Zdravotní gramotnost jako determinanta zdraví

Zdravotní gramotnost jako
determinanta zdraví
Ivana Olecká, Kateřina Ivanová,
Barbora Vencová
Proč zdravotní gramotnost
• Zdraví lidí nespočívá v množství
zdravotnických zařízení a jejich vybavení, ale v
podmínkách, v nichž lidé žijí a v životnímu
stylu, který prospívá zdraví (Holčík, 2011)
Výzva WHO
• Již v 70. letech doporučila WHO, aby vlády
změnily své strategie péče o zdraví, aby
docenily význam podpory zdraví, prevenci a
všechny prvky systému péče o zdraví, tzn.:
– aby kladly důraz na determinanty zdraví
– pomáhaly lidem chápat význam zdraví
• Nástrojem se stala zdravotní gramotnost
Vznik pojmu zdravotní gramotnost
• Vychází z usnesení Ottawské charty (1986),
která poprvé klade důraz na podporu a
posilování zdraví (health promotion)
• Zdraví je nutno pojímat jako podmínku
každodenního života, ne jako jeho cíl
• Důraz na podporu a posilování zdraví pomocí
tzv. zdravotní gramotnosti
Co je zdravotní gramotnost?
• United States Department of Health and
Human Services: „schopnost získat,
interpretovat a rozumět základním
zdravotním informacím i službám a dovednost
využít takové informace a služby ke zlepšení
zdraví“
Pacient s adekvátní zdravotní gramotností
podle WHO umí:
• Číst formuláře pro informovaný souhlas,
lékařské etikety, předpisy a ostatní lékařské
informace
• Rozumí psaným a mluveným informacím
přijatým od lékařů a zdravotníků
• Dodržuje nezbytné procedury a nařízení jako
je medikace a stanovený plán léčby
Je třeba zvyšovat zdravotní gramotnost?
• Lékaři předpokládají, že jim pacienti rozumí
• Ve skutečnosti má mnoho pacientů problémy s
pochopením své diagnózy a všech faktorů
souvisejících s léčbou
• Mnoho pacientů ovládá jen omezený slovník a
nerozumí lékařským termínům, což je hlavním
zdrojem nepochopení slov lékaře (Parker 2000)
• Problém nemusí být jen v nedostatku informací,
ale také v jejich přebytku (Carolan 2005)
Zdravotní gramotnost v dokumentech
•
•
•
•
Healthy people 2010
Zdraví 21
Zdraví 2020
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního
stavu obyvatel České republiky
• Zdraví 2020 – národní strategie ochrany a
podpory zdraví a prevence nemocí
Jak zdravotní gramotnost ovlivňuje zdraví
• DeWalt et al (2004) prokazují signifikantní spojení
nízké úrovně gramotnosti a rizika častější
hospitalizace
• Pacienti s nízkou ZG mají menší zdravotní návyky,
více využívají pohotovostní služby a méně dbají
na prevenci (Camerlain, Myhal, 2004)
• Nízká ZG prodražuje zdravotní péči kvůli
neadekvátnímu přístupu k léčbě (Nutbeam, 2000)
Proč měřit zdravotní gramotnost?
• Pacienty s nižší úrovní zdravotní gramotnosti
je těžké rozpoznat
• Většina z nich má průměrnou inteligenci,
dobře mluví a jsou přizpůsobeni dobře
fungovat ve společnosti
• Tito pacienti mají potíže s dodržením vlastních
omezení, často se stydí a své problémy
skrývají před ostatními (Kempner, 2003)
Jak (z)měřit zdravotní gramotnost
• Nejčastěji užívanými nástroji na měření
zdravotní gramotnosti jsou REALM, WRAT – R
a TOFHLA
• Nejnovějším nástrojem je HLQ
• Byly vyvinuty na univerzitách v USA a slouží ke
sledování různých funkcí spojených
s pochopením textu
TOFHLA – Test of Functional Health Literacy in Adults
• Určen k měření funkční gramotnosti za použití skutečných
materiálů zdravotní péče (formuláře, diagnostické testy,
předpisy, etikety na lécích atd.)
• Má 67 položek a dělí se na dvě oblasti. První část je číselná
stupnice, která měří základní matematické schopnosti a
obsahuje 17 položek. Druhá část je zaměřená na čtení
s porozuměním a člení se do 50ti položek
• Revize testem WRAT –R a REALM ukázala dobrou korelaci
s těmito testy
• Administrace trvá 22 minut, proto je nástrojem výzkumným
a ne klinickým
• Test má i verzi zkrácenou, která trvá 12 minut a má jen 4
položky aritmetické a 36 položek čtení s porozuměním
HLQ Health Literacy Questionnaire
• Nejnovějším nástrojem pro měření v rámci
jednotlivců a organizací
• Dotazníkové položky vyvinuty z údajů
získaných na konzultacích s odborníky i laiky
• Zahrnuje 9 koncepčně odlišných oblastí
zdravotní gramotnosti pro vyhodnocení
potřeb a úkolů široké škály lidí a organizací
• Je vhodný při průzkumech, hodnocení
intervencí i ke studijním potřebám jednotlivců
HLQ měří
• Zda mají pacienti dostatečné informace pro péči
o své zdraví
• Zda aktivně pečují o své zdraví
• Zda umí posoudit informace o zdraví
• Zda umí aktivně spolupracovat s poskytovateli
zdravotní péče
• Zda jsou schopní najít dobré zdravotní informace
• Zda informacím rozumí natolik, že vědí, co mají
dělat
• Zda jsou schopní navigace ve zdravotním systému
Další nástroje
• REALM – Rapid Estimate of
Adult Literacy je nástroj, který
zdravotní gramotnost měří
tím, že pacient pozná slova
spojená se zdravím
• WRAT – R – Wide Range
Achievement TestSAHL-S&E Short Assessment of Health
Literacy – Spanish and English
• NVS – Newest Vital Sign
• NLS - Nutritional Literacy Scale
• REALD – Rapid Estimate of
Adult Literacy in Dentistry
• SILS – Single Item Literacy
Screener
• Slosson Oral Reading Test
• TABE – Test of Adult Basic
Education
• SAHLSA-50 - Short Assessment
of Health Literacy for Spanish
Adults
• LAD - Literacy Assessment for
Diabetes
Problémy, kterým v oblasti zdravotní
gramotnosti čelíme, jsou:
• Vytvoření reliabilního měření zdravotní gramotnosti pro
společnosti, národy, skupiny
• Vědecká kvantifikace vlivu zdravotní gramotnosti na zdraví a kvalitu
života
• Navrhnout opatření v oblasti veřejného zdraví, která signifikantně
zvýší zdravotní gramotnost v jejích variabilních dimenzích
• Posoudit pojmy a definice zdravotní gramotnosti a zvyšovat
koncepční měření a strategické výzvy
• Navrhnout vytvoření souboru ukazatelů pro kvantifikaci zdravotní
gramotnosti užitím zkušeností získaných v národních zjišťovacích
výzkumech po celém světě (Kickbusch, 2001)
Nízká úroveň zdravotní gramotnosti je tichá epidemie, proto poskytovatelé
zdravotních služeb potřebují jednoduchý a rychlý způsob, jak identifikovat
pacienty s vyšším rizikem ve své kanceláři – dr. Barry D. Weis.
• Prvním důležitým krokem je podle Holčíka (2011)
dobrá analýza současného stavu, protože o
obsahu, struktuře i funkci zdravotnictví máme
mnoho dat, ale málo informací
• Pokud tedy chceme někam dojít, je dobré vědět,
kde jsme a zvážit, kam směřujeme a co je
přednostní
• Úkol: Vyvinout funkční validizovaný test pro
české podmínky
Děkujeme za pozornost
Kontakty:
[email protected]
[email protected]
[email protected]
Příspěvek je dedikován projektu ESF OPVK: Podpora lidských zdrojů ve VaV nelékařských
zdravotnických oborů Fakulty zdravotnických věd UP Olomouc (CZ 1.07/2.3.00/30.004)
.