a. d. VI Kal. Oct. (K sedmdes·tin·m V·clava Marka)

a. d. VI Kal. Oct. (K sedmdes·tin·m V·clava Marka)

/ MISCELLANEA
116 IZPR¡VY
VAN PRCHLÕK
: a. d. VI Kal. Oct. (K sedmdes·tin·m V·clava Marka)
a. d. VI Kal. Oct.
(K sedmdes·tin·m
V·clava Marka)
AËkoli z antick˝ch dÏjin zn·me jen omezenÈ mnoûstvÌ p¯esn˝ch dat, je
26. z·¯Ì dnem, k nÏmuû jsme schopni p¯i¯adit hned nÏkolik ud·lostÌ. V roce
46 p¯. n. l. byl pr·vÏ v tento den zasvÏcen na IuliovÏ foru chr·m Venus Genetrix, kter˝ Caesar tÈto bohyni slÌbil p¯ed bitvou u Fars·lu. ée byl v tent˝û
den popraven Vercingetorix, je mÈnÏ jistÈ. 26. z·¯Ì 70 n. l. zlomili ÿÌmanÈ
poslednÌ odpor obr·nc˘ JeruzalÈma a vstoupili do tzv. hornÌho mÏsta. V roce
578 byl dosavadnÌ Caesar a spoluvl·dce cÌsa¯e Iustina II., kterÈmu tehdy zb˝valo uû jen nÏkolik dnÌ ûivota, Tiberius II. pr·vÏ v tento den pov˝öen na Augusta. K antice m· vazbu i jedno smutnÈ datum novovÏk˝ch dÏjin, 26. z·¯Ì
1687 zas·hla zbloudil· st¯ela z ben·tskÈho moûd̯e ParthenÛn napÏchovan˝
Turky st¯eln˝m prachem a teprve jej uvedla do stavu, v nÏmû jej m˘ûeme vidÏt dnes. Potud drobn˝ badatelsk˝ p¯ÌspÏvek k poctÏ oslavencovÏ. Aû modernÌ doba v˝znam tohoto dne pro antickÈ dÏjiny plnÏ rehabilitovala, je totiû
dnem narozenÌ hned dvou z nejv˝znamnÏjöÌch Ëesk˝ch badatel˘ v dÏjin·ch
antickÈho starovÏku, Josefa Dobi·öe a V·clava Marka.
AË by se mohlo zd·t, ûe p¯ipomÌnat Ëten·¯˘m tohoto periodika z·sluhy
docenta Marka o Ëeskou klasickou filologii i jeho vÏdeckÈ ˙spÏchy na mezin·rodnÌm poli je noöenÌm sov do AthÈn, bylo by jistÏ stejnÏ opr·vnÏnÈ ¯Ìci,
ûe p¯ÌleûitostÌ k jejich ocenÏnÌ nenÌ nikdy dost. Proto si dovolÌm zde alespoÚ
ty hlavnÌ p¯ipomenout. Asi nejvÏtöÌm, byù moûn· i nejnevdÏËnÏjöÌm poËinem docenta Marka je teubnersk· edice Ciceronov˝ch ¯eËÌ De lege agraria
a Pro Rabirio z roku 1983. Velmi z·sluûnÈ jsou i jeho edice ¯eck˝ch a latinsk˝ch n·pis˘ a republik·nsk˝ch mincÌ ze sbÌrek Univerzity Karlovy z let
1977 a 1985 a p¯ÌspÏvek do olb¯ÌmÌho mezin·rodnÌho projektu Handbuch
Deutscher historischer Buchbest‰nde in Europa, do svazku publikovanÈho
v roce 1999. Z mnoha odborn˝ch statÌ, publikovan˝ch p¯edevöÌm nÏmecky,
p¯ipomeÚme ÑVegetius: ein christlicher Heide?ì ze sbornÌku Es hat sich viel
ereignet, Gutes wie Bˆses. Lateinische Geschichtsschreibung der Sp‰tund Nachantike vydanÈho v r·mci ¯ady Beitr‰ge zur Altertumskunde v roce
2001.
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 116-118
09marek.PM6
116
26.8.2012, 14:09
IVAN PRCHLÕK: a. d. VI Kal. Oct. (K sedmdes·tin·m V·clava Marka) 117
Velmi pestr· je Ëinnost docenta Marka na dom·cÌ scÈnÏ. ZaËneme-li publikacemi, kterÈ souvisejÌ s jeho pedagogickou ËinnostÌ, zahrnuje jak vysokoökolsk· skripta, tak uËebnice pro niûöÌ stupnÏ ökol. Kaûd˝ student klasickÈ
filologie Ëerp· prvnÌ poznatky o studiu svÈho oboru z ⁄vodu do studia latiny, napsanÈho ve spolupr·ci s Radislavem Hoökem v sedmdes·t˝ch letech,
ale podle mÏ nepr·vem nedocenÏna z˘st·vajÌ i tÈû p˘vodnÏ skripta Archaick˝ ÿÌm: v˝bÏr z odbornÈ literatury k poË·tk˘m ¯ÌmskÈho pr·va z roku 1985.
Naopak û·k˘m z·kladnÌch ökol a vÌcelet˝ch gymn·ziÌ je urËena dvousvazkov· uËebnice dÏjepisu Historie, PravÏk a starovÏk, vydan· nakladatelstvÌm
Scientia v roce 1995, napsan· skuteËn˝m v˝kvÏtem naöich odbornÌk˘ na
vöechny oblasti zmÌnÏn˝ch obdobÌ, za vedenÌ pr·vÏ docenta Marka. A nejspÌöe p¯edevöÌm na st¯ednÌch ökol·ch se uplatÚuje uËebnice latiny Disco Latine
(1995-1996), napsan· ve spolupr·ci pro zmÏnu s v˝kvÏtem naöÌ latinistiky,
tedy Bohumilou Mouchovou a Evou Kuù·kovou, a doprov·zen· zn·m˝m televiznÌm kurzem.
Pokud jde o literaturu popul·rnÏ nauËnou, nelze neuvÈst p¯edevöÌm ÿÌm
Marka Aurelia (1991), napsan˝ spoleËnÏ s Radislavem Hoökem, ale j· s·m
velmi oceÚuji i inteligentnÌ doslov k sice zajÌmavÈ, ale p¯ece jen etruskofiliÌ
svÈho autora ponÏkud p¯Ìliö zatÌûenÈ knize EtruskovÈ nÏmeckÈho autora
Wernera Kellera (19752), kter˝ jeho jednostrannÈ pod·nÌ pot¯ebn˝m zp˘sobem koriguje. A jeötÏ öiröÌ okruh Ëten·¯˘, neû jen z·jemce o antickÈ dÏjiny,
oslovuje Moudrost vÏk˘. Lexikon latinsk˝ch v˝rok˘, p¯ÌslovÌ a rËenÌ (spoluautorkami jsou Eva Kuù·kov· a Jana Zachov·), kter˝ se od konce osmdes·t˝ch let doËkal uû Ëty¯ vyd·nÌ.
Docent Marek p¯ispÏl jako autor hesel i do nÏkolika publikacÌ slovnÌkovÈho Ëi encyklopedickÈho charakteru, poËÌnaje SlovnÌkem antickÈ kultury
(1974) a SlovnÌkem latinsk˝ch spisovatel˘ (1984, 20042) a konËe EncyklopediÌ dÏjin starovÏku (2008, spoluautory jsou Pavel Oliva a Petr Charv·t) a vöeobecnou encyklopediÌ Diderot, kter· vych·zela na p¯elomu milÈniÌ.
Zn·ma je i p¯ekladatelsk· Ëinnost docenta Marka, a to jak autor˘ antick˝ch, tak i modernÌ popul·rnÏ nauËnÈ literatury. PeËlivÌ Ëten·¯i AntickÈ
knihovny snad jeho jmÈno zaznamenali uû ve svazcÌch s Ëesk˝m textem dÌla
Liviova, coby autora p¯edmluv a odbornÈho recenzenta. Jeho vlastnÌ p¯eklady se objevily v kompletnÌm vyd·nÌ ËeskÈho Caesara i jeho n·sledovnÌk˘
(O v·lce africkÈ, O v·lce hispanskÈ) a v souboru AntickÈ v·leËnÈ umÏnÌ (vöe
kromÏ Onasandra). V obnovenÈ AntickÈ knihovnÏ pak ned·vno vyöel prvnÌ
svazek v˝boru z Ciceronov˝ch dopis˘, a tak se jistÏ lze tÏöit i na druh˝.
Z p¯eklad˘ modernÌ popul·rnÏ nauËnÈ literatury uveÔme nap¯. Wilkinsonovy Pompeje ñ poslednÌ den Ëi Campbellovy pr·ce o antickÈm vojenstvÌ.
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 116-118
09marek.PM6
117
26.8.2012, 14:09
118 IVAN PRCHLÕK: a. d. VI Kal. Oct. (K sedmdes·tin·m V·clava Marka)
NemÈnÏ v˝znamnÏ p¯ispÏl docent Marek ËeskÈ klasickÈ filologii jako
vysokoökolsk˝ pedagog. Sv˝m profesnÌm ûivotem je spjat p¯edevöÌm s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy, s ˙stavem, kter˝ se v jejÌm r·mci
vÏnoval antickÈmu starovÏku, byù p¯ÌleûitostnÏ mÏnil sv˘j n·zev. Docent
Marek zde byl jmenov·n asistentem uû v roce 1963, tedy ihned po vzornÈm
pÏtiletÈm studiu latiny a Ëeötiny, a setrval tu dodnes. PostupnÏ se v r˘zn˝ch
obdobÌch musel zhostit v˝uky snad skoro vöech disciplÌn, kterÈ majÌ k dÏjin·m starovÏku urËitou vazbu. Z vlastnÌ zkuöenosti mohu prohl·sit, ûe to
uËinil s bravurou, kter· pro m·lokoho nez˘stane neû nedostiûn˝m vzorem.
A ohlasy jeho û·k˘ vöech generacÌ, kte¯Ì se kdy o jeho v˝uce p¯ede mnou
zmÌnili, jsou tÈhoû vyznÏnÌ. Jeden z mnoha dar˘ docenta Marka, kter˝ mu
leckter˝ pedagog m˘ûe jen z·vidÏt, je velmi poutav˝ p¯ednes. OznaËit modernÌho historika za ÑvypravÏËe dÏjinì moûn· samo o sobÏ neznÌ v˝hradnÏ
pochvalnÏ, ale up¯esnÌm-li, ûe ˙sty docenta Marka dÏjiny spÌöe tÈmϯ vypr·vÏjÌ samy sebe, nebude jednak douf·m o pochvalnÈm smyslu pochyb a z·roveÚ kaûd˝, kdo kdy byù i jen jednu p¯edn·öku docenta Marka zaûil, bude
p¯esnÏ vÏdÏt, co m·m na mysli.
KromÏ p¯ÌmÈ v˝uky je t¯eba zmÌnit jeötÏ vedenÌ diplomov˝ch a disertaËnÌch pracÌ, coû je Ëinnost, p¯i kterÈ se uplatnÌ dalöÌ vz·cnÈ vlastnosti docenta
Marka. ZejmÈna m·m na mysli nesmÌrn˝ cit pro pochopenÌ situace, v nÌû se
dotyËn˝ pisatel nach·zÌ, a ochota vyjÌt mu vst¯Ìc a z·roveÚ odvaha se na nÏj
spolehnout. Ta m˘ûe b˝t velkorys·, ale nikoli bezb¯eh·, m·-li pisatel svou
pr·ci zd·rnÏ dokonËit. Fakt, ûe pracÌ veden˝ch docentem Markem z˘stane
nedokonËen jen miziv˝ zlomek, vykresluje myslÌm jeho p¯Ìstup nejlÈpe.
Vöe dosud ¯eËenÈ bylo za odbornou ve¯ejnost i öiröÌ okruh z·jemc˘ o antiku, Ëten·¯e knih, kterÈ o nÌ pojedn·vajÌ, za studenty, a tak na z·vÏr snad
mohu dodat p·r slov za kolegy docenta Marka z ⁄ÿLS FF UK. Vöichni si
nesmÌrnÏ v·ûÌme toho, ûe jsme ho mohli poznat nejen jako badatele, autora,
p¯ekladatele Ëi uËitele, ale p¯edevöÌm jako velmi vz·cnÈho ËlovÏka. Za jakousi tÈmϯ povinnou souË·st tohoto û·nru m˘ûe b˝t br·na zmÌnka oslavencovy vynikajÌcÌ kondice a toho, ûe jeho vÏk by mu nikdo od pohledu neh·dal,
samoz¯ejmÏ doplnÏn· p¯·nÌm pevnÈho zdravÌ i do budoucna. V p¯ÌpadÏ pana
docenta Marka je moûnÈ se takovÈ zmÌnky dopustit zcela bez obav, ûe by
snad byla povaûov·na za nemÌstnÈ pochlebov·nÌ, a souËasnÏ s p¯·nÌm pevnÈho zdravÌ tak je moûnÈ se i tÏöit z toho, ûe s n·mi jako n·ö kolega z˘stane jeötÏ dlouhou dobu.
Ivan PrchlÌk (Praha)
AVRIGA ñ ZJKF 54, 2012, s. 116-118
09marek.PM6
118
26.8.2012, 14:09