PDF článku ke stažení…
Transkript
PDF článku ke stažení…
INFORMACE Sociálněvědní infrastruktura v „ESFRI Roadmap“ Proces ESFRI Cestovní mapa velkých evropských výzkumných infrastruktur vznikla v roce 2006 z iniciativy Evropského strategického fóra o výzkumných infrastrukturách ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures) a následně byla akceptována Evropskou komisí jako strategický plán dalšího budování výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru. V roce 2008 byl tento plán aktualizován a na dalších aktualizacích průběžně pracují tematické expertní skupiny pro jednotlivé vědní oblasti. Tento dokument [ESFRI 2006 a 2008], který je všeobecně známý pod označením ESFRI Roadmap, nyní podstatně ovlivňuje vývoj výzkumných infrastruktur v Evropě, formulaci řady podpůrných programů EU i vědní politiky vlád zemí Evropského výzkumného prostoru. ESFRI Roadmap není implementována automaticky jako celek. Realizace v ní zahrnutých projektů závisí v první řadě na prioritách stanovených v jednotlivých zemích, respektive na jejich ochotě hostit zamýšlené infrastruktury, podílet se na jejich vybudování a činnosti včetně ochoty pokrýt významnou část nákladů. V první fázi byly vlády zemí požádány o stanovení priorit a vyjádření zájmu o účast v konkrétních projektech Roadmap. Následně byly zahájeny projekty přípravné fáze konstrukce těch infrastruktur, které získaly odpovídající míru deklarované podpory z jednotlivých zemí a uspěly v příslušné soutěži 7. rámcového programu o granty. Výstavba a provoz infrastruktur bude financován především z národních zdrojů, zároveň jsou ale vyhlašovány výzvy v rámcových programech EU, které směřují k podpoře tohoto procesu1. Mezitím byla definována a na úrovni Evropské komise a vlád zemí EU a asociovaných zemí odsouhlasena nová mezinárodní právní forma pro organizace, která nese označení ERIC, tj. konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (European Research Infrastructure Concortium) [viz 1 V tomto roce byly např. vyhlášeny výzvy 7. rámcového programu na „implementaci společných řešení infrastruktur ESFRI“ v jednotlivých vědních oblastech, přičemž objem rozpočtu a očekávání směřují k podání jednoho, max. dvou projektů pro každou tuto oblast. Cílem je zavést „harmonizovaná“ řešení v oblastech průniku projektů. V praxi to znamená, že např. všechny sociálněvědní a humanitní projekty ESFRI jsou vedeny k podání jednoho společného projektu zaměřeného na řešení společných problémů (viz výzva INFRA-2011-2.3.1), jako je zavádění jednotného systému registrace uživatelů, permanentní identifikátory (jednotný systém identifikace datových souborů), vývoj různých společných registrů apod., ale též z hlediska výzkumu substantivní témata jako např. problematika kvality a komparability dat. - 63 - European Commission 2009], a která je připravená specificky pro situaci velkých výzkumných infrastruktur v Evropě. Infrastruktury z Roadmap tak budou vznikat jako mezinárodní společnosti, jejímiž podílníky budou jednotlivé zúčastněné země. Vlády zúčastněných zemí, resp. jejich výzkumné rady nebo ministerstva, do jejichž kompetence výzkum spadá, jsou tak vtaženy přímo do procesu budování infrastruktur a do jejich řízení. Výzkumné instituce, které se podílejí na realizaci projektu a provozu infrastruktury, jsou naproti tomu v pozici servisních organizací, a to jak vůči svému výzkumnému ministerstvu, tak vůči infrastruktuře ERIC. Implementace ERIC zároveň neprobíhá úplně hladce, v některých zemích se objevují podstatné komplikace. ERIC např. nepodléhá povinnosti platby DPH a ne všechna ministerstva financí jsou s tímto faktem srozuměna, zároveň se objevují i jiné problémy z hlediska kompatibility s národními právy. První aplikace o ERIC od konsorcia, kterému se povedlo v zúčastněných zemích překonat tyto problémy, již ale byla kompletně připravena a podána s podporou řady zemí, které se projektu účastní. Sociální a humanitní vědy v ESFRI Roadmap ESFRI Roadmap přinesla též nový pohled na to, co to je velká výzkumná infrastruktura, který je příznivější pro sociální a humanitní vědy. Zatímco dřívější strategie uvažovaly o budování takových infrastruktur především s ohledem na velké laboratoře a zařízení typu synchrotronů, neutronových zdrojů, laserů apod., která jsou lokalizována zpravidla v jednom nebo několika málo místech a jsou charakterizována vysokými konstrukčními náklady, ESFRI Roadmap zahrnuje též množství distribuovaných a tzv. virtuálních infrastruktur založených např. na rozsáhlých mezinárodních sítích. Příprava ESFRI Roadmap pak probíhala samostatně v několika vymezených vědních oblastech, a tedy s respektem ke specifickým potřebám těchto oblastí. Tento přístup, na rozdíl od dřívější praxe, umožnil zařazení několika sociálněvědních a humanitních projektů do Roadmap. Z původních šesti projektů v Roadmap 2006 v přípravné fázi neuspěl pouze jeden a byl při aktualizaci vyřazen. U všech pěti úspěšných projektů se jedná o distribuované infrastruktury založené na spolupráci v rozsáhlých sítích celoevropského dosahu, které zahrnují velký počet zemí. Zároveň se jedná o aktivity, které byly značně rozvinuté už před zařazením do Roadmap a mohly demonstrovat existenci realizačních předpokladů, vyspělost založené spolupráce a organizační schopnosti a stabilní širokou podporu relevantní vědecké komunity. Vysoká úspěšnost projektů sociálních a humanitních věd ovšem jistě odráží také relativně nižší finanční náročnost, respektive schopnost rozkládat náklady mezi velký počet účastníků doprovázená rovnoměrnou distribucí výhod plynoucích ze založení infrastruktury a schopnost zainteresovat na realizaci velký počet zemí v rámci - 64 - dané mezinárodní sítě. V následujícím přehledu uvádíme oněch pět úspěšných projektů. CESSDA (Council of European Social Science Data Archives) Cílem projektu CESSDA je vytvoření jednotného evropského systému datových služeb. Ten má vzniknout na základě propojení národních archivů sdružených ve stávající síti CESSDA a případných nových účastníků sítě, má vytvořit přístup k datovým zdrojům pro evropský sociálněvědní výzkum a také zázemí pro jejich využívání nehledě na lokaci dat a výzkumníků v Evropě. Federace CESSDA v současnosti sdružuje 20 organizací z 20 evropských zemí, které shromažďují a zpřístupňují soubory sociálněvědních dat a poskytují podporu pro jejich používání. Dohromady nyní ročně poskytují více než 100 000 souborů více než 7 000 uživatelům, další vědecké informace poskytují více než 200 000 výzkumníkům. Datové zdroje budou položeny do vzájemného kontextu a poskytnou východiska pro evropský komparativní výzkum, spolupráci ve výzkumu v Evropě a zároveň dojde k posílení datových infrastruktur na základě mezinárodní spolupráce, sdílení a koncentrace zdrojů. Projekt vytvoří a zavede společné standardy, technologie a nástroje, které využije pro propojení služeb archivů do společného systému, a vytvoří jednotný internetový přístup do datových knihoven (one-stop shop) umožňující vyhledávání, přístup, analýzu a stahování dat. Data budou položena do vzájemného kontextu, dojde k propojení datových zdrojů a informací o datech na několika úrovních, což mimo jiné zahrnuje např. založení elektronických archivů sociálních indikátorů a výzkumných nástrojů, databází nástrojů pro harmonizaci dat pro mezinárodní komparaci (standardizované proměnné, převodní klíče atp.). Součástí bude systematická činnost při tvorbě, správě a zpřístupňování mezinárodních databází. Projekt rozšíří síť za účelem systematického pokrytí více druhů datových zdrojů (včetně např. spolupráce s producenty oficiálních statistik). Zpřístupnění maxima relevantních dat za tímto účelem posílí datové služby v členských zemích. Součástí je nastavení mezinárodních standardů a prohloubení profesionalizace. CESSDA-ERIC bude založen na vytvoření relativně malého koordinačního centra, které bude zároveň spravovat společné administrativní a technické zázemí infrastruktury, a síti poskytovatelů dat a služeb tvořenou národními archivy (uzly). Společné činnosti mezinárodní infrastruktury (např. vývoj standardů a technologií, výukové programy atd.) budou distribuovány v rámci sítě. Současná CESSDA je znázorněna na mapce (viz mapa 1). Nelze předpokládat, že všichni členové stávající sítě budou schopni se od počátku plně zapojit do mezinárodního podniku CESSDA-ERIC, organizace proto bude mít flexibilní strukturu členství umožňující různé nastavení vlastnických vztahů, externí spolupráci a různě definovaná prá- 65 - Mapa 1. Zapojení zemí do CESSDA: situace v závČru projektu pĜípravné fáze v r. 2010 CESSDA zemČ zapojené do projektu pĜípravné fáze ostatní þlenové CESSDA asociovaní partneĜi Zdroj: CESSDA-PPP. va, povinnosti a pozice. Českým partnerem je Sociologický datový archiv Sociologického ústavu AV ČR. CLARIN (Common Language Resources and Technology Infrastructure) CLARIN je projekt propojení evropských jazykových zdrojů (např. jazykových korpusů) a vývoje technologií pro jazykový výzkum. Má za cíl poskytnout snadno srozumitelný a přístupný archiv, který bude obsahovat jazykové zdroje, data a technologie nejen všech členských zemí, ale také jazyková data jazyků v nich studovaných a témata spojená s migrací. Díky novým technologiím budou mít lidé v jednotlivých zemích možnost spolupracovat napříč jazyky i doménami. Sami tak podle autorů projektu mohou - 66 - Tabulka 1. PartneĜi projektu DARIAH Zakládající þlenové Arts and Humanities Data Service (AHDS), Spojené království Centre National de la Recherche Scientifique (CNRS), Francie Data Archiving and Networked Services (DANS), Nizozemí Max-Planck-Gesellschaft (MPG), NČmecko Další partnerské instituce s plným þlenstvím University of Copenhagen – Department of Scandinavian Research (NFI), Dánsko University of Goettingen – State and University Library (UGOE), NČmecko Academy of Athens (AA), ěecko Archaeology Data Service (ADS), Spojené království Athena – Research and Innovation Center in Information, Communication & Knowledge Technologies (RCA), ěecko European University Cyprus (EUC), Kypr Irish Research Council for the Humanities and Social Sciences (IRCHSS), Irsko Institute for Contemporary History (ICH), Slovinsko Ruÿer Boškoviü Institute (RBI), Chorvatsko Oxford University Computing Services - Oxford Text Archive (OUCS-OTA), Spojené království Asociované instituce Fondazione Rinascimento Digitale, Itálie HUMlab Umeå University, Švédsko Institute of Mathematics and Informatics of the Bulgarian Academy of Sciences, Bulharsko The Heritage Laboratory - Spanish National Research Council (CSIC), ŠpanČlsko Swedish National Data Service, Švédsko Zdroj: DARIAH. přispívat k zachování a podporování multilingválního a multikulturního evropského dědictví. Databáze bude obsahovat množství psaných textů, ústní projevy či videa. Mohou tu být i data všedního rázu, jako je např. shrnutí novin z určitého dne, seznam všech užití rozmanitých slov v různých knihách, videa známých osob apod. Projekt je založen na podobném principu jako CESSDA. Existující národní infrastruktury propojí společná centra v rámci struktury systému CLARIN-ERIC. V současné době se projektu účastní 133 institucí ze 32 evropských zemí. V České republice to jsou instituce tři, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně a Ústav pro jazyk český při Akademii věd ČR. DARIAH (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities) DARIAH reaguje na rychlý rozvoj používání digitalizace v mnoha oborech humanitních věd a má za cíl usnadnit používání digitálního humanitního a kulturního informačního dědictví. Dosáhne toho společným úsilím při sdílení odborných znalostí, nástrojů a metod ICT pro vytváření, opravy, - 67 - konzervování, volný přístup k datům a šíření digitálních informací. DARIAH propojuje informace uživatelů (výzkumníků), informace manažerů a informace poskytovatelů. Díky technickému rámci, který umožňuje sdílet data mezi výzkumnými komunitami, podpoří efektivní rozvoj různých druhů databází a jejich využívání ve výzkumném procesu. Tato infrastruktura vzniká díky přirozené proměně výzkumných praktik v umění a humanitních vědách, která vedla k potřebě mezinárodní digitální infrastruktury propojující dostupné informace a znalosti. Počet účastníků je zatím čtrnáct z deseti zemí, další čtyři instituce jsou v pozici asociovaných partnerů (viz tabulka 1), Česká republika ovšem dosud nemá zastoupení. Případové studie jsou zpracovávány v oblasti infrastruktur pro archeologii, studium rukopisů a sociálněvědní historii. Projekt postupně zahrne i další obory a oblasti. ESS (European social survey) Cílem ESS je vývoj, příprava a realizace mezinárodních srovnávacích kvantitativních výzkumů hodnot, postojů, chování a socio-demografických a socio-strukturálních charakteristik populací evropských zemí. Výzkumná šetření se v rámci ESS odehrávají ve dvouletých cyklech a získaná data jsou vkládána do společných databází kvantitativních dat z těchto šetření, které jsou od počátku v režimu „open access“ a uživatelé je mohou volně stáhnout z Webu (http://www.europeansocialsurvey.org). ESS patří mezi přední výzkumné projekty Evropského výzkumného prostoru (ERA), v roce 2005 získal jako první projekt v oblasti sociálních a humanitních věd Descartesovu cenu Evropské komise. Projektu ESS se účastní více než 30 zemí Evropy včetně České republiky, jejich počet se v každém kole výzkumu mění (viz tabulka 2). V rámci procesu ESFRI Roadmap se nyní v tomto projektu vytváří síť infrastruktury ESS-ERIC. Projekt tak bude mít zajištěnu kontinuitu a odpovídající institucionální zázemí. Českou účast v projektu zajišťuje Sociologický ústav AV ČR, který stál u zrodu ESS, realizoval česká šetření ESS Round 1 v roce 2002, ESS Round 2 v roce 2004 a ESS Round 4 v roce 2009. V roce 2010 byl odsouhlasen projekt české účasti v projektu ESS v rámci velkých infrastruktur a v současnosti se připravuje další šetření, které proběhne v roce 2011. SHARE (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe) SHARE opět představuje program kontinuálních šetření, která jsou primárně zaměřena na ekonomické, sociální, psychologické nebo zdravotní faktory procesu stárnutí. Sleduje stárnutí obecně jako sociální proces. Mezi hlavní témata výzkumu patří demografické charakteristiky, rodinný život a rodinné vztahy, tělesné a duševní zdraví, zdravotní péče a problémy, zaměstnání a příjem peněz, bydlení, spotřeba domácnosti nebo kvalita života. Výsledkem je soubor dat, který nám poskytuje informace o stavu, historii - 68 - Tabulka 2. Úþast na výzkumech ESS Round 1 až ESS Round 4 ESS Belgie Bulharsko ýeská republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Izrael Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maćarsko NČmecko Nizozemí Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko ěecko Slovensko Slovinsko ŠpanČlsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Velká Británie Zdroj: ESS. Round 1 2002/2003 - - - - - - - - - - - - Round 2 2004/2005 - - - - - - - - - Round 3 2006/2007 - - - - - - - - - Round 4 2008/2009 - - - a vývoji evropské společnosti. V tomto rámci jsou studovány tři oblasti: zdraví, socioekonomický status a sociální a rodinné sítě. První vlny v letech 2004–2005 se zúčastnilo okolo 27 tisíc lidí starších 50 let z 11 zemí Evropy. V druhé vlně (2006–2007) se k projektu přidala Česká republika a Polsko. Ve třetí vlně realizované v 7. rámcovém programu EU pod hlavičkou projektu SHARELIFE (od roku 2008) se šetření zaměřuje též na retrospektivní životní historie jednotlivých lidí. Data jsou volně přístupná na internetu. Proces ESFRI má, podobně jako v případě ESS, zajistit kontinuitu a centrální koordinaci dlouhodobého šetření. Cílem - 69 - Mapa 2. PartneĜi v projektu SHARE (rok 2010) ZemČ participující v šetĜeních (vlna 1 - 3) Další partnerské zemČ v roce 2010 Zdroj: SHARE. Poznámka: ZúþastnČnou zemí mimo Evropu je Izrael. je též expanze projektu do dalších zemí EU, Švýcarska a Izraele. Dosavadní členská základna je zachycena v mapě 2. Proces ESFRI v České republice Proces realizace ESFRI Roadmap se pochopitelně týká i České republiky. Ta má od počátku své zastoupení v ESFRI a podílí se aktivně na přípravě Roadmap i na jejích aktualizacích. V roce 2007 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy reagovalo na výzvu Evropské komise a stanovilo své priority v Roadmap. To umožnilo českým výzkumníkům zapojit se do několika projektů přípravné fáze infrastruktur. S určitým časovým odstupem byla vytvořena Česká cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur, která byla schválena vládou a publikována v letošním roce, kdy též schvalovacím procesem prošly první dvě skupiny českých projektů směřujících k zapojení do infrastruktur ESFRI Roadmap. - 70 - Mezi schválenými českými projekty jsou též čtyři z oblasti sociálních a humanitních věd, a to CESSDA, CLARIN, ESS a SHARE. Všechny tyto projekty navazují na předchozí aktivity a intenzivní zapojení českých partnerů do mezinárodní spolupráce. Projekt DARIAH, který v této skupině projektů není, bohužel dosud nemá v České republice žádného partnera. Další vývoj Na ESFRI Roadmap se nadále pracuje a lze očekávat další aktualizace, i když rošiřování plánů jistě závisí i na úspěšnosti implementace stávajících projektů. Ne všechny dnes zařazené projekty budou v procesu realizace úspěšné. Také můžeme ale předpokládat, že se objeví nové projekty, i když, vzhledem k současným úsporným opatřením a rozsahu infrastruktury, která již v Roadmap je a získala již nějaké financování, bude jejich prosazení obtížnější. Z tohoto pohledu jsou zajímavé např. projekty nových infrastruktur, které získaly podporu v 7. rámcovém programu pro vypracování tzv. Design Studies. V rámci těchto aktivit totiž vznikají východiska pro plnění kritérií pro zařazení do Roadmap. Mezi nimi najdeme také následující dva projekty z oblasti sociálních a humanitních věd: Projekt GGP (Gender and Generation Programme), který je realizován z iniciativy Ekonomické komise Spojených národů (UNECE) a integruje navzájem srovnatelné populační národní panelové výzkumy. Šetření jsou realizována ve tříletých intervalech a jsou doplněna kontextuálními databázemi agregovaných indikátorů a údajů o politikách. Projekt PIREDEU (Providing an Infrastructure for Research on Electoral Democracy in the European Union) na základech dlouhodobého programu komparativních volebních studií European Election Studies směřuje k vybudování infrastruktury pro výzkum občanství, politické participace a volební demokracie v Evropské unii. V současnosti probíhá pilotní studie tohoto programu. Vendula Pecková a Jindřich Krejčí (Sociologický ústav AV ČR) Poznámka: Text vznikl v rámci projektu podpořeného MŠMT pod reg. č. LM2010006. Odkazy na Webu ESFRI (European Strategy Forum on Research Infrastructures): http://ec.europa.eu/research/infrastructures/index_en.cfm?pg=esfri Velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace na stránkách MŠMT: http://www.msmt.cz/vyzkum/velke-infrastruktury-vyzkumu CESSDA (Council of European Social Science Data Archives): http://www.cessda.org/ CLARIN (Common Language Resources and Technology Infrastructure): http://www.clarin.eu DARIAH (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities): http://www.dariah.eu/ - 71 - ESS (European social survey): http://www.europeansocialsurvey.org/ SHARE (Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe): http://www.share-project.org/ http://www.cerge-ei.cz/share/ GGP (Gender and Generation Programme) http://www.unece.org/pau/ggp/Welcome.html PIREDEU (Providing an Infrastructure for Research on Electoral Democracy in the European Union): http://www.piredeu.eu/ MONDILEX (Conceptual Modelling of Networking of Centres for High-Quality Research in Slavic Lexicography and Their Digital Resources): http://www.mondilex.org/ Literatura ESFRI. 2006. European Roadmap for Research Infrastructures. Report 2006. European Strategy Forum on Research Infrastructures. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. On-line: http://ec.europa. eu/research/infrastructures/pdf/esfri/esfri_roadmap/roadmap_2006/esfri_ roadmap_2006_en.pdf#view=fit&pagemode=none (11/11/2010) ESFRI. 2008. European Roadmap for Research Infrastructures. Update 2008. European Strategy Forum on Research Infrastructures. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. On-line: http://ec.europa. eu/research/infrastructures/pdf/esfri/esfri_roadmap/roadmap_2008/esfri_ roadmap_update_2008.pdf#view=fit&pagemode=none (11/11/2010) European Commission. 2009. Community legal framework for a European Commission European Research Area. Council Regulation (EC) No 723/2009 of 25 June 2009. Brussels: European Commission. On-line: http://ec.europa.eu/research/infrastructures/pdf/council_regulation_eric.pdf MŠMT 2010. Cestovní mapa ČR velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace. Materiál schválený vládou ČR. Praha: MŠMT. http://www.msmt.cz/uploads/ soubory/vyzkum_a_vyvoj/PV_CestovnimapaCR.pdf - 72 -
Podobné dokumenty
Ondřej Liška - Co je projekt SHARE
Sciences and Engineering,
e-Infrastructures
Praha, 29. ledna 2009
Seminář o digitálních zdrojích a službách ve společenských
(1st Workshop on Digital Humanities 2015 - WDH 2015)
pořádá
LINDAT/CLARIN, český uzel infrastruktury pro jazyková data Clarin ERIC
ve čtvrtek dne 24. září 2015
v budově Matematicko-fyzikální fakult...
lindat-clarin
CLARIN Centre – certifikace úrovně B
Data Seal of Approval 2014-2015
116 záznamů od 180 autorů, ~ 100 GB dat
migrace centrálního repozitáře CLARIN (LRT)
12 on-line služeb
zapojení do evropských inf...