Königlich Sächsische 3. Infanterieregiment Nr. 102 v letech 1914

Königlich Sächsische 3. Infanterieregiment Nr. 102 v letech 1914

Königlich Sächsische 3.
Infanterieregiment Nr. 102 v
letech 1914 - 1918
Mírová posádka –Zittau
Dějiny – 1. světová válka
Uváděné se nevztahuje k Reserve IR Nr. 102 – ten působí v rámci XII Reserve Armeekorpsu
Zařazení k 23.8.1914
3. armáda – genplk svob. pán von Hausen
XII. Armádní sbor (Armeekorps) – 1. K.S. – Generál pěchoty d.Elsa
32. pěší divize – genpor. Edler von der Planitz
63. pěší brigáda – genmjr. von Gersdorff
Velitel pluku: pplk. von Zeschau
Početní stav – z 5.9.1914: 46 důstojníků a 2074 mužstvo
Pluk je zasazen pouze na západní frontě, čerpáno převážně z publikace SACHSEN IN GROSSER ZEIT, pro
ilustraci jsou někde uváděné údaje o bojích v rámci celé divize – především u nasazení v roce 1914 a 15.
Tabulka ztrát ve větších bojích v letech 1914 – 1915
Datum a místo bojů
30.8.1914
Les Tuileries
6 – 8.9 1914
Lenharrée
19 – 20.9 1914
Ailles
25-27.1.1915
Hurtebise
Mrtví
Ranění
Nezvěstní
75
318
68
62
543
129
18
117
39
309
327
16
1914:
Pluk se v rámci 3. armády účastní útoku na Belgii a Francii, postupuje přes řeky Mása a Aisna na Marnu . 21.
srpna je divize nasazena do bojů o přechod Másy v prostoru města Dinant a útočí na Houx. 23. 8. je 32. divizi
stanoven pro útok úsek Houx – Leffe. V prostoru Houx je řeka překročena vcelku bez větších problémů po
troskách železničního mostu. V prostoru Leffe ale probíhají těžké boje dům od domu. Proti opevněním ve
vesnici musí být nasazeno polní dělostřelectvo. V 18.45 je potom v tomto úseku překročena Mása prvními
oddíly 11. polních myslivců. Na místo je převelena část mostních kolon armádního sboru, aby v místě překročení
řeku přemostily a zatím je dán do provozu přívoz. Následující den jsou pronásledovány ustupující útvary
Francouzů.
29.8 je divize v prostoru Lannois, kde jsou proti nim jednotky Zuávů, Senegalců a koloniální pěchoty. Další den
potom narážení v prostoru Saulces- Monclin na tuhý odpor, během dne pak v tomto prostoru dobíjejí tvrdošíjně
bráněné výšiny. 31. pokračují boje a jsou obsazovány výšiny v prostoru Perthes. 2.9 překračují u Pont Faverger
řeku Suippe a následujícího dne La Vesle u Thuray. 4.9 dosahují linie Boug - Ambonnay u Marny.
6.9 je 32. divize nasazena na pravém křídle armády a na žádost 2. armádního sboru podporuje křídlo 2. gardové
divize. Odpoledne dosahují linie před Lenharrée. Následující den a 8.9 se bojuje v prostoru Lenharrée, který
brání jednotky francouzské IX.armády. V těžkém boji dobíjejí Lenharrée a výšiny jižně od vesnice. Odpoledne
potom divize útočí v prostoru Connantray a v noci jsou v postaveních u silnice Fére Champennoise –
Connantray. Následujícího dne ráno útočí proti výšinám jižním směrem – útok má ulehčit těžce bojující 2.
armádě. Přestože jednotky trpí pod dělostřeleckou palbou postupují poměrně rychle vpřed. Odpoledne se ale na
rozkaz armády postup zastavuje a jednotky začínají ustupovat zpět do prostoru Lenharrée. Zde jsou vyčleněni
jako zadní voj. Do 13. září pokračuje ústup – celkově asi o 60 kilometrů až k řece Suippe. V bitvě na Marně
utrpěl pluk následující ztráty – 83 mrtvých, 596 raněných a 133 nezvěstných.
Po bojích na Marně je část pluku převelena jako posila ke 14. pěší divizi, s ní jsou zasazeni do bojů v prostorech
Aguilcourt-Loivre a u Sapigneulu. Zbytek pluku v rámci divize bojuje u Juvincourtu. Zde zaujímá divize
postavení u silnice La Musette – Maison , odkud útočí 16.9 na Ville aur Bois, kde má těžké ztráty (především
103 a 177 pluk), následující den pokračují boje v tomto prostoru, divize sice postupuje vpřed, ale k večeru se
kvůli nekrytému křídlu musí stáhnout zpět na výchozí postavení u silnice. V těchto bojích má XII. Armádní sbor
velmi těžké ztráty. Po těchto bojích jsou odveleni do postavení u Aisny.
1915:
Hned na počátku roku se v rámci 63. brigády dostává do těžkých bojů u Craonne. Boje začínají 25.1 ve 2.45 ráno
dělostřeleckou přípravou, na kterou Francouzi po chvíli odpovídají. Díky dobré dělostřelecké a ženijní přípravě
se 102. pluk útočící JV Hurtebise Ferme dostává do nepřátelských zákopů a dobíjí jejich první linii. Nepřítel je
útokem překvapen, ale v prostoru Dreieckstützpunkt se pluk dostává do těžké kulometné palby a jeho postup je
zastaven. U sousedního 103. pluku a pluku von Kraewel je situace lepší a tyto jednotky se dostávají do 2 a 3
linie francouzských zákopů v prostoru západně Creute Ferme, které pod těžkou palbou v boji zblízka obsazují.
Do večera tohoto dnes pak 102. pluk obsazuje poslední části zákopů jižně Hurtebise Ferme. V noci pak probíhají
boje převážně ručními granáty a další den se obě strany navzájem ostřelují. 27. ráno obnovuje 102. útok a
v tvrdém boji - „im Nah und Handgranatenkampfe“ – se dostává asi 500 metrů do francouzských pozic.
Francouzské jednotky tyto pozice vyklízejí a stahují se asi o 200 metrů, kde začínají budovat novou obrannou
linii. V těchto bojích ztrácejí Francouzi 1500 mrtvých a 1100 zajatých. Ztráty nasazených saských jednotek jsou
ale také značné – 607 mrtvých a 1336 raněných. Potom jsou opět nasazeni k řece Aisně, zde musí po
předchozích bojích prakticky nově budovat obranná postavení. Jejich kvalita je prověřena již 16. února útokem
Francouzů, kteří se na některých místech dostávají do předních pozic, ale jsou protiútokem vrženi s velkými
ztrátami zpět. V následujících měsících je na úseku divize relativní klid – je to pravděpodobně kvůli ofenzivě
v Artois, která je provedena v květnu. Poté se několikrát opakovaně bojuje o výšinu 108. Koncem září jsou pak
postavení sboru pod těžkou dělostřeleckou palbou, do které se 23. zapojují těžká námořní děla na železničních
podvozcích a 26. je na německá postavení vystřeleno 25 000 granátů různých ráží.
1916:
Před očekávaným útokem na Somě je část jednotek 32. divize zařazena do nově zformované divize „Francke“ a
je odeslána na Somu, do ní je zařazena i část 102. pluku. Zde jsou nasazeni mezi 20.7 a 19.9
Jako čerstvé jednotky jsou vrženy do boje 20-21.7 pluky 102 a 103 a myslivecký prapor 12.
24. a 25. 7 bojují další části divize u Estrées a Soyécourtu kde je veden silný francouzský útok. , 14-15.8 velmi
prudký útok dvou čerstvých francouzských divizí v prostoru Estrées a Deniécourt dopadá zvláště silně na 102
pluk a 12. prapor myslivců, ti postavení udrželi a protiútokem nepřítele vytlačili z dočasně obsazených zákopů.
Další prudký útok Francouzů je veden na frontě divize 21.8, mezi Estrées a Deniécourtem získává nepřítel část
zákopů. 23.,8 je veden protiútok (především 103 a 12 . myslivecký) a nepřítel je zatlačen zpět a je získáno 200
zajatců. 26.8 začíná vícedenní bubnová palba.31. 8 následuje velmi silný útok, toto se opakuje až do 4. září,
zvláště úporné jsou boje mezi Estrées a Deniécourtem. 31.8 jsou sasské pluky citovány v armádním rozkaze.
Mezi 4-7. září probíhají těžké boje, zvláště v místech, kde jsou zasazeny 100. Leibgrenadier a 177. pěší pluk
(prostor Vermandovillers), v těchto bojích je vzato více než 1700 zajatců. Bohužel po třídenních bojích zůstává
část Vermandovillers v rukou nepřítele, vyčerpané a silně poničené jednotky již nejsou schopny plně obsadit
frontu. Po 40 ti denních bojích je divize tak oslabena, že některé prapory již mají jen 150-200 pušek a přitom
musí často obsazovat poměrně široké úseky. V „horkém“ trojúhelníku mezi Vermandovillers a Deniécourtem
ještě prožívají 7.9 útok a potom jsou konečně vystřídáni. Divize „Francke“ byla nasazena prakticky nepřetržitě
50 dní v těžkých bojích a za tu dobu v úporných bojích ustoupila asi o ½ - 1 km hluboko.
V září a říjnu jsou zasazeni v prostoru Argonského lesa. 5 listopadu je převedena k 1. armádě do prostoru
Bouchavesnes, kde zůstává do 19. března 1917. Na podzim se po bitvě na Somě bojová činnost postupně
uklidňuje a přechází do běžné zákopové činnosti.
1917:
3.2 se podařil průnik patrol 102 do pozic Angličanů, kteří vystřídali Francouze v průběhu vánoc 1916. Na to
Angličané odpovídají 8.2 výpadem proti čelním zákopům.
4.3. provádějí Angličané útok po dělostřelecké přípravě a zmocňují se 1 linie zákopů, potom se prudkým útokem
dostávají až na třetí linii na Malassissestützpunkt, zde zůstává hrstka lidí z III/102 vedených poručíkem
Gangem, obchvatem z místa průlomu se přes prudkou obranu zmocňuje nepřítel celého pravého křídla 1. linie
zákopů divize. Protiútokem rezerv konaným pod zničující anglickou palbou je dobyto zpět alespoň 3. postavení a
v prudkém boji zblízka obsazují linii trychtýřů před druhou linií. Večer se konečně stahuje poručík Gang se
dvěma zbývajícími muži z rozstřílených trosek Malassissestützpunktu, který je pod palbou z obou stran a stává
se z něj území nikoho. 5. března se nepřítel znovu pokouší o útok údernými skupinami. Silný útok je ve
spolupráci se sousedními divizemi zastaven. Poté jsou bojem opotřebované jednotky 32. divize staženy na
Siegfriedovu linii - postavení Brunhilda.
20.3 začíná transport do Champagne k 3. armádě, kde jsou do 1.8.1917. Pluk je rozmístěn v prostoru EponeMasmes ve druhé linii jako záložní jednotka. Některé oddíly se střídají v první linii, spíše probíhá vylepšování
zákopového systému. 3.5. je divize přesunuta do prostoru u silnice Somme-Py - Souain. Delší čas ubíhá bez
větších střetů s nepřítelem – pravděpodobně je to následek krvavého pokusu o průlom (bitvy na řekách Soma a
v prostoru Damenweg (Chemin des Dames). 21.6. jsou jednotkám za frontou sníženy příděly chleba ze 750 na
500 g a masa z 250 na 180 g na osobu a den. Dostávají také nové kulomety MG 08/15.
2.8.1917 – 7.4.1918 Flandry –u skupiny vojsk korunního prince Rupprechta von Bayern, 22. srpna jsou II a III.
prapor 102 nasazeny na odrážení anglického útoku vedeného na východní okraje Herenthage-Parks. Další den je
stejně nasazena 10. rota. 26 a 27. se bojuje především v úseku 177. pluku, který podniká úspěšný útok. Na
přelomu srpna a října jsou ubytování v prostoru Halluin – Menin na úseku označovaném Meesen ( Messiness).
16. září jsou úspěšní při podnikání patrol a přivádějí zajatce a kořist. 24.9. zaujímá 102. postavení na levém
křídle divize a očekávaný útok na dvojvýšinu 60 a Zaandvorde je zastaven zničující palbou sasských baterií.
Začátkem listopadu se obě strany ostřelují plynovými granáty, ale bez větších výsledků. V prosinci probíhají u
některých jednotek divize místní boje proti australským jednotkám. Od 10 září 1917 do 10. ledna 1918 má divize
237 mrtvých 1386 raněných a 55 nezvěstných.
1918:
11. února se přesunují do oblasti západně Lille a v průběhu dalšího měsíce se cvičí v útočném boji.
Duben – červen 1918 – útok na Armentiéres a boje západně Lille
10. dubna ráno je zahájen útok, zpočátku vázne v palbě kulometů, I/102 útočí na Dormoire a odpoledne
ukořisťuje 34 cm železniční dělo a 15 cm houfnici, a dále pokračují na Erqiunghem.
11. útok pokračuje III/102 bojuje ve směru na Gibet
12. po zničující děl palbě pokračuje útok, I/102 bojuje spolu se 103 a částí 177 o opěrné body Le Papaet
a Le Rapot u Seule.
15. dubna - 102 útočí v 16,20 na Liller Berg a pokračuje dále na silnici Ravetsberg-Bailleul. Jeho protivníkem
jsou vojáci 59. anglické divize. V 19,50 je přeťata trať Armentiéres – Bailleul. 12. rota útočí na Bailleul a
získává 200 zajatých.
16. dubna – zpočátku jde útok dobře. Na linii Meulehoeck – Blawenhardt klade ale nepřítel tvrdý odpor a ve 4
odpoledne podniká dokonce protiútok. Pěchota trpí pod palbou těžkých baterií ze směru Mont Noir, některé roty
mají v této době již jen 20 mužů. Zvláště těžká palba je z Kemmelu do útočících křídel, proto musí být v 18,45
útok zastaven.
17. dubna – navzdory těžkým ztrátám z předchozích bojů je v 11 hodin zahájen další útok proti linii Meulehoeck
- Blawenhardt. 102 pluk je na levém křídle divize. Útok jde ale kupředu jen zvolna, z Kemmelu jde nadále silná
dělostřelecká palba, navíc se sousední divize asi o 1 km stahuje a křídla se ocitají v silné palbě nepřátelských
kulometů. V 18,30 je proto útok zastaven.
V bojích od 9.4 získala 32 divize celkem 5000 zajatých, ukořistila 75 děl, 16 minometů a 314 kulometů
2-4. května je úsek divize pod silnou dělostřeleckou palbou. 4. května v 6.25 ráno začíná francouzský útok. Po
sérii protiútoků je útok odražen. Divizí jsou zajati 3 důstojníci a 200 mužů z 27 a 133 divize. Francouzi mají
v tomto boji velké ztráty .V průběhu 4 a 5. května jsou „uklizeni“ zbylí Francouzi a je provedena výměna
bojových praporů (kampfbatalione) za záložní (ruhebatalione). 11. května opouští 102. pozice a odchází za 103.
plukem do prostoru ubytování východně Lavantie. Jsou zařazeni k 9. Reservekorpsu a věnují se především
výcviku a vnitřní službě.
31.5 zaujímají nová postavení u Sailly sur la Lys. Ráno 3.6. jsou pod dělostřeleckou palbou, útok má ale úspěch
jen na sousedním úseku. Následující noc ale útok pokračuje a nepřítel obsazuje předpolí zákopů a zatlačuje linii
102. pluku zpět. Další dny se bojuje v podstatě na stejných liniích. Potom zaujímá 102. pluk postavení na
pravém křídle divize na výšinách u Würtemberského dvora. Druhá polovina června je potom ve znamení těžkých
bojů. Již 16.6 se Angličané pokoušejí o útok. 17.6 jsou zákopy levého křídla pluku zasaženy těžkou
dělostřeleckou palbou. V blízkosti se zvláště těžce bojuje o Würtemberský dvůr, který přechází z ruky do ruky.
V noci z 26 za 27. června zahajuje nepřítel znovu útok na úseku sousední divize a 28. na úseku 32. divize a
dosahuje čáry Gars Brugghe – le Cornet Perdu – l´Epinetie. Probíhají prudké protiútoky, které ale mají jen malý
úspěch za cenu velmi těžkých ztrát. 30.6 jsou nakonec bojem vyčerpané jednotky umístěny u Lille.
5-9. 7 jsou přesunuti do Rouillon Pontu (oblast Verdun). V této oblasti pak bojují až do konce války. 32. divize
obsazuje úsek Damploup a 102. pluk zaujímá postavení ve středu divize na úseku Spreeabschnit. Zde je
zpočátku relativní klid. 24.8 jsou dáni k XVIII k.u.k. armádního sboru. Po 31. 8. zvyšuje nepřítel aktivitu. 12. 9
ostřeluje postavení divize, po poledni dosahuje palba velké prudkosti. Při útoku jsou německé jednotky
vytlačeny z předsunutých postavení, při protiútoku jsou postavení znovu obsazena.
Další útok je veden především na sousedním úseku v prostoru Abaucourt a opět zatlačuje předsunutá postavení
zpět. Po rázném protiútoku jedním praporem se ale nepřítel stahuje zpět.
V dalších dnech pokračuje boj – divize ztrácí les Fenilla a nádraží Abaucourt, nepřítel také obsazuje výšinu
v zemi nikoho na úseku Havel-Mitte, výšina je ale brzy „uklizena“ dělostřeleckou palbou. V bojích o les Chenai
tento mění několikrát majitele. 14.9 pokračuje sice nepřítel v útoku, ale postavení zůstává v podstatě zachováno.
Do 26.9 je na celé frontě relativní klid. V 5.30 ráno vyráží nepřítel do útoku a dostává se do prostoru Dieppe.
3. 10 je divize určena jako sborová rezerva, neustálý tlak nepřítele si ale vynucuje nasazení 102. pluku do
prostoru Breheville.
8. října útočí Francouzi a Američané velkou silou na 1. k.u.k divizi, prolamují Brabantské postavení a dostávají
se přes linii Volker až na postavení Etzel, ve večerních hodinách toto postavení posiluje 32. divize mezi body
Grosser Stern, kde je nasazen 102 a Crepionem.
9. října zahajují 102 a 177 útok k znovudobytí hlavních postavení. Útok má úspěch a vytlačuje nepřítele
z prostoru lesa Consenvoy, Ormont a Haumont. Na pravém křídle se útočící II prapor 102 pluku pod velením
kapitána Märkera dostává přes linii Volker. Navzdory nebezpečí hrozícímu z křídel zůstává na dosažené linii. Po
poledni probíhá silná dělostřelecká příprava protiútoku francouzské 18. divize. Bojuje se se střídavými výsledky.
II/102 je posléze donucen se stáhnout na linii Kleiner Berg-západní okraj Jägerbusch, na který je vytlačen i I.
prapor. Další pluky divize bojují o lesy Ormont a Haumont. Na výšině 371 musí být ze tří stran tísněné části 5.
k.u.k pluku posíleny částmi 103. pluku. V noci z 9 na 10. října jsou silně promísené svazky opět zorganizovány.
V poledne 10. října musí být vyklizena výšina 371, tím se ocitá v nebezpečí II/102, který je na postavení Kleiner
Stern pod silným tlakem z obou stran a částečně i z týlu - na rozkaz divize opouští postavení a stahuje se na linii
Etzel. Odpoledne 10. října pokračují těžké boje a jednotky jsou vytlačeny ze severní části postavení Jägerbusch.
V prostoru Ormontského lesa se dostává nepřítel do jeho východní části, je ale zatlačen protiútokem narychlo
shromážděné roty vedené kapitánem Blohmem (177?). Útok, který byl veden proti sedlu u výšiny 360 je zničen.
V pozdním odpolední pak provádí 102 protiútok a zatlačuje nepřítele zpět.
11. října zasahuje nepřítel pozice těžkou dělostřeleckou palbou. 102 opět ztrácí severní část postavení
Jägerbusch, je vyklizena část lesa Ormont, těžce se bojuje i na sousedních úsecích .
Ráno 12.10 útok pokračuje proti východní části Jägerbusch, nepřítelem neobsazené části lesa Ormont a proti
sedlu výšiny 360. Ormontský les je při útoku zaplynován. Nově nasazená americká 29. divize útočí proti části
Ormontského lesa ze tří stran, dále se pak pokouší prorazit mezi lesy Ormont a Moirey, dostávají se do těžké
kulometné palby, přes těžké ztráty se ale masovými útoky dostávají do lesa Moirey. 177. pluk narychlo
organizuje protiútok a zatlačuje nepřítele zpět. Úderný oddíl divize „uklízí“ v tvrdém boji ručními granáty les
Moirey. Útoky pak pokračují v prostoru sedlo výšiny 360-Ormont.
13.10 ráno je po krátké dělostřelecké přípravě proveden protiútok části 102. pluku posíleného údernou školou.
Zpět je dobyto sedlo výšiny 360. V 10 hodin pak provádějí Američané další útok, ten je ale, stejně jako útoky
vedené na ostatní sektory, krvavě odražen.
V noci na 14 jsou střídáni divizní rezervou, 15 ráno je zahájena těžká dělostřelecká palba a část pluku je
zasažena plynovým útokem. Poté jsou obnoveny americké útoky. Je vedeno 5 masových útoků, ale je jimi
dosaženo jen zanedbatelných územních zisků. Území ztracené na úseku 103. pluku je dobyto zpět nočním
protiútokem, zde se těžce bojuje i další den. Protiútok vedený 103.plukem ve spolupráci s oddíly 28. divize má
jen malé úspěchy. V noci potom I/102 střídá III/103. Další dny jsou především ve znamení dělostřeleckých
přestřelek a bojové činnosti patrol.
23. 10 v 7 hodin ráno je zahájen útok na celé frontě divize – především proti III/102. Na úseku I a II/102 je
nepřítel krvavě odražen. Poté nepřítel obnovuje útok proti II/102, ale je opět odražen. Některé jednotky divize
jsou donuceny nepřítelem k ústupu, v následujícím protiútoku jsou citelně zasaženy dělostřeleckou palbou, ale
přesto se jim podaří uzavřít místo průlomu. Podle zpráv od zajatců jsou v té době protivníkem pluky 29. US
divize a 101 a 102. pluk 26.US divize, které utrpěly značné ztráty.
24.10 ráno útočí nepřítel na I/102, je ale odražen, po poledni znovu útočí a 4 roty 101.US pluku obsazují 200 m
široké území, večer se snaží posílený nepřítel rozšířit dobyté území. Brzy ráno následujícího dne jde III/102 do
útoku podporován dalšími jednotkami. Zpočátku útok vázne v palbě kulometů, potom je ale nepřítel zasypán
soustředěnou palbou děl, minometů a kulometů, stahuje se a 102. zaujímá svá stará postavení, pozdě odpoledne
se pokouší nepřítel zaútočit, je ale odražen. 25.10 začíná odsun jednotek divize.
29.10 zaujímá postavení u Nouillon Pont, v prostoru je relativní klid. Ještě 9.11. podniká nepřítel lokální útok
proti úseku divize, ale je odražen a jsou zajati 3 důstojníci a 54 mužů.¨
11.11. je vyhlášen klid zbraní a 12 začíná odsun jednotek zpět do Německa
Celkové ztráty 102.
pluku ve válce
Mrtví
Ranění
Nezvěstní
Zajatí
Důstojníci
53
141
11
8
Poddůstojníci
241
708
55
88
Mužstvo
2097
5602
754
690
Pozn. U nezvěstných se v německé armádě počítá s tím, že 4/5 jsou mrtví, kteří nebyli identifikování nebo
nalezeni
Zpracoval : Milan Erbert 7 .1. 2013