CZ - Muzeum Karkonoskie

Dal stylistick doba – historismus – je na vstav reprezentovna pedevm
vrobky z nejdleitjch dlen Jelenohorsk kotliny: sklrny hrabte Schaffgotscha
Josephine ve Szklarsk Porb (Schreiberhau) a firmy Fritze Heckerta v Piechowicch
(Petersdorf). Jsou to elegantn vzy, ploch msa a tak zrcadlo a lampa z kvalitnho
kilovho skla, dle stylizovan historick pohry a korbele ve staronmeckm
stylu, malovan emailovmi barvami. V dalch vitrnch se podvte na ukzky
vrobk z nejlepch evropskch sklren, spatte secesn tendence v umleckm
sklstv. K nim pat dokonale leptan francouzsk vzy (Gall, Daum, Legras,
Argy Rousseau), tak nmeck vzy (Arsall) a rovn uniktn vrobky eskch
firem Loetz-Witwe, Pallme Koenig a Kralik, pokryt rytinami s duhovmi barvami.
Dal st vstavy pedstavuje slezskou secesi s charakteristickmi malovanmi
skly typu Jodhpur a Bidhri napodobujcmi ndob vytven a zdoben v Indii.
Krom malovanch skel zde mete vidt tak vrstven, leptan vzy z firmy
Fritze Heckerta.
V posledn sti expozice, uren stylm 1. pol. 20. stolet, jsou vystaveny
pedevm pedmty ze sklrny Josephine v Szklarsk Porb navren Alexandrem
Pfohlem a Siegfriedem Haertelem tvocmi ve stylu art deco. Velmi zajmavmi
objekty v tto skupin jsou msy vytven bez forem a figury z italskch sklren a
ukzky vz ze znm polsk sklrny Niemen. Poslednm elementem vstavy je galerie
souasnho skla, kde si na pkladu vce ne tyiceti objekt mete prohldnout
uniktn umleckou tvorbu autor spojench s Dolnm Slezskem, zvlt s Akademi
krsnch umn (Akademia Sztuk Piknych) ve Wroclawi (dvj Pastwowa
Wysza Szkoa Sztuk Plastycznych) a dokonal objekty eskch umlc. Nejetnji
je prezentovna „Wroclawsk kola”. K jejm pedchdcm pat: Wadysaw Zych,
Barbara Miszczyk-Urbaska, Ludwik Kiczura, Witold Turkiewicz, Wadysaw Czyszczo,
Czesaw Zuber, Tasios Kiriasopoulos a tak Regina a Aleksander Puchaa. Nynj
trendy uplatuj autoi spojen s touto kolou, mimo jin: Magorzata Dajewska,
Kazimierz Pawlak, Jerzy Chodurski, Barbara Zworska-Raziuk, Beata Mak-Sobota,
Wojciech Peszko, Marta Sienkiewicz, Mariusz abiski, Dagmara Bielecka, Marzena
Krzemiska, Agnieszka Leniak, Stanisaw Sobota, Jakub Wrzalik a Maciej Zaborski.
Na vstav mete tak obdivovat dla umlc, kte nejsou ve stlm spojen s
Akademi krsnch umn ve Wroclawi, jako jsou nap. Barbara Idzikowska, Monika
Rubaniuk, Beata Stankiewicz-Szczerbik, Wojciech Olech, Magdalena Pejga i Czesaw
Roszkowski.
Vichni ve uveden tvrci si jako materil k tvoen svch dl vybrali sklo, ale kad
z nich mu rozum jinak a pedlv ho svm
vlastnm, individulnm zpsobem. Autoi
sahaj ke stle novjm technikm vyrbn a
zdoben skla. Nkter formy vznikly „za studena”, ezbou celho kusu skla nebo slepovnm
odpovdajcch sklennch element k sob
(Dajewska, Chodurski, Wrzalik, Leniak) nebo
tak pomoc technik gravrovn a brouen
(Zaborski). Jin pedmty vznikly zahvnm
ve formch v komorovch pecch nebo ohbnm
a spknm metodou fusingu. Mnoho umlc
tak sah k tradin technice pte de verre (nap.
Peszko, Sobota) a obohacuje sv dla sluovnm
skla s jinmi materily, pedevm s amotem
(Zworska-Raziuk). Pro tuto generaci tvrc je
tak typick pouit ploch neurench pmo
umn, nap. okennch skel (Olech, Zworska-Raziuk, Mak-Sobota).
Na vstav lze tak poznat novtorsk
vyuit tradin techniky vitre, a to dky realizacm Marty Sienkiewicz (spojovn tradin
vitre v olovnm rmu s fisingem), Beaty
Stankiewicz-Szczerbik (spojovn ploch vitre s plastickmi elementy) a tak Moniky
Rubaniuk (vyuit vitrovho skla k prostornm
instalacm). Sbrka umleckho skla vnovan
pamtce Mieczysawa Buczyskho je stle zvtovna a roziovna dky fondm
zskvanm z programu Ministerstva kultury a nrodnho ddictv, fond podporujcch
kulturu a tak dky firmm a soukromm sponzorm. Stl vstava umleckho
skla je na zkladnou k hovorm o tomto fascinujcm oboru a umn a zrove
mstem setkvn mnohalet sklsk tradice Krkono s aktulnmi trendy vymezenmi
souasnmi tvrci. Zveme do Krkonoskho muzea v Jelen Hoe vechny ty, kte
chtj zat svj osobn pbh s umleckm sklem nebo v nm tou pokraovat.
„Oživeni česko-polské sklářské tradice pro rozvoj cestovního”
KRKONOŠSKÉ MUZEUM V JELENÍ HOŘE
ul. Jana Matejki 28, 58-500 Jelenia Góra
Tel./fax: +48 75 75 234 65
www.muzeumkarkonoskie.pl
[email protected]
OTEVÍRACÍ DOBA:
Út – pá: 9.00 – 16.00
So – Ne: 9.00 – 17.00
Pondĕlí zavřeno
Nedĕle zdarma
Sbrka umleckho skla vnovan pamtce dlouholetho kustoda muzea Mieczysawa
Buczyskho t pes sedm tisc expont. Hlavn st sbrky jsou sklenn objekty
vytven a zdoben rznmi technikami, kter zaznamenvaj rozvoj sklsk
technologie.
Z hlediska velikosti a kvality je sbrka skla Krkonoskho muzea povaovna za
jednu z nejdleitjch tohoto druhu v Evrop. Na stl vstav je mon vidt pes
tisc expont, kter v chronologickm poad ukazuj rozvoj sklstv a rznorodost
technik vytven a zdoben skla. Idea vzniku sbrky je spojena s nkolik stolet starou
sklskou tradic Krkono a Jizerskch hor. Zatky historie sklsk tvorby zde sahaj do
poloviny 14. stolet, kdy se zaalo vyuvat prodn bohatstv tohoto zem nezbytn k
vrob skla, tedy voda, devo a loiska kemiitho psku. Tehdy byly zakldny putovn
sklrny, zvan lesn, ve kterch bylo vyrbno jednoduch ndob a tak bucny ve
vitrch. Postupem asu, dky znalostem a zkuenostem zstupc sklskch rod,
jako byli Preusslerovi, Friedrichovi a tak Schrerovi, kte sem pili z Krkono, zskalo
slezsk sklo a dlny v Cieplicch a Sobieszov velk uznn v cel Evrop. Za mistra
v oboru obrbn skla brusskmi technikami byl povaovn Bedich Winter, kter
v letech 1685–1712 pracoval pro hrabte Christophera Schagotscha v Sobieszov
(Hermsdorf). Winter vypracoval individuln styl a vytvoil tak typ slezskho pohru.
Ml pak mnoho nsledovnk.
Ped expozic sklennch pedmt se
nachz multimediln st. Zprava stoj
infomat, kter vm umon orientovat se na
vstav a na kterm si budete moci pest
zkladn informace o prezentovanch dobch
a prohldnout si ukzkov fotografie expont
zobrazujc danou tematiku. Veker informace
jsou dostupn ve tyech jazykovch verzch:
polsk, esk, anglick a nmeck. Na lev
stran se mete podvat na multimediln
prezentaci gravrovn skla u dlny z 19.
stolet a tak vyut dotykov monitor s
edukanmi hrami pro dti, jejich hlavnm
tmatem je sklo. Dodatenou nabdkou je
monost zhldnut krtkho filmu o historii
skla s archivnmi ikonografickmi a filmovmi
materily. Expozici otevraj novodob vrobky
bnho pouit: bezbarv korbele, pohry,
kalichy a karafy – brouen a ryt, sbrka skla
malovanho emailovmi barvami, a tak „za
studena”. Nejzajmavj z nich jsou pohry a
kalichy zdoben konkvn a konvexn ezbou,
kter pochzej z preusslerovskch sklren a
byly zdobeny v cieplickch dlnch v 30. letech
18. stolet. Vjimen, a to z historickho
i umleckho hlediska, je tak pohrek s
medailonem s erbem Preussler vytvoen
technikou eglomise. V dal sti uvidte
karafy a malou karafu s erbem Mniszch z
polskch sklren zaloench rodem Radziwi
v obcch Urzecze a Naliboki a tak cechovn
a upomnkov korbele ze Slezska. Krom
cechovnch symbol a heraldickch motiv
jsou tak astmi motivy panorama Krkono
(Riesengebirge) a pohled na Jelen Horu
(Hirschberg).
V dal sti uvidte ndob z mlnho skla
napodobujc vrobky z porcelnu. Bl oplov sklo
je zdobeno jemnou rostlinnou dekorac – malovanou
nebo zlacenou, pevzatou z ornamentlnch motiv
pouvanch na meskm porcelnu. Pklady
mlnch skel odrej mdu tohoto obdob ve
Slezsku, v esku, Nmecku, Francii a Anglii, zvlt ve
2. pol. 18. stolet. Dal st vstavy vm na pkladu
nejcharakteristitjch expont pedstav emprov
styl zdoben skla – typickou jemnou dekoraci rytou v
podob rostlinnch feston a medailon s inicilami
a tak specifick pohry s mohutnm tvercovm
podstavcem a vejcovitou . Z tto skupiny pedmt
stoj za pozornost obrazy a pohr s ernofigurln
dekorac zhotovenou Johannem Siegismundem
Menzlem z Cieplic. Velkou st expozice jsou barevn,
bohat zdoben skla z obdob biedermeieru z pol. 19.
stolet, kter prezentuj tm vechny technologie
zpracovn skla a zdobc techniky pouvan ve
sklstv. Pohry, sklenice, lahve na lzeskou vodu
nebo upomnkov tale zhotoven ve sklrnch
Jelenohorsk kotliny, Kladsk kotliny a esk republiky
fungovaly jako dokonal suvenry z lzeskch a
horskch mst a vs. Jsou rovn svdectvm vkusu
tehdejho manstva – hlavnho odbratele
umleckho emesla v 19. stolet. Naleznete zde
ndob kobaltov modr, erven, rov, lut,
zelen a tak bl a ern, barven ve hmot nebo
pokrvan barevnmi vrstvami i zdoben lazurovnm. Ozdobn motivy, krom
upomnkovch, zahrnovaly tak nrov scny, mytologick, mysliveck a tak
vanitativn a nboensk symboly.