Bércoun africký - ZŠ Generála Janouška
Transkript
Základní škola, Generála Janouška 1006, Praha 9 Bércoun africký (Macroscelides proboscideus) Třída: savci, Řád: bércouni, Čeleď: bércounovití Zeměpisné rozšíření: Afrika JZ Afrika Biotop: poušť a polopoušť písčité a kamenité polopouště, suché okraje savan Potrava: bezobratlí, rostliny i živočichové hmyz (hlavně všekazi a mravenci) i rostlinná potrava Rozměry: délka těla 9,5-11,5 cm, délka ocasu 9,7-13,7 cm, hmotnost 30-50 g Rozmnožování: Samice rodí až 3x ročně po březosti, trvající 56-61 den, 2-4 mláďata, která jsou osrstěná a dovedou hned běhat. Zpočátku zůstávají v úkrytu, kde je matka 1x denně kojí. Hlavním obdobím rozmnožování je září až únor. Zajímavosti: Představuje samostatný řád afrických savců, který není vůbec příbuzný s hlodavci. Pohyblivým čenichem pátrá po hmyzu, za kterým vychází hlavně přes den. Noc tráví v podzemních chodbách. Žije samotářsky, o mláďata pečuje jen samice. Umístění: V horní části zoologické zahrady v pavionu Afrika zblízka. Život Bércounů Bércouni jsou samotáři, nejaktivnější jsou za soumraku a v noci. Jejich domovské okrsky mohou mít rozlohu až 1 km2, ale bércouni si svá teritoria nijak nebrání. Jako skrýše před predátory využívají opuštěné nory surikat, pískomilů nebo jiných hlodavců, nebo se skrývají pod kameny a keři. V případě ohrožení dovedou rychle vyhrabat i vlastní noru. Spí na holé zemi, hnízda si nestaví. Krmení v zajetí Bércouni potřebují zdroj živočišného proteinu (navlhčené krmení pro kočky, tvaroh, mleté maso, vejce uvařené na tvrdo). K tomu přidáváme zeleninu a ovoce, směs semen a vitamínový doplněk. Bércouni také musí mít přístup k vodě. Rozmnožování Období rozmnožování připadá na srpen a září. Březost trvá 56 dní, rodí se jedno nebo dvě velká, velmi vyvinutá mláďata, která běhají už pár hodin po narození. Samice je nechává dlouho o samotě a vrací se jen, aby je nakojila. Mezi 16-25 dny věku jsou už odstavena a ve kolem 43 dne věku už dosahují pohlavní dospělosti a vydávají se hledat si vlastní domov. Dudek chocholatý /Upupa epops/ Třída: ptáci, Řád: srostloprstí, Čeleď: dudkovití Zeměpisné rozšíření: Evropa, Afrika mírné pásmo Eurasie, severní Afrika Biotop: moře otevřené krajiny s roztroušenými stromy a keři Potrava: části rostlin Na zemi sbírá především hmyz, jeho larvy a kukly a jiné bezobratlé. Jeho hlavní složkou potravy tvoří hlavně hmyz, kroužkovci, plži, malé ještěrky a žáby. Při hledání potravy používá svůj velký a zahnutý zobák, kterým rozhrabává zem. Často se také zdržuje okolo stád dobytka, v jehož trusu hledá potravu Rozměry: délka 27-29 cm, rozpětí křídel 42-46 cm ¨ Rozmnožování: Hnízdí v dutinách stromů nebo ve štěrbinách zdí, samice snáší 6-7 šedých, jemně tečkovaných vajec, sedí na nich sama po dobu 16 dnů. Zajímavosti: Létá trhavým letem připomínajícím let motýla. Ozývá se daleko slyšitelným hlasem „pu pu pu“. Umístění: V průchozí voliéře Africké skály Dále je pro něho velmi charakteristický velice dlouhý a dolů zahnutý zobák. Barva jeho těla je světle oranžovohnědá, ocas a křídla mají velice výrazné černobílé příčné pruhy. Samec je zbarven stejně jako samice. Jeho let je zvláštní - díky trhavému mávání křídly působí při letu jako motýl. Při dosednutí na zem a při vyrušení vztyčuje chocholku. Tento dudek žije v mírné části Eurasie, ve velké části Afriky a na Madagaskaru. Tohoto zvláštního ptáka pozná na obrázku nebo fotografii snad každé malé dítě. Spatřit ho na vlastní oči ve volné přírodě, chce ale obrovský kus štěstí. Je totiž velmi plachý, a hlavně je u nás v Čechách velice vzácný (častěji ho lze najít na jižním Slovensku). Mláďata dudků mají zvláštní, ale účinnou obranu. Na nepřítele doslova pálí řídkým a páchnoucím trusem, který je někdy doplněn odporně páchnoucím výměškem z kostrční žlázy. Intenzivní zápach vyvolávající nutkání k dávení pak každého nepřítele spolehlivě odradí. Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) Třída: ptáci, Řád: brodiví, Čeleď: volavkovití Zeměpisné rozšíření: Severní Amerika, Jižní Amerika, Asie, Evropa, Afrika teplejší části všech světadílů s výjimkou Austrálie Biotop: kamenité stepi a polopouště, sladké vody bažiny, okraje klidných vod, mangrovy Potrava: ryby a další vodní obratlovci, vejce a mláďata rybáků, ibisů a jiných ptáků Rozměry: délka těla 56-65 cm, rozpětí křídel 105-112 cm, hmotnost 0,5-0,8 kg Rozmnožování: Hnízdí v koloniích na stromech. Samice snáší 3-5 vajec, na kterých sedí oba rodiče 21-26 dní. Mláďata mají vrozeno, že o potravu nežebrají hned, jakmile někdo dospělý dosedne na hnízdo, ale čekají, až rodiče vztyčí tři dlouhá pera, která jim splývají v zátylku. To je teprve signál, na který začnou mláďata zuřivě žebrat, a pak je rodiče nakrmí. Zajímavosti: Je aktivní především za soumraku, případně v noci. Ve dne nehybně vysedává na stromě nebo v hustém keři. V místech, kde je dostatek ryb, se může shromáždit i několik tisíc kvakošů. Další zajímavosti: Latinský název kvakoše nočního, Nycticorax, v překladu do češtiny doslova znamená "noční havran". Tento poněkud neobvyklý název vznikl na základě jeho výrazného chraptivého hlasu. Ekologie: Mimo hnízdní období se kvakoš noční zdržuje samotářsky.Preferuje hustě porostlé, sladké, slané i poloslané močály, bažiny, jezera a podmáčené louky, v poslední době proniká čím dál častěji i do samotných center měst. Přes den obvykle odpočívá ve větvích stromů nebo v keřích a za potravou se vydává zejména za soumraku a v noci. Na kořist, kterou dokáže pomocí svého vynikajícího zraku zaregistrovat i ve tmě, číhá podobně jako většina ostatních volavek „ze zálohy“, nehybně stojí na březích vod, vyčnívajících kamenech nebo větvích a vyhlíží zejména menší ryby, korýše, žáby, vodní hmyz a malé savce, kterých se zmocňuje rychlým pohybem krku. Často se ozývá velmi hlubokými chraplavými zvuky připomínajícími volání havrana. Pekari páskovaný (Pecari tajacu) Třída: savci, Řád: sudokopytníci, Čeleď: pekariovití Zeměpisné rozšíření: Jižní Amerika jih USA až sev. Argentina Prostředí: tropický les, travnaté území, poušť a polopoušť pouště, travnaté oblasti, tropické lesy Potrava: rostliny i živočichové Je všežravý, ale v jeho jídelníčku převažuje rostlinná složka včetně spadaných plodů a kořínků či hlíz. Rozměry: délka těla 0,8-1 m, 3-5 cm, hmotnost 15-25 kg, výška v kohoutku 30-50 cm Rozmnožování: Samice je březí 142-148 dní a rodí 1-4, obvykle však 2 mláďata, která po narození neolizuje. Mláďata jsou zpočátku jednobarevně hnědavá, bez typického bílého „límečku“. Údaje: Jsou společenští, ve skupině několika desítek zvířat se dorozumívají hlavně hlasem, poznávají se podle pachu. Teritorium si označují rovněž pachově, výměškem hřbetní žlázy. Umístění : U Trojského zámku 3/120 (v horní časti ZOO) Vzhled: Pekari má šedou až černou srst Zajímavosti: - Jednotlivé sociální skupiny pekariů jsou zcela nebojácné a pospolu klidně zaútočí i na velké kočkovité šelmy. - Teprve v roce 1974 byl popsán nový druh pekari – pekari Wagnerův, který obývá pohoří Gran Chaco. - Krátkodobě může vyvinout rychlost 35 km/h. - Ve vodě se pekari páskovaný pohybuje se stejnou jistotou jako na souši. - V málo úrodných oblastech tvoří základ potravy kaktusy. Čtyřdílný žaludek mu umožňuje strávit rostliny, které jsou pro jiná zvířata nepoživatelné Ochrana druhu: Pekari páskovaný patří mezi nejběžnější druh pekari, na rozdíl od pekari Wagnerova, který je silně ohrožen a byl vědecky popsán až v roce 1974. Největší nebezpečí pro pekari páskovaného představuje ničení tropických lesů pro zemědělskou půdu. Užovka růžkatá (Philodryas baroni) Třída: plazi: Řád: šupinatí (Squamata), : užovkovití (Colubridae) Biotop: Galeriové lesy a lesnatá savana, v blízkosti vody. Potrava: Malí obratlovci, od hlodavců a ptáky po rybky. Rozměry: Délka 1−1,5 m, výjimečně až 2 m, hmotnost 1 kg. Rozmnožování: Samice klade 8−12 vajec, jejichž inkubace trvá 63−89 dní. Zajímavosti: Zdržuje se převážně v korunách stromů, kde dokáže překonávat kratší vzdálenosti plachtěním, při kterém zploští tělo. Je maskována poměrně proměnlivým zbarvením, tvarem těla i výrůstkem na čenichu. Na lov se vydává ve dne.
Podobné dokumenty
Fauna + flóra
Afrosoricidi – zlatokrtovití (Chrysochloridae): zlatokrt Stuhlmannův
Bércouni - bércounovití (Macroscelididae): bércoun čtyřprstý, skvrnitý a udzungwanský
Letouni - kaloňovití (Pteropodidae): kaloň...
(přílohy A, B, C, D) - NAŘÍZENÍ KOMISE (ES)
6. Symboly ‚(I)‘, ‚(II)‘ a ‚(III)‘ umístěné za jménem druhu nebo vyššího taxonu odkazují na přílohy úmluvy, do nichž jsou
dotyčné druhy zařazeny, jak je uvedeno v poznámkách 7 až 9. Pokud u jmen ne...
zpráva report
rufogriseus). Dbáme na to, aby zvířata byla
mladá a nepříbuzná, a předešli jsme tak možným komplikacím s příbuzenskou plemenitbou.
Antilopy losí (Taurotragus oryx) nyní tvoří stádo
dvou samic a jed...
cerven 36-37_ps - Birdwatcher.cz
a první poloviny května. Samice snáší v jednodenních intervalech nejčastěji 6–7 vajec, na
kterých pak sama sedí po dobu 16 dnů.
Potravu jí přináší samec. Mláďata se rodí
postupně a nejvíc jich v dů...
PROFESIONÁLNÍ ODIZOLOVÁNÍ S PRECIZNÍM NÁŘADÍM FIRMY
všechny díly z plastické hmoty (kromě
vnitřního nože), čís. výr. 10271
TITAN-NITRIDOVÝ
POVLAK
(TIN)
Zdravé potraviny v naší kuchyni aneb seznamujeme se s novým
alternativa k rýži či kuskusu, vyniká svou jednoduchou přípravou Mouka
z této plodiny, podobné obilovinám, se skvěle hodí k přípravám těsta při
bezlepkové dietě. Je velmi dobře stravitelná a výživo...