elektronická komunikace a možnosti aktivizace distančních studentů

elektronická komunikace a možnosti aktivizace distančních studentů

ISKI 2007 - Využitie operačných systémov a počítačových sietí v podpore výučby informatických predmetov
ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE A MOŽNOSTI
AKTIVIZACE DISTANČNÍCH STUDENTŮ
ELECTRONIC COMMUNICATION AND POSSIBILITIES
FOR ACTIVITY AND MOTIVATION OF DISTANCE
STUDENT
Rostislav Fojtík
Ostravská univerzita v Ostravě
Přírodovědecká fakulta, Katedra informatiky a počítačů, [email protected]
Abstrakt
Článek popisuje základní typy komunikací, které lze využívat při distanční a kombinované
výuce. Jsou popsány jejich klady a zápory.
Abstract
This paper is about basic approaches communication in distance and blended education. The
contribution refers their strengths and disadvantages.
Klíčová slova
Distanční výuka, elektronická konference, synchronní a asynchronní komunikace
Keywords
Distance education, electronic conference, synchronous and asynchronous communication
1 Úvod
Distanční a kombinovaná forma výuky vyžaduje jiné formy aktivizace studentů. Absence
přímého kontaktu mezi účastníky výuky vede mnohdy k méně soustavné práci studentů a
následně k problémům se zdárným ukončením kurzu.
2 Komunikace v distanční výuce
Jako velmi důležitý prvek při aktivizaci studentů a podporu jejich soustavné práce se jeví
komunikace mezi tutorem a studenty, ale i mezi studenty samotnými. Vzhledem k formě
distanční či kombinované výuky nelze příliš využít přímou kontaktní komunikaci. Je však
potřeba najít jiné formy a metody a nabídnout všem účastníkům studia alternativní
prostředky.
44
ISKI 2007 - Využitie operačných systémov a počítačových sietí v podpore výučby informatických predmetov
2.1 Druhy komunikace
V rámci distanční a kombinované formy můžeme využít například následující druhy
komunikačních prostředků:
• Prezenční konzultace – jedná se o vysoce účinnou formu vzájemné komunikace, která
probíhá během přímého kontaktu mezi vyučujícím a studenty. V rámci distanční a
kombinované formy vzdělávání ji lze realizovat buď pomocí individuálních konzultací
nebo prezenčních tutoriálů. Individuální konzultace jsou problematické z hlediska
zajištění potřebného času pro větší počet studentů. Naproti tomu prezenční tutoriály
jsou pro celou studijní skupinu a tudíž informace najednou dostávají ke všem
zúčastněným. Nevýhodou obou způsobů realizace je nutnost fyzické přítomnosti
studentů ve vzdělávací instituci. A to může být velmi problematické pro některé
studenty, jak z důvodů velké vzdálenosti mezi bydlištěm a školou, tak z hlediska
časových možností studentů. Na prezenční a kombinovanou formu studia se hlásí
převážně lidé již pracující.
+ velmi účinná
+ přímý kontakt mezi účastníky výuky
+ podpora sociálních aspektů výuky
- náročná na organizaci
- překážkou je vzdálenost a omezené časové možnosti studentů
•
Elektronická komunikace student – vyučující – tato forma se velmi často vyskytuje u
začínajících a méně zkušených tutorů distanční výuky. Její výhodou je přímá
adresnost dotazů a odpovědí. Na druhé straně velmi zatěžuje tutora, který je často
nucen odpovídat opakovaně na stejné nebo podobné otázky a problémy studentů.
Navíc je pro tutora velmi obtížné udržovat přehled v elektronické komunikaci. To
vede velmi často k nevyřízení některého z dotazů, „ztracení“ e-mailů apod.
+ přímá adresnost
- nevhodná, příliš zatěžuje tutora
- působí jen na jednotlivce
- duplikace dotazů a odpovědí
- špatně se udržuje přehlednost v elektronické komunikaci
•
Elektronická konference – ideální je, když probíhá přímo v LMS. Mezi výhody patří
jednoduchá a přehledná správa elektronické konference a neustálý přehled o aktivitách
jednotlivých studentů v daném kurzu. Tato aktivita se dá následně hodnotit. Veškerou
korespondenci navíc vidí všichni studenti. Zodpovězený dotaz je tím určen všem a
nejen dotazovanému. Na dotazy navíc nemusí odpovídat jen vyučující, ale i jiní
studenti. Při vysvětlování si zároveň upevňují své znalosti. Je to vlastně analogie
klasické výuky, kdy studenti mezi sebou komunikují, radí si a pomáhají při řešení
konkrétních problémů.
+ dotazy a odpovědi vidí všichni účastníci výuky
+ všichni se mohou zapojit
+ nahrazuje prostředí klasické třídy
- asynchronnost - může dlouho trvat, než se student dozví odpověď na svůj dotaz
45
ISKI 2007 - Využitie operačných systémov a počítačových sietí v podpore výučby informatických predmetov
•
Telefonní hovory – vzhledem k tomu, že pro mnohé studenty je obtížné navštěvovat
vzdělávací instituci, jsou pro ně telefonní hovory určitou volbou synchronní
komunikace. Výhodou je okamžitá reakce vyučujícího. Tento způsob komunikace
vzhledem k finanční náročnosti však není vhodný pro komunikaci v delším časovém
rozpětím. Jistou alternativou může být rychle se rozvíjející hlasová komunikace
přenášená pomoc služeb internetu VoIP.
+ okamžitá reakce
- nákladnost při delší konzultaci
- vhodnější pouze pro organizační dotazy
•
Virtuální třída – chat, whiteboard, videokonference apod. Obrovskou výhodou této
formy komunikace je její synchronní povaha. Všichni mohou okamžitě reagovat na
dění ve virtuální třídě, a to ať již aktivně či pasivně.
+ synchronnost – možnost okamžité reakce všech účastníků
- organizačně velmi náročné - obtížně se hledá společný čas
- náročné pro učitele po stránce organizační i technické
- náročnější technické zabezpečení
•
Synchronní komunikace pomoci ICQ, Windows Live Messenger, Skype atd.
+ synchronnost – okamžitá reakce
- jen pro komunikující
- hůř se zajišťuje historie komunikace
•
Oznámení a krátké zprávy v rámci LMS - většina moderních LMS poskytuje velké
množství prostředků pro komunikaci se studenty. Mohou to být krátké zprávy a
oznámení, které se studentům objeví ihned po přihlášení do systému, informace
v kalendáři, hodnocení korespondenčních úkolů, upozornění na důležité informace a
data a podobně. Tato komunikace je většinou pouze jednosměrná. Výhodou je její
integrace do řídícího systému. Tutor i student má neustálý přehled o veškeré takto
vedené komunikaci.
Samozřejmě je možné využít další způsoby hlavně v oblasti synchronních komunikací. Ty
však se zatím moc nevyužívají, a to hlavně z technických důvodů. Z dosavadních zkušeností
se jeví jako výhodné využívat více typů komunikací, aby si každý ze studentů mohl vybrat
ten, který mu nejvíce vyhovuje. Aby se však studenti do komunikace zapojili, je potřeba
studenty motivovat a aktivizovat. To je možné například pomocí ohodnocení aktivity studentů
v rámci komunikací. Další možností je neustálá podpora ze strany tutora. Ten by měl vytvářet
atraktivní otázky a problémové úkoly, které studenty budou zajímat a zapojí se do diskuze.
Jako příklad může sloužit výsledek komunikačních aktivit studentů v předmětu Programování
v C, kterého se v zimním semestru akademického roku 2006-2007 zúčastnilo 25 studentů.
Díky bodům za krátké doplňkové úkoly a aktivitu v elektronické diskuzi nebyla většina
studentů během celého semestru pasivní a pracovala průběžně. Velmi významnou roli v
úspěšnosti studentů hrála elektronická komunikace. V LMS byla bohatá diskuze, která
vznikala nejen z popudu tutora kurzu, ale hlavně samotných studentů. Ti si vyměňovali své
názory, nápady a náměty k řešení. Intenzita diskuze byla dobrá během celého semestru a díky
46
ISKI 2007 - Využitie operačných systémov a počítačových sietí v podpore výučby informatických predmetov
ní nebyli studenti pasivní. Pasivita je v distanční formě studia mnohem nebezpečnější než u
formy prezenční, kde vyučující je schopen více a jednodušeji studenty aktivizovat.
E-mailová aktivita studentů
1.-15.1.
22.-31.12.
15.-21.12.
8.-14.12.
1.-7.12.
24.-30.11.
17.-23.11.
10.-16.11.
3.-9.11.
27.10.-2.11.
20.-26.10.
13.-19.10.
6.-12.10.
29.9.-5.10.
22.-28.9.
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
Graf 1 E-mailová aktivita studentů před zavedením elektronické koference
Pokud se podíváme na graf, který zachycuje e-mailovou aktivitu studentů v době, kdy se
nepoužívala elektronická konference, pak je vidět, že aktivita studentů nebyla moc velká a
kulminovala jen v několika časových obdobích. Nejprve na začátku semestru, kdy se dotazy
týkaly zahájení a organizace kurzu. Další tři vrcholy byly v období odevzdávání
korespondenčních úkolů. Poslední zvýšená aktivita se opět týkala organizačních záležitostí,
které byly spojené s udělováním zápočtů.
Po zavedení elektronické konference v rámci LMS Moodle se aktivita studentů výrazně
zvýšila. Navíc se nevyskytovaly tak výrazné výkyvy jako u komunikaci pomoci e-mailu.
Aktivita studentů byla více kontinuální. Před zavedením LMS Moodle používalo ve
sledovaném předmětu Programování v C nejvíce studentů pro komunikaci klasickou
elektronickou poštu. Jen polovina studentů se zapojila do elektronické konference, a to ještě
ve velmi nízké intenzitě.
47
ISKI 2007 - Využitie operačných systémov a počítačových sietí v podpore výučby informatických predmetov
Počty studentů používající různé typy komunikace
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
e-mail
elektronická
konference
ICQ
telefon
Graf 2 Počty studentů používající různé typy komunikace
Po zavedení LMS Moodle a změně hodnocení studentů se situace výrazně změnila. Kromě
jediného studenta se všichni ostatní aktivně zapojili do elektronické konference. Prvotní
motivací pro zapojení bylo stanovení bodového hodnocení aktivity v konferenci. Jakmile se
však studenti do konference zapojili, zjistili, že jim přináší také nové poznatky. Odpovědi na
dotazy nevytvářel totiž jen vyučující, ale i samotní studenti.
Počty studentů používající různé typy komunikace
30
25
20
15
10
5
0
e-mail
elektronická
konference
ICQ
telefón
prezenční
konzultace
Graf 3 Počty studentů používající různé typy komunikace
Pro průběh studia musí tutor navrhnout časový harmonogram, který bude obsahovat i návrh
období s vyšší a nižší intenzitou studia. Při jeho sestavování je potřeba mít na paměti, že
výuka je vedena distanční formou a že studenti studují i další předměty. Nemůžeme očekávat
48
ISKI 2007 - Využitie operačných systémov a počítačových sietí v podpore výučby informatických predmetov
vysokou intenzitu práce v rámci každého týdne semestru. Distanční studenti jsou většinou již
zaměstnáni a v některém z týdnů mohou být pracovně tak vytíženi (dlouhodobé služební
cesty, pracovní uzávěrky…), že budou muset omezit své studijní aktivity. Proto je vhodnější
v rámci semestru navrhnout několik intenzivnějších momentů, které budou střídat méně
náročná období.
5 Závěr
Jak se z dosavadních zkušeností ukazuje, jako nejvhodnějším způsobem komunikace
v distanční a kombinované formě výuky je elektronická konference a oznámení v rámci LMS.
Důležitým úkolem tutora je zajišťovat a podporovat intenzivní komunikaci mezi všemi
účastníky výuky. Komunikace neslouží pouze k předávání informací. Nezastupitelnou roli
hraje také v oblasti aktivizace a motivace studentů, které jsou velmi významné pro zdárné
ukončení studia.
Literatura
Susarit V. E-learning Standard, National Science and Development Agency, Thailand,
http://www.su.ac.th/html_broadcast/2.ppt, online 2003
Ceia L. E-Learning, Standards and Specifications, Escola Superior de Educação de
Portalegre, Departamento de Matemática e Informática e suas Didácticas, 2003
http://www.adlnet.gov/scorm/20043ED/Documentation.cfm, online 2004
O autorovi
Mgr. Rostislav Fojtík, PhD.
Katedra informatiky a počítačů
Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita
30.dubna 22, Ostrava
[email protected]
49