Sociální péče i. - Evangelická akademie
Transkript
Sociální péče i. - Evangelická akademie
Mgr. Tereza Cimrmannová, PhD. Sociální péče I. Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám Evangelická akademie - Vyšší odborná škola sociální práce a střední odborná škola Obsah Úvod..........................................................................................................................................3 I. Základní orientace v sociální oblasti 1Sociální péče a příbuzné pojmy.........................................................................................5 2Sociální služby....................................................................................................................9 3Sociální zabezpečení........................................................................................................13 4Nemocenské pojištění......................................................................................................17 5Státní sociální podpora....................................................................................................21 6Sociální pomoc aneb hmotná nouze...............................................................................25 II. Vybrané cílové skupiny a problémy sociální péče 7Sociální péče o seniory.....................................................................................................29 8Sociální péče o umírající .................................................................................................33 9Násilí na seniorech a role pomáhajícího .....................................................................39 10Násilí mezi partnery a role pomáhajícího.......................................................................45 11Násilí na dětech a role pomáhajícího..............................................................................49 12První pomoc v akutní psychické krizi..............................................................................53 13Oznamovací povinnost pomáhajících.............................................................................57 14Úskalí pomáhajících profesí.............................................................................................59 Závěr.......................................................................................................................................65 ABECEDNÍ SLOVNÍK POJMŮ ................................................................................................67 SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY.................................................................71 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 1 Úvod Cílem tohoto textu je poskytnout učební a pracovní materiál studentům, kteří se připravují na maturitní zkoušku ze sociální péče a na přijímací zkoušky na vyšších odborných nebo vysokých školách. Hlavním záměrem je otevřít prostor pro pochopení vybraných témat: „v kostce“ uvést základní informace, nabídnout podněty k diskusi, prostor k procvičení a prameny k hlubšímu studiu. Jednotlivé kapitoly jsou zpracovány dle struktury: Citát – Slovo úvodem – Pojmy – Teoretická kostra s příklady z praxe – Úkoly a náměty k diskusi – Příklad dobré (nedobré) praxe – Trénink k testům a zkoušení – Literatura. Uvedená struktura by měla umožnit hlubší porozumění a procvičení důležitých témat sociální péče. Důraz je kladen na osvojení základní terminologie, prakticky použitelných postupů a formulaci vlastního názoru, nikoli na vyčerpávající informace, které lze v případě potřeby dohledat v doporučených zdrojích. Text může sloužit k samostatné přípravě na testy a zkoušky, nejvhodnější by ale bylo, kdyby doplňoval živý výklad učitele. Tento díl (I.) obsahuje pouze vybraná témata sociální péče. V budoucnu by měla vzniknout část II., případně III. V této první části je řešena problematika úlohy sociální péče, sociálních služeb, systému sociálního zabezpečení a některých palčivých společenských problémů. Předpokládá se, že se čtenáři této publikace budou ve zvýšené míře setkávat s klienty ohroženými nedůstojným zacházením. Naznačené problémy vyžadují specializovaný přístup a mezioborovou komunikaci. Jednání pracovníků v sociálních službách v přímé péči, hlavně jsou-li tzv. pracovníky prvního kontaktu, však může být určující vzhledem ke kvalitě života uživatelů všech sociálních služeb. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 3 1 Sociální péče a příbuzné pojmy „Člověk má na jiného shlížet shora pouze tehdy, když mu pomáhá postavit se na nohy.“ G. G. Márquez Slovo úvodem Orientovat se v problematice sociální péče není vůbec jednoduché. Níže uvedené definice jsou značně zkrácené, i tak ale vyžadují pořádné soustředění. Pohledy různých autorů pak můžete do hloubky studovat na vyšší odborné nebo vysoké škole, zde nám postačí chápat podstatu základních pojmů. A. Pojmy Sociální péče – viz B. (samostatný výklad) Kvalita života – základní kriterium poskytování psychosociální i lékařské péče. Je vždy individuální (pro každého znamená něco jiného). Chceme-li poskytovat efektivní sociální péči, musíme se klienta ptát, co mu k jeho kvalitě života nejvíce pomůže. Kvalita života zahrnuje psychosociální situaci a materiální situaci, zdravotní stav, ale i duchovní vyladění (smysl života). Sociální zabezpečení – státem garantovaný systém, který chrání jedince v náročných životních situacích. Má 3 pilíře: sociální pojištění, sociální podporu a sociální pomoc. Podrobněji najdete ve 4. kapitole. Sociální pomoc – je určena lidem v hmotné nouzi. Bývá označována jako „záchrana tonoucích“. Může jít o dlouhodobé situace i momentální nouzi (povodeň, požár aj.). Sociální potřebnost – stav, kdy příjem občana nedosahuje životního minima a tento občan není schopen si jej zvýšit kvůli svému zdravotnímu stavu, věku nebo z jiných vážných důvodů. Sociální potřebnost se zjišťuje dle příjmů celé domácnosti. Sociální vyloučení (sociální exkluze) – život na okraji společnosti, bez přístupu ke vzdělání, zaměstnání, přiměřenému bydlení, zdravotní péči. Příčiny mohou být vnitřní (chybějící mezilidské vazby, nízké sebevědomí, nedokončené vzdělání) i systémové. Sociální správa – všechny instituce poskytující sociální ochranu. Slouží občanům, ale také mají určitou moc je kontrolovat. B. Teoretická kostra s příklady z praxe Cílem sociální péče je především ochrana osob, které mají sníženou soběstačnost (z důvodu nemoci, postižení, vysokého věku aj.) nebo nemohou vlastními silami překonat obtížnou životní situaci. Nemusí jít jen o krajně nešťastné situace jako je ztráta domova, rodiny, zdraví. Sociální péči můžeme potřebovat všichni, týká se i každodenních situací (osobní asistence, různé formy aktivizace). Někdy jde dokonce o radostné situace, např. o péči o děti, které ale mohou mít speciální potřeby vzhledem ke svému věku nebo postižení. Pojem sociální péče je někdy chápán v užších souvislostech jako synonymum sociální pomoci, tzn. pouze jako „záchrana tonoucích“. V kontextu našeho studia je ale vhodnější vnímat jej jako obor, jehož absolvováním lze získat orientaci v sociální oblasti v širokém slova smyslu. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 5 Cílové skupiny sociální péče Rodina s dětmi Rodina pečující o svého člena, který je nemocný, starý, umírající Osoby se zdravotním postižením (tělesným, mentálním, duševním atd.) Senioři Osoby bez domova Osoby bez zaměstnání Osoby závislé na návykových látkách Osoby závislé na hracích automatech a počítačích Osoby poskytující placené sexuální služby Osoby s příjmy pod hraničí životního a existenčního minima Osoby v momentální nouzi (povodeň, zemětřesení) Hlavní sociální události vyžadující péči Nezaměstnanost, nemoc, úraz, chudoba, stáří, úmrtí živitele, umírání ale i: těhotenství, narození dítěte, rodičovství Formy poskytování sociální péče: peněžité a věcné dávky (různé přídavky a příspěvky, ošacení, potraviny aj.) sociální služby (osobní asistence, raná péče, odlehčovací služby atd.) poradenství (základní poradenství v rámci každé sociální služby, odborné poradenství ve specializovaných poradnách) sociální ochrana (ochrana práv oslabených skupin populace – dětí, seniorů, osob s postižením) výchovná a vzdělávací péče (na poli rané péče, v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež atp.) Př.: Pan Otto Nezmárek žije ve šťastné rodině. Nějaký ten neduh se občas přihodí, ale Nezmárkovi vše zdárně zvládají. Paní Nezmárková trpí poměrně závažnou vadou zraku a je v invalidním důchodu (pobírá důchod, příspěvek na péči v I. stupni a příspěvky na kompenzační pomůcky). Dcera Růženka Nezmárková (6 let) je energická a veselá holčička, i když zrakovou vadu podědila. Rodině moc pomohlo místní středisko rané péče, brzy začnou využívat také osobní asistence. Manželé pečují doma o pana Nezmárka nejstaršího (92 let), pomáhá jim pečovatelská služba, někdy využijí terénních odlehčovacích služeb. C. Úkoly a náměty k diskusi ??Jakých forem sociální péče Nezmárkovi využívají? ??Představte si pražské Hlavní nádraží a jmenujte cílové skupiny osob, které zde tráví mnoho času a mohly by potřebovat sociální péči. ??Myslíte si, že se jednotlivé sociální události vyskytují izolovaně nebo se vzájemně prolínají? Zkuste vymyslet kaskádu sociálních událostí, které se mohly přihodit osobě nocující na lavičce v parku. 6 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám ??Na co byste se této osoby zeptal(a), abyste zmapoval(a) kvalitu jejího současného života? Dovedete si představit, že nocleh na lavičce v parku může souznít s požadovanou kvalitou života tohoto člověka? ??Jak si podle vás stojí Česká republika vzhledem k poskytování sociální péče a zabezpečení vzhledem k: ??osobám se zdravotním postižením b) rodinám s dětmi? ??Zkuste uvést konkrétní příklady z praxe. ??Navštivte knihovnu, vyhledejte několik odborných časopisů a v nich články o zkušenostech s poskytováním sociální péče v zahraničí. D. Příklad dobré praxe Když dětská lékařka oznámila Nezmárkovým, že Růženka zdědila zrakovou vadu, byli z toho trochu smutní. Lékařka jim ale hned nabídla kontakty na odborná zařízení v místě bydliště. Hned zavolali do střediska rané péče a domluvili si konzultaci. Kvalifikovaní a sympatičtí pracovníci střediska se rodiny ujali a vysvětlili vše potřebné. Nabídli i účast ve svépomocné skupině rodičů, kteří služeb střediska také využívají. Paní Nezmárková si ke všemu vzpomněla, že syn jejich sousedky je čerstvým absolventem Evangelické akademie, kde studoval sociální péči. Pozvali ho do cukrárny a on jim „vysypal z rukávu“ další možnosti sociální péče včetně peněžních dávek, na něž by mohli mít nárok. E. Trénink k testům a zkoušení 1.Vymezit pojem kvalita života není jednoduché. Pokuste se o to. 2.Jmenujte alespoň 7 cílových skupin sociální péče. Snažte se používat správná označení a odborné pojmy. 3.Jmenujte formy poskytování sociální péče a uveďte příklady. 4.Jmenujte 6 sociálních událostí. 5.Kdo je sociálně potřebný? Kdo sociálně vyloučený? 6.Co rozumíte pojmem sociální správa? F. Literatura MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003. TOMEŠ, I. Sociální politika. Teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: Socioklub, 2002. TOMEŠ, I. Sociální správa. Praha: Portál, 2002. VEČEŘA, M. Sociální stát. Praha: Slon, 1996. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 7 2 Sociální služby „Chvilka pomoci je lepší než deset dní soucitu.“ rumunské přísloví Slovo úvodem Sociální služby jsou v České republice poskytovány podle přesných pravidel, která jsou uvedena v zákoně o sociálních službách. Kvalitu sociálních služeb zaručují standardy kvality, které musí mít každé zařízení vypracované. Zákon o sociálních službách znamená naprostý přelom v poskytování sociální péče. V praxi jsou sice kritizovány některé novinky, ale hlavní smysl tohoto zákona, tj. zpřehlednění sociálních služeb a snaha o zvýšení jejich kvality je postupně naplňován. Cílem této kapitoly není opsat ze zákona veškeré služby. Mnohé z nich najdete v dalších kapitolách o různých cílových skupinách. A. Pojmy Sociální služba – služba zajišťující pomoc a podporu s cílem sociálního začlenění, zvýšení soběstačnosti nebo prevence sociálního vyloučení Standardy kvality (SQ) – zaručují kvalitu sociálních služeb podle určitých kriterií, povinně je dodržují všechna registrovaná zařízení poskytující sociální služby Příspěvek na péči – poskytuje se uživatelům sociálních služeb, aby si za něj nakupovali potřebné služby. Jeho výše se odvíjí od stupně závislosti. Základní sociální poradenství – poskytuje se bezplatně v rámci každé sociální služby, jde o poskytnutí základních informací o možnostech řešení nepříznivé situace Odborné sociální poradenství – specializované poradenství poskytované odborníky v dané oblasti (pracovníky rané péče, krizovými interventy, tlumočníky atd.) B. Teoretická kostra s příklady z praxe Obsahem zákona o sociálních službách jsou 3 základní složky: 1. sociální poradenství 2. služby sociální péče 3. služby sociální prevence Cílem služeb sociální péče je zvýšení soběstačnosti, integrace a důstojnosti. Cílem služeb sociální prevence je zabránit sociální exkluzi a chránit společnost. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 9 Cílové skupiny sociálních služeb: a) uživatelé služeb sociální péče - lidé, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo špatného zdravotního stavu Příklady služeb: pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, chráněné bydlení, domovy pro seniory nebo osoby se zdravotním postižením Příklady uživatelů: lidé se zdravotním postižením (tělesným, mentálním aj.), senioři b) uživatelé služeb sociální prevence - lidé, kteří prožívají krizovou situaci, pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí, nemají potřebné životní návyky, vedou způsob života vedoucí ke konfliktům s druhými apod. Příklady služeb: krizová pomoc, telefonická krizová pomoc, kontaktní centra, azylové domy, noclehárny, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, raná péče Příklady uživatelů: lidé v životní krizi, lidé závislí na návykových látkách, lidé bez domova, neorganizovaná mládež, rodina dítěte se zdravotním postižením Formy poskytování sociálních služeb: a) pobytové b) ambulantní c) terénní Př.: Paní Jaruška (78 let) je vdova. I přesto, že má dobré vztahy se svými dětmi, ani na chvíli neuvažovala, že by u nich strávila svůj důchod. Měla zkušenosti s tím, že když se rodina sestěhuje, mohou se pokazit vztahy. Chce být samostatná a počítá s tím, že si časem zajistí pobyt v místním domově pro seniory. Od té doby, co platí zákon o sociálních službách, poskytuje tento domov opravdu kvalitní služby a ví se o tom široko daleko. Navíc se nachází v krásném prostředí se zahradou (paní Jaruška žije v panelákovém 1kk). V současné době je ale převážně soběstačná. Pravidelně dochází do centra denních služeb, které je ambulantní. Zde se účastní trénování paměti, ručních prací a kondičního cvičení. Jelikož už sama nezvládá šplhat ve výškách, využívá terénní pečovatelské služby, která jí zajišťuje pomoc s mytím oken jednou za 3 měsíce a mytím hlavy jednou za týden. Paní Jaruška pobírá příspěvek na péči v I. stupni. Platí si z něj centrum denních služeb a pečovatelskou službu. Příspěvek na péči: Poskytuje se osobám starším 1 roku závislým na péči jiné osoby ve 4 stupních: I. Lehkém II. Středně těžkém III. Těžkém IV. Úplném Zásady poskytování sociálních služeb stanovených zákonem: Respekt k základním lidským a občanským právům a k lidské důstojnosti Bezplatné základní sociální poradenství Individuální přístup Aktivizace k samostatnosti (prevence naučené bezmocnosti) 10 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám Poskytování služeb v přirozeném, domácím prostředí Vzdělávání pracovníků v sociálních službách Jaký je rozdíl mezi pracovníkem v sociálních službách a sociálním pracovníkem? Samozřejmě ve vzdělání. Veškeré podrobnosti lze nalézt přímo v zákoně o sociálních službách (Část osmá a devátá). Pracovníkovi v sociálních službách v zásadě postačí základní nebo střední škola a akreditovaný kurz. V praxi pak vykonává přímou práci s uživatelem služby (péče, aktivizace, upevňování návyků, volnočasové aktivity a koordinace pečovatelské činnosti). Sociální práce je odborně náročnější a vyžaduje absolutorium vyšší odborné školy zaměřené na sociální práci, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociálně právní činnost nebo charitní činnost či absolutorium vysoké školy zaměřené na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči nebo speciální pedagogiku. U sociálního pracovníka se předpokládá větší rozsah kompetencí včetně organizačních dovedností, provádění depistáže, sociální anamnézy, stanovení sociální diagnózy a poskytování odborné sociální terapie. Nyní můžeme shrnout přínosy a rizika zákona o sociálních službách: + přehlednost, standardy kvality, provádění kontroly kvality (inspekce), důraz na diskrétnost vzhledem ke klientům (mlčenlivost), možnost stížností, odbornost pracovníků ! riziko zneužití příspěvku na péči uživatelem služby nebo jeho rodinou, administrativní náročnost poskytování služeb, inspekce (vždy je jednodušší kontrolovat dokumentaci nežli kvalitu práce s klientem), nemožnost zajistit objektivní posouzení stupně závislosti (např. člověk s kolísavým zdravotním stavem může být chybně posouzen). C. Úkoly a náměty k diskusi ??V plném znění zákona o sociálních službách (na internetu) vyhledejte služby, které v této kapitole nebyly jmenovány. Zkuste si představit, pro jaké cílové skupiny mohou být tyto služby důležité. ??V rámci své praxe si pročtěte standardy kvality daného zařízení, vypište si několik zajímavých bodů a referujte o nich ve třídě. ??Zvolte si zařízení, které považujete za kvalitní a jste v kontaktu s jeho pracovníky. Zjistěte, nakolik náročné bylo zpracovat standardy kvality a kdo je konkrétně zpracovával. Jak probíhala inspekce a jak ji personál hodnotí? D. Příklad dobré praxe Občanské sdružení Polámal se mraveneček zřídilo pozici tzv. kvalitáře a přijal na ni sociální pracovnici znalou vytváření standardů sociálních služeb. Díky tomu proběhla inspekce v příjemné atmosféře a výtky byly minimální a přínosné. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 11 E. Trénink k testům a zkoušení 1.Jaké dvě hlavní skupiny sociálních služeb znáte a co je jejich cílem? 2.Jmenujte formy poskytování sociálních služeb a ke každé z nich uveďte 2 konkrétní služby a příklady klientů. 3.Jmenujte alespoň 4 zásady poskytování sociálních služeb. 4.K čemu slouží příspěvek na péči a kdo jej může pobírat? F. Literatura MATOUŠEK, O. Sociální služby. Praha: Portál, 2007. Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 12 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 3 Sociální zabezpečení „Nejšťastnější je ten, kdo má nejméně žádostí.“ Buddha Slovo úvodem Každý občan ČR má nárok na určité sociální zabezpečení, které je garantováno státem. Co všechno do složitého systému sociálního zabezpečení patří? A jak se v tom vyznat? Nejlépe bude, když si v klidu prohlédnete níže uvedenou tabulku. Každá z položek je zvláštním tématem, kterému se budete věnovat v hodinách, proto se nemusíte obávat přemíry informací. V tuto chvíli je důležité pochopit smysl sociálního zabezpečení. Můžeme si ho představovat jako most, který umožňuje bezpečně zvládnout nejrůznější sociální události: nemoc, úraz, zdravotní postižení, ztrátu zaměstnání, důchod, chudobu, živelnou pohromu, ale i těhotenství a rodičovství. Tento most sociálního zabezpečení stojí na třech mohutných pilířích, kterými jsou: 1. Sociální pojištění 2. Sociální podpora 3. Sociální pomoc Sociální zabezpečení jako systém tří pilířů se v zásadě nebude měnit. Nová úprava sociálních dávek s platností od roku 2012 je již v tomto textu zahrnuta. Velké změny se dále chystají v důchodovém pojištění, toto téma prozatím ponecháme stranou, podobně jako zdravotní pojištění, které tvoří samostatnou, značně rozsáhlou oblast. V dalších kapitolách se zaměříme spíše na relativně stabilní oblasti: nemocenské pojištění, sociální podporu a sociální pomoc. Našim cílem není znát zpaměti vyčerpávající informace ani dokázat vypočítat všechny sociální dávky. Jednotlivé částky se neustále mění, chystají se nové zákony. Proto se aktuální informace dozvíte přímo v hodině. Naším hlavními cíli bude: pochopit a odlišit od sebe důležité termíny rámcově se vyznat v systému dávek umět nasměrovat klienta, který potřebuje o některou z dávek požádat. A. Pojmy Podpůrčí doba – doba, po kterou se vyplácí sociální dávka Náhradní doba – v této době za nás platí stát pojištění (studium, rodičovská dovolená) Rozhodné období – doba, z níž se dávka vypočítává (předchozí období) Karenční doba – doba, v níž dávka nepřísluší (např. první 3 dny nemoci) Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 13 B. Teoretická kostra s příklady z praxe Přehled sociálního zabezpečení – 3 pilíře 3 pilíře Druhy dávek Poznámka 1. Sociální pojištění Nemocenské pojištění -- Nemocenská -- Ošetřovné Občan si platí pojištění a dávku dostává, např. když onemocní -- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství -- Peněžitá pomoc v mateřství Důchodové pojištění -- Starobní důchod -- Invalidní důchod (3 stupně) Občan si platí pojištění a dávku dostává, když je v důchodu -- Vdovský a vdovecký důchod -- Sirotčí důchod Příspěvek na státní politiku nezaměstnanosti -- Podpora v nezaměstnanosti Občan platí příspěvek a dostává dávku, když ztratí zaměstnání 2. Státní sociální podpora Dávky závislé na příjmu: -- Přídavek na dítě -- Příspěvek na bydlení -- Porodné Dávky nezávislé na příjmu: -- Rodičovský příspěvek -- Pohřebné -- Dávky pěstounské péče Občan musí splňovat tyto podmínky: -- mít trvalý pobyt v ČR -- nemít příjem vyšší než násobek životního minima -- podat žádost 3. Sociální pomoc -- Příspěvek na živobytí Občan je v situaci hmotné nouze -- Doplatek na bydlení -- Mimořádná okamžitá pomoc Pozor! Nárok na dávky sociálního pojištění má pouze ten, kdo je systému aktivně účasten (odvádí nemocenské a důchodové pojištění ze svého platu). Při vyplácení dávek sociální podpory a pomoci se oproti tomu na potřebného pohlíží spíše jako na občana nežli na zaměstnance. 14 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám C. Úkoly a náměty k diskusi ??Sociální zabezpečení není oblíbenou látkou studentů. Pokud si jej ale vylosují u maturity, nemívají horší známku než dvojku. Zamyslete se, proč tomu tak je. ??Představte si různé sociální události, které mohou člověka postihnout. Který úřad má ve své kompetenci nemocenské a důchodové pojištění? Kam byste šli žádat o dávky sociální podpory? Kam o dávky sociální pomoci? ??Ujistěte se, že víte, kde se tyto úřady ve vašem bydlišti nachází. Pokud to nevíte, vyhledejte potřebné informace na internetu a prohlédněte si jednotlivé stránky. Najděte nejpraktičtější informace a referujte o nich ve třídě. D. Příklad dobré praxe Pomineme-li výši jednotlivých dávek, které v souvislosti se sociální reformou většinou poklesly, potěšující příklady můžeme nalézt v jednání úředníků (sociálních pracovníků), kteří občanům poskytují informace a pomáhají vyplňovat žádosti a další formuláře. Zatímco v minulosti bývala návštěva příslušných úřadů spojována s arogancí, v současné době přibývá kvalifikovaného a přívětivého personálu. Máte také tuto zkušenost? E. Trénink k testům a zkoušení 1.Většině témat sociální péče je zapotřebí především porozumět. Memorování není prioritou. Tabulka sociálního zabezpečení je ale výjimkou a u maturity velmi pomůže, pokud ji budete znát zpaměti. F. Literatura, legislativa POTŮČEK, M. Sociální politika. Praha: Slon, 1995. Zákon 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 15 4 Nemocenské pojištění „O významu zdraví nejlépe svědčí to, že zdravý žebrák je šťastnější než nemocný král.“ Arthur Schopenhauer Slovo úvodem Jak jste poznali v předchozí kapitole, nemocenské pojištění patří do prvního pilíře sociálního zabezpečení, tzn. do sociálního pojištění (nahlédněte do tabulky). Důležité je vědět, že na dávky nemocenského pojištění mají nárok pouze lidé, kteří si pravidelně platí nemocenské pojištění. Placení nemocenského pojištění je povinné pro zaměstnance, pro OSVČ zůstává dobrovolné. Hrozí ale, že nepojištěný občan zůstane zcela bez příjmu v případě nemoci, péče o nemocné dítě, v těhotenství nebo mateřství. V praxi by se ale nemělo stát, že tentýž občan nebude u lékaře ošetřen – samotná zdravotnická péče je řešena zdravotním pojištěním, které je ze zákona povinné. Nemocenské a zdravotní pojištění má sice podobné názvy, ale jde o zcela oddělené systémy, které musíme rozlišovat. A. Pojmy ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení (pracoviště ČSSZ v daném okrese) PSSZ – Pražská správa sociálního zabezpečení (pracoviště ČSSZ v Praze) OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná (podnikatel) Call centrum ČSSZ (Tel.: 840406040) – informační linka pro občany, kteří potřebují poradit s dávkami nemocenského a důchodového pojištění B. Teoretická kostra s příklady z praxe 4 dávky, které se vyplácejí z nemocenského pojištění: A. Nemocenská B. Ošetřovné C. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství D. Peněžitá pomoc v mateřství A. Nemocenská Je dávka, která nahrazuje příjem, když občan onemocní, má úraz nebo je v karanténě. Nárok na ni má nemocensky pojištěný občan, který má svůj stav potvrzený od lékaře. Podpůrčí doba je nejvýše 1 rok. Pozor! První 3 dny nemoci probíhá karenční doba, další 3 týdny vyplácí zaměstnavatel tzv. náhradu mzdy a pak teprve přichází nemocenská (v r. 2012 60 % z denního vyměřovacího základu). Zaměstnanec odevzdává „neschopenku“ zaměstnavateli a ten se obrací na OSZZ. V některých situacích však ani pojištěný občan nemocenskou nedostane, např. když si svůj úraz způsobí v opilosti nebo úmyslně. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 17 B. Ošetřovné Je dávka, která nahrazuje příjem, když se občan stará o nemocného člena rodiny nebo o dítě do 10 let, jehož školka je dočasně uzavřena (karanténa, epidemie apod.), nebo onemocní člověk, který se obvykle o dítě stará. U dítěte do 10 let se automaticky předpokládá, že bude potřebovat ošetřování (potvrzení nemoci lékařem je ale nutné). U ostatních členů rodiny je nutností vyjádření lékaře o tom, že je ošetřování jiným členem rodiny nezbytné. Podmínkou je život ve společné domácnosti (s výjimkou rozvedených rodičů dítěte). Podpůrčí doba je 9 dní, v případě osamělého rodiče 16 dní. Rodiče se mohou jednou vystřídat, ale celkový počet dní ošetřování nesmí přesáhnout 9 dní. V r. 2012 činí ošetřovné 60 % z denního vyměřovacího základu. Ošetřovné náleží již od prvního dne (na rozdíl od nemocenské). C. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Pokud je žena z důvodu těhotenství, mateřství či kojení převedena na méně náročnou práci, kde by ale měla nižší příjem, vyrovnává rozdíl obou příjmů stát. D. Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) Pobírá se 6-8 týdnů před očekávaným termínem porodu, celková podpůrčí doba je 28 týdnů (37 týdnů, pokud jde o vícečetný porod). Poté následuje rodičovský příspěvek z pilíře státní sociální podpory (studenti, nezaměstnaní aj. pobírají hned rodičovský příspěvek). Počínaje 7. týdnem může PPM pobírat otec dítěte. Výše činí 70 % z denního vyměřovacího základu (v roce 2012). C. Úkoly a náměty k diskusi ??Paní Kopřivková trpí přecitlivělostí na angrešt a jahody. Občas má na ně ale takovou chuť, že se neovládne a zobne si. Poslední epizoda skončila anafylaktickým šokem, jenž vyžadoval příjezd záchranky, třídenní hospitalizaci a měsíční domácí ošetřování. U následujících položek zkuste odhadnout, zda jsou hrazeny z nemocenského pojištění, zdravotního pojištění či odjinud: • Odvoz do nemocnice • Ošetření lékařem a léky • Nemocenská • Akupunktura • Hospitalizace ??Která instituce spravuje zdravotní pojištění občanů? ??Pan Čumpelík (vdovec) má ve své péči dvě děti: Lucinku (7 let) a Rostíka (4 roky). V pondělí dostal Rostík angínu a Lucinka ji ve středu chytla. Dětský lékař nemoc obou dětí potvrdil a tak vznikl nárok na ………………………, které může pobírat po dobu ……. dní. ??Paní Břicháčkové se jednoho dne zrána udělalo takové nevolno, že cestou do práce musela odbíhat za okrasné keříky podél cest. Večer si udělala těhotenský test a utíkala oznámit manželovi, že je v jiném stavu. Ten vyskakoval radostí a hned se nabídl, že půjde místo ní na mateřskou dovolenou. Do té doby ale zbývalo 18 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám mnoho času, který měla paní Břicháčková strávit jako skladnice v továrně na syntetická barviva, kde si vydělávala Kč 14600,-. Proto hned musela s lékařskou zprávou za svým nadřízeným, který jí ze zákona převedl do oddělení lepítek. Plat zde ale činil pouhých Kč 12600,-. • Na jaké dávky nemocenského pojištění bude mít paní Břicháčková nárok? • Může jít pan Břicháček na mateřskou dovolenou, případně odkdy? • Kolik bude činit výdělek paní Břicháčkové po přeřazení? • Pokud by paní Břicháčkové hrozil předčasný porod a musela by odejít z práce o několik měsíců dříve na tzv. rizikové těhotenství, kterou dávku by dostala? ??Když se potřebujete rychle na něco zeptat ohledně nemocenského pojištění, kam se obrátíte? D. Příklad dobré praxe Paní Čepičková se vyhýbala úřadům „na sto honů“. Vždy se o sebe dokázala postarat, dělala si finanční rezervy a nikdy nepotřebovala sociální dávky. Když ale čekala své první dítko a představila si, že by neměla žádný příjem, rozhodla se vše potřebné zařídit. Nejprve si vyzvedla potvrzený formulář od svého ošetřujícího lékaře. Kromě jiného zde byl uveden předpokládaný termín porodu a termín, kdy se chystá nastoupit na mateřskou dovolenou. Lékař jí ochotně vysvětlil, že přesný termín tohoto nástupu záleží na ni, ale že to musí být v době 6-8 týdnů před očekávaným porodem. Tento formulář donesla svému zaměstnavateli. Poté 28 týdnů pravidelně dostávala na svůj účet vysokou částku (asi 70% své výplaty). Po porodu se od kamarádky dozvěděla, že by snad mohla mít nárok na porodné. Vydala se na Úřad práce ČR, oddělení dávek sociální podpory, kde ji úřednice vlídně vysvětlila, že příjem její domácnosti je na porodné příliš vysoký. Nadělila ji ale všechny potřebné formuláře k tomu, aby si včas zažádala o rodičovský příspěvek, a puntíkem označila všechny kolonky, které má paní Čepičková vyplnit. Poté jí ukázala boční bezbariérový východ pro vozíčkáře a matky s kočárky a sdělila, že příště nemusí stát s kočárkem frontu. E. Trénink k testům a zkoušení 1.Vyjmenujte dávky nemocenského pojištění (se správnými názvy). 2.Kolik týdnů činí podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství? 3.Kterou dávku rodič po uplynutí mateřské pobírá, aby mohl být doma s dítětem? 4.Kolik dní lze pobírat ošetřovné a do jakého věku dítěte? 5.Onemocní-li pojištěnec a svůj stav doloží neschopenkou, první 3 dny …………, následuje ………….... od …………………………… a poté dostává ……………. . 6.Co je hrazeno ze zdravotního pojištění a čím se liší od nemocenského pojištění? F. Literatura Zákon 470/2011 Sb., kterým se mění zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 19 20 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 5 Státní sociální podpora „Rodinný život je zásah do života soukromého.“ Karl Kraus Slovo úvodem Dávky sociální podpory směřují hlavně k rodinám s dětmi. V minulosti bylo zcela běžné, že o některou z dávek žádal ve svém životě každý občan a že mu byla uznána. Skoro každý dostával přídavky na děti, porodné, pohřebné. Existoval zaopatřovací příspěvek pro rodinu vojáka, příspěvek na dopravu pro studenty, sociální příplatek. Tyto dávky byly zrušeny a u jiných se významně zpřísnily podmínky. Například ženy, které stačily přivést na svět potomka v poslední vteřině roku 2010, dostaly automaticky porodné, od první vteřiny roku 2011 se již zkoumá jejich příjem. Většina rodin tak nesplňuje přísné požadavky (nízký příjem) a žádné porodné nedostává. S velkou jistotou lze počítat s jedinou dávkou – rodičovským příspěvkem, který dostává každý rodič s trvalým pobytem v ČR. Přesto patří naše země v evropském srovnání k těm nejštědřejším vzhledem k péči rodičů o malé děti. A. Pojmy Dávky závislé na příjmu – dávky, u nichž se zjišťuje příjem domácnosti (součet příjmů členů domácnosti se poměřuje s určitým násobkem životního minima) Životní minimum – státem garantovaný peněžní příjem, který je nutný k zajištění výživy, bydlení, péče o domácnost a dalších potřeb. Počítá se vždy na domácnost dle tabulky MPSV. Životní minimum, které by daná domácnost měla mít, se poměří se skutečnými příjmy B. Teoretická kostra s příklady z praxe Příjemce některé z dávek sociální podpory musí splňovat 3 základní podmínky: 1. Trvalý pobyt v ČR 2. Podání žádosti 3. Nízké životní minimum (u dávek závislých na příjmu) Dávky závislé na příjmu: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné Dávky nezávislé na příjmu: rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, pohřebné O všechny dávky sociální podpory se žádá na krajské pobočce Úřadu práce ČR. Dávky závislé na příjmu: Přídavek na dítě – dávka na výživu a potřeby nezaopatřených dětí, příjem rodiny musí být nižší než 2,4 x ŽM (počítá se do něj i rodičovský příspěvek). Dávka se poskytuje ve 3 stupních dle věku dítěte. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok. Příspěvek na bydlení – slouží občanům, kteří jsou trvale přihlášeni ve vlastním nebo nájemním bytě. Rozhodným je příjem za předchozí čtvrtletí, počítá se do něj i rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Příspěvek na bydlení je individuální v závislosti na příjmu občana a tabulkách ministerstva, které stanoví přiměřené náklady na bydlení. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 21 Porodné – jednorázová dávka určená na náklady spojené s narozením prvního dítěte (živého), ale pouze u rodin s příjmy nižšími než 2,4 x ŽM (nezapočítává se přídavek na dítě ani rodičovský příspěvek). Rozhodným obdobím je čtvrtletí předcházející narození dítěte. Výše je 13 000, u dvojčat 19 500 Kč (rok 2012). Dávky nezávislé na příjmu: Rodičovský příspěvek – pobírá rodič v době, kdy osobně pečuje o dítě mladší 4 let. Pobírá se vždy na nejmladší dítě. Může pobírat matka nebo otec 2, 3 nebo 4 roky. Celková suma, která je v roce 2012 220 tis., se tak rozdělí do několika let. Počet let je potřeba včas nahlásit. Novinkou je, že zvolenou dobu lze 1 x 3 měsíce měnit podle potřeb rodiny. Jestliže ale rodina pobírá na nejmladší dítě příspěvek na péči, rodičovský příspěvek nenáleží. Zatímco peněžitý příspěvek v mateřství nelze kombinovat s přivýdělkem na původním pracovním místě, v době pobírání rodičovského příspěvku si lze kdekoli přivydělat. V praxi je ale problém s nedostatkem zkrácených úvazků pro matky s dětmi a přijetím mladších dětí do školky. Pokud ale dítě do školky přijato je, může zde pobývat neomezený počet hodin a pobírání příspěvku trvá (dříve omezeno). Pokud však rodiče nedohlížejí na plnění povinné školní docházky svých dětí, je jim z celkové sumy příspěvku stržena určitá částka (22 800,-). Uvedené informace platí pro rodiče, kteří rodičovský příspěvek pobírají až od roku 2012. Veškeré detaily potřebné pro individuální situace lze nalézt v níže uvedeném zdroji. Dávky pěstounské péče: a) příspěvek při převzetí dítěte – lze z něj uhradit náklady spojené s převzetím dítěte do pěstounské péče (8 – 10 tis. dle věku dítěte), jednorázová dávka b) příspěvek na úhradu potřeb dítěte – pro nezaopatřené dítě do 26 let (musí žít v domácnosti s pěstouny), výše: 2,3 x ŽM dítěte, opakovaná dávka c) odměna pěstouna – odměna za péči o dítě, výše: násobek ŽM dle počtu svěřených dětí, opakovaná dávka d) příspěvek na zakoupení motorového vozidla – pro pěstouny, kteří mají v péči alespoň 4 děti. Vozidlo se nesmí používat na výdělečnou činnost. Výše příspěvku: max. 100 000 (70 % ceny vozidla), jednorázová dávka Pohřebné – vyplácí se ve výši 5 tis. pouze v situacích, kdy zemře nezaopatřené dítě nebo rodič nezaopatřeného dítěte. C. Úkoly a náměty k diskusi ??Jaký je rozdíl mezi pěstounskou péčí a adopcí? Dostává se za adopci odměna? ??Vyhledejte na internetu výši rodičovského příspěvku v evropských státech. D. Příklad dobré praxe Paní Věra pobírá od ledna 2012 rodičovský příspěvek. V době, kdy se rozhodovala pro tříletou variantu pobírání, netušila, že dostane nabídku skvělého zaměstnání. Vydala se zeptat, zda by ještě nebylo možné změnit tříletou variantu na dvouletou. Úřednice ji ochotně vysvětlila, že to jde, jen musí požádat o změnu s tříměsíčním předstihem. 22 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám E. Trénink k testům a zkoušení Jmenujte všechny dávky sociální podpory a sdělte základní údaje o nich. F. Literatura Zákon 117/95 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 23 6 Sociální pomoc aneb hmotná nouze „Spravedlnost bez milosrdenství je tvrdost.“ Tomáš Akvinský Slovo úvodem Každý z nás se v životě může dostat do stavu hmotné nouze. Raději si ani nepředstavujme, že přijdeme o práci, vyprší nám doba pobírání podpory v nezaměstnanosti a ke všemu třeba vyhoříme. Podobné situace jsou řešeny třetím pilířem sociálního zabezpečení. Sociální pomoc je tak označována jako „záchrana tonoucích“. Nedílnou součástí řešení hmotné nouze je sociální práce v širokém slova smyslu a snaha o co nejvyšší zaměstnanost občanů. A. Pojmy Existenční minimum – státem garantovaný peněžní příjem na úrovni přežití (nelze použít u nezaopatřeného dítěte, starobního důchodce a osoby invalidní ve 3. stupni) Sociální potřebnost - stav, kdy příjem občana nedosahuje životního minima a tento občan není schopen si jej zvýšit kvůli svému zdravotnímu stavu, věku nebo z jiných vážných důvodů. Sociální potřebnost se zjišťuje dle příjmů celé domácnosti. MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí B. Teoretická kostra s příklady z praxe Občan v hmotné nouzi je člověk, který nemá uspokojeny základní životní potřeby a nemůže si je vlastním přičiněním zvýšit (prací, uplatněním pohledávek, prodejem majetku). Tento stav se pojí s pojmem sociální potřebnost. Pilíř sociální pomoci zahrnuje 3 dávky hmotné nouze: A. Příspěvek na živobytí – slouží pro osoby, kterým nezbývá na živobytí. Posuzuje se dle státem stanoveného životního a existenčního minima. Náklady na bydlení musí být přiměřené (např. nelze užívat velký byt v centru Prahy a žádat o příspěvek). B. Doplatek na bydlení – slouží pro osoby, které nemohou uhradit odůvodněné náklady na bydlení, i když využily i příspěvek na bydlení z pilíře sociální podpory C. Mimořádnou okamžitou pomoc – situace následků živelné katastrofy (povodeň, požár aj.), ohrožení zdraví, rizika sociálního vyloučení O dávky sociální pomoci se žádá na krajské pobočce Úřadu práce ČR. Stav hmotné nouze se musí prokázat. Zjišťují se veškeré příjmy za předchozí 3 měsíce, provádí se šetření v domácnosti. Nápomocný je jednotný aplikační program, který mají úřady k dispozici. Výše dávek vychází z konkrétní situace. Dávky jsou většinou opakované, žádá se každý měsíc. Dávky mimořádné okamžité pomoci bývají jednorázové. Do nákladů domácnosti nelze počítat hypotéky a úvěry. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 25 Na dávky v hmotné nouzi nemá nárok občan, který: nepracuje ani není veden v evidenci uchazečů o práci je veden v evidenci uchazečů o práci, ale bez vážného důvodu práci odmítá si úmyslně přivodil pracovní neschopnost nedohlíží na řádnou školní docházku dítěte je ve výkonu trestu, ve vazbě nebo v detenci C. Úkoly a náměty k diskusi ??Paní Fialková se dostala do nepříjemné situace. Odešla ze zaměstnání, aniž by dostala jakékoli odstupné. Jednoho dne totiž navštívila svoji nadřízenou a od srdce ji sdělila, co si o ní myslí, načež podala okamžitou výpověď. Věděla totiž, že ji manžel snadno uživí. Jenže zjara se manžel vášnivě zamiloval, krátce nato prchl za svojí zahraniční známostí a tak se po něm načas úplně „slehla zem“. Zanechal jen pár tisíc na výživu syna Ervína (6 let), ty se však rychle „rozkutálely“, protože Ervínek zrovna nastupoval do první třídy. ??Fialkovi sice bydleli v bytě 1+1 na Chodově a platili nízký nájem, i tak se ale paní Fialková ocitla bez prostředků na výživu pro sebe i syna. Co teď? ??Kam byste paní Fialkovou poslali, aby se poradila o své situaci? ??Na jaké dávky sociální pomoci by mohla mít nárok? ??Zapátrejte v paměti, jaké dávky sociální podpory by mohla získat? ??Najděte si na internetu aktuální výši existenčního minima. Spočítejte životní minimum Fialkových s manželem i bez. ??Představte si, že se vy sami ocitnete v situaci hmotné nouze. Co byste všechno mohli udělat, abyste si nemuseli půjčovat? Je podle vás lepší šetřit a snižovat výdaje, nebo začít více vydělávat? Jaké máte možnosti jako studenti? D. Příklad dobré praxe Paní Fialková navštívila Úřad práce ČR, kde se setkala s profesionály ve svém oboru. Pozici „dávkařky“ zde zastávala paní Pokladničková, která vždy dokázala dobře zhodnotit situaci klienta. Paní Fialkovou vyslechla, poradila jí, jak co nejrychleji obstarat všechny potřebné dokumenty, než se Ervín vrátí ze školy, a rychle zaopatřila rodinu Fialkových potřebnými dávkami. Konstatovala ale, že by tuto situaci nebylo možné dlouhodobě zvládat pomocí sociálních dávek, neboť by paní Fialkové hrozila ztráta pracovních návyků. Hned poslala paní Fialkovou o patro výš, kde byl vyvěšen aktuální seznam volných pracovních míst. Zároveň jí poradila, kde lze nejrychleji najít spolehlivé pracovní nabídky (časopis Bez práce nejsou koláče, server Nová šance atp.). Paní Pokladničková vyjádřila přesvědčení, že paní Fialková zaměstnání jistě najde, neboť vystudovala střední odbornou školu s maturitou a svým portfoliem dokladuje bohatou praxi v tuzemských i zahraničních institucích. 26 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám E. Trénink k testům a zkoušení 1.Definujte sociální potřebnost, existenční minimum a životní minimum. 2.Jmenujte 3 typy dávek v hmotné nouzi. Kde se o ně žádá? 3.Vyberte si jednu z dávek a zpaměti napište vše, co o ní víte. 4.Jmenujte 3 situace, v nichž občan dávku v hmotné nouzi nedostane. F. Literatura Zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 27 7 Sociální péče o seniory „Čím víc stárnu, tím víc zjišťuji, že dětství a stáří jsou dva nejintenzivnější stavy, které je nám dáno žít.“ Marguerite Yourcenarová Slovo úvodem Stáří se těší úctě a veliké hodnotě v mnoha kulturách. Značí životní zkušenost a moudrost. U nás je tomu trochu jinak, protože jsme příliš zaměřeni na ekonomickou prosperitu, rychlost a materiální statky. Starší lidé sice ztrácejí na rychlosti, ale některé pozitivní schopnosti se často prohlubují (schopnost rozjímat, těšit se z přítomnosti, odlišovat podstatné od nepodstatného). Někteří lidé hodnotí své stáří jako nejšťastnější období svého života, právě proto, že mají konečně čas na své blízké, oblíbené aktivity i sami na sebe. Mnozí senioři sice nejsou v dobré fyzické kondici, ale mají své vzpomínky a snad i pocit, že nežili nadarmo. Se stářím se pojí uvedená pozitiva, ale i rizika, kterým je možné do určité míry předcházet (osamělost a segregace, ztráta soběstačnosti, zranitelnost, pokles fyzické i psychické kondice, neschopnost přijmout vlastní stáří). Práce se seniory má velkou budoucnost, protože naše populace výrazně stárne. Sociální péčí o seniory není jen obsluha (hygiena, stravování), ale hlavně psychosociální péče o člověka, tj. aktivizace těla i ducha. Soběstačnost je možné zachovat do vysokého věku, chce to ale určitý trénink (pohybu, myšlení, paměti). Ale i v případě velmi nemocných, ležících seniorů lze zajistit určitou kvalitu života, značnou míru autonomie v rozhodování a celkově důstojný „podzim života“. A. Pojmy gerontologie – věda o stárnutí a stáří geriatrie – lékařský obor zabývající se stárnutím gerontagogika – vzdělávání a výchova ve stáří (a ke stáří) senium – stáří kalendářní stáří – věk, podle něhož jsme staří dle data narození a tabulek funkční stáří – skutečné schopnosti člověka: soběstačnost a celková kondice sociální exkluze seniorů – vyloučení seniorů ze společnosti (společenství) ageismus – věková diskriminace (netýká se jen seniorů) B. Teoretická kostra s příklady z praxe Etické normy upravující péči o seniory Evropská charta pacientů seniorů (důraz na kvalitní zdravotní péči a návazné služby, prevenci ageismu při poskytování zdravotní péče, právo na informace, léky, dopravu) Charta práv a svobod starších občanů (důraz na právo na sebeurčení, tj. svobodu volby, právo na sociální komunikaci, na kontakt s rodinou, úctu ke konci života) Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 29 Mýty o seniorech Kvalitní péči o seniory mohou bránit předsudky a mýty o seniorech, které dosud přežívají ve společnosti (Haškovcová, 2010): a) mýtus homogenity – všichni staří lidé jsou stejní a mají stejné potřeby b) mýtus neužitečného času – kdo není ekonomicky aktivní, nemá hodnotu c) mýtus zjednodušené demografie - stáří začíná v okamžiku odchodu do důchodu d) mýtus o asexualitě stáří – starý člověk nemá potřebu lásky, něhy, intimity Hlavní zásady péče o seniory péče o lidskou důstojnost (je nezcizitelná bez ohledu na zdraví nebo věk) respekt k individuálním potřebám (staří ani mladí lidé nejsou všichni stejní) trénink soběstačnosti podpora autonomie v rozhodování (lze i u ležícího člověka: „Co byste si dnes rád oblékl?“ „Dáte si čaj nebo kávu?“ „Mohu vám přečíst noviny?“) zachování soukromí, právo na stud a intimitu holistická péče - bio-psychosociálně – spirituální péče o člověka (holos = celek) animace – péče nesmí být jen mechanickým prováděním úkonů (stereotypní koloběh stravování, vylučování, hygieny a spánku), animaci můžeme chápat jako zpestřování všedních činností a rutiny Jaké nástroje animace máme skoro vždy k dispozici? vřelou komunikaci – úsměv, pozdrav, povídání, dotyk smyslové podněty (obrázky, barvy, vůně) rituály (např. pravidelné předčítání, čištění brýlí na konci rozhovoru apod.) architektonické uspořádání – práce na bezbariérovosti, světlo, osobní předměty procházky, výlety, kontakt s rodinou a okolím jakékoli jiné aktivity – viz příklady ze semináře o aktivizaci seniorů Př.: Představte si, že jste právě nastoupil(a) jako pečovatel(ka) do organizace Barevný podzim života, o. s. Tato organizace je řádně registrována jako občanské sdružení, které poskytuje komplexní sociální služby seniorům a jejich rodinám v Praze a blízkém okolí. K vašim kompetencím patří hlavně péče o seniory v jejich domácím prostředí: pomoc se sebeobsluhou a s jednoduchým zdravotním cvičením, ale i psychosociální aktivizace a základní poradenství. Vaší první klientkou je paní Valerie Listopadová (78 let). Zde jsou velice stručné údaje o ní (na pracovišti máte k dispozici celý spis s podrobnou anamnézou): Zdravotní stav: Snížená soběstačnost z důvodu obtížnější chůze. Astma (občas záchvaty). Diabetes. Vysoký krevní tlak. Dobrý sluch i zrak, hůře chodí, lékařem doporučeno cvičení. Potřebuje asistenci 1 x 6h. Duševní stav: Vitalita – ráda čte, luští křížovky, cvičí, sleduje dění v parcích, píše povídky, učí se na počítači. Má výbornou paměť a účastní se vědomostních soutěží. Občas mívá melancholické stavy a ztrácí chuť do života. Je věřící (CČE). 30 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám Sociální situace: Vdova, žije s rodinou své dcery. Domácnost tvoří paní Valerie, dcera a její manžel (oba pracují), dále jejich syn Vítek (22 let, student VŠ). Druhý syn Marek se oženil a odstěhoval na Moravu. Má kamarádku Bohunku, s níž je zvyklá se vždy ve čtvrtek o půl třetí odpoledne scházet v cukrárně U Marcipánového pejska nedaleko jejího bydliště, kam zvládne s doprovodem dojít sama. Zeť paní Valerie ji může ráno kamkoli vozit, dcera pracuje do 16.30h. Vítek řídí a k babičce má dobrý vztah. Barevný podzim života poskytuje následující sociální služby (dle 108/2006 Sb. – zákona o sociálních službách): Služby sociální péče (cílem je zajištění soběstačnosti a zapojení do běžného života): osobní asistence (pomoc s běžnými úkony a domácností, aktivizace, doprovod) pečovatelská služba (může být i ambulantní, je časově omezenější nežli OA, více zaměřena na sebeobsluhu a základní péči) tísňová péče (možnost přivolat pomoc v rizikové situaci – hlasová a elektronická komunikace) odlehčovací služby (= respitní péče, cílem je dopřát odpočinek pečujícím členům rodiny, poskytování probíhá ambulantně, terénně i pobytově) centra denních služeb (CDS, ambulantní, pomoc s běžnými činnostmi a zajištění programu během dne) denní stacionáře (ambulantní, velmi podobné CDS, pomoc je intenzivnější a cílovou skupinou mohou být i lidé s duševní poruchou) domovy pro seniory (pobytové, pravidelná péče a aktivizace) Služby sociální prevence (cílem je prevence sociálního vyloučení, pomoc při překonávání nepříznivé situace a ochrana společnosti) telefonická krizová pomoc (seniorská linka důvěry, těžké životní situace) tlumočnické služby (pro případ smyslové poruchy zamezující běžné komunikaci) sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (aktivizace jako prevence vyloučení, ochrana práv seniorů) C. Úkoly a náměty k diskusi ??Je již paní Valerie oficiálně dlouhověká (dle definic WHO)? ??Rodina paní Valerie vás jistě osloví s prosbou o radu – jaké sociální služby by bylo možné v její situaci využít? Vyberte 2 služby, které by pro ni byly největším přínosem z hlediska péče, a 1 službu, která by plnila preventivní úlohu. ??Projděte si znovu hlavní zásady péče o seniory a vymyslete konkrétní způsoby, jimiž je můžete naplňovat. Vytvořte konkrétní příklady aktivit a vhodných vět. ??Máte nějakou zkušenost s tím, na co starší lidé nejraději vzpomínají? ??Lze z toho usuzovat něco o hodnotách, které bychom měli pěstovat v mládí? ??Ke kterému citátu se nejvíce přikláníte a proč? „Krásní mladí lidé jsou hříčky přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla.“ (J. W. Goethe). „Být mladý umí každé tele. Ale umět stárnout, to je kumšt.“ (Karel Čapek). „Nejsilnějším lékem na stáří je láska.“ (John Stuart Mill) Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 31 D. Příklad dobré praxe Obecně je příkladem dobré praxe obrovský vývoj, který péče o seniory zaznamenala od revoluce v roce 1989. Ve společnosti se často lamentuje, ke kritice se vždy najde mnoho důvodů. Proč ale nepochválit nespočet nových služeb a zařízení pro seniory, jejichž pracovníci mají velikou zásluhu na zkvalitňování života seniorů? V současné době musí každá služba odpovídat pevně stanovené úrovni (standardům kvality) a její poskytovatelé mají patřičné odborné vzdělání. Už neplatí, že v domově pro seniory nebo v pečovatelské službě najde práci každý, kdo se jinde neuplatní. Práce se seniory je obecně velmi náročná, vyžaduje odborné kompetence a silnou motivaci dělat ji dobře. I proto je ale výzvou k osobnímu seberozvoji a získávání cenných životních zkušeností. Konkrétním příkladem dobré praxe mohou být některé aktivity užívané v zahraničí (Německo, Nizozemí). Oblíbené jsou tzv. seniorské rady v rámci zařízení pro seniory, telefonní kroužky (dobrovolník zavolá klientovi, ten zavolá dalšímu … kroužek ukončuje opět dobrovolník) nebo práce s autobiografiemi, které jsou známé i u nás. E. Ověřte si své znalosti o seniorech 1.Věda o stárnutí se nazývá …………………………… . Jaký je rozdíl mezi kalendářním a funkčním stářím? K hlavním zásadám péče o seniory patří (jmenujte alespoň 4): ……………………………………. . 2.O čem se například píše v Evropské chartě práv pacientů seniorů? 3.Paní Květa (83 let) je ležící a špatně vidí. V čem by mohla spočívat animace jejích každodenních činností (hygieny, stravování aj.)? 4.Uveďte a vysvětlete 3 mýty o stáří. F. Literatura, aneb tyto knihy si nenechte ujít: HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. Praha: HBT, 2010. RHEINWALDOVÁ, E. Novodobá péče o seniory. Praha: Grada, 1999. VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada, 2007. 32 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 8 Sociální péče o umírající „Pospěšmě milovat lidi, neboť tak rychle umírají.“ polské přísloví Slovo úvodem Moderní medicína významně prodlužuje lidský život. V případě, kdy již prodlužování života bolestivými a nákladnými zákroky nemá smysl, je zapotřebí paliativní péče. Hranice mezi kurativním a paliativním přístupem však zůstává otevřenou otázkou. Kdy přesně přestat aktivně léčit, přistoupit na fakt blížící se smrti a věnovat se co nejvyšší kvalitě posledních dnů? V konkrétních příbězích velice napomáhá tzv. informovaný souhlas mezi lékařem a pacientem, zdravý rozum pacienta a jeho rodiny a schopnost přijmout konečnost. Pocity nejistoty a strachu při představách spojených se smrtí jsou zcela přirozené a nevyplatí se před nimi „utíkat“. Téma konečnosti života by měli mít „ošetřené“ hlavně pracovníci pomáhajících profesí. Kdyby jej vytěsňovali, nemohli by poskytovat kvalitní pomoc nemocným a trpícím klientům ani jejich rodinám. Pracovník pomáhající profese by měl být schopen o smrti hovořit, pokud o to klient projeví zájem. Tento hovor by neměl být veden v duchu „všechno vím, všechno znám a smrti se nebojím“. Pomyslný plášť, kterým lze zakrýt utrpení nemocného, je utkán spíše z vnímavé přítomnosti, naslouchání a respektu k potřebám umírajícího. Akceptace světonázoru a životní zkušenosti klienta je přitom samozřejmostí. Smrt a lidská konečnost se bohužel zařadily k tzv. TABU. Psychosociální i duchovní rozpoložení na sklonku života vychází z osobnosti umírajícího, ale úzce souvisí též s přístupem okolí, především rodiny. Z praxe jsou známy situace, kdy z umírajícího vyzařuje smíření a naděje, ale obklopují jej rodinní příslušníci v panice a hysterii. Jejich snaha zatajit umírajícímu pravdu představuje prekérní a obtěžující situaci i pro personál a může být překážkou pokojného umírání. Milosrdné lži jsou nepatřičné – ve výsledku chrání a šetří snad jen okolí umírajícího, který si tím ovšem nestačí zajistit své „poslední věci“ tak, jak by nejlépe potřeboval. V současné společnosti začínají chybět rituály, které vždy udávaly řád doprovázení umírajících a loučení se s nimi. Například pohřeb nelze vnímat jen v rovině finančních nákladů, má také psychologický, sociální a duchovní význam. Lidé dnes bohužel nevědí, co říkat a jak se chovat v přítomnosti umírajících a pozůstalých. I touto tematikou se zabývá obor zvaný thanatologie a zvolna vznikající organizace, jejichž pracovníci dokáží kvalifikovaně „doprovázet během doprovázení“. Když se jedná o smiřování s naší vlastní konečností, jde o určitou formu rozvažování nebo meditace, často s neurčitým podtextem. V situaci vlastní závažné nemoci se pak hypotézy mění v konkrétnější představy. Pro mnohé z nás je ale smrt hrozbou hlavně v sociálním kontextu. Klademe si otázky jako: Kdo by nahradil moji péči o děti a o domácnost? Jak by situaci zvládl můj partner? Zcela specifické jsou pak situace, kdy nečekaně zemře osoba, jejíž bytí tvořilo významnou součást našeho života: rodič, sourozenec, dítě, partner, blízký přítel. V těchto případech jsou nepatřičné jakékoli fráze („To víš, všichni jednou musíme zemřít …“). Vhodný je naopak citlivý, respektující přístup, tiché doprovázení a podpora truchlení včetně silných emočních projevů, které ke smrti patří. S příkladným přístupem se můžeme setkat v kvalitních hospicích, v nichž je poskytována komplexní péče umírajícím i jejich rodinám. Většina nemocných nebo seniorů ale prožívá své poslední dny mimo hospic, v domácí péči, v domově pro seniory, v LDN nebo jiném oddělení nemocnice. Pracovníci poskytující zdravotnické a sociální služby přímo ovlivňují důstojné prožití posledních dní osob, které jsou tzv. „jednou nohou mimo náš svět.“ Jejich práce je nevšedně náročná a nese s sebou zvýšené riziko únavy a vyhoření. Oblast sklonku života ale vyzývá k seberozvoji, získávání nejhlubších lidských zkušeností a k naplňování možnosti dotýkat se samé podstaty lidské existence. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 33 A. Pojmy thanatologie – věda o umírání a smrti paliativní péče (pallium = plášť) – zmírňující, útěšná péče (nepřidává dny životu, ale život dnům tím, že tiší bolest a zajišťuje co možná nejvyšší psychosociální komfort) hospicová péče – pobytové (nebo terénní) služby pro umírající. Hlavním přístupem je paliativní péče. Umírající klient požívá těchto služeb s vědomím blížící se smrti. kurativní léčba – aktivní léčba, cílem je uzdravit pacienta a prodloužit život informovaný souhlas – pacientova dobrovolná a svobodná autorizace léčby. Je výsledkem komunikace mezi lékařem a pacientem, hlavním nástrojem je informovanost sociální smrt – stav, když člověk fyzicky přežívá, ale postrádá podněty a komunikaci LDN – léčebna dlouhodobě nemocných (někdy oddělení v rámci nemocnice) B. Teoretická kostra s příklady z praxe Sociální péče o umírající vyžaduje multioborové znalosti, proto se v následujícím textu ocitneme i na poli příbuzných oborů. Podrobnosti potřebné k péči o umírající lze dále studovat hlavně v přednáškách psychologie, péče o nemocné a postižené a v doporučené literatuře. Etické normy upravující péči o umírající Charta umírajících (uctivý přístup k nevyléčitelně nemocným a umožnění jejich důstojného umírání, důraz na paliativní péči, pravdu o zdravotním stavu a právo na sebeurčení – nikdo nesmí být léčen proti své vůli) Pařížská charta (= Charta onkologicky nemocných, apel na kvalitní onkologickou péči, výzkum rakoviny a edukace široké veřejnosti) Etický kodex Práva pacientů (bod č. 1: právo na ohleduplnou péči prováděnou s porozuměním, bod č. 10: právo na citlivou péči v umírání a respekt k přání umírajících, pokud nejsou v rozporu se zákonem) Teoreticky rozlišujeme 3 fáze umírání (např. Haškovcová, 2002): 1. Prae finem- trvá od okamžiku sdělení vážné diagnózy, bývá dlouhá měsíce i léta 2. In finem – terminální stádium (vlastní umírání) 3. Post finem – péče o mrtvé tělo Známé jsou psychické reakce na sdělení vážné diagnózy (E. K. Ross, 1994). Některé fáze nemusí proběhnout, jiné přicházejí opakovaně nebo v jiném pořadí: a) šok b) popření – „To nemůže být pravda! Lékaři se zmýlili!“ c) izolace – „Nechte mě všichni být. Potřebuji být sám.“ d) zloba - důležitá fáze vzhledem k ventilaci emocí, „odžití“ nejistoty, strachu a vzteku (náročné pro okolí – pomáhá vědomí, že fáze bývá přechodná a může následovat úleva) e) smlouvání - „Kdybych tak stihla promoci (svatbu) syna.“ f) deprese – „Je mi ze všeho nanic. Cítím se tak temně a nemám už na nic sílu.“ 34 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám g) smíření versus rezignace – „Cítím, že můj život končí, ale nežil jsem nadarmo a stálo to za to.“ x „Život není spravedlivý. Vše jsem chtěl jinak, ale teď už je mi to jedno.“ Uvedené fáze probíhají hlavně ve stádiu prae finem, je třeba je chápat a respektovat. Přijetí neblahé diagnózy se často pojí s prožitkem závažné osobní krize, jejíž zvládnutí vyžaduje čas a značnou míru adaptace na novou situaci. Vedle mírnění zdravotních obtíží je proto namístě psychosociální a duchovní podpora. „Nikdo by neměl zemřít dřív psychicky než fyzicky. Psychická rezignace, intenzivně prožívaná beznaděj a zoufalství nepochybně usnadňují vstup fyzické smrti.“ (Haškovcová, 2002, s. 206). Fáze in finem pak bývá odlišná z hlediska prožívání a k charakteristickým znakům terminálního stavu patří zastřené vědomí a silná únava. Tento stav svým způsobem umírajícího chrání, neboť nedovoluje naplno prožívat všechny obavy a nejistoty. To ovšem neznamená, že nejsou přítomny. Haškovcová (2002) připomíná trefné české přísloví: „Nemoc si člověka na umírání připraví.“ V kvalitních hospicích směřuje veškerá péče k tomu, aby umírající „odcházel“ s pocitem: „Můj život byl i přes některé starosti hezký a podařilo se mi zajistit poslední věci tak, abych si nemusel(a) dělat starosti o své blízké.“ Co ale prakticky a konkrétně znamená zajištění kvality života posledních dní? Odpovědi jsou samozřejmě individuální. Většina z nás by si asi přála umírat doma a v posledních chvílích držet za ruku své nejbližší. Institucionalizace ale často nedovoluje více nežli umírání v nemocnici za bílou plentou. Povinností personálu není přivolat rodinné příslušníky, aby na tzv. poslední cestě umírajícího doprovázeli. Pokud existuje toto přání, může být v rámci možností splnitelné. Podmínkou je ale nebát se hovořit o očekávané smrti s pracovníky zařízení a organizační záležitosti (telefonát) bezodkladně domluvit. Někdo může preferovat umírání o samotě, přáním mnohých je pak smrt ve spánku. Důvodem bývá strach z bolesti, ta je ale dobře zvládnutelná vhodně zvolenou, včasnou medikací (tzv. terminální sedací). Obecně můžeme hlavní zásady přístupu k umírajícím lidem shrnout takto: tišit bolest (fyzickou i psychickou) spánek a jídlo přizpůsobit rytmu klienta (nenutit jíst ani spát) bránit dehydrataci (nenutit tekutiny - zvýšené množství může posílit bolestivost, vhodné je vlhčit ústa a podávat vodu po menších dávkách) předcházet mechanickému, neosobnímu provádění péče (např. pomoc s hygienou může být zároveň masáží nebo prostorem přívětivého rozhovoru) pečovat o psychosociální komfort (empatie, zajištění kontaktu s příbuznými, pomoc při vyřizování „posledních věcí“ – závěť, přání ohledně pohřbu, umožnění kontaktu s lidmi, kterým je třeba sdělit odpuštění nebo omluvu …) komunikovat hlavně neverbálně (úsměv, intonace, dotyk, pouhá přítomnost) poskytnout prostor pro ventilaci emocí (strachu, smutku, hněvu, ale i radosti) hovor o smrti započít až tehdy, když klient sám chce (téma nevnucovat) umožnit alespoň krátké rozhovory o pocitech, bolesti, uplynulém životě (obvyklou je již pastorační péče v nemocnicích) zajistit návštěvy duchovního požadované církve – toto přání mohou mít i tzv. nevěřící, ve stavech blízkosti smrti se může měnit světonázorová orientace plnit přání umírajícího v co největší míře („Vím, že je to asi naposledy … dal bych si kachničku se zelím a k tomu pivo, to jsme celá léta nesměl …“ „Musím něco říct sousedce Vlasákové, zavolejte mi ji …“) Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 35 C. Úkoly a náměty k diskusi ??Jmenujte (vyhledejte) 10 měst, v nichž najdete hospic. Vyberte si některý z nich a prohlédněte si jeho webové stránky. Co se vám líbí, co vás zaujalo? ??Ve 30. letech začala tzv. éra bílé plenty, která někde trvá dodnes. Co to v praxi znamená a jaký názor na bílou plentu máte vy? Vyhledejte názor zkušeného odborníka v knize Lékařská etika (2002) na s. 212. ??Víte, co znamená zkratka APHPP? Zkuste hádat. ??Poskytuje některá organizace domácí hospicovou péči? Zjistěte o ní co nejvíce. ??Říká se, že narození dítěte se těší veliké pozornosti a péči, kdežto umírání člověka evokuje spíš osamělost a izolaci. Úsečka lidského života má tyto dva krajní body, které jsou ale v disproporci. Je to tak v pořádku nebo je něco špatně? D. Příklad dobré praxe Mnoho příkladů dobré praxe lze nalézt v činnosti organizace Cesta domů, která poskytuje i domácí hospicovou péči. Zaměřuje se nejen na péči o umírajícího, ale i na podporu rodiny, která o něj pečuje. Na internetu lze shlédnou dokument Cesta domů. E. Ověřte si své znalosti z oblasti péče o umírající 1. Jak se nazývá věda o umírání a smrti? 2. Vysvětlete rozdíl paliativní a kurativní léčby. 3. Jmenujte alespoň 3 známé autory, kteří píší o umírání a smrti. 4. Vysvětlete období prae finem. Co znamená? Kdy začíná? 5. Jak je to s fázemi zjištění závažné diagnózy a blížící se smrti? Kdo je formuloval? Jmenujte je a stručně vysvětlete. 6. Jak lze pečovat holisticky? Uveďte zcela konkrétní příklady činností. 7. Uveďte alespoň 2 etické kodexy k problematice konce života. 8. Které sociální služby dle zákona by mohli umírající a jejich rodiny využívat? 9. Jmenujte alespoň 1 organizaci, která tyto služby poskytuje. 10.Jaké jsou cíle hospicové péče? Užijte odborné pojmy a uveďte města, kde hospice najdete. 11.Co jsou to poslední věci člověka a jak je můžeme pomoci zajistit? 12.Vysvětlete, proč je pro žijící osoby důležitý pohřeb. F. Literatura, aneb tyto knihy si nenechte ujít: CALLANANOVÁ, M., KELLEYOVÁ, P. Poslední dary. Praha: Cesta domů a Vyšehrad, 2005. KUBÍČKOVÁ, N. Zármutek a pomoc pozůstalým. Praha: ISV nakladatelství, 2001. HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. Praha: Galén, 2007. HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. Praha: Galén, 2002. 36 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám ROSS, E. K. Otázky a odpovědi o smrti a umírání. Praha: Arica, 1994. SVATOŠOVÁ, M. Hospice a umění doprovázet. Praha: APHPP, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2007. VORLÍČEK, J., ADAM, Z. a kol. Paliativní medicína. Praha: Grada, 1998 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 37 9 Násilí na seniorech a role pomáhajícího „Protože nepřinášejí zemi již žádný užitek, měli by zemřít a odejít a již nestát mládí v cestě.“ Euripides Slovo úvodem Senioři patří k oslabeným skupinám populace, zvláště jsou-li nemocní a závislí na svém okolí. Pokud má někdo sklon ubližovat druhým a zneužívat své moci, pravděpodobně jej zacílí tam, kde se nelze příliš bránit: na seniory, děti, osoby s mentálním nebo jiným postižením, na zvířata. Vedle toho je pravděpodobné, že agresivní sklony bude realizovat přímo ve své rodině nebo na pracovišti. Syndrom EAN je typem domácího násilí a patří k TABU tématům především proto, že toto TABU vyživují samotní senioři, kteří se svou nedůstojnou situaci zdráhají řešit. Důvodů ke snášení příkoří a utajování nedůstojné situace je mnoho: nedostatek fyzických i duševních sil, strach z ostudy a odhalování soukromí, obavy z vyostření situace, neinformovanost, ale hlavně obtíže přiznat si, že se vlastní potomek (příbuzný) dopouští násilí. Týrání na seniorech se ovšem neděje pouze v rodině, ale všude tam, kde je senior závislý na péči (v pobytových zařízeních). Téma špatného zacházení se seniory se stává aktuálnějším v souvislosti se stárnutím populace. Lze očekávat, že osvěta a tlak na důslednější řešení těchto případů poroste. V opačném případě hrozí prudké snížení kvality života současných i budoucích seniorů, tedy i nás. A. Pojmy Domácí násilí – násilí na seniorovi, dítěti, partnerovi nebo jiné osobě v domácnosti Znaky (kriteria) domácího násilí - dlouhodobost, opakování, asymetrie rolí (zneužívání moci), stupňování (spirála násilí), soukromí Syndrom EAN - Elder Abused and Neglect (zneužívání a zanedbávání starších osob) SARA DN – manuál pro policisty, kteří vyšetřují, zda se jedná o domácí násilí Zákon na ochranu před domácím násilím (135/2006 Sb.) – přelom v legislativě, chrání ohrožené osoby. Hlavní 3 pilíře: policie, intervenční centrum, soud Vykázání – násilná osoba se vykáže z domácnosti na dobu 10 dní až 1 rok. Slouží jako prevence dalších útoků po jejich prokázání, vykázat lze i bez souhlasu ohrožené osoby Syndrom týrané osoby – naučená bezmocnost, zlehčování násilí, odmítání pomoci aj. B. Teoretická kostra s příklady z praxe Jednotlivé DRUHY syndromu EAN se v praxi obvykle prolínají: Fyzické (tělesné) týrání. Signály: modřiny, odřeniny, popáleniny, fraktury a další nevysvětlená zranění. Př.: Lékař si opakovaně všimne podivných ran. Zeptá se pacientky, co se jí stalo a slyší odpověď: „Upadla jsem ve vaně“. Psychické (emoční) týrání (nadávky, ponižování, vyhrožování, křičení apod.). Signály: změny v chování směrem k depresi, úzkostem, apatii. Psychické týrání nesou senioři zpravidla mnohem hůře než fyzické. Př.: Veselý, vitální senior přestává komunikovat, uzavírá se do sebe a chová se jinak než dříve. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 39 Sexuální. Ani senioři, především staré ženy, nejsou ušetřeny sexuálního násilí v domácím nebo v ústavním prostředí. Násilnou osobou bývá partner, obyvatel stejného zařízení, výjimečně pak ošetřovatel nebo jiný člen personálu. Signály: náhlé změny chování, gynekologické potíže, poranění a krvácení v genitální oblasti nebo na prsou. Př.: Ošetřovatelka v domově pro seniory si povšimne podivných poranění pacienty s demencí, která je upoutána na lůžko. Ekonomické. Aktuální téma. Objevuje se v souvislosti s delikvencí, závislostmi, nezaměstnaností člena rodiny (méně často v institucích). Signály: platební neschopnost (nákupy, složenky, nájem), ubývání majetku v domácnosti seniora. Př.: Vnuk závislý na drogách navštěvuje svou babičku v den, kdy pobírá důchod. Pravidelně ji přemlouvá, aby mu svěřila větší obnos, nebo si jej sám vezme. Sociální. Znemožnění komunikace s okolím. Signály: stesky na zamykání v bytě, znemožnění telefonovat a sledovat okolní dění (rádio, televizi), zakazování návštěv. Př.: Dcera pečující o svého otce mu znemožňuje vycházet z pokoje, nosí mu pouze skromné jídlo a umyvadlo s vodou. Veškerou poštu vyhazuje. Sousedům referuje o nechuti starého pána s kýmkoli mluvit. Chemické. Př.: Senior je tlumen léky (v institucích nebo v domácím prostředí). Zanedbávání. Jde o pasivní formu násilí (nedostatek něčeho). Signály: stesky po nedostatku lásky a péče – citová deprivace, úbytek hmotnosti, nedostatek hygieny. Př.: Vnučka pobírající příspěvek na péči krmí svou babičku suchým chlebem a bramborami, v koupelně je ochotna ji pomáhat pouze 1x týdně a ohrožuje ji svým hlučným a nemorálním chováním (večírky v bytě). Často se ptáme, odkud pramení PŘÍČINY násilí na seniorech. Kdo je schopen ublížit oslabenému člověku? Odpověď je možná nečekaná a docela jednoduchá: Některé z forem násilí je za určitých podmínek schopen každý z nás. Stačí, když se ocitneme v krajně zátěžové situaci a nebudeme ovládat své emoce a jednání. PREVENCE tak spočívá ve sledování rizikových faktorů v rodině seniora, v institucích a především u sebe samých: STRES – dlouhodobá zátěž, přetíženost úkoly všeho druhu, nedostatek odpočinku OSOBNÍ NEUTĚŠENÁ SITUACE – zdravotní, rodinné, partnerské problémy, labilita VYSOKÁ NÁROČNOST PÉČE - obtíže v komunikaci, náladovost, fyzická náročnost HISTORIE VZTAHU senior – pečující (hlavně tzv. toxičtí rodiče1) NEVYVÁŽENOST VZTAHU – pocit, že mnoho dávám a málo dostávám ZÁVISLOST SENIORŮ – na péči, zájmu, lásce, komunikaci: hrozí zneužívání moci, vybíjení si vlastních problémů a komplexů NEDOSTATEK SOCIÁLNÍ OPORY SENIORŮ – samota, chybějící zastání okolí KONFLIKT PÉČE (např. výčitky pečující dcery, že se málo věnuje partnerovi a dětem) STÁŘÍ jako TABU téma - útěk před tématem x povinnost postarat se o své rodiče NEDŮSTOJNOST STÁŘÍ - zdůvodnění násilí tím, že stáří nemá hodnotu PSYCHOPATOLOGICKÉ RYSY PEČOVATELE (duševní porucha) ZÁVISLOSTI NEBO DELIKVENCE PEČUJÍCÍHO 1 Pojmem „toxičtí rodiče“ rozumíme rodiče, kteří vychovávali své děti nevhodně nebo jim ubližovali. Mohli být závislí na návykových látkách, delikventní, citově chladní, násilničtí apod. Pokud rodič vypěstuje ve svém dítěti vzorec násilného chování, je možné, že se s tímto vzorce znovu setká ve stáří, kdy o něj dospělý potomek pečuje. 40 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám Pomoc ohroženým seniorům: Pomáhající pracovníky i laiky, kteří chtějí týraným seniorům pomoci, často „brzdí“ pocit, že situaci stejně nevyřeší. Důležité je si uvědomit, že úkolem pomáhajícího vůbec není cokoli dokonale vyřešit. Jde spíše o gesta první pomoci, která by měla být v praxi dobře využitelná v situaci, kdy je senior motivován týrání ukončit. I v případě, kdy tomu tak není, je vhodné informace poskytnout. Nikdy nevíme, zda se postoj seniora nezmění a informací ke svému prospěchu nevyužije. Situace týrání bývá složitá a nepřehledná. V praxi nelze zvolit jediný a zaručeně správný postup. Pocit pomáhajícího, že tento postup nenalezne, bývá překážkou jeho jednání. Pomáhá vědomí, že efektivní pomoc spočívá ve facilitaci řešení, nikoli naprosté záchraně a přebírání zodpovědnosti za dospělého člověka2. Vedle toho je jen málokterý pomáhající odborníkem na danou problematiku. Jeho úkolem je spíše rozpoznat rizikové situace, poskytnout informace o specializované pomoci a vzbudit naději v řešení. Zásady „v kostce“: Všímat si, nebýt lhostejný. Vědět, že jsem možná jediný člověk, který může seniora informovat. Rozpoznat rizikové situace, pozorovat, ptát se (citlivě, ale opakovaně). Znát signály týrání. Pokusit se navázat bližší kontakt se seniorem, probudit jeho důvěru. Sdělit, že situace není zdaleka ojedinělá, že v ní senior není sám, že ji lze řešit. Znát a předat kontakty na specializovanou pomoc: telefonické krizové linky, svépomocné skupiny, bezplatné sociálně právní poradny. Zmapovat další zdroje pomoci (širší rodina, přátelé, krizový plán). Dát jasně najevo, že týrání není v pořádku x nenutit k rychlému řešení. Nabídnout svůj kontakt do budoucna, ačkoli aktuálně k řešení nedochází. Sbírat důkazy, pokud je to možné. Respektovat oznamovací povinnost (podezření na týrání dospělé osoby nepodléhá oznamovací povinnosti – výjimkou jsou závažné situace uvedené v kapitole 13.). Pracovat mezioborově (být v kontaktu se sociálním pracovníkem, lékařem, právníkem, policií). Sám aktivně předcházet rizikovým situacím (práce se stresem a pracovní zátěží, supervize a další formy seberozvoje). Vhodné otázky a věty: „Jaké jsou vztahy ve vaší rodině?“ „Stalo se vám někdy, že se partner (syn) rozzlobil? Jak to vypadalo?“ „Říkáte, že se vaše dcera někdy nedovede ovládat. Jak to obvykle vypadá?“ „Často hovořím se staršími lidmi, kteří se mají poranění jako vy a svěřili se mi, že jim to někdo způsobil. Mám pocit, že se vám to stalo také …“ 2 Obecné pravidlo v mnoha situacích v pomáhajících profesích. Facilitátor je člověk, který podněcuje, motivuje a povzbuzuje, ale rozhodování a samotný postup ponechává na klientovi. Zachránce je naopak ten, kdo se snaží situaci bezchybně vyřešit, přebírá za klienta zodpovědnost a má sklon jej kontrolovat. V kontextu doprovázení zletilých osob bývá efektivnější facilitace nežli „záchranářství.“ Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 41 „Vaše zranění jsou závažná. Mám starost o vaše zdraví.“ „Stalo se vám, že vás partner uhodil, kopal, zranil?“ Není žádným selháním, když pomáhající zavolá na některou z krizových linek a podrobně se informuje o možnostech pomoci v dané situaci. Asi nejznámější je Senior telefon organizace Život 90 (800 157 157). Z hlediska sociálních služeb spadají krizové linky do služeb sociální prevence (telefonická krizová pomoc). C. Úkoly a náměty k diskusi ??Podle některých teorií může být příčinou týrání seniorů situace, kdy je role pečovatelky automaticky vnucena ženě (např. dceři nebo snaše, která nechtěla roli pečovatelky přijmout, ale vzhledem k tlaku okolí musela). Co si o této teorii myslíte? Stávají se podobné situace v praxi často? ??Představte si, že jste pracovně vytížený člověk (aktuálně ve velkém stresu) a k tomu prožíváte krizi středního věku. Bojujete s nevěrou partnera a pubertou svých dětí, které byly ještě před nedávnem milé a bezproblémové. V této životní situaci se dozvíte, že vaše maminka bude po cévní mozkové příhodě potřebovat pravidelnou péči (dohled a pomoc 3x denně). Po zralé úvaze se rozhodnete, že LDN není pravým řešením i proto, že máte k dispozici volný pokojík ve vlastním bytě. Projděte si znovu uvedené rizikové faktory týrání a zkuste vymyslet, co všechno lze udělat pro to, abyste se k mamince chovali s úctou a péči dobře zvládali. ??Působíte jako pracovník v sociálních službách a seniorka, u níž vykonáváte pečovatelskou službu, se vám svěří, že ji vnuk pravidelně okrádá o peníze. Zkuste si modelový rozhovoru ve skupinkách, užijte doporučené věty. ??Vymyslete bezpečnostní plán pro seniora, jehož slovně ponižuje opilý syn. ??Vyhledejte aktuální nebo zajímavé informace (vypracujte referáty) o syndromu EAN (některé odkazy najdete v soupisu zdrojů). D. Příklad nedobré praxe Klienti nejmenovaného domova pro seniory mají nařízeno mít podepsané oblečení tlustou fixou. Jméno musí být zřetelně vidět (záda, poprsí) bez ohledu na to, že jedná o oblíbené ošacení (dárek, vzpomínka) seniora. E. Trénink k testům a zkoušení 1.Jmenujte alespoň 5 druhů týrání seniorů. U každého uveďte signály. 2.Vymyslete krátkou kasuistiku, v níž je příčinou týrání staré matky kombinace: historie vztahu, psychopatologických sklonů, závislosti a konfliktu péče. 3.Uveďte nejméně 2 společenské příčiny syndromu EAN. 4.Kde naleznete specializovanou pomoc pro týrané seniory? 5.Jaký je rozdíl mezi facilitátorem a zachráncem? Uveďte příklady. 6.Heslovitě jmenujte 6 zásad pomoci seniorům ohroženým syndromem EAN. 42 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám F. Literatura BURIÁNEK, J., ZIMMELOVÁ, P. a kol. Domácí násilí - násilí na mužích a seniorech. Praha, Kroměříž: Triton, 2006. HABART, P. Týrání a zanedbávání seniorů v zařízeních ústavní péče ČR [online]. Dostupné z: http://www.cspv.cz/dokumenty/. LORMAN, J., VIDOVIĆOVÁ, L. Život v domovech pro seniory 2007: problémy týrání, zneužívání a zanedbávání péče v domovech pro seniory: zpráva z výzkumu. Praha: Úřad vlády ČR, 2008. ŠEVČÍK, D., ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Domácí násilí. Praha: Portál, 2011. ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada, 2011. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 43 10 Násilí mezi partnery a role pomáhajícího „Realita domácího násilí je nezřídka mnohem horší než jakákoli naše fantazie. Dotčení jedinci mají jen malou, resp. žádnou šanci vyřešit problém sami – pouze vlastními silami.“ Naděžda Špatenková a Drahomír Ševčík Slovo úvodem Každému čtenáři je asi jasné, proč je v tomto textu zařazeno téma týrání seniorů nebo dětí. Jde o oslabené skupiny, které potřebují ochranu. Jak je tomu ale v případě, kdy je ohrožená osoba dospělá, plně způsobilá k právním úkonům, úspěšná v zaměstnání a zdánlivě i v osobním životě? A co když je ohroženou osobou statný muž? Veřejnost si klade otázku, proč se vlastně zabývat soukromými záležitostmi druhých, investovat čas a peníze? Jako zásadní lze označit následující důvod: Vzorce násilí v rodině se přenáší transgeneračně (např. děti sledující násilí mezi rodiči se mohou stát násilnými nebo ohroženými osobami a přenášejí získané vzorce chování na své děti, rodič týrající dítě se může ve stáří ocitnout v roli ohrožené osoby).3 Domácí násilí mívá neblahý vliv na kvalitu života členů dané rodiny i celé společnosti, zasažena je nečekaně velká část rodin. Proto bylo zákonem uznáno jako problém překračující hranice soukromí.4 Nejde však o neřešitelný problém. Lze jej včas zastavit a snižovat negativní dopady, ale často je to nutné učinit zvenčí. I když jsou mnohé ohrožené i násilné osoby tzv. dospělé, bohužel jsou natolik lapeni „v začarovaném kruhu domácího násilí“, že se z něj bez pomoci nedokáží vymanit, i když se „vystoupit z kruhu“ snaží. Lhostejnost a nevšímavost pomáhajících i laiků může mít dalekosáhlé negativní dopady. Naopak informovanost a znalost odborných institucí působí pozitivně. Důležitou úlohu mají tzv. pomáhající prvního kontaktu (učitelé, pracovníci v sociálních službách, lékaři aj.) A. Pojmy Domácí násilí a jiná základní terminologie – viz předchozí kapitola Transgenerační – šířící se napříč generacemi Disociace – součást syndromu týrané osoby. Týrání způsobuje oddělení mozkových funkcí. V praxi se projevuje zapomínáním na traumata a podporou pachatele. Intervenční centrum – zřízené státem, poskytuje pomoc ohroženým osobám (zdarma) B. Teoretická kostra s příklady z praxe Nejprve si zopakujme znaky (kriteria) domácího násilí. Domácím násilím není konflikt, hádka, tzv. italská domácnost ani jednorázové zneužití moci v afektu. Jedná se o dlouhodobé, opakované a stupňující se násilné jednání, které je charakteristické asymetrií rolí (zneužíváním moci) a prostým faktem, že se děje v soukromí. Tím jsou ale ohrožené osoby více zranitelné a bezbranné. 3 Násilné chování se šíří spíše učením nežli geneticky. Podrobněji např. KOUKOLÍK, F. Před úsvitem, po ránu. Eseje o dětech a rodičích, KOUKOLÍK, F., DRTILOVÁ, J. Vzpoura deprivantů. 4 Zákon 135/2006 Sb., na ochranu před domácím násilím Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 45 V předchozí kapitole o týrání seniorů byly též uvedeny a vysvětleny druhy domácího násilí: fyzické, psychické, sexuální, sociální, ekonomické a zanedbávání. Podobně jako u seniorů se v praxi prolínají. Mezi partnery není obvyklé násilí chemické, méně časté je i zanedbávání. Lze předpokládat vyšší výskyt sexuálního domácího násilí. Příčiny partnerského domácího násilí jsou věcí diskuse. Logickou příčinou může být výskyt násilí v orientační rodině násilné i ohrožené osoby. Pomáhající přicházející do kontaktu s ohroženými rodinami zmiňují nízké sebevědomí a „zakomplexovanost“ násilné osoby, která si tak kompenzuje své slabosti. V odborné literatuře lze studovat psychologické, sociologické, feministické a jiné teorie objasňující vznik násilí v rodině.5 Nám v tuto chvíli postačí chápání příčin domácího násilí jako multifaktoriálních. Obvykle existuje kombinace více faktorů, které vytvoří „živnou půdu“ pro páchání, ale i snášení násilí. Bylo by chybou následovat tzv. kauzální přístup a s jistotou se domnívat, že každý člověk, který v dětství zažil nebo sledoval násilí, se stane ohroženou nebo násilnou osobou. Namístě je pouze vnímat rizikové faktory a snažit se přecházet jejich rozvinutí. Na poli sociální péče by nás více než příčiny měly zajímat předsudky, které mohou ovládat naše myšlení, a efektivní způsoby pomoci ohroženým osobám. Veřejnost dosud trpí mylnými představami o domácím násilí. Jako budoucí profesionálové v pomáhajících profesích byste měli úspěšně absolvovat tento testík: Týká se partnerské domácí násilí více než desetiny obyvatelstva ČR? ANO NE Týká se domácí násilí spíše slabších sociálních vrstev? ANO NE Jsou ohroženými osobami muži? ANO NE Bývá příčinou domácího násilí alkohol nebo droga? ANO NE Můžeme násilnou osobu rozpoznat na první pohled? ANO NE Trpí ohrožené osoby výčitkami svědomí a pocity viny? ANO NE Pokud chce násilná osoba zaléčit svá traumata z dětství a zvládnout svou agresi, pomůže ve většině případů klasická rodinná terapie? ANO NE Zde jsou správné odpovědi s vysvětlením. Podle rozsáhlého reprezentativního výzkumu se domácí násilí v partnerském vztahu objevuje v 16%.6 S výsledky podobných sociologických výzkumů je třeba nakládat s jistou rezervou, i tak je ale zjištěný údaj alarmující. Navíc se nejedná o jediný zdroj, který potvrzuje, že domácí násilí není okrajovým problémem a netýká se pouze tzv. sociálně slabších vrstev. Faktem je, že vzdělaní a inteligentní lidé dokáží dobře manipulovat okolím a s úspěchem násilí skrývat. Ohroženými osobami jsou samozřejmě i muži, i když nesrovnatelně méně často, nežli je tomu u žen. Násilí na mužích však patří k dalším TABU společnosti, která zůstanou obtížně řešitelná, dokud se muži budou ostýchat požádat o pomoc. Návykové látky neoddělitelně patří k páchání násilí, neboť snižují zábrany a sebekontrolu. Nejsou však příčinou, ale spouštěčem. Zkušený odborník by snad rozpoznal určité rysy násilné osoby, ta však ale obvykle působí nenápadně a spíše kladně. Proto většinou nemůžeme rizikové osoby na první pohled rozpoznat. Často jde o tzv. miliónové muže, kteří se jeví jako po všech stránkách skvělí (právě to může být první varování). Známá je tzv. dvojí tvář násilníka. K jeho osobnosti mohou patřit jak pozitivní rysy (citlivý a pozorný manžel, aktivní otec), tak rysy negativní (žárlivost, přílišná kontrola). Pro ohroženou osobu bývá 5 ŠEVČÍK, D., ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Domácí násilí. Praha: Portál, 2011. 6 Toto číslo zahrnuje veškeré formy domácího násilí, tzn. i psychické vydírání, ponižování, omezování finančních prostředků apod. Uvedený výzkum byl zadán Bílým kruhem bezpečí u společnosti STEM v roce 2001. 46 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám obtížné obětovat pozitiva, omlouvá jimi nebezpečná negativa. Průvodním jevem smýšlení ohrožených osob jsou silné pocity viny, že něco udělaly špatně. Klasická rodinná terapie ve většině případů nemusí pomoci, záleží na typu násilníka. Pokud je příčinou násilí trauma z dětství nebo nízká míra sebeovládání, pak je namístě spíše individuální psychoterapie zaměřená na změnu a nácvik žádoucího jednání (KBT terapie). Rodinná (párová) terapie však může napomoci efektivní komunikaci mezi partnery. Uvedené otázky se týkaly předsudků o domácím násilí a s výjimkou šesté otázky jsou všechny správné odpovědi NE. Sociální služby poskytované dle zákona o sociálních službách: Odborné sociální poradenství Krizová pomoc Telefonická krizová pomoc Azylové domy I pracovníci v ostatních sociálních službách se ale mohou dostat do situace, kdy je důležité, aby orientačně znali základy pomoci ohroženým osobám. První kontakt s jakýmkoli pomáhajícím mívá vliv na další řešení nedůstojné životní situace. Pomoc pracovníka prvního kontaktu Komplexní řešení domácího násilí je záležitostí specialistů na toto téma (pracovníků intervenčních center a specializovaných neziskových organizací). Jako profesionální pomáhající se ale s ohroženými osobami budete „jakoby mimochodem“ setkávat a bude velmi záležet na tom, co těmto osobám sdělíte a zda budete znát potřebné kontakty. Hlavní cílem zůstává motivace k vyhledání specializované pomoci. Dílčím cílem je snaha minimalizovat rizika, která z ohrožující situace plynout (např. pomoci zmapovat zdroje pomoci, vytvořit bezpečnostní plán, chránit děti). Jak lze nepřímo posílit motivaci k řešení? (jednotlivým bodům se budete podrobněji věnovat v hodinách sociální péče) Projevit přijetí. Naslouchat. Povzbudit a zplnomocnit. Nezpochybňovat. Nezlehčovat. Neobviňovat. Nenutit. Zmapovat zdroje pomoci a podat informace o specializované pomoci. Vysvětlit pojem intervenční centrum a možnosti policie. Poradit s bezpečnostním plánem: naučit se rozpoznat ohrožení, chránit děti, znát únikovou cestu a možnosti azylu, poradit s obsahem „krizového zavazadla.“ Acorus: 283 892 772 Rosa: 241 432 466, 602 246 102 Projekt Magdala: 737 234 078 Bílý kruh bezpečí: 257 317 100 DONA linka: 251 511 313 RIAPS: 222 580 697 Élektra – centrum pomoci ženám zneužitým v dětství: 272 911 110 Intervenční centra (zřízena v každém kraji, poskytují komplexní pomoc) Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 47 C. Úkoly a náměty k diskusi ??Zkuste formulovat důvody, pro něž je pro ohroženou osobu velmi obtížné opustit partnerský vztah? ??Vyhledejte knihu Domácí násilí autorů Ševčíka a Špatenkové, prolistujte ji a heslovitě vypište vše o syndromu připoutání. Referujte o něm ve třídě. ??Na internetu najděte informace o některém intervenčním centru a vypište všechny konkrétní služby, které toto centrum poskytuje. ??Představte si modelovou situaci, kdy se vám blízká kamarádka svěří s tím, že jí partner ubližuje. Co byste jí sdělila a poradila? D. Příklad nedobré praxe Osobní asistentka chlapce s tělesným postižením pravidelně dochází do rodiny. Matka chlapce se jí jednou v krizové situaci svěří, že se k ní manžel chová agresivně a syn toto jednání sleduje. Asistentka zareagovala těmito slovy: „To víte, dneska se každý stará sám o sebe a tahejte si domů policii. Zkuste to nějak vydržet, třeba se to zlepší.“ E. Trénink k testům a zkoušení 1.Ve kterém zákoně naleznete údaje o prevenci a řešení domácího násilí? 2.Vysvětlete, jaká je role pracovníka prvního kontaktu v kontextu domácího násilí. F. Literatura KOUKOLÍK, F. Před úsvitem, po ránu. Eseje o dětech a rodičích. Praha: 2008. KOUKOLÍK, F., DRTILOVÁ, J. Vzpoura deprivantů. Praha: Galén, 2006. MARVÁNOVÁ-VARGOVÁ, B., POKORNÁ, D., TOUFAROVÁ, M. Partnerské násilí. Praha: Linde, 2008. ŠEVČÍK, D., ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Domácí násilí. Praha: Portál, 2011. VOŇKOVÁ, J., HUŇKOVÁ, M. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: ProFem, 2004. 48 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 11 Násilí na dětech a role pomáhajícího „Dítě nedokáže jednoznačně sdělit (verbalizovat), že se nachází v krizi, a proto je zcela závislé na tom, zda si někdo symptomů krize všimne či nikoli…“ Naděžda Špatenková Slovo úvodem Naše společnost je schopna pomoci týranému dítěti, neboť děti jsou v Evropě středem dění a pozornosti. Násilí na dětech je upraveno v Úmluvě o právech dítěte, v zákoně o rodině nebo v zákoně o sociálně-právní ochraně dítěte. V ČR existuje celá síť odborné psychosociální pomoci a zákonná oznamovací povinnost, která velí všem občanům nahlásit, pokud někdo dítěti ubližuje. Proto je týrání dětí lépe řešitelné než třeba týrání seniorů nebo partnerské násilí. Pokud ale okolí dítěte, především učitel, sociální vychovatel nebo lékař zůstávají lhostejní, z problému se stává TABU, jehož následky mohou mít dalekosáhlý dopad na život týraného dítěte. I násilí na dětech je transgeneračním jevem. Pokud není traumatické místo ošetřeno, negativní vzorce násilí (nejčastěji jeho snášení) se mohou přenést do rodiny, kterou dítě později založí. Včasné odhalení brání rozvinutí syndromu do mnohem závažnějších stádií a po incidentu může stačit jen krátkodobá terapie. Syndromu CAN se budete podrobně věnovat v psychologii, v hodinách sociální péče se zaměříte hlavně na možnosti rozpoznání a pomoci. O syndromu CAN bylo napsáno mnoho knih s vyčerpávajícím obsahem, proto v tomto textu postačí zmínit pouze několik prakticky použitelných informací. A. Pojmy Syndrom CAN – jakékoli vědomé či nevědomé aktivity, kterých se dopouští dospělý (rodič, příbuzný, vychovatel atd.) na dítěti a přitom poškozuje jeho zdraví nebo zdravý vývoj (Vaníčková a kol., 1995) Systémové týrání – týrání systémem, který by měl sloužit na ochranu dítěte (např. opakovaná a nepříjemná šetření policie nebo časté lékařské prohlídky) Maladaptivní reakce – nepřizpůsobivá, nežádoucí reakce (např. sebepoškozování dítěte) jako reakce na týrání) Regrese – návrat do vývojově nižších stádií, jeden z příznaků CAN DKC – Dětské krizové centrum (Praha 4, ulice V zápolí) B. Teoretická kostra s příklady z praxe Závažnost syndromu CAN se odvíjí od věku dítěte (čím dříve, tím hůře), od osoby pachatele (je nebo není z vlastní rodiny?), na intenzitě, druzích a konkrétních způsobech násilí (např. užití zvlášť brutálních způsobů). Základní druhy násilí na dětech: a) fyzické (bití) b) psychické (nadávky, vyhrožování, ponižování, srovnávání, nepřiměřené zatěžování povinnosti, použití dítěte v konfliktech rodičů) c) sexuální: kontaktní, bezkontaktní (nucení sledovat apod.), komerční (dětská pornografie a prostituce) d) zanedbávání (pasivní týrání – nedostatek péče, podnětů, lásky) e) systémové týrání (vysvětlení viz A. Pojmy) Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 49 Příznaky a signály syndromu CAN, aneb ROZPOZNÁNÍ: jakékoli nápadná změna v chování dítěte podivná zamlklost, pasivita, introverze nebo velký neklid agresivní chování (hlavně chlapců), dívky se spíše sebepoškozují změny prospěchu a dosavadních zájmů narušené vztahy s vrstevníky i rodiči bolesti hlavy, dolních končetin, břicha poruchy spánku, noční pomočování regrese (Př.: desetileté dítě začne „šišlat“, nezvládá sebeobsluhu) Následky sexuálního zneužívání: změna postoje k vlastnímu tělu – úzkostlivá čistota x nechce se svlékat autodestruktivní chování, sebepoškozování pocity viny („Kdybych nezlobil, tatínek by nebyl zlý.“) pseudodospělé chování (nepatřičné věku), např. velmi ochranářské chování nápadné znalosti sexuálních projevů a prožívání Následky sexuálního zneužívání v životě dospělého člověka: tendence k prostituci, sebevraždám, častému střídání sexuálních partnerů deprese, pocity bezvýchodnosti, bezmocnosti brzké započetí sexuálního života problémy v partnerské a rodičovské roli psychosomatické potíže (gynekologické problémy, sexuální poruchy) Jak pomoci v roli pracovníka prvního kontaktu? V praxi nastávají 2 varianty. V obou případech platí oznamovací povinnost. a) dítě se samo svěří, že mu nějaký dospělý ubližuje • přizpůsobit komunikaci věku a rozumové vyspělosti dítěte • ocenit důvěru, pochválit, povzbudit, ale neslibovat nemožné • vysvětlit, že ubližování není správné a že se nesmí opakovat • sdělit fakt oznamovací povinnosti, kterou ukládá zákon, aby bylo možné ubližování zastavit • pobavit se o tom, co může následovat (přijde paní z úřadu na ochranu dětí a bude potřebovat nějaké informace …) • poskytnout prostor pro ventilaci obav, dalších emocí, otázek • předat kontakt na telefonické krizové linky pro děti (Linka bezpečí: 116 111, Linka důvěry DKC: 241 48 41 49) 50 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám b) dítě nespolupracuje (i když je podezření důvodné) • někdy nezbývá, než případ prostě oznámit • může jít o situaci, kdy nám fakt násilí svěří spolužák oběti • pokusit se navázat kontakt • dle zvážení citlivě seznámit dítě s povinnostmi, které zákon ukládá, a snažit se jej informovat o nezbytnostech Týrání se oznamuje telefonicky nebo osobně orgánu sociálně právní ochrany dítěte, na policii nebo státnímu zástupci (podrobněji v kap. 13.). Oznámení s sebou nese etická dilemata a pocit určité „zrady“ pomáhajícího. Zajištění bezpečí se ale musí stát prioritou a často vyžaduje oběti. C. Úkoly a náměty k diskusi ??Ve skupinkách sehrajte modelovou situaci, kdy vysvětlete dítěte, že mu nikdo nesmí ubližovat a že případ musíte oznámit. D. Příklad dobré praxe Petra (14 let) se nějakou dobu obávala svěřit, že ji obtěžuje starší bratr (19 let). Rodiče se v té době rozváděli a měli jiné starosti. Třídní učitelka si všimla, že jinak veselá a hovorná Petra se v poslední době chová jinak, je uzavřená a depresivní. Poprosila Petru, zda by jí po výuce nepomohla s nástěnkou a na téma zavedla hovor. Petra svěřila své trápení, učitelka ji ochotně vyslechla a zajistila pomoc. E. Trénink k testům a zkoušení 1.Vyjmenujte co nejvíce příznaků syndromu CAN a vysvětlete je. 2.Jaké hrozí následky sexuálního zneužívání v dospělosti oběti? F. Literatura DUNOVSKÝ, J., DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. a kol. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada Publishing, 1995. GJURIČOVÁ, Š., KOCOURKOVÁ, J. KOUTEK, J. a kol. Podoby násilí v rodině. Praha: Vyšehrad, 2000. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2010. VANÍČKOVÁ, E. a kol. Násilí v rodině: syndrom zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Praha: Karolinum, 1995. Úmluva o právech dítěte. Zákon 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dítěte, ve znění pozdějších předpisů. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 51 12 První pomoc v akutní psychické krizi „…spát i vyměšovat za jakýchkoli podmínek. O budoucnosti budu uvažovat, až na tom budu lépe. Teď jde o přežití, o přijatelné zvládnutí daného.“ Jiřina Šiklová Slovo úvodem Krize mohou mít v lidském životě veliký smysl: podněcují změny, třídí hodnoty, poskytují zkušenost a poučení. Člověk je bytostí nadanou k rozvoji a ten by bez krizí nebyl možný. Toto pojetí vychází z historie a filosofie a ani dnes o něm není sporu. Jako studenti pomáhajících profesí se na praxi, v budoucím povolání, ale i v běžném životě budete často setkávat s lidmi v krizi. V praxi je ale moc důležité rozpoznat stav akutní psychické krize, který vyžaduje specifický přístup. Nelze v něm plánovat a rozumně se rozhodovat, hrozí zkratovité reakce. Často se hovoří o tom, že je třeba spolu s klientem hledat smysl prožívané krize. To je v pořádku, ale ve stavu akutní psychické krize má klient jiný úkol: vydržet tlak nesnesitelné bolesti, zmatku a bezmoci. Jednání pomáhajícího prvního kontaktu v podobných situacích může hodně pomoci i ublížit. K důležitým kompetencím patří rozpoznat krizový stav ohrožující zdraví nebo život a kontaktovat specializovanou krizovou pomoc. A. Pojmy Krize akutní psychická – závažný psychický stav člověka, většinou krátkodobá reakce na těžkou ztrátu nebo jiný otřes. Člověk je ovládán bolestí, úzkostí a panikou, někdy tzv. strne. Cílem pomoci je snížení úzkosti, ochrana, prevence poškozujícího jednání. Krize (déletrvající) – mezní období v životě člověka, který je nucen učinit závažnou životní změnu (rozhodnout se, volit). Období plné ztrát, ale i „nálezů“. Výzva k seberozvoji a zvýšení kvality života, riziko totálního ztroskotání. Pomoc vyžaduje zcela jiný přístup než akutní psychická krize. Krizová intervence – odborná metoda práce s člověkem v krizi, která vyžaduje specializovaný výcvik. Pojem chybně užíván pro jakoukoli pomoc v obtížné situaci Sociální opora – sociální zázemí důležité při zvládání zátěže (rodina, přátelé, instituce) Resilience – nezdolnost, nezlomnost, schopnost bojovat v obtížné situaci Frustrační tolerance – odolnost vůči zátěži, vždy individuální Coping – zvládání (spíše na vědomé úrovni) RIAPS – krizové centrum, tel.: 222 580 697 B. Teoretická kostra s příklady z praxe Nejprve si zapamatujme 2 hlavní etické zásady, které je třeba mít v průběhu setkání s člověkem v akutní krizi na paměti: 1. Vnímání hranic vlastních kompetencí a schopností Př.: Sociální vychovatelka Alena měla četné zkušenosti s doprovázením mladých lidí v nejrůznějších obtížích. V těchto situacích již získala sebejistotu, teoretické zásady rozhovoru již měla dobře „ozkoušené“ v praxi. Měla důvěru klientů, proto se jí často svěřovali. Sem tam docházelo k tzv. zhroucení, kdy se svěřili s nějakým Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 53 velkým trápením a pak už následoval stav „já už nemůžu“, pláč, třes, někdy i mdloby. Přestože Alena věděla, že dokáže poskytnout intervenci v podobných situacích, v průběhu sezení se vždy ptala sama sebe, zda umí kompetentně pomoci. Několikrát uznala, že neumí a nemůže suplovat roli profesionálního krizového interventa a kontaktovala kolegy z odborných pracovišť. Jednalo se hlavně o problematiku domácího násilí, závislosti na drogách, sebevražedných tendencí klientů a akutní stavy psychiatrických poruch. 2. Mlčenlivost Př.: Sociální pracovník věděl, že kdyby některé pikantérie svých klientů dával k dobru kamarádům u pivka, měl by jako vypravěč velký úspěch. Kvalita jeho práce ale vyžaduje diskrétnost a mlčenlivost, s výjimkou situací podléhajících oznamovací povinnosti (podrobněji v kap. 13). Ve svém volném čase tak svoji práci nechává stranou a když má potřebu vyprávět, „sahá do pokladnice“ příběhů vlastní rodiny. Kdy přivolat záchrannou službu nebo policii? ve chvíli, kdy klient neovládá své jednání (dezorientace, neznalost místa – času – jmen, paranoidní stavy, poruchy vědomí, závažné depresivní stavy se sklonem k sebevraždě) Užitečné rady: nefixovat oční kontakt, nevyvracet bludy, hovořit klidně (dále KURZOVÁ, H. a kol., 2002) Užitečné věty: „Asi máte pravdu.“ „Rozumím správně, že vás trápí …?“ „V této situaci je normální mít zlost.“ „Už se někdy něco podobného stalo?“ Zásady komunikace v akutní psychické krizi: Komunikovat laskavě a vlídně, nespěchat Poučit o mlčenlivosti, sdělit své jméno, podat ruku Tišit potřeby v rovině těla (ošetření, tekutiny, WC, teplo) Méně mluvit, více naslouchat a poskytovat prostor pro ventilaci emocí Snižovat pocity nejistoty a viny („Nemůžete za to, co se stalo.“ Můžete hovořit, jsem tu pro vás.“) Mluvit pomalu, v kratších větách, srozumitelně, nezahlcovat informacemi Znát ověřené kontakty na specializovaná pracoviště Komentovat své jednání („Přinesu čaj.“) „Kotvit“ pozitiva („Říkáte, že máte s něčím podobným zkušenosti. Co vám tenkrát pomohlo.?“). Pomoci s bezpečnostním plánem, pokud je to třeba (např. u domácího násilí) Cílem komunikace v akutní krizi je snížení úzkosti a omezení ohrožujícího, nežádoucího jednání. Velmi důležitá je práce s nadějí (ne ve smyslu „vše dobře dopadne“, ale „určitě existují východiska, i když se teď zdá situace jako bezvýchodná“). O naději se nemusí moc mluvit, důležitější je naslouchat a být k dispozici. C. Úkoly a náměty k diskusi ??Zkuste odhadnout, které věty jsou v komunikaci s člověkem v akutní krizi prospěšné a které by naopak mohly ublížit: • „Mám pro vás jednu dobrou radu a té se držte.“ • „Nemějte obavy, jsem tu pro vás.“ • „Co se stalo? Stalo se vám to prvně?“ 54 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám • „Uvolněte se.“ • „Tady můžete plakat.“ • „To mě se stalo … a vidíte, žiju!“ ??Zkuste se více zamyslet nad tím, v čem může spočívat práce s nadějí. ??Co je to kotvení? Ve dvojicích se svěřujte s vymyšleným problémem a snažte se kotvit. Dejte pozor na kotvení za každou cenu. D. Příklad nedobré praxe Pracovník nízkoprahového klubu pro děti a mládež Maxim si dost věřil. Kolegové ho marně vedli k sebereflexi, smysl supervize vůbec nechápal. Jednoho dne měl na klubu službu a setkal se tam s plačící dívkou. Byla to Julie (14 let), s níž se právě rozešel její kluk Felix. Julie tento vztah považovala za lásku na celý život a rozchod prožívala jako doposavad nejtěžší situaci ve svém životě (chvílemi uvažovala o tom, že si něco udělá…). Maxim věděl, že situace si takové emoce nezaslouží. Vzal si Julii stranou a sdělil: „Podívej se, Julie. Ty tady řveš pro nějakýho moulu, který ti dal kopačky. No, důvod asi měl, krasavice zrovna nejsi. Ale uvědom si, že pro jedno kvítí slunce nesvítí, o tom my zkušení životem něco víme. Tak už dost toho nářku!“ Jakých chyb se Maxim dopustil a jaké pocity v Julii vyvolal? Co hrozí? E. Trénink k testům a zkoušení 1.Co je to resilience, coping a sociální opora? 2.Jaké jsou 2 hlavní etické zásady v kontaktu s člověkem v akutní krizi? 3.Co je hlavním úkolem pomáhajícího v akutní krizi klienta? 4.Jmenujte 5 praktických zásad komunikace v podobných situacích. 5.Kdy je rozumné zavolat záchrannou službu? F. Literatura KURZOVÁ, H. a kol. Psychiatrie v ordinaci praktického lékaře. Praha: Karolinum, 2002. ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2007. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 55 13 Oznamovací povinnost pomáhajících „Proto jsou zákony dány, aby silnější nemohl všechno.“ Marcus Tullius Cicero Slovo úvodem Pomáhající profesionálové i ostatní občané ČR se mohou snadno dopustit trestného činu tím, že neoznámí nebo nepřekazí trestný čin.7 Pomáhající často vstupují do soukromí svých klientů a mohou se tak setkat se situacemi, které jsou nebezpečné pro tyto klienty nebo jejich okolí. V případech uvedených v zákoně má proto oznamovací povinnost vyšší sílu nežli mlčenlivost. A. Pojmy Pohlavní zneužívání (§ 242) – trestný čin soulože nebo jiného pohlavního zneužití osoby mladší 15 let bez ohledu na její dobrovolnost nebo nedobrovolnost. Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199) – trestný čin, opakované týrání člena domácnosti, nemusí dosahovat závažnosti jiného trestného činu. Může mít fyzickou, psychickou i sexuální formu a zpravidla se stupňuje. Týrání svěřené osoby (§ 198 TZ) – trestný čin, opakované týrání osoby svěřené do péče nebo výchovy. Nemusí dosahovat závažnosti jiného trestného činu. Eskalace domácího násilí – stupňování domácího násilí Etické dilema – situace, jejíž řešení je eticky rozporuplné (v pomáhajících oblastech např. oznámení versus neoznámení týrání, zájem klienta versus zájem společnosti) B. Teoretická kostra s příklady z praxe Trestné činy, které je nutno oznámit jsou uvedeny v trestním zákoníku. V praxi pomáhajících se bude nejčastěji jednat o již spáchané situace spojené s násilím. U mnohých z nich hrozí opakování: týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí, znásilnění, pohlavní zneužívání, těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, zabití, vražda. V předchozích kapitolách bylo uvedeno, že k základním rysům domácího násilí patří eskalace. Oznamovací povinnost tak může zabránit eskalaci (vystupňování) některých činů, které může mít za následek vážné ohrožení zdraví i života. Dále je ze zákona povinné překazit (nejčastěji oznámením) připravované nebo páchané trestné činy: pohlavního zneužívání, znásilnění, týrání svěřené osoby, vraždy Trestný čin se oznamuje telefonicky nebo osobně na policii, státnímu zástupci nebo orgánu sociálně právní ochrany dítěte. Tyto orgány jsou povinny zachovat mlčenlivost o oznamovateli. Případ je možné oznámit anonymně. Oznamovat by se mělo bezodkladně, což v praxi vytváří mnohé dilematické situace. Jejich řešením je jedině včasná a citlivá komunikace s klientem. 7 Zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník (§ 167 a § 168). Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 57 C. Úkoly a náměty k diskusi ??Jaký je smysl oznamovací povinnosti? D. Příklad dobré praxe Pracovník v sociálních službách pracující s dětmi vyslechl příběh dvanáctileté dívky, která byla opakovaně týrána. I když se obával, že ztratí důvěru dívky, věděl, že je nutné případ ohlásit. Dříve, než tak učinil, sdělil dívce, že musí požádat o pomoc kolegy, kteří podobné situace řeší. On sám ani pomoci neumí, tím spíše má povinnost je kontaktovat. Jasné je ale to, že dívce už nesmí nikdo ubližovat, i kdyby to měli být její rodiče. Pracovník dále vysvětlil, co se bude dít, a nabídl dívce další doprovázení. Poté poskytl prostor pro vyjádření pocitů a obav dívky. E. Trénink k testům a zkoušení 1.Jmenujte některé trestné činy, které je třeba oznámit, eventuelně překazit. 2.Kam se tyto činy oznamují? F. Literatura Zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 58 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 14 Úskalí pomáhajících profesí „Můžeme ztratit hranice a být zaplaveni lítostí, pobouřením, úzkostí z toho, co se druhému člověku děje. Druhý by však víc potřeboval, abychom mu sice rozuměli, ale zároveň nebyli vychýleni ze svého těžiště.“ Karel Kopřiva Slovo úvodem Během studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole, na praxích a supervizích budete pátrat po odpovědích na následující otázky: Co mohu aktivně udělat pro to, abych byl svým klientům opravdu prospěšný? Jak pracovat s vlastními hranicemi, potřebami a zraněními? Jak vyřešit věčná dilemata pomoci: zájem společnost x zájem klienta, zájem klienta x zájem opatrovníka, zájem klienta x zájem instituce aj.? Jak se zachránit před profesionální deformací (trvalý pocit „pomahače“ a rádce)? Co udělat pro to, abych nebyl unavený, otrávený a nepřátelský ke klientům? Budete se setkávat se složitými životními příběhy, s nenaplněnými potřebami bližních a s naléhavým voláním o pomoc. Budete mít nesnadnou roli těch, kteří mohou vyslechnout, poradit, ulevit, povzbudit, ale zároveň musí „ustát“ vlastní životní příběh a příliš jej nevměšovat do profesionálních způsobů své práce. Jako živí lidé pracující s živými příběhy ale budete nesporně investovat (a rozvíjet!) sami sebe. Osobnost pomáhajícího patří k hlavním nástrojům profesionální pomoci, ale péče o vlastní hranice je podmínkou kvality této pomoci. Neustálé vylaďování napětí v otázkách hranic pomáhání je celoživotní prací, kterou usnadňují profesionální a etické zásady pomáhajících profesí. V dobré praxi není role těchto zásad formální – nejde o pouhé příkazy a zákazy, které není možné naplnit. Role profesionálních zásad je především podpůrná a ochranná (chrání klienta i pomáhajícího). A. Pojmy Pomáhající profese – cílem je napomoci uspokojivému fungování člověka jako bio-psycho-socio- spirituálnímu celku v jeho osobním životě i ve společnosti Syndrom vyhoření – stav úplného (duševního, tělesného, duchovního) vyčerpání způsobeného prací v emocionálně náročných podmínkách Syndrom pomáhajících – kompenzace raných traumat ve vztahu ke klientovi Mesiášský komplex – potřeba pomáhajícího „spasit celý svět“ Cíle supervize – podpora, ochrana, ventilace emoci, vzdělání, sebereflexe, nadhled B. Teoretická kostra s příklady z praxe Znáte 3 složky „ideálního pomáhajícího“? Vzdělání (odborný základ, metody práce, etické zásady) Osobnost (vhodné vlastnosti, schopnosti, dovednosti) Talent („dar“ nebo vloha pracovat s lidmi) Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 59 Obsahu jednotlivých pojmů se budete věnovat přímo v hodinách. V tuto chvíli si postačí uvědomit, že jednotlivé složky je možné rozvíjet. Moc důležitá je schopnost sebereflexe, sebepoznávání a sebepřijímání: tyto procesy člověku umožňují rozvíjet pozitiva a nenechat se ovládat negativy. Přitom se často stává, že dobře uchopené negativum se promění v pozitivum (a naopak). Př.: Jonáš si byl vědom svých skvělých komunikačních dovedností, ale začal jich využívat manipulativně. Šimon se zprvu trápil pro svou pomalost a nižší míru bystrosti. Poté se ale začal věnovat práci se seniory, kde byly tyto vlastnosti vnímány jako trpělivost. Poklidné tempo v této hektické době senioři vnímali jako nevšední pozitivum.. Pojem „ideální pomáhající“ je pouze teoretický. Odborné znalosti, některé vhodné vlastnosti a určitá dávka talentu je jen nezbytným základem, na němž lze dále stavět. Velkou průpravou do profesionální pomoci je účast v dlouhodobém sebezkušenostním výcviku, k jehož cílům patří pojmenování zranitelných míst pracovníka a jejich ošetření. Úskalí pomáhání z hlediska prožívání pracovníka V hodinách psychologie budete podrobněji probírat syndrom vyhoření a jeho fáze. V tomto textu nám postačí jednoduchá definice (uvedena výše) a vědomí toho, že veliké nadšení a obětavost bez hranic plodí únavu, otupělost a rezignaci. Jen v nejzávažnějších případech přichází syndrom vyhoření, který je úplným vyčerpáním vyžadujícím pracovní neschopnost a změnu zaměstnání. Následující úskalí se zdaleka netýkají pouze syndromu vyhoření. Dotýkají se každodenního života v pomáhajících profesích a v praxi se většinou prolínají: a) individuální psychická úskalí – nízká frustrační tolerance, nízké sebevědomí, chybné vzorce chování z původní rodiny (např. perfekcionismus, náročnost sám na sebe), neošetřená traumata z dětství, nestabilní (disharmonický) osobní život, celkově negativní postoj k životu b) individuální fyzická úskalí – chatrný zdravotní stav, špatná životospráva a fyzická kondice, nedostatek pohybu, spánku, zneužívání návykových látek c) institucionální úskalí – špatná organizace a komunikace v zaměstnáni (nejasné kompetence, nevyváženost práv a povinností, nízký plat), hluk, světlo, prostory d) společenská úskalí – hodnoty a celkové poměry dané společnosti PREVENCE Důležité je pečovat nejen o klienty, ale i sám o sebe a naučit se říkat NE. Někdy je zapotřebí být na sebe náročný, velmi často je ale namístě vlídnost sám k sobě. Naše tělo nám také dává určité signály: žadoní o trochu odpočinku, pohybu, zdravého jídla a radosti ze života. Když jej nevyslyšíme, stres se stává nezvladatelným a začínáme se chovat destruktivně k okolí i k sobě (kritizujeme, vztekáme se, křičíme, hledáme viníky). Další způsoby prevence zkuste vymyslet sami – přesně podle svých citlivých míst a potřeb (viz D. Úkoly a náměty k diskusi). Úskalí pomáhání z hlediska prožívání klienta i sebe Dále se ve zkratce zaměřme na úskalí, která jsou velkým lákadlem v pomáhajících profesích, ale mohou spíše uškodit nežli prospět. Některé z nich se dotýkají tzv. profesionální deformace. Bodům, které vyžadují podrobnější výklad, se můžete věnovat spolu s vyučujícím v hodině sociální péče i v jiných předmětech. Čeho se tedy v pomáhajících profesích vyvarovat? Nadšení z toho, že zachráním životy klientů a celý svět (protože vím, jak na to!) Nesení zodpovědnosti za dokonalé vyřešení klientova problému 60 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám Potřeby být potřebný jako hlavního motivu své práce (potřeby být chválen, oceňován a vyhledáván, neboť vždy vím, jak na to!) Potřeby mít moc nad klienty (vyžadovat jejich poslušnost) Hledání okamžitých, viditelných a měřitelných výsledků své práce Ukvapeného posuzování, podléhání předsudkům a černobílým představám Investovat příliš mnoho vlastních citů a očekávání Očekávání, že klienti budou beze zbytku realizovat mé rady (neboť jsem jim věnoval(a) svůj čas a moudrost nad rámec svých povinností) Směšování role přítele a kamaráda s profesionálním pomáhajícím (velké lákadlo, které ale neprospívá), trochu jinak je tomu v roli dobrovolníka Porušování mlčenlivosti (s výjimkou případů podléhajících oznamovací povinnosti) Čeho se vyvarovat z hlediska komunikace s klientem? Zahlcování (radami, vlastními nápady, názory, slovy) Planého utěšování, zlehčování („Nebojte, zítra budete jako rybička.“) Spěchu, popohánění („Šup, šup, ať vidíme nějaký výsledek.“) Zvědavosti („Počkejte, počkejte. Říkáte, že se vám po večerech moc nevěnuje? No o tom mi povězte podrobněji.“) Vnášení vlastního příběhu („To já tenkrát …“) Familiérního jednání („Heleďte se, co si budem vykládat – vy jste ženská, já jsem ženská, víme toho o životě dost, že?“) Užívání vulgarismů, cizích nebo nesrozumitelných pojmů C. Úkoly a náměty k diskusi ??Pokuste se shrnout úskalí, která panovala v uvedeném zařízení. Postupujte systematicky dle uvedeného rozdělení. ??Co konkrétního se mohlo v tomto zařízení změnit k lepšímu? ??Co mohlo motivovat pracovníky ke kvalitní práci, aniž by měli vysoký plat? ??Co lze udělat s tím, když má pomáhající „na duši“ zranitelné místo, které se mu nešikovně otevírá při práci s klienty? Existuje někdo, kdo takové místo nemá? ??Dovedete vysvětlit pojem splývání s klientem (versus empatie ke klientovi)? Vymyslete konkrétní příklady. Jak vy sami pracujete na tom, abyste nesplývali? ??O čem asi bude pojednávat kapitola Sociální práce jako inkvizice v knize Nebezpečí moci v pomáhajících profesích? ??V níže doporučených knihách vyhledejte způsoby, jakými může pomáhající nechtěně uškodit svému klientovi. Vyhledejte a vypište dobré rady pro praxi. ??Sehrajte scénku, v níž po vás klient požaduje něco nad rámec vašich povinností a vy mu musíte slušně říci NE. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 61 ??Máte nějakou dobrou vlastnost, která by se ale mohla „zvrhnout“? Jak? ??Kde lze studovat profesionální pomáhání? Uveďte příklady škol a kurzů. ??Ve skupinkách zkuste vytvořit tabulku prevence jednotlivých úskalí, případně tato preventivní opatření ztvárněte obrázkovou koláží. D. Příklad (ne)dobré praxe Z jedné nejmenované organizace pečující o osoby s velmi těžkým mentálním postižením hromadně odcházeli zaměstnanci. V lepším případě byli rozčílení, v horším krajně unavení až vyhořelí. Tato situace bohužel nevedla ke změně ředitelky, která zde působila spíše ze známosti, nikoli pro svou kvalifikaci a potřebné manažerské schopnosti. Psychicky nejnáročnější jsou vždy ty oblasti pomáhajících profesí, kde klienti nemohou vyjádřit téměř žádnou odezvu a jejich pokroky jsou neznatelné. Toto zařízení k nim patřilo. Navíc zde vládla diktátorská atmosféra a pracovníci měli nejasné kompetence, nadbytek práce, odpovědnosti a přesčasů. Pracovali v poměrně stísněných prostorách v blízkosti hlučné silnice. Nedostačující míra ocenění, ať už finančního nebo slovního, byla typickým trápením zdejších zaměstnanců, kteří se tak cítili neúspěšní a méněcenní. Organizace existovala v 90. letech, kdy se v ČR teprve začínalo s integrací a osvětou v otázkách zdravotního postižení, proto se zdraví lidé z okolí na klienty dívali s nechutí a podivem. V současné době organizace pokračuje ve své činnosti, avšak pod jiným vedením a v souladu se standardy kvality. E. Trénink k testům a zkoušení 1. Definujte syndrom vyhoření. Jaký je rozdíl mezi tímto syndromem a únavou? 2. Jmenujte 4 druhy úskalí v pomáhajících profesích a uveďte příklady. 3. Jak můžete těmto 4 druhům úskalí bránit? V čem spočívá jejich prevence? 4. Jmenujte cíle supervize. Vysvětlete svými slovy, v čem může pomoci? 5. K čemu jsou dobré etické kodexy v pomáhajících profesích. Znáte nějaký? 6. „Ideální pomáhající“ sestává ze 3 složek. Jakých? 7. Co je to syndrom pomáhajícího a mesiášský komplex? Vymyslete příklady. 8. Uveďte příklady profesionální deformace. 9. Jakých chyb se pomáhající mohou dopouštět v komunikaci s klienty? 10.Uveďte příklady vět, které nelze doporučit pro rozhovor s klientem. 11.Uveďte některá typická dilemata v pomáhajících profesích, kdy proti sobě stojí různé zájmy? S jakými cílovými skupinami tyto střety zájmů mohou souviset? 12.Jmenujte názvy knih, které pojednávají o úskalích pomáhající profese. F. Literatura, aneb naznačené v úvodu: knihy, v nichž najdete odpovědi na otázky GUGGENBŰHL-CRAIG, A. Nebezpečí moci v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2010. JŮN, H. Moc, pomoc a bezmoc v sociálních službách a ve zdravotnictví. Praha: Portál, 2010. KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 2006. 62 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2008. SCHMIDBAUER, W. Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha: Portál, 2000. SCHMIDBAUER, W. Syndrom pomocníka. Praha: Portál, 2008. ÚLEHLA, I. Umění pomáhat: učebnice metod sociální praxe. Praha: SLON, 2007. VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2007. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 63 Závěr Cílem předkládaného textu bylo poskytnout učební a pracovní materiál studentům, kteří se připravují na maturitní zkoušku ze sociální péče a na přijímací zkoušky. Jednotlivá témata pojatá „v kostce“ byla doplněna příklady dobré praxe, podněty k diskusi a cvičnými otázkami. V doporučené literatuře lze hlouběji studovat jednotlivé aspekty naznačených témat. Význam pomáhajících vzhledem ke kvalitě života občanů je značný. Tento význam nebývá ceněn penězi, někdy ani společenským uznáním. Je přirozené, že lidé docení význam kvalifikované pomoci a doprovázení až ve chvíli, kdy ji oni sami nebo jejich blízcí naléhavě potřebují. Tam, kde se v rozličných příbězích setkáváme s bezmocí, nedůstojností, ale i každodenní podporou jednotlivců a rodin, nelze o smyslu profesionální pomoci pochybovat. Čtenářům přeji, aby tento smysl neztráceli a aby je těšilo jejich studium i budoucí povolání. Tereza Cimrmannová Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 65 66 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám ABECEDNÍ SLOVNÍK POJMŮ Ageismus – věková diskriminace Cíle supervize – podpora, ochrana, ventilace emoci, vzdělání, sebereflexe, nadhled ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení Dávky závislé na příjmu – dávky, u nichž se zjišťuje příjem domácnosti (součet příjmů členů domácnosti se poměřuje s určitým násobkem životního minima) Domácí násilí – násilí na seniorovi, dítěti, partnerovi nebo jiné osobě v domácnosti. Znaky (kriteria) domácího násilí: dlouhodobost, opakování, asymetrie rolí (zneužívání moci), stupňování (spirála násilí), páchání v soukromí. Eskalace domácího násilí – stupňování domácího násilí Etické dilema – situace, jejíž řešení je eticky rozporuplné (v pomáhajících oblastech např. zájem klienta versus zájem společnosti) Existenční minimum – státem garantovaný peněžní příjem na úrovni přežití (nelze použít u nezaopatřeného dítěte, starobního důchodce a osoby invalidní ve 3. stupni) Funkční stáří – skutečné schopnosti člověka, jeho soběstačnost a celková kondice Geriatrie – lékařský obor zabývající se stárnutím Gerontagogika – vzdělávání a výchova ve stáří (a ke stáří) Gerontologie – věda o stáří a stárnutí Hospicová péče – pobytové (nebo terénní) služby pro umírající, hlavním přístupem je paliativní péče, umírající klient požívá těchto služeb s vědomím blížící se smrti Informovaný souhlas – pacientova dobrovolná a svobodná autorizace léčby, která je výsledkem komunikace mezi lékařem a pacientem Intervenční centrum – poskytuje pomoc osobám ohroženým domácím násilím Kalendářní stáří – věk, podle něhož jsme staří podle data narození Karenční doba – doba, v níž nepřísluší dávka (např. první 3 dny nemoci) Kurativní léčba – aktivní léčba, cílem je uzdravit pacienta, prodloužit život Kvalita života – základní kriterium poskytování psychosociální i lékařské péče. Je vždy individuální (pro každého znamená něco jiného). Chceme-li poskytovat efektivní sociální péči, musíme se klienta ptát, co mu k jeho kvalitě života nejvíce pomůže. Kvalita života zahrnuje psychosociální situaci a materiální situaci, zdravotní stav, ale i duchovní vyladění (smysl života). LDN – léčebna dlouhodobě nemocných (často oddělení v rámci nemocnice) Maladaptivní reakce – nepřizpůsobivá, nežádoucí reakce (např. sebepoškozování dítěte) jako reakce na týrání) Mesiášský komplex – potřeba pomáhajícího „spasit celý svět“ MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí Náhradní doba – doba, kdy za nás stát platí pojištění (studium, rodičovská aj.) Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 67 Odborné sociální poradenství – specializované poradenství poskytované odborníky v dané oblasti (pracovníky rané péče, krizovými interventy, rodinnými poradci atd.) OSSZ – Okresní správa sociálního zabezpečení (pracoviště ČSSZ v daném okrese) OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná (podnikatel) Paliativní péče (pallium = plášť) – zmírňující, útěšná péče (nepřidává dny životu, ale život dnům tím, že tiší bolest a zajišťuje co možná nejvyšší psychosociální komfort) Pohlavní zneužívání – trestný čin soulože nebo jiného pohlavního zneužití osoby mladší 15 let bez ohledu na její dobrovolnost nebo nedobrovolnost. Podpůrčí doba – doba, po kterou se vyplácí sociální dávka Pomáhají profese – jejich cílem je napomoci uspokojivému fungování člověka jako bio-psycho-sociospirituálnímu celku v jeho osobním životě i ve společnosti Příspěvek na péči – poskytuje se uživatelům sociálních služeb, aby si za něj nakupovali služby. Jeho výše se odvíjí od stupně závislosti. PSSZ – Pražská správa sociálního zabezpečení (pracoviště ČSSZ v Praze) Rozhodné období – doba, z níž se vypočítává sociální dávka (předchozí období) SARA DN – manuál pro policisty, kteří vyšetřují, zda se jedná o domácí násilí Senium – stáří Sociální exkluze seniorů – vyloučení seniorů ze společnosti (společenství) Sociální pomoc – je určena lidem v hmotné nouzi. Bývá označována jako „záchrana tonoucích“. Může jít o dlouhodobé situace i momentální nouzi (povodeň, požár aj.). Sociální potřebnost – stav, kdy příjem občana nedosahuje životního minima a tento občan není schopen si jej zvýšit kvůli svému zdravotnímu stavu, věku nebo z jiných vážných důvodů. Sociální potřebnost se zjišťuje dle příjmů celé domácnosti. Sociální smrt – stav, když člověk fyzicky přežívá, ale postrádá podněty a komunikaci Sociální služba – služba zajišťující pomoc a podporu s cílem sociálního začlenění, zvýšení soběstačnosti nebo prevence sociálního vyloučení Sociální správa – všechny instituce poskytující sociální ochranu. Slouží občanům, ale také mají určitou moc je kontrolovat. Sociální vyloučení (sociální exkluze) – život na okraji společnosti, bez přístupu ke vzdělání, zaměstnání, přiměřenému bydlení, zdravotní péči. Příčiny mohou být vnitřní (chybějící mezilidské vazby, nízké sebevědomí, nedokončené vzdělání) i vnější. Sociální zabezpečení – státem garantovaný systém, který chrání jedince v náročných životních situacích. Má 3 pilíře: sociální pojištění, sociální podporu a sociální pomoc. Standardy kvality (SQ) – zaručují kvalitu sociálních služeb podle určitých kriterií, povinně je dodržují všechna registrovaná zařízení poskytující sociální služby Syndrom EAN - Elder Abused and Neglect (zneužívání a zanedbávání starších osob) Syndrom pomáhajících – kompenzace raných traumat ve vztahu ke klientovi Syndrom týrané osoby – projevuje se naučenou bezmocností, zlehčováním násilí, ochranou násilníka, odmítáním pomoci aj. 68 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám Syndrom vyhoření – stav úplného (duševního, tělesného, duchovního) vyčerpání způsobeného prací v emocionálně náročných podmínkách Syndrom CAN – jakékoli vědomé či nevědomé aktivity, kterých se dopouští dospělý (rodič, vychovatel atd.) na dítěti a přitom poškozuje jeho zdraví nebo zdravý vývoj Systémové týrání – týrání systémem, který by měl sloužit na ochranu dítěte (např. opakovaná a nepříjemná šetření policie nebo časté lékařské prohlídky) Thanatologie – věda o umírání a smrti Transgenerační – šířící se napříč generacemi Týrání osoby žijící ve společném obydlí – trestný čin, opakované týrání člena domácnosti, které nemusí dosahovat závažnosti jiného trestného činu. Může mít fyzickou, psychickou i sexuální formu a zpravidla se stupňuje. Týrání svěřené osoby – trestný čin, opakované týrání osoby svěřené do péče nebo výchovy. Nemusí dosahovat závažnosti jiného trestného činu. Vykázání – osoba páchající domácí násilí se může vykázat z domácnosti na dobu 10 dní až 1 rok. Opatření slouží jako prevence dalších útoků, vykázat lze i bez souhlasu ohrožené osoby. Základní sociální poradenství – poskytuje se bezplatně v rámci každé sociální služby, jde o poskytnutí základních informací o možnostech řešení nepříznivé situace Zákon na ochranu před domácím násilím (135/2006 Sb.) – přelom v legislativě, chrání ohrožené osoby. Hlavní 3 pilíře: policie, intervenční centrum, soud. Životní minimum – státem garantovaný peněžní příjem, který je nutný k zajištění výživy, bydlení, péče o domácnost a dalších potřeb. Počítá se vždy na domácnost dle tabulky MPSV. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 69 70 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám SEZNAM POUŽITÉ A DOPORUČENÉ LITERATURY Monografie a sborníky BURIÁNEK, J., ZIMMELOVÁ, P. a kol. Domácí násilí - násilí na mužích a seniorech. Praha, Kroměříž: Triton, 2006. CALLANANOVÁ, M., KELLEYOVÁ, P. Poslední dary. Praha: Cesta domů a Vyšehrad, 2005. DUNOVSKÝ, J., DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. a kol. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada Publishing, 1995. GJURIČOVÁ, Š., KOCOURKOVÁ, J. KOUTEK, J. a kol. Podoby násilí v rodině. Praha: Vyšehrad, 2000. GUGGENBŰHL-CRAIG, A. Nebezpečí moci v pomáhajících profesích. Praha: Portál, 2010. HABART, P. Týrání a zanedbávání seniorů v zařízeních ústavní péče ČR [online]. Dostupné z: http://www.cspv.cz/dokumenty/. HAŠKOVCOVÁ, H. Fenomén stáří. Praha: HBT, 2010. HAŠKOVCOVÁ, H. Lékařská etika. Praha: Galén, 2002. HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. Praha: Galén, 2007. JŮN, H. Moc, pomoc a bezmoc v sociálních službách a ve zdravotnictví. Praha: Portál, 2010. KOPŘIVA, K. Lidský vztah jako součást profese. Praha: Portál, 2006. KOUKOLÍK, F. Před úsvitem, po ránu. Eseje o dětech a rodičích. Praha: 2008. KOUKOLÍK, F., DRTILOVÁ, J. Vzpoura deprivantů. Praha: Galén, 2006. KUBÍČKOVÁ, N. Zármutek a pomoc pozůstalým. Praha: ISV nakladatelství, 2001. KURZOVÁ, H. a kol. Psychiatrie v ordinaci praktického lékaře. Praha: Karolinum, 2002. LORMAN, J., VIDOVIĆOVÁ, L. Život v domovech pro seniory 2007: problémy týrání, zneužívání a zanedbávání péče v domovech pro seniory: zpráva z výzkumu. Praha: Úřad vlády ČR, 2008. MARVÁNOVÁ-VARGOVÁ, B., POKORNÁ, D., TOUFAROVÁ, M. Partnerské násilí. Praha: Linde, 2008. MATOUŠEK, O. a kol. Metody a řízení sociální práce. Praha: Portál, 2008. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2003. MATOUŠEK, O. a kol. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2010. MATOUŠEK, O. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Praha: Portál, 2007. POTŮČEK, M. Sociální politika. Praha: Slon, 1995. RHEINWALDOVÁ, E. Novodobá péče o seniory. Praha: Grada, 1999. ROSS, E. K. Otázky a odpovědi o smrti a umírání. Praha: Arica, 1994. SCHMIDBAUER, W. Psychická úskalí pomáhajících profesí. Praha: Portál, 2000. SCHMIDBAUER, W. Syndrom pomocníka. Praha: Portál, 2008. ŠEVČÍK, D., ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Domácí násilí. Praha: Portál, 2011. ŠPATENKOVÁ, N. a kol. Krizová intervence pro praxi. Praha: Grada Publishing, 2011. Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám 71 SVATOŠOVÁ, M. Hospice a umění doprovázet. Praha: APHPP, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2008. TOMEŠ, I. Sociální politika. Teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: Socioklub, 2002. TOMEŠ, I. Sociální správa. Praha: Portál, 2002. ÚLEHLA, I. Umění pomáhat: učebnice metod sociální praxe. Praha: SLON, 2007. VANÍČKOVÁ, E. a kol. Násilí v rodině: syndrom zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Praha: Karolinum, 1995. VEČEŘA, M. Sociální stát. Praha: Slon, 1996. VENGLÁŘOVÁ, M. Problematické situace v péči o seniory. Praha: Grada, 2007. VODÁČKOVÁ, D. a kol. Krizová intervence. Praha: Portál, 2007. VOŇKOVÁ, J., HUŇKOVÁ, M. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: ProFem, 2004. VORLÍČEK, J., ADAM, Z. a kol. Paliativní medicína. Praha: Grada, 1998 Legislativa Zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 117/95 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dítěte, ve znění pozdějších předpisů. Zákon 470/2011 Sb., kterým se mění zákon 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Zákon 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Úmluva o právech dítěte 72 Sociální péče I. - Příprava k maturitě a přijímacím zkouškám
Podobné dokumenty
Říjen - NaRozvoji.cz
stalo zrovna nám, proč právě teď, když je
nám tak fajn, apod.
A zrovna tohle se stalo jednomu muži,
jehož příběh Vám chci nyní vyprávět. Pro
lepší orientaci v následujícím příběhu jsem
nazval toho ...
Ze života hospiců - Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče
naději na zbývající život, mít čas a prostor sám pro sebe a pro své blízké.
Z mých zkušeností je to otevřenost,
upřímnost a pravdivé informování, co
pacient nejvíce ocení. Dobře si pamatuji na jedn...
Stáhnout - AT konference
vypadá podle minimálního počtu příspěvků, přihlášených s tímto tématem do
programu konference. Co si o tom myslet? Že je to téma tak ožehavé, že se jím raději
nezabýváme a nechceme jej na konferenc...