Energie války ze mě prýští, kdopak bude oběť příští? Jsem váš věrný

Energie války ze mě prýští, kdopak bude oběť příští? Jsem váš věrný

Energie války ze mě prýští,
kdopak bude oběť příští?
Jsem váš věrný rudý druh,
ufon mi tu nechal pruh.
Fňukám a fňukám, že už mě nechcete,
já žlutý pes s dušičkou štěněte.
V podsvětí bude dnes veliká sláva,
vás už tam nepozvu, jste jiná káva.
šifra č.2, heslo SLEPICE
Celý čas mě lidé trápí,
až mojí tvář slzy skrápí.
Hlavu vzhůru, matičko,
pousměj se maličko!
Osy, šroubky, strojků dílce
a je celá stavebnice.
Mrňousek jsem mezi všemi
ale v teple daří se mi.
Rádio hlásilo, že z nebes pocházím,
po poušti s houbami se někdy procházím.
Čeká nejistě zářivý osud,
teď ale rychle zmizněme odsud.
Shlížím na vás pyšně shora
z božího to mého dvora.
I mezi hroudami jsem já král,
ve větru mi límec vlál.
Kdo jsem já, co bez ustání
řídí vaše kolotání?
Ač tu stojím nocí, dnem,
přitažlivým stále jsem.
Tiše a pomalu obíhám po dráze,
je to již od věků v té mojí povaze.
Čas je mé výsostné království,
nad ním se moje tvář stále skví.
Oproti ostatním já z moře pocházím,
kliďánko po vodě leckdy se procházím.
Na moři hlídám pro všechny pořádek,
lumpům pak trojzubcem zamířím na zadek.
Nosím lásku ve svém nitru
ve dne, v noci ba i k jitru.
Od Věstonic vítr vál,
krásný sen se mi pak zdál.