prosinec 2011 - Pekařství Illík

Tisk zaměstnanců Pekařství Illík, spol. s r.o.
ročník 3  číslo 2  prosinec 2011
jubilejní vydání
Ze země vychází chléb − Boží dar,
jenž dává život celému světu...
2/2011
www.illik.cz
Jen tak dále!
A zejména stále více spokojených zákazníků…
„Jsme pyšni na úspěch firmy Pekařství Illík, spol. s r.o.,“
říká starosta města Bílovec Petr Klimek.
Vzpomínám si, kdy jsem o firmě Illík slyšel poprvé… Bylo to v době, kdy pan
Illík odkoupil chátrající budovy u křižovatky vedle Massagu v Bílovci se záměrem otevřít v této budově pekárnu a zrekonstruovat ji na byty. Tento jeho
počin jsem vnímal velmi pozitivně, jelikož změnil vizáž dlouhodobě nevzhledné části našeho města, a také ´oživil´ nabídku čerstvého pečiva v místní
pekárně. Dodnes si totiž pamatuji na první ´porevoluční´ pekárnu, kterou jsem
si velmi oblíbil. Tato však po nějakém čase ukončila svůj provoz a nabídka
čerstvého pečiva z Bílovce vymizela. Pekařství Illík tuto mezeru na trhu po
nějaké době úspěšně zaplnilo.
směr. Příjemné prostředí prodejen s milým personálem, pestrá nabídka
čerstvého a voňavého pečiva, velmi ´přátelské´ ceny (dle mého názoru) a stejný standard vybavení všech jeho prodejen ( jako například u McDonald´s) jsou
velkým předpokladem k tomu být úspěšný.
Já osobně jsem si především oblíbil loupance. Co jsem však začal ´starostovat´, tak se jim vyhýbám z důvodu menší možnosti pohybu. A kila si člověk
musí hlídat sám, to za něj nikdo neudělá.
Rád bych nejdříve panu Antonínu Illíkovi upřímně poblahopřál k 20 letům
úspěšného vedení firmy, která dosáhla věhlasu za hranicemi našeho města, a za
to bych mu chtěl velmi poděkovat. Každá pozitivní reklama našeho města je
něco, na co musíme být pyšni, a na úspěch firmy Illík pyšni jsme!
Co se úspěšnosti firmy týče, tak nedokážu objektivně posoudit, nakolik
úspěšná firma je. Jedno však jisté je. Firma a její pečivo jsou známy široko
daleko. Když jsem byl v letošním roce na konferenci v Přerově, tak jsem viděl
centrem města projíždět zásobovací auto s nápisem Illík, a to stejné se mi
přihodilo i o pár týdnu později v Prostějově. Tehdy jsem si uvědomil, že tato
bílovecká firma je mnohem úspěšnější než jsem si původně myslel. A že reprezentuje i naše město.
Do dalších let bych chtěl především panu Illíkovi popřát pevné zdraví a neutuchající entuziasmus do další práce. Firmě, jako takové, pak přeji co možná
nejvíce stálých klientů a spokojené zaměstnance.
A čím to je? Úspěch každé firmy je především úspěchem lidí, kteří tuto firmu
budují. V případě firmy pekařství Illík se jedná zejména o pana Antonína Illíka,
který měl a stále má vizi, kterou chce naplňovat. Zajisté mu v naplňování jeho
plánů také pomáhají jeho spolupracovníci, ale on je ten člověk, který udává
Vše nejlepší přeje k ´dvacetinám´!
Petr Klimek
starosta města Bílovce
Co přejete firmě k jejím dvacetinám?
Co nejvíce spokojených zákazníků i zaměstnanců!
Bc. Michal Špaček, vedoucí výroby: „Ve firmě Illík nejsem dlouho, zhruba půl
roku, ale moc se mi tu líbí. Organizace práce, dobrý kolektiv, já jsem komunikativní, mám rád, když v práci panuje pohoda, a tu tady cítím. Takže bych
firmě ke kulatinám přál, aby v ní pracovali vždy usměvaví spokojení zaměstnanci, odrazí se to i na kvalitě výroby. A s tím souvisí i další přání, co
nejvíce zákazníků a vedení firmy co nejvíce dobrých, kreativních nápadů.
Abych vždycky každému mohl s radostí říci: Víte, já pracuji v Pekařství Illík.“
nám ho lidé chválí. A co přát do dalších let? Aby se naší firmě dařilo lépe a lépe,
udržela se na trhu, víme, že to není v dnešní době jednoduché a abychom se
i nadále těšily do práce. A zdraví a pevné nervy majitelům, vedení, zaměstnancům i firmě!“
Lenka Chaloupková, cukrářka: „Pracuji tady dva roky a jsem moc spokojená.
K pečení mám vztah, i doma se každou chvíli něco dobrého objeví na stole.
A protože bydlím ve Lhotce, mám to do práce dvě minuty, a to je obrovská
úspora času, ještě když mám dvě děti. Máme dobrý kolektiv, jedna druhou
podporujeme, takže si v práci popovídáme a co si nestihneme říct, dopovíme si
po směně. Firmě bych přála, aby se jí dařilo stále lépe, vždyť tím, jak bydlím
nedaleko, pozoruji, jak v malé vesničce vyrostla během několika let krásná
pekárna, která vesnici nejen proslavuje, ale i zdobí. A pořád přibývá něco nového. A moc bych vedení k jejich výročí přála, ať neztratí svůj elán ani v příštích
letech…“
Bohdana Šuláková, Petra Schaumannová a Lenka Richterová, cukrářky: „My to
vezmeme při jednom, protože všechny firmě přejeme jen a jen to nejlepší.
Pracujeme na stejné směně, trávíme spolu více času než doma, někdy se
sejdeme i po práci a moc si rozumíme. A to je asi taky známka toho, že firma je
v pořádku a o zaměstnance se stará. Vždyť dodnes se povídá o vydařeném
večírku k dvacátému výročí. A to, že firma nezapomíná na zaměstnance,
pořádá pro ně akce a dopřává jim další výhody, kolektiv stmeluje. A v takové
atmosféře se dobře peče a pak musí mít dobrou chuť i naše cukroví. Alespoň
2
Pekařské noviny
2/2011
Překážek se nelekneme…
„Nemáme věšteckou křišťálovou kouli, abychom viděli, jak se bu−
de naše pekárna vyvíjet v dalším období. Ale buďme optimisté!
Snad za dvacet let pokročíme alespoň o dvacet mílí kupředu“, říká
Ing. Antonín Illík, majitel Pekařství, spol. s r.o. ve Lhotce.
Vážení zaměstnanci, odběratelé, vážení zákazníci!
Letos oslavilo naše pekařství dvacáté výročí svého vzniku.
Když jsme zvažovali, který den máme počítat jako rodný,
bylo více variant. Když nás ta myšlenka napadla? Když
jsme dodali první chléb? Ale nakonec jsme se shodli na
jednom, že datum narození musí být zapsáno v rodném
listě, v tomto případě zapsáním firmy do obchodního
rejstříku 18. 11. 1991. V ten den se naše pekařství
narodilo. Bylo třeba jiných pomocníků, takových, kteří
znali recept na upečení prvních chlebů doslova v bojových podmínkách staré techniky. Já osobně jsem měl
zpočátku několik funkcí, byl jsem ředitelem vlastně sám
sobě, pekařem, řidičem… Ale vůbec tvrdých začátků
nelituji, říká se, že každá hora, přes kterou přejdete, vám
ukáže nové vize. Neuvažovali jsme, co bude za dvacet let,
byla to pro nás cesta do neznáma. Žádné vize jsme
zpočátku neměli, až na jednu, upéct chléb a dodat jej
zákazníkovi. Ale za každým dalším úspěchem i neúspěchem, těžkou dřinou, řadou zklamání, ale i malých radostí
se skrývalo to nejpodstatnější. Člověk se dostával do
pekařské problematiky, objevoval trh, zjišťoval, o co je
zájem. Mnohokrát jste se v historii tohoto časopisu dočetli, jak jsme začínali péct sami s babičkou po nocích, jak
jsme ve firmě neměli jediný telefon, ale aspoň jsme byli
vytrénování z běhání do vesnické telefonní ústředny, kde
jsme hlásili a zjišťovali dodávky a naopak hlásili objednávky. První vlastní telefon i počítač byl pro nás jako
zázrak. A co teprve v modernizující se technologií, dopravě, před žádnou překážkou jsme neuhnuli. Přibýval
sortiment, odběrní místa, a zejména dvě velké přístavby největší skončila v roce 2010. A nebyl rok, aby se v pekárně „neupeklo“ něco nového.
a cukroví - předtím jsme ho nakupovali - naše obchůdky
se staly nejen prodejním místem, ale také možností si
posedět, popovídat si, občerstvit se. Proto naším dalším
strategickým záměrem v příštím roce je pořídit si i vlastní
lahůdkářství. Zatímco koncem roku 2000 jsme měli kolem
stovky zaměstnanců, dnes jich máme jednou tolik. A sortimentu: 180 druhů výrobků.
Rozrůstal se nejen sortiment pečiva o koláče, rohlíky,
sladké pečivo, cereální výrobky, různé druhy chleba, ale
rozrůstala se i pekárna. V roce 2007 jsme začali s výstavbou vlastních prodejen, dnes jich už máme 15, další
16 přibude na jaře příštího roku. Největším hitem se stalo
před šesti lety pečení chlazených a mražených polotovarů v rozpékacích pecích v našich vlastních prodejnách a současně jsme pece dodali i některým našim
odběratelům. Pec peče a rozpéká od rána do večera
a vůně jejich lahůdek - například zapečených korpusů se
slaninou a sýrem, a řada dalších přilákaly k prodejnám
desítky dalších nových zákazníků. A když jsme letos na
jaře odkoupili jako samostatnou firmu cukrárnu od pana
Bláhy z Bílovce a do prodejen přibyly vlastní zákusky
Milí zaměstnanci, milí odběratelé a zákazníci, k dosavadnímu úspěšnému období jsme si již popřáli. Nyní bych
chtěl poděkovat za všechny gratulace od našich dodavatelů, odběratelů, zákazníků a dalších gratulantů a dodat, že úspěch naší pekárny je úspěchem nás všech.
Zaměstnanců, i zákazníků, kteří si naše výrobky oblíbili.
Snad budeme v podobně optimistickém duchu psát za
dalších dvacet let. Byť teď se nám zdá ten čas neskutečný,
ale i uplynulých dvacet let uplynulo rychleji než voda ve
lhotském potoku. Krásné Vánoce, vůní pohody, svátků
a domova. A pak se pustíme do práce v dalších letech
druhého dvacetiletí.
Antonín Illík
A náš cíl do dalšího dvacetiletí? Pokud všechno půjde tak,
jak máme v plánu, budeme dodávat zboží jen do vlastních
prodejen, ubude cestování, ba naopak přibude možnost
vlastní prodejny co nejvíce opečovávat sortimentně i interiérově, abychom splnili své krédo, na prvním místě je
spokojený zákazník a hned po něm spokojený zaměstnanec. Jen tak může dobře fungovat celá firma. Nemáme
věšteckou kouli, život sám ukáže, jak se bude naše pekařství vyvíjet. Ale buďme optimisté!
majitel Pekařství Illík, spol. s r.o.
www.illik.cz
Dvacáté výročí stojí za
pořádnou gratulaci!
Je brzké jaro, do pooraného pole
se sázejí obilná semena, a ta v hřejícím slunci a vyhřáté půdě nabývají na síle. Zelené obilí v létě
zezlátne, stejně jako slunce na
obloze. A dozraje. Nastal čas žní…
Vrchol všech zemědělců. Záleží na
tom, jaký byl rok, zda příliš vlahý,
suchý. Obilí se semele a vznikne
mouka. A začíná další koloběh…
Z mouky se peče chléb, rohlíky,
další druhy pečiva. Ale to už je
práce pro pekaře. I v Pekárně Illík,
spol. s r.o., ve Lhotce mají svůj
denní i celoroční koloběh. Pravda
je, že pece ani na chvíli nevyhasnou, kvůli tomu se neustále
mění směny zaměstnanců a auta
stojí od brzkého rána připravena
na expedici rozvozů. V době, kdy
většina z nás ještě spí, převáží ještě
voňavé pochoutky k zákazníkovi.
Zboží musí být v prodejnách
přesně, za každého počasí. Pekařský cejch, který má platnost
řadu století a přechází z linie na
linii, z rodu, na rod. Přežily jen ty
pekárny, které pekly chutně, za
dobrou cenu, přesně. Dvacet let
i díky své spolehlivosti přežila
právě proto i pekárna ve Lhotce,
jen nyní už je silná a zlatá jako obilí
před žněmi. Jedny velké žně vlastně letos oslavila - dvacet let svého
trvání. Ale žně má vlastně denně,
když rozveze patřičnou dávku dodávky k zákazníkům i do vlastních
prodejen a dalších dodacích míst,
a pak sezonně, na Velikonoce, na
Vánoce, kdy je expedice nejvypjatější. My zákazníci si jen v obchodech koupíme třeba lhotský
chléb a další pečivo a ani netušíme, jaký kolotoč tomu všemu
předbíhal. Už od zasazení semínka
do půdy. Dvacet let je dvacet let, je
to v dnešní době, kdy řada firem
zaniká po měsících, úctyhodná
doba. A tak všechno nejlepší, pekárno Illík, všechno nejlepší k výročí, které jste jen ledabyle oslavili,
protože práce čekala. Děkujeme
a těšíme se na váš stálý i nový
sortiment, který neustále vymýšlíte. A ať každé semínko s novým
nápadem, které se zrodí ve vaší
pekárně, potěší naše chuťové buňky. Tak, ať po čase získáte neformální, ale o to významnější zlatý
pekařský cejch od všech svých
stálých zákazníků, kteří by se už
bez vašich výrobků snad ani neobešli…
Mnoho dalších úspěchů do dalších
let!
redakce Pekařských novin
3
2/2011
www.illik.cz
Recept na šťastný vztah v kuchařce nenajdete…
„Šli bychom do toho znovu, i když jsme si tenkrát nedokázali ani představit, kolik řehole nás
čeká,“ říkají po dvaceti letech Martina a Antonín Illíkovi, majitelé Pekařství Illík ve Lhotce.
Čím to je, že se shodou rozmanitých náhod potkají dva úplně cizí lidé, kteří se
časem stanou těmi nejbližšími na světě a stráví spolu desítky let? Spolu
prožívají šťastné okamžiky, spolu řeší problémy, spolu si sdělují věci, které by
nikomu jinému na světě neřekli. Osud? Náhoda? Jakoby se si s námi život
občas zahrál ruletu a kulička se zastavila v místě, odkud se začne psát nová
životní kapitola. Kdo ví…? Kdo ví, jak by se život Antonína a Martiny Illíkových
ubíral dále, kdyby se oba nerozhodli jít studovat ve stejný čas stavební
průmyslovku v Ostravě a během studia se nezamilovali? Kdo ví, jestli by
v údolí vesničky Lhotky vzniklo na místě vesnického statku (vlastně na zelené
louce) pekařství, které je v současné době známé široko daleko, kdyby paní
Martina svého muže celý život nepodporovala a nebála se jako řada jiných
žen zariskovat?
a zploď syna, měl pan Tonda před sebou ještě jeden úkol. Radostný. Dům už
stál, stromů rostlo na zahradě několik a za čas přišel na svět Toník. Však byl
otec patřičně hrdý, syn a ještě se jmenoval po něm. Život celé rodiny se těsně
prolínal s životem pekárny. Práce bylo stále až nad hlavu, přišly další velké
přestavby, přibývalo lidí…
A kdyby osud do jejich knihy života inkoustovou tuhou vypsal, co všechno se
za trvání firmy událo, část kapitoly by byla i rozmazaná. To z doby, kdy byly
v celé oblasti povodně, Lhotkou se nedalo ani projet. Nebo když přišly sněhové
kalamity, ale pečivo se muselo za každou cenu rozvést. Ale to už by bylo na
další příběh. Firma letos oslavila dvacet let a Martina i Antonín vědí, že se kdysi
rozhodli správně. Když jsem se jich ptala, zda by do toho tenkrát šli, kdyby
tušili, kolik práce je čeká, zaváhali jen malou chvíli, ale oba se shodli na
jednom. Pustili by se do toho znovu.
Někdo se možná diví, že u manželů Illíkových nevznikla ponorková nemoc.
Spolu jsou v práci, spolu relaxují na zahradě, kterou oba milují, spolu jezdí na
dovolenou, protože cestování je jejich velkým koníčkem. „Je to asi tím, že
v práci je vedoucím manžel, domácnost si řídím já,“ směje se paní Martina. Ale
v tom to není. Je vidět, že ti dva k sobě opravdu patří. Ruleta života se tenkrát
zastavila na správném místě, když je svedla k sobě. Vždyť letos oslavili
stříbrnou svatbu. A někdy se na sebe v kanceláři podívají stejně zamilovaně,
jako před řadou let v lavicích na průmyslovce.
Recept na šťastný vztah byl vypsán v řadě knih, ale vždycky záleží na tom, jak si
manželé spolu rozumí. Zda umí spolu mlčet i povídat si. A držet v každé situaci
při sobě. A to manželé Illíkovi dokážou. Možná to je ten jejich tajný recept. Jinak
by se jim nepodařilo postavit pekárnu, 15 vlastních prodejen (několik obchodů),
dát práci dvě stě lidem a vychovat tři děti - nejstarší už pracuje ve firmě a vede si
dobře. Ostatně, vždyť tady vyrostl. Někdy si říkám, že je až zvláštní, že po tom
všem, co dokázali, nezpychli. Oba ale vědí, že život je nevyzpytatelný a vše se
může změnit ze dne na den. Proto nezapomínají na určitou pokoru.
Když se pan Tonda rozpovídá, mluví s takovým přirozeným nadšením, že by
člověk neřekl, že má před sebou tak výborného podnikatele. Anebo když ho
vidíte, jak v montérkách jezdí se sekačkou na trávu, pomyslíte si, proč si někoho nenajme. „Proč? Protože bych sám sebe připravil o ten nejlepší relax, při
kterém si vyčistím hlavu.
Už po maturitě, když se rozhodovali, co dále, dala Martina přednost svému
muži (tajně toužila po studiu architektury), který nastoupil na VŠB a Martina
do práce. Někdo musel rodinu živit. Mezitím se vzali, u Tondových rodičů ve
Výškovicích u Bílovce zrekonstruovali byt, přestěhovali se a Martina si zvykala
na vesnický život. Výškovice jsou malebná vesnička, ale malá, že byste ji
kamenem přehodil. A tak, když se narodil první syn, chodívala Martina na
procházky sem a tam, cesty znala zpaměti, k lékaři musela autobusem do
Bílovce, stejně tak, když chtěla na návštěvu domů do Ostravy. Po čase se
narodila dcera, Tonda dostudoval a nastoupil na šachtu. Zhruba po roce přišel
domů a říká své ženě: „Marti, co kdybychom založili pekárnu?“
Pan Illík se dívá nenápadně na hodinky, i na paní Martinu už čekají povinnosti,
připravuje firemní kalendář, tvůrčí práce ji vždycky bavila. Všechno má prostě
svůj čas. I naše povídání. A tak odcházím s myšlenkou, že je vlastně jedno, zda
manželé Illíkovy spojil osud, náhoda, karty, které zamíchal sám život. Nejpodstatnější je fakt, že ten život umějí žít. A při tom všem nezapomínají ani na
lidi kolem sebe…
Šárka Seidlerová
Od uhlí k pečivu je řádný skok, ale Martina se ani příliš nedivila, natolik svému
muži a jeho pracovní intuici důvěřovala. Tak jen řekla: Proč ne?” A v té chvíli
“
se možná pekárna zrodila. Tondova babička měla ve Lhotce pozemek a starší
statek, nápad Tondovi vnukl známý z Polska, o pekařině v té době nevěděl
téměř nic. Ale nebál se jít do neznámého… Tenkrát ale ještě netušil, jaké
břímě na ně čeká. Od rána do večera nebyl doma, po nocích mu babička
zpočátku pomáhala péct první koláče a on je další den rozvážel nejprve
starou osobní škodovkou a později ´pick-upem´ a nabízel po okolí. Martina
mu jezdívala pomáhat, děti hlídaly většinou babičky. Nejhorších bylo prvních
pět let. A pak se začalo dané úsilí pomalu vracet, přibyli zaměstnanci,
zákazníci, nápady, vize, rozšiřoval se i sortiment pečiva.
I malá pekárna potřebovala ´nakynout´. A tak začala první přístavba. „Ještě
dnes si vzpomínám, jak jsem vařila oběd pro desítku zedníků,“ říká paní
Martina. A čas běžel, při tom pracovním vytížení rychleji než jindy. „Jako
každé mámě i mi bylo líto, že děti trochu zanedbávám, a tak jsme se rozhodli
zrekonstruovat vesnický statek ve Lhotce. Ani nevíte, jak se nám všem přestěhováním do Lhotky ulevilo. Práce neubylo, ale ubylo dojíždění z Lhotky do
Výškovic a zpátky. Děti sice někdy obědvaly s námi na stavbě, ale byli jsme
všichni spolu. Jako správná rodina.“ A jak se říká: Zasaď strom, postav dům
4
Pekařské noviny
2/2011
www.illik.cz
Darujme čas blízkým!
A my v pekařství i nějakou dobrotu navíc…
V čase vánočním býváme my lidé tak nějak naměkko. Je to asi tím, že se nám
vracejí vzpomínky z mládí, nostalgicky vzpomínáme na těšení na dárečky
(často tajně hledané a s úspěchem nalezené), zdobení stromečku a vůbec… na
všechno to krásné, co patří jen a jen k Vánocům. A k Vánocům by měla patřit
hlavně láska, pohoda, obdarovávání. Často, když večer vyjde chvilka, si
uvaříme kávu, a tak nějak bilancujeme mezi plánem dárků, že bychom neměli
zapomínat nejen na ty nejbližší, ale udělat radost i dalším, které takové štěstí
prožít svátky v rodinném kruhu nemají. A na to naše pekařství nezapomíná.
Nezapomíná na dětské domovy, domovy pro důchodce, nemocné. Nemůžeme jim vrátit rodinné vánoční zázemí, které právě Vánoce dělají
Vánocemi, ale můžeme jim našimi dárky i vzpomínkou na ně přinést alespoň
radost.
Myšlenky mohou být různě melancholické, jedno je však důležité. Myslet
pozitivně. A s úsměvem na tváři. Zkusme vykouzlit úsměv na tváři i těm, který
se jim z rozmanitých důvodů nedostává. Těm, kterým nebylo dáno do vínku
vše, co by si přáli, to nejpodstatnější - zdraví -, těžce se žije, když například
chyb zrak, sluch, lidé nemohou chodit, jsou tělesně postiženi apod. A nemají
rodinu a blízké starající se o ně. A to závratné teplo domova.
Čas vánoční bývá pro naše pekařství jakousi výzvou, kdy
býváme osloveni různými institucemi o sponzorské dary.
A my rádi vyhodíme. Právě pro to, že Vánoce jsou právě
o obdarování. Pravidelně přispíváme na mnoho různých
charitativně zaměřených akcí. A tak rádi dodáváme pečivo i cukroví např. do Tyflocentra pro nevidomé v Karviné, Sociálním službám v Lipníku Fulneku, v Ostravě a řadě
dalších. Patří to už k naší vánoční tradici. Právě v Ostravě
se v listopadu konala konference ,,Dejme dětem rodinu“,
která byla pořádána u příležitosti kampaně k náhradní
rodinné péči dětí vyrůstajících v dětských domovech.
Advent je doba čekání a příprav na Vánoce. Památka narození Ježíše Krista v Betlémě. Darujme si pokoj a ne shon
a stres. Darujme si sebe navzájem. A projevem takového
darování je alespoň malý příspěvek ve formě sladkých
vánočních dobrot z Pekařství Illík, spol. s r.o.
Hezké a klidné Vánoce všem přeje
Martina Illíková
Historie v bodech
A tak šel čas...
1991 - 18. 11. 1991 - založení pekařství
1992 - první přestavba statku, ve kterém se ve stejném roce upekl první chléb
1993 - ve firmě pracuje 5 zaměstnanců, sortiment: 3 druhy výrobků
1994 - přibyl nový sortiment - sladké pečivo, koblihy, veky
1995 - začátek druhé stavební přístavby
1996 - první počítač v hodnotě 60 000 Kč, dnes je ve firmě 40 počítačů
1997 - 9. července - největší povodeň v historii Lhotky, řada okolních pekáren
byla pod vodou, lhotská odolala a po částečném opadnutí vody rozváželi pekaří ze Lhotky pečivo
1998 - první tři telefony ve firmě
1999 - nová pec na chleba, z 2 500 kusů denně navýšení na 12 000 chlebů
2000 - firma má již zhruba sto zaměstnanců, výplaty se posílají na účty
2001 - druhá přístavba, nová expedice
2002 - linka na výrobu rohlíků s průběžnou pecí, 3 dvacetitunová sila na mouku
2003 - přibývá vozový park - firma vlastní 20 rozvážecích aut
2004 - 6 nových rotačních pecí
2005 - první rozpékací pece v prodejnách našich odběratelů
2006 - začátek PRO-FIT racionální výživy
2007 - začátek třetí, tentokrát největší přestavby pekařství v hodnotě zhruba
12 milionů korun, přibyly sklady, expedice, kanceláře, první vlastní
firemní prodejna
2008 - pokračování přestavby, výstavba dalších vlastních prodejen
2009 - vybudování ubytovny pro zaměstnance v místě firmy.
2010 - dokončení největší přístavby
2011 - 20. výročí založení firmy, 15 vlastních firemních prodejen, 200 zaměstnanců, 180 druhů sortimentu pečiva, 40 aut, vlastní čerpací stanice
5
2/2011
www.illik.cz
Oslava 20. výročí založení Pekařství Illík, spol. s r.o.
Věřte − nevěřte, je to už 20 let, a tak nastal čas slavit!
Nebude tomu nikdo věřit, ale je to tak! Ano, už je to celých 20 let, kdy byla
založena naše firma a kdy denně pečeme takřka od rána do večera a od
večera do rána. Není to pouze práce a mouka, co nás spojuje. Jsou to hlavně
lidé, zaměstnanci naší firmy, kteří se na její životnosti a historii podílejí.
A protože po práci má přijít zábava a odpočinek, majitelé Antonín a Martina
Illíkovi připravili pro své zaměstnance jako poděkování k tomuto výročí
sportovně-zábavné odpoledne. Oba pak přivítali každého příchozího spolupracovníka, popřáli hodně zábavy a hlavně ,,dobrou chuť“. Speciálně na tuto
oslavu ,,padli dva pašíci“, z nichž se připravily zabíjačkové hody. A tak si všichni
mohli pochutnat na jitrnicích, jelítkách, svíčkové, tlačence, grilované kýtě
a jiných dobrotách. Na své si přišli i ti, kteří rádi mlsají sladké. Na oslavu totiž
zavítali také stálí zaměstnanci z cukrárenské výrobny, která byla nově zakoupena na jaře. A právě z nové cukrárny byly dodány dortíky a zákusky, aby
bylo co mlsat...
Po setmění proběhlo vyhodnocení odpoledních a večerních her a soutěžící se
mohli těšit na více než 50 cen. Jako ,,zlatý hřeb večera“ proběhlo losování
o 2 týdenní pobyty na horách a 1 týdenní pobyt u moře. Počasí tentokrát
přálo, a tak se tančilo a bavilo až do ranních hodin. Vždyť si to přece všichni
zasloužili!
Martina Illíková
Slavnostní výzdoba byla všeříkající - pestrobarevné balonky potištěné dvacítkou a jedlé” dekorace z pečiva jasně naznačovaly, jaká oslava se tady chystá
“
a kdo je tím oslavencem...
Účast byla opravdu hojná. Přišla spousta gratulantů-oslavenců” sestávající
“
jak ze zaměstnanců Pekařství a Cukrářství Illík, spol. s r.o. , tak také z vedení
společnosti.
Pozvaní hosté zaujali svá místa v připraveném a slavnostně nazdobeném přístřešku. Debatovalo se nejen o práci, ale také o životě a o tom, jak ten čas letí...
Příprava vztyčení firemní vlajky s logem Pekařství Illík, spol. s r.o.
A nechyběl ani symbolický křest šampaňským z rukou majitele pana Antonína
Illíka, jehož jméno pekařství nese...
6
Pekařské noviny
2/2011
Stoly se prohýbaly a pivo teklo proudem...
Pro všechny byla připravena řada soutěží a zábavy.
www.illik.cz
A později došlo také na hazard”...
“
Pánům neubývaly síly ani s přibývajícím večerem.
Někteří šťastlivci se dočkali výhry v podobě certifikátu určeného k čerpání
týdenní luxusní dovolené u moře. Radost byla veliká!
...a když už nebylo co pít, pila se i voda 
Zábava trvala do pozdních hodin - tančilo se a hodovalo až do rána...
...tak zase příště − za dalších 20 let a možná i dříve!
7
2/2011
www.illik.cz
Provoněné chvíle v nejmladší prodejně v Havířově
Je krátce po šesté, když mě v chladném ránu v záplavě světla
ovine příjemné teplo a mé chuťové buňky vítá vůně čerstvého
pečiva. Vstupuji do Pekařství Illík na Národní třídě v Havířově.
U pokladny už postává několik zákazníků obsluhovaných dvěma prodavačkami ve žlutých „dresech“ svého zaměstnavatele. Šourám se kolem pultu a prohlížím si přebohatý sortiment dobrot - zdroj oněch lahodných pocitů. Mé smysly mi
před očima kreslí obrázek pestré a chutné snídaně.
„Dobrý den. Přejete si?“ vytrhne mě ze zasněných představ
hlas jedné z usměvavých prodavaček. Trochu rozpačitě vysvětluji účel své návštěvy. Za chvíli však vím, že si odnesu to,
pro co jsem přišel - fotky a informace do našeho časopisu.
Je to Jana Jurček-Hamříková, vedoucí provozovny, s níž jsem
rozpředl hovor. „Nejste sám, kterého vůně našich výrobků
fascinuje. K obdobným pocitům se mi přiznali také lidé z bytů
nad naší prodejnou. Vůně jim stoupá do oken a nedá jim, aby
k nám nezaskočili pro teplý chléb, rohlíky, croissanty, tvarohové šátečky...,“ směje se.
Pekařství Illík na Národní třídě v Havířově vyrostlo letos v srpnu
v prostorách obchodu Potraviny Nováková. Po patřičných rekonstrukcích a úpravách interiéru patří k vyhledávaným místům
Havířovanů. Jejich srdce si pekařství získalo už na
samém začátku díky ochutnávkám svých skvělých
výrobků. „Je to fajn, že tady něco takového máme,“
říká jedna ze zákaznic Milada Lisová. „Zaskočím si
tu před prací pro chlebánek, loupák se sýrem či
jinou dobrotu. Výhodou je obrovský výběr, nakupování bez front, sympatické ceny i milá obsluha.“
Vedoucí provozovny v Havířově Jana Jurček-Hamříková.
A o co je největší zájem? Prakticky o všechno. Mimořádně
oblíbený je chalupářský, nopálový, česnekový a multivitaminový chléb. Velký zájem je také o výrobky s náhradním sladidlem. Také za výrobky z prodejní pekárny se jen zapráší.
Velkým hitem jsou 90gramové pšenično-žitné Pro-Fit rohlíky
za 3,60 Kč. Ve výčtu nemohou chybět ani bagety, chlebíčky,
zákusky z vlastní cukrárny vyráběné podle starých původních
receptů, záviny, koblihy, hřebeny.
Ta už je na nohou od čtyř hodin, kdy se čerstvé
pečivo do prodejny naváží z bílovecké pekárny.
V průběhu dne pak pekařské auto přijíždí s rohlíky
a chlebem ještě dvakrát. Navíc mají v prodejně na
Národní třídě svou vlastní rozpékací pec, takže nabízené zboží je po celý den prvořadé kvality. Prodejna zavírá v 18 hodin.
Co se děje s neprodanými výrobky? „Těch moc nezbývá. Nicméně to málo se večer vrací do bílovecké
pekárny. Zákazník má tak jistotu, že ráno nedostane včerejší zboží,“ vysvětluje Jana Jurček
-Hamříková.
Je možné si objednat i svatební či narozeninové dorty. Oblíbené pochoutky nelze vyjmenovat všechny. Jak se říká: Sto
lidí, sto chutí. Ono rčení potvrzuje jeden starší muž z činžovního domu nad pekařstvím. „Ten ujíždí na teplých zelňácích,“ směje se vedoucí provozovny. „Když mu hřebeny z kynutého těsta plněné kyselým zelím zavoní pod okny, v mžiku
je u nás, třeba i třikrát denně.“
Text a foto: Josef Lys
Jedna ze zákaznic Milada Lisová se svou
právě zakoupenou snídaní.
Havířov, Národní třída 594, 742 45
[email protected]
Otevírací doba:
Po-Pá: 6.00-18.00 hod.
So: 6.00-11.00 hod.
Ne: zavřeno
Prvními zákazníky bývají lidé jdoucí ráno do práce a pak školáci.
8
Pekařské noviny
2/2011
www.illik.cz
Ohlédnutí zpět
Dáte mi zcela jistě za pravdu, že 20 let v životě každého z nás je dostatečně
dlouhá doba na to, abychom se ohlédli za sebe a zhodnotili, co všechno se za
tu dobu odehrálo, co všechno jsme prožili, a co pro nás těch dvacet let
znamenalo. V životě firmy to platí také, neboť i zde se střídají světlé okamžiky
s těmi tmavšími, příjemné s nepříjemnými a zkušeností každým rokem přibývá
snad více, než v běžném životě každého z nás.
Dnes firma zaměstnává takřka 200 pracovníků v úsecích výroby, dopravy a obchodu. Výraznou měrou bylo za léta vývoje posíleno zejména obchodní
oddělení, jehož prioritním úkolem je zabezpečení spolehlivého, plynulého a zejména ekonomického odbytu celé naší výroby.
V současné době naše firma spolupracuje s více než 650 odběrnými místy,
které jsou rozprostřeny na celém území Moravskoslezského kraje. Portfolio
zákazníků představuje širokou škálu maloobchodních prodejen drobných
živnostníků až po velkokapacitní prodejny potravinových řetězců.
Letos naše firma oslavila oněch 20 let trvání a tak se přímo nabízí otázka,
jakých těch 20 let vlastně bylo? Začátky firmy byly opravdu velmi těžké, neboť
plánů, investic a nápadů bylo dost, ale zkušeností a finančních prostředků
velmi poskrovně. Přesto firma pomalu rostla, rozšiřovala sortiment, základnu
spokojených odběratelů a na poli tvrdé pekařské konkurence zaujímala stále
pevnější místo.
Také sortiment nabízených výrobků prošel silně expanzivním vývojem. Pekárna
zahajovala svou výrobu na parní peci a stěžejním výrobkem byl chléb.
Postupně, jak rostl počet spokojených zákazníků, bylo nutné reagovat na
požadavky zákazníků, kteří chtěli rozšíření a zpestření nabízeného sortimentu.
Postupně se rozjela výroba listového, plundrového, sladkého pečiva a výroby
koblihových tvarů. Zákazníkům jsme začali nabízet i výrobky bábovkového
programu a trvanlivého pečiva. Jako poslední a nejnovější sortimentní kategorii jsme začali vyrábět produkty pro program zamražovaného pečiva, které
slouží pro prodejní jednotky, které jsou vybaveny rozpékací technologií.
Podíváme-li se dnes na sortiment vyráběných výrobků, zjistíme, že počet se
pohybuje kolem 200 vyráběných položek.
Obrovská chuť do naplňování podnikatelského záměru majitelů firmy a nesporné nadšení pro věc, přivedly firmu do stádia, kdy to už nebyla jen malá
domácí pekárna, ale pekařství s bohatým a kvalitním sortimentem výrobků.
Reakcí na zvýšený zájem muselo být i výrazné navyšování výroby, která
pomalu nestačila kapacitou tomuto zájmu vyhovět. V roce 1995 se pekárna
„rozrostla“ o nové výrobní, expediční a skladovací prostory tak, aby pokryly
stále vzrůstající poptávku. Dostatek výrobních a expedičních kapacit tak
umožnil obchodnímu oddělení expandovat po celém regionu Moravskoslezského kraje a oslovovat zákazníky s nabídkou spolupráce nejen z řad
drobných živnostníků, ale i nadnárodních a domácích řetězců. Dravou obchodní politikou se podařilo naplnit kapacity jak expedice, tak i výroby a bylo
nutné v roce 2009 vzhledem k dalšímu vývoji firmy opět stavebně expediční
a výrobní prostory upravit.
Co říci závěrem mého ohlédnutí? Dvacet let úspěšného podnikání v pekařském oboru v „chudém“ Moravskoslezském kraji mi napovídá, že to
majitelé firmy dělají opravdu dobře. Proto se podívejme, co nás čeká, co se
plánuje a kam firma chce směřovat. Ale o tom jindy a na jiném místě.
Leopold Šíma
obchodní oddělení
Poslední etapou modernizace a intenzifikace byla v roce 2009 dostavba nové
expedice, založená na zcela progresivním způsobu řízení a expedování. Tímto
krokem se naše firma z hlediska logistického řízení a nároků dopravy posunula významně vpřed.
Důležitým mezníkem pro budoucí vývoj naší firmy bylo strategické rozhodnutí budování vlastní sítě specializovaných prodejen pod obchodním
názvem „Pekařství, cukrářství, rychlé občerstvení“. První prodejna byla
otevřena v květnu 2007 v Lipníku nad Bečvou a pak již v takřka pravidelném
intervalu jsme otevírali ročně čtyři prodejny. Poslední prodejnou, kterou jsme
slavnostně otevřeli, byla opět prodejna v Olomouci, tentokrát na opačném
konci města na Dolním náměstí. Zkušenosti s provozováním vlastních
prodejen nás utvrdily v tom, že nastoupená cesta expandování do vlastní sítě,
je zcela správná. S rostoucími odbytovými a výrobními kapacitami také
postupně rostl tým, který velmi složitý chod pekárny zabezpečuje.
Nopálový chléb
Pekařství Illík, spol. s r.o., zaměřuje svůj technologický vývoj výrobků stále
větší mírou do oblasti zdravé výživy a podpory zdravého stravování. Jedním
z výrobků, který je klasickým představitelem kategorie zdravé výživy, je i nopálový chléb. Technologie výroby se takřka neliší od způsobu zpracování
a pečení jako u běžných pšenično-žitných chlebů. Zásadní rozdíl je ovšem ve
složení, kde prioritu hraje nopálová mouka.
Nopálová mouka se vyrábí za přísného technologického dohledu z nopálu,
tedy jednoho z druhů opuncie. Tyto opuncie rostou hlavně na lávových
polích, což způsobuje, že dužnina obsahuje neobvyklé množství minerálů,
aminokyselin, antioxidantů a vláknin, což jsou látky, o kterých již staří Mayové
věděli, že působí blahodárně na organismus. Vlákniny zabraňují tvorbě
volných radikálů, váží žlučové kyseliny a zabraňují zpětnému návratu cholesterolu. Vláknina jako taková má výrazný probiotický efekt a vitaminy A, C, K,
B6, B12 jsou důležitým doplňkem stravy.
Co říci závěrem? Mám-li si jako zákazník vybrat mezi 900g klasického konzumního chleba a 400g nopálového chleba, je volba jasná. Přeji dobrou a zdravou
chuť.
-mi-
9
2/2011
Právník radí
Se svým zaměstnavatelem mám
uzavřenu dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnavatel chce tuto
činnost se mnou ukončit výpovědí, protože se mé pracovní
místo ruší. Vzniká mi nárok na
odstupné pro nadbytečnost?
Dohoda o pracovní činnosti je
vedle pracovního poměru dalším
typem pracovněprávního vztahu.
Písemnou dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít s tím, že rozsah vykonávané práce nepřekročí
v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. V této dohodě musí být uvedená sjednaná
práce, dále sjednaný rozsah pracovní doby, doba, na kterou se
dohoda uzavírá (doba určitá či
neurčitá), výše odměny za vykonanou práci a podmínky pro její
poskytování. Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní
činnosti, je možné ji zrušit dohodou nebo jednostranně výpovědí
s 15denní výpovědní dobou, která
začíná běžet dnem, v němž byla
výpověď doručena druhému účastníku. Na práci konanou na základě
uvedené dohody se vztahuje zákonná úprava pracovního poměru,
mimo části vymezené v § 77 Zákoníku práce. V rámci tohoto vymezení je uvedeno, že na dohodu
o pracovní činnosti se nevztahuje
ustanovení o odstupném. Znamená to tedy, že zaměstnavatel s vámi může dohodu o pracovní činnosti ukončit výpovědí, která nemusí být odůvodněna a odstupné
jako u pracovního poměru vám
nenáleží.
JUDr. Karla Návedlová
advokátka, AK Bílovec
www.illik.cz
Slovo je zákon
„Vážím si lidí, jejichž slovo je jistější, než pět podepsaných smluv.
A k takovým vzácným obchodníkům patří právě pan Antonín Illík,
se kterým spolupracujeme více než patnáct let,“ říká Josef Novák,
spolumajitel firmy POTRAVINY NOVÁK a spol. z Frýdku−Místku.
Když jsem se ve Frýdku-Místku několikrát ptala na
prodejnu firmy NOVÁK, udivilo mne, že všichni přesně
věděli, kde se obchod nachází. To už o něčem svědčí.
A potvrdila mi to i paní, když už jsem konečně zaparkovala a ona se mě zeptala: „Nevíte, kde je tady prodejna
Novák? Nejsem zdejší, ale prý se tam výborně nakupuje
a mají velký výběr.“ A tak jsme společně prodejnu už bez
problému našly. Bylo něco po 14. hodině, ve dveřích se
pošťuchovalo několik klučinů, každý si v ruce pevně držel
teplou zapečenou housku. Ucítila jsem slaninu. A hlad.
Prodejna byla plná zboží i zákazníků. Ale v 1. patře, kde
se ještě před lety nacházelo i učňovské středisko pro
prodavače, které firma zhruba před deseti lety zrušila,
kanceláře, sklady, bylo ticho, útulno a příjemně k povídání. POTRAVINY NOVÁK a spol. příští rok také oslaví
dvacetiny. Jsou rodinnou firmou, spolumajiteli jsou Ing.
Josef Novák starší s manželkou a Ing. Jiří Novák mladší.
Ale pracuje tu i jeho sestra jako účetní. Patnáctiletá
vnučka na prosbu pana Nováka, ať v počítači zjistí, od
kterého roku mají rozpékací pec z firmy Illík, odpověděla
bleskurychle: „Ale dědo, od roku 2006.“ A měla pravdu.
Bylo vidět, že firmou žije celá rodina.
„Víte, já jsem původním povoláním stavař, ale i po třiceti
letech můžete změnit profesi a od stavařiny se dostat
k potravinám a pečivu. Manželka zde pracovala, tak jsme
obchod s učňovským střediskem v roce 1992 zprivatizovali a nelitujeme. Na nedostatek zákazníků si stěžovat
rozhodně nemůžeme.“ Jen Novák mladší si postěžoval, že
to dennodenní vstávání ve tři čtvrtě na tři ráno zase tak
příjemné není. Ale zase odběhl do prodejny, takže bylo
vidět, že i to vstávání za práci, která vás baví, stojí. A tak
jsme si povídali s panem Novákem starším. Jeho věk bych
mu rozhodně nehádala, v obchodě je denně a elánem
jenom srší. „Zpočátku jsme brali pečivo z velkých pekáren, ale nebyl jsem spokojen s cenou, mnohdy ani
s kvalitou a přístupem. A tak, když se tady objevil pan Illík
se svou nabídkou, šli jsme do toho. Už proto, že podle
Zleva: vedoucí autodopravy p. Nykš, prostřední na fotce je řidič
pan Petr Doubek, který je pravidelný dárce krve oceněný „Zlatým
křížem" I. třídy za 160 bezpříspěvkových odběrů. Vpravo řidič p. Pieš.
10
intuice za ta léta praxe s lidmi poznám, s kým jednám.
A vím, že pro některé lidi je dané slovo více než pět
podepsaných smluv. A pan Illík k těm vzácným obchodníkům patří. O jeho pečivo byl zájem, navíc se mi líbilo, že
přicházel stále s něčím novým. Například s tou rozpékací
pecí, to byl hit, který k prodejně přilákal řadu nových
zákazníků. Zpočátku jsem se bál, že klienti budou méně
kupovat klasické pečivo. Ba naopak, koupili si teplou
svačinu a k tomu přibrali pečivo domů. Ted si už potraviny bez rozpékací pece neumím představit, je v plném
provozu od pěti hodin ráno do pěti večer. A spolupráce
s panem Illíkem je celou dobu bezproblémová.“
A co bych mu, jeho manželce a spolupracovníkům popřál
k dvacátému výročí? Hlavně zdraví, na to my starší myslíme asi nejvíce, bez toho podnikat nelze. A firmě pak
samozřejmě hodně spokojených klientů, zaměstnanců,
a aby jeho firma i v současných neklidných ekonomických
dobách proplula bez problémů. Ale toho se nebojím. Pan
Illík je dobrý kormidelník. Tak vše nejlepší, to snad mluví
samo za sebe.
S panem Novákem jsme si povídali dlouho, venku už se
stmívalo, když jsem s mandarinkou v ruce odcházela. Ale
věděla jsem, že až budu potřebovat ve Frýdku-Místku
nakoupit, POTRAVINY NOVÁK už najdu bez problémů…
Natolik mě zaujaly.
Šárka Seidlerová
Pekařské noviny
2/2011
Zahrajeme si?
V posledním čísle Pekařských novin jste měli poznat pět
rozdílů na dvou ´stejných´ fotografiích. Vylosovaní byli:
Silvie Vlachová, Jana Janošková, Jana Baslerová a Petr
Tížek. Všechny vylosované odměníme malým dárkem.
Blahopřejeme
A nyní je zde nová soutěž o ceny! Najděte opět 5 rozdílů
na fotografiích a své odpovědi zasílejte do 15. ledna 2012
na adresu asistent@illík.cz. Připomínáme, že soutěž je
určena pouze pro zaměstnance Pekařství Illík, spol. s r.o.
Vážení zaměstnanci,
stalo se již pravidlem přát zaměstnancům naší firmy ke kulatým
narozeninám a popřát také i k půlkulatému výročí všem, kteří překročili šedesátku.
_
Červen:
Červenec:
Krzikala Jiří
Plecáková Marta
Srpen:
Září:
Kučerová Lenka
Vavrečka Miroslav
Zajímavosti
Víte, že...
 rozvážíme pečivo po celém kraji na 25 trasách?
 v současnosti vlastníme 40 aut?
 naši řidiči denně najezdí celkem 4 000 km?
 denně spotřebujeme až 12 tun mouky?
 do výrobků denně přidáváme až 310 l oleje?
 naše výrobky osladíme každý den až 250 kg cukru?
 z průměru denní výroby rohlíků byste vytvořili 16,5 km dlouhý řetěz?
 z průměru denní výroby našeho nejprodávanějšího chleba byste
vytvořili 222 m vysoký sloup?
www.illik.cz
Přehled rozvoje dopravy v průběhu 20 let
1991 - 1996
4 řidiči, nepravidelné trasy a 3 pravidelné
linky, vozidla: Škoda pic-up, Škoda 1203, Avia
1996 - 2001
10 řidičů, rozšíření rozvozů na 12 pravidelných trasách, vozidla: Avia, Mazda
_
50 let
70 let
_
_
Říjen:
40 let
30 let
_
Listopad:
_
Prosinec:
Rybárik René
40 let

O Štědrém dnu volá Franta
kámošovi: Hele, nemáš dneska na
“
půl dne čas?” Kamarád se diví:
Zrovna dnes, a proč?”
“
No, já jen, že mám doma posta“
vený betlém a chybí mi tam osel.”
2001 - 2006
18 řidičů, 15 pravidelných tras, vozidla: Avia,
Mazda, Mercedes, Mitsubishi
2006 - 2011
30 řidičů, 25 pravidelných tras, vozidla:
Mazda, Mercedes, Mitsubishi, Renault
 „U nás doma je pod stromeč-
kem jedna a tatáž věc, ale každé,
fakt každé Vánoce,” říká spolužákům Vašek. „Co, prosím tě?”
„Stojan.”

Fanoušek se udiveně vyptává
Jendy: „Proč chceš od Ježíška dvě
soupravy elektrických vláčků?”
„Chci si taky hrát, když je táta
doma!”
 „Pane šéfe, můžete mi dát zítra
volno?” ptá se v práci pan Novák.
„Manželka chce, abych jí pomohl
s vánočním úklidem.”
„Z takového důvodu vám přece nebudu dávat volno!” rezolutně to
odmítne ředitel.
„Děkuji,” oddechne si zaměstnanec. „Věděl jsem, že je na vás
spolehnutí.”
Příjemné prožití Vánoc v atmosféře

Jaký je rozdíl mezi Vánocemi
před 15 lety a dnes?
lásky a pohody v kruhu vašich blízkých
a šťastný vstup do nového roku plného úspěchů přeje
Pekařství Illík, spol. s r.o., a redakce Pekařských novin
Před 15 lety člověk přemýšlel:
„Budou dárky, nebudou dárky?”
Dneska přemýšlí: „Bude na dárky,
nebude na dárky?”
11
Adresy prodejen a otevírací doba
Lipník, Nám. T. G. Masaryka 77/17, 751 31
Olomouc I, Masarykova třída 802/10, 779 00
Olomouc II,Dolní nám. 32, 779 00
Bílovec I, Čs. armády 226/1, 743 01
Bílovec II, 17. listopadu 440/6, 743 01
Přerov, Komenského 883/23, 750 02
Ostrava, Nádražní 536/29, 702 00
Ostrava-Poruba, Gymnázium O. Havlové, 708 00
Ostrava-Poruba, Hlavní třída 1023/55, 708 00
Ostrava-Hrabůvka, Mjr. Nováka1392, 700 30
Opava, Dolní nám. 114/5, 746 01
Odry, Masarykovo nám. 5/30, 742 35
Hranice, Zámecká 101, 753 01
Fulnek, Masarykova 59, 742 45
Havířov, Národní třída 594, 736 01
po - pá
so
5.30 - 17.00 hod.
6.30 - 18.00 hod.
6.30 - 18.00 hod.
6.00 - 18.00 hod.
6.00 - 18.00 hod.
5.15 - 16.30 hod.
6.30 - 18.00 hod.
6.45 - 15.00 hod.
6.30 - 18.00 hod.
6.00 - 18.00 hod.
6.30 - 18.00 hod.
6.00 - 18.00 hod.
6.00 - 18.00 hod.
5.15 - 18.00 hod.
6.00 - 18.00 hod.
6.00 - 11.00 hod.
6.30 - 12.00 hod.
6.30 - 11.00 hod.
6.00 - 11.00 hod.
6.00 - 11.00 hod.
5.30 - 10.00 hod.
6.30 - 10.00 hod.
zavřeno
6.30 - 12.00 hod.
6.00 - 11.00 hod.
6.30 - 12.00 hod.
6.00 - 12.00 hod.
6.00 - 11.00 hod.
6.00 - 11.00 hod.
6.00 - 11.00 hod.
PEKAŘSKÉ noviny vydává vedení společnosti Pekařství Illík, spol. s r.o., 743 01 Bílovec, Lhotka 8, tel./fax: 556 410 435, www.illik.cz
Redakční práce: Mgr. Šárka Seidlerová, 742 92 Lubojaty 70, tel.: 731 181 238, e-mail: [email protected], grafika: Andrea Pánková.
Dozorčí rada a foto: Martina Illíková. Své připomínky, dotazy a reakce zasílejte na [email protected].
www.illik.cz