journal 3/2006

03 / 2006
JOURNAL
L A F A R G E
C E M E N T
VISUTÉ PŘEDPJATÉ
STŘECHY
str. 8-10
ODVÁŽNÁ LEHKOST
GOTICKÝCH KATEDRÁL
str. 22-23
...::: summary
obsah
aktuality
Lafarge aktuálně
1-3
pomáháme
Projekt náhradních rodin
4-5
materiály
Betony odolné vůči ohni
6-7
Lafarge Cement, a.s. has recently
reached two years from the last accident.
The fact, that the company acquired this
kind of achievement is interpreted as positive movement of thinking and approach.
Above all, it is an implementation of safety
audits, in which management individually
discusses job's security and related risks,
also an adoption of strict sanctions of supp(p. 1)
liers and employees.
technologie
Visuté předpjaté střechy
8-10
Lafarge presented its biodiversity
initiatives at Green Week 2006, that
took place from May 30th to June 2nd in
Brussels. For the third consecutive year,
Lafarge was chosen by the Environmental
Committee of the European Commission to
participate in the exposition which welcomed 72 exhibitors - mostly NGOs and governmental representatives but also several
large multinational companies such as Unile(p.3)
ver and Toyota.
str. 3
str. 4-5
referenční stavba
Maltovinové pojivo Multibat
10-11
zajímavá stavba
Městský úřad Semily
12-13
EU a my
Dotace budou vyšší
14-15
ekologie
Polymerní desky
16-17
představujeme
Lovosice
18-19
historie
Vývoj pecí pro pálení slínku
20-21
Project of substitutive family care
gives a chance of happier life to families with
children in foster care or adoption. This project and an information center in Litoměřice
were built with the support of Lafarge
Cement. The family center cooperates with
(p. 4 - 5)
specialists and state institutions.
stopy architektury Gotika
22-23
Suspended pre-stressed concrete
roof, which enables to cover large areas
VIP club
24-25
with minimal material requirement, has not
yet found an adequate usage in our surrounding. Architects are proposing these modern
and economic constructions since the exi(p. 8 - 10)
stence of pre-stressed concrete.
Bodyguard
summary
25
str. 8-10
Reconstruction of an old textile
factory in Semily into an administrative
building presents an extraordinary architectural enterprise. It's not a coincidence that
this project got the prestigious award Construction of year 2006, proclaimed on the
international building fair FOR ARCH in Pra(p. 12 - 13)
gue.
There might be a chance of acquiring
more financial recourses from the
EU to The Czech Republic. How it can
str. 12-13
str. 22-23
help building industry? We asked Ing. Václav
Matyáš, president of Business Association in
( p. 14 - 15)
Building Industry.
str. 24
History section gives details of
cement ovens improvements in 19th
LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 3/2006 ročník 3
vychází 4 x ročně, toto číslo vychází dne 13. 10. 2006
vydavatel: Lafarge Cement, a.s., 411 12 Čížkovice čp.27, IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600
www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461
redakční rada: Ing. Michal Liška, Lucie Franková
šéfredaktorka: Blanka Stehlíková - C.N.A. fotografie: archiv Lafarge,
Centrum pro rodinu, Ditherm, Prof. Ing. Jiří Stráský, CSc., P.E., Vladimír Domecký, Miroslav Hvorka, Blanka Stehlíková, G - Art,
Svaz výrobců cementu spolupracovníci redakce: Jana Kleinová
design: G´Art - Hana Růžičková
Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel.
and 20th century in Bohemia, as seen in
world context. The improvements brought
the perfection of clinkering and energy
( p. 20 - 21)
savings.
LAFARGE 03/2006
25
...::: aktuality Lafarge
Vážení přátelé,
určitě všichni s radostí sledujeme, že stavebnictví se daří a již delší dobu stabilně a vcelku nevídaným
tempem roste. Věříme, že množství realizovaných a připravovaných projektů na zlepšení infrastruktury,
rostoucí zájem o kvalitnější bydlení a v neposlední řadě rozvoj a vznik nových průmyslových zón umožní
zachování tohoto příznivého trendu i v následujících
letech. A to je dobrá zpráva pro všechny z nás, kteří
v tomto oboru působíme.
Také náš časopis, jehož další číslo se vám právě dostává
do rukou, se snaží alespoň trochu zrcadlit stav českého
stavebního odvětví. Na otázku, jak do něj přivést více
peněz z fondů z Bruselu, odpovídá tentokrát prezident
Svazu podnikatelů ve stavebnictví Ing. Václav Matyáš,
který přidává i zajímavé postřehy o perspektivách oboru.
V rubrice ,Materiály' se zaměřujeme na přednosti i omezení žárobetonů, historická sekce vám nabízí další pozoruhodnou kapitolu z historie cementářství. Představíme vám
i revoluční technologii visutých betonových střech, jež
v našem prostředí zatím nebyla plně doceněna. Ukážeme
výhody nového ekologického materiálu vyráběného z
odpadů - polymerních desek, využitelných jak v interiérech, tak v exteriérech pro prvky zahradní či městské
architektury. Opět se podíváme na zajímavou stavbu, jíž je
tentokrát úspěšná přeměna strohé tovární budovy ve funkční městský úřad v Semilech a na Děčínsko,
kde se při rekonstrukcích obytných objektů výborně uplatňuje naše maltovinové pojivo Multibat.
Doufám, že vás i toto číslo Lafarge Journalu potěší a možná i bude v něčem opět inspirovat.
Ing. Ivan Mareš,
generální ředitel a člen představenstva
Dva roky
bez ˙razu
Lafarge Cement, a. s., dosáhl v srpnu dvou let od posledního úrazu, který se stal jednomu
z dodavatelů.
Fakt, že firma dosáhla těchto
kulatých čísel, si vysvětluje pozitivním posunem v myšlení a v přístupu k bezpečnosti. Především
pak v zavedení auditů bezpečnosti, při kterých management
diskutuje o práci a možných rizicích s ní spojených, ale i v zavedení tvrdších postihů vůči dodavatelům a zaměstnancům. Velmi k tomu přispěly zvýšená
pozornost, opatrnost, rozvaha,
všímavost a reakce na nebezpečné situace spolu s razancí
v případě porušování.
Děkujeme Vám za dodržování bezpečnostních pravidel
v areálu Lafarge Cement, a. s.
Rekonstrukce p¯ÌjezdovÈ
komunikace
Srpen si vyžádal trpělivost řidičů z důvodu oprav příjezdové komunikace do
Lafarge Cement, a. s. Celá komunikace je již plně v provozu, minoritní opravy budou pokračovat do 15. 10.
2006.
Společnost nechala opravit celkem
4 km vozovky. Oprava spočívala v přípravě spodní části a vytvoření nového
LAFARGE 03/2006
1
asfaltového koberce v celkové ploše
deset tisíc metrů čtverečních. Nejzatíženější úsek, dva pásy komunikace
pro výjezd z expedice, pokryl povrch
s delší životností, drátkobeton.
Celková investice přišla Lafarge
Cement, a. s., na bezmála sedm milionů korun. Opravu provedla ústecká
firma SSŽ.
aktuality Lafarge ::...
Sniûujeme hluËnost
Společnost Lafarge Cement, a. s.,
zahájila investici do opatření na
další snížení hlukové zátěže ve svém
okolí. Projekt sestávající z několika
opatření v celkové hodnotě zhruba
6,5 milionu korun bude završen do
konce února 2007.
V minulém roce došlo v areálu
cementárny k několika změnám, které
vedly ke zvýšení hlukové zátěže v blízkém okolí závodu. Jednalo se zejména
o demontáž a demolici již nevyužívaných částí bývalé technologie výroby
vápna, která se nacházela uprostřed
areálu, a dále o zmenšení skladovací
plochy celých pneumatik před pecní
linkou. Jak se ukázalo, objekty bývalé
vápenky i sklad pneumatik pravděpodobně sloužily jako tlumiče hluku. „Na
podnět občanů z okolních obcí, ale i z
vlastní vůle jsme nechali v letošním
roce provést opakovaná měření hluku
v okolí závodu. Tato měření prokázala
nárůst úrovně hlukové zátěže oproti
minulým rokům, proto jsme zadali
zpracování akustické studie externí
odborné firmě. Na základě závěrů této
studie jsme začali ihned realizovat
opatření vedoucí k minimalizaci hlukové zátěže našeho okolí. Většinu zmíněných opatření provedeme do konce
roku 2006 a poslední, technicky nejnáročnější, při příležitosti zimních oprav
v únoru roku 2007,“ uvedl ředitel akciové společnosti Dr. Ing. Jan Votava.
Jedná se zejména o tato technická opatření:
- výměna 12 axiálních ventilátorů
za 2 ventilátory radiální na rotační
peci pro výpal slínku,
HasiËi cviËili v are·lu
cement·rny
V areálu Lafarge Cement, a. s.,
proběhlo dne 31. 7. 2006 cvičení
hasičského záchranného sboru,
územního odboru Litoměřice.
Akce hasičů byla zaměřena na
procvičení činnosti lezecké sku-
piny a vycvičenost hasičů pro
zásah ve výškách. Smysl spolupráce vidí akciová společnost především v možnosti tréninku hasičů v reálném prostředí, a tedy
v podpoře bezpečnosti nás všech.
2
LAFARGE 03/2006
- odhlučnění dvou hlavních vzduchových ventilátorů na lince pro výrobu odsiřovacích vápenců,
- instalace tlumičů na vzduchová
děla na pětistupňovém cyklónovém
výměníku tepla,
- odhlučnění ventilátorů na chladiči
slinku s hadicovým filtrem AFEI,
- kontrola a revize již realizovaných
protihlukových opatření.
BIODIVERZITA:
kde jsme?
S devíti sty lomy na celém
světě hraje Skupina významnou roli v otázce biodiverzity.
Správné řízení, průzkum a údržba lomů usnadňuje jejich
následnou rehabilitaci a vytvoření přírodních oblastí příznivých k ochraně mnoha živočišných a rostliných druhů.
Skupina si osvojila na konci
roku 2005 management systém globální biodiverzity,
který umožňuje nejen vyhodnocení problémů souvisejících
s biodiverzitou a umístěním
stavby, ale i optimální nastavení programů údržby a inovací. Práce na těchto procesech
vyžaduje odborné znalosti
specializovaných organizací
a přírodovědeckých asiociací.
Biodiverzita hraje úlohu
i v rámci partnerství mezi Skupinou a WWF (Světový fond na
ochranu divoké přírody). Jejím
hlavním tématem je nyní
vypracování ukazatele jakosti
biodiverzity.
...::: aktuality Lafarge
Lafarge prezentoval svoje aktivity
pro biodiverzitu na Green Week
Green Week neboli Zelený týden věnovaný biodiverzitě
se uskutečnil v Bruselu od 30. května do 2. června letošního roku. Environmentální rada Evropské komise již třetím
rokem vyzvala Lafarge, aby se zúčastil expozice čítající více
než sedm desítek účastníků. Většinu z nich sice tvořily
nevládní organizace a zástupci vlád, ale mezi nimi se prezentovalo i několik nadnárodních společností, mezi jinými i Unilever a Toyota. Expozici navštívilo denně od 1 100 do 1 500
návštěvníků.
Stánek společnosti Lafarge představil politiku Skupiny
i nejlepší postupy (best practices) a projekty. Skupina se
zapojila také do diskuse kolem kulatého stolu na téma
obchod a biodiverzita. Jak Skupina přispívá k biodiverzitě
prostřednictvím rekultivací a revitalizací povrchových lomů,
ukázala i videoprojekce.
Michel Picard, viceprezident pro environmentální otázky, prezentuje stánek Lafarge evropskému komisaři pro ekologii
Stavrosi Dimasovi za účasti Marie-Claude Blin, manažerky
Svazu přírody a biodiverzity a environmentálního generálního
shromáždění.
Skupina stvrzuje svÈ z·vazky
jihoafrickÈmu trhu
Lafarge oznámil uzavření dohody
v rámci Broad-Based Black Economic
Empowerment v hodnotě 120 milionů
eur, která podporuje ekonomiku v Jihoafrické republice. Ujednání napomáhá politice směřující k přetváření
země a napravení rasové diskriminace tím, že rozšiřuje ekonomickou
základnu země.
Lafarge je jednou z prvních mezinárodních společností, která se k tomuto kroku zavázala. Ujednání vzniklo
díky značnému rozvoji a přesvědčivému výkonu Lafarge na jihoafrickém
trhu od příchodu v roce 1998, i díky
silnému růstovému potenciálu. Podle
dohody prodá Lafarge 26 % těžebních
dolů (kamenolomy, vápencové a sádrové lomy).
Hlavními zdroji poptávky po produktech stavebnictví v Jihoafrické
republice jsou tvorba fixního kapitálu
pro nerezidenční a rezidenční stavby
a stavební práce (civilní inženýrství).
V roce 2005 stavebnictví stagnovalo,
jen s mírným růstem podílu na HDP
z předchozích let (2,5 %). V oblasti
nerezidenčních a rezidenčních staveb, které tvoří takřka výhradně soukromý sektor, nebyl zaznamenán
nárůst poptávky od roku 1996 kvůli
vysokým úrokovým sazbám. Na vývoj
stavebnictví kladně zapůsobila politika vlády v oblasti investičních výdajů
spojená s růstem těchto výdajů v souvislosti se zvyšováním příjmů rozpočtu, což se projevilo navýšením
poptávky po výstavbě budov a projektů civilního inženýrství.
Další vývoj stavebnictví však závisí
na udržení růstu ekonomiky a poklesu
či alespoň neměnnosti úrokových
sazeb.
Skupina obnovila
partnerstvÌ s Paris-Plages
Již čtvrtým rokem v pořadí Skupina
spojila své síly s představiteli Paříže
v akci Paris–Plages, každoroční
události, která mění břehy Seiny v
městské pláže.
Lafarge poskytl 2 000 tun písku
potřebného k vytvoření pláží podél
břehů Seiny, a to včetně náměstí
před Hotelem de Ville a speciální zóny
pro děti. Akce, kterou přispívá Skupina k příjemnému životu ve městě a k
oslavě léta, pro ni znamená i příležitost zkombinovat stavební materiály
potřebné k městské výstavbě s čistými a ekologicky šetrnými způsoby
dopravy.
LAFARGE 03/2006
3
2 000 tun písku pro Paris-Plages. Materiál
byl na místo dopraven pomocí říčního konvoje.
pom·h·me
::...
äance pro öùastn˝ ûivot
n·hradnÌch rodin
Litoměřické Centrum pro rodinu od ledna letošního roku
rozšířilo svoji činnost o odbornou pomoc rodinám s dětmi
v náhradní péči, kterým láska a péče biologických rodičů
zůstala odepřena. Problémy náhradních rodičů, a to jak pěstounů tak adoptivních, nejsou nikomu utajeny. Děti do nich
přicházejí ze samotného okraje společnosti, nezřídka jsou
zatíženy nejhoršími zkušenostmi, psychickým a fyzickým týráním, sexuálním zneužíváním, nesou zátěž svých biologických
matek, alkoholismus, drogy i odmítnutí. A právě na ně a jejich
rodiče se zaměřuje projekt pod vedením Margity Šantavé.
„O manželské páry, které se rozhodnou pro náhradní rodičovství se
náš stát dobře stará. Mohou se na
svoji novou roli předem nachystat
během dvou víkendů, kde jim dětský
psycholog, pracovník kojeneckého
ústavu a rodinný terapeut vysvětlují,
co mohou v budoucnosti očekávat.
Dozví se, jak adopce ovlivní jejich
vzájemný vztah. Kromě toho mohou
navštívit kojenecký ústav, aby poznali prostředí, kde dítě žilo naposledy.
Ale pak jsou vhozeni do vody,“ říká
Margita Šantavá, matka čtyř adoptovaných dětí.
Úskalí náhradních rodin
Náhradní rodičovství přináší jiné
problémy, než rodičovství biologické.
Rodiče, mnohdy s vlastní bolestnou
zkušeností bezdětného manželství,
určitě prožijí počáteční radost a euforii, protože se na dítě velmi těší. Brzy
se ale dostavují těžkosti, které
nemohou předpokládat. Nejde jen
o běžnou každodenní honičku a s ní
spojenou únavu, ale především
o zděděnou genetickou výbavu dětí,
kterou však výchovou nelze ovlivnit.
Rodiče teprve po čase pochopí, že
na sociálně, mentálně a třeba i zdravotně „oslabené dítě" prostě nemusejí sami stačit, neboť je dítě svým
nestandardním chování nepřiměřeně stresuje. Nemají dost trpělivosti,
energie anebo zkušeností, aby zvládli dítě s potřebou specifické péče a
Lafarge podporuje od roku 2000 také manžele Šustrovy, kteří mají šest dětí v pěstounské péči - občanské sdružení Můj domov, Bechlín
emocionálního hojení. Někdy nesplňuje jejich představy, mají pocit, že
se nevyvedlo, nejsou schopni jej plně
přijmout a co je úplně nejhorší, dítě
se může ocitnout zpátky v ústavu.
„Takovým problémům se snažíme
předejít prevencí, odbornou pomocí,
informacemi, podporou a pochopením hloubky problémů, v nichž se
mohou náhradní rodiny ocitnout,
vysvětluje Margita Šantavá. „Náš
program odborné pomoci náhradním
rodinám totiž představuje dlouhodobou a systematickou pomoc, která
4
LAFARGE 03/2006
nekončí přijetím dítěte do rodinné
péče.“
Kontinuální pomoc
Přijetí dítěte do náhradní rodiny
představuje zcela zásadní změnu jak
pro rodiče, tak pro dítě, proto je
cílem projektu Centra pro rodinu
doprovázet dítě od chvíle jeho začlenění do nové rodiny až do dospělosti.
„Dítě vychovává především partnerský vztah, pozitivní ovzduší v rodině,
schopnost důvěřovat, navzájem se
respektovat a odpouštět si. Jádrem
...::: pom·h·me
Setkání rodin, které poskytují náhradní
rodinnou péči v Centru pro rodinu v Litoměřicích
péče je rodina jako celek, i když se
věnujeme individuálním problémům
a osobnímu poradenství,“ vysvětluje
Margita Šantavá. Náhradním rodinám Centrum nabízí nejen přednášky, ale hlavně skupinová setkání,
zážitkovou a rodinnou terapii. Každý
poslední čtvrtek v měsíci pracujeme
se skupinou zhruba 15 rodičů, zatímco o děti je postaráno třeba i formou
arteterapie, která pomáhá najít hluboce skrytá, poraněná místa a léčit
je. Jednou za dva měsíce mohou
pěstouni nebo adoptivní rodiče
absolvovat celodenní seminář rodičů, který sice vedou speciální psychologové a terapeuti vyškolení na
rodinnou terapii, ale jejich průvodci
je zkušený pár, který přijal děti do
své péče.
Odbornost, nadšení
a vedlejší efekty
Nadšení, optimismus, nezdolná
energie a odbornost, tak by se dal
stručně charakterizovat přístup Centra pro rodinu i Margity Šantavé osobně. „Využíváme mnohaletých zkušeností Centra. Vždyť funguje už čtrnáctým rokem. Není pochyb o tom,
že na všechnu práci ale nestačí jen
pracovníci Centra, které vede paní
Ivana Růžičková. „Máme to štěstí a je
nám ctí, že s námi spolupracují vzdělaní odborníci, studenti Pedagogické
školy z Litoměřic a hlavně dobrovolníci z řad náhradních rodičů, kteří již
během dlouhého plnění rodičovské
role získali nadhled a zkušenosti.
Jsou to všechno lidé s obrovským
nadšením pro práci, kteří vytvářejí
pro klienty jedinečnou a velmi příznivou atmosféru. Snaží se předat optimismus náhradním rodinám, aby si
více vážili své práce, pochopili její
hodnotu a byli schopni rozpoznat, co
jim toto rodičovství nabízí. Pak jsou
určitě nakloněni nezbytnému procesu otevření se, a tak lépe chápou
svoje motivace. Jsou pak schopni
pohlédnout na sebe, své dítě a svoje
problémy jinak, transformovat svůj
přístup i chování a najít vlastní řešení. Rodiny mají možnost také najít
kamarády, nové přátelské vztahy a to
je - bez nadsázky - báječný vedlejší
efekt naší práce. Lidé nacházejí podporu, pochopení a vidí, že i ostatní
prožívají stejné problémy, což je pro
ně bezesporu vítané.“
LAFARGE 03/2006
5
Rozšiřování služeb
Svůj akční rádius chce Centrum
pro rodinu dále rozšiřovat a to ke
hranicím celého Ústeckého kraje.
Centrum právě získalo pověření
k výkonu sociálně–právní ochrany
dětí a tedy může zajišťovat přípravu
žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči. „Poradna letos funguje ve
zbrusu nové kanceláři, kterou se
nám podařilo vybudovat díky velkorysému daru akciové společnosti
Lafarge Cement. O naše služby je
k naší radosti opravdu zájem, takže
chceme najít a pronajmout další prostory. Plánů a vizí je mnoho, máme to
štěstí, že naším hlavním sponzorem
je firma, kde sedí osvícení lidé a díku
tomu můžeme poskytovat klientům
odbornou terapeutickou péči úplně
zdarma a navíc můžeme uvažovat
i o dalším rozšiřování naší působnosti,“ uvedla Margita Šantavá.
materi·ly :::...
Betony odolnÈ
v˘Ëi ohni
Beton odolný vůči „ohni“, resp. vysokým teplotám,
který je určen k ochraně tepelných agregátů a průmyslových
pecí, se nazývá žárobeton. Žárobetony patří do skupiny netvarovaných žáruvzdorných materiálů. Jde o směs žáruvzdorných
zrnitých materiálů a pojiv, které umožňují zpevnění při pokojové teplotě, sušení nebo výpalu.
Stěna spalovací komory fluidního kotle ze žárobetonových bloků po ročním provozu (teplota 900 °C)
U žárobetonu je podstatné vědět,
jakou teplotu bude muset betonový
monolit nebo prefabrikát během provozu snášet. Důležité je také, jakým
způsobem bude beton vysoké teplotě
vystaven, tj. zda přijde do přímého
kontaktu s ohněm–žárem, o jaký proces v agregátu jde, k jakým chemickým reakcím tam dochází, atd. Parametry, na které se nejvíce soustřeďujeme při jejich výběru jsou klasifikační teplota, objemová hmotnost, pevnost, únosnost v žáru, tepelná vodivost, trvalé délkové změny, zdánlivá
pórovitost, chemické složení a granulometrie.
Běžné betony tvořené portlandským cementem a hutným kamenivem do betonu dle normy ČSN EN
206–1 odolávají bez větších problémů do teploty cca 250°C. Nad tuto
teplotu až do cca 900°C se může jako
pojivo použít portlandský cement, ale
kamenivo musí být speciální pro žárobetonové směsi. Nad 900°C již musí
být použit hlinitanový cement nebo
jiné pojivo. Beton vystavený vysokým
teplotám podléhá degradaci, kterou
způsobuje rozklad hydratačních produktů betonu, a rozpadu vazby kameniva s ostatními složkami betonu vlivem vysoké teploty a dalších činitelů.
Proto je nutné dbát na optimální výběr
složek dané směsi a znát jejich strukturální vlastnosti.
změnám teplot. Žárobetony jsou
směsi, které obsahují kamenivo, což
jsou různé termicky stabilní přírodní
nebo syntetické suroviny, například
žáruvzdorné jíly a lupky, silimanit,
andalusit, kyanit, bauxit, syntetický
mullit, korund. Žárobetony dále tvoří
pojivo, které má za úkol spojit zrna
kameniva a tím zabezpečit manipulační a přechodovou pevnost monolitických vyzdívek. Přísady zlepšují reologické vlastnosti, ovlivňují rychlost
tuhnutí a zvyšují účinek pojiva.
Druhy žárobetonů
Vlastnosti žárobetonů
Základní charakteristikou žárobetonů je stálost při vysokých teplotách,
dále se vyznačují rezistencí vůči korozi, otěruvzdorností, chemickou odolností, pevností, odolností vůči náhlým
6
LAFARGE 03/2006
Žárobetony se dělí se na dvě hlavní
skupiny, a to žárobetony hutní a izolační. Hutní žárobetony tvoří tzv. pracovní
vyzdívku, která je v styku s „ohněm“,
resp. žárem a ty se dále dělí na pět skupin podle obsahu cementu (běžné, se
...::: materi·ly
středním obsahem cementu, s nízkým
obsahem cementu, s velmi nízkým
obsahem cementu a bezcementové).
Obsah cementu se pohybuje od 0 až
do cca 30 % z hmotnosti žárobetonu.
Izolační žárobetony, kde pojivo tvoří
také cement, obsahují jako kamenivo
lehčený šamot, expandovaný perlit,
vermikulit nebo kuličkový korund.
Jejich pórovitost je značně vyšší a po
vypálení dosahuje více než 45 %.
Většinou se dodávají jako suché
směsi, které se navlhčují před použitím a aplikují se přímo na stavbě do
dřevěných nebo kovových bednění.
Druhou možností je výroba žárobetonových prefabrikátů různých tvarů.
Tyto žárobetonové tvarovky jsou vysušeny nebo vypáleny podle potřeb a
Aplikace žárobetonů
Oba druhy žárobetonů se aplikují
do různých typů agregátů a zařízení.
Směsi se míchají přesně stanovenou
dobu se záměsovou vodou, přičemž
množství vody určuje typ žárobetonu.
Žárobetonová vyzdívka se kotví pomocí kovových nebo keramických
kotev. Betony se aplikují do bednění,
zpracovávají se vibrováním nebo se
používají i samotekoucí žárobetony,
a to v místech kde je problém dosáhnout zhutnění. Na některé opravy
pecí a kotlů se využívají torkretační
žárobetony, které se aplikují stříkáním pomocí trysky (směs vody a betonu).
Žárobetony se uplatňují nejen v hutnickém a energetickém průmyslu (flu-
Torkretační žárobeton v okolí práškových hořáků
Kombinace cihelné vyzdívky se žárobetonem v kotli na spalování dřevného
a komunálního odpadu
typu daného zařízení a aplikují se jako
tvarová vyzdívka. Žárobetony se zpracovávají litím, vibrováním, ubíjením
nebo torkretováním.
idní kotle), ale i ve spalovnách
a cementářském průmyslu pro pecní
linky na výrobu slínku.
Hlinitanové cementy
Přednosti žáromonolitů
Výhodou žáromonolitů je rychlý a
jednoduchý způsob zhotovení, lepší
tepelně izolační schopnosti ve srovnání s tradiční vyzdívkou z cihel, dobrá
odolnost vůči náhlým změnám teplot
a v neposlední řadě menší množství
spár než cihelná vyzdívka. Na druhou
stranu žáromonolit potřebuje více
času k uvedení do provozu, protože se
z něj musí odpařit značné množství
vody a má poměrně vysokou pórovitost. Je důležité vzít v úvahu, že
cementy zhoršují žárové vlastnosti
žáromonolitů a tím snižují teplotu použití v důsledku tvorby tavenin při
poměrně nízkých teplotách.
I když jsou stále nejrozšířenějším
pojivem cementy, portlandské cementy se pro žárotechniku využívají
už jen ve velice malém množství, protože jejich použití je limitováno teplotou do max. 900°C. Hlavní využitelnou skupinou cementů jsou hlinitanové cementy, z produkce Lafarge Aluminates např. Cement Fondu Lafarge,
Secar 51, Secar 71, Secar 81. Hlavní
účinnou látkou v hlinitanovém
cementu je CaO.Al2O3. Výchozími
surovinami pro výrobu jsou vápenec
a bauxit, nejčastěji se vyrábí tavením
v plamenné nebo elektrické obloukové peci při teplotě kolem 1600°C. Při
tuhnutí nastává rychlá hydratace
LAFARGE 03/2006
a hydrolýza aktivní fáze. Mezi charakteristické vlastnosti hlinitanového
cementu patří pomalejší počáteční
tuhnutí následované pak rychlým tuhnutím; po 12 až 24 hodinách dosahuje hlinitanový cement pevnosti, kterou
portlandský cement získá až po 28
dnech, dále jsou to vysoké konečné
pevnosti kolem 60 až 100 MPa. Rychle uvolňované hydratační teplo umožňuje provádět betonářské práce i za
mírného mrazu. Hlinitanový cement je
odolný nejen vůči uhličitanovým
vodám, ale i vůči vysokým teplotám.
Čím vyšší je obsah Al2O3, tím je jeho
použití pro vyšší třídy žárobetonu, tj.
pro vyšší teploty vhodnější. Číslo za
Secarem určuje přibližný obsah oxidu
hlinitého (Al2O3), u Cementu Fondu
7
Lafarge je obsah Al2O3 kolem 40 %.
Vyšší třídy cementu (Secar 71, Secar
81) se používají pro žárobetony až do
teploty použití 1 600 °C.
Hlinitanové cementy mají širší využití a používají se také v chemickém,
farmaceutickém průmyslu nebo ve
zdravotnictví.
Hlavním distributorem hlinitanových cementů od společnosti Kerneos (bývalé Lafarge Aluminates)
pro Českou a Slovenskou republiku
a realizátorem vyzdívek různých
typů agregátů a pecí v ČR je společnost Ditherm, která poskytuje
komplexní služby v oblasti žárotechniky.
Ve spolupráci s Ing. Eduardem
Galkem, Ditherm
technologie :::...
Sportovní stadion v Braga
VisutÈ
p¯edpjatÈ st¯echy
Visuté betonové střechy, které umožňují zastřešit
velké prostory s minimální spotřebou materiálu a které
nepotřebují pro výstavbu skruž, navrhují světoví architekti
od počátku předpjatého betonu.
Konstrukční řešení střech je
podobné řešení konstrukcí předpjatých visutých lávek pro pěší, které
jsou v naší zemi úspěšně stavěny od
roku 1989; bohužel, visuté střechy z
předpjatého betonu nebyly u nás
dosud realizovány, přestože mohou
bezpochyby naše prostředí obohatit
po stránce architektonické i ekonomické. Visuté konstrukce mají buď
jednoduchou křivost, nebo tvoří
rotačně symetrické plochy, popřípa-
dě vytvářejí konstrukce dvojí křivosti. Je zřejmé, že visuté konstrukce
mohou být navrženy nad jakýmkoliv
půdorysem. Jejich tvar však v počátečním stavu musí být bezmomentový – výslednicový (funicular) k danému zatížení.
Působení konstrukcí
Působení konstrukcí lze vysvětlit
na konstrukci s jednoduchou křivostí tvořené visutým předpjatým
1
2
a
a
b
b
c
8
pásem. Krása obloukových a visutých konstrukcí vychází z jejich ekonomického tvaru. Ekonomie je zřejmá z obr. 1a, na kterém jsou vykresleny trajektorie hlavních napětí, které
vznikají v prostém, rovnoměrně zatíženém nosníku. Je zřejmé, že maximální namáhání vzniká jen v krajních vláknech a že nosník má mnoho
zbytečné (mrtvé – dead) hmoty, která
se nepodílí na přenosu zatížení.
Z obrázku je zřejmé, že chceme–li
redukovat tíhu nosníku, musíme eliminovat mrtvou hmotu a musíme
využít tahovou nebo tlakovou únosnost konstrukčních prvků. Z nosníku
je tak odvozeno lano nebo oblouk,
u kterých je vodorovná síla přenášena táhlem nebo vzpěrou (obr. 1b);
jestliže základová půda je schopna
přenést vodorovné účinky, můžeme
LAFARGE 03/2006
...::: technologie
4
3
Olympijský stadion "Saddledome" v
Calgary - tvar konstrukce
5
Olympijský stadion "Saddledome"
v Calgary - montáž střechy
Olympijský stadion „Saddledome“ v Calgary
6
7
a
b
c
Plavecký stadion ve Wüppertalu
nahradit táhlo nebo vzpěru tuhými
základy (obr. 1c) Rovnoměrně zatížený betonový oblouk může překlenout
několik kilometrů, visuté lano několik desítek kilometrů. Jejich tvar však
vždy musí být výslednicový (funicular) k danému zatížení a kabel nebo
oblouk musí mít dostatečný průvěs
nebo vzepětí. Tvar nosného lana se
mění podle zatížení, proto je nutné
jej patřičně ztužit, aby byl zajištěn
bezporuchový provoz.
Ztužení lan
Vliv ztužení lan betonovým pásem
je zřejmý z obr. 2, na kterém je porovnávána konstrukce ztužená mrtvou
hmotou (a) a betonovým pásem (b).
Konstrukce o rozpětí 99 m má průvěs
1,98 m. Konstrukci tvoří dva kabely
celkové plochy 0,236 m2 a modulu
pružnosti 200 GPa. Mrtvá hmota
a betonový pás mají stejnou plochu
1 m2 a jsou z betonu modulu pružnosti Eb = 36 GPa. Počáteční namáhání
obou konstrukcí je tedy totožné. Konstrukce je dále zatížena rovnoměrným
zatížením p = 20 kN/m situovaným
na polovině délky. Z obrázku je zřejmé, že maximální deformace konstrukce (obr. 2b) je cca 48 % deformace konstrukce (obr. 2a). Dále je
zřejmé, že deformace konstrukcí se
soudržnými nebo nesoudržnými kabely je téměř totožná. Ztužení kabelu
betonovým pásem představuje ekonomické řešení, které dává konstrukcím
střech dostatečnou tuhost a stabilitu.
Betonový pás, který spolupůsobí s
kabely, nemůže přenést tahová namáhání, která v něm vznikají. Proto je
vhodné betonový pás předepnout.
Předpjatý pás je možno vytvořit z
monolitického nebo z prefabrikovaného betonu. V obou případech lze bednění nebo prefabrikované prvky zavěsit na nosné kabely.
Plavecký stadion
ve Wüppertalu, Německo
První moderní visutou konstrukci
postavili Němci v roce 1956 podle
návrhů kanceláří prof. Leonhardta (obr.
6). Konstrukci střechy o rozpětí 65 m
LAFARGE 03/2006
9
Plavecký stadion ve Wüppertalu
a) řez skořepinou,
b) příčný řez konstrukcí,
c) podélný řez konstrukcí
tvoří skořepina tloušťky pouhých 57
mm (obr. 7). Skořepina je příčně a
podélně předepnuta. Střecha je podepřena skloněnými příčnými rámy podporujícími hlediště. V místě vetknutí
skořepiny do příčných rámů je skořepina zesílena a vytváří tak skloněný ztužující nosník. Protilehlé rámy jsou spolu
vzájemně spojeny příčnými vzpěrami
podporujícími dno bazénu. Tahová síla
je z nosných kabelů a skořepiny přenášena do základů jednak ohybovou
únosností příčných rámů, jednak skloněným nosníkem do koncových obloukových žeber podporovaných štíhlými
betonovými sloupy.
Olympijský stadion
„Saddledome“ v Calgary,
Kanada
Olympijský stadion postavený při příležitosti zimních olympijských her
technologie :::...
konaných v roce 1988 v Calgary patří
mezi vrcholná inženýrská díla (obr. 3).
Konstrukci stadionu tvoří systém prefabrikovaných radiálně uspořádaných
rámů podporujících hlediště, střechu
tvoří skořepina z lehkého konstrukčního betonu o maximálním rozpětí
135,3 m. Tvar konstrukce vznikl průnikem koule s hyperbolickým paraboloidem (obr. 4). Ačkoliv konstrukce má
nepravidelný tvar, byla navržena tak,
aby umožnila účelnou prefabrikaci,
unifikaci prvků a ekonomickou montáž. Skořepina je sestavena z prefabrikovaných prvků nesených kabely
tvořenými předpínacími lany a je předepnuta
předpínacími
kabely
z monostrandů. Nosné a předpínací
kabely jsou situovány ve spárách mezi
prvky. Nosná a předpínací lana jsou
zakotvena do okrajového prstence
uloženého na ložiscích situovaných na
vrcholech kruhovitě zakřivených okrajových sloupů. Prstenec, který má
komorový průřez, byl sestaven z prefabrikovaných prvků korýtkového průřezu a přímo na stavbě doplněn o
horní desku betonovanou současně
se spárami mezi prvky. Stabilita celé
8
střechy je zajištěna předpjatými rámy
tvaru písmene A situovanými v nejnižších bodech střechy; rámy jsou monoliticky spojeny s okrajovým prstencem. Konstrukce střechy byla smontována beze skruže, prefabrikované
prvky byly při montáži uloženy na pravoúhlou síť nosných kabelů (obr. 5).
Po smontování všech prvků byly mezi
prvky vybetonovány spáry a konstrukce byla předepnuta předpínacími
kabely.
Konstrukce se vyznačuje nejen ekonomickým tvarem, ale má - v porovnání s jinými konstrukcemi - minimální
objem. Její provoz je tedy nejméně
energeticky náročný.
Sportovní stadion
v Braga, Portugalsko
Při příležitosti mistrovství Evropy ve
fotbale v roce 2004 byl v portugalském
městě Braga v roce 2003 dokončen
sportovní stadion (obr. 9). Hlediště stadionu jsou zastřešena betonovými skořepinami podepíranými visutými kabely
o rozpětí 202 m (obr. 8). Na jedné straně jsou kabely zakotveny v příčných
rámech podporujících hlediště, na
druhé straně v kotevních blocích přikotvených ke zdravé skále.
Střecha je sestavena z prefabrikovaných prvků podepíraných vnějšími
kabely situovanými pod nimi. Skořepina není monoliticky spojena s krajními
kotevními nosníky. Spojení je tvořeno
kabely a diagonálními ocelovými pruty.
Prof. Ing. Jiří Stráský, CSc., P.E.
VUT Stavební fakulta, Brno
Publikováno se souhlasem Beton - TKS
Sportovní stadion v Braga - příčný
řez konstrukcí
9
Sportovní stadion v Braga - stavba skořepiny
10
LAFARGE 03/2006
Rekonstrukce fasád
tří obytných budov,
které tentokrát představujeme, proběhla pod
taktovkou firmy Vladimír Domecký pomocí
univerzálního jemně
mletého maltovinového
pojiva Mutibat z produkce Lafarge Cement.
Společnost Vladimír
Domecký již patnáct let
nabízí nejen veškeré
stavební práce, ale
i dodávku betonových
směsí z vlastní betonárky přímo na stavbu
a zpracování projektové
dokumentace.
1
Obytný dům v Děčíně-Popovicích před rekonstrukcí
Firma se sídlem v Děčíně opravuje
fasády, rekonstruuje celé budovy
a staví rodinné domky. Několikaletá
obchodní spolupráce mezi společnostmi Lafarge Cement a Vladimír
Domecký je důkazem, že kvalitní
materiály v rukou důvěryhodného
a spolehlivého stavebního realizátora mají u zákazníků ohlas a úspěch.
Fasáda třípodlažního bytového
domu v Děčíně–Popovicích (obr. 1,
3, 4, 5) je toho výborným příkladem:
během dvouměsíční rekonstrukce
nejprve dělníci otloukli původní
omítku a poté nanesli jádrovou omítku z Multibatu, který přímo na stavbě smíchali s pískem a vodou. Čtyřista šedesát metrů čtverečních
fasády si vyžádalo zhruba 11 500
kg Multibatu (dle tabulky spotřeby
25kg/m2 při tl. jádra 1,5 cm). Dále
byla natažena výztužná síť - perlinka
...::: ReferenËnÌ stavba
MaltovinovÈ pojivo Multibat
slouûÌ p¯i rekonstrukci fas·d
nesoucí vrchní tříbarevnou omítku
Terranova. Výsledné barevné vyznění je výsledkem spolupráce investora a projekční kanceláře.
Hlavním požadavkem investora
u druhého příkladu (obr. 2) bylo optické snížení poměrně vysokého a úzkého rodinného domu, který se nachází
v obci Růžová hned vedle frekventované silnice. Kvůli problémům se znečišťováním domu automobilovým provozem majitel také preferoval tmavší
odstín fasády. Firma Domecký našla
funkční a současně estetické řešení.
Spodní tmavší sekci fasády oddělila
umělou římsou, která vytvořila vizuální
2
Rodinný domek v obci Růžová na Děčínsku
4
3
5
Průběh rekonstrukce bytového domu v Děčíně-Popovicích
předěl světlejší horní plochy. Barevné
pojetí spolu s římsou příznivě vyrovnává proporce domku a působí čistě
a velmi elegantně.
Pro třetí příklad jsme se zatoulali
do obce Ludvíkovice, tady jsme našli
rodinný domek s bezvadně rekonstruovanou fasádou z Multibatu, jež
je výrobkem firmy Lafarge Cement,
a.s. Světlý odstín omítky ladí s celkovým uspořádám objektu, který se
rozkládá v upravené zahrádce.
Všechny tři stavby mají společného jmenovatele, budou muset projít
nejen zkouškou času, ale i zhoršenými povětrnostními podmínkami.
Všechny totiž stojí na místech, kde
jsou vystaveny náporům silných
větrů, dešťů a přívalů sněhu, takže
kvalita použitých stavebních materiálů i stavebních prací bude skutečně
prokázána.
2
Dvoupodlažní domek v obci Ludvíkovice
LAFARGE 03/2006
11
zajÌmav· stavba :::...
Origin·lnÌ p¯estavba
tov·rnÌ budovy
Městský úřad v Semilech je na první pohled sice celkem běžná stavba, ale ve skutečnosti jde o originálně řešenou rekonstrukci bývalé továrny Vista, která si vysloužila ocenění Stavba roku 2005 Libereckého kraje a titul Stavba roku
2006. Ke zdařilému výsledku vedl nejen dobrý nápad Studia
Artikl, ale i důslednost při realizaci, která dala vyniknout
původním prvkům ryze utilitární architektury.
Koncepce přestavby vychází ze
zadání semilské radnice, jež požadovala navrátit sto padesát let starému
továrnímu objektu původní výraz,
dotvořit Riegrovo náměstí a zajistit
bezproblémovou dostupnost úřadu
pro obyvatele. Solitérní budova,
která vynikla díky odstranění přebujelých, ale nefunkčních přístavků,
splňuje i bezpečnostní kritéria administrativního provozu. Architektonické řešení reflektuje světové trendy
preferující uchování historických
objektů namísto jejich demolice.
Konstrukce a vnitřní
členění
„Z konstrukčního hlediska je
objekt rekonstruován bez zásahů do
nosných konstrukcí, výrazné změny
naopak doznaly nové okenní výplně,
přistavěn byl nový tubus schodiště s
výtahem v zadní části objektu.
Z drobných stavebních úprav podstoupily úplnou výměnu vnitřní
instalace a budova musela být
úplně vyčištěna. Původní litinové
sloupy s držáky na transmise,
masivní a převážně zdravé trámy
zůstaly zachovány. Využití již existujících stavebních prvků v maximální
možné míře náš projekt výrazně
zlevnilo,“ informuje Filip Horatschke
ze Studia Artikl.
Do klasické volné výrobní haly s
vysokými okny po stranách autoři
umístili po obou stranách kanceláře
a zázemí pro úředníky tak, aby upro-
Ztvárnění fasády a okenní výplně architekti navrhli tak, aby zachovali původní
výraz budovy
12
LAFARGE 03/2006
střed vznikl víceúčelový prostor ve
tvaru písmene T, který vyplnily chodby, čekárny a místa pro informační
přepážky. Ve vstupním podlaží je
situována rozptylová hala spolu s
možností občerstvení sloužící veřejnosti. Po zachovaném schodišti je
přístup do druhého podlaží, kde je
opět přilehlá rozptylová hala a pro
velkou světelnou výšku umístěny
kanceláře - sociální odbor, správní
odbor, výstavba, stavební úřad,
životní prostředí, dopravní přestupky, živnostenský úřad a jedna zasedací místnost. Podkroví je využito
spíše pro poloveřejný provoz - pro
funkce zasedacích místností a zasedání zastupitelstva. Nová administrativní funkce a z toho plynoucí pro-
Přistavěný tubus schodiště s výtahem v
zadní části objektu.
...::: zajÌmav· stavba
Rekonstrukce dotváří a prodlužuje Riegrovo náměstí směrem k informačnímu centru, které je zakomponováno do celého
prostoru. Novou kompozici potrhuje i umělé osvětlení.
Nová funkce a nový provoz budovy je
situován do lehkých „stavebnicových“ prvků tzv. „boxů“ barevně a
materiálově ztvárněných s možností
variability a flexibility dle požadavků
provozu Městského úřadu v dalším
období své existence.
voz budovy je situován do lehkých
„stavebnicových“ prvků, tzv. „boxů“,
barevně a materiálově ztvárněných
s možností variability a flexibility.
Hra světla
Osvětlení administrativní budovy
denním světlem je opravdu pozoruhodné a s řešením tohoto problému
si autoři doslova pohráli. Prosklený
hlavní vchod je orientován do volného prostranství před budovu měst-
ského úřadu, naproti se nachází
původní velké okno. Ve druhém
nadzemním podlaží jsou naproti
sobě okna dvě. Denní osvětlení v
další části chodby zajišťuje nejen
prosklení horní třetiny stěn kanceláří, ale i prosklené dveře. Do podkrovní zasedačky bylo potřeba také
zavést denní světlo a současně
nechat vyniknout zachovaným trámovým konstrukcím ve zkoseném
prostoru. To se jednoznačně podařilo. „Navrhli jsme zvednout střechu.
Ne však celou, pouze jsme ‚uřízli'
část hřebene střechy, zvedli ho asi o
jeden metr a vzniklou mezeru vyplnili okny.
Nechali jsme vybourat centrální
průhled mezi patry v ose haly. Průhled je olemován zábradlím z čirého
skla tak, aby se světlo - a nejen
denní - mohlo uplatnit souběžně v
obou patrech. Každý z odborů totiž
má ‚svoji barvu' a bez kvalitního
osvětlení by náš záměr odlišení
nevyzněl tak, jak jsme zamýšleli,“
informuje Filip Horatschke. Průhledy ve vrcholu střechy jsou mnohem
zajímavější než klasická střešní
okna.
Celý provoz budovy úřadu je bezbariérový a doplněný sociálním
zázemím v každém podlaží.
LAFARGE 03/2006
13
⁄daje o stavbÏ
Název: Přestavba Schmittových
textilních závodů na Městský úřad
v Semilech
Investor stavby: Město Semily
Ocenění: Stavba roku 2005
Libereckého kraje a titul Stavba
roku 2006
Autoři: Filip Horatschke, Jan Duda Studio ARTIKL Liberec
Projektant: Studio ARTIKL Liberec,
API studio Jablonec n. Nisou,
Milan Novotný
Hl. dodavatel: BAK, a. s., Trutnov
Dodavatel interiérů: TECHO, a. s.
Termíny: zahájení 12/2003,
kolaudace 06/2005
Zastavěná plocha: dům 930 m2
Celkový obestavěný prostor: 11 180 m3
Celkové náklady: 43 000 000 Kč
Nosná konstrukce: cihelné obvodové
nosné stěny, litinové sloupy,
dřevěná trámová konstrukce stropů
Konstrukce podlah: cementový potěr
tl. 80 mm, desky OSB s izolací
ORSIL, kobercová krytina, půda
lakováno
Střecha: zateplené panely KINGSPAN
Příčky: sádrokarton s omyvatelným
barevným nátěrem a s nadsvětlíkem
EU a my :::...
Dotace z Bruselu
na lÈta 2007-2013 budou vyööÌ
Dobrá zpráva pro Českou republiku: na léta 20072013 můžeme počítat s 93 miliardami korun z evropských fondů ročně. Je však pravděpodobné, že taková
příležitost se již nebude opakovat. Tempo růstu nastavené výsledkem ekonomiky za rok 2005 - růst HDP 6 %
- vynese nejspíš ČR do roku 2013 mezi „čisté plátce“
do unijního rozpočtu.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václav Matyáš
Dotace z Bruselu půjdou na rozvoj
infrastruktury, životního prostředí a
dopravy, podnikání a inovací, rozvoje
lidských zdrojů a vyváženého rozvoje
regionů. Nově bude možné přispívat
také na financování bydlení. Ke třem
programům – Podpora regenerace
panelových sídlišť, programu Panel a
programu Opravy vad panelových bytových domů – by tak přibyl další dotační
zdroj (cca 1 mld. Kč) na regeneraci
panelových sídlišť. Jaký nabere politika
hospodářské a sociální soudržnosti po
roce 2006 konkrétní směr, ale ukáže
teprve nejbližší budoucnost, protože
jednání o pravidlech pro čerpání ze
strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti jsou zatím „v plném proudu“. Na
to, jak využít pravděpodobně neopakovatelnou šanci, jsme se zeptali prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Ing. Václava Matyáše.
V letech 2007-2013 by mohlo nejvíce prostředků putovat na dopravu,
životní prostředí a rozvoj regionů. Jak
bychom mohli, podle Vašeho názoru,
překonat dosavadní pomalé čerpání
prostředků z EU a jak by se měly připravovat úřady i budoucí příjemci
evropských dotací?
Jednou z příčin nízkého využití bruselských subvencí v investiční výstavbě
je na straně jedné malá zkušenost na
všech úrovních, státními orgány a institucemi počínaje a jednotlivými zadavateli konče a na straně druhé komplikovaná byrokracie. To co nám určitě
nepomůže je určitá pasivita v přípravě
projektů. Do boje za evropské peníze
musí nastoupit naprosto nekompromis-
14
LAFARGE 03/2006
ní diplomacie doprovázená seriózní přípravou projektů, přemodelováním priorit z pohledu makroekonomického rozvoje a efektivním odbyrokratizováním.
Česká administrativa je z pohledu přípravy projektů přehnaná. Jsme si vědomi, že čerpání evropských peněz musí
doprovodit i privátní prostředky. Optimální součinnost státního aparátu a
privátní sféry je však komplikovaný proces, který by se měl nastartovat co nejdřív, a to zejména z pohledu státu.
Jak může v procesech získávání
financí z EU pomáhat Svaz podnikatelů ve stavebnictví?
Schémata pro spravování prostředků
doznají zřejmě určité změny; zatímco v
letech 2004-2006 většinu prostředků
spravovala ministerstva, nově budou
hrát v těchto otázkách větší roli kraje.
Na úrovni Svazu podnikatelů ve stavebnictví připravujeme vytvoření pracovní
skupiny, týmu specialistů, jehož zaměření bude orientováno pouze na spolupráci a součinnost s kraji, především
při vytipovávání a přípravě vhodných
projektů. Expertní skupina se rozjede
do konce roku, tak aby sloužila jako
poradní a konzultační místo pro žadatele o dotace. Zaměříme se na příjemce dotací v regionech a prostřednictvím
krajských manažerů Svazu oslovíme
hejtmany. Pomoc nabídneme v oblasti
zpřesnění konkrétních projektů, splnění kritérií evropské legislativy a podmínek technické přípravy projektů. Spolupráce s příjemci evropských peněz
může být velice cenná, zejména pokud
jde o technické know-how, ale vždy je
potřeba dodržet legislativní režim.
...::: EU a my
Důležitým segmentem stavebnictví
jsou dopravní stavby, jaké slabiny
mají podle Vašich zkušeností velké
investorské projekty?
Velký problém existuje v oblasti projektové přípravy, nejde totiž jen o samotné financování, i když fond dopravní
infrastruktury nezadržitelně vysychá,
budou potřeba nové zdroje a nahradit
deficit není jednoduché. Je potřeba zajistit systémovou stabilizaci finančních
zdrojů. Investorské zajištění území je ale
často horší problém než financování.
Tak například dopravní stavby plánované na rok 2009 by měly mít nyní za
sebou územní přípravu, měly by být ošetřeny územními rozhodnutími. Jsou zde
nejen odvolání a složité výkupy pozemků, ale i nátlak nevládních organizací,
ekologických aktivistů či spekulace s
pozemky. Pokud se vrátím k partnerství
veřejného a soukromého sektoru, ideální by bylo zahájit projekty PPP1) již letos.
Bohužel s ohledem na stav jejich přípravy je to ale v oblasti dopravy takřka nereálné.
Stavebnictví prožívá konjunkturu,
spolu s Ústavem racionalizace ve stavebnictví se zabýváte vizí oboru až do
roku 2015. Co obnáší?
Myslíme si, že to bude cenný materiál,
který by měl být podnětný i pro vládní
garnituru a poslance. I když je stavebnictví v ČR dobře ekonomicky zakořeněné, samozřejmě bychom uvítali, kdyby
mělo pevně vymezenou roli. Jde o to,
aby i nejmenší firma věděla, jak se tento
obor podílí na tvorbě HDP, na zaměstnanosti apod. Chceme definovat základní
charakteristiky odvětví, jako je produkce, zaměstnanost, organizační struktura, zahraniční vstupy, tvorba národních
zdrojů pro spolufinancování evropských
projektů pro nové programovací období
EU. Mapujeme existující služby pro sta-
LAFARGE 03/2006
15
vebnictví, tedy přínos architektonické
tvorby, roli projektantů, přístup bank a
pojišťoven, funkci developerství. Dynamiku stavebnictví rozhodně ovlivní produkce stavebních hmot, dále technická
politika, výzkum a inovace, vývoj nových
technologií a stavebních materiálů. To
má návaznost na ekologii, udržitelný
vývoj, ceny a dostupnost vstupů. Potřebujeme mít jasno v tom, jak se bude
vyvíjet poptávka po stavebních pracích,
jaká bude jejich struktura. Připravujeme
se i na to, jaké příležitosti a rizika přinese přijetí eura. Je toho opravdu hodně,
usilujeme pochopitelně také o to, aby se
podnikatelské prostředí stalo vlídnější k
firmám, aby bylo jasno v legislativě.
1)
PPP – Public Private Partnership – projekty partnerství veřejného a soukromého
sektoru za účelem zajištění financování,
výstavby, obnovení, správy či údržby veřejné
infrastruktury nebo poskytování veřejné služby (pozn. red.).
ekologie :::...
Ze skl·dek
do interiÈr˘
Asi by nikdo nespočítal, kolik lidí si ročně pořídí nový mobilní
telefon; většina těch, které dosloužily, skončí na skládce. Díky
jednomu originálnímu nápadu však mohou i mobily žít svůj život
po životě. Rozdrceny a slisovány do podoby polymerní desky se
mohou stát policí, podlahou, designovým umyvadlem nebo
dokonce uměleckým dílem. Recyklace plastového odpadu nejen
spoří suroviny a inspiruje designéry, ale výsledné produkty jsou
i zdravotně nezávadné.
Venkovní lavičky od Barta Baccarne
Narůstající množství odpadů dnes
představuje vážný celosvětový problém.
Jednou z možností, jak jej řešit, je recyklace. Výsledkem může být výroba nových
materiálů s širokou škálou použití.
Nastrouhaný plastový odpad se roztaví a
pod vysokým tlakem lisuje. Z výlisků lze
udělat plot, vydláždit si jimi zahrádku,
postavit protihlukovou bariéru u silnic či
dálnic např. nebo stání pro koně.
Ve Velké Británii se nápadu na výrobu polymerních desek z plastových
odpadů chopila společnost Smile Plastics. Její desky z recyklovaných plastů
získaly oblibu v mnoha zemích. Byly
použity například ve výstavní síni a v
zázemí golfového hřiště v Japonsku, v
obchodech Body Shop a Blanco Fashion Shop ve Španělsku nebo v Museum
of Science a v Tate Gallery v Británii.
Recyklace spočívá v celé sérii procesů, na jejichž počátku je třídění odpadů
Prvky zahradní architektury z polymerních desek
a na konci prodej zcela nového výrobku, který byl původně odpadem.
Recyklace odpadů tedy má hned
několik pozitivních důsledků. Vedle
omezení skládek je to především úspora primárních zdrojů surovin. Energetický audit například prokázal, že při výrobě recyklovaných polymerních desek se
spotřebuje jen 50 až 70 procent energie, než by bylo potřeba při výrobě z
nových surovin. Nadto vzniká originální
produkt, který zaujal designéry a který
může být využit při výrobě designového
nábytku a ozvláštnit návrhy interiérů.
Výroba recyklovaných polymerních
desek je ovšem náročná na třídění
materiálů. Protože odpad je složen z
různých druhů a typů plastů, zatímco
na výrobu desek se používá vždy
pouze jeden druh, (resp. kombinace
materiálů), je nutno pečlivě třídit
odpad podle druhů. Čištěním se
odstraní nálepky, nečistoty a v případě lahví jejich zbytkový obsah. Pak
následuje drcení odpadu. Desky jsou
poté lisovány pouze působením teploty (do 180°C) a tlaku (zhruba 10 tis.
kN). Většina desek je vyrobena ze 100 %
odpadního plastu bez dalších aditiv.
Výsledný produkt je naprosto netoxický a zdraví neškodný. Teplotní stálost
materiálu odpovídá použitým materiálům: bod tání je 100–150°C, termická dekompozice nastává zhruba při
270 stupních.
Výchozí surovinou pro výrobu polymerních desek je obalový materiál
používaný v průmyslu (transportní
palety, sudy, sáčky, vaky a jiné), obalový materiál z obchodních center
16
LAFARGE 03/2006
Barevnost recyklovaných obalů vytváří
konečný barevný efekt polymerních desek,
které lze využít i na toaletách
(použité kelímky, tácky, příbory), ale
také průmyslový odpad (plastové
odřezky, piliny, zmetky).
Na použitém materiálu pak závisí
barva i vzor desek, ale i jejich vlastnosti - od pružných až po pevné a
tuhé. Podle druhu použitého materiálu, často velmi atypického, se rozlišují
různé typy desek:
Bottles
Desky vyrobené z použitých obalů
na drogerii a kosmetiku, které se
regranulují, čistí a lisují. Barevnost
použitých obalů vytváří konečný
barevný efekt desek. Barevnost se liší
podle oblasti sběru, ročního období a
módnosti barev.
CD
Desky ze směsi úředně zabavených
pirátských cédéček (PC) a světle mod-
...::: ekologie
SOFT and SQUISHY
Desky z čirého odpadu původně
určeného pro použití ve zdravotnictví.
Čirý materiál umožňujezalévat různé
jiné materiály, např. kobaltové sklo, igelitové odnosné tašky, poštovní známky,
staré filmové pásky nebo fotografie.
Některé věci se po zalití mohou zkroutit, změnit barvu, jiné zůstávají intaktní,
zalité v čiré, měkké a pružné desce.
Mobiles
Desky vyrobené z krytů mobilních
telefonů, z nichž je vyjmuta baterie,
SIM karty i elektronika.
Bez aditiv či přídavných pojiv je vylisována 6-8 mm silná deska, v níž jsou
patrny detaily bývalých mobilů.
Willies
Kuchyňské poličky z polymerních desek
Desky z dětských barevných holínek, ze kterých lisováním za vysokých
teplot a tlaků vzniká měkká a pružná
Každý Čech po sobě zanechá ročně asi dvě stě dvacet kilogramů smetí zahrabaného na
skládce a devětatřicet kilogramů
prožene komínem spalovny. V ČR
skončí skoro devadesát procent
odpadu po prvním použití, zato ve
starých členských státech Evropské unie se daří oživit v průměru
asi třetinu odpadků. Ve vzorných
zemích, Německu a Rakousku,
dokonce polovinu. Tam je však
tradice třídění o několik desítek
let delší než u nás. Němci dokonce začali na základě přísných
vyhlášek třídit využitelné suroviny
z odpadků už za druhé světové
války. Podle smělých vládních
předsevzetí by ČR měla v roce
2010 znovu využívat polovinu
svých zbytků. Zajímavé je, že PET
je v tuzemsku nejoblíbenější z
odpadků, nejspíš pro celou škálu
využití. Co nezpracují tuzemští
výrobci, ochotně odkoupí zájemci
z Asie, podle odhadů se asi polovina českého odpadu PET exportuje. Jen v ČR se ročně vyrobí tolik
PET lahví, že by zaplnily pražské
Václavské náměstí o rozloze 45
tisíc metrů čtverečních do výše
218 metrů.
BEN
Použití polymerních desek pro vybavení
prodejny
Polymerní desky se dobře vyjímají nejen
na umývadlech, ale i na obložení stěny
rých barelů na pitnou vodu do kanceláří. Nadrcená cédéčka jsou spojena
modrým průhledným plastem z barelů, což vytváří zajímavý barevný efekt.
deska o tloušťce 3 mm. Měkké pružné
desky jsou vhodné jako krycí vrstva
desek stolů, židlí, barových pultů, případně protiskluzových podložek do
koupelny.
JAZZ
Desky z odřezků trubek, potrubí a
kabelů. Různé druhy kabelů se liší barvami podle svého určení: modrá - vodovodní potrubí, žlutá - plynové potrubí,
zelená - telekomunikační kabely.
Dapple
Desky z průmyslových potravinových obalů. Barevné žilkování je vytvořeno přídavkem barevných odpadních
plastů.
Omlouváme se za tiskovou chybu v minulém čísle našeho časopisu. Popisek
u fotky EPD Rychnov na straně 16 měl znít takto: „Dřevostavba energeticky
pasivního domu v Rychnově má konstrukci na upravené bázi plošné prefabrikace stavebního systému LORD f. RD Rýmařov. Obvodová stěna: nosný rám vyplněný minerální izolací s venkovní přiizolací skelnou izolací a uzavírací TMF;
U=0,103 W(m2k). V konstrukci není použit žádný předsazený instalační prostor.“
LAFARGE 03/2006
17
Desky ze skartovaných bankovek,
které Bank of England vyřadila z
oběhu. Bankovky jsou zality do čirého
plastu (PC), jehož zdrojem jsou zmetky vznikající při výrobě předních automobilových světel.
Recyklované polymerní desky mají
nejrůznější využití, například jako
zahradní dekorace, lavičky, materiál
pro zařízení interiérů, jsou používány
pro výrobu designového nábytku, zařízení koupelen, mohou se využívat jako
výstavní panely či slouží v obchodních
a kancelářských prostorách.
Zpracováno podle:www.smile-plastics.co.uk a www.designcentrum.cz
Popisek u fotky EPD na str.
17: „Dům se nachází v Rychnově u Jablonce nad Nisou,
realizace stavební části horní
stavby zajišťovala firma RD
Rýmařov.“
p¯edstavujeme :::...
Lovosice jsou strategick˝m
dopravnÌm uzlem
Lovosice donedávna bývaly trochu nevýrazné
město se známou chemičkou na okraji. Současnost je ale
úplně jiná, město charakterizuje nejnižší nezaměstnanost
v regionu, hbitý rozvoj průmyslových zón doprovázený růstem
zájmu obyvatel o bytovou výstavbu. To vše se odehrává za
podpory městského úřadu, který je současně iniciátorem
společenských, zábavních i sportovních akcí pro všechny
věkové skupiny obyvatel.
Starosta Lovosic Jan Kulhánek
Prostor k bydlení
Zájem o všechny druhy bydlení je v
Lovosicích na vzestupu, proto příprava
vhodných lokalit a celkové urbanistické
řešení města tvoří prioritu činnosti
městského úřadu. Pro bytovou výstavbu chystá hned několik lokalit. V rozpočtu na rok 2006 je schválen 1 mil. Kč
na zpracování projektové dokumentace, zaměření stavebních parcel a zasíťování pozemku na Holoubkově pro
156 bytů. „Pět desítek stavebních parcel by mělo vzniknout v prostoru Vinného lisu, kde by zpracování projektové
dokumentace a zasíťování mohlo proběhnout již podle individuálních požadavků zájemců,“ informuje starosta
Jan Kulhánek.
Průmyslové zóny
Do rozvoje města výrazně zasáhl
vznik čtyř průmyslových zón, kde se
postupně zabydlují hlavně zahraniční
investoři. Těm totiž plně vyhovuje spojení několika příznivých faktorů: výhodná poloha v blízkosti dálnice D8,
Čtvrtá průmyslová zóna Průmyslového a logistického centra v Lovosicích, kde
jsou již postaveny japonské továrny TRCZ, s. r. o, ACZ, s. r. o., a Tris CZ, s. r. o.
Vpravo je vidět rozestavěná továrna americké firmy
dostatek pracovních sil a v neposlední
řadě i pružné jednání s radnicí. Nové
firmy včetně japonských výrobců automobilových součástek v Lovosicích
vytvořily už 1 300 pracovních míst. „V
současné době v areálu bývalého cukrovaru rychle roste závod amerického
výrobce čisticích prostředků Flexfill,
který respektuje nadstandardní opatření v oblasti emisních a imisních limitů, dávkování chemikálií do míchacích
nádrží, k úrovni hladiny hluku a pachových látek. To jsou podmínky radnice i
požadavky občanů,“ říká Jan Kulhánek. Flexfill, který by měl spustit zkušební provoz v lednu 2007, nabídne
více než stovku pracovních příležitostí.
Páteří města jsou
komunikace
Panoramatický pohled na Lovosice
Díky strategické poloze jsou Lovosice významným dopravním uzlem,
kromě nákladního přístavu na Labi má
18
LAFARGE 03/2006
město i výborné spojení s Prahou a
Německem po dálnici D8 a po železničním koridoru Praha – Ústí nad
Labem - Drážďany. „Lovosice se již
nyní připravují na další nárůst automobilové i kamionové dopravy, jemuž se
město pravděpodobně nevyhne v souvislosti se zprovozněním úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem na státní hranici do Německé spolkové republiky,
protože se zvýší průjezd vozidel na
komunikaci č. 1/30. Nejnebezpečnější je na této silnici asi křižovatka u
Lidlu v Lovosicích, kde by měl být kruhový objezd dokončen do listopadu
2006. V nejhorších vizích vidím město
rozdělené dopravním koridorem na
dvě poloviny,“ obává se starosta Jan
Kulhánek. Důležitou akcí je i rekonstrukce podchodu u Besedy. “Z předložených nabídek vybrala rada města
návrh projektové kanceláře AGN z Ústí
nad Labem,“ pokračuje. Bezbariérový
...::: p¯edstavujeme
Třída Osvoboditelů s novou radnicí. V pozadí kostel sv. Václava, který je jednou ze čtyř chráněných památek v Lovosicích.
Dalšími chráněnými památkami jsou lovosický zámek, kaple sv. Františka Serafínského v Prosmykách a památník Josefa II.
v Lovosicích ve Lhotce
Z historie
Křižovatka u Lidlu na silnici 1/30 z Ústí nad Labem na dálnici D8 směrem na Prahu
podchod bude zastřešen tak, aby
zejména v zimním období byly schody
a rampy pro vozíčkáře chráněny před
sněhem a námrazou. Dojde však také
ke zrušení dvojice přechodů, a to vedle
obnoveného podchodu a dále přechod
u domu s pečovatelskou službou. „Za
poslední 4 roky jsme opravili více než
2 kilometry chodníků, Lovosice čekají i
další opravy a úpravy komunikací,“
informuje starosta.
Hrozivé povodně
Město ležící na Labi ale není bez
problémů, zatěžkávací zkouškou byly
jarní povodně, jejichž následky se
podařilo zvládnout opravdu rychle.
„Není pochyb o tom, že před velkou
vodou je potřeba do budoucnosti
ochránit hlavně ‚areál chemie'. V
plánu je stavba rozsáhlého protipovodňového valu, o jehož rozsahu a
konkrétní podobě se právě jedná. Pro-
jektovou dokumentaci i finanční
pokrytí včetně poměrové efektivity připravuje Ústecký kraj v rámci celkového řešení povodí Labe. Realizace by
však měla proběhnout samozřejmě
co nejdříve,“ připomíná starosta Jan
Kulhánek. V plánu je také stavba
hasičské stanice, která je jednou ze
staveb dálničního úseku D 805 (Lovosice – Řehlovice).
„Doufám, že lidem se tu žije dobře,
Lovosice nabízejí vše, co je třeba ke
spokojenému životu: pracovní příležitosti, dobré podmínky k bydlení,
nákupní možnosti, zábavu i odpočinek v okolní přírodě. Já doufám, že po
Labi budou jezdit i výletní parníky.
Věřím, že rozvineme spolupráci s privátní sférou. Uvítáme i další formy
kooperace s průmyslovými firmami a
samozřejmě i s akciovou společností
Lafarge Cement,“ dodává starosta
Lovosic Jan Kulhánek.
LAFARGE 03/2006
19
Lovosice ležící na levém břehu
řeky Labe, na severním konci
Polabské nížiny a na jižním úpatí
Českého středohoří mají necelých
10 000 obyvatel. Nejbližší horou je
Lovoš (570 m). V historických pramenech jsou Lovosice připomínány za Vladislava II. jako ves patřící
klášteru Strahovskému, později
náležely pánům z Lipé. V 15. století přešly zástavou purkrabímu střekovskému Vláškovi z Kladna, v 16.
stol. rodu Šlejnických a Valdštejnům. Roku 1600 je císař Rudolf
povýšil na město. Od r. 1783 náležejí Schwarzenberkům. Za třicetileté války trpěly značně od Švédů
vedených Bannerem. Význačný byl
rok 1756. Tehdy se tu strhla začátkem října známá bitva u Lovosic
mezi Rakušany a Prusy. Bitvu vedl
sám král Fridrich II. od vrchu
„Homolky“ u Radostic proti šikům
rakouské císařovny Marie Terezie,
jimž velel polní maršál Brown.
Vítězství si ale přivlastňovaly obě
strany. Počty bojujících a padlých
na obou stranách jsou uváděny rozdílně, ale jedno je jasné: více než
6 000 padlých a mnoho raněných
tu zahájilo sedmileté válčení. Bitva
u Lovosic tak vstoupila do evropské historie.
Lovosice patří do Ústeckého
kraje. Až do šedesátých let byly
okresním městem, později spadaly
do okresu Litoměřice. Dnes jsou
obcí s rozšířenou působností. Lovosice jsou díky své poloze na břehu
Labe dlouhé a úzké. Tento jejich
tvar dal vzniknout českému úsloví
„dlouhý jako Lovosice“.
historie :::...
Čížkovická cementárna
V˝voj a technologick·
zdokonalenÌ pecÌ
k p·lenÌ slÌnku
Nejprve se v cementářství používaly pece zvané šachtovky, na území Čech a Moravy se v polovině minulého
století stavěly tzv. hicovky neboli šachtovky na vlastní
tah. Vápenec a palivo - uhlí nebo dřevo - se do pece vrstvilo nebo se spalovalo v samostatném topeništi a do
šachty, kam byl sypán jen vápenec, se vedly jen žhavé
kouřové plyny. Šachtovky ale charakterizovala celá řada
nevýhod - práce byla periodická, nepříliš bezpečná a spotřeba paliva dosahovala až 55 % koksu na vypálený slínek. Byly jimi vybaveny i nejstarší cementárny na českém
území, mezi nimi také Bartova cementárna v Podolí.
Kruhové pece
Později se přešlo k pecím s nepřetržitým provozem, zpočátku to byly
modifikované cihlářské kruhovky. V
70. letech 19. století se zaváděly v
Bavorsku, v Čechách pak byla postavena dvanáctikomorová kruhová pec
v Radotíně u Prahy. I když spotřeba
paliva byla oproti šachtovkám zhruba
poloviční, kruhovky se příliš neosvědčily, neboť zboží v nich pálené nemělo
odpovídající kvalitu. Denně se pálila
stěží jedna komora a podmínka
rychlého pálení a následného rychlého zchlazení nebyla splněna. Kruhov-
ky se přestaly používat a objevily se
nepřetržité šachtovky, které již pracovaly kontinuálně.
Šachtovky
s nepřetržitým provozem
Mezi nejznámější šachtovky s
nepřetržitým provozem patří tzv.
Dietschovy stolové pece. Stavěly se
zpravidla dvojité s kalcinační šachtou,
ze které vypálené, ale neslinuté surovinové cihly klesaly a hrably se dotahovaly na téměř vodorovný stůl neboli
most. Tam došlo k vlastnímu slinutí.
Slinující se hmota se shrabovala a
20
LAFARGE 03/2006
padala do chladicí šachty. Šachta se
směrem dolů rozšiřovala, což zabraňovalo připékání. Když slínek vyplnil
celou chladicí šachtu, postupně se na
roštu odtahoval, aby byl průtok hmoty
pecí plynulý. Plnění Dietschovy pece a
pálení v ní vyžadovalo značné zkušenosti, neboť kalcinační šachtu bylo
třeba plnit tak, aby mohl mezerami
mezi cihlami suroviny dobře proudit
vzduch, o stejnoměrný průchod vzduchu bylo třeba dbát i v chladicím
pásmu. Slinovalo se ostře a vysoko,
dvě až tři hodiny, chladnutí nastávalo
poměrně rychle. Proces chladnutí byl
později urychlen zavedením dmýchání
vzduchu pod rošt, tzv. spodního větru.
Na počátku 20. století byly vedle
Dietschových pecí v provozu i pece
dalších, více méně obdobných soustav. Byly to například pece soustavy
Liban, v Čechách instalované v Berouně, které měly na rozdíl od Dietschových pecí dva stoly, nikoli jeden. V
Dánsku a některých částech Německa se používaly pece Aalborgské. Na
německém území byly rozšířeny pece
systému Schneider, které představovaly vylepšení systému Hauenschild.
V Čechách byly pece systému Schneider do roku 1924 používány v Radotíně. Hauenschild zavedl roku 1889
...::: historie
Vápenka ve Velké Chuchli v Praze.
Systém Jiřího Pacolda. Stav 2004.
Periodická šachtová pec, kde se vyráběl portlandský cement, u nás pracovala např. v Podolské cementárně v
Praze. Pec se složila, vypálila, chladila
a posléze vyvezla
Dietzschova šachtovka
šachtovku s tenkými a hladkými stěnami, spojil horní a dolní šachtu Dietschovy pece v jedinou šachtu, přičemž
dolní část měla větší průměr. Plášť byl
dvojitý, mezi oběma vrstvami byla třičtvrtěmetrová mezera k chlazení
vzduchem. Použití systému Schneider, který vylepšil způsob plnění a
pálení v pecích, představoval pokrok v
kvalitě i výkonu. Přesto náklady na
výrobu jak v rotačních pecích pracujících převážně mokrým způsobem, tak
i v šachtových s jejich malým výkonem
byly značné.
Optimalizace rotačních pecí
Šachtová pec s otáčivým roštem
Dalším typem pecí, které se objevily na konci 19. století, byly pece otáčivé neboli rotačky. První přišel s touto
myšlenkou Angličan Thomas R.
Cerampton roku 1877, jeho práce
však skončily jen u pokusů. Frederick
Ransome sice získal britský patent v
roce 1885, ale jeho vynález příliš neuspěl, největší problémy působily
nálepky. O tři roky později získal v Anglii patent i podnikatel Stokes, který připojil k peci otáčivý chladič slínku.
První pec použitou ve výrobě sestrojili
Američané Hurry a Seaman v pennsylvánském Coplay roku 1889, do pravidelného provozu přešla kolem roku
1895. Měla průměr 1,8 metru a byla
dlouhá 18 metrů. Větších rozměrů
dosáhla pec Edisonova (Thomas A.
Edison) - 45 m délky, průměr 2,5 m.
K vývoji otáčivých pecí docházelo sou-
LAFARGE 03/2006
21
běžně i v Německu. Ve Spojených státech topili v pecích ropou. V Evropě
von Forell zavedl roku 1896 v Lollaru
vytápění práškovým uhlím. Jeho 12 m
dlouhá pec o průměru 1, 8 m vyrobila
denně okolo 30 tun slínku. Kodaňská
firma Smidth & Co. shromáždila evropské i americké poznatky a na jejich
základě vybudovala na konci 19. století dvě otáčivé pece na topení práškovým uhlím. Do poloviny dvacátého století jich postavila přes tisícovku.
První rotačka na českém území
byla vybudována v Králově Dvoře u
Berouna roku 1909. Měla délku 34 m
při průměru 2,8 m s výkonem 100 t
slínku denně. Parametry otáčivých
pecí prudce narůstaly - ve 30. letech
20. století už byly dlouhé 100 až 150
metrů s průměrem 3 až 4 m a dosahovaly výkonu až 1 200 tun slínku za
24 hodin.
Pece používané
v Čížkovicích
Vývoj a změny technologického
vybavení ve 20. století můžeme
demonstrovat i na příkladu čížkovické
cementárny. Při rekonstrukci v letech
1908-1910 byly původní šachtové
pece nahrazeny třemi pecemi rotačními se suchým způsobem výpalu slínku. Velkého množství tepla, které tyto
pece produkovaly, se využívalo k
pohonu parní turbíny a generátorů.
Nová elektrická pec byla instalována v
letech 1929-1930 a sloužila k výrobě
speciálního bílého cementu páleného
z bauxitu. Další modernizace následovala až koncem padesátých let. V roce
1958 byl stávající velký elektromotor
nahrazen několika menšími motory a
místo hnědého uhlí se začaly k vytápění používat těžké topné oleje.
Na místě původního lomu byl v roce
1975 otevřen nový kombinát, který byl
rekonstruován v roce 1987, kdy byl
vystavěn druhý výměník. Tehdejší
kapacita vzrostla na 1 800 tun slínku
za den.
Nový vlastník čížkovické cementárny, společnost Lafarge, se počátkem
90. let soustředil zejména na ekologické zabezpečení provozu, zvýšení
výrobní kapacity a provozní spolehlivosti. Původní šachtový výměník byl
nahrazen pětistupňovým cyklónovým
výměníkem s kalcinačním kanálem,
který má větší výkonnost, nižší spotřebu a produkuje méně emisí. Na počátku nového tisíciletí byla fosilní paliva
nahrazena několika druhy alternativních paliv.
stopy architektury :::...
Odv·ûn· lehkost
gotick˝ch katedr·l
Kolébkou gotické architektury se stalo pařížské opatství Saint Denis, kde vyrostl před polovinou 12. století
první kostel s vnějšími opěrnými pilíři, do kterého vnikalo
světlo rozměrnými okny. Nová stavební technika dovolila
opustit těžkou románskou konstrukci a vynést k obloze
odvážné štíhlé stavby, jejichž vznosnost a monumentalitu
dodnes obdivujeme.
Stavitelé katedrál i dalších gotických staveb měli sice k dispozici už
skoro stejné nástroje, jaké se používaly až do dvacátého století, ale odvahu, zkušenost a průkopnické nadání
musel mít především architekt. Ten
pracoval jen s úhloměrem, kružítkem,
a tak se bez vynikajících znalostí
matematiky, geometrie a statiky prostě neobešel, neboť všechen úspěch
závisel na přesných propočtech. To
ale nebylo jednoduché, protože neexistovaly jednotné míry a stále se měřilo na délku kroku, předloktí a pídě.
Architekt jako vedoucí středověké stavební hutě, tzv magister operis, zpravidla putující tehdejší Evropou, si s
sebou proto přiváděl specialisty, s
nimiž byl zvyklý spolupracovat.
Práce ve stavební huti
Katedrála v Amiens, kterou odborníci označují za dokonalý příklad architektury
z doby rozkvětu gotiky
22
LAFARGE 03/2006
Gotická stavební huť představovala
typické pracoviště, zřizované nejčastěji pro stavbu katedrál. Pracovní kontrakty sjednával architekt, který si
pomocné dělníky a řemeslníky najímal na místě stavby. Nejžádanější byli
pochopitelně kameníci, kteří opracovávané bloky označovali značkou, aby
tak zodpovídali za kvalitu práce a aby
bylo jasné, kam jednotlivé dílce patří.
Nejnáročnější bylo tesání klenebních
žeber nebo ozdobných kružeb, proto
architekt pro kameníky připravoval
přesné nákresy jednotlivých článků,
které do sebe musely přesně zapadnout. Ve francouzských stavebních
hutích se kamenné prvky dokonce v
zimě vyráběly do zásoby.
Skláři přímo v huti připravovali pro
tvůrce oken barevnou skleněnou
hmotu a v tyglíku tavili olovo na spo-
...::: stopy architektury
jovací pásky. Dobrá organizace práce
a pořádek na pracovišti byly předpokladem bezpečnosti dělníků, neboť
jich ve stavební huti obvykle pracovalo až několik set, a to po celá léta.
Rychlost stavby však závisela, jak
jinak, také na dostatku finančních prostředků.
Čtyři století gotiky
Gotický sloh vládnoucí evropské
architektuře dlouhá čtyři století
nahradil původní valenou románskou
klenbu propracovanou křížovou žebrovou klenbou, která byla čtyř- nebo
šestidílná. Později ji stavitelé rozdělovali na ještě menší plochy, doprovázené složitými ornamenty. Myšlenka
lomeného oblouku měla ale víc tech-
Schéma opěrného systému gotické
katedrály, který představuje jedinečné technické dílo schopné zajistit stabilitu gotických katedrál.
nický než estetický základ: teď se
dalo ve stejné výšce klenout prostory
o nestejné šíři, což románský oblouk
neumožňoval. Žebra kleneb převzala
valnou část tlaku, rozvedla jej do
opěr, proto stropy už netlačily tolik do
stran, spíše šikmo dolů. Hlavní novinkou gotické architektury je tedy spojení lomeného oblouku s křížovou klenbou.
Zdi byly oproti románské architektuře
slabé, protože se projevovala snaha o
maximální odhmotnění stavby. To vedlo
k vytvoření složitého vnějšího opěrného
systému pilířů a oblouků a umožnilo
rozevřít stěny chrámů širokými okny.
Gotika si oblíbila i kruhové okno zdobené kružbou a nazývané rozeta. Pilíře se ukončovaly kamenickými ozdobami. Pro odvod dešťové vody od
základů stavby sloužily plastické figurální chrliče.
zdivo, čili dřevěná trámková proutím
vyplněná konstrukce, kterou stavebníci
opatřili omítkou a obílili. Cihly se ale ve
stavebních hutích nevyráběly, kupovaly
se již vypálené. Bylo výhodné, pokud
blízko stavby tekla řeky, protože pak
bylo možné využít levného způsobu
dopravy stavebních hmot - kamene,
dřeva, cihel a písku.
Doprava materiálů
Nad okouzlujícími gotickými stavbami se bezpochyby vznáší otázka, jak
mohli tehdejší stavitelé bez moderní
techniky vyhnat budovy, zejména katedrály, do takových výšek. Dopravě materiálu sloužilo jednak lešení, jednak točitá schodiště v síle zdi nebo dekorativně
pojednaná vně stavby, tzv. šneky, po
nichž kamenné kvádry nosili dělníci na
Gotika v Čechách
V gotickém slohu byla zahájena stavba chrámu svatého Víta na Pražském
hradě, jsou v něm postaveny četné
pražské kostely (např. Panny Marie
Sněžné, Týnský chrám, Staronová synagoga v Praze), měšťanské domy v
Kutné Hoře, chrám svatého Bartoloměje v Kolíně, chrám sv. Barbory v Kutné
Katedrála v Lincolnu patří do tzv. rané anglické gotiky, klenby mají četná žebra a
v závěru stavby je umístěno rozlehlé okno
zádech. Při stavbě klenby se bloky vytahovaly nahoru pomocí mechanických
strojů - dřevěných jeřábů s kladkou, uváděných do pohybu rumpálem, ale častěji velkým kolem postaveným kolmo, v
němž šlapali lidé, dále také svislými vratidly nebo šrouby kombinovanými s
pákou. Bloky kamene musely být pevně
sevřeny kovovými kleštěmi nebo zajištěny lany, aby se nevysmekly. Nejpoužívanějšími materiály byly kámen a cihly. V
místech, kde nebylo dost kamene, např.
v jižní Francii a na severu Evropy, se stavělo z cihel. Využívalo se tzv. hrázděné
LAFARGE 03/2006
23
Hoře, klášter v Předklášteří u Tišnova a
další. Rozsáhlým gotickým stavebním
celkem je Anežský klášter v Praze. Z
gotických hradů je nejznámější Karlštejn, Křivoklát, Zvíkov, Bezděz, Pernštejn, Špilberk, Rábí aj. Z měst Kutná
Hora, Písek, Nymburk, Tábor, Plzeň a
Český Krumlov aj. Třebaže se v
Čechách gotika dělí na přemyslovskou
(raná gotika), lucemburskou (vrcholná
gotika) a vladislavskou (pozdní gotika),
všechny tři fáze oslovují náš vkus lehkostí, vzdušností i dokonalým řemeslným provedením.
VIP Club Lafarge :::...
Bodyguard
Další ročník akce Bodyguard se letos pro velký
úspěch odehrál znovu v Martinicích u Březiněvsi.
Letošní ročník se nesl v duchu pohádek, a to nejen
tak ledajakých. Byly to totiž pohádky popletené.
Soutěžící stavěli perníkové chaloupky, lepili perníčky. Dlouzí, širocí a bystrozrací se předháněli
v plnění úkolů, čerti trpěli, když nosili Káči na
zádech do pekla, včelka Mája a Vilík pilně sbírali pyl
a Zlatovláska čekala na své prince s těžkým úkolem.
Sluníčko nám přálo, a tak kdo chtěl, nechal se jen
tak kolébat jeho paprsky. Úsměvy na tvářích prozrazovaly spokojenost, odpočinek. Byl to krásný
letní den.
24
LAFARGE 032/2006