Možnosti a důsledky kombinace metod v sociologickém výzkumu

Transkript

Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Institut sociologických studií
Disertační práce
Možnosti a důsledky kombinace
metod v sociologickém výzkumu
se zřetelem na metody focus groups
a internetového výzkumu
Eva Veisová
e-mail: [email protected]
Konzultoval: prof. PhDr. Hynek Jeřábek, CSc.
2009
Disertační práce – Eva Veisová
Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracovala samostatně a použila
jen uvedených pramenů a literatury.
V Praze dne 6.3. 2009
………………………………………….
Eva Veisová
2
Poděkování
Ráda bych poděkovala prof. PhDr. Hynku Jeřábkovi, CSc., za
odbornou pomoc při konzultaci disertační práce a za porozumění při využití
netradiční
kombinace výzkumných metod
International
Social
Justice
Project
–
v rámci
ISJP
mezinárodního projektu
(částečně
financovaného
z
Výzkumného záměru FSV a FF UK).
Děkuji také prof. PhDr. Petru Matějů, Ph.D., který mi umožnil
využít pro účely disertační práce datový soubor z projektu ISSP 2006 Role
vlády.
Zavázána jsem rovněž svým kolegyním a kolegům ve výzkumné
agentuře NMS, a svým přátelům, kteří věnovali svůj čas četbě mé práce, a
poskytli mi tak kritické připomínky. Mé díky patří zejména Jiřímu Šafrovi. Za
osobní podporu děkuji mé bližší i širší rodině, zvláště pak Ondřejovi, Matějovi
a Viktorii.
3
Abstrakt
Tato práce reaguje na vývoj metod v oblasti sociologických výzkumů,
představuje kombinaci kvalitativního a kvantitativního výzkumného přístupu a
kombinaci metod sběru dat a výzkumných strategií. Na konkrétních příkladech
empirických výzkumných projektů ukazuje výhody a důsledky kombinace
různých metod, a vytváří tak ucelený přehled informující o významné inovaci
v oblasti metodologie sběru dat.
Autorka se v práci věnuje popisu využití kombinace kvalitativního a
kvantitativního výzkumného přístupu, dále kombinaci různých metod při sběru
dat v rámci kvantitativních výzkumů (v zahraniční literatuře termín „Mixedmode Surveys“). Podává přehled vývoje kombinovaných technik sběru dat se
zřetelem na výhody a slabá místa využití jednotlivých typů metod. V práci
popisuje
i
metodologii
provádění
focus
groups,
přičemž
autorka
čerpá
z aktuální reprezentativní literatury i ze své několikaleté praxe v používání
této metody. Součástí práce je i popis využití internetového sběru dat a
zároveň i popis českého prostředí z hlediska využití internetu, resp. možností a
limitů internetového výzkumu v ČR.
Část práce čerpá z praktických příkladů kombinace metod a výzkumných
přístupů, přičemž podrobněji se věnuje kombinovanému empirickému šetření
tématu korupce ve výzkumu v rámci mezinárodního projektu International
Social
Justice
Project
(ISJP).
Popisuje
výsledky
výzkumu
realizovaného
metodou osobního dotazování, dále prostřednictvím internetového panelu a
také metodou focus groups. Díky kvalitativní metodě skupinového dotazování
focus groups, kterou autorka realizovala v rámci projektu ISJP, se právě
korupce prokázala jako jedna z významných příčin vnímání nespravedlnosti
v české společnosti. Dílčím výsledkem předkládané práce je i uvedení otázky
vnímání korupce u veřejných činitelů v mezinárodním dotazníku projektu ISJP
(zavedení otázky od r. 2006).
Výstupem práce je materiál poskytující přehled nejnovějších inovací
v oblasti metod sběru dat – o kombinovaných technikách využívaných při
sběru dat. Výsledky kvantitativních metod autorka navíc srovnává s výstupy
kvalitativní metody focus groups. Disertační práce tedy na konkrétním příkladu
prezentuje možnosti a limity kombinace metod sběru dat v sociologickém
empirickém výzkumu. Text může nalézt uplatnění jako materiál pro výuku
studentů metod sociologického výzkumu.
4
Abstract
The presented thesis reacts to the current development of methods in
the field of sociological research and introduces a combination of qualitative
and quantitative research approach and combination of methods of data
collection and research strategies. Using actual examples of empirical research
projects, it shows advantages and consequences of combinations of various
methods and provides thus an overall survey of important innovations in the
field of data collection.
The
quantitative
author
describes
research
the
approach,
use
of
combination
combination
of
of
various
qualitative
data
and
collection
methods within the sphere of quantitative research (referred to as Mixed-mode
Surveys). She examines the development of combined techniques with respect
to advantages and disadvantages of using individual types of methods and
describes also the methodology of focus groups using topical representative
literature and experience from her own several years of practice. A part of the
thesis is also the description of internet data collection and the Czech
environment from the point of internet usage.
The thesis also draws from
practical
examples
of combination
of
methods and research approach and gives detailed attention to corruption in
combined empirical research within the International Social Justice Project
(ISJP). It describes the representative research realized by the method of face
to face interview combined with internet data collection via online access panel
and a focus groups approach. Owing to the use of the qualitative methods of
focus groups realized by the author in the ISJP project, corruption was proven
as one of the major causes of injustice perception in the Czech society. A
partial result of the presented thesis is also the introduction of the question of
corruption perception of public officials in the international questionnaire of
the ISJP project (introduced in 2006).
The outcome of the thesis is a survey of the latest innovations in the
field of data collection. The results of quantitative methods are compared by
the author with the results of the qualitative method of focus groups. The
dissertation thesis, on actual examples, presents the possibilities and limits of
combination of these methods of data collection in sociological empirical
research. The text can be also used as study material on methods of
sociological research.
5
Obsah:
1.
ÚVOD ............................................................................... 10
1.1.
Námět a cíle ...........................................................................10
1.2.
Struktura práce .......................................................................12
2.
KOMBINACE VÝZKUMNÝCH PŘÍSTUPŮ A METOD .................. 13
2.1.
Kombinace výzkumných přístupů................................................14
2.1.1.
2.1.2.
2.1.3.
2.2.
Charakteristika kombinování výzkumných přístupů ..................................... 14
Typologie kombinací výzkumných přístupů ................................................ 17
Triangulace – další pohled na kombinaci výzkumných přístupů ..................... 28
Kombinace metod ve výběrových šetřeních ..................................32
2.2.1.
Typy kombinovaného výzkumného uspořádání v reprezentativních výzkumech. 38
2.2.2.
Kontaktní fáze provedená různými technikami ........................................... 40
2.2.3.
Sběr dat různými metodami ................................................................... 41
2.2.4.
Následná (upomínací) fáze jinými způsoby ................................................ 45
2.2.5.
Důsledky použití různých způsobů v různých výzkumných fázích ................... 46
2.2.6.
Problematika produkce různých odpovědní na identické otázky v rámci různých
způsobů sběru dat .............................................................................................. 48
2.2.7.
Sjednocení designu ............................................................................... 50
2.3.
Focus groups ..........................................................................55
2.3.1.
2.3.2.
2.3.3.
2.3.4.
2.3.5.
2.3.6.
2.4.
Internetový výzkum .................................................................66
2.4.1.
2.4.2.
2.4.3.
2.4.4.
2.5.
Focus groups - charakteristika ................................................................ 55
Historie focus groups ............................................................................ 56
Důvody pro provedení focus groups ......................................................... 56
Způsoby využití focus groups .................................................................. 57
Realizace focus groups .......................................................................... 59
Analýza focus groups ........................................................................... 63
Internetová komunikace ........................................................................ 70
Aplikace mechanismů panelového výzkumu v prostředí internetu .................. 73
Aplikace focus groups prostřednictvím internetu ........................................ 75
Využívání internetu ve světě a v ČR ......................................................... 77
Příklady kombinace výzkumných metod .......................................82
2.5.1.
Stručné představení příkladů kombinace výzkumných přístupů a metod.......... 83
2.5.2.
Podrobné představení příkladu kombinace metod v rámci výzkumného projektu
Sociální spravedlnosti (ISJP)................................................................................. 96
2.5.3.
Důvody pro užití kombinace focus groups, osobního a online dotazování ........ 99
2.5.4.
Porovnání spontánních výpovědí respondentů dle metod focus groups a online
dotazování....................................................................................................... 100
2.5.5.
Specifika otevřených otázek v online výzkumu ......................................... 105
2.5.6.
Porovnání vzorku respondentů osobního a online dotazování ...................... 107
2.5.7.
Porovnání odpovědí na uzavřené otázky v osobním a online dotazování ........ 109
3.
ZÁVĚR ............................................................................ 123
4.
LITERATURA: .................................................................. 127
5.
PŘÍLOHY......................................................................... 136
5.1.1.
5.1.2.
5.1.3.
5.1.4.
5.1.5.
5.1.6.
5.1.7.
5.1.8.
5.1.9.
5.1.10.
5.1.11.
5.1.12.
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
Příloha
1: Terminologický slovník ..........................................................
2: Ukázky typů škál (vizuální forma) ...........................................
3: Výstupy z SPSS ....................................................................
4: Dotazník – osobní dotazování ISJP ČR 2006 (část dotazníku)........
5: Dotazník – ISJP online dotazování 2007....................................
6: Otázky z dotazníku ISSP ČR osobní dotazování - 2006 Role vlády..
7: Moderační scénář skupinových diskusí ......................................
8: Podklady pro převážení datových souborů .................................
9: Oblasti korupce zmíněné ve focus groups a online výzkumu .........
10: Uzavřené otázky položené v online výzkumu ............................
11: Schéma vývoje kombinovaného výzkumného projektu ISJP ........
12: Stručné představení mezinárodního projektu ISJP .....................
137
139
140
153
168
176
177
184
186
201
204
205
6
Seznam obrázků:
Obrázek
1:
Tradiční
kvantitativní
nebo
kvalitativní
výzkumné
uspořádání
–
jednoproudé
s využitím jedné metody TYP I A (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) ............... 16
Obrázek 2: Paralelní výzkumné uspořádání víceproudé s využitím kvantitativního výzkumného
přístupu- TYP II A1 (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) ................................. 20
Obrázek 3: Paralelní výzkumné uspořádání víceproudé s využitím kvalitativního výzkumného
přístupu- TYP II A2 (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) ................................. 21
Obrázek 4: Jednoproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP III (Monostrand Conversion
Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006)................................................. 22
Obrázek 5: Paralelní víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A1 (Concurrent
Mixed Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) ........................................ 24
Obrázek 6: Sekvenční (postupné) víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2
(zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) ............................................................ 25
Obrázek 7: Plně kombinované víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A4 (Fully
Integrated Mixed Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006) ......................... 26
Obrázek 8: Vývoj technik sběru dat od 70. let do současnosti (zdroj: zpracováno dle Macer
2003) ...................................................................................................................... 33
Obrázek 9: Schéma kombinovaného výzkumného uspořádání ve výběrových šetřeních (dle
Dillman, de Leeuw) .................................................................................................... 52
Obrázek 10: Ukázka HTML dotazníku použitého v online výzkumu Korupce a spravedlnost, 2007,
zdroj: výzkumná agentura NMS .................................................................................... 68
Obrázek 11: Vstupní strana internetové panelové aplikace, 2007, zdroj: výzkumná agentura
NMS ........................................................................................................................ 74
Obrázek 12: September 11th - Sekvenční (postupné) víceproudé výzkumné uspořádání TYP II B1
.............................................................................................................................. 86
Obrázek 13: Členství ČR v EU, masová média, interpersonální komunikace a utváření veřejného
mínění - Sekvenční (postupné) víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2 ...... 88
Obrázek 14: Telefonní operátor a nabídka služeb pro klienty a potenciální klienty – plně
kombinované víceproudé výzkumné uspořádání TYP IV A4 ................................................. 90
Obrázek 15: Finanční instituce a spokojenost klientů s úvěrovým procesem – Sekvenční
víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2 ................................................. 94
Obrázek 16: Výzkumný projekt Sociální spravedlnost (International Social Justice Project) –
Sekvenční víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2 .................................. 97
Obrázek 17: Hierarchická clusterová analýza - Dendrogram............................................. 119
Obrázek 18: Schéma vývoje kombinovaného výzkumného projektu ISJP ............................ 204
7
Seznam grafů:
Graf 1: Penetrace internetu ve světě, 2008 .................................................................... 78
Graf 2: Procentuální podíl uživatelů internetu podle pohlaví a věku v ČR, 2008 ..................... 80
Graf 3: Procento domácností s připojením k internetu srovnání ČR a ostatní země, 2008 ........ 81
Graf 4: Porovnání struktury respondentů – muži/ženy – dle metody sběru dat: ISJP osobní
dotazování 2006, ISJP online výzkum 2007 .................................................................. 108
Graf 5: Porovnání věkové struktury respondentů dle metody sběru dat: ISJP osobní dotazování
2006, ISJP online výzkum 2007 .................................................................................. 108
Graf
6:
Porovnání
názoru
na
poměr
veřejných
činitelů
zapletených
do
korupce
dle
tří
převážených datových souborů: ISSP osobní dotazování 2006, ISJP osobní dotazování 2006,
online výzkum 2007 ................................................................................................. 110
Graf 7: Porovnání názoru na příčinu chudoby dle metody sběru dat: ISJP osobní dotazování
Graf 8: Porovnání názoru na příčinu bohatství dle metody sběru dat: ISJP osobní dotazování
Graf 9: Důvody nespravedlnosti dle metody sběru dat: IJSP osobní dotazování 2006, ISJP online
výzkum 2007 .......................................................................................................... 113
Graf 10: Důležitost důvodů pro dosažení vysokého sociálního postavení dle metody sběru dat:
ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum 2007 .................................................. 114
Graf 11: „Míra souhlasu s výroky týkajícími se názorů na korupci“, ISJP online výzkum 2007 116
Graf 12: Rozdělení respondentů dle metody Q faktorové analýzy
v závislosti na věkových
kategoriích, ISJP online výzkum 2007 .......................................................................... 120
Graf
13: Rozdělení respondentů dle
metody
clusterové
analýzy
v závislosti
na věkových
kategoriích, ISJP online výzkum 2007 .......................................................................... 120
Graf 14: Rozdělení respondentů dle dvou hard-typů „přesvědčený skeptik“ a „přesvědčený
optimistický realista“ (metoda Q faktorové a hierarchické clusterové analýzy) v závislosti na
věkových kategoriích, ISJP online výzkum 2007 ............................................................ 121
Graf 15: „Jak často Vy býváte požádán o pomoc v případě důležitých rozhodnutí ve prospěch
konkrétního člověka?“, ISJP online výzkum 2007 ........................................................... 201
Graf 16: „A znáte nějaké osoby, které byste mohl Vy požádat v případě důležitého rozhodnutí ve
Váš prospěch?“, ISJP online výzkum 2007 .................................................................... 202
Graf 17: „Oblasti, kde jste se setkali s korupcí“, ISJP online výzkum 2007 ......................... 202
8
Seznam tabulek:
Tabulka 1: Typy kombinovaných výzkumných přístupů (zpracováno dle Teddlie, Tashakkori
2006) ...................................................................................................................... 18
Tabulka 2: Typy kombinovaného výzkumného systému ve výzkumech Survey – důvody pro
použití kombinace metod a důsledky kombinace na kvalitu výzkumu (zpracováno dle de Leeuw,
Dillman a Balden) ...................................................................................................... 39
Tabulka 3: Internetové výzkumy – vymezení dle technologie a tématu výzkumu ................... 66
Tabulka 4: Kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody v online prostoru .......................... 72
Tabulka 5: Primární zdroj informací o útocích 11. září v USA – porovnání tří výzkumů (Hong
Kong, Česká republika, Online populace) ........................................................................ 87
Tabulka 6: Oblasti výskytu korupce – a její vnímání v kvalitativní (focus groups) a kvantitativní
výzkumné fázi (OnlinePanel) ...................................................................................... 103
Tabulka 7: Zkušenost s korupcí a typy odpovědí respondentů dle metody sběru dat – focus
groups a OnlinePanel, 2007 ....................................................................................... 106
Tabulka 8: Faktorová analýza – rotované řešení metoda Varimax ..................................... 117
Tabulka 9: Q-mode faktorová analýza výroků ............................................................... 117
9
1.
Úvod
1.1.
Námět a cíle
Hlavním námětem této práce se stala má každodenní výzkumnická
činnost. Kromě výuky sociologických metod výzkumu na ISS FSV UK, se již
více než deset let věnuji výzkumu ve výzkumné agentuře, která se zabývá
výzkumem trhu, online výzkumem a sociologickým výzkumem. Zde se velmi
často setkávám s projekty, které propojují různé metody zejména kvalitativní
a kvantitativní výzkumné přístupy. Kombinace metod, téma této práce, pro
mne bylo zpočátku
při
realizaci
výzkumů víceméně intuitivní
záležitostí.
Postupem času jsem si uvědomila, že v českém prostředí chybí systematizující
metodologická práce reflektující nové trendy v oblasti kombinování metod
sběru dat a výzkumného designu. Ráda bych proto, aby má práce přispěla
k upřesnění typů kombinace včetně upozornění na možnosti a důsledky jejich
používání.
Základními předpoklady, se kterými jsem přistupovala k sepsání práce,
byly
objektivní
výzkumu
–
podmínky,
snižující
se
které
v posledních
návratnost
a
letech
ochota
proměňují
obyvatel
charakter
participovat
na
výzkumech, problémy s oslovením určitých sociálních skupin, využívání nových
informačních technologií a v neposlední řadě stále větší důraz na efektivitu a
komplexnost výzkumných zjištění v kombinaci s relevantními náklady.
Ve své výzkumnické praxi se v posledních letech nejčastěji setkávám
se dvěma metodami oblíbenými u zadavatelů, focus groups a internetovým
výzkumem. U internetového výzkumu je důvod obliby zřejmý, je to zpravidla
rychlost a přiměřené náklady, zatímco u focus groups jsou důvodem snadno
srozumitelné výsledky a možnost klienta být u „sběru dat“ přítomen osobně, i
když za jednocestným zrcadlem. Obě metody mají svá omezení, o nichž se v
práci zmiňuji.
Záměrem
sociologického
této
práce
výzkumu
a
je
reagovat
poukázat
na
na
současnou
důsledky
situaci
využití
v oblasti
kombinace
výzkumných přístupů a metod ve výzkumných šetřeních, včetně integračního
výzkumu kombinujícího kvalitativní a kvantitativní výzkumné metody při studiu
10
jednoho fenoménu. Práce sleduje několik dílčích cílů. Prvním je představit
nejnovější nejčastěji užívané metody v rámci kombinace metod – skupinové
diskuse
(focus
groups)
a
internetový
výzkum.
Druhým
cílem
je
pak
dokumentovat na konkrétních příkladech důsledky, které nastávají právě při
použití kombinace metod. A konečně třetím cílem práce je ukázat vhodnost
kombinace metod a kvalitativního a kvantitativního přístupu, ale také poukázat
na důsledky použití kombinace – které jsou jednak pozitivní, neboť přispívají
ke snížení chyb ve výzkumu (chyba měření, návratnosti, pokrytí a výběru),
jednak mohou být negativní, protože kombinace může při nekontrolovatelném
použití způsobit nesprávnou interpretaci výstupů.
11
1.2. Struktura práce
Základní
typologii
kombinací
kvalitativního
a
kvantitativního
1
výzkumného přístupu uvádím v kapitole 2.1. Kombinace výzkumných přístupů,
kde představuji tři základní typy kombinací:
1)
Kvalitativní nebo kvantitativní víceproudé kombinované
výzkumné uspořádání,
2)
Kvalitativně-kvantitativní
jednoproudé
kombinované
víceproudé
kombinované
výzkumné uspořádání,
3)
Kvalitativně-kvantitativní
výzkumné uspořádání.
V další části, kapitole 2.2. Kombinace metod ve výběrových šetřeních,
se
věnuji
kombinaci
metod
z pohledu
chronologického
postupu
v
rámci
kontaktu s respondenty při výzkumných pracích – začátek je kontaktní fází
respondentů, následuje fáze sběru dat a posléze fáze upomínací.
Oddíly 2.3. a 2.4. seznamují čtenáře s metodologií focus groups a
metodologií
internetového
výzkumu
včetně
limitů
jeho
využití
v České
republice.
Praktické ukázky projektů sdružujících různé metody (například osobní
dotazování, telefonické dotazování, skupinové diskuse, hloubkové rozhovory,
internetový výzkum) jsou představeny v kapitole 2.5. Příklady kombinace
výzkumných metod. Nejprve stručně uvádím dva projekty vnímané jako
historický exkurz (Lazarsfeldův Marienthal a Mertonův War Bond Drive), a dále
představuji
prezentuji
výzkumné
čtyři
projekty,
projekty,
dva
na
nichž
z praxe
ve
jsem
participovala
výzkumu
trhu,
–
dva
stručně
projekty
nekomerčního výzkumu realizovaného v rámci doktorského studia, a podrobně
se
věnuji
výzkumu
Sociální
spravedlnosti.
Každý
z projektů
zasazuji
do
typologie, kterou definuji na začátku práce.
V závěru
práce
shrnuji
možnosti
a
důsledky
kombinace
metod
a
výzkumných přístupů.
1
V práci představuji v zásadě dvojí typologii kombinací – 1) kombinaci kvalitativních a
kvantitativních výzkumných metod, které pro přehlednost označuji jako kvalitativní a kvantitativní
výzkumný přístup, 2) kombinaci různých kvantitativních metod v rámci výběrových šetření.
12
2.
KOMBINACE
VÝZKUMNÝCH
PŘÍSTUPŮ
A
METOD
V této
kapitole
nejdříve
představím
základní
typologii
kombinace
výzkumných přístupů, konkrétně kombinace kvalitativního a kvantitativního
výzkumného designu.
Poté se věnuji kombinaci metod ve výběrových šetřeních (označovaných
anglickým termíne „survey“), které využívají kombinaci metod sběru dat (např.
telefonické,
osobní,
či
online
dotazování
apod.)
v rámci
jednoho
–
kvantitativního - výzkumného přístupu.
Prezentuji rovněž v poslední době ve výzkumu často užívané metody
skupinových diskusí (focus groups) a internetového výzkumu se zřetelem na
limity jeho využití v České republice.
Jako ukázku užití kombinovaných výzkumných strategii uvádím stručnou
informaci
o
některých
odlišných
výzkumných
výzkumných
projektech
aplikujících
přístupů
kombinaci
metod, a
tak
jak
kombinaci
blíže
se věnuji
kombinaci a důsledkům kombinace výzkumného designu a metod v projektu
výzkumu Sociální spravedlnosti, na kterém jsem participovala několik let
osobně.
13
2.1. Kombinace výzkumných přístupů
V této
části
se
zabývám
kombinací
kvantitativních
a
kvalitativních
výzkumných přístupů, představuji hlavní typologii kombinací se zřetelem na
množství proudů využitých v rámci výzkumného uspořádání.
2.1.1.
Charakteristika kombinování výzkumných
přístupů
O
kombinovaném
výzkumném
uspořádání
lze
uvažovat
ve
dvou
nebo
obou
základních dimenzích:
a) První
dimenzí
je
použití
jednoho
ze
dvou
výzkumných přístupů (kvantitativní nebo kvalitativní výzkumný
přístup)
b) Druhou dimenzí je množství rozličných výzkumných proudů
(jedno či víceproudý výzkum – proud obsahuje čtyři základní
výzkumné fáze) 2.
V první
dimenzi
je
důraz
je
kladen
na
množství
použitých
výzkumných
přístupů:
a) monometodické výzkumné uspořádaní – tedy takové, které
využívá pouze jeden výzkumný přístup – buď kvalitativní nebo
kvantitativní ve všech výzkumných fázích,
b) kombinované
výzkumné
uspořádání
–
typ
výzkumu,
kdy
kvalitativní a kvantitativní přístup je kombinován v jakékoliv
výzkumné fázi 3.
2
V případě typologie kombinací výzkumných přístupů vycházím z Teddlie, Tashakkori, 2006.
V práci se nevěnuji detailně charakteristice kvalitativního a kvantitativního přístupu, vycházím
z předpokladu, že čtenář by měl být již s touto základní dichotomií seznámen. Nicméně je nutné poukázat i
na nejednoznačnost vymezení těchto dvou přístupů, například Surynek uvádí: „Okruhy metod a technik
kvalitativního a kvantitativního výzkumu nelze přesně rozlišit, protože mnohé se, po případné lehké
modifikaci využívají v obou typech výzkumu…Hloubkové nestandardizované rozhovory jsou uplatňovány
vždy v kvalitativním výzkumu a standardizované v kvantitativním, ale např. otevřená otázka ve
standardizovaném rozhovoru má charakter kvalitativního zjišťování.“ (Blíže viz Nový a Surynek, 2006.)
3
14
Druhá dimenze je množství různých výzkumných proudů 4, tedy zda se jedná o:
a) jednoproudé
výzkumné uspořádání
–
které
využívá
pouze
jeden výzkumný proud, nicméně zahrnuje všechny fáze od
konceptualizace po prezentaci výsledků,
b) víceproudé výzkumné upořádání – využívá více než jeden
proud výzkumu; existuje více proudů studie a každá zahrnuje
všechny kroky/fáze od konceptualizace po prezentaci výsledků.
Dodejme, že krokem (etapou/fází) se rozumí část výzkumné studie:
a)
Fáze
1
-
konceptualizace
–
oblast
abstraktních
operací,
která
obsahuje formulaci výzkumného cíle, otázek atd.
b)
Fáze 2 a 3 - empirická fáze – která se dělí na dvě – metodologickou
(fáze 2) a analytickou 5 (konkrétní pozorování a analýza – fáze 3)
c)
Fáze
4
-
formulace
závěrů
–
prezentace
výsledků
(abstraktní
vysvětlení a porozumění), které mohou zahrnovat prezentaci teorií
apod.
4
Proud je překlad anglického termínu Strand (Mono-strand x multi-strand). Proud obsahuje čtyři
výzkumné fáze – Fáze 1: Konceptualizace; Fáze 2: Empirická fáze metodologická; Fáze 3: Empirická fáze
analytická; Fáze 4 – Formulace závěrů (srov. Teddlie, Tashakkori, 2006).
5
Fáze empirická je dále dělena na metodologickou a analytickou zejména kvůli TYPU III, tj. situaci,
kdy data např. sbíraná kvalitativně je možné kvantifikovat.
Fáze formulace závěrů je anglickým termínem označována jako Inferential Stage, v dalších
schématech zobrazující víceproudé výzkumné usořádání je tento krok ještě rozšířen o metafázi závěrů
označený jako Meta Inference (srov. Teddlie, Tashakkori, 2006).
15
Na následujícím obrázku je prezentována terminologie fází výzkumu, jak
je používá ve své typologii Teddlie a Tashakkori (2006).
Obrázek 1: Tradiční kvantitativní nebo kvalitativní výzkumné
uspořádání – jednoproudé s využitím jedné metody TYP I A (zdroj:
zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006)
PROUD:
Fáze 1
Konceptualizace
Výzkumný proud
obsahuje vždy čtyři
výzkumné fáze.
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
16
2.1.2.
Typologie kombinací výzkumných přístupů
Kombinace výzkumných přístupů a jejich modifikace ve formě matice je
představena v této kapitole. TYP II, TYP III a TYP IV jsou hlavní kombinovaná
výzkumná uspořádání, tedy taková která využívají kombinaci kvalitativních a
kvantitativních
výzkumných
přístupů.
TYP
II
je
nazýván
víceproudé
kombinované uspořádání, které se vyskytuje v paralelní (TYP II A) nebo
sekvenční formě (TYP II B). Kombinace TYPU III je jednoproudé výzkumné
uspořádání, které v rámci jednoho proudu kombinuje výzkumné přístupy. TYP
IV je druh kombinace s nejvíce variantami – TYP IV A víceproudé kombinované
uspořádání, které má čtyři další subvarianty (1 – paralelní, 2 – sekvenční, 3 Transformační,
4
–
Plně
kombinované),
a
TYP
IV
B
víceproudé
kvazi-
kombinované uspořádání (blíže viz následující tabulka). TYP I doplňuje tabulku
do
úplnosti,
nejedná
se
o
kombinaci,
ale
o
využití
buď
tradičního
kvantitativního nebo kvalitativního research designu.
17
Tabulka 1: Typy kombinovaných výzkumných přístupů (zpracováno dle
Teddlie, Tashakkori 2006)
Matice kombinací: Typologie kombinací výzkumných přístupů (kvantitativní x kvalitativní)
Typ designu
Výzkumné uspořádání
využívající pouze jeden
výzkumný přístup
(kvantitativní nebo
kvalitativní)
Kombinované výzkumné
uspořádání využívající
dva výzkumné přístupy
(kvantitativní a
kvalitativní)
Typ
IV
výzkumného
Jednoproudé výzkumné
uspořádání
TYP I6
Jednoproudé nekombinované
výzkumné uspořádání :
A) Tradiční kvantitativní
design7
B) Tradiční
kvalitativní
design
TYP III
Jednoproudé
kombinované
výzkumné uspořádání
obsahuje
tři
uspořádání
hlavní
Víceproudé výzkumné uspořádání
TYP II
Víceproudé kombinované výzkumné uspořádání:
A) Paralelní kombinovaný design
1. Kvantitativní + kvantitativní
2. Kvalitativní + kvalitativní
B) Sekvenční kombinovaný design
1. Kvantitativní kvantitativní
2. Kvalitativní kvalitativní
TYP IV
A) Víceproudé kombinované výzkumné uspořádání:
1. Paralelní
2. Sekvenční
3. Transformační (Conversion)
4. Plně kombinované víceproudé výzkumné
uspořádání
B)
Víceproudé
kvazi-kombinované
výzkumné
uspořádání
způsoby
implementace
(paralelní,
sekvenční
kombinovaného
a
model
konverze/transformace), na které navazují otázky: „Bude způsob sběru dat –
kvalitativní nebo kvantitativní – probíhat současně, nebo postupně? Budou se
data
transformovat?“
V paralelním
výzkumném
uspořádání
fáze
výzkumu
probíhají současně, zatímco v sekvenčním designu chronologicky, kdy jedna
fáze
navazuje
na
druhou.
Třetí
způsob
implementace
kombinovaného
výzkumného uspořádání je použít model transformace/konverze. Tento způsob
je ojedinělý právě pro kombinované výzkumné uspořádání a může mít tři
podoby:
a)
Konverze/Transformace dat: sesbíraná kvantitativní data
jsou konvertována do narativní podoby, aby mohla být
analyzována kvalitativně a/nebo kvalitativní data jsou
6
V typu I se nejedná o kombinované výzkumné uspořádání, tento typ doplňuje pouze logiku
7
Kombinace metod ve výzkumech označovaných jako survey je v rámci typů: TYP II A1 a TYP II
matice.
B1.
18
převedena do číselných kódů, které jsou statisticky
analyzovány.
b)
Převedení dat na kvantitativní (quantitizing): sesbíraná
kvalitativní data jsou převedena do číselných kódů,
které jsou statisticky analyzovány,
c)
Převedení dat na kvalitativní (qualitizing): sesbíraná
kvantitativní
data
jsou
konvertována
do
narativní
podoby, aby mohla být analyzována kvalitativně.
Podíváme-li se na monometodické výzkumné uspořádání, tedy takové,
které využívá pouze jeden přístup – buď kvantitativní nebo kvalitativní (u
prvního typu se nejedná o kombinaci, u druhého ano) – tabulka ukazuje dva
typy – TYP I – Jednoproudé nekombinované výzkumné uspořádání, TYP II –
Víceproudé kombinované výzkumné uspořádání. V případě TYPU I A se jedná o
typ výzkumu, který využívá jednu metodu (schéma na obrázku „Tradiční
kvantitativní nebo kvalitativní jednoproudé výzkumné uspořádání) – tento typ
doplňuje tabulku do úplnosti, nicméně nereprezentuje kombinaci výzkumných
přístupů 8. TYP II Víceproudé kombinované výzkumné uspořádání má dvě formy
– paralelní, kdy současně probíhá výzkum kvantitativní a kvantitativní (či
kvalitativní
více
metodami),
a
sekvenční
formu,
kdy
po
kvantitativním
výzkumném uspořádání následuje kvantitativní uspořádání (analogicky pro
kvalitativní). Všechny proudy jsou vždy buď kvantitativní nebo kvalitativní, jak
ukazují následující dvě schémata.
8
Teddlie, Tashakkori uvádějí, že přesto tento typ je nejjednodušší a nevyužívá kombinace metod, i
výzkum TYPu I A nebo B může být velmi detailní a komplexní, přestože bude využívat jednu metodu (např.
etnografický výzkum).
19
Obrázek 2: Paralelní výzkumné uspořádání víceproudé s využitím
kvantitativního výzkumného přístupu- TYP II A1 (zdroj: zpracováno dle
PROUD 1
Kvantitativní
PROUD 2
Kvantitativní
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace závěrů
Meta
Inference
Pozn.: Užití čtverců označuje použití jednoho
metodologického přístupu – kvantitativní
20
Obrázek
3:
Paralelní
výzkumné
uspořádání
víceproudé
s využitím
kvalitativního výzkumného přístupu- TYP II A2 (zdroj: zpracováno dle
PROUD 1
Kvalitativní
PROUD 2
Kvalitativní
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace
závěrů
Fáze 4
Formulace
závěrů
Meta
Inference
Pozn.: Užití oválů označuje použití jednoho
metodologického přístupu – kvalitativní
21
V případě jednoproudého kombinovaného výzkumného uspořádání, nyní
přejděme k TYPU III – Jednoproudé kombinované výzkumné uspořádání, což je
nejjednodušší
typ
(kvantitativních
a
zahrnující
pouze
využití
kombinace
kvalitativních)
jeden
proud
v rámci
obou
jednoho
výzkumného
výzkumných
výzkumu,
postupu,
ale
už
tedy
přístupů
takové
obsahujícího
kombinaci kvalitativních a kvantitativních komponent. Teddlie a Tashakkori
uvádějí, že často tento typ nebyl rozpoznán jako kombinované výzkumné
uspořádání, proto také bývá nazýván
jako kvazi-kombinovaný systém –
mnohdy vzniká během výzkumu samotného.
Například v případě osobních
hloubkových rozhovorů se výzkumník rozhodne některá data převést do
kvantitativní podoby a analyzovat je statistickými metodami.)
Obrázek 4: Jednoproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP
III (Monostrand Conversion Design) (zdroj: zpracováno dle Teddlie,
Tashakkori 2006)
PROUD 1
Kvantitativní s jednou kvalitativní fází
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Pozn.: Různé barvy čtverců označují různé
přístupy – kvalitativní/kvantitativní
22
Nejkomplexnějším
kvantitativních
součástí
přehledem
o
výzkumného
využití
kombinace
procesu
v jakékoliv
kvalitativních
výzkumné
a
fázi
(konceptualizace, metodologické, analytické či ve fázi formulace závěrů) je
varianta poslední – TYP IV. V rámci typu TYP IV A rozlišujeme čtyři základní
výzkumná uspořádání:
•
1. Paralelní kombinované uspořádání
•
2. Sekvenční kombinované uspořádání
•
3. Transformační kombinované uspořádání
•
4. Plně kombinované výzkumné uspořádání.
Pro paralelní kombinované uspořádání TYP IV A1 jsou dány nejméně dva
nezávislé proudy – jeden kvalitativní a druhý kvantitativní. Po fázi sběru dat je
ve čtvrté fázi přistoupeno k formulaci závěrů na základě prolnutí výsledků
z obou proudů. Zároveň je možné pokládat explorativní a konfirmační otázky
během sběrné fáze. Paralelní výzkumná uspořádání jsou, podle Teddlie a
Tashakkori,
poměrně
náročná
na
provedení,
zejména
pro
začínající
výzkumníky, kteří pracují sami, a to z několika důvodů: - je nutné mít určitou
míru expertních znalostí, aby bylo možné jednak simultánně a jednak odděleně
zkoumat jeden fenomén při využití dvou různých metod; za druhé simultánní
analýza kvalitativních a kvantitativních datových souborů a posléze jejich
integrace do koherentní formy závěrů je složitá; za třetí se mohou vyskytnout
určitá rozporuplná zjištění, která začínají výzkumník nemusí umět jednoznačně
interpretovat, nebo na základě těchto odlišností může vyvodit nesprávné
závěry.
Paralelní
kombinované
výzkumné
uspořádání
je
ideální
pro
využití
v rámci vícečlenného týmu (blíže viz Teddlie a Tashakkori, 2006). Paralelní
výzkumné šetření je jakékoliv, kdy dva výzkumné proudy probíhají současně,
například současně probíhá osobní dotazování standardizovaní a hloubkové
rozhovory.
23
Obrázek
5:
Paralelní
víceproudé
kombinované
výzkumné
uspořádání TYP IV A1 (Concurrent Mixed Design) (zdroj: zpracováno
dle Teddlie, Tashakkori 2006)
PROUD 2
Kvalitativní
PROUD 1
Kvantitativní
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace
závěrů
Meta
Inference
Pozn.: Užití čtverců/oválů označuje použití
jednoho přístupu – kvantitativní / kvalitativní
Sekvenční (postupné) kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2 je
takové,
kde
se
alespoň
(kvantitativníkvalitativní
dva
nebo
výzkumné
proudy
vyskytují
kvalitativníkvantitativní).
postupně
Závěry
jsou
formulovány na základě výsledků provedení jednoho proudu výzkumu, a na
základě těchto zjištění je realizován druhý výzkumný proud. Konečné závěry
24
jsou utvořeny na základě výstupů z obou proudů. Druhý proud je realizován,
aby buď potvrdil nebo nepotvrdil výsledky a zjištění z prvního výzkumného
proudu, nebo poskytl vysvětlení či rozšířil znalosti ze zjištění v prvním proudu.
Sekvenční
konfirmační
kombinace
kombinované
otázky
je
také
výzkumné
chronologicky
náročný,
uspořádání
v předem
nicméně
není
odpovídá
daném
tak
na
explorační
pořadí.
náročný
Tento
jako
a
typ
paralelní
uspořádání, neboť výzkumníkovi umožňuje jednodušeji udržet oba proudy
odděleně a tok výzkumu je o něco pomalejší a lépe předvídatelný.
Obrázek
výzkumné
6:
Sekvenční
uspořádání
TYP
IV
(postupné)
A2
(zdroj:
víceproudé
kombinované
zpracováno
dle
Teddlie,
Tashakkori 2006)
PROUD 2
Kvalitativní
PROUD 1
Kvantitativní
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace
závěrů
Meta
Inference
jednoho přístupu –kvantitativní/kvalitativní
25
Transformační výzkumné uspořádání TYP IV A3 je víceproudé paralelní
uspořádání
kombinující
kvantitativní
a
kvalitativní
výzkumné
přístupy
v jakékoliv fázi, s transformovanými daty (kvalitativně či kvantitativně) a
analýza je prováděna oběma způsoby. V tomto designu jsou tedy například
získána kvalitativní data, která jsou analyzována kvalitativně, a posléze jsou
transformována na kvantitativní a analyzována kvantitativně.
Plně integrované (Fully Integrated) kombinované výzkumné uspořádání
TYP
IV
A4
je
takové,
kde
víceproudé
paralelní
výzkumné
uspořádání
kombinující kvalitativní a kvantitativní přístup je užito interaktivně, či lépe
řečeno dynamicky, ve všech výzkumných fázích, jak ukazuje následující
schéma.
Obrázek 7: Plně kombinované víceproudé kombinované výzkumné
uspořádání
TYP
IV
A4
(Fully
Integrated
Mixed
Design)
(zdroj:
zpracováno dle Teddlie, Tashakkori 2006)
PROUD 1
kvantitativní
PROUD 2
kvalitativní
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace
závěrů
Meta
Inference
jednoho přístupu – kvalitativní/kvantitativní
26
Posledním způsobem kombinace je TYP IV B - kvazi-kombinované
víceproudé výzkumné uspořádání, to je takové, kde například pouze v jedné
výzkumné fázi je využito kombinace přístupů (například v paralelní kvazikombinované studii, mohou být sebrána a analyzována stručná kvantitativní
data, která poskytují vhled na skupinu respondentů, kteří byli kvalitativně
zkoumáni).
Kombinované
výzkumné
uspořádání
je
založeno
na
sdružování
výzkumných přístupů a výzkumných proudů obsahujících čtyři výzkumné fáze.
Možnosti
představených
kombinací
jsou
založeny
na
čtyřech
hlavních
kritériích:
•
Počet výzkumných přístupů (kvantitativní nebo kvalitativní),
•
Počet výzkumných proudů v rámci výzkumné studie,
•
Způsob implementace (paralelní, sekvenční, transformační),
•
Stupeň integrace – je třeba vnímat rozdíl mezi kombinovaným
výzkumným uspořádáním (kde integrace kombinace výzkumných
přístupů
proběhne
na
více
úrovních)
a
kvazi-kombinovaným
výzkumným uspořádáním (kde jsou dány dva různé typy datových
souborů,
ale
nedochází
k doslovné
integraci
kombinace
výzkumných přístupů ovlivňující výzkumné fáze).
Představená
některá
kritéria
typologie
–
a
to
výzkumného
jsou:
počet
uspořádání
použitých
odpovídá
výzkumných
pouze
na
přístupů
(kvantitativní nebo kvalitativní), počet výzkumných proudů a fází, způsob
implementace (jsou data sbírána sekvenčně nebo paralelně, budou data
transformována), stupeň integrace (bude kombinované uspořádání využito
v jedné fázi, napříč fázemi či budou využity jiné kombinace). Typologie
neodpovídá na otázky týkající se priority použití výzkumných přístupů (zda je
důležitější kvantitativní, nebo kvalitativní přístup), jaká je funkce studie
(triangulace, komplementarita atd.) a jaká je teoretická perspektiva (zda
výzkumné uspořádání je ovlivněno teoretickým předpokladem).
27
2.1.3.
Triangulace – další pohled na kombinaci
výzkumných přístupů
Kombinaci dvou metodologických přístupů (kvalitativní a kvantitativní)
je rovněž možné označit termínem triangulace. Triangulaci lze definovat jako
úsilí
co nejvěrněji a nejkomplexněji popsat sledovaný fenomén (pomocí tzv.
kvalitativních a kvantitativních výzkumných přístupů) - tedy využít dvě hlavní
výhody triangulace – rozšíření zjištěných poznatků použitím různých metod
a/nebo validizaci zjištění kombinací více různých metod.
Je třeba rovněž zdůraznit, že v českém kontextu je koncept triangulace
různě interpretován a nazírán (např. Konopásek 2001). Jiným označením pro
podobný přístup je pojem „integrovaný“ výzkum, který využívá kvantitativní i
kvalitativní výzkumnou strategii (např. Loučková 2001). Oba dva uvedené
postoje dále představím.
Samotnou
triangulací
rozumíme
použití
a
kombinování
různých
výzkumných přístupů v rámci studia jednoho fenoménu. Kombinováním více
pozorovatelů, teorií, metod a empirických materiálů výzkumníci doufají, že
překonají slabé stránky jednotlivých metod, jednoho pozorovatele a jedné
teorie 9.
V obecné rovině ke koexistenci dvou paradigmat Petrusek uvádí, že
„tradiční či konvenční sociologie pěstovaná jako akademická disciplína nebo
jako aplikovaný výzkum se diferencovala do dvou paradigmat: analytického,
jako faktová sociologie s výraznou konkrétně metodologickou či metodickotechnickou
dominantou,
s dominantou
a
abstrahujících,
syntetického,
generalizujících
jako
a
teoretická
spekulativních
sociologie
postupů.“
[Petrusek 1993: 11]
„Paradigmatická struktura se dosti často zjednodušuje do dichotomické
podoby,
9
obvykle
do
kontrapozice
paradigmatu
pozitivistického
a
V zahraniční literatuře je možné se setkat s dělením na čtyři typy triangulace: datová triangulace
(využití různých datových zdrojů – z hlediska času, místa, lidí apod.); triangulace pozorovatelů (více
pozorovatelů zkoumá stejný jev), teoretická triangulace (použití více teoretických pohledů pro interpretaci
zkoumaného jevu) a metodologická triangulace (použití více metod). Metodologická triangulace je dle
Harvey a MacDonald dále členěna na tři typy: a) jeden výzkumník používá dvě a více výzkumné techniky, b)
dva nebo více výzkumníků využívají stejné výzkumné techniky, c) dva a více výzkumníků využívá dvě a více
výzkumné techniky. [Harvey, MacDonald 1993]
28
antipozitivistického. Právě toto zjednodušení zdá se mi pro soudobou sociologii
příznačné.“
[Petrusek
1993:
22]
Petrusek
uvádí
několik
příkladů
střetu
paradigmat, z nichž lze vybrat pro naše účely svár kvantitativní a kvalitativní
sociologie, kdy „kontradiktornost těchto dvou metodologických modelů podtrhl
vstup počítačů do sociologie. Limit kvantitativní sociologie je ontologicky dán
prostě tím, že to, co je nepočitatelné, do ní prostě nevstupuje…některé sociální
jevy je nemožné postihnout statisticky, zatímco u jiných jevů je naprosto
absurdní se vyhýbat jejich kvantitativnímu popisu.“ [Petrusek 1993: 34-35]
V zahraniční literatuře je princip kombinace dvou metod označován
různě,
např.
jako
kombinace
kvalitativní
a
kvantitativní
výzkumné
metodologie, integrovaný (mixed-mode/combining/integrating of qualitative
and quantitative research method) nebo bimodální výzkum (bimodal research).
Seale
popisuje
techniku
triangulace
následujícím
způsobem:
„Triangulace označuje soubor technik, které se původně objevily v rámci hrubě
realistického
paradigmatu.
Ti,
kteří
mylně
předpokládají
nevyhnutelnou
logickou souvislost paradigmatických pozic a konkrétních technik, se využívání
triangulace
pokoušeli
metodologové
si
omezit
uvědomili,
právě
že
na
toto
triangulace
má
paradigma.
svoje
místo
Osvícenější
i
v jiných
paradigmatech. Dalším krokem v této logice, který by podle mého měli
výzkumníci udělat, je prohlásit triangulaci za užitečný postup, jenž je relativně
nezávislý na jakékoliv paradigmatické pozici.“ [Seale 2002]
Triangulaci
nevnímá
jako
neproblematickou
Konopásek,
který
charakterizuje její princip následovně: „…v triangulaci jde o paralelní užívání
různých
druhů
dat
problému...Cílem
nespolehlivých,
či
různých
triangulace
získat
validní
je
a
metod
zkrátka
při
studiu
očistit
objektivní
jednoho
spolehlivé
obraz
a
téhož
informace
studovaného
od
objektu.
Triangulace je základním metodologickým nástrojem, kterým mnozí kvalitativní
sociologové chtějí překonat handicap 'měkkosti' dat, se kterými pracují, a
držet tak krok s provozovateli 'správné vědy'.“
Nicméně
také
uvádí
současný
kritický
pohled
na
triangulaci 10:
„V
současnosti je však princip triangulace některými badateli přehodnocován.
Někteří se ho snaží zjemnit a přizpůsobit logice epistemologického relativismu
(např. Erzberger, Prein 1994), jiní, s odkazem na dnešní 'krizi representace' v
sociálních vědách a na logiku reflexivního přístupu k realitě, doporučují
rezervovaný přístup k metodologii jako takové (k těm patří dnes i Norman K.
10
Kritický pohled na triangulaci například přináší také Massey (blíže viz Massey 1999), který hovoří
o „vhodných“ a „nevhodných“ kombinacích použitých metod.
29
Denzin, tedy sociolog, s jehož jménem je klasické pojetí principu triangulace v
kvalitativním výzkumu obvykle spojováno - k tomuto novějšímu stanovisku viz
Denzin, 1989; 1994).“ [Konopásek 2001]
Kombinacemi
přístupů
z jiného
pohledu
-
pohled
výzkumu
sociální
práce- se zabývá také Loučková, která rozlišuje ve výzkumu sociální práce tři
strategie:
11
kvalitativní
kvantitativní
výzkumnou
výzkumnou
strategii
strategii
(objektivnost
(subjektivitu
a
význam)
a
a
měření),
integrovanou
výzkumnou strategii (interakci a systemickou dynamiku 12).
Integrované
strategie
dále
klasifikuje
z hlediska
jejich
účelu
(informování, komparování nebo zlepšení služeb s ohledem na perspektivu
projektů, manažerů, praktiků či jiných uživatelů), jejich cíle faktografické
(deskriptivní,
diagnostické,
hodnotící)
nebo
koncepční,
jejich
orientace
(empirické nebo interpretativní), jejich metodologii (kvantitativní, kvalitativní
nebo
integrovanou)
a
s ohledem
na
jejich
design
(survey,
dotazníkové
interview, narativní studie, případová studie, případně experiment). [Loučková
2001]
Integrované
vědomosti,
výzkumných
strategie podle
dovednosti
strategií
a
Loučkové ve
kompetence
“…právě
proto,
výzkumné
badatele
aby
mohly
obou
být
práci
vyžadují
jednostranných
reflektovaně
a
kompetentně použity. Vědomosti jsou sumou poznatků…Jde o teoretickou
základnu každého vědního oboru. Jsou získávány…studiem odborné literatury
apod.…Dovednosti jsou prakticky získané poznatky, které jsou upevňovány
opakováním určitých postupů, trénováním…Umožňují kultivování schopností
jedince, které se mohou rozvinout do kompetencí. Kompetence jsou schopnosti
a dovednosti…nelze je získat pouze studiem. Jedná se o předpoklady, které
jsou
pro
provádění
výzkumu
nutné.“
Umožňují
zvládání
různých,
i
11
Podle Loučkové (2001:320) se v současném sociálně vědním výzkumu objevují dva extrémy,
které jsou kotveny v protichůdných epistemologických pozicích. Klasická kvantitativní strategie je známa
rovněž jako „hypoteticko-deduktivní“, také „pozitivistická“ či „experimentální“. Druhá oblast, kvalitativní
strategie, jako „naturalistická“, „kontextuální“ či „interpretativní/konstruktivistická“. Proč se jedná o
extrémy? Prvním extrémem je za každou cenu používat v sociálně vědním výzkumu již osvědčené
matematicko-statistické postupy. Takto se navíc lze vyhnout potenciálním problémům souvisejícím
s akceptováním jiného přístupu. Zamlčeným předpokladem však bývá, že jiný výzkumný přístup (strategii)
takto orientovaní badatelé neumějí. Druhým extrémem je vyhnout se všemu, co je spojeno s čísly:
matematice, statistice a úlohám vedoucím k počítačovému zpracování…I zde bývá zamlčenou skutečností,
že takto orientovaní badatelé jiné postupy neovládají.
12
Ve výzkumné strategii, která respektuje okolnost, že předmětem společenských věd jsou lidé
jako živé bytosti, je teorie budována v interakci mezi jevy a pojmy, mezi aktivitami a idejemi: samotná
interakce je chápána jako dynamický systém. Existuje rozdíl mezi pevným systémem, který řídí nebo
předkládá parametry jednání, a mezi systémem dynamickým. Pevný systém již není obhajitelný, neboť
aktéři systému se chovají a jednají tak, že nejen reprodukují struktury uvnitř sytému, ale také je během
jednání mění…nejde o systematickou klasifikaci statistických, jednou pro vždy vymezených kategorií…ale o
systemickou dynamiku vztahů…[srov. Loučková 2001 : 320-321]
30
nepředvídaných
výzkumných
situací
strategie
budoucností
výzkumných
jsou
optimálním
způsobem.
postupů
Integrované
v sociálních
vědách.“
[Loučková 2001: 236]
V případě
představených
kombinací
výzkumných
přístupů,
by
bylo
žádoucí konsekvence mixování metod monitorovat či dokonce kontrolovat
jejich vliv, nicméně se jedná o velice složitou úlohu na této úrovni kombinace.
Jak
ukáži
v
následující
kapitole
věnované
výběrovým
šetřením,
u
kvantitativních metod lze do určité míry sledovat a měřit důsledky kombinace
metod sběru dat.
31
2.2. Kombinace metod ve výběrových šetřeních
Kombinace výzkumných metod ve výzkumech typu survey (výběrová
šetření) je v zahraniční literatuře označována pojmem mixed-mode survey
[srov. Dillman 2003, de Leeuw 2007], z čehož vyplývá i podstata užití těchto
metod, a to v rámci reprezentativního kvantitativního šetření, jehož cílem je
poznání pravidelností a odhalení souvislostí 13.
Kombinace různých metod sběru dat v rozsáhlých výběrových šetřeních
je záležitostí několika posledních let či desetiletí (mezi období, kdy dochází
k největšímu boomu výzkumných technologií patří polovina devadesátých let,
kdy začíná být využíván internetový výzkum jako technika sběru dat; tomuto
tématu se věnuji podrobněji v kapitole 2.4).
Vývoj dnes používaných technik sběru datreprezentativního výzkumu
shrnul Macer (2003). Podle něj se po mnoho let reprezentativní výzkumné
šetření
provádělo
pouze
dvěma
způsoby
–
osobním,
nebo
telefonickým
dotazováním (začátek telefonického dotazování obecně datujeme k počátku
70.
let,
počátek
telefonického
dotazování
s počítačem
pak
sahá
k první
polovině 80. let.). Technologický vývoj umožňuje dnešním výzkumníkům výběr
z mnoha
výzkumných
metod,
přičemž
mnohé
z nich
se
ve
svém
vývoji
navzájem ovlivňují. Samotný výzkum za pomocí internetu se začal rozvíjet
kolem roku 1996 v souvislosti s rozvojem emailu a webových prohlížečů [srov.
Macer 2003]. Vývoj technik sběru dat z poslední čtvrtstoletí dokumentuje
obrázek
2
(Bližší
informace
k jednotlivým
technikám,
resp.
k vysvětlení
zkratek názvů technik je uvedeno v příloze Terminologický slovník.).
13
Z hlediska typologie užívané v rámci této práci se jedná o typy využívající kombinaci metod
v sekvenční nebo paralelní formě v rámci jednoho výzkumného přístupu – kvantitativního – konkrétně se
jedná o typy: TYP I A1, TYP II A1 a TYP II B1.
32
Obrázek 8: Vývoj technik sběru dat od 70. let do současnosti
(zdroj: zpracováno dle Macer 2003)
Nezávislé
na
technologii
Výzkumné
techniky:
Založené
na
technologii
Internetový výzkum
(CAWI)
Výzkum
prostřednictvím
WAP technologie
Samoobslužné dotazování
s počítačem (CASI)
Osobní dotazování s počítačem (CAPI)
Osobní dotazování
s počítačem –
mobilním malým
přístrojem (MCAPI)
Telefonické dotazování s počítačem (CATI)
Samoobslužné
telefonické dotazování
IVR (TCASI)
Telefonické dotazování
časová řada
1975
1980
1985
1990
1995
2000
33
Mezi základní metody sběru dat, které je možno v reprezentativních
výzkumech využít, patří: osobní, telefonické dotazování, dotazování poštou,
IVR (Interactive Voice Response) a dotazování prostřednictvím internetu.
Každý ze způsobů nabízí výhody, ale zároveň má i své limity a omezení.
Důvodem výběru pro kombinovaný design je možnost využít silné stránky
každého ze způsobu sběru dat. [srov. de Leeuw 2007]
Dillman a Christian uvádějí, že osobní dotazování je nejflexibilnější
metodou
reprezentativních
obsáhne
komplexitu,
výběrových
protože
při
šetření.
osobním
Lépe
než
dotazování
ostatní
může
být
metody
využito
vizuálního i orálního způsobu komunikace. [Dillman, Christian 2003]
Lze používat delší škály, delší otázky a nezanedbatelná je i možnost
použití karet. Dotazník může být delší, navíc tazatel může zaznamenat i další
údaje – řeč těla a ostatní pozorovatelné proměnné (kupříkladu vybavenost
domácnosti).
Telefonické dotazování, které se začalo rozvíjet na počátku 70. let,
způsobilo rovněž zásadní změny ve formulaci otázek. Škály byly zkrácen,
délka otázek musela být uzpůsobena a otázky samotné byly zjednodušeny.
Např. v případě osobního dotazování se můžeme ptát: „Jste zcela spokojen,
spíše
spokojen,
ani
spokojen
ani
nespokojen,
spíše
nespokojen,
zcela
nespokojen?“, zatímco u telefonického dotazování je nutné říci: „Je zde škála
od 1 do 5, kde 1 je zcela nespokojen a 5 zcela spokojen, jaké číslo byste si
vybral Vy?“.
Metoda telefonického dotazování přinesla i zvýšení počtu filtrovacích
otázek.
Telefonický
výzkum
má
také
mnoho
podobného
s osobním
dotazováním. Základem obou metod je orální komunikace. Otevřené otázky
jsou stejně zaznamenávány a mohou být vždy tazatelem ještě podpořeny
(follow-up probes). Obě metody také umožňují skrýt resp. nenabízet určité
kategorie (např. nemám názor, nevím), ale zároveň umožňují takové odpovědi
pouze tazatelem zaznamenat. Odmítnutí odpovědi může být zaznamenáno jako
samostatná oddělená kategorie.
IVR
(Interactive Voice Response)
výzkumy mohou užívat hlasovou
technologii k rozpoznání mluvené řeči nebo vyžadují po respondentovi vkládání
dat
nebo
symbolu
Spojených
státech
na
telefonu
často
pomocí
využívaný
pro
klávesnice.
vysoce
Tento
způsob
standardizované
je
ve
rutinní
výzkumy, kde jsou respondenti vysoce motivováni odpovědět, jedná se např.
zaměstnanecké a zákaznické výzkumy spokojenosti. V tomto případě je třeba
34
otázky
a
škály
ještě
více
krátit
než
v případě
klasického
telefonického
výzkumu.
Při
dotazování
poštou
(Mail
Surveys)
je
třeba
psát
otázky
velmi
srozumitelně a zřetelně, protože je větší pravděpodobnost, že respondent
špatně nebo nepřesně pochopí zadání. Není nutné však otázky krátit, jako je
tomu u telefonického dotazování. Problém může nastat u otevřených otázek.
V okamžiku, kdy respondenty nikdo nevyzývá k vyplnění odpovědi, bývají
obzvláště odpovědi na otevřené otázky spíše stručné či žádné 14.
V případě
poštovního
dotazování
je
třeba
rozhodnout,
jak
naložit
s kategoriemi, které jsou u osobního a telefonického dotazování „skryté“, jako
jsou např. „odmítl odpovědět“, „nevím“, „nemá názor“ apod. Například u
telefonického dotazování jsou tyto kategorie do dotazníku zařazeny, ale
operátor je respondentům nenabízí. U poštovního dotazování máme pouze dvě
možnosti – buď tyto kategorie zařadit do odpovědí, nebo je nezobrazit vůbec.
V případě
dotazování
poštou
se
tedy
jedná
o
vizuální
způsob
komunikace, kdy respondent odpovídá v úplném kontextu, může si číst své
předcházející odpovědi a podle nich formulovat odpovědi na otázky následující
(což je důsledek respondentem samovyplňovaných dotazníků).
Prvotní rozhodnutí použít kombinované výzkumné uspořádání nemusí
nutně znamenat, že někteří respondenti budou vyplňovat dotazník jiným
způsobem než ostatní respondenti. Kombinovaný design může být využit
v různých fázích empirického výzkumu – při prvním screeningu a kontaktu
s respondenty, při
hlavním
sběru
dat
nebo při
následné fázi
(například
ověřování a upomínání).
V rámci
způsobů
využití
kombinovaného
výzkumného
uspořádání
rozlišujeme dvě formy: sekvenční a paralelní. Sekvenční forma umožňuje
postupné využití různých metod v jednotlivých fázích výzkumu (kontaktní fáze,
fáze sběru dat a následná fáze). Paralelní (concurrent) forma pak umožňuje
využití různých metod/způsobů v jeden okamžik (např. fáze sběru dat – kdy je
sběr dat prováděn telefonicky a současně online). [srov. Balden 2004]
Jednotlivé metody zahrnují různé způsoby kontaktování potenciálních
respondentů a ovlivňují tak do určité míry kooperaci respondentů, která vyústí
14
V tomto bodě je nutné uvést, že u výzkumů typu self-administred, konkrétně u internetového
výzkumu tomu tak není, odpovědi bývají i delší – de Leeuw (2007) uvádí, že důvodem je také fakt, že lidé
používají „specifický“ internetový jazyk, kde nemají ostych způsobený přísným dodržováním pravidel
gramatiky (autentické ukázky otevřených odpovědí v internetovém výzkumu realizovaném autorkou této
práce jsou prezentovány v části 2.5. Příklady kombinace výzkumných metod).
35
v odlišné složení konečného vzorku realizovaného různými technikami. Různé
techniky také ovlivňují proces zodpovídání otázek a vedou tak k lišícím se
odpovědím na otázky položené v dotazníku. Základní otázkou tedy je, zda data
sbírána různými technikami mohou být spojována a porovnávána. To je
například
velmi
důležité
u
mezinárodních
komparativních
výzkumů,
kde
v každé zemi může být použito jiné metody sběru dat. Vyvstává tak například
otázka, co se stane, dáme-li respondentům vybrat způsob sběru dat, když se
například u longitudinálního výzkumu jejich preference v průběhu času změní?
Mohou data být stále porovnávána v čase? [srov. de Leeuw 2007]
Kombinované výzkumné uspořádání v Survey výzkumech v zásadě může
vytvářet čtyři typy chyb:
•
Chyba pokrytí (Coverage Error 15)
•
Chyba způsobená návratností (Non-response Error 16)
•
Chyba výběru (Sampling Error)
•
Chyba měření (Measurement Error).
Výzkumníci vybírají kombinovaný přístup zejména proto, že využívání
sběru dat různými technikami v rámci jedné studie jim dává příležitost využít
výhod silných míst a kompenzovat tak slabá místa každé jednotlivé metody za
přiměřených
nákladů. V kombinovaných
designech
se ukazuje učebnicový
příklad „výměnného obchodu“ mezi náklady a chybami se zvláštním zřetelem
na nevýběrové chyby, jako jsou chyba pokrytí, chyba vynechaných odpovědí a
chyba měření [Biemer a Lyberg 2003; Groves 1989]. Například v raných 70.
letech, kdy se začínalo s telefonickým dotazováním, vznikl duální rámec
kombinovaných technik právě proto, aby se zamezilo chybě pokrytí – část
populace neměla telefon a významně se sociodemograficky odlišovala. Pro tuto
skupinu bylo proto využíváno osobního dotazování [de Leeuw 2005:235-236].
(Bližší info o „dual frame surveys“ viz Traugott, Groves a Lepkowski, 1987).
Podobný
příklad
existuje
i
v moderních
výzkumech
prostřednictvím
internetu (web surveys).
15
Chyba pokrytí - některé skupiny nebo osoby nemají šanci být zkoumány (nejsou součástí opory
výběru) – dle Vinopal, 2008. (O chybách měření blíže viz Vinopal, 2008.)
16
V zahraniční literatuře je Non-response Error dále dělena na dva další typy: Unit non-response –
chybějící respondent a Item non-response – chybějící odpověď na otázku, odmítnutí odpovědět na otázku.
36
Většina literatury o kombinovaných technikách se věnuje redukci chyby
způsobené návratností, zejména také z důvodu, že míra návratnosti a ochoty
respondentů participovat na výzkumech v uplynulých letech klesá. Aby se
dosáhlo
vyšší
používány
míry
návratnosti
kombinované
(náklady
metody,
zůstaly
přičemž
se
zachovány),
většinou
jsou
začíná
často
s nejméně
nákladnou metodou. Příkladem může být „American Community Survey“, kdy
po dotazování poštou (mail survey) následovalo telefonické dotazování těch,
kteří na tištěný dotazník neodpověděli, a případně je respondentům ještě
nabídnuta
možnost
osobních
rozhovorů
[Fowler,
Gallagher,
Stringfellow,
Zalabsky, Thompson and Cleary, 2002]. (Zde se jedná o kombinaci typu II
B1.)
Další
oblastí,
které
je
věnována
pozornost
v souvislosti
17
s kombinovanými technikami, je výzkum citlivých témat . Zde jsou známa
zjištění, že self-administred způsoby sběru dat umožňují lépe získat otevřené a
upřímné odpovědi na citlivé otázky než dotazování s tazatelem. Například ve
Spojených státech se pro výzkum „US National Survey on Drug Use and
Health“
využívá
metoda
CASI
(computer-assisted
self
interviewing),
kdy
respondent odpovídá na většinu otázek sám a odpovědi přímo zadává do
počítače (notebooku) a pouze několik málo standardních otázek je dotazováno
tazatelem (zpravidla úvod a závěrečné identifikační otázky).
17
Výzkumu citlivých témat se věnuje například Tourangeau „Asking sensitive questions – The
impact of data collection, question format, and question cntext“ (blíže viz Tourangeau 1996), „Sources of
error in a survey of sexual behaviour“ (blíže viz Tourangeau 1997).
37
2.2.1.
Typy
kombinovaného
výzkumného
uspořádání v reprezentativních výzkumech
Obecně
rozlišujeme
mnoho
typů
kombinovaného
uspořádání
ve
výzkumech typu survey 18 stejně jako mnoho způsobu, jak je utřídit. Dillman a
Tarnai [Dillman a Tarnai 1988; Dillman 2000] se zaměřují na fázi sběru dat,
zatímco
Balden
[Balden
2004]
popisuje
časovou
souslednost
interakce
s respondenty (tj. prvotní fázi kontaktu, fázi sběru dat a doplňující – kontrolní
fázi sběru dat). Tyto dvě oblasti se v odborné literatuře odlišují – první z nich
nazýváme kombinací způsobů sběru dat (data collection mixtures) a druhou
kombinací
způsobů
komunikace
(mixtures
of
means
of
communication).
Komunikace s (potenciálními) respondenty je důležitou součástí výzkumu výzkumník komunikuje se zástupci výběrového vzorku v různých časových
fázích, a může tedy používat různé komunikační způsoby v každém časovém
bodě (příkladem může být prvotní oznámení o konání výzkumu, dále screening
respondentů a upomínací dopis). Tato oblast stojí mimo vlastní sběr dat, a
proto se užívá termínu kombinovaný systém (nikoliv kombinované výzkumné
uspořádání).
Následující tabulka popisuje kombinace metod ve výzkumu typu survey
ve třech fázích:
o
Fáze 1 - Kontaktní fáze,
o
Fáze 2 - Fáze sběru dat,
o
Fáze 3 - Následná (upomínací) fáze.
18
Výzkumem označovaným v anglosaské literatuře jako Survey je míněno výběrové šetření, tedy
výzkumný postup zajišťující relevantní informace o základním souboru, resp. cílovém výzkumném souboru
pomocí zkoumání jeho vybrané části, tj. výběrového souboru. (Blíže viz Sociologický slovník, 1996.)
38
Tabulka 2: Typy kombinovaného výzkumného systému ve výzkumech
Survey – důvody pro použití kombinace metod a důsledky kombinace na
kvalitu výzkumu (zpracováno dle de Leeuw 19, Dillman a Balden)
Typ kombinovaného
výzkumného systému
Důvody použití
Vliv na kvalitu výzkumu
I. Kontaktní fáze různými metodami
A.
Prvotní
oznámení Opravuje oporu výběru
jiným způsobem než je Zvyšuje návratnost
sběr dat
Podporuje
důvěryhodnost
výzkumu
Redukuje chybu pokrytí a
chybu
způsobenou
návratností
Nemá
vliv
na
měření,
jestliže jsou data sbírána
v single mode
B.
Prvotní
oznámení Podporuje důvěryhodnost a Nemá vliv na návratnost
nabízející respondentům vstřícnost výzkumníka
Jestliže jsou použity různé
výběr způsobu sběru dat
metody sběru dat, zvyšuje
chybu měření
C.
Rekrutace/screening Zvyšuje efektivitu
Jestliže je pouze screening,
vhodných
respondentů Aktualizuje
a
rozšiřuje nemá vliv na kvalitu měřeni
jiným způsobem
databázi kontaktů
Jestliže část rekrutace je
zároveň sběr dat – zvyšuje
se chyba měření
II. Sběr dat různými metodami (paralelní nebo sekvenční forma)
A.
Různí
respondenti Zlepšuje oporu výběru
Snižuje chybu pokrytí a
využívají různé způsoby Zvyšuje návratnost
chybu
způsobenou
sběru dat uvnitř jednoho
návratností
výběrového souboru
Různé metody mají vliv na
chybu měření (která je
propletena
s odlišnými
podskupinami)
B. Různé části dotazníku Umožňuje
vytvořit
pocit Zlepšuje
kvalitu
dat
jsou dotazovány různým soukromí a tak snižuje (speciálně
u
citlivých
způsobem
chybu měření
otázek)
Snižuje
negativní
vliv
sociálního očekávání
C. Stejní respondenti jsou Snižuje
náklady
na Rozdíly v měření způsobené
vlivem časových úseků a
dotazováni
různým provedení výzkumu
způsobem
v různých
různých metod sběru dat
časových úsecích
D. Různí respondenti jsou Komparativní výzkum
Způsobuje chybu pokrytí,
dotazováni
různým Různé výzkumné tradice
chybu návratnosti a chybu
způsobem
Různé oblasti pokrytí
měření
Chyba
výběr
u20
Chyba
pokry
tí
Chyba
způso
bená
návra
tností
21
Inkomparabilita dat
III. Následná (upomínací) fáze různými metodami
A.
Upomínky
v jiném Zvyšuje návratnost
způsobu
vyzývající
respondenty
k vyplnění
dotazníku
Snižuje chybu způsobenou
návratností
Jestliže je pouze upomínka
nemá vliv na měření
Jestliže
také
sběr
dat
zvyšuje chybu měření
19
Blíže viz také de Leeuw 1992 „Data quality in mail, telephone and face to face surveys“.
Procesní chyba výběrového postupu může nastat v jakémkoliv z typů kombinovaného
výzkumného systému. (Další možné chyby jsou popsány např. v publikaci „Sociologický výzkum“,
Szostkiewicz 1964:69-71.)
21
Šipky poukazují na důsledky kombinace metod – znázorňují, zda kombinace metod způsobuje
zvýšení nebo snížení daného typu chyby ve výběrových šetření.
20
39
Chyba
měře
ní
2.2.2.
Kontaktní
fáze
provedená
různými
technikami
Z hlediska výkladu kapitoly o kombinaci metod v rámci výběrového
šetření nejprve pojednám chronologicky o kontaktní fázi, kdy je prováděna
rekrutace respondentů, dále o fázi sběru dat, a jako o třetí, poslední,
upomínací fázi, která je důležitou součástí výzkumu přispívající ke zvýšení
návratnosti.
2.2.2.1.
Prvotní oznámení jiným způsobem, než je sběr dat
V kontaktní fázi mohou být kombinovány různé způsoby jak oznámit
výzkum
a
provést
předběžnou
rekrutaci. Klasickým
příkladem
je
použití
tištěného dopisu před samotným telefonním průzkumem. Tato kombinace
navozuje atmosféru důvěry více než pouhý telefonní kontakt. Navíc snižuje
míru chybějících odpovědí v telefonních výzkumech [De Leeuw 2007].
Na
druhé straně prvotní
telefonní
oznámení
před
poštovním
nebo
internetovým dotazováním přispělo ke zvýšení návratnosti [Paxson, Dillman,
Tarnai 1995]. Konečně také potenciální respondenti mohou být kontaktováni
poštou se zasláním drobného incentivu předem, aby byli motivováni a na
internetu vyplnili online dotazník. V tomto případě je sběr dat prováděn vždy
jedním způsobem (single-mode), kombinovaný výzkumný systém nemá vliv na
chybu měření, ale pomůže redukovat chybu nízké návratnosti (non-response
error).
2.2.2.2.
Prvotní oznámení nabízející respondentům výběr způsobu sběru
dat
Zcela jiná situace nastává v okamžiku, kdy prvotní oznámení o výzkumu
zároveň obsahuje možnost výběru způsobů, jakým respondenti budou dotazník
vyplňovat. Například je respondentům zaslán klasický tištěný dopis, kde je
uvedeno, že mohou dotazník vyplnit online na určité webové adrese, nebo si
mohou zažádat o klasický tištěný dotazník. Toto je forma paralelního příkladu
využití kombinovaných metod – oba dva způsoby sběru dat jsou použity
40
v jeden okamžik. Uvedený postup je často používán, aby se snížila chyba
pokrytí výběrového souboru, ale kombinované metody přináší jiná rizika. Za
prvé to je samovýběr, který může způsobit rozdíly v sociodemografických
proměnných, za druhé samotný způsob sběru dat (daný mode) může způsobit
rozdíly v měření. Výzkumník se musí rozhodnout, který scénář je nejlepší:
kombinovaný systém (multiple-mode) se sníženou chybou pokrytí za cenu
nárůstu chyby v měření, nebo single-mode design s větší chybou pokrytí
výběrového souboru. V internetových výzkumech, kde je hrozba pokrytí stále
vysoká (coverage error), se výzkumníci často rozhodují pro kombinaci metod,
a berou tak na sebe riziko vlivu různých způsobů sběru dat na kvalitu měření.
2.2.2.3.
Rekrutace/screening
vhodných
respondentů
různými
způsoby
nebo jiným způsobem, než je prováděn sběr dat
Z hlediska úspory času a nákladů je screening a výběr respondentů
často
prováděn
telefonicky.
Jestliže
provádíme
screening
telefonicky
a
samotný sběr dat jedním způsobem (single mode), který je jiný než screening
mode, pak nedochází ke zvětšení chyby v měření.
Příkladem může být
například
tištěného
telefonický
(dotazování
poštou).
internetového
interview
–
okamžiku
si
panelu
je
screening
V případě
před
odesláním
longitudinálních
respondentů
je
screening
tedy
využita
sekvenční
musíme
položit
otázku,
forma
zda
studií
či
dotazníku
rekrutace
do
zároveň
součástí
delšího
mixování
metod.
V tomto
výsledky,
které
získáme,
jsou
opravdovou změnou v času (tj. změna v názorech zkoumaného respondenta),
nebo zda se jedná o vliv způsobený změnou metody sběru dat. V tomto
případě nelze jednoznačně odlišit vliv času a vliv použité metody.
2.2.3.
Sběr dat různými metodami
Ve fázi sběru dat mohou být použity obě formy využití kombinovaného
systému – tj. sekvenční a paralelní forma. V paralelní formě designu (TYP II
A1) mohou být dva a více způsobů sběru dat použity
ve stejnou dobu,
v sekvenčním designu (TYP II B1) jsou různé způsoby sběru dat využívány
postupně v průběhu sběru dat.
41
2.2.3.1.
Různí
respondenti
využívají
různé
způsoby
sběru
dat
uvnitř
jednoho výběrového souboru
Příkladem může být výzkum, kdy respondentům nabídneme možnost
výběru metody, např. dotazování přes web, nebo telefonicky – jedná se o
paralelní formu research designu. Cílem takového výzkumu je snížit coverage
bias a uskutečnit výzkum s předpokládanými náklady. Nicméně v zahraniční
literatuře dosud nebylo jednoznačně empiricky prokázáno, že by nabídka
výběru způsobu metod vedla ke zvýšení návratnosti. Naopak Dillman [Dillman
et al. 1995] nezaznamenal žádné zvýšení návratnosti, když provedl takový
experiment
(části
dal
vybrat
mezi
dotazováním
poštou
a
telefonickým
dotazováním). K podobnému závěru dospěl i Manfreda (2001), který nabídl
respondentům
na
výběr
online
dotazování,
nebo
dotazování
poštou.
Ke
stejným výsledkům se dochází i Balden (2004), který ze své zkušenosti
z oblasti
výzkumu
trhu
uvádí,
že
výzkum
s možností
výběru
metody
neznamená nutně zvýšení návratnosti (konkrétně se jedná o kombinace
dotazování poštou/online, poštou/IVR a telefonicky/online). [srov. de Leeuw
2007]
V každém
případě
se
uvedení
autoři
shodují,
že
je
dobré
dát
respondentům na výběr možnost zvolit si způsob sběru dat, a toto rozhodnutí
je
vnímáno
jako
výzkumníkova
ochota
vyjít
respondentovi
vstříc.
Ve
výzkumech v sektoru firem se tato možnost využívá častěji než u výzkumu
domácností. Zástupci firem mají více možností jak odpovědět (tj. odeslání
dotazníku poštou, faxem, web, EDI 22).
V případě
tohoto
systému
je
častěji
využívána
postupná
forma
výzkumného uspořádání, jejímž hlavním cílem je redukovat chybu výběru. Aby
se zvýšila míra návratnosti, méně nákladná metoda se použije pro celý vzorek
a poté se aplikuje dražší metoda sběru dat pro ty, kteří doposud neodpověděli.
Sekvenční forma použití kombinovaných metod je efektivní pro zvýšení
návratnosti, nicméně je třeba uvědomit si riziko chyby měření způsobené
různými
způsoby
sběru
dat.
Odlišné
skupiny
(tj.
dřívější
vs.
pozdější
respondenti) jsou dotazování různými metodami, a to může způsobit problém
s komparabilitou dat pro tyto skupiny 23.
22
EDI – Electronic Data Interchange blíže viz Příloha č.1 – Terminologický slovník.
Dillman a Christian (2005) konstatují v souvislosti s měřením rozdíly mezi vizuální a orální
komunikací v rámci dotazování (např. CAWI vs. CATI) a mezi dotazováním poštou a internetovým
výzkumem.
23
42
2.2.3.2.
Různé
části
výzkumného
nástroje
jsou
dotazovány
různým
způsobem
Další
ukázkou
kombinovaného designu je případ, kdy jsou
otázky
v rámci jednoho dotazníku sebrány různými způsoby a takto se postupuje u
celého vzorku v průběhu celé doby sběru dat. Obvykle se jedná o mix
interview a self-administred interview. Např. v případě výzkumů typu CAPI je
využívána možnost, kdy v případě citlivých otázek je počítač (notebook)
předán respondentovi, aby sám v soukromí vyplnil otázky přímo do počítače
(také označována jako metoda CASI nebo Audio-CASI metoda). Toto využití
různých způsobů sběru dat v rámci jednoho designu pro výzkum citlivých
témat je podle dosavadních studií spíše výhodnější a eliminuje chybu měření 24.
2.2.3.3.
Stejní respondenti jsou dotazováni různým způsobem v různých
časových úsecích
V tomto případě se většinou jedná o využití různých metod sběru dat
v rámci longitudinální studie nebo panelového šetření, kde zkoumáme stejné
respondenty v různých časových úsecích a využíváme různé způsoby sběru dat
v různých časových bodech – jedná se tedy o sekvenční formu.
Příkladem je třeba začátek výzkumu,
kdy máme k dispozici adresy, ale
nikoliv telefonní čísla nebo emailové adresy, které potřebujeme znát. První
kontakt s jednotkami základní populace musíme tedy uskutečnit face-to-face
metodou. Tento postup je často využíván jako prvotní studie pro panelový
výzkum.
Například
u
longitudinálního
zdravotního
výzkumu
týkajícího
se
zdravého vývoje děti může být využívána v úvodu face-to-face metoda a poté
telefonický
výzkum
a
dotazování
poštou
s občasným
využitím
osobního
kontaktu (např. jednoduché lékařské testy jako měření výšky a váhy) [srov.
De Leeuw 2007].
24
Kontrola vlivu vnějších proměnných je například stručně popsána v Úvodu do sociologického
výzkumu (srov. Jeřábek 1992:56-59).
43
Sekvenční
využít
z mnoha
kombinované
praktických
uspořádání
důvodů.
v panelovém
Musíme
však
výzkumu
pamatovat
můžeme
na
možné
problémy s integritou dat: čas a různé metody sběru dat jsou propleteny a je
těžké rozhodnout, zda změna v čase je opravdu změnou v čase, nebo je
výsledkem různých způsobů (different modes).
2.2.3.4.
Různí respondenti jsou dotazováni různým způsobem
Dalším typem v použití kombinovaného sběru dat je využití různých
způsobů pro různé populace nebo skupiny. Důvody mohou být různé – rozdílné
země mohou mít rozdílné výzkumné tradice. Například v některých zemích jsou
oblasti
s nízkou
mírou
gramotnosti,
a
dotazování
poštou
tak
nepřipadá
v úvahu, nebo v některých chudých regionech není k dispozici elektřina a nelze
používat elektronické způsoby sběru dat. I když různý způsob sběru dat může
vyvolat rozdíly mezi zeměmi, trvat na jednom jediném způsobu sběru dat
v rámci
velkého
mezinárodního
výzkumu
není
možné.
(Příkladem
je
i
výzkumný projekt Korupce a spravedlnost prezentovaný v této práci, který
využil v sekvenční formě metody osobního a online dotazování pro rozšíření a
porovnání výsledků dvou odlišných sub-populací v rámci ČR.)
44
2.2.4.
Následná (upomínací) fáze jinými způsoby
Upomínací fáze (v zahraniční literatuře označována termínem follow-up
phase) je důležitou součástí výzkumu, která přispívá ke zvýšení návratnosti.
Upomínky
někdy
mají
stejnou
funkci
jako
prvotní
kontakt
(oznámení
x
připomenutí), jindy může být součástí upomínací fáze i dotazník samotný či
další část otázek (zpravidla sociodemografické otázky). A právě v případě, kdy
je upomínací fáze realizována jinou metodou a navíc rámci upomínací fáze jsou
i sbírány kompletní dotazníky, musíme opět zvážit možnost chyby měření
způsobené rozdílným způsobem sběru dat. Speciálním případem je možnost,
kdy se sbírá část otázek (zpravidla sociodemografických), aby byla k dispozici
alespoň nějaká data o těch, kteří se výzkumu nezúčastnili (např. formou
telefonické upomínky v případě poštovního nebo internetového dotazování).
V tomto případě je nutné, aby výzkumník zvážil, který zdroj chyb je více
důležitý – zda vliv různého způsobu sběru dat, nebo vliv nízké návratnosti.
45
2.2.5.
Důsledky
použití
různých
způsobů
v různých výzkumných fázích
Sekvenční forma využití kombinované formy metod použitá v rámci
kontaktu s respondenty, kdy je používán single-mode (využita pouze jedna
metoda)
pro sběr dat, nezpochybňuje integritu
kombinovaný
design
použit
pouze
pro
dat
předběžný
v případech, kdy je
kontakt,
screening
a
upomínky a ne pro samotný sběr dat. Na druhou stranu pokud použijeme
kombinované výzkumné techniky pro sběr dat, ať už v sekvenční nebo
paralelní formě, situace se problematizuje a vyvstává otázka integrity dat
(například zda je možné slučovat data sbíraná různými způsoby a zda taková
data můžeme porovnávat s dalšími výzkumy nebo zda můžeme výsledky
porovnávat v čase). Jak už bylo řečeno, paralelní forma použití kombinovaného
uspořádání má pozitivní vliv na kvalitu dat pouze v jednom případě. Jedná se o
výzkum citlivých otázek a témat, kdy pro část otázek použijeme jiný způsob
sběru dat (zpravidla dotazování bez asistence tazatele) a kombinace způsobů
zaručuje
lepší
kvalitu
dat
(pravdivější
odpovědi).
Příkladem
může
být
doplňující tištěný dotazník v rámci osobního dotazování nebo využití CASI
metody v rámci CAPI interview.
2.2.5.1.
Sestavování kombinovaného uspořádání výzkumu
Množství
způsobů
užitých
v rámci
výzkumného
projektu
by
měl
výzkumník redukovat již v samotné fázi přípravy výzkumného uspořádání
reprezentativního
výzkumného
šetření.
Jestliže
použijeme
kombinované
výzkumné techniky, musíme rozlišit dvě různé situace:
2.2.5.2.
Jeden preferovaný způsob (hlavní metoda)
Preferujeme pouze jednu hlavní metodu sběru dat a ostatní způsoby
(modes)
jsou
longitudinální
pouze
doplňující
(např.
výzkumy,
osobní
rekrutaci,
různé
sběr
metody
dat
je
pro
upomínky,
v dalších
vlnách
realizován např. telefonicky apod.). Ostatní způsoby použijeme pouze okrajově
46
jako doplňující. Research design a ostatní metody pak přizpůsobíme tomuto
hlavnímu/preferovanému způsobu.
2.2.5.3.
Více metod se stejnou důležitostí
Různé metody sběru dat považujeme za stejně důležité – čistý multiplemode research design (např. internetový výzkum/dotazování poštou nebo
internetový
výzkum/telefonní
výzkum
apod.)
Pro
tuto
specifickou
situaci
mohou být použity dvě zcela odlišné strategie: jednotný design dotazování
(unimode design) nebo obecný design dotazování (general mode design)
[Dillman 2000].
V případě
každou
metodu
jednotného
zvlášť,
i
designu
když
to
musíme
vede
dotazník
k různým
optimalizovat
výsledkům
pro
v důsledku
odlišných formátů. Klasickým příkladem je použití sedmibodové škály odpovědí
s kartou v případě osobního dotazování, zatímco v telefonickém dotazování je
využito
dvoustupňového
modelu
dotazování,
kdy
v první
fázi
respondent
odpoví na tříbodové škále a ve druhé fázi požadujeme po dotazovaném
přesnější odpověď. První otázka například zní: „Jste spokojen, nespokojen
nebo něco mezi?“ Pokud respondent odpoví „spokojen“, druhá otázka zní –
„Jste zcela spokojen, nebo spíše spokojen?“ [Groves 1989]. Stejný princip je
často používán v kombinovaných online a telefonických výzkumech. V tomto
případě se snažíme získat co nejlepší data pro každý způsob (mode), abychom
co nejvíce minimalizovali celkovou chybu. Zmíněný postup aplikujeme pouze
v případě, kdy je nejdůležitější prezentovat výsledky za celý soubor. V případě
analýz a porovnávání podskupin (např. mladší versus starší věkové kategorie)
může dojít k překryvu vlivu způsobu sběru dat a vlivu různých odpovědí dle
jednotlivých podskupin (např. mladší respondenti jsou dotazováni online,
zatímco starší telefonicky) a porovnání skupin může být vychýleno nebo
nesprávně
interpretováno.
Cílem
obecného
designu
je
vytvořit
otázky
a
dotazník takovým způsobem, aby výzkumné šetření nebylo citlivé na různé
způsoby sběru dat. (Blíže o možnostech sjednocení research designu v případě
využití kombinace více metod je v kapitole 2.2.7. Sjednocení designu.
47
2.2.6.
na
Problematika produkce různých odpovědní
identické
otázky
v rámci
různých
způsobů
sběru dat
Použití
různých
způsobů
sběru
dat
v rámci
jednoho
výzkumného
projektu způsobuje, že lidé na stejné otázky odpovídají různě. Neplatí to však
pro
všechny
typy
sociodemografické
otázek.
otázky
při
Obecně
použití
lze
tvrdit,
odlišných
že
metod
s jistotou
pouze
neprodukují
různé
odpovědi [Dillman 2003].
Dillman uvádí několik příkladů, kde se vyskytují rozdíly v odpovědích (u
všech ostatních otázek kromě sociodemografických) dle metody sběru dat. Tři
typy příkladů jsou sociální očekávání, tendence k souhlasu a tendence zvolit
první/poslední nabídnutou kategorii.
Sociální očekávání (social desirability) je sklon lidí odpovídat podle
všeobecně uznávaných kulturních očekávání. Rozdíl je zejména mezi výzkumy
typu self-administred a výzkumy, kde je přítomen tazatel (administred).
Například
v případě
výzkumu
zjišťujícího
vnímání
zdravotního
stavu
respondentů dotazovaní zpravidla posuzovali svůj zdravotní stav pozitivněji,
pokud vyplňovali dotazník přímo s tazatelem [Hochstim 1967 dle Dillman
2003]. Hochstim zjistil, že v případě osobního dotazování 43% respondentů
označilo svůj zdravotní stav jako výborný, zatímco při telefonickém dotazování
tuto kategorii zvolilo 38% a 30% zvolilo tuto kategorii v případě dotazování
poštou. K podobným zjištěním došel i Biemer 1992 [dle Dillman 2003], kdy
v rámci výzkumu metodou poštovního dotazování týkajícího se zdravotního
stavu respondentů starších 65-ti let označilo svůj zdravotní stav jako velmi
dobrý
15%,
zatímco
v osobním
dotazování
tuto
kategorii
zvolilo
27%
respondentů. Macer [Macer 2003] uvádí příklad výzkumu z Velké Británie
zaměřeného na telefonování mobilním telefonem během jízdy v autě (bez
využití sady handsfree). Zatímco v online výzkumu se k telefonování za jízdy
bez handsfree přiznalo 37% dotázaných, v telefonickém výzkumu to bylo 21%.
48
Tendence k souhlasu (acquiescence) je tendence souhlasit s názorem
druhého člověka v rámci dotazování s tazatelem, protože lidem se zdá snazší
s někým souhlasit než nesouhlasit. Zatím bylo provedeno málo výzkumů
zohledňujících
souhlasu
tento
je
aspekt,
Dillmanem
nicméně
pro
doporučeno
vyloučení
případného
nepoužívat
přímo
tichého
kategorie
souhlasu/nesouhlasu.
Zatímco tendence zvolit poslední nabídnutou kategorii (v zahraniční
literatuře
termín
recency)
se
častěji
vyskytuje
ve
výzkumech
vedených
tazatelem (administred), sklon zvolit první nabídnutou kategorii (v zahraniční
literatuře primacy) se projevu častěji výzkumech self-administred [Dillman
2003].
Dillman nepracuje s alternativou, kterou umožňují vyspělé technologie.
V případě metod využívajících počítačovou či jakoukoliv jinou hardwarovou
technologii je možné vliv tendence zvolit první/poslední nabízenou kategorii
snížit např. rotací položek (kategorií) u jednotlivých otázek (v jednodušší
formě je možné rotaci použít i u klasického osobního dotazování) 25.
25
Např. Dnes již s možností využití speciálního CATI a online výzkumného softwaru je běžné, že
výzkumné agentury na požádání klienta provádí náhodnou rotaci položek vybraných otázek u výzkumů typu
CATI a online.
49
2.2.7.
Sjednocení designu
V případě výběrových šetření nalézáme dvě koncepce, které se snaží o
překonání
designu
nevýhod
kombinování
(výzkumného
různých
uspořádání),
tak
metod
aby
sběru
vědomě
dat,
sjednocením
známé
důsledky
kombinace metod byly co nejmenší (snaha o eliminaci chyb).
Tyto dvě koncepce jsou:
o
jednotný design (unimode design), který prosazuje stejné znění
otázek a například stejný grafický design.
o
obecný design (general mode design), který prosazuje „kognitivní
stejnoznačnost“ spíše než doslovnou uniformitu otázek pro různé metody a
respektuje tak znalost jednotlivých metod se zaměřením na specifika orální a
vizuální
formy
komunikace,
kombinující
poznatky
kognitivní
psychologie,
stručně řečeno vytvořit otázky a dotazník takovým způsobem, aby výzkumné
šetření nebylo citlivé na různé způsoby sběru dat.
2.2.7.1.
Jednotný research design (Unimode design)
Představitelem jednotného modelu dotazování je Dillman, který se
věnuje studiu vlivu rozdílných zejména vizuálních uspořádání na odpovědi
respondentů. Dillman vychází ze známé podmínky, že porozumění otázkám ve
výzkumu vedeném tazatelem (orální forma výzkumného nástroje) nezávisí
pouze na významu samotných slov, ale že i hlas a osoba tazatele vystupují
jako jakýsi „metajazyk“, který může ovlivňovat význam otázek. Tyto aspekty
také ovlivňují výskyt sociálního očekávání a tendence k souhlasu.
Dillman objevil, že i self-administred výzkumy založené na vizuálním
procesu jsou také ovlivněny specifickým jazykem, který představují např.
čísla, symboly a grafické atributy - velikost písma, mezery, tvary, odstíny,
barvy atd., tedy že existuje vliv visuálního designu a layoutu dotazníků na
respondentovy odpovědi.
Dillman uvádí, že například ve Spojených státech v roce 2000 v rámci
self-administred výzkumu „Decennial Census“ 20% respondentů prošlo špatně
filtračními otázkami. Ovšem u části souboru respondentů, která měla pokyny
50
k filtračním otázkám doplněné o symboly (šipky), se procento těch, kteří
špatně prošli filtračními otázkami, snížilo o jednu třetinu na 13%.
Další experiment zaměřený na vizuální formu výzkumu, který provedl
Christian a Dillman [Dillman, Christian 2004], se týkal škál a jejich grafického
zobrazení. V prvním případě byla pětibodová škála olabelována kompletně
(popsáno všech pět bodů – obrázek 1a v Příloze 2), ve druhém případě byly
olabelovány pouze krajní body (obrázek 1b v Příloze 2) a ve třetím případě byl
respondentům dán pokyn, aby sami vepsali číslo do okénka (obrázek 1c
v Příloze 2). Testování těchto škál autoři provedli dvěma metodami – selfadministred
papírový
dotazník
a
online
výzkum.
V obou
výzkumech
se
statisticky prokázalo, že škála obsahující popisek každé kategorie (5 bodů)
produkovala
nejpozitivnější
odpovědi
ze
tří
testovaných
škál,
škála
s popsanými krajními kategoriemi byla uprostřed a otázka, kde respondenti
čísla kategorií zapisovali do okénka, měla nejméně pozitivních odpovědí. Tyto
rozdíly podle Dillmana ukazují, jak pětibodová škála podpořená slovy, čísly,
symboly či grafikou může ovlivnit výsledky odpovědí ve výzkumech, kde je
využívána vizuální forma komunikace. Podle něj musíme brát tyto rozdíly
v úvahu, pokud využíváme stejné vizuální způsoby pro různé typy sběru dat.
Uvedené výsledky vznášejí otázku, jak mohou být různé formy efektivně
„přeloženy“ z vizuální do orální formy výzkumu a naopak. Také musíme brát
v úvahu, že rozdíly v layoutu u vizuální formy komunikace způsobují rozdíly a
mohou být také příčinou chyby měření [Dillman 2003] 26.
2.2.7.2.
Obecný výzkumný design (General mode design)
Zatímco Dillman prosazuje zavedení jednotného modelu designu, de
Leeuw prosazuje tzv. obecný model dotazování (general mode design), který
pracuje i s prvky kognitivního poznávání 27.
26
Vizuální formou zobrazování požadovaných údajů ve výzkumu se Dillman také věnuje ve studii
„Instructing Web and Telephone Respondents to Report Date Answers in a Format Desired by the Surveyor“,
kde na praktických příkladech ukazuje vliv grafického layoutu na správnost/nesprávnost formátu odpovědí.
[Dillman, Christian, Smyth 2003]
27
Kognitivními přístupy se v české sociologii zabývá například Jiří Vinopal: „Kognitivní aspekty
metodologie průzkumů (Cognitive Aspects of Survey Methodology – CASM)…jádro těchto přístupů je dobře
čitelné již z jejich názvu: nejobecněji řečeno jde o zohlednění kognitivních aspektů, které vstupují do hry
během procesu získávání informace od respondentů…Obecným cílem je odhalení reálných či potenciálních
zdrojů zkreslení odpovědí, které se mohou vyskytnout na různých úrovních interakce a komunikace
(modalita techniky sběru dat, osoba tazatele, prostředí, téma a cíl výzkumu, vlastní kognitivní procesy na
51
Následující
schéma
zobrazuje
tři
hlavní
fáze
kombinovaného
výzkumného šetření – kontaktní fázi, fázi sběru dat a upomínací fázi, přičemž
redukce chyb měření je možná prostřednictvím užití sjednoceného designu,
buď ve formě jednotného modelu designu nebo ve formě obecného modelu
dotazování.
Obrázek 9: Schéma kombinovaného výzkumného uspořádání ve
výběrových šetřeních (dle Dillman, de Leeuw)
Fáze sběru dat:
Paralelní forma
CAWI
Kontaktní
fáze
Upomínací
fáze
CATI
CAWI
CATI
Sekvenční forma
Chyby měření
Redukce chyb měření
Jednotný research design
(Unimode design)
Obecný research design
(General mode design)
úrovni respondenta i tazatele atd.), a je proto možno zařadit je do širšího metodologického rámce –
problematiky sledování a měření nevýběrových chyb, které vznikají v průběhu výzkumu.“ (Vinopal 2008:17)
52
V případě obecného výzkumného designu je podle de Leeuw nutné zajít
ještě
dál
a
uvažovat
o
stimulech,
které
iniciují
odpovědi
v „hlavách“
respondentů. Podle autorky užívání stejného stimulu v různých způsobech
dotazování nemusí vyvolat u respondenta stejnou reakci. Podle de Leeuw
existují rozdíly v reakcích respondentů na orální a vizuální způsoby dotazování
a tato skutečnost by při výzkumu měla vést k protiopatřením. Například otázka
v telefonickém výzkumu (orálním způsobu) nemusí být vnímána respondenty
stejně, jako kdyby identická otázka byla položena v internetovém výzkumu,
jelikož vizuální způsob může změnit význam otázky a respondent jej může
považovat za jiný stimul. Podle de Leeuw bychom se při vytváření otázek pro
kombinované použití technik v rámci jedné studie měli pokusit dosáhnout
„kognitivní stejnoznačnosti“ spíše než doslovné uniformity otázek pro různé
metody. [de Leeuw 2007]
Můžeme tedy shrnout, že v případě snahy o překonání nevýhod (zvýšení
chyby měření) kombinování různých metod sběru dat je možné v současné
literatuře nalézt dvě koncepce:
o
Jednotný model dotazování (unimode design), kde je důraz kladen
na stejné znění otázek, stejný grafický design,
o
Obecný model dotazování (general mode design), který pracuje
s poznatky kognitivní psychologie, a nejen s vizuální, ale také
orální formou komunikace.
Důsledky kombinace metod ve výběrových šetřeních a možnosti řešení
Navzdory pečlivému designování kombinovaného výzkumu se někdy
nepodaří odstranit rozdíly mezi jednotlivými technikami. Tyto rozdíly je možné
odstranit sběrem doplňkových dat v rámci výzkumného šetření prováděného
různými
způsoby.
Dodatečná
data
jsou
nejprve
využita
k odhalení
vlivu
jednotlivých způsobů (modes) a později je můžeme použít při analýze i
identifikaci (korigování) rozdílů mezi způsoby sběru dat statistickými nástroji.
Například u longitudinálního výzkumu, kde jsou různé způsoby využívány
v odlišných
situacích
(např.
osobní
dotazování
v první
vlně
následované
telefonickým dotazováním ve vlně druhé), není možné rozhodnout, zda změna
názoru v čase je opravdovou změnou sledovaného respondenta, nebo zda je
způsobena jinou metodou dotazování. Není možné v rámci dat odlišit vliv času
od vlivu různých metod. V každém časovém bodě je možné provést šetření na
53
náhodném malém vzorku respondentů, kteří jsou zkoumáni metodou použitou
v předchozí vlně, přičemž většina respondentů je zkoumána hlavní metodou
této vlny (např. v druhé vlně je malý vzorek dotazován face-to-face pro
ověření, zatímco většina je dotazována telefonicky, hlavní metodou druhé
vlny). Je tedy možné přesně porovnat metody a výzkumník tak získá informaci
o vlivu jednotlivé metody, kterou může použít pro statistické odhady. Jestliže
z praktických důvodů nelze provést náhodný výběr malého vzorku (například
v mezinárodním
projektu,
kde
některé
země
používají
dotazování
poštou/telefonem a některé osobní dotazování), je možné provést uvnitř
jednoho vzorku, v tomto případě uvnitř jedné země, omezený metodologický
experiment. Při tomto experimentu se zaměříme na respondenty, kteří mohou
být dotazováni dvěma způsoby, nesmíme ale zapomenout, že tito respondenti
nereprezentují náhodný výběr z celé země, nýbrž pouze určitou vybranou
skupinu (např. lidé vlastnící pevnou telefonní linku). Náhodně rozřadíme
respondenty do dvou skupin
podle toho, zda budou dotazováni osobně nebo
telefonicky. Další skupina mohou být respondenti s přístupem na internet. Po
provedení experimentu (např. telefonického dotazování vs. online dotazování)
získáme možnost extrapolovat vliv efektu různých metod, i když zmíněné
skupiny nebyly náhodným podvýběrem celé populace. [de Leeuw 2007]
Jestliže
nemůžeme
uskutečnit
výše
uvedené
experimenty,
další
alternativou je tzv. matching. Například v případě paralelní formy využití
kombinovaných
výzkumných
metod
v rámci
jednoho projektu
mohou
být
respondenti porovnáváni (matched) v obou způsobech sběru dat při důležitých
otázkách, jako jsou věk nebo vzdělání. Tím zjistíme, zda porovnávané skupiny
produkují odpovědi, které se liší dle způsobu sběru dat. Vhodné je měřit
proměnné, které jsou používány pro matching nezávisle na způsobu sběru dat
(např. jako registrační nebo sampling frame), ale jestliže toto není možné,
základní demografické otázky jsou méně citlivé než otázky postojové, jelikož
respondenti znají odpověď ještě předtím, než je taková otázka položena
[Balden 2004]. Matching samozřejmě nemá tak silnou vypovídací hodnotu jako
zcela
náhodný
experiment
s podvýběrem
respondentů
nebo
částečný
experiment na speciální podskupině. Přesto může poskytnout alespoň částečný
vhled do problematiky potenciálního vlivu způsobů sběru dat a lapidárně
řečeno alespoň nějaká empirická data jsou lepší než žádná.
54
2.3.
Focus groups
Dále představuji v současnosti často užívané metody výzkumu - metodu
skupinových diskusí (focus group) a různé formy internetového on-line sběru
dat.
Představuji
rovněž
aplikaci
skupinových
rozhovorů
prostřednictvím
internetu (tzv. online focus groups). Obě metody jsou v současnosti velmi
populární, poukazuji však i na omezení metod, zejména na omezení využití
internetového výzkumu a to zejména z důvodu nízké penetrace internetu
v České republice.
2.3.1.
Focus groups - charakteristika
Focus groups - česky obvykle skupinové diskuse, ohniskové skupiny patří mezí jednu z nejoblíbenějších technik v oblasti výzkumu trhu. Termín
focus symbolizuje zejména spontánnost zúčastněných. Podle definicí zahraniční
odborné literatury je focus groups diskuse, kam jsou zúčastnění pozváni, aby
navzájem diskutovali nebo si jenom sdělovali myšlenky (nápady) s ostatními
[Krueger 1994]. Prostřednictvím této metody by měl výzkumník odhalit hlubší
souvislosti toho, proč lidé myslí, či jednají daným způsobem.
Focus groups byly nejdříve používány především v oblasti výzkumu trhu
(v soukromé sféře). V současnosti začínají být využívány i ve veřejném
sektoru, ve výzkumných a neziskových organizacích, které doposud používaly
především techniky rozhovorů face-to-face a dotazníkového šetření. Technika
focus groups ovšem nesupluje tyto techniky, ale spolu s dalšími metodami
umožňuje vytvořit lepší obraz o zkoumaném problému.
Focus group se obvykle skládá ze 6-12 účastníků 28, kteří jsou vybráni na
základě
některých
společných
charakteristik.
Focus
groups
je
prováděna
opakovaně, minimální počet uskutečněných skupinových rozhovorů k vytvoření
závěrečné výzkumné zprávy jsou zpravidla
dvě diskuse. Výzkumník vytváří
během rozhovoru takové prostředí, aby se všichni účastníci mohli vyjádřit a
aby zazněly jejich různé názory na daný problém.
28
Babbie uvádí 12-15 účastníků (Babbie 1995:249 – 250), nicméně běžná praxe ve výzkumu trhu
je 8-10 respondentů na jednu skupinovou diskusi.
55
2.3.2.
Historie focus groups
Na konci třicátých let začali badatelé objevovat výhody nepřímých (nondirective) rozhovorů. Začali mít jisté pochybnosti o vhodnosti tradičních
technik, metod získávání informací - tedy např. o dotazníkových šetření, resp.
uzavřených otázkách apod., zkrátka nástrojích, které limitovaly respondentovy
odpovědi. Díky tomu se věda začala zajímat o metody, ve kterých má
výzkumník méně direktivní
a
dominantní
roli
a
respondent
má
zároveň
možnost se k jednotlivým tématům obsáhleji vyjádřit.
Morgan (2001) uvádí, že nejstarším popisem skupinových rozhovorů je
Bogardusův článek z roku 1926 „The group interview“ publikovaný v Journal of
Applied Sociology.
Nepřímé rozhovory, resp. technika focus groups, tak jak ji známe dnes,
byla detailněji rozpracována ve studii R.K. Mertona, M. Fiske a P. Kendalové
„The Focused Interview„ (1956). Technika focus groups byla také v této době
používána
v oblasti
výzkumu
trhu
(např.
Lazarsfeld) 29.
Zájem
o
využití
ohniskových skupin se ve společenskovědní oblasti znovu objevuje na počátku
osmdesátých let (Morgan 2001).
2.3.3.
Důvody pro provedení focus groups
U technik, jako jsou dotazníková šetření či rozhovor face-to-face,
existuje základní předpoklad, že respondent opravdu ví, co cítí. Lidé však ve
skutečnosti potřebují slyšet názory dalších lidí, aby se utvrdili ve svých
postojích a lépe dokázali formulovat své názory. A právě k takovéto interakci
dochází při použití focus groups.
29
V roce 1943 ve výzkumné dílně princentonského projektu výzkumu rozhlasu R. K. Merton použil
metodu focused interview (spolu s P. Kendallovou)…Metoda zaměřovaného interview spočívá v postupném
navozování podnětů v průběhu konverzace k tématům a otázkám, které výzkumníka zajímají. Tazatel jen
zřídka klade přímé, předem připravené otázky k dotazovanému. Spíše se jej snaží v průběhu volné
konverzace přimět k tomu, aby mu sdělil své myšlenky, pocity, zkušenosti, aby mu sdělil, co dělal, když
poslouchal jednotlivé rozhlasové vstupy…Robert K. Merton s Patricií Kendallovou původně vyvinuli tuto
metodu pro skupinové dotazování navazující na použití analyzátoru programu při testování rozhlasových
pořadů skupinou posluchačů ve studiu. (Jeřábek 1997 121-122). V roce 1946 publikoval R.K. Merton
společně s P. Kendallovou článek „The Focused Interview“ v American Journal of Sociology. (Blíže viz také
Katz, Lazarsfeld 1955 „Personal Influence“.)
56
Role moderátora focus groups není dominantní, naopak moderátor
umožňuje prosazovat oba typy názorů, tedy pozitivní i negativní (negativní
názory bývají naopak často pro výzkumníka ty nejpřínosnější).
Účastníci focus groups jsou lidé, kteří se neznají nebo se příliš neznají,
ale mají některé charakteristiky společné (např. studenti posledního ročníku
VŠ apod.). Tyto společné charakteristiky je však samozřejmě nezavazují k
tomu, aby měli stejné názory. Ve skupině by se také neměli vyskytovat lidé,
kteří by nějak výrazně vynikali např. vzděláním, věkem apod. Moderátor by
měl vždy zdůraznit, že účastníci byli pozváni na základě stejných zkušeností,
aby si sdělili své názory na určitou věc, určitý problém.
Focus groups se rovněž odlišují od ostatních skupinových interakcí, ve
kterých je cílem dosáhnout konsensu, shody, poskytnout doporučení či vytvořit
řešení - např. od brainstormingu. Cílem focus groups je naopak odhalit a
zaznamenat co nejvíce odlišných názorů, způsobů uvažování, a nikoli se dobrat
nějakého konečného řešení.
2.3.4.
Způsoby využití focus groups
Focus groups mohou být využity čtyřmi různými způsoby vzhledem ke
kvantitativním technikám výzkumu.
1. Focus groups mohou předcházet kvantitativním technikám.
Umožní
odhalit
rámec,
ve
kterém
cílová
skupina
uvažuje,
objevit
způsob, kterým jedinci vidí realitu.
2.
Focus
kvantitativní
groups
technika,
mohou
a
to
být
užity
zejména
ve
chce-li
stejnou
dobu
výzkumník
jako
využít
triangulace (použití dvou či více různých metod) k tomu, aby se ujistil,
že nalezl odpovídající informace.
3. Focus groups mohou následovat po kvantitativní technice,
zejména při interpretaci kvantitativních dat, kde metoda focus group
pomáhá odhalit jejich význam.
4. Metoda focus groups může být použita samostatně, nezávisle
na ostatních technikách tehdy, kdy je pro nás důležitější vhled do
zkoumané problematiky než skutečná čísla.
57
Výhody focus groups
1.
jsou
Focus groups je sociálně zaměřená výzkumná technika. Lidé
společenští
tvorové,
kteří
vzájemně
komunikují
a
jednají
s
ostatními lidmi. Jsou ovlivněni názory druhých a také na základě jiných
názorů si utváří své vlastní mínění. Focus groups se konají v přirozeném
prostředí,
v
opravdových
situacích
na
rozdíl
od
kontrolovaných
experimentálních situací typických pro kvantitativní studie. One-to-one
interview navíc nejsou schopny postihnout dynamiku rozhodování při
skupinové interakci.
2.
Technika
focus
groups
umožňuje
moderátorovi
experimentovat, sledovat neočekávané situace, témata, která by se v
rámci dotazníkového šetření neobjevila.
3.
Focus groups mají vysokou face validitu, neboť technika je
snadno uchopitelná
a výsledky jsou
srozumitelné pro ty, kteří
je
využívají. Umožňuje též používat citace respondentů.
4.
Náklady na focus groups nejsou příliš vysoké.
5.
Technika
výzkumných
výsledků.
focus
groups
V
naléhavých
umožňuje
rychle
případech
může
dosáhnout
vyškolený
moderátor provést 3-4 skupinové diskuse, analyzovat je a napsat
výzkumnou zprávu během jednoho týdne.
Nevýhody (omezení) techniky focus groups:
1.
Výzkumník má menší kontrolu ve skupinovém rozhovoru
než při individuálním rozhovoru. Účastníci mohou ovlivnit zaměření
diskuse,
proto
musí
výzkumník
udržet
rozhovor
stále
zaměřený
(focused).
2.
Data pořízená touto technikou jsou náročnější na analýzu.
Interakce ve skupinách znamená vzájemné ovlivňování, a to musí být
při interpretaci zohledněno.
3.
Technika vyžaduje velmi dobře vyškolené moderátory, kteří
umí rozpoznat situace, kdy je třeba přejít od jednoho tématu k druhému
apod.
4.
mohou
Jednotlivé skupiny v rámci jednoho výzkumu se od sebe
velmi
lišit.
Každá
focus
groups
může
mít
celkově
jiné
charakteristiky, např. jedna může být letargická, nudná, naopak další
58
energická, může v ní panovat napětí. Vzhledem k těmto rozdílům si pro
výzkum
musíme
zajistit
tolik
skupin,
aby
se
zajistila
rovnováha
jednotlivých odlišností.
5.
Sestavit
skupinu
dohromady,
sezvat
účastníky,
vybrat
vhodné místo pro diskusi, vybrat čas vyhovující všem zúčastněným
někdy bývá poměrně náročné.
6.
Diskuse musí probíhat v místě, které je dobrým prostředím
pro konverzaci, tedy tam, kde zúčastnění budou mít chuť diskutovat o
daném problému.
2.3.5.
Realizace focus groups
K problematice
přípravy
fokusních
skupin
a
jejich
začlenění
do
výzkumného designu Morgan uvádí „Jedna z věcí, kterou se pokouším sdělit,
spočívá
v důležitosti
přemýšlení
o
ohniskových
skupinách
v souvislosti
s výzkumným designem…Ve skutečnosti úspěch projektu jako celku závisí na
kombinaci promyšleně definovaných výzkumných cílů, systematické volbě
otázek, jež mají být položeny, pečlivém výběru účastníků, způsobu, jakým
budou
tito
lidé
vybíráni,
a
důkladné
analýze
údajů
spolu
s dovedným
moderováním skupin.“ [Morgan 2001:91]
Před započetím výzkumu je potřeba zodpovědět základní otázky:
•
Proč se má daná studie uskutečnit?
•
Jaký typ informací touto metodou získáme?
•
Který druh informací je pro nás nejdůležitější?
•
Jak budou tyto informace využity?
•
Kdo požaduje tyto informace?
Důležitou částí přípravy je také výběr lokality - místa, kde se focus
groups budou odehrávat. Focus groups mohou být prováděny v takových
místech, jako jsou restaurace, hotelové místnosti, domácnosti či pronajaté
místnosti veřejných institucí. V zásadě pro výběr platí následující faktory: v
místnosti by měly být židle uspořádány tak, aby si účastníci navzájem viděli do
obličeje (důležitý je oční kontakt), z důvodu nahrávání by místnost neměla být
v blízkosti rušných ulic a dalších zdrojů hluku. Zároveň by místnost měla být
neutrálním územím, například by to neměly být prostory zadavatele výzkumu.
59
V místnosti může být i jednocestné zrcadlo umožňující zadavateli celou diskusi
sledovat. Z diskuse bývá pořizován audio i video záznam. Samozřejmostí je
dopředu zhotovený časový a finanční plán diskusí.
2.3.5.1.
Typy otázek a způsob vedení diskuse
V rámci diskusí můžeme respondentům pokládat různé typy otázek.
Výzkumník by se měl vyvarovat především otázkám dvojznačným.
Hlavní typy otázek jsou:
1. Zahajovací otázky (Opening Questions) - otázky faktické, které
jsou položeny na začátku, odpovědi na ně by měly být krátké (10-20
sekund). Zahajovací otázky by měly vést k odhalení charakteristik, které
mají účastníci společné.
2. Úvodní otázky (Introductory Questions) - otázky, v nichž se
začínáme ptát na samotné téma výzkumu. Odpovědi na ně ještě nejsou
kritické, jde spíše o definování problému, který má být hlavním tématem
diskusí.
3.
Přechodové
otázky
(Transition
Questions)
-
přesunují
konverzaci ke klíčovým otázkám, v tomto okamžiku zúčastnění odhalují
různé názory na danou věc.
4. Klíčové otázky (Key Questions) - zásadní otázky v celé studii,
které jsou později využívány při analýze.
5. Závěrečné otázky (Ending Questions) - uzavírají diskusi.
Rozdělujeme je do tří skupin:
a) Zúčastnění mají říci, které z diskutovaných témat pro ně bylo
nejdůležitější.
b)
Moderátor
si
připraví
krátké
shrnutí
celé
diskuse,
které
přednese účastníkům a zeptá se, zda s ním souhlasí či nikoliv.
c)
V
posledních
deseti
minutách
by
měla
padnout
otázka
„Nevynechali jsme něco? Je ještě něco, co byste chtěli na závěr dodat ?“
[srov. Krueger 1994]
Při
focus
groups
můžeme
rovněž
pokládat
standardizované,
polostandardizované otázky (např. otázky polozavřené - „Byl jsem překvapen,
že…“). Lze použít i prázdnou tabulku, do které mají respondenti zapsat
jednotlivé proměnné a sami je rozřadit do kategorií. Takové tabulky lze rovněž
využít při analýze.
60
Všechny otázky, které moderátor během diskuse položí, musí být všem
účastníkům srozumitelné. Je nezbytné se vyvarovat příliš častého používání
cizích slov, žargonu a nepoužívat složitou stavbu vět.
2.3.5.2.
Pilotáž focus groups
První pilotáž probíhá bez účasti respondentů a měly by při ní být
testovány otázky, jejich formulace, pořadí. Druhá pilotáž by se měla konat již
s účastníky cílové skupiny, kteří by měli komentovat vhodnost jednotlivých
otázek, jejich obsah, popř. navrhnout další důležité otázky ke sledovanému
problému. Tito respondenti se pak již neúčastní dalších diskusí. Třetí pilotáž je
v podstatě první focus groups. Moderátor by měl pozorně sledovat reakce
účastníků na jednotlivé otázky, témata, uspořádání účastníků v místnosti atd.
2.3.5.3.
Velikost skupiny
Tradičně doporučovaná velikost skupiny je 6 -12 účastníků, ideální počet
účastníků je mezi 6-9 účastníky.
2.3.5.4.
Výběr účastníků
Výběr
můžeme
provádět
z
různých
seznamů
klientů,
členů,
zaměstnanců, studentů. Respondenty rovněž lze vybrat během již probíhající
události, shromáždění, schůze, kde můžeme využít např. přestávky na oběd a
provést rychlé focus groups. To se obecně využívá zejména u profesních
konferencí nebo mezinárodních konferencí.
Účastníky můžeme též získat na místě, na které přijeli za jiným účelem ve velkém nákupním centru nebo na dovolené.
Časté je také použití techniky snowball, techniky nominace - doporučení
účastníka
do
diskuse.
Mezi
další
způsoby
patří
také
získání
účastníků
prostřednictvím telefonického spojení či inzerátů.
Zásadní je rovněž otázka, kolik je potřeba provést jednotlivých focus
groups. Odpověď nám dává Grounded Theory: s prováděním focus groups je
možné skončit tehdy, kdy dochází k saturaci zjištění a kdy nám focus groups
již neposkytují žádná další nová zjištění. Zpravidla bývá potřeba provést 3-4
focus groups.
61
2.3.5.5.
Jak přimět respondenty k účasti na focus groups
Všechna pozvání musí být osobní. Každý účastník by se měl domnívat,
že je pro diskusi nezbytný a že jeho názor je potřebný.
Před realizací skupinové diskuse musíme:
1) stanovit datum diskuse. Datum by mělo být pečlivě vybráno,
aby se nekrylo s nějakou význačnou událostí v dané komunitě.
2) kontaktovat potencionální účastníky prostřednictvím telefonu,
a to minimálně 10 -14 dní před diskusí.
3) těm, kteří souhlasili s účastí na diskusi, poslat osobní pozvánku
nejlépe na hlavičkovém papíře a s originálním podpisem odesílatele.
Dopis by měl obsahovat údaje o diskusi a také téma diskuse.
4) den před diskusí každému účastníkovi zavolat a připomenout
mu jeho účast. To v lidech vyvolá pocit, že se jedná o skutečně důležitý
výzkum, kde hraje jejich přítomnost důležitou roli.
Na konci focus groups je vhodné účastníkům předat odměnu, a to
nejlépe v hotovosti. Každý účastník by měl dostat stejnou částku. Účastníkům
můžeme rovněž dát nějaký dárek (třeba květinu).
2.3.5.6.
Role moderátora
Moderátor celou diskusi vede, neustále se zaměřuje (focus) a vrací k
hlavnímu tématu, pokud ve skupině dochází ke stagnaci, musí účastníky znovu
zaujmout, a to vše velice nenásilnou formou. Každý moderátor má během
diskuse k dispozici asistenta, který se stará o nahrávání, zajištění technického
chodu diskuse (občerstvení, osvětlení apod.), zároveň si také jako moderátor
dělá poznámky k diskusi. Rovněž sleduje, zda nebylo vynecháno nějaké
důležité
téma,
a
zapisuje
také
non-verbální
projevy
(body
language)
účastníků. Role asistenta je důležitá při analýze výzkumných zjištění.
Moderátor a jeho asistent musí zajistit, aby účastníci po příchodu zapsali
svá jména, byli přivítáni, dostali občerstvení a celkově panovala příjemná
atmosféra. Výřečné účastníky by si měl moderátor posadit vedle sebe, zatímco
stydlivější naproti sobě nebo tak, aby s nimi měl snadný oční kontakt, a mohl
je tak při diskusi nenásilnou formou pobízet k odpovědím.
Na začátku diskuse moderátor účastníky přivítá, představí se, sdělí účel
výzkumu, základní pravidla diskuse (žádná odpověď není špatná či správná,
62
jde o různé názory). Nesmí zapomenout diskutující upozornit na to, že jejich
jména nebudou nikde zveřejněna a že diskuse je nahrávána. Oznámí také
předpokládanou délku trvání diskuse (obvykle 2,5 hodiny).
Na konci focus groups moderátor účastníkům poděkuje, položí poslední
otázku („Nezapomněli jsme na něco důležitého?“) a účastníkům vyplatí peníze,
popřípadě předá dárky.
2.3.6.
Analýza focus groups
Výzkum prováděný metodou focus groups poskytuje obrovské množství
dat, v některých případech dokonce tolik, že jimi výzkumník bývá zahlcen. Z
každé focus groups bývá 10-15 stran field notes a 50-70 stran přepisu audio
záznamu. Při analýze je nutné klást důraz na klíčové otázky a soustředit se na
výzkumný záměr.
Na rozdíl od kvantitativních výzkumů může analýza dat z focus groups
začít prakticky ihned po skončení diskusí, ale zároveň trvá mnohem déle. Při
analýze musíme sledovat zejména ty okamžiky, ve kterých je možno nalézt
změnu názoru respondenta, a příčinu, která změnu vyvolala. Kdy se názorová
změna udála, kdy si ji respondent uvědomil, proč se tato změna stala.
Uvedené skutečnosti by měl moderátor samozřejmě sledovat už během diskuse
a doplnit otázkou: např. „Před chvílí jste řekl, že... a teď jste naznačil, že... To
se mi zdá rozdílné. Můžete mi to objasnit ?“
Při analýze jsou rovněž důležité field notes nonverbálního chování
účastníků, tedy zápisky z pozorování. Je dobré si rovněž zakreslit schéma, jak
byli jednotliví respondenti v místnosti rozmístěni. Dále je třeba si během
diskuse zaznamenat viditelné charakteristiky jednotlivých účastníků (např.
věk, rasu, oblečení apod.).
Ihned po diskusi se doporučuje zaznamenat si poznámky z následujících
okruhů:
•
nejdůležitější zaznamenané myšlenky a témata
•
nejčastější výroky
•
neočekávaná zjištění
•
rozdíl a srovnání s předchozími focus groups
•
vhodnost jednotlivých otázek, popř. návrhy na jejich změnu.
63
Citace uváděné do výzkumné zprávy může badatel stylisticky upravit,
ale vždy musí být zachován význam výroku.
V analýze focus groups by neměla být vzhledem k celkovému souboru
respondentů
uváděna
přesná
čísla,
či
procenta,
ale
spíše
výroky
typu:
„Převažující názor je ten...“, „několik účastníků se vyjádřilo, že....“, „většina
účastníků se shodla, že...“.
Při analýze musí výzkumník projít všechna data a zároveň k těmto
datum vytvořit interpretativní komentář. [srov. Krueger, Casey 2000]
Morgan (2001) uvádí, že „existují však jiná použití ohniskových skupin,
která vyžadují odlišné přístupy k analýze a zprávám…mohou sloužit jako
předběžná průzkumná technika…pak je zpráva často ústním briefingovým
sezením nebo stručným technickým dokumentem…v aplikovaném výzkumu je
konečným
výsledkem často detailní
závěrečná zpráva, která musí
splnit
potřeby zadavatelů projektu (předem dané výzkumné otázky – možnost použití
„souřadnicové mřížky“ – která systematicky sumarizuje to, co každá skupina
v reakci na každou otázku uvedla). Tato metoda usnadňuje srovnávání, jež
prochází napříč rozdílnými segmenty.“ [srov. Morgan 2001: 75-76]
V rámci tří nejběžnějších způsobů kódování výstupů ze skupinových
diskusí (Morgan 2001) musíme zaznamenat:
•
všechny zmínky o daném kódu
•
to, zda každý individuální účastník daný kód zmínil
•
zda diskuse ve všech skupinách daný kód obsahovala.
„Často se stává, že při interpretaci údajů ohniskových skupin vyvstane
otázka, jaká témata by měla být v závěrečné zprávě nejvíce zdůrazněna.
Existují tři základní faktory, které ovlivňují množství důrazu kladeného na
dané téma: kolik skupin téma zmínilo, kolik lidí v rámci každé skupiny zmínilo
toto
téma
a
kolik
energie
a
entusiasmu
téma
mezi
účastníky
vyvolalo…kombinace všech těchto tří faktorů známé pod pojmem „validace od
skupiny ke skupině“.“ [Morgan 2001: 80]
64
Nicméně Morgan uvádí „Jako všechny skutečně dobré metody sběru dat
jsou i ohniskové skupiny natolik flexibilní, že mohou badateli poskytnout celou
řadu možností, jak reagovat na různé okolnosti.“ [Morgan 2001: 81]
V této kapitole jsem popsala výhody a omezení využití skupinových
diskusí,
nicméně
skupinové
je
diskuse
třeba
jedním
dodat,
že
v každodenní
z nejrelevantnějších
a
výzkumné
tím
pádem
praxi
jsou
nejčastěji
užívaných výzkumných nástrojů a to právě v kombinaci s dalšími zejména
kvantitativními metodami.
65
2.4.
Internetový výzkum
Spolu s rozšířením internetu jako komunikačního prostředku dochází
k jeho stále intenzivnějšímu zapojení jako technologie v rámci sociologického
výzkumu (Macer počátek využívání internetového výzkumu řadí do poloviny
devadesátých let, zdroj Macer 2003). Za internetový výzkum lze považovat
taková šetření, která využívají internetu v procesu empirického výzkumu
především na základě aplikací osvědčených výzkumných technik v novém
prostředí.
Mezi
neexistence
hlavní
bariér
přednosti
fyzického
internetového
prostoru
a
výzkumu
prakticky
patří
efektivita,
neomezená
velikost
výběrového vzorku.
Tabulka 3: Internetové výzkumy – vymezení dle technologie a
tématu výzkumu
Téma (předmět) výzkumu
Technologie
Tradiční
výzkum
Internetový
výzkum
Tradiční
A
x
Internet
C
výzkum internetu
(např. osobní dotazování o využívání
internetu ČSÚ)
B
D
internetový výzkum
internetový výzkum internetu
(např.
výzkum
sociální (např. pop-up výzkum spokojenosti
spravedlnosti
v internetovém uživatelů prodejního www serveru)
panelu)
Tabulka 3 uvádí možné kombinace výzkumu typu survey, který může být
nazýván
výzkumem
internetu 30.
V naší
práci
budeme
používat
termín
internetový výzkum – typ B, tzn. výzkum různých témat nesouvisejících
s internetem, s použitím technologie umožňující výzkum na tomto médiu.
Internetový výzkum v tomto pojetí musí splňovat základní kritéria:
internet je využit jako nástroj sběru dat a základní soubor tvoří uživatelé
internetu nebo jejich podmnožina.
Za
uživatele
internetu
je
možné
označit
kohokoli,
kdo
používá
technologické zařízení zprostředkovávající kontakt s některou z technologií
internetu, ať už jde o e-mail nebo www stránky.
30
(srov. Veis 2002)
66
I když jsou internetové výzkumy v některých rysech velmi podobné
dotazování poštou, mezi oběma metodami najdeme i řadu rozdílů: Internetové
výzkumy jsou založeny spíše na vizuální než orální komunikaci. Internetové
výzkumy
umožňují
využití
záznamů
audio,
video,
barev
a
ostatních
dynamických prvků, které nemohou obecně používány v ostatních typech
výzkumů.
Internetový výzkum (v zahraniční literatuře označovaný také zkratkou
IMR, Internet-mediated research) má své výhody a omezení. Mezi obecné
výhody patří:
o
přístup
k rozsáhlým
a
různým
skupinám
potenciálních
respondentů, včetně kulturních minorit či jiným malých skupin 31
o
úspory času a nákladů (také v souvislosti s administrací všech
materiálů
souvisejících
s výzkumem,
které
jsou
k dispozici
v elektronické formě)
o
možnost zachování úplné anonymity a zároveň zachování určitého
stupně interaktivity, které tradiční metody nemohou poskytnout
(zde je nutné podotknout problematickou otázku validity odpovědí
respondenta
–
např.
sociodemografického
internetu
je
toto
pravdivost
profilu
řešeno
–
jím
uvedeného
v onlinepanelech
následnou
telefonickou
uživatelů
kontrolou
u
vybrané části vzorku)
o
přístup k neomezenému množství různých archivních dat – textů,
logů
online
komunikace,
uveřejněných
článků
a
dalších
technických nástrojů (např. kódů sledujících pohyb respondentů
v internetovém
prostředí
a
tedy
možnost
„nezúčastněného“
pozorování při zachování etických standardů).
Mezi oblasti, které je třeba preventivně kontrolovat či redukovat jejich
vliv (nechceme-li hovořit přímo o nevýhodách), patří dvě hlavní oblasti:
o
vychýlení výběru (sampling bias) způsobené specifiky internetové
populace,
o
stupeň
kontroly
výzkumu
(level
of
research
control),
kdy
výzkumník nemá zcela pod kontrolou situaci, kdy je dotazník
31
Best a Krueger upozorňují na skutečnost, že internet umožňuje různé formy komunikace.
Například ve výzkumu z roku 2002 ve Spojených státech, které provedlo Center for Survey Research and
Analysis, se uvádí, že email používá 89% uživatelů internetu, 81% využívá web a mailing list (konference,
emailové adresáře) pouze 18%. Přitom právě mailing listy bývají způsobem, jak oslovit potenciální
respondenty. (srov. Best, Krueger 2004)
67
vyplňován
(např.
denní/večerní
doba
či
stupeň
intoxikace
respondenta). (srov. Hewson, Yule, Laurent, Vogel 2003)
Internetové dotazníky jsou
členěny na
dva typy: screen
based –
dotazník, jež se zobrazuje v několika oknech po sobě, vždy otázku po otázce
(page-by-page) a scroll based - dotazník zobrazený v jednom okně prohlížeče.
Výhodou screen-based dotazníku je jednodušší možnost aplikace filtrů a
možnost ukládat jednotlivé odpovědi průběžně. Nevýhodou je menší míra
návratnosti
vzhledem
k delšímu
rozsahu
a
zpomalujícímu
načítání
každé
stránky.
Obrázek zobrazuje dotazník výzkumného šetření Sociální spravedlnost
2007 provedeného v internetovém panelu výzkumnou agenturou NMS (typ
dotazníku screen based). Na něm je možné si povšimnout statusového okna,
které zobrazuje, kolik procent dotazníku respondent už vyplnil (v tomto
případě 35%; typ otázky – výběrová, technologie HTML - radio buttons).
Obrázek 10: Ukázka HTML dotazníku použitého v online výzkumu
Korupce a spravedlnost, 2007, zdroj: výzkumná agentura NMS
68
V případě programování ve formátu HTML
32
je možné využít dva
základní formáty odpovědí: radio-buttons, kde může být vybrána pouze jedna
odpověď, a html boxes, které umožňují vybrat více než jednu odpověď.
Internetový výzkum umožňuje také užití složitějších škál, stejně jako je tomu
při metodě dotazování poštou či při osobním dotazování.
32
HTML = Hypertext Markup Language – základní kód programování www stránek, původně byl
vyvinut pro strukturované, vzájemně propojitelné texty (princip hypertextuality). Jeho základní prvky
umožňují formátování textu na obrazovce, propojování s audiovizuálními objekty a také celou škálu
formulářů. Výhodou dotazníku konstruovaného na základě HTML kódu je možnost předkládat
prostřednictvím dotazníku podrobnější a věrnější objekty, než je tomu například na kartách předkládaných
tazatelem v případě klasického face-to-face dotazování. Respondenta je možné též konfrontovat s
audiovizuálními materiály a dalšími dokumenty, které by v klasickém výzkumném šetření bylo velice složité
distribuovat v rámci tazatelské sítě. (srov. Veis 2002)
69
2.4.1.
Internetová komunikace
Základním rozdílem internetového výzkumu proti tradičnímu pojetí je
forma
komunikace
nazývaná
zkratkou
CMC
(computer-mediated-
communication), uváděná v protikladu ke komunikaci tváří v tvář (face-to-face
communication, dále také označována jako F2F). Na CMC komunikaci je možné
nahlížet ze základních rovin [srov. Jones 1999]:
•
technologická rovina - neustále se vyvíjí a přináší nové možnosti
zprostředkování informací předávaných počítačovou technologií,
například rozšiřující se možnosti přenosu audiovizuálních prvků
spolu s růstem rychlosti a schopnosti technologie.
•
komunikační rovina - specifická pouze vzhledem ke komunikaci
prostřednictvím písemného projevu.
Díky těmto dvou rovinám je v prostředí internetu vytvářen jakýsi vlastní
a svébytný jazyk, Dillman například hovoří o speciálním metajazyku, který
nedodržuje pravidla běžně psané řeči, používá zkratky, emotikony. [srov.
Jones 1999, Dillman 2003, de Leeuw 2007]
CMC komunikace se člení na základě dvou hledisek; podle prvního jde o
komunikaci zprostředkovanou písemně, a tudíž se jedná o písemný projev,
podle druhého pohledu je výměna informací tak „rychlá a neformální“, že
představuje, jak už bylo výše zmíněno, specifickou řeč 33. Písemný text je
obohacen o různé formy bezprostředních výrazů 34 a je možné ho nazvat
„mluvení
psaním“,
tedy
hybridní
zprostředkování
spojující
formy
jak
písemného, tak mluveného projevu. [srov. Mann 2000]
33
Specifikem CMC komunikace v kvantitativních šetřeních typu CASI bylo zkoumání otevřených
otázek, kde bylo empiricky ověřeno, že i když u nich dochází častěji k nižšímu procentu podílu odpovědí než
v klasickém výzkumu, při porovnání délky odpovědí (srov. Wygant, Feld 2000) byl zaznamenán větší rozsah
odpovědí u techniky CAWI, než u CATI výzkumů. Pokud bychom se zaměřili na podrobnější členění CAWI
výzkumů je míra odpovědí u otevřených otázek u panelových šetření a nepravděpodobnostních výběrů
výrazně vyšší než u výzkumů založených na pravděpodobnostním výběru, což je způsobeno větší ochotou
respondentů registrovaných v panelu participovat na výzkumech (sbírají body do věrnostního systému). Ti,
kdo se zaregistrují do panelu, popřípadě odpoví na zveřejněnou výzvu k výzkumu, reagují kladněji než
potenciální respondenti, kteří jsou v případě náhodného výběru v určitém okamžiku „vyrušeni“ přizváním k
účasti na výzkumu. [srov. Veis 2002]
34
Některé z nich např. „emotikony“ jsou uvedeny v autentických odpovědích respondentů na
otevřené otázky online výzkumu prezentovaných v části 2.5. Příklady kombinace výzkumných metod.
70
Výhody CMC komunikace ve výzkumném procesu nalezneme ve třech
rovinách:
•
možnost
překonání
vzdáleností,
možnost
kontaktu
s
obtížně
dosažitelnými cílovými populacemi, přístup do uzavřených institucí
(např. nemocnice, vězení, náboženské komunity), přístup k citlivým
datům (v případě komunikace tváří v tvář by pro účastníka výzkumu
mohlo
být
nepříjemné
k nebezpečným,
sdělovat
popřípadě
je
politicky
třetím
citlivým
osobám),
datům
a
přístup
skupinám
(např. výzkumník nemusí na místo, kde probíhá válečný konflikt),
anonymitu umožňující sdělit v rámci výzkumu i některé souvislosti,
které
může
respondent
považovat
v přímém
rozhovoru
za
nebezpečné.
•
možnost úspory nákladů, cestovních výdajů, finanční kompenzace za
participaci respondenta, stejně jako efektivnější rekrutace, úspora
času,
eliminace
způsobeného
chyb
při
nedostatečným
přepisu
dat,
přepisem
eliminace
vychýlení
(jednodušší
analýza),
jednodušší nakládání s daty a jejich archivace.
•
možnost
bezpečného
a
příjemného
prostředí
pro
respondenta
umožňujícího otevřenější reakce. [srov. Mann 2000]
CMC komunikace je dále dělena na asynchronní, zastoupenou e-mailem,
dotazníky a ostatními mechanismy, kdy probíhá komunikace mezi odesílatelem
a příjemcem v libovolném časovém úseku a není závislá na okamžité odezvě a
přítomnosti obou komunikujících subjektů online, a na synchronní, kterou
představují například chaty (online setkání), kdy rozhovor probíhá v reálném
čase.
71
Podle typu CMC komunikace rozlišujeme i používané výzkumné techniky
v prostředí internetu, jak uvádí následující tabulka.
Tabulka 4: Kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody v online
prostoru
Typ CMC komunikace:
Synchronní
Asynchronní
Focus groups online
In-depth interview online
---
Typ výzkumu:
Kvalitativní výzkum
Kvantitativní výzkum
Administred techniky:
Online
dotazování
tazatelem
s
Self-administred
(CASI):
Panelový výzkum
Emailový výzkum
Webový
výzkum
survey)
techniky
(pop-up
Vzhledem k tématu výzkumného projektu prezentovaného v této studii
se v následujících oddílech věnuji internetovému panelovému výzkumu a také
internetové variantě skupinových diskusí (focus groups).
72
2.4.2.
Aplikace
mechanismů
panelového
výzkumu v prostředí internetu
Zatímco
v klasickém
pojetí
výzkumu
patří
panelový
výzkum
mezi
takzvaná longitudinální šetření a od jiných typů klasických výzkumů se liší
především opakovanými dotazováními jednoho výběrového souboru, v případě
panelu uživatelů je panelem nazývána databázová aplikace, která v podstatě
může
disponovat
Společnosti
nelimitovaným
provozující
počtem
výzkumné
panely
registrovaných
mají
respondentů.
k dispozici
základní
sociodemografické údaje a další data charakterizující registrované uživatele 35.
Ta se týkající především zvyklostí, postojů a podobných informací vhodných
pro využití především ve výzkumu trhu.
Internetové panely, pro něž se ustálil termín online access panel, jsou
konstruovány následujícími postupy:
•
rekrutace prostřednictvím tazatelské sítě – telefonické dotazování
nebo osobní dotazování
•
rekrutace
prostřednictvím
necíleného
oslovení
–
reklamou
a
direct-mailingovými akcemi, které vyzvou respondenta, aby se do
panelu zaregistroval
•
reprodukce - současní respondenti doporučují další uživatelům
stát se členy (tato činnost je honorována podobným způsobem
jako za participaci na šetření).
35
Bližší info k panelovým výzkumům je možné získat v knize „Researching social and economic
change – the use of households panel studies“ (Rose 2000) a v „ The Anonymus Elect – Market Research
Through Online Access Panels“ (Postoaca 2006).
73
Obrázek 11: Vstupní strana internetové panelové aplikace, 2007,
zdroj: výzkumná agentura NMS
Obrázek zobrazuje úvodní stranu aplikace OnlinePanelu využitou v rámci
výzkumného projektu „Korupce a sociální spravedlnost“. Na úvodní straně
každé aplikace je stručné představení OnlinePanelu pro případné nové zájemce
včetně možnosti se zaregistrovat (registrační formulář obsahuje více jak 40
otázek převážně sociodemografických), dále je přes hlavní stránku umožněn
přístup k výzkumům pro již registrované členy. Nezbytnými informacemi jsou
také údaje o odměnách za výzkumy (katalog odměn) a informace o ochraně
dat (zejména dodržování standardů ESOMAR 36 a v rámci ČR zákona 101/2000
Sb., o ochraně osobních údajů).
36
Zdroj: www.esomar.org
74
Na základě údajů o jednotlivých uživatelích získaných úvodní registrací
je
možné
provádět
kvótní
výběry
v případě
marketingových
výzkumů
orientovaných na jednotlivé tržní segmenty. Celkově tak složení respondentů
v internetovém panelu nemusí být (a zpravidla nebývá vzhledem k různým
způsobům rekrutace respondentů) reprezentativní vzhledem k obecné populaci
a s ohledem na zjištění, že v roce 2006 bylo k internetu připojeno 40%
populace. Výhodou panelového výzkumu v prostředí internetu je také možnost
dohledat
vazbu
základním
mezi
souborem
podsoubory,
(pokud
to
např.
mezi
umožňuje
výběrovým
souborem
technologická
a
platforma
onlinepanelu, na kterém je prováděn výzkum 37). Právě možnost sledovat
množství parametrů základního souboru a srovnávat tato data se souborem
výběrovým (s poukazem na etické normy výzkumu) umožňuje prohloubení
znalostí o nevyšetřených částech populací základních souborů, což je důležité
vzhledem ke stále se snižujícímu počtu respondentů ochotných participovat na
výzkumných šetření.
Vhodnou aplikací panelového šetření dále mohou být výzkumy typu justin-time a různé specifické studie zejména v oblasti výzkumu trhu, které, jak již
bylo naznačeno v možnostech výběrových postupů, umožňují konstruovat na
úrovni charakteristik uživatelů sub-panely.
2.4.3.
Aplikace
focus
groups
prostřednictvím
internetu
Focus groups patří mezi nejčastěji používané metody kvalitativního
výzkumu. Probíhají
prostřednictvím
internetového prohlížeče
tak, aby se
účastníkem skupin, a to nejenom examinovaným respondentem, nýbrž i
moderátorem a dalšími zúčastněnými osobami, které mají možnost diskusi
pasivně přihlížet, mohl být kdokoli (ať už se nachází kdekoli), kdo má přístup a
patřičné oprávnění pro vstup.
Online
diskusní
skupiny
využívají
tři
typy
přístupu
a
pohledu
na
probíhající komunikaci:
37
Technologická platforma OnlinePanelu agentury NMS zatím neumožňuje sledovat i nevyšetřené
části souboru (stav k březnu 2007).
75
Interface moderátora: obrazovku, na které je vidět počet účastníků
skupiny, čas, moderační scénář a průběh diskuse.
Interface respondenta: na jeho obrazovce je vidět průběh diskuse a
seznam účastníků. Do diskuse je možné vstoupit kdykoli vložením textu do
příslušného okna.
Interface zadavatele: obrazovku, na které je vidět průběh diskuse;
zadavatel má možnost komunikovat s moderátorem a sledovat průběh diskuse.
Analogické rozhraní bez možnosti participace více respondentů je možné
využít i pro hloubkové rozhovory. Ve virtuálním studiu s moderátorem pak
diskutuje pouze jeden respondent.
Mezi výhody online focus groups patří:
•
geografická rozmanitost - online diskusních skupin se mohou
zúčastnit respondenti z jakéhokoli místa na světě. Toho častěji
využívají zadavatelé z firem teritoriálně rozprostřených
•
možnost použití nejenom vizuálů, ale i video a audio záznamů –
například pro testování reklamních konceptů.
Nevýhody online focus groups jsou:
•
míra
participace,
resp.
omezení,
která
přináší
forma
CMC
komunikace
•
nižší počet účastníků pro smysluplné vedení diskuse maximálně 8
respondentů
•
výměna informací prostřednictvím psaného textu je složitější a
časově náročnější
•
nižší míra spontánních reakcí.
[srov. Mann 2000]
76
2.4.4.
Využívání internetu ve světě a v ČR
V souvislosti s metodikou výzkumu internetu je nutné zmínit i limity
použití
internetového
skupinou
uživatelů
republice.
Skupina
výzkumu
internetu,
českých
v ČR,
resp.
uživatelů
které
nízkou
jsou
definovány
penetrací
internetu
je
specifickou
internetu
pak
velmi
v České
specifická
v porovnání s běžnou populací, například 85% lidí s vysokoškolským vzděláním
používá internet, a na druhé straně pouze 10% lidí se základním vzděláním
využívá toto médium.
Přestože podíl uživatelů internetu celosvětově stoupá, má podle statistik
přístup k internetu v Severní Americe 73% populace, v Evropě 49% populace
(v ČR 62% populace 38), v Asii 17% populace a v Africe 6% populace (blíže viz
následující
graf
Penetrace
internetu
ve
světě,
prosinec
2008 39).
Z toho
vyplývá, že mnoho zemí stále má problémy s internetovým pokrytím populace,
a to zejména tehdy, kdy mají být realizovány internetové výzkumy. Potenciální
respondenti,
kteří
nemají
přístup
k internetu,
se
významně
odlišují
od
uživatelů internetu. V případě neuživatelů internetu se jedná zejména o starší
populaci, skupiny s nižším vzděláním, nižším příjmem a o minority, které jsou
méně zastoupeny na internetu. Například podle zjištění Českého statistického
úřadu z roku 2008 je internet je nejpopulárnější mezi studenty (97% studentů
jsou uživatelé internetu), mladými lidmi ve věku 16–24 let (90%) a jednotlivci
s
vysokoškolským
vzděláním
(85%),
zatímco
nejméně
internet
používají
jednotlivci ve věku 75 a více let a jednotlivci se základním (10%) a středním
vzděláním bez maturity (36%).
Aby
se
strategie.
snížila
Například
chyba
pokrytí,
v případě
jsou
výzkumu
využívány
mobilních
různé
kombinované
telefonů
a
WAP
technologií (Parackal 2003) se výzkumníci snažili předejít tomuto vychýlení
38
39
Zdroj ČSÚ, 2008.
Zdroj www.internetworldstats.com, 2008.
77
a použili kombinovaný (v zahraniční literatuře též používaný termín hybridsurvey) přístup, kdy všechny vybrané jednotky byly na začátku osloveny
pomocí tištěného dopisu a byla jim dána na výběr možnost vyplnit dotazník
na internetu nebo požádat o zaslání klasického dotazníku na papíře.
Graf 1: Penetrace internetu ve světě, 2008
73%
Severní Amerika
60%
Austrálie/Oceánie
49%
Evropa
29%
Latinská Amerika
Blízký východ
23%
Asie
17%
Afrika
6%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
Zdroj: www.internetworldstats.com, prosinec 2008.
Specifika internetové populace v ČR
Nejnovější údaje o struktuře uživatelů internetu v ČR poskytuje Český
statistický úřad 40, který uskutečnil ve 2.čtvrtletí 2008 šetření „Využívání
informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci“ 41
na vzorku 9462 jednotlivců ve věku 16 a více let. 42
Použití internetu jednotlivci
62% populace ČR (5,5 mil. jednotlivců) ve věku 16 a více let někdy
použilo internet. 54% populace ve věku 16 a více let (4,8 mil. jednotlivců)
40
V roce 1999 byl realizován jeden z prvních průzkumů o využívání internetu v ČR agenturou IDC,
kde bylo zjištěno že k 1.7.1999 bylo v ČR celkem 292 000 uživatelů internetu, resp. osob, které se
v předchozích měsících alespoň jednou připojily k internetu. Nicméně agentura Median ve stejném roce
dospěla klasickým dotazníkovým šetřením k závěru, že v ČR je 5%, tedy 500 000 uživatelů internetu.
(zdroj: Brabec, Winter 2000:38-39).
41
Český statistický úřad (ČSÚ) uskutečnil v roce 2008 výběrové šetření o využívání informačních a
komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci, které vycházelo z modelového dotazníku
Eurostatu určeného pro členské země EU. Jednalo se o šesté periodické šetření navazující na šetření v letech
2007, 2006, 2005, 2004, 2003 a na pilotní šetření, které proběhlo v roce 2002. Šetření o využívání
informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci je realizováno v souladu s
Nařízením Rady EU č. 808/2004. Každoročně je šetření prováděno s výrazným finančním přispěním
Eurostatu. (zdroj: www.czso.cz)
42
Referenční období prezentovaných údajů je v případě domácností – 2.čtvrtletí 2006, v případě
jednotlivců – většinou poslední tři měsíce v období šetření.
78
jsou uživatelé internetu (jednotlivci, kteří použili internet v posledních třech
měsících). Počet uživatelů internetu v letech 2003 až 2008 výrazně vzrostl.
Zaznamenány byly značné rozdíly v používání internetu podle věku a vzdělání.
Nejvíce internet využívají osoby ve věku 16-24 let (90%) a jednotlivci s
vysokoškolským
vzděláním (85%). S přibývajícím věkem
počet
uživatelů
internetu klesá (nejméně internet používají jednotlivci ve věku 75 a více let a
jednotlivci se základním - 10% a středním vzděláním bez maturity - 36%).
81%
uživatelů
internetu
jsou
pravidelní
uživatelé
(tj.
používají
internet
alespoň jednou týdně; v přepočtu na celkovou populaci to znamená, že 47%
populace ve věku 16 a více let jsou pravidelní uživatelé internetu).
Jednou z nejčastějších aktivit na internetu je komunikace – v posledních
třech měsících použilo elektronickou poštu (e-mail) 88% uživatelů internetu.
Dalšími častými aktivitami jsou vyhledávání informací o zboží a službách (v
posledních třech měsících využilo 77% uživatelů internetu), vyhledávání služeb
týkajících se cestování a ubytování (44% uživatelů internetu) a prohlížení a
stahování on-line novin a časopisů (56% uživatelů internetu). 97% všech
studentů používá internet k přípravě do školy, resp. k vyhledávání informací v
souvislosti s formálním studiem.
V posledních dvanácti měsících nakoupilo přes internet 21% populace
ve věku 16 a více let. Nejčastěji nakupovaným zbožím (resp. službou) jsou –
elektronické vybavení, knihy, učebnice a časopisy, dále vstupenky a služby v
oblasti cestování a ubytování 43.
43
Další zjištění ČSÚ o využívání internetu v roce 2008 v ČR jsou:
48% domácností (2,06 mil.) v ČR je vybaveno osobním počítačem. 42% domácností (1,8 mil.) má
připojení k internetu. Vysokorychlostní připojení k internetu má 33% všech domácností v ČR. Počet
domácností vybavených osobním počítačem a připojením k internetu v letech 2003 až 2008 výrazně vzrostl.
Osobním počítačem bylo v roce 2008 vybaveno 48% domácností (2,06 milionu), což je oproti roku 2003
(24%) dvojnásobek. Nárůst vybavenosti internetem byl ještě výraznější. Ve 2. čtvrtletí roku 2008 mělo
internet 42%, v roce 2003 pouze 15% domácností. V letech 2003 až 2008 výrazně vzrostl počet
domácností s vysokorychlostním připojením k internetu. Vysokorychlostní připojení k internetu nad
nízkorychlostním připojením v domácnostech výrazně převažuje. Z domácností, které mají osobní počítač,
využívá možnost připojení k internetu 87% (v roce 2007 to bylo 81%, 2006 - 75%, 2005 - 64%, 2004 –
66%, 2003 - 62%). Mít počítač s připojením na internet se stává běžným standardem. Lepší je vybavenost
osobním počítačem i připojením k internetu u domácností se závislými dětmi (do 26 let) než u domácností
bez závislých dětí. Připojení k internetu má 67% domácností se závislými dětmi a 27% domácností bez
závislých dětí. Nejvíce jsou osobním počítačem a připojením k internetu vybaveny domácnosti v Praze
(59% domácností má PC, 56% má připojení k internetu). Osobním počítačem jsou nejméně vybaveny
domácnosti v Libereckém kraji (36% domácností má osobní počítač), internet je nejméně rozšířen v
Olomouckém a Libereckém kraji (33% domácností má internet). V letech 2003 až 2008 se výrazně měnil
způsob připojení domácností k internetu. V roce 2008 je nejrozšířenějším typem bezdrátové připojení (WiFi, WLAN) k internetu (31% domácností s internetem je připojeno prostřednictvím Wi-Fi či WLAN). Velmi
výrazně klesl počet domácností připojených přes pevnou telefonní linku (dial-up) – tento způsob připojení
využívá 14% domácností s připojením k internetu (r. 2003 – 82% domácností připojených k internetu, 2004
– 69%, 2005 – 63%, 2006 – 35%, 2007 – 18%). Ve srovnání s rokem 2007 klesl podíl připojení
79
Počet uživatelů internetu od roku 2003 výrazně vzrostl (viz následující
graf). V roce 2008 tvořil podíl uživatelů internetu v populaci 16+ poprvé v
historii ČR nadpoloviční většinu (54%).
Graf 2: Procentuální podíl uživatelů internetu podle pohlaví a
věku v ČR, 2008
% podíl z celkového počtu jednotlivců v dané skupině
78
58
49
44
54
4145
31
28
Celkem
16 +
Muži
16+
60
50
42
38
25
74
54
60
35
69
54 56
56
47
40
35
23
Ženy
16+
4Q 2003
8290
16-24
2Q 2006
25-34
2Q 2007
35-44
45-54
33
21 25
11
55-64
6
2 34
65+
2Q 2008
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 2003, 2006,
2007, 2008 (N=9462)
Pozn.: za uživatele internetu je považován jednotlivec, který použil internet v posledních
třech měsících (šetření proběhlo ve 2.čtvrtletí 2008).
Z mezinárodního srovnání neplynou pro Českou republiku příliš pozitivní
zprávy (viz následující graf). Přestože se v ČR podíl domácností s připojením k
internetu průběžně zvyšuje, stále jsme z hlediska připojení domácností k
internetu
na
chvostu
Evropy. Za
průměrem
EU
27
(60%
domácností
s
připojením k internetu) zaostává ČR o celých 14 procentních bodů (46%). Za
ČR jsou pouze nejnověji přistoupivší Bulharsko a Rumunsko, spolu s nimi jižní
státy Řecko a Kypr. Za nejrozvinutějšími (z hlediska podílu domácností
připojených k internetu) státy severozápadní Evropy zaostáváme o téměř 40
prostřednictvím ADSL, které bylo v roce 2007 nejrozšířenějším typem připojení (r. 2004 – 4% domácností s
připojením k internetu, 2005 – 5%, 2006 - 14%, 2007 – 26%, 2008 – 22%). V absolutních číslech počet
domácností připojených prostřednictvím ADSL stále mírně stoupá, jiné typy připojení se však rozšiřují
rychleji, podíl ADSL proto klesá. Masivní nárůst vysokorychlostního bezdrátového připojení zastínil i připojení
k internetu přes rozvody kabelové televize, jehož podíl v domácnostech ve srovnání s rokem 2007 mírně
klesl (r. 2005 – 10% domácností s připojením k internetu, r. 2006 – 19%, 2007 – 23%, 2008 – 22%).
(zdroj: www.czso.cz)
80
procentních bodů. Ve vybavení domácností internetem se výrazně projevují
rozdíly mezi severem a jihem Evropy.
Graf 3: Procento domácností s připojením k internetu srovnání ČR
a ostatní země, 2008
86%
Nizozemsko
Švédsko
84%
Norsko
84 %
Dánsko
82%
80%
Lucembur sko
75%
Německo
Finsko
72%
71%
Spojené Království
69%
Rakousko
EU 15
64%
63 %
Ir sko
62%
Francie
60%
EU 27
Malta
59%
Slovinsko
59%
Slo vensko
58%
Estonsko
58%
53%
Lotyšsko
Španělsko
51%
Litv a
51%
Maďar sko
48%
Po lsko
48 %
Itálie
47%
Por tuga lsko
4 6%
Česká Republika
46%
Kypr
43%
31%
Řecko
Rumunsko
Bulharsko
30%
25%
Pozn.: Procento domácností - podíl na celkovém počtu domácností, kde alespoň jeden
člen je ve věku 16 až 74 let.
Zdroj: Eurostat, ČSÚ, 2008.
81
2.5. Příklady kombinace výzkumných metod
V druhé části práce představuji příklady užití kombinace výzkumných
přístupů a metod sběru dat. Na začátku je stručný historický exkurz, kde
představuji dva dnes již klasické výzkumné projekty (Lazarsfeldův Marienthal a
Mertonův
War
Bond
Drive),
krátce
zmíním
další
čtyři
projekty
rovněž
využívající nové metody či jejich kombinaci, na kterých jsem participovala.
Dva z těchto čtyř projektů mají ráz nekomerčního výzkumu, a uvádím také dva
projekty z vlastní praxe ve výzkumu trhu. Podrobně pak prezentuji výzkumný
projekt Sociální spravedlnosti, včetně ukázek konkrétních analýz. U každého
z projektů také uvádím jeho zařazení v kontextu typologie používané v této
práci (TYP II až TYP IV).
82
2.5.1.
Stručné představení příkladů kombinace
výzkumných přístupů a metod
Ve
kvalitativního
výzkumné
a
praxi
kvantitativního
nalézáme
mnoho
výzkumného
příkladů
přístupu.
kombinace
V této
souvislosti
uvádím dva již klasické příklady využití integrovaného výzkumu – Marienthal 44
a War Bond Drive.
2.5.1.1.
Marienthal
–
Plně
kombinované
víceproudé
kombinované
uspořádání (TYP IV A4)
V letech 1931-1932 Paul Lazarsfeld, Marie Jahodová a Hans Zeisel
uskutečnili
kombinovaný
výzkum
v městě
Marienthal,
kde
po
uzavření
textilních továren v letech 1929-1930 byla většina lidí bez práce. (Inspirací pro
provedení výzkumu takového rozsahu byly zejména výzkumy Charlese Bootha
o Londýně a jeho obyvatelích a Middletown manželů Lyndových.)
Výzkumníci
použili kombinaci více metod např. zúčastněného pozorování (v komunitě žili
cca 120 dní), exaktního měření (např. měřili rychlost chůze nebo počet
zastávek na hlavní třídě u mužů a žen), studia úředních, obchodních i osobních
dokumentů (např. sbírali údaje o měsíčních příjmech rodin nebo využili
slohové práce na téma „Co bych si přál/a k vánocům?“ žáků z Marienthalu a
žáků z okolních vesnic pro porovnání hodnoty dárků). Využili rovněž záznamy
o jídelníčku rodin, např. záznamy matek o svačinách, které dávaly dětem do
školy a i porovnání statistik obchodníků o množství různých druhů prodaného
zboží na počátku období masové nezaměstnanosti a před ní. Analyzovali i
existenciální výpovědi zoufalých nebo apatických mužů a jejich manželek.
Výstupem práce je typologie rodin – rodiny rezignované, zlomené, zoufalé a
apatické. [srov. Jeřábek dle Schenk 2003]
2.5.1.2.
War Bond Drive – Sekvenční víceproudé kombinované výzkumné
uspořádání (TYP IV A2)
Druhým příkladem využití metod je výzkum „War Bond Drive“, který
provedl R. K. Merton spolu s P. Kendallovou v roce 1943 ve výzkumné dílně
44
Dalším příkladem použití integrovaného výzkumu je dnes již klasický výzkum William Foot Whyta
„Street Corner Society“ uskutečněný v roce 1936 (blíže viz Whyte 1984: 42 -63).
83
princentonského projektu výzkumu rozhlasu.
R. K. Merton zkoumal, jak
populární rozhlasová komentátorka přiměla Američany k masovému nákupu
válečných
obligací
v průběhu
kampaně,
která
měla
pomoci
zmobilizovat
finanční prostředky potřebné pro válečnou výrobu ve Spojených státech.
Výsledky výzkumu byly publikovány v roce 1946 v knize „Mass Persuasion“.
Studie je založena na obsahové analýze moderátorkou přednesených apelů
(zkoumány
byly
přepisy
vystoupení
moderátorky
z průběhu
celodenního
vysílání), na stovce hloubkových rozhovorů s osobami, které poslouchaly
zkoumaný program (metoda 3-4 hodinových focused interview s těmi, kteří si
objednali
obligace,
a
také
s těmi,
kteří
pořad
poslouchali,
ale
obligace
neobjednali) a na 978 standardizovaných rozhovorech s náhodně vybranými
respondenty ze stejné oblasti, v níž bylo provedeno kvalitativní
šetření.
Z hlediska užití metod byla „provedena podrobná obsahová analýza přepisu
vystoupení
moderátorky
kategorizace
apelů,
z průběhu
které
celodenního
hlasatelka
vznášela
vysílání.
Na
základě
k posluchačům,
byly
formulovány hypotézy o předpokládaném typu reakcí posluchačů. Druhým
krokem výzkumného týmu bylo provedení jednoho sta detailních hloubkových
rozhovorů založených na metodě „Focused Interview“…bylo vybráno 75 osob ze
seznamu
těch,
kteří
telefonovali
svou
objednávku
válečných
obligací
newyorské pobočce CBS…a bylo vybráno 25 osob z různých sídel v okolí New
York City, kteří si obligace neobjednali. Rozhovory, které trvaly obvykle 3-4
hodiny, byly uskutečněny v domácnostech respondentů….V 65 případech byly
respondenti dotazováni ještě jednou, buď aby byly jejich výpovědi doplněny,
nebo aby byly verifikovány závěry, které výzkumníci odvodili z jejich odpovědí.
…Kvalitativní evidenci získanou rozborem stovky případů se rozhodli testovat
pomocí
rozsáhlejšího
standardizovaných
standardizovaného
rozhovorů
s cílem
šetření…Bylo
ověřit
několik
uskutečněno
klíčových
978
hypotéz
formulovaných na základě předchozí kvalitativní výzkumné akce.“ (Jeřábek
1997:119-123). Výsledkem práce je zjednodušeně řečeno rozdělení posluchačů
do čtyř skupin vzhledem ke zkoumané situaci – predisponovaní posluchači
s úmyslem nakoupit obligace, ovlivnitelní posluchači bez úmyslu nakoupit,
neutrální s úmyslem nakoupit a nepřipravení (citově nezaangažovaní) bez
úmyslu koupit obligace. [srov. Jeřábek 1997]
84
Následuje krátké představení čtyř výzkumných projektů, na kterých
jsem
osobně
v uplynulých
letech
participovala:
online
výzkumný
projekt
September 11th, kombinovaný výzkumný projekt Členství ČR v EU, masová
média,
interpersonální
komunikace
a
utváření
veřejného
mínění,
a
dva
kombinované komerční výzkumné projekty Telefonní operátor a nabídka služeb
pro klienty a potenciální klienty a výzkum Finanční instituce a spokojenost
klientů s úvěrovým procesem.
2.5.1.3.
„September 11th“ – Sekvenční víceproudé výzkumné uspořádání
(TYP II B1)
Mezinárodní internetový komunikační výzkum, který shromáždil data od
více než dvou a půl tisíce respondentů z České republiky i z celého světa,
vznikl spontánně 11. září 2001 v reakci na teroristické útoky na americká
města New York a Washington. Jeho cílem bylo zachytit prostřednictvím
internetu bezprostřední reflexi této mimořádné události v postojích a chování
lidí na celém světě. Použití online výzkumu v tomto případě – bezprostřednost
reakcí a několik jazykových verzí, bylo jedinou výzkumnou možností, jak
výzkum v tak krátkém časovém úseku uskutečnit (online sběr dat byl spuštěn
13. září).
Události 11. 9. 2001 se významně, bezprostředně a okamžitě dotkly
všech lidí na celém světě. Výzkumným záměrem bylo zjistit, dříve než
respondenti
zapomenou
nebo
než
budou
ovlivněni
ve
svých
výpovědích
prostředky masové komunikace, jaké byly první okamžité reakce lidí na
události 11. září a jaké bylo jejich komunikační chování. Údaje o způsobu a
frekvenci osobní elektronické komunikace v takové mimořádné situaci, jakou
byly události 11. září, jsou do značné míry unikátní a mohou tedy sloužit k
budoucímu
srovnání
s
výsledky
jiných
internetových
nebo
i
klasických
komunikačních výzkumů (blíže viz Veisová, Jeřábek 2001).
V souvislosti s událostmi z 11. září 2001 jsem společně s prof. Hynkem
Jeřábkem a výzkumnou agenturou NMS připravila mezinárodní internetový
výzkum postojů a komunikačního chování. Výzkum byl spuštěn 13. 9. 2001 ve
třech
jazykových
adresách:
verzích
(anglické,
www.nms.cz/usa/en
české
a
německé)
www.nms.cz/usa/cz
na
internetových
www.nms.cz/usa/de.
Dotazník s 41 otázkami vyplňovali respondenti sami na internetu a vyplněný
85
jej odesílali na uvedené internetové stránky. Data byla shromažďována na
serveru pod příslušnou adresou 45.
Současně 12. září agentura MEDIAN zrealizovala telefonický výzkum
(CATI) na české populaci na stejné téma, jakým se zabýval náš dotazník.
V prosinci téhož roku stejný dotazník, který byl použit online byl využit také
v rámci
telefonického
výzkumu,
tentokrát
v Hong-Kongu
na
vzorku
520
respondentů (blíže viz Veisová, Jeřábek, Chung 2002).
Obrázek 12: September 11th - Sekvenční (postupné) víceproudé
výzkumné uspořádání TYP II B1
PROUD 2
Kvantitativní
PROUD 3
Kvantitativní
CATI výzkum
Online výzkum
CATI Výzkum
MEDIAN Česká republika
NMS Česká republika
Hong Kong
PROUD 1
Kvantitativní
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace závěrů
Meta
Inference
45
Výsledky shrnující odpovědi 1577 respondentů z prvního týdne po události jsme prezentovali 21.
9. 2001 na mezinárodní konferenci Světové organizace pro výzkum veřejného mínění WAPOR v Římě,
rozsáhlejší výsledky vycházející z kompletních údajů od 2578 respondentů jsme shrnuli v referátu na
regionální konferenci WAPOR ve Varšavě 11. 11. 2001.
86
Problémy našeho výzkumu byly první reakce a emoce lidí, kteří se
dozvěděli o útocích, a modely jejich komunikačního chování. Výsledkem bylo
překvapující odhalení pokračující důležitosti osobní mezilidské komunikace pro
zkoumanou "internetovou populaci". 99 % odpovídajících diskutovalo tyto
události s jinými lidmi, přáteli a příbuznými, 90 % z nich po dobu jedné hodiny
nebo déle a 66 % z celého souboru po celý zbytek dne. Respondenty byli
většinou Češi (2090 respondentů), ale získali jsme také 488 vyplněných
dotazníků od cizinců z mnoha zemí světa. 59 % našeho souboru tvoří muži a
41 % jsou ženy. Respondenti jsou mladí, nadprůměrně vzdělaní lidé. Téměř
všichni (95 %) používají počítače ke komunikaci.
Neměli
jsme
tedy
reprezentativní soubor, ale i přesto jsme použili metodu „survey analysis“.
Nejdůležitější pro generalizující výpovědi jsou opakované odpovědi vzájemně
se výrazně lišících podpopulací, jak ukazuje následující tabulka (blíže viz
Jeřábek, Veisová, Chung, kapitola 7 „The Use of Elaboration for an Analysis of
September 11th On-line Data“, in Jeřábek, Soukup, 2008).
Tabulka 5: Primární zdroj informací o útocích 11. září v USA – porovnání
tří výzkumů (Hong Kong, Česká republika, Online populace)
Jak se lidé dozvěděli o
událostech 11.září?
Televizní vysílání
Osobní kontakt
Porovnání různých souborů
Hong Kong
92,2
Česká republika
63,9
Online
33
14,2
20
1,5
(osobní + telefonní kontakt)
Telefonní kontakt
1,9
Rozhlasové vysílání
2,7
21
16
Internet
0,6
0,9
12
0
0
33
Jiné (včetně neví)
1,0
0
33
Celkem
100
100
100
Email
17
Nejpřekvapivějším zjištěním pro nás bylo, že druhé místo v důležitost
získání informací o událostech 11.září byla osobní komunikace, v rámci Online
populace, právě v době internetu a dalších mobilních komunikací. Toto se však
nepotvrdilo pro Asii v online výzkumu (kde pouze 6% se dozvědělo z osobního
kontaktu o útocích), a neplatí to ani v telefonickém dotazování v Hong Kongu,
a vysvětlení je prosté – různá časová pásma -
útoky nastaly v 9 ráno v New
Yorku, v 15 hodin odpoledne v Evropě a v 21 hodin večer v Hong Kongu.
87
Nicméně
televize
byla
u
všech
tří
různých
subpopulací
nejdůležitějším
primárním zdrojem informací o událostech.
2.5.1.4.
Členství ČR v EU, masová média, interpersonální komunikace a
utváření veřejného mínění – TYP IV A2
Výzkum
46
probíhal ve dvou proudech: kvalitativní proud – provedeny
skupinové diskuse focus groups a kvantitativní proud – osobní dotazování
CAPI. Blíže viz schéma výzkumného projektu.
Obrázek 13: Členství ČR v EU, masová média, interpersonální
komunikace
a
utváření
veřejného
mínění
-
Sekvenční
(postupné)
víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2
PROUD 2
Kvantitativní
(CAPI)
PROUD 1
Kvalitativní
Focus Groups
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace
závěrů
Meta
Inference
46
Výzkum byl financovaný GAUK č. grantu 335/2003/A-SP/FSV.
88
V
první
polovině
roku
2003
proběhla
kvalitativní
výzkumná
fáze.
Výzkumný tým připravil a uskutečnil jeden pilotní a tři výzkumné řízené
skupinové rozhovory metodou "focus groups". Focus groups byly provedeny s
audionahrávkami a několika doplňkovými dotazovacími pomůckami. Nahrávky
byly přepsány a tvoří součást závěrečné zprávy, kterou výzkumný tým sepsal
a prezentoval v rámci semináře ISS FSV UK 47.
Ve
druhé
polovině
roku
2003
připravil
tým
na
základě
výsledků
kvalitativní výzkumné fáze dotazník pro standardizované rozhovory v rámci
analytické výzkumné fáze. Počátkem listopadu 2003 výzkumný tým provedl
pilotáž navrženého dotazníku a připravil definitivní verzi pro hlavní šetření,
které proběhlo v době od 15.11. do 15.12.2003. Celkem bylo uskutečněno
1028 rozhovorů na kvótně vybraném souboru respondentů reprezentativním
pro
populaci
dospělých
obyvatel
(15-70
let)
České
republiky
(sběr
dat
agentura MEDIAN). Sběr dat byl proveden formou osobního dotazování s
využitím počítače CAPI, což umožnilo prezentovat vizuálně respondentům také
jeden
z
dotazů
připravených
v
kvalitativní
fázi.
Respondenti
vybírali
z
barevných obrázků ten, který podle jejich mínění nejlépe představuje jejich
vztah k EU. Výsledky předložili studenti magisterského semináře v podobě
seminárních prací ke konci zimního semestru 2003/2004. Použití research
designu ve formě sekvenčního modelu v případě výzkumu postojů k EU,
pomohlo lépe zformulovat okruhy pro kvantitativní výzkum na základě analýzy
skupinových diskusí.
2.5.1.5.
Telefonní operátor a nabídka služeb pro klienty a potenciální
klienty – plně kombinované víceproudé výzkumné uspořádání TYP IV A4
Následující
část
popisuje
výzkumný
projekt
realizovaný
pro
telekomunikačního operátora působícího v ČR 48 v roce 2006 agenturou pro
47
Výzkumná zpráva: "Mladí lidé a EU. Postoje ke vstupu do Evropské unie a procesy jejich
utváření." (Young People and EU. Atitudes towards the Entry to the European Union and Proceses of their
Formation) z prosince 2003. V září 2003 Hynek Jeřábek, Eva Veisová a Jana Filová prezentovali výsledky
výzkumu na 56. výroční mezinárodní konferenci Světové asociace pro výzkum veřejného mínění WAPOR. a
byly publikovány ve sborníku referátů z konference na CD-ROM.
48
Jméno telekomunikační firmy i celého výzkumného projektu je nutné v souladu s obchodními
podmínkami utajit.
89
výzkum
NMS 49.
trhu
potenciálních
klientů
Cílem
výzkumu
telekomunikačního
bylo
zjistit
operátora
postoje
stávajících
a
k
produktům
a
jeho
službám. V případě stávajících klientů je k dispozici opora výběru - seznam
předplatitelů služby, v případě potenciálních klientů je k dispozici pouze přesně
vymezená lokalita, kde operátor služby nabízí (jedná se o nabídku služeb
prostřednictvím tzv. kabelové sítě – nabízeny služby televizní, telefonní a
připojení k internetu). Kombinací metod jsme se pokusili snížit chybu pokrytí
(blíže viz následující schéma výzkumného projektu).
Obrázek 14: Telefonní operátor a nabídka služeb pro klienty a
potenciální
klienty
–
plně
kombinované
víceproudé
výzkumné
uspořádání TYP IV A4
PROUD 1
Kvalitativní
Focus Groups
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace
závěrů
PROUD 2
Kvantitativní
Telefonické
dotazování (CATI)
PROUD 3
Kvantitativní
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace závěrů
Meta
Inference
49
Vývojem a současnou situací na poli sociálního výzkumu a výzkumu veřejného mínění, včetně
seznamu agentur působících v oblasti sociologického výzkumu, výzkumu veřejného mínění a
marketingového výzkumu v ČR, se zabývá například publikace „Výzkumy stranických preferencí, jejich
uplatnění ve společnosti a jejich kvalita“ (srov. Krejčí 2003, Krejčí 2004).
90
Na počátku byl proveden výzkum formou skupinových diskusí (focus
groups), kde došlo k testování nového konceptu produktu. Jednu skupinovou
diskusi tvořili klienti, a druhou potenciální klienti, resp. neklienti. Klienti byli
rekrutování prostřednictvím seznamu předplatitelů služby, a neklienti byli
rekrutování prostřednictvím externích spolupracovníků (rekrutantů), přičemž
hlavním
rekrutačním
kritériem
bylo
místo
bydliště
respondenta
v oblasti
působení telekomunikačního operátora (zpravidla konkrétní ulice a konkrétní
čísla domů v různých městech ČR). Výstupem skupinových diskusí byla určitá
doporučení pro úpravu testovaných produktů. Jednotlivé produkty pokrývaly
nabídku služeb v oblasti telefonní, televizní a internetové. V druhé fázi byl
proveden
kvantitativní
výzkum
a
to
formou
osobního
a
telefonického
dotazování. V případě zákazníků bylo provedeno dotazování osobně u té části
zákazníků, u kterých nebyl k dispozici telefonní kontakt a rovněž tato metoda
umožnila
vizuálně
testovat
upravenou
produktovou
nabídku.
Zákazníci
s telefonním kontaktem (mobilní nebo pevné telefonní číslo) byli osloveni
metodou CATI – telefonické dotazování s počítačem. V případě nezákazníků,
resp. potenciálních klientů bydlících v přesně vymezené lokalitě, bylo využito
tříkrokové metody dotazování (kontakt formou návštěvy v místě bydliště bez
předchozí domluvy se v minulých projektech neosvědčil a to zejména z důvodu
velmi
nízké
kontaktováni
návratnosti).
lidé
telekomunikační
na
V prvním
ulici
operátor
kroku
procházející
nabízí
své
byli
tazateli
centrem
služby.
agentury
daného
Oslovení
lidé
města,
byli
NMS
kde
následně
dotazováni na lokalitu bydliště, a v případě, že spadali do oblasti, kde jsou
nabízeny služby zadavatele, byli požádáni o sdělení svého telefonního čísla, a
byla jim sdělena bližší instrukce k výzkumu včetně informace o drobné odměně
za další participaci na výzkumu. Ve druhém kroku byly na ulici získané
telefonní kontakty prověřeny a v případě kladného vyhodnocení, bylo těmto
osobám
(respondentům)
nabídnuta
možnost
osobního
rozhovoru
v respondentem zvoleném čase a místě (bydliště, kavárna apod.). Ve třetím
kroku proběhl osobní rozhovor s dotazníkem. Výstupem této kvantitativní fáze
výzkumu
(celkem
bylo
získáno
telefonním
a
osobním
dotazováním
679
rozhovorů) bylo nastavení parametrů testovaných produktů, a informace o
potenciálu každého produktu mezi
stávajícími
a potenciálními
zákazníky.
Testování kapacity kvantitativními technikami ukázalo, že nejmenší možnosti
rozvoje má nabídka telefonních produktů (zájem má pouze 18%), o televizní
nabídku má zájem třetina (33%) a největší zájem je o produkty internetové
91
(49%), o které má zájem téměř polovina ze všech, kteří o pořízení nových
služeb uvažují. Proto doporučení směřovala k zaměření se na dopracování
internetové nabídky produktů, která má největší nákupní potenciál. Důležitá
bylo rovněž porovnání stávajících klientů a neklientů, kde data jasně ukázala,
že mnohem větší potenciál prodeje služeb je rozšíření služeb stávajícím
klientům než těm, kteří služby tohoto telekomunikačního operátora zatím
nevyužívají. (Toto zjištění je zřejmě spojeno s důvěrou/nedůvěrou v tohoto
poskytovatele, kdy ti, kteří již některou službu využívají – telefon, televizi
nebo internet – mají
většinou pozitivní zkušenost s operátorem, a jsou
ochotnější doobjednat si další produkty.) Například v případě otázky, zda
respondenti uvažují o pořízení internetových služeb od tohoto operátora, 31%
stávajících
klientů
uvažuje,
a
pouze
25%
neklientů
uvažuje
o
tomtéž.
V případě pořízení například telefonních služeb se ukázal stejný trend – o
pořízení služby uvažuje 28% klientů, a 17% neklientů. Přínos kombinace
technik
v tomto
vytvoření
výzkumu
konkrétní
je
jednoznačný
produktové
nabídky,
–
skupinové
která
byla
diskuse
následně
umožnily
testována
v kvantitativním výzkumu (s tím, že například ve společnosti telefonního
operátora
byl
vytvořen
větší
tým
odborníků
pro
produktovou
nabídku
internetových služeb oproti službám telefonním), a rovněž se ukázalo jako
vhodné použití telefonického i osobního dotazování, kde se získaly reakce
stávajících i potenciálních klientů, přičemž výsledky zadavatele překvapily –
tedy, že větší potenciál mají nové služby u stávajících klientů než u klientů
nových. Kombinací výzkumných přístupů a metod jsme tak eliminovali chybu
pokrytí a získali detailní pohled na téma výzkumu.
2.5.1.6.
Finanční instituce a spokojenost klientů s úvěrovým procesem –
Sekvenční víceproudé kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2
V případě výzkumu pro nejmenovanou finanční instituci 50 bylo cílem
výzkumu zjistit spokojenost klientů zadavatele ale i klientů dalších finančních
institucí
s úvěrovým
procesem.
Výzkum
byl
agenturou
NMS
proveden
dvoufázově. V první fázi bylo provedeno 7 hloubkových rozhovorů s klienty
finančních
institucí, kteří
čerpají
úvěr
–
jednalo
se
zpravidla
o
vysoce
postavené manažery či finanční manažery ve firmách (5 rozhovorů s klienty
50
Jméno finanční instituce a podrobnosti k tématu výzkumu je nutné v souladu s obchodními
podmínkami utajit.
92
zadavatele,
2
rozhovory
s klienty
konkurenčních
institucí 51).
finančních
Rozhovory byly polostrukturované, cílem bylo popsat průběh získání úvěru
včetně i neúspěšných pokusů o získání dalších úvěrů, kromě právě čerpaného.
Analýza
hloubkových
rozhovorů
stanovila
několik
okruhů
týkajících
se
úvěrového procesu, které bylo dále třeba ověřit v kvantitativním výzkumu
(jednalo se například o rozsah požadovaných dokumentů při žádání o úvěr, o
délku doby schvalování, parametry smlouvy, tedy aspektů probíhajících na
začátku
úvěrového
procesu,
dále
o
spokojenost
s frekvencí
a
rozsahem
předkládaných průběžných dokumentů, a také o spokojenost s pracovníkem
vyřizujícím úvěr apod.). Protože cílovou skupinu můžeme jednoznačně nazvat
jako exkluzivní (top manažerskou), není možné tuto skupinu pro kvantitativní
šetření oslovit běžným způsobem (telefonicky, či osobně), byla jako vhodnější
metoda
zvolena
technika
online
výzkumu
kombinovaná
s telefonickým
52
voláním . Na emailové adresy manažerů a finančních manažerů byla zaslána
emailová zpráva s aktivním odkazem na online výzkum, kde je možné dotazník
vyplnit (jako motivace pro vyplnění dotazníku byla vyhlášena soutěž o dárek –
luxusní psací souprava). Zároveň byla manažerům nabídnuta možnost, pokud
do určitého termínu neodpoví, provést výzkum formou telefonického rozhovoru
s operátorem výzkumné agentury, který do online dotazníku sám vyplní
odpovědi respondenta, které získá při telefonickém rozhovoru (respondent si
také emailem mohl zvolit, kdy si přeje, aby ho operátor kontaktoval).
51
Respondenti byli za 1,5 hodinové rozhovory finančně odměny. Výše finanční odměny
kompenzovala jejich finanční ztrátu způsobenou poskytnutím rozhovoru.
52
Nízkou návratností ve výběrových šetření a snižující se ochotou participovat na výzkumech se
zabývá například Jindřich Krejčí v článku „Problém nízké návratnosti výběrových dotazovacích šetření“.
(srov. Krejčí 2006)
93
Obrázek 15: Finanční instituce a spokojenost klientů s úvěrovým
procesem – Sekvenční víceproudé kombinované výzkumné uspořádání
TYP IV A2
PROUD 1
Kvalitativní
Hloubkové rozhovory
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace
závěrů
PROUD 2
Kvantitativní
Online výzkum
PROUD 3
Kvantitativní
Telefonické dotazování
(CATI)
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace závěrů
Meta
Inference
94
Přibližně 70% respondentů vyplnilo dotazník samostatně online, a 30%
využilo
možnosti
vyplnit
dotazník
s telefonním
operátorem.
Celkem
bylo
získáno 205 odpovědí od manažerů, které posloužily k nastavení parametrů
pro
nové
úvěrové
produkty
-
například
se
jednalo
o
zjištění,
že
95%
dotazovaných by uvítalo, pokud by jim finanční instituce předložila vyplněné
vzory vstupních dokumentů, zatímco formát formulářů vstupních dokumentů,
který se zdál jako problematický v hloubkových rozhovorech, se v online
výzkumu ukázal jako takřka bezproblémový – 89% formát formulářů vyhovuje.
Podobně se ukázalo, že doba, která zabere příprava vstupních dokumentů
požadovaných finanční institucí, je nepřiměřená pouze pro 11% manažerů.
Přestože se jedná o manažery, u nichž se dá předpokládat nedostatek času,
v případě
odpovědí
přednost?“
na
většina
otázku
(82%)
„Jakému
odpověděla,
způsobu
že
sjednání
osobnímu
byste
dal/a
jednání,
16%
prostřednictvím internetu a 2% telefonickému sjednání. V případě tohoto
projektu bylo provedení úvodní kvalitativní fáze formou hloubkových rozhovorů
nezbytnou součástí, protože zadání bylo velice široké – zjistit spokojenost
s úvěrovým
procesem
a
navrhnout
parametry
ke
zvýšení
spokojenosti.
Následné kvantitativní šetření bylo provedeno tak (online, CATI), aby se získal
co největší vzorek v dané cílové skupině. Výsledná zjištění z obou fází pak
posloužila pro úpravu úvěrových produktů a ty jsou nyní nabízeny danou
finanční institucí.
Ve čtyřech výše uvedených projektech jsem stručně prezentovala reální
kombinace výzkumných přístupů a metod, včetně zařazení do používané
typologie kombinací. V následující části se podrobněji věnuji projektu výzkumu
Sociální spravedlnosti, kde uvádím konkrétní příklady důsledků kombinace
metod na výsledky.
95
2.5.2.
Podrobné
představení
příkladu
kombinace metod v rámci výzkumného projektu
Sociální spravedlnosti (ISJP)
Podrobněji se budeme problematice kombinování metod focus groups,
osobního
a
online
dotazování
věnovat
na
konkrétním
příkladu
výzkumu
Sociální spravedlnosti, kde sleduji problematiku vnímání korupce, v rámci
mezinárodního projektu International Social Justice Project (ISJP) 53.
Projekt kombinuje tři metody – skupinové diskuse (focus groups 54),
osobní
dotazování
a
internetový
výzkum 55.
Následující
schéma
popisuje
vzájemný vztah jednotlivých částí výzkumného projektu Sociální spravedlnost
a jejich ukotvení ve vztahu k prezentované problematice.
53
Projekt ISJP je realizovaném z Výzkumného záměru Rozvoj české společnosti v Evropské unii:
výzvy a rizika. Výzkumný záměr společně řeší Fakulta sociálních věd a Filosofická fakulta Univerzity Karlovy,
na Institutu sociálních studií je pod vedením doc. Hynka Jeřábka prováděn projekt Spravedlnost a sociální
soudržnost jako předpoklady rozvoje české společnosti, ve spolupráci s Humboldt Universität Berlin.
Výzkum rámcově zmapuje na základě analýz diskursu spravedlnosti a nespravedlnosti a dalších
empirických metod soudobou škálu spontánních i institucionalizovaných forem a typů neodpovědnosti,
krácení práv, nadřazování, stigmatizace, vylučování, odsuzování i předsudečného vidění. Tomuto záběru
bude odpovídat teoretické zaměření výzkumu otázek spravedlnosti i reflexe důsledků nespravedlnosti pro
sociální soudržnost české společnosti.
(http://veda.fsv.cuni.cz/vyzkumny_zamer/vz_2005/vz_RCS_dilci_ukoly_anotace.html#sss)
Fáze výzkumu zároveň jsem rovněž využila při vedení Výzkumných kolokvií v zimním semestru
2005 (metoda focus groups) a v letním semestru 2007 (metoda online výzkumu) na ISS FSV UK.
Používány v tomto projektu jsou čtyři zdroje dat – kvantitativní soubory: IJSP Osobní dotazování 2006 „Sociální spravedlnost“, ISJP Internetové dotazování 2007 - „Korupce a sociální spravedlnost“ a ISSP Osobní
dotazování 2006 - „Role vlády“; kvalitativní data - ISJP Focus groups 2005 – „Sociální spravedlnost“.
Schéma vývoje tohoto kombinovaného výzkumného projektu je v Příloze č. 11.
Bližší informace o projektu ISJP jsou uvedeny v Příloze č. 12 a na na www.isjp.de, Kluegel. Mason,
Wegener „Social Justice and Political Change – Public Opinion in Capitalist and Post-Communist States. 1995
: 321-331.
54
Pilotáž focus groups proběhla 8. 11. 2005 (4 respondenti) a 10. 11. 2005 (7 respondentů ) v
Praze. Poté byly provedeny celkem 3 skupinové diskuse (jedna v Teplicích a dvě v Praze), kterých se
zúčastnilo celkem 27 respondentů.
Skupinová diskuse v Teplicích proběhla dne 22. 11. 2005 a zúčastnilo se jí 9 respondentů. V Praze
se uskutečnily obě diskuse dne 28. 11. 2005. První se konala za přítomnosti 8 a druhá 10 respondentů.
55
Internetový výzkum byl proveden ve výzkumném panelu OnlinePanel, kde jsou registrováni
uživatelé internetu, kteří se chtějí účastnit průzkumů. Registrace do OnlinePanelu a následná účast na
výzkumech je odměňována body, které je možné směnit za zboží z katalogu.
Online výzkum proběhl v březnu 2007 v rámci výzkumného kolokvia Spravedlnost (LS 2007, ISS
FSV UK) a kromě autorky disertační práce měly možnost připravit otázky a získat tak data od uživatelů
internetu také studentky FSV UK.
96
Obrázek
(International
16:
Social
Výzkumný
Justice
projekt
Project)
Sociální
–
spravedlnost
Sekvenční
víceproudé
kombinované výzkumné uspořádání TYP IV A2
PROUD 1
Kvalitativní
Focus Groups
PROUD 2
Kvantitativní
(Face-to-Face výzkum)
PROUD 3
Kvantitativní
Online dotazování
(Onlinepanel)
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 1
Konceptualizace
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 4
Formulace závěrů
Fáze 2
Empirická fáze
Metodologická
Fáze 3
Empirická fáze
Analytická
Fáze 4
Formulace
závěrů
Meta
Inference
97
Samotnému
hlavních
témat
zahájení
prezentovaného
mezinárodního
výzkumu
projektu
sociální
předcházel
spravedlnosti
rozbor
metodou
sekundární analýzy dat (analýzu provedly studentky výzkumného kolokvia pod
vedením doc. Tučka v letním semestru 2005, ISS FSV UK) a na základě těchto
zjištění a dalších vyhodnocení jsme v kolokviu v zimním semestru 2005 56
provedly skupinové dotazování focus groups (označeno jako Proud nebo Fáze
1).
Scénář
skupinových
diskusí
vznikl
na
základě
rozboru
dosavadní
problematiky a témat zkoumaných v projektu ISJP. Český tým se rozhodl
revidovat historicky daný dotazník pro osobní dotazování a získat tak nové
poznatky o vnímání fenoménu
spravedlnosti
v české společnosti.
Cílem
skupinových diskusí bylo soustředit se na to, jak hlavní témata dotazníku
vnímají respondenti – zda rozumí tématům a otázkám řešeným v hlavním
dotazníku), a tedy kromě hlavních témat (chudoba, bohatství, obecné vnímání
spravedlnosti, příjmová ne/rovnost, diskriminace, péče o domácnost a péče o
seniory ad.) jsme se věnovaly tématu korupce, které podle našich předpokladů
a
vzhledem
ke
ne/spravedlnosti
57
společenskému
klimatu
v ČR
může
ovlivňovat
vnímání
a domnívaly jsme se, že téma korupce mělo být zařazeno do
ISJP osobního dotazování. Nevěděly jsme, jaké reakce můžeme z diskusí
očekávat, nicméně skutečnost předčila naše očekávání a téma korupce se stalo
v diskusích nejživějším a obsahově nejzajímavějším. Provedly jsme analýzy
výzkumných zjištění všech sledovaných témat a výstupem focus groups (i
56
Kolokvium absolvovaly studentky magisterského cyklu pod vedením autorky disertační
práce.
57
V roce 1999 provedla Transparency International (sběr dat realizovala agenta GfK Praha)
kvantitativní šetření populace ČR zaměření na identifikaci korupčního prostředí, v němž 21% dotázaných
uvedlo, že dává úplatky.
Téma korupce v ČR bylo zkoumáno v šetření z roku 1999 „Sociální nerovnosti a
spravedlnost“. Respondenti tehdy vyjadřovali míru souhlasu s tvrzením „Aby se člověk dostal nahoru, musí
být zkorumpovaný“. Souhlas vyjádřilo asi 36 % dotázaných, necelých 23 % zvolilo možnost „ani souhlas,
ani nesouhlas“ a zhruba 34 % vyjádřilo nesouhlas. Téměř 8 % respondentů zvolilo možnost „nemohu
rozhodnout“.
V roce 2002 CVVM ve výzkumu „Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky“
respondenti odpovídali na otázku, jak je podle nich v ČR rozšířena korupce mezi politiky. Že je velmi
rozšířená se domnívalo 51 % dotázaných, 30 % potom uvedlo, že je podle nich rozšířena částečně.
CVVM provedlo šetření v roce 2005 „Diskuse občanů o politických tématech, představy o
vlivech na rozhodování politiků“, kde zjišťovalo, nakolik podle lidí určité faktory ovlivňují politiku. Výzkum
ukázal, že občané ČR považují korupci za nejsilnější faktor, který se na rozhodování politiků podílí.
Ve výzkumu, který provedl v roce 2002 CESES, vyjádřilo své přesvědčení o vysoké míře
korupce ve společnosti 77 % dotázaných.
Transparency International od roku 2003 provádí v 69 zemích světa včetně ČR šetření s
názvem Globální barometr korupce. Podle výsledků tohoto výzkumu z roku 2005 považuje většina Čechů
vliv korupce na politiku za velký. ČR také patří do skupiny zemí, v nichž za poslední rok zaplatilo 11 % - 30
% z celkového počtu dotázaných úplatek. Nejzkorumpovanější instituce a sféry podle tohoto šetření
představují policie, politické strany, soudnictví a parlament. [zdroj: Transparency International 2006]
98
kolokvia) pak byla zpráva z focus groups Sociální spravedlnost, která byla
vydána malým nákladem v roce 2006 na ISS FSV UK 58.
V dubnu 2006 se v Praze sešel mezinárodní tým ISJP projektu (zástupci
Německa, Maďarska, Izraele a Chile), který diskutoval o podobě nového
mezinárodního dotazníku ISJP pro osobní dotazování. Výsledkem této pracovní
schůzky a na základě analýz z focus groups bylo zařazení otázky zkoumající
míru korupce u veřejných činitelů do hlavního dotazníku ISJP pro následující
sběr dat. Data z osobního dotazování v ČR sebrala agentura SCaC v květnu
2006 na vzorku cca 1500 respondentů, přičemž sběr dat formou osobního
dotazování označujeme jako proud 2 (nebo fázi 2). (Ve stejném roce, tj. 2006
proběhl v ČR sběr dat mezinárodního projektu International Social Survey
Programme (ISSP) 59, ve kterém byly použity dvě otázky týkající se míry
korupce u veřejných činitelů/úředníků, které se svolením vedoucího týmu prof.
Petra Matějů jsou rovněž použity pro účely komparace v této disertační práci.)
Ve výzkumném proudu 3 proběhlo dotazování metodou online, přičemž
cílem bylo nejenom otestovat, zda online výzkum potvrdí zjištění o názorech
na korupci veřejných činitelů dosažených v předchozí fázi, ale také ověřit či
rozšířit další zjištění vzešlá z analýz skupinových diskusí. Výzkum online byl
proveden agenturou NMS na panelu uživatelů internetu. Dotazník pro online
sběr dat jsem sestavila spolu se studentkami výzkumného kolokvia na ISS FSV
UK (letní semestr 2007). Sběr dat v internetovém prostředí proběhl v březnu
2007 a výzkumný tým získal cca 1700 odpovědí. Výsledky online výzkumu jsou
porovnávány s kvalitativním a kvantitativním výzkumným proudem.
2.5.3.
Důvody pro užití kombinace focus groups,
osobního a online dotazování
Český tým ISJP se rozhodl předem „historicky“ daný nástroj sběru dat,
kterým byl dotazník osobního dotazování z počátku devadesátých let podrobit
určité
revizi
a
zároveň
ověřit
validitu
uplatněného
konceptu
studia
58
Předběžná zjištění z focus groups jsem prezentovala na mezinárodním setkání týmu ISJP na
Humboldt Universitě v Berlíně v prosinci 2005, a další příspěvek „Corruption as a Potential Source of Feeling
of Injustice“ jsem přednesla na mezinárodní konferenci „11th International Social Justice Conference Social Justice in a World of Change: Interdisciplinary Approaches“ v Berlíně v srpnu 2006.
59
Bližší informace na www.issp.org.
99
spravedlnosti v českém prostředí. Nově jsme přidali do celkového research
designu výzkumu sociální spravedlnosti metody skupinových diskusí a online
výzkumu. Cílem použití skupinových diskusí bylo zjistit, co si lidé v České
republice nejčastěji asociují se spravedlností (v pilotáži skupinových diskusí se
ukázalo, že se jedná o korupci, a přitom téma korupce nebylo v mezinárodním
dotazníku
vůbec
zařazeno,
a
tedy
doposud
nevstupovalo
do
analýzy
spravedlnosti v českém kontextu). Online výzkum měl dva hlavní cíle –
otestovat, zda se v názorech na „citlivé“ téma, jakým korupce bezesporu je,
liší od sebe běžná a internetová populace (a to zejména z pohledu různých
metod – dotazování s tazatelem versus dotazování bez tazatele), a jaká je
validita odpovědí na otevřené otázky týkající se korupce v online výzkumu.
2.5.4.
Porovnání
spontánních
výpovědí
respondentů dle metod focus groups a online
dotazování
Tato část se věnuje porovnání výpovědí respondentů ze skupinových
diskusí a v otevřené otázce v online výzkumu. Nejdříve se podívejme na
analýzu skupinových diskusí 60.
Ve skupinových diskusích lze nalézt dělení korupce na dva typy:
o
lehčí
korupce,
bonboniéry,
kterou
káva,
představují
alkohol,
ale
drobné
také
dárky
známosti
jako
či
např.
přímluva
kamaráda,
o
tvrdší korupce, kde hrají roli větší finanční obnosy či hmotnější
dary.
Nicméně v online výzkumu se ukázalo, že lidé jsou si vědomi, že i
drobné dárky (káva, bonboniéry apod.) jsou korupčním jednáním, neboť
takový způsob jednání uvedli jako příklad korupce v rámci otevřené otázky.
Můžeme
tedy
říci,
že
zatímco
v rámci
osobní
skupinové
diskuse,
tedy
komunikace tváří v tvář, toto jednání „zlehčují“ a označují jako lehkou korupci,
60
Podrobnější analýza výpovědí respondentů ze skupinových diskusí a online výzkumu je uvedena
v příloze č. 9.
100
v případě komunikace zprostředkované počítačem (CMC komunikace) toto
jednání řadí na úroveň korupce bez zásadnějšího zlehčování.
Online 61: „Já osobně jsem se s korupcí nesetkal, pokud není za korupci
považován balíček kávy který moje maminka vždy brala sebou na lékařská
vyšetření :-) 62. I když by se dalo říci, že kávou to začíná ...“ 63
Online: „Já osobně se nejvíc setkávám s korupcí ve zdravotnictví, i když
přinesete třeba jen kafe nebo bonbonieru hned se na Vás lidi koukaj jinak a
ochotněji.“
Petr
FG2:
„V
podstatě
bych
asi
teda
jako
vynechal
ty
peníze,
samozřejmě, že hrajou vekou roli, ale spíš ty známosti…. To je neskutečný.
(…) Třeba výběrový řízení, to se říká už tak strašně dlouho, že se budou dělat,
no jo, ale když pan tajemník v podstatě řekne, podívejte se, tamhleten barák,
já mám firmu, která by ho zateplila, tak všichni v podstatě sednou na zadek,
že jo, pan tajemník v podstatě že jo, dostane provizi z toho, že v podstatě, já
nevím, zateplení baráku že jo stálo 2 miliony, dává se 10 %, dá mu 30 % …“
Gábina FG1: „No tak já, podle mě tohle je lehká jako. To není – dokud
to není finanční úplatek, tak mi to nepřijde tak hrozný, když dáte někomu jako
poděkování bonboniéru, kytičku, nebo i tu lahvinku něčeho dobrýho, pokud to
teda není Courvoiser za šestnáct stovek, tak to už je jako něco lepšího…“
Vojtěch
FG1:
„Otázka je, jestli já mám na kytičku za stovku a někdo
má příjem čtvrt miliónu měsíčně, tak pro něj ta částka, z mé strany stovka,
pro něho je deset tisíc korun. Takže on považuje tu lahvinku za pět tisíc korun
že jako normální…“
Dotazník pro online výzkum byl připraven na základě dotazníku ISJP,
který byl použit v rámci face-to-face dotazování, a rovněž na základě subtémat korupce diskutovaných v rámci provedených focus groups.
Respondenti OnlinePanelu neznali skutečný název výzkumu (Korupce a
spravedlnost), ale výzkum byl uveden jako průzkum „názorů na různé oblasti
života“ (blíže viz dotazník pro OnlinePanel v příloze č. 5).
61
Označení citací „online“ znamená autentické odpovědi respondentů v otevřené otázce v online
výzkumu, označení FG jsou autentické citace ze skupinových diskusí (focus groups) – číslo za FG označuje
různou skupinu focus groups.
62
Použití tzv. „pozitivního smajlíka“ v této odpovědi má zřejmě sloužit jako naznačení běžnosti
situace – ve smyslu „vždyť to všichni známe…“.
63
Citace z focus groups a online výzkumu označené uvozovkami jsou autentické včetně hovorového
stylu, emotikonů, chyb v interpunkci či dalších mluvnických pochybení.
101
Na otevřenou otázku zjišťující jakoukoliv zkušenost s korupcí 64, která je
analyzována
odpovědělo
v porovnání
celkem
540
s výpověďmi
z focus
respondentů
(33%)
groups,
v online
z celkových
1663,
výzkumu
přičemž
65
konkrétní zkušenost s korupcí vepsalo 447 respondentů (27%) . Otevřená
otázka byla formulována tak, aby vzbudila v respondentech dojem, že je
jednou z velmi důležitých a že jejich odpovědi jsou nepostradatelné. Zároveň
byli respondenti opět ujištěni o zachování důvěrných informací.
64
Pojem Korupce (lat. corrumpere - zmařit, zkazit, uplácet, podplácet) není jednotně definován, ale
v širším, anglosaském pojetí je nejrozšířenější definice, jejímž autorem je Joseph Nye: “Chování, které se
odchyluje od ”formálních povinností” veřejné role pro soukromé (osobní, rodinné nebo skupinově
orientované) zájmy, pro finanční nebo statusový zisk, a dále jakékoliv chování, které porušuje pravidla za
účelem zvýšení soukromého vlivu.” Korupci lze charakterizovat jako zneužití postavení spojené s porušením
principu nestrannosti při rozhodování, motivované snahou po zisku. (blíže viz Ministerstvo vnitra ČR 2005)
65
Zajímavým zjištěním je skutečnost, že ve výzkumu Transparency International z roku 2000 na
otázku, zda respondent dává úplatky, odpovědělo kladně 21% respondentů. [Frič 2000] Tento údaj přibližně
odpovídá procentu těch, kteří v otevřené otázce v online výzkumu uvedli zkušenost s korupcí (27%, NMS
2007).
102
Uvedená tabulka uvádí srovnání oblastí výskytu korupce a to ve dvou
metodách – metodou focus groups a metodou online výzkumu. Tabulka
srovnává oblasti výskytu z pohledu přímé a nepřímé zkušenosti s korupcí –
rozdělila jsem zážitky s korupcí na přímé, tj. takové, které daný respondent
uvedl jako své vlastní, které sám nebo jeho blízcí příbuzní prožili, a na zážitky
nepřímé, tj. takové, které slyšel od známých, v médiích apod. Kategorie
nepřímé zkušenosti má ovšem dvě varianty, které nelze žádnou metodou
odhalit (problém „snímání“ korupce vzhledem k citlivosti tématu) – nakolik se
jedná
skutečně
o
zážitek
někoho
jiného
a
nakolik
o
zážitek
vlastní
prezentovaný jako cizí (obvykle formulace typu „od známých vím…“, „slyšel
jsem, že…“ apod.).
Tabulka 6: Oblasti výskytu korupce – a její vnímání v kvalitativní
(focus groups) a kvantitativní výzkumné fázi (OnlinePanel)
Focus groups
OnlinePanel
otevřená otázka
(N=447)
Oblasti výskytu korupce
A
Přímo66
B
Nepřímo
C
Přímo
(četnosti)
D
Nepřímo
(četnosti)
Zdravotnictví
Ano
Ne
Ano *
(32)
Ano
(78)
Policie (autoškoly)
Ano
Ano
Ano
(22)
Ano**
(88)
Státní správa
Ne
Ne
Ano
(2)
Ano
(13)
Místní samospráva
Ano
Ano
Ano
(20)
Ano
(73)
Školství
Ano
Ano
Ano
(8)
Ano
(68)
Politika
Ne
Ano
Ne
Ano
(1)
Soudy
Ne
Ne
Ano
(1)
Ano
(9)
Ano
Ano
Ano
(2)
Ano
(22)
Ne
Ne
Ne
Ano
(6)
E
Popsané
oblasti
(pořadí)
Podnikání,
stavebnictví
Sport
obchod
-
25%
(1.-2.)
25%
(1.-2.)
4%
(6.)
21%
(3.)
17%
(4.)
1%
(9.)
2%
(7.-8.)
6%
(5.)
2%
(7.-8.)
100%
OnlinePanel
uzavřená
otázka
(N=1202)
F
Podíl těch, kteří
mají zkušenost
(pořadí)
68%
(1.)
58%
(2.)
53%
(3.)
52%
(4.)
50%
(5.)
42%
(6.)
31%
(7.)
nebylo
zařazeno
nebylo
zařazeno
(Zdroj: FG: FSV UK 2005; Online: NMS 2007)
*nejčetnější přímá zkušenost byla zaznamenána v oblasti zdravotnictví,
kde 32 respondentů uvedlo konkrétní přímou zkušenost s korupcí. Z toho
můžeme usuzovat, že zdravotnictví je také oblastí, v níž korupce je nejvíce
běžná či nejčastěji přijímaná („lidé se jí nestydí přiznat“).
66
Přímo = přímá vlastní zkušenost s korupcí; nepřímo= zkušenost s korupcí zprostředkovaná přes
jinou osobu (známí, přátelé apod.).
103
**nejčetnější nepřímá zkušenost je ve sféře policie, kdy 88 respondentů
v otevřené
otázce
popsalo
nepřímou
zkušenost
(„slyšel/a
jsem,
že…“)
s korupčním chováním v souvislosti s policií (nejčastěji se jedná o řešení
dopravních přestupků). Jak tedy můžeme interpretovat tato dvě zjištění?
Zdravotnictví a policie jsou oblasti, kde je zkušenost respondentů s korupcí
nejčastější, ale zásadně se odlišuje nahlížení respondentů, resp. vnímání
respondentů na obě sféry – korupci ve zdravotnictví respondenti přiznají
častěji
než
korupční
chování
v oblasti
jednání
s policií. Otevřená
otázka
použitá ve výzkumu typu CASI (dotazování bez asistence tazatele) poskytuje
detailnější zjištění než případná uzavřená otázka ptající se na oblasti výskytu
korupce.
Zeptáme-li se respondentů v online výzkumu uzavřenou otázkou „Ve
kterých oblastech a jak často jste se Vy osobně nebo blízký člen Vaší rodiny
někdy setkal s korupcí?“ (v tabulce sloupec F), dostaneme následující pořadí
od nejčastější po nejméně častou oblast: zdravotnictví, policie, státní správa,
místní samospráva, školství, politika a soudy. Položíme-li však otevřenou
otázku „Budeme moc rádi, pokud nám svými slovy napíšete Váš zážitek s
korupcí – nebo příhodu, kterou jste o korupci – úplatcích slyšeli od svých
známých. Téma korupce je pro nás velmi důležité, a budeme Vám vděčni za
jakoukoliv odpověď.“ 67 a zanalyzujeme-li odpovědi, zjistíme, že pořadí oblastí
dle četnosti zaznamenaných odpovědí se změní: na prvních dvou místech
zůstává zdravotnictví a policie, na třetí místo se ze čtvrtého místa přesune
místní samospráva, na čtvrté místo z pátého školství, na páté místo (mimo
původní kategorie) se dostává nová oblast a to podnikání/obchod, na šesté
místo státní správa (původně byla třetí), na sedmém až osmém místě jsou
soudy a oblast sportu (nově zařazena) a na posledním devátém místě je oblast
politiky (původně na šestém místě).
Interpretovat výsledky lze dvěma způsoby – buď tak, že uzavřená
otázka obsahující nabídku oblastí je různě interpretována (tedy, že např.
respondent vybere oblast politiky, ale poté svůj příspěvek o korupci věnuje
místní samosprávě), a nebo tak, že prostě jsou oblasti, o kterých se např.
v médiích mluví jako o korupčních, mezi takové oblasti patří politika, a proto
je respondenti označí (zde lze říci, že jsme nalezli konkrétní příklad prvku
stability v rámci korupčního klimatu, jak o něm hovoří Frič 2001).
67
Nejdřív byly v dotazníku položeny uzavřené otázky na korupci, a poté otevřená otázka.
104
2.5.5.
Specifika
otevřených
otázek
v online
výzkumu
Analýza otevřených otázek v online výzkumu (výzkum bez asistence
tazatele) ukázala dvě specifika této metody. V prvním případě byla objevena
speciální kategorie „Osobně jsem se s korupcí nesetkal/a“, kterou je možno
zaznamenat díky textu, který vpisují sami respondenti do neomezeně velkého
okénka v dotazníku (velikost okénka se přizpůsobuje automaticky množství
textu, které respondent vypisuje). Ve druhém případě se ve vzorku online
respondentů
objevila
část
lidí,
kteří
uvedli
sebe
sama
na
pozici
„korumpovaných“ resp. těch, kterým jsou nabízeny úplatky, které, jak sami
uvádějí,
nepřijímají
(takové
jednání
samozřejmě
nebylo
ve
skupinových
diskusích respondenty zmíněno, a proto je vhodné kombinovat metody s a bez
asistence tazatele).
2.5.5.1.
Speciální kategorie – osobně jsem s korupcí nesetkal/a, ale…
Online: „osobně jsem se s korupcí nesetkala, ale slyšela sem o korupci u
dopravní policie, konkrétně při řešení překročení rychlosti“
Online: „Osobně jsem se s ní nesetkala ale od známých vím, že hodně
úplatků berou lékaři. Ať je to za příslib operace v dřívějším termínu či úplatek
za porod císařským řezem apod.“
2.5.5.2.
Korupce z pohledu „mocných“
Online: „byla jsem požádána o to,abych dala lepší známku ve školenedala jsem“
Online: „Jelikož jsem veřejný činitel tak z praxe mohu říct, že téměř
každý druhý občan jej bezostyšně nabízí, jako by to byla běžná věc. Vůbec si
neuvědomují, že mě tímto chtějí podplatit.
Když odmítnu tak se cítí dotčeni.
Úplatek jsem nikdy nevzal, protože se považuji za slušného člověka.“
Online: „Jelikož pracuji jako policista byl jsem mnohokrát požádán,
abych za úplatek nekonal tak jak bych měl. Velice často se s tímto setkávám u
105
podnapilých řidičů, kterým hrozí zákazy řízení motorových vozidel. Lidé si
většinou uvědomují, že nabízení úplatku je trestné, proto přímou nabídku
použijí zřídka, jedná se většinou o náznaky.“
Online: „jsem učitelka a několikrát jsem zažila, když rodiče chtěli pro
své dítě za úplatu lepší vysvědčení, smazání prohřešku a zlepšení známky z
chování.“
Online: „Pred jednanim komise o verejne zakazce me byl nabidnut
uplatek v podobe luxusni sedaci soupravy“
Tabulka 7: Zkušenost s korupcí a typy odpovědí respondentů dle
metody sběru dat – focus groups a OnlinePanel, 2007
Metoda
Směr korupce
Korumpující
Korumpovaný
(osoba, která dává úplatek)
(osoba, která přijímá úplatek)
Ano
Ano
přímo
nepřímo
(přímá zkušenost)
(„můj známý/á přijal/a úplatek“)
Ano
Ano
přímo
nepřímo
(přímá zkušenost)
(„můj známý/á přijal/a úplatek“)
Focus groups
OnlinePanel
přímo
(„ale nikdy jsem úplatek
nepřijal/a“)
(Zdroj: FG:FSV UK 2005; Online: NMS 2007)
Tabulka ilustruje již zmíněné charakteristiky CASI výzkumů – online
výzkum
rozšířil
poznatky
o
zkušenosti
s přímou
korupcí
z pohledu
korumpovaného. Pro sdělení zkušeností s korupcí z pozice korumpovaného je
vhodná kombinace metod focus groups a onlinepanelu – v případě focus
groups
je
uveden
zprostředkovaný
případ
dokončené
korupce,
zatímco
v případě online výzkumu je možno objevit přímou osobní zkušenost pohledem
korumpovaného, ovšem vždy pouze jako případ nedokončené korupce („nikdy
jsem úplatek nepřijal/a“). Přitom výsledky kvantitativního výzkumu ukazují, že
72%
dotazovaných
odpovědělo,
že
bývají
požádáni
o
pomoc
v případě
106
důležitých
rozhodnutí
ve
prospěch
konkrétního
člověka.
V případě,
kdy
respondenti mají říci, zda mají zkušenost s korupcí jako korumpující, jsou
výsledky u obou metod podobné a respondenti se nezdráhají korupci přiznat.
(zdroj: ISJP online výzkum 2007).
2.5.6.
Porovnání vzorku respondentů osobního a
online dotazování
Kvantitativní
výzkum
čerpá
ze
tří
datových
souborů:
IJSP
Osobní
dotazování 2006, ISJP Internetové dotazování 2007 a ISSP Osobní dotazování
2006 68.
ISJP
osobní
mezinárodního
dotazování
dotazníkového
bylo
šetření
se
provedeno
zaměřením
v roce
na
2006
v rámci
výzkum
Sociální
spravedlnosti (zde byla zařazena jedna uzavřená otázka na míru korupce u
veřejných činitelů), ISJP internetové dotazování v roce 2007 obsahovalo kromě
dalších uzavřených otázek na korupci, které vycházely z výzkumu ISSP a
z analýz skupinových diskusí, i další například otevřené otázky ke zkušenosti
s korupčním chováním (byly představeny v předchozím oddíle). ISSP osobní
dotazování
v roce
2006
probíhalo
v rámci
mezinárodního
projektu,
a
obsahovalo celkem dvě stejné uzavřené otázky týkající se korupce u veřejných
činitelů (úředníků) 69.
Porovnáme-li
dvě zkoumané
skupiny respondentů
ISJP
osobního a
internetového dotazování, zjistíme, že z hlediska struktury mužů a žen se
výrazně neliší 70 – v obou případech je o něco málo vyšší poměr žen vůči
mužům (60:40).
Obě skupiny se však výrazně liší z hlediska věkové struktury – věková
struktura respondentů v OnlinePanelu přibližně odpovídá věkové struktuře
uživatelů internetu v populaci, tzn. soubor respondentů ISJP online výzkumu je
výrazně mladší – 73% tvoří lidé ve věku do 34 let (ve výzkumu face-to-face je
68
IJSP Osobní dotazování 2006 - „Sociální spravedlnost“ v rámci projektu ISJP, N=1482, 2006,
Sběr dat SCaC, zadavatel ISS FSV UK.
ISJP Internetové dotazování 2007 - „Korupce a sociální spravedlnost“, N=1670, 2007, Sběr dat
NMS, zadavatel autorka disertace.
ISSP Osobní dotazování 2006 - „Role vlády“ v rámci projektu ISSP, N=1199, 2006, Sběr dat SCaC,
zadavatel SoÚ AV ČR.
69
Autorka disertace od roku 2005 participuje na projektech ISJP, není členkou projektu ISSP.
70
Datové soubory, se kterými je pracováno, tj. datový soubor osobního dotazování v rámci
výzkumu ISJP (IJSP F2F), online dotazování (ISJP online) a datový soubor osobního dotazování ISSP (ISSP
F2F) byly pro některá porovnání souborů převáženy na populaci (k převážení blíže viz Příloha č. 8). Pokud
jsou analýzy prováděny na převážených datech, je tato skutečnost uvedena v nadpisu grafů „převážené
datové soubory“.
107
to 26%). To, že je skupina uživatelů internetu výrazně mladší koresponduje i
s obecnou charakteristikou této populace. Přesto názory na některé otázky,
kromě míry korupce u veřejných činitelů, jsou u odlišně dotazovaných skupin,
jak uvidíme dále v textu, podobné.
Graf 4: Porovnání struktury respondentů – muži/ženy – dle
metody sběru dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum
2007
m už -online
40%
žena - online
60%
m už - f2f
43%
žena - f2f
57%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
Zdroj: ISJP osobní dotazování 2006 (N=1482), ISJP online výzkum 2007 (N=1663)
Graf 5: Porovnání věkové struktury respondentů dle metody
sběru dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum 2007
F2F
8%
do 24
35%
18%
25 - 34
38%
17%
35 - 44
15%
17%
45 - 54
7%
20%
55 - 64
65 a vice
Online
4%
18%
1%
Zdroj: ISJP osobní dotazování 2006 (N=1482), ISJP online výzkum 2007 (N=1663)
108
2.5.7.
Porovnání odpovědí na uzavřené otázky
v osobním a online dotazování
V této
části
porovnávám
odpovědi
na
uzavřené
otázky
v online
a
osobním dotazování 71.
Srovnání kvantitativních údajů ISJP online výzkumu (2007) s ISJP a
ISSP face-to-face výzkumem (2006) v rámci tématu korupce je možné na
otázce „Podle Vašeho názoru, kolik veřejných činitelů je v České republice
zapleteno do korupce? 72“. Rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi v rámci třech
sledovaných výzkumů (test chí-kvadrát) ukazují na to, že lidé dotazování
v rámci výzkumu ISSP jsou shovívavější k míře korupce u veřejných činitelů
(85% se domnívá, že jsou zapleteni do korupce), zatímco u ISJP osobního
dotazování je to 96% (rámci face-to-face dotazování se oněch 96% domnívá,
že jsou někteří (34%), docela hodně (47%) a téměř všichni (15%) zapleteni
do korupce v ČR), a u online dotazování 95% (jsou veřejní činitelé zapleteni
do korupce - někteří 18%, docela hodně 50% a téměř všichni 27%). Potvrdila
jsem tedy, že zjištění získaná výzkumy typu CASI poskytují jiná („pravdivější“)
zjištění než výzkumu za asistence tazatele, v tomto případě osobní dotazování
s tazatelem.
71
Výsledky dalších uzavřených otázek z online výzkumu jsou uvedeny v příloze č. 10.
Otázka je převzata z anglického originálu dotazníku ISSP „And in your opinion, about how many
public officials in /country/ are involved in corruption?“ (Almost none, A few, Some, Quite a lot, Almost all)
V české verzi výzkumu ISSP Role vlády byl použit částečně odlišně formulovaný český překlad (blíže viz
příloha č. 6 – Otázky z dotazníku ISSP 2006).
72
109
Graf
6:
Porovnání
názoru
na
poměr
veřejných
činitelů
zapletených do korupce dle tří převážených datových souborů: ISSP
osobní dotazování 2006, ISJP osobní dotazování 2006, online výzkum
2007
Online dotazovaní častěji než
lidé dotazování osobně uvádí,
že veřejní činitelé jsou
zapleteni do korupce.
9%
ISSP F2F
ISJP Online
ISJP F2F
27%
téměř všichni
15%
30%
docela hodně
50%
47%
46%
někteří
18%
34%
14%
málo z nich
téměř žádný
3%
3%
1%
2%
1%
Zdroj: Převážené datové soubory - ISSP osobní dotazování 2006 (N=1199), ISJP osobní
dotazování 2006 (N=1375), ISJP online výzkum 2007 (N=1579)
Rozdíly však nejsou mezi odpověďmi u dvou populací zkoumaných
dvěma
různými
metodami
u
čtyř
sedmi-položkových
baterií
používaných
v rámci projektu ISJP: příčiny chudoby, bohatství, důvody nespravedlnosti
a
důvody pro dosažení vysokého vzdělání.
Celkem
jsem
porovnáním
průměrů
(Independent
Samples
T-Test 73)
otestovala odlišnosti v hodnotách 28 položek (4 baterie) a pouze u 4 položek
(2 baterií) byl zaznamenán statisticky významný rozdíl v odpovědích mezi
online a F2F populací (zelenou barvou jsou v bateriích označeny položky, které
se neliší).
73
Výstupy z SPSS jsou uvedeny v příloze č.3 – T-testy.
110
Graf 7: Porovnání názoru na příčinu chudoby dle metody sběru
dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum 2007
Internetová a běžná populace
se neliší v názoru na zeleně
označené položky.
Online
F2F
2,89
nedostatek schopností a
talentu
2,99
2,97
prostě smůla, nedostatek
štěstí
2,91
2,22
špatná morálka a opilství
2,66
2,23
nedostatečná snaha
samotných chudých
2,61
2,78
předsudky a diskriminace vůči
některým skupinám v ČR
3,24
2,64
nedostatek stejných
příležitostí
2,67
2,61
špatný hospodářský systém
2,64
Zdroj: ISJP osobní dotazování 2006 (N=1412, 1446, 1444, 1434, 1427, 1422, 1409), ISJP online
výzkum 2007 (N=1600, 1603, 1623, 1616, 1604, 1596, 1542)
Respondentům byla v obou typech výzkumů položena identická otázka:
„Jak často se podle Vás dnes v České republice objevují následující příčiny
chudoby?“ Zajímá nás, zda se tyto důvody objevují velmi často, často, občas,
zřídka nebo nikdy (1=velmi často až 5=nikdy). Respondenti internetové a
běžné populace se neliší v názoru na příčinu chudoby ve dvou ze sedmi
položek.
Shodný
názor
mají
tyto
rozdílné
populace
na
příčiny
chudoby
způsobené „smůlou, nedostatkem štěstí“, „špatnou morálkou a opilstvím“, „
nedostatečnou
snahou
samotných
chudých“,
„nedostatkem
stejných
příležitostí“ a „špatným hospodářským systémem“. Odlišují se, jak již bylo
řečeno, ve dvou důvodech příčin chudoby – „nedostatek schopností a talentu“
a „předsudky a diskriminace vůči některým skupinám v ČR“.
111
Graf 8: Porovnání názoru na příčinu bohatství dle metody sběru
dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum 2007
Online
F2F
2,18
schopnost či talent
2,44
2,49
štěstí
2,66
1,97
nepoctivost
2,22
2,40
2,50
pracovitost
1,64
dobré známosti a styky
1,90
2,16
lepší podmínky při vstupu do života
2,38
2,47
hospodářský systém, umožňující bohatým, aby nespravedlivě
vydělávali
2,36
výzkum 2007 (N=1613, 1603, 1601, 1609, 1610, 1585, 1544)
Respondentům byla v obou typech výzkumů položena otázka: „Jak často
se podle Vás dnes v České republice objevují následující příčiny bohatství
některých lidí?“ Zajímá nás, zda se tyto důvody objevují velmi často, často,
občas,
zřídka
nebo
nikdy
(1=velmi
často
až
5=nikdy).
Dotazovaní
z
internetové a běžné populace se neliší v názoru na příčinu bohatství ve dvou
ze sedmi položek. Stejný názor mají na důvody bohatství jako jsou „schopnost
či talent“, „nepoctivost“, „pracovitost“, „lepší podmínky při vstupu do života“ a
„hospodářský systém umožňující bohatým, aby nespravedlivě vydělávali“. Obě
skupiny rozlišují dvě příčiny bohatství – „štěstí“ a „dobré známosti a styky“.
112
Graf 9: Důvody nespravedlnosti dle metody sběru dat: IJSP
osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum 2007
Online
F2F
4,57
pro své náboženské smýšlení
4,68
3,77
proto, že jsem žena/muž
4,43
4,24
pro svůj sociální původ
pro svůj věk
kvůli oblasti,kraji, odkud pocházím
pro své politické přesvědčení
pro svou etnickou příslušnost
4,57
3,51
4,23
3,99
4,57
4,48
4,64
4,66
4,81
výzkum 2007 (N=1559, 1594, 1591, 1609, 1601, 1566, 1565)
Respondentům byla v obou typech výzkumů položena otázka: „Lidé se
občas v životě setkají s nespravedlností. Jak často jste Vy sám(a) pocítil(a) na
vlastní kůži nespravedlnost způsobenou následujícími faktory?“ Bylo to velmi
často, často, občas, zřídka nebo nikdy? (1=velmi často až 5=nikdy). Běžná a
internetová populace se neliší v názoru na důvody nespravedlnosti v žádné ze
sedmi dotazovaných položek.
113
Graf 10: Důležitost důvodů pro dosažení vysokého sociálního
postavení dle metody sběru dat: ISJP osobní dotazování 2006, ISJP
online výzkum 2007
Online
F2F
2,35
Sociální původ
2,46
1,66
Schopnosti a talent
1,68
1,72
Tvrdá práce a výkon
1,75
1,55
Mít správné známosti a styky
1,70
2,53
To, že je někdo muž či žena
2,68
2,73
Příslušnost k určité národnostní či
etnické skupině
2,83
1,97
Štěstí
1,90
výzkum 2007 (N=1598, 1608, 1597, 1600, 1595, 1575, 1567)
Respondentům byla v obou typech výzkumů položena otázka: „Níže je
uvedeno několik faktorů, které mohou být považovány za důležité pro dosažení
vysokého sociálního postavení. Označte prosím, jak důležitý je každý z nich
pro úspěch v naší dnešní společnosti.“ (1=velmi důležité, 2=spíše důležité,
3=spíše nedůležité, 4=zcela nedůležité). Běžná a internetová populace se
neliší
v názoru
na
důležitost
důvodů
pro
dosažení
vysokého
sociálního
postavení v žádné ze sedmi dotazovaných položek.
114
2.5.7.1.
Latentní struktury odpovědí – využití pro segmentování ve focus
groups
V rámci ISJP online výzkumu byly předloženy a testovány výroky o
korupci, které byly nově zkonstruovány právě pro online dotazování na základě
zjištění z analýzy focus groups. U každého ze šesti výroků měli respondenti
označit, zda s ním velmi souhlasí; spíše souhlasí; ani souhlasí, ani nesouhlasí;
spíše nesouhlasí nebo velmi nesouhlasí.
Vliv médií byl zkoumán dvěma výroky - zda média problém korupce
v ČR zveličují (s výrokem nesouhlasí 41%) a zda korupce zmíněná v médiích je
jen špičkou ledovce (s výrokem v tomto případě souhlasí 77% dotázaných).
Dále byl předložen výrok, že míra korupce je dnes vyšší, než byla před rokem
1989 – souhlasí 59% respondentů. S výrokem, že s korupcí nemá cenu bojovat
- korupce byla, je a bude – souhlasí 31%. S položkou, že korupce je záležitost
současné generace, která zažila dobu před rokem 1989, a v budoucnu korupce
téměř nebude žádná, souhlasí pouze 8%. A posledním testovaným výrokem je,
že míra korupce v ČR je ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi zhruba
stejná – souhlasí 25% dotazovaných online uživatelů.
V následující
části
prezentuji
výsledky
analýz
latentních
struktur
odpovědí a typologie respondentů. Jejich cílem je identifikovat postojové typy.
Z hlediska kombinace metod je pak získaná typologie využitelná kupříkladu při
přípravě vzorkování a segmentování fokusních skupin, což umožní efektivnější
porovnání skupin z hlediska určitých sociodemografických demografických
skupin a jejich vlivu na vnímání zkoumaného fenoménu, v našem případě
korupce. Pro následující analýzu latentních dimenzí stojícími v pozadí baterií
sledovaných otázek používám metodou faktorové a clusterové analýzy, kdy
bylo použito převáženého datového souboru IJSP online výzkum – tj. data
převážená na populaci (Struktura obyvatel ČR, 2001 dle pohlaví a věku).
115
Graf
11:
„Míra
souhlasu
s výroky
týkajícími
se
názorů
na
korupci“, ISJP online výzkum 2007
Média problém korupce v Čes ké republice zveličují.
5%
Míra korupce je dnes vyš š í, než byla před rokem 1989.
11%
5%
0%
zcela souhlasím
spíše souhlasím
20%
17%
20%
32%
49%
30%
Korupce je záležitos t s oučas né generace, která zažila dobu před
6%
rokem 1989, v budoucnu korupce tém ěř nebude žádná.
2%
Míra korupce v ČR ve s rovnání s vys pělým i evrops kým i zem ěm i
je zhruba s tejná.
34%
28%
Korupce zm íněná v m édiích je pouze š pičkou ledovce.
S korupcí nem á cenu bojovat – korupce byla, je a bude.
19%
19%
29%
20%
24%
25%
4%
11% 5%
23%
33%
30%
9%
42%
34%
12%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100
%
ani souhlas, ani nesouhlas
spíše nesouhlasím
zcela nesouhlasím
Zdroj: ISJP online výzkum 2007 (N=1570, 1560, 1384, 1572, 1508, 1375)
Pomocí metody faktorové analýzy (rotované řešení Varimax) byly výroky
rozděleny do dvou skupin, resp. dvou faktorů 74, které jsem pojmenovala
následovně:
Faktor 1: Pragmatický optimismus (optimistický realismus)
14a. Média problém korupce v České republice zveličují.
14d. S korupcí nemá cenu bojovat – korupce byla, je a bude.
14e. Korupce je záležitost současné generace, která zažila dobu před
rokem 1989, v budoucnu korupce téměř nebude žádná.
14f. Míra korupce v ČR ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi je
zhruba stejná.
Faktor 2: Skepticismus
14b. Korupce zmíněná v médiích je pouze špičkou ledovce.
14c. Míra korupce je dnes vyšší, než byla před rokem 1989.
74
Faktorová analýza včetně rozšíření metodou Q-mode, rotace Varimax, Scree plot, Kaiserovo
pravidlo – Eigenvalue větší než 1 – detailní výstupy z SPSS jsou uvedeny v příloze.
116
Tabulka 8: Faktorová analýza – rotované řešení metoda Varimax
Rotated Component Matrixa
1
Média problém korupce v
České republice zveličují.
Korupce zmíněná v
médiích je pouze špičkou
ledovce.
Míra korupce je dnes
vyšší, než byla před rokem
1989.
S korupcí nemá cenu
bojovat – korupce byla, je
a bude.
Korupce je záležitost
současné generace, která
zažila dobu před rokem
1989, v budoucnu
korupce téměř nebude
žádná.
Míra korupce v ČR ve
srovnání s vyspělými
evropskými zeměmi je
zhruba stejná.
Component
2
,677
-,256
-,090
,798
,023
,831
,727
,256
,664
-,107
,616
,006
Extraction Method: Principal Component Analysis.
Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization.
a. Rotation converged in 3 iterations.
Zdroj: Převážený datový soubor - ISJP online výzkum 2007 (N=1364)
Tabulka 9: Q-mode faktorová analýza výroků
N
%
Optimističtí realisté
676
49,5
Skeptici
688
50,5
Celkem
1364
100
Pro názorové segmentování populace jsem dále využila techniku Q-mode
faktorové analýzy, která oproti klasické faktorové analýze rozkrývající latentní
struktury mezi proměnnými hledá podobnosti mezi případy (respondenty).
Pomocí této metody 75 jsem respondenty rozřadila do dvou skupin – na
75
Syntax z SPSS pro provedení Q mode faktorové analýzy je uveden v příloze č. 3.
117
optimistické realisty (ti, kteří zastávají názor, že s korupcí nemá cenu bojovat,
že míra korupce je ve vyspělých evropských zemích stejná jako v ČR, a že
česká média problém zveličují, ale zároveň připouští možnost, že korupce je
záležitost současné generace a v budoucnu nebude téměř žádná). Druhou
skupinu respondentů jsem pojmenovala jako skeptiky (ti, podle nichž korupce
zmíněná v médiích je pouze špičkou ledovce, a korupce je podle nich dnes
vyšší než před rokem 1989).
K ověření výsledků faktorové analýzy strukturace znaků do latentních
dimenzí jsem provedla rovněž analýzu sledovaných šesti výroků o korupci
metodou hierarchické clusterové analýzy, která stejně jako faktorová analýza
rozdělila výroky na stejné dvě skupiny 76.
Cluster 1: Pragmatický optimismus (optimistický realismus)
14e. Korupce je záležitost současné generace, která zažila dobu před
rokem 1989, v budoucnu korupce téměř nebude žádná.
14f. Míra korupce v ČR ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi je
zhruba stejná.
76
Hierarchická clusterová analýza, clustery tříděny dle proměnných, metoda Between Groups
Linkage, měřeno Euklidovskou vzdáleností (Squared Euclidian distance). Dendrogram z SPSS je uveden
v příloze.
118
Cluster 2: Skepticismus
(Pozn. clustery jsou v dendrogramu pro názornost zvýrazněny červenou
barvou.)
Obrázek 17: Hierarchická clusterová analýza - Dendrogram
Cluster 2
odpovídá Faktoru 2
Cluster 1
odpovídá Faktoru 1
Skupiny respondentů rozdělené dle metody Q faktorové analýzy 77 a
analýzy clusterové na dvě skupiny skeptiků a optimistických realistů jsem dále
analyzovala za účelem zjištění odlišné distribuce těchto typů podle různých
sociodemografických charakteristik (testy chí-kvadrát). Pouze v případě věku
byla potvrzena statisticky významná odlišnost mezi jednotlivými věkovými
kategoriemi (výstupy z SPSS viz příloha 3). Jak ukazuje následující graf
nejnižší věková skupina, tzn. mladší (lidé do 24 let), má větší tendenci se
častěji řadit do skupiny „skeptiků“. Stejné zjištění potvrdila i analýza těchto
dvou skupin vytvořených na základě clusterové analýzy (opět použita statistika
chí-kvadrát, která potvrdila významnost testu).
77
Q metoda vznikla ve 30. letech 20. století. Za jejího zakladatele je pokládán britský autor William
Stephenson, který ji užíval v oblasti psychologie. Stephensova inovace spočívala v převrácení konvenční
faktorové analýzy: namísto původního hledání latentních struktur mezi znaky obrátil pozornost k možnosti
zkoumat podobnosti mezi lidmi… Pojmenování přístupu vychází z nahrazení R analýzy (klasická faktorová
analýza) Q analýzou (korelování řádků namísto sloupců datové matice). (srov. Zagata 2008)
119
Graf 12: Rozdělení respondentů dle metody Q faktorové analýzy
v závislosti na věkových kategoriích, ISJP online výzkum 2007
22%
20%
65 a více
skeptici
12%
55 - 64
19%
20%
21%
45 - 54
16%
17%
35 - 44
20%
18%
25 - 34
do 24
optimističtí realisté
10%
6%
V nejmladší věkové skupině do
24 let převažují lidé se
skeptickým pohledem na
korupci.
Graf 13: Rozdělení respondentů dle metody clusterové analýzy
v závislosti na věkových kategoriích, ISJP online výzkum 2007
17%
65 a více
25%
13%
21%
20%
45 - 54
16%
16%
35 - 44
18%
19%
25 - 34
do 24
skeptici
18%
55 - 64
9%
7%
24 let převažují lidé se
skeptickým pohledem na
korupci.
120
Vytvořením
komparační
tabulky (statistika
chí-kvadrát) dle metody
rozdělení respondentů na dvě skupiny – tj. skupinu skeptiků a optimistických
realistů – dle metod Q faktorové analýzy a clusterové analýzy, jsem vytvořila
tzv. typy „přesvědčených skeptiků“ a „přesvědčených optimistických realistů“
(blíže viz příloha č. 3). Tyto pracovně označované „hard-typy“ se
v názorech
jako u předchozích analýz statisticky významně neodlišují kromě nejmladší
věkové skupiny, kde se častěji vyskytují „přesvědčení skeptici“
78
.
Graf 14: Rozdělení respondentů dle dvou hard-typů „přesvědčený
skeptik“ a „přesvědčený optimistický realista“ (metoda Q faktorové a
hierarchické clusterové analýzy) v závislosti na věkových kategoriích,
ISJP online výzkum 2007
17%
65 a více
25%
přesvědčený skeptik
14%
14%
55 - 64
přesvědčený optimistický
realista
20%
21%
45 - 54
18%
16%
35 - 44
20%
19%
25 - 34
do 24
11%
5%
24 let převažují lidé s
přesvědčeným skeptickým
pohledem na korupci.
78
Podle Buriánka je nejmladší věková kategorie tolerantnější k nabízení i přijímání úplatků, což by
podle něj spíše svědčilo pro hypotézu, že generační obměna pozitivní změny zatím neslibuje. [Buriánek
2003] Tímto směrem, tedy porovnání mladší a starší generace by bylo možné sledovat názory a postoje ke
korupci ve skupinových diskusích, a to i potvrdila zjištění prezentovaná v této kapitole.
121
Analýza latentních struktur odpovědí v uvedeném příkladě postojů ke
stavu korupce v ČR z výzkumu Sociální spravedlnosti pomocí faktorové a
clusterové analýzy a klasifikace respondentů metodou Q faktorové analýzy
ilustrovala další možné využití výsledků kvantitativního výzkumu při realizaci
návazné kvalitativní fáze v kombinovaném designu výzkumu metodou focus
groups. Výsledky analýz kvantitativních dat lze následně uplatnit při přípravě
vzorkování
a
segmentování
skupinových
rozhovorů.
Identifikace
určitých
postojových typů, pochopitelně doplněných na základě zkušenosti výzkumníka,
mohou výrazným způsobem napomoci při vytváření rekrutačního předpisu
výběru účastníků skupinových diskusí. Jejich další názory a postoje sledované
v diskusích lze posléze analyzovat s důrazem na porovnání skupin z hlediska
určitých sociodemografických charakteristik (uvažovat lze i segmentaci na
základě typologie využívající jejich kombinaci s obecnějšími hodnotovými
postoji) a jejich vlivu na vnímání zkoumaného fenoménu. V našem případě
názorů na korupci, kupříkladu analýza ukázala, že je vhodné zaměřit se
zejména na mladší věkovou skupinu lidí do 24 let, která patří z hlediska
hodnocení korupčního klimatu v naší zemi mezi nejvíce skeptické. Tento
přístup
je
obecně
uplatnitelný
v
rámci
designu
TYPU
IV
(víceproudého
kombinovaného výzkumného uspořádání), eventuálně ho lze také realizovat v
případě,
kdy
máme
k
dispozici
sekundární
data
z
dříve
provedeného
reprezentativního šetření sledující danou problematiku.
122
3.
Závěr
V této
studii
jsem
v návaznosti
na
svou
několikaletou
badatelskou
zkušenost představila potenciál a důsledky kombinace odlišných metod sběru
dat v sociologickém výzkumu.
Práce nejdříve na obecné rovině uvádí základní typologii kombinací
kvalitativního a kvantitativního výzkumného přístupu. Důraz je kladen na
základní
typy
kombinované
kombinací:
výzkumné
kvalitativní
uspořádání
nebo
(TYP
kvantitativní
II),
tři
víceproudé
kvalitativně-kvantitativní
jednoproudé kombinované výzkumné uspořádání (TYP III) a kvalitativněkvantitativní víceproudé kombinované výzkumné uspořádání (TYP IV).
V současnosti se zahraniční metodologické studie soustředí především
na rozvoj kombinovaných výzkumných metod u výzkumů typu survey, tj.
kombinování metod sběru dat ve výběrových šetřeních (mixed-mode survey).
Jedná se zejména o práce Dona Dillmana a Edith De Leeuw, kteří se věnují
obzvláště
problematice
redukce
chyb
způsobených
samotnou
kombinací
odlišných metod sběru dat (chyby měření, výběru, pokrytí a chyby způsobené
návratností).
Těžiště mé práce nicméně spočívá v propojování metod sběru dat
označovaných
běžně
jako
kvantitativní
a
kvalitativní.
V případě
druhého
přístupu jsem se podrobněji věnovala použití metody skupinových diskusí
(focus group), kterými se obrazně řečeno vracíme do období 40. let, kdy
Robert K. Merton otevírá touto metodou možnost spolupráce nezávisle se
vyvíjejících paradigmat.
V případě prvním – kvantitativní metodologie sběru dat – jsem se
věnovala
metodologii
internetového
výzkumu
včetně
nejnovějšího
trendu
aplikace online focus groups. Kapitola 2.4., která pojednává o této stále se
rozvíjející metodě sběru dat je také doplněna o popis současné situace využití
internetu, a tudíž možnostech a omezeních provádět reprezentativní výzkum
na internetové populaci, v České republice a ve světě. Popsala jsem také
výhody a nevýhody internetového výzkumu, které jsem doložila na příkladech
kombinování výzkumných metod (například srovnáním internetové a běžné
populace
výzkumu).
nebo
V této
analýzou
otevřených
souvislosti
uvádím
otázek
několik
použitých
příkladů
v internetovém
použití
kombinace
výzkumných metod v akademických projektech i výzkumu trhu, na nichž jsem
123
se podílela (Mezinárodní internetový komunikační výzkum, Členství ČR v EU,
masová média, interpersonální komunikace a utváření veřejného mínění,
Telefonní
operátor
a
nabídka
služeb
pro
klienty,
Finanční
instituce
a
spokojenost klientů s úvěrovým procesem). Podrobně jsem se pak soustředila
na ukázky analýz z výzkumného projektu Sociální spravedlnosti, kde jsem se
na
problematice vnímání korupce v české společnosti věnovala porovnání
výsledků při použití odlišné metodologie (online výzkum, klasické face-to-face
dotazníkové šetření a focus groups).
Současný překotný rozvoj nových metod sociologického výzkumu nutně
vyžaduje
další
podrobné
rozpracování
metodologie
sběru
dat.
Kombinaci
výzkumných metod v praxi jsem dokumentovala na příkladech z uvedených
projektů, na nichž jsem se pokusila představit soudobý pohled na mixované
výzkumné uspořádání výzkumu. Moje práce přinesla některá zásadní zjištění
z hlediska uspořádání, potenciálu a omezení použití kombinovaných metod, na
základě
nichž
jsem
formulovala
několik
doporučení
pro
přípravu
kombinovaného designu výzkumu.
Jednak jsem ukázala, že citlivé otázky (kupříkladu otázky na korupci)
produkují rozdíly, které jsou dány metodou sběru dat, tedy, že výzkumy bez
asistence tazatele (CASI) umožňují výzkumníkům získat pravdivější odpovědi
(zejména pokud se jedná o otevřené otázky s neomezenou velikostí textového
okna), než odpovědi při sběru dat s asistencí tazatele. Nelze přesně zjistit,
nakolik jsou tyto rozdíly dané metodou, a na kolik odlišností obou zkoumaných
populací – uživatelé internetu versus běžná populace. Zde je třeba zdůraznit,
že předložené studie použité k ilustraci využití kombinovaných metod nebyly
zamýšlené jako metodologické, a proto odpovědi na některé otázky, zůstávají
nezodpovězeny. Věřím, že v budoucnosti budu mít příležitost provést originální
čistě metodologickou studii a ověřit některé tyto z hlediska metodologie
sporné body. Řešením, které bych při tom ráda využila, jsou dvě stejné
populace,
tzn.
ideálně
populace
běžná
zkoumaná
oběma
metodami,
tak
populace internetová rovněž zkoumaná oběma metodami.
Pouze u kvantitativních metod můžeme sledovat a měřit důsledky
kombinace metod sběru dat (použití jednotného výzkumného designu, nebo
obecného
výzkumného
designu,
či
využití
stejných
populací
pro
různé
metody). V případě varianty kombinující kvalitativní a kvantitativní výzkumné
přístupy je velmi složité tyto konsekvence monitorovat či dokonce kontrolovat
jejich vliv, nicméně ve výzkumné praxi je třeba brát je v potaz a znát, co
použití,
té
které
metody
způsobí.
V této
souvislosti
jsem
například
124
dokumentovala na ukázce citlivého tématu korupce, že zatímco v rámci osobní
skupinové diskuse, tedy komunikace tváří v tvář, respondenti vlastní drobnou
korupci „zlehčují“ a označují jako „lehkou“ korupci, v případě komunikace
s výzkumníky zprostředkované počítačem (CMC komunikace bez asistence
tazatele) toto jednání řadí na úroveň korupce aniž by toto chování jakkoliv
zlehčovali.
V souvislosti
s klesající
návratností,
resp.
snižujícím
se
zájmem
o
participaci respondentů na výzkumech, je důležitá vhodná kombinace metod ve
fázi kontaktování respondentů, tak aby se snížila chyba pokrytí. Z tohoto
důvodu doporučuji využívat různé kombinované strategie již v kontaktní fázi.
Například použít kombinovaný (v zahraniční literatuře též používaný termín
hybrid-survey) přístup tak, aby všechny vybrané jednotky byly na začátku
osloveny pomocí tištěného dopisu a poté jim byla
dána na výběr možnost
vyplnit dotazník na internetu nebo požádat o zaslání klasického dotazníku na
papíře.
Obecně platí, jak uvádí Dillman, že při použití odlišných metod u
kvantitativních šetření s jistotou pouze sociodemografické otázky neprodukují
různé odpovědi. Na příkladu porovnání výsledků online a osobního dotazování
jsem nicméně dokumentovala, že toto pravidlo nemusí mít absolutní platnost,
neboť i některé uzavřené otázky týkající se například názorů na příčinu
chudoby
a
bohatství,
rozdíly
mezi
odlišnými
soubory
dotazovaných
neprodukují.
Srovnáme-li však otevřené otázky použité v online výzkumu s výsledky
získanými pomocí focus groups, můžeme prohlásit, že naše zjištění jsou
v souladu se znalostmi zahraničních kolegů (Dillman, de Leeuw), tedy že
výzkumy, kde je přítomen
tazatel (v případě focus groups
moderátor),
vykazují méně pravdivé odpovědi než výzkumy, kde odpovědi zadává sám
respondent
bez
přítomnosti
tazatele.
Určitým
důkazem
jsou
předložené
zkušenosti respondentů, kdy ve skupinových diskusích je zmiňována korupce
nižšího řádu, zatímco v online výzkumu jsou uvedeny konkrétní příklady
korupce vyššího řádu.
Jednoznačně pro další výzkumy doporučuji použití otevřených otázek u
internetových výzkumů, kde je možné získat jednak upřímnější a v některých
případech i obsahově bohatší odpovědi než u dotazování s tazatelem. Rovněž
proces administrace otevřených otázek je v případě internetového dotazování
125
podstatně jednodušší, odpovědi jsou prakticky ihned k dispozici v elektronické
podobě a je možné je kategorizovat a třídit.
Do budoucna je oblast kombinovaného výzkumného uspořádání otevřena
dalším metodologickým experimentům, a to zejména z hlediska sledování vlivu
jednotlivých metod na výsledky měření.
126
4.
Literatura:
Babbie, E. 1995. The Practice of social research. Belmont: Wadsworth
Publishing Company.
Balden, W. 2004. Multimode data collection: Benefits and downsides.
[online] [cit. 28.4.2007] Dostupné z <http://glcmra.org/cancun/>.
Best, S. J., Krueger, B. S. 2004. Internet Data Collection. Series:
Quantitative
Applications
in
the
Social
Science.
Thousand
Oaks:
SAGE
Publications
Biemer, P.P., Lyberg, L. E. 2003. Introduction to Survey Quality.
Hoboken: John Wiley & Sons.
Brabec, V., Winter, J. 2000. Internet – podnikatelská příležitost nebo
hrozba?. Praha: Management Press.
Buriánek, J. 2003. Aktualizovaný obraz korupce ve vědomí občanů.
[online]
[cit.
14.5.2007]
Dostupné
z
<
http://www.mvcr.cz/dokument/2003/korupce/priloha3.doc>.
Christian, L.M., Dillman, D. A. 2004. The influence of Symbolic nad
Graphical
Language
Manipulations on
Answers to
Paper
Self-Administred
Questionnaires. Public Opinion Quarterly 68, 3, 57-80.
CVVM.
2005.
Korupce
(tisková
zpráva).
[online]
[cit.
12.3.2007]
Dostupné z < http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/100485s_ob50518.pdf >
Český statistický úřad. 2003. Struktura obyvatelstva ČR podle věkových
skupin z výsledků sčítání lidu v letech 1950-2001. [online] [cit. 8.7.2007]
Dostupné
z
<
http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/C200473BFC/$File/410903t4.pdf
>
127
Český
jednotlivci.
statistický
[online]
úřad.
2009.
[cit.
Používání
14.2.2009]
informačních
technologií
Dostupné
z
<
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pouzivani_informacnich_technologii_jed
notlivci>
Dillman, D.A., Tarnai, J. 1988. Administrative issues in mixed mode
surveys. In Goves, R.M., Biemer, P.P., Lyberg, L.E., Masery, J.T., Nichols II,
W.L., Walesberg, J. Telephone survey methodology, 283-29. New York: Wiley
Dillman, D.A., Clark, J.R., West, K.K. 1995. Influence of an invitation to
answer by telephone or response to census questionnaires. Public Opinion
Quarterly, 51, 201-219.
Dillman, D.A. 2000. Mail and Internet Surveys: The tailored designed
method. New York: Wiley.
Dillman, D.A., Christian, L.M. 2003. Survey Mode as a Source of
Instability in Response Across Surveys. Field Methods, 15(2), 1-22.
Dillman, D.A., Christian, L.M., Smyth, J.D. 2003. Instructing Web and
Telephone Respondents to Report Date Answers in a Format Desired by the
Surveyor. Washington State University: Technical Report no. 05-067.
Fowler,
F.J.,
Gallagher,
P.M.,
Thompson, J. W. and Cleary, P.D.
Stringfellow,
V.L.,
Zaslavsky,
A.M.,
2002. Using telephone interviews to
redukce nonresponse bias to mail surveys of health plan members. Medical
Care, 40, 190-200.
Frič, P. et al. 1999. Korupce na český způsob. Praha: G plus G.
Frič, P., Holeček, T., Šafr, J., 2000. „Korupční klima v ČR II“ Výzkumná
zpráva. Praha: Transparency International
Frič, P. 2001. Korupce – deviantní chování, nebo sociální dezorganizace?
Případ české policie. Sociologický časopis, vol. 37 (No. 1: 65-72)
Groves, R.M. 1989 . Survey Errors and Survey Costs. New York: Wiley.
128
Harvey,
L.,
MacDonald,
M.
1993.
Doing
sociology:
a
practical
introduction. Basingstoke: Macmillan.
Hewson, C., Yule, P., Laurent, D., Vogel, C. 2003. Internet Research
Methods a practical guide for the social and behavioural sciences. London:
SAGE Publications.
Jeřábek, H. 1992. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum.
Jeřábek, H. 1997. Paul Lazarsfeld a počátky komunikačního výzkumu.
Praha: Karolinum.
Jeřábek, H. 2006. Paul Lazarsfeld´s Research Metodology: Biography,
Methods, Famous Projects. Praha: Karolinum.
Jeřábek, H., Soukup, P. et al. 2008. Advanced Lazarsfeldian Metodology.
Praha: Karolinum.
Jones, S. 1999. Doing Internet Research: Critical Issues and Methods
for Examining the Net. Thousand Oaks: SAGE Publications.
Katz, E., Lazarsfeld, P.F. 1955. Personal Influence. The Part Played by
People in the Flow of Mass Communications. New York, The Free Press.
Kluegel, J.R.,
Mason, D.S., Wegener, B. 1995: SOCIAL JUSTICE AND
POLITICAL CHANGE - Public Opinion in Capitalist and Post-Comunist States.
New York: Aldine de Gruyter, Inc.
Konopásek, Z. 2001. Sociologie jako power play. Časopis Vhled, číslo 1,
leden
2001
[online]
[cit.
20.2.2007]
Dostupné
z
<
http://www.vhled.cz/Casopis_Vhled(cislo1)/Vstupni_stranka/Clovek_a_lidstvo/
SJPP1.html >.
Krejčí, J. 2003. Výzkumy stranických preferencí, jejich uplatnění ve
společnosti a jejich kvalita. Praha: Sociologický ústav AV ČR, SP.
129
Krejčí, J. et al. 2004. Kvalita výzkumu volebních preferencí. Praha,
Praha, Sociologický ústav AV ČR.
Krejčí, J. 2006. Problém nízké návratnosti výběrových dotazovacích
šetření.
Praha:
SDA
Info,
2,
2006.
(Informační
bulletin
sociologického
datového archivu).
Krejčí, J. 2006. Trendy ve vývoji výpadků návratnosti českých šetření po
r. 1990. SDA Info, 2, 2006. (Informační bulletin sociologického datového
archivu).
Krueger, R. 1994. Focus Groups – A Practical Guide for Applied Social
Research. London: SAGE Publications.
Krueger, R.A., Casey M. A. 2000. Focus Groups (3rd Edition). A Practical
Guide for Applied Research. Thousand Oaks: SAGE Publications.
de Leeuw, E. 1992. Data quality in mail, telephone and face to face
surveys.
[online]
[cit.
30.4.2007]
Dostupné
z
<
http://www.xs4all.nl/~edithl/pubs/disseddl.pdf >.
de Leeuw, E., Dillman, D.A., Hox, J.J. 2007. „Mixed-mode Surveys:
When and Why“. Materiál prezentovaný na semináři Innovations in Survey
Data Collection: Mixed Mode, Web Surveys, and Visual Design. Utrecht
University,
Department
of
Methodology
and
Statistics,
Holandsko,
26.-
27.4.2007.
de Leeuw, E. 2005. To mix or not to mix data collection modes in
surveyz. Journal of Official Statistics, 21, 2, 233-255. [online] [cit. 30.4.2007]
Dostupné z <http://www.jos.nu/>.
Loučková,
I.,
2001.
Směrem
k integrovaným
strategiím
nejen
ve
výzkumu v sociální práci, Sociologický časopis, vol. 37 (No. 3: 313-328)
Macer, T. 2003. We seek them here, we seek them there. How
technological innovation in Mixed-mode Survey software is responding to the
130
Challenges of Cindiny Elusive Respondents. In R. Bank set al., Survey and
Statistical Computing IV. The Impact of Technology on the Survey Process.
Association for Survey Computing. [online] [cit. 29.4.2007] Dostupné z <
www.meaning.k.com.quirks/09.html>.
Manfreda, J., Montgomery, P. R., Strain, L. A., Tyas, S. L. 2001. Risk
factors for Alzheimer´s disease: a population-based, longitudinal study in
Manitoba,
Canada.
[online]
International
[cit.
Journal
of
Epidemiology,
30.4.2007]
30,
590-597.
Dostupné
z
<http://ije.oxfordjournals.org/cgi/content/full/30/3/590/>.
Mann, C., Stewart, F. 2000. Internet Communication and Qualitative
Research. Thousand Oakks: SAGE Publications.
Maříková, H., Petrusek, M., Vodáková, A. et al. 1996. Velký sociologický
slovník. Praha: Karolinum.
Matějů P., Vlachová, K. et al. 2000. Nerovnost, spravedlnost, politika.
Česká republika 1991-1998. Praha: Slon.
Mason, D.S., Kluegel, J.R., Khakhulina, L., Mateju, P, Örkény, A.,
Stoyanov, A., Wegener B. 2000. Marketing Democracy - Changing Opinion
About Inequality and Politics in East Central Europe. Rowman & Littlefield
Publishers, Inc.
Massey, A. 1999. Methodological Triangulation, or How to Get Lost
Without
Being
Found
Out.
[online]
[cit.
30.6.2007]
Dostupné
z
<
http://www.voicewisdom.co.uk/htm/triangulation1.htm>
Merton, R. K. 1946. The Focused Interview. The American Journal of
Sociology, 51, p.p. 541-557.
Ministerstvo vnitra ČR. 2005. Zpráva o korupci v České republice a o
plnění Aktualizovaného vládního programu boje proti korupci v roce: 2004.
[online]
[cit.
30.4.2007]
Dostupné
z
<
http://www.mvcr.cz/rs_atlantic/data/files/zprava_04.pdf >.
131
Morgan, D. L. 2001. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního
výzkumu. Albert: Boskovice.
Nový, I., Surynek, A. et al. 2006. Sociologie pro ekonomy a manažery.
Praha: Grada Publishing.
Parackal, M. 2003. Internet-based & mail survey: A hybrid probabilistic
survey
[online]
approach.
[cit.
30.4.2007]
Dostupné
z
<
http://ausweb.scu.edu.au/aw03/papers/parackal/paper.html >
Paxson, M.C., Dillman, D.A., Tarnai, J. 1995. Improving Response to
Business Mail Surveys.
Business Survey Methods, e.d. by Cox, B.G., Binder,
D.A., Chinappa, B.N. 303-315. New York: Wiley
Peterka, J., Čermák, M., Winter, J., Matoušek, P. 1999. Se zavináčem na
internet. Praha: Academia.
Petrusek, M. 1993. Teorie a metoda
v moderní sociologii. Praha:
Karolinum.
Postoaca, A. 2006. The Anonymous Elect – Market Research Through
Online Access Panels. Berlin: Springer.
Rawls, J. 1995. Teorie spravedlnosti. Praha: Victoria Publishing.
Rose, D. 2000. Researching social and economic change – the use of
household panel studies. London: Routledge.
Schenk, J. et al. 2003. Paul Felix Lazarsfeld – Návraty k myšlenkovému
dedičstvu (Zborník príspevkov k 100. výročiu narodenia). Bratislava: SOFA.
Seale, C. 2002. Kvalita v kvalitativním výzkumu. Biograf 27, s. 3-16.
Strauss,
A.,
Corbinová,
J.
1999.
Základy
kvalitativního
výzkumu.
Postupy a techniky metody zakotvené teorie. Albert: Boskovice.
132
Szostkiewicz, S. 1964. Sociologický výskum – procedury a techniky.
Bratislava: Vydavatelstvo politickej literatury.
Teddlie, Ch., Tashakkori, A. 2006. A General Typology of Research
Design Featuring Mixed Methods. Research in the Schools, 13, 1, 12-28.
Tourangeau, R., Smith, T. 1996. Asking sensitive questions – The
impact of data collection, question format, and question context. Public
Opinion Quarterly, 60, 275-304.
Tourangeau, R., Rasinski, K., Jobe, J., Smith T., Pratt, W. 1997. Sources
of error in a survey of sexual behaviour. Journal of Official Statistics, 13, 4,
341-365. [online] [cit. 30.4.2007] Dostupné z <http://www.jos.nu/>.
Transparency
[online]
International.
[cit.
2006.
Korupční
16.4.2007]
klima
v Evropě
Dostupné
(GFK).
z
<
http://www.transparency.cz/pdf/vyzkum_gfk2006.pdf >
Traugott, M. W., Groves, M., Lepkowski, J. M. 1987. Using Dual Frame
Designs
to
Reduce
Nonresponse
in
Telephone
a
techniky
Surveys.
Public
Opinion
Quarterly, 51, 522-539.
Veis,
O.
2002.
Metody
internetového
výzkumu.
Nepublikovaná diplomová práce. Praha: FF UK.
Veisová,
internetový
E.,
Jeřábek,
komunikační
H.
výzkum
2001.
–
11th
September
International
On-line
–
Mezinárodní
Communication
Research. Praha: Sociologický ústav AV ČR, edice Sociological Papers 01:11
Veisová, E., Jeřábek, H., Chung, R. 2002.
cultural
Comparissons.
Czech
Republic
and
„11th September in Cross-
Hong
Kong.
(Opinions
and
Communication Behavior in ON-LINE and CATI Surveys).“ WAPOR 55th Annual
Conference, St. Peterbursg Beach, Florida, USA (May 14-16, 2002), CD-ROM
Proceeding, Session 5: Public Opinion and Media Responses to September 11.
133
Veisová, E., Andrýsová, L., Barvíková, J., Bahníková, H., Gajdečková,
O., Lukáčová, H., Olchavová, D., Prokůpková, Z., Vohlídalová, M. 2006.
Sociální spravedlnost - focus groups - závěrečná zpráva. Praha: ISS FSV UK.
Vinopal,
Jiří.
2008.
Kognitivní
přístupy
v
metodologii
výzkumných
šetření: Metoda okamžité validizace. Praha: Sociologický ústav AV ČR, edice
Disertační práce
Whyte, W.F. 1984. Learning from the field. Newbury Park: SAGE
Publications.
Zagata, L. 2008. Aplikace Q Metodologie v sociologickém empirickém
výzkumu. Studie českého ekologického zemědělství. KSS ZCU. [online] [cit.
12.2.2008]
Dostupné
z
<
http://www.kss.zcu.cz/data/blob.php?table=internet_list&type=FileType&file=
Data&name=&idname=IDInternet&id=41>
134
Použitá data:
IJSP
Osobní
dotazování
2006
-
„Sociální
spravedlnost“
v rámci
projektu ISJP, N=1482, 2006, Sběr dat SCaC, zadavatel ISS FSV UK.
ISJP
Internetové
dotazování
2007
-
„Korupce
a
sociální
spravedlnost“, N=1670, 2007, Sběr dat NMS, zadavatel autorka disertace.
ISSP Osobní dotazování 2006 - „Role vlády“ v rámci projektu ISSP,
N=1199, 2006, Sběr dat SCaC, zadavatel SoÚ AV ČR.
ISJP Focus groups 2005 – „Sociální spravedlnost“ v rámci projektu
ISJP, 3 skupinové diskuse (2x Praha, 1x Teplice), 2005, Sběr dat ISS FSV UK,
zadavatel ISS FSV UK.
135
5.
Přílohy
136
5.1.1.
Příloha 1: Terminologický slovník
Slovník výrazů používaných v disertační práci.
CAPI
(Computer-Assisted
Personal
Dotazování
Interviewing).
s tazatelem, tazatel zapisuje odpovědi přímo do počítače před respondentem.
CASI (Computer-Assisted Self Interviewing). Respondent zadává
odpovědi na otázky do počítače sám, není přítomen tazatel.
CAVI (Computer-Assisted Visual Interviewing). Speciálně vyvinutá
technologie, která umožňuje stejné vizuální zobrazení dotazníku (otázek) pro
různé metody sběru dat realizované na různém hardwarovém vybavení CAPI, CASI a CAWI. (zdroj: Macer, T. 2003)
CAWI (Computer-Assisted Web Interviewing). Respondent vyplňuje
online (webový) dotazník do
počítače (typ dotazování - self-administred
questionnaire).
CMC
(Computer-Mediated
Communication).
Komunikace
prostřednictvím počítače (protiklad komunikaci tváří v tvář).
Chyba
Coverage
error.
zahrnuta/nebyla
vybrána
do
pokrytí,
výběrového
určitá
část
souboru
(také
populace
používán
není
termín
coverage bias).
EDI
(Electronic
Data
Interchange).
Elektronická
výměna
strukturovaných zpráv mezi počítači, respektive mezi počítačovými aplikacemi.
Data jsou strukturována podle předem dohodnutých standardů a ve formě
zpráv následně elektronicky automaticky přenášeny bez přispění člověka.
(zdroj: http://cs.wikipedia.org)
Focus
groups.
Hloubkové
skupinové
diskuse,
zpravidla
s 8-10
účastníky, vedené moderátorem. Délka diskuse je obvykle 1,5 až 2 hodiny.
137
Follow-up
respondentům,
Fáze
phase.
kteří
následující
neodpověděli
na
po
výzkum
sběru
dat,
sděleny
kdy
jsou
upomínky
(tj.
telefonicky, písemně či emailem) a připomenuta důležitost výzkumu. Případně
jsou ještě v této fázi dosbírány kompletní dotazníky nebo alespoň některé
údaje (zpravidla sociodemografické – aby bylo možné určit vychýlení vzorku
vzhledem k základní populaci).
F2F
(Face-fo-Face
Komunikace
Communication).
tváří
v tvář
(protiklad komunikace zprostředkované počítačem).
IMR (Internet Mediated Research). Internetový výzkum (zkratka
používaná pro označení internetového výzkumu v zahraniční literatuře).
IVR (Interactive Voice Response). Výzkum využívaný pro vysoce
standardizované typy dotazníků, kde je možné odpovědi buď zaznamenávat
hlasem nebo pomocí tlačítek na klávesnici telefonu (hlasový robot předčítá
otázky a respondenti odpovídají hlasem nebo pomocí tlačítek na telefonu).
MCAPI
(Mobile
Computer-Assisted
Personal
Interviewing).
Dotazování s tazatelem, tazatel zapisuje odpovědi přímo do malého mobilního
počítače před respondentem (zpravidla se jedná o výzkumy s využitím tzv.
palm pilotů apod.).
Mixed-mode Surveys (Multi-mode; Multiple-mode). Využití více
metod
v rámci
jednoho
výzkumného
projektu
typu
survey
v jakékoliv
výzkumné fázi. Metody mohou být užity v sekvenční nebo paralelní formě
research designu.
Screening.
(používá
se
„screenováni“
Výběr
například
–
zda
respondentů
při
focus
odpovídají
dle
groups,
vstupních
kdy
požadovaným
výběrových
předvybraní
např.
kritérií
účastníci
jsou
sociodemografickým
charakteristikám).
TCASI
(Telephone
Computer-Assisted
Self
Interviewing).
Respondent zadává otázky do pomocí hlasu nebo klávesnice sám na telefonu,
není přítomen tazatel (příkladem je IVR).
138
5.1.2.
Příloha
2:
Ukázky
typů
škál
(vizuální
forma)
Obrázky 1a – 1c – Zdroj: Dillman 2003
Obrázek 1a
Obrázek 1b
Obrázek 1c
139
5.1.3.
5.1.3.1.
Příloha 3: Výstupy z SPSS
Crosstabs
Tabulka 6.1.3.1.1.: Názor na korupci u veřejných činitelů dle typu
datového souboru - ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum 2007
source * 10. Podle Vašeho názoru, kolik veřejných činitelů je v České republice zapleteno do korupce?
Crosstabulation
Count
source
10. Podle Vašeho názoru, kolik veřejných činitelů je v České republice
zapleteno do korupce?
téměř žádný
málo z nich
někteří
docela hodně
téměř všichni
9
39
470
640
217
27
47
352
816
337
36
86
822
1456
554
F2F
Online
Total
Tabulka
6.1.3.1.2.:
Zakódované
odpovědi
na
otevřenou
Total
1375
1579
2954
otázku
na
zkušenost s korupcí dle oblastí a způsobu dávání úplatku (dal jsem sám vs. byl
vyžadován), ISJP online výzkum 2007
Crosstab
16. redukovane oblasti
16. Zážitek s korupcí dal/vyžadován
dal jsem/dávám
byl vyžadován
nelze určit
Total
Tabulka
zkušenost
Count
% within 16.
redukovane oblasti
Count
% within 16.
redukovane oblasti
Count
% within 16.
redukovane oblasti
Count
% within 16.
redukovane oblasti
6.1.3.1.2.:
s korupcí
dle
zdravotnictví
20
policie
20
státní správa
0
místní
samospráva
5
školství
4
18,2%
18,2%
,0%
5,4%
5,3%
0
0
podnikání,
obchod,
stavebnictví
0
,0%
,0%
,0%
politika
soudy
sport
Total
0
49
,0%
11,0%
27
28
1
23
12
0
1
3
0
95
24,5%
25,5%
6,7%
24,7%
15,8%
,0%
10,0%
12,5%
,0%
21,3%
63
62
14
65
60
1
9
21
6
301
57,3%
56,4%
93,3%
69,9%
78,9%
100,0%
90,0%
87,5%
100,0%
67,6%
110
110
15
93
76
1
10
24
6
445
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
Zakódované
oblastí
a
odpovědi
dle
na
postavení
otevřenou
otázku
respondenta
na
(pozice
korumpujícího – osoba dávající úplatek vs. korumpovaný – osoba přijímající
úplatek), ISJP online výzkum 2007
140
Crosstab
16. Zážitek s korupcí
- směr
korumpující
korumpovaný
Total
Tabulka
Count
% within 16.
redukovane oblasti
Count
% within 16.
redukovane oblasti
Count
% within 16.
redukovane oblasti
6.1.3.1.2.:
zdravotnictví
110
policie
107
státní správa
15
místní
samospráva
92
100,0%
97,3%
100,0%
98,9%
0
3
0
1
,0%
2,7%
,0%
1,1%
1
soudy
10
podnikání,
obchod,
stavebnictví
22
97,4%
100,0%
100,0%
2
0
0
2,6%
,0%
,0%
školství
74
politika
sport
6
Total
437
91,7%
85,7%
98,0%
2
1
9
8,3%
14,3%
2,0%
110
110
15
93
76
1
10
24
7
446
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
sport
0
Total
87
19,6%
Zakódované
odpovědi
na
otevřenou
otázku
na
zkušenost s korupcí dle oblastí a způsobu výpovědi – přímo („já jsem dal
úplatek“) vs. nepřímo („vím, že se dává“ apod.), ISJP online výzkum 2007
Crosstab
16. Zážitek s korupcí
- přímo/nepřímo
přímo
nepřímo
Total
Count
% within 16.
redukovane oblasti
Count
% within 16.
redukovane oblasti
Count
% within 16.
redukovane oblasti
8
0
1
podnikání,
obchod,
stavebnictví
2
21,5%
10,5%
,0%
10,0%
8,3%
,0%
73
68
1
9
22
6
358
78,5%
89,5%
100,0%
90,0%
91,7%
100,0%
80,4%
zdravotnictví
32
policie
22
státní správa
2
místní
samospráva
20
29,1%
20,0%
13,3%
78
88
13
70,9%
80,0%
86,7%
školství
politika
soudy
110
110
15
93
76
1
10
24
6
445
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
141
5.1.3.2.
T-Testy – Srovnání
populace ISJP online dotazování 2007 a IJSP
F2F dotazování 2006
142
Independent Samples Test
Levene's Test for
Equality of Variances
F
nedostatek schopností a
talentu
prostě smůla, nedostatek
štěstí
špatná morálka a opilství
nedostatečná snaha
samotných chudých
předsudky a diskriminace
vůči některým skupinám v
ČR
nedostatek stejných
příležitostí
špatný hospodářský
systém
schopnost či talent
štěstí
nepoctivost
pracovitost
dobré známosti a styky
lepší podmínky při vstupu
do života
hospodářský systém,
umožňující bohatým, aby
nespravedlivě vydělávali
pro své náboženské
smýšlení
proto, že jsem žena/muž
pro svůj sociální původ
pro svůj věk
kvůli oblasti,kraji, odkud
pocházím
pro své politické
přesvědčení
pro svou etnickou
příslušnost
Sociální původ
Schopnosti a talent
Tvrdá práce a výkon
Mít správné známosti a
styky
To, že je někdo muž či
žena
Příslušnost k určité
národnostní či etnické
skupině
Štěstí
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
not assumed
Equal variances
assumed
Equal variances
1,759
,743
Sig.
,185
,389
8,068
,005
3,701
,054
1,428
12,914
4,668
,232
,000
,031
10,813
,001
2,087
,149
6,516
4,418
,444
37,253
21,379
,011
,036
,505
,000
,000
t-test for Equality of Means
t
df
Sig. (2-tailed)
Mean
Difference
Std. Error
Difference
95% Confidence
Interval of the
Difference
Lower
Upper
-2,876
3010
,004
-,096
,034
-,162
-,031
-2,874
2955,142
,004
-,096
,034
-,162
-,031
1,799
3047
,072
,060
,033
-,005
,125
1,799
3015,971
,072
,060
,033
-,005
,125
-12,571
3065
,000
-,441
,035
-,509
-,372
-12,545
2995,055
,000
-,441
,035
-,509
-,372
-11,349
3048
,000
-,376
,033
-,441
-,311
-11,335
2988,684
,000
-,376
,033
-,441
-,311
-12,856
3029
,000
-,459
,036
-,529
-,389
-12,887
3011,609
,000
-,459
,036
-,529
-,389
-,866
3016
,387
-,031
,035
-,100
,039
-,869
3009,086
,385
-,031
,035
-,100
,038
-,695
2949
,487
-,027
,039
-,104
,050
-,696
2942,460
,487
-,027
,039
-,104
,049
-7,922
3054
,000
-,257
,032
-,321
-,194
-7,911
2997,849
,000
-,257
,033
-,321
-,194
-4,983
3043
,000
-,166
,033
-,232
-,101
-4,969
2969,564
,000
-,166
,033
-,232
-,101
-7,513
3042
,000
-,248
,033
-,313
-,184
-7,496
2977,363
,000
-,248
,033
-,313
-,183
-3,152
3053
,002
-,103
,033
-,168
-,039
-3,145
2988,504
,002
-,103
,033
-,168
-,039
-9,037
3059
,000
-,261
,029
-,317
-,204
-8,964
2868,072
,000
-,261
,029
-,318
-,204
-6,727
3015
,000
-,220
,033
-,284
-,156
-6,695
2904,282
,000
-,220
,033
-,285
-,156
2,838
2950
,005
,114
,040
,035
,194
2,850
2949,992
,004
,114
,040
,036
,193
41,944
,000
-3,550
2962
,000
-,109
,031
-,170
-,049
-3,578
2954,353
,000
-,109
,031
-,169
-,049
142,502
,000
-17,440
3031
,000
-,665
,038
-,740
-,590
-17,663
2965,025
,000
-,665
,038
-,739
-,591
-9,368
3024
,000
-,330
,035
-,400
-,261
-9,457
3003,641
,000
-,330
,035
-,399
-,262
-17,570
3051
,000
-,716
,041
-,796
-,636
-17,694
3049,359
,000
-,716
,040
-,795
-,637
-15,097
3028
,000
-,574
,038
-,649
-,500
-15,337
2944,495
,000
-,574
,037
-,648
-,501
-4,998
2988
,000
-,159
,032
-,221
-,096
-5,028
2984,568
,000
-,159
,032
-,220
-,097
-5,397
2894
,000
-,150
,028
-,204
-,095
-5,524
2845,037
,000
-,150
,027
-,203
-,097
29,719
3054
,000
,780
,026
,728
,831
29,967
3029,185
,000
,780
,026
,729
,831
-51,001
3020
,000
-1,450
,028
-1,506
-1,394
-50,237
2674,174
,000
-1,450
,029
-1,506
-1,393
,417
3041
,677
,011
,026
-,040
,061
,420
3035,001
,675
,011
,026
-,039
,061
-32,459
3060
,000
-,870
,027
-,922
-,817
-32,238
2892,140
,000
-,870
,027
-,922
-,817
-38,184
3026
,000
-1,097
,029
-1,153
-1,040
-38,585
3001,927
,000
-1,097
,028
-1,152
-1,041
15,004
2999
,000
,441
,029
,383
,498
15,126
2986,400
,000
,441
,029
,384
,498
-28,453
2979
,000
-,815
,029
-,871
-,758
-28,626
2978,293
,000
-,815
,028
-,870
-,759
106,873
48,210
187,956
56,073
102,717
48,396
,000
,000
,000
,000
,000
,000
50,914
,000
55,209
,000
39,804
,000
141,337
,000
31,432
,000
6,251
,012
143
5.1.3.3.
Faktorová analýza – 2 faktory – Skeptici a optimističtí realisté
Communalities
Initial
ledovce.
1989.
a bude.
1989, v budoucnu
žádná.
zhruba stejná.
Extraction
1,000
,523
1,000
,645
1,000
,690
1,000
,594
1,000
,452
1,000
,380
Total Variance Explained
Component
1
2
3
4
5
6
Total
1,845
1,439
,871
,678
,649
,518
Initial Eigenvalues
% of Variance Cumulative %
30,750
30,750
23,987
54,736
14,516
69,252
11,303
80,555
10,814
91,369
8,631
100,000
Extraction Sums of Squared Loadings
Total
1,845
30,750
30,750
1,439
23,987
54,736
Rotation Sums of Squared Loadings
Total
1,815
30,249
30,249
1,469
24,488
54,736
144
Component Matrixa
1
ledovce.
1989.
a bude.
1989, v budoucnu
žádná.
zhruba stejná.
Component
2
,721
-,062
-,304
,744
-,204
,805
,630
,444
,668
,078
,591
,174
a. 2 components extracted.
Rotated Component Matrixa
1
ledovce.
1989.
a bude.
1989, v budoucnu
žádná.
zhruba stejná.
Component
2
,677
-,256
-,090
,798
,023
,831
,727
,256
,664
-,107
,616
,006
a. Rotation converged in 3 iterations.
145
Component Transformation Matrix
Component
1
2
1
,962
,272
2
-,272
,962
5.1.3.4.
Q mode faktorová analýza (syntax SPSS), chí-kvadrát Q-mode
faktorů s proměnnými – vzdělání a věk
Syntax SPSS – Q mode faktorová analýza:
******O-mode factor analysis.
weight by vahy.
FACTOR
146
/VARIABLES
q14_1
q14_2
q14_3
q14_4
q14_5
q14_6
/MISSING
LISTWISE /ANALYSIS q14_1 q14_2 q14_3 q14_4 q14_5 q14_6
/PRINT INITIAL KMO EXTRACTION ROTATION
/PLOT EIGEN
/CRITERIA MINEIGEN(1) ITERATE(25)
/EXTRACTION PC
/CRITERIA ITERATE(25)
/ROTATION VARIMAX
/SAVE REG(ALL)
/METHOD=CORRELATION .
COMPUTE factor = MAX(FAC1_6,FAC2_6) .
EXECUTE .
do if (factor = fac1_6).
compute opt_skep = 1.
else if (factor = fac2_6).
compute opt_skep = 2.
end if.
exe.
var lab opt_skep "Q-mode faktorová analýza výroků".
val lab opt_skep
1 "optimističtí realisté"
2 "skeptici".
fre opt_skep.
exe.
Tabulka 6.1.3.4.1. Chí-kvadrát Q-mode faktorů s proměnnou věkové
kategorie
Crosstab
% within Q-mode faktorová analýza výroků
Q-mode faktorová
analýza výroků
Total
skeptici
do 24
5,6%
10,1%
7,9%
25 - 34
18,3%
19,6%
19,0%
kat_vek
35 - 44
45 - 54
16,6%
20,7%
15,8%
20,4%
16,2%
20,6%
55 - 64
18,6%
12,0%
15,3%
65 a více
20,1%
22,0%
21,1%
Total
100,0%
100,0%
100,0%
147
Chi-Square Tests
Pearson Chi-Square
Likelihood Ratio
Linear-by-Linear
Association
N of Valid Cases
Value
19,587a
19,793
5
5
Asymp. Sig.
(2-sided)
,001
,001
1
,038
df
4,289
1366
a. 0 cells (,0%) have expected count less than 5. The
minimum expected count is 53,45.
Tabulka 6.1.3.4.2. Chí-kvadrát Q-mode faktorů s proměnnou pohlaví
Crosstab
% within Q-mode faktorová analýza výroků
Q-mode faktorová
analýza výroků
18. Pohlaví
muži
ženy
48,4%
51,6%
47,8%
52,2%
48,1%
51,9%
skeptici
Total
Total
100,0%
100,0%
100,0%
Chi-Square Tests
Pearson Chi-Square
Continuity Correctiona
Likelihood Ratio
Fisher's Exact Test
Linear-by-Linear
Association
N of Valid Cases
Value
,042b
,023
,042
,042
df
1
1
1
1
Asymp. Sig.
(2-sided)
,838
,881
,838
Exact Sig.
(2-sided)
Exact Sig.
(1-sided)
,871
,440
,838
1364
a. Computed only for a 2x2 table
b. 0 cells (,0%) have expected count less than 5. The minimum expected count is
325,11.
148
5.1.3.5.
Clusterová analýza – Clustery výroků – Skeptici a optimističtí
realisté – Dendrogram
* * * * * * H I E R A R C H I C A L
* * * *
C L U S T E R
A N A L Y S I S * *
Dendrogram using Average Linkage (Between Groups)
Rescaled Distance Cluster Combine
C A S E
Label
Num
0
5
10
15
20
25
+---------+---------+---------+---------+---------+
q14_2
2
q14_3
3

q14_1
1
q14_6
6

q14_4
4


q14_5
5

149
5.1.3.6.
Vytvoření
„hard-typů“
–
přesvědčený
skeptik
a
přesvědčený
optimistický realista, syntax z SPSS
Tabulka 6.1.3.6.1. Chí-kvadrát Q-mode faktorů a clusterové analýzy
výroků
Q-mode faktorová analýza výroků * Clusterová analýza výroků Crosstabulation
Q-mode faktorová
analýza výroků
skeptici
Total
Count
% within Q-mode
faktorová analýza výroků
Count
% within Q-mode
Count
% within Q-mode
Clusterová analýza výroků
optimističtí
skeptici
realisté
182
493
Total
675
27,0%
73,0%
100,0%
440
248
688
64,0%
36,0%
100,0%
622
741
1363
45,6%
54,4%
100,0%
Pozn.: Červeně jsou vyznačeny v tabulce hard-typy dvou skupin „přesvědčený
skeptik“ a „přesvědčený optimistický realista“, se kterými je dále pracováno
pro účely analýzy metodou chí-kvadrát.
Chi-Square Tests
Pearson Chi-Square
Continuity Correctiona
Likelihood Ratio
Fisher's Exact Test
Linear-by-Linear
Association
N of Valid Cases
Value
187,915b
186,427
192,744
187,777
1
1
1
Asymp. Sig.
(2-sided)
,000
,000
,000
1
,000
df
Exact Sig.
(2-sided)
Exact Sig.
(1-sided)
,000
,000
1363
a. Computed only for a 2x2 table
b. 0 cells (,0%) have expected count less than 5. The minimum expected count is
308,03.
Syntax SPSS – vytvoření hard-typů
******vytvoreni hard-typů.
do if (opt_skep = 1 and qcl_2 = 2).
compute hard_typ = 1.
else if (opt_skep = 2 and qcl_2 = 1).
compute hard_typ = 2.
end if.
exe.
val lab hard_typ
1 "přesvědčený optimistický realista"
2 "přesvědčený skeptik".
150
5.1.3.7.
Frekvenční tabulky – proměnné věková skupina, nejvyšší vzdělání
a účast v posledních parlamentních volbách (ISJP online výzkum 2007)
Věková skupina
Valid
0
20 let a mladší
21 - 25 let
26 - 30 let
31 - 35 let
36 - 40 let
41 - 50 let
51 - 60 let
61 let a starší
Total
Frequency
372
265
275
262
166
116
110
75
29
1670
Percent
22,3
15,9
16,5
15,7
9,9
6,9
6,6
4,5
1,7
100,0
Valid Percent
22,3
15,9
16,5
15,7
9,9
6,9
6,6
4,5
1,7
100,0
Cumulative
Percent
22,3
38,1
54,6
70,3
80,2
87,2
93,8
98,3
100,0
23. Jakého nejvyššího vzdělání jste dosáhl(a)? (V67)(V2017)
Valid
Missing
Total
základní bez vyučení
vyučen/a bez maturity
vyučen/a s maturitou
střední škola bez maturity
střední škola s maturitou
nástavbové pomaturitní
vysoká škola bakalářský
stupeň
vysoká škola
magisterské,inženýrské
postgraduální studium
Total
System
Frequency
182
198
71
46
722
81
Percent
10,9
11,9
4,3
2,8
43,2
4,9
Valid Percent
11,3
12,3
4,4
2,9
45,0
5,0
Cumulative
Percent
11,3
23,7
28,1
30,9
75,9
80,9
94
5,6
5,9
86,8
198
11,9
12,3
99,1
14
1606
64
1670
,8
96,2
3,8
100,0
,9
100,0
100,0
25. Volil(a) jste v posledních parlamentních volbách? (V230)
Valid
Missing
Total
ano
ne
Total
nevím, nevzpomínám si
bez odpovědi
System
Total
Frequency
857
226
1083
66
60
461
587
1670
Percent
51,3
13,5
64,9
4,0
3,6
27,6
35,1
100,0
Valid Percent
79,1
20,9
100,0
Cumulative
Percent
79,1
100,0
151
5.1.3.8.
Frekvenční tabulky – otevřená otázka ISJP online výzkum –
oblasti korupce
Tabulka 6.1.3.8.1.: Přehled nejčastějších (redukovaných) oblastí, kde se
vyskytuje korupce – dle zakódovaných odpovědí na otevřenou otázku „Napište
Váš zážitek s korupcí?“ (N=447)
Valid
Missing
Total
zdravotnictví
policie
státní správa
místní samospráva
školství
politika
soudy
podnikání, obchod,
stavebnictví
sport
Total
System
Cumulative
Percent
24,6
49,4
52,8
73,6
90,6
90,8
93,1
Frequency
110
111
15
93
76
1
10
Percent
6,6
6,6
,9
5,6
4,6
,1
,6
Valid Percent
24,6
24,8
3,4
20,8
17,0
,2
2,2
24
1,4
5,4
98,4
7
447
1223
1670
,4
26,8
73,2
100,0
1,6
100,0
100,0
Tabulka 6.1.3.8.2: Přehled všech uvedených oblastí, kde se vyskytuje
korupce – dle zakódovaných odpovědí na otevřenou otázku „Napište Váš
zážitek s korupcí?“ (N=540)
16. Zážitek s korupcí - oblasti
Valid
Missing
Total
zdravotnictví
policie
státní správa
místní samospráva
školství
politika
soudy
podnikání, obchod,
stavebnictví
sport
úřady
zakázky, veřejné soutěže
právníci
domov důchodců
všude
nepřímo z TV, bez
příkladu
nemám zážitek
drobná korupce
(bonboniery)
STK
nechci odpovídat
Total
System
Frequency
110
105
15
80
76
1
7
Percent
6,6
6,3
,9
4,8
4,6
,1
,4
Valid Percent
20,4
19,4
2,8
14,8
14,1
,2
1,3
Cumulative
Percent
20,4
39,8
42,6
57,4
71,5
71,7
73,0
9
,5
1,7
74,6
7
12
15
3
1
4
,4
,7
,9
,2
,1
,2
1,3
2,2
2,8
,6
,2
,7
75,9
78,1
80,9
81,5
81,7
82,4
4
,2
,7
83,1
80
4,8
14,8
98,0
3
,2
,6
98,5
6
2
540
1130
1670
,4
,1
32,3
67,7
100,0
1,1
,4
100,0
99,6
100,0
152
5.1.4.
Příloha 4: Dotazník – osobní dotazování
ISJP ČR 2006 (část dotazníku)
Dotazník je prezentován ve zkrácené podobě – uvedeny jsou otázky
použité v rámci výzkumného projektu prezentovaného v disertační práci.
153
Číslo tazatele:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
Číslo respondenta:
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
Den:
Kraj:
Praha
Středoč.
Jihočeský
Plzeňský
Karlovar.
Ústecký
Liberecký
Královehr.
Pardubický
Vysočina
Jihomor.
Olomoucký
Zlínský
Moravskosl.
nevyplňovat (ID)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
ve spolupráci s SC&C, Praha
Sociální spravedlnost 2006
Zaznamenejte čas zahájení rozhovoru:
hod:
min:
Úvod: Dobrý den, jmenuji se…………… a jsem tazatel společnosti SC&C. Rozhovor potrvá zhruba 60 minut a všechny údaje, které nám
řeknete, budou považovány za naprosto důvěrné.
SOCIOEKONOMICKÉ POSTAVENÍ A VZDĚLÁNÍ DOTÁZANÉHO
Soupis osob v domácnosti – typ
A
1.
do tabulky sepište všechny osoby ve věku od 18 let,
které trvale žijí v domácnosti
2.
seřaďte je podle věku a do sloupce POŘADÍ vypište
pořadové číslo
3. podle počtu osob v seznamu určete
vybranou osobu a označte ji křížkem ve
sloupci VÝBĚR
6
a
počet osob
v seznamu
v
í
c
e
1
.
pořadí vybrané
osoby
Zde vypište všechny osoby v domácnosti
od 18 let a seřaďte je od nejstaršího k nejmladšímu.
osoba
věk
pořadí
výběr
154
3. Na začátek bychom se rádi dozvěděli některé
údaje o Vás. Budeme se Vás ptát na Váš věk,
zaměstnání a jeho průběh. (V5-V29)
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU A ZAŠKRTNĚTE POUZE JEDNU
MOŽNOST!
POKYN: ROKY A MĚSÍCE NAROZENÍ VYPIŠTE
ČÍSLOVKOU.
Řekněte mi, prosím, rok a měsíc Vašeho narození.
pohlaví
muž
žena
měsíc
narození
rok
narození
4. Nyní bychom chtěli vědět, zda jste zaměstnán(a)
a jaký je Váš pracovní úvazek.
Která z možností, uvedených na KARTĚ A,
odpovídá Vaší současné situaci? (V29)
01) pracuji na plný úvazek (přes 40 hodin týdně)
02) pracuji na zkrácený úvazek
03) pracuji na částečný úvazek, příležitostně, na
smlouvy
04) na rodičovské dovolené, pečující o malé dítě
05) na rodičovské dovolené – pracující na částečný úvazek
06) trvale v domácnosti
07) nezaměstnaný(á)
08) pracující důchodce
09) nepracující důchodce
10) student, studentka
11) student, studentka – pracující na částečný úvazek
12) ostatní VYPIŠTE:
98) neví
99) bez odpovědi
FILTR NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY JSOU POUZE PRO DOTÁZANÉ, KTEŘÍ ODPOVĚDĚLI 1, 2, 3, 11, 12
V PŘEDCHOZÍ OTÁZCE. OSTATNÍ ODPOVÍDAJÍ NA OTÁZKU Č.9A!
5. V jakém typu podniku, organizace pracujete?
Vyberte jednu z možností uvedených na KARTĚ
B. (V30)
6. Jaké je Vaše současné pracovní postavení?
Která z možností na KARTĚ C nejvíce odpovídá
Vaší situaci? (V31)
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU B A ZAŠKRTNĚTE
POUZE JEDNU MOŽNOST!
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU C A ZAŠKRTNĚTE
POUZE JEDNU MOŽNOST!
1) soukromá výdělečná firma či podnik
2) nevýdělečná soukromá organ.,charitativní instituce
3) veřejné organizace nevýdělečného charakteru (např.
v oblasti zdravotnictví, školství, vědy, místní správy,
ochrany a bezpečnosti, atd.)
4) vlastní podnik, živnost, hospodářství
5) podnik se státní účastí, organizace výdělečného
charakteru (zemědělství, průmysl, doprava, obchod,
spoje, apod.)
6) výrobní, obchodní nebo zemědělské družstvo
7) jiné: VYPIŠTE:
9) bez odpovědi
0) nepřichází v úvahu, přeskočeno (filtr)
1) soukromý zemědělec
2) zemědělec v družstvu, státním statku nebo akciové
spol.
3) svobodné povolání, soukromý odborník-specialista
4) majitel firmy, soukromý řemeslník, živnostník
5) zaměstnanec v nemanuální profesi
6) zaměstnanec v manuální profesi
7) jiná možnost: VYPIŠTE:
9) bez odpovědi
0) nepřichází v úvahu, přeskočeno (filtr)
6a. A nyní se, prosím, podívejte na podrobnější údaje na KARTĚ D. Řekněte mi, který z popisů nejlépe
odpovídá Vaší současné práci? Stačí, když uvedete odpovídající číslo. (V32)
1
2
3
4
5
6
7
8
9
0
KÓDY: NEVÍ = 98, NEODPOVĚDĚL=99, PŘESKOČENO, FILTR=00
7. Řekněte mi, prosím, vlastními slovy, co děláte ve svém současném zaměstnání? (V33)
POKYN: ZAPIŠTE CO NEJPODROBNĚJI. JE-LI TŘEBA, ZEPTEJTE SE DOTAZOVANÉHO, ZDA MÁ TATO PRÁCE NĚJAKÝ
ZVLÁŠTNÍ NÁZEV NEBO JMÉNO!
8. Čím se zabývá podnik nebo organizace, kde pracujete? Jaká je jeho činnost, případně co vyrábí? (V34)
POKYN: ZAPIŠTE CO NEJPODROBNĚJI. POKUD DOTAZOVANÝ SOUKROMĚ PODNIKÁ, NAPIŠTE "SOUKROMNÍK"
A ZÁROVEŇ UVEĎTE PŘEDMĚT ČINNOSTI!
155
14. Kolik dalších lidí pracovalo ve Vašem podniku, organizaci, nepočítaje v to Vás? Myslíme tím konkrétní
organizační jednotku, ve které jste pracoval(a), obchod, školu závod apod. (Měl-li Váš podnik více závodů,
uveďte pouze počet pracovníků Vašeho závodu!) (V47)
Počet pracovníků:
KÓDY: VÍCE NEŽ 9995=9995, NEVÍ=9998, NEODPOVĚDĚL=9999, PŘESKOČENO, FILTR=0000
15. Když se podíváte zpět na posledních 10let, byl(a) jste někdy nezaměstnaný(á) a hledal(a) jste práci déle
než 1 měsíc? (V52)
1) ANO
2) NE
8) NEVÍM
9) BEZ ODPOVĚDI
0) NEPŘICHÁZÍ
V ÚVAHU, FILTR
FILTR NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY Č.15A, 15B POLOŽTE VŠEM, KTEŘÍ ODPOVĚDĚLI V OTÁZCE Č15. ANO!
15a. Kolikrát jste byl(a) nezaměstnaný(á) během posledních 10 let? (V53)
Počet období:
KÓDY: NEVÍ = 8, NEODPOVĚDĚL = 9, PŘESKOČENO,FILTR= 0
15b. Kolik měsíců (let) celkem za posledních 10 let jste byl(a) nezaměstnán(a) a hledal(a) jste práci? (V54)
měsíc
roků
KÓDY: NEVÍ=98, NEODPOVĚDĚL=99, PŘESKOČENO, FILTR=00
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU E!
1) základní bez vyučení
2) vyučen(a) bez maturity
3) vyučen(a) s maturitou
4) střední škola bez maturity
5) střední škola s maturitou
6) nástavbové pomaturitní
7) vysoká škola bakalářský stupeň
8) vysoká škola magisterské,inženýrské
9) postgraduální studium
10) neodpověděl
16b. Kolik let jste celkem navštěvoval (a) školu? (Uvažujte všechny stupně již dokončeného vzdělání)
(V2203)
17. Jaký byl obor Vašeho nejvyššího vzdělání (vyučení)? (V2019)
POKYN: ZAPIŠTE CO NEJPODROBNĚJI NÁZEV ŠKOLY, UČEBNÍHO OBORU, PŘÍPADNĚ ODVĚTVÍ, NAPŘ ZEMĚDĚLSKÉ,
STROJÍRENSKÉ, STAVEBNÍ, OBCHODNÍ, LÉKAŘSKÉ, PEDAGOGICKÉ APOD.!
MOŽNO UVÉST VÍCE OBORŮ.
156
SOCIOEKONOMICKÉ POSTAVENÍ A VZDĚLÁNÍ PARTNERA
18. Jaký je Váš rodinný stav? (V68)
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU F!
01) ŽENATÝ/VDANÁ - žiji společně s partnerem
97) odmítnutí odpovědi
98) nevím
99) bez odpovědi
02) ŽENATÝ/VDANÁ - nežiji s manželem, manželkou
03) ROZVEDENÝ(Á)
18a. Žijete společně se svým partnerem,
partnerkou? (V2035)
1) ANO
2) NE >> přejděte na otázku 24!
99) BEZ ODPOVĚDI
04) VDOVEC/VDOVA
05) SVOBODNÝ(Á)
FILTR JESTLIŽE DOTAZOVANÁ OSOBA ŽIJE V DOMÁCNOSTI BEZ MANŽELA/MANŽELKY NEBO BEZ
PARTNERA/PARTNERKY, PŘEJDĚTE K OTÁZCE Č. 24!
19. Jakého nejvyššího vzdělání dosáhl Váš
partner, partnerka? (V2036)
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU E!
20. Jaký je obor nejvyššího dosaženého vzdělání Vašeho
partnera, partnerky?
POKYN: ZAPIŠTE CO NEJPODROBNĚJI NÁZEV ŠKOLY,
UČEBNÍHO OBORU, PŘÍPADNĚ ODVĚTVÍ, NAPŘ
ZEMĚDĚLSKÉ, STROJÍRENSKÉ, STAVEBNÍ,
OBCHODNÍ, LÉKAŘSKÉ, PEDAGOGICKÉ APOD.!
(V2038)
MOŽNO UVÉST VÍCE OBORŮ.
Obory vyučení/studijní obory:
8) vysoká škola magisterské, inženýrské
KÓDY: NEVÍ=98, NEODPOVĚDĚL=99, NETÝKÁ SE,
FILTR=00.
98)nevím
99) neodpověděl
0) netýká se
21. Která z možností uvedených na KARTĚ A odpovídá současné situaci vašeho partnera/partnerky? (V69)
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU A A ZAŠKRTNĚTE POUZE JEDNU MOŽNOST!
01) pracuje na plný úvazek (přes 40 hodin týdně)
02) pracuje na zkrácený úvazek
03) pracuje na částečný úvazek, příležitostně, na
smlouvy
05) na rodičovské dovolené–pracující na částečný
úvazek
12) ostatní VYPIŠTE:
98) neví
99) bez odpovědi
00) nepřichází v úvahu, filtr
157
22a. A nyní se, prosím, podívejte na podrobnější údaje na Kartě D. Řekněte mi, který z popisů nejlépe
odpovídá jeho (její) současné práci? Stačí, když uvedete odpovídající číslo. (V72)
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU D A ZAPIŠTE DO RÁMEČKU POUZE JEDNU MOŽNOST!
KÓDY: NEVÍ = 98, NEODPOVĚDĚL=99, PŘESKOČENO,FILTR=0
23. Řekněte mi, prosím, vlastními slovy, co dělá Váš partner ve svém současném zaměstnání? (V73)
POKYN: ZAPIŠTE CO NEJPODROBNĚJI. JE-LI TŘEBA, ZEPTEJTE SE DOTAZOVANÉHO, ZDA MÁ TATO PRÁCE NĚJAKÝ
ZVLÁŠTNÍ NÁZEV NEBO JMÉNO!
Současné zaměstnání partnera:
KÓDY: NEVÍ = 9998, NEODPOVĚDĚL=9999, PŘESKOČENO,FILTR=0000
PŘÍČINY CHUDOBY, BOHATSTVÍ, VYLOUČENÍ
24. Předpokládejme, že byste byl(a) dotázán(a), zda patříte k dolní vrstvě, nižší střední vrstvě, střední
vrstvě, vyšší střední vrstvě nebo horní vrstvě. Co byste řekl(a)? (V76)
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU G A ZAŠKRTNĚTE POUZE JEDNU MOŽNOST!
1) dolní vrstvě
2) nižší střední vrstvě
3) střední vrstvě
4) vyšší střední vrstvě
5) horní vrstvě
6) k žádné
7) odmítnutí tohoto dělení společnosti
8) neví
9) bez odpovědi
25. Jak často se podle Vás dnes v České republice objevují následující příčiny chudoby? Zajímá nás, zda
se tyto důvody objevují velmi často, často, občas, zřídka nebo nikdy. (V79-V86)
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU H! NA JEDNOTLIVÉ PŘÍČINY SE PTEJTE POMOCÍ OTÁZKY UVEDENÉ V
ZÁHLAVÍ TABULKY.
velmi často
často
občas
zřídka
nikdy
neví
bez
odpovědi
nepřichází
v úvahu
Jak často je (doplňte 25a - 25h) příčinou toho, že jsou dnes v České republice chudí lidé?
1
2
3
4
5
8
9
0
25a. nedostatek schopností a talentu
25b. prostě smůla, nedostatek štěstí
25c. špatná morálka a opilství
25d. nedostatečná snaha samotných chudých
25e. předsudky a diskriminace vůči některým skupinám
v ČR
25f. nedostatek stejných příležitostí
25g. špatný hospodářský systém
25h. jiná příčina: VYPIŠTE
158
nepřichází
v úvahu
26f. lepší podmínky při vstupu do života
26g. hospodářský systém, umožňující bohatým, aby
nespravedlivě vydělávali
bez
odpovědi
26e. dobré známosti a styky
neví
26d. pracovitost
nikdy
26c. nepoctivost
zřídka
26b. štěstí
občas
26a. schopnost či talent
často
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU H!
PTEJTE SE POMOCÍ OTÁZKY, UVEDENÉ V ZÁHLAVÍ
TABULKY.
velmi často
26. Jak často se podle Vás dnes v České republice objevují následující příčiny bohatství některých lidí?
Zajímá nás, zda se tyto důvody objevují velmi často, často, občas, zřídka nebo nikdy. (V89-V96)
Jak často je (doplňte 26a - 26h) důvodem toho, že jsou dnes v České republice bohatí lidé?
1
2
3
4
5
8
9
0
27h. pro svou etnickou příslušnost
27i. proto, že vypadám jinak než ostatní
27j. kvůli jiné příčině: VYPIŠTE
nepřichází
v úvahu
27g. pro své politické přesvědčení
bez
odpovědi
27f. kvůli oblasti, kraji, odkud pocházím
neví
27e. kvůli nedostatku peněz
nikdy
27d. pro svůj věk
zřídka
27b. proto, že jsem žena/muž
27c. pro svůj sociální původ
občas
27a. pro své náboženské smýšlení
často
velmi často
27. Lidé se občas v životě setkají s nespravedlností. Jak často jste Vy sám(a) pocítil(a) na vlastní kůži
nespravedlnost způsobenou následujícími faktory? Bylo to velmi často, často, občas, zřídka nebo nikdy?
(V104-V110)
1
2
3
4
5
8
9
0
PŘÍJMOVÉ ROZDÍLY
zcela
nesouhlasím
neví
bez odpovědi
nepřichází
v úvahu
28a. Rozdíly v platech existují proto, že obyčejní lidé s tím prostě
souhlasí.
28b. Jen když jsou rozdíly v platech dostatečně velké, existuje
motivace pro individuální výkon.
28c. Je zcela správné, když podnikatelé mají velké zisky, protože
nakonec z toho mají všichni prospěch.
28d. Lidé na sebe nechtějí brát v práci více zodpovědnosti, pokud za
to nejsou více placeni.
1
2
3
4
5
8
9
0
zcela
souhlasím
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU K!
spíše
souhlasím
souhl
as
ani
neso
spíše
nesouhlasím
28. U každého následujícího výroku, který Vám nyní přečtu, mi řekněte, do jaké míry s ním souhlasíte nebo
nesouhlasíte. (V111-V114)
159
ÚDAJE O PŘÍJMECH
33. Prosím, řekněte mi, které z příjmů uvedených na KARTĚ N jste pobíral(a) Vy nebo členové Vaší
domácnosti v posledních 12 měsících? (Které příjmy ve Vaší domácnosti pobíráte?) (V2075)
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU N! INSTRUKCE PRUMER ZA 12 MESICU
Pobírali jste ve Vaší domácnosti za posledních 12 měsíců:
01 příjem z vašeho vlastního zaměstnání, podnikání
02 příjem ze zaměstnání, podnikání vašeho partnera či jiné osoby
03 váš vlastní důchod (starobní, invalidní, vdovský)
04 váš důchod ze soukromého připojištění
05 důchod jiného člena vaší domácnosti
06 příjem z investic, tj. zisk z nájemného, akcií apod.
07 stipendium (někoho z domácnosti)
08 jinou než státní podporu při studiu
09 sociální dávky
10 podporu v nezaměstnanosti
11 podporu od příbuzných nebo rodiny
12 peníze od dobročinných organizací
13 jiné příjmy: VYPIŠTE:
ano
1
ne
2
neví
3
neodpověděl
4
33a. Kolik osob se podílí na příjmech Vaší domácnosti? (V2081)
POČET OSOB
34. Řekněte mi, jaký celkový čistý příjem máte Vy a Vaše rodina v průměru za měsíc.
Myslíme tím příjmy a důchody všech osob ve Vaší domácnosti po odečtení daní a dále všechny sociální
dávky a doplňkové příjmy. (V151)
POKYN: INSTRUKCE PRUMER ZA 12 MESICU. POKUD DOTAZOVANÝ NEUMÍ NEBO ODMÍTÁ ODHADNOUT PŘESNOU
ČÁSTKU, POŽÁDEJTE JEJ O PŘIBLIŽNÝ ODHAD. JESTLIŽE ODPOVÍ, ŽE PŘÍJEM DOMÁCNOSTI JE URČITÁ ČÁSTKA
"OD ...DO" POKUSTE SE UPŘESNIT JEHO ODPOVĚĎ OTÁZKOU:"KTERÉMU Z TĚCHTO DVOU ČÍSEL SE VÁŠ PŘÍJEM
VĚTŠINOU VÍCE BLÍŽÍ?" TENTO ÚDAJ VYPLŇTE DO NÁSLEDUJÍCÍHO ŘÁDKU.
Celkový čistý příjem respondenta a jeho rodiny:
KÓDY: VÍCE NEŽ 99000=99995, ODMÍTL=99997, NEVÍ = 99998, BEZ ODPOVĚDI = 99999
POKYN: JESTLIŽE DOTAZOVANÝ ODMÍTNE ODPOVĚDĚT A OTÁZKOU 34 JSTE NEZÍSKALI ÚDAJ ANI O PŘIBLIŽNÉM
PŘÍJMU DOMÁCNOSTI DOTÁZANÉHO, UJISTĚTE JEJ ZNOVU O ANONYMITĚ ŠETŘENÍ A ZADEJTE OTÁZKU NA PŘÍJEM
DOMÁCNOSTI POMOCÍ KARTY P.
FILTR TY, KTEŘÍ ODPOVĚDĚLI NA OTÁZKU 34, NEDOTAZUJTE A PŘEJDĚTE K OTÁZCE 35!
34a. Mohl(a) byste mi říci, která z příjmových kategorií na KARTĚ P je nejblíže k průměrnému měsíčnímu
příjmu Vaší domácnosti? (V152)
00) 4400 až 8000 Kč
01) 8001až 10000 Kč
02) 10001 až 12000 Kč
03) 12001 až 14000 Kč
04) 14001 až 16000 Kč
05) 16001 až 18000 Kč
06) 18001 až 20000 Kč
07) 20001 až 22000 Kč
08) 22001 až 24000 Kč
09) 24001 až 26000 Kč
10) 26001 až 28000 Kč
11) 28001 až 30000 Kč
12) 30001 až 35000 Kč
13) 35001 až 40000 Kč
14) 40001 až 45000 Kč
15) 45001 až 50000 Kč
16) 50001 až
60000 Kč
17) 60001 až 70000 Kč
18) 70001 až 80000 Kč
19) 80001 až
100000 Kč
20) víc jak 100000 Kč
97) odmítl(a)
98) neví
99) bez odpovědi
00) netýká se, filtr
160
POLITICKÉ POSTOJE
56f. dárcovství politickým stranám nebo seskupením
56g. dobrovolné aktivity v klubech, sdruženích, různé sociální práce či služby
56h. účast v politických diskusích na internetu
bez
odpovědi
56d. návštěva politických diskusí
56e. aktivity v rámci polit. stran, občanských iniciativ nebo místní
samosprávy
neví
56c. diskuse o politice s přáteli
nikdy
56b. sledování politiky v novinách
zřídka
56a. sledování debat politiků v televizi
občas
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU TA!
často
56. Jak často se účastníte následujících forem politického života? (V174-V178 modif.)
1
2
3
4
8
9
2) ne >> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 59
8) nevím >> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 59
9) bez odpovědi >> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 59
57a. podpis petice
57b. připojení se k bojkotu
výrobku nebo firmy
57c. účast na protestní
demonstraci
57d. účast na veřejné diskusi
57e. účast na stávce
57f. dopis, stížnost do novin
bez
odpovědi
1) ano >> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 58A
nevím
POKYN:
PŘEDLOŽTE KARTU U!
ne
58. Lidé někdy sympatizují s jednou určitou
politickou stranou. Dáváte v současné době
přednost nějaké politické straně či hnutí? (V694)
ano
57. Existují různé možnosti, jak lze vyjádřit vlastní
stanovisko a poukázat na nespravedlnost.
Zúčastnil(a) jste se v posledním roce nějaké z
akcí, uvedených na KARTĚ U, abyste prosadil(a)
své důležité požadavky? (bez čísla)
1
2
8
9
58a. Jestliže ano, která strana či hnutí má v
současné době Vaše největší sympatie? (v695)
Vypište:
zcela
nesouhlasím
neví
bez odpovědi
nikdy
neví
bez
odpovědi
ani souhlas ani
nesouhlas
9
spíše
souhlasím
8
zřídka
61. Jak často si myslíte, že česká vláda rozhoduje ku prospěchu všech
lidí? (V194)
5
2
občas
60. Jak často si myslíte, že to, co dělá česká vláda, je správné? (V193)
4
1
často
3
zcela
souhlasím
59a. Při volbách u nás dnes mají občané možnost si skutečně vybrat.
(V190)
59b. Veřejní činitelé a vedoucí představitelé se příliš nestarají o to, co si
myslí lidé jako já. (V192)
velmi často
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU K!
spíše
nesouhlasím
59. U následujících dvou výroků mi, prosím, řekněte, zda s nimi souhlasíte nebo ne.
1
2
3
4
5
8
9
1
3
161
69b. Schopnosti a talent
69c. Tvrdá práce a výkon
69d. Mít správné známosti a styky
69e. To, že je někdo muž či žena
69f. Příslušnost k určité národnostní či etnické skupině
69g. Štěstí
bez
odpovědi
69a. Sociální původ
3
neví
2
nedůležité
1
spíše
spíše
důležité
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU W:
velmi
důležité
Odpovídejte pomocí KARTY W. (V217-V223)
zcela
nedůležité
69. Nyní uvedu několik faktorů, které mohou být považovány za důležité pro dosažení vysokého sociálního
postavení. Řekněte mi, prosím, jak důležitý je každý z nich pro úspěch v naší dnešní společnosti.
4
8
9
zcela
nesouhlasím
neví
bez odpovědí
9
2
74b. Lidi mohou jen málo ovlivnit běh svého života.
74c. Jeden z problémů, který mají lidé dnes, je, že zpochybňují příliš často autority.
74d. Lidem, kteří mají peníze, by mělo být dopřáno si je užít.
74e. Jsou případy, kdy by lidé měli jednat podle svého svědomí, i když to znamená,
že poruší zákon.
74f. Soukromé podnikaní potřebuje být regulováno, aby se ochránily potřeby všech
lidí.
74g. Ve všech společnostech existují nerovnosti a je lépe se tím nezabývat.
74h. Vezmeme-li v úvahu vše, svět se vyvíjí k lepšímu.
nesouhlas
8
1
74a. Vláda by měla přerozdělovat příjem od těch, co jsou na tom lépe, těm, co jsou na
tom hůře.
ani souhlas ani
5
spíše
souhlasím
4
zcela
souhlasím
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU K DOTAZOVANÉMU U KAŽDÉHO VÝROKU
ZAKROUŽKUJTE JEDNU ODPOVĚĎ.
spíše
nesouhlasím
74. Nyní Vám přečtu několik obecných tvrzení. Řekněte mi prosím, u každého z nich, do jaké míry s ním
souhlasíte nebo nesouhlasíte.
3
ZABEZPEČENÍ VE STÁŘÍ
bez odpovědi
8
9
2
3
nesouhlas
5
1
ani souhlas ani
neví 8
79d. Je nespravedlivé, že ti, kteří vydělávali víc ve svém zaměstnání, nyní dostávají
opět vyšší důchod.
79e.Je dostačující, pokud starobní důchod ze státního penzijního systému pokrývá
základní lidské potřeby.
79f. Nemá smysl se připravovat na stáří, protože jeden nikdy neví, co nás v
budoucnu čeká.
79g. Ti, kteří byli úspěšní ve své kariéře, by si ve stáří měli užívat uznání a
bohatství.
zcela
nesouhlasím
79b.Každý by měl nést odpovědnost sám za sebe a své zabezpečení ve stáří.
79c. Je lepší užít si své peníze dnes, než je schovávat do důchodu.
4
spíše
souhlasím
79a. Státní penzijní systém by měl přispívat k větší rovnosti v příjmech a životních
podmínkách mezi starými lidmi.
zcela
souhlasím
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU K DOTAZOVANÉMU U KAŽDÉHO VÝROKU
ZAKROUŽKUJTE JEDNU ODPOVĚĎ.
spíše
nesouhlasím
Nyní bychom se Vás rádi zeptali na několik otázek týkajících se zaopatření v důchodovém věku.
79. Následující výroky se zabývají opatřeními pro péči o staré lidi v České republice. Řekněte mi prosím, u
každého z nich, do jaké míry s ním souhlasíte nebo nesouhlasíte.
79h. Bohatí by měli ze státního penzijního systému dostávat nižší starobní důchody.
79i. Bylo by nespravedlivé, aby mladší generace až bude v důchodovém věku
dostávala nižší starobní důchod než dnešní důchodci.
1
6
162
99. Jak dalece jste Vy osobně ochoten/ochotna v
zájmu ochrany životního prostředí platit mnohem
vyšší ceny? [ISSP 2000 Q7a]
100. Jak často si dáte práci, abyste třídil(a) domácí
odpad - sklo, kovy, plasty, papír atd. pro sběr
tříděného odpadu? [ISSP 2000 Q19]
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU AA!
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU AB!
1) velmi často
1) velmi ochoten/ochotna
2) často
3) občas
4) zřídka, málokdy
5) nikdy
8) odvoz tříděného odpadu se v místě, kde žiji,
neprovádí
2) spíše ochoten/ochotna
3) ani ochoten/ochotna, ani neochoten/neochotna
4) spíše neochoten/neochotna
5) velmi neochoten/neochotna
8) neumím vybrat
spíše
nesouhlasím
zcela
nesouhlasím
neví
bez odpovědi
1
2
3
4
5
8
9
102a. Současná spotřeba ropy by měla být omezena, aby byly
zajištěny její dostatečné zásoby pro budoucí generace.
102b. Budoucím generacím musí být zanechány dostatečné
zásoby ropy, aby si mohly dovolit stejnou životní úroveň jako my.
102c. Každá generace je sama zodpovědná za to, jak si zabezpečí
své energetické potřeby.
102d. Neomezená spotřeba ropy je ospravedlnitelná, pouze pokud
z ní budou mít prospěch i budoucí generace.
102e. Je ospravedlnitelné vyčerpat naše ropné zásoby, protože
budoucí generace budou mít lepší technologické možnosti.
102f. Světovou spotřebu ropy tak jako tak není možné ovlivnit.
ani souhlas ani
nesouhlas
spíše
souhlasím
POKYN: POKYN:PŘEDLOŽTE KARTU K
U KAŽDÉHO VÝROKU ZAKROUŽKUJTE JEDNU
ODPOVĚĎ
zcela
souhlasím
102. Říká se, že zásoby ropy docházejí. Nyní Vám nabídnu několik výroků k tomuto tématu. Řekněte mi,
prosím, u každého z nich, do jaké míry s ním souhlasíte nebo nesouhlasíte.
PRÁVNÍ SYSTÉM
V následujících výrocích bych se Vás rád/a zeptal/a na vaše názory na právní systém v České republice.
Řekněte mi prosím, u každého z nich, do jaké míry s ním souhlasíte nebo nesouhlasíte.
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU K! U KAŽDÉHO VÝROKU ZAKROUŽKUJTE JEDNU ODPOVĚĎ.
spíše
souhlasím
ani souhlas ani
nesouhlas
spíše
nesouhlasím
zcela
nesouhlasím
neví
bez odpovědi
ODPOVĚĎ
zcela
souhlasím
103. Lidem jako já se dostává spravedlivého zacházení od …
1
2
3
4
5
8
9
a) policie
b) soudy
c) Nejvyšší soud
104. A měl/a jste Vy nebo někdo z Vaší rodiny v uplynulých dvanácti měsících co do činění s
následujícími institucemi?
POKYN: POKUD RESPONDENT ODPOVÍ ANO, PTEJTE SE IHNED NA
NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKU.
a) policie
b) soudy
c) Nejvyšší soud
ano
ne
1
2
8
bez
odpovědi
9
neví
163
104a. Mohou být tyto Vaše zkušenosti popsány jako velmi spravedlivé, spíše spravedlivé, ani spravedlivé
ani nespravedlivé, spíše nespravedlivé nebo velmi nespravedlivé?
POKYN: PŘEDLOŽTE
DOTAZOVANÉMU KARTU BB!
velmi
spravedlivé
1
spíše
spravedlivé
2
ani spravedlivé
ani
nespravedlivé
3
spíše
nespravedlivé
4
velmi
nespravedlivé
5
neví
8
bez
odpovědi
9
a) policie
b) soudy
c) Nejvyšší soud
zcela
nesouhlasím
neví
bez odpovědi
5
8
9
1
2
105b. Právní systém přispívá ke společenské změně.
105c. Spravedlnost vítězí – pravda v našem právním systému vyjde nakonec
najevo.
105a. V České republice má chudý člověk stejnou šanci na spravedlivý
proces jako bohatý člověk.
105d. Právní systém je při prosazování spravedlnosti úspěšný.
105e. Právní systém udržuje současné společenské rozvrstvení.
105_A: Podle Vašeho názoru, kolik
veřejných činitelů je v České republice
zapleteno do korupce?
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU CC
1) téměř žádný
ani souhlas ani
nesouhlas
4
spíše
souhlasím
3
zcela
souhlasím
ODPOVĚĎ
spíše
nesouhlasím
105. U každého z následujících výroků, mi prosím řekněte, zda s ním velmi souhlasíte, spíše souhlasíte, ani
souhlasíte ani nesouhlasíte, spíše nesouhlasíte nebo velmi nesouhlasíte..
2) málo z nich
3) někteří
4) docela hodně
5) téměř všichni
8) neumí vybrat
VLASTNOSTI
106. Dále jsou uvedeny různé vlastnosti, které může mít člověk. Některé se budou přesně hodit na Vás,
jiné vůbec ne. Ostatní se budou hodit tak na půl. Pro každou z vlastností mi prosím řekněte, zda se
k vám velmi hodí, spíše hodí, ani hodí ani nehodí, spíše nehodí nebo vůbec nehodí.
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU DD!
Vidím sám/u sebe jako někoho kdo…
A
….dělá pečlivě svou práci
B
… je komunikativní, hovorný
C
… je někdy poněkud nepříjemný na ostatní
D
… je originální, přichází s novými nápady
E
… se velmi obává
F
… má smířlivou povahu
G
… má sklon být líný
H
… je společenský, rád se baví
I
…ocení umělecké zážitky
J
…snadno znervózní
K
…dělá věci efektivně a výkonně
L
…je rezervovaný: zdrženlivý / uzavřený
M
…je ohleduplný a pozorný k ostatním
N
…má velkou představivost
O
…je uvolněný a zvládá stres
velmi se
hodí
1
spíše se
hodí
2
ani hodí ani
nehodí
3
spíše se
nehodí
4
vůbec se
nehodí
5
nevím
8
164
112. Jaké bylo Vaše předchozí zaměstnání (tj. zaměstnání, které předcházelo Vašemu současnému nebo
poslednímu)? (V57)
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU C A ZAŠKRTNĚTE POUZE JEDNU MOŽNOST!
1) soukromý zemědělec
2) zemědělec v družstvu, státním statku nebo akciové spol.
5) zaměstnanec v nemanuální profesi
7) jiná možnost: VYPIŠTE:
8) neví
9) bez odpovědi
0) nepřichází v úvahu
112a. A nyní se, prosím, podívejte na podrobnější
údaje na Kartě D. Řekněte mi, který z popisů
nejlépe odpovídá Vaší tehdejší práci? Stačí, když
uvedete odpovídající číslo. (V58)
POKYN: PŘEDLOŽTE KARTU D A ZAPIŠTE DO
RÁMEČKU POUZE JEDNU MOŽNOST!
113. Řekněte mi, prosím, vlastními slovy, co jste
tehdy dělal, jakou jste měl profesi? (V59)
POKYN: ZAPIŠTE CO NEJPODROBNĚJI. JE-LI TŘEBA,
ZEPTEJTE SE DOTAZOVANÉHO, ZDA MÁ TATO PRÁCE
NĚJAKÝ ZVLÁŠTNÍ NÁZEV NEBO JMÉNO!
Vypište:
KÓDY: NEVÍ = 9998, NEODPOVĚDĚL=9999,
PŘESKOČENO, FILTR=0000
DALŠÍ IDENTIFIKACE
114. Hlásíte se k nějakému náboženství: (V 701)
0) ano >> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 114a
1) ne>> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 114c
7) odmítl>> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 114c
114a. Jaké je Vaše náboženské vyznání? (V702)
Vypište:
KÓDY: NEVÍ = 98, NEODPOVĚDĚL= 99 FILTR= 00
(OT.114 - 1)
8) neví>> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 114c
9) neodpověděl>> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 114c
114b. Jak často se účastníte bohoslužeb nebo
jiných náboženských obřadů? (V703)
114c. Jaká je Vaše národnost?
POKYN: PODEJTE RESPONDENTOVI KARTU EE!
1) častěji než 1x týdně
2) jednou týdně
3) 1 - 3x měsíčně
1) česká
2) jiná: vypište
115. Jste Vy nebo někdo z Vaší domácnosti
členem odborové organizace? (V2121)
4) několikrát ročně
1) ano, já sám
116. Poslední parlamentní volby se konaly
v červnu 2002. Byl/a jste v té době oprávněn/a
volit?
9) neodpověděl >> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 118a
1) ano >> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 117
1) ano
5) méně často
6) nikdy
10) bez odpovědi
0) nepřichází v úvahu, filtr
2) ne >> PŘEJDĚTE NA OTÁZKU 118a
2) ano, někdo jiný z rodiny
3) ano, já a někdo další z rodiny
4) ne, nikdo
117. Volil(a) jste v posledních parlamentních
volbách? (V230)
2) ne
165
118. Kterou stranu či politické hnutí jste volil(a)?
(V2124)
118a. Kdyby volby byly příští týden, kterou stranu
či politické hnutí byste volil(a)? (V2125)
Vypište:
Vypište:
KÓDY: NEVÍ = 98, NEODPOVĚDĚL=99, NEPŘICHÁZÍ V
ÚVAHU, NEBYL VOLIT=00
KÓDY:JINOU STRANU= 95, URČITĚ BY NEŠEL VOLIT = 96,
ODMÍTL ODPOVĚĎ = 97, NEVÍ = 98, NEODPOVĚDĚL=99,
NEPŘICHÁZÍ V ÚVAHU, NEBYL VOLIT=00
ZÁZNAMY TAZATELE:
T3. Kolikátý v pořadí byl tento rozhovor?
T1. Okres trvalého bydliště:
Okres
T4. Prostředí rozhovoru:
T2. Velikost obce:
Prostředí rozhovoru:
1) obec do 999 obyvatel
2) obec 1000 - 1999 obyvatel
T5. Zájem respondenta:
3) obec s 2000 - 4999 obyvateli
4) město s 5000 - 19999 obyvateli
6) velkoměsto nad 100 000 obyvatel
ano
ne
1
2
Pokud ne, kolikátá to byla návštěva?
3) odpovídal spíše neochotně
4) odpovídal zcela bez zájmu
POKYN: VYPIŠTE POČET MINUT
T9. Datum rozhovoru:
POKYN: VYPIŠTE DO RÁMEČKU DATUM ROZHOVORU
T10. Obtížnost rozhovoru:
T7. Byl rozhovoru přítomen někdo jiný mimo
respondenta?
2) odpovídal ochotně
T8. Délka rozhovoru v minutách:
T6. Kontakt s respondentem:
Dohodl(a) jste se předběžně na termínu
rozhovoru?
Měl(a) jste problémy s ujištěním o
anonymitě šetření?
Provedl(a) jste tento rozhovor hned při
první návštěvě?
1) odpovídal se zájmem
1) snadný, obvyklý
2) náročný
3) obtížný, namáhavý
1) ne
2) ano, do rozhovoru nezasahoval
3) ano, rozhovor komentoval, "napovídal"
DĚKUJEME ZA ROZHOVOR
TAZATEL: ZAZNAMENEJTE ČAS UKONČENÍ ROZHOVORU:
HOD:
MIN:
Svým podpisem potvrzuji, že rozhovor jsem provedl(a) podle stanovených požadavků. Uvedené
skutečnosti jsou pravdivým záznamem výpovědí respondenta.
Podpis tazatele: ................................................................
2
166
167
5.1.5.
Příloha
5:
Dotazník
–
ISJP
online
dotazování 2007
Ve
předložen
finální
ve
podobě
formátu
byl
HTML
dotazník
(kde
byl
respondentům
i
standardní
v internetovém
úvod
pro
členy
výzkumu
výzkumné
OnlinePanelu a závěr včetně poděkování).
168
ÚVOD
Na začátku bychom se Vás rádi zeptali na Váš názor na příčiny chudoby a bohatství některých lidí.
1. Jak často se podle Vás dnes v České republice objevují následující příčiny chudoby? Zajímá nás, zda se
tyto důvody objevují velmi často, často, občas, zřídka nebo nikdy. (V79-V86)
velmi
často
často
občas
zřídka
nikdy
nevím
Jak často jsou následující příčina důvodem toho, že jsou dnes v České republice chudí lidé?
1a. nedostatek schopností a talentu
1b. prostě smůla, nedostatek štěstí
1
2
3
4
5
8
1
2
3
4
5
8
1c. špatná morálka a opilství
1
2
3
4
5
8
1d. nedostatečná snaha samotných chudých
1
2
3
4
5
8
1e. předsudky a diskriminace vůči některým skupinám v ČR
1
2
3
4
5
8
1f. nedostatek stejných příležitostí
1
2
3
4
5
8
1g. špatný hospodářský systém
1
2
3
4
5
8
1
2
3
4
5
8
velmi často
často
občas
zřídka
nikdy
nevím
2. Jak často se podle Vás dnes v České republice objevují následující příčiny bohatství některých lidí?
Zajímá nás, zda se tyto důvody objevují velmi často, často, občas, zřídka nebo nikdy. (V89-V96)
Jak často je následující příčina důvodem toho, že jsou dnes v České republice bohatí lidé?
2a. schopnost či talent
1
2
3
4
5
8
2b. štěstí
1
2
3
4
5
8
2c. nepoctivost
1
2
3
4
5
8
2d. pracovitost
1
2
3
4
5
8
2e. dobré známosti a styky
1
2
3
4
5
8
2f. lepší podmínky při vstupu do života
2g. hospodářský systém, umožňující bohatým,
aby nespravedlivě vydělávali
1
2
3
4
5
8
1
2
3
4
5
8
1
2
3
4
5
8
často
občas
zřídka
nikdy
nevím
3a. pro své náboženské smýšlení
3b. proto, že jsem žena/muž
velmi často
3. Lidé se občas v životě setkají s nespravedlností. Jak často jste Vy sám(a) pocítil(a) na vlastní kůži
nespravedlnost způsobenou následujícími faktory? Bylo to velmi často, často, občas, zřídka nebo nikdy?
(V104-V110)
1
2
3
4
5
8
1
2
3
4
5
8
169
3c. pro svůj sociální původ
1
2
3
4
5
8
3d. pro svůj věk
1
2
3
4
5
8
3e. kvůli nedostatku peněz
1
2
3
4
5
8
3f. kvůli oblasti,kraji, odkud pocházím
1
2
3
4
5
8
3g. pro své politické přesvědčení
1
2
3
4
5
8
3h. pro svou etnickou příslušnost
1
2
3
4
5
8
3i. proto, že vypadám jinak než ostatní
1
2
3
4
5
8
3j. kvůli jiné příčině: VYPIŠTE
1
2
3
4
5
8
zcela
souhlasím
spíše
souhlasím
ani souhlas
ani
nesouhlas
spíše
nesouhlasím
zcela
nesouhlasím
nevím
4. U každého následujícího výroku, prosím označte, do jaké míry s ním souhlasíte nebo nesouhlasíte.
(V111-V114)
4a. Rozdíly v platech existují proto, že obyčejní lidé s tím
prostě souhlasí.
1
2
3
4
5
8
4b. Jen když jsou rozdíly v platech dostatečně velké,
existuje motivace pro individuální výkon.
1
2
3
4
5
8
4c. Je zcela správné, když podnikatelé mají velké
zisky, protože nakonec z toho mají všichni prospěch.
1
2
3
4
5
8
4d. Lidé na sebe nechtějí brát v práci více
zodpovědnosti, pokud za to nejsou více placeni.
1
2
3
4
5
8
5. A teď, označte, jak jste v současnosti spokojen(a) nebo nespokojen(a) s různými věcmi ve svém životě. (V133-V137)
Jste-li v dané oblasti zcela nespokojen(a), Vaše odpověď by měla být "1". Jestliže jste zcela spokojen(a)
měl(a) byste odpovědět "sedm". Nejste-li ani spokojen(a), ani nespokojen(a), Vaše odpověď by měla být
"čtyři". Jako odpověď můžete použít jakékoliv číslo od jedné do sedmi.
zcela
nespok
ojen
zcela
spokojen
5a. Jak jste spokojen(a) se svým příjmem?
1
2
3
4
5
6
7
netýká
se
9
5b. Jak jste spokojen(a) se svým zaměstnáním?
1
2
3
4
5
6
7
9
5c. Jak jste spokojen(a) se svou životní úrovní?
5d. Jak jste spokojen(a) s politickým systémem v České republice?
1
2
3
4
5
6
7
9
1
2
3
4
5
6
7
9
1
2
3
4
5
6
7
9
5e. Když vezmete v úvahu všechno dohromady, jak jste celkově
spokojen(a) se svým životem?
často
občas
zřídka
nikdy
nevím
6. Jak často se účastníte následujících forem politického života? (V174-V178 modif.)
6a. sledování debat politiků v televizi
6b. sledování politiky v novinách
1
2
3
4
8
1
2
3
4
8
6c. diskuse o politice s přáteli
1
2
3
4
8
6d. návštěva politických diskusí
1
2
3
4
8
6e. aktivity v rámci polit. stran, občanských iniciativ nebo místní samosprávy
1
2
3
4
8
6f. dárcovství politickým stranám nebo seskupením
1
2
3
4
8
170
velmi často
často
občas
zřídka,
málokdy
nikdy
nevím
7. U následujících dvou výroků prosím, označte, zda s nimi souhlasíte nebo ne. (V193, V194)
7a. Jak často si myslíte, že to, co dělá česká vláda, je správné? (V193)
1
2
3
4
5
8
7b. Jak často si myslíte, že česká vláda rozhoduje ku prospěchu všech
lidí? (V194)
1
2
3
4
5
8
8. Níže je uvedeno několik faktorů, které mohou být považovány za důležité pro dosažení vysokého
sociálního postavení. Označte prosím, jak důležitý je každý z nich pro úspěch v naší dnešní společnosti.
(V217-V223)
velmi
důležité
spíše
důležité
spíše
nedůležité
zcela
nedůležité
neví
m
8a. Sociální původ
1
2
3
4
8
8b. Schopnosti a talent
1
2
3
4
8
8c. Tvrdá práce a výkon
1
2
3
4
8
8d. Mít správné známosti a styky
1
2
3
4
8
8e. To, že je někdo muž či žena
1
2
3
4
8
8f. Příslušnost k určité národnostní či etnické skupině
1
2
3
4
8
8g. Štěstí
1
2
3
4
8
V následující otázce bychom se Vás rádi zeptali na vaše názory na právní systém v České republice.
Označte prosím, u každého z nich, do jaké míry s ním souhlasíte nebo nesouhlasíte.
9. Lidem jako já se dostává spravedlivého zacházení od …
zcela
souhlasím
spíše
souhlasím
ani souhlas,
ani
nesouhlas
a) policie
1
2
3
4
5
8
b) soudy
1
2
3
4
5
8
c) Nejvyšší soud
1
2
3
4
5
8
spíše
zcela
nesouhlasím nesouhlasím
nevím
10 : Podle Vašeho názoru, kolik veřejných činitelů je v České republice zapleteno do korupce?
Poznámka: vyberte pouze jednu odpověď.
1) téměř žádný
2) málo z nich
3) někteří
4) docela hodně
5) téměř všichni
8) nevím
11: Setkal/a jste se Vy nebo blízký člen Vaší rodiny v posledních pěti letech s veřejným činitelem, který
Vám naznačil, nebo si přímo řekl o úplatek na oplátku za své služby?
1) nikdy
2) výjimečně
3) občas
4) docela často
5) velmi často
8) nevím
12 : Někteří lidé v důsledků svého postavení v zaměstnání, ve společnosti nebo v důsledku známostí a
kontaktů, bývají ostatními požádání, aby jim pomohli rozhodnout v jejich prospěch. Jak vy? Jak často Vy
býváte požádán o pomoc v případě důležitých rozhodnutí ve prospěch konkrétního člověka?
171
1) nikdy
2) výjimečně
3) občas
4) často
8) nevím
13: A znáte nějaké osoby, které byste mohl Vy požádat v případě důležitého rozhodnutí ve Váš
prospěch?
1) ne, neznám nikoho
2)ano, znám ale málo lidí
3) ano, několik jich znám
4) ano, znám jich mnoho
8) nevím
zcela
nesouhlasím
nevím
1
2
3
4
5
8
1
2
3
4
5
8
1
2
3
4
5
8
1
2
3
4
5
8
1
2
3
4
5
8
zcela
souhlasím
spíše
souhlasím
ani souhlas,
ani
nesouhlas
spíše
nesouhlasím
14. U každého z následujících výroků, prosím označte, zda s ním velmi souhlasíte, spíše souhlasíte, ani
souhlasíte ani nesouhlasíte, spíše nesouhlasíte nebo velmi nesouhlasíte.
14e. Korupce je záležitost současné generace, která zažila dobu před rokem 1989,
v budoucnu korupce téměř nebude žádná.
14f. Míra korupce v ČR ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi je zhruba
stejná.
velmi často
často
občas
zřídka
nikdy
nevím
15. Ve kterých oblastech a jak často jste se Vy osobně nebo blízký člen Vaší rodiny někdy setkal
s korupcí? Zajímá nás, zda to bylo velmi často, často, občas, zřídka nebo nikdy.
15a. policie
1
2
3
4
5
8
15b. zdravotnictví (nemocnice, lékaři)
1
2
3
4
5
8
15c. soudy
1
2
3
4
5
8
15d. státní správa
1
2
3
4
5
8
15e. místní samospráva
1
2
3
4
5
8
15f. školství
1
2
3
4
5
8
15g. politika
1
2
3
4
5
8
15h. jakákoli jiná další oblast: VYPIŠTE
1
2
3
4
5
8
16: Budeme moc rádi, pokud nám svými slovy napíšete Váš zážitek s korupcí – nebo příhodu, kterou jste
o korupci – úplatcích slyšeli od svých známých. Téma korupce je pro nás velmi důležité, a budeme Vám
vděčni za jakoukoliv odpověď. (Rádi bychom připomněli, že výzkum je anonymní.)
Prosím napište svými vlastními slovy jakýkoliv zážitek související s korupcí:
……………………………………………………….
172
17: Níže je uvedeno několik výroků, a u každého prosím označte, zda se na Vás hodí či nikoliv.
Obvykle počítám s tím, že to, co udělám, bude úspěšné.
ANO NE
ANO NE
Jen zřídka si nejsem jistý, jak se mám chovat.
Rád přijímám odpovědnost.
ANO NE
ANO NE
Rád se ujímám vedení při společných akcích.
S chutí přesvědčuji druhé o svém mínění.
ANO NE
Často zjišťuji, že se ostatní řídí podle mého vzoru.
ANO NE
Dovedu se dobře prosadit.
ANO NE
ANO NE
Jsem často o krok před ostatními.
Mám hodně věcí, které mi ostatní závidí.
ANO NE
Často dávám rady a doporučení ostatním.
ANO NE
SOCIODEMOGRAFICKÉ ÚDAJE
Nyní bychom se rádi dozvěděli některé údaje o Vás, které jsou nutné pro statistické zpracování. Budeme
se Vás ptát na Váš věk a zaměstnání například. (V5-V29)
18: Jste?
1) muž
2) žena
19. Jaký je prosím rok a měsíc Vašeho narození.
(Měsíce a roky narození, vypište prosím číslovkou)
měsíc narození :
rok narození:
20. Nyní bychom chtěli vědět, zda jste zaměstnán(a) a jaký je Váš pracovní úvazek.
Která z možností, uvedených níže, odpovídá Vaší současné situaci? (V29)
POKYN: ZAŠKRTNĚTE POUZE JEDNU MOŽNOST!
01) pracuji na plný úvazek (přes 40 hodin týdně)
02) pracuji na zkrácený úvazek
03) pracuji na částečný úvazek, příležitostně, na smlouvy
05) na rodičovské dovolené – pracující na částečný úvazek
12) ostatní VYPIŠTE:___________________________________________
FILTR NÁSLEDUJÍCÍ OTÁZKY (21 A 22) JSOU POUZE PRO DOTÁZANÉ, KTEŘÍ ODPOVĚDĚLI 1, 2, 3, 11,
12, 8 V PŘEDCHOZÍ OTÁZCE. OSTATNÍ GO TO 23!
21. V jakém typu podniku, organizace pracujete? Vyberte jednu z možností uvedených níže. (V30)
POKYN: ZAŠKRTNĚTE POUZE JEDNU MOŽNOST!
1)soukromá výdělečná firma či podnik
2) nevýdělečná soukromá organizace, charitativní instituce
3) veřejné organizace nevýdělečného charakteru (např. v oblasti zdravotnictví, školství, vědy, místní správy, ochrany a
bezpečnosti, atd.)
4) vlastní podnik, živnost, hospodářství
5) podnik se státní účastí, organizace výdělečného charakteru (zemědělství, průmysl, doprava, obchod, spoje, apod.)
6) výrobní, obchodní nebo zemědělské družstvo
7) jiné: VYPIŠTE:_____________________________
22. Jaké je Vaše současné pracovní postavení? Která z možností nejvíce odpovídá Vaší situaci? (V31)
1)soukromý zemědělec
2) zemědělec v družstvu, státním statku nebo akciové spol.
173
7) jiná možnost: VYPIŠTE:_______________________
8) vysoká škola magisterské,inženýrské
24. Poslední parlamentní volby se konaly v červnu 2002. Byl/a jste v té době oprávněn/a volit?
1) Ano
2) Ne FILTR GO TO27
9) Neodpověděl
25. Volil(a) jste v posledních parlamentních volbách? (V230)
1) ano
2) ne
8) nevím, nevzpomínám si
9) bez odpovědi
26. Kterou stranu či politické hnutí jste volil(a)? (V2124)
Vypište:
27. Kdyby volby byly příští týden, kterou stranu či politické hnutí byste volil(a)? (V2125)
Vypište:
28. Hlásíte se k nějakému náboženství: (V 701)
0)
1)
9)
ano
ne
neodpověděl
29. Jaký je Váš rodinný stav? (V68)
01)
02)
03)
04)
05)
ŽENATÝ/VDANÁ - žiji společně s partnerem
ŽENATÝ/VDANÁ - nežiji s manželem, manželkou
ROZVEDENÝ(Á)
VDOVEC/VDOVA
SVOBODNÝ(Á)
97) Odmítnutí odpovědi
30. Kraj trvalého bydliště:
Praha
174
Karlovarsky
Ustecky
Liberecky
Kralovehradecky
Pardubicky
Vysocina
Jihomoravsky
Olomoucky
Zlinsky
Moravskoslezsky
31. Velikost obce trvalého bydliště:
1) vesnice do 999 obyvatel
2) obec 1000 - 1999 obyvatel
3) obec s 2000 - 4999 obyvateli
6) velkoměsto nad 100 000 obyvatel
32. Předpokládejme, že byste byl(a) dotázán(a), zda patříte k dolní vrstvě, nižší střední vrstvě, střední
vrstvě, vyšší střední vrstvě nebo horní vrstvě. Co byste řekl(a)? (V76)
1) dolní vrstvě
2) nižší střední vrstvě
3) střední vrstvě
4) vyšší střední vrstvě
5) horní vrstvě
6) k žádné
7) odmítnutí tohoto dělení společnosti
8) nevím
9) bez odpovědi
33. Mohl(a) byste uvést, která z příjmových kategorií je nejblíže k průměrnému měsíčnímu příjmu Vaší
domácnosti? (V152)
00) 4400 až 8000 Kč
01) 8001až 10000 Kč
11)28001 až 30000 Kč
02) 10001 až 12000 Kč
12)30001 až 35000 Kč
03) 12001 až 14000 Kč
13)35001 až 40000 Kč
04)14001 až 16000 Kč
14)40001 až 45000 Kč
05) 16001 až 18000 Kč
15)45001 až 50000 Kč
06) 18001 až 20000 Kč
16)50001 až 60000 Kč
07) 20001 až 22000 Kč
17)60001 až 70000 Kč
08) 22001 až 24000 Kč
18)70001 až 80000 Kč
09)24001 až 26000 Kč
19)80001 až100000 Kč
10)26001 až 28000 Kč
20) Víc jak 100000 Kč
175
5.1.6.
Příloha 6: Otázky z dotazníku ISSP ČR
osobní dotazování - 2006 Role vlády
V44/06 „2006 Role vlády“
17. Podle Vašeho názoru, kolik politiků v České
republice je zapojeno do korupce?
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU 15 A
OZNAČTE POUZE JEDNU ODPOVĚĎ!
1) téměř nikdo do ní není zapleten
2) malá část politiků je do ní zapletena
3) někteří politici jsou do ní zapleteni
4) mnoho politiků je do ní zapleteno
5) téměř každý je do ní zapleten
8) neumím vybrat
9) odmítl(a)
18. A kolik státních úředníků je podle Vás zapojeno
do korupce?
POKYN: PŘEDLOŽTE DOTAZOVANÉMU KARTU 16 A
OZNAČTE POUZE JEDNU ODPOVĚĎ!
1) téměř nikdo do ní není zapleten
2) malá část úředníků je do ní zapletena
3) někteří úředníci jsou do ní zapleteni
4) mnoho úředníků je do ní zapleteno
5) téměř každý je do ní zapleten
8) neumím vybrat
9) odmítl(a)
19. Jak často jste se Vy osobně nebo člen Vaší
nejbližší rodiny v posledních pěti letech setkali
s úředníkem ve státní správě, kteří naznačili, že by
chtěli, nebo požádali o úplatek nebo protislužbu?
POKYN: OZNAČTE POUZE JEDNU ODPOVĚĎ!
1) nikdy
2) málokdy
3) někdy
4) často
5) velmi často
8) neumím vybrat
9) odmítl(a)
176
5.1.7.
Příloha 7: Moderační scénář skupinových
diskusí
Scénář – Focus groups Sociální spravedlnost 2005
Vybavení:
flip-chart, psací potřeby, PPDs (3 ks) , občerstvení (nápoje)
Uvedení diskuse
Obsah
//Představení, technické aspekty, důvěrnost, téma
Pravidla
spolupráce
diskuse//
(mobily, oslovování jménem,
vykání, neskákání do řeči);
Jak se jmenujete, kolik vám je let? Rodina, téma
diskuse;
rozehřátí
koníčky? Kde pracujete, jaké je Vaše zaměstnání?
účastníků;
seznámení;
kompetence
účastníků
vzhledem k tématu diskuse
Délka uvedení
Téma č. 1
CHUDOBA
cca 5 minut
Obsah
Co podle Vás znamená chudoba? Co si pod tímto
slovem představíte? (Popř. Jak byste charakterizovali
chudého člověka?)
// Směřovat na ČR a současnost.//
Představy o chudobě
Co je podle Vás příčinou chudoby? Co stojí za
chudobou lidí v ČR?
//Probe: Zjistit jaká bude první reakce respondentů
tj.možnosti – za chudobu si může člověk sám nebo systém
(vláda, špatná byrokracie) nebo kombinace.//
Příčiny chudoby
Myslíte si, že lidé, které Vy považujete v ČR za
chudé si svou chudobu zaslouží? Může být chudoba
spravedlivá? Pokud ano, za jakých podmínek?
//Probe:DŮLEŽITÉ Např.doložit na příkladu, na
vymyšlené situaci//
Za jakých podmínek je chudoba
(nespravedlivá)?
//Probe:DŮLEŽITÉ Např.doložit na
vymyšlené situaci//
(Ne)
chudoby
Spravedlnost
nezasloužená
příkladu,
na
177
Doba diskuse na dané téma
Téma č. 2
BOHATSTVÍ
15min
obsah
Co to pro Vás osobně znamená, řekne-li
"bohatství" ? Co si vybavíte pod tímto pojmem?
se
Obecné
bohatství
představy
Zkuste si představit bohatého člověka. Dovedli
Konkrétní
byste mi popsat, jak tento imaginární člověk vypadá, kde bohatství
pracuje, jak tráví volný čas, kde bydlí,…?
o
atributy
A teď si zkuste představit lidi ze svého okolí, ze
sousedství, vaše přátele a řekněte mi, kdo je podle vás
bohatý a proč?
//PPD 1 - bohatství - respondenti ohodnotí, jak
Příčiny
bohatství
často se objevují v ČR dané faktory bohatství.//
(PPD z dotazníku ISJP osobní
dotazování)
Teď bychom se zaměřili na to, co jste vyplnili.
Můžete mi říct, které z uvedených faktorů jsou pro jsou
podle vás u nás důležité pro vznik bohatství a které ne?
Můžete to, prosím, zdůvodnit?
Myslíte si, že tam nějaký důležitý faktor chybí?
Co si myslíte o roli bohatých lidí v současné české
společnosti? Myslíte si, že jí spíše prospívají nebo naopak
škodí? Proč?
Případně Kdo podle vás škodí a kdo prospívá?
Téma č. 3
OBECNÉ VNÍMÁNÍ SPRAVEDLNOSTI
//nyní
se
přesuneme
v obecném slova smyslu//
k tématu
//PPD2 – Moderátorka předloží
posouzení otázky z dotazníku//.
Celkem 10 min
obsah
spravedlnosti
respondentům
Význam bohatství
k
Konkrétní otázky
(PPD
z dotazníku
ISJP osobní dotazování)
Přečtěte si prosím pozorně tyto otázky a zaškrtněte,
do jaké míry souhlasíte, či nesouhlasíte s následujícími
výroky
//Moderátorka
postupně
s respondenty
projde
otázky a nechá si vysvětlit, proč konkrétně odpovídali tak,
jak odpovídali – u každé otázky se pokusí získat
konfrontaci různých názorů//
Můžete mi prosím konkrétně vysvětlit, proč jste
odpovídali právě takto?
//Moderátorka
se
doplňujícím otázkám//
přesune
ke
konkrétním
a
Platy
Nyní se přesuneme ke konkrétnějším situacím.
Ještě chvilku zůstaneme u příjmů.
Teď, když si uvědomíte, že lidé pracující v Praze
dostanou za stejné zaměstnání zaplaceno více, než ti, kteří
pracují kdekoli jinde, co si o tom myslíte? Přijde vám to
spravedlivé?
178
!!!! Podotýkám,
příjmech!!!!!!!
že
se
nebavíme
o
tabulkových
Poslední dobou se začíná mluvit o tzv.“milionářské
dani“, což je speciální daň pro lidi s nadprůměrnými
příjmy. Domníváte se, že by měli bohatí lidé – tzn. lidé
s nadprůměrnými příjmy – platit větší daně než ostatní?
A proč si to myslíte?
Redistribuce
Kdo je podle vás znevýhodněný člověk, kterému by
Solidarita
se mělo pomáhat?
potřebnými
// Pokud neodpověděl – dáme na výběr:tělesně
postižený, mentálně postižený, rodina
s malými dětmi,
důchodci, sociálně slabí (lidé s velmi nízkým výdělkem,
dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci…)//
15 minut
Téma č. 4
Obsah
PŘÍJMY
s
Faktory
vlivu
na
Co by, podle Vašeho názoru, mělo mít v ideálním
případě
výši příjmu – spravedlivé
největší vliv na samotnou výši platu?Na čem by měl
(měly by být)
plat
záviset? Na základě čeho by měla být určována jeho
velikost?
7min
A proč?
// Flip chart 1: Moderátorka zapisuje vyjmenované
faktory, kterými mohou být: pracovní výkon; velikost
rodiny, o kterou se pracovník stará; vzdělání a kvalifikace;
odpovědnost
pracovníka;
počet
let
strávených
v zaměstnání; ztížené pracovní podmínky; jestli jsem muž
nebo žena //
Teď jste se vyjádřili k tomu, jak by měl být utvářen
Faktory
spravedlivý plat. Ale jak je tomu ve skutečnosti? Odpovídá výši příjmu
Vaše představa spravedlivého platu realitě? Na čem u nás
v současné době závisí výše platu nejvíce?
5 min
vlivu
Přemýšlíte-li o výši Vašeho osobního měsíčního
Zasloužený
příjmu, myslíte si, že je Váš plat spravedlivý? Neptám se respondenta
teď na to, kolik vyděláváte, ani na to, kolik byste chtěli
vydělávat. Zajímá mě, jestli máte pocit, že jste ohodnoceni
5 min
tak, jak si zasloužíte?
na
příjem
179
Máte někoho ve Vašem okolí, kdo má stejnou
Srovnání
platu
úroveň vzdělání a kvalifikaci jako máte Vy?
A znáte v rámci stejného vzdělání
jeho/její
příjem? Jestli ano, zkuste porovnat jeho/její
příjem se svým výdělkem.
5 min
Téma č. 5
KORUPCE
Nyní si chvíli budeme povídat o korupci.
22 min
obsah
Míra,
korupce
rozšíření
V novinách či televizi se často můžeme dočíst či
doslechnout, že korupce je v ČR velice častým jevem. Co
si o tom myslíte vy? Souhlasíte s tímto tvrzením, nebo si
myslíte, že to není tak hrozné, že je u nás tento problém
zbytečně zveličován?
(→ a proč si to myslíte? Případně nabídnout
možnosti vlastní zkušenost, zkušenost známých nebo
informace z médií o korupčních aférách)
A myslíte si, že aby se člověk v ČR dostal nahoru,
musí být zkorumpovaný? Že je přijímání nebo braní
úplatků podmínkou úspěchu?
Korupce
podmínka úspěchu?
Ve kterých sférách či povoláních se podle vás
korupce vyskytuje
nejčastěji?
Kde se
kdo podplácí
–
podplácí,
//Flipchart 2 – moderátorka zapisuje jmenované
sféry a povolání; (→ pokud sami sféry nevyjmenují,
navrhne jim je – státní správa, policie, zdravotnictví,
politika…)//
Před
několika
týdny
zveřejnila
Transparency
International svůj Index vnímání korupce, podle kterého
patří hodnocení ČR mezi evropskými zeměmi k nejhorším.
Co si o tom myslíte? Myslíte, že je situace u nás
v porovnání se zahraničím opravdu o tolik horší?
Mezinárodní
srovnání
A máte Vy osobně nebo někdo z vašich blízkých
zkušenost s korupcí?
Vlastní
s korupcí
Téma č. 6
zkušenost
Cca 15 minut
DISKRIMINACE
obsah
PPD
Člověk
může
v životě
zažít
nespravedlnost diskriminace
z různých důvodů. Zamyslete se, prosím, nad následující
otázkou a uveďte písemně svou dopověď.
//PPD3 – Moderátorka předloží respondentům
nabídku odpovědí na otázku: „Lidé se občas v životě
setkávají s nespravedlností. Jak často jste Vy sám pocítil
na vlastní kůži nespravedlnost způsobenou následujícími
faktory?
Bylo to velmi často, často, občas, zřídka nebo
nikdy?“. a poprosí je, aby vybrali dle jejich situace
3
-
5 min
180
nejvhodnější odpověď z nabídky.)
Zkušenost
Setkali
jste
se
s některou
příčinou
zde s diskriminací
uvedenou?Kterou? Jak často? Za jakých okolností? Uveďte
2 min
příklad.
Typy diskriminace
Kterou
z uvedených
příčin
nespravedlnosti
(diskriminace) považujete za nejzávažnější v ČR? Která se
týká nejvíce lidí?
Domníváte se, že se význam uvedených
diskriminace před rokem 1989 a nyní změnil?Jak?
2 min
Historická proměna
příčin vnímání
3 min
cca 12 min
obsah
Téma č. 7
PÉČE O DOMÁCNOST
Zkuste mi prosím říci, jaké domácí práce jako třeba
Dělba
vaření, úklid nebo praní prádla zastáváte v domácnosti domácnost
právě VY osobně. A jaké práce vykonávají ostatní členové
Vaší domácnosti?
péče
o
Zapojují se někteří členové domácnosti do domácích
prací výrazně více než ostatní? Proč? Čím to podle Vás je?
Je u někoho z Vás toho rozdělení nějak netradiční (např.
žehlící partner, žena starající se o topení apod.)?
Do jaké míry je toto rozdělení ve Vaší domácnosti
dáno spíše tím, jaký kdo
je
(někdo je
pořádkumilovnější, línější, někdo se na ten nepořádek
nemůže dívat, tak to raději uklidí, někdo naopak trpí
„selektivní slepotou“ vůči nepořádku…)
a do jaké míry
spíše časovými možnostmi, náročnějším povoláním apod.?
Vznikají
konflikty?
kvůli
tomu
ve
Vaší
domácnosti
nějaké
Konflikty
Jak toto rozdělení vzniklo? Dohodli jste se na něm
společně nebo „se to tak prostě stalo“? (Např. že manžel
Vznik
je kuchař, proto vaří; nebo že jste si rozdělili práce napůl, dělby
proto manžel vynáší odpadky; nebo vy máte alergii na
prací prášek, proto pere manžel.)
Nakonec se Vás zeptám, zda považujete rozdělení
domácích prací ve Vaší domácnosti, tak, jak jste jej
popsali před chvílí, za spravedlivé či nikoli.
způsobu
Spravedlnost dělby
10 minut
181
Téma č. 8
PÉČE O SENIORY
Obsah
Stáří je obvykle spojeno s tím, že člověku ubývají
síly. Může se stát, že babička, dědeček nebo některý z
rodičů
přestane být soběstačný, a tuto situaci je třeba
začít řešit …
Úvod
Ocitli jste se už někdy v podobné situaci? Nebo
někdo z vašich blízkých či známých? Jak jste ji vy nebo oni
řešili? A proč právě tak?
Osobní zkušenost
// případně: V případě, že by se jeden z vašich
rodičů nebo prarodičů stal nesoběstačným a jeho zdravotní
stav by vyžadoval celodenní péči, můžete mi říci, jak byste
takovou situaci řešili? A proč?//
Kdo by se podle Vašeho názoru měl starat o rodiče a
prarodiče, ztratí-li svoji soběstačnost? A proč?
státu
3 min
Role
rodiny
a
rodiny
a
3 min
Za jakých okolností byste vy sami vážně uvažovali o
umístění vašeho blízkého do pobytového zařízení typu státu
domov důchodců, léčebna dlouhodobě nemocných …?
Role
Lidem, kteří se doma starají o svého blízkého, který
potřebuje celodenní péči, může být poskytována sociální
dávka „příspěvek při péči o blízkou osobu“.
Příspěvek
náleží každému, kdo splní zákonem stanovené podmínky. Je
vyplácen měsíčně ve výši cca 5500 Kč při péči o jednu
osobu nebo 9000 kč při péči o dvě osoby. Osoba, která
příspěvek pobírá, si může přivydělat maximálně cca 6000
Kč čistého měsíčně.
//Moderátorka vypíše příslušné částky na tabuli//
Příspěvek při péči
2 min
Považujete za spravedlivé, že daněmi, které jako
Solidarita
pracující lidé odvádíte, v podstatě přispíváte těm, kteří se pečujícími
rozhodli opustit či výrazně omezit své zaměstnání, aby se
mohli postarat o své nesoběstačné rodiče? A proč?
2 min
s
Věděli jste o tom, že existuje taková dávka, jako je
Příspěvek při péči
příspěvek při péči o blízkou osobu? A věděli byste, kde je – informovanost
možné o něj požádat?
//Pozn. pro moderátorku: o příspěvek se žádá na
sociálním odboru pověřeného obecního úřadu dle místa
bydliště//
1 min
Představte si, že jste v situaci, kdy se rozhodujete,
Žádoucí
zda se vzdát svého zaměstnání a pečovat o svého rodiče. příspěvku
při
Když si spočítáte vaše nutné měsíční výdaje, zkuste se blízkou osobu
zamyslet nad tím, v jaké výši by měl být příspěvek při péči
o blízkou osobu poskytován, abyste vy a vaše rodina s
vašimi příjmy vystačili.
2 min
výše
péči
o
Cca 13 min
182
Nezapomněli jsme na něco? Chtěl by ještě někdo
Poděkování,
něco dodat? Budeme rádi za jakékoliv Vaše další podněty.
ukončení diskuse
Děkujeme za Vaší účast, a přejeme hezký den.
KONEC
Celkem 117 minut
183
5.1.8.
Příloha
8:
Podklady
pro
převážení
datových souborů
Pro převážení třech používaných datových souborů ISJP F2F, ISJP Online
a ISSP F2F bylo použito údajů Českého statistického úřadu – Struktura
obyvatelstva ČR z výsledků sčítání lidu v roce 2001
(http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/C200473BFC/$File/410903t4.pdf)
.
Tabulka: Rozdělení dle věku a pohlaví, 2001, CSU
Struktura obyvatelstva ČR
věkové kategorie
muži
ženy
20-24
5,4%
5,2%
25-34
10,1%
9,7%
35-44
8,8%
8,5%
45-54
10,1%
10,2%
55-64
6,7%
7,5%
65 a více
6,9%
11,0%
Tabulka: Rozdělení datových souborů dle věku a pohlaví - výchozí datové soubory, výstup dle populace a přiřazené váhy
Datové soubory
ISJP F2F
ISJP Online
ISSP F2F
kat_vek do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
Celkem
kat_vek do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
Celkem
kat_vek do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
Celkem
Výchozí datový soubor
Pohlaví
Celkem
muži
ženy
49
58
107
114
160
274
116
142
258
115
131
246
117
182
299
119
179
298
630
852
1482
260
354
614
206
402
608
98
144
242
52
61
113
34
31
65
11
10
21
661
1002
1663
64
50
114
63
111
174
79
120
199
98
112
210
98
142
240
106
158
264
508
693
1201
Struktura dle populace (2001)
Pohlaví
muži
ženy
do 24
81
77
25 - 34
149
143
35 - 44
130
126
45 - 54
149
151
55 - 64
99
110
65 a více
102
163
Přiřazené váhy
Pohlaví
muži
ženy
do 24
1,64
1,33
25 - 34
1,31
0,89
35 - 44
1,12
0,89
45 - 54
1,30
1,15
55 - 64
0,85
0,61
65 a více
0,86
0,91
do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
90
168
146
167
111
115
87
161
142
170
124
183
do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
0,35
0,81
1,49
3,21
3,28
10,43
0,24
0,40
0,98
2,78
4,00
18,33
do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
65
121
105
121
81
83
63
116
102
123
89
132
do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
1,02
1,92
1,33
1,23
0,82
0,78
1,25
1,04
0,85
1,09
0,63
0,84
184
Tabulka 6.1.8.1: Přehled struktury mužů a žen u třech převážených
datových souborů, ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum 2007,
ISSP osobní dotazování 2006
18. Pohlaví
source_num
ISJP F2F
Valid
ISJP Online
Valid
ISSP
Valid
Tabulka
6.1.8.2:
muži
ženy
Total
muži
ženy
Total
muži
ženy
Total
Frequency
711
770
1481
797
864
1661
575
624
1199
Přehled
Percent
48,0
52,0
100,0
48,0
52,0
100,0
47,9
52,1
100,0
věkových
Valid Percent
48,0
52,0
100,0
48,0
52,0
100,0
47,9
52,1
100,0
kategorií
u
Cumulative
Percent
48,0
100,0
třech
48,0
100,0
47,9
100,0
převážených
datových souborů, ISJP osobní dotazování 2006, ISJP online výzkum 2007,
ISSP osobní dotazování 2006
kat_vek
source_num
ISJP F2F
Valid
ISJP Online
Valid
ISSP
Valid
do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
Total
do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
Total
do 24
25 - 34
35 - 44
45 - 54
55 - 64
65 a více
Total
Frequency
158
292
256
300
210
265
1481
176
328
287
337
236
298
1661
128
236
207
243
170
215
1199
Percent
10,6
19,7
17,3
20,3
14,2
17,9
100,0
10,6
19,7
17,3
20,3
14,2
17,9
100,0
10,7
19,7
17,3
20,2
14,2
18,0
100,0
Valid Percent
10,6
19,7
17,3
20,3
14,2
17,9
100,0
10,6
19,7
17,3
20,3
14,2
17,9
100,0
10,7
19,7
17,3
20,2
14,2
18,0
100,0
Cumulative
Percent
10,6
30,3
47,6
67,9
82,1
100,0
10,6
30,3
47,6
67,9
82,1
100,0
10,7
30,4
47,6
67,9
82,0
100,0
185
5.1.9.
Příloha
9:
Oblasti
korupce
zmíněné
ve focus groups a online výzkumu
Tato část je členěna podle oblastí, kde byla účastníky focus groups nebo
respondenty online výzkumu zaznamenána zkušenost s korupcí (oblasti jsou
seřazeny od nejčastěji uváděných po nejméně časté). Popsány jsou také další
témata jako je pohled na řešitelnost korupce, srovnání ČR se zahraničím,
srovnání s obdobím před rokem 1989, typy korupce. Porovnávány jsou také
spontánní odpovědi respondentů dle metody sběru dat (focus groups, online
dotazování) a pozornost je také věnována zvláštnostem otevřených otázek
v online výzkumu.
Oblasti výskytu korupce v následující části jsou analyzovány společně
jak pro metodu focus group tak pro online dotazování, kdy byla použita
otevřená
otázka
respondenti
tázající
zkušenost
se
nebo
na
o
oblasti
nich
výskytu
slyšeli.
Ve
korupce,
focus
group
s nimiž
mají
respondenti
spontánně hovořili o sférách, v nichž se podle nich korupce vyskytuje.
Zmiňované oblasti se dají pohlížet ze dvou rovin: přímá zkušenost s korupcí,
kdy respondenti hovoří o své zkušenosti a o zkušenosti lidí ze svého blízkého
okolí a nepřímá zkušenost s korupcí, kdy respondenti mluví o situacích, které
slyšeli od známých, v médiích či se o nich „obecně“ ví.
Uvádíme rovněž autentické citace z diskusních skupin (autentické citace
označené
autentické
jako
FG)
citace
a
citace
včetně
z otevřených
případných
otázek
gramatických
v onlinepanelu
chyb
a
(zcela
používaných
emotikonů označené jako Online).
5.1.9.1.
Zdravotnictví
aneb
„lekárom
sa
úplatky
dávajú
ako
detom
cukríky“
Zdravotnictví
patří
spolu
s oblastí
policie
mezi
nejčastěji
zmíněné
oblasti, kde se korupce vyskytuje. V kvantitativním online výzkumu v uzavřené
otázce se zdravotnictví umístilo na prvním místě se 68%, jako oblast, kde se
lidé nejčastěji s korupcí setkávají. V případě skupinových diskusí respondenti
hovoří o úplatcích ve formě bonboniéry či několika tisíc korun (u zubaře, či
186
praktického lékaře). V online výzkumu však už uvádějí částky vyšší a také
dražší dary, v souvislosti s posunutím termínu operace, příspěvku na lepší péči
či ve formě sponzorského daru.
Gábina FG1: „Paní doktorka když nedostane bonboniéru, tak se nečapu.
Hotovo.“
Filip FG3:
„Tak dneska dostal litr. A až babička bude mít zuby, tak
dostane… nemusím to zaplatit, ale prostě si natvrdo řekl o dva a půl tisíce, tak
dneska jsem vyplázl tisícovku, aby babička měla zoubky k vánocům…On si ten
doktor neřekl babičce, ale řekl si mně. … Pojďte sem“ -a byl velice slušnej- a
najednou dva a půl tisíce. Mně se kousla pumpa málem.“
Online: „....nedáš 5000.- a na operaci můžeš čekat i měsíc .....“
Online: „Asi hodně známý případ ze zdravotnictví - pokud dostaneme
nějakou pozornost, určitě se pro vaši operaci najde podstatně bližší termín :( 79„
Online: „chcete náročnější ošetření? dejte sponzorský dar“
Online: „Jako příklad snad stačí, že bez všimného v nemocnici se nám
sestry nestarali o strýčka ani náhodou. Všechno se změnilo, když dostali
dárečky. Tady se ale domnívám, že to dělají nízké platy za tak náročnou práci.
Takže vlastně dárečky berou jako doplněk platu. Jako číšníci spropitné.“
Online: „Několikráte u lékaře jsem musel podmazat, abych dostal injekci
k bolesti v kolenu která opravdu zabrala.“
Online: „posunuti terminu operace za 20 000 Kč, posunuti by bylo o rok
(ortopedie)“
Online: „Priplatek v nemocnici za extra peci, neni co dodat, na to aby
byl primar stale na telefonu...“
79
Zde je v odpovědi internetového uživatele použit tzv. emotikon – neboli „smajlík“ (od anglického
slova „smile“ – úsměv), který zdůrazňuje nesouhlas/nespokojenost respondenta s uváděnou situací (tzv.
„negativní smajlík“).
187
Online: „Známý šel na výměnu kolene a lékař ortoped se nestyděl
přijmout potraviny 1/2 prasete.“
5.1.9.2.
Policie aneb „s bločkem nebo bez bločku?“
Policie je spolu se zdravotnictvím nejčastější oblastí s výskytem korupce
(v online výzkumu tuto oblast označilo 58%). V případě policie se nejčastěji
jedná o zkušenost s korupčním chování při dopravní kontrole, objevila se však
také zkušenost s cizineckou policií 80.
Online: „Klasika, policie... Pokuta měla být zhruba ve výši 2.000,-, ale
postačilo 500,- do kapsy, zasalutoval a naschle pane...“
Online: „Já osobně žádnou nemám, ale slyšel jsem, že donedávna se dal
lehce koupit řidičský průkaz.“
Online: „klasikou je asi pokuta při porušení dopravních předpisů, kdy si
často policisté řeknou o cenu "s bločkem" nebo "bez bločku 81".“
Online: „Jediný přímý můj zážitek byl v okamžiku, kdy příslušník
cizinecké policie požádal o úplatek při vyřizování povolení k trvalému pobytu
pro mého příbuzného“
Online: „Jel jsem jednou v obci více než je zdrávo a byl jsem chycen,
ten policajt si o úplatek řekl přímo, samozřejmě bez přítomnosti toho kolegy,
co kdyby náhodou......“
80
„Dle výzkumu Transparency international [Frič 2000] ….vyplývá, že veřejnost vnímá policii jako
nejzkorumpovanější instituci v naší společnosti. V současnosti si čtvrtina (24 %) české populace myslí, že
úplatkářství je nejvíce rozšířeno právě v policii…Svůj podíl na korupční pověsti české policie však přiznává
jen „malá část“ obyvatelstva. Jen 4,5 % dotázaných uvedlo, že již někdy uplatilo policistu…Z těch, kteří se
přiznali k uplácení policistů, téměř každý třetí uvedl, že se tak stalo v případě, kdy šlo o dopravní přestupek.
Jedna třetina dotazovaných obyvatel dokonce přiznává, že občané úplatky policistům spíše vnucují, než aby
je oni od nich vyžadovali nebo vynucovali.“ [Frič 2001]
81
V této výpovědi internetového uživatele použití uvozovek umožňuje dát důraz na podstatu svého
sdělení.
188
Online: „Než začal bodový systém, zastavili mě dva příslušníci policie a
samozřejmě hledali vše co by mohlo být lukrativní. Neměl jsem pás a neměl
jsem lékárničku byli mi nabídnuty 2 verze buď zaplatit polovinu pokuty hned
na místě a nebo o dost vyšší blokovou pokutu, člověk raději platí 400 než
1000.“
Online: „Policie natocila prestupek a vzala si penize do kapsy + na
novou kazetu protoze policejni kamera neumi kazetu smazat“
Online: „Tak pane řidiči, co s tím uděláme? :) 82“
Respondentka
ve
focus
group
měla
prostřednictvím
příbuzného
zkušenost s uplácením policistů z pohledu korumpovaného. Stejně tak pokud
respondenti v online výzkumu uvádějí známého např. u policie, představí ho
jako člověka, který systém využívá ve svůj prospěch.
Zlatka
FG1: „Můj švagr je u policie a vím, jak to chodilo. Stačí - já
přijdu na tržnici a tenhle Vietnamec karton cigaret, tenhle Vietnamec…“
Online:
„já
sama
a
přítel
máme
známého
policistu
resp.výše
postaveného který smaže pokuty a není problém jakákoliv technická na auto a
pod.“
V případě odpovědí v rámci onlinepanelu jsme také získali odpovědi i
několika policistů či jiných veřejných činitelů, nicméně všichni shodně uvedli,
že korupci nepodporují a nevyužívají a naopak odsuzují ty, kteří jim úplatky
nabízejí.
Online: „Jelikož pracuji jako policista, byl jsem mnohokrát požádán,
abych za úplatek nekonal tak jak bych měl. Velice často se s tímto setkávám u
podnapilých řidičů, kterým hrozí zákazy řízení motorových vozidel. Lidé si
většinou uvědomují, že nabízení úplatku je trestné, proto přímou nabídku
použijí zřídka, jedná se většinou o náznaky.“
5.1.9.3.
Místní samospráva aneb „příspěvek na urychlené jednání“
Místní samospráva patří spolu se státní správou a školstvím mezi
oblasti,
v nichž
se
přibližně
polovina
respondentů
kvantitativního
online
82
V tomto případě je použit tzv. „pozitivní smajlík“, který zřejmě uvádí, že daná skutečnost je
běžná – a že nám jako čtenářům, je také jistě tato skutečnost známa.
189
výzkumu setkala s korupcí (místní samospráva 52%, státní správa 53% a
školství 50%).
Na rozdíl od státní správy jsou v oblasti místní samosprávy
častěji v otevřené otázce spontánně uváděné příklady korupčního chování.
Mezi nejčastěji zmíněné úkony patří vyřízení stavebního povolení, přidělení
obecního bytu či umístění do domova důchodců.
Online: „Slyšela jsem od známé, že si byla žádat o byt a pani řekla,že je
v pořadí asi 230 tak vytáhla obálku s 30000Kč a hned byla asi 5.“
Online: „Kamarádka žádala o městský byt a bylo jí naznačeno,že pokud
by dala,něco jako příspěvek městu (samozřejmě v obálce,bez jakéhokoli
sepsání) bylo by její čekání kratší.“
Online: „Korupci jsem sám zažil na úřadě, kde jsem žádal o přidělení
bytu,zde si sám úředník řekl o obálku.“
Online: „stavební úřad-50 000.- za vydání stav.povolení na výstavbu
výrobní haly“
Online: „na stavebním úřadě si řekli o příspěvek na urychlení jednání“
Online: „vrtaná studna cca 20m od kolejí - nelze, za cca 10tis lze
vyjednat výjimku“
Vladimír FG3: „Já jsem se s tím setkal a dost natvrdo. Takhle, neřekli to
na rovinu, ale vyplývalo to z toho úplně jasně. Chtěli jsme přestavovat, už
jsme to uskutečnili, předělávali jsme střechu, no a při podávání na stavebním
úřadu, se manželka neprozřetelně zmínila, že máme nakoupený cement. To
byla velká chyba. Takže tu žádost, odpověď, odsouvali, odsouvali, odsouvali,
no a po tři čtvrtě roce řekli, že jsem tam nedodali některý věci. Při každý
návštěvě jsme se ptali, zda něco nechtějí, neprotřebujou, ne všechno máte,
nic nepotřebujeme. Psali to několik měsíců až do zimy. Jo… čekali až to
ztvrdne a mysleli, že změknem.“
Jiří FG3: „…asi po dvou po třech letech se zjistilo, že starosta má
stavební firmu, která to samozřejmě dohodila nějaký jiný firmě. Vidíte to, to je
lumpárna první třídy. Já říkám jednu věc, když za dob totality si nějaký ministr
nechal načerno postavit chatu za 300 tisíc, tak se bál 10 let, aby to na něj
neprasklo, teď se podívejte, lítaj miliardy, rozkrádaj a nic se neděje.“
190
Online: „Jednalo se o zakázku plynofikace jedné malé obce. Údajně šlo o
částky v řádu milionů, které šli do soukromých rukou za udělení zakázky.
Peníze pocházeli z nadhodnocení akce.“
Online: „Umístění v domově důchodců, požadované peníze na okresním
úřadě ve Zlíně asi před 5-6 léty, velká částka“
Online: „Starosta našeho města se nechal uplatit od kamaráda, aby mu
prodal dům. Vzal si cca 100.000,-„
5.1.9.4.
Školství aneb „klíče od aut či obálky se dávají do vedlejší
místnosti“
Zajímavým
zjištěním
je
zcela
totožná
zkušenost
respondentů
skupinových diskusí i respondentů online výzkumu s korupcí na vysoké škole,
která se týkala nabídky na složení přijímacích zkoušek bez problémů za úplatu
v podobě klíčů od osobního automobilu (nebo adekvátní finanční odměny).
5.1.9.5.
Mateřské školy
Online: „slyšela jsem od kamarádky, že si ředitelka mš řekla o úplatek,
aby bylo její dítě zařazeno do mš v blízkosti domova..“
Online: „kamaradka chtela dostat svou dceru do konkretni skolky nejbliz
jejich bydliste a tak jim reditelka rekla, ze jeji manzel-podnikatel by mohl
nejak zafinancovat nove hracky ci prolezacky pokud o to misto tak desne
stoji...“
Eva2 FG3: Já jsem se s tím setkala při zápisu holky do školky –
sponzorský dar. Konkrétně na jesenický školce 5 tisíc.
Pavel FG3: Sponzorský dar, my jsme ho měli taky. 10 tisíc.
Denisa FG2: Tak je to třeba jako ve školství, co se jako týče třeba
nějakých prestižnějších škol třeba nebo i školek, kdy jako jsem zažila, že jako
maminky podplatěj učitelku z lepší školky, aby tam to dítě vzala, že jo, takže
ono je to fakt jako úplně všude, že jo.
Vanda FG2: Taky jsem se s tím teď setkala, že se ve školce takto
podplácejí.
Lenka FG2: „Dávaj se. I ve školce už, abyste se dostala do lepší školky
s dítětem, protože těch školek začíná teď málo bejt.“
191
Eva2
FG3: „Není to specielní školka, tam je hrozný příliv prostě lidí,
staví se tam, tohle, školka je tam jedna jediná, nestačí školka. Ale úplně jedno
jestli je člověk trvalým pobytem, jestli dělá na obecním úřadě, nebo cokoliv
tam bylo za podmínky, 5 bodů podmínek, poslední z podmínek - rozhodující z
toho – sponzorský dar…Kdyby řekli: rodičové, tolik zaplaťte, zrenovujeme
zahrádku… Ne, sponzorský dar. Samozřejmě, že se tam holka nedostala,
protože mně se z toho zvedá kufr.“
Střední školy
Online: „již jen pro přijetí dítěte na střední školu je třeba předem toto
zajistit nejlépe u samotného ředitele a finančně přispět, jinak má dítě smůlu.
Osobní zkušenost letos při přijímacích řízeních. Typovala bych tak 1 školu z 10
jako poctivou, jinak převládají známosti a korupce.“
Vysoké školy
Gábina
FG1: „Chtěla jsem se dostat na práva. (…) Bylo mi jasně
řečeno, dvě stě tisíc, nebo klíčky od auta. Že mám na to tejden.“
Online: „Já když jsem se hlásila na vysokou školu-státní-tak mi bylo od
učitele na chodbě sděleno,že klíče od aut či obálky se dávají ve vedlejší
místnosti.“
Online: „Já osobně jsem se s korupcí nesetkala. Jen z doslechu na
vysoké škole si spolužák kupoval zkoušky a semestr udělal za "pouhých 83" 10
000Kč před 4 lety.“
Online: „rodinnému příslušníkovi bylo nabídnuto přijetí na vysokou školu
za úplatek“
Online: „Na VŠE jsem se zcela běžně setkal s prodejem testů a dokonce
i příslibem úspěšně složené zkoušky za úplatek.“
Online: „Na Universitě jsou profesoři, kteří za pár tisíc dají zkoušku. Prej
se tak dá vystudovat v pohodě. Jsou studenti, kteří to využívají.“
Předání úplatku
Online: „Já jsem se hlásil kdysi na jednu školu ale nevybrali mne. Tak
máti zašla za ředitelem a dala mu flašku a pár do kapsy (peněz) a od nového
školního roku jsem tam byl.“
83
Zdůraznění slova pouhých uvozovkami, autorka zřejmě naznačuje normalitu/běžnost popisované
situace.
192
5.1.9.6.
Ve
Podnikání, obchod aneb „úplatek jako příspěvek na reklamu“
focus
group
i
v online
výzkumu
byly
zaznamenány
zkušenosti
s uplácením i v komerčním sektoru, nejčastěji se jednalo o oblast stavebnictví.
Jindřich FG2: No, tak já myslím jako, já to znám jenom ve stavebnictví,
protože jsem tam celý léta dělal. A tam je teďka korupce všude hrozně velká,
protože ty firmy, co se chtějí někde uchytit, tak musej podplácet. S tím jsem
se jako setkal.
Online: „Korupce kvete i v průmyslu. Chcete, aby firma odebírala vaše
výrobky. Tak zaplať.“
Online: „nejvíce vím o podplácení při výběrových řízeních na opravy a
zakázky u firem“
Online: „Pracuji v oblasti obchodu a někteří lidé na určitých pozicích
rozhodujících o volbě obchodního partnera či dodavatele služeb si řeknou o
částku přímo nebo nepřímo. Výběrová řízení jsou často zmanipulovaná a jen
na oko. Úplatek se dnes může nazývat třeba "příspěvek na reklamu 84".“
5.1.9.7.
Soudy, právníci aneb „je plně ve vašich rukách zápisu pomoci“
Méně často zmíněnou oblastí, kde se respondenti setkali s korupcí, je
legislativní oblast – soudy a právníci. Jak ve skupinových diskusích, tak
v online výzkumu se konkrétní příklady vyskytly podstatně méně než ostatní
oblasti, ale vzhledem k tomu, že v tomto případě je zcela jasná vazba korupce
na ne/spravedlivé rozhodování legislativních orgánů, uvádíme dva příklady.
Online:
„Renomovaná
zahraniční
společnost
jakožto
jediný
vlastník
české s. r. o. navyšovala základní jmění ze 100.000,- Kč na 4.000.000.
Soudkyně obchodního soudu dlouho protahovala zápis do obchodního rejstříku.
Zápis
vždycky
vrátila
na
základě
nějakého
drobného,
velmi
sporného
nedostatku. Na dotaz, proč tomu tak je, odvětila: "Je plně ve vašich rukách
zápisu pomoci." Spřátelené firmy poradily, že obvyklá taxa paní soudkyně
začíná
na
20.000,-
Kč.
Nakonec
dostala
několik
takových
"motivačních
85
splátek " - a zápis zdárně proběhl.“
84
85
Spontánní zdůraznění krycího názvu pro úplatek uvozovkami.
Respondent spontánně označil uvozovkami pasáže, které považuje za klíčové ve své výpovědi.
193
Respondent focus group zmínil zkušenost s advokátem.
Vlastimil FG1: No, tak to je, když vás má hájit advokát, tak v podstatě
neudělá nic, když … on řekne
„No jo ale, ono to bude těžký, když já nevím,
jestli to takhle vyjde…“ „Dobře pane doktore a co by to obnášelo?“ „No,
padesát tisíc a možná s tím něco půjde udělat.“
Následující výčet prezentuje spontánně jmenované oblasti, v nichž se
podle respondentů skupinových diskusí korupce vyskytuje nejčastěji. Účastníci
jmenovali následující sféry a povolání:
o
Státní sféra
o
Policie
o
Zdravotnictví
o
Státní správa
o
Místní samospráva
o
Soudnictví
o
Sport
o
Výběrová řízení, zadávání (veřejných) zakázek
o
Školství
o
Politika.
Mezi oblastmi, které jsou často jmenovány jak ve focus groups tak
obecně
v uzavřené
otázce
na
výběr
oblastí,
kde
se
korupce
nejčastěji
vyskytuje, patří i politika, nicméně respondenti samozřejmě méně často dokáží
uvést příklady korupce z politiky, tím máme na mysli tzv. vysokou politiku a
lobbing. Jeden příklad z online výzkumu:
Online: „Korupce se týká především vrcholné politiky a lobbingu v ní.
Legální příjmy politiků jsou zanedbatelné v poměru k příjmům z korupce.
Nejvyšší
korupce
je
při
rozdělování
zakázek
financovaných
ze
státního
rozpočtu = stavebnictví, stavby silnic (dálnic), výzbroj a výstroj ozbrojených
složek a podobně. Někteří politici (poslanci) v soukromí přiznávají, že do
politiky šli pro příjmy z korupce.“
5.1.9.8.
Řešitelnost problému korupce
Ve skupinových diskusích zazněly dva pohledy na řešitelnost korupce:
194
o
korupce je problém neodstranitelný, který bude přítomen vždy,
jelikož jeho existence je spojená s lidskou povahou
o
korupce je problém sociálně podmíněný – související se situací
ve
společnosti
a
časem
odstranitelný
(nebo
alespoň
minimalizovatelný).
Ovšem v online výzkumu, kde jsme se otevřenou otázkou přímo na
řešitelnost korupce neptali, ale ze spontánně uvedených výpovědí více jak 400
respondentů se neukázal žádný náznak optimistického pohledu na řešení
korupce (samozřejmě odpovídali většinou ti, kteří s korupcí nějakou zkušenost
mají, na druhou stranu však žádný z nich neuvedl, že by svého činu litoval či
se za něj styděl).
Na základě výstupů z focus group jsme formulovali výroky pro testování
v rámci online výzkumu „S korupcí nemá cenu bojovat – korupce byla, je a
bude.“
S výrokem
souhlasí
31%
respondentů,
můžeme
je
označit
jako
pesimisty, a s výrokem nesouhlasí 48%, které označujeme jako optimisty (a
20% se nedokázalo rozhodnout, zda souhlasit či nesouhlasit) 86. (Zdroj: online
výzkum NMS, N=1572, 2007) Dalším testovaným tvrzením bylo: „Korupce je
záležitost současné generace, která zažila dobu před rokem 1989, v budoucnu
nebude korupce téměř žádná.“, s výrokem nesouhlasí 75%, což znamená tři
čtvrtiny lidí nevěří, že v budoucnu korupce nebude (s výrokem souhlasí 8% a
17%
je
nerozhodnutých).
Na
našich
zjištění
můžeme
konstatovat,
že
kvalitativní (focus groups) i kvantitativní výzkum (online) ukázal, že lidé jsou
spíše pesimističtí k možnosti řešení či vymýcení korupce z české společnosti.
Domníváme se, že pokud problém korupce bude chápan jako neřešitelný, je
nutné tento aspekt uvažovat i v rámci výzkumu spravedlnosti.
Online: „Nemá cenu si povídat něco zvlášť konkrétního, korupce tu je,
byla a bude. Každý z nás je zúčastnil a kdo říká že ne, tak skoro ve 99%
případů
lže.
Já
jsem
se
zrovna
nikdy
žádné
sám
přímo
nezúčastnil
a
nezúčastním a kdyby, tak všechno popřu jako všichni ostatní. To je realita. Ale
myslím si, že nemá cenu to nějak zveličovat. Korupce se to nazývá, aby se to
dalo soudit. Dnes je to spíš otázka toho, jak se prosadit. Každá přímluva a
každé dobré slovo o někom, se dá nazvat jako korupce a to stejné platí, když
pak jde o ne zrovna malé peníze. Bez korupce nemůže existovat dnešní svět a
spravedlnost neexistuje, to je dnes snad každému jasné.“
86
Ve výzkumu Transparency International 2000 na otázku Jak by se mělo podle Vás proti
úplatkářství bojovat? odpovědělo 21% respondentů nijak, úplatky nelze odstranit. [Frič 2000]
195
Josef FG1: „Úplatky byly, jsou a budou. To je…těžko se odbourá, tenhle
problém.“
Hanka FG1: „Já si myslím že – jak tady někdo řekl – je, byla a bude. Je
to tak.“
Zlatka
FG1: „Já říkám jenom, že je to o lidi. Že nejsme stroje a
mluvíme o lidech, to znamená korupce bude vždycky.“
Podobně situaci vnímá i další respondent, který korupci chápe jako
problém generační.
Pavel
FG3: „Ale ne taková (korupce), je to... není taková, rozhodně.
Ale je to myslím těma generacemi, vším, lidi, jak k tomu přistupujou…“
Obecně lze tedy říci, že korupce je vnímána dvěma způsoby.
Autentická odpověď jednoho z respondentů online výzkumu, představitel
„pesimistů“, tedy těch, podle nichž nelze s korupcí bojovat.
Online: „diky korupci se bratr dostal na stredni za komancu, pramatka
byla lepe osetrena v prubehu pobytu v nemocnici, ... na vypsani vseho vazne
nemam cas a snad by tahle Vase kolonka ani nestacila. za tech let toho bylo
tolik, kdybych mel pridat i to, co mi nekdo vypravel, bylo by to na knihu“
Online: „staré přísloví praví: Blbej kdo dává, blbjejší kdo nebere....“
Online: „jak se rika das-mas
pri vybavovani hypoteky,odvozu babicky
do nemocnice ci prijeti syna do skoly.......“
Online: „Kdo neplatí, nic nikdy mít nebude. Bohužel je to tvrdá realita.“
Online: „Mám zkušenosti s korupcí u lékaře, policii, i u mistního
úřadu.Moje
zkušenost
je
kladná-vždy
bylo
mé
žádosti
pomoci
úplatku
vyhověno.Myslím si že pokud někdo něco u nás potřebuje tak se bez úplatku
neobejde. Zvláště smutné je to ve zdravotnictví, když jsem musela sedět s
babičkou několik hodin v čekárně na vyšetření s rakovinou a příště když jsme
přišli s domácím králíkem tak nás brali hned na řadu, jen co nás v čekárně
uviděli.Jen mi bylo líto ostatních nemocných kteří tam ještě další hodiny
196
museli sedět...Babičku si sice rakovina vzala, ale aspoň nemusela trávit tolik
času v jejím stavu v nemocnici....“ 87
Online: „S korupcí jsem se setkala na stavebním úřadu nebo bytovém
družstvu a u doktorů. Bez úplatku bychom ještě dnes čekali na povolení ke
stavebním úpravám. Na bytovém družstvu si nepřímo říkají o úplatek, jinak se
s vámi nebaví.A státní lékaři za konzultaci nebo papír o tom, že jsme zdraví
legálně berou peníze.Popřípadě, pokud chcete, aby vás operovala kapacita v
oboru, musíte něco podstrčit.“
Online (zároveň příklad nejdelší otevřené odpovědi – dokládající jednu z
výhod metod typu CASI, tedy prakticky neomezeně dlouhé možnosti výpovědí
respondentů): „Korupce začíná od obyčejného odtahu auta kdy dáte policajtům
pár set do kapsy a oni vám sundají auto z odtahovky a můžete odjet kam
potřebujete. V nemocnici dáte vrchní sestře nějaký prezentík a ejhle najednou
máte lepší pokoj nebo se najednou najde erární televize která nebyla k
sehnání protože všechny byli zamluvené. Přítel měl těžký úraz nohy a mělo
dojít k amputaci celé končetiny. Cenil si avšak svou nohu na dvacet tisíc a tak
pan primář zhodnotil že noha se dá složitou operací za pomoci speciálních
šroubů zachránit. V dědickém řízení se najde \"rozumná\" notářka která s vámi
nepíše jen tak dohodnutou hodnotu bytu či vozu tak aby jste neměli vysoký
poplatek - ten který je na papíře - a obálečka s nepotvrzeným, o něco nižším
obnosem se hodí jí do šuplíčku....myslím že tohle příklad toho počátku co se u
nás děje a myslím že není snad nikdo kdo by se s tím nesetkal. Jak to pak
musí vypadat v případě těch co mají desítky tisíc na úplatky a v politických
kruzích. Nevěřím že by politici a senátoři a všichni Ti co mají na starosti naše
blaho měli své domečky, drahé luxusní vozy a kožichy pro své manželky a
milenky za poctivé platy a hlavně po poctivém vyplnění (tím myslím třebas
žádosti o byt, či povolení k stavbě atd.) potřebných formulářů a stejně dlouhé
lhůty čekání jako já nebo jiní obyčejní smrtelníci....“
87
Rawls uvádí“…dva různé principy: první postuluje rovnost základních práva a povinností, kdežto
podle druhého platí, že sociální a ekonomické nerovnosti, například nerovnosti bohatství a pravomoci, jsou
spravedlivé pouze tehdy, jestliže vyúsťují v kompenzující blaho pro kohokoliv, zvláště pak pro nejméně
zvýhodněné členy společnosti….Může snad být účelné, ale nikoliv spravedlivé, že někteří lidé mají méně, aby
jiní mohli prosperovat. Není však spravedlivé, má-li několik osob větší výhody, pokud se tím zlepšuje
situace lidí, kteří takové štěstí nemají.“ (Rawls 1995:23)
197
5.1.9.9.
Srovnání ČR se zahraničím
V případě srovnání ČR se zahraničím respondenti focus groups považují
situaci v ČR za horší a domnívají se, že je způsobena českou povahou
(národním charakterem Čechů).
(Moderátorkou byl také později během
diskuse zmíněn Index vnímání korupce Transparency International).
Gábina FG1: „Nás srovnávali s nějakou Ugandou.“
Pavel
FG3: „Sovětský svaz je v tom výzkumu společně s náma jeden z
nejhorších, jo.“
Vojtěch
FG1:“ …a je to určitým svým způsobem i charakterem těch
národů a těch lidí. V České republice běžná záležitost je to nejmenší vzít
flašku, odevzdat ji.“
Část
respondentů
se domnívala, že situace u nás je stejná jako
v ostatních zemích Evropy.
Eva2 FG3: „Tam taky je korupce v jiných zemích.“
Pavel FG3: „Ale ne taková, je to... není taková, rozhodně. Ale je to
myslím těma generacemi, vším, lidi, jak k tomu přistupujou. Třeba severský
země, tak tam máte, je státní veřejná zakázka, jakýkoliv občan kdykoliv má
možnost k tomu kdykoliv nahlídnout, cokoliv tomu říct. Vy vesměs až víte, v
závěrečný fázi. My jsme například koupili letadla, který jsou na prd, nebo proč
jsme je koupili, a víte to až v závěrečný fázi. Tam to člověk může jakkoliv
ovlivnit. Veškerý, co třeba jednáte s úřadama, tak na to můžou nahlídnout i
jiní lidi, …tady se vlastně všechno, korupce hlavně, se odehrává za zavřenýma
dveřma… (…)Ale nejen severský země. Byl jsem dost dlouhou dobu například v
Kanadě, i tam je ten přístup těch lidí naprosto jinej, je srdečnější, poctivější.“
Zdeněk FG2: „Že je toho hodně. Je to hodně v celý Evropě, že jo.“
Petr
FG2: „No jo, ale dobře, na jednu stranu, ty organizace bohužel
vykazujou, že my jsme na špici, no.“
Zdeněk FG2: „Já bych tomu zas tak nevěřil. Že už se to srovnává.“
Josef FG1: „I ty africký státy jsou na tom líp než my.“
Někteří respondenti skupinových diskusí pochybují o metodice výzkumu
Transparency International či jiných žebříčků míry korupce. Podle respondentů
je umístění České republiky ovlivněno způsobem zjišťování a tím, že je česká
veřejnost na toto téma citlivější.
198
Lenka
FG2: „Tam je takový slovíčko index vnímání korupce, že jo? Že
to je něco jako jinýho než ta korupce, která vopravdu je a je odhalená,
nějakým způsobem řešená, že tam trošičku… jako vnímání korupce je podle
mýho z nějakých dotazů. Jako v různejch společenskejch sférách a jako každá
společnost a myslím si, že česká společnost je na tu korupci vod toho
minulýho režimu taková jako nabuzená a že je agresivnější, když se jí na
korupci někdo zeptá, než teda ty státy, kde teda…“
Moderátorka: „Aha, aha a když řeknete nabuzená, myslíte tím jako, že
jsme na ni zvyklí nebo…“
Lenka
FG2: „No, spíš jako nás víc popouzí dotaz na korupci než
Francouze, Angličany… myslím si, že jako ty lidi takový jako, jakmile se jich
zeptáte, jak vnímají korupci, tak ty Češi jsou takový jako agresivnější.“
Na základě těchto zjištění jsme zařadili otázku na srovnání ČR a
vyspělých
evropských
zemí.
S výrokem
„Míra
korupce
v ČR
ve
srovnání
s vyspělými evropskými zeměmi je zhruba stejné“ odpovědělo souhlasně 25%
online respondentů, 46% nesouhlasilo a 30% se nedokázalo rozhodnout (ani
souhlas, ani nesouhlas). Můžeme tedy konstatovat, že více lidí se domnívá, že
míra korupce je v ČR horší než ve vyspělých evropských zemích. (Zdroj: online
výzkum NMS, N=1572, 2007)
5.1.9.10.
Srovnání s obdobím před rokem 1989
Pro problematiku srovnání míry korupce před a po roce 1989 jsme
sestavili a v online výzkumu testovali výrok „Míra korupce je dnes vyšší, než
byla
před
rokem
1989“,
se
kterým
souhlasí
59%
dotazovaných,
16%
nesouhlasí a 24% je nerozhodnutých 88. Lidmi je míra korupce vnímána jako
vysoká a dokonce vyšší než před rokem 1989.
Ve
skupinových diskusích
byla
spontánně
často
porovnávána
míra
korupce v období před a po roce 1989. Vyskytly se i názory, že korupce je
dnes
více
rozšířena
než
v
minulosti
a
že
zůstává
nepotrestána.
Část
respondentů také upozorňuje, že úplatky jsou dnes vyšší než v minulosti.
Naopak podle části respondentů se míra korupce obecně zdá vyšší, protože po
roce 1989 o ní informují média.
Gábina
FG1: Jo, teď se to samozřejmě víc medializuje než předtím.
Třeba dejme tomu, že v komunismu, to nikdo nic nevěděl, všichni byli zticha a
88
Ve výzkumu Transparency International 2000 s otázkou Do jaké míry souhlasíte nebo
nesouhlasíte s názorem, že za socialismu tolik korupce nebylo? souhlasilo 38% respondentů, a 46%
nesouhlasilo. [Frič 2000] Zjištění z online výzkumu (NMS 2007) ukazují podobný trend, tedy více těch, kteří
se domnívají, že dnešní míra korupce ve srovnání s obdobím před rokem 1989 je vyšší.
199
dělali jsme, že to nevíme. V poslední době ano – mluví se o tom víc, je na to
víc upozorňováno, to jo, asi, ale…
Zdeněk FG2: „Dyť byla vždycky. Za bolševiků taky, ne, ta korupce.“
Jindřich
FG2:
„No
tak
já
myslím,
že
ta
korupce
po
tom
devětaosmdesátým roce, že je daleko větší, než byla za bolševiků, protože se
zavedly takový ty mechanismy jako jsou ta výběrová řízení, zadávání těch
veřejných zakázek a tak dále a tam jde opravdu o velký peníze a o velkou
korupci a myslím si, že to teda jako dřív tak ve vysoký míře nebylo, jako teda
je to dneska.“
Zdeněk FG2: „Já myslím, že nic, akorát, že to stálo míň peněz. Dřív to
stálo stovku a teď to stojí třeba 100 tisíc. No, ta korupce, že jo, je dražší, stojí
to desetkrát víc.“
Online: „V korupci nemusi jit jen o miliony a nejvyssi posty a prave
takova drobna, kazdodenni korupce...je temer vsemi prehlizena a brana za
\'samozrejmost\'. Za vsechno clovek plati neco extra a \'na strane\'...priorita
u lekare, priorita ve skole, neco \'prihodit\ 89' tu a tam aby se veci vyridili
rychleji, s privrenym okem atd. napr. u notare atd...korupce je naprosto vsude
a byla jsem jejim svedkem po cele detstvi az doted. a ac to muze byt, jak jste
se ptali, zalezitost generace pred rokem 89, pokud si nekdo mysli, ze dnesni
deti a mladi lide se nenauci elegantnim zpusobum jak se tu a tam dostat do
predu, tak je na omylu. Lide budou vzdycky ochotnejsi kdyz jim priplatite.“
89
Zdůraznění lomenými závorkami a uvozovkami u částí, které respondent považuje za důležité ve
své odpovědi.
200
5.1.10.
Příloha
10:
Uzavřené
otázky
položené
v online výzkumu
Následující uzavřené otázky na korupci byly položeny pouze v IJSP
online
dotazování,
ačkoliv
inspirací
pro
jejich
aplikaci
byla
předchozí
dotazníková šetření v rámci mezinárodního výzkumu ISSP.
Na otázku „Někteří lidé v důsledků svého postavení v zaměstnání, ve
společnosti nebo v důsledku známostí a kontaktů bývají ostatními požádáni,
aby jim pomohli rozhodnout v jejich prospěch. Jak vy? Jak často Vy býváte
požádán o pomoc v případě důležitých rozhodnutí ve prospěch konkrétního
člověka?“ 90 odpověděla přibližně čtvrtina (28%), že nikdy nebyli požádáni o
pomoc v případě důležitých rozhodnutí.
Graf 15: „Jak často Vy býváte požádán o pomoc v případě
důležitých rozhodnutí ve prospěch konkrétního člověka?“, ISJP online
výzkum 2007
nikdy
28%
výjim ečně
40%
občas
27%
docela čas to
5%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
45%
Zdroj: ISJP online výzkum 2007 (N=1510)
90
Otázka je převzata z anglického originálu dotazníku ISSP „Some people because of their job,
position in the community or contacts, are asked by others to help influence important decisions in their
favour. What about you? How often are you asked to help influence important decisions in other people’s
favour?“ (Never, Seldom, Occasionally, Often)
201
Na
otázku
„A
v případě důležitého
znáte
nějaké
rozhodnutí
osoby,
ve Váš
které
byste
prospěch?“
91
mohl
Vy
požádat
odpověděla
čtvrtina
dotázaných (25%), že nezná nikoho, resp. 75% zná někoho, koho by mohli
případně požádat o přímluvu.
Graf 16: „A znáte nějaké osoby, které byste mohl Vy požádat
v případě důležitého rozhodnutí ve Váš prospěch?“, ISJP online výzkum
2007
ne, neznám nikoho
25%
ano, znám ale m álo lidí
47%
ano, několik jich znám
25%
ano, znám jich m noho
3%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
Zdroj: ISJP online výzkum 2007 (N=1510)
Následující otázka na oblasti výskytu korupce byla vytvořena na základě
výpovědí
respondentů
focus groups –
a
jednotlivé oblasti
korupce
byly
následně testovány v ISJP internetové fázi výzkumu. V online výzkumu tedy
zazněla otázka, jak často se respondenti s korupcí v těchto oblastech setkali. U
každé z oblastí měli respondenti označit, zda to bylo velmi často, často, občas,
zřídka nebo nikdy.
Graf 17: „Oblasti, kde jste se setkali s korupcí“, ISJP online
výzkum 2007
91
Otázka je převzata z anglického originálu dotazníku ISSP „And are there people you could ask to
help influence important decisions in your favour?“ (No, nobody; Yes, a few people; Yes, some people; Yes
a lot of people)
202
policie
7%
zdravotnictví (nem ocnice, lékaři)
7%
11%
23%
14%
s oudy 2% 6%
25%
11%
5%
9%
20%
m ís tní s am os práva
6%
11%
17%
politika
9%
11%
0%
10%
22%
48%
19%
18%
11%
20%
47%
18%
19%
11%
32%
69%
12%
s tátní s práva
š kols tví 4%
42%
17%
30%
velmi často
50%
58%
9%
40%
50%
často
60%
občas
70%
zřídka
80%
90%
nikdy
Zdroj: ISJP online výzkum 2007 (N=1383, 1442, 1214, 1308, 1302, 1361, 1202)
Mezi oblasti, kde se lidé nejčastěji setkali s korupcí, patří zdravotnictví
(68%), policie (58%), statní správa (53%), školství (50%), dále politika
(42%) a soudy (31%).
Tato zjištění potvrzují výsledky skupinových diskusí
s tím, že specifickou oblastí jsou soudy, s nimiž má přímou zkušenost omezená
část populace (nicméně to nic nevypovídá o míře závažnosti korupce v této
oblasti) 92.
92
Frič uvádí zjištění z roku 1998, kde 66% dotazovaných podnikatelů souhlasí s výrokem, že bez
úplatku žádná firma státní nebo obecní zakázku nedostane (srov. Frič. 1999 : 80-81).
203
100%
5.1.11.
Příloha
11:
Schéma
vývoje
kombinovaného výzkumného projektu ISJP
Obrázek
18:
Schéma
vývoje
kombinovaného
výzkumného
projektu ISJP
Pozn.: ISSP Osobní dotazování 2006
Role vlády (využita část otázek)
Fáze 2
typ: administred interview
(s tazatelem)
Realizace:
Sběr dat SCaC, N=1482
v rámci mezinárodního projektu ISJP
květen 2006
Úvodní fáze
Sekundární
analýza dat
ISJP projekt
červen 2005
Realizace:
Studentky výzkumného
kolokvia ISS FSV UK, LS 2005
(doc. Tuček)
Fáze 1
ISJP (F2F)
Témata: spravedlnost
a korupce (uzavřená otázka
korupce veřejných činitelů)
Focus groups
Témata:
spravedlnost
a korupce
listopad 2005
Realizace:
kolokvia ISS FSV UK, ZS
2005 (autorka)
sekvenční forma
Internetové dotazování
ISJP (OnlinePanel)
Témata: spravedlnost
a korupce (uzavřená otázka
korupce veřejných činitelů +
další témata vzešlá z analýz
focus
groupsotevřené
+
uzavřené otázky)
březen 2007
Realizace:
Sběr dat NMS, N=1663
kolokvia ISS FSV UK, LS
2007 (autorka disertace)
typ: self-administred interview
(bez tazatele)
Fáze 3
204
5.1.12.
Příloha
12:
Stručné
představení
mezinárodního projektu ISJP
Výzkum prezentovaný v této práci je zasazen do projektu ISJP,
The International Social Justice Project 93, který se rozběhl v roce 1991 v
Německu, Velké Británii, Japonsku, Nizozemí, Spojených státech, Bulharsku,
bývalém Československu 94, Estonsku, Polsku, Rusku a Slovinsku, v roce 1996
pak proběhl v pěti zemích, a to v Rusku, Estonsku, Maďarsku, Bulharsku a
Německu. V České republice tento opakovaný výzkum proběhl již o rok dříve,
tedy v roce 1995. Od samého začátku bylo hlavním cílem projektu ISJP
zmapovat postoje občanů k sociální, ekonomické a politické spravedlnosti v
rozvinutých zemích světa. Načasování začátku projektu bylo velmi šťastné,
neboť jeho přípravná fáze začala ještě před revolučními událostmi roku 1989,
a
dnes
tak
můžeme
v zemích
bývalého
východního
bloku
sledovat
celý
transformační proces. Projektu se zpočátku účastnilo téměř čtyřicet sociologů z
celkem dvanácti zemí.
ISJP se zaměřil na otázky týkající se sociální spravedlnosti. Témata,
kterým
se
členové
týmu
věnují,
jsou
např.
zmapování
původu
norem
spravedlnosti a mínění o ní, důsledky těchto norem a mínění. Dotazníky jsou
tedy koncipovány tak, aby netestovaly pouze jednu konkrétní teorii, ale aby
bylo možné zkoumat vícero teorií a perspektiv najednou. Ve výzkumu se
projevují oba hlavní obecné trendy ve výzkumu sociální spravedlnosti – jak
empirická rovina, která zjišťuje, „co je / jak se věci mají“, tak i rovina
normativní, která je zaměřena na to „co by mělo být / jak by se věci měly
mít“, a zjišťuje tak morální a racionální postoje občanů k ideální spravedlnosti.
V
praxi
se
pak
k
respondentům
přistupuje
částečně
jako
k
jakýmsi
„normativním teoretikům“, kteří jsou dotazováni na to, „co si myslí“ o
konceptech práva, rovnosti příležitostí, zásluh a podobně.
93
Více info o ISJP projektu je možné získat v knize „Marketing Democracy – Changing Opinion
About Inequality and Politics in East Central Europe“ (Mason, Kluegel, Khakhulina, Mateju, Orkeny,
Stoyanov, Wegener 2000: 21-25).
94
Členy českého týmu ISJP projektu (reprezentativní kvantitativní šetření) od roku 1991 do roku
2005 reprezentoval zejména tým P. Matějů, K. Vlachové, B. Řehákové, M. Kreidla ad. ze Sociologického
ústavu AV ČR (výsledky týmu jsou publikovány v „Nerovnost, spravedlnost, politika.“, blíže viz Matějů,
Vlachová 2000). Od roku 2006 je ISJP projekt zaštítěn Institutem sociologických studií FSV UK, a jeho tým
tvoří H. Jeřábek, P. Matějů, M. Tuček, P. Soukup, J. Šafr, I. Bayer, L. Matuška, J. Barvíková, E. Veisová ad.
205
Výstupy z výzkumu ISJP jsou jedinečné také v tom, že umožňují studie
jak na mikroúrovni, tedy na úrovni jednotlivců a malých skupin, tak i na
makroúrovni
umožňující
srovnání
napříč národy i
kulturami. Propojení
s
normativní stránkou věci je zvlášť důležité zejména v postkomunistických
zemích, kde je nově budovaný politický a ekonomický řád úzce konfrontován a
legitimizován
právě
postoji
jednotlivců
k
otázkám
spravedlnosti
na
makroúrovni.
Při sběru dat veškerá snaha směřovala k zamezení směšování národních
odlišností s odlišnostmi ve sběru dat. Ve většině zemí byl tedy zachován
postup osobních rozhovorů nad dotazníkem (pouze v Nizozemí bylo použito
CAPI metody a ve Spojených státech metody CATI), který byl stejný pro
všechny zúčastněné země. Rozhovory trvaly v průměru přibližně jednu hodinu
a obsahovaly na 100 otázek v následujících tématických celcích: zázemí
respondenta,
sociální,
ekonomická
a
politická
spravedlnost.
V
postkomunistických zemích pak byly ještě přidány otázky zjišťující postoj k
socialismu, privatizaci
a
volnému
trhu.
Reprezentativní
vzorek asi
1500
respondentů byl vybírán na základě stratifikovaného náhodného výběru až na
výjimky z populace starší 18ti let. Výzkum v naprosté většině zemí provedly
vedoucí akademické nebo komerční výzkumné ústavy. Prioritou bylo zachovat
stejnou délku i strukturu dotazníku, jeho anglický originál byl přeložen do
národních jazyků a pro zpětnou validizaci překladu byl opět přeložen do
angličtiny. Autoři se snažili používat otázky a systém kódování, jejichž validita
byla otestována již v jiných výzkumech.
Další fáze sběru dat proběhla v roce 2006 v ČR a v Německu a v roce
2007 v Izraeli (předpokládá se, že v roce 2008 proběhne také sběr dat
v Chile). [Veisová et al. 2006]
206

Možnosti a důsledky kombinace metod v sociologickém výzkumu

Transkript

Podobné dokumenty

Zde - Nakladatelství VeRBuM

Smíšené módy sběru dat v kvantitativním sociálněvědním výzkumu*

neon 10 - Martin Reiner

2013 - 1 - Akupunktura.cz

BP Petr Endel

Sborníku kazuistik úspěšných kampaní fundraisingu

Slovníku neologizmů 2