proces proces - Česká Třebová

Transkript

PROCES
2012
Rozbor udržitelného rozvoje území pro
správní obvod obce s rozšířenou
působností Česká Třebová – AKTUALIZACE
2012
Část A – Podklady pro RURÚ
Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
8. 10. 2012
Tuto studii zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.
Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023,
http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected].
Autorský kolektiv:






Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu
Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky
Ing. Hana Doleželová – metodické vedení realizačního týmu
Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD
Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD
Nika Chadzipanajotidisová – organizace průzkumů a sběr dat
Ekonomický pilíř
 Ing. Hana Doleželová – garant
 Bc. Radka Matoláková
Sociodemografický pilíř
 Ing. Kamila Frenová – garant
 Mgr. Zuzana Tvrdá
Environmentální pilíř
 Ing. Lukáš Tejzr – garant, technická infrastruktura
 Bc. Martin Matuszczyk
Dopravní infrastruktura
 Ing. Vlastimil Starý - garant
 Bc. David Kubáň
GIS, zpracování dat a výkresů
 Ing. Radek Fujak – garant
 Ing. Michal Samiec
 Bc. Jan Vyhlídal – vyváženost pilířů
PROCES
PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................... 5
1
2
3
4
5
Popis území a širší vztahy ................................................................................................... 7
1.1
Základní charakteristika území .................................................................................. 7
1.2
Širší vztahy a nadřazené dokumenty .......................................................................... 8
Enviromentální pilíř .......................................................................................................... 12
2.1
Horninové prostředí a geologie ................................................................................ 12
2.2
Vodní režim .............................................................................................................. 16
2.3
Hygiena životního prostředí ..................................................................................... 20
2.4
Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................ 22
2.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................. 28
Sociální pilíř ...................................................................................................................... 31
3.1
Technická infrastruktura .......................................................................................... 31
3.2
Dopravní infrastruktura ............................................................................................ 38
3.3
Sociodemografické podmínky.................................................................................. 46
3.4
Bydlení ..................................................................................................................... 55
3.5
Rekreace ................................................................................................................... 59
Ekonomický pilíř .............................................................................................................. 63
4.1
Regionální ekonomika .............................................................................................. 63
4.2
Trh práce .................................................................................................................. 65
4.3
Daňová výtěžnost ..................................................................................................... 68
Souhrn a vyváženost pilířů................................................................................................ 70
5.1
Environmentální pilíř ............................................................................................... 70
5.2
Sociální pilíř ............................................................................................................. 74
5.3
Ekonomický pilíř ...................................................................................................... 79
6
Seznam zkratek ................................................................................................................. 82
7
Seznam zdrojů a použitá literatura .................................................................................... 82
8
Seznam příloh ................................................................................................................... 83
Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................... 84
Příloha B: Sociální pilíř ........................................................................................................ 84
Příloha C: Ekonomický pilíř ................................................................................................. 85
9
Přílohy ............................................................................................................................... 86
-3-
PROCES
Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................... 86
Příloha B: Sociální pilíř ........................................................................................................ 88
Příloha C: Ekonomický pilíř ................................................................................................. 95
-4-
PROCES
Úvod
V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází
k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně
stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí
ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati
s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy
globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje
tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění
se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové
periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba
v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy
a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde
vznikající sociální separace.
Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská
recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových
zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické,
ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji
prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní
veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci
s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout
komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP.
Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na
základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje
je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb.
a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický
a ekonomický.
RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem
pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do
strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb.
Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako
východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů.
Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro
RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke
konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné
stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty
k udržitelnému rozvoji daného území.
Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální
analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda
umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech
kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti.
Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá
mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady
pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány
-5-
PROCES
prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská
hvězda).
Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Česká Třebová obsahuje dvě
jednotlivě navazující části. Část A – Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění
a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění
a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální
– horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody
a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální – technická
a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický –
regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B – RURÚ,
která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení
v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Česká Třebová.
-6-
PROCES
1 Popis území a širší vztahy
1.1
Základní charakteristika území
Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Třebová leží ve východní části
Pardubického kraje. Tvoří jej pět obcí na území o rozloze zhruba 8 tisíc hektarů. SO ORP
Česká Třebová sousedí se správními obvody: na severu s Ústí nad Orlicí, na jihu se
Svitavami, na východě s Lanškrounem a na západě s Litomyšlí. Správní obvod obce
s rozšířenou působností Česká Třebová je z hlediska počtu obyvatel po SO ORP Králíky a
Holice třetím nejmenším v rámci Pardubického kraje, kdy necelých 19 tisíc obyvatel tvoří
zhruba 3,6 % obyvatel kraje. Z hlediska rozlohy je SO ORP Česká Třebová nejmenším
v Pardubickém kraji. 7971 hektarů tvoří přibližně 1,8 % rozlohy kraje. Hustota zalidnění je ze
správních obvodů Pardubického kraje po Pardubicích druhá nejvyšší – 233 osob na km2.
Mapa 1.1.1: Mapa správního obvodu SO ORP Česká Třebová
Níže uvedená tabulka uvádí rozlohy obcí, z čehož je patrné, že více než polovinu území obce
zabírá město Česká Třebová, jejíž rozloha je 4 101 ha.
-7-
PROCES
Tabulka 1.1.1: Správní obvod SO ORP Česká Třebová
Obec
Rozloha [ha]
Podíl rozlohy obce na celkové rozloze [%]
Rybník
Semanín
Česká Třebová
Přívrat
Třebovice
1 114
880
4 101
730
1 146
14,0
11,0
51,4
9,2
14,4
Celkem SO ORP Česká Třebová
7 971
100
Zdroj: UAP 2012
1.2
Širší vztahy a nadřazené dokumenty
Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále též „PÚR ČR 2008“) je pořízena Ministerstvem pro
místní rozvoj v mezích zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve
znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a schválena usnesením vlády ČR č. 929
ze dne 20. 7. 2009.
PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování
podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy
a minimalizovat jejich negativní dopady.
PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona
členěna na kapitoly:
► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“,
které se uplatňují na celém území České republiky;
► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní
infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“;
Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na
prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona
zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje,
a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro
rozhodování o změnách v nich;
► „Další úkoly pro územní plánování“.
Republikové priority
Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně
urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné
urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou
výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako
turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického
a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd.
Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním
dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného
zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II.
2; viz také čl. 24 PÚR ČR 2008) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to,
jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy.
-8-
PROCES
Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti
obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet
v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).
Zásady územního rozvoje
Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na
uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb,
které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras
silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního
rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést
záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí
respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv.
opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu.
V návaznosti SO ORP České Třebové na Politiku územního rozvoje České republiky
a Zásady územního rozvoje Pardubického kraje je definováno následující:
Rozvojové oblasti
Rozvojové oblasti jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit
mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny
v území.
V rozvojových oblastech je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na
zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního
plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot.
Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech
rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména:
► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném
zachování respektování hodnot území,
► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení
prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně,
► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch,
► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou,
průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizaci materiálových toků
a nakládání s odpady,
► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití
rekreačního potenciálu krajiny.
Rozvojová oblast Česká Třebová – Ústí nad Orlicí
Na území Pardubického kraje je vymezena rozvojová oblast krajského významu OBK2 Česká
Třebová – Ústí nad Orlicí. Rozvojová oblast je vymezena tak, že jsou do ní zahrnuty obce
(katastrální území) ve SO ORP Česká Třebová. Zásady územního rozvoje Pardubického kraje
ji:
-9-
PROCES
a) vymezuje do rozsahu katastrálních území obcí Česká Třebová (Česká Třebová, Lhotka
u České Třebové, Parník, Skuhrov u České Třebové), Rybník (Rybník u České
Třebové), Semanín (Semanín), Třebovice (Třebovice)
b) ZÚR stanovují tyto zásady pro usměrňování územního rozvoje a rozhodování o
změnách v území SO ORP Česká Třebová:
o sledovat možnost veřejného logistického centra ve vazbě na železniční uzel
Česká Třebová,
o rozvoj ekonomických aktivit soustřeďovat zejména ve vazbě na železniční
uzel Česká Třebová,
o rozvoj bydlení soustřeďovat zejména ve městě Česká Třebová,
o respektovat přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území.
c) ZÚR stanovují tyto úkoly pro územní plánování v SO ORP Česká Třebová:
o stabilizovat trasu východního obchvatu silnice I/14 v České Třebové a
v prostoru Třebovic,
o stabilizovat dopravní řešení a využití území v prostoru Semanína ve vazbách
na stávající a rozvojové plochy navazující na železniční uzel Česká Třebová,
o respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny Česká Třebová,
o respektovat požadavky na ochranu přírodní rezervace Třebovské stěny,
o respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných části
ÚSES za podmínek stanovených ods. (112):
i. nadregionálních biokoridorů K82 a K93,
ii. regionálních biocenter 330 Lhotka, 356 Palice, 418 V podkově, 471
Horky, 1926 U Kamenného vrchu,
iii. regionálních biokoridorů 862A U Kamenného vrchu – Buková stráň,
862B Buková stráň – Andrlův Chlum, 886 U Kamenného vrchu – Psí
kuchyně.
Stav územně plánovací dokumentace
Na základě zjištěných informací o stavu pokrytí území územními plány lze konstatovat, že na
území obcí správního obvodu obce s rozšířenou působností Česká Třebová je následující stav:
► Česká Třebová:
o Územní plán města Česká Třebová byl schválen 28. 6. 2005 a nabyl účinnosti
15. 7. 2005
o Od té doby bylo registrováno sedm změn ÚPO
o V období od první aktualizace ÚAP v roce 2010 nabyly účinnosti dvě
změny ÚPO (poslední, která nabyla účinnosti, byla Změna č. 6 – vydaná
5. 12. 2011 a nabyla účinnosti 22. 12. 2011)
o Změna č. 7 ÚPO Česká Třebová – 28. 6. 2012 zahájeno projednání
návrhu
- 10 -
PROCES
o Regulační plán městské památkové zóny Česká Třebová – 6. 12. 2006 byl
schválen návrh, 2. 1. 2007 nabyla účinnost vyhláška obce o závazné části
ÚPD
► Přívrat:
o Územní plán obce Přívrat byl vydán 29. 7. 2007 a nabyl účinnosti 21. 8. 2009
o Změna č. 1 ÚP Přívrat – 3. 9. 2012 zahájeno projednání zadání
► Rybník:
o Územní plán obce Rybník byl schválen 30. 6. 2005 a nabyl účinnosti 19. 7.
2005
o Změna č. 1 ÚPO Rybník – 16. 11. 2006 schválen návrh ÚPD, 3. 12. 2006
vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti
o Změna č. 2 ÚPO Rybník – 1. 7. 2010 vydán návrh, 5. 8. 2010 návrh nabyl
účinnosti
o Regulační plán části obce Rybník – 16. 12. 1999 schválen návrh
► Semanín:
o Územní plán obce Semanín – 28. 12. 2006 schválen návrh ÚPD, 15. 1. 2007
vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti
o Změna č. 1 ÚPO Semanín – 18. 5. 2011 vydán návrh, 21. 6. 2011 nabyl
účinnosti
► Třebovice:
o Územní plán obce Třebovice – 30. 11. 2004 schválen návrh ÚPD, 26. 12.
2004 vyhláška obce o závazné části ÚPD nabyla účinnosti
o Změna č. 1 ÚPO Třebovice – 26. 1. 2010 vydán návrh, 20. 2. 2010 návrh
nabyl účinnosti
o Změna č. 2 ÚPO Třebovice – 30. 1. 2012 zahájeno projednání zadání
- 11 -
PROCES
2 Enviromentální pilíř
2.1
Horninové prostředí a geologie
Z geomorfologického hlediska patří ORP Česká Třebová do střední, morfologicky velmi
výrazné části Českotřebovské vrchoviny, jak je nazýván osobitý geomorfologický podcelek
Svitavské pahorkatiny. Svitavská pahorkatina je pak jedním z celků České tabule,
geomorfologické soustavy České vysočiny.
Geologicky leží toto území v severovýchodním, tektonicky zprohýbaném a rozlámaném
okrajovém pásmu tabule svrchněkřídových mořských a jezerních usazenin, které v severní
části Českého masívu pokrývají jeho prvohorní a předprvohorní krystalický základ i s jeho
mladoprvohorními zvětralinovými plášti. Tyto staré zvětralinové pokryvy jsou při východním
okraji ORP Česká Třebová obnaženy a podílejí se na stavbě reliéfu. Území je determinováno
synklinálami litickou a potštejnskou a antiklinálami orlickoústeckou a letohradskou. Většinu
plochy zaujímají vápnité a písčité slínovce (opuky).
Na rozdíl od jiných území České Republiky není území ORP Česká Třebová bohaté na výskyt
minerálů. Na Českotřebovsku se vyskytují tyto druhy minerálů: kalcit, aragonit, pyrit,
markazit, křemen, lechatelierit, limonit, hematit, glaukonit, kaolinit, sádrovec, fosfáty
(většinou jde o fosforečnany Ca) a neudorfit. K nejčastějším horninám patří: slepence,
pískovce, arkózy, slínovce, jílovce (lupky), jíly, štěrky, spraše a půdy.
Těžba nerostných surovin
Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné dobývací prostory od 1. 7. 2008, kdy
došlo ke zrušení cihelny s těžbou cihlářského jílu. Byly zde ale vymezeny ložiska nerostných
surovin a chráněná ložisková území (CHLU), jež jsou zobrazeny v následujících tabulkách.
Tabulka 2.1.1: Chráněná ložisková území (A058)
Chráněné ložiskové
území [ha]
Výměra obce [ha]
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
ORP Celkem
Zdroj: Datový model, ÚAP 2012
4 096,8
737,6
1 110,1
877,1
1 149,2
7 970,8
Chráněné ložiskové
území [%]
70,1
0
0
294,8
0
365
1,7
0
0
33,6
0
4,6
Celkově zabírá chráněné ložiskové území 4,6 % SO ORP, což odpovídá 365 ha. Podíl CHLU
je v obci Semanín 33,6 %, 294,8 ha a v obci Česká Třebová 1,7 %, tj. 70,1 ha. V obcích
Přívrat, Rybník a Třebovice se nenachází žádné chráněné ložiskové území.
Tabulka 2.1.2: Ložisko nerostných surovin (A059)
Obec
Výměra obce [ha]
Semanín
A059 [ha]
877,1
222,3
A059 [%]
Nerost
25,3 jílovec
V celém SO ORP Česká Třebová se nalézá pouze jedno ložisko nerostných surovin, a to
v obci Semanín, kde pokrývá přibližně jednu čtvrtinu rozlohy obce. V tomto případě se jedná
o ložisko jílovce. Území je využíváno společností P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice.
- 12 -
PROCES
Mapa 2.1.1: Ložiska nerostných surovin v SO ORP Česká Třebová
- 13 -
PROCES
Sesuvná a poddolovaná území
Území SO ORP je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Vesměs
se jedná o důsledky historické těžby lomové opuky, jílu a hrnčířské hlíny s omezenými
dopady na povrch území. Na území ORP se nachází 18 bývalých lomů, 2 pískovny, 2 štoly,
obě v katastru obce Semanín a 1 hliniště. Nejvíce těžebních útvarů se nachází v katastru obce
Česká Třebová (8 lomů), dále pak v katastru obce Semanín (5 lomů), Přívrat (3 lomy) a obce
Rybník a Třebovice mají po jednom lomu. V současné době těžba neprobíhá na žádném
z nich.
Na území SO ORP Česká Třebová se nachází jedno bodové poddolované území (A061) –
v katastru České Třebové, těžil se lignit a rozsah je ojedinělý. Plošné poddolované území
(A061) je na území Semanína s ojedinělým rozsahem a surovinou je černé uhlí. Nachází se
zde dvě průzkumné štoly, které jsou díky závalům poměrně krátké v délkách 12 m a 40 m.
V případě využívání území je nutný geologický průzkum, který blíže specifikuje stabilitu
dané oblasti.
Na území správního obvodu se nachází osm bodových sesuvných území (A062) – sedm na
katastru České Třebové (aktivní sesuv přímo v lokalitě Česká Třebová, dva aktivní sesuvy
v lokalitě Parník a jeden v lokalitě Skuhrov, potenciální sesuvy v lokalitách Česká Třebová,
Svinná u České Třebové a Parník) a jeden aktivní sesuv v katastru Třebovic. Plošná sesuvná
území jsou uvedená v následující tabulce.
Tabulka 2.1.3: Plošná sesuvná území (A062)
Lokalita
Obec
Třebovice
Třebovice
Třebovice
Třebovice
Třebovice
Třebovice
Třebovice
Třebovice
Třebovice
Třebovice
Damníkov
Třebovice
Skuhrov
Česká Třebová
Výměra obce [ha]
A062 [ha]
1 149,2
1 149,2
1 149,2
1 149,2
1 149,2
1 149,2
4 096,8
0,40
0,36
0,51
11,80
8,77
13,41
1,13
A062 [%]
0,03
0,03
0,04
1,03
0,76
1,17
0,03
Stupeň aktivity
potenciální
potenciální
potenciální
stabilizovaný
stabilizovaný
potenciální
potenciální
Plošná i bodová poddolovaná území (A061) a bodová i plošná sesuvných území (A062) jsou
zobrazena v následující mapě.
- 14 -
PROCES
Mapa 2.1.2: Sesuvná a poddolovaná území, chráněná ložisková území
- 15 -
PROCES
2.2
Vodní režim
Území SO ORP Česká Třebová leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Severním
mořem. Vodní toky na západ a severozápad od rozvodnice patří do povodí Labe, jehož
prostřednictvím se vlévají do Severního moře. Vodní toky směřující k východu a jihovýchodu
patří do povodí Moravské Sázavy. Toky směřující k jihu patří do povodí Svitavy, neboli do
povodí Moravy (Černé moře). Území je důležitou pramennou oblastí vodních toků (Vrbovka,
Javorka), z nichž většina zásobuje řeku Třebovku. Jedná se o významný hospodářský tok.
Na území se nachází také velké chovné rybníky, největší z nich rybník Hvězda leží v katastru
obce Třebovice. Dále např. Nový rybník, Vidlák a Černý rybník.
Do územní působnosti ORP Česká Třebová zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace
vod (CHOPAV) Východočeská křída o celkové rozloze 7 950,19 ha. Její podzemní vody patří
k nejkvalitnějším vodám Českého masívu a splňují nejpřísnější kritéria pro pitnou vodu.
Vodní zdroje podzemní a povrchové vody
Do území SO ORP zasahují tři hydrogeologické rajóny (vodní útvary podpovrchových vod):
 Poorlický perm - jižní část
 Ústecká synklinála v povodí Orlice
 Vysokomýtská synklinála
Zdroje povrchových vod včetně ochranných pásem (A044) a jejich podíl na území obcí uvádí
následující tabulka.
Tabulka 2.2.1: Vodní zdroje včetně ochranných pásem vodních zdrojů v SO ORP Česká Třebová
Obec
Výměra obce [ha]
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
A044 [ha]
4 101
730
1 114
880
1 146
A044 [%]
3 642,1
733,6
1 110,1
877,1
983,6
88,9
99,5
100,0
100,0
85,6
A044 (počet)
9
0
0
0
0
Podíl chráněného území přirozené akumulace vod (CHOPAV, jev A 045) v SO ORP dosahuje
99,7 % u podzemních vod a nachází se v oblasti východočeská křída. V obcích Rybník,
Semanín, Přívrat a Třebovice dosahuje 100% podílu na výměře obce.
Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů
znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní
zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP
Česká Třebová byla část území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády
č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv
a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech
a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb.
Na území SO ORP Česká Třebová zabírají zranitelné oblasti 1,1 % území v celkové rozloze
cca 84,74 ha.
Na sledovaném území se nachází řada převážně menších vodních nádrží. Jejich výskyt
na území jednotlivých obcí v rámci SO ORP Česká Třebová uvádí následující tabulka.
- 16 -
PROCES
Tabulka 2.2.2: Vodní nádrže na území SO ORP Česká Třebová (A 048)
Obec
Výměra obce [ha]
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
A048 [ha]
4 101
730
1 114
880
1 146
A048 [%]
2,55
5,65
5,03
0,27
0,31
0,06
0,77
0,45
0,03
0,03
Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich celková délka činí
90,2 km. Výskyt výše popisovaných hydrologických jevů znázorňuje následující mapa.
- 17 -
PROCES
Mapa 2.2.1: Vodní režim v SO ORP Česká Třebová
- 18 -
PROCES
Záplavová území
Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích,
došlo v SO ORP Česká Třebová k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená
limity pro využití řady lokalit.
Na území SO ORP Česká Třebová byla vymezena záplavová území na katastrálním území 3
obcí z celkového počtu 5 v celkové rozloze 45,0 ha, což představuje cca 0,6 % celkové
výměry území. Výměry záplavových území jednotlivých periodicit obsahuje následující
tabulka.
Tabulka 2.2.3: Záplavová území v obcích SO ORP Česká Třebová
Aktivní zóna
Záplavová území v SO ORP
záplavového
Výměra
Česká Třebová
území
Obec
SO ORP
[ha]
QA
QAZ
Q005
Q005
Q020
Q020
Q100
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
[%]
[ha]
Česká
4 101
10,6
Třebová
Přívrat
730
0,0
Rybník
1 114
16,1
Semanín
880
0,0
Třebovice
1 146
18,3
ORP
7 971
45,0
Celkem
Q100
[%]
0,3
7,6
0,2
10,6
0,3
13,0
0,3
0,0
1,4
0,0
1,6
0,0
5,8
0,0
6,1
0,0
0,5
0,0
0,5
0,0
16,1
0,0
18,3
0,0
1,4
0,0
1,6
0,0
21,8
0,0
21,6
0,0
2,0
0,0
1,9
0,6
19,5
0,2
45,0
0,6
56,4
0,7
Nejhorší situace je v obci Rybník a Třebovice, kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 21,8
ha (1,96 % území) a 21,6 ha (1,88 % území). V obci Česká Třebová se jedná o 0,32 ha, tj.
13,0 % území obce. V katastrálních územích zbylých dvou obcí SO ORP Česká Třebová se
nenachází žádné aktivní záplavové území. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází
žádný objekt ani zařízení protipovodňové ochrany. Záplavové území stoleté vody na území
SO ORP Česká Třebová je vyznačeno na mapě 2.2.1.
- 19 -
PROCES
2.3
Hygiena životního prostředí
Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek
životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou
ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území.
Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah
znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob
nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní
prostředí.
Kvalita ovzduší
Ovzduší na převážné části území SO ORP Česká Třebová je relativně dobré s výjimkou
překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, což
platí i pro většinu území ČR a Pardubický kraj. Jiné škodliviny se v SO ORP nevyskytují.
Staré zátěže a kontaminované plochy
Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv
nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 5 obcí se nachází
celkem 19 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Česká Třebová, na jejímž území je
lokalizováno celkem 11 bývalých skládek. Tyto staré zátěže byly rekultivovány a jsou pouze
vedeny v evidenci (Zdroj: Odbor životního prostředí MěÚ Česká Třebová) Viz tabulka 2.3.1.
Tabulka 2.3.1: Staré zátěže území a kontaminované plochy (A064)
Obec
A 064 (počet)
Česká Třebová
Rybník
Třebovice
Semanín
Přívrat
SO ORP CELKEM
11
4
3
1
0
19
V oblasti se nachází pouze 1 řízená skládka v obci Třebovice, zabírající 6,3 ha, tj. 0,6 %
výměry obce. Plochy znehodnoceného území k obnově nebo opětovnému využití na území
SO ORP České Třebové zabírají cca 2,4 ha, což představuje pouhé 0,2 % území. Na daném
území se rovněž vyskytují 2 stará důlní díla, a to v obci Semanín.
Ostatní negativní faktory v území
Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob
nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů.
Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje
Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli.
Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich
dalšího využití.
- 20 -
PROCES
Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné spalovny, ani uložiště nebezpečných
látek kategorie A a B. V následující mapě jsou zobrazeny vybrané výše zmiňované jevy
hygieny životního prostředí.
Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí v SO ORP Česká Třebová
- 21 -
PROCES
2.4
Ochrana přírody a krajiny
Území SO ORP Česká Třebová se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou
činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu
území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního
plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Rozmístění a hranice biochor ukazuje
následující mapa. Celý SO ORP Česká Třebová se nachází ve Svitavském bioregionu,
hercynské podprovincii.
Mapa 2.4.1: Hranice biochor na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012
v. s. vegetační stupeň
- 22 -
PROCES
Zvlášť chráněná území a přírodní památky
Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné velkoplošné chráněné území (chráněná
krajinná oblast, národní park). Nalezneme zde pouze maloplošné chráněné území, kam se
obecně řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky
a přírodní památky. V případě SO ORP Česká Třebová se jedná o dvě přírodní rezervace
(PR). První přírodní rezervací rozkládající se na ploše jedné desetiny hektaru je oblast nesoucí
název Psí kuchyně. Oblast se nachází v obci Semanín. Druhou PR jsou Třebovské stěny
zasahující do obce Česká Třebová a sousedního SO ORP Lanškroun. Jedná se o východní
strmé svahy hřbetu Hřívy (Palice 613 m n. m.) východně od České Třebové. Vyskytují se zde
skalní stěny, tvořené zejména z pískovců a slínovců. Nachází se zde porosty květnatých bučin
a suťových lesů s volně žijícími živočichy. Tato oblast má rozlohu čtyři desetiny hektaru
na území obce Česká Třebová. Obě přírodní rezervace dohromady představují svou rozlohou
pouze velmi malé procento rozlohy SO ORP (0,01 %). Viz následující tabulka.
Tabulka 2.4.1: Maloplošná zvláště chránění území (MZCHÚ)
Obec
Výměra obce [ha]
Semanín
Česká Třebová
Název
MZCHÚ [ha]
877,1 Psí kuchyně
4 096,8 Třebovské stěny
MZCHU [%]
0,1
0,4
0,01
0,01
Další zvlášť chráněná území - lokality soustavy NATURA 2000 obsahuje následující mapa.
V oblasti SO ORP Česká Třebová se nachází pouze evropsky významné lokality. Ptačí oblasti
spolu s biosférickou rezervací se v tomto SO ORP nenachází.
Tabulka 2.4.2: Natura 2000 - evropsky významné lokality
Obec
Výměra obce [ha]
Semanín
Název
877,1 Psí kuchyně
A034 [ha]
A034 [%]
57,2
6,5
Evropsky významná lokalita s názvem Psí kuchyně se rozkládá na ploše 57,2 ha, což činní
6,5 % výměry obce. Lokalita je situována v obci Semanín.
- 23 -
PROCES
Mapa 2.4.2: Ochrana přírody, krajiny a památek na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012
Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES
V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory
územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního
a regionálního ÚSES. Jsou zde vymezeny nadregionální biokoridory a biocentra a regionální
biokoridory a biocentra, přírodní parky a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů.
Viz následující mapa.
- 24 -
PROCES
Mapa 2.4.3: Obecně chráněná území přírody a krajiny na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012
Na území SO ORP Česká Třebová jsou vymezeny nadregionální biokoridory
(NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokální biocentra (BC)
a biokoridory (LBK). Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 381,8 ha, což představuje
4,8 % celkové plochy. Viz následující tabulka.
- 25 -
PROCES
Tabulka 2.4.3: Podíl Územního systému ekologické stability na výměrách obcí
Výměra obce [ha]
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
SO ORP Česká Třebová
Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1. 1. daného roku
A021 [ha]
4 096,8
737,6
1 110,1
877,1
1 149,2
7 970,8
A021 [%]
144,9
24,2
65,6
38,0
109,1
381,8
3,5
3,3
5,9
4,3
9,5
4,8
Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou také vymezená území CHOPAV
(Chráněná oblast přirozené akumulace vod) a stávajících zranitelných území, jež významně
přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů
na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole č. 2.
Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje k lesním porostům a ZPF (zemědělský a půdní fond).
Koeficient ekologické stability
Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti se krajina oceňuje koeficientem
ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými
vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení
přírodních mechanismů. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány lesy, louky, pastviny,
zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň.
Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány orná půda, chmelnice, zastavěné plochy
a ostatní plochy. (Metodika podle ÚAP)
Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území.
V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých
travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné
půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch.
Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012 jsou
shrnuty v následující tabulce.
Tabulka 2.4.4: KES v obcích SO ORP Česká Třebová
Obec
KES
2010
2008
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
2,0
3,1
1,4
1,5
0,9
1,8
2012
2,0
3,1
1,4
1,5
0,9
1,8
2,0
3,1
1,4
1,5
0,9
1,8
Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012 ilustruje
také následující mapa. Z tabulky a mapy je jasně patrné, že nejvyšší hodnoty KES jsou
dosaženy v obci přívrat. Nejnižší hodnotu můžeme zaznamenat u obce Třebovice.
- 26 -
PROCES
Mapa 2.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Česká Třebová pro rok 2012
- 27 -
PROCES
2.5
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu
zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně
č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů
a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění
pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu,
zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak
z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především
dopravní infrastruktury.
Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon
č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií.
Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy
hospodářské.
Zemědělský půdní fond
Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj patří k významným
charakteristikám.
Tabulka 2.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Česká Třebová v období 2010 – 2012
Podíl orné půdy
Orná půda [ha]
z celkového území [%]
Obec
2010
2012
Rozdíl
2010
2012
Rozdíl
Česká Třebová
818,4
Přívrat
150,8
Rybník
270,9
Semanín
260,6
Třebovice
464,9
1 965,6
818,2
150,8
270,6
260,6
464,8
1 965,1
-0,14
-0,01
-0,22
0,00
-0,06
-0,43
20,0
20,7
24,3
29,6
40,6
24,7
20,0
20,7
24,3
29,6
40,6
24,7
0,00
0,00
-0,02
0,00
-0,01
-0,01
Nejvyšší podíl orné půdy v SO ORP Česká Třebová je patrný v obci Třebovice, kde dosahuje
40,6 % výměry obce, avšak nejvyšší absolutní rozloha orné půdy můžeme pozorovat v obci
Česká Třebová, ve které činní 818,2 ha. Za uplynulé 2 roky došlo jen k nepatrným změnám
rozlohy v jednotlivých obcích i celém SO ORP, kde došlo k úbytku o 0,005 %.
- 28 -
PROCES
Mapa 2.5.1: Zlepšení úrodnosti půd na území SO ORP Česká Třebová 2012
Zastavěné území
Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES)
je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy
zastavěné půdy na celkové výměře obcí v SO ORP Česká Třebová se v období 2010-2012
téměř nezměnil, došlo pouze k minimálnímu nárůstu o 0,01 %. Největší absolutní i relativní
přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Rybník, kde přibylo 0,13 hektaru
nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,01%. Viz
následující tabulka.
Tabulka 2.5.2: Podíl zastavěného území v obcích SO ORP Česká Třebová v letech 2010 až 2012
Podíl zastavěného území
Obec
Zastavěné území [ha]
z celkové výměry [%]
2010
2012
Rozdíl
2010
2012
Rozdíl
Česká Třebová
127,8
127,7
- 29 -
-0,09
3,1
3,1
0,00
PROCES
Podíl zastavěného území
2010
2012
Rozdíl
Zastavěné území [ha]
Obec
2010
Rozdíl
2012
Přívrat
5,0
Rybník
14,5
Semanín
6,8
Třebovice
9,7
164,0
5,1
14,6
6,8
9,6
165,0
0,09
0,13
0,04
-0,17
1,00
0,7
1,3
0,8
0,8
2,1
0,7
1,3
0,8
0,8
2,1
0,01
0,01
0,00
-0,01
0,01
Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL)
Lesní porosty na území SO ORP Česká Třebová představují jeho významný přírodní zdroj.
Lesnatost SO ORP Česká Třebová je 45,6 % v roce 2012. Viz následující tabulka.
Tabulka 2.5.3: Podíl Lesní půdy v obcích SO ORP Česká Třebová
Lesní půda [ha]
Obec
2010
Česká Třebová
1 882,3
Přívrat
430,8
Rybník
525,9
Semanín
422,5
Třebovice
373,5
3 636,0
2012
1 882,7
430,8
525,9
422,5
373,5
3 637,0
Rozdíl
0,41
0,00
0,00
0,00
0,00
1,00
Podíl lesní půdy
2010
2012
Rozdíl
45,9
59,0
47,2
48,0
32,6
45,6
45,9
59,0
47,2
48,0
32,6
45,6
0,01
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (84,9 %),
důležitá je i jejich funkce ochranná (0,7 %) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního
určení (14,4 %). Viz následující tabulka.
Tabulka 2.5.4: Kategorie lesů
Podíl (%)
Kategorie
Les hospodářský
Les ochranný
Les zvláštního určení
84,9
0,7
14,4
- 30 -
PROCES
3 Sociální pilíř
3.1
Technická infrastruktura
Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně
zasahují do života celé společnosti. SO ORP Česká Třebová má zájem na tom, aby bylo na
území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva,
průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské
sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky,
které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Česká Třebová.
Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení
technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro
nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné
komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě
a produktovody.
Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Česká Třebová
- 31 -
PROCES
Zásobování vodou
V rámci SO ORP Česká Třebová je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno veřejnou
vodovodní sítí a individuálním odběrem z domovních studní a je založeno na využívání
bohatých vodních zdrojů v oblasti CHOPAV – Východočeská křída.
Všechny obce v rámci SO ORP Česká Třebová v současné době mají zavedenu vodovodní
síť. Napojení obcí na veřejnou vodovodní síť v zájmovém území je následující: Česká
Třebová (100 %), Přívrat (90 %), Rybník (100 %), Semanín (100 %), Třebovice (100 %).
Provozovatelem vodovodní sítě je Orlická vodohospodářská spol. Česká Třebová s.r.o.
a Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. (Semanín).
Veřejný vodovod Česká Třebová gravitačně zásobuje pitnou vodou ze dvou tlakových pásem
obyvatelstvo, průmysl a ostatní odběratele v lokalitách Česká Třebová, Parník, Lhotka a
Skuhrov. Vodovod je zásobován podzemní vodou z jednoho zdroje (vodonosné zvodně),
který se nalézá v hloubce cca 70 m.
Jímaná voda je velmi dobré kvality a splňuje přísné požadavky vyhlášky Ministerstva
zemědělství č. 376/2000 Sb.
Části města Česká Třebová, které nejsou tlakově pokryty vodojemy, jsou zásobovány vodou
pomocí tlakových stanic – Habeš, Farská.
Materiálem původní rozvodné vodovodní sítě je převážně litina, či ocel a postupně je
nahrazována plasty. Dále jsou nahrazovány i přípojky z nevyhovujících materiálů, jako je
olovo a železo, za plastové a současně jsou osazovány vodoměry. Vodovodní systém je
schopen zcela pokrýt stávající požadavky všech obyvatel na pitnou vodu, jak množstvím, tak i
kvalitou.
Obec Přívrat uvádí poddimenzovanou vodovodní síť, která omezuje samotný rozvoj obce.
Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních vodních řadů v některých obcích je
nezbytná, z důvodu snižování ztrát vody a zvyšující se potřeby vody.
Celková délka vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová činí 127,26 km.
Délky vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová v roce 2012 jsou uvedeny v následující
tabulce.
Tabulka 3.1.1: Délky vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová v letech 2010 a 2012
Délka (km)
Obec
2010
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
2012
84,06
6,29
14,44
7,50
14,58
126,88
- 32 -
84,92
6,29
14,45
7,01
14,58
127,26
PROCES
Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Česká Třebová
Kanalizační síť
Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou
odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách
a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků,
popř. jednotnou kanalizační sítí.
Kanalizační síť je vybudována ve městě Česká Třebová (systém dešťové, jednotné
a splaškové kanalizace), v obci Rybník (dešťová a jednotná kanalizace), v obci Semanín
(10 % splašková kanalizace). V obci Přívrat a Třebovice se nachází jen dešťová kanalizace.
ČOV je vybudována ve městě Česká Třebová a v obci Semanín. Obec Rybník je napojena na
ČOV Česká Třebová. Obec Třebovice má udělenou výjimku pro vypouštění odpadních vod
do povrchových vod do roku 2013.
Od roku 2011 probíhá rekonstrukce ČOV a dostavba kanalizace v České Třebové. V rámci
projektu bude dobudována kanalizace v místních částech České Třebové Parník a Lhotka.
- 33 -
PROCES
Část kanalizace budou tvořit gravitační stoky a část tlaková kanalizace. Celkem bude
položeno 3,2 km kanalizačního potrubí, vybudována jedna odlehčovací komora a 15
čerpacích jímek. Po dokončení výstavby bude možné na kanalizaci nově připojit 200
ekvivalentních obyvatel.
Rekonstrukce ČOV Česká Třebová zajistí, že bude schopna splnit emisní limity na odtoku dle
platných předpisů kategorie čistíren pro 10 až 100 tisíc ekvivalentních obyvatel. ČOV Česká
Třebová v současnosti neumí odstraňovat organické látky a nutrienty (formy dusíku a fosforu)
s takovou účinností, aby byla kvalita vyčištěné odpadní vody v souladu se stávající i
připravovanou legislativou ČR a EU. Dále bude kompletně zmodernizován biologický stupeň,
který má zásadní vliv na kvalitu vyčištěné odpadní vody, vybudován nový objekt
mechanického předčištění, dávkování chemických prostředků, nová čerpací stanice a dešťová
zdrž a také bude zrekonstruováno kalové hospodářství. Kapacita ČOV Česká Třebová
dosáhne po dokončení intenzifikace 20 000 ekvivalentních obyvatel. Všechny práce budou
probíhat za provozu ČOV. Termín dokončení stavby je prosinec 2012.
V současné době je na ČOV Česká Třebová (Lhotka) napojeno 15 472 obyvatel, na ČOV
Semanín 63 obyvatel.
Celková délka kanalizační sítě v SO ORP Česká Třebová činí 71,4 km.
Jednotlivé rozdělení typu kanalizace a jejich délky v SO ORP Česká Třebová je uvedeno
v následující tabulce.
Tabulka 3.1.2: Délky kanalizační sítě v SO ORP Česká Třebová
Obec
Délka (km) a typ kanalizace
typ neurčen
splašková kanalizace
Česká Třebová
Rybník
Třebovice
47,02
11,33
7,23
65,58
- 34 -
5,59
5,59
PROCES
Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Česká Třebová
Zásobování plynem
V rámci SO ORP Česká Třebová jsou plynem zásobovány město Česká Třebová, obec
Rybník (80 %) a Třebovice (90 %).
Obec Semanín, která nemá zavedený plyn, do budoucna neuvažuje o napojení,
z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Další obcí bez plynofikace je Přívrat.
Dle průzkumu provedeného v obci nemají obyvatelé obce Přívrat o zavedení plynu zájem.
Město Česká Třebová je zásobováno zemním plynem přes regulační stanice, které jsou
napojeny na vysokotlaký přepravní systém pomocí vysokotlakých přípojek.
U starších ocelových plynovodů dochází ke korozi, která je způsobena zemními proudy z
provozu stejnosměrné sítě vysokého napětí Českých drah. Proto je vhodné nově budované, či
rekonstruované plynovody nahradit jiným materiálem, např. polyethylenem.
Délky rozvodů plynu v SO ORP Česká Třebová v roce 2012 jsou uvedeny v následující
tabulce.
- 35 -
PROCES
Tabulka 3.1.3: Délky rozvodů plynu v SO ORP Česká Třebová
Obec
NT
Délka (km) a typ plynovodu
ST
VT
30,96
2,78
8,64
9,32
48,92
2,78
VVT
Česká Třebová
24,39
Přívrat
Rybník
Třebovice
24,39
Pozn.: NT – vedení nízkotlakého plynovodu, ST – vedení středotlakého plynovodu, VT – vedení vysokotlakého plynovodu,
VVT – vedení velmi vysokotlakého plynovodu.
Mapa 3.1.4: Plynová síť v SO ORP Česká Třebová
- 36 -
PROCES
Zásobování teplem
V SO ORP Česká Třebová je zásobován teplem především terciární sektor na území města
Česká Třebová a to přibližně jedna čtvrtina města a rozvod tepla je také v obci Rybník, kde
zásobuje však jen malé území obce.
Hlavním dodavatelem tepla města Česká Třebová pro vytápění bytů je městská společnost
TEZA, s.r.o.
Zásobování elektrickou energií
V SO ORP Česká Třebová jsou všechny obce pokryty vedením elektrického napětí. Téměř
celé území SO ORP je pokryto nadzemním vedením elektrizační soustavy s elektrickou
stanicí. Pouze samotný intravilán města Česká Třebová je vymezen podzemním kabelovým
vedením.
Ve většině obcí v rámci SO ORP Česká Třebová se nevyskytují vážnější problémy
s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy nastávají za silných větrů, či bouřek.
Na území města Česká Třebová se nachází transformovna 110/35/22/6 kV, ze které je
napájeno samotné město. Nadřazená transformovna 400/110 kV se nachází v Krasíkově.
Postupně jsou realizovány opravy a rekonstrukce vedení 35 kV, 22 kV, 6 kV a vedení nízkého
napětí, které nahradí technicky zastaralé úseky jednotlivých vedení.
Délky rozvodů elektrické energie v SO ORP Česká Třebová v roce 2012 jsou uvedeny
Tabulka 3.1.4: Délky rozvodů elektrické energie v SO ORP Česká Třebová
Délka (km)
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
133,00
15,20
12,89
33,09
39,85
234,03
- 37 -
PROCES
Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Česká Třebová
3.2
Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou
působností Česká Třebová je řada materiálů a dokumentů, především Zásady územního
rozvoje Pardubického kraje 2010, Politika územního rozvoje ČR 2008 a Územně analytické
podklady ORP Česká Třebová 2010.
SO ORP Česká Třebová má průměrnou hustotu silniční sítě a územím neprochází žádná
dálnice ani rychlostní komunikace. Existuje zde však významný železniční koridor spojující
Brno a Prahu, patřící do multimodálního transevropského koridoru TEMMK mezinárodního a
republikového významu. Jím prochází jednak tranzitní železniční koridory, silniční
komunikace nadmístního významu a výhledově průplav Dunaj – Odra – Labe (D-O-L).
Problémem na většině území je hluk, kterým jsou zatíženy především obce, jimiž prochází
silnice I. třídy a železniční koridor, a tranzitní doprava probíhající v těchto úsecích, která
zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje nebezpečí pro obyvatele.
- 38 -
PROCES
Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Česká Třebová
Silniční doprava
K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími
technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť
pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy
(v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV.
třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo
fyzických osob).
Dálnice a rychlostní komunikace
Územím SO ORP Česká Třebová neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace,
základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a
účelové komunikace.
- 39 -
PROCES
Silnice I. třídy
Na území SO ORP Česká Třebová se nachází následující silnice I. třídy:
► Silnice I/14 – Liberec – Vrchlabí – Trutnov – Náchod – Česká Třebová (I/43)
► Silnice I/43 – Brno – Třebovice (I/43) – Svitavy – hraniční přechod Dolní Lipka –
Boboszów (Polsko)
Napojení silnice I/14 na silnici I/43 umožňuje propojení území SO ORP a jejího centra Česká
Třebová s dalšími sídly na území PK. Plní tak významnou úlohu pro zajištění dostupnosti
významných center ve východní části území kraje a jejich propojení s Jihomoravským krajem
včetně krajského města Brna.
Další významné silniční komunikace
► Silnice II/315 Choceň – Ústí nad Orlicí – Lanškroun – Tatenice – Zábřeh na
Moravě – Leština – Dubicko – Úsov je spojnicí SO ORP Ústí nad Orlicí a SO ORP
Lanškroun. Na sledovaném území protíná výběžek v severovýchodní části na
katastrálním území obce Skuhrov, pro kterou zajišťuje dostupnost obou sousedních
obcí s rozšířenou působností. Její význam pro obslužnost území SO ORP je tak
minimální.
► Silnice II/358 Slatiňany – Chrast – Skuteč – Zderaz – Nové Hrady – Litomyšl –
Česká Třebová je důležitou páteřní komunikací, propojující Českou Třebovou
s městem Litomyšl a dalšími sídly Pardubického kraje.
Páteřní síť doplňují silnice III. tříd, jež zajišťují dostupnost SO ORP Česká Třebová pro
jednotlivé obce na jejím správním území, jež leží mimo páteřní komunikaci I/14.
Intenzita silniční dopravy
Největší intenzita dopravy je dle Sčítání dopravy 2010 na silnici I/14 mezi městy Česká
Třebová a Ústí nad Orlicí (sousední SO ORP). Tato silnice prochází téměř po celém
uvedeném úseku zastavěnou oblastí, doprava tak přispívá ke zhoršení stavu ovzduší a zvýšené
hlučnosti. Na malém úseku ve městě Česká Třebová se intenzita pohybuje dokonce mezi
10 001 až 15 000 vozidly za den. Intenzitu dopravy v SO ORP Česká Třebová znázorňuje
následující obrázek:
- 40 -
PROCES
Mapa 3.2.2: Intenzita dopravy na území SO ORP Česká Třebová
Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava
Dopravní dostupnost
Na následující mapě je znázorněna časová dostupnost jednotlivých obcí. Cílové místo
dopravní dostupnosti je stanoveno místem, které reprezentuje centrum obce.
- 41 -
PROCES
Mapa 3.2.3: Časová dopravní dostupnost jednotlivých obcí v SO ORP Česká Třebová
Mapa ukazuje, za jak dlouhou dobu se lze z kteréhokoliv místa dopravit do středu obce.
V rámci intravilánu obcí se lze do jejich centra dopravit většinou do jedné minuty, u obce
Rybník ale i místy až do pěti minut.
Železniční doprava
Na území SO ORP Česká Třebová probíhá I., II. a III. tranzitní železniční koridor (TŽK) a
koridory tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Jejich průběh na
území ČR je následující:
► I. tranzitní železniční koridor: SRN – Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno –
Břeclav – hranice s Rakouskem,
► II. tranzitní železniční koridor v trase: hranice SRN – Cheb – Plzeň – Praha – Česká
Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se
Slovenskem,
► III. tranzitní železniční koridor: Břeclav – Přerov – Bohumín – Dětmarovice –
Petrovice u Karviné – hranice Polska, odbočná větev v trase: Přerov – Olomouc –
Česká Třebová.
- 42 -
PROCES
Na území SO ORP Česká Třebová se nacházejí následující železniční tratě:
► Trať č. 010 Kolín – Pardubice – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová je součástí I. a
III. tranzitního koridoru. Jedná se o významnou spojnici Čech s Moravou.
► Trať č. 017 Třebovice – Mladějov na Moravě – Chomice – Moravská Třebová –
trať pokračuje z obce Moravská Třebová úsekem bez osobní dopravy, v obci Velké
Opatovice je pak osobní doprava opět zavedena, trať zde pokračuje až do obce Skalice
nad Svitavou pod číslem 262.
► Trať č. 260 Česká Třebová – Svitavy – Brno je součástí I. železničního koridoru.
Jedná se o významnou dvoukolejnou trať, která navazuje na trať č. 010 a poskytuje
další spojení s Brnem. V úseku mezi Brnem a Blanskem se nachází množství tunelů,
vystavěných kvůli zdejšímu složitému terénu.
► Trať č. 270 Praha – Česká Třebová – Přerov – Bohumín je významnou železniční
spojnicí hlavního města se severní Moravou, Slezskem, Polskem a Slovenskem. Trať
je součástí III. železničního koridoru, v úseku Přerov – Bohumín je součástí také II.
železničního koridoru.
Česká Třebová dlouhodobě významnou železniční křižovatkou, poskytující spojení mezi
Prahou, Ostravou i Brnem, potažmo se všemi sousedními státy. Na elektrifikovaných tratích
jsou provozovány všechny druhy osobní dopravy (včetně vlaků Pendolino) a nákladní
doprava. Průběh uvedených tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek.
Mapa 3.2.4: Železniční síť na území SO ORP Česká Třebová
Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava
- 43 -
PROCES
Hromadná doprava
K veřejné dopravě na území SO ORP Česká Třebová slouží zejména autobusová linková
doprava a železnice. Na území SO ORP není zavedena v žádné obci městská hromadná
doprava. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území
hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Česká Třebová ve všedních
dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost
dojížďky za prací, do škol a na úřady).
Tabulka 3.2.1: Dostupnost obce Česká Třebová veřejnou hromadnou dopravou
Obec
6. hod
Počet spojení
8. hod
14. hod
Česká Třebová
Přívrat
1
1
1
Rybník
1
1
1
Semanín
3
5
1
Třebovice
3
3
2
Celkem za SO ORP Česká Třebová
8
10
5
Zdroj: IDOS.cz.
Pozn.: pro zařazení spoje je podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou.
Pro vyhledávání je použit jízdní řád platný srpnu 2012, záznamy byly hledány v rámci pracovního dne (středa). Výsledná
spojení jsou agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná hromadná doprava –
autobusy (včetně městské hromadné dopravy) a vlaky.
Dopravní obslužnost obce Česká Třebová veřejnou hromadnou dopravou je postačující, každá
obec má zajištěn alespoň jeden spoj s ORP na každou z uvedených hodin. Tomuto stavu
dopomáhá zejména umístění obcí poblíž železničních tratí.
Letecká doprava
Na území obce Česká Třebová se nachází plocha pro vzlety a přistání sportovních létajících
zařízení, letadel a helikoptér. Tato plocha slouží především pro ultralehké letouny.
Vodní doprava
V řešeném území je do doby prověření reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp.
jeho Labské větve, sledována územní rezerva této vodní cesty. Na území SO ORP Česká
Třebová jsou dotčenými území obcí Přívrat, Česká Třebová, Rybník a Třebovice.
Rozvoj dopravní infrastruktury
V rámci Zásad územního rozvoje PK byly vymezeny plochy a koridory pro záměry veřejné
dopravní infrastruktury nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a
homogenizaci silničních úseků na řešeném území.
ZÚR vymezuje na území SO ORP Česká Třebová následující plochy a koridory pro umístění
staveb nadmístního významu:
► D25 – přeložka silnice I/14 Třebovice – Opatov,
► D26 – přeložka silnice I/14 – obchvat České Třebové.
ZÚR dále vymezují tyto koridory pro územní rezervy staveb na vybrané silniční síti
nadmístního významu:
- 44 -
PROCES
► Koridor pro umístění stavby přeložky silnice I/14 – obchvat České Třebové a Dlouhé
Třebové.
ZÚR navrhuje na vybrané silniční síti tyto koridory pro umístění přeložek a obchvatů staveb:
► D38 – přeložka silnice II/358 Němčice – Česká Třebová;
► D61 – přeložka silnice III/36012 Řetová;
► D62 – přeložky silnic III/35846 a III/35847 Semanín.
Mapa 3.2.5: Přeložky silnic na území v SO ORP Česká Třebová vymezené v ZÚR Pardubického kraje
- 45 -
PROCES
3.3
Sociodemografické podmínky
Demografický vývoj
Z předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z 26. 3. 2011 vyplývá, že v Pardubickém
kraji žilo 518 228 obyvatel, což je pouze o 2 % více než v roce 2001. Výraznější nárůst počtu
obyvatel byl zaznamenán pouze ve správním obvodu Holice (11,2 %). V SO ORP Pardubice
byl největší absolutní nárůst o 6 351 obyvatel (5,3 %). Největší pokles počtu obyvatel
zaznamenaly správní obvody Králíky (-5,3 %) a Česká Třebová (-4,2 %). Mezi nejlidnatější
správní obvody Pardubického kraje patří Pardubice (127 109 obyvatel) a Chrudim (83 138
obyvatel) a naopak nejméně lidnatý je SO ORP Králíky (8 996).
Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Pardubického kraje mezi lety 2001-2011
SO ORP
Rok
2001
Česká Třebová
Hlinsko
Holice
Chrudim
Králíky
Lanškroun
Litomyšl
Moravská Třebová
Pardubice
Polička
Přelouč
Svitavy
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
Žamberk
Pardubický kraj
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011
19 446
21 824
15 480
82 110
9 500
21 750
26 219
27 776
120 758
19 603
24 199
31 844
26 793
31 853
28 742
507 897
2011
18 633
21 412
17 212
83 138
8 996
23 018
26 808
26 938
127 109
19 642
24 721
31 875
26 758
32 603
29 365
518 228
Rozdíl mezi lety 2001 a 2011
Absolutně
Relativně (%)
-813
-412
1 732
1 028
-504
1 268
589
-838
6 351
39
522
31
-35
750
623
10331
-4,2
-1,9
11,2
1,3
-5,3
5,8
2,2
-3,0
5,3
0,2
2,2
0,1
-0,1
2,4
2,2
2,0
Dlouhodobý populační vývoj SO ORP Česká Třebová lze vidět v následujícím grafu, který
ukazuje vývoj počtu obyvatel na daném území v letech 1991 – 2011. Od roku 2000 je patrný
dlouhodobě klesající počet obyvatel.
- 46 -
PROCES
Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Česká Třebová v letech 1991 - 2011
Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel
Dlouhodobý negativní populační vývoj SO ORP Česká Třebová znázorněný v následujícím
grafu je zapříčiněn stálým mírným poklesem přirozeného přírůstku obyvatel. Výkyvy v počtu
obyvatel v jednotlivých letech jsou způsobeny především migrací obyvatel, kdy největší
úbytek byl zaznamenán v roce 2001.
- 47 -
PROCES
Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Česká Třebová
Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel
Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda
hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav
obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.
SO ORP Česká Třebová je tvořen 5 obcemi. Celkový počet obyvatel v SO ORP je 18 633,
z toho nejvíce obyvatel žije v obci Česká Třebová (17 036), nejméně pak v obci Přívrat (328).
Největší relativní nárůst obyvatel byl zaznamenán v obci Semanín (14,9 %) a naopak k
největšímu poklesu obyvatel došlo v obci Česká Třebová (-5,7 %).
Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Česká Třebová v letech 2001 - 2011
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
Rok
2001
2011
17 036
300
747
550
813
19 446
16 069
328
803
632
801
18 633
- 48 -
Absolutně
Relativně
-967
28
56
82
-12
-813
-5,7
9,3
7,5
14,9
-1,5
-4,2
PROCES
Z následujícího obrázku je patrné, že v obci Česká Třebová došlo v letech 2006 – 2011
k výraznému poklesu počtu obyvatel způsobenému migrací (540 obyvatel). V ostatních
obcích SO ORP došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel, především v obci Semanín (80
obyvatel). Z toho vyplývá, že většina obyvatel České Třebové, kteří se vystěhovali, odešli
mimo správní obvod, což může být způsobeno ekonomickou recesí a následným úbytkem
pracovních míst v lokalitě.
Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech 2006 – 2011
- 49 -
PROCES
Vývoj hrubé míry migračního salda SO ORP Česká Třebová kopíruje migrační saldo
správního obvodu v absolutních číslech. Největší nárůst hrubé míry migračního salda v letech
2006 – 2011 měla opět obec Semanín. Mírný pokles zaznamenala obec Česká Třebová.
Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2006 – 2011
Data za přirozenou měnu obyvatel a migraci za Pardubický kraj a obce správního obvodu
obce s rozšířenou působností Česká Třebová jsou uvedeny v příloze (tabulka B 1 a B 2).
Věková struktura
Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné
budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva.
Věkové složení obyvatel Pardubického kraje se v posledních deseti letech výrazně změnilo ve
smyslu stárnutí populace, což lze dobře vidět na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel
starších 65 let na 100 dětí do 14 let. V roce 2001 byl index stáří průměrně za celý kraj 83,1,
- 50 -
PROCES
ale v roce 2011 už dosahoval hodnoty 109. Nejvyšší index stáří je v SO ORP Pardubice
(123,4), Přelouč (123,3), Hlinsko (119,4) a Česká Třebová (114,9) a naopak nejnižší index byl
změřen v Lanškrouně (90,5), což je i tak velice vysoká hodnota.
V celém kraji ubývá obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,1 %) a roste počet obyvatel
v postproduktivním věku (2,1 %).
Tabulka 3.3.3: Věková struktura SO ORP v Pardubickém kraji
0 - 14
SO ORP
2001
2011
65 a více
15 - 64
Rozdíl
Česká
Třebová
17,2
14,4
Hlinsko
17,7
14,4
Holice
16,3
16,1
Chrudim
17,1
14,7
Králíky
19,5
14,9
Lanškroun
17,5
15,7
Litomyšl
18,3
15,6
Moravská
Třebová
17,6
14,6
Pardubice
15,2
13,9
Polička
17,9
15,3
Přelouč
16,0
13,4
Svitavy
16,5
15,3
Ústí nad Orlicí
17,1
15,1
Vysoké Mýto
17,3
15,7
Žamberk
18,6
15,4
Pardubický
kraj
16,8
14,7
2001
2011
Rozdíl
2001
2011
Rozdíl
Index
stáří
2001
Index
stáří
2011
-2,9
69,7
69,1
-0,5
13,1
16,5
3,4
76,1
114,9
-3,3
-0,1
-2,3
-4,5
-1,8
-2,7
67,5
68,8
68,6
69,4
70,1
68,1
68,3
68,8
69,3
69,4
70,1
69,0
0,8
0,0
0,7
0,0
0,0
0,9
14,7
14,9
14,3
11,1
12,4
13,7
17,2
15,1
16,0
15,7
14,2
15,4
2,5
0,2
1,7
4,5
1,8
1,8
82,9
91,7
83,8
57,1
70,8
74,9
119,4
93,4
108,6
104,9
90,5
99,0
-3,0
-1,3
-2,7
-2,6
-1,2
-1,9
-1,6
-3,3
69,3
69,9
68,1
69,5
70,9
68,9
68,1
69,0
69,9
69,0
68,8
70,1
69,4
68,9
68,5
70,0
0,7
-1,0
0,8
0,7
-1,5
0,0
0,4
1,0
13,1
14,9
14,0
14,6
12,6
14,1
14,6
12,4
15,4
17,1
15,9
16,5
15,3
16,0
15,8
14,6
2,3
2,2
1,9
1,9
2,7
1,9
1,2
2,3
74,6
98,1
78,0
91,3
76,7
82,5
84,3
66,3
105,3
123,4
103,9
123,3
100,5
105,7
100,8
95,2
-2,1
69,2
69,2
0,0
14,0
16,1
2,1
83,1
109,0
Pozn.: Index stáří [%] = (0-14)*100/(65 a více)
Ve srovnání s krajem nastal v SO ORP Česká Třebová větší pokles obyvatel
v předproduktivním a produktivním věku a větší nárůst obyvatel v postproduktivním věku než
je celokrajský průměr. V rámci SO ORP Česká Třebová má nejvyšší index stáří obec Česká
Třebová, kdy jeho hodnota činí 121,9 (v roce 2001 77,3). Naopak nejnižší index stáří a pokles
oproti roku 2001 byl zaznamenán v obci Semanín (58,5).
Tabulka 3.3.4: Věková struktura obcí SO ORP Česká Třebová
2001
2011
65 a více
-3,0
-4,8
-1,6
1,6
-3,6
69,7
67,7
70,0
71,3
68,3
68,8
71,3
71,0
69,1
72,9
-0,9
3,7
1,0
-2,1
4,6
13,2
12,3
13,0
10,9
13,0
17,1
13,4
13,6
11,4
12,0
3,9
1,1
0,6
0,5
-1,1
Index
stáří
2001
77,3
61,7
76,4
61,2
69,7
-2,9
69,7
69,1
-0,5
13,1
16,5
3,4
76,1
0 - 14
Obec
15 - 64
Rozdíl
Česká Třebová
17,1
14,1
Přívrat
20,0
15,2
Rybník
17,0
15,4
Semanín
17,8
19,5
Třebovice
18,7
15,1
SO ORP Česká
17,2
14,4
Třebová
2001
2011
- 51 -
Rozdíl
2001
2011
Rozdíl
Index
stáří
2011
121,9
88,0
87,9
58,5
79,3
114,9
PROCES
Prognóza
Zatímco v roce 2000 bylo v SO ORP Česká Třebová nejvíce lidí ve věku 15 – 24 let, v roce
2010 to už byli lidé ve věkové skupině 30 – 39 let. Prognóza ukazuje, že do roku 2030 lze
předpokládat výrazné snížení počtu osob do 35 let a nejpočetnější skupinou se stanou lidé ve
věku 50 – 59 let.
Graf 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Česká Třebová dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030
Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.
Z demografické prognózy SO ORP Česká Třebová vyplývá, že v roce 2030 dojde
k výraznému nárůstu počtu obyvatel starších 65 let z 15,9 % v roce 2010 na 22 % obyvatel
v roce 2030. Očekává se snížení počtu obyvatel v produktivním věku z 69,6 % na 62,8 %.
Zvýší se počet dětí do 14 let z 14,5 % v roce 2010 na 15,2 % v roce 2030.
Tabulka 3.3.5: Rozložení obyvatel SO ORP Česká Třebová dle věkové struktury v roce 2010, 2030
Věková struktura
Dětská složka (0 - 14 let)
2010
Absolutně
2030
Relativně (%)
Absolutně
Relativně (%)
2 711
14,5%
2 717
15,2%
13 030
69,6%
11 230
62,8%
Senioři (65+)
2 971
Celkem
18 712
Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.
15,9%
100,0%
3 924
17 871
22,0%
100,0%
Produktivní věk (15 - 64 let)
Následující věková pyramida zachycuje stav populace v SO ORP Čeká Třebová v letech 2010
a 2030. Z pyramidy jsou patrné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin
obyvatelstva. Budou přibývat lidé v postproduktivním věku a výrazně ubude lidí
v produktivním věku do 39 let. Do roku 2030 se mírně zvýší počet dětí ve věku od 5 do 14 let,
ale sníží se počet dětí do 4 let.
- 52 -
PROCES
Obrázek 3.3.1: Věková pyramida SO ORP Česká Třebová pro roky 2010 a 2030
Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.
Vzdělanostní struktura obyvatel
V celém Pardubickém kraji výrazně klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně
neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou bez maturity. Největší pokles byl
zaznamenán v SO ORP Holice. Oproti tomu narostl počet lidí s maturitou a ukončeným
vysokoškolským vzděláním, přičemž největší nárůst počtu lidí s maturitou je v SO ORP
Pardubice, Holice a Hlinsko a nejvíce vysokoškoláků přibylo v SO ORP Holice. V SO ORP
Pardubice je největší podíl lidí s maturitou a vysokou školou – viz příloha (Tabulka B 3).
V SO ORP Česká Třebová také klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně
neukončeného), nicméně klesl nejméně z celého kraje a má po ORP Pardubice druhý nejvyšší
podíl lidí s maturitou. Obec Česká Třebová má v rámci SO ORP Česká Třebová nejvyšší
podíl lidí s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Oproti tomu obec Třebovice má
největší podíl lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného) a lidí vyučených nebo se
střední školou bez maturity – viz příloha (Tabulka B 4).
K nejvyššímu nárůstu počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí došlo v absolutních číslech v obci
Česká Třebová (377 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo
k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Rybník (4,2 %), kdy v roce 2001 měla tato obec
pouze 2,9 % vysokoškolsky vzdělaných občanů.
- 53 -
PROCES
Tabulka 3.3.6: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v SO ORP Česká Třebová
Obce
Počet vysokoškolsky vzdělaných lidí
2001
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
SO ORP Česká
Třebová
Zdroj dat: SLDB2001, SLDB2011
941
10
18
4
7
2011
1 318
22
48
17
20
Rozdíl
377
12
30
13
13
980
1 425
445
Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet
obyvatel starších 15let [%]
2001
2011
Rozdíl
6,7
9,5
2,9
4,2
7,9
3,7
2,9
7,1
4,2
0,9
3,3
2,5
1,1
2,9
1,9
6,1
8,9
2,8
Školství
V SO ORP Česká Třebová se nachází 7 mateřských škol a 7 základních škol, z toho ve třech
případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol a v jednom případě o základní
školu praktickou. V regionu se nachází také jedna základní umělecká škola. V SO ORP Česká
Třebová se také nachází 2 střední školy, obě na území obce Česká Třebová. Konkrétně se
jedná o gymnázium a od 1.7.2011 sloučená Vyšší odborná škola a střední škola technická
Česká Třebová, která poskytuje také vyšší vzdělání v oborech Sociální práce, Logistika a
management. Vysoké vzdělání na území SO ORP Třebová poskytuje Dopravní fakulta Jana
Pernera – Dislokované pracoviště Česká Třebová. V obci Přívrat není žádné školské zařízení.
Přehled školských zařízení v SO ORP České Třebové je uveden v příloze (tabulka B 5).
Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče
V SO ORP Česká Třebová se nacházejí všechna zdravotnická zařízení i zařízení sociálních
služeb pouze v obci Česká Třebová, kromě dvou detašovaných ordinací praktického lékaře
fungujících v obci Třebovice. Přehled všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče
v SO ORP České Třebové je uveden v příloze (tabulka B 6).
Veřejný a kulturní život obcí
V rámci SO ORP Česká Třebová je několik občanských a dobrovolnických organizací, které
pořádají řadu akcí na lokální úrovni.
Největší prostor kultuře a sportu poskytuje obec Česká Třebová. Středem dění je
zrekonstruované Kulturní centrum, které má víceúčelový sál, malý sál a výstavní síň. Zde se
pořádají koncerty a divadelní představení dvou místních divadelních spolků a hostujících
souborů. Divadelní soubory jsou Hýbl a TRIARIUS a loutkový soubor Čtyřlístek. Dále je zde
klub Modrý trpaslík pro alternativní formy a několik amatérských hudebních skupin. Ve
městě se koná pravidelně několik divadelních a hudebních festivalů, koncertů a výstav. Dále
je zde Městská knihovna a Městské muzeum. V září 2012 byla otevřena nová budova
Městského muzea Česká Třebová, čímž vznikly nové prostory pro krátkodobé i stálé expozice
zaměřené na dopravu.
V obci Česká Třebová se nachází také celá řada sportovních zařízení, jako jsou například
krytý bazén, lyžařský areál, lanový park, zimní stadion, bike park a mnohá další.
- 54 -
PROCES
V SO ORP Česká Třebová je také množství turistických zajímavostí, naučných stezek a
kulturních památek.
3.4
Bydlení
Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj.
Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje
zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec
povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.
Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro
plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází
k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů
staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované
potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě
v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení
systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení.
Domovní a bytový fond
Domovní fond
V Pardubickém kraji byl v letech 2001 – 2011 zaznamenán nárůst bytových domů o 13,5 % a
rodinných domů o 7,5 %. Celkově je ve všech ORP vyšší nárůst bytových domů, kromě SO
ORP Pardubice, kde více přibylo rodinných domů.
Tabulka 3.4.1: Bytový a domovní fond v Pardubickém kraji
Rok
SO ORP
Bytové
domy
2001
Bytové
domy
2011
Rozdíl mezi lety 2001 a
2011
Absolutně
Česká
Třebová
349
385
Hlinsko
226
266
Holice
112
146
Chrudim
1 196
1 342
Králíky
185
211
Lanškroun
326
422
Litomyšl
297
348
Moravská
Třebová
475
533
Pardubice
2 383
2 617
Polička
294
322
Přelouč
359
410
Svitavy
506
614
Ústí nad
Orlicí
433
484
Vysoké
Mýto
531
594
Žamberk
441
511
Pardubický
kraj
8 113
9 205
Relativně
Rozdíl mezi lety 2001 a
2011
Rok
Rodinné
domy
2001
Rodinné
domy
2011
Absolutně
Relativně
36
40
34
146
26
96
51
10,3
17,7
30,4
12,2
14,1
29,4
17,2
2 734
4 391
3 964
15 693
1 589
3 996
5 655
2 826
4 521
4 459
16 550
1 614
4 249
5 971
92
130
495
857
25
253
316
3,4
3,0
12,5
5,5
1,6
6,3
5,6
58
234
28
51
108
12,2
9,8
9,5
14,2
21,3
5 170
13 751
3 851
4 791
5 630
5 418
15 988
4 043
5 141
5 784
248
2 237
192
350
154
4,8
16,3
5,0
7,3
2,7
51
11,8
4 313
4 624
311
7,2
63
70
11,9
15,9
5 700
5 360
6 118
5 753
418
393
7,3
7,3
1 092
13,5
86 588
93 059
6 471
7,5
- 55 -
PROCES
V SO ORP Česká Třebová byl zaznamenán jen nepatrný nárůst počtu rodinných domů,
nejvíce v obcích Přívrat (12 %) a Rybník (11,4 %). Větší byl nárůst bytových domů (10,3 %),
kdy nejvíce přibylo bytových domů v obci Česká Třebová a Semanín.
Tabulka 3.4.2: Bytový a domovní fond v rámci ORP
Rok
Obec
Česká Třebová
Bytové
Bytové
domy 2001 domy 2011
Rozdíl mezi lety
2001 a 2011
Absolutn
ě
Rozdíl mezi lety
2001 a 2011
Absolut Relativ
ně
ně
Rok
Rodinné
domy 2001
Rodinné
domy 2011
335
362
27
8,1
2 143
2 190
47
2,2
Přívrat
1
1
0
0
75
84
9
12
Rybník
8
9
1
12,5
185
206
21
11,4
Semanín
1
7
6
600
135
141
6
4,4
Třebovice
4
6
2
50
196
205
9
4,6
36
10,3
2 734
2 826
92
3,4
SO ORP
Česká
349
385
Třebová
Stáří domovního fondu
V SO ORP Česká Třebová byl zaznamenán nejvyšší nárůst výstavby domů v letech 1991 –
2000 v obcích Přívrat (20,8 %) a Rybník (16,9 %). V obci Česká Třebová byl nejvyšší nárůst
výstavby domů v absolutních číslech (214 z celkových 299 nových domů v SO ORP Česká
Třebová).
Tabulka 3.4.3: Stáří domovního fondu [%]
Obec
1919 a
dříve
13,2
14,3
15,3
13,6
14,3
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
SO ORP Česká
Třebová
13,5
Zdroj dat: SLDB2011; předběžné výsledky
19201945
26,2
22,1
24,3
16,9
28,1
Domy postavené
1946196119711960
1970
1980
7,2
10,1
21,6
3,9
11,7
18,2
4,2
10,1
18,0
4,2
16,1
18,6
4,6
10,2
19,9
25,7
6,6
10,4
19811990
12,5
9,1
11,1
19,5
10,7
19912000
9,2
20,8
16,9
11,0
12,2
12,5
10,3
21,0
Bytový fond
Bytový fond zaznamenal v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 celkový nárůst o 3,5 %.
K největšímu nárůstu došlo v SO ORP Lanškroun a Holice, k mírnému poklesu v SO ORP
Králíky, Hlinsko a Česká Třebová.
Tabulka 3.4.4: Obydlené byty v SO ORP Pardubického kraje
SO ORP
Česká Třebová
Hlinsko
Holice
Chrudim
Obydlené byty 2001
Rok
Obydlené byty 2011
7 078
7 500
5 489
28 939
7 070
7 423
6 032
29 510
- 56 -
Absolutně
Relativně
-8
-77
543
571
-0,1
-1,0
9,9
2,0
PROCES
SO ORP
Obydlené byty 2001
Absolutně
Relativně
Rok
Obydlené byty 2011
Králíky
3 203
Lanškroun
7 407
Litomyšl
8 891
Moravská Třebová
9 610
Pardubice
46 288
Polička
6 896
Přelouč
8 623
Svitavy
11 354
Ústí nad Orlicí
9 862
Vysoké Mýto
11 649
Žamberk
10 015
Pardubický kraj
182 804
3 123
8 148
9 171
9 639
48 907
7 024
8 965
11 755
10 098
11 816
10 515
189 196
-80
741
280
29
2 619
128
342
401
236
167
500
6 392
-2,5
10,0
3,1
0,3
5,7
1,9
4,0
3,5
2,4
1,4
5,0
3,5
V SO ORP Česká Třebová došlo k celkovému mírnému poklesu bytového fondu (o 0,1 %).
K největšímu poklesu došlo v obci Česká Třebová (o 1,2 %) a naopak výrazněji narostl počet
bytů v obcích Rybník a Semanín.
Tabulka 3.4.5: Obydlené byty v obcích SO ORP Česká Třebová
Rok
Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
6 297
99
259
167
256
7 078
Absolutně
Relativně
6 220
108
293
189
260
7 070
-77
9
34
22
4
-8
-1,2
9,1
13,1
13,2
1,6
-0,1
Vlastnictví bytového fondu
V Pardubickém kraji došlo v letech 2001 - 2011 k největšímu nárůstu bytů v osobním
vlastnictví a to o 27 996 bytů. Největší nárůst byl zaznamenán v ORP Pardubice (o 13 418
bytů). Nájemních bytů ubylo o 32,8 % a družstevních bytů ubylo o 39,8 %. Počet bytů ve
vlastním domě se mírně zvýšil (o 1,6 %). Tabulka s údaji o vlastnictví bytů v Pardubickém
kraji je uvedena v příloze (Tabulka B 7).
V SO ORP Česká Třebová došlo stejně jako v celém kraji k výraznému nárůstu bytů
v osobním vlastnictví a oproti zbytku kraje k výraznějšímu zvýšení počtu družstevních bytů (o
45,5 %). K tomuto nárůstu došlo v obci Česká Třebová, kde zároveň výrazně klesl počet
nájemních bytů (o 68 %).
Tabulka 3.4.6: Vlastnictví bytů v SO ORP Česká Třebová
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Byt ve vlastním domě
2001
2011
2 138
77
197
133
2 126
80
210
133
Rozdíl
[%]
-0,6
3,9
6,6
0,0
Vlastník bytů
V osobním
Nájemní
vlastnictví
Rozdíl
2001
2011 2001
2011
[%]
214
0
12
0
1 060 2 314
4
5
34
20
10
25
- 57 -
740
4
14
33
-68,0
-20,0
-30,0
32,0
Družstevní
Rozdíl
[%]
2001
2011
1 228
4
0
0
1 787
45,5
4
0,0
1 0 -
PROCES
Obec
Rozdíl
[%]
191
-2,6
2001
2011
Třebovice
196
SO ORP Česká
Třebová
2 741 2 740
0,0
Vlastník bytů
V osobním
Nájemní
vlastnictví
Rozdíl
2001
2011 2001
2011
[%]
6
26
23
18
-21,7
232
1 134 2 387
809
-66,1
Družstevní
2001
0
1 232
Rozdíl
[%]
1 -
2011
1 793
45,5
V rámci celého Pardubického kraje výrazně ubylo množství domů ve vlastnictví bytových
družstev (o 37 %) a ve vlastnictví obce nebo státu (o 20 %). Výjimku tvoří SO ORP Holice a
Vysoké Mýto, kde přibylo domů ve vlastnictví obce nebo státu. Mírně roste počet domů ve
vlastnictví fyzických osob (o 7 %), přičemž nejvíce je to v SO ORP Pardubice (o 15,3 %).
Výrazně stoupl počet domů ve vlastnictví kombinace vlastníků (o 1520 domů) a ve
spoluvlastnictví vlastníků bytů (o 4078 bytů). Podrobný přehled vlastnictví domů
v Pardubickém kraji je uveden v příloze (Příloha B 8).
V SO ORP Česká Třebová je oproti zbytku kraje patrný výrazný nárůst domů ve vlastnictví
bytových družstev (o 57,1 %). Největší přírůstek byl zaznamenán v obci Česká Třebová, kde
zároveň prudce poklesl počet domů ve vlastnictví obce nebo státu (o 69,6 %).
Tabulka 3.4.7: Vlastnictví domů v SO ORP Česká Třebová
Obec
Fyzická
osoba
2001
2011
Česká Třebová
2 131 2 194
Přívrat
72
83
Rybník
186
209
Semanín
121
135
Třebovice
198
203
SO ORP Česká
Třebová
2 708 2 824
Obec, stát
2001
2011
Vlastník domů
Kombinace
Bytové
vlastníků
družstvo
2001 2011 2001
2011
Spoluvlastnictví
vlastníků bytů (jednotek)
2001
2011
204
2
3
9
8
62
2
1
9
5
0
0
0
0
0
76
0
0
2
3
97
1
0
0
0
153
1
0
0
0
0
0
0
0
0
61
0
4
0
1
226
79
0
81
98
154
0
66
Připojení k internetu
Z celkového počtu 7070 obydlených bytů je v SO ORP Česká Třebová celkem 57,8 % bytů
vybavených počítačem a 53 % bytů vybavených počítačem s internetem. Největší podíl
obydlených bytů napojených na internet je v obci Přívrat (59,3 %), naopak nejmenší podíl je
v obci Třebovice (46,2 %).
Tabulka 3.4.8: Vybavenost obcí v SO ORP Česká Třebová počítači a připojení k internetu
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
ORP Česká Třebová
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2011
Obydlené byty
celkem
vybavené počítačem
6220
108
293
189
260
7 070
57,9
63,9
57,3
58,7
52,3
57,8
- 58 -
Z toho (%)
vybavené počítačem s internetem
53,2
59,3
51,9
51,9
46,2
53,0
PROCES
3.5
Rekreace
Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku,
při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro
oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib
a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je
souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich
cestování a pobyty organizují a podporují.
Atraktivita a rekreační potenciál regionu
Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických
faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci
rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní,
historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně
důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která
představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní
infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra.
Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na
základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity
využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný
krajinný ráz nebo tradice.
Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho
základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě
jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny
a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi.
Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost
území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností
území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu.
Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území
ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita
těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010)
Na území SO ORP Česká Třebová se kromě řady historických a kulturních památek nachází
také velké množství přírodních zajímavostí a naučných a turistických stezek.
Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří celá městská památková zóna v České Třebové,
v jejímž středu leží staré náměstí a kostel sv. Jakuba Většího a tvoří centrum města, dále pak
např. Rotunda sv. Kateřiny nebo Kaple P. Marie v Kozlově a mnohé další.
V České Třebové je celá řada zelených ploch, mezi kterými vyniká park Javorka z konce 19.
Století v anglickém stylu, z něhož vychází několik turistických stezek.
K nejatraktivnějším přírodním zajímavostem patří přírodní rezervace Třebovské stěny,
smyslově naučná stezka údolím Skuhrovského potoka, Semanínské naučné stezky a řada
dalších turistických a cyklistických stezek.
- 59 -
PROCES
Ubytovací kapacity
Ubytovací kapacity jsou v rámci Pardubického kraje koncentrovány především do SO ORP
Pardubice a Chrudim, které jsou významnými turistickými destinacemi. V SO ORP Česká
Třebová je nejméně ubytovacích zařízení v celém kraji (4 ubytovací zařízení) s nejmenším
počtem lůžek (50 lůžek). Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů jsou uvedeny
v příloze (Příloha 5).
Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je nejvíce objektů v obci Česká Třebová
(92 objektů) a v obci Přívrat (33 objektů), který má nejvyšší podíl staveb pro rekreaci na
celkovém domovním fondu (26 %).
Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Česká Třebová
Obec
Domy celkem
Česká Třebová
Slouží k rekreaci
Podíl [%]
2 932
92
3,1
Přívrat
127
33
26,0
Rybník
244
8
3,3
Semanín
165
6
3,6
246
3 714
14
153
5,7
4,1
Třebovice
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2011
Návštěvnost
V Pardubickém kraji jsou nejnavštěvovanějšími místy SO ORP Chrudim a Pardubice, které
také mají největší počet nocujících hostů. Nejmenší návštěvnost v celém kraji má SO ORP
Česká Třebová s 2165 návštěvníky za rok. Přehled počtu návštěvníků a přenocování
v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Příloha B 10).
Turistické trasy, cyklostezky
Na celém území SO ORP Česká Třebová je možné provozovat zejména letní turistiku
a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek, která je vymezena na
následujícím obrázku.
- 60 -
PROCES
Mapa 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Česká Třebová pro rok 2012
Celkově dosahují turistické trasy 94,2 km a cyklostezky 51,5 km. Turistické trasy probíhají
především na západě území, cyklostezky se vyskytují téměř v celém území. Menší
koncentrace se projevuje na území obce Třebovice. Naopak nejvyšší koncentrace je na území
obce Česká Třebová.
Délky turistických tras a cyklostezek upřesňují následující tabulky.
Tabulka 3.5.2: A106 turistické trasy
Název obce
Rybník
Semanín
Česká Třebová
Přívrat
Třebovice
Délka (km)
7,4
7,7
67,1
7,7
4,3
94,2
- 61 -
PROCES
Tabulka 3.5.3: A106 cyklostezky
Název obce
Délka (km)
Rybník
Semanín
Česká Třebová
Přívrat
Třebovice
3,9
6,5
29,4
5,9
5,9
51,5
- 62 -
PROCES
4 Ekonomický pilíř
Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP Česká Třebová, a to jak
z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu
ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště).
Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Česká Třebová a jednotlivých obcí,
což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů.
V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických
subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje
ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese.
4.1
Regionální ekonomika
O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet
obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst
je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra
podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání.
Nejvýznamnější zaměstnavatelé
Na území SO ORP Česká Třebová s k 1. 1. 2011 nacházelo 21 ekonomických subjektů s více
než 50 zaměstnanci, přičemž většina z nich (19) sídlí v obci Česká Třebová. Největšími
zaměstnavateli na sledovaném území jsou CZ LOKO, a.s. a KORADO, a.s., které mají více
než 500 zaměstnanců. Nejvýraznější změnou ve struktuře významných zaměstnavatelů bylo
zaniknutí BPT – CT, s.r.o. v roce, jejíž veškeré jmění se všemi právy a povinnostmi přešlo
sloučením na firmu BÖHM PLAST-TECHNIK a.s., která zaměstnává více než 200 osob.
V roce 2008 vznikla firma SOLIMONT, s.r.o., která zaměstnává více než 50 osob. Nová
pracovní místa vzniknou výstavbou logistického centra nadregionálního významu společnosti
Metrans a.s. Nejvýznamnější zaměstnavatelé na území SO ORP Česká Třebová jsou uvedeni
Tabulka 4.1.1: Nejvýznamnější zaměstnavatelé na území SO ORP Česká Třebová s více než 50
zaměstnanci
Obchodní jméno
Sídlo
Převažující činnost
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
CZ LOKO, a.s.
Česká Třebová
Výroba železničních lokomotiv a vozového
parku
500 - 999
KORADO, a.s.
Česká Třebová
Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu
topení
500 - 999
BÖHM PLAST-TECHNIK a.s.
Česká Třebová
Výroba plastových desek, fólií, hadic,
trubek a profilů
200 - 249
L D M, spol. s r. o.
Česká Třebová
Výroba ostatních potrubních armatur
200 - 249
Řetězárna Česká Třebová
s.r.o.
Česká Třebová
Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin
200 - 249
DRUMEL a Co. s.r.o.
Česká Třebová
Obrábění
100 - 199
IMS - Drašnar s. r. o.
Česká Třebová
Výroba ostatních plastových výrobků
100 - 199
- 63 -
PROCES
Obchodní jméno
Sídlo
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
Josef Škrkoň - Techplast, a.s.
Rybník
100 - 199
Město Česká Třebová
Česká Třebová
Všeobecné činnosti veřejné správy
100 - 199
ORLÍK-KOMPRESORY
výrobní družstvo
Česká Třebová
Výroba ostatních obráběcích strojů
100 - 199
SINTEX, a.s.
Česká Třebová
Výroba pletených a háčkovaných materiálů
100 - 199
Eko Bi s.r.o.
Česká Třebová
Shromažďování a sběr odpadů, kromě
nebezpečných
50 - 99
MIKA a.s.
Česká Třebová
Výroba parfémů a toaletních přípravků
50 - 99
Presplast, s.r.o.
Česká Třebová
50 - 99
Sociální služby Česká
Třebová
Česká Třebová
Sociální péče v domovech pro seniory
50 - 99
SOLEA CZ výrobní družstvo
Rybník
Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n.
50 - 99
SOLIMONT s.r.o.
Česká Třebová
Výroba košťat a kartáčnických výrobků
50 - 99
Střední odborná škola a
Střední odborné učiliště
technických oborů, Česká
Třebová, Skalka 1692
Česká Třebová
Střední odborné vzdělávání na učilištích
50 - 99
Vyšší odborná škola a Střední
odborná škola Gustava
Habrmana, Česká Třebová,
Habrmannova 1540
Česká Třebová
Střední odborné vzdělávání na středních
odborných školách
50 - 99
Základní škola Česká
Třebová, Habrmanova ulice
Česká Třebová
Primární vzdělávání
50 - 99
Třebová, Nádražní ulice
Česká Třebová
50 - 99
Zdroj dat: Ústav územního rozvoje
Data aktuální k 1. 1. 2011
Obsazená pracovní místa
Počet obsazených míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet
obsazených míst znamená posilování regionu. V letech 2001 – 2010 došlo v SO ORP
k poklesu pracovních míst o 917. K největšímu poklesu došlo v obci Česká Třebová, naopak
nárůst počtu pracovních míst zaznamenala obec Třebovice.
- 64 -
PROCES
Tabulka 4.1.2: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Česká Třebová
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
2007
7 739
15
155
65
92
8 066
Počet obsazených pracovních míst
2010
Relativní změna [%]
Absolutní změna
6 800
-12,1
-939
15
0,0
0
145
-6,5
-10
60
-7,7
-5
129
40,2
37
7 149
-11,4
-917
Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12. daného roku
Míra podnikatelské aktivity
Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů
(fyzických osob) k počtu trvale bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být
jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze
považovat za druhou vlnu v případě poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu
ztráty zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu
kompenzovat. V Pardubickém kraji došlo v letech 2004 – 2011 k mírnému nárůstu míry
podnikatelské aktivity na 175 podnikatelů na 1000 obyvatel. Největší míra podnikatelské
aktivity je v SO ORP Pardubice s více než 192 ‰. Nejmenší míra podnikatelské aktivity je
v SO ORP Moravská Třebová, kde na 1000 obyvatel připadalo 144 podnikatelů. Přehled
vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky 2004 – 2011 ve všech SO ORP Pardubického
kraje je uveden v příloze (Tabulka C 2).
Ve všech obcích ORP Česká Třebová, má míra podnikatelské aktivity mírně rostoucí trend,
ale stále má druhou nejnižší míru v kraji (153,2 ‰). Nejvyšší míra podnikatelské aktivity je
od roku 2007 v obci Rybník (180,6 ‰) a naopak nejnižší je v obci Semanín (112,3 ‰).
Tabulka 4.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Česká Třebová [‰]
Obec
2004
Míra podnikatelské aktivity [‰]
2007
2011
Česká Třebová
141,0
142,1
Přívrat
129,6
130,2
Rybník
128,9
151,0
Semanín
83,2
99,9
Třebovice
120,1
120,4
137,8
140,1
Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku
4.2
154,8
149,4
180,6
112,3
127,3
153,2
Trh práce
Na trhu práce je práce prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován poptávkou
po práci a její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídka je představována
potenciálními zaměstnanci.
Míra zaměstnanosti
Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině
obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob
a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem
- 65 -
PROCES
silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají
za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit
i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje
zaznamenal SO ORP Moravská Třebová a Králíky, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP
Pardubice – viz příloha (tabulka C 3).
Největší pokles míry zaměstnanosti oproti roku 2001 v SO ORP Česká Třebová nastal v obci
Třebovice, naopak zaměstnanost stoupla v obci Semanín. Nejvyšší zaměstnanost je v obci
Přívrat.
Tabulka 4.2.1: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová [%]
Míra zaměstnanosti [%]
2001
2011
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011
65,9
68,0
68,3
55,1
65,9
65,7
62,0
67,9
60,7
59,3
56,0
61,7
Míra nezaměstnanosti
Ve všech SO ORP Pardubického kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry
nezaměstnanosti, i když za poslední rok byl zaznamenán pokles o 0,8 %. Nejvyšší míra
nezaměstnanosti je dlouhodobě v SO ORP Moravská Třebová (14,5 % v roce 2011) a Svitavy
(12,7 % v roce 2011). Nejnižší míra nezaměstnanosti je v celém sledovaném období v SO
ORP Pardubice (6,8 % v roce 2011), Holice (7,1 % v roce 2011) a Žamberk (7,2 % v roce
2011). Míra nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uvedena v příloze
(tabulka C 4).
SO ORP Česká Třebová má v rámci Pardubického kraje třetí nejvyšší míru nezaměstnanosti
(12 %) a ve všech obcích došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu této hodnoty, i když oproti
roku 2010 došlo k mírnému poklesu. Obcí s nejvyšší a stále rostoucí mírou nezaměstnanosti je
Semanín (22,8 %), naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je v obci Česká Třebová.
Tabulka 4.2.2: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová [%]
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
Zdroj dat: GIS0 statistika
2007
Míra nezaměstnanosti [%]
2008
2009
2010
8,2
5,6
6,5
10,0
10,1
8,2
7,4
4,4
6,2
10,1
8,5
7,4
11,1
9,8
12,9
19,9
14,3
11,6
12,1
13,4
14,8
20,7
14,4
12,5
2011
11,5
12,9
13,5
22,8
13,6
12,0
Podíl nezaměstnaných žen
Podíl nezaměstnaných žen se v Pardubickém kraji mezi lety 2007 až 2011 snížil z 54,3 % na
48,8 %, za poslední rok se procento ve většině SO ORP opět mírně zvýšilo. SO ORP
s dlouhodobě nejvyšším podílem jsou Králíky (53,8 %). Výrazně pod průměrem kraje se
- 66 -
PROCES
pohybuje SO ORP Polička, kde podíl nezaměstnaných žen dosahuje 40,6 %. Podrobný
přehled podílu nezaměstnaných žen v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uveden
v příloze (Tabulka C 5).
V SO ORP Česká Třebová se podíl nezaměstnaných žen pohybuje pod průměrem kraje.
V letech 2007 – 2011 mírně poklesl, i když v obcích Rybník a Třebovice se podíl
nezaměstnaných žen od roku 2007 zvýšil. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen má obec Česká
Třebová (47,5 % v roce 2011) a výrazně nejnižší je v obci Třebovice (36,5 % v roce 2011).
Tabulka 4.2.3: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Česká Třebová [%]
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
Podíl nezaměstnaných žen [%]
2008
2009
2010
2007
49,8
53,4
37,9
53,8
35,6
48,9
52,1
64,2
39,0
46,4
43,2
51,2
47,3
47,2
46,1
46,2
40,4
46,8
2011
47,0
48,0
38,7
45,2
33,6
45,9
47,5
47,0
43,7
47,0
36,5
46,8
Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců
Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12
měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální
problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít
k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Ve všech SO ORP Pardubického kraje
došlo od roku 2007 k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti z 2,2 % v roce 2007 na 3 %
v roce 2011. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v SO ORP Moravská Třebová
(6,4 % v roce 2011), naopak nejmenší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP
Holice a Králíky – viz příloha (Tabulka C 6).
SO ORP Česká Třebová má třetí nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v kraji (5,5 %
v roce 2011), přičemž nejvyšší je tento podíl v obci Semanín (12 % v roce 2011). Nejnižší
podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích Třebovice a Česká Třebová.
Tabulka 4.2.4: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Česká Třebová [%]
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%]
2008
2009
2010
2007
3,3
1,8
2,1
3,4
4,7
3,3
2,8
1,3
2,3
3,5
4,3
2,9
3,3
2,4
2,4
6,6
2,7
3,3
4,8
4,7
4,5
9,9
3,9
4,9
2011
5,3
7,2
6,1
12,0
5,0
5,5
Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo
V důsledku ekonomické krize došlo v Pardubickém kraji v roce 2009 k prudkému růstu počtu
nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, kdy v roce 2010 dosahoval tento počet 10,8
uchazečů. V roce 2011 se počet uchazečů na jedno pracovní místo snížil na 8,4 uchazečů.
Nejlepší je dlouhodobě situace v SO ORP Pardubice, kdy na jedno volné pracovní místo
- 67 -
PROCES
připadá 4,1 uchazečů, podprůměrných hodnot bylo dosaženo také v SO ORP Přelouč, Vysoké
Mýto a Žamberk. Nejhorší stav je v SO ORP Moravská Třebová, kde na jedno volné pracovní
místo připadá 36,1 uchazečů. Dalšími SO ORP s výrazně nadprůměrnými hodnotami jsou
Králíky a Hlinsko.
Tabulka 4.2.5: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Pardubického kraje
SO ORP
Česká Třebová
Hlinsko
Holice
Chrudim
Králíky
Lanškroun
Litomyšl
Moravská Třebová
Pardubice
Polička
Přelouč
Svitavy
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
Žamberk
Pardubický kraj
Zdroj dat: GIS0 statistika; roční průměry
2007
Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo
2008
2009
2010
4,0
2,4
2,4
2,4
4,7
1,3
4,4
7,0
0,8
3,1
2,3
5,1
1,9
1,2
1,7
1,9
6,5
2,9
1,1
1,9
13,6
2,5
2,9
6,3
0,6
2,3
2,9
4,6
3,0
1,7
2,4
1,7
37,4
16,5
13,5
9,8
23,9
24,5
7,8
25,9
5,8
12,8
2,5
21,1
12,9
14,2
13,7
9,9
27,0
35,1
13,7
18,1
32,6
12,7
11,5
35,3
4,7
14,8
4,2
19,1
14,9
22,2
10,5
10,8
2011
15,5
22,1
9,5
10,6
23,2
13,6
8,4
36,1
4,1
17,1
6,0
13,1
9,3
6,5
7,3
8,4
Situace v SO ORP Česká Třebová kopíruje stav v obci Česká Třebová, kde v roce 2009 došlo
k prudkému nárůstu počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, kdy na jedno
pracovní místo připadalo 40,4 nezaměstnaných. Po roce 2009 došlo opět k výraznému
poklesu této hodnoty až na 14,7 nezaměstnaných v roce 2011. V současné době je nejhorší
situace v obci Třebovice, kde na jedno pracovní místo připadá 16,7 uchazečů. Nejlépe je na
tom obec Rybník s 10,8 uchazeči na pracovní místo.
4.3
Daňová výtěžnost
Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši
daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především
velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak
výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech
obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané
hodnoty a daň z nemovitosti.
Průměrná daňová výtěžnost v SO ORP Pardubického kraje v letech 2010 – 2011 mírně
poklesla, v roce 2011 dosáhla 10 000 Kč na obyvatele. K největšímu nárůstu daňové
výtěžnosti došlo v SO ORP Přelouč, Polička a Hlinsko. U řady SO ORP se hodnoty daňové
výtěžnosti nezměnily. Nejvyšších hodnot daňové výtěžnosti v rámci Pardubického kraje
dosahuje SO ORP Pardubice a Přelouč (11 500 Kč na obyvatele). Nejnižší hodnoty daňové
výtěžnosti jsou v SO ORP Holice a Žamberk (8 500 Kč na obyvatele).
- 68 -
PROCES
Tabulka 4.3.1: Daňová výtěžnost v SO ORP Pardubického kraje (v tis. Kč)
SO ORP
Daňová výtěžnost (v tis. Kč)
2010
2011
Česká Třebová
179 495,0
Hlinsko
192 269,3
Holice
146 524,9
Chrudim
755 040,9
Králíky
83 221,2
Lanškroun
207 689,4
Litomyšl
257 810,4
Moravská Třebová
274 371,1
Pardubice
1 486 062,0
Polička
187 580,0
Přelouč
272 832,9
Svitavy
315 388,1
Ústí nad Orlicí
264 104,0
Vysoké Mýto
302 356,0
Žamberk
250 369,9
Pardubický kraj
5 175 115,1
Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů
182 433,6
198 259,6
146 216,9
753 240,0
82 623,9
207 620,5
264 547,4
262 203,3
1 461 646,0
193 664,5
283 096,8
313 809,9
258 376,4
299 151,3
251 007,8
5 157 897,9
Rozdíl
Daňová výtěžnost na obyvatele
(v tis. Kč)
2010
2011
Rozdíl
2 938,6
5 990,2
-308,0
-1 800,9
-597,3
-68,9
6 737,0
-12 167,8
-24 416,0
6 084,6
10 263,8
-1 578,2
-5 727,6
-3 204,7
637,9
-17 217,1
9,6
8,9
8,5
9,1
9,2
9,0
9,6
10,1
11,8
9,6
11,2
9,9
9,9
9,3
8,6
10,0
9,8
9,3
8,5
9,1
9,2
9,0
9,9
9,7
11,5
9,9
11,5
9,8
9,7
9,2
8,5
10,0
0,2
0,3
0,0
0,0
0,0
0,0
0,2
-0,4
-0,3
0,3
0,3
-0,1
-0,3
-0,1
0,0
-0,1
V SO ORP Česká Třebová se hodnota daňové výtěžnosti celkově meziročně mírně zvýšila.
Největší nárůst zaznamenala obec Semanín, naopak největší pokles nastal v obci Rybník, kde
klesla hodnota daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele o 700 Kč.
Tabulka 4.3.2: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Česká Třebová (v tis. Kč)
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů
Daňová výtěžnost (v tis. Kč)
2010
2011
151 210,1
2 655,3
6 694,2
4 852,9
14 082,5
179 495,0
154 649,7
2 653,6
6 199,3
5 041,6
13 889,3
182 433,6
- 69 -
Rozdíl
3 439,7
-1,7
-494,9
188,7
-193,2
2 938,6
Daňová výtěžnost na obyvatele
(v tis. Kč)
2010
2011
Rozdíl
9,4
7,9
8,4
7,6
17,9
9,6
9,6
8,1
7,7
8,0
17,3
9,8
0,2
0,2
-0,7
0,3
-0,5
0,2
PROCES
5 Souhrn pilířů
5.1
Environmentální pilíř
Horninové prostředí a geologie
Z geomorfologického hlediska patří ORP Česká Třebová do střední, morfologicky velmi
výrazné části Českotřebovské vrchoviny, jak je nazýván osobitý geomorfologický podcelek
Svitavské pahorkatiny. Svitavská pahorkatina je pak jedním z celků České tabule,
geomorfologické soustavy České vysočiny. Geologicky leží toto území v severovýchodním,
tektonicky zprohýbaném a rozlámaném okrajovém pásmu tabule svrchněkřídových mořských
a jezerních usazenin, které v severní části Českého masívu pokrývají jeho prvohorní a
předprvohorní krystalický základ i s jeho mladoprvohorními zvětralinovými plášti. Tyto staré
zvětralinové pokryvy jsou při východním okraji ORP Česká Třebová obnaženy a podílejí se
na stavbě reliéfu. Území je determinováno synklinálami litickou a potštejnskou a
antiklinálami orlickoústeckou a letohradskou. Většinu plochy zaujímají vápnité a písčité
slínovce (opuky). Ke geologickým zajímavostem ORP Česká Třebová patří jeskyně. Na rozdíl
od známých krasových jeskyní, kde jeskynní systémy vznikaly působením podzemních vod
na vápence, je charakter těchto jeskyní částečně pseudokrasový. Na rozdíl od jiných území
České Republiky není území ORP Česká Třebová bohaté na výskyt minerálů.
Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné dobývací prostory od 1. 7. 2008, kdy
došlo ke zrušení cihelny s těžbou cihlářského jílu. Byly zde ale vymezeny ložiska nerostných
surovin a chráněná ložisková území (CHLU), jež jsou zobrazeny v následujících tabulkách.
Celkově zabírá chráněné ložiskové území 4,6 % SO ORP, což odpovídá 365 ha. Podíl CHLU
je v obci Semanín 33,6 %, 294,8 ha a v obci Česká Třebová 1,7 %, tj. 70,1 ha. V obcích
Přívrat, Rybník a Třebovice se nenachází žádné chráněné ložiskové území. V celém SO ORP
Česká Třebová se nalézá pouze jedno ložisko nerostných surovin, a to v obci Semanín, kde
pokrývá přibližně jednu čtvrtinu rozlohy obce. V tomto případě se jedná o ložisko jílovce.
Území je využíváno společností P-D Refractories CZ a.s, Velké Opatovice.
Území SO ORP je důlní činností poznamenáno pouze ve velmi omezeném rozsahu. Vesměs
se jedná o důsledky historické těžby lomové opuky, jílu a hrnčířské hlíny s omezenými
dopady na povrch území. Na území ORP se nachází 18 bývalých lomů, 2 pískovny, 2 štoly,
obě v katastru obce Semanín a 1 hliniště. Nejvíce těžebních útvarů se nachází v katastru obce
Česká Třebová (8 lomů), dále pak v katastru obce Semanín (5 lomů), Přívrat (3 lomy) a obce
Rybník a Třebovice mají po jednom lomu. V současné době těžba neprobíhá na žádném
z nich. Na území SO ORP Česká Třebová se nachází jedno bodové poddolované území
(A061) – v katastru České Třebové, těžil se lignit a rozsah je ojedinělý. Plošné poddolované
území (A061) je na území Semanína s ojedinělým rozsahem a surovinou je černé uhlí. Na
území správního obvodu se nachází osm bodových sesuvných území (A062) – sedm na
katastru České Třebové (aktivní sesuv přímo v lokalitě Česká Třebová, dva aktivní sesuvy
v lokalitě Parník a jeden v lokalitě Skuhrov, potenciální sesuvy v lokalitách Česká Třebová,
Svinná u České Třebové a Parník) a jeden aktivní sesuv v katastru Třebovic.
- 70 -
PROCES
Vodní režim
Území SO ORP Česká Třebová leží na hlavním evropském rozvodí mezi Černým a Severním
mořem. Vodní toky na západ a severozápad od rozvodnice patří do povodí Labe, jehož
prostřednictvím se vlévají do Severního moře. Vodní toky směřující k východu a jihovýchodu
patří do povodí Moravské Sázavy. Toky směřující k jihu patří do povodí Svitavy, neboli do
povodí Moravy (Černé moře). Území je důležitou pramennou oblastí vodních toků (Vrbovka,
Javorka), z nichž většina zásobuje řeku Třebovku. Jedná se o významný hospodářský tok.
Na území se nachází také velké chovné rybníky, největší z nich rybník Hvězda leží v katastru
obce Třebovice. Dále např. Nový rybník, Vidlák a Černý rybník.
Do územní působnosti ORP Česká Třebová zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace
vod (CHOPAV) Východočeská křída o celkové rozloze 7 950,19 ha. Její podzemní vody patří
k nejkvalitnějším vodám Českého masívu a splňují nejpřísnější kritéria pro pitnou vodu.
Podíl chráněného území přirozené akumulace vod (CHOPAV, jev A 045) v SO ORP dosahuje
99,7 % u podzemních vod a nachází se v oblasti východočeská křída. V obcích Rybník,
Semanín, Přívrat a Třebovice dosahuje 100% podílu na výměře obce.
Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů
znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní
zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP
Česká Třebová byla část území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády
č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv
a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech
a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb.
Na území SO ORP Česká Třebová zabírají zranitelné oblasti 1,1 % území v celkové rozloze
cca 84,74 ha. Sledované území je protkáno sítí převážně drobných vodních toků. Jejich
celková délka činí 90,2 km.
Vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích,
došlo v SO ORP Česká Třebová k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená
limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Česká Třebová byla vymezena záplavová
území na katastrálním území 3 obcí z celkového počtu 5 v celkové rozloze 45,0 ha, což
představuje cca 0,6 % celkové výměry území. Nejhorší situace je v obci Rybník a Třebovice,
kde zaplaví voda s periodicitou 100 let až 21,8 ha (1,96 % území) a 21,6 ha (1,88 % území).
V obci Česká Třebová se jedná o 0,32 ha, tj. 13,0 % území obce. V katastrálních územích
zbylých dvou obcí SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné aktivní záplavové území. Na
území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádný objekt ani zařízení protipovodňové
ochrany.
Hygiena životního prostředí
Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek
životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou
ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky
patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě
starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně
další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí.
- 71 -
PROCES
Ovzduší na převážné části území SO ORP Česká Třebová je relativně dobré s výjimkou
překračování imisních limitů přízemního ozónu O3 pro zdraví obyvatel na celém území, což
platí i pro většinu území ČR a Pardubický kraj. Jiné škodliviny se v SO ORP nevyskytují.
Méně příznivá situace je z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv
nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 5 obcí se nachází
celkem 19 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Česká Třebová, na jejímž území je
lokalizováno celkem 11 bývalých skládek. V oblasti se nachází pouze 1 řízená skládka v obci
Třebovice, zabírající 6,3 ha, tj. 0,6 % výměry obce. Plochy znehodnoceného území k obnově
nebo opětovnému využití na území SO ORP České Třebové zabírají cca 2,4 ha, což
představuje pouhé 0,2 % území. Na daném území se rovněž vyskytují 2 stará důlní díla, a to
v obci Semanín.
Dalším faktorem, který může negativně ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob
nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním
nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán
odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi
tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich
dalšího využití. Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné spalovny, ani uložiště
nebezpečných látek kategorie A a B.
Ochrana přírody a krajiny
Území SO ORP Česká Třebová se řadí k oblastem dlouhodobě ovlivňovaným lidskou
činností. Přesto se zde nachází několik lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu
území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního
plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Rozmístění a hranice biochor ukazuje
následující mapa. Celý SO ORP Česká Třebová se nachází ve Svitavském bioregionu,
hercynské podprovincii.
Na území SO ORP Česká Třebová se nenachází žádné velkoplošné chráněné území (chráněná
krajinná oblast, národní park). Nalezneme zde pouze maloplošné chráněné území, kam se
obecně řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky
a přírodní památky. V případě SO ORP Česká Třebová se jedná o dvě přírodní rezervace
(PR). První přírodní rezervací rozkládající se na ploše jedné desetiny hektaru je oblast nesoucí
název Psí kuchyně. Oblast se nachází v obci Semanín. Druhou PR jsou Třebovské stěny
zasahující do obce Česká Třebová a sousedního SO ORP Lanškroun. Jedná se o východní
strmé svahy hřbetu Hřívy (Palice 613 m n. m.) východně od České Třebové. Vyskytují se zde
skalní stěny, tvořené zejména z pískovců a slínovců. Nachází se zde porosty květnatých bučin
a suťových lesů s volně žijícími živočichy. Tato oblast má rozlohu čtyři desetiny hektaru
na území obce Česká Třebová. Obě přírodní rezervace dohromady představují svou rozlohou
pouze velmi malé procento rozlohy SO ORP (0,01 %). Další zvlášť chráněná území - lokality
soustavy NATURA 2000 obsahuje následující mapa. V oblasti SO ORP Česká Třebová se
nachází pouze evropsky významné lokality. Ptačí oblasti spolu s biosférickou rezervací se
v tomto SO ORP nenachází. Evropsky významná lokalita s názvem Psí kuchyně se rozkládá
na ploše 57,2 ha, což činní 6,5 % výměry obce. Lokalita je situována v obci Semanín.
V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory
územního systému ekologické stability (ÚSES), jež zahrnují skladebné části nadregionálního
a regionálního ÚSES. Jsou zde vymezeny nadregionální biokoridory a biocentra a regionální
biokoridory a biocentra, přírodní parky a lokality s výskytem chráněných rostlin a živočichů.
- 72 -
PROCES
Na území SO ORP Česká Třebová jsou vymezeny nadregionální biokoridory
(NBK), regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC) a lokální biocentra (BC)
a biokoridory (LBK). Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 381,8 ha, což představuje
4,8 % celkové plochy. Významnou součástí soustavy ochrany přírody jsou také vymezená
území CHOPAV (Chráněná oblast přirozené akumulace vod) a stávajících zranitelných
území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a
omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod.
Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti se krajina oceňuje koeficientem
ekologické stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými
vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení
přírodních mechanismů. Za ekologicky stabilní plochy jsou považovány lesy, louky, pastviny,
zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň.
Za ekologicky nestabilní plochy jsou považovány orná půda, chmelnice, zastavěné plochy
a ostatní plochy. (Metodika podle ÚAP) Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl
výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic,
vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve
jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch.
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa
V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu
zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně
č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů
a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění
pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu,
zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak
z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především
dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv.
lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří
základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy
zvláštního určení a lesy hospodářské.
Podíl orné půdy na celkové výměře území SO ORP a jeho vývoj patří k významným
charakteristikám. Nejvyšší podíl orné půdy v SO ORP Česká Třebová je patrný v obci
Třebovice, kde dosahuje 40,6 % výměry obce, avšak nejvyšší absolutní rozloha orné půdy
můžeme pozorovat v obci Česká Třebová, ve které činní 818,2 ha. Za uplynulé 2 roky došlo
jen k nepatrným změnám rozlohy v jednotlivých obcích i celém SO ORP, kde došlo k úbytku
o 0,005 %.
Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES)
je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy
zastavěné půdy na celkové výměře obcí v SO ORP Česká Třebová se v období 2010-2012
téměř nezměnil, došlo pouze k minimálnímu nárůstu o 0,01 %. Největší absolutní i relativní
přírůstek mezi lety 2010 a 2012 se vyskytnul na území obce Rybník, kde přibylo 0,13 hektaru
nově zastavěné plochy, který znamená v poměru k celkové výměře plochy 0,01%.
Lesní porosty na území SO ORP Česká Třebová představují jeho významný přírodní zdroj.
Lesnatost SO ORP Česká Třebová je 45,6 % v roce 2012. Ačkoliv zde lesní porosty převážně
spadají do kategorie lesů hospodářských (84,9 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (0,7 %)
a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (14,4 %).
- 73 -
PROCES
5.2
Sociální pilíř
Technická infrastruktura
Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně
zasahují do života celé společnosti.Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi
provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy,
kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení,
komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné
komunikační sítě a produktovody.
V rámci SO ORP Česká Třebová je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno veřejnou
vodovodní sítí a individuálním odběrem z domovních studní a je založeno na využívání
bohatých vodních zdrojů v oblasti CHOPAV – Východočeská křída. Všechny obce v rámci
SO ORP Česká Třebová v současné době mají zavedenu vodovodní síť. Napojení obcí na
veřejnou vodovodní síť v zájmovém území je následující: Česká Třebová (100 %), Přívrat (90
%), Rybník (100 %), Semanín (100 %), Třebovice (100 %). Provozovatelem vodovodní sítě je
Orlická vodohospodářská spol. Česká Třebová s.r.o. a Vodovody a kanalizace Jablonné nad
Orlicí, a.s. (Semanín). Veřejný vodovod Česká Třebová gravitačně zásobuje pitnou vodou ze
dvou tlakových pásem obyvatelstvo, průmysl a ostatní odběratele v lokalitách Česká Třebová,
Parník, Lhotka a Skuhrov. Vodovod je zásobován podzemní vodou z jednoho zdroje
(vodonosné zvodně), který se nalézá v hloubce cca 70 m. Jímaná voda je velmi dobré kvality
a splňuje přísné požadavky vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 376/2000 Sb. Části města
Česká Třebová, které nejsou tlakově pokryty vodojemy, jsou zásobovány vodou pomocí
tlakových stanic – Habeš, Farská. Materiálem původní rozvodné vodovodní sítě je převážně
litina, či ocel a postupně je nahrazována plasty. Dále jsou nahrazovány i přípojky z
nevyhovujících materiálů, jako je olovo a železo, za plastové a současně jsou osazovány
vodoměry. Vodovodní systém je schopen zcela pokrýt stávající požadavky všech obyvatel na
pitnou vodu, jak množstvím, tak i kvalitou. Obec Přívrat uvádí poddimenzovanou vodovodní
síť, která omezuje samotný rozvoj obce. Potřeba rekonstrukce a zvýšení kapacity původních
vodních řadů v některých obcích je nezbytná, z důvodu snižování ztrát vody a zvyšující se
potřeby vody. Celková délka vodovodní sítě v SO ORP Česká Třebová činí 127,26 km.
Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou
odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a
dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků,
popř. jednotnou kanalizační sítí. Kanalizační síť je vybudována ve městě Česká Třebová
(systém dešťové, jednotné a splaškové kanalizace), v obci Rybník (dešťová a jednotná
kanalizace), v obci Semanín (10 % splašková kanalizace). V obci Přívrat a Třebovice se
nachází jen dešťová kanalizace. ČOV je vybudována ve městě Česká Třebová a v obci
Semanín. Obec Rybník je napojena na ČOV Česká Třebová. Obec Třebovice má udělenou
výjimku pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod do roku 2013. Od roku 2011
probíhá rekonstrukce ČOV a dostavba kanalizace v České Třebové. V rámci projektu bude
dobudována kanalizace v místních částech České Třebové Parník a Lhotka. Část kanalizace
budou tvořit gravitační stoky a část tlaková kanalizace. Celkem bude položeno 3,2 km
kanalizačního potrubí, vybudována jedna odlehčovací komora a 15 čerpacích jímek. Po
dokončení výstavby bude možné na kanalizaci nově připojit 200 ekvivalentních obyvatel.
Rekonstrukce ČOV Česká Třebová zajistí, že bude schopna splnit emisní limity na odtoku dle
platných předpisů kategorie čistíren pro 10 až 100 tisíc ekvivalentních obyvatel. ČOV Česká
Třebová v současnosti neumí odstraňovat organické látky a nutrienty (formy dusíku a fosforu)
- 74 -
PROCES
s takovou účinností, aby byla kvalita vyčištěné odpadní vody v souladu se stávající i
připravovanou legislativou ČR a EU. Dále bude kompletně zmodernizován biologický stupeň,
který má zásadní vliv na kvalitu vyčištěné odpadní vody, vybudován nový objekt
mechanického předčištění, dávkování chemických prostředků, nová čerpací stanice a dešťová
zdrž a také bude zrekonstruováno kalové hospodářství. Kapacita ČOV Česká Třebová
dosáhne po dokončení intenzifikace 20 000 ekvivalentních obyvatel. Všechny práce budou
probíhat za provozu ČOV. Termín dokončení stavby je prosinec 2012. V současné době je na
ČOV Česká Třebová (Lhotka) napojeno 15 472 obyvatel, na ČOV Semanín 63 obyvatel.
Celková délka kanalizační sítě v SO ORP Česká Třebová činí 71,4 km.
V rámci SO ORP Česká Třebová jsou plynem zásobovány město Česká Třebová, obec
Rybník (80 %) a Třebovice (90 %). Obec Semanín, které nemá zavedený plyn, ani do
budoucna neuvažuje o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí.
Město Česká Třebová je zásobováno zemním plynem přes regulační stanice, které jsou
napojeny na vysokotlaký přepravní systém pomocí vysokotlakých přípojek. U starších
ocelových plynovodů dochází ke korozi, která je způsobena zemními proudy z provozu
stejnosměrné sítě vysokého napětí Českých drah. Proto je vhodné nově budované, či
rekonstruované plynovody nahradit jiným materiálem, např. polyethylenem.
V SO ORP Česká Třebová je zásobován teplem především terciární sektor na území města
Česká Třebová a to přibližně jedna čtvrtina města a rozvod tepla je také v obci Rybník, kde
zásobuje však jen malé území obce. Hlavním dodavatelem tepla města Česká Třebová pro
vytápění bytů je městská společnost TEZA, s.r.o.
V SO ORP Česká Třebová jsou všechny obce pokryty vedením elektrického napětí. Téměř
celé území SO ORP je pokryto nadzemním vedením elektrizační soustavy s elektrickou
stanicí. Pouze samotný intravilán města Česká Třebová je vymezen podzemním kabelovým
vedením. Ve většině obcí v rámci SO ORP Česká Třebová se nevyskytují vážnější problémy
s dodávkou elektrické energie, drobné poruchy nastávají za silných větrů, či bouřek. Na území
města Česká Třebová se nachází transformovna 110/35/22/6 kV, ze které je napájeno samotné
město. Nadřazená transformovna 400/110 kV se nachází v Krasíkově. Postupně jsou
realizovány opravy a rekonstrukce vedení 35 kV, 22 kV, 6 kV a vedení nízkého napětí, které
nahradí technicky zastaralé úseky jednotlivých vedení.
Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou
působností Česká Třebová je řada materiálů a dokumentů, především Zásady územního
rozvoje Pardubického kraje 2010, Politika územního rozvoje ČR 2008 a Územně analytické
podklady ORP Česká Třebová 2012. SO ORP Česká Třebová má průměrnou hustotu silniční
sítě a územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Existuje zde však
významný železniční koridor spojující Brno a Prahu, patřící do multimodálního
transevropského koridoru TEMMK mezinárodního a republikového významu. Jím prochází
jednak tranzitní železniční koridory, silniční komunikace nadmístního významu a výhledově
průplav Dunaj – Odra – Labe (D-O-L). Problémem na většině území je hluk, kterým jsou
zatíženy především obce, jimiž prochází silnice I. třídy a železniční koridor, a tranzitní
doprava probíhající v těchto úsecích, která zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje
nebezpečí pro obyvatele.
Územím SO ORP Česká Třebová neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace,
základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a
účelové komunikace. Na území SO ORP Česká Třebová se nachází silnice I. třídy I/14 a I/43:
- 75 -
PROCES
Napojení silnice I/14 na silnici I/43 umožňuje propojení území SO ORP a jejího centra Česká
Třebová s dalšími sídly na území PK. Plní tak významnou úlohu pro zajištění dostupnosti
významných center ve východní části území kraje a jejich propojení s Jihomoravským krajem
včetně krajského města Brna.
Největší intenzita dopravy je dle Sčítání dopravy 2010 na silnici I/14 mezi městy Česká
Třebová a Ústí nad Orlicí (sousední SO ORP). Tato silnice prochází téměř po celém
uvedeném úseku zastavěnou oblastí, doprava tak přispívá ke zhoršení stavu ovzduší a zvýšené
hlučnosti. Na malém úseku ve městě Česká Třebová se intenzita pohybuje dokonce mezi
10 001 až 15 000 vozidly za den.
Na území SO ORP Česká Třebová probíhá I., II. a III. tranzitní železniční koridor (TŽK) a
koridory tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Česká Třebová
dlouhodobě významnou železniční křižovatkou, poskytující spojení mezi Prahou, Ostravou i
Brnem, potažmo se všemi sousedními státy. Na elektrifikovaných tratích jsou provozovány
všechny druhy osobní dopravy (včetně vlaků Pendolino) a nákladní doprava.
K veřejné dopravě na území SO ORP Česká Třebová slouží zejména autobusová linková
doprava a železnice. Na území SO ORP není zavedena v žádné obci městská hromadná
doprava.
Na řešeném území SO ORP se nachází letiště Česká Třebová, sloužící pro sportovní létání,
provozovány jsou zde především ultralehké letouny. V řešeném území je do doby prověření
reálnosti a účelnosti průplavního spojení D-O-L, resp. jeho Labské větve, sledována územní
rezerva této vodní cesty. Na území SO ORP Česká Třebová jsou dotčenými území obcí
Přívrat, Česká Třebová, Rybník a Třebovice.
Sociodemografické podmínky
Z předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z 26. 3. 2011 vyplývá, že v Pardubickém
kraji žilo 518 228 obyvatel, což je pouze o 2 % více než v roce 2001. Výraznější nárůst počtu
obyvatel byl zaznamenán pouze ve správním obvodu Holice (11,2 %). V SO ORP Pardubice
byl největší absolutní nárůst o 6 351 obyvatel (5,3 %). Největší pokles počtu obyvatel
zaznamenaly správní obvody Králíky (-5,3 %) a Česká Třebová (-4,2 %). Mezi nejlidnatější
správní obvody Pardubického kraje patří Pardubice (127 109 obyvatel) a Chrudim (83 138
obyvatel) a naopak nejméně lidnatý je SO ORP Králíky (8 996). SO ORP Česká Třebová je
tvořen 5 obcemi. Celkový počet obyvatel v SO ORP je 18 633, z toho nejvíce obyvatel žije v
obci Česká Třebová (17 036), nejméně pak v obci Přívrat (328). Největší relativní nárůst
obyvatel byl zaznamenán v obci Semanín (14,9 %) a naopak k největšímu poklesu obyvatel
došlo v obci Česká Třebová (-5,7 %).
Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné
budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení
obyvatel Pardubického kraje se v posledních deseti letech výrazně změnilo ve smyslu stárnutí
populace, což lze dobře vidět na indexu stáří, který vyjadřuje počet obyvatel starších 65 let na
100 dětí do 14 let. V roce 2001 byl index stáří průměrně za celý kraj 83,1, ale v roce 2011 už
dosahoval hodnoty 109. Nejvyšší index stáří je v SO ORP Pardubice (123,4), Přelouč (123,3),
Hlinsko (119,4) a Česká Třebová (114,9) a naopak nejnižší index byl změřen v Lanškrouně
(90,5), což je i tak velice vysoká hodnota. V celém kraji ubývá obyvatelstva
v předproduktivním věku (-2,1 %) a roste počet obyvatel v postproduktivním věku (2,1 %).
Ve srovnání s krajem nastal v SO ORP Česká Třebová větší pokles obyvatel
- 76 -
PROCES
v předproduktivním a produktivním věku a větší nárůst obyvatel v postproduktivním věku než
je celokrajský průměr. V rámci SO ORP Česká Třebová má nejvyšší index stáří obec Česká
Třebová, kdy jeho hodnota činí 121,9 (v roce 2001 77,3). Naopak nejnižší index stáří a pokles
oproti roku 2001 byl zaznamenán v obci Semanín (58,5). Zatímco v roce 2000 bylo v SO
ORP Česká Třebová nejvíce lidí ve věku 15 – 24 let, v roce 2010 to už byli lidé ve věkové
skupině 30 – 39 let. Prognóza ukazuje, že do roku 2030 lze předpokládat výrazné snížení
počtu osob do 35 let a nejpočetnější skupinou se stanou lidé ve věku 50 – 59 let.
Z demografické prognózy SO ORP Česká Třebová vyplývá, že v roce 2030 dojde
k výraznému nárůstu počtu obyvatel starších 65 let z 15,9 % v roce 2010 na 22 % obyvatel
v roce 2030. Očekává se snížení počtu obyvatel v produktivním věku z 69,6 % na 62,8 %.
Zvýší se počet dětí do 14 let z 14,5 % v roce 2010 na 15,2 % v roce 2030.
V celém Pardubickém kraji výrazně klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně
neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou bez maturity. Největší pokles byl
zaznamenán v SO ORP Holice. Oproti tomu narostl počet lidí s maturitou a ukončeným
vysokoškolským vzděláním, přičemž největší nárůst počtu lidí s maturitou je v SO ORP
Pardubice, Holice a Hlinsko a nejvíce vysokoškoláků přibylo v SO ORP Holice. V SO ORP
Pardubice je největší podíl lidí s maturitou a vysokou školou – viz příloha (Tabulka B 3). V
SO ORP Česká Třebová také klesl počet lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného),
nicméně klesl nejméně z celého kraje a má po ORP Pardubice druhý nejvyšší podíl lidí
s maturitou. Obec Česká Třebová má v rámci SO ORP Česká Třebová nejvyšší podíl lidí
s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných lidí. Oproti tomu obec Třebovice má největší podíl
lidí se základním vzděláním (včetně neukončeného) a lidí vyučených nebo se střední školou
bez maturity – viz příloha (Tabulka B 4). K nejvyššímu nárůstu počtu vysokoškolsky
vzdělaných lidí došlo v absolutních číslech v obci Česká Třebová (377 osob). V relativním
vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci
Rybník (4,2 %), kdy v roce 2001 měla tato obec pouze 2,9 % vysokoškolsky vzdělaných
občanů.
V SO ORP Česká Třebová se nachází 7 mateřských škol a 7 základních škol, z toho ve třech
případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol a v jednom případě o základní
školu praktickou. V regionu se nachází také jedna základní umělecká škola. V SO ORP Česká
Třebová se také nachází 2 střední školy, obě na území obce Česká Třebová. Konkrétně se
jedná o gymnázium a střední technickou školu při Vyšší odborné škole a střední škole
technické, Česká Třebová, která poskytuje také vyšší vzdělání v oborech Sociální práce,
Logistika a management. Vysoké vzdělání na území SO ORP Třebová poskytuje Dopravní
fakulta Jana Pernera – Dislokované pracoviště Česká Třebová. V obci Přívrat není žádné
školské zařízení. Přehled školských zařízení v SO ORP České Třebové je uveden v příloze
(tabulka B 5).
V SO ORP Česká Třebová se nacházejí všechna zdravotnická zařízení i zařízení sociálních
služeb pouze v obci Česká Třebová, kromě dvou detašovaných ordinací praktického lékaře
fungujících v obci Třebovice. Přehled všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče
v SO ORP České Třebové je uveden v příloze (tabulka B 6).
V rámci SO ORP Česká Třebová je několik občanských a dobrovolnických organizací, které
pořádají řadu akcí na lokální úrovni. Největší prostor kultuře a sportu poskytuje obec Česká
Třebová. Středem dění je zrekonstruované Kulturní centrum, které má víceúčelový sál, malý
sál a výstavní síň. Zde se pořádají koncerty a divadelní představení dvou místních divadelních
spolků a hostujících souborů. Divadelní soubory jsou Hýbl a TRIARIUS a loutkový soubor
- 77 -
PROCES
Čtyřlístek. Dále je zde klub Modrý trpaslík pro alternativní formy a několik amatérských
hudebních skupin. Ve městě se koná pravidelně několik divadelních a hudebních festivalů,
koncertů a výstav. Dále je zde Městská knihovna a Městské muzeum. V obci Česká Třebová
se nachází také celá řada sportovních zařízení, jako jsou například krytý bazén, lyžařský areál,
lanový park, zimní stadion a mnohá další. V SO ORP Česká Třebová je také množství
turistických zajímavostí, naučných stezek a kulturních památek.
Bydlení
Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro
plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází
k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů
staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované
potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě
v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení
systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení.
V Pardubickém kraji byl v letech 2001 – 2011 zaznamenán nárůst bytových domů o 13,5 % a
rodinných domů o 7,5 %. Celkově je ve všech ORP vyšší nárůst bytových domů, kromě SO
ORP Pardubice, kde více přibylo rodinných domů. V SO ORP Česká Třebová byl
zaznamenán jen nepatrný nárůst počtu rodinných domů, nejvíce v obcích Přívrat (12 %) a
Rybníky (11,4 %). Větší byl nárůst bytových domů (10,3 %), kdy nejvíce přibylo bytových
domů v obci Česká Třebová a Semanín. V SO ORP Česká Třebová byl zaznamenán nejvyšší
nárůst výstavby domů v letech 1991 – 2000 v obcích Přívrat (20,8 %) a Rybník (16,9 %).
V obci Česká Třebová byl nejvyšší nárůst výstavby domů v absolutních číslech (214
z celkových 299 nových domů v SO ORP Česká Třebová). Bytový fond zaznamenal
v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2011 celkový nárůst o 3,5 %. K největšímu nárůstu došlo
v SO ORP Lanškroun a Holice, k mírnému poklesu v SO ORP Králíky, Hlinsko a Česká
Třebová. V SO ORP Česká Třebová došlo k celkovému mírnému poklesu bytového fondu (o
0,1 %). K největšímu poklesu došlo v obci Česká Třebová (o 1,2 %) a naopak výrazněji
narostl počet bytů v obcích Rybník a Semanín. V Pardubickém kraji došlo v letech 2001 2011 k největšímu nárůstu bytů v osobním vlastnictví a to o 27 996 bytů. Největší nárůst byl
zaznamenán v ORP Pardubice (o 13 418 bytů). Nájemních bytů ubylo o 32,8 % a
družstevních bytů ubylo o 39,8 %. Počet bytů ve vlastním domě se mírně zvýšil (o 1,6 %).
Tabulka s údaji o vlastnictví bytů v Pardubickém kraji je uvedena v příloze (Tabulka B 5).
V SO ORP Česká Třebová došlo stejně jako v celém kraji k výraznému nárůstu bytů
v osobním vlastnictví a oproti zbytku kraje k výraznějšímu zvýšení počtu družstevních bytů (o
45,5 %). K tomuto nárůstu došlo v obci Česká Třebová, kde zároveň výrazně klesl počet
nájemních bytů (o 68 %). V rámci celého Pardubického kraje výrazně ubylo množství domů
ve vlastnictví bytových družstev (o 37 %) a ve vlastnictví obce nebo státu (o 20 %). Výjimku
tvoří SO ORP Holice a Vysoké Mýto, kde přibylo domů ve vlastnictví obce nebo státu. Mírně
roste počet domů ve vlastnictví fyzických osob (o 7 %), přičemž nejvíce je to v SO ORP
Pardubice (o 15,3 %). Výrazně stoupl počet domů ve vlastnictví kombinace vlastníků (o 1520
domů) a ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (o 4078 bytů). Podrobný přehled vlastnictví bytů
v Pardubickém kraji je uveden v příloze (Příloha 4). V SO ORP Česká Třebová je oproti
zbytku kraje patrný výrazný nárůst domů ve vlastnictví bytových družstev (o 57,1 %).
Největší přírůstek byl zaznamenán v obci Česká Třebová, kde zároveň prudce poklesl počet
domů ve vlastnictví obce nebo státu (o 69,6 %).
- 78 -
PROCES
Z celkového počtu 7070 obydlených bytů je v SO ORP Česká Třebová celkem 57,8 % bytů
vybavených počítačem a 53 % bytů vybavených počítačem s internetem. Největší podíl
obydlených bytů napojených na internet je v obci Přívrat (59,3 %), naopak nejmenší podíl je
v obci Třebovice (46,2 %).
Rekreace
Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku,
při němž regenerují tělo či mysl.
Na území SO ORP Česká Třebová se kromě řady historických a kulturních památek nachází
také velké množství přírodních zajímavostí a naučných a turistických stezek. Mezi
nejvýznamnější kulturní památky patří celá městská památková zóna v České Třebové,
v jejímž středu leží staré náměstí a kostel sv. Jakuba Většího a tvoří centrum města, dále pak
např. Rotunda sv. Kateřiny nebo Kaple P. Marie v Kozlově a mnohé další. V České Třebové
je celá řada zelených ploch, mezi kterými vyniká park Javorka z konce 19. Století
v anglickém stylu, z něhož vychází několik turistických stezek. K nejatraktivnějším přírodním
zajímavostem patří přírodní rezervace Třebovské stěny, smyslově naučná stezka údolím
Skuhrovského potoka, Semanínské naučné stezky a řada dalších turistických a cyklistických
stezek.
Ubytovací kapacity jsou v rámci Pardubického kraje koncentrovány především do SO ORP
Pardubice a Chrudim, které jsou významnými turistickými destinacemi. V SO ORP Česká
Třebová je nejméně ubytovacích zařízení v celém kraji (4 ubytovací zařízení) s nejmenším
počtem lůžek (50 lůžek). Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů jsou uvedeny
v příloze (Příloha 5). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je nejvíce objektů
v obci Česká Třebová (92 objektů) a v obci Přívrat (33 objektů), který má nejvyšší podíl
staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu (26 %).
V Pardubickém kraji jsou nejnavštěvovanějšími místy SO ORP Chrudim a Pardubice, které
také mají největší počet nocujících hostů. Nejmenší návštěvnost v celém kraji má SO ORP
Česká Třebová s 2165 návštěvníky za rok. Přehled počtu návštěvníků a přenocování
v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Příloha 6).
Na celém území SO ORP Česká Třebová je možné provozovat zejména letní turistiku
a cykloturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras a cyklostezek. Celkově dosahují
turistické trasy 94,2 km a cyklostezky 51,5 km. Turistické trasy probíhají především na
západě území, cyklostezky se vyskytují téměř v celém území. Menší koncentrace se projevuje
na území obce Třebovice. Naopak nejvyšší koncentrace je na území obce Česká Třebová.
5.3
Ekonomický pilíř
V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických
subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje
ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese.
Na území SO ORP Česká Třebová s k 1. 1. 2011 nacházelo 21 ekonomických subjektů s více
než 50 zaměstnanci, přičemž většina z nich (19) sídlí v obci Česká Třebová. Největšími
zaměstnavateli na sledovaném území jsou CZ LOKO, a.s. a KORADO, a.s., které mají více
než 500 zaměstnanců. Nejvýraznější změnou ve struktuře významných zaměstnavatelů bylo
- 79 -
PROCES
zaniknutí BPT – CT, s.r.o. v roce, jejíž veškeré jmění se všemi právy a povinnostmi přešlo
sloučením na firmu BÖHM PLAST-TECHNIK a.s., která zaměstnává více než 200 osob.
V roce 2008 vznikla firma SOLIMONT, s.r.o., která zaměstnává více než 50 osob. Nová
pracovní místa vzniknou výstavbou logistického centra nadregionálního významu společnosti
Metrans a.s.
Počet obsazených míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet
obsazených míst znamená posilování regionu. V letech 2001 – 2010 došlo v SO ORP
k poklesu pracovních míst o 917. K největšímu poklesu došlo v obci Česká Třebová, naopak
nárůst počtu pracovních míst zaznamenala obec Třebovice. Míra podnikatelské aktivity je
definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu trvale
bydlících obyvatel. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti
podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za druhou vlnu v případě
poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Z důvodu ztráty zaměstnání se jeví začátek
podnikání jako jedna z možností, jak si tuto ztrátu kompenzovat. V Pardubickém kraji došlo
v letech 2004 – 2011 k mírnému nárůstu míry podnikatelské aktivity na 175 podnikatelů na
1000 obyvatel. Největší míra podnikatelské aktivity je v SO ORP Pardubice s více než 192
‰. Nejmenší míra podnikatelské aktivity je v SO ORP Moravská Třebová, kde na 1000
obyvatel připadalo 144 podnikatelů. Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky
2004 – 2011 ve všech SO ORP Pardubického kraje je uveden v příloze (Tabulka C 2). Ve
všech obcích ORP Česká Třebová, má míra podnikatelské aktivity mírně rostoucí trend, ale
stále má druhou nejnižší míru v kraji (153,2 ‰). Nejvyšší míra podnikatelské aktivity je od
roku 2007 v obci Rybník (180,6 ‰) a naopak nejnižší je v obci Semanín (112,3 ‰).
Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině
obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob
a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem
silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají
za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit
i v následujících letech. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje
zaznamenal SO ORP Moravská Třebová a Králíky, nejvyšší zaměstnanost je v SO ORP
Pardubice – viz příloha (tabulka C 3). Největší pokles míry zaměstnanosti oproti roku 2001
v SO ORP Česká Třebová nastal v obci Třebovice, naopak zaměstnanost stoupla v obci
Semanín. Nejvyšší zaměstnanost je v obci Přívrat.
Ve všech SO ORP Pardubického kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu míry
nezaměstnanosti, i když za poslední rok byl zaznamenán pokles o 0,8 %. Nejvyšší míra
nezaměstnanosti je dlouhodobě v SO ORP Moravská Třebová (14,5 % v roce 2011) a Svitavy
(12,7 % v roce 2011). Nejnižší míra nezaměstnanosti je v celém sledovaném období v SO
ORP Pardubice (6,8 % v roce 2011), Holice (7,1 % v roce 2011) a Žamberk (7,2 % v roce
2011). Míra nezaměstnanosti v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uvedena v příloze
(tabulka C 4). SO ORP Česká Třebová má v rámci Pardubického kraje třetí nejvyšší míru
nezaměstnanosti (12 %) a ve všech obcích došlo mezi lety 2007 až 2011 k nárůstu této
hodnoty, i když oproti roku 2010 došlo k mírnému poklesu. Obcí s nejvyšší a stále rostoucí
mírou nezaměstnanosti je Semanín (22,8 %), naopak nejnižší míra nezaměstnanosti je v obci
Česká Třebová.
Podíl nezaměstnaných žen se v Pardubickém kraji mezi lety 2007 až 2011 snížil z 54,3 % na
48,8 %, za poslední rok se procento ve většině SO ORP opět mírně zvýšilo. SO ORP
s dlouhodobě nejvyšším podílem jsou Králíky (53,8 %). Výrazně pod průměrem kraje se
- 80 -
PROCES
pohybuje SO ORP Polička, kde podíl nezaměstnaných žen dosahuje 40,6 %. Podrobný
přehled podílu nezaměstnaných žen v jednotlivých SO ORP Pardubického kraje je uveden
v příloze (Tabulka C 5). V SO ORP Česká Třebová se podíl nezaměstnaných žen pohybuje
pod průměrem kraje. V letech 2007 – 2011 mírně poklesl, i když v obcích Rybník a Třebovice
se podíl nezaměstnaných žen od roku 2007 zvýšil. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen má
obec Česká Třebová (47,5 % v roce 2011) a výrazně nejnižší je v obci Třebovice (36,5 %
v roce 2011).
Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12
měsíců) na celkově nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální
problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít
k negativním psychickým změnám, někdy i trvalým. Ve všech SO ORP Pardubického kraje
došlo od roku 2007 k nárůstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti z 2,2 % v roce 2007 na 3 %
v roce 2011. Nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v SO ORP Moravská Třebová
(6,4 % v roce 2011), naopak nejmenší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP
Holice a Králíky – viz příloha (Tabulka C 6). SO ORP Česká Třebová má třetí nejvyšší podíl
dlouhodobě nezaměstnaných v kraji (5,5 % v roce 2011), přičemž nejvyšší je tento podíl
v obci Semanín (12 % v roce 2011). Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je v obcích
Třebovice a Česká Třebová.
V důsledku ekonomické krize došlo v Pardubickém kraji v roce 2009 k prudkému růstu počtu
nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, kdy v roce 2010 dosahoval tento počet 10,8
uchazečů. V roce 2011 se počet uchazečů na jedno pracovní místo snížil na 8,4 uchazečů.
Nejlepší je dlouhodobě situace v SO ORP Pardubice, kdy na jedno volné pracovní místo
připadá 4,1 uchazečů, podprůměrných hodnot bylo dosaženo také v SO ORP Přelouč, Vysoké
Mýto a Žamberk. Nejhorší stav je v SO ORP Moravská Třebová, kde na jedno volné pracovní
místo připadá 36,1 uchazečů. Dalšími SO ORP s výrazně nadprůměrnými hodnotami jsou
Králíky a Hlinsko.
Situace v SO ORP Česká Třebová kopíruje stav v obci Česká Třebová, kde v roce 2009 došlo
k prudkému nárůstu počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo, kdy na jedno
pracovní místo připadalo 40,4 nezaměstnaných. Po roce 2009 došlo opět k výraznému
poklesu této hodnoty až na 14,7 nezaměstnaných v roce 2011. V současné době je nejhorší
situace v obci Třebovice, kde na jedno pracovní místo připadá 16,7 uchazečů. Nejlépe je na
tom obec Rybník s 10,8 uchazeči na pracovní místo.
Průměrná daňová výtěžnost v SO ORP Pardubického kraje v letech 2010 – 2011 mírně
poklesla, v roce 2011 dosáhla 10 000 Kč na obyvatele. K největšímu nárůstu daňové
výtěžnosti došlo v SO ORP Přelouč, Polička a Hlinsko. U řady SO ORP se hodnoty daňové
výtěžnosti nezměnily. Nejvyšších hodnot daňové výtěžnosti v rámci Pardubického kraje
dosahuje SO ORP Pardubice a Přelouč (11 500 Kč na obyvatele). Nejnižší hodnoty daňové
výtěžnosti jsou v SO ORP Holice a Žamberk (8 500 Kč na obyvatele). V SO ORP Česká
Třebová se hodnota daňové výtěžnosti celkově meziročně mírně zvýšila. Největší nárůst
zaznamenala obec Semanín, naopak největší pokles nastal v obci Rybník, kde klesla hodnota
daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele o 700 Kč.
- 81 -
PROCES
6 Seznam zkratek
BRKO
CZT
ČOV
ČR
ČSÚ
DP
EO
EVL
CHKO
CHLÚ
CHOPAV
IAD
JČK
KES
LNS
LPF
LZO
LZU
MD
MěÚ
MMR
MZCHÚ
MŽP
NATURA
NP
NPP
NPR
NRBC
NRBK
ORP
OV
PO
POU
PPam
PPar
PR
PUPFL
Biologicky rozložitelný komunální odpad
Centrální zásobování teplem
Čistírna odpadních vod
Česká republika
Český statistický úřad
Dobývací prostor
Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den
Evropsky významná lokalita
Chráněná krajinná oblast
Chráněné ložiskové území
Chráněná oblast přirozené akumulace vod
Individuální automobilová doprava
Jihočeský kraj
Koeficient ekologické stability
Ložisko nerostných surovin
Lesní půdní fond
Lesy zvláštní ochrany
Lesy zvláštního určení
Ministerstvo dopravy
Městský úřad
Ministerstvo pro místní rozvoj
Maloplošná zvláště chráněná území
Ministerstvo životního prostředí
Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu
Národní park
Národní přírodní památka
Národní přírodní rezervace
Nadregionální biocentrum
Nadregionální biokoridor
Obec s rozšířenou působností
Odpadní vody
Ptačí oblast
obec s pověřeným obecním úřadem
Přírodní památka
Přírodní park
Přírodní rezervace
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
- 82 -
PROCES
PÚR
RBC
RBK
RURÚ
ŘSD ČR
SO ORP
ÚP
ÚPD
ÚSES
VLD
VTL
VÚC
VVTL
ZÚR
Politika územního rozvoje
Regionální biocentrum
Regionální biokoridor
Rozbor udržitelného rozvoje území
Ředitelství silnic a dálnic České republiky
správní obvod obce s rozšířenou působností
Územní plán
Územně plánovací dokumentace
Územní systém ekologické stability
Veřejná linková doprava
Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa)
Velký územní celek
Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa)
Zásady územního rozvoje
7 Seznam zdrojů a použitá literatura
 Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2012.
 BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav
územního rozvoje, Praha, 2010
 DZÚRIK, J. a kol., GEOSPEKTRUM, s.r.o. Hydrogeologická a balneotechnická
studie oblasti Mikulova. 2008, 164 s.
 MAIER, Karel. Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území
v
ÚAP
obcí
[cit.
07-12-2012].
Dostupné
z
WWW:
http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444
 Malý lexikon obcí ČR, 2007
 Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně
analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 [cit. 07-132012]. Dostupné z WWW: http://www.mmr.cz/Uzemni-planovani-a-stavebnirad/Stanoviska-a-metodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP--RURU
 Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů
při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou
působností a pro území kraje“, [cit. 07-13-2012].
Dostupné z WWW:
http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/met
odika_UAP_20070809.pdf)
 Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2012.
 MICHALÍČEK, E. a kol. 1986: Hydrogeologické rajóny ČSR. Svazek 2. Povodí
Moravy a Odry. Geotest Brno.
 Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009.
- 83 -
PROCES






Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, 2012.
Rozbor udržitelného rozvoje území SO ORP Česká Třebová, 2010.
Ředitelství silnic a dálnic. Dostupné z WWW: <http://www.rsd.cz/>
SLDB 2001, 2011, ČSÚ, 2012.
Server mapy.cz. Dostupné z WWW: http://www.mapy.cz/
TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The
REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, 2004 [cit. 07-14-2012].
Dostupné z WWW: <http://www.accendo.cz/index.php?stranka=5>
 Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj.)
 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve
znění pozdějších předpisů.
 Zásady územního rozvoje Pardubického kraje, leden 2010.
8 Seznam příloh
Příloha A: Environmentální pilíř
Tabulka A 1: Pozemky dle druhu v obcích SO ORP Česká Třebová
Tabulka A 2: Pozemky dle druhu v rámci správních obvodů Pardubického kraje
Příloha B: Sociální pilíř
Tabulka B 1: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje
Tabulka B 2: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Česká Třebová
Tabulka B 3: Nejvyšší dokončené vzdělání v rámci Pardubického kraje (podíl na
obyvatelstvu, %)
Tabulka B 4: Nejvyšší ukončené vzdělání v rámci ORP Česká Třebová (podíl na
obyvatelstvu, %)
Tabulka B 5: Školská zařízení v obcích SO ORP Česká Třebová
Tabulka B 6: Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Česká Třebová
Tabulka B 7: Vlastnictví bytů v rámci Pardubického kraje
Tabulka B 8: Vlastnictví domů v rámci Pardubického kraje
Tabulka B 9: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Pardubického kraje
Tabulka B 10: Návštěvnost v SO ORP Pardubického kraje
- 84 -
PROCES
Příloha C: Ekonomický pilíř
Tabulka C 1: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících v ORP
Česká Třebová
Tabulka C 2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Pardubického kraje [‰]
Tabulka C 3: Míra zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%]
Tabulka C 4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%]
Tabulka C 5: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Pardubického kraje [%]
Tabulka C 6: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%]
- 85 -
PROCES
9 Přílohy
Příloha A: Environmentální pilíř
Tabulka A 1: Pozemky dle druhu v obcích SO ORP Česká Třebová
Druhy pozemků
Celková
výměra
obce (ha) Chmelnice
(ha)
Stabilní prvky
Nestabilní prvky
4 101
730
1 114
880
1 146
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
251
20
44
25
25
2
0
1
7
0
Trvalé
trávní
porosty
(ha)
601
92
69
74
123
7 971
Zdroj dat: MOS, data aktuální k 1. 1. 2011
0
0
365
10
959
Obec
Česká Třebová
Přívrat
Rybník
Semanín
Třebovice
Vinice
(ha)
Zahrady
(ha)
Ovocné
sady
(ha)
- 86 -
Lesní
půda
(ha)
Vodní
plochy
(ha)
Orná
půda
(ha)
Koeficient
Zemědělská
ekologické
půda (ha)
Zastavěné Ostatní
stability
plochy
plochy
(ha)
(ha)
1 882
431
526
423
374
16
8
10
1
7
818
151
271
261
465
128
5
15
7
10
402
23
179
82
143
2,0
3,1
1,4
1,5
0,9
1 674
263
384
367
613
3 636
42
1 966
165
829
1,7
3 301
PROCES
Tabulka A 2: Pozemky dle druhu v rámci správních obvodů Pardubického kraje
Druhy pozemků
SO ORP
Celková
výměra
obce (ha)
Stabilní prvky
Chmelnice
(ha)
Česká Třebová
7 971
Hlinsko
24 660
Holice
21 364
Chrudim
74 156
Králíky
15 870
Lanškroun
27 519
Litomyšl
33 709
Moravská Třebová
41 129
Pardubice
40 926
Polička
27 268
Přelouč
25 481
Svitavy
35 157
Ústí nad Orlicí
19 050
Vysoké Mýto
28 192
Žamberk
28 146
Pardubický kraj
450 598
Zdroj dat: MOS, data aktuální k 1. 1. 2011
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Vinice
(ha)
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Zahrady
(ha)
Ovocné
sady
(ha)
365
443
471
1 864
135
667
987
712
1 307
536
552
770
684
819
908
11 220
10
37
43
742
8
34
160
231
212
7
235
67
15
59
30
1 890
Nestabilní prvky
Trvalé
trávní
porosty
(ha)
959
4 904
2 265
7 605
4 375
4 740
3 196
4 538
2 466
5 049
2 007
4 193
3 920
3 583
6 688
60 488
- 87 -
Lesní
Vodní
půda (ha) plochy (ha)
3 636
8 797
8 502
19 483
6 935
8 786
7 863
15 638
5 414
8 746
8 188
10 841
6 248
5 488
8 798
133 363
42
424
317
1 044
79
214
177
337
1 451
206
701
350
145
504
343
6 334
Orná
půda
(ha)
1 966
7 938
8 545
36 800
3 212
11 180
18 931
16 893
23 263
10 624
11 113
16 141
6 486
15 388
9 188
197 668
Zastavěné
plochy (ha)
Ostatní
plochy
(ha)
165
313
331
1 413
163
302
425
438
1 370
296
468
424
280
513
377
7 278
829
1 803
888
5 205
960
1 601
1 967
2 337
5 436
1 801
2 211
2 362
1 276
1 834
1 810
32 320
Zemědělská
půda (ha)
3 301
13 322
11 324
47 007
7 730
16 622
23 281
22 377
27 257
16 218
13 911
21 176
11 102
19 856
16 813
271 297
PROCES
Příloha B: Sociální pilíř
Tabulka B 1: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Pardubického kraje
SO ORP
Narození
Zemřelí
Přirozený
přírůstek
Přistěhovalí
Česká Třebová
2 073
2 155
-82
3 368
Hlinsko
2 240
2 498
-258
4 191
Holice
1 947
1 892
55
5 604
Chrudim
9 069
9 802
-733
23 450
Králíky
1 045
1 212
-167
2 209
Lanškroun
2 687
2 164
523
6 837
Litomyšl
2 935
2 952
-17
6 957
Moravská Třebová
2 896
3 280
-384
6 213
Pardubice
13 442
13 186
256
36 545
Polička
2 199
2 134
65
4 013
Přelouč
2 447
2 957
-510
7 637
Svitavy
3 627
3 579
48
7 388
Ústí nad Orlicí
3 080
3 069
11
5 996
Vysoké Mýto
3 825
3 506
319
8 270
Žamberk
3 346
2 679
667
8 163
Pardubický kraj
56 858
57 065
-207
136 841
Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011
Vystěhovalí
4 219
4 361
3 826
21 917
2 561
6 080
6 396
6 612
30 697
4 110
6 852
7 542
6 253
7 846
8 323
127 595
Migrační
saldo
-851
-170
1 778
1 533
-352
757
561
-399
5 848
-97
785
-154
-257
424
-160
9 246
Tabulka B 2: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Česká Třebová
Obec
Narození
Zemřelí
Přirozený
přírůstek
Přistěhovalí
Česká Třebová
1 799
1 900
-101
2 543
Přívrat
36
30
6
104
Rybník
72
77
-5
283
Semanín
75
60
15
233
Třebovice
91
88
3
205
2 073
2 155
-82
3 368
Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011
- 88 -
Vystěhovalí
3 575
65
218
139
222
4 219
Migrační
saldo
-1 032
39
65
94
-17
-851
PROCES
Tabulka B 3: Nejvyšší dokončené vzdělání v rámci Pardubického kraje (podíl na obyvatelstvu, %)
SO ORP
Česká Třebová
Základní včetně
neukončeného
2001
2011
Rozdíl
18,80
16,14
-2,66
Hlinsko
21,38
Holice
19,95
Chrudim
19,44
Králíky
27,24
Lanškroun
22,25
Litomyšl
19,92
Moravská
22,78
Třebová
Pardubice
15,43
Polička
20,28
Přelouč
20,41
Svitavy
21,19
Ústí nad Orlicí
17,98
Vysoké Mýto
16,49
Žamberk
18,56
Pardubický
18,91
kraj
Vyučení a střední odborné Úplné střední (s maturitou)
bez maturity
a vyšší odborné
2001
2011
Rozdíl
2001
2011
Rozdíl
32,05
29,29
-2,76
26,03
28,99
2,96
Vysokoškolské
Bez vzdělání
2001
5,04
2011
7,65
Rozdíl
2,61
2001
0,26
2011
0,39
Rozdíl
0,13
16,78
14,21
15,55
22,52
17,31
15,89
-4,60
-5,75
-3,89
-4,72
-4,94
-4,03
37,34
37,79
34,84
30,86
32,80
32,77
35,98
33,30
32,10
31,19
31,53
29,82
-1,36
-4,49
-2,74
0,33
-1,27
-2,95
19,46
21,09
21,79
18,13
21,45
22,92
23,70
25,39
25,56
21,59
23,73
26,57
4,24
4,30
3,77
3,46
2,28
3,64
3,52
4,21
5,19
3,15
4,77
5,40
6,11
7,72
7,97
5,31
7,03
8,61
2,59
3,50
2,78
2,17
2,27
3,20
0,15
0,22
0,58
0,53
0,45
0,23
0,30
0,24
0,65
0,66
0,56
0,23
0,15
0,02
0,07
0,13
0,12
0,00
18,62
-4,16
35,38
34,56
-0,82
18,67
22,37
3,70
4,46
6,28
1,83
0,34
0,49
0,16
12,22
16,50
16,10
16,66
14,58
13,39
14,92
-3,22
-3,78
-4,31
-4,53
-3,40
-3,10
-3,64
31,68
35,13
37,36
34,95
32,31
35,19
33,77
27,25
32,62
34,71
32,81
29,11
31,76
31,16
-4,43
-2,51
-2,65
-2,14
-3,21
-3,43
-2,61
27,46
20,84
21,14
21,22
25,64
24,88
23,04
29,37
25,26
24,57
24,49
28,50
27,36
26,76
1,91
4,42
3,44
3,27
2,86
2,49
3,73
8,99
4,54
4,27
4,68
6,12
5,24
4,95
12,23
7,36
6,66
6,98
9,15
7,93
7,89
3,24
2,83
2,39
2,30
3,03
2,70
2,94
0,18
0,66
0,18
0,52
0,24
0,20
0,36
0,27
0,58
0,32
0,53
0,32
0,36
0,40
0,10
-0,08
0,14
0,01
0,08
0,15
0,04
15,04
-3,87
33,91
30,94
-2,97
23,35
26,48
3,13
5,84
8,68
2,85
0,33
0,41
0,08
- 89 -
PROCES
Tabulka B 4: Nejvyšší ukončené vzdělání v rámci ORP Česká Třebová (podíl na obyvatelstvu, %)
Obec
Česká Třebová
Základní vč.
neukončeného
2001
2011
Rozdíl
17,94
15,49
Přívrat
17,67
15,55
Rybník
22,89
20,80
Semanín
26,91
18,67
Třebovice
28,04
22,85
SO ORP Česká
Třebová
18,80
16,14
Vyučení a stř. odborné bez Úplné střední (s maturitou)
mat.
a vyšší odborné
2001
2011
Rozdíl
2001
2011
Rozdíl
Vysokoškolské
2001
2011
Bez vzdělání
Rozdíl
2001
2011
Rozdíl
-2,45
31,09
28,27
-2,82
27,50
30,46
2,96
5,52
8,20
2,68
0,23
0,35
0,13
-2,12
-2,09
-8,24
-5,20
35,00
37,35
42,55
38,99
32,32
32,38
37,03
39,33
-2,68
-4,97
-5,52
0,33
23,33
19,54
10,73
12,55
27,74
22,91
15,98
16,48
4,41
3,37
5,25
3,93
3,33
2,41
0,73
0,86
6,71
5,98
2,69
2,50
3,37
3,57
1,96
1,64
0,67
0,00
1,09
0,37
0,30
0,37
1,58
0,25
-0,36
0,37
0,49
-0,12
-2,66
32,05
29,29
-2,76
26,03
28,99
2,96
5,04
7,65
2,61
0,26
0,39
0,13
- 90 -
PROCES
Tabulka B 5: Školská zařízení v obcích SO ORP Česká Třebová
Mateřská škola
(kapacita dětí)
Obec
Česká
Třebov
á
Střední školy vč.
Učňovské školy
(kapacita)
Základní škola
(kapacita dětí)
Vysoké školy
Dopravní fakulta Jana
Pernera – Dislokované
pracoviště Česká
Třebová
Mateřská škola
Česká Třebová, U
Koupaliště (90)
Základní škola praktická
Česká Třebová (100)
Gymnázium, Česká
Třebová, Tyršovo
náměstí 970 (372)
Mateřská škola
Česká Třebová, U
Stadionu (84)
Třebová, Habrmanova
ulice (695)
Vyšší odborná škola
(450) a Střední škola
technická Česká Třebová
(1240)
Mateřská škola
Česká Třebová,
Habrmanova (174)
Mateřská škola
Česká Třebová,
Vinohrady (112)
(616)
Třebová, Ústecká ulice
(750)
Základní umělecká škola
Česká Třebová (830)
Přívrat NE
NE
Základní škola (50) a mateřská škola (51)
Rybník
Rybník, okres Ústí nad Orlicí
Semaní Základní škola (65) a mateřská škola Pramínek
n
(28), Semanín
Třebovi Mateřská škola (26) a Základní škola Třebovice
ce
(55)
Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení
Tabulka B 6: Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče v obcích SO ORP Česká Třebová
Obec
Lékařské a zdravotnické služby
2 sdružená ambulantní zařízení
6 samostatných ordinací praktického lékaře pro
dospělé
3 samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a
dorost
14 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa
2 samostatné ordinace praktického lékaře Česká Třebová
gynekologa
7 samostatných ordinací lékaře specialisty
6 detašovaných pracovišť samostatné ordinace
lékaře
Ostatní samostatná zařízení
Detašované pracoviště ostatního samostatného
zařízení
4 zařízení lékárenské péče
Přívrat
NE
Rybník
NE
Semanín
NE
Detašované pracoviště samostatné ordinace
praktického lékaře pro dospělé
Třebovice
Detašované pracoviště samostatné ordinace
praktického lékaře pro děti a dorost
Zdroj dat: MOS, data aktuální k 1. 1 .2011
- 91 -
Sociální služby a péče
Domov pro seniory
Denní stacionář
Sociální poradna
3 Domy s pečovatelskou službou
NE
NE
NE
NE
PROCES
Tabulka B 7: Vlastnictví bytů v rámci Pardubického kraje
Vlastník bytů
SO ORP
2001
Česká
Třebová
2 741
2011
Rozdí
l [%]
V osobním
vlastnictví
2001
2011
Nájemní
2001
2011
Družstevní
Rozdíl
[%]
2001
2011
Rozdíl
[%]
2 740
0,0
232
1 134
2 387
809
-66,1
1 232
1 793
45,5
Hlinsko
4 266
4 089
Holice
3 710
3 949
Chrudim
14 765 14 821
Králíky
1 530
1 540
Lanškroun
3 952
3 978
Litomyšl
5 624
5 479
Moravská
Třebová
5 107
4 768
Pardubice
13 768 15 540
Polička
3 794
3 737
Přelouč
4 633
4 706
Svitavy
5 670
5 274
Ústí nad
Orlicí
4 453
4 534
Vysoké Mýto
5 713
5 768
Žamberk
5 437
5 595
Pardubický
kraj
85 163 86 518
-4,1
6,4
0,4
0,7
0,7
-2,6
1 035
89
5 116
229
440
857
1 829
583
8 072
633
1 115
1 607
778
763
3 234
1 053
1 235
986
692
722
3 036
646
1 451
999
-11,1
-5,4
-6,1
-38,7
17,5
1,3
694
279
3 364
84
1 032
505
158
179
1 242
47
863
193
-77,2
-35,8
-63,1
-44,0
-16,4
-61,8
-6,6
12,9
-1,5
1,6
-7,0
823
6 100
544
1 244
1 200
1 660
19 518
1 471
2 321
2 750
1 700
13 030
1 151
1 443
2 217
1 261
6 888
625
831
1 610
-25,8
-47,1
-45,7
-42,4
-27,4
1 268
9 230
753
495
1 551
1 171
3 867
500
283
1 216
-7,6
-58,1
-33,6
-42,8
-21,6
1,8
1,0
2,9
784
1 214
356
1 530
2 568
1 468
1 894
1 751
1 877
1 237
1 486
1 547
-34,7
-15,1
-17,6
1 743
1 810
1 206
1 841
993
849
5,6
-45,1
-29,6
1,6 20 263
48 259
-32,8 25 246 15 195
-39,8
- 92 -
35 499 23 840
PROCES
Tabulka B 8: Vlastnictví domů v rámci Pardubického kraje
Vlastník domu
Fyzická osoba
SO ORP
2001
Česká Třebová
2 708
Hlinsko
4 360
Holice
3 836
Chrudim
15 452
Králíky
1 572
Lanškroun
3 927
Litomyšl
5 613
Moravská Třebová
5 076
Pardubice
13 804
Polička
3 780
Přelouč
4 783
Svitavy
5 569
Ústí nad Orlicí
4 295
Vysoké Mýto
5 724
Žamberk
5 354
Pardubický kraj
85 853
Obec, stát
Rozd
íl [%]
2 824
4,3
2011
4 451
4 236
16 247
1 654
4 195
5 932
5 343
15 922
3 989
5 061
5 669
4 549
6 049
5 722
91 843
2,1
10,4
5,1
5,2
6,8
5,7
5,3
15,3
5,5
5,8
1,8
5,9
5,7
6,9
7
2001
2011
Kombinace vlastníků
Rozdíl [%]
2001
2011
Rozdíl
Spoluvlastnictví
vlastníků bytů
(jednotek)
Bytové Družstvo
2001
2011
Rozdíl [%]
2001
2011
Rozdíl
226
79
-65,0
0
81
81
98
154
57,1
0
66
66
102
179
398
140
192
129
238
760
103
160
248
116
158
226
3 375
81
221
423
72
203
132
190
430
86
108
228
110
180
168
2 711
-20,6
23,5
6,3
-48,6
5,7
2,3
-20,2
-43,4
-16,5
-32,5
-8,1
-5,2
13,9
-25,7
-20
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
46
39
238
19
104
42
91
298
61
56
113
136
93
103
1 520
46
39
238
19
104
42
91
298
61
56
113
136
93
103
1 520
56
40
316
15
130
86
167
637
136
68
132
154
211
148
2 394
31
30
126
13
59
37
132
388
63
39
103
114
100
121
1 510
-44,6
-25,0
-60,1
-13,3
-54,6
-57,0
-21,0
-39,1
-53,7
-42,6
-22,0
-26,0
-52,6
-18,2
-37
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
138
51
693
80
104
149
166
1 427
160
225
243
159
270
147
4 078
138
51
693
80
104
149
166
1 427
160
225
243
159
270
147
4 078
- 93 -
PROCES
Tabulka B 9: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Pardubického kraje
počet zařízení
SO ORP
Česká Třebová
Hlinsko
Holice
Chrudim
Králíky
Lanškroun
Litomyšl
Moravská Třebová
Pardubice
Polička
Přelouč
Svitavy
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
Žamberk
Pardubický kraj
Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011
lůžka
pokoje
4
10
5
71
29
26
19
20
40
21
8
8
12
9
54
50
155
150
1 241
373
439
440
330
1 774
337
141
140
139
177
724
113
518
515
3 658
1 298
1 594
1 254
944
3 916
1 036
364
362
320
464
2 437
336
6 610
18 793
Tabulka B 10: Návštěvnost v SO ORP Pardubického kraje
SO ORP
Česká Třebová
počet příjezdů hostů
počet přenocování
z toho rezidentů
z toho rezidentů
2 165
1 361
4 447
2 931
3 867
5 746
87 615
15 932
10 249
23 578
10 427
80 710
11 495
12 872
5 057
7 973
6 949
32 452
3 464
5 144
82 616
14 366
9 056
18 871
8 224
63 287
10 255
11 706
4 002
5 891
5 116
28 212
13 121
17 727
206 739
48 185
33 302
68 532
29 604
332 335
29 578
30 222
10 825
14 554
14 313
107 422
12 056
16 466
194 951
44 429
29 240
58 607
23 686
281 246
26 546
27 726
8 465
10 029
10 666
94 933
Pardubický kraj
317 087
Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011
271 571
960 906
841 977
Hlinsko
Holice
Chrudim
Králíky
Lanškroun
Litomyšl
Moravská Třebová
Pardubice
Polička
Přelouč
Svitavy
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
Žamberk
- 94 -
PROCES
Příloha C: Ekonomický pilíř
Tabulka C 1: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících v ORP Česká
Třebová
Obchodní jméno
Sídlo
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
CZ LOKO, a.s.
Česká Třebová
Výroba železničních lokomotiv a vozového
parku
500 - 999
KORADO, a.s.
Česká Třebová
Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu
topení
500 - 999
BÖHM PLAST-TECHNIK a.s.
Česká Třebová
Výroba plastových desek, fólií, hadic,
trubek a profilů
200 - 249
L D M, spol. s r. o.
Česká Třebová
Výroba ostatních potrubních armatur
200 - 249
Řetězárna Česká Třebová
s.r.o.
Česká Třebová
Výroba drátěných výrobků, řetězů a pružin
200 - 249
DRUMEL a Co. s.r.o.
Česká Třebová
Obrábění
100 - 199
IMS - Drašnar s. r. o.
Česká Třebová
100 - 199
Josef Škrkoň - Techplast, a.s.
Rybník
100 - 199
Město Česká Třebová
Česká Třebová
Všeobecné činnosti veřejné správy
100 - 199
ORLÍK-KOMPRESORY
výrobní družstvo
Česká Třebová
Výroba ostatních obráběcích strojů
100 - 199
SINTEX, a.s.
Česká Třebová
Výroba pletených a háčkovaných
materiálů
100 - 199
Eko Bi s.r.o.
Česká Třebová
Shromažďování a sběr odpadů, kromě
nebezpečných
50 - 99
MIKA a.s.
Česká Třebová
Výroba parfémů a toaletních přípravků
50 - 99
Presplast, s.r.o.
Česká Třebová
50 - 99
Sociální služby Česká
Třebová
Česká Třebová
Sociální péče v domovech pro seniory
50 - 99
SOLEA CZ výrobní družstvo
Rybník
Výroba ostatních kovodělných výrobků j.
n.
50 - 99
SOLIMONT s.r.o.
Česká Třebová
Výroba košťat a kartáčnických výrobků
50 - 99
Střední odborná škola a
Střední odborné učiliště
technických oborů, Česká
Třebová, Skalka 1692
Česká Třebová
Střední odborné vzdělávání na učilištích
50 - 99
Vyšší odborná škola a Střední
odborná škola Gustava
Habrmana, Česká Třebová,
Habrmannova 1540
Česká Třebová
Střední odborné vzdělávání na středních
odborných školách
50 - 99
Třebová, Habrmanova ulice
Česká Třebová
50 - 99
- 95 -
PROCES
Obchodní jméno
Sídlo
Česká Třebová
Kategorie
podle počtu
zaměstnanců
50 - 99
Zdroj dat: Ústav územního rozvoje
Data aktuální k 1. 1. 2011
Tabulka C 2: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Pardubického kraje [‰]
SO ORP
2004
Míra podnikatelské aktivity [‰]
2007
2011
Česká Třebová
137,8
140,1
Hlinsko
158,4
169,9
Holice
179,7
184,0
Chrudim
165,9
166,2
Králíky
161,7
175,1
Lanškroun
153,9
159,4
Litomyšl
164,9
165,4
Moravská Třebová
129,6
136,4
Pardubice
189,0
191,7
Polička
163,1
160,1
Přelouč
175,3
178,7
Svitavy
148,5
153,2
Ústí nad Orlicí
163,7
168,0
Vysoké Mýto
164,7
172,7
Žamberk
171,6
179,1
Pardubický kraj
167,2
171,1
Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku
153,2
186,3
186,4
168,7
188,9
153,9
171,7
144,2
192,5
154,3
182,8
157,3
172,9
178,3
185,7
175,1
Tabulka C 3: Míra zaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%]
Míra zaměstnanosti [%]
2001
2011
SO ORP
Česká Třebová
Hlinsko
Holice
Chrudim
Králíky
Lanškroun
Litomyšl
Moravská Třebová
Pardubice
Polička
Přelouč
Svitavy
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
Žamberk
Pardubický kraj
Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011
65,7
66,4
68,9
64,6
62,4
69,8
66,1
63,5
69,5
64,9
67,8
64,9
68,0
67,7
67,7
67,0
- 96 -
61,7
61,8
66,7
63,7
60,3
63,8
64,4
59,5
67,7
63,3
66,1
61,5
64,0
65,2
65,5
64,6
PROCES
Tabulka C 4: Míra nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%]
SO ORP
Míra nezaměstnanosti [%]
2008
2009
2010
2007
Česká Třebová
Hlinsko
Holice
Chrudim
Králíky
Lanškroun
Litomyšl
Moravská Třebová
Pardubice
Polička
Přelouč
Svitavy
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
Žamberk
Pardubický kraj
8,2
5,8
3,9
6,8
9,1
5,4
7,0
12,3
4,4
5,8
5,8
10,2
5,7
5,4
5,0
6,3
7,4
5,7
3,1
5,8
7,1
4,7
5,9
10,8
3,9
4,7
5,5
9,2
5,6
4,6
4,4
5,6
11,6
9,7
5,9
9,1
10,4
11,2
8,4
15,1
6,4
7,3
7,7
12,4
9,5
8,6
7,9
8,9
2011
12,5
10,6
7,3
10,3
11,1
9,5
9,2
15,7
7,4
8,2
8,6
13,7
10,9
10,7
8,4
9,8
12,0
10,6
7,1
9,7
10,2
7,8
8,5
14,5
6,8
8,1
8,5
12,7
9,6
9,0
7,2
9,0
Tabulka C 5: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Pardubického kraje [%]
SO ORP
Česká Třebová
Hlinsko
Holice
Chrudim
Králíky
Lanškroun
Litomyšl
Moravská Třebová
Pardubice
Polička
Přelouč
Svitavy
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
Žamberk
Pardubický kraj
Podíl nezaměstnaných žen [%]
2008
2009
2010
2007
48,9
51,5
54,3
56,8
61,4
53,3
58,0
51,3
54,6
55,5
52,5
52,0
53,2
57,5
55,6
54,3
51,2
55,0
51,7
56,7
61,4
53,9
55,5
52,9
53,7
56,4
54,8
53,3
54,5
56,9
55,0
54,6
- 97 -
46,8
52,0
50,3
47,8
51,2
46,1
47,6
48,5
49,1
50,8
50,2
49,6
49,8
48,0
52,4
48,9
2011
45,9
52,1
47,6
46,8
50,6
46,2
47,1
47,0
49,7
44,7
47,1
46,9
48,9
48,4
50,8
48,0
46,8
51,4
49,8
48,4
53,8
45,3
48,8
46,8
50,5
40,6
49,0
47,3
49,4
50,5
52,2
48,8
PROCES
Tabulka C 6: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Pardubického kraje [%]
SO ORP
Česká Třebová
Hlinsko
Holice
Chrudim
Králíky
Lanškroun
Litomyšl
Moravská Třebová
Pardubice
Polička
Přelouč
Svitavy
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
Žamberk
Pardubický kraj
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%]
2008
2009
2010
2007
3,3
1,4
0,9
2,1
3,3
1,6
3,0
5,9
1,3
1,7
1,7
5,0
2,0
1,8
1,6
2,2
2,9
1,2
0,6
1,7
2,3
1,1
2,2
4,9
0,9
1,1
1,5
3,8
1,5
1,2
1,2
1,7
- 98 -
3,3
1,5
0,5
1,7
2,3
1,3
2,2
4,8
0,8
1,1
1,4
3,5
1,9
1,2
1,4
1,7
4,9
2,7
1,2
2,8
3,5
2,8
3,0
6,3
1,4
1,8
2,0
5,0
3,4
2,8
2,5
2,8
2011
5,5
3,2
1,3
3,0
3,6
2,3
3,2
6,4
1,4
2,0
2,4
5,6
3,9
3,1
2,5
3,0

proces proces - Česká Třebová

Transkript

Podobné dokumenty

ANJ, U1B - Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní

Usnesení Rady města Česká Třebová z jednání konaného dne 28.4

SRPEN www Usn RM 10.08.2015

Integrovaný plán mobility Ostrava – část II.

proces proces - Geoportál Jihočeského kraje

Untitled - VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

ZÚR StčK, textová část odůvodnění, příloha č.2 opatření

ArcRevue 1/2016

ZDE

3 metodika srovnávací analýzy vybraných regionů

Industriální město v postindustriální společnosti (1. díl)

Ekonomické znalosti pro tržní praxi 2009

Aš - Sdružení Ašsko