Zpravodaj oveček Dobrého Pastýře

Zpravodaj oveček Dobrého Pastýře
--------------------------------------------------------------------5. ročník
1. číslo
3/2012
Pokání – symbol nebo realita
Člověk si už od počátku byl vědom potřeby nápravy svého
smýšlení a jednání, čemu jedním slovem říkáme pokání, z řeckého
„metanoia“.
Když první rodiče neposlechli Boha, poznali, že nic nedokážou
skrývat, a tuto skutečnost dnes nezmění ani nejlepší obchod
módního oblečení. To, že lidi vymyslí něco lepšího než fíkové listy,
nezmění skutečnost, že hřích, kterého se dopouštíme, zasahuje
především naše nitro – myšlení a svobodnou vůli.
Hlas svědomí se ozývá v každém poté, co uděláme něco
špatného. Pro někoho (kdo nevěří v Boha) jsou tato slova
znepříjemněním života, možnosti žít podle známého: „žij a užívej,
pokud máš čas“. A co bude potom, když ten čas pro nás skončí…?
Jestli se máme aspoň trochu rádi, zamysleme se nad tím, že
po smrti nastává okamžik věčnosti. A to je ten moment, který mnoho
lidí vede k přehodnocení svého života – možná vlivem zhoršených
vztahů s blízkým člověkem, nebo těžké nemoci, nezdarů v životě - a
pak udělat patřičnou nápravu.
Tuto vnitřní změnu svého života se lidi už dávno usilovali
vyjádřit i před okolním světem - sypáním popela na hlavu, nošením
kajícího roucha nebo konáním skutků, které vyjadřovaly nápravu. To
si však vyžaduje celoživotní postoj, protože krátkodobě se dá pokání i
hrát, ale když se člověk vzdá zlých skutků, kterých se předtím
dopouštěl, to už má jinou vypovídající hodnotu. Měli bychom tedy
pochopit, že ne symbolické sypání popela na hlavu je to, co nás
mění k lepšímu, ale naše rozhodnutí a snaha nedělat zlo, nebo ještě
lépe – snaha konat jenom dobré věci. Je proto nezbytně nutné
očistit svou paměť, srdce a mysl od všech zranění, bolestí a hříchů
tím, že odpustíme a požádáme o odpuštění. Bůh nám vyšel vstříc,
když poslal Ježíše na svět a On nás vykoupil svou smrtí. Díky této oběti
Božího Syna máme naději na radostný život, život zbavený
jakéhokoliv stínu zla. Pokání – vážné přehodnocení svého života a
vyznání svých hříchů a slabostí – není tedy důvodem ke smutku, ale
spíše k radosti, že se stávám novým člověkem. Pokání tedy není
symbolem pouhého pokusu o změnu, ale realitou, která se hluboko
týká mé osobnosti.
Sílu k lítosti, vyznání a změně života Vám vyprošuje otec Pavel
2
Adventní duchovní obnova
Čas běží jako voda, ale chci se ohlédnout zpět k adventu,
kdy jsme se připravovali na příchod Spasitele, na malého Ježíška.
Společným setkáním farnic jsme zahájili čas adventu duchovní
obnovou pod vedením kaplana, otce Jana Rimbaly, opět v Balnea
Centru v Podhradní Lhotě.
Již od 8 hodiny ranní jsme se scházeli a postupně dopravovali
do Lhoty, kde jsme to již mnozí z nás znali z postní obnovy. I když
teploměr venku hlásil studené počasí, my jsme se navodili do
příjemné atmosféry vytopeného Centra. Celkem se sešlo 22 účastnic
různých kategorií. Mezi námi jsme přivítali i děvčata z branecké
farnosti, kterým se toto setkání velmi líbilo.
Otec Janko v 9 hodin zahájil obnovu společnou modlitbou a
pak pokračoval přednáškami protknutými přestávkami, kdy jsme si
zazpívali duchovní písně. V době podávání oběda nebo svačiny
jsme si hezky popovídali. Přednášky byly vedeny na téma Písmo
svaté, o kterém jsme hluboce rozjímali. Toto téma bylo velice
zajímavé, často si ani neuvědomujeme hloubku Božího slova.
Odpoledne jsme končili společnou modlitbou a pak odjezdem do
Rajnochovic, do kaple sv. Jana, kde otec Janko sloužil mši svatou za
celou naši farnost.
Pevně věřím, že toto setkání přineslo pro všechny účastníky
mnoho duchovních zážitků a hlavně větší orientaci v Písmu svatém.
Děkuji ještě jednou dodatečně otci Janovi za krásné odpoledne!
Upřímné díky Mirce a Fandovi Židkovým za starost o naše tělesné
schránky, za dobré jídlo a příjemnou atmosféru v Centru. Díky patří
všem přítomným, kteří byli účastni tohoto setkání, všem, kteří i přes
pokročilý věk nebo zdravotní potíže (a kdo je dnes nemá) si přišli
tělesně odpočinout a načerpat sílu do předvánočního maratonu.
Věříme, že toto setkání nebylo poslední, vždyť stále máme na sobě
co zdokonalovat. Těšíme se na příští duchovní obnovu nebo jinou
farní akci. I ostatní farníci jsou vítání!
Jana Žídková
Koledování v nemocnici
Dne 22. prosince 2011 se naše banda vypravila do
valašskomeziříčské nemocnice, aby vytvořila sváteční atmosféru a
potěšila ty, kteří nemohou vánoční svátky strávit se svými bližními. Bylo
nás dvanáct i s kytarou a vezli jsme s sebou pro nemocné přáníčka a
malé dárečky. Zpívali jsme na odděleních následné péče, interním
3
oddělení, rehabilitačním a dětském. Spousta pacientů byla ještě
před Vánoci propuštěna domů, takže nemocnice nebyla zaplněna.
Již při návštěvě několika prvních pokojů jsme mohli vidět ve tvářích
potěšení i slzy radosti. Někteří z pacientů byli tak dojati, že nám za
naše koledování chtěli věnovat peníze, avšak my jsme zpívali jen pro
potěchu duše. Odjížděli jsme domů s hezkým pocitem, že stav
pacientů se po naší návštěvě nezhoršil. Těšíme se na příští rok!
Johny Kundrát
Živý Betlém
K Vánocům již tradičně patří Živý Betlém. Konal se na Štědrý
den 24. prosince v parku T. Bati v Loučce za podpory obce Loučka a
loučské farnosti. Příběh o narození Ježíška uváděli obyvatelé Loučky
a okolí pro radost ze setkání a pro radost sobě i dalším lidem.
Představení se odehrávalo pod širým nebem s vytvořenou kulisou
stáje s jesličkami. Asi hodinové představení tvořily oživlé výjevy
z Betléma v čase Ježíšova narození a zpěv vánočních písní a koled. V
betlémském sboru a v rolích Marie, Josefa, vypravěče, betlémských
občanů, andělů, Tří králů s družinami a pastýřů účinkovalo několik
desítek dospělých i dětí a místní pěvecký sbor. Na závěr si mohli
všichni zažehnout plamínky Betlémského světla, které se do Loučky
každý rok přiváží.
Po skončení živých obrazů nahradily herce figury Marie,
Josefa a Ježíška a betlémské zátiší, které zdobilo na farní zahradě
příchod ke kostelu.
Na uskutečnění a zorganizování se kromě účinkujících podílí
vždy ještě řada nadšených lidí, kteří šijí kostýmy, zajišťují ozvučení,
zapůjčují živá zvířata, připravují občerstvení, pomáhají s instalací
kulisy stáje, s přepravováním různých nezbytností a či jinak pomáhají.
Všem těm patří velký dík.
Tomáš, Lenka a Emma Marečkovi
Tříkrálová sbírka
V sobotu 7. ledna 2012 se konala Tříkrálová sbírka v Kunovicích. Po
požehnání o. Pavlem v kapli se vydalo po vesnici pět skupinek
koledníků. Letošní výtěžek sbírky činil 16 445,- Kč. Charita tyto peníze
použije na pomoc potřebným lidem a děkuje všem dárcům. V neděli
26. února 2012 se jako poděkování dětem i vedoucím promítal v kině
v Kelči film „Tintinova dobrodružství“.
Anna Hrušková
4
Koncert smíšeného pěveckého sboru Svatého Huberta a
Holešovských trubačů v kostele Dobrého Pastýře ukončil na Tři krále
křesťanské vánoční období v obci Loučka
Ve farním kostele zazněly vánoční koledy a instrumentální
lovecké skladby trubačů, které doprovázel na varhany Josef Sehnal.
S vystupujícími si zazpívalo i obecenstvo, které se sešlo ve velmi
slušném počtu. Koncert měl skvělou atmosféru a kouzlo Vánoc bylo
cítit v každém tónu. Na závěr zazněla Árie Bon Repos.
Členové sboru Svatého Huberta pocházejí z Kunovic, Loučky,
Kelče a Polic. Vystupují pod vedením Karolíny Kutálkové a zpívají při
různých slavnostních příležitostech po širokém okolí. 10. března se
opět prezentovali na benefičním koncertu Denního stacionáře Anděl
v Kelči. 25. března v 10:30 hod. v Arboretu Lesnické školy v Hranicích,
při jejím 160. výročí od jejího založení a 14. dubna jej můžeme slyšet
v Kunovicích při Myslivecké mši za pana profesora R. Hašu.
Tímto jsem chtěla trošičku představit sbor těm, kteří se ještě
s ním nesetkali, ale jen o něm slyšeli.
Ivana Skýpalová
Jednota Orel Kunovice
Novoroční vycházka (vzpomínka aneb tip na výlet za rok)
V neděli 1. 1. 2012 odpoledne proběhla již tradiční Novoroční
vycházka ke kunovickému rybníku. Rybník nebyl zamrzlý jako minulé
roky a proto se nehrál fotbal ani petang na ledě. Teplota byla nad
nulou. Šli jsme se tedy jen provětrat, nabrat sílu na následujících 365
dní a potěšit se z prvního výletu v právě započatém novém roce.
Cestou jsme mlsali vánoční cukroví a na hrázi rybníka jsme si připili na
šťastný celý rok 2012.
Anna Hrušková
Tančily jsme na Tříkrálovém plese
Před pár roky jsme se jeli podívat na Tříkrálový ples do
Podhradní Lhoty. Lákalo nás shlédnout program a atmosféru plesu, o
které bylo slyšet jen samé chvály. Kde by nás napadlo, že jednou se
na této události budeme podílet také my, jako účinkující.
Z rajnochovické farní rady přišli za naši vedoucí Karolínkou domluvit
se najisto. Pro nás prosinec a začátek ledna byl tak nabitý událostmi,
že to chvílemi moc nadějně nevypadalo. Nacvičoval se Živý Betlém,
byly zkoušky sboru na rozsvěcování stromu v Loučce a před Vánoci
se zpívalo nemocným v nemocnici. Vánoce doma jsme také všichni
5
chtěli mít pěkné. Ale nakonec se vše zvládlo a ještě lépe než jsme
očekávali. Není třeba mít hlavy plné starostí, když se vše dá do
dobrých rukou. Jakou parádu a úspěch jsme na plese sklidily svým
tanečním vystoupením, to se nedá ani popsat. Nám, dvaceti
tančícím děvčatům, tleskal celý sál od začátku až do konce. Líbila se
hudba, ale i my - vyparáděná děvčata s růží v ruce. No, byl to
zážitek!
Ale měli jsme i my co obdivovat na celém večeru. Plný sál,
krásně oblečení a příjemní mladí lidé, dobrá hudba i ostatní program.
Těžko se mi hledá slovo pro pochvalu výborného vystoupení kněží.
Takže nám starším stačilo jen sedět, dívat se a skoro až závidět
mladým jejich radostné plesání.
Marie Hrušková
ZPRÁVIČKY Z MLÁDEŽE DĚKANÁTU
Děkanátní mládežnický ples v Hrachovci
Přehoupnul se starý rok a na počátku nového se většinou
každý týden někde plesá. Nejinak je to i s mládeží našeho
Valašskomeziříčského děkanátu. V sobotu 28. ledna něco málo přes
stovku mladých obléklo plesovou róbu, hodili se do gala a šli si
zaplesat na již tradiční Děkanátní mládežnický ples do Hrachovce.
Ples se nesl v duchu květinové přízdoby. Mládenci si upevnili květinu
na klopu saka, slečny a dámy ozdobily květinou svůj účes či šat.
Program večera nám zpestřili dva vystupující z Kelče, kteří sehráli
scénku z ordinace pana doktora Sehnala. Mimo jiné byla tato
scénka předvedena také na Farním plese v Kelči. Nechyběla ani
taneční soutěž s pomeranči, kdy si páry dají mezi čela pomeranč a
tancují do rytmu hudby. Komu však pomeranč spadne, vypadává
z kola. Byla legrace pozorovat tančící páry, jak se snaží zachránit
pomeranč všemi možnými částmi obličeje . Největší úspěch mívá
tombola, která byla bohatá. A kdo nevyhrál v tombole, měl možnost
vyhrát ještě na slosovatelnou vstupenku některou z hlavních cen.
Večer jsme si užili plnými doušky a těšíme se na příští rok, až opět
zaplesáme. Chtěla bych ještě poděkovat Vám, farníkům, za modlitby
a příspěvky do tomboly. A především děkujeme Pánu za zdárný
průběh celé akce.
Zdenka Černochová, mladší
6
Kunovice žily farním plesem
Dne 11. února 2012 se sešli farníci v KD v Kunovicích. Nejen
z Kunovic, Loučky, Podolí, ale také z blízkého okolí, a zaplnili sál na
tradičním farním plese. Součástí plesu byla mše svatá, sloužená
v místní kapli Božského Srdce Páně v Kunovicích, kterou celebroval
kaplan farnosti Jan Rimbala. Poté byl ples zahájen v sále KD mládeži
z farnosti slavnostní polonézou ve stylu šedesátých let. Výzdoba a
hudba se nesla v duchu country. Nechybělo vystoupení žen z farnosti
a také kněží, kteří svým půlnočním překvapením zabodovali. Farníci
vytvořili krásnou rodinnou atmosféru, na kterou budou dlouho
vzpomínat. Snad se podaří připravit v příštím roce jubilejní 10. farní
ples v takovém duchu jako letos. Všem organizátorům a sponzorům
patří dík.
Ivana Skýpalová
Ohlédnutí za 9. farním plesem
Ples byl pomyslně zahájen v kapli Božského srdce mší svatou
s nedělní platností, kterou sloužil otec kaplan Jan Rimbala. Poté se
většina přesunula do krásně nazdobeného sálu v country stylu barvy
hnědé a bílé. Nachýlilo se k 20. hodině a blížilo se oficiální zahájení
plesu. Úvodního vstupu se zhostila mládež z farnosti i okolních vesnic.
10 párů zatancovalo polonézu z 60. let. Tanec byl svižný, rychlý,
nápaditý a moc pěkný. Překvapení během večera měly ženy
farnice, které si nacvičily krátký vstup ve stylu country. Ženy
nastoupily v rytmu tance Zuzany, následovala Makarena na píseň
Coco Jumo, volné tančení na píseň Děti ráje a končily opět Zuzanou.
Závěr byl promenádní, s máváním a loučením s kovbojskými
klobouky. Taneční vystoupení bylo decentní, zajímavé i úchvatné.
V letošním roce se půlnočního překvapení zhostili kněží. Jejich scénka
byla zahájena fanfárou z filmu Vinnetou a Old Shatterhand. Po
příchodu do sálu se kněží pozdravili bratrským pozdravem a sdělovali,
že se sešli na schůzce, aby se poradili o stavbě nového kostela a
domluvili se, co je třeba všechno zajistit. Scénka byla poučná, vtipná,
proložená zážitky i úředním povolením ze strany památkového úřadu.
Plesu se zúčastnili 3 kněží: otec Jan Rimbala – kaplan, kterému se na
plese líbilo, a všechny chválil. Otec Jan Bleša z Kelče a pan kaplan
Bohumil Svítok z Valašského Meziříčí – hosté, kteří přišli podpořit náš
ples.
7
Do tomboly se sešlo 250 cen. Dále bylo 25 hlavních cen na
vstupenky. Hlavní cenu farnosti vyhrála rodina z Polic, která pojede
do Slovenského Ráje na 3 denní pobyt. Cenu věnoval pan farář
Pavel Jombík. I ostatní hlavní ceny byly lákavé a pěkné. 2. hlavní
cena byla zdravotní matrace od firmy RENOVA, pan Dohnal Pavel
z Kunovic. V hlavních cenách byly ještě v tombole 2 kancelářská
křesla, 2 poukázky na zahradní keramiku v hodnotě po 500 Kč,
broušené sklo z Lesů a Statků Tomáše Bati. Krásný upečený vějíř od
paní Kořistkové a velká trubička s náplní malých trubiček, kterou
pravidelně peče paní Jana Žídková. Zdravotní polštář, poukázka na
kosmetiku v hodnotě 700 Kč. Velká teflonová pánev, rohože do
automobilu apod.
Plesu se zúčastnilo dost farníků i hostů. Nebylo málo, ani
přeplněno, ale bylo nás tak akorát. Přišli i občané z Kunovic, kteří byli
na farním plese poprvé a byli moc spokojeni.
Nástěnku z akcí během roku a výzdobu sálu připravila schóla.
Plesem nás provázela výborná hudba Duo Midit z Hranic. Hráli
naživo, bez velkých přestávek, dobře a byla s nimi výborná
spolupráce i domluva.
Ples trval do 2 hodin a 30 minut. Po vydání cen z tomboly
hodně návštěvníků odešlo, neboť venku byla obrovská zima (- 20 °C).
Oficiálně ples ukončili kněží společným závěrečným požehnáním po
půlnočním překvapení.
Vše moc rychle uběhlo, celým plesem nás provázela dobrá
nálada, pohoda a Ti, co měli štěstí v tombole, si odnášeli i pěkné
ceny a velké kulturní zážitky. Po plese se celý sál ihned uklidil a byl
čistý. Bar na plese jsme svěřili paní Taichlové, která spolehlivě úkol i
obsluhu zvládla.
Všem moc děkuji, kdo se jakýmkoliv způsobem zapojil do
přípravy celé akce. Byl to velký i odpovědný úkol nás všech. Děkuji
farníkům, sponzorům, účinkujícím i Boží pomoci za požehnání, které
nás provázelo po celou dobu příprav i během plesu. V srdci si
uchováváme vzpomínky na krásné chvíle. Bohu díky za všechna
dobrodiní.
Zdenka Černochová, starší
8
Léky pro postní dobu
V tomto ještě stále chladném období přetrvává doba
chřipek, nachlazení, ale i duchovních nemocí. S těmi tělesnými se
obraťte na svého lékaře, ale proti duchovním nemocem máme
několik zaručených léků. Autorem tohoto příbalového letáčku je
o. Josef Havelka. Informace pro použití čtěte pozorně!
Půst, modlitba, almužna
Výrobce: Otec, Syn a Duch svatý
Složení: Opravdová láska, ochota, sebezápor, čas, pojiva –
duchovní a hmotné potřeby, zabezpečení
Indikační skupina: Antibiotika a vitamíny
Charakteristika: Přípravek slouží k celoročnímu užívání, vhodný
je zvláště v době postní. Vitamínová forma slouží k zdravému
lidskému a duchovnímu růstu. Formou antibiotik se podává zvláště při
stavech nedostatku lásky a pozornosti vůči druhým i Bohu,
sebestřednosti, lidské i duchovní slepoty, zaviněné egoismem,
lhostejností, při narušení vnímavosti hodnot, při častějších prohrách v
zápase mezi dobrem a zlem, k posílení touhy po Bohu i soužití s
druhými lidmi, k odstranění pochybností a neznalostí v otázkách víry i
porozumění druhým lidem.
Indikace: Půst se užívá každopádně v postní dny, také
příležitostně, zvláště slouží k poznání toho, co mne vlastně v životě
drží, jaká nosná síla mě nese, z čeho podstatně žiji. Půst mi odkrývá,
kdo jsem, ukazuje mi moje ohrožení a naznačuje mi, kde musím začít
s bojem.
Upozornění: Dejte si pozor, abyste nekonali okázalé skutky
před lidmi. Když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti
dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Ti už
svou odplatu dostali... (Mt. 6. kap.)
Almužna se užívá zvláště: když postem ušetříme, nebo když
vidíme potřebného. Co postem ušetříme, to dávejme chudým a
potřebným.
Upozornění: „Ať neví tvoje levice, co činí tvá pravice.“
(Mt. 6. kap.)
Modlitba se svým významem rovná potřebě kyslíku pro tělo,
proto musí být zachován její pravidelný denní přísun, v postní době
9
navýšený minimálně o 20-30 minut. Známkou nedostatku modlitby
jsou duchovní podvyživenost, malátnost pro dobro.
Upozornění: „Když se modlíte, nestavte se lidem na obdiv, ale
vejdi do své komůrky a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti.“
(Mt. 6. kap.)
Varování: Přípravek se nesmí užívat bez lásky, povrchně a bez
účasti srdce!
Stopy v písku
Jedné noci jsem měl zvláštní sen. Šel jsem s Bohem, svým
Pánem, po písčitém pobřeží. Na temném nebi se promítal film mého
života. Provázely jej dvoje stopy v písku.
Udivilo mě, že v těch nejtěžších a nejsmutnějších obdobích
mého života se objevovaly stopy jen jedny. V rozpacích jsem se
zeptal: „Pane, ty jsi slíbil, že vždy půjdeme spolu. Ale teď vidím, že v
době nejtěžších zkoušek jsem šel sám. Proč jsi nebyl se mnou, když
jsem tě nejvíc potřeboval?“
Na to mi Bůh odpověděl: „Právě tam, kde vidíš v písku jen
jediné šlépěje, tam jsem tě nesl ve své náruči.“
„Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh
je naše spása. Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to on, Panovník
Hospodin, kdo vyvádí z temnot smrti.“
Žalm 68, 20-21
10
Život s vírou ve Stockholmu
Moji milí, zdravím vás ze švédského Stockholmu. Je to už
nějaký ten pátek, co jsem odjela a musím říct, že se mi po vás občas
zasteskne – po zpívání se scholou, po mších v našem malém kostelíku
a hlavně po mších v češtině. U nás to bereme jako samozřejmost.
Stačí ale vyrazit na delší čas za hranice a všeho si začněte tak nějak
víc vážit. Pak vám i tolikrát opakovaný Otčenáš nebo Zdrávas
připadají jako ta nejkrásnější a vzácná modlitba.
Když jsem se vypravovala sem na sever, řešila jsem, jak to
v této
povětšinou protestantské
zemi
udělám
s nedělními
bohoslužbami. Najdu nějaký katolický kostel? Švédsky moc neumím,
budou tam mše v angličtině? A budu jim rozumět? Svěřila jsem to vše
Bohu. Pokud chce, abych přišla do kostela, určitě to nějak zařídí.
Ve Švédsku je hlavní církví luteránská. Hlásí se k ní tři čtvrtiny
věřících obyvatel. Do roku 2000 patřila pod stát; dnes je na něm
nezávislá. Převládá zde hodně liberální teologie, takže nejen že do
kněžského úřadu může být dosazena žena, ale dokonce od roku
2009 oddávají homosexuální páry. Liberalizace teologie pak může
vypadat i tak, že se v kostele pořádají techno mše. V praxi to
znamená, že to v kostele vypadá jako na diskotéce. To jsou věci.
Chtělo by to najít nějaký normální katolický kostel, což?
Do Stockholmu jsem letěla v neděli. Cestování, zorientování
se, ubytování – to vše zabralo celý den, takže na mši už nezbyl ani
čas, ani síla, a ani žádný kostel nebyl v dohledu. Nicméně měla jsem
pak týden, abych zjistila, co a jak. Internet a slovník mi pomohly najít
stránku se seznamem katolických bohoslužeb ve Stockholmu a okolí.
Díky velkému množství národnostních menšin tady najdete mše asi v
deseti jazycích. Dokonce čas od času v jednom z kostelů slouží i mši
slovenskou! Z výběru na následující neděli mi přišla nejschůdnější ta
polská. Ty tady mají pravidelně a hned na několika místech, neboť
stejně jako na jiná místa Evropy, i sem Poláci expandovali ve velkém.
Spousta lidí (zejména občané oněch zemí) to odsuzuje a nemá
Poláky ráda. Jenže to má zjevně i pozitiva - třeba jako mši, které
budu rozumět. Díky! Hned jsem taky na internetu na mapách našla,
kde onen kostel leží i jak se k němu dopravit. Nechápu, jak jsme mohli
kdysi bez internetu fungovat! 
Ještě před pár lety bych si zřejmě zvolila mši anglickou. Poláci
jsou sice sousedi, ale jejich jazyk mi připadal tak jiný! Až do doby, než
jsem objevila Piotra Rubika a jeho hudbu s nádhernými texty, které
často vycházejí z úryvků Bible. Možná si pamatujete na podzimní
11
promítání jeho koncertu, které pořádal otec Janko. Zhostila jsem se
překladu titulků z polštiny a slovenštiny do češtiny, aby to pro vás bylo
jednodušší, ale taky proto, že jsem tomu sama chtěla víc rozumět.
Díky slovníku to nebyl až takový problém. No a od té doby mi
polština už nepřipadá tak cizí; dokonce jí víceméně rozumím. A proč
o tom píšu? To jen jako připomínku, že nikdy nevíte, kdy se vám bude
hodit, co právě děláte…
Uvědomila jsem si zde taky to, jak důležité je prostředí
samotného kostela. Ten, který jsem nejprve našla, byl postaven
v jakémsi funkcionalistickém, moderním stylu. Vypadal spíše jako
protestantská modlitebna, než jako kostel, jak jej známe u nás. A
protože Bůh je úžasný, o dva týdny později vymyslel situaci, kdy jsem
musela kvůli jedné akci najít mši v jiném čase (dosud jsme chodili na
pátou odpoledne). V Sant Johannes kyrka (kostel Svatého Jana)
jsem objevila hned sérii tří polských bohoslužeb, které se zde konají
dopoledne. Konečně to bude tak trochu jako doma! A když jsem
pak poprvé přišla do onoho kostela, dýchla na mě ta správná
atmosféra nádherného starého gotického kostela z červených cihel,
s okny z pestrobarevných vitráží, umělecky vyřezávanými lavicemi a
bohatě zdobenými varhanami. Do toho krásný hlas místní
varhanice… No a od té doby už chodím jen tam 
Začala nám postní doba. Jak jinak, než Popeleční středou. Už
dříve nám, tuším, otec Piotr říkal, že u nich se nedělá popelem křížek
na čelo, ale popel se sype na hlavu. Byla jsem zvědavá, jestli to dělají
i tady a jak to v praxi vypadá. Dělají!  Neumím se rozhodnout, jestli
je lepší mít popel na čele nebo ve vlasech. Vloni mě jedna paní
v Brně v obchodě upozorňovala, že mám něco špinavého na čele.
S díky jsem ji zasvětila do taje tohoto dne. Ve vlasech to není tolik
vidět, a přitom to doslovně naplňuje úsloví „sypat si popel na hlavu“.
Tak či tak, jde o akt pokání, pokory a den, kdy si můžeme dát nová
předsevzetí pro to, abychom se stali lepšími lidmi, lepšími křesťany. I já
jsem si jedno dala (občas je užitečnější upřednostnit kvalitu před
kvantitou;) Uvidíme, jak se podaří ho dodržet. Pokud jste si nějaké dali
i vy, přeji nám všem hodně pevné vůle, síly a Boží pomoci k jeho
naplnění.
Nevím, jestli bude postní doba daleko od domova jiná.
Nevím, jestli budou jiné polské bohoslužby velikonočního období. Se
zvědavostí, ale taky důvěrou se na to těším. Vím, že jsem v dobrých
rukou…
Jitka Martínková
12
      NAŠI PATRONI A SVATÍ      
SVATÝ FLORIÁN
Svatý Florián, jehož jméno je z latinského slova „florianus" a
v překladu znamená „kvetoucí, rozkošný" patří mezi nejpopulárnější
české světce.
Svatý Florián se narodil někdy v polovině 3. století našeho
letopočtu někde na území dnešního Rakouska. Nejdříve působil jako
plukovník římského vojska v Cetii (dnešní rakouská obec Zeiselmauer),
poté jako správce římské provincie Noricum se sídlem v městě
Lauriacum, které stálo poblíž dnešního města Enns.
Za vlády císaře Diokleciána a jeho spoluvladaře Maximiána
jako horlivý křesťan tajně pomáhal pronásledovaným křesťanům.
V roce 304 našeho letopočtu byla odhalena jeho křesťanská víra a
byl sesazen z funkce správce římské provincie. Vyšetřoval ho
soudce Aquilinus, který ho podle legendy dal třikrát zbít provazy a
meči a Florián se odmítnul vzdát křesťanské víry.
Svatý Florián byl v roce 304 našeho letopočtu s mlýnským
kolem připevněným na krku svržen z mostu do řeky Enže. Byl pohřben
paní Valérií v Linci, avšak později byly jeho ostatky převezeny na
místo, kde nad jeho hrobem byl v 6. století postaven klášter sv.
Floriána. První písemná zmínka o tomto klášteru pochází z roku 819.
Jeho ostatky zde ale nezůstaly na dlouho, neboť byly převezeny
dvěma jáhny (jáhen - duchovní, který přijal nižší svěcení) do Říma.
V roce 1183 požádal polský kníže Kazimír II. spravedlivý (1177–
1194)spolu s krakovským biskupem Gedeonem papeže Lucia III. (1181
- 1185), aby jim vydal ostatky svatého Floriána jako záštitu proti
Rusům. Papež jejich žádosti vyhověl, a tak byly Floriánovy ostatky
uloženy v nově vystavěném chrámě v Krakově a svatý Florián byl
přijat za patrona Polska.
Svatý Florián bývá nejčastěji zobrazován jako římský voják
s přilbou, mečem a korouhví vylévající z vědra vodu na hořící dům a
někdy i na hořící chrám.
Jeho památka je oslavována 4. května. Je patronem proti
požárům a vodě, a proto představoval v dřívějších dobách běžný
námět pro výklenkové plastiky venkovských usedlostí, které měly
ochraňovat dům. Dokonce na jeho svátek bylo zakázáno rozdělávat
oheň a nosit vodu, aby se v usedlosti nestalo neštěstí.
Jeho kult byl značně rozšířen i v českých zemích a jeho sochy
se budovaly na ochranu proti požáru. O jedné z posledních tradic je
13
zmínka z Hané, kde ještě na začátku první poloviny století hlásil
ponocný: „Chval dobrý duch Hospodina i Ježíše, jeho Syna. Odbila
desátá hodina, milý svatý Floriáne, tohoto městečka patrone, chraň
nás od ohně.“
Floriánovo „hasičství" je však třeba chápat v původním slova
smyslu jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti. Svatý má proto
v rukou nádobu vody života, která má hasit vyprahlost a zlo. Všechny
ostatní výklady jeho „hasičství" jsou výsledkem pozdních legend.
Atributy svatého Floriána
Brnění, díže, dům, hrnec, kámen, kámen mlýnský, korouhev,
koruna, kříž, meč, oheň, plamen, požár, praporec na kopí, řeka,
škopek, vědro, voda, vojáci.
Patron
Svatý Florián je považován za patrona profesí, které souvisejí
s ohněm: hasičů, hutníků, kominíků, hrnčířů či pekařů.
Modlitba
Bylo by dobré, kdyby se obnovilo v našich rodinách časté
ztvárnění sv. Floriána jako připomínka potřebné prevence proti zlobě,
nelásce a nesvornosti. Proti nim je třeba bojovat láskou a životem
podle evangelia. Za posílení těchto bojů a vítězná tažení proti zlu v
našich rodinách se pomodlím k sv. Floriánovi a k nejvyšší Královně
nebe i země.
Všemohoucí a milosrdný Bože, Tys dal svatému Floriánovi sílu
vydržet všechny útrapy mučení; pomáhej i nám, kteří dnes
oslavujeme jeho vítězství, abychom s Tvou pomocí dosáhli vítězství
nad zlobou a nenávistí a obstáli v každém nebezpečí. Prosíme o to,
skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v
jednotě Ducha Svatého, žije a kraluje, po všechny věky věků. Amen.
14
Benefiční koncert pro stacionář Anděl
Sobota 10. 3. 2012. V tuto sobotu se konal v Kulturním domě
v Kelči Benefiční koncert k 10. výročí založení stacionáře Anděl
v Kelči. Přiznám se, že o tomto stacionáři jsem mnoho nevěděla a
jistě i mnozí z nás, přestože existuje již 10 let a ještě k tomu v naší
bezprostřední blízkosti.
Moc se mi na ten koncert nechtělo, ale nakonec zdravý
rozum zvítězil nad leností a jela jsem spolu s mladými, které jsem
přemluvila. Věřte, že jsme nelitovali. Hlavně jsme se dozvěděli o práci
a existenci tohoto zařízení, o kterém se tak málo ví, a hlavně přispěli
tak dobré věci.
Kulturní dům byl zaplněn a v příjemném prostředí a atmosféře
jsme prožívali krásné odpoledne a podvečer. I když tento koncert
trval bezmála 5 hodin, bylo to moc hezké, což mi jistě potvrdí i někteří
účastníci z Kunovic a Loučky.
V programu lákal hlavně zpěvák Stanislav Hložek, který si svým
vystoupením naživo naplno získal nejen děti ze stacionáře, ale i
ostatní přítomné. Jeho vystoupení vystřídali žáci ze ZUŠ ve VM Jazz
vystoupení, kelečští trubači se svou zdravicí, schola Kelč se svým
netypickým vystoupením. V podvečer vystoupil Sbor sv. Huberta
z naší farnosti, který v širokém okolí sklízí úspěchy, ale u nás je nějak
opomíjen, což je velká škoda. Chtěla bych jim tímto poděkovat za
jejich houževnatost a píli, se kterou nacvičují „pásma nebo
doprovody k našim svatým“. Byla to radost vidět naše „děvčata a
chlapce“, s jakým zaujetím zpívají. Bylo to moc krásné a není to jen
můj názor. Díky za Váš čas, který věnujete zpěvu, zkouškám. Vím, je
to náročné, vždyť obsazení sboru je různorodé, v různých věkových
kategoriích. Ale je vidět, že tuto práci neděláte jen pro své
uspokojení, ale i ke slávě Boží. Je krásné mít v blízkosti takové
společenství. Koncert zakončila skupina ABBA revival, která
rozparádila kulturák.
Jak vidíte, vystoupení bylo z každého něco a každý si mohl
vybrat, jen opravdu škoda, že se o tom tak málo vědělo. Snad příště!
Na závěr, snad jen můžu říci organizátorům, díky za hezké
odpoledne! A dovolte mi popřát ještě hodně úspěchů a Božího
požehnání do této záslužné práce.
Jana Žídková
15
Stacionář Anděl slavil 10. výročí
KELČ – Benefičním koncertem Denního stacionáře Anděl Kelč jsme si
připomněli 10. výročí od jeho založení.
V sobotu 10. března 2012 v Kulturním domě v Kelči si Stacionář
Anděl připomněl už deset let svého trvání. Co a kdo je stacionář? Že
se nachází takovéto zařízení v Kelči, to mnozí ani nevědí. Je to denní
zařízení pro hendikepované občany, kteří svým postižením nemohou
naplňovat svůj život tak, jako my. Potřebují k tomu pomoc nás
zdravých, ochotných a obětavých lidí. Tito lidé se našli právě v tomto
stacionáři v Kelči, pod vedením paní Marty Leinertové, a starají se
zde o své klienty. Je to velmi náročná práce, která vyžaduje spoustu
trpělivosti, fyzické i duševní síly, znalosti pedagogiky a psychologie.
Odměnou pro tyto pracovníky je milé a vděčné slovo díků od těchto
hendikepovaných klientů. Stacionář Anděl je bezpříspěvková
organizace, která si musí prostředky na svůj provoz shánět sama. Při
tak náročné práci s klienty stacionáře vůbec není jednoduché
organizovat charitativní sbírky, výstavy, koncerty a různá kulturní
vystoupení.
Jednou z těchto charitativních akcí byl právě Benefiční
koncert. Vystoupili zde ochotní lidé, kteří chtěli svým umem a
nadáním přispět do pokladničky stacionáře. Pro velký počet
obecenstva, které se zde sešlo z Kelče, Lhotky, Kunovic, Loučky,
Polic, Hranic, Němetic, Chvalčova, zkrátka z blízka i dáli, zazpíval
známý zpěvák Stanislav Hložek. Zavzpomínal svými písněmi na 80. a
90. léta. Děti a ostatní obecenstvo jej odměnili krásným a dlouhým
potleskem. Dále pak to byl Jazzušák Valašské Meziříčí, jazzový
dechových orchestr pod vedením pana P. Kužely, učitele ZUŠ ve Val.
Meziříčí. Hrou na dechové nástroje představili skladby např. od
známého skladatele Jaroslava Ježka.
Svým zpěvem a hrou na borlici a lesnici přispěli členové
Mysliveckého sdružení Kelč. Představili myslivecké skladby, které se
hrají při loveckých honech. Krásnými pohádkovými písněmi se
prezentovala Schola Kelč. Ze soudku vážnějších skladeb vybral Sbor
Svatého Huberta skladby Hubertské mše svaté B-dur od P. Vacka a
J. Selementa. Na závěr koncertu vystoupila ABBA revival z Hranic,
která svým vystoupením prodloužila koncert v krátkou diskotéku.
Benefiční koncert stacionáře Anděl se vydařil. Dík patří všem
sponzorům, dárcům, příznivcům a v neposlední řadě organizátorům.
Ti dokázali svými schopnostmi, příkladem a láskou vytvořit krásnou
16
atmosféru pro hendikepované občany, ale také ostatní lidi dobré
vůle.
Ivana Skýpalová
Setkání s Italem
Ze Zlína přišel na OÚ v Loučce člověk italské národnosti a
požádal o razítko do svých zápisků jako důkaz, že v tomto místě
opravdu byl.
Pro ty, kdo o něm neslyšeli – tento cestovatel, Gianluca Ratta,
chodí pěšky po celé Střední Evropě se svým psem jen tak na lehko,
v šortkách, košili a sandálech. Prošel Itálii, Rakousko, Německo,
Francii, Švýcarsko, Maďarsko, Slovensko a teď Česko. V nohách má
43 000 km. Před několika dny jsme jej mohli vidět v televizi, když
navštívil Zlín. Jak říká, nejsou nejdůležitější kilometry, ale místa, kde se
cítí dobře a ze srdcí lidí necítí chlad. A protože z těch, se kterými se
na OÚ setkal, lidské teplo přímo sálalo, požádal i o přenocování.
Marie Hrušková
Nácvik mladých na farní ples
Uběhnul opět rok, rozloučili jsme se se starým rokem a přišel ten nový
a letošní plesová sezóna. Každý, kdo měl chuť, tak si přišel určitě na
své, poněvadž plesů bylo dosti a v různých stylech. Například
Tříkrálový v Podhradní Lhotě, Děkanátní ples mládeže v Hrachovci,
Farní ples v Kelči nebo snad Farní ples naší farnosti, který se konal již
po deváté. Letos nám ples měl zpestřit country styl. Pro ty, kteří se
plesu nezúčastnili, ale i ty, co na plese byli, rád bych se podělil o pár
zážitků a dojmů z nacvičování nás mladých „tanečníků“.
Nacvičovat jsme začali v průběhu ledna a snažili jsme se scházet
poctivě téměř každý pátek večer až do onoho plesového dne „D“.
Zkoušky si snad vzal k srdci každý z mládežníků, i když zpočátku jsme
se nesešli vůbec všichni. Holkám chyběli tanečníci. Naštěstí jsme
přizvali naše kamarády z okolních vesnic, kteří ochotně a rádi
nacvičovali a poté na plese vystoupili. Na zkouškách panovala
dobrá nálada, každý se pobavil, srandy bylo „plný kopec“. Během
zkoušek jsme si vykládali vtipy, nebo bylo komické sledovat, když
kroky někomu nešly nebo snad někdo při nácviku uklouznul . Každý
tanečník chtěl udělat radost všem těm, kdo se na ples přišli podívat,
pobavit se a zatančit si. Celé předtančení nakonec dopadlo dobře,
všichni tanečníci to přežili ve zdraví a věřím, že si každý vystupující
onoho dne odnesl velký zážitek.
Mirek Černoch
17
♥
Víkendovka v
Valašska
(Zdenča) Minulý týden v pátek jsme si splnili slib a vyrazili v
čele s otcem Jankem na víkend do středu Valašska, na faru do
Hutiska-Solance. Naše cesta byla od prvopočátku komická, hektické
začaly být chvíle, kdy jsme s Vlaďkou zjistily, že nestíháme plánovaný
čas odjezdu. Já neměla dopečenou bábovku, Vlaďka neměla auto
a otec už nám volal od Kauflandu, kde jsme . Inu, vše nakonec
dobře dopadlo a my se vydaly na cestu. V Brankách přisedla Nika a
hurá, jedeme dál. Kauflandem jsme proběhli jako střely a mířili na
Hutisko, kde jsme naštěstí stihli mši svatou v 17:15. Otec Janko
dokonce sloužil, Honza ministrantoval a místní pan farář přisluhoval
otci. Přístřeší nám bylo poskytnuto v pastoračním centru za farou.
Někteří z nás byli mile překvapení vybavením. Není samozřejmostí,
když můžete mít teplou vodu, topení, kuchyňku vybavenou
spotřebiči, rozkládací pohovky a hlavně lidský přístup, kdy můžete
vegetovat po svém. Nějak nám po tom všem vyhládlo, proto jsme se
my holky chopily iniciativy a začaly kuchtit. Hmm… tak co si dáme
dnes? Opékané brambory, vajíčka, vaječinu, toasty, omelety? Výběr
by byl, jen se shodnout. Každý navrhoval něco a přicházely nové a
nové nápady. Nakonec zvítězila vaječina, kdo chtěl, mohl si dát i
samostatně vařené brambory s mlékem. No, bylo blaho pro žaludek
pojídat takové dobrůtky. Ve vedlejší místnosti nám k jídlu zpíval místní
sbor písničky, protože měli zkoušku. Jako večerní zábavu jsme
vymysleli prohlídku této vesničky, i když jsme toho moc neviděli,
protože naše kroky to dovedlo až do místní, velmi pěkné, koliby
Fojtka. Teplo krbu a výborná nálada nám zpříjemňovala posezení.
Večer se však proměnil v noc a bylo třeba se vrátit zpět. Někdo
navrhl ještě zahrát velmi oblíbenou hru AKTIVITY, tak proč ne. Bylo nás
6, nic tomu nebránilo. Dámy si vybraly svou figurku a pánové si
vylosovali do dvojice některou z dam podle figurky. Lépe losy snad
padnout nemohly. Vlaďka s Honzou, já s otcem Jankem a Nika s
Jarkem. Vyhrála Vlaďka s Honzou, 2. byli Nika s Jarkem a poslední já s
otcem, i když jen o kousek. Po půlnoci a hře nás to nějak uspalo a
bylo potřeba nabrat sil do nového dne. Sobotní ráno nás vzbudilo
sluníčko a otcův budíček. Kluci připravili výbornou snídani – toasty,
mňam. Nabalili jsme výbavu na hory a vydali se vstříc celému dni na
běžkách. Zvolili jsme trasu z Martiňáku na Pustevny. Tato trasa je 8,5
km dlouhá a tímto směrem je náročnější než nazpět, protože se
většinou jen stoupá do kopce, i když je to hřebenovka. Vůbec
nebylo pro nás holky jednoduché držet krok s otcem a Honzou a už
18
vůbec jsme se nemohly přirovnávat k běžkařům, kteří nás míjeli.
Vlaďka to chtěla po pár metrech, poté i kilometrech vzdát. Nevím,
co ji udrželo nad hladinou, avšak nevzdala to a jela dál.
(Vlaďka) Po dlouhé a strastiplné cestě jsme dorazili na
Pustevny a dali si zelňačku v jedné hospůdce. Naštěstí se nám nabídl
kamarád, že nemohoucí odveze autem na Martiňák k našim autům.
Tuto nabídku jsme já a Nika s vděčností přijaly, ostatní se vydali toutéž
trasou zpět. Hned po návratu na faru jsme začaly kuchtit polévku a
pečáky. Jelikož onu sobotu byl zároveň benefiční koncert pro
stacionář Anděl v Kelči a náš sbor tam také zpíval, musela se ženská
část naší výpravy dostavit do Kelče, odzpívat krátký koncert a jet
zpět. Pánové dostali za úkol upéct brambory a nic nepodpálit.
Výsledek jejich práce byl rozporuplný – sice nic nepodpálili, ale
některé zuhelnatělé brambory si museli sníst sami . Naše parta se
rozrostla o další osazenstvo, takže zábava mohla začít!
(Honza) Minulý týden se mi Honza Kundrát ozval, zda nechci
přijet na víkend na faru do Hutiska-Solance. Po náročných dnech mi
bylo potěšením zúčastnit se takovéto akce s mládeží z loučské
farnosti a s otcem Jankem. Po příjezdu na Hutisko jsem měl menší
problémy s orientací a nevěděl jsem, kde fara vůbec je, ale naštěstí
pro mě přišel Honza pěšky. Po příjezdu se mi dostalo honosného
pohoštění od otce Janka a Honzy. Mezitím co jsme si povídali a já si
brnkal na kytárku, dorazily slečny s Tomášem, kterého jsem předtím
neznal. Atmosféra byla skvělá a uvolněná, po malé večeři jsme si
zahráli společenskou hru AKTIVITY a poté jsme dlouho do noci tlachali
a vedli vysoce smysluplnou a do jisté míry i vtipnou diskusi .
(Vlaďka) V neděli po mši svaté jsme měli velkolepou snídani a
u ní jsme dlouze diskutovali o světských i církevních tématech. Jsme
sice lidé různých nátur a názorů, ale navzájem se tolerujeme, takže
přestože všichni zastávali své názory, zároveň také respektovali jiné.
Po snídani jsme pouklízeli faru a udělali jsme si křížovou cestu, která
byla hezkým duchovním zakončením celého víkendu. Obědem ve
Fojtce jsme se rozloučili a rozjeli se domů.
Díky otče Janko! Těšíme se na další akce!!
Zdenka Černochová, Vlaďka Kuchaříková, Honza Kozák
19
☼ ☼ ☼ ☼ ☼ AKTUÁLNÍ INFORMACE ☼ ☼ ☼ ☼ ☼
OBŘADY SVATÉHO TÝDNE
1.4. 2012
KVĚTNÁ NEDĚLE
8:00
5.4. 2012
ZELENÝ ČTVRTEK
15:45
Nabízíme příležitost pro muže – obřad umývání nohou.
6.4. 2012
VELKÝ PÁTEK
Od 15:00 Křížová cesta
15:45
7.4. 2012
BÍLÁ SOBOTA
19:00
Boží hrob bude otevřen od 9.00 – 18.30 hod. Po celou dobu je možné
Boží hrob navštívit a vykonat soukromou adoraci. Boží hrob budou
hlídat podle tradice hasiči a dobrovolníci z řad farníků. Vyšetřete si
prosím chviličku a přijďte prosit, děkovat za Boží ochranu, pomoc i
požehnání. Zveme všechny hasiče a farníky na adorace.
8.4. 2012
NEDĚLE ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
8:00
Během mše svaté se budou světit pokrmy – beránci, zajíčci, vajíčka
apod. Přineste si k posvěcení alespoň Velikonočního beránka k
vytvoření společenství kolem obětního stolu a zároveň i pěkné
Velikonoční dekorace.
9.4. 2012
PONDĚLÍ VELIKONOČNÍ
8:00
Velikonoční svátosti smíření
Kunovice – 3.4. od 17:00
Loučka - ??????
Od 3.4. v Kunovicích mše svaté v úterý od 18:00!!!
24.3. – Divadelní představení „Dívčí válka“ v Kunovicích
30.3.-1.4. – Velikonoční výstava v Kunovicích
30.3. - Pouť k Bolestné Panně Marii do Kroměříže
14.4. – Myslivecká mše v Kunovicích
19.4. – Pouť v Loučce
2.6. – Den obce v Kunovicích- spojený s dětským dnem, začátek ve
13:00
3.6. – Pouť ve Všechovicích
20
Jednota OREL Kunovice zve:
Březen: Malování kraslic a perníčků
Duben: Výšlap na rozhlednu
13.5. – Májové tancování
Červen: Kunovická kosa
DĚKANÁTNÍ SETKÁNÍ MLÁDEŽE NA SVATÉM HOSTÝNĚ
Milí farníci, mladí, cítíte se býti mladí duchem a chcete spolu s
mládeží Valašskomeziříčského děkanátu prožít hezký sobotní den?
Pokud ano, přidejte se k nám na Děkanátní setkání mládeže, které se
uskuteční v sobotu 31. 3. 2012 na Sv. Hostýně. Avšak naše cesta se
začne konat již společným vlakem ráno 7:26 z Kunovic, který nás
doveze do Loukova, a odtud půjdeme pěší poutí na Sv. Hostýn. V
11:00 zde budeme mít mši svatou, po poledni oběd z vlastních zásob
a odpolední program naplněn přednáškou, workshopy a závěrečnou
křížovou cestou. Přidejte se, těšíme se na Vás.
PLÁNOVANÉ AKCE MLÁDEŽE DĚKANÁTU
21. 4. 2012 Velikonoční zábava
19. 5. 2012 Filmový festival v Rožnově pod Radhoštěm
23. 6. 2012 Večer chval ve Valašském Meziříčí
22.4. 2012 se uskuteční zájezd do křesťanské televize NOE v Ostravě.
Následně proběhne prohlídka celého televizního studia a vysílacích
prostor, s účastí na mši svaté a přímého přenosu vysílání mše svaté z
televizního kanálu NOE po celé republice. Zájezd bude pěkný,
zajímavý a hodnotný. Do Ostravy se pojede autobusem. Podrobné
informace o zájezdu, odjezdu a přihlášení bude přijímat v Kunovicích
paní Jana Žídková a paní Ivana Skýpalová, v Loučce paní Miroslava
Stříteská a paní Anna Krutilová. Návštěva je vhodná pro všechny
věkové kategorie. Nenechte si ujít tuto mimořádnou příležitost. Při
zpáteční cestě se zastavíme na poutním místě ve Frýdku Místku.
Pořad bohoslužeb na sv. Hostýně
V letním období (19.4. – 18.10.) jsou mše sv. na Hostýně slouženy:
všední dny: 7:00, 9:15, 11:00
neděle: 7:15, 9:15, 10:15, 11:30, 15:00
Svátostné požehnání: sobota a neděle ve 13:00
21
Koncert mysliveckých trubačů v Hranicích
Dne 25.3. 2012 od 10:30 proběhne v Arboretu Hranické lesnické školy
koncert mysliveckých trubačů. Tohoto koncertu se bude účastnit i
náš pěvecký sbor Svatého Huberta z Kunovic a Loučky. Budeme
zpívat Hranickou mši, která zde bude mít premiéru, a to pod
taktovkou skladatele Petra Vacka. Také zde bude výstava trofejí
Vojenských lesů Libavá. Bude zde víc jak šedesát trubačů. Když
budete mít náladu, přijeďte se podívat a poslechnout. Bude to určitě
pěkný zážitek!
SPOZ při OÚ Kunovice pořádá
od 30. 3. do 1. 4. 2012
Velikonoční výstavu v zasedacím sále Hasičské zbrojnice
Otevření výstavy:
Pátek 30. 3. od 12:00 – 18:00
Sobota 31. 3. od 14:00 – 18:00
Neděle 1. 4. od 9:00 – 11:00
14:00 – 18:00
Program výstavy:
• Pletení velikonočních pomlázek – pátek
• Možnost absolvování kurzu Pletení košíků z pediku – sobota
závazné přihlášky hlaste na tel. č. 775 270 973, p. Novosadová D.
• Vyhlašujeme soutěž: „Nejhezčí velikonoční beránek”
Beránky do soutěže je možné přinést na HZ
do čtvrtku 29. 3. do 18:00
Vyhodnocení soutěže proběhne v neděli v 17:00 za přítomnosti
laické poroty složené ze zástupců obce
a návštěvníků výstavy
Srdečně Vás všechny zveme a zároveň přejeme krásné Velikonoce!
22
23
24
Celostátní setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou
14. – 19. 8. 2012
Motto setkání: „Ovocem Ducha je láska, radost, pokoj…“ (Gal 5,22)
Pro koho je setkání určeno?
Setkání je určeno pro mladé lidi od 14 do 30 let, kteří chtějí prožít
několik dní ve společenství věřících lidí a setkat se se svými biskupy.
Mladší 18ti let musí mít svými rodiči či zákonným zástupcem
vyplněnou „Kartu mladších“.
Co Tě čeká milý mladý?
Pestrý program, smysluplně strávený čas, možnost seznámit se s
novými lidmi, katecheze a setkání s biskupy, zajímavé přednášky,
diskusní skupiny, mše svaté, kulturní a duchovní program, výtvarné
dílny, sport atd.
Cena?
1100,- Kč (účastnický poplatek s ubytováním a stravou). 950,-Kč
(účastnický poplatek s ubytováním a stravou) při zaplacení do konce
května. Ceny jsou dotované, protože skutečné náklady na účastníka
jsou 1650 Kč. Bližší informace a přihláška na adrese:
http://signaly.bluepro.cz/prihlaska/
Celostátní fórum mládeže – Žďár nad Sázavou 2012
Inspirace pro mladé aneb co bychom mohli dělat lépe…
Podněty vzešlé z diskuzí mladých delegátů
Otec arcibiskup Jan Graubner: „Biřmovaný křesťan se modlí!“
Duchovní život
• Na křesťanství je nejdůležitější Bůh! Někdy na to možná
zapomínáme, děláme spoustu akcí
• Ve středu naší činnosti a našeho života ale vždycky musí být Kristus.
•Nemůžeme být dobrými křesťany, pokud nejprve nejsme dobrými
lidmi.
•Aby si mohli nevěřící vážit církve, musí si nejprve vážit nás
samotných jako lidí a jako křesťanů.
•Pokud jsme povoláni k vedení dalších mladých lidí, potřebujeme mít
sami kvalitní vedení.
•Modleme se za rozpoznání svého povolání, za svoje budoucí
partnery, popřípadě farníky :-).
•Nečekejme senzaci od svátosti biřmování. Pro rozvoj darů Ducha
svatého je potřeba vyvinout i vlastní úsilí.
25
•Oplácejme kmotrům jejich modlitby a sami s nimi vyhledávejme
kontakt.
Evangelizace
•Křesťanství je jako nemoc - šíří se od člověka k člověku. Musíme vždy
klást důraz na osobní zkušenost a svědectví.
•Bez pravidelné modlitby, znalosti Písma a osobního vztahu s Kristem
nemáme co předávat a nemůžeme být hodnověrnými svědky
evangelia.
•Pro evangelizaci jsou zásadní „nekostelní“ akce. Ať naši nevěřící
kamarádi poznají naše společenství při naprosto běžné činnosti
(sport, divadlo, ples).
•Aby měli mladí lidé motivaci vrátit se do našeho společenství, musí
se mezi námi cítit přirozeně a lidsky dobře.
•Nevnucujme nevěřícím něco, co teď nejsou schopni strávit, ale ve
správný okamžik promluvme o Kristu na základě osobního svědectví z
našeho života.
Farnosti a kněží
•Farnost je (nebo má být :-)) jako naše druhá rodina. I v rodině může
mít člověk jiné názory nebo jiné aktivity, ale to neznamená, že tuto
rodinu opustí. Každý se v ní uplatňuje podle svých schopností.
•Je důležité převzít zodpovědnost za tu farnost, do které nás Pán Bůh
poslal.
•Dávejme důraz na společenství. Je těžší žít dlouhodobě ve
společenství stejných lidí než jezdit z akce na akci. Musíme vždycky
vědět, že žít ve společenství znamená také pro něj něco obětovat.
•Náš kostel má být místem přijetí. Člověk, který do něj přijde poprvé,
by měl pocítit, že je u nás vítaný a má zde „své místo“. Nežijme si
pouze spokojeně sami pro sebe.
•Mějme odvahu přijít za knězem a sdělit mu své názory a podněty k
životu ve farnosti.
•Buďme pro kněze oporou. Nechtějme jenom vymýšlet nové věci.
Služba
•Služba a pomoc obohacuje, a to hned třikrát: - ty, kterým
pomáháme, nás samotné, protože prohlubuje naše vztahy, okolí,
které si klade otázku, proč to děláme.
26
•Zapojme se v tom, čemu rozumíme. Využijme svých schopností v
oblasti nových komunikačních prostředků pro propagaci
křesťanských témat a hodnot.
•Nestyďme se dát najevo svoji víru v rámci sociálních sítí.
•Všímejme si více mladších kamarádů (ze základních škol). Pro svoji
víru jsou často terčem posměchu mezi spolužáky. Rozhovor a zájem
„staršího kámoše“ jim pomůže.
27
Přání
Dívám se na hvězdy a čekám, až některá spadne.
Snad splní mi přání.
Ať malichernosti a spory zmizí a nejsou žádné
hádky a pomluvy, pohledy zkřivené nenávistí.
Kdy tohle skončí? Zítra? Za rok?
Snad s generací příští?
Složit ruce nebo začít boj?
Kterou cestu zvolit?
Přijď, Pane, rány v srdcích zhoj.
Kolik slz ještě musíme prolít?
Co je Tvým záměrem? Co nás chceš naučit?
Hledáme chyby, raději u druhých,
ale ne jak se z nich poučit.
Kéž bychom dokázali otevřít oči
dříve než naše životní pouť skončí!
Hvězda spadla a… nic se neděje.
Vždy ale zbývá naděje…
28
------------------------------------------------------------------------------Veškeré připomínky, články či náměty můžete vložit do krabičky k
tomu určené, která je v našem kostele.
Elektronicky můžete psát a posílat na email:
[email protected]
♥ ♥ ♥ Těší se tým autorů ♥ ♥ ♥
29