vilová čtvrť SS

Téma: Jak se zacházelo s historií koncentračního tábora Flossenbürg
Modul: Porovnávání fotografií
Faktografické informace: Vilová čtvrť SS
← Areál koncentračního tábora Flossenbürg, v pravém rohu vilová čtvrť SS, 1940 (Foto: Památník KT
Flossenbürg).
Správu koncentračních táborů a ostrahu
vězňů měla na starosti
starost SS (Schutzstaffel,
Ochranný oddíl).. V koncentračním táboře
Flossenbürg pracovalo asi 400 příslušníků
SS, v jejichž čele stál velitel
v
tábora.
Pro většinu příslušníků SS patřila ostraha
vězňů ke každodenní práci. Vězni nepřednepře
stavovali pro hlídky
hlídk zpravidla nic víc než
anonymní masu. Bití, mučení a střílení byly
na denním pořádku. Také administrativní pracovníci SS měli zásadní podíll na zločinech páchaných v
táboře. Právě oni byli odpovědní za systematicky nedostatečné zásobování vězňů potravinami a
léky. Udělování nejbrutálnějších trestů, vraždy vězňů a záznamy o případech úmrtí patřily k jejich
pracovní rutině.
Hned v létě 1938 se začalo s výstavbou sídlišsídli
tě pro důstojníky SS na okraji areálu tábora
nad obcí Flossenbürg s nejlepším výhledem
na trosky hradu. První domy byly hotové už v
prosinci 1938, zbytek
tek byl dokončen v roce
1939. Na nejvyšším místě sídliště se nacházenacház
la vila velitele tábora. V ostattních vilách bydleli další čelní představitelé SS s rodinami.
Příslušníci SS, kteří měli na starosti ostrahu
tábora a kamenolomu, byli ubytováni v barácích přímo za plotem u vězeňského tábora.
tábora
Pro příslušníky
níky SS bylo samozřejmostí trávit i
svůj volný čas v bezprostřední blízkosti tábotáb
ra. Byly pro ně zbudovány
dovány dokonce tenisové
kurty s výhledem na vězeňský areál.
↑ Tenisové kurty pro příslušníky
říslušníky SS vedle tábora, vzadu nalevo
baráky pro jednotky SS; US-Army
Army Signal Corps, 5. květen 1945
(Foto: National Archives, Washington D.C.)
WWW.CESKOBAVORSKYDEJEPIS.DE
.DE
Příslušníci SS z Flossenbürgu
uprchli ještě před osvobozením tábora armádou USA
23. dubna 1945. Po válce
byly těm několika málo dopadeným uděleny za jejich
zločiny ve Flossenbürgu
pouze drobné tresty. Protože vězni neznali většinu příslušníků SS jménem, bylo
těžké konkrétním osobám
něco dokázat.
↑ Vilová čtvrť SS, 1939 (Fotopohlednice: Památník Flossenbürg)
Po roce 1945 zůstalo sídliště sestávající z devíti domů zachováno. Nejdříve se sem nastěhovali američtí vojenští důstojníci, kteří patřili k americké vojenské správě obce Flossenbürg nebo ke správě
tábora pro německé válečné zajatce v areálu bývalého koncentračního tábora. Od roku 1946 do
začátku roku 1948, kdy bývalý areál tábora sloužil jako tábor pro převážně polské nežidovské Displaced Persons („DPs“ = lidé cizí státní příslušnosti, kteří se po osvobození zdržovali v Německu), byli v
domech SS ubytováni pracovníci organizace pro uprchlíky při OSN, UNRRA (United Nations Relief
and Rehabilitation Administration). Po uzavření tábora pro DPs zde byli na dva měsíce ubytováni
židovští DPs, kteří se měli ve Flossenbürgu připravovat na vystěhování.
Poté, co bylo sídliště SS převedeno na Bavorský stát, byly jednotlivé domy vydraženy soukromým
osobám. Díky výhodné ceně a hezké poloze se domy rychle prodaly. Dnes je vilová čtvrť prohlášena
za chráněnou památku a s výjimkou několika moderních přístaveb je dochována a obývána převážně
v původní podobě.
Prameny a literatura:
o
o
o
o
o
Benz, Wolfgang; Distel, Barbara (Hrsg.): Flossenbürg. Das Konzentrationslager und seine Außenlager, München
2007.
www.gedenkstaette-flossenbuerg.de
KZ-Gedenkstätte Flossenbürg / Stiftung Bayerische Gedenkstätten (Hrsg.): Konzentrationslager Flossenbürg 19381945. Katalog zur ständigen Ausstellung, Göttingen 2008.
KZ-Gedenkstätte
Flossenbürg
(Hrsg.):
Rundgang
deutsch.
www.gedenkstaetteflossenbuerg.de/fileadmin/dokumente/RS_CZ.pdf (citováno 30.1.2013).
Skriebeleit, Jörg: „Alles muss verschwinden, was den Charakter des Lagers trägt, die Baracken, der Eingang, die
Wachtürme“. Das Gelände des KZ Flossenbürg zwischen 1945 und 1949. In: Dachauer Hefte 19, 2003, str. 180-200.
WWW.CESKOBAVORSKYDEJEPIS.DE