Tata Bojs: Kluci Kde Ste?

KULTURA
ãtvrtek, 10. kvûtna 2007
Hospodáfiské fle‰iny – www.fles.info
Knižní veletrh
Tata Bojs: Kluci Kde Ste?
Tomáš Haimann
Jestli existuje slovo, které by
nejblíÏe vystihlo styl Tata
Bojs, tak je to hravost. Podobnû jako z dûtsk˘ch plastov˘ch
kostiãek lega lze dle fantazie
postavit obdivuhodné stavby,
stejnû tak Tatáãi dokázali ze
zdánlivû infantilních hfiíãek
vytvofiit nesmírnû zábavné
a nápadité písnû. Urãit˘m odklonem bylo poslední Nanoalbum, které v ucelené koncepãní formû ukázalo (ale jen
o tro‰ku) váÏnûj‰í tváfi kapely.
Na hravost star‰ích desek
se patrnû snaÏí navázat nové
album Kluci Kde Ste?. BohuÏel neÏijeme ve svûtû Grassova Plechového bubínku a kfieãovitá snaha o hudební a slovní hfiíãky, se kter˘mi Tata Bojs
na nové desce pracují, uÏ pÛsobí ãasto lacinû a vyznívají
do prázdna. JakÏ takÏ je‰tû obstojí první singl a otvírák desky, píseÀ Pû‰áci, av‰ak pokud
FOTO: ARCHIV
www.ifles.cz/haimann
To je obal toho CD ROOMu
vzpomeneme na skladby, které v rádiích reprezentovaly
star‰í desky, aÈ uÏ to byla Maliãká z Futuretra, Attention
aux hommes! z BiorytmÛ nebo Virtuální duet z Nanoalba,
vyjdou Pû‰áci skuteãnû jako
uplahoãená infanterie mezi
tûÏkoodûnci na koních.
Nejvût‰ím problémem nového alba je to, Ïe nefunguje
dobfie jako celek. Nûkteré podafiené texty se utápûjí v nev˘razné hudbû (Eko Echo),
naopak nûkteré skuteãnû
chytlavé melodie, jakou je
napfi. Vítací (podobná Maliãké ãi Vlezlé ze star‰ích desek)
Rekordní úãast na Svûtû knihy
Tereza Švejdová
www.ifles.cz/svejdova
je naopak pfii‰lápnutá k zemi
skuteãnû nepodafien˘m textem o rození dûtí. Pfiesto v nûkolika pfiípadech se se‰el jak
poveden˘ lyrick˘, tak melodick˘ prvek (Trilobeat, Splasklé vzpomínky), stejnû v‰ak
sotva dosahují na pestrost
a nápaditost Futuretra nebo
BiorytmÛ.
Tata Bojs jsou kapelou,
která odmítla dospût. Tím
ale zavrhla i svÛj v˘voj kupfiedu a dûtsk˘m ‰atÛm nejenÏe odrÛstají, ale uÏ na
nich i praskají ‰vy. Proto by
nebylo vÛbec ‰patné, kdyby,
kdyÏ uÏ nechtûjí mûnit model, oblékli alespoÀ o nûkolik ãísel jinou velikost. Pofiád
je ale nelze pfii pohledu na
dne‰ní pop music doslova
odsoudit. Jen fanou‰kÛm nedoporuãuji velké oãekávání
pfii vkládání CD do pfiehrávaãe a tûm, ktefií se s hudbou
TatáãÛ chtûjí seznámit, radím poslech spí‰ nûkter˘ch
star‰ích alb.
Nejvût‰í ãesk˘ kniÏní veletrh
Svût knihy, kter˘ skonãil
v nedûli, zaznamenal ve
sv˘ch ãtyfiech dnech rekordní
úãast. Pfii‰lo více neÏ tfiicet tisíc lidí. Podle fieditelky Dany
Kalinové se o to zaslouÏily
atraktivní expozice, pfiedev‰ím ta vûnovaná nûmecké
tvorbû.
Centrální ãást veletrhu
pfiedstavovaly jiÏ zmínûné
knihy z Nûmecka (182 vystavovatelÛ), a mimo to i z Rakouska (10 vystavovatelÛ)
a ·v˘carska (20 vystavovatelÛ), které se spoleãnû prezentovaly s mottem „âtením objevovat budoucnost“.
„âe‰i si stále více zvykají
chodit i na autorská ãtení,
diskuse a doprovodné akce,“
dodává Kalinová. Nejvût‰ím
magnetem byla náv‰tûva
britského autora Wilbura
Smithe. Pfii jeho veleúspû‰né
sobotní autogramiádû ãekala
na podpis svého oblíbeného
autora více neÏ tisícovka lidí,
Výstava slovinského architekta
Pleãnikovy návrhy v kryptû vinohradského kostela
Lucie Rydlová
www.ifles.cz/rydlova
V˘stava návrhÛ na v˘stavbu vinohradského kostela Nejsvûtûj‰ího Srdce Pánû byla zahájena u pfiíleÏitosti 75. v˘roãí jeho vysvûcení 3. kvûtna. Necel˘ch ãtyfiicet exponátÛ, rozdûlen˘ch do pûti ãástí, se nachází v prostoru podzemní krypty.
Ta je, stejnû jako pfiiléhající
kaple, jinak vefiejnosti nepfiístupná. V rámci v˘stavy mohou náv‰tûvníci vy‰plhat do
vûÏe kostela a skrz prosklené
hodiny se kochat v˘hledem na
vinohradské ulice a parky.
V˘stava vÛbec poprvé nabízí
sbírku návrhÛ Josipa Pleãnika
i jeho konkurentÛ, jejichÏ práce se realizace nedoãkaly. Pfiesto, Ïe v roce 1919 byla vypsá-
na architektonická soutûÏ na
kostel, kter˘ mûl zaplnit prostor na námûstí Jifiího z Podûbrad a mûl dominovat nad
okolní ãinÏovní domy, nakonec
se realizoval návrh Josipa Pleãnika, kterého doporuãil Spolek
ãesk˘ch architektÛ. Umûlec
slovinského pÛvodu musel
svÛj plán na stavbu dvakrát
pfiepracovat kvÛli nedostatku
Hrub˘ konzumní produkt
financí. V‰echny tfii projekty
Pleãnik zpracoval bezplatnû
a vûnoval je jako dar budoucímu chrámu. Poslední návrh
stavby z roku 1927 mûl podle
tehdej‰ího odhadu napfiíklad
hodnotu 100 000 Kãs.
V rámci oslav v˘roãí vysvûcení slouÏil ve vinohradském
kostele 8. kvûtna m‰i praÏsk˘
kardinál Miroslav Vlk.
Tereza Kryšpínová
www.ifles.cz/kryspinova
Umûní z nejlidnatûj‰ího kontinentu svûta se ãím dál víc
dostává i do na‰ich galerií.
Nedávno skonãila expozice
japonského fotografa Shomei
Tomatsu v Rudolfinu nebo
pfiehlídka japonského plakátu
v UmûleckoprÛmyslovém museu. Nyní nám Galerie Langhans nabízí letm˘ prÛlet fotografickou historií i souãasností jihoasijského regionu.
Na v˘stavû Air Asia se zámûrnû neprezentují Japonsko
a âína, s jejichÏ vizuální kulturou je evropské publikum jiÏ
pomûrnû dobfie seznámeno.
V Langhansu se tentokrát vedle sebe pfiedstavují jak Evropané, tak místní autofii z Indie, Bhútánu a dal‰ích sedmi
zemí jiÏní Asie. To dává náv‰tûvníkÛm pfiíleÏitost porovnat pohled na jihoasijskou realitu okem cizince i „domorodce.“
·estnáct tvÛrcÛ vystavuje
snímky ãistû umûlecké i dokumentární, nalezneme zde jak
klasickou ãernobílou fotografii, tak díla vytváfiená moderními technikami. Vût‰inû autorÛ dovolují malé prostory
pfiedstavit jen omezené v˘seky jejich práce. U nûkter˘ch,
FOTO: ARCHIV
Fotografick˘ v˘let do jiÏní Asie
www.ifles.czmedkova
Jedna hot a druhý čehý
napfi. u I-Lann Yee nebo Nicolase Pascarela, divák vyloÏenû
zalituje, Ïe se s jejich dílem
nemÛÏe seznámit blíÏe. Ale
i tak se dá povaÏovat souãasn˘ poãin Galerie Langhans za
velk˘ pfiínos, díky nûmuÏ si
moÏná mnozí uvûdomí, Ïe fotografie má vysokou úroveÀ
i v zemích, které si s tímto
umûním vût‰inou nespojujeme.
Český nezávislý film
Renesance ãeského undergroundu v novém filmu Petra Nikolaeva
Jiří Krejčík
www.ifles.cz/krejcik
Po tfiinácti dnech projekce
v praÏském klubu La Fabrika
zamífiil do ãeské distribuce nezávisl˘ snímek ...a bude hÛfi.
ReÏisér Petr Nikolaev, znám˘
pfiedev‰ím adaptací Vieweghova románu Bájeãná léta pod
psa, si tentokrát vybral ke zfilmování dal‰í literární pfiedlohu
popisující Ïivot za normalizace.
Kniha Jana Pelce ...a bude
hÛfi o Ïivotû mániãek za Husákova reÏimu se stala v osmdesát˘ch letech jedním ze skuteãnû
kultovních undergroundov˘ch
dûl. A stejnû oblíbenou se v dohledné dobû mÛÏe stát i jeho filmová podoba. ...a bude hÛfi, natoãen˘ na klasick˘ ãernobíl˘
materiál, totiÏ mezi souãasn˘mi
snímky pÛsobí jako z jiného
svûta. Ze svûta, ve kterém hlavními zbranûmi proti komunismu byly alkohol, drogy, rocková
hudba a modrá kníÏka.
Partu mániãek, která vût‰inu ãasu putuje mezi nádraÏní
nálevnou a policejní stanicí,
sestavil reÏisér z málo znám˘ch
tváfií, studentÛ a nehercÛ, díky
ãemuÏ pÛsobí snímek opravdu
autenticky. A tak, kdyÏ si litvínovsk˘ satanista a deathmetalista Karel Îídek v hlavní roli
Olina rozfiezává pfiedloktí, nemÛÏete se ubránit dojmu, Ïe se
tím baví i ve svém volném ãase.
V‰echny mladé bohémy ale
hravû strãí do kapsy Radomil
Uhlífi v roli Lesního muÏe. B˘val˘ pilot RAF, toho ãasu bezdomovec, za cel˘ film nepromluví souvislou vûtu, pije okenu jako vodu, jí rukama a usurpuje si ve‰kerou pfiízeÀ publika. Do men‰ích rolí obsadil Nikolaev skuteãné pfiedstavitele
undergroundu, napfiíklad Pav-
la Zajíãka ãi Vratislava Brabence.
Také distribuce snímku bude vpravdû undergroundová.
...a bude hÛfi totiÏ v Ïádném
multikinû neuvidíte. Podle producenta âestmíra Kopeckého
by tak totiÏ film ztratil své
kouzlo. Tfii kopie snímku proto
budou putovat po ãesk˘ch klubech, hospodách a hudebních
festivalech. Pfii nûkter˘ch projekcích navíc v rámci doprovodného programu zahraje
i kapela, která se rovnûÏ jmenuje A bude hÛfi. Ale divákÛm
snad bude dobfie.
mezi nimi mnoho studentÛ.
Zdafiilá byla i pfiehlídka Svût
knihy ve filmu.
Na veletrhu se rozdávala
fiada ocenûní, napfiíklad Zlatá stuha 2006 v˘roãní 15. roãník soutûÏe autorÛ knih pro
dûti a mládeÏ. Jak uÏ to tak
b˘vá, nejvût‰í pozornosti se
tû‰ily anticeny. Tu za nejhor‰í pfieklad s názvem Skfiipec
za rok 2006, udûlovanou Obcí pfiekladatelÛ, letos obdrÏel
thriller Ameriãana Davida
Baldacciho Hrátky o hodinu,
pfieloÏen˘ Ivanem BroÏem
a vydan˘ nakladatelstvím
Mladá fronta. To je‰tû pfied
zahájením veletrhu rozeslalo
omluvnou tiskovou zprávu.
Druh˘m Skfiipcem byl
„ocenûn“ v˘bor próz Augusta
Strindberga Romantick˘ sakristián na Ranö z nakladatelství Host v pfiekladu Otakara
Franczyka. V tomto pfiípadû
ne‰lo jako u pfiedchozího románu o vûcnou nesprávnost,
ale spí‰ o archaiãnost pfiekladu.
Výstava v Městské knihovně
Výstava v Galerii Langhans
Alžběta Medková
/3
Hrub˘ domácí produkt nepatfií jen do ekonomick˘ch rubrik. Galerie hlavního mûsta
Prahy v Mûstské knihovnû
pfiedstavuje expozici HDP
s podtitulem V˘bûr reakcí
souãasného umûní na ekonomii, racionalitu a konzumerismus.
Náv‰tûvníci mohou vidût
pfies deset projekcí, napfi.
Kráva od Du‰ana Skály, ãtvrthodinová smyãka tvofiená jedin˘m dlouh˘m zábûrem na
pasoucí se krávu, 71/14 Jana
·er˘cha, zábûr ãlovûka, kter˘
systematicky popisuje papíry
slovem „Hovno“. Jan Nálevka
pfiispûl asi 45 minut dlouh˘m
videem Can We Start Again?,
na kterém se za doprovodu
stfiedovûkého chorálu postupnû prolínají fotografie zboÏí
z katalogu supermarketu.
Z mnoÏství instalací zaujme McPostel Jana Kadlece
nebo dílo Marcely Podzemné
MÛj sarkofág, obrovsk˘
egyptsk˘ sarkofág tvofien˘
krabiãkami od cigaret a pivními tácky. Nápadité je také
Soukromí od Tomá‰e Svobody, coÏ je vlastnû ohraniãen˘
prostor uprostfied jedné
z místností, opatfien˘ kopií
dopisu miliardáfii Petru Kell-
nerovi, kter˘ je znám˘ svou
úzkostlivou snahou udrÏet si
soukromí. Dopis je pozvánkou na v˘stavu a zároveÀ pfiíslibem, Ïe na ní má Kellner
vyhrazen˘ prostor, kde ho nebude nikdo ru‰it.
Souãástí v˘stavy jsou nápisy na stûnách jako Pracuj víc
otroku! Ivana Voseckého nebo
Telefonní ãíslo na celebritu,
nevím jakou od Jana ·er˘cha.
BohuÏel snadno pfiehlédnutelná je expozice mal˘ch
strojkÛ a ozdob na drátech
a kabelech u dvefií. V ˘ s t a v a
má upozornit na konzumní
styl Ïivota zase trochu jinak,
a nûkter˘m jejím prvkÛm se
to opravdu dafií (napfi. jiÏ zmínûnému Can We Start Again?). Otázkou v‰ak zÛstává, do
jaké míry je moÏné tyto objekty a projekce oznaãit za umûní. Obraz z houbiãek na nádobí, strom, kter˘ má místo vûtví prázdné lahve od piva, ãi
desítky fotografií aut moÏná
dokáÏou vyvolat emoce, otázky, nebo pfiinutit ãlovûka k zamy‰lení, to z nich ale je‰tû nedûlá umûní. Pod „souãasné
umûní“ si zvykáme zahrnovat
cokoli, co vzniklo v posledních letech a bylo vystaveno,
expozici jako je Hrub˘ domácí
produkt by ale mnohem lépe
vystihl v˘raz happening.
F L E Š
Čtrnáctideník Fleš je produktem studentů
prvního ročníku žurnalistiky UK FSV
šéfredaktoři: Veronika Pitrová. editoři: Kateřina Měšťanová, Zuzana Keményová,
Tomáš Plhoň, Karel Přibyl. korektoři: Hana Pecinová, Máša Dudziaková, Helena
Stinglová, Jan Slomek. redakce: Erika Bebutová, Jan Beránek, Jan Červenka,
Mirka Dobešová, Máša Dudziaková, Tomáš Haimann, Matouš Hrdina, Lucie
Christovová, Zuzana Keményová, Zuzana Kotrbatá, Vanda Králová, Jiří Krejčík,
Tereza Kryšpínová, Eva Kubátová, Kateřina Kučerová, Tereza Mácová, Jiří Mahr,
Alžběta Medková, Kateřina Měšťanová, Kateřina Nová, Hana Pecinová, Veronika
Pitrová, Tomáš Plhoň, Alexandra Prošková, Alexandra Přečková, Karel Přibyl,
Lucie Rydlová, Jan Slomek, Helena Stinglová, Anna Strejcová, Veronika
Šmausová, Eliška Šmídlová, Ondřej Štefan, Jana Šulcová, Tereza Švejdová,
Lucie Vadlejchová, Václav Vychytil, Jan Zápotocký