kráse - Jozef Miko

V-8 (31)
nEPI TOY NOHTOY
KAAAOYI
o DUCHOVNÍ
KRÁSE
I
1. 'E1T&L81Í<Pa~&VTOV8V {}8~ ToU V011TOU xóu~ou
'Y&'Y&V11~8VOVxa.. TO TOU
aA11{}LVoU voU xaTavo1ÍuavTa
xáAAor;
TomOV &uvTjU&u{}aL xa.. TOV ToVrOll1TaT8Qa xa.. TOV 81T8X&LVavoU &Lr;6VVOLaV
j3aAéu{}aL,
s
1T&LQa{}6'>~&vL8&LVxa.. &L-
I
1T&LV
Íl~LV aVroLr;, wr; otóv T&Ta TOLafua
&L1T&LV,
1T6'>r;nv TLr; TO xáAAor; ToU
voU xa.. ToU XÓU~OlI 8X&í.VOlI{}&áUaLTO.
K&L~8V(J)VTOí.VUVaAA1ÍA(J)V 8'YyíJ<;,fUT(J)
88, &Lj3oúA&L,<800> Aí.{}(J)V8V O'Yxq>,ToU
~tv aQ~~í.aTOlI
TOU 8t
xa.. T8XVT}r;
a~oí.QOlI,
T1811 T8XV"(} X&xQaT11~8VO"
I
10 n'YaA~
&Lr;
{}&oU11 xaí. TLVOr; av{}QCÍ>1TOlI,
{}&oU ~tv
XáQLTor;
T1 TLVOr; MOÚ<J'"r1r;, av-
{}QCÍ>1T0lI8t ~1Í TLVor;, aAA' oV 8X 1TáVT(J)V
xaA6'>v
1T&1Toí.11x&v Íl T8XV11, <PaV&í.11 ~tv
civ Ó U1TO Tijr; T8XVT}r; 'Y&'Y&V11~8VOr; &Lr;
&wour; xáAAor; xaMr; oú 1TaQa TO &rVaL
Aí.{}or; - TÍv 'YaQ civ xa.. Ó &T&Qor;ó~oí.ror;
xaMr;
- aAAa 1TaQa TOU &t8o"r;, o
1. Ponevadž tvrdíme, že ten, kdo dosáhl zrení duchovního kosmu a nahlíží
krásu pravého ducha, bude také mocen
duchovne uchopit jeho otce, I) který je
mimo ducha, pokusme se uvidet Ia v dané s
míre sobe samým vyložit, jak lze nahlédnout krásu ducha a onoho kosmu. Vezmeme tedy nejaké sobe navzájem blízké veci,
chceš-li, dva kusy kamene, jeden hrubý a
umelecky neopracovaný, druhý umením
ztvárnený v sochu boha nebo I cloveka, 10
napríklad bohyne Charitky nebo nekteré
Múzy ci urcitého cloveka, nikoliv však libovolnéh6, nýbrž takového, kterého umení vytvorilo na základe všech krásných lidí
a tak se kámen, který byl umením doveden ke kráse vidu, jeví jako krásný, nikoliv ovšem proto, že je kamenem, to by
totiž byl stejne krásný i ten druhý, nýbrž
díky vidu, který do neho uvedlo I umení. IS
Látka ovšem ten vid nemela, úd-h-yl však
-
~I'
70
AI4?;,
,j,
71
~~
t~
~
rLt.-J\.-
J--JL14.
I
15 EVijXEV 1Í 'I'ÉXV1'J. Tou'I'o f.L8V 'I'OLVUV
'1'0 Er80~ OUX etXEV 1Í UA1'J, aAA' TÍv EV
'I'<l>Evvo1ÍO"av'I'L xai. 1TQi.vEA-i}ELVEi.~ 'I'OV
AL-i}OV'TÍv 8' EV 'I'<l>
81'Jf.LLO'uQ'Y<l>
otJ xa-i}óO"ov óq>-i}aAf.Loi.
aAA'
11 XELQE~ TÍO"av
,
am<l>
O'I'L f.LE'I'ELXE'I'ij~ 'I'ÉXV1'J~. T"Hv &Qa EV
'1'] 'I'ÉxvlI '1'0 XáAAO~
'l'oií'I'o &f.LELVOV1TOA-
A<l>' otJ 'YaQ EXELVO TÍA-i}Ev ei.~ 'I'OV AL-i}OV
20
'1'0
IEV '1'] 'I'ÉXVlI,
aAA'
Exdvo
f.L8V f.LÉVEL,
&AAO 88 a1T' EXELV1'J~ EAa'l''I'OV
xai.
otJ88
EXELVOU'
'I'oií'I'o Ef.LELVE xa-i}aQov
EV a-u-
'I'<l>,otJ88 OLOV E(3otJAE'I'O, aAA' OO"OV Er~EV
ó AL-i}O~ '1'] 'I'ÉxvlI.
xai.
EL 8' 1Í 'I'ÉXV1'J o EO"'I'L
EXEL 'I'OLoií'I'O 1TOLEL- xaAOV
xa'l'a
AÓ'Y0V oú 1TOLEL -
25 aA1'J-i}EO"'I'ÉQ(J)~xaA1Í
ExouO"a
XáAALOV
88 1TOLEL
f.LEL'ÓV(J)~ xai.
IEO"'I'L '1'0 XáAAO~
'1'0 'I'ÉXV1'J~ f.LEL'OV f.LÉV'I'OL xai.
11 OO"OV EO"'I'i.V EV 'I'<l> E~(J). Kal.
'YaQ oO"qJ Lov EL~ 'I'1Ív UA1'JV EX'l'É'I'a'l'aL,
'I'Ó-
O"qJ aO"-i}EvÉO"'I'EQOV 'l'OU EV évi. f.LÉVOV'I'O~.
'Aq>LO"'I'a'l'aL
'YaQ
éau'l'ou
1Téiv 8LLO"'I'á-
f.LEVOV, ei. LO"xU~, EV LO"xUL, ei. -i}EQf.LÓ'I'1'J~,
EV -i}EQf.LÓ'I'1'J'I'L, ei. OA(J)~
30 8uváf.LEL, ei. XáAAO~,
1TQW'I'OV1TOwUv 1Téiv xa-i}'
72
8UVaf.LL~,
IEV XáAAEL.
amo
Kal.
EV
'1'0
XQEL'I''I'OV
v duchovne nahlížejícím, a to již predtím, \
než vešel do kamene; byl v jX.utci, nikoliv však proto, že tvurce má oci a ruce,
nýbrž PJ2!0' ~e má ÍI~.!stna nmeni.: Byla
tedy tato krása v umení daleko vyšší; --='
krás~Jj(!.erá je v umení, v umení setrvává a /2
do kamene nevchází, nýbrž do kamene I
prichází jiná, která je nižší než ona; a ani
ta ngustáYÁ.'l kameni v cistém ~vu, jak
o to usiluje umení, nýbrž jen v té míre, !
jak se kámen umení podvolí. Jestliže však
úmení ciní své dílo takovým, jaké je
<samo>, a <dává mu to> co má, ciní ho
krásným v souladu s pusobící formou
toho, co vytvárí: je <tudíŽ> krásnejší a
ve vlastnejším smyslu krásné, Iprotože má 25
vetší a krásnejší krásu než to, co je ve vecech vde <umení>. Vždyt i v té míre, jak
~~c~Mzí.1io
látky ~_rozp1."ostíráse v ní,
v té je slabší než to, co setrvává-Y.je.dnostU) Nebot všechno~ co se rozestupuje a
vychází ze sebe, je-li telesnou silou, stává se méne silné, je-li teplem, je méne teplé, je-li vubec mohoucností, je méne mohoucí, je-li krásou, Ije krásou méne.3) A 30
to první, které vytvárí všechno, musí samo
73
&tvaL 8&L 'Toii 11'0LOUI-L8VOU'0\1 'YaQ Tt
al-Looota
I-LOOOLXÓV,aAA' TtI-LOOO'LXT),
xat -nlV 8V al.u-&rj'T~ Tt11'Qo 'TMOU. EI. 88
'TLC;'Tac; 'Ttxvac;
a'TLJ.Lát&L,
-nlV
q1ÚO'Lv 11'0LOixTL,
xat
'Tac;
cYrL I-LLIJ.OÚ/-L&VaL
11'QW'TOV 1-L8V q>a'Ttov
q1ÚO'&LC; I-LL/-L&i:a~aL
I
3S 'Ta 8&L &wtvaL,
ciAAa.
"E11'&1.-
OOC;OU)( a11' AWC; 'TO óQw-
I-L&VOV I-LLl-Loiiv'TaL, aAA'
ava'TQ8xoooLV
811't 'To\Jc; Aó'Youc;, 8E OOVTt q1ÚO'LC;.Et'Ta
cYrL11'0AAa 11'aQ' aurwv
11'0LOiía'L xat
xat
11'1200'-
'TL~8aO'L 88, cYr~'TL 8AA&t11'&L, OOC;exouaaL
'TO 'X.<ÍAAOC;' 811'&t xat
11'Qoc; oo88V
ó <I>&L8tac; 'TOV dta
al.u~TI'Tov
40 Aaj300v otoc; civ
I
11'0LT)O'ac;, aAAa
'YtVOL'TO,
8L' ÓI-LI-Lá.'T(J)V8~tAOL
&1. TtI-LLV Ó Z&'Uc;
q>avi'jvaL.
o sobe být silnejší než vytvorené; múzického cloveka totiž vytvárí nikoliv neco
amúzického, ale umení múzické; a múzické umení v smyslovém kosmu je vytvoreno múzickým umením, které predchází tomuto kosmu~04)
ume-
~
ce:ío-Eje
~310j>rírodu,
m:..Qto,.-že
ve svém
pusobení
I.!~po
tomu
nejprve
musí-
me ríci, že i výtvory prírody napodobují
neco jiného. A pak musí I pocho~t, že 3S
umení nenapodobuje jednoduŠe JQL po
vidí,
formám,
-- -nýbrž
- spechá k pusobícím
:..--
Znichž prirozenosttechtojsoucen pochází. A dále <musí pochopit>, že umení
dává hodneza sebe; a protožemajíkrásu,
nedostává-lise neconecemu,pripojujeto;
tak ani ~idias nevytvorilDia podle vzoru smyslumprístupného, nýbrž pojal ho
tak, jaký by byl, I kdyby se chtel zjevit 40
našim ocím. S)
2. 'AAA' TtI-LLV
vaL'
a<p&tO'~(J)O'av al. 'Ttx-
OOV88 A8'YOV'TaL 'Ta EQ'Ya I-LL/-L&i:a~aL,
'Ta q1ÚO'&LXá.AA TI 'YL1Iól-L&va xat
va,
~&(J)QWI-L&V, AO'YLXá. 'T&
'Ya 11'á.V'Taxat
t~
A&'YÓ/-L&-
xat ciAO-
I-Lá.ALO''Ta
oO'a xa'T<Í>Q-
74
2. Nechme však umení! Pohledme
spíše na to, cehož výtvoryprý umenínapodobuje,na to, co je krásné prirozene a
co je tak též nazýváno, na rozumné živé
tvory i na ty bez rozumu, a zvlášte na
75
-I}WT(Uatrroov ToU 'iTAá.<TaVTo<;atrrá
xaL
81]/J.LOUQI'Y'Í]<TaTo<;
Tij<;
UA1]<; xaL
TO<;. Tí.
E'iTLxQaT'Í]<TaVTo<;
Et80<;
O E~OÚAETO
OÚV TO xá.AAO<;
'iTaQa<TXÓV-
E<TTLV EV To1rrm<;;
oú 'YáQ 81'] TO aL/J.a xaL Tá XaTa/J.'Í]VLa'
áAAá xaL XQóa &n 1] To1rrWVxaL <Txfí/J.a
11 oú8Ev 11 n &<TX1]/J.OV11 OLOVTO 'iTEQL-
éxov á'iTAoiív n [oLa UA1]]. IIó-I}Ev 81']
I
10 E~ÉAa/J."'E TO Tij<; 'EAÉV1]<; Tfi<; 'iTEQL/J.aX'Í]TOU xá.AAO<;, 11 O<TaL -yuvaLxoov
'A<pQo-
8í.T1]<; O/J.maL
TO Tfí<;
xá.AAEL;
'A<pQ08í.T1j<; atrrfí<;
E'iTEI. xaL
'iTó-l}EV, 11 EL n<; OAw<;
xaAO<; &v-I}QW'iTo<; l1-1}EO<;TOOV<Xv EI.<;O"'LV
EA-I}óVTWV 11 xaL
E'iT' atrroL<;
/J.1'] I.ÓVTWV, EXÓVTWV 8e
óQa-l}ev
<Xv xá.AAO<;;
liQ' OÚ%
15 Et80<; /J.ev 'iTaVTaXoU ToUTo, íixov 8e
I
E'iTL
všechny ty z nich, kterí jsou vytvoreni rádne, protože jejich tvurce a mistr I zvládl 5
látku a vnesl do ní ten vid, který chtel. Co
je to krása na techto vecech? Jiste ne krev
ani menstruacní tekutina, ale ani jejich
barva, která je jiná pro každou z nich, ani
jejich tvar, který není tvarem, nebo je necím beztvarým anebo tím, co objímá neco
jednoduchého.6) Odkud vyzárila krása
Heleny, Io kterou se bojovalo, nebo krá- 10
sa žen, o kterých se ríká, že jsou podobné
Afrodíte? A odkud je krása samotné Afrodíty nebo toho, kdo je krásný, at už krása cloveka nebo boha, kterí, at se viditelne zjevují ci nezjevují, nicméne mají krásu, kterou lze zrít? Není to snad všude vid,
Ido vzniklého
TO 'YEVÓ/J.EVOV EX ToU 'iTm'Í]<TaVTo<;, W<T'iTEQ
kte~
EV TaL<; TÉxvaL<;
ce, tak jako v prípade umení, jak jsme
výÍožili,7)prichází z umení do umeleckých
del? Ajak? Jsou-li výtvory a pusobící forma, která je v látce, krásné, pak by pusobící forma, první a netelesná, která není
v látce, ale v tvurci, krásná být nemela?
I.ÉvaL
'iTaQá
/J.ev Tá
EAÉ'YETO E'iTLTá TEXV1]Tá
TOOV TEXVOOV; Tí. ot;v;
'iTm'Í]/J.aTa
xaL
M'Yo<;,
ó 8e /J.1'] EV UAlI,
LoUvn
AÓ'YO<; oú xá.AAO<;;
&UAO<; [án'
án'
EV T<!> 'iTO-
Ó 'iTQOOTO<;xaL
EI.<;EV] OÚTO~; án'
I
xa>..á
ó E'iTL Tfí<; UA1]<;
EI. /J.ev Ó
20 O'Yxo<; ijv xaM<;,
xa-l}Ó<TOVO'Yxo<; ijv,
EXQfív TOV M'Yov, on /J.1']ijv o'Yxo<;, TOV
76
výtvoru prichází z tvur-
A však kdyby byla krásná masa,
I pokud
je jen masou, pak by pusobící forma, ackoliv tvorí, protože masou není, krásná
77
15
20
'TI'01:1ÍO'aVTafJ.1)xaMv
'T8 sv O'fJ.LXQ<l>Mv
8tvaL' 8t 88, sáv
'T8 sv fJ.8-yáA~
8t800; ft, ÓfJ.OLWo;XLV8L xat
""'x1)v
'TO aU'To
8W'TL~T)O'L 'T1)v
'T1)v 'ToU óQWV'TOo; 'TijxU'ToU 8vvá-
fJ.8L, 'TO XáAAOo;
ou 'T<l>'ToU e5-yxou
fJ.8-yé~8L
I
25 a'Tl'080'Téov. T8XfJ.'1ÍQLOV8t xat 'TÓ88, on
E~W fJ.8V fwo; SO''TLV, oiÍ1rw d80fJ.8V, o'Tav
88 dO'w
-yéVT)'TaL, 8Lé~T)X8V.
E[0'8LO'L 88
8L' ofJ.fJ.á'TWV 8t800; ov fJ.óvov'
'Ti 'TI'Wo;8L<i
O'fJ.LXQoU; 011V8<péAX8'TaL 8t xat
sv c5-yx~,
fJ.8VOV fJ.é-ya.
"E'TI'8L'Ta 'Ti aLO'XQov
'TI'OLoiív 'Ti a8Lá<poQov
aAA'
'TO fJ.é-Y8-
~oo; ou fJ.é-ya
8[88L -Y8VÓ-
'Ti xaAov
88L 'TO
dvaL.
I
30 ALO'XQov fJ.8V OÚVov oux civ 'TOsvaVTLoV
'TI'OLTt0'8L8V,a8Lá<poQov 88 'Tt fJ.<iAAOV
xaMv
'TiatUXQóv; aAAa -yáQ SO"TLxat 1)
q"xTLo; 1) 'Ta MW xaAa 8T)fJ.LOUQ-YoOOa
'TI'OAU 'TI'QÓ'T8QOV
XaATt,
'T}fJ.8Lo; 8t
'TWV
EV-
80v .OO88v óQ<iv 8t~LO'fJ.évOL 008' 8L8ó'T80;
'TOE~W 8L<Í)x0fJ.8Va-yvooUVT80;, on 'TOEV35
80v
XLV8L'
WO''TI'8Q civ
8[ 'no;
'TO 8[8wAOV
I
aU'ToU j3Aé'Tl'wv a-yvowv O~8V i}X8L SX8LVO 8L<Í>XOL.
~T)AOL 88, on 'TO8LWXÓfJ.8VOV
aAAo xat oux sv fJ.8-yé~8L 'TOXáAAOo;, xat
78
nebyla; jestliže však jeden a týž vid, at je
ve velké ci malé veci, pohybuje a urcuje
svou mohoucností duši nazírajícího stejným zpusobem, nelze krásu pripisovat
velikosti masy. Dokladem toho je i.!Q, I 25
že to, c~ mimo nás,!levid~1!1e,jakmile
to však vstoupí do nás, urcí nás to. Ocima
vstupuje- pouze jako vid - jak by jinak
mohlo vstoupit tak malým vchodem? Tak
je pojata i velikost, ale ne co do masy,
nýbrž co do vidu. A dále: tvorící musí být
bud' ošklivé, nebo krásné, anebo ani ošklivé, ani krásné. Bude-li ošklivé, Izajisté 30
nemuže vytvorit opak, a nebude-li ani
krásné, ani ošklivé, proc by tvorilo spíše
neco krásného než ošklivého? Ale vždyt
také prírÓda, která vytvárí tak krásné veci,
je sama daleko dríve krásná 1-myovšem,
kterí nejsme zvyklí hledet na to, c.o je
uvnitr, nikterak to neznáme, specháme za
tím, co je vn~a nevíme, ž«4~rojem pohybu je to, co je uvni!!t tak jako kdyby
ten, kdo vidí svuj ob1Jlz <v zrcadle>, I 35
spechal za ním, protože neví, odkud pochází. 8)To, za cím specháme, je necím jiným, a krása nespocívá ve velikosti, jak
79
'TO EV 'TOLC; E'TTL'T'Y]8EÚI.UX(J'L XCYI. OAWC; 'TO EV
'TCYLC;IJroXCYLC;. oó 81) XCYI. eX.A'Y]{}-EÍ.~IJ.<XAAOV
XáAAOC;,
40
O'TCYV 'TCJl <P[!óv'Y]ow
eX.'YCYO'{}-iíC; OÚX Etc;
'TO
I
Eví.81lc;
'IT[!óO'W'lTOV
XCYI.
&<po-
[!WV - EL'Y]'Yd[! civ 'TMO CY[O'X0C;
- eX.nd
'IT<XO'CYVIJ.O[!<P1)v eX.<pdc; 8 LOOXllc; 'TO ELO'W
XáAAOC; CY1rrou.Et
8E IJ.1Í'lTW O'E XLVEL,WC;
XCYAOVEt'ITELV 'TOV 'TOLMOV
Etc; 'TO ELO'W I3At\jmc;
"o.O''TE
IJ.á'T'Y]v. civ
EXELVO'
45
,oú8E
O'CY\J1'OV
1)0'{}-1Í0'1l WC;XCYAci>.
oihwc;
CYtO'X[!c'i> 'Yd[!
exwv
~'Y]'TOLC;
XCYI. OÚ XCY{}-CY-
[!ci>~'Y]'T1ÍO'ELC;.!8LO oú8E 'IT[!OC;'lTáv'TCYc; ot
'lTE[!1. 'TWV 'TOL01rrWV AÓ'Y0L' Et M XCYI.O'Ú
&t8EC; O'CY\J1'OVXCYAOV,eX.VCYIJ.
V1ÍO'{}-'Y]'TL
.
3. "EO''TLV oúv XCYI.EV 'Tií <pOOEL Aó'Yoc;
XáAAouc;
eX.[!xt'TU'ITOC;
'TOU
EV
O'OOIJ.CY'TL ,'ToU
8' EV 'Tií <pOOELó EV 'Tií IJroxií XCYAAí.wV,
'lTCY[!'
oú
xCYI. Ó EV 'T"fí<púcrEL
'YE IJ.1)v Ó EV 0''lTou8CYí.~
5
'IT[!o'i.wv
\jrox1)v
xánEL"
.'EvCY[!'YtO''TCY-1'ÓC;
\jroxií
xCYI. 1í8'Y]
xOO'IJ.1ÍO'CYc; 'Yd[! 'T1)v
I
xCYI. <pwc; 'lTCY[!CYO'XC;>v
eX.'lTO <pW'TOC;
IJ.Eí.~ovoc;
'IT[!OO'TWC;XáAAOUC; DV'TOC; O'UA-
80
to ozrejmuje i výrok o kráse ve vedách a
v cinnostech a vubec v duších;9) a opravdu, ve srovnání s velikostí je to krása ve
vyšším smyslu, když u nekoho spatríš rozv_á~nosta obdivuješ ji, Ikdyž nepozoruješ 4
jeho oblicej, ten muže být ošklivý, když
odhléaneš od vnejšího vzhledu a sleduješ
jen jeho vnitrní krásu. Pokud te toto neprimeje, abys nekoho takového považoval za krásného, nemužeš se ani ty sám
po nahlédnutí do svého nitra tešit ze sebe
jako z krásného. V takovém stavu bys
marne hledal krásu, hledal bys ji totiž pomocí ošklivéhoa necistého; Iproto se vý- 4
. klady o techto vecech neobracejí ke každému; pokud jsi však sám sebe spatril jako
\ krásného, vzpomen si na to.
3. Existuje tedy též v prírode pusobící
forma, která je pravzorem krásy v tele, lec
pusobící forma jsoucí v duši je ješte krásnejší ii~ž ta, kteráje v prírode - a také ta,
která je v prírode, z ní rovnež pochází. 10)
Nejjasnejije patrna pusobící fQ.rmav:duši
rádné, kde na kráse ješte pribírá; tím totiž, že duši zdobí
Ia poskytuje
81
jí svetlo ze
A0'YL'EO'{}at
amoc;
1TOLEL
OLÓC; EO''TLV Ó 1TQO amoU
EV t\roxií
Ó ouxt'TL
'YVÓIJ.EVOC; oUS' EV aAA<t>, án'
EV aú T<iJ.
~LÓ oU8t M'Yoc; EO'TLV, áAAá
1TQOOTOUM'You
?GáAAouc;
<1>V,
E'Y'YL-
1TOLll'l'1lC;ToU
EV UA'U t\roXL-
I
10 ?Gii OVTOC;'voiíc; 8E MOC;, Ó ád
voiíc; ?GaL
oú 1TOTt VOUC;, O'TL IJ.1') E1Ta?GToc; am<iJ.
TLva
Civ <>Úv EI.?Góva
1TciO'a
'YáQ
60'TaL
TLC; amou
Aá!3OL;
E?G XELQOVOC;. 'AAAá
'YctQ SEL T1')V EL?Góva
E?G voU 'YEvtO'{}aL,
WO'TE IJ.1') SL' EL?Góvoc;, áAA'
OLOV XQU<ToU
1TavToc; XQU<Tóv TLva SEL'YIJ.a Aa!3ELv, ?GaL
EI. IJ.1') ?Ga{}aQoc;
15
LQELV aÚTOV
I
dll
'TJ 6Q'Y<t>
Ó All<P{}ELC;, ?Ga{}a'TJ M'Y<t>
SEL?GVÚV-
Tac;, OOC;oU 1Tciv To'iíTÓ EO'TL XQU<TÓC;,ánct
TOUTL TO EV T<iJ o'Y?G<t>IJ.óvov'
OUTW ?GaL
EVTaOOa
á1TO voU ToU EV 1'tIJ.LV ?GE?Ga{}a-
QIJ.tvou,
EL St
!30ÚAEL, á1TO TWV {}EWV,
OLÓC; EO''TLV Ó EV amoLC;
IJ.tv
'YctQ 1TávTEC;
vouc;.
IEIJ.VoL
{}EoL ?GaL ?GaAoL
?GaL
1Ó «?GáAAOC;»aÚTwv «áIJ.'Ý\Xavov»'
20 áAAct TL EO'TL SL' o TOLOUTOL
ELO'LV;
I
'TJ vouc;, ?GaL OTL IJ.ciAAOV VOUC;EVEQ'Ywv EV aÚToLC;; WO'TE óQciO'{}aL. Ou
82
svetla ješte vetšího, které je krásou prvotne, a dále tím, že je v duši, zpusobuje, že
uvažujeme7jáké je to, co jí predcház(co
neprichází do vecí, co není v nicem jiném,
nýbrž <setrvává> v sobe. Proto již není
pusobící formou, nýbrž tvurcem první
pusobící formy krásy, která je v duši jako
v látce; li)tímto <tvurcem> je duch, Ikte- 10
rý je duchem stále, a nikoliv jen nekdy,
duch, který nebyl pripojen k sobe zvnejšku. Jakým obrazem ho tedy lze uchopit?
Každý obraz bude z neceho podradnejšího, než je on. Ne, ten obraz musíme vzít
z ducha tak, že ho neuchopíme prostrednictvím obrazu, ale tak, jako kus zlata vezmeme coby vzorek pro veškeré zlato12) -
hení-li tento vynatý kus cistý, je treba ho
ocistit, I bud' skutecne nebo v mysli, a 15
poukázat na to, že zlato, které máme pred
sebou, není veškeré zlato, nýbrž jen urci.tý kus veškerého zlata, a tak i zde je treba
vyjít od ducha v nás, poté co jsme ho ocistili, anebo, chceš-li, od bohu, od ducha,
jaký je v nich. Nebot všichni bohové jsou
d~tojní a krásní a jejich "krása je nezmerná" (Plat. Rep. 509 a 6).13)Ale co zpuso83
-yaQ 8Tj, on amwv xaAa Ta O'<Í>J.LaTa.
Kat -yaQ OL<;EO''TLO'<Í>J.LaTa,oU Toih"Ó EO'TLV amOL<; TOer vaL -&eOL<;,aAAa xaTa TOV
voiiv xat OOrOL-&eoL.KaAot 8TtTI-&eoL. OU
-yaQ 8Tt 1TOTeJ.LeV<PQOVo\XTL,1TOTe8e a<p25 QaLVOUO'LV, aAA' aet <PQOVOUO'LV
Ev
a1Ta-&eL T<pV<pxat O'TaO'LJ.L~xat xa-&a-
I
Q<P xat
LO'aO'L 1TávTa
xat
ou Ta aV-&Q<Í>1TeLa,aAAa
-YLV<Í>O'XOUO'LV
Ta Éamwv
Ta
-&eLa, xat oO'a voU<;ÓQ~. Twv 8e -&ewv oL
-
J.LeVEv oUQav<P ov-re<;
O'XOATt-yaQ a'ÓTOLe;- -&ewvTaL aeL, OLOV8e 1TóQQw-&ev,
30 Ta Ev ExeL V~
aú T<p o'ÓQav<p 'Ó'lt'eQoxií
'T'ij
I
Éamwv xe<paAií.OL8e EvExeLv~oVTe<;,
OO'OL<;1) OLX1JO'L<;
E1T'amoii
xat Ev am<p,
Ev 1TavTt oLxoiivTe<; T<pExeL oUQav<P 1TávTa -yaQ Exej; oUQavoe; xat 1) 'Y'iiouQavo<;xat -&áAaO'O'a xat ,<Pa xat <pma
xat &V-&QW1TOL,
1Tav OUQáVLOVExeLVOUTOUoUQavou - oL 8e -&eot oL Ev a'Ó35
T<p
o'Ó% a1Ta~LOiivTe<;
aV-&Q<Í>1TOU<;
I 000'
buje, I že jsou takoví? Prece duch. Jsou 20
krásní, protože duch v nich pusobí více
než v nás, takže ho lze zrít. Vždyt prece
bozi nejsou krásní proto, že jsou krásná
jejich tela. Ani u tech, kterí tela mají, nespocívá jejich božskost v tomto, nýbrž i
tito bozi jsou bohy díky svému duchu.
~rásní jsou zajisté proto, že jsou bohy.
Vždyt prece nejsou jednou rozvážní, a
podruhé zase nikoliv, Inýbrž stálerozum- 25
ní ve svém stálém, neposkvrneném a pusobení neprístupném duchul4) jsou rozvážní vždy, vedí všechno a poznávají nikoliv veci lidské, nýbrž svoje, božské,
a všechny ty, které zrí duch. Jedni z bohu
jsou na nebesích <zde> v poklidu, ovšem
~akoby z dálky zrí to, co je v onom dalším
nebi, Iprptože musí svou hlavu vztycitl5) 30
nad nebeskou klenbu. 16)Avšak ti bohové,
kterí jsou v onom druhém nebi, sídlí na
"nem a v nem a bydlí v tom nebi všude
-
nebot tam je vše nebesy, zeme je nebesy,
more, živo cichové, rostliny a lidé, všechno, co patrí k onomu nebi, je nebeské
povahy - bohové v této ríši nepohrdají
lidmi I a ani címkoliv jiným, co je tam; 35
84
85
aAAo
nebot oni patrí mezi veci tam; putují v trvalém klidu celou oblastí a veškerým místem tam.
1'L 1'<i'>vE%BL, 01'L 1'<i'>vE%BL, 1Tdaav
/L8V 8LB~LaaL
1'1)v E%BL XWQav
%aL 1'OV
1'Ó1TOV G:va1TaUÓ/LBVoL
4. Tam totiž žijí bohové "snadný život" (Hom. II. 6, 138) a pravda je jejich
matkou a kojnou, bytím i potravou. Zri
všechny 'y~cj, nikoliv ty, "kterým náleží
dení" (Plat. Phdr. 247 d 7), nýbrž ~erým náležÍ-pravé bytí, a sebe samé vidí
vjj!1~v~cech; tam je totiž v~echno pruzracné, Ižádná temnota, nic, co by kladlo s
odpor, nýbrž každý a všechno je každému zjevné až do nitra - vždyt svetlo je
zjevné svetlu. Tam totiž každý má v sobe
všechno ostatní a opet zrí všechny veci
4. - %aL 'YelQ TO «QBLa 'WBLV» E%BL,
%aL G:A1Í{}BLa 88 amoLC; %aL 'YBV81'BLQa
%aL 1'Qo<POC;%aL OUO'La, %aL 1'Qo<P1Í
- %aL
ÓQ<i'>aLTel 1Táv1'a, «oUX OLC; 'Y8VBaLC;
1TQóaBa1'LV», G:AA'OLC;OUO'La,%aL 8amouc;
s
Ev aAAoLC;' 8La<pavfj 'YelQ1Táv1'a %aL
a%01'BLVOV 0008
G:V1'LTU1TOVou88v,
1Tdc; 1TaV1'L <pavBQoc;
1Táv1'a'
dc;
TO daú>
<p<i'>c;'YelQ <pÚ>1'L. KaL
I
G:AAel
%aL
'YelQ EXBL
1Tdc; 1Táv1'a Ev amtt>, %aL aú óQ~ Ev aAACP1Táv1'a, Wa1'B1TaV1'axoU 1Táv1'a %aL
1Tdv 1Tdv %aL s%aa1'ov 1Tdv %aL a1TBLQoc;
1Í aL'YA'YJ'
s%aO"1'OV
'YelQ am<i'>v
/L8'Ya,
l
E1TBL
V'YJaLC;%a{}aQá'
toUaav
ou 'YelQ (J\I"/XBL am1JV
o %LVBLS1'BQOVaU1'fjc; U1TáQXov'
%aL1Í a1'áaLC; ou 1TaQa%LV~/L8v'YJ, 01'L/L1]
/L8/LL%1'aL 1'tt>/L1] O"1'aaL/Lcp' %aL TO %aAóv
.
86
Vkaždé
jiné, takže jsou všechny veci všu-
de, všechnQ je vším a jednotlivá vec je
vším a záre je nezmerná; každá z nich je
totiž velká, nebot tam je i malé velké; I i 10
. Slunce je tam všemi hvezdami a každá
hvezda je Sluncem a všemi ostatními
hvezdami. Každá vec tam má svoji svébytnost, nicméne je v ní patmo i všechno
~statní. I pohyb 17)je cistý, nebot pohybu-
10 %aL TO /LL%QOV/L8'Ya' %aL iíIALOC; E%BL
1TáV1'a aa1'Qa, %aL s%aa1'OV iíALOC;aú %aL
1Táv1'a. 'E~8XBL 8' Ev 8%áa1'cpaAAo, E/L<paLvBL 88 %aL 1Táv1'a. "Ea1'L 88 %aL %L-
-jícího neruší v jeho chodu svou odlišno87
I
15 'XaAóv, on J.LTJ tVT~ <J.LTJ>'XaA~. Bér3ll'XE38 E'KaO'TOC;OU'Xt1T' aAAOTeí.ac; otov
yijc;, aAA' eO'TLV8'XáaTtt> tv
taTLv aUTo.
stí od neho; a klidje'8) neotresitelný, Ipro- IS
tože není smíšen s tím, co v klidu nespo-
~
o tO'TL, 'Xat O'U11'3-E~
aur~ otov 1Te0C;TO aVootóVTLTO O{}-EVtO'TL, 'Kat OU'Xauroc; J.L8V
aAAO,TJx<Í>ea88 auroU ano.
TO U1rO'XELJ.LEVOV VoUC; 'Xat
20
otov
EL TLC;'XaTa
Kat 'Vae
aUTOC; VoUC;'
ITOV
ToUTOV TOV ooeavov
Óe<Í>J.LEVOVCpOOTOEL8iloVTa
ToUTo TO cpOOC;
TOE~aUToUcpUvaLvoi)aELETa aaTea.
'EVTaV6-a
J.L8V OÓV OU'X t'X J.Léeouc; ano
aAAOU 'VLVOLTO av,
'Xat
ELll civ J.LÓVOV E-
'XaO'TOV J.!.ÉeOC;,t'XE~ 88 t~ OAOU aEt E'XaaTaV 'Kat eX/W E'XaO'TOV 'Kat OAOV' cpaVTátETaL J.L8V 'Vae
2S
J.Léeoc;, tvoedTaL
M T~ Ó~E~
Iotov
ELnc; 'VéVOLTOTi)v
Ol/lLV TOLoUTOC;, oroc; ó Avy'XeUc; tA8'VETO
Ti)v 01/11.11OAOV,
'Xat Ta ELaoo Tfíc; 'Vilc; óedv ToU J.L~OU
ToUc; t'XE~ aLVLTTOJ.!.ÉVOU
3& t'XE~ {}éac;
ócp{}aAJ.LoUc;.
tO'TL 1TAi)eooaLC; ELc; TO 1Tawaa{}aL
J.Lévtt>. OÚTE 'Vae
30
OÚT'
{}EOO-
'XévooaLC; TÍv, Lva 'Tl'xoov
ELc; 1TAi)eooaLV 'XaL TéAOC; ae'XEa{}'fi,
TO J.L8V aAAO,
Tilc;
OÚTE 'XáJ.LaTÓC; tanv
TO 8' ano,
I
OÚTE
Lva 8Tée<t> TOOV
tv aUT<tJ!'a ToU 8TÉeOU J.LTJaeéa'XOVTa
88
ii
cívá;
a krásné
krásné,
pro- l
tože ~
~~Á7í ie <oravdu>
v tom,.co "pni
Kn"!..né.
KmIY krácí nikoliv jako po ciZÍpude, nýbrž to, v cemjest, je tím, címje sám, akdyž
takríkajíc stoupá vzhuru, jeho východisko ho sleduje, a on a jeho prostora se neliší <jinakostí>. Vždyt i podklad je duchem a on sám je duchem; je to, jako kdyby nekdo toto viditelné nebe, Ikteré má 20
vid svetla, pochopil jako svetlo, které ze
sebe plodí hvezdy. Zde však by zajisté
cást nevznikla z cásti a každá by byla jen
. cástí,
tam ale každá cást vzniká z celku a
je zároven cástí i celkem: jeví se jako cást,
/,alepronikavý pohled v ní vidí celek, Ijako 2S
kdyby nekdo mel takový zrak jako Lynkeus,19)který prý videl i veci pod zemí,
címž chce vyprávení poukázat k ocím tam.
Ty se nazíráním tam neunaví ani nazíraným nenasytí, aby prestaly zrít; není tam
totiž ani prázdnota, kterou by vidící naplnil tím, že by dosáhl svého cíle, I ani se 30
veci navzájem neliší, že by jednomu nebylo príjemné, co patrí druhému; všech-
89
a'TQ\1Tá 'T8 'Ta &')G8L.'AAA'
tO"n
'TO a1TA1Í-
QOO'TOV'T~ J.L1] 'T1]V 1TA1ÍQOOO"LV')Ga'Ta<pQoV8LV 1TOL8LV 'TOU 1T81TA1'\QOO')GÓ'Toe;'ÓQc'iw
"(aQ jJ.ciAAov
cxurov
35
óQ~, ')Gai. ')Ga{}oQc'i>v a1T8LQov
')Gai. 'Ta ÓQCÍ>J.L8Va1"fi Emrroií
1T8'TaL <p1J0"8L. Kai.
')GáJ.La'TOV tX8L,
crov&-
11] tOO1] J.LEV 01JS8Vi.
{>Tav 'Ú ')Ga{}aQá'
'TO s'
aQLO"'Ta twv
'Tt nv
<pta,
SE 00 1TOQLO"{}8LO"a AO"(LO"-
O"o<pta
J.LOLe;,on
')GáJ.LOL; 1] SE tOO1] 0"0-
a8\. Tjv 1TciO"a ')Gai. &AA8t1TOOO'a
OOS8Vt, Lva t1'\'T1Í0"8ooe; S81'\{}ií' aAA' tO"'TLV
1] 1TQCÍ>'T1'\
')Gai. O""
O"ta am1]
40
a1T' aAA 1'\e;' ')Gai.1] oú..
O"o<pLa, aAA'
O"ol<póe;. ~La
O""
amóe;,
8t'Ta
'Toií't"o SE OOS8J.LLa J.L8Ltoov,
')Gai. 1] a1J'T081TLO"'T1ÍJ.L1'\ &v'Tau{}a
1TáQ-
8SQoe; 'T~ v~ 'T~(J'\JJ.L1TQo<paLv80"{}aL,
otov
Aé"(OOO'L ')Ga'Ta J.LLJ.L1'\O"LV
')Gai. 'T~ ~Li. 'T1]V
~L')G1'\V. IIáv'Ta
a"(áAJ.La'Ta
45
"(aQ 'Ta 'TOLama
1TaQ'
a1J'TWV
&')G8Lotov
&VoQCÍ>J.L8Va,
ooO"'T8 «{}éaJ.La
8tvaL
{}8a'TWV».
J.LEV OÚV O"o<pí.ae; 'TO
Tije;
u1T8Q8USaLJ.LÓVOOV
"(8{}0e; ')Gai. 'T1]V 8{,vaJ.LLV
on
ona,
J.L8'T' amije;
')Gai. 1Tána
'TLV au'T1] 'Ta ona,
tX8L
av
IJ.Lé-
ne; ')Ga'TtSOL,
')Gai. 1T81TOL1'\')G8'Ta
1]')GOAo1J{}1'\0"8, ')Gai. tO"')Gai. crov8"(éV8'TO
90
a1J't"ií,
.
no je tam nevycerpatelné. Nenaplnenost
je tu jen v tom smyslu, že naplnení nikdy
nevede k pohrdání temi, kterí ho vyvolali: kdo zrí, zrí stále více, a když sebe a
zrené veci zrí jako neomezené, sleduje
svou prirozenou povahu. I ~ život niko- 35
mu neprivodí únavu, dokud je neposkvrne~ý; Jak by se mohlo unavit to, co žije
nejlepším zpusobem? To je život, jenž je
moudrost, které se nedosahuje rozvažováním, protože zde byla vždy j~ko- celek a
nicemu nechybela, aby ji bylo treba hledat, nýbrž je první moudrostí a nepochází
z žádné jiné; bytí ducha je moudrost, avšak
. ten není nejprve sebou samým a pak
moudrým. I Proto neexistuje žádná vetší 4
t moudrost než tato a vedení jako takové tu
je prísedícím ducha, protože se zjevuje zároven s ním - tak jako se v podobenství
ríká o Spravedlnosti, že je prísedícím
Dia.20)Všechny takové veci jsou tam jako
sochy, které zrí samy sebe, takže jsou "podívanou preštastných diváku" (Plat. Phd.
111 a 3). I Velikost a moc této moudrosti 4
lze uvidet na tom, že má u sebe a že vytvorila jsoucna a že všechno je jejím- du91
'X.aL &V aJLlpW, 'X.aL 'Tt o&-í.a
'Tt 8'X.ELO'olpí.a.
'A"'-"'-' 'T1JLEt~ Ei.~ CTÚVEO'LVoim
'T1~{)OJLEV,
OTL 'X.aL Ta~ 81TLO'T1ÍJLa~ {)EWQ'TtJLaTa
50
'X.aL
<TUJLlpÓQ1}O'LVVEvoIJLí.'X.aJLEV 1TQOTáO'EWV
EtvaL. TO 88 000' 8V TaL~ 8VTa;:;{)a 81TLO'T11JLaL~. EL 8é TL~ 1TEQL TO'Ú'TWV aJLlpLO'I31}TEL, 8aT&OV
TaÚTa~
8V T<p 1TaQÓVTL.
IIEQL 88 Tij~ 8'X.EL81TLO'T1')JL1}~, 'Tlv 8'Tt 'X.aL
Ó n"'-áTWV
'X.aTL8<Í>v Ip1}O'LV. «008'
80'TLV a"'-"'-1}» ev a"'-"'-'P,
55
ilTL~
01TW~ 8É, ELaO'E
'1}TELV 'X.aL aVEUQí.O''X.ELV, d1TEQ
I a~LoL
Tij~
- LO'W~
1TQOO'1}'YoQí.a~ IpaJL8V
OÚV
I3ÉATLOV
EtvaL
8VTg;:;{)EV
T'TtV
aQX'Ttv
1ToL1')O'aO'{)aL.
5. IIávTa
V1}Ta dTE
8'Tt Ta
'YLVÓJLEVa, ELTE TEX-
qro<TL'X.a d1},
'X.aL 'Tt'YELTCXLTij~
d
O'olpí.a
TL~ 1TOLEL,
1TOL1')O'EW~ 1TaVTaxoU
O'olpí.a.
'AAA'
O'olpí.av
1TOLOL, lO'TWO'CXV JL8V aL T&XVaL
TOLaiTTaL. 'AAA'
IO'Olpí.av
81') TL~ 'X.aT' aÚT'Ttv T'Ttv
Ó TEXVí.T1}~ 1TáALV aú EL~
qro<TL'X.'TtVlQXETaL,
'X.a{)' 'Tlv 'YE-
'Y&V1}TaL, oiI'X.ÉTL <TUVT&{)ELO'av 8'X. {)EWQ1}JLáTWV, aAA'
OA1}V b
n,
'X.ELJL&V1}V8'X.1TOAAii>V EL~ sv,
AOV avaA\JOJLÉV1}V
00
ana
EL~ 1TAij{)O~
92
T'Ttv <T\.I'YJLciA8~ tvó~.
sledkem a že sama je jsoucny, která vznikla s ni; a obé je jedním a jsoucnost je
moudrostí tam. Ale my to nechápeme, protože i vedení považujeme za poucky a
nakupeninu Itvrzení; to ale neplatí dokon- 50
ce ani o vedení zde. Jestliže se nekdo chce
o tom prít, necháme vedení zde stranou.
Ale pokud jde o vedení tam, které mel na
mysli Platón, rka: "To, které není jako jiné
v jiném" (Plat. Phdr. 247d 7 - e 1), musíme se ptát,jakje možné; to nám zanechal
ke zkoumání a k rozrešení, Ipokud máme 55
být hodni svého jména <platoniku>; snad
tedy nejlépe zacneme takto:
5. Všechno, co vzniká, at je to vý\vor umení nebo výtvor prírody, zajisté'
vytvárí jakási moudrost a tvorení vede
všude moudrost. Avšak jestliže vskutku neco tvorí podle moudrosti samotné, predpokládejme, že taková jsou remeslná
umení.
Avšak
umelec
zase
I
sahá po moudrosti prírody, díky které
se <z neho> stal <umelec>, po moudrosti, která se neskládá z poucek, nýbrž
celá je jedna, jež není moudrostí slože93
5
Et
~sv
otv
TaÚT'rJV TL<;1I'QWTTJV{}1ÍO'&TaL,
&Q'>G&L'OÚX6TL 'YaQ E~ aAAoU
10
aAA<t>. Et
&s TÓV
I~sv
OÚ<Ta 00&' EV
M'YO'V EV Tií <pÚ-
O'&L, ToUTOU &s &QXTJV q>1ÍO'OU(J'LTTlV <pÚO'LV, 1I'ó{}&V E~&L 'P1ÍO'O'~&V '>GaL &t E~ aAAou
E'>G&LVOU.Et
~&{}a'
~sv
E~ airrou,
O'TTJO'ó-
&t &s &t<; VoUv 'T1~OU(J'LV,EVTa;;{}a
Ó1I'T6O'V, &t Ó voU<; E'Y6VVTfO'&TTJV O'O'q>Lav'
'>GaL &t 'P1ÍO'OU(J'L, 1I'ó{}&V; &t &s E~ airrou,
15 &&ÚvaTO'V aAAw<; 11 aUTÓV OVTa O'O'Iq>Lav.
'H
aQa
&A'T){}LVTJ O'O'q>La O'uO'La,
&A'T){hvTJ
Tij
ooO'L~
1I'aQa
1I'aQa
T'ÍÍ<; O'O'q>La<;, '>GaL, OTL
T'ÍÍ<; O'O'q>La<;, oOOLa
'>GaL oO'aL
T<t> ~sv
'>GaL TJ
O'uO'La O'O'q>La, '>GaL1Í &~La '>GaL
&A'T){}1Í<;. ALo
O'uO'LaL O'O'q>Lav O'U'>GEXO'UO'L,
&La O'O'q>Lav TLva
'Y&'YO'V6VaL
oOOLa, T<t>&s ~TJ EX&LVEV airraL<; O'O'q>Lav,
20
OÚX &A'T){}LvaL
VO'~Lt&LV
{}&oU<; oo&s
ooO'LaL.
I OU
E'>G&L &~Lw~aTa
TO'Lvuv
&&L
ÓQ<XV TO'U<;
ToU<; E'>G&L
Ú1r&Q&U&aL~O'va<;,
nO'uz mnO'hýchcástí v jednO',ale sahá pO'
takO'vé,jež spíše musí být z jedné rO'zIO'žena dO'mnO'hO'sti.Jestliže tutO'mO'udrO'st
prírO'dynekdO'hO'dláklást na první místO',
tak tO'stací: pak nepO'cházíz necehO'jiné.
hO',ani není v jiném. PO'kudvšak I ríkají, 10
že pUSO'bícífO'rmaje v prírO'de,její PO'cátek že je O'všemprírO'da, zeptáme se, O'dkud ji má - je snad z O'nO'hO'
,jinéhO'''?
Je-li ze sebe, zastavíme se; jestliže ale
n.akO'nectaktO'dO'jdek duchu, je treba se
PO'dívat,zda mO'udrO'stvytvO'rilduch; PO'kud s tím O'nisO'uhlasí,O'dkudji vzal? PO'kud ze sebe, pak muže být mO'udrO'stíjen
ón sám. I Tedy pravá mO'udrO'stjej~O'uc.- 15
nO'sta pravá jsO'ucnO'stje mO'udrO'st;duS\O'jnO'st
jsO'ucnO'stiPO'cházíz mO'udrO'sti,
a prO'tO'žeji má z mO'udrO'sti,je pravO'u
jsO'ucnO'stí. PrO'tO'ty jsO'ucnO'sti, které
mO'udrO'stnemají, prO'tO'ževznikly díky
. nejaké
mO'udrO'sti,JSO'Utedy sice jsO'ucnO'stí, ale jelikO'ž nemají mO'udrO'st v SO'be,
nejsO'u pravými jsO'ucnO'stmi. INelze prO'- 20
tO'predpO'kládat, že bO'zi ci "preštastné by-
tO'sti" tam hledí na vedecké pO'ucky, ný-
94
95
aAA'
ihc.a<M'a TOOVAe'Y01L8VOOV sxe1: xa-
Aa a'YáAlLaTa, ota sq>avTá'eTÓ TL4;sV
Tfi <Toq>oií
av8Qó4; \jroXií etva~, a'YáAlLaTa 8&00 'Ye'YQalLlLtva,ano. óV1"a.
.:1w xaL 1'0.4;L8ta4; óV1"atAe'YOVetva~ oL
25 lI'aAaLOL xaL
IOU<TLa4;.
6.
.:1oxoOO~ 88 ILOLxaL oL AL"f\J1TTLroV
<Toq>oí.,etTe aXQ~l3e1: slI'W"T'IÍlLtI Aal3óvTe4; etTe xaL CTUIL<pÚ1"q>
, lTeQL 6>V sl3oúAOVTO8~ <TOq>La4;
8e~xvúva~, Wr) 'TÚ1TOL4;
'YQalLlLáTOOV 8~e~08eúO'U<T~ Aó'YOU4;xaL
lTQoTá<Te~4; 1L1]88 1L~ILO'UlLtvo~4; q>OOVa4;
5
xaL 11TQoq>oQa4;a~~oolLáTOOVxeXQi\~a~,
a'YáAlLaTa 8& 'YQá\jsaV1"e4; xaL b exa<TTOV txá<M'O'U lTQá'YlLaTo4; á'YaAlLa syrolT<Í><TaVTe4;sv 1'01:4;LeQo1:4;T'iJv sxeí.vO'U
<00>
8~t~080v
slLq>i\va~,
004; áQa
T~4; xaL
SlT~<TT1ÍIL1]xaL <Toq>í.a eXa<TTÓV S<TTLV
á'YaAlLa xaL woxeí.lLevov xaL a~Qóov
xaL 00 8~aVÓ1]<T~4;0088 l3ooAeu<T~4;.
10 'Y<M'eQov 188 alT' aVrij4; a~Qóa4; 0U0"rj4;
ei:8ooAov sv áAAq> s~e~A~'YlLtvov 1]81]
xaL ~t'Yov amó sv 8~e~ó8q> xaL 1'0.4;
aLTí.a4;,
xaAoo4;
8~' &4; oVroo,
s~eúQ~<TXOV,
<i)<TTe
oVroo4; tXOVT04; ToU 'Ye'YeV1]lLtvO'U
96
brž všechny jmenované veci tam jsou
krásnými obrazy, jaké by si bylo možno
predstavit v duši moudrého muže, obrazy
ovšem nikoliv namalovanými, nýbrž oprav..
dovými.21)Proto také již dríve filosofové
ideje nazývali jsoucny Iajsoucnostmi.22) 25
6. To, zdá se mi, pochopili !.egyptští
mudrci, bud pomocí presné vedy anebo
vrozenou chytrostí; když chteli neco ukázat moudre, používali nikoliv písmo, které, napodobujíc hlásky a vyslovené vety,
prochází slovy a vetami postupne, lJ1ýbrž 5
používali obrázky, 23)vyrývali je ve svých
chrámech a každý z nich znamenal neco
urcitého; tím ukázali, že tam se uchopo.Jání nedeje v krocích, že tam je každý
obraz vedením a moudrostí, podmetem
tvrzení, souhrnným nahlédnutím, nikoliv
rozvažováním a plánováním. TeprVe pozdeji, I když z této moudrosti, kde vše je 10
pohromade, <vzejde> obraz vjiném a rozvine se, vyslovuje sebe v krocích24)a odkrývá príciny, na základe kterých jsou veci
takové, jaké jsou; ponevadž tedy to, co
vzniklo, je tak krásné, když nekdo ví, jak
97
-6"a1JJ.l.á(J"(XL eL ne;
T1)V O'o<pLav,
ot8&,
-6"a1JJ.l.áO'aL E<pT)
1Tooe; aUT1)
aLTLae;
X01JO'a 1fíe; OU<TLae;, 8L' cie; MW,
15
I TOLe;1TOL01JJ.l.ÉvoLe;xaT'
Aooe; aQa
Mwe;
J.l.ÓALe;11 008'
eL1T&Q ne;
xaL
oux
E-
1TaQÉX&L
amT)v.
To xa-
TO 8X tT)T1ÍO'&we; <Xv
oAwe; <pavÉv,
on
8&L Mwe;,
8~&UQOL, 1TQO tT)TT)O'&We; xaL
1TQOAO"(LO'J.l.oUinráQX&LV Mwe;'
Aá~wJ.l.&v
otov
-
"(aQ 8<p' &voe; J.l.&"(áA01J o AÉ"(w,
01T&Q áQJ.l.ÓO'&L xaL
81TL 1TávTWV -
to obdivovat, jiste rekne, že se obdivuje
moudrosti, jak ona, která nemá <v. sobe>
príciny toho, proc je jsoucnost taková,
jaká je, Ivecem, které jsou vytvoreny pod- 15
le ní, prece jen príciny poskytuje. To, co
je tak krásne usporádáno - zkoumání ukáže steží anebo vubec ne, že takové být
musí, pokud je nekdo mocen
výrazný prípad toho, co ríkám
hodit i na všechno ostatní
7.
TOUTO 81) TO 1T«XV, 81T&t1T&Q 0'1J"(-
XWQoUJ.l.&V
1TáQ'aAA01Jamo dvaL xaL
TOLoUTOV
&tvaL,
&Qa
oLóJ.l.&-6"a
TOV 1TOLT)-
T1)V amoií 81TLvoí'jO'aL 1TaQ' am<p "(í'jv
xaL TamT)v 8V J.l.ÉO'qJ8&LV O'Tí'jvaL, &tTa OOWQxaL 81TLTi) "(i) Tomo, xaL Ta
5
aAAa 8V
I
Tá~&L J.l.ÉXQLToií oUQavoií,
&tTa t<P a 1TávTa xaL TOUTOLe;J.l.OQ<Pae;
TOLaU'Tae; &XáO'TqJ, oO'aL viív dO'L, xaL Ta
Ev80v &XáO'TOLe;O'1TAá"(xva xaL Ta E~W
J.l.ÉQT), &ha
T<P Mwe;
8WT&-6"twa
&xaO'Ta
1TaQ' aÍJ-
81TLX&LQ&LVT<p EQ"(qJ; aAA'
1) 81TLvow 8waT1)
olrr&
1) TOL<XÚT1'J-1TÓ-6"&V
"(aQ
98
to uvidet
-
je takové pred veškerým zkoumáním a
uvažováním; napríklad vezmeme jeden
-
-
bude se
7. - toto veškerenstvo; jestliže se shodneme v tom, že jeho bytí a to, že je takové
\a takové, pochází z neceho jiného, máme
se pak domnívat, že jeho tvurce nejprve
ve své mysli vynalezl zemi a též to, že
zeme musí stát ve stredu, pak vodu a její
polohu na zemi a tak i vše ostatní, I po- 5
stupne až po nebesa, pak všechny živé
tvory a pro každého z nich takový vnejší
tvar, jaký dnes mají, vnitrní útroby i vnejší
cásti - máme se domnívat, že toto vše
takto ve své mysli usporádal a pak pristoupil k dílu? Ne, takový vynález není mož99
10
E1TfjA:thw OU1T<Í>1TOTE
éWQal?GóTL;-
aAAou Aaj3óvTL 8uvaTov
u~aL,
01TWC; viív
ME
E~
TÍv EQ'Yáua-
oL 8T1J..1.LOUQ'Yol1ToLoiXn
XeQul ?Gal ÓQ'YáVOLC; XQ<Í>J..I.EVOL'WTEQOV
'YaQ ?Gal XELQEC; ?Gal 1Tó8EC;. AEí.1TETaL
TOí.VUV EtvaL
J..I.8V 1TávTa
8EVOC; 88 J..I.ETa~
1TQOC; aAAo
'YELTOVEí.~
15 ava'PavfjvaL
EV aAA<p,
QVTOC; Tií
Lv8aAJ..I.a
otov
E~aí.'PVTlc;
?Gal
E?GEí.vou ELTE aUTó~Ev
oú-
EV T<p QVTL
I El?Góva
ELn: Ijroxfjc;
8La?GOV1]UaJ..l.&vTlC; - 8La'P&QEL'YaQ <niMv
EV T<p1TaQóvTL- 11tIroxfjc; TLVOC;.'AAA' oúv
E?GEL~EV TÍv <TÚJ..I.1TavTa TaiíTa,
?Gal
?GaAALóvwC; E?GEL' Ta 'VaQ T"O&
J..I.&J..I.L?GTaL] ?Gal
o'\m
E?GELva
[?Gal
J..I.&J..I.L?GTaL,
aAA' oúv EL8EUL ?GaT&UXTlTaL E~ aQXfjc;
20
Etc; T&AoC;, 1TQOOTOVJ..I.8V'T) uA TI
I
TOLC; TOOV
UTOLXے.WV EL8EULV, EtT' E1Tl EL8EULV EL8T1
aAAa, EtTa 1TáA';v 8TEQa. O~EV ?Gal xaAE1TOV E'ÚQELV TTtV uA TlV 'Ú1TO 1ToAAoLC;
EL8EUL ?GQU'P~ELuav.
'E1TEl M ?Gal aiJT1]
Et8óc; TL EuXaTov,
1Tav d80c;
Tó8E ?Gal
100
ný - jak by totiž na to prišel ten, kdo takové veci nikdy nevidel? I Ani ten, kdo 1
by je mel z neceho jiného, nebyl by mocen provést je tak, jak to dnes ciní mistri
remesel používající pri tvorení rukou a
nástroju; vždyt ruce a nohy pricházejí
<v postupu tvorení veškerenstva> až posléze. Zbývá tudíž záver, že všechno sice
existuje v necem jiném, ale protože díky
prímému sousedství tohoto veškerenstva
a onoho jiného v duchovním kosmu mezi
nimi nic není, objevil se obraz a Ipodoba 1
onoho jiného jakoby naráz, bud bezprostredne anebo prostrednictvím duše <vu-
-
bec>
-
na tom ted nezáleží
-
anebo
urcité duše. Vše, co je zde, je odtamtud,
všechno tam je krásnejší, nebot veci zde,
a nikoliv tam jsou smíšeny; <toto veškerenstvo> je od pocátku až do konce svá-záno vidy, látka je svázána nejprve vidy I 20
prvku, pak na techto videchjsou vidy další
a opet další; proto je obtížné nalézt látk.u
nezakrytou mnoha vidy.25)Ponevadž pak
látka je jakýmsi posledním videm, je toto
veškerenstvo videm a veškerostí vidu - vzorem tohoto veškerenstva totiž byl vid; bylo
101
'TI'ciV'Ta &t~hr
TÍv'
TO 'Y<XQ'TI'aQciS&L'YJl.a &tSoo;
&'TI'OL&LTO S& chllO'P1}TL, on
'TI'civ TO
25 'TI'OLi'juavxai. oulULa xai. &tSOO;'SLOxai.
IX'TI'OVOo; [xai.
OUTWo;]
'TI'aVTOO; S& TÍv,
'T) S1}Jl.I.OUQ'YLa.
000; av
'TI'civ.
Ou
Kai.
TOLVUV TÍv
TO &Jl.'TI'OSL'OV,
xai. vUV S& &mxQaT&L
xaLTOL
IXAAwv
Jl.&VWV' aAA'
IXAAOLo; &Jl.'TI'OSLWV 'YLVO-
oux
aU1'ií
'Y<XQ000; 'TI'civ. 'EMx&L
'T)Jl.&Lo; aQX&'TU'TI'a
30
&Jl.a
Ixai.
ou8& vUv'
Jl.&V&L
S& Jl.OL, on
xai.
OUULa
xaL,
xai.
&t
&tS1}
TO &t800; TO 'TI'01.OUv&V'Tcrij{}a TÍv
'T)Jl.WV MLa,
&xQciTT}u&v av IXV&u'TI'ÓVWV
'T) 'T)Jl.&T&Qa S1}Jl.L01IQ'YLa. KaLTOL xai.
{}QW'TI'Oo;S1}Jl.L01IQ'Y&L&tSoo; auTOu
IXV-
IXAAo o
. .&UTL 'Y&VÓJl.&voo;' a'Tl'&uTT} 'Y<XQToU &tvaL
.
TO 'TI'civ vUv IXV{}QW'TI'Oo;'Y&VóJl.&VOO;' 'TI'auuciJl.&vOo;
35
S& TOU IXV{}QW'TI'Oo;&tvaL
T&WQO'Tl'OQ&L»
XÓUJl.OV
'P1}UL
SLOLX&L»'
oAOU TO oAov
AÓ'Yoo;, on
i\v
xai.
«xai.
'TI'ciVTa
'TI'OL&L. 'AAA'
&V Jl.ÉUIp 'T) 'Yi'j xai.
Ó AO~OO; SLón
A&uTaL, aAA'
on
I
'Y&VÓJl.&VOo; 'Y<XQ TOU
oú XciQLV Ó
EX&Lo;Jl.&V <nJ aLTLav
OUTWo; &XQi'jv,
«Jl.&TOV
&L'TI'&LV
SL'
SLci TL UTQO'Y'YUA1}
OOSL' &X&L S& oU, SLÓTL
SL<X Tomo
oUTW 13&l3ou-
OUTWO;EX&L 000; EUTL, SLci
102
vytvoreno bez hluku, protože to, co je
vytvorilo, je vším, I i jsoucností i videm, 25
a proto také vytvorení probehlo bez námahy. Týkalo se to i veškerenstva, nakolik tu bylo jako celé. Nebylo tu lehdy žádné prekážky a ješte dnes tvorení vládne,
ackoliv si veci navzájem prekážejí; nic mu
neklade odpor, vždyt zustává celkovostí.
Verím, že kdybychom my lidé byli zároven pravzorem, jsoucností a vidy, a Ikdy- 30
by vid tvorící veci zde byl našíjsoucností, pak by i naše tvorení vládlo bez námahy.26) Dokonce i clovek je tvurcem vidu,
který je jiný než on, protože se stal necím
jiným, totiž tím, cím je nyní; když se stal
clovekem dneška, prestal totiž být celkem;
prestane-li však být clovekem, pak, jak se
praví, "putuje ve výši" a I "rídí celý kos- 35
mos" (Plat. Phdr. 246 c 1-2), nebot patrí-li celku, vytvárí celek. Ale vratme se
k našemu tématu: mužeš patrne udat prícinu, proc je zeme uprostred, proc je kulatá a proc je ekliptika naklonená; tam ale
nebylo rozhodnuto ucinit ~..ci takto, protože takové být musely, nýbrž práve proto, že tam jsou takové, jaké jsou, jsou'
103
40 ToiíTo 'Xai. Tafua
IEX6L 'XaAwc;'
OLOV 61.
1TQO TOU O"UAAO-YLUf.LOU
TijC; aLTtac;
TO
O"Uf.L1TtQaUf.La, 00 1TaQa" TWV 1TQOT<iU6OOV'00 -yaQ t~ a'XoAou{)-Lac; 000' t~ t1TLvotac;, aAAa 1TQO.a'XoAou{)-tac; 'Xai. 1TQO
t1TLvotac;' UUT6Qa -yaQ 1T<ivTa Tafua,
'Xai. AÓ-Y0C;'Xai. a1Tó86L~LC; 'Xai. 1TtU'I'LC;.
'E1Td -yaQ aQXTJ, ain'Ó{}6V 1T<ivTa Tafua
I
45 'Xai. 0086' 'Xai. TO f.LiJ t1}T6LV atTLac; aQxijc; OWOO 'XaAWC; At-Y6'TaL, 'Xai. TijC;
TOLain'1}C;aQXijc; Tijc; T6A6LaC;, 'ÍÍnc; TauTOV 1'4> TtA6L' 'ÍÍnc; 8' aQxiJ 'Xai. TtAOC;,
aUT1}
TO 1Tc'iV Óf.LoU 'Xai.
aV6AAL1T'ÍJC;.
8. KaAOV OÚV 1TQOOTOOC;,
'Xai. OAOV 8t
'Xai. 1TavTaxou OAOV,tva
f.L1}8& f.LtQ1}
a1ToA6t1T1}TaL 1'4> 'XaA4> tAA6t1T6LV, TtC;
OÚV OU <PTJU6L'XaAóv; ou -yaQ 8iJ o f.LiJ
OAOVain'ó, aAA' o f.LtQoc;Exov 1\ f.L1}8t n
ain'oU
5
EXov. ftH 61. f.LiJ t'X6LVO 'XaAóv,
I cXAAO;
t{}tA6L
TO -yaQ
6tvaL'
1TaQ6A{}OV
voU ToUro
1TQO ain'oU
008&
Tt civ
'XaAOv
TO -yaQ 1TQOOTOOC;
6tC; {}tav
1'4> 6t80c;
6tvaL
'Xai. a-yaUTOV
104
'Xai. {}taf.LtX
ó<p{}ijvaL.
dLO
krásné i zde; Ije to, jako by záver pred- 40
cházel úsudek týkající se príciny a neplynul teprve z predpokladu; totiž veci
<tam> nevyplývají z rady kroku úsudku
ani z uvažování, nýbrž existují pred onou
radou kroku; to všechno je totiž pozdejší,
jak duvod, tak dukaz i záver <z nich plynoucí>. Ponevadž <duchovní rád> je pocátkem, všechno toto vyplývá bezprostredne a jen takto; I správne se ríká, že 45
pro pocátek se nemá hledat prícina27)a už
teprve ne pto takový pocátek, který je završený a spadá v jedno s cílem; to, ~o je
však pocátkem i cílem, to je zároven vším
a bez nedostatku.
8. Kdo by tedy nenazval krásným to,
co je krásné prvotne a krásné jako celek a
jako celek je všude, aby aní cásti nebylo
dovoleno v kráse zaostávat? Vždyt prece
<nelze nazvat krásným to> co není krásné jako celek, ale má jen cást krásy anebo
vubec žádnou. Není-li toto krásné, co
Iji- 5
ného by melo být krásné? To, co mu totiž
predchází, vubec nechce být krásné; to, co
se ovšem našemu zraku naskýtá nejprve,
105
,
,
%aL ITAcÍTwv,
'ToUTo O"TJ fjVaL ~ÉAWV et<;
'TL 'TWV 8VB{!'YBO"'TÉ{!WV
a1T08B~ci""BVOV
W<; 1T{!O<; iJ
1TOLBL'TOV 8TJ
éi<;,
LOU{!'YOV'TO
10 a1TO'TBABO"~ÉV, 8LO: 'TOÚ'TOU8vI8BÍ.~aO"~aL
~ÉAWV
'TO 'ToU 1Ta{!a8BL'Y
a'TO<; %aL .Ti'j<;
L8Éa<; %ciAAO<; w<;' a'YaO"'TÓv.
IIéiv
'YO:{!'TO
%a'TO: QAAO 1TOLTJ~SV OTav n<; ~au
ciO"1J,
811" 8%BLVO EXBL 'TO ~au
a, %a~' o EO"n
1TB1TOLTJ ÉVOV. EL 8' a'YvoBL
~au
a otJ8Év'
o 1TciO"XBL,
E1TBL %aL 01. E{!WV'TB<; %aL
OAW<; 01. 'TO 'Tií8B %ciAAO<; 'TB~au
15
a'YvooUO"LV
'Yci{!. "On
'TO
O'TL
I8L'
8%BLVO'
8& BL<;'TO 1Ta{!ci8BL'Y
"iJ'YciO"~TJ",
8fjAov
a%Ó'TB<;
8L' E%BLVO
a avci'YBL
1TOLBL E1TL'TTJ8B<;
'TO é~<; Ti'j<; AÉ~BW<; Aal3<Í>v' Bt1TB 'Yci{!. «iJ'YciO"~TJ 'TB %aL En
éiAAOV 1T{!O<;'TO 1Ta-
(!ci8BL'Y a au'TO El30uA1Í~TJ a<po oLwO"aL», 'TO %ciAAO<; 'TOU 1Ta{!a8BL.y
a'T0<;
OLOV EO"'TLVEv8BL%VÚ BVO<;8LO: 'TO E% 'ToU20
I'TOU 'TO 'YBVÓ
d%óva
BVOV %aAOV
%aL aU'TO W<;
E%BLVOU BL1TBLV' E1TBL %aL d
iJ
E%BLVO TÍv 'TO Ú1TÉ{!%aAOV «%ciAABL a
TJ-
XcivtP»,
'TL civ 'TO"Ú'TOU'TOU Ó{!W ÉVOU TÍv
%ciAALOV; O~BV
VOL'T0Ú'T<p,BI
EO"n.
oU% Ó{!~W<; 01.
iJ Q{!a %a~óO"ov
106
B <pÓ B1) 8%B~VÓ
protože je videm a názorem ducha, je též
nazíráno s obdivem. Proto i Platón,28)který nám to chtel naznacit odkazem k necemu pro nás jasnejšímu, lící tvurce jako
spokojeného s dokonceným dílem. IPou- 10
kazuje tím na krásu vzoru, ideje, na to,
jak je obdivuhodná. Vždyt kdykoliv nekdo obdivuje to, co je vytvoreno podle
neceho jiného, jeho obdiv mírí k tomu,
podle ceho je ono vytvoreno. Není nic divného na tom, když neví,29) co se s ním
deje, vždyt ani milující a vubec ti, ~dož
se obdivují této kráse, nevedí, I že to ciní 15
kvuli ní. Platón to ukazuje tím, že výraz
"obdivoval" vztahuje ke vzoru, jak to blíže ozrejmujíjeho slova: "Obdivoval své dílo
a chtel ho ješte více pripodobnit vzoru"
(Plat. Tim. 37 c 7- d 1); poukazuje na krá. su vzoru Ivýrokem, že to, co pochází z to- 20
hoto V:l;Oru,
je také samo krásné, protože je
jeho obrazem; ponevadž kdyby vzor nebyl
svou nesmírnou krásou "nanejvýš krásný"
(Plat. Rep. 509 a 6), mohlo by být neco krásnejšího než tento zrený kosmos? Proto ciní
neprávem ti, kterí tomuto kosmu neco vytýkají, vyjma že uvedou, že není oním.
107
9. ToiiTov 'ToLvuv 'TOVxócrJ.Lov,Bxácr'TOU
'TOOV
J.LBQOOV
CJ'\J')'XBOJ.L&VOU,
o ECT'TLxaL
J.L&VOV'TOC;
Aáj3(J)J.LBV
Ev «ÓJ.LoU 1Táv'Ta»,
'T'fi
OOC;owv
SL<XvoL~,
5
'T1']v
I
'T)ALou
oUcrTlC;, aXOA()'U{tBtv
xaL
ÓJ.LoU
.
BLc;
'TB, wcr'TB BVOC;
Ó'TOUoUV 1TQO<PaLVOJ.L&VOU, otov
cr<paLQac;
J.LTJ
'Ti'jc; 6~(J)
BU'Wc; xaL
'TOOV cXAA(J)V
cXCT'TQ(J)V
'TTJV<paV'TacrLav, xaL "(i'jv xaL {}áAacrcrav xaL 1T<xv'Ta'Ta 'q>a óQ(icr{}aL, otov
t1TLcr<paLQac;SLa<pavouc; xaL 6Q"(1pciv
"(&VOL'TO1TáV'Ta EvoQ(ia{}aL.
tv 'Tií t!roxií <p(J)'TBLv1Ínc;
cr<paLQac; 6xoucra
10
XLVOÚJ.LBVa
"Ecr'T(J) oúv
<pav'TacrLa
1Táv'Ta tv atrrií,
BL'TB Bcr'TTlXÓ'Ta,
'T\ 'Ta
BL'TB
J.Ltv
I
XLVOÚJ.LBVa, 'Ta s' BO"'TT}XÓ'Ta. <l>vAá'T'T(J)v
St 'T«Ú'TT}V cXAATlV 1TaQa
'TOV O"(XOV Aáj3B'
crCXU'Tq>a<pBAOOV
cX<pBABSt xaL
'ToUc; 'TÓ-
1ToUc; xaL 'TO 'Tijc; UATlC;EV croL <páV'TacrJ.La,
xaL
J.LTJ1TBLQOOa'U1'ijc; cXAATlV crJ.LLXQO'T&-
Qav Aaj3Btv 'Tq>o"(xlp, {}BOVSt xaAácrac;
'TOV 1TB1TOLTlXÓ'Ta.qc; 6XBLC;'TO <páv'Taa15 J.La dí~aL tA{}BtV. '0 1St llXOL 'TOVaU'ToU
xócrJ.LOV <P&Q(J)VJ.LB'Ta 1TáV'T(J)v. 'TOOVtv au'Tq> {}BOOV BtC; WV xaL
1TáV'TBC;, xaL
'TOC; 1TáV'TBC; <nIVÓV'TBC; BLc; ev,
J.Ltv &UVáJ.LBcrLV cXAAOL, 'T'fi St
108
xaL
exaa'Tatc;
J.LL~ tXBL-
9. Uchopme rozvažovánim tento kosmos s jeho cástmi <tak, že> každá z nich
zustane, jakou je, a nesplyne s ostatnimi,
a tyto "všechny" uvedme v daných mezich "v jedno" (Anaxágorás zl. B 1), takže objevi-li se jedna vec z nich, napriklad
vnej ši klenba nebes, pak ihned bude <v naši duši> následovat zjev I Slunce a ostat- 5
nich hvezd; tak spatrime i zemi i more i
všechny živocichy jako v pruhledné kouli, kde je videt vskutku vše. Predpokládejme tedy, že se nalézá v duši tento svetlem naplnený zjev koule, která v sobe nese
všechna telesa, a že se pohybuji nebo jsou
v klidu ci že se jedny I pohybuji a druhé 10
stoji. Podrž si tento zjev, ale vedle neho
si vytvor jiný dm, že odejmeš masu; odejmi <ve své duši> i misto a zjev látky a
nepokoušej se vytvorit nejakou menši
kouli co do masy, pak volej boha, který
vytvoril kouli, jejiž zjev nyni <v duši>
máš, a modli se, aby prišel. I Snad prijde 15
a prinese s sebou svuj kosmos se všemi
bohy v nem, jsa jeden a zároven všemi, a
každý z nich je všemi, a ti všichni pricházeji dojednoho; mohoucno:;t má sice kaž109
xal. {}AL!3OlKTaLxal. 1TQO~)'tV6<TLV TG)V
35
IL6V
<p{}6LQ6L,on xal. <p{}6LQ6TaL, xal. <T1J')')'6VV~, on xal. atrro: )'LV6TaL' 'Tt 86 00vaILL~
'Tt &X6L ILÓVOV TO 6LvaL
ILÓVOV TO xaMv
TO xaMv
6LvaL.
ILtVll;
AoU
eX6L xal.
IIoU )'O:Q «Xv 6L1l
0:1TO<TT6Qll{}6V ToU 6LvaL;
8' «Xv 'Tt OU<TLa ToU xaMv
40
kdo> predstavuje, že tyto mohoucnosti
pálí, nicí, tlací a napomáhají vzniku živých tvoru. I Nicí ovšem, protože samy 3
jsou niceny, napomáhají vzniku, protože
samy vznikají; mohoucnost tam však má
pouze b)(tí a pouze krásno. Nebot kde by
bylo její krásno, kdyby byla zbavena bytí,
a kde by byla její jsoucnost, kdyby byla
z~avena toho, že je krásnem? V tom, cemu
I 'AAAO: TaUra
'<pOOV Ú7rOUQ)'oiío'aL.
6LvaL
1ToU
&<TT6Qll-
&V T<p)'O:Q 0:1TOA6L<p{}fjvaL ToU xa-
&AA6L1T6L
I xal.
'T'fi OU<TL~. ALO xal.
6LvaL 1TO{}6LVÓV &<TTLV,on
Tatrrov
TO
A<p, xal. TO xaAOV &Qá<TILLOV,
on TO
6LvaL.
IIóT6Qov
86 1TOTtQOU
aLTLOV
chybí krásno,
6L8ooAOUxaAoU, Lva xal. xaMv <paLVTJTaL
45 xal. OAOO~1i, xal. xaTO: TO<ToUITÓV&<Tn,
xa{}ó<TOV IL6T6LAll<P6XáAA~
ToU xaTO:
TO 6L8o~, xal. Aa!30ií0'a, O<Tcp«Xv Aá!311,
ILciAAOVT6A6LoTtQa' ILciAAOV)'O:Q OÚO'La
xaA'ÝJ.
1i
~
112
40
no je milováníhodné, protože je bytím.
Proc bychom meli zkoumat, které je prícinou kterého, když mají jednu prirozenost? Nebot klamná jsoucnost <zde> potrebuje pripojit k sobe krásný obraz, aby
se jevila a aby vubec byla krásná; je krásná jen potud, I pokud obdržela podíl na 4
kráse vidu, a cím více se na nem podílí, o
'llT6LV oiío'TJ~ Tfj~ <pW600~ ILLci~;i186 IL6V
)'O:Q 'Tt t\16U8'Tt~ O,)<TLa 86LTaL &1TaXTOU
atrro~ 'Tt)'6LTaL, «1TQWTO~1ToQ6Ú6TaL» &1T1.
I ani
hou, protožeje totožné s krásnem,a krás-
.
TL XQ'Tt
10. ALO: TOUrO xal. ó «Z6U~» xaL1T6Q
WV 1TQ6<T!3ÚTaTo~TWV aAAOOV{}6WV, 6>V
se totiž nedostává
jsoucnost. Proto je též bytí žádáno tou-
T<pxa-
-
. to více je završena; je totiž o to více jsoUC-j
nosti, oc víc je krás~
I.10. Proto též "Zeus", i kdyžje nejstar-
,
ší z ostatních bohu, jimž stojí v cele, "se
ubírá" k nazírání tohoto boha ,jako první ";
113
1'1)v TMOU
{}Eav,
?GaL o/uXaí.,
S TaiTra óQc'il1«SúvavTaL». 'O
VETaL
aUToL"
"t\1ou
AaIJ.t\1E IJ.EV 1TávTa
aL
ISE &?G<p,aí.-
E?G TLVO" aOQáTou
?GaL aVaTeLAa..
"následují ho" ostatní "bozi, daimóni"
(Plat. Phdr. 246 e 4-6; 247 a 7)30)a duše,
které jsou mocny videt tyto veci. ITen se s
jim zjevuje z jakéhosi neviditelného místa a vystupuje vysoko nad ne, vše osvetluje a naplnuje svým leskem; ty dole zastrašuje, a ti se odvracejí, protože nejsou
mocni snést ten pohled na neho, jako kdyby byl Slunce. Jedni ho snesou a hledí nan,
jiní všakjsou zmateni, podle toho, jak jsou
od neho vzdáleni. ITi ale, kterí jsou moc- 10
ni ho videt, hledí na neho a na to, co knemu
patrí, když takto zrí; ale ne každý vidí
vždy totéž, nýbrž jeden, hledící dychtive,
vidí vyzarovat pramen a prirozenost spravedlnosti, jiný je naplnen podívanou na
rozvážnost, nikoliv ovšem tu, kterou mají
lidé <zde>, když ji mají, I nebot ta je jen IS
druhem nápodoby oné; avšak tu nádheru,
která je nad vším a takríkajíc se prostírá
oním celým kosmem, uzrí nakonec ti, kdož
toho již hodne jasne spatrili,31)bozi, kaž-'
dý zvlášt a všichni zároven ji zrí, i duše,
které tam zrí všechno a které pocházejí ze
všeho, I takže samy obsahují vše už od 2
pocátku až do konce, a jsou tam v té
oL 8B «&1TOVTIXL {}EoL»
eXAAOL «?GaL Saí.IJ.OvE"»
TÓ1TOU
&1T' aUT<i>v ?GaTE-
?GaL E1TAl1CTEV au-yi'j..
?GaL &~E1TAl1~E IJ.EV TOU.. ?GáTW, ?GaL &0'TQá<pl1CTaV
10
t8ELV
oU SESUVl1IJ.EVOL
ota
'T1ALOV. OL IJ.EV eXQ' aUTOO aVExovTaí.
TE
?GaL j3AE1TOUCTLV' oL SE TaQáTTovTaL,
0-
CTqI
civ
8B oL SUVl1{}EVTE"
1TávTE..
TaUTov
I aUTOO.
a<pEO'T'I'j?GWCTLV
'OQ<i>l1TE"
í,SELV et..
j3M1TOUCTL ?GaL et..
aUTOV
TO aUTOO'
SE &?GaCTTo" aEL {}EaIJ.a
IJ.EV
oU
?GOIJ.í.~E-
TaL, aAA' Ó IJ.EVaTEvE" tSwv.&?GAáIJ.1i'OUCTav ErSE 1'1)v TOO SL?Gaí.ou 1Tl1'Y1)v ?GaL
<p'ÚCTL
v,
eXAAO"
SE
Ti'j..
CTW<PQOcr'ÚVl1"
&1TA1ÍCT{}l1TOO {}EáIJ.aTo",
IS
{}QW1TOL l1TaQ'
aUToL",
IJ.ELTaL 'YaQ aUTl1
oUx otav
OTav
eXv-
EXWCTL' IJ.L-
aWO'YE1T"O &?GEí.Vl1V' 1)
SE &1TL1Tc'iCTL1TEQL 1Tc'i11TO otov
aUTOO &1TL{}Eoucra<a'YAata>
IJ.E'YE{}O"
TEAEUTaí.a
ÓQc'iTaL, ot.. 1TOAAa "1Sl1 oo<p{}l1&vaQ'Yi'j
{}EáIJ.aTa, oL {}EoL ?Ga{}' &va ?GaL 1Tc'i..
óIJ.OO, aL t\1uxaL aL. 1TávTa &?GELóQ<i>CTaL
?GaL &?GT<i>v1TávTWV 'YEVÓIJ.EVaL, WCTTE
115
114
1
OQ<Í>f.LBVOV,
'>Gal.EXOOV'Ta 1TOAAa a-YVOBL
OTL EXBL'>Gal.<Ó~E~OOov j3Aé1TBL,O'TL<Ó~
zrí bystre, má to, co zrí, v sobe; lec i když
to má, vetšinou neví, že to má, a hledí na
to, jako by to bylo vne, protože na to hledí jako na zrené a protože na ne chce hledet. Na vše, !ta co hledíme jako na to, co
lze zrít, hledíme zvnejšku. Je však treba Ito 4
prenést do sebe, hledet na to jako na jedno a jako na sebe sama, tak jako ten.. kdo
je uchopen bohem, Foibem nebo nekterou
MÚZOU,35)
vyvolá v sobe názor boha, je-li
mocen v sobe na boha pohlédnout.
OQ<Í>f.LBVOV
j3Aé1TBL '>Gal.Q'TL{}éABL j3Aé1TBLV.ll!iv 86 o 'TL~<Ó~{}Ba'TOV j3Aé1TBL
40 E~~ j3Aé1TBL.'Ana
f.LB'Ta<péQBLv
XQT]
j3Aé1TBLV <Ó~ aú'Tóv,
{}wií
Bi.~ aÚTOV
1'18TJ
'>Gal.
<pOLj3ÓA TJ1T'TO~ 1\
Ú1TÓ 'TLVO~ MOÚO"TJ~ tv
'ToU {}BoU'TT]V{}éav,
<Ó~ Ev
WO"1TBQ BL, 'TL~ Ú1TO
'>Ga'TaO"XB{}Bi.~
aÚT<i> {}BOV
I
'>Gal. j3Aé1TBLV
aÚT<i> «Xv 1TOLOL'TO
Bi. Mvaf.LLv EXOLtv
j3Aé1TBLV.
11. 'E'TL 8é 'TL~'Tjf.Lwvci:8uva'Twv tau'TOV oQ!iv
Ú1T' t'>GBLVOU 'ToU {}BoU t1Tav
'TaATJ<P{}Bi.~
d~
f.La,
1TQo<péQBL
taurov
'TO i.8BLV 1TQO<PBQ,,()'TO {}éa-
'>GaAAOO1TLO"{}BLO"av
5
'T'Tjv d'>Góva
'>Gal. Bi.'>Góva
j3M1TBL'
,
aÚToU
ci:<PBi.~
'>GaL1TBQ '>GaA T]V olÍ<1aV
aÚT<i> tA{}<ÓV
'>Ga-
86
Bi.~ Ev
I '>Gal. f.LTJ'>Gé'TLO"XLO"a~
EV
Of.LoU 1Tciv'Ta to"'Ti. f.LB'T't'>GBLvou 'ToU {}BoU
ci:tjl°<pTJ'Ti. 1TaQóV'TO~, '>Gal.EO"TLf.LB'T'aÚToU
OO"OV MVa'TaL
'>Gal.{}éABL. Ei. 8' t1TLO"'TQa-
<pBLTJ d~
'>Ga{}aQo~
8úo,
f.Lévoov
t<PB~í'j~
tO"'TLV aÚT<i>, WO"'TB aÚT<i> 1TaQBLvaL
10
VOO~1TciALV, Bi.1TciALV t1T' aÚTOv
'Ev
t'>GBL-
O"'TQé<pOL.
86 'Tij e1TLO"'TQO<pij'>GéQ80~ 'ToUT'l EXBL'
1I8
,
11. Dále pak, je-li nekdo z nás, kterí
nejsme mocni zrít sebe- sama, uchopen
oním bohem, privede ~vénazírání k videní, vyvolá podívanou na sebe a hledí na
Zkrásnenýobraz sebe; tento obraz, jakkoliv
krásný, nechá pak být a sjednotí se sám se
sebou, I aniž by se štepil; je jedním a zároven vším spolu s oním bohem, který je
mlcky prítomen, aje s ním, jakjenje toho
IIlocen a nakolik chce. Obrátí-li se zpet do
dvojitosti, setrvává jako neposkvrnený
bohu nablízku, takže muže u neho opet 0-
nímzpusobemprebývat,jestliže seknemu
zase obrátí. Z tohoto obratu má tento zisk:
119
aQXÓJ.LBVOC; aLO",MvBTaL
QÓC; EO"TL. 8QaJ.Lwv
'lTdv,
?GaL aq>dc;
aU'ToU, EWC; ETB-
Inejprve, dokud se od boha odlišuje, vn1:- 10
má s~b~.- pak ~le s]?echá do nitra, _má
všechno a vnímání zanechává za sebou ze
strachu, aby se neodlišoval, je jedním tam;
chce-li ho ale videt jako <od sebe> odlišného, vystoupí ze sebe ven. Ten, kdo
chce poznat boha, se musí držet jeho otisku a Iprozkoumáním "dojít poznání" (Plat. 15
Rep. 516 c 8); poznal-li pak, do ceho vstupuje, a ujišten, že vstupuje do nejvyšší
blaženosti, musí se ponorit do nitra; mís-
8E BLc; TO BLO"W EXBL
TTJV aLO"{}-T)O"LVsLc; TO'U-
'lTLO"WToU ETE:QOC;BLvaL q>ój3<p BrC; EO"TLV
E?GBL. ?Gav E'ITL-&uWTIO"lI
we;- ETBQOV OV
L8BLV, E~W aU'TOV 'lTOLBL.AiL 8E ?GaTaJ.Lav{}-áVOVTa
15
J.LEVEv n VL 'TÚ'IT<paU'ToU J.Lévov-
I
Ta J.LBTa TOU «'T)TBLV I'VWJ.LaT6ÚBLV» atJ..
TÓV, BLc;orOV 8E eLO"BLO"LV,MW
J.La{}-óVTa
?GaTa 'lTLO"TLV,WC; E'lTL XQijJ.La J.La?GaQLO"TOV eLO"BLO"LV,'Tí8T) aU'Tov 80UvaL sLc; TO
BLO"W ?GaL I'BvéO"{}-aL aVTL ÓQWVTOC; 'Tí8T)
{}-éaJ.La sTéQou {}-BwJ.Lévou, OLOLC;E?GBL{}-BV
'Tl?GBLE?GAáJ.L'lTOVTa TOLC; voi)J.LaO"L.
20
OÚV EO"'TaL nc; Ev ?GaAq> J.LTJ
I
ITwc;
ÓQWVaU'TÓ;Tj
ÓQWV aU'TO WC; ETBQOV OU8É'lTW Ev ?GaAq>,
I'BVÓJ.LBVOC; 8E aU'TO omw
J.LáALO"Ta Ev
?GaAq>. EL OÚV OQaO"LC; TOU E~W, OQaO"LV
J.LEV ou 8BL eLVaL Tj oihwc;,
WC; TauTov
Tq> ÓQaTq>.
TMO
8E orov
O"UVBO"LC;?GaL
<TUVaLO"{}-T)O"LC;
aU'Tou BUAaj3ouJ.Lévou
J.LTJ
Tq> J.LdAAOV aLO"{}-ávBO"{}-aL {}-éABLVSamoU
25
a'ITOO"TijvaL.
ABL
I 8E
?Ga?GBLVO
Ev-&u-
f
t~~ím,
musí se sám stát názo
~ prAne.koh~...R:Itu--'lazírá
jeho,
který vyzaruje duchovní nahlédnutí pocházející odtamtud.j!u< pak muže nekdo
být v krás~,
Ia prece je nevIdet? Zrí-I i
"je jako neco <oe!s~e> oe!lišné.ho,-f.ešte
v krásném není; stal-li se jím ak. e v nem
v neJv as JSIm smys u. Jestliže se tedy'
zrení vztahuje k tomu, co je vnejší, nesmíme zrít, ledaže zrení je totožné se zreným; toto je pak druhem sebepochopení a
vnímání sebe samého, pricemž se tak deje
s opatrností, aby zrící prílišnou touhou
.
,
zvedet neco o sobe se od sebe opet nevzdálil. Je treba
120
i
I také
121
uvážit, že vjemy 25
1.1.I;:LO'~cn, 000; 'TWV 1-L6V xaxwv
aL aLO'~1Í-
O'ELo;'Tao; 'IT~:Tryao; eX01.lc)"LI-LELtou<;, "ÍÍ'T'TOU<;
86 'Tao; 'YVooO'EL'; 1ii
'ITATJ'Yii
vao;"
l-LaAAov
VÓO'oo;
iryLELa
30
'YaQ
S6 'liQÉl-La <T\JVo'ÍXm
ExxQ01.IOI-LÉeX'lTATJ~LV,
l-LaAAov
civ
CTÚVEO'LVSoLTJ airrijo;"
'lTQOO'LtEL 'YaQ a'TE
OLXELOV xaL
'Ii S' eO''TLV aAAÓ'T-
QLOV xaL
STJAoo;
&Voi1raL"
oUx
oqXELOV,
xaL
'TaÚ1"U SLCX-
'Tci> O'c!>óSQa e'TEQOV 'liI-LWV EtvaL
SOXELV. Ta
86 'liI-LWV xaL
~TJ'TOL" MW
'liI-LELo; avaLO'-
S' OV'TEo; l-LáALO''Ta 'lTáwwv
EO'I-L6V aUToLO; <T1JVE'ToL'T'liv E'lTLO''T1ÍI-LTJV
'liI-LWV xaL
'ToLvuv,
a'YvoELv
35
'lil-Lao; EV 'lTE'lTOLXÓ'TEo;. KaxEL
O'TE l-LáALO''Ta LcrI-LEV xa'Ta
SOXOUI-LEV,
avaI-LÉVOV'TEo;
&wQaXÉvaL"
'ToLaiíTá
'TO
I
'lTá~oo;,
o,; 'YaQ
'lTO'TEi:SOL. To
ai:O'~TJO'Lo;
voiív,
'Tfjo; aLO'~1ÍO'EWo;
"ÍÍ <PTJO'L
EtSEV
oúv
o,;S'
civ
a'ITLO''Toiív
EO''TLV, Ó 86 aAAoo;
1-L'Ii
'Ta
'Ii
&o-'TLv Ó
LSCÍ>v" 1}, El a'ITLO''TOL XciXELVOo;, OOS' civ
aUTOV 'lTLO''TMELEV
EtvaL'
mJ86 'YaQ mJ8'
aUToo; 81Jva'TaL e~w ~do;
aLO'~TJ'Tov
40
OV'Ta
&amOV 000;
ó<p~aAI-LOLO;
O'CÍ>l-La'TOo;II3AÉ'lTELV.
122
'TOLo; 'TOU
vecí špatných vyvolávají vetší otresy, ale
slabší poznatky, protože ty jsou otresem
vypuzeny; vždyt <i> nemoc vyvolává
silnejší otres, naproti tomu zdraví, které
u nás v klidu dlí, více umožnuje, abychom
mu porozumeli, ponevadž se k nám druží
a patrí k nám a je jedno s námi; nemoc
pakje necím cizím a Ik nám nepatrícím, a 30
proto ji lze odlišit jasne, nebot se jeví jako
neco od nás znacne odlišného. Ale to, co
k nám patrí, a sebe samotné nevnímáme;
sebe uchopíme nejvíce tím, že vedení, které máme o sobe, a nás samotné uvedeme
v jednotu. Tam pak, kde v souladu s duchem víme nejvíce, se nám zdá, že nevíme nic, protože cekáme I na prijetí vje- 3
mu; vnímání však ríká, že nevidelo; ovšemže nevidelo a nikdy neco takového videt
nemuže. Vnímání tedy pochybuje, ten ale,
kdo vidí, je jiný; jinak, kdyby pothyboval i on, nemohl by verit, že sám existuje,
vždyt sám sebe nemuže vynést ven a hledet na sebe telesnýma ocima jako na neco
prístupného smyslum.
123
1ToTE /LEV i!E8L st?Góva,
v"O "(8VO/LÉVlle;
1ToTE SE oU, oV TÉX-
Tije; st?Góvoe;.
IIéi<Ta
SE
'f1Ú<T8L 8L?Gwv S<TTLV, O<TOV !Xv TO aQXÉ20
TU'TTOVI/LÉV"().
QOU<TL Toii
dLO oUx óQ{}we;, OL <p{}8L-
vOllToií
VW<TLlJ Mooe;,
/LÉVovToe;
?GaL "(8V-
we; 1ToTE (3ouA8U<TaIiÉvou
Toii 1ToLo'iívToe; 1TOL8LV. uO<TTLe; "(aQ TQÓ1TOe; 1ToL'T1<T800e;TOLaÚTlle;
<TUVL6VaL OVS' wa<TLlJ,
sAAá/L1T8L,
oUx S{}ÉAOU<TL
OTL, O<TOV S?G8LVO
oV /L'T11TOT8Ta aAAa
25 aAA' sE oú E<TTL?GaLTama
a8L ?GaL E<TTaL. XQll<TTÉOV
SAA8Í.1T'{),
I
E<TTLV' Tjv S'
"(aQ
TOÚTOLe;
TOLe; ÓVÓ/La<TL T'fiToii <T1')/La~V8LlJ S{}ÉA8LV
avá"(?G"O.
13. '0 oóv {}8oe; ó ste; TO /LÉV8LV w<TaúTOOe; S8S8/LÉvoe;
SL ToOO8
aÚTii'>
Toii
1TavToe;
aQX8LlJ
-
Tip
v800TÉQav
/L8{}É1T8LV
oV "(aQ
?GóQov
aÚToií
EXOVTL
Tjv
?GaL U<TTÉQav
TWV
?GaAwv
- Ta'iíT' a<p8Le; E<TTll<TÉ T8 TOV aÚToii
TÉQa 8Le; tamóv,
TO avoo'
1TaL-
1TQoe; TQÓ1TOU TT]V S?G8L aQXT]V
a<pÉVTL
5
?GaL <TU"fXooQ'1Í<Tae;
?GaL /LÉXQLe; aÚToii
1TQoe;
E<TT1')<T8S' a'Ó ?GaL Ta ste; {}áT8Qa
126
I
1Ta-
ní kosmos> jednou obraz mel, jindy nikoliv - vždyt tento obraz není vytvoren
umele. Avšak každý prírodní obraz trvá,
dokud trvá jeho vzor. I Proto nesprávne 20
<usuzují> ti,38)kterí popírají <smyslový
kosmos>, zatímco kosmos duchovní nechávají trvat, a zavádejí ho do bytí, jako
kdyby se jeho tvurce nekdy rozhodl vytvorit ho. Nechtejí totiž rozumet tomu, jak
se to tvorení deje, nevedí, že dokud kosmos duchovní vyzaruje své svetlo, ostatní veci nepominou, a že zdejsou od té doby,
co existuje on; I ten ale byl a bude stále. 25
Tyto výrazy <týkající se casu> musíme
používat, protože jsme k tomu nuceni snahou vyjádrit se.
13. Onen buh <Kronos>, který je
spoután, aby setrvával nezmenen, a svému synu <Diovi> odstupuje vládu nad
tímto veškerenstvem39) - neodpovídalo
by totiž jeho povaze, aby se zrekl vlády
tam, a obíral se místo toho ríší mladší a
pozdejší, nežje jeho, protože tam má dost
krásných vecí I - nechává veci zde být a 5
svého vlastního otce <Úrana> postavil
127
á1TO TOU 1T<u8óe; áQ~áfJ.EVa ELvaL fJ.ET'
aUTÓV, OOO'TEfJ.ETa~ áfJ.<pOLV'YEvÉO'{)aL
T'fi TE &TEQÓ'M}TL
1iie; 1TQoe;TO avoo á1ToTOfJ.ije; xat Tip áVÉXOVTL á1TO ToU fJ.ET'
10
aUTOV 1TQoe; TO
IXáTOO
8EO'fJ.ip,
fJ.ETa~
WV 1TaTQóe; TE áfJ.ELvovoe; xat "lTTOVOe; .
"LÉoe;. 'A'A'A' E1TEL81)Ó 1TaT1)Q aUTip fJ.ELtoov i\ xaTá xá'A'Aoe; ijv, 1TQOOTooe;
aUToe;
tfJ.ELVE xa'Aóe;, xaLTOL xa'Aije; xat :rije;
tIroxije; OOO'T)e;' á'A'A' tO'TL xa'A'ALoov xat
TaUT'T)e;,OTLtxvoe; atnií aUToU, xat TO'Ú15
TC(> EO'Tt
xa'A1)
fJ.EV
T1)v
IpÚO'LV,
xa'A'Aí.wv
I
813, OTav EXEL ~M1T1J. EL oúv 1) tIrox1) 'JÍ
l
I
I
TOU 1TavTóe;, Lva 'YVOOQLfJ.OOTEQOV
M'YoofJ.EV, xat 'JÍ 'A<pQo8LT'T) aur1) xa'A1Í, TLe;
EXELvoe;; EL fJ.tv 'YáQ 1TaQ' airrije;, 1TÓO'OV
<XvEt'T) EXELVO;EL 8E 1TaQ' a'A'Aoo, 1TaQá
TLvoe; tIrox1) xat TO E1TaxTOV xat TO <1"fJ.Ip"te; T'fiOUO'Lq.aUTije; xá'A'Aoe; tXEL; E1TEt
I
20 xaL, OTav xat
aUTot xa'AoL, Tip auTWV dvaL, aLO'XQot 8t E1T' a'A'A'T)v
fJ.ETa~aLvovTEe; <pÚO'LV'
xat 'YLVOOO'xov-
<nad sebe> do toho, co mu patrí; na druhé strane vykazuje tomu, co pocíná s jeho
synem, aby následovalo po nem, a tak stojí
uprostred mezi obema díky jinakosti zpusobené ~dtrženim od horní oblasti Ia díky
poutu, které ho zadržuje od toho, co následuje po nem smerem dolu; stojí uprostred mezi otcem, který je lepší, a synem,
který je horší než on. Protože však byl
jeho otec príliš velký, než aby byl krásný,
zustal <syn> krásný prvotne; též duše je
tgásná, on však je krásnejší než ona, protože ona je pouze jeho stopou, a tím práve je sice krásná ve své prirozenosti, ješte krásnejší však je, Ikdyž hledí tam. Jestliže tedy, abychom mluvili jasneji, je krásná duše veškerenstva, to jest Afrodité, jak
krásný musí být její otec! Kdyby totiž
mela krásu ze sebe, jak veliká by musela
být ona krása <vyšší>? Má-li ji ale od
nekoho jiného, od koho pak ji muže duše
mít, tu, která k ní pristupuje, i tu, jež patri
Prirozene k je jí jsoucnosti? Jsme p~ce
krásní, Ikdyž patríme saIJlisobe, a~kli-
ví,~ž~memme
v Imoupriro~ost:
káy~oE1ávámesamisebe.ismekr~ní,
.
128
.
129
fJ.8V ÉaU'l"ouc; xaAot,
at<TXQo~88
a'YvoouvTSC;. 'EXSL oúv xaXSL{}SV TO
TBC;
xaMv.
'AQ' oúv aQXSL Ta sLQTJfJ.áva sLc;
tvaQ'Yi'í <TÚVS<TtVa'Ya'YsLv Toií «VOTJToií
TÓ1TOU»,1) xaT' aAA TJVó8óv 1TáAt.Vaú 8SL
t1TSA{}SLVro8s;
~dyž se nepoznáváme, jsme oškli~í.:-Krás-l
no Je tedy Tam a ootamtua. Stací tudíi
to, co jsme uvedli, abychom dospeli k zretelnému nahlédnutí "duchovního místa"
(Plat. Rep. 508 c 1; 517 b 5), anebo se
musíme <vrátit a> vydat ješte jinou cestou,40)napríklad toutO?41)
Knihovna filosofie FFUK
v Praze
2
130
131
12. Viz obraz zlata sama sebe ocištujícího:
IV 7, 10,47-52.
13. Viz Plat. Symp. 218 e 5.
POZNÁMKY
14. Viz Anaxágorás zl. B 12.
15. Armstrong soudí, že tu Plótmos vyjadruje
vlastní vizi; viz IV 7, 12-13.
1. K rádku 1-4 viz III 8, 11,36-38; krádku
3-4 viz Plat. Rep. 509 b 9; Arist. zl. 49
Rose3.
2. VizPlat. Tim.37 d.
16. K rádku 27-36 viz Phdr. 247 a-b; 248 a;
Phd 109 d-e.
17. Viz Plat Soph. 234 d 5.
18. Viz tamtéž.
3. O rozestupovánív caseviz ID7,11,23-27.
4. VizArist. Protrep. zl. 11 Walzer;Meteor.
381b 6; Phys. 194a21-22.
20.
5. Jedenzetriprfpadd,kdysePlótfnosvedome
odchylujeod Platóna (Rist. Plotinus: the
road to reality, 184).Viz Plat. Rep. 597 b
nn. S tím nesouhlasíArmstrongv:Atti. 179.
21. Viz Plat. Symp. 215 b 1-3; 216 e 6 217a1.
6. ZdesArmstrongemvypouštíme,,hoiahýlé".
7. Viz V 8, I, 18-21.
8. Odkazk mýtuo Narcisovi;viz I 6,8,9-12.
9. Viz Plat.Symp.210 b-c; 211 c.
10. Ke vztahu duše a prírody viz III 8, 1-4.
11. O dušijako látceviz II 4, 3, 4-5.
132
19. Viz Cypria zl. 9 Kinkel.
Spravedlnost jako prfsedící Dia: viz Sof.
Oed Col. 1382; Plat. Leg. 716 a 2; Orphicorumfr. 158.
22. Viz Plat. Rep. 507 b; 509 b.
23. Existuje spor, zda na tomto míste mluví
Plótínos o posvátných knihách, kde mají
hieroglyfy kvazialfabetickou funkci, kterou Plótfnos nechápe, anebo zda se vyjadruje správne, protože má na mysli piktogramy na stenách chrámd, jež neoznacují
slabiky ci hlásky, nýbrž predmety a ideje.
133
24. VizPlat. Theaet.208 a 9.
25. Totomístoprinášínejpozitivnejšícharakteristikulátkyu Plótína.
26. VizXenofanészl. 25.
PRAMENY
27. VizArist.Phys. 188a27-30.
28. VizPlat. Tím.37 c 7.
29. VizPlat. Phdr.250 a 7 - b 1.
30. Viz Plat.Phdr. 248 a 1.
31. K rádku7-18 viz Plat. Phdr. 250 a-c.
32. Viz Plat.Phdr 249 e 4.
HENRY P., SCHWYZERH.-R., Plotiní opera
I-III, ed. minor, Oxford 1964-1982.
SCHWYZERH.-R., Corrigenda ad Plotini textum, v: Museum He(veticum 44, 1987
191-210.
33. Zde vykladacipredpokládají, že Plótmos
odkazuje ke své egyptské vlasti, k náhorním
pouštímpo oboustranáchúdolíNilu.
34. VizPlat. Symp.203 b 5.
35. Viz Plat.Phdr. 245 a 1-2.
36. Viz Hésiod.Theog.459.
37. Viz tamtéž478.
38. VizSVF/, 98.
39. VizHom.1l."14,203-204.
40. Viz pojednáníV 5.
41. ZdebezprostrednenavazujepojednáníII 9.
134
135