda z J a AJ, Mladý
Demosthenes, P írodov dný klokan,
Matematický klokan a jiné. Své zájmy
a koní ky mohou rozvíjet v široké nabídce kroužk , které za ínají pracovat od
íjna. P eji našim šes ák m mnoho zdaru a p íjemných zážitk .
Mgr. Markéta Drobe ková
Samoz ejm ale pro všechny bude
nejd ležit jší, jak si povedou v jednotlivých p edm tech. Snad jim sedmi ka p inese více št …
Ji í Rejsek,
ídní u itel
Školní zpravodajství
8. t ída
Do za átku nového školního roku n kte í
vstupují s možnými obavami a otázkami:
„Jaký ten nový školní rok bude?“ „Jaké
novinky si pro nás škola p ichystala?“ „Co
se letos nau íme a kam p edevším pojedeme na výlety i exkurze?“ Po pár dnech
ve škole jsme m li jasno a zjis li jsme, že
se máme na co t šit.
Nejv tším p ekvapením pro nás byl
žákovský parlament a hlasovací za ízení,
díky kterému m žeme vypl ovat testy
a cvi ení elektronicky, sportovci ocenili
9. t ída
V deváté t íd byl zahájen nový školní rok
s celkovým po tem 11 žák . Nejv tším
úkolem, který na n eká, je ukon ení
ZŠ a úsp šné složení p ijímacích zkoušek
na st ední školu. V tomto okamžiku mají
všichni žáci nahlášena témata absolventských prací a vybrané konzultanty. I v letošním roce p evládají témata z oblas zájmových innos , jako je sport, dobrovolní
hasi i nebo etba.
V rámci výuky budou žáci více pracovat s hlasovacím za ízením a interak vní
novou podlahu v t locvi
a jedlíci zase
zrekonstruovanou jídelnu. Všichni jsme se
však shodli na spole ných akcích.
První m síce budou organizovány
v kulturním duchu. Jako první nás to ž
eká d jepisná exkurze do Lysé nad Labem, která je ozna ována za barokní perlu
Polabí, ale také se vypravíme na divadelní
edstavení do Mladé Boleslavi. Nesmíme
však zapomenout ani na u ení – nejv tší
letošní novinkou je pro nás n mecký jazyk
a chemie, ale o nich zase až p íšt …
Mgr. Mar na Zacharníková
a žáci 8. ro níku
tabulí. Pro žáky jsou p ipraveny exkurze, sportovní akce, návšt va divadelního
edstavení, návšt va galerie, t ídní výlet,
škola v p írod atd.
V rámci výuky angli ny se budou
i nadále setkávat s Alejandrem Ballerem.
V jeho hodinách se žáci dozv dí informace
o historii anglického jazyka a seznámí se
s historií a památkami anglicky mluvících
zemí. Zabývat se tedy budou nejen Velkou
Británií a Spojenými státy americkými, ale
také nap . Afrikou, o níž málokdo ví, že
v n kterých jejích ástech se používá práangli na. V rámci t chto hodin budou
žáci procvi ovat konverzaci a vytvá et projekty k jednotlivým témat m. Do okruh ,
které jsou pro n p ipraveny, pat í nap .
typické jídlo dané zem , významné osobnos , zajímavos ze sv ta dopravy, sport,
významná místa apod.
Do záv re ného školního roku p ejeme našim žák m mnoho úsp ch nejen
ve studiu a p i výb ru st ední školy, ale
hlavn p i p ijímacích zkouškách, které n které z nich v druhém polole ekají.
Mgr. Jana ervenková
ZŠ a MŠ G.A. Lindnera demokra cky!
S každým novým školním rokem nastávají
ve školách zm ny a novinky. Ne jinak tomu
bylo i u nás v Rož alovicích. Krom hlasovacího za ízení, zrekonstruované jídelny i
nové podlahy v t locvi
to byl i žákovský
parlament. Tento projekt u nás existoval již
dva roky, ale nyní se objevuje ve zcela nové
podob . Již p i vstupu do budovy mohly d
ekvapit plakáty, které je informovaly o blížících se volbách do žákovského parlamen-
tu. Regulérní volby na naší škole prob hly
druhý týden výuky, kde si každá t ída od 3.
do 9. ro níku zvolila dva zástupce. (viz p íloha výsledky). Zasedání len bude probíhat
zpravidla dvakrát do m síce, a to vždy ve
st edu od 7:00–7:45 v nové místnos žákovského parlamentu ve druhém pat e. Zasedání budou voln p ístupná a m že se jich tak
zú astnit kdokoliv. O aktualitách, organiza ní
struktu e i pr hu zasedání si m žete více
íst na stránkách naší školy.
A co je to v bec žákovský parlament?
Dává p edevším prostor pro zapojení žák
do života naší školy a podporuje zodpov dnost d ve všech oblastech. Žáci budou mít
možnost podílet se na život školy formou
návrh a p ipomínek. Žákovský parlament
bude také dávat podn ty vedení školy a
itel m. Díky vzájemnému dialogu bude
možné najít op mální ešení pro spokojenost obou stran. Z inicia vy žákovského
parlamentu budou také vznikat projekty, do
kterých se bude zapojovat celá škola. Dojde
tak ke stmelování žák , na obou stupních
naší školy. lenové parlamentu budou taktéž prost edníky pro p enos informací mezi
všemi t ídami, žáci tak budou lépe informováni a zjednoduší to i pot ebnou spolupráci
všech ro ník . Za odm nu budou lenové
jezdit na stmelovací výlety, a to nejen za poznáním, ale p edevším za zábavou.
ím, že tento projekt se setká s podporou nejen žák , vedení školy a u itel , ale
také ve ejnos a demokracie nebude naplna pouze po teore cké stránce, ale p edevším ve skute nos .
Mgr. Mar na Zacharníková,
koordinátorka projektu
11
Z historie Rož alovic
Zápisy z rož alovických kronik
Kroniká i našeho m sta, s jejichž jmény jsme se seznámili v minulém vydání
Rož alovicka, nám zanechali v kronikách
písemné informace o dob , ve které žili.
Jejich zápisy jsou vážné i veselé, tragické
i úsm vné. Díky t mto zápis m se m žeme p enést o desítky i stovku let zp t
a p ipomenout si, co naši p edch dci
v Rož alovicích prožívali v dob , kterou již
odvál neúprosný as d jin.
Kroniká Jan Rektorys
1848 – Socha poutnická
W m síci ervenci p edsevzali p. Josef
Ren , Josef Wisoký a Fran šek Dovolil mezi
spoluob any svými pen žitou sbírku k ú elu z ízení poutnické sošky, nebo p išedše
roku lo ského do Staré Boleslav , hambili
se za to velice, že žádnou sošku nem li a
toliko za korouhví procesím šli.
Poutnická soška byla tedy dne 11.srpna 1848 v Praze objednaná a používá se
od te doby p i každoro ním procesí do
Staré Boleslav od Rož alovických poutník .
Kroniká Antonín
Matouš
1912 – Osv tlení m sta
Na podzim r. 1912 za ízeno bylo nové
osv tlení m sta lampami systém „Slavia“,
za ízené na svícení stla eným petrolejem
(plynem petrolejovým). Po ízeno lamp
celkem deset, z nichž prvá postavena dne
27. zá í 1912, ostatních ke konci listopadu
1912. Lampy dávaly sv tlo velmi intensivní, zelenavé a všeobecn se chválí.
Kroniká i Josef Havelka
a Fran šek Havlík
1914 – Všeobecná mobilisace
Dne 1. srpna p ijel povozem od
okresního hejtmanství z Ji ína posel do
Rož alovic a odevzdal starostovi m sta
12
Ant. Tichému vyhlášku
o na ízené všeobecné
mobilisaci. Vyhlášky
byly ihned vyv šeny
a po m st strážníkem
vybubnováním všeobecná mobilisace armády oznámena. Hned
druhého dne odjeli
všichni povolaní vojíni
ku svým vojenským t les m v po ádku a bez
reptání. P i odjezdu
otc rodin byl plá žen
a d srdcervoucí.
1918 – Zni ení upomínek
na Rakousko
Dne 7. listopadu ve tvrtek o 1 hodin odpolední se adil se u zámku pr vod školní mládeže, sokol a ob anstva
s hudbou a odebral se za m sto na mrchovišt na Holi. V pr vod byl vezen
z s obrazy císa , císa oven a jejich
len rodin a r znými upomínkami na
Rakousko, jako císa ští orlové z poštovního ú adu, r zná vyznamenání, odznaky, vyhlášky atd.
Když došel pr vod na místo, vyzvedli mladší vojíni bednu s t mi všemi postatky z vozu a vložili ji na p ipravenou
hranici d íví, p i emž hudba hrála jako
lou ení s nemilovaným Rakouskem smute ní pochod. Pak m l p ipravenou
odborný u itel Václav Lamberk z Rož alovic. Odsoudil staré Rakousko a p ál nabyté naší samostatnosti tu nejš astn jší
budoucnost. Po té rozžehnul zápalku
a dal malému dít ti zapáliti hranici. P i
tom hudba hrála do tance a p ítomní
provolávali slávu naší republice.
1919 – Odstran ní k íž
ze školních u eben
Po átkem školního roku 1919/20
dala ídící u itelka obecné školy dív í Karla Zeislová v celé škole z u ebních místnos odstranit k íže a zastavila modlení d
p ed
a po vyu ování. Žádost katolických rodi za zp tné
vyv šení k íž v u ebnách
a modlení s d tmi odmítla.
První tedy odstranila k íže
ze zdejší školy práv žena.
Potom následovalo odstraní k íž z u eben ve škole m anské a modlitba
s d tmi p ed a po vyu ování ustala též.
1934 – Sokolský biograf
upraven na zvukový
V m síci b eznu 1934 dala zdejší
locvi ná jednota „Sokol“ nákladem
19.000 K upraviti biograf na filmy zvukové, jichž pak do konce roku 1934 bylo
promítáno okolo 20.
Kroniká Alois Bo ek
1937 – Polévková a mlé ná akce
Odbo ka
eskoslovenského
erveného k íže v Rož alovicích již po n kolik rok po ádá v zimních m sících
polévkovou a mlé nou akci pro školní
dítky.
Náklad se uhrazuje z v tší ásti ze
sbírky po ádané ve všech p iškolených
obcích vždy na podzim, a co se nedostane, doplatí odbo ka sl. erveného
íže z vlastních prost edk .
Polévková akce v letošním školním
roce trvala celkem 61 den. Na polévky
chodilo denn 285 žák a vydáno bylo
celkem 17.385 porcí polévek. Žáci jsou
velice spokojeni a n kte í si brali asto i
dv porce, tak jim dob e va í pí A. Skoepová, školnice v obecné škole.
Sbírka vynesla 2.448,60 K , 3.715 kg
brambor, 245 kg mouky, 64 vajec, 15 kg
krup, 19 kg hrachu, 3 kg rýže, 1 kg másla a mnoho r zné zeleniny. Lesní správa v Rož alovicích v novala 3 m3 d íví.
Polévka se va í 4x v týdnu: v pond lí,
v úterý, ve tvrtek a v pátek.
Mlé ná akce trvala 95 dní a vydáno
bylo celkem 2.247 l mléka, které se kupuje od místního velkostatku a svá í se
ve škole. D ti zámožn jších rodi platí
mléko o n co dráže, než je nákupní cena
a z rozdílu ceny se hradí mléko podávané chudým d tem zdarma. Pak dostávalo letos zdarma mléko 43 d tí.
Z historie Rož alovic
Kroniká Vojt ch Vavrouš
1939 – Okupování republiky
mci
Dne 15. b ezna, bylo deš vo, se sn hem velký vítr, když v ranních hodinách
zaplavili N mci naší milou vlast. Dostali se
také p es naše m sto od obce Hasina, od
kostela Husovou ulicí, p es nám
ulicí
Melantrichovou dále ke K inci do Nymburka. N kte í odbo ili do ulice Tyršovy
pravd podobn , aby navázali spojení na
vojsko od Košíka. P ijeli na motorech jako
er , bu jednotliv , nebo na p ív sných
vozících se samopaly v ruce. Aby v
li,
kudy se k nám dostali, nechali naráže asi
1 m vysoké k ly, které byly nat eny ernými pásy. Tak projížd li celý den.
1941 – Výzva starosty
k ob anstvu
Dne 29. zá í 1941 varoval p ípisem
starosta m sta Rudolf Lukavec ob anstvo, aby se chovalo dob e a estn ,
aby nebylo na to poukazováno, tím se
uchrání od udávání a trestu, p ípis zn l
doslovn : Ob ané. Byli jsme postiženi
všichni bez rozdílu odn tím radiop ijíma s další výstrahou, že p i sebemenším provin ní bude proti nám zakro eno
s nejv tší p ísností. Žádám proto d tkli, abyste každý z Vás:
1. úzkostliv se vyst íhal jakéhokoliv inu, který by mohl p ivoditi jen
domn nku n eho nezákonného, neb
dnešním pom m odporujícího.
2. ve vlastním zájmu, ihned rázn
každého pou il, kdo by n co podobného
inil.
3. zamezil každé psaní po zdech,
plotech, atd. obsahu jakéhokoliv. Každý vlastník takového majetku, nech se
vždy asn ráno p esv í, zda na jeho
dom není n jaká poznámka a je-li,
v prvé ad ji odstranil a bedliv pátral,
kdo podobnou v c namaloval. Je totiž
domn nka, že na náš ú et m že tak initi zlomysln n jaký cizí dareba.
Jist každý poctivý Rož alovák má
zájem na tom, aby nebylo nejmenší stížnosti na chování zdejšího obyvatelstva.
Proto p es p íslušné policejní opat ení,
žádám všechny zdejší ob any, aby pomohli obhájit est našeho m ste ka.
Jsem p esv en, že se nestane nejmenší výtržnost jakéhokoliv druhu v našem
st .
Toto prohlášení bylo vydáno v d sledku n meckých represálií.
Kroniká Josef Horák
1945 – P íchod Rudé armády
Dne 11. kv tna 1945 v pátek ráno zorganisoval Sokol akci k srde nému p ivítání
sov tských p átel. Od asného rána snášely se do radnice dary: pe ivo, cukrovinky,
uzeniny, ovocné š ávy, zkrátka každý hlel dokázat, jak má naše ruské bratry rád
a jak jsme jim vd ni.
Rusové p ijeli ten den po poledni nyjší Ruskou ulicí od nádraží. P ijížd li nákladními i osobními auty, na tancích a brzy
naplnili nám
i ulice. D ata v národních a sokolských krojích podávala milým
host m ob erstvení, jež bylo s povd kem
ijímáno. Po dlouhé dob op t byla radostná nálada v m st .
1947 – Z ízení místního rozhlasu
ízení místního rozhlasu se stalo
skutkem v ervnu 1947. Náklad na rozhlas
inil 162.828 K s a byl po ízen sbírkami a
dary a dobrovolnou pomocí jednotlivc ,
konstruktérovi Janu Roštejnskému, jemuž
zna
p isp l Josef Rychta ík a sbor dobrovolných hasi . Velikou zásluhu o z ízení rozhlasu získal si p edseda MNV Jenda
Rajman.
První relace místního rozhlasu byla
vysílána 4. ervna 1947, kdy naposledy zabubnoval na obecní bubínek, který dosud
zastával místní rozhlas, strážník Fran šek
Hazdra.
1953 – M nová reforma
Dne 1. ervna 1953 vešla v platnost
nová reforma. Po první ty i dni v m síci byly vym ovány staré peníze do 300
s v pom ru 5 : 1, nad tuto ástku 50 : 1.
Vklady u pen žních ústav se p em nily
do 5.000 K s v pom ru 5 : 1, od 5.000–
10.000 K s 6 : 1, od 10.000–20.000 K s
10 : 1, další 50 : 1. V Rož alovicích byly
odevzdány 4 miliony K s.
Jan Noži ka,
kroniká m sta
Z historie Prefy
V minulém ísle byla zmín na historie
Prefy Rož alovice z kroniky, kterou poskytla paní Jaroslava Malá. Kronika byla
psána v letech 1977–1980 pom rn
podrobn , takže se m žeme dozv
t
zajímavé v ci z p elomu sedmdesátých a
osmdesátých let minulého stole . Titulní
stranu v kronice zdobí obrázek namalovaný akademickým malí em a gra kem
Bohuslavem Knoblochem, estným obanem Rož alovic. Na další stran je napsaná báse , kterou složil Zden k Vá a
z Hasiny. Zde je její zn ní:
Rodný kraji
Kdo z nás, když mali ký byl,
emýšlel o tom, kde se as narodil.
Naše zem a v ní každi ký sv ta kraj,
plno krás a kolem p íroda ilá,
my žijem tu sv ta ráj,
kde žila život sv j, ma ka naše milá.
Celi ké okolí našeho rodného místa,
skromné a schoulené vesni ky kolem,
ta jejich prostota krásná a jistá,
nechala ve všech nás hluboký dojem.
Na vršku m ste ka, kostel a zámek,
v zahradách prací zardí se líce,
kolkolem role a samý hájek,
tu leží m ste ko Rož alovice.
Kolem n j dokola leží tu vísky schoulené,
Podlužany, Zámos , Hasina, Lede ky,
mnohé d ív bývaly p ekrásn roubené,
v kraji tom líbezném, místa dost
pro všecky.
My zdejší ob ané, místa ta rádi máme,
pro radost d a vnuk svých,
prací svou ledacos dobrého vykonáme,
z ní tu odevšad veselí jejich smích.
Myslíme na tebe, myslíme na své d ,
si v n m vesele a š astn hrají,
budem zde š astn žít, dop edu hled ,
rodný náš milý a p ekrásný kraji.
Dále kronika pokra uje v duchu pracovním, ale i poli ckém. Vytvo ila ji parta, která vyráb la terasové schody. Tato
parta v dubnu 1977 založila brigádu socialis cké práce – BSP. Ti d íve narození si
ješt pamatují, co tento název znamenal.
Pro mladší ro níky je tu vysv tlení. BSP
byla forma socialis ckého sout žení a
socialis cké pracovní inicia vy za komunis ckého eskoslovenska. Myšlenka p išla ze SSSR, kde v roce 1958 vznikl první
pracovní kolek v sout žící o tul Brigáda
komunis cké práce. V SSR se sout žení
o tul BSP rozvinulo až v dobách normalizace. Založení bylo jednoduché. D lníci
na jednotlivých dílnách se prohlásili za
kolek v, který sout ží o tul BSP. Pak
probíhalo tzv. hodnocení, které bylo spíše formální. Nejinak tomu bylo i v Pref .
Kolek v pracujících na výrob terasových
schod se p ihlašuje do sout že o tul
BSP a vyhlašuje socialis cký závazek.
13
Z historie Rož alovic
1) V oblas výrobní:
a) sv j m sí ní úkol budeme
plnit na 101 %
b) samokontrolou zajis me kvalitu
výrobk tak, aby zmetkovitost
nep ekro ila 2,8 %
c) v p ípad pot eby vypom žeme
na jiném pracoviš
d) budeme d kladn dodržovat
bezpe nostní p edpisy, udržovat
vzorný po ádek na pracoviš
tak, abychom nem li žádný úraz
z vlastní viny.
e) odpracujeme ro
jednu
sobotní sm nu mimo ádnou ve
výrob , mzdu z této sm ny
nujeme ZV ROH do FKSP.
2) V oblas poli cké a kulturní:
a) každý len kolek vu odpracuje
8 hodin na akcích Z v míst bydlišt
b) p ipojujeme se v oblas kulturní
k brigád s. Vávrové, spole
budeme navšt vovat divadla, kino atd.
c) navš víme památník osvobození
v Milovicích
d) každý len kolek vu bude
ak vn pracovat ve spole enské
organizaci Národní fronty
3) V oblas socialis cké výchovy:
a) budeme si v práci vzájemn pomáhat
b) v práci i v rodinném život budeme
dodržovat zásady socialis cké morálky
c) budeme d sledn dodržovat
a využívat pracovní dobu
d) budeme kri
jeden ke
druhému i sami k sob
e) budeme se starat o osam lou
chodkyni pí. Houdkovou
Pln ní tohoto závazku se hodnotilo
tvrtletn , s výsledky se seznamovala
celozávodní sch ze ROH (Revolu ní od-
14
borové hnutí). BSP se skládala ze šesti
len , o patronát byl požádán vedoucí
provozovny s. Josef Švarc. (na snímku).
Že zakládání t chto BSP bylo absurdní
a vlastn dobrovoln povinné, o tom
není pochyb. Plány se stejn plnily p evážn na papí e, šlo hlavn o odm ny
vedení.
V kronice je dále zaznamenáno,
jaké problémy se vyskytovaly p ímo ve
výrob schod . P edevším p i nep ízni
po así, když hodn mrzlo nebo když se
schody za aly trhat i když pracovník
z n jakého d vodu nep išel do práce.
Pak se musely odpracovávat mimo ádné
sm ny, v tšinou o sobotách.
V kronice jsou zaznamenány ale i další, p íjemn jší zprávy. Nap íklad o tom,
kdo kde byl na dovolené, kdo slavil narozeniny nebo svátek. Každým rokem 8. b ezna
prob hla oslava Mezinárodního dne žen –
všechny ženy byly obdarovány kv nou a
dárkovým balí kem.
Tolik vý atek z kroniky Prefy Rož alovice z let 1977–1980.
Božena Bachová
Klenoty rož alovické p írody
Slovo úvodem
estože byla oblast Rož alovicka od pradávna osídlena lov kem, zachovala si p írodní charakter, což se nap íklad o jižn ji
položeném st edním Polabí íci nedá. Navíc Rož alovicko pat í k nejteplejším územím v echách a v kombinaci s vápnitým
podkladem a jen mírn zvln nou krajinou
v nadmo ské výšce kolem 200 m jsou zde
vytvo eny op mální podmínky pro výskyt
celé ady jinde vzácných a ohrožených druživo ich i rostlin.
Nejcenn jší ást území o rozloze zhru-
ib rubínový
ib rubínový je klenotem nejen podle
svého jména, ale je také krásný a vzácný,
jak se na správný klenot pat í. V la nském názvu má základ „rubín“ dokonce
v rodovém i druhovém jménu – Rubinoboletus rubinus.
Má soubor nápadných znak . Je to
malý, do 5 cm vysoký h íbek, t
má
tšinou válcovitý s ervenými zrní ky na
žovém podkladu. Klobouk o pr
ru
kolem 4 cm je nejd íve klenutý, pozd ji rozprost ený. Jeho barva je krémová,
okrová, nebo slab naoranžov lá. Rourky
mají nápadnou rubínov ervenou barvu, takže jeho ur ení by nem lo init problémy ani laik m.
Roste velmi vzácn , nej ast ji pod
duby, a to jen na nejteplejších místech
v eských nížinách a pahorka nách.
U nás ho již n kolik let sledujeme
s významným pražským „h ibologem“ V.
Jandou v lesích u Komárovského rybníka.
V lo ském roce našli pánové Kavka a Št -
Strakapoud prost ední
Strakapoudi se zp sobem života velmi
odlišují od ostatních p íslušník pta í íše.
Jsou to ptáci pozoruhodní nejen svým
pestrým zbarvením, ale též neobvyklým
ba 6 síc ha je od roku 2004 chrán na ve
zvláštní kategorii evropských chrán ných
území – jako Pta í oblast Rož alovické rybníky. Jak napovídá název území, cílem jeho
ízení je p edevším ochrana ptactva. Ale
ta se samoz ejm neobejde bez ochrany
sít rybník , p irozených dubohabrových
les a zbytk mok adních luk.
Práv v t chto biotopech se ješt
žeme setkat s n kterými zajímavými
druhy, a to nejen druhy pta ími. Sl vko
ješt je namíst , protože dob e víme, jak
málo sta í a z ohroženého druhu je druh
vyhynulý.
Zdá se nám, že okolní krásnou p írodu
bere v tšina z nás jako samoz ejmost. Ve
skute nos je ale výjime ná a unikátní, zejména jako celek. Ale ten je tvo en jednotlivostmi, a proto jsme se rozhodli, že n které
významné druhy naší p írody budeme postupn p edstavovat.
Pokusíme se ukázat, že rož alovická p íroda je opravdovým pokladem a my bychom
li ud lat vše proto, abychom ji p edali alespo v tomto stavu i našim d tem.
pánek hezkou lokalitu za Starou Hasinou.
Letos jsme zde tento nález nepotvrdili, ale
za to jsme s M. Fialou objevili n kolik plodnic za átkem zá í v lese mezi Bu icí a Hasinou (Babínek). Protože je druh uveden
v erveném seznamu ohrožených druh ,
nem l by se sbírat. Naopak – m l by se
chránit a jeho nálezy evidovat. Do evidence nových lokalit m žete p isp t i vy.
zp sobem obživy i hnízd ní. Do pov domí
lidí se strakapoudi dostali také díky svému
charakteris ckému akus ckému projevu.
edevším na ja e v dob toku svým zobákem bubnují do rezonujících materiál ,
jakým jsou nejen kmeny strom , ale i že-
lezné konstrukce staveb nebo t eba plechová st echa.
Strakapoud prost ední (Dendrocopos
medius) pat í k vzácn jším druh m. Obývá
edevším listnaté a smíšené lesy nižších
a st edních poloh a Rož alovicko pat í
k míst m pravidelného hnízdního výskytu
tohoto druhu. Ve zdejších dubohabrových
lesích i starých neobhospoda ovaných sadech nachází každoro
vhodné podmínky hned n kolik pár .
Bystrý pozorovatel zde pak m že zahlédnout strakapouda s pon kud „nedokon enou“ tmavou kresbou na tvá ích,
jakoby rozpitou ervenou skvrnou pod
ocasem, drobnými podélnými árkami na
bocích a p edevším jasn ervenou epi kou po celém temeni hlavy.
Charakteris cké také pro strakapouda
prost edního je, že na rozdíl od svého hojjšího p íbuzného strakapouda velkého
nedlabe tak usilovn do kmen strom a
také jarní bubnování je spíše vzácné.
Ji í Rejsek,
itel ZŠ a MŠ G. A. Lindnera
Ji í Rejsek,
itel ZŠ a MŠ G. A. Lindnera
Vladimír Šoltys
15
Ze vzpomínek Fran ška Sege
Narodil jsem se na Morav v okrese Nový
Ji ín v obci Lou ka. Byli jsme t i kluci, já
nejstarší. Oba brat i ale už zem eli. Tanek pracoval jako oby ejný d lník v
pivova e. Maminka nejd ív z stávala v
domácnos , protože jsme m li malé hospodá ství. Pozd ji když vzniklo JZD, vstoupila do n j, n kdo z rodiny tam musel jít.
My kluci jsme už v té dob byli z domova
pry . Jeden bratr byl zedníkem, druhý se
vyu il tesa em a dokon il si stavební pr myslovku.
V roce 1946 jsem nastoupil k salesiám do chlapeckého ústavu ve Fryštáku.
Tam jsem byl dva roky. Na radu tehdejšího editele P. Jana Meda SDB (Salesiáni Dona Boska) a inspektora P. Antonína
Dvo áka SDB jsem odešel. íkali mi: „Ty jsi
hodný kluk, ale d by t utloukly. Zkus
dokon it gymnázium jinde.“ Odešel jsem
a školu dokon il v Novém Ji ín . Hned po
maturit m odvedli. Sloužil jsem u provian ák , byla to lehká vojna. Po návratu
z vojny jsem netušil, co mám dál d lat. Ze
studia teologie v Litom icích jsem m l
obavy, tenkrát mi íkali, že je to komuniscký seminá , a tam nechodím. Nem l
jsem prost odvahu, proto jsem si za al
hledat zam stnání. Nakonec jsem se vrá l
zpátky k voják m a z stal tam jako ú etní
sedmnáct let, až do roku 1968. Potom m
adili ke správ budov. Tam pot ebovali energe ka. Já se nechal p emluvit a
za al kv li tomu studovat strojní pr myslovku. Studium pro m nebylo lehké, ale
s ob žemi se mi poda ilo je v roce 1967
ukon it s vyznamenáním. Energe kem
jsem byl jen jeden rok, už jsem byl rozhodnutý, že p jdu do seminá e. K tomu
nakonec p im l náš pan fará . Zeptal
se: „Pro bys nešel ješt do seminá e? Co
v tom brání?“ Nic mi nebránilo. Po ád
jsem toužil být kn zem.
Když jsem skon il školu, nechali m
naši rok doma, to bylo v roce 1944. Ale
nenechali m jen tak se povalovat. Bylo
dost práce, stále jsme m li malé hospodá ství a bylo pot eba opravovat d m. Šli
jsme s ta nkem do lesa na d evo, které
jsme pot ebovali na lešení. P i vykládání
jsem n kde zapomn l ruku a m l jsem ji
naš pnutou, a tak jsem m l od práce pohov. V dob mého lé ení k nám p išel na
návšt vu jeden známý a íkal: „Nemáš co
lat, já donesu n co na tení.“ Byl to
takový p ehled, n co jako obrázková Bible. Obsahoval vždy kousek textu a k tomu
výklad, ale byla tam t eba i zmínka o mi-
16
siích, prost r zné v ci. Mn se to hrozn
líbilo, opisoval jsem si z toho láne ky,
které m zaujaly a zajímaly. To byl po átek toho, co m vedlo ke kn žství. Pak už
jsem necht l být ani zahradníkem, ani niím jiným, cht l jsem být kn zem. Sv il
jsem se mamince a ta mi ekla: „No nevím, hochu, musíme se poradit, jestli to
bec nan
zvládneme.“ A po letech,
když k tomu pak skute
došlo, m náš
pan fará povzbudil, abych se nebál. íkal
jsem si, jestliže jsem zdolal pr myslovku,
pak se mi snad teologie n jak poda í.
Rád na seminá vzpomínám. Byl jsem
starší než ostatní studen . La nu jsem už
l trochu na gymnáziu, sice málo, ale
jaké základy to byly.
jsme sotva
etli, hebrejš nu taky tak. A le profeso i k nám byli hodní, v
li, že my starší
na bi ování, na u ení se nazpam , moc
nejsme. Oni cht li, a tomu hlavn rozumíme. Nem li jsme k dispozici žádná
skripta. Museli jsme si je po izovat sami.
Ani nevím, jak jsem se k tomu dostal zrovna já, m l jsem za úkol skripta opisovat a
rozmnožovat. Pomáhali mi známí z Litoic, kte í je pro m opisovali, dokonce
i sest ky v Kadani. Po opsání se musela
vy sknout. M li jsme zpo átku k dispozici jen ru ní skárnu na kliku – cyklostyl.
lal jsem to t i roky; první rok jen pro
náš ro ník, potom pro další. P ede mnou
se o skripta pro celý seminá staral P. Josef Veselý. A pak to spadlo na m . Po ase
jsem to už nemohl d lat, ostatní studen
si šli v ned li na vycházku a já p ipravoval
skripta. M l jsem málo asu i na studium
a pak jsem dohán l, co jsem mohl. V té
dob byl rektorem Mons. Josef Poul, spirituálem P. Josef Knödl a potom Mons.
Josef Koukl.
Když mn kardinál Št pán Trochta
i kn žském sv cení v roce 1973 žehnal,
ekl: „Žehnám Tob a v ícím v M lníku.“
Tak jsem hned v
l, kam pat ím. Z stal
jsem na M lníku osm rok , jako kaplan u
P. Václava Sikyty. To byla dobrá léta. Zaátky v kn žské služb pro m nebyly lehké. Nejhorší pro m bylo kázání a je to tak
dosud. Pro m je to mimo ádný problém.
Ze za átku jsem si je psal, ješt i te používám pom cky. Další farnos byly Byšice-Liblice, tam jsem byl jen jeden rok
administrátorem a zárove kaplanem v
lníce. Tam bylo taky dob e.
Potom m p eložili na ty i roky do
Lysé nad Labem a tam nastala „vojna“ s
komunis ckými tajemníky. Hned když
jsem p išel, mi jeden z nich ekl: „Pane
Sege o, já jsem se zmýlil, myslel jsem,
že jste v Pacem in terris1 jako váš šéf.“
Nevstoupil jsem do Pacem in terris, i když
tajemník íkal: „Já vím, že si to rozmyslí-
Ze vzpomínek Fran ška Sege
te.“ M j nad ízený mi ani jednou ne ekl,
abych tam vstoupil. Tenkrát to ž do v tších m st umís ovali ty, kte í byli v Pacem
in terris, a u m se spletli.
Za rok šel tajemník do d chodu, asi
už mu na tom tak nezáleželo a už m dál
nep emlouval. Ale pak tam p išel nový,
byl moc horlivý, m l n jaké vysoké polické školy. Asi za týden po jeho p íchodu bylo Boží t lo, na které jsem objednal
hudbu. Byl jsem v Lysé fará em, ale bydlel tam se mnou ješt pan viká , který byl
nemocný. Nechali mu dál viká ství, ale
bez správy farnos . íkal mi: „Ud lejte
to tak, jako jsem to vždycky d lal já.“ Od
brány zdi, která stála okolo kostela k fa e,
to bylo asi deset metr a tam u vrat fary
l vždycky oltá .
Vyšli jsme tedy jen ten kousek. Když
skon ilo Boží t lo, farníci mi íkali: „D stojný ot e, tam byla spousta divných aut
a lidí, kte í zapisovali naše auta!“ Ješt
ve er jsem se dov
l, že se mám ráno
dostavit k tajemníkovi. Ten se ptal: „Jak
to, že jste mi nehlásil, že budete mít Boží
lo?“ Bylo to sice v hlášení, co dostával
po novém roce, ale to mu bylo málo. M l
jsem vše hlásit ješt jednou. Tak to jsem
nev
l, že se to musí ješt ohlásit. „A
co s tou hudbou? P ineste mi ú et.“ Tak
jsem hned b žel za kapelníkem pro ú et.
Hudebníci m li potom asi taky po že, že
tam hráli.
Další problém byl, když jsem m l
poh bívat kn ze, rodáka z Lysé, který nel státní souhlas. Pracoval jeden as v
Litom icích v muzeu. Když za mnou jeho
blízcí kv li poh bu p išli, v
l jsem, že
budu mít s tajemníkem zase po že. A tak
jsem to hned hlásil kapitulnímu viká i P.
Josefu Hendrichovi. Ten mi pomohl. Zesnulý kn z byl jeho p ítel, proto p ijel a
poh bu se osobn zú astnil a s ním hoddalších kn ží. P estože nemohl p sobit ve ejn , pomáhal p i ekumenickém
ekladu Bible, proto tam byli i , kte í s
ním na p ekladu pracovali. P ed poh bem
mi volal tajemník, že kn ží musí jít v civilu. Já jsem to vy ídil panu kapitulnímu a
ten to vy ešil – skon ily ob ady a hned od
oltá e se šlo na h bitov, žádné p evlékání. Po poh bu si m volal znovu, vadil mu
velký po et p ítomných kn ží a vlajka,
kterou tam s sebou m li n jací mladí a o
které jsem v bec nev
l.
Nelíbil se jim ani poh eb manželky
kostelníka, matky kn ze P. Petra N mce
SDB. Ten byl tenkrát v Sobotce. Smute ních ob ad se zú astnili jeho spolubrat i
– kn ží od Sobotky, naši kn ží z obvodu v
Lysé a zase nás bylo hodn . P i smute ním pr vodu na h bitov se zpívala mariánská píse . Cesta vedla kolem školy
a celá škola m la okna otev ená; co se
je? Nic takového nikdy nezažili. Na druhý den jsem byl samoz ejm volán. Hrozil
mi, že mi vezme státní souhlas. Všechno
zase sepsal a poslal na kraj. M l jsem i
další menší problémy, pak jsem musel z
Lysé odejít, protože jsem byl pro n nepohodlný. Cht li se m zbavit a poslat do
Severo eského kraje, m l jsem nastoupit
do Verne ic. To netrvalo ani týden a kapitulní viká mn sd lil, že se všechno zm nilo. Tajemníci si to rozmysleli a volají m
zpátky. P ed m m ani ve St edo eském
kraji necht li.
Poslali m do Rož alovic. To bylo v
roce 1984. Kostel tam byl ve špatném
stavu, m j p edch dce byl starý, opravu
už necht l d lat. P edstavte si, ten tajemník se v chování v i mn úpln zm nil.
íkal: „Pane Sege o, nebojte se, já vám s
tou opravou pom žu, n jak to ud láme.“
Ale ani jemu se to neda ilo, nesehnali
jsme emeslníky, žádný podnik se opravy necht l ujmout. Ale alespo nechal
vypracovat projekt, který nebyl levný, a
zapla l jej. Trvalo p t rok , než se za alo
opravovat, za ali jsme až v roce 1989. To
už byl doty ný tajemník po smr . Ješt
ed m na podzim mi íkal: „Pane Segeo, mn zbylo t i sta síc korun, já vám
to dám na ú et.“ A na Nový rok už nežil.
Na ja e se mi p ihlásil stavitel, rodák z
Rož alovic, který byl zam stnán u metra, a že si to vezme na starost. M l takové mali ké družstvo, pár d lník . M li
jsme peníze, papíry, mohli jsme v dubnu
za ít. Nakoupili jsme d evo na trámy,
trochu poopravili v ž, aby to nebylo tak
hrozné, a pokra ovali dál. Celková oprava trvala sedm let, než jsme to dod lali. Opravám jsem nerozum l, našel jsem
ale dobré odborníky. Našt
jsem m l
dobré známé i na okrese v Nymburce. V
rož alovické farnos bylo pár v ících,
rodin s d tmi, prost pár v rných. Zpoátku jsem m l na staros dv farnos ,
potom jsem postupn dostával další. Docela dob e jsem to zvládal. Našt
jsem
tam m l jáhna Jaroslava Pekárka, ten mi
hodn pomáhal. Míval bohoslužbu slova
ve t ech farnostech. Nakonec se nechal
zam stnat na biskupství, protože okresy,
kde pracoval, se rušily. To bylo pro m výhodou, vzal si na staros materiální v ci.
Mn to tedy odpadlo a v jeho farnostech
jsem d lal jen kn žské v ci.
To je první a nejd ležit jší svátost,
bez ní prost nejde žít k es ansky. I nepok ný m že žít jako k es an a to lidé
ur it budou také spaseni, i pokud ješt
nedošli k poznání Boha. Té maminky, o
které jsem mluvil, jsem se neptal, pro
chce pok t dít . Ale její rodi e nebo n kdo z rodiny je asi pok n. Jak by na to
jinak p išla? Paradoxn nek me ani tak
zájemce z našeho farního obvodu, ale
dá se íct ze širokého okolí. Jsou to lidé,
které on získá, kte í za ním p ijdou. Je to
žké, když toho moc neznají a k nám je
to daleko. Pokud je to možné, snažíme
se s nimi udržovat styk. Vím, že to není
správné, m li by zakotvit ve své farnos ,
jít ke k tu doma. Doporu íme jim, aby se
obrá li na svého fará e. M li by mít ve
své farnos ko eny. Ale p ijde zase n kdo
další. Na fa e je po ád n kdo. O prázdninách k nám jezdí brigádníci z jižních
ech, z Moravy. Míváme mladých plnou
faru. Není nouze o hezká setkání a zážitky. V srpnu lo ského roku, v ase povodní, jsme m li k t v Jet ichovicích. Když
jsme odjížd li ze Srbské Kamenice, už
byla ka Kamenice rozvodn ná a po ád
pršelo. P esto jsme museli odjet. D átko
jsme pok li, pobyli jsme na hos n , na
kterou nás rodi e pozvali. Když jsme ale
cht li jet dom , všechny t i cesty, kterými
bylo možno dostat se zpátky na faru, byly
pod vodou. Nemohli jsme projet a museli
jsme se vrá t. Našt
nám v Jet ichovicích umožnili p espat v penzionu a v
ned li jsme se jednou z t ch zatopených
cest, která na tom byla nejlíp, mohli vrá t
dom .
Spoléhejte ve všem na Pána Boha.
On vám opravdu pom že. Ur it stojí za
to sv it mu život, protože Pán je ten nejlepší otec, kterého máme. Nikoho jiného
lepšího nem žeme mít.
1
Sdružení katolických duchovních
Pacem in terris (SKD-PIT) bylo komunisckými ú ady iniciované a podporované
sdružení katolických duchovních kolaborujících s komunis ckým režimem v eskoslovensku v letech 1971–1989. Bylo
pokra ovatelem Mírového hnu katolického duchovenstva (1951–1968) a jméno
ijalo po slavné encyklice papeže Jana
XXIII. (Pozn. redakce)
17
vecko-divadelní spolek Melantrich v Rož alovicích
18
Loni v kv tnu uplynulo 140 let od založení
veckého spolku Melantrich, jež se roku
1886 p em nil na p vecko-divadelní spolek.
Obra me tedy naši pozornost na historii rožalovských p veckých a divadelních ochotník .
V Rož alovicích m l zp v (p edevším
kostelní) svou dlouholetou tradici. Podle
vzoru n kterých již existujících p veckých
spolk se Rož alovi rozhodli založit si také
sv j vlastní. Z popudu ú etního cukrovaru
Marjánky zahájil 1. kv tna 1872 svou innost
vecký spolek Melantrich, který byl pojmenován po slavném rož alovském rodákovi
Ji ím Melantrichovi z Aventýna, významném
eském ska i a nakladateli.1
vodn byli leny p veckého spolku
Melantrich pouze muži. Od listopadu roku
1880 se na innos podílely i ženy, takže
vedle sebe fungoval sbor mužský, ženský i
smíšený. innost spolku byla poznamenána
malým po tem len . Výhodou do budoucnos byla ovšem skute nost, že n kte í lenové spolku sou asn hráli i divadlo. Proto
bylo na valné hromad v roce 1884 rozhodnuto, aby se ob uskupení slou ila a vytvoila „P vecko-divadelní jednotu Melantrich“.
Dosavadní stanovy byly pozm ny a 2.
kv tna 1886 bylo slou ení ú edn potvrzeno.
A jaké jsou za átky rož alovické divadelní innos ? Z výše uvedeného je již
patrné, že rokem 1886 historie místních divadelních ochotník neza íná. O po átcích
rož alovického divadla asto vypráv l barví Václav Ferda (1820–1904). Škoda jen, že
se jeho vzpomínky nedochovaly v písemné
form . Pouze jeho povídání o letech 1813–
1827, tedy o dob , kdy se sám ješt na innos divadla ak vn nepodílel, zachy la na
dvou listech paní Horáková z Rož alovic. Na
po átku 20. stole byl pan Ferda nejstarším
žijícím ochotníkem, který se stal nep ehlédnutelnou a oblíbenou postavou tehdejších
Rož alovic.
Z jiných dochovaných pramen se dovídáme, že se divadlo v Rož alovicích hrálo
již v roce 1804 i 1805. Prostory na zámku
poskytl herc m zdejší majitel panství baron
Jakub Wimmer. V této dob se hrálo v Rožalovicích n mecky.
eské hry se prý za aly hrát již v roce
1815, kdy se p ipravovala p edstavení pro
postní období a as adventu. Ochotníci vyjížd li i do okolí a vozili si rekvizity s sebou
na žeb áku. P íjem z jedné produkce býval
kdy jen 20 zlatých, a proto kon ívala v tšinou schodkem. Poté, co roku 1817 p išel do
Rož alovic vlastenecký kaplan Václav Št pánek z Pasek nad Jizerou, z Raisova Pozd na
ze „Zapadlých vlastenc “, m žeme sledovat
výrazné oživení divadelní innos . N které
úvahy p ipoušt jí i jeho p íbuzenské vazby
s pražským vlastencem a spisovatelem Janem Nepomukem Št pánkem, jehož hry se
v té dob nejvíce v Rož alovicích hrály. Jako
íklad uve me „Hastroše“, „Št kavce“ i
„D m na silnici“. Vedle Št pánkových her se
nacvi ovaly i kusy Tylovy a Klicperovy.
Mezi první rož alovické ochotníky pat il
nadlesní F. Fuchs, správce velkostatku, kv li n muž se hrály i dv n mecké hry, dále J.
Teisinger, purkmistr Strejkal [?], peka Tomeš
Marhanz, ezník Hlubu ek, kolá Štefecius,
kupec Leopold Pohl, krupa Vojt ch Ferda a
sládek Kern. Postupn se k nim p idali i další:
Fr. Stuchlík, F. Jan ík, Fr. Mil inský, J. Fibr, V.
Velechovský, J. Vodi ka a Prokop Thám, p íbuzný slavných brat í Thám , jejichž rod pocházel z Rož alovic. Mezi leny spolku však
pat ily i ženy, jako Hedvika a Marie Fuchsovy,
M. Pohlová, Kate ina Ferdová, Marie Štefeciová a Anna Praxová z Bärenthalu. Ochotnické ady poté rozší il na dlouhou dobu i
vzpomínaný Václav Ferda, kterého p ivedli k
divadlu jeho rodi e.
Až do požáru v roce 1827 se divadlo hrálo
na radnici, kde byly k dispozici t i dekorace
– stylizovaný pokoj, selská sv tnice a krajina.
Ochotníci si poté museli hledat nové prostory. Poda ilo se jim zakotvit v hos nci v . p.
30, kde se íkalo Na Sále. Dnes je tato budova v majetku Polabského muzea v Pod bradech, které zde z ídilo v pat e, v prostorách
bývalého sálu, Galerii Melantrich.
Vra me se však do ty icátých let 19.
stole , kdy se Na Sále hrála zp vohra „Praha v jiném dílu sv ta“, kterou nacvi il a ídil
Fran šek N me ek, penzionovaný kapelník
knížecí srbské hudby. V padesátých letech se
ak vn ú astnil p edstavení „Hrab Be ovský aneb Povstání na Kam atkách“ Gustav
Adolf Lindner, pozd jší univerzitní profesor
pedagogiky. Padesátá léta poznamenaná
bachovským absolu smem však byla dobou, kdy se sm ly hrát jen hry, které získaly
poli cké povolení. I p esto hráli Rož alovi
v letech 1850–1854 dva nepovolené kusy.
Celá záležitost by pravd podobn prošla bez
tšího povšimnu , kdyby v dobrém úmyslu herecký výkon neocenil v sku bošínský
pastor Tardy. Porušení p edpis nakonec vyneslo rož alovickým ochotník m místodržitelskou pokutu v hodnot padesá zlatých.
Po mnoha žádostech byla nakonec snížena
na deset zlatých.
Šedesátá léta p inesla spole enské
uvoln ní a odstartovala další vlnu zájmu o
kulturu. Její význam zvyšovala p edevším
skute nost, že zna ná ást obyvatelstva k
ní m la ak vní, a ne pouze konzumní vztah.
Nejinak tomu bylo i v Rož alovicích. I v šedesátých letech pokra ovali místní ochotníci
v divadelní innos a p ipravovali pro své
spoluob any rozmanitá p edstavení. V roce
1868 se p ikro ilo k výstavb nové radnice,
do jejíchž prostor se divadlo po více než
ty ech dese le ch op t vrá lo.
V osmdesátých letech došlo k již vzpomínanému slou ení p veckého a divadelního spolku. innost Melantrichu byla poté
velmi pestrá. V roce 1884 byla nastudována
Bendlova opera „Starý ženich“, v roce 1889
opera Viléma Blodka „V studni“ a v roce
1895 Smetanova opera „Prodaná nev sta“.
V letech 1884–1906 sehrál Melantrich vedle
jmenovaných zp voher i 102 divadelních
edstavení. Z inoher jmenujme „Noc na
Karlštejn “, „Deskový statek“, „Lucernu“ i
„Kolébku“. V poslední uvedené h e se p edstavil v roli apote níka Fran šek Horák, který
v té dob p sobil v rož alovickém divadle
již ty icet let. Jeho zásluhy byly o to v tší,
že nejen divadlo hrál a po ur itou dobu i ídil, ale obstarával díky výtvarnému nadání i
všechny divadelní dekorace.
Již v roce 1905 se realizoval návrh doktora Boublíka na p estavbu radnice a následn bylo stálé jevišt a zázemí divadla
uvedeno do provozu. Autorem opony s movy staré Prahy byl malí Josef Wenig, bratr
spisovatele Adolfa Weniga. Kulisy pocházely
z dílny malí e
ka Jandla z pražských Nuslí.
Dekorace byla po ízena nákladem p ibližn
4000 K. K prvnímu slavnostnímu p edstavení
v nov upravených prostorách došlo 5. srpna
1906. V této dob byl duší spolku jeho dlouholetý p edseda Josef Nehyba.
Ztráty zaznamenal spolek v dob 1. sv tové války, kdy byli v sále radnice ošet ováni
ran ní vojáci. Úmysln prý poškodili rekvizity
i n kte í místní odp rci Melantrichu. V roce
1920 prodal spolek zbytek dochovaného zaízení jevišt ve ve ejné dražb žitovlickým
ochotník m, nebo bylo poškozeno tehdejším nájemcem radnice, který z n ho cht l
získat plachtu na v z. Na nové vybavení jevišt poté p isp la místní jednota Sokol.
Výro í padesá let existence spolku
Melantrich p ipadlo na po átek kv tna roku
1922.2 V této dob m l Melantrich 46 len
v p veckém sboru a 20 divadelních ochotník . V rámci oslav byla uvedena i Jiráskova
„Vojnarka“. Záš tu nad p edstavením m la
mít m stská rada. P edstavení se však zúastnili pouze národní demokraté a lidovci,
nebo socialis
radní nepovažovali Melantrich za pokrokový spolek. U itel m anské
školy Václav Petrtýl nacvi il p vecké vystoupení. Vedle zp vák ú inkoval mj. i u itel z
rož alovické chlapecké školy Fran šek Sýkora, jenž studoval u profesora Ma áka a koncertního virtuosa Antonína ejky.
Výrazn jší problémy nastaly v záv ru
roku 1923, kdy za ali socialis
radní usilovat o zabavení divadelních rekvizit Melantrichu. Ochotníci však tento postup odmítli
a písemn radním sd lili, že sami budou
rozhodovat o zap ování svého majetku za
podmínek, které sami stanoví.
U p íležitos oslavy nedožitých 100. narozenin Bed icha Smetany uspo ádal Melantrich v roce 1924 dva koncerty. V té dob se
již za ala vytvá et ve spolku opozice, kterou
edstavovali vyznava i církve eskoslovenské. Spole
se socialisty usilovali o p evzeMelantrichu. Podle zápisu dochovaného
v pam tní knize si cht li údajn p edstaveními opat ovat peníze pro své ú ely. Tyto
tendence však byly ost e odsouzeny a bylo
usneseno: „[…] za žádných podmínek divadlo organisacím poli ckým a náboženským
neprop ova .“
Šest len poté z Melantrichu vystoupilo, jmenovit Josef Mojžíš, Josef Kebl, Boh.
Stýblo, Fr. Vorel, Fr. Vorlová a p. Sadílková.
Rozhodli se založit si vlastní divadelní spolek
vecko-divadelní spolek Melantrich v Rož alovicích
pod názvem „Pokrok“. Ješt v íjnu uskute nil nový spolek divadelní p edstavení v
režii Št pána Jirsáka. Rekvizity si pro Dykova
„Posla“ vyp ili od podlužanských ochotní.
Ve snaze p edejít spor m prop il
poté Melantrich Pokroku rekvizity. Díky
evaze socialist v m stské rad byl Melantrich za starosty Antonína T my zbaven
jevišt , které bylo v majetku obce. Pro
tomuto rozhodnu se nakonec postavili
pouze lidove
lenové rady. Podle socialis ckých radních byl Melantrich spolkem
zpáte nickým a klerikálním. Ochotníci
toto konstatování odmítali.
Mezi Melantrichem a Pokrokem se
poté i nadále ší ila evnivost, a to dokonce i prost ednictvím sku. Bez zajímavos
není ovšem skute nost, že n kte í lenové
hráli v obou spolcích. Je tedy pravd podobné, že hlavních st et se všichni lenové neú astnili.
Melantrich ve své innos pokra oval
i po odluce. Z významn jších her uve me Tylovu „Paní Marjánku, matku pluku“ i „Strakonického dudáka“, Preissové
„Její pastorky u“, Jiráskovu „Lucernu“ a
Langrovy „Miliony“.
Po p íchodu pana ídícího Horáka z
pohrani í zabíraného N mci došlo jeho
zásluhou k op tovnému slou ení obou
spolk . V letech 1939–1940 byly ješt plakáty št ny esky, poté už dvojjazy . V
roce 1944 s hli ochotníci ješt sehrát Tylovu „Pali ovu dceru“. Poté byl sál zabrán
pro „národní hosty“, jimiž byli prchající
mci z východu.
Po skon ení války divadlo stagnovalo
a první p edstavení se hrálo až p i oslav
1. výro í osvobození. Ochotníci pro tuto
íležitost nastudovali Tylovu „Fidlova ku“. V dalších letech byly uvád ny nejen
hry a adaptace eských i sv tových klasi, jako byly Nerudova „Malostranská humoreska“, Sv tlé „K íž u potoka“ i Ibsenova „Nora“, ale také hry poplatné dob ,
nap . Stanislavského „D m na rozces “.
Odrazem spole enské situace je i p ejmenování spolku na Divadelní odbor Melantrich ZO ROH Strojobalu Rož alovice.
Jedním z nejúsp šn jších p edstavení bylo v roce 1967 uvedení „Charleyovy
tety“. Tato hra m la v Rož alovicích t i reprízy a hrála se poté i v nedalekých Sele cích a v Osko ínku.
K 100. výro í existence spolku byla
v roce 1972 provedena Tylova „Pali ova
dcera“ v režii Jaroslava Malého. Poté již
jen v roce 1973 sehrála mládež „Pohádku
o Honzovi“ a v roce 1974 byla ješt nastudována apkova „Matka“. V sedmdesátých letech pat ili mezi poslední leny
spolku Melantrich mj. Jaroslav Malý, Ing.
Fran šek Sedlá ek, Jaroslav Štolovský, Josef Tvrdý, Emilie Štefanová, MUDr. Václav
Lekeš, Alois Lošek, Fran šek Láska, Pavel
Han ar, Josef Be vá , Karel Waschinger,
Václava Svobodová a další. Atmosféra
doby však nebyla amatérskému divadlu
naklon na. Nejen obavy z p ípadných
nevhodných narážek, které by zazn ly z
jevišt , ale i postupující vliv médií innost
spolku umrtvily. Uvádí se, že za dobu jeho
trvání bylo uvedeno p ibližn 400 divadelních her, 50 koncert , dále byly nastudovány opery i operety a spolek také po ádal
plesy a Cecilské zábavy.
Poznámky:
1) V letech 1872–1876 byl sbormistrem u itel
Fr. Symon, v letech 1876–1877 konservatorista
August Ko enský, v letech 1877–1880 u itel V.
Šoltys, v letech 1880–1895 ídící u itel Antonín Strnad, v letech 1895–1896 u itel Ladislav
Brunclík, v letech 1896–1898 editel m anské školy V. Veselý, v letech 1898–1899 Josef
Šlejhar, v letech 1899–1900 u itel Jan Kulhánek, v letech 1900–1903 op t Josef Šlejhar, v
letech 1903–1911 op t Jan Kulhánek a v letech
1911–1920 u itel V. Lemberk.
2) Do jubilejního roku 1922 stáli v ele Melantrichu v letech 1872–1875 Václav Vítek, v letech
1875–1876 Antonín Vízek, v letech 1876–1880
Václav Nechánský, v letech 1880–1881 op t
Václav Vítek, v letech 1881–1882 Mat. Šimáek, v letech 1882–1883 Karel Vávrovský,
v letech 1883–1884 Václav Šoltys, v letech
1884–1886 Josef Vaní ek, v letech 1886–1895
Antonín Vízek, v letech 1895–1909 Josef Nehyba, v letech 1909–1911 Karel Šavrda a v letech
1911–1925 Josef Egert.
Použité prameny a literatura:
Polabské muzeum v Pod bradech, pobo ka v
Rož alovicích, fond P vecko-divadelní spolek
Melantrich, Pam tní kniha P vecko-divadelní
jednoty Melantrich v Rož alovicích, v sou asné dob bez inv. .Jaroslav Rudolf, Starý pan
Ferda z Rož alovic, in: Almanach eských divadel, ro . 2, 1907, s. 42–48.
Divadlo (Rozhledy po sv divadelním), ro . 2,
1909, . 15, s. 385–386.
PhDr. Jana Voj šková, Ph.D.
19
Z minulos Rož alovic
20
Do poloviny 17. stole zu ila v Evrop
ice letá válka. Brzy po b lohorské bitv
roku 1620 odcházela nekatolická šlechta ze
zem svobodn , poddaní však u kali tajn ,
jednak pro nesnesitelný ú sk sociální, ale i
pro ú sk duchovní. Z Rož alovic odešlo asi
80 osob, o zbylé usedlíky se postarali jezuité
z blízkého Ji ína, aby p estoupili „na pravou
víru“. Sv í o tom Jirásk v román „Temno“ a ešovské valy (p íb h kopidlenského
myslivce Svobody). Urbá , tj. pozemková
kniha, z r. 1669 uvádí v Rož alovicích pouze
54 usedlos . P itom m sto nepos hl osud
Nymburka, který ve t icátých letech dvakrát
dobyli, vypálili a vydrancovali Sasové vedení
Arnimem, ani osud Kopidlna, kde zase hospoda ili podobn Švédové. Rož alovickem
procházela císa ská vojska a nejvíce je sužovaly vále né rekvizice a ubytování vojska,
které se podle tehdejšího zvyku „živilo ze
zem “, v níž práv bylo.
Zato p inášely m stu zkázu asté požáry už po válce. Strašný byl požár roku 1666,
kterým tém celé m sto s radnicí, privilegii
a m stskými lis nami v „rum a popel obráceny byly“. Tehdejší vrchnost, Valdštejnové,
si uv domovali, že ožebra ení poddaní nebudou pro n moci pracovat, jak by pot ebovali. Podporovali proto emesla, ud lovali
cechovní výsady a s obcí u inili r. 1668 robotní narovnání za ro ní urbá 550 zlatých.
stala jen povinnost vypravit pro vrchnost
jednu f ru do Prahy, nadhán t p i honbách,
odebírat pivo a pálenku pro radní d m
z panského pivovaru a vinopalny a ezník m
za masné krámy odvád t do panské kuchy46 jazyk ro
a o p l krejcaru levn ji
vysekávat maso. Leopold Vilém za to daroval m stu radní d m s dvanác masnými
krámy, pole a louku nad rybníkem Kozákem
(podle toho se íkalo Primaska) a n které
další výhody. Na jeho žádost obnovil císa
Leopold I. (pozd ji i Josef I. A Josef II.) m stská privilegia (originály v archivu MNV).
Požáry pokra ovaly, roku 1680 sho ela
obecní brána a 15 dom , r. 1687 dalších 9
stských dom . Tehdy byl vyhlášen hasící
ád. Na pok ik „ho í!“ byli ob ané povinni
s vodou, háky, konvemi apod. k ohni dojet
a hasit. Kdo byl u ohn první, m l od obce
dostat dv kopy míše ských groš , druhý
jednu kopu a t
p l kopy. P esto si požáry
vybíraly svou da i v 19. stole .
Valdštejnové se zasloužili také o výstavbu m sta, jehož závislost na vrchnos trvala
až do zrušení poddanství v r. 1848. Reformy
císa e Josefa II. To ž jen zmírnili nevolnictví
a snížili robotní povinnos . Do za átku 18.
stole pat í svým vznikem mariánská socha na nám , sochy M. F. Broko a p ed
zámkem, ve t icátých letech za ala stavba
kostela. Starý, kdysi husitský kostelík, byl
obestav n p
, takže dnešní vchod je orientován k jihu, hlavní oltá k severu. To je
zvláštnost u mála kostel , protože je stavitelé obvykle orientovali po sm ru východ–
západ. Postupn byl kostel vylepšován, až
byl úpln dostav n v roce 1869 p ístavbou
obou pr elních v ží. Jinou barokní památ-
kou z té doby je p estav né d kanství a samotný zámek.
Poslední z Valdštejn , Václav Josef, kterého všech šest jeho d p edešlo do hrobu,
zanechal panství své manželce, a ta je prodala r. 1760 hrab nce Aloisii z Clamu. Spojením s dalším rodem vznikl rod Clam-Gallas ,
který držel Rož alovice do r. 1793.
Pak se v krátké dob vyst ídalo n kolik
majitel . První z nich Karel z Redernu, zakladatel anglického parku u zámku, byl p i ekané post elen svým myslivcem a poh ben
za kostelem (hrob s železným zábradlím).
Delší dobu tu setrval svobodný pán Jakub
z Wimmr , zbohatlík z dodávek armád za
napoleonských válek. U Bu ického rybníka
ve zdi p epadu je zazd n kámen se slovy
skoro ne itelnými: „Za asu svob. Pána Jakuba z Wimmr , L.P. 1809“. I on prodal panství, r. 1815 je koupili Lobkovicové. S jejich
jménem je spojeno založení kláštera jako
nemocnice, úpravy kostela, v že zámku
s založení sirot ince. Lidumilnos vynikala
kn žna Marie Helena, trvale sídlící v Rož alovicích. P i epidemii cholery a hlavni ky prý
ošet ovala nemocné, až se sama nakazila a
zem ela v r. 1856.
Požáry Rož alovice neopoušt ly, tak r.
1827 sho ela Bydžovská brána, 52 stavení,
24 stodol a v r. 1830 dalších 20 ísel a 7 stodol. D ev né domy s podloubím zmizely (zachováno . d. 30 v p vodní podob ), zm nil
se sm r ulic i nám , zanikl starobylý ráz
sta. Když potom vyho ela r. 1837 stará
škola, byla postavena v tší v témže míst a
slavnostn otev ena r. 1847.
Revolu ní rok 1848 p inesl i do Rož alovic velké zm ny. Zanikly vrchnostenské
ady a všechny robotní povinnos , obce
dostaly samosprávu. Tvo ily se národní
gardy, v Rož alovicích byl 20. dubna zápis,
ur eno oble ení a 4 p ednostové, 8. kv tna
za alo cvi ení, p i kterém se velelo esky,
ízena m stská strážnice a objednáno 50
ru nic. Pomoci Praze p i povstání p es výzvu K ineckých se Rož alovš nezú astnili
pro neúplnou p ípravu, ale zásobovali ji prý
aspo st elivem. Po porážce revoluce v Rakousku za Bachova absolu smu všechny
národní gardy zrušeny, krátká doba svobody však zanechala v srdcích lidí vlastenecké
cít ní a snažení. Konaly se sbírky, nap . na
pomoc Srb m a Chorvat m, sbírka na postavení Národního divadla v r. 1851 vynesla
40 zlatých a 30 krejcar . Za al se rozvíjet
spolkový život. Založená Ob anská jednota
emeslník ) ve ejn se scházela, odebírala noviny. Když brzy zanikla, objevovaly se
pozd ji jiné spolky, jako zp vácký spolek
Melantrich v r. 1863, jehož první besídka
nem la úsp ch, a tak se rozpadl. O dev t
let byl obnoven jako p cko-divadelní spolek a v roce 1972 oslavil 100 let trvání. Jeho
et vykazuje velký po et vlasteneckých a
pokrokových her, dokonce i opery „V studni“ a „Prodanou nev stu“.
V té dob žádalo m sto o z ízení poštovní expedice, písemn a prost ednictvím
delegace n kolikrát o z ízení okresního
adu. Jednání se protahovala, uskute nilo
se jen povolení pošty, zpo átku na zámku,
soudní okres však dostala Libá . Rož alovice p ešly v r. 1850 od Mladé Boleslavi
k okresu Ji ín. Rož alovice m ly špatné
silni ní spojení s okolními obcemi „jako
málokteré m sto“ (m stská kronika). Proto
byly postupn stav ny silnice všemi sm ry:
první na Žitovlice, pak k Mlýnci, ze Zámos
do Dymokur, pozd ji k Libáni „skrz úvoz pod
kostelem“ (kaštany zde vysázeny v r. 1832),
dále k Tuchomi a naposledy na Doubravany.
Válka prusko-rakouská v r. 1866 p ivedla do m sta rakouské vojsko dvakrát,
poprvé, když postupovalo vst íc pruské armád k Hradci Králové, podruhé p i ústupu.
Koncem ervna zde byl polní lazaret. P ibylo také hodn obyvatel z okolí Turnova a
Mnichova Hradišt , od Sobotky, Bousova a
Libán , kte í vezli s sebou vozy s prádlem,
nábytkem, hnali stáda dobytka dále na
jih. 30. ervna p ijeli dva pruš husa i jako
parlamentá i, byli vza do zaje . Ob ané
schovávali cenn jší v ci a ve velkém po tu
opoušt li m sto. Pruš vojáci táhli od hasinského dvora ke K ešic m, objevili se tu jen
jednotliv , teprve p i návratu dom po uzaení míru s Rakouskem tu pobýval štáb I.
brigády pomo anského pluku a menší útvary, byl z ízen polní lazaret, n kte í z stali
až do 30. srpna. V Rož alovicích a Zámos
bylo ubytováno 532 muž , 168 koní, n co
v Podolí a na Bu ici. Nemocní z stali až do
konce zá í. Už v srpnu vypukla cholera, rozší ila se i do okolí. Celkem onemocn lo 120
lidí, 58 zem elo. P estože Rož alovice samy
utrp ly rekvizicemi, podporovaly pos žené
na Mnichovohradiš sku, jak sv í pod kování okresního tajemníka Václava Sedlá ka
z 18. zá í 1866. D koval za dva korce pšenice, 3 korce je mene a hotovost 47 zlatých a
76 krejcar (podrobné vylí ení t chto událos je posledním vlastnoru ním záznamem
v kronice Jana Rektoryse).
Nástupem Adolfa Hitlera k moci v N mecku dostaly událos ve sv rychlý spád.
Jeho útoky pro
eskoslovensku skon ily
okupací v r. 1939. Zápisy o tomto období
v kronice rož alovské chyb jí, z stávají tedy
jen vzpomínky starší generace. Sám jsem
v tu dobu žil v jiném kraji, nemohu proto
pokra ovat ve vypsání rož alovické minulos . N co z toho je zachyceno ve sborní ku
„Rož alovice“, který vyšel v roce 1947. Ješt
bych cht l poznamenat, že období výstavby
socialismu v Rož alovicích po 2. sv tové válce bude postupn vylí eno podle jednotlivých úsek hospodá ského, spole enského
a kulturního života v obci na stránkách tohoto asopisu. Tím jsem svou práci o minulos Rož alovic skon il. Nešlo mi o to, abych
podrobn vypsal všechno, co se dá o m st
zjis t, jako spíše o to, v jakých souvislostech
probíhal život obyvatel m sta.
Jaromír Sládek
(uve ejn no v srpnu 1984)
21
FC TRNAVAN Rož alovice
V srpnu za ala nová fotbalová sezona
2013/2014 a družstva dosp lých nastupují o stupe v nižších t ídách. Po lo ské neúsp šné sezón se poda ilo kádry
obou mužstev nejen udržet, ale i rozší it
a doplnit, zvlášt o mladé hrá e.
A mužstvo
Zahájilo novou sezonu v Okresním
eboru pod vedením trenéra Milana
Švábenského a hrajícího asistenta Milana
Najmona. Klub opus l pouze Jakub Hojsák, který hostuje v mužstvu Rejšic hrající
1.A t ídu, a koncem zá í ukon il hostování
branká Pavel Hampl. Do mužstva se zapojili hrá i Marek Veselý ml., Fran šek Veselý ml., Ji í Šuk a jako náhrada za branká e
Hampla se vrá l z hostování Jaromír Špígl.
Po šes odehraných zápasech je A tým na
kné t
pozici se 13 body a s t íbodovou
ztrátou na první mužstvo.
B mužstvo
Sezonu 2013/2014 zahájilo v nejnižší
okresní sout ži ve skupin B pod vedení
Fran ška Veselého staršího. Rezervní tým
byl dopln n o dorostence, kte í se vrá li z
hostování ze K ince nebo st ídav nastupují v Nymburce a Rož alovicích (Miroslav H lek, Adam Jane ek, Ji í Suchomel,
Andrej Kukorelli, Ji í Kumstý jr., Jaroslav
Klimeš). Po šes odehraných zápasech se
spole
d lí s týmem Žitovlic o první a
druhé místo tabulky.
íme, že ob mužstva budou ve vízném postupu pokra ovat, a t šíme se
na shledanou na stadionu.
Ji í Svoboda,
jednatel FC Trnavan Rož alovice
„B“ tým
Rozlosování podzimní ás sout ží
„A“ tým
1.
Rož alovice B
-
Hrubý Jeseník B
2.
K
kov B
-
Rož alovice B
01.09. 10:15 NE
3.
Rož alovice B
-
K inec
08.09. 17:00 NE
4.
Chleby
-
Rož alovice B
14.09. 17:00 SO
5.
Rož alovice B
-
Straky B
22.09. 16:30 NE
6.
Žitovlice
-
Rož alovice B
28.09. 16:30 SO
7.
Rož alovice B
-
Vestec
06.10. 16:00 NE
8.
Košík
-
Rož alovice B
12.10. 16:00 SO
9.
Rož alovice B
-
Mcely
20.10. 15:30 NE
10.
Rož alovice B
-
Net ebice
27.10. 14:30 NE
1.
Rož alovice A
-
M stec Králové A 24.08. 17:00 SO
2.
Sl. Pod brady A
-
Rož alovice A
31.08. 17:00 SO
3.
Rož alovice A
-
Pátek A
07.09. 17:00 SO
4.
Jíkev
-
Rož alovice A
14.09. 17:00 SO
5.
Rož alovice A
-
Hrubý Jeseník A
21.09. 16:30 SO
6.
Lou
-
Rož alovice A
28.09. 16:30 SO
7.
Rož alovice A
-
Krchleby
05.10. 16:00 SO
1.
Rož alovice
-
M stec Králové
08.09. 15:00
NE
8.
Kostomlaty
-
Rož alovice A
13.10. 16:00 NE
2.
Opo nice
-
Rož alovice
14.09. 10:00
SO
Žáci
9.
Rož alovice A
-
B runice A
19.10. 15:30 SO
3.
Rož alovice
-
Budim ice
22.09. 14:30
NE
10.
Rož alovice A
-
Kostelní Lhota A
26.10. 14:30 SO
4.
Lou
-
Rož alovice
28.09. 13:30
SO
11.
Semice B
-
Rož alovice A
03.11. 14:00 NE
5.
Rož alovice
-
Hrubý Jeseník
06.10. 14:00
NE
12.
Rož alovice A
-
Boh. Pod brady B 09.11. 14:00 SO
6.
Záhornice
-
Rož alovice
12.10. 10:00
SO
13.
Ostrá B
- Rož alovice A
-
Velenice
20.10. 13:30
NE
17.11. 10:15 NE
7. Rož alovice
Spojte Vaše jméno s úsp chem
Pro našeho významného klienta Škoda Auto, a. s., hledáme
OPERÁTORY LOGISTIKY
Požadujeme: platný idi ský pr kaz skupiny B, eventuáln profesní pr kaz pro ízení VZV
MONTÁŽNÍ D LNÍKY
Požadujeme: zru nost, spolehlivost a praxi v automobilovém pr myslu
SVÁ
SKÉ D LNÍKY
Požadujeme: pr kaz pro bodové svá ení DR1 nebo svá
ský pr kaz pro CO2
Nabízíme: stravenky, p íplatky za no ní a odpolední sm nu, pracovišt Mladá Boleslav
22
25.08. 17:00 NE
Osobní kontakt:
Pobo ka Manpower
Václava Klementa 846
Mladá Boleslav
Po–Pá 8:30 – 13:00
nebo e-mail: [email protected]
Z redak ní pošty
Kniha Josefa Horáka
Rož alovice na p elomu stole
Publikaci je stále možno zakoupit na M stském ú ad Rož alovice (nebo Vám ji zašleme na dobírku + poštovné a balné) bu
v m kké (paperbackové) vazb za 200 K ,
nebo v pevné plát né vazb za 400 K .
V p ípad zájmu je možno knihu
objednat i na:
tel.: 325 539 107
e-mail: [email protected]
23
Kv
nová sout ž
Milí sout žící,
kujeme, že jste se zapojili do naší sout že. Sešlo se nám velké množství krásných fotogra í Vašich
rozkvetlých zahrad, p edzahrádek, balkón , lodžií a teras. Všechny obrázky jsou opravdu moc p kné
a nebylo snadné vybrat ty nejlepší. Každému z nás se líbí n co jiného, n kdo preferuje osázené truhlíky s muškáty, jinému se líbí osázená p edzahrádka koniferami a jehli nany. Vaše obrázky jsme proto
nechali posoudit nezávislou porotou, která nakonec vyhodnotila t i nejlepší sout žící. Jsou jimi paní
Diblí ková z Lede ek, paní Ko ínková z Rož alovic a paní Paroulková z Vini né Lhoty. Vít zky se mohou t šit na malý dárek.
Všem d kujeme za ú ast a zaslání fotogra í. Doufáme, že nás všechny budou inspirovat k dalšímu
zkrášlování našich domov . Už te se t šíme na p íští léto a Vaše krásné fotogra e.
24
Kv
nová sout ž – další sout žící
25
Žitovlice a Pojedy:
OPUSTIT JSEM MUSEL SVOJI RODNOU VES
Sonda do života rolnického v dobách dávných a nedávno minulých
Za alo to celkem prost . Zrušila se robota a lid venkovský mohl voln pracovat na svých rolích. První možnost
rozší ení p dní držby s posv cením státu p išla záhy, po
skon ení první sv tové války, v „první pozemkové refor“. Zjednodušen
eno, co d m to hospodá ství. I zde
však platilo: když dva d lají totéž, není to totéž. A tak vedle
sebe byla hospodá ství menší a dále pak ti, jak se dnes
íká úsp šn jší, kte í svá hospodá ství zvelebovali a zv tšovali. Nicmén k životu musela p evážná v tšina d lat i
co jiného.
Další možnost rozší ení s posv cením státu p išla zase
po válce, tentokrát druhé. Takzvaná „druhá parcelace“ – ta
la umožnit rozd lení bývalých „zbytkových statk “, které vznikly po „první parcelaci“ a dalších pozemk zkon skovaných po válce. Parcelací vznikly tzv. „p íd ly“, které už
mnozí z Vás znají. I když to byl p íd l, byl zpoplatn n. Ty
však m ly jen krátký život, nebo p išlo slu ování i sdružování. To má n kolik p ívlastk podle toho, v jaké byl kdo
situaci. Pro n koho nedobrovolná, nucená, násilná a pro
koho asi i dobrovolná. Je jasné, že to zasáhlo i hospodá e v Pojedech a Žitovlicích. Ti, co tu dobu prožili jako
dosp lí, mají špatnou a n kdy i bohužel bolestnou zkušenost. Ti, co byli v d tském v ku, v dí od svých rodi , že
ta doba a skutky skut
existovali. No a my, co jsme se
li teprve narodit, jsme informace o této dob získávali ve
školách již v náležit upravené podob .
Využívám proto svolení rodiny Šukových pro zve ejn ní
konkrétních informací, jak tato doba zasáhla Josefa a Vojcha Šuka, zdejší nejv tší sedláky.
Oba brat i vlastnili tém
ty icet p t hektar polí a luk
evážn v žitovlickém katastru. Jednu usedlost a hospodá ské stavení m li v míst za farou, kde te stojí tzv. „horní
26
bytovka“ a zbylé dv usedlosti a stavení m li tam, kde stojí
„spodní bytovka“. Shodou okolností zd dily bytovky jejich
ísla popisná. To, jak dopadli brat i Šukové, dokládá doložený protokol (viz obrazová p íloha tohoto lánku). Je to
vlastn pouze zápis a myslím, že skute nost pro n byla o
poznání horší. Oba byli vyst hováni do Smi ic, kde pracovali v místní ciheln . Mzda jim však byla zásadním zp sobem
krácena z d vodu splácení uložené dlužné dan a vym eného penále. Hlavn z d vodu krácení mzdy a možnosti normálního života rad ji oba brat i v roce 1959 nabídli
bezplatné odevzdání zbylého majetku do vlastnictví státu,
aby byl ,,dluh“ umo en. Rok na to Finan ní odbor v Ji ín
nabídku p ijal. Podle tehdejšího vládního na ízení . 50/55
Sb. byly usedlosti p evedeny spolu s pozemky do užívání
JZD Žitovlice. Inventá pak byl rozd len do JZD B chary,
Byst ice, D tenice, Kopidlno, Ostružno, Podhradí a Veliš.
Oba brat i pak zem eli ve Smi icích a díky rodin Šukových
odpo ívají na h bitov v Rož alovicích.
Co íci na záv r. Ohodnotit dobu, kdy se tato událost stala (letos je to šedesát let), je jednodušší v m ítku okresu,
kraje i státu, nikoliv v našich obcích. St hovací akce byla
ipravena na nejvyšších místech a realizaci vnutili lidem
v obcích. Nastoupily emoce, závist, lámaly se charaktery.
Nelze pop ít, že n kte í sedláci byli známi svojí pýchou,
furianstvým a asociálním chováním v i svým zam stnanm. Možná došlo i na vy izování ú . Zapla Pánu bohu
za samet.
Poznámka: Ironií osudu je, že stát pozemky bratr Josefa a Vojt cha rodin Šuk po revoluci v roce 1989 nevydal,
znovu je zestátnil, již podruhé, a prodal...
Josef K íž,
starosta Žitovlic a Pojed
27
MILAN
Za al hrát už ve 14 letech na bicí s kapelou Paragraf. Po vojn to byly skupiny GT
SYSTEM, Kod ra Band, Skupina J. Gabriela
a DOMINO. V roce 1986 odešel do Prahy
a se skupinou GOLF dva roky doprovázel
Petru ernockou a Ji ího Št dron . V roce
1988 spole
s Jirkou Divišem a Romanem
Baumgartnerem založili skupinu The BIT
BAND a za ali hrát s r znými zp va kami
"barovou muziku" v Praze. Zhruba po roce
hraní ve vyhlášených pražských barech se
kapela uchy la u dánské agentury THOM
BERNS a trochu procestovala Norsko, Švýcarsko a N mecko.
ADÉLA
Zpívala už od d tství a v 16 letech za ala zpívat s r znými muzikanty a kapelami z celého
okresu eská Lípa. Z t ch nejznám jších to
byly orchestry Zde ka H ly, Rudy Nerada,
Jirky Gabriela a GT SYSTÉM Jirky Tulacha.
Jeden as také zpívala jako duo s Bobanem
Myslíkem. V roce 1987 za ala zpívat profesionáln s country kapelou KAMIÓN. Poté
uplatnila své um ní i v zahrani í – odjela
zpívat do Švýcarska, Rakouska a N mecka.
Znáte z
Nato ené klipy u mo ná vídáte na Šlágru. Písni ka
Santa Maria si vede v hitparád na ujdeto.cz
skv le – je na 1. míst !!
Klub p átel dechové hudby ve spolupráci
s eským svazem chovatel Ro alovice 1
a za podpory M stského ú adu Ro alovice
Vás srde
zvou
NA TANE NÍ ODPOLEDNE,
které se uskute ní 8. prosince 2013 od 14 hodin
v sále na radnici v Ro alovicích
K tanci a k poslechu
zahraje DUO ADAMIS
Prob hne slosování vstupenek o ceny
Vstupné 100 K
ADÉLA & MILAN
Kdo poc v pro etl za átky Adély a Milana, zjis l, že dva
se setkali už n kdy kolem roku 1981 v kapele GT SYSTÉM. Potom hrál každý s n kým jiným až se jejich cesty st etly op t v
roce 1991 ve Švýcarsku a N mecku, kde hráli spole
s Jirkou Divišem a Petrem Janda em, kterého posléze vyst ídal
plze ský Radek Koželuh. Potom v prosinci 1995 za ali hrát už
jen sami dva jako Duo ADAMIS neboli Adéla a Milan…
sto Rož alovice Vás srde
zve
na p edváno ní operní koncert konaný
v pátek 20. prosince 2013 od 18,00 hod.
v kostele sv. Havla v Rož alovicích
„P jdem spolu do Betléma“
Jana R y k l o v á – soprán
ra L i k é r o v á – soprán
Michael K u b e k a – basbaryton
prof. Radomír M e l m u k a – klavírní spolupráce
Slovem provází Helena Melmuková
Michael Kube ka,
basbaryton
Narodil se roku 1982 v
Olomouci. Od d tství
ak vn vystupoval na
inoherních scénách
mimopražských i pražských. Ve v ku šes
let se za al v novat
e na klarinet, které
se v noval až do konce st ední školy. Již na
základní škole se za al
it zp vu, ve kterém pokra oval soukromým
studiem u dlouhodobého lena Národního
Divadla a Státní opery Praha basisty Jaroslava
Horá ka a následn pana Pavla Horá ka, až do
ije na Pražskou konzervato . B hem studií
se již v noval koncertní innos ve spolupráci s profesorem klavíru Pražské konzervato e
panem Radkem Melmukou, se kterým absolvoval n kolikrát turné po Itálii a oblastech
eských. Od svých sedmnác let vystupuje na
ve ejných koncertech a jako externista Národního divadla v Praze. V sou asné dob Michael
Kube ka p sobí na n kolika p edních eských
operních scénách. Mimo p sobení po R se
um lecké innos v nuje i v zahrani í. V zá í
2008 se zú astnil turné po Japonsku, kde se s
úsp chem p edstavil v roli zahradníka (Antonio)
v Mozartov Figarov svatb . V lednu a únoru
2009 absolvoval turné po N mecku, Francii, Rakousku a Švýcarsku, kde p sobil v ad divadel
v rolích Podesty a Zahradníka. Dále se mladý
um lec v nuje koncertní innos , pro kterou
má nachystaný rozli ný repertoár Ruských romancí, eských a zahrani ních písní, rozli ných
arií eských a sv tových autor . Mimo klasická
sobišt se tento mladý zp vák v nuje i populárnímu muzikálu. M žeme ho tedy vid t v
obnovené inscenaci Johanky z Arku v divadle
Kalich, kde vystupuje v roli Arcibiskupa.
Jana Heryánová Ryklová,
sopranistka
Narozena roku 1976,
je mladou nadanou
vkyní. Paní Jan
Heryánové Ryklové
se dostalo kvalitního
veckého vzd lání
na operním odd lení
Pražské
konzervato e, kde studovala i absolvovala pod
vedením prof. dr.
Miloslava Pospíšila. Ve studiu pokra ovala na
pražské HAMU ve t íd doc. Jany Jonášové,
kde magisterské studium zakon ila v r. 2004.
Ve svém repertoáru má jak operní, operetní,
duchovní, chrámovou, tak i novodobou vokální
tvorbu. V sou asné dob se v nuje koncertní
innos doma i v zahrani í (SRN, Švýcarsko, Itálie, Francie, Špan lsko). Vystoupila i na hudebním fes valu Pražské jaro, Pražský podzim i na
fes valu Thurn – Taxis, po ádaném v zámeckém
prost edí na Lou eni. Vystupuje pravideln na
Foesterových dnech v Osenicích. V roce 2006
navázala spolupráci s p edním n meckým dirigentem BerndemRadochem, dirigentem p edních p veckých sbor v Kolín nad Rýnem, se
kterým vystupovala na váno ním turné v SRN.
Nejednou zpívala i ve Svatovítské katedrále
na pražském Hrad za vedení dómského varhaníka, kde p edvedla adu sólových part p i
produkcích domácích i zahrani ních sbor . Spolupracuje i s dalšími p edními varhaníky. Její vystoupení je vždy ozdobou jak každého koncertu, tak i r zných soukromých akcí. Kvalita jejího
zp vu je naprostou zárukou toho, že každé její
vystoupení se stane nezapomenutelnou vzpomínkou pro všechny zú astn né.
Na programu písn a árie
(Sabinin, ajkovskij, Dvo ák,
Smetana, Verdi, Puccini, Bizet)
Trvání koncertu: 60–70 minut,
bez pauzy
Záv r koncertu bude pat it
spole nému zp vu nejznám jších
koled
V ra Likérová,
soprano
Vystudovala Pražskou
konzervato v r. 2008
(prof. A. Denygrová,
prof. Y. Škvárová).
Vít zka Mezinárodní p vecké sout že
„Ad honorem Mozart“. Laureátka Mezinárodní
p vecké
sout že
Antonína
Dvo áka v Karlových
Varech a Mezinárodní p vecké sout že ve Ž áru nad Sázavou.
Koncertn vystupuje doma i v zahrani í (Itálie,
Francie, Špan lsko, Ma arsko). Hostuje v eských divadlech (Státní Opera Praha, Divadlo F. X
Šaldy v Liberci, Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Národní
divadlo Moravskoslezské v Ostrav , Slezské divadlo v Opav . Pod taktovkou dirigent (Metropolitní Opera v New Yorku) J. Keenanaa A.
Allemandiho ú inkovala na Mezinárodním hudebním fes valu v eském Krumlov v koprodukci s Jiho eským divadlem v eských Bud jovicích. Vystupovala s Wihanovým, Pražákovým,
Kaprálova kvartetem a Kate inou Englichovou.
Absolvovala Mistrovské p vecké kurzy u prof.
P. Dvorského a prof. M. Blahušiakové. Od roku
2011 úzce spolupracuje se sv tovou operní
vkyní Sylvií Sass. V roce 2011 spole
se
Sylvií Sass ú inkovala na Váno ním koncert v
ím .
v ned li 1. 12. 2013
od 15.00 hodin na místním nám stí
Zájezd do vinného sklípku
HERBENKA na Morav
Odbor p átel SK Slavia v Rož alovicích za podpory M sta Rož alovice
Vás srde
zvou na dvoudenní zájezd
do moravského sklípku v Hustope ích
Cena 1300 K
V cen je zahrnuto:
cesta autobusem, ubytování, návšt va sklípku s neomezenou konzumací místních vín, teplý a studený raut
po celou dobu posezení (cca 7hodin), ke kterému zahraje cimbálová kapela
Sklep Herbenka
je klasický sklep, starý bezmála 300 let !!!
Ubytování v penzionu u sklípku
www.sklepherbenka.com
Odjezd v sobotu 2. listopadu ve 12,00 hod. z nám stí
Návrat v ned li 3. listopadu v odpoledních hodinách
Cestou zp t zastávka v Brn na ob d a prohlídku m sta
Informace a p ihlášky na tel.: 731 101 928, 731 481 704
Náklad: 350 ks, Redakce: Petr Kapal, Ing. Miroslava Antošová, Mgr. Viktor Dobrev, Mgr. Marcela Ešnerová, Tomáš Pavel
Eviden ní íslo: MK R E 20643, kontakt: e-mail: [email protected], tel.: 325 593 107, www.rozdalovice.cz