Vodní hospodářství

Transkript

Vodní hospodářství
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
13. HOSPODAØENÍ
S VODOU
13.0 ÚVOD
Hospodaøení s vodou provází jeden základní rozpor. Na
jedné stranì lidé požadují èistou vodu k pití a hygienickým úèelùm, ale vodu požaduje také prùmysl a zemìdìlství, které lidi živí a zamìstnává a kde voda slouží
k zavlažování a pøi výrobì. Na druhé stranì lidé vodu
potøebují k odstranìní splaškù a odpadù. Prùmysl
i zemìdìlství do vody èasto vypouštìjí škodlivé
chemikálie, vznikající jako vedlejší produkty. Sladìní
tìchto protichùdných požadavkù musí uspokojit jediný
spoleèný zdroj - pøirozený kolobìh vody v pøírodì.
Udržení tìchto navzájem si odporujících požadavkù
v rovnováze je základním posláním a úkolem vodohospodáøství.
NEJDÙLEŽITÌJŠÍ ZDROJ NA ZEMI
Abychom vidìli vztah lidstva k vodním zdrojùm
v patøièné perspektivì, je tøeba si uvìdomit, že v kolobìhu, na kterém závisí život všech živých organismù, je
1386 miliard km3 vody. Sedmdesát procent z toho
pøedstavuje slaná voda a voda obsažená v polárních a
horských ledovcích. Sladká voda tvoøí 3,5 % celkových
vodních zásob, z toho pitné vody je pouze o nìco ménì
než polovina.
Tìchto 1,7 % z celkového množství vody však lidé
používají nejen k pití, ale i ke splachování odpadù,
k zavlažování v zemìdìlství, v prùmyslové výrobì,
v klimatizacích a k výrobì energie. Aèkoliv se 1,7 %
nezdá být mnoho, lidé navíc díky svým aktivitám pøispìli
k podstatné zmìnì chemického složení vody témìø ve
všech øekách, jezerech, vnitrozemských moøích
a pobøežních vodách oceánù.
Se stoupajícím poètem obyvatel a rostoucími nároky na
zásobování pitnou vodou a vodou k hygienickým úèelùm
vyjadøují vodohospodáøi místních správ po celém svìtì
stále vìtší obavy co se týèe její kvality, množství a dostupnosti v blízké budoucnosti. V širších souvislostech,
jakými je obava z globálního oteplování, neustálé hrozby
klimatických zmìn a zvyšujícího se zneèišování vodních
zdrojù prùmyslem a zemìdìlstvím, budou problémy ve
vodohospodáøství pøedstavovat jedny z nejkritiètìjších,
kterým budou muset místní správy v nadcházejících
dvaceti letech èelit.
GLOBÁLNÍ PERSPEKTIVA, MÍSTNÍ AKCE
Vodní zdroje jsou obnovitelné, což znamená, že pùsobením vodní fauny a flóry mají urèitou samoèistící
schopnost. Množství vody spotøebované lidmi a množství
vodou splachovaných odpadù, se kterými si vodní
ekosystém poradí, aniž by došlo k jeho narušení, se
nazývá únosnost. Je-li pøekroèena únosnost, ekosystém se
poškodí, nìkdy i nenávratnì a samoèistící schopnost
vody se ztrácí.
Je-li samoèistící schopnost vody ztracena, proud odnáší
neèistoty dál do dalšího vodního systému. Protože
všechny systémy jsou z globálního hlediska navzájem
provázané narušení jednoho z nich pøispívá ke zmìnám
v ostatních systémech, které jsou s ním spojené, což
znesnadòuje urèit toho, kdo je za zneèištìní vody zodpovìdný. Urèení hydrologických hranic, èi hranic
ekosystémù je èasto velmi obtížné a zamìstnává více
právníkù, než hydrologù èi geologù.
Pøi pøedstavì, jak složité je povodí jedné øeky se všemi
jejími prameny, pøítoky, náplavovými nížinami, povrchovými i podzemními toky, mokøady a zaplavovanými
plochami, kde se všechna voda vlévá do jedné øeky a ta
ústí do jezera èi moøe, je možné porozumìt složitosti
vodního cyklu. Pøidáme-li k tomu také vypaøování, díky
kterému se tvoøí mraky z nichž prší a na vodu se tak váží
atmosférické neèistoty a d隝 splachuje i další vedlejší
produkty lidské èinnosti do všech možných vodních
systémù, je zcela zøejmé, že zjištìní zdroje zneèištìní zde
hraje dùležitou roli.
Aèkoliv se jedná o složitý a nároèný úkol, diktuje
perspektiva možného globálního problému s vodou
nutnost vypracovat takové postupy, které budou odpovídat kapacitì místních hydrologických systémù a ekosystémù. Jediným úèinným a dlouhodobým øešením je to, že
místní správy zabrání exportování svých vodohospodáøských problémù jinam, a již se jedná o rostoucí
spotøebu vody, nebo její zneèištìní.
ZÁSADY TRVALE UDRŽITELNÉHO HOSPODAØENÍ S VODOU
Koncepce a metody nastínìné v této kapitole zabývající
se vodohospodáøstvím na úrovni místních orgánù vycházejí ze tøí základních principù trvalé udržitelnosti, jež
jsou uvedeny dále. Pro orgány místní správy by mìly být
vodítkem, jak hledat øešení místních problémù a souèasnì
pøitom nezapomínat na kolobìh vody v pøírodì.
l Prevence u zdroje: Je tøeba zabránit zneèišování
vody rùznými škodlivinami nebo zneèištìní ze
zdroje minimalizovat. To znamená zabránit
používání potenciálnì nebezpeèných látek
v zemìdìlství, jež by mohly prosáknout do
3
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
spodních vod a nebo stéci do povrchových vod,
a rovnìž nepoužívat prùmyslové technologie,
u kterých dochází k únikùm toxických látek do
øek. Je tøeba pøijmout opatøení vedoucí ke snížení
objemu emisí škodlivin a s nimi souvisejících
rizikových faktorù.
l Uplatnìní zásady „zneèišovatel platí“: Osoba nebo
osoby, tj. prùmyslové podniky èi jiné organizace,
jež zneèistily èi zneèišují, musí platit za vyèištìní
a uvedení zneèištìných oblastí do pùvodního
stavu. Jedná se jak o preventivní opatøení, tak
o zdroj finanèních prostøedkù potøebných pro
vyèištìní.
l Zásada obezøetnosti: Nezaèínat žádnou akci, jež
by mohla vést k nevratným zmìnám v ekosystému,
nebo mít za následek ohrožení lidského zdraví.
13.1
ZÁSOBY
VODY
Hlavním úkolem hospodaøení s vodou je zajišovat stálé
a spolehlivé dodávky pitné vody a vody pro hygienické
úèely. Je zcela bìžné zabývat se ekologickými otázkami
souvisejícími se zneèišováním vodních zdrojù, avšak
trvale udržitelné hospodaøení s vodou musí rovnìž dbát
na to, jaké by byly následky nadmìrného èerpání vody ze
zdrojù.
13.1.0
ÚVOD
Vodní zdroje zahrnují zásoby podzemní vody, jezera,
pøehradní nádrže a øeky. Velikost a kvalita dostupných
vodních zdrojù jsou urèujícími faktory pro charakter
a smìry místní vodohospodáøské politiky. Pokud nejbližší
zdroje nejsou dostateènì vydatné, hrozí nebezpeèí jejich
neustálého pøeèerpávání. To vede k pøerušování dodávek
v období zvýšené poptávky, snižování zásob vody, což
opìt zvyšuje pravdìpodobnost jejího nedostatku v dobì
sucha. To by mohlo vést k vážným zdravotním problémùm u obyvatel a ke znaèným ekonomickým ztrátám
v prùmyslovém i podnikatelském sektoru.
Kromì toho mùže v souvislosti s poklesem hladiny také
dojít ke znaènému narušení vodního ekosystému
a k omezení schopnosti absorbovat zvýšené množství
neèistot. V prùbìhu doby vznikají problémy s kvalitou
vody, jež je tøeba øešit jako záležitost zásobování vodou.
Teoreticky by mìlo být možné nekoneèné využívání
vodních zdrojù. Proto platí, že dobré hospodaøení
4
ICLEI’s Environmental Guide
s vodou je takové, které neèerpá více vody ze zdrojù, než
je jejich pøirozená schopnost obnovy.
OCHRANA VODNÍCH EKOSYSTÉMÙ
Ochrana vodních zdrojù v sobì zahrnuje také ochranu
pøirozeného životního prostøedí, jež je nedílnou souèástí
kolobìhu vody v pøírodì. Pùdní ekosystémy a rùzné
ekosystémy na bøezích øek jsou jakýmsi filtrem, jež má
základní èistící funkci. Mikroby, hmyz, rostlinstvo i
živoèichové, žijící v pùdním nebo vodním ekosystému,
rozkládají chemické slouèeniny a ukládají je ve svých
tìlech, nebo je využívají ve svém metabolismu. Nadmìrná zátìž v podobì toxických látek mùže èásteènì
poškodit nebo zcela znièit tento složitý ekosystém.
Takovými látkami mohou být rùzné prùmyslové škodliviny s rùzným stupnìm tìkavosti a dobou rozkladu.
Nìkteré z nich vodní ekosystém rychle absorbuje èi
odnese jinam, u jiných rozklad trvá celá staletí i tisíciletí
a látky, jež se z nich v prùbìhu této doby uvolòují
neustále daný ekosystém mìní.
V zemìdìlských oblastech jsou zdroje pitné vody èasto
kontaminovány vysokým obsahem umìlých hnojiv.
Vysoký obsah dusíku v rybnících a øekách vede
k populaèní explozi drobného rostlinstva, jež mùže vést
k trvalým zmìnám v chemismu vody i rostlinných
a živoèišných druhù schopných žít v takto poškozených
oblastech. Reakce ekosystému na náhlé zvýšení dusíkatých slouèenin ve vodì mùže vést k vymøení ryb
i jiných vodních živoèichù a prùzraènì èistá voda se
zmìní v zelenou bøeèku.
Jádrem veškerého úsilí o zajištìní stálých dodávek èisté
a zdravotnì nezávadné vody musí být ochrana nekontaminovaných vodních ekosystémù a ozdravìní tìch
ekosystémù, které již byly poškozeny. Pøísná ochranná
opatøení, zvláštì co se týèe mokøadù a jiných citlivých
oblastí, mohou být také považována za doplòkové úkoly
vodohospodáøských strategií, pokud nejsou pøímo jejich
souèástí.
V tìchto citlivých oblastech by mìly platit urèité zákazy,
jako napø. zákaz užívání pesticidù, nadmìrného používání hnojiv, skladování a pøepravy nebezpeèných materiálù (paliv, jedovatých látek ap.), vypouštìní odpadù,
atd. Protože vyhlášení takovýchto opatøení obvykle
pøekraèuje pravomoc místních správ, mìly by je, ve snaze
efektivnì chránit životní prostøedí v daném místì, právnì
podpoøit vyšší správní orgány.
ÚLOHA MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV
V západní Evropì jsou za zásobování vodou tradiènì
odpovìdná mìsta a obce. Poslední dobou se však stále
èastìji zvažuje otázka možné privatizace vodárenství.
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
Tento ústup od tradice je z velké míry zpùsobován
finanèní nároèností. Místní správy èasto váhají nést velké
investièní náklady, jež vodohospodáøská správa pøedstavuje. Otázkou však zùstává, zda soukromé spoleènosti,
kterým jde více o zisk než o kvalitu vody, mohou zajistit
spolehlivé zásobování èistou vodou. Navíc v dobì, kdy je
tøeba se soustøedit na ochranu a šetøení vodních zdrojù, se
soukromí dodavatelé chovají èasto tržnì a naopak
podporují vìtší odbìry vody. Mùže se stát, že se taková
øešení z dlouhodobého hlediska místní správì i obyvatelstvu prodraží.
Místní samosprávy proto èelí problému, jak pøeklenout
propast mezi ekonomickými výhodami a optimální
službou. Není tøeba zdùrazòovat, že jednoduchá øešení
neexistují. Jsou zde rùzná regulaèní opatøení, která
mohou pomoci nasmìrovat snahu k trvale udržitelnému
zásobování vodou a rovnìž existuje øada strategií, které
k danému problému pøistupují z rùzných stran. Ve všech
pøípadech však musí nástroje a pøístupy odpovídat situaci
v daném místì. Nìkteré z nich budou popsány dále.
Viz svazek 4: Finanèní otázky péèe a ochrany životního
prostøedí.
Pøehled situace v Èeské republice - viz materiály ÈR.
13.1.1 PRÁVNÍ RÁMEC
Z právního hlediska považují mnohé evropské zemì vodu
za „potravu“. To znamená, že kvalita vody je hodnocena
podle toho, jaký má pøi konzumaci vliv na zdraví èlovìka. Musíme si však uvìdomit, že voda je základem všeho
života a že její potenciální vliv na životní prostøedí i na
lidské zdraví je mnohem vìtší.
Prosazení takové politiky, která by chránila celý kolobìh
vody je obtížné. Ve vìtšinì zemí Evropské unie jsou
místní správy zodpovìdné za zásobování vodou, ale
ochrana vodních zdrojù je svìøena vyšším orgánùm státní
správy. Toto rozdìlení má za následek protipùsobení
rùzných organizací státní správy a subjektù, aèkoliv
jejich spoleèným cílem by mìla být ochrana vody.
Napøíklad otázky prùmyslových a komunálních odpadù
a používání hnojiv jsou obvykle øešeny národními
zákony. Jsou tedy mimo pravomoc místních vodohospodáøských orgánù, které mají zájem na ochranì zdrojù
pitné vody. I ty však mají nìkteré regulaèní nástroje,
kterými mohou zabránit zneèišování vody.
Úèinným nástrojem pro místní správy mùže být spojení
zákonem pøedepsaným technologických postupù a metod,
emisních limitù (množství vedlejších produktù, které
zdroj mùže vypustit do životního prostøedí) a kvalitativních norem životního prostøedí (stanovení úrovní
zneèišujících látek, které nesmí být v dané oblasti
pøekroèeny). Pøísnost limitù, míra jejich prosazování
a zpùsob penalizace budou mít velký vliv na to, jak je
budou zneèišovatelé životního prostøedí respektovat.
Jedním z problémù pøi stanovování emisních limitù a norem kvality životního prostøedí je skuteènost, že u mnoha
látek je obtížné zjistit, do jaké míry jsou nebezpeèné. Protože požadavky na ochranu lidského zdraví jsou vysoké,
je obtížné na základì vìdeckých studií serióznì prohlásit,
že 1 ze 100 000, nebo 1 z 1 000 000 lidí mùže onemocnìt
rakovinou. Co je pøijatelná úroveò rizika? Stejnì to platí
i u ochrany vodních zdrojù a ekosystémù, které jsou
základní a bezprostøední souèástí kolobìhu vody
v pøírodì. Jaká míra jejich narušení je pøijatelná?
Tyto problémy jsou navíc komplikovány synergickým
pùsobením chemických látek. Zatímco úèinky mnoha
látek na lidské zdraví a pøírodní prostøedí jsou známé,
úroveò znalostí o souèasném vlivu dvou nebo více
rùzných látek na živé organismy je podstatnì menší.
Z preventivních dùvodù stanovila Evropská unie velmi
nízké limity. Hodnoty limitù v následující tabulce
uvedené v dokumentu Evropské unie Smìrnice o pitné
vodì mají zabránit negativnímu pùsobení rùzných látek
obsažených ve vodì na lidské zdraví. Vliv na pøírodní
ekosystémy nebyl posuzován.
Tabulka: Limitní hodnoty uvedené v Direktivì o pitné
vodì
Látka
Hodnota
Jednotka
Arzén
10
mg/l
Benzen
1
mg/l
Bróm
10
mg/l
Kadmium
5
mg/l
Chloroform
20
mg/l
Mìï
2
mg/l
Olovo
10
mg/l
Rtu
1
mg/l
Dusiènany
50
mg/l
Pesticidy
0,1
mg/l
uhlovodíky
0,2
mg/l
Vinylchlorid
0,5
mg/l
Polycyklické
aromatické
5
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
VZNIKAJÍCÍ POLITIKA
Evropská unie plánuje zavedení Rámcové smìrnice
o pitné vodì (Framework Directive on Drinking Water).
Základní rámec této politiky bude zahrnovat ochranu
vodních zdrojù. Bude obsahovat zákony øešící zpùsoby
používání vody, vèetnì vody na koupání, povrchové
vody urèené k úpravì na pitnou vodu, kvalitu pitné vody
a ekologickou kvalitu vody.
V Nìmecku, kde již existují obecnì platné právní úpravy
o vodì, jsou pravidla stanovena konkrétními zákony
a vyhláškami. Byly stanoveny maximální koncentrace
mnoha chemických látek v pitné vodì a místním správám
je doporuèováno chránit a kontrolovat vodní zdroje
(podzemní zdroje, jezera, øeky), aby zabezpeèily a mìly
pod kontrolou dodávky pitné vody.
Konkrétní odpovìdnosti a omezení v ÈR - viz materiály ÈR
13.1.2 ANALÝZA PROBLÉMÙ
Jedním z nejdùležitìjších krokù pøi vytváøení strategie
místního vodohospodáøství je shromažïování maximálního množství informací o vodních zdrojích. Velmi
dùležitá je znalost místních vodních zdrojù i celé øady
dalších faktorù, jež ovlivòují kvalitu vody.
Hydrogeologický prùzkum a chemická analýza jsou
nákladné, ale mìly by se provádìt pravidelnì, aby bylo
možné vypracovat studie o množství, kvalitì a zdroji
vody v daném místì. Místní ochranná opatøení jsou
možná pouze tehdy, je-li dobøe známá velikost a kvalita
vodních zdrojù. Proto je velmi dùležitá spolupráce
s odborníky jako jsou geologové, biologové, chemici,
zemìdìlci a technici.
Nezbytná je rovnìž pravidelná chemická analýza vody,
aby se dal sledovat stav kvality životního prostøedí
(imisní zatížení) a hodnotit, zda je kvalita stálá, èi zda je
nutné podniknout nápravná opatøení. Takové testy jsou
drahé, protože vyžadují dobøe fungující laboratoøe
a vzorky se musí odebírat pravidelnì v závislosti na
objemech dodávané vody. Èasto je levnìjší si na analýzy
najmout laboratoø než budovat vlastní zaøízení.
Aby se zjistila úèinnost systému a velikost ztrát vody, je
rovnìž možné provést analýzu vodovodní sítì a zásobování vodou. Odhaduje se, že díky kapajícím kohoutkùm
pøijde Nìmecko za rok o 50 - 100 milionù litrù vody.
I pøesto je Nìmecko uvádìno na jednom z pøedních míst
co se týèe evropských vodovodních sítí s odhadovanými
ztrátami ve výši 1 % pøi distribuci. Pro srovnání Velká
6
ICLEI’s Environmental Guide
Británie ztrácí 35 % a Rumunsko až 50 %. Zjištìní pøíèin
tìchto ztrát mùže vést k modernizaci vodovodních sítí nebo
zavedení osvìtových programù urèených pro veøejnost.
Když porozumíme stávajícímu systému zásobování vodou,
budeme schopni identifikovat problémy a hledat možnosti jejich øešení. Zatímco nìkteré technické problémy mohou být naprosto jasné a snadno øešitelné, komplikované
problémy, které zcela jistì vyvstanou, vyprovokují otázku
co je „optimální poskytování služeb“ a jak vlastnì obèané
hospodaøí s vodou. V takových pøípadech je zøejmé, že
místní správy nemohou efektivnì rozhodnout samy, ale
musí se snažit do øešení tohoto problému zapojit i ostatní,
které otázky hospodaøení s vodou zajímají.
13.1.3 ÚÈAST
VEØEJNOSTI
Ve vztahu k veøejnosti je osvìta a zprostøedkovávání
informovanosti hlavním úkolem místních správních
orgánù. Prvním nejdùležitìjším krokem pøi zapojování
obèanù je nutnost zjistit, zda jsou dobøe informováni
o místních vodních zdrojích a spotøebì vody. Jenom
dobøe informovaná veøejnost je schopna vytvoøit fórum,
ve kterém hlasitì zazní potøeby a zájmy všech skupin. Do
pøípravy koncepcí by se mìli zapojit zástupci rùzných
zájmových a politických skupin reprezentující protichùdné názory a mìli by se také podílet na rozhodování.
Pøestože existují rozdílné názory a dosahování konsensu
mezi rùznými skupinami je èasovì nároèné, koneèným
výsledkem je èasto podstatnì efektivnìjší politika, na
jejímž úspìchu má zájem mnohem více lidí.
Jednou z prvních skupin, kterou je tøeba brát v úvahu
a kterou se èasto nedaøí dobøe zapojit, je obyvatelstvo.
Pøestože zásobování obyvatel pitnou vodou pøedstavuje
jádro èinnosti místního vodohospodáøství, je spotøeba
jednotlivých domácností malá (napø. ve srovnání
s prùmyslovým podnikem), a proto jednotlivci nepociují
potøebu nìco s tím dìlat. Nicménì výchova k zodpovìdné spotøebì a šetøení pitnou vodou, posilování všeobecného zájmu o hospodaøení s vodou a rozvoj obèanských
iniciativ v tomto duchu mùže ve svém dùsledku znamenat obrovské úspory ve spotøebì vody.
Úèast podnikatelského, prùmyslového a zemìdìlského
sektoru je rovnìž nutná, protože èasto nesou ekonomické
náklady na hospodaøení s vodou a její èištìní. Zmìny ve
výrobní technologii zamìøené na snížení spotøeby vody
znamenají zvýšení nákladù. Je proto nezbytné, aby dané
sektory pochopily skuteèné dùvody, proè je tøeba vodou
šetøit a nevnímaly pøijatou politiku jako vnucenou.
Zatímco specializované zprávy o stavu místních vodovodních sítí jsou pro místní správu velice potøebné
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
a mohou pomoci i pøi informování veøejnosti, je zároveò
nutné pokraèovat v informovanosti obyvatel vydáváním
pravidelných zpráv s aktuálními informacemi o zásobování pitnou vodou a pravidelnì konzultovat všechny
problémy se zúèastnìnými stranami. Vhodné je podporovat dobré návyky v hospodaøení s vodou. Pøirozenou
souèástí místního hospodaøení s vodou by mìla být snaha
vzbudit zájem obèanù o problémy týkající se hospodaøení
s vodou a zapojit je do jejich øešení.
Pøíklad:
Funkcí vodárenské spoleènosti zamìøené na zákazníka
je informovat spotøebitele o racionálním hospodaøení
s vodou. Tyto informace mohou být poskytovány pøi
exkurzích, vydáváním brožurek nebo pravidelných
zpravodajù. Vodárenská spoleènost v Hamburgu
poskytuje napøíklad informace o tvrdosti vody, její
kvalitì, hospodárném využívání a o administrativních
záležitostech, jako je napøíklad úètování vodného.
13.1.4 STANOVENÍ
PRIORIT
Jakmile je hotová analýza, jsou známy problémy, podaøilo se zapojit veøejnost a zohlednit její pøipomínky, je
tøeba stanovit poøadí plánovaných akcí podle jejich
dùležitosti. Nìkteré všeobecné cíle ekologického hospodaøení s vodou jsou uvedeny dále. Jejich poøadí a stupeò
dùležitosti bude z velké míry záviset na místních podmínkách. Další cíle mohou vzejít z analýzy vodovodní
sítì nebo z pøipomínek veøejnosti.
1. Snížení spotøeby vody
Zvláštì v oblastech s nedostateènými zdroji je nezbytné
obecné snížení spotøeby vody. I v jiných oblastech je
snížení spotøeby výhodou, protože mùže být pojistkou
proti nedostatku vody v obdobích sucha a mùže pomoci
vodním ekosystémùm se stabilizovat nebo vzpamatovat,
pokud již byly poškozeny. Sníží-li se spotøeba vody, sníží
se i spotøeba energie.
Tabulka: Spotøeba vody v Evropì - 1988/89 (EUREAU)
Zemì
Belgie
litrù na hlavu za den
108
Španìlsko
126
Velká Británie
136
Nìmecko (západní)
145
Francie
159
Dánsko
190
Maïarsko
205
Švýcarsko
264
Z prùmìrné denní spotøeby 150 litrù pitné vody na
jednoho èlovìka v Evropì se k pití použijí jen 2 litry.
Kvalita celé dodávky však odpovídá kvalitì pitné vody,
pøièemž vìtšina z ní je použita na praní, splachování
záchodù, zalévání a mytí. Vìtšinou by v tìchto pøípadech
staèila voda nižší kvality.
2. Zamezení ztrátám vody
Rozvodné sítì, zvláštì jsou-li staré, mají velké ztráty
zpùsobené netìsností potrubí. Pravidelné kontroly jsou
lacinìjší, než permanentní ztráta vody. Pokud je nutná
výmìna, mìl by se nový vodovod dát lépe kontrolovat
a opravovat. Vodovody by mìly být v dobrém stavu
i kvùli riziku kontaminace pitné vody.
3. Šetøit a chránit zdroje
Zdroje by mìly být chránìny proti zneèištìní a pøílišnému odèerpávání. Ochranné zóny musí být zaneseny
v územních plánech a úsporná opatøení je tøeba respektovat.
4. Informovat uživatele i zneèišovatele a spolupracovat s nimi
Uživatelé i zneèišovatelé èasto musí zmìnit své zvyklosti
a investovat nìco navíc, aby pøispìli ke zmìnám
v hospodaøení s vodou. Prùhledné rozhodování jim
ulehèuje pøijmout nezbytná opatøení a zjednodušuje
spolupráci s nimi.
13.1.5 TECHNICKÁ ØEŠENÍ
Nalezení a uplatnìní vhodných øešení místních problémù
závisí samozøejmì na konkrétních podmínkách daného
místa. Uvádíme zde nìkteré možné postupy, jež mohou
vést k øešení místních problémù. Bez ohledu na to, jaký
postup se vybere, mìly by platit tøi principy zmiòované
v úvodu: Prevence u zdroje, „zneèišovatel platí“
a obezøetnost.
HOSPODAØENÍ S VODNÍMI ZDROJI
Cílem trvale udržitelného hospodaøení s vodou je co
nejmenší narušení pøirozeného kolobìhu vody. V ideálním pøípadì by dodávky pitné vody mìly pocházet
z pøírodního zdroje èisté, zdravotnì nezávadné a neupravované vody. Nejménì nákladnou a v podstatì jedinou
cestou, jak toho dosáhnout, je zamezení zneèištìní zdroje.
Pøíklad:
Freiburg v Breisgau, Nìmecko: „Koncepce ekologického hospodaøení s vodou 1991-1995-2010“: Monitorování odpadních kanálù, úprava vody, ochrana
podzemní vody. „Každodenní život velkého mìsta
7
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
musí být založen na ekologickém hospodaøení
s vodou,“ øíká vedoucí stavebního odboru mìsta
Freiburgu.
Aby se zabezpeèila kvalita vodních zdrojù a zredukovala potøeba úpravy vody na minimum, je nutné stanovit
kvalitativní normy životního prostøedí (imisní limity) tak,
aby byli zneèišovatelé co nejvíce motivováni snížit
emise škodlivin (viz kapitola 13.2.5). Kolem všech
zdrojù pøírodní pitné vody by mìla být hygienická
ochranná pásma, kde by byly všechny emise pøísnì
limitovány. Aby byl tento pøístup efektivní, musí se
v analýze zohlednit všechny možné zdroje zneèištìní.
Náklady na podobné snahy obvykle kryje dodavatel
i odbìratel vody. Komplexní ochrana všech vod pokutováním a danìním tìch, kteøí je zneèišují, by jistì
zlepšila situaci, stejnì tak, jako ekonomicky motivované
snížení emisí nebo zavedení èistých technologií. Podobná
strategie mùže být uplatnìna v prùmyslových oblastech,
kde lze pùvodnì povolené zneèišování omezit pomocí
poplatkù a daní.
Náprava nebo úprava? To je otázka, kterou je tøeba si
položit, pokud analýza ukáže, že vodní zdroj je zneèištìn.
Nápravou se myslí obnovení pøirozené rovnováhy
ekosystému, takže mùže opìt poskytovat èistý a spolehlivý zdroj vody. Náprava obvykle vyžaduje zásadní
politické a finanèní kroky v poèáteèní fázi a v budoucnosti rozsáhlou politiku ochrany vodního zdroje. Úprava
znamená odbìr vody ze zdroje a její následné èištìní do
podoby pitné vody. I tento pøístup vyžaduje velké
finanèní náklady, protože èistící zaøízení jsou obvykle
drahá a pomìrnì komplikovaná.
Z dlouhodobé perspektivy je náprava levnìjší a pøirozenìjší cestou zvyšování kvality vody, avšak kvùli
dlouhodobým politickým závazkùm a faktu, že úpravny
vod již existují, se za prioritní øešení problémù zneèištìní
vody považuje její úprava. Základním krokem ke snížení
rozsahu úpravy vody a k dosažení dobrých výsledkù je
úèinné plánování akcí.
Konkrétnì to znamená odpovìdìt na tyto otázky:
l Jaké zneèišující látky se ve vodì vyskytují?
l Z jakých zdrojù zneèištìní pocházejí?
l Jaká (okamžitá) opatøení k minimalizaci zneèištìní
jsou nezbytná èi možná?
l Kdo je za zneèištìní zodpovìdný?
8
ICLEI’s Environmental Guide
l Proè se zneèišující látka vyrábí?
l Mùžeme se bez ní obejít?
l Jak by se dalo stávající zneèištìní odstranit?
Aby mohly být dané otázky zodpovìzeny, je nutné
provést chemický rozbor vody. Dále je dobré znát hranice
povodí a vìdìt, které prùmyslové podniky, zemìdìlské
statky a domácnosti vodu v dané oblasti zneèišují.
V každém pøípadì je dùležité spolupracovat se všemi
zúèastnìnými stranami a informovat veøejnost o nutnosti
plánovaných opatøeních.
TRVALE UDRŽITELNÉ ZEMÌDÌLSTVÍ JAKO OPATØENÍ ZAMÌØENÉ
NA OCHRANU VODY
V západní Evropì pùsobí zemìdìlství mnoho problémù
ve vztahu ke kvalitì a kvantitì vody. Nadmìrné užívání
hnojiv a používání pesticidù má za následek extrémnì
vysoké koncentrace dusiènanù a pesticidù v podzemních
vodách a v pitné vodì.
Pøíklady:
l Nìmecké vodárenské podniky uzavøely se
zemìdìlci, kteøí uplatòují ekologické principy,
urèité dohody. Podle nich jim kompenzují
vzniklé ztráty na sklizni, aèkoliv jsou to
zemìdìlci, kteøí zpùsobují škody.
l Programy na omezování pesticidù zavazují
zemìdìlce v Dánsku a Nizozemí snížit jejich
používání na polích.
l Na jihovýchodì Nìmecka se vinaøi rozhodli
používat ménì pesticidù a používat v boji proti
škùdcùm, houbám a plevelùm pøirozené metody.
Ochránci životního prostøedí opakovanì požadovali od
EU zavedení biodynamického zemìdìlství. Spoleèná
ekologicky zamìøená Smìrnice pro zemìdìlství by mohla
pomoci podpoøit snahy i v jiných ohrožených oblastech
životního prostøedí, vèetnì vodohospodáøství.
ØEŠENÍ POPTÁVKY: SN͎IT SPOTØEBU PITNÉ VODY
Jak se uvádí v kapitole 13.1.1, je dùležité efektivnì
využívat pitnou vodu a šetøit zdroje vody v oblastech,
kde jí je málo. Pøesto i v oblastech, které mají v souèasnosti neomezené zdroje, pøináší snížení spotøeby vody
øadu výhod, mezi nimiž je:
l úspora energie potøebné na èerpání, èištìní
a rozvod vody;
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
l omezení množství odpadní vody;
l ochrana zdroje pøed nadmìrným využíváním;
l menší narušení ekosystému;
l snížení nákladù;
l menší potøeba budovat nové úpravny vody i když
poèet obyvatel roste.
Jinou metodou, jak snížit spotøebu pitné vody, je øešit
problém na stranì poptávky místo na stranì zásobování.
Místo uspokojování poptávky zvyšováním dodávek, což
vždy vyžaduje rozšíøení zásobovací sítì, radìji zvolit
taková opatøení, která napomohou snížit poptávku na
stranì odbìratelù. To znamená napøíklad motivovat
spotøebitele ke koupi úèinnìjších vodovodních baterií,
sprchových hlavic, praèek, nebo k opravì kapajícího
kohoutku. Mùže se jednat i osvìtu zmìøenou na to, jak
spotøebovat ménì vody pøi každodenních èinnostech,
jako je mytí nádobí nebo péèe o zahrádku.
Omezení spotøeby vody má urèité ekonomické dopady,
na které se nesmí zapomínat. Protože dodavatelé vody
hospodaøí v urèitém ekonomickém modelu (zamìøeném
na zisk), všechno, co šetøí spotøebu vody je velmi drahé.
Pokud zùstane dodavatelská kapacita stejná, ale spotøeba
poklesne, musí být dodavatelé pøipraveni svou èinnost
omezit spíše než podnìcovat odbìratele k vyšší spotøebì.
Èasto však poptávka zùstane stejná, protože nárùst
populace vyrovná snížení poptávky vzniklé díky úsporným opatøením.
INDIVIDUÁLNÍ ÚÈTOVÁNÍ VODNÉHO A STOÈNÉHO
Další metodou, která mùže snížit spotøebu pitné vody, je
úètování za individuální odbìr. Pokud voda není úètována, nebo je velmi laciná, lidé mají tendenci jí plýtvat.
Úètování za skuteèný odbìr vede ke snižování spotøeby a
snižuje i náklady, které platí spoleènost jako celek.
V mnoha pøípadech musí rozhodnout národní vlády a
jejich rozhodnutí je následnì uplatòováno na úrovni mìst.
Je velmi dùležité vysvìtlovat nezbytnost opatøení všem
obèanùm, kterých se pøímo týkají. Spotøeba vody se sníží
pouze za pøedpokladu, že opatøení jsou akceptována.
Pøíklad:
Ve východní èásti Nìmecka byla spotøeba vody pøed
sjednocením pøes 200 litrù dennì na osobu. Poté, co se
zaèala individuálnì úètovat klesla spotøeba na 100 litrù
na osobu dennì.
Shrnutí
Opatøení zamìøená na snížení spotøeby pitné vody:
Úsporná:
l informovat spotøebitele o dùvodech a cílech
snižování spotøeby
l zajistit dostupná zaøízení pro lepší hospodaøení
s vodou
l vymìnit tìsnìní a fitinky ve vodovodech
Nákladná:
l oprava netìsností v potrubí
l montហvodomìrù v každé domácnosti
a individuální úètování vodného a stoèného
(z individuálního úètování je patrná efektivita
opatøení zamìøených na šetøení s vodou)
l v nìkterých pøípadech používání ménì kvalitní
vody místo vysoce kvalitní pitné
Pøíklad:
Vodárenská spoleènost v Hamburku zajišuje informovanost spotøebitelù vydáváním informaèních
bulletinu, telefonicky a pomoci informaèního støediska
a usiluje tak o zmìnu chování na stranì zákazníkù
(lepší sprcha než koupel ve vanì). Pote, co byly
v bytech instalovány vodomìry, klesla spotøeba o 15 %.
UŽITKOVÁ VODA
Jak se uvádí v kapitole 13.1.5.1, Evropané spotøebují
dennì v prùmìru 150 litrù pitné vody na osobu. Z toho
jsou pouhé 2 litry urèeny skuteènì k pití. Znamená to, že
pro mnohé úèely, k nimž je dennì používána pitná voda,
by staèila ménì kvalitní voda. Mohla by to být povrchová
voda z jezer a øek, dešová voda, podzemní voda nižší
kvality, nebo filtrovaná použitá voda z domácností, která
by se dala znovu v domácnostech využít.
Výhody užitkové vody jsou zøejmé:
l Sníží se spotøeba vysoce kvalitní vody a potøeba
upravovat vodu, což znamená významnou úsporu
energie.
l Zásobování vodou mùže být do jisté míry decentralizováno se snižováním potøeby stále vìtších,
zpravidla centrálních úpraven vody.
l Náklady na dodávky vody se celkovì sníží díky
úsporám plynoucím z používání zdrojù užitkové
vody.
Existují však i urèité problémy a obavy:
l Používáním užitkové vody vzniká vìtší riziko
hygienických problémù, vèetnì bakteriologických.
9
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
l Je tøeba vybudovat další vodovodní sí pro rozvod
užitkové vody, což mùže být pomìrnì drahé,
náklady budou záviset na stávající infrastruktuøe.
l Náhodné propojení sítì pitné vody s vodou
užitkovou mùže zpùsobit katastrofu v dodávkách
pitné vody.
l Celková spotøeba kvalitní vody nebude tak
vysoká, èímž klesne význam snah o ochranu
vodních zdrojù.
13.1.6 PLÁN ÈINNOSTÍ A OPATØENÍ
Vypracování plánu èinností a opatøení na lokální úrovni
(akèní plán) znamená, že se uvedené principy, obecné
koncepce a øešení aplikují na konkrétní místní pomìry.
Dobrý plán vychází z dùkladného zhodnocení místní
situace a zahrnuje úkoly pro jednotlivé zúèastnìné strany.
Aèkoliv první kroky plánu mohou být podniknuty ještì
pøed nebo souèasnì se zapojením veøejnosti, vlastní
realizace plánu se v mnoha pøípadech usnadní, vezmou-li
se hned na zaèátku v úvahu názory všech zainteresovaných skupin (viz 13.1.4). Akce musí být zøetelnì
zamìøeny na zabezpeèení stabilního zdroje zdravotnì
nezávadné vody a pøitom se musí dostateènì pružnì
pøizpùsobovat místním podmínkám. Pøi stanovení cílù a
pøi jejich koordinaci s globálními problémy zásobování
vodou by se mìly použít základní principy trvale
udržitelného hospodaøení s vodou (viz 13.0).
Existuje pìt základních souèástí plánù èinností a opatøení:
l Prvotní výbìr øešení by mìl vyplývat z první
analýzy problému a z výzkumu dostupných
nástrojù a øešení, které byly použity v podobných
situacích jinde. Prvotní výbìr bude ovlivnìn
podstatou problému, dobou, bìhem které se má
problém øešit a možnostmi pravidelných dodávek
pitné vody bìhem doby øešení problému.
l Posouzení vlivu na životní prostøedí by mìlo
vyhodnotit nejen dopad plánovaných akcí, ale také
ekologické dopady zakonzervování stávající
situace (pokud by se nepøistoupilo k žádnému
øešení). Tyto údaje budou hlavním argumentem
pro zdùvodnìní chystaného plánu.
l Finanèní a právní rozvaha. Kolik budou
navržená øešení stát a kdo je zaplatí? Pøi upravování akèního plánu se budou muset vzít v úvahu
i právní kompetence místní správy a regionální èi
místní zákony. Mohou se vyskytnout i strategie
konèící tím, že nejvìtší zneèišovatelé zaplatí
pøevážnou èást nákladù na navrhovaný projekt.
10
ICLEI’s Environmental Guide
l Zvolené øešení mùže být výbìr nejvhodnìjších
možností z pùvodnì navrhovaných, k nimž se
dospìlo na základì posouzení vlivu na životní
prostøedí a finanèních a právních aspektù.
l Výbìr úèastníkù, èi zadání úkolù jednotlivým
organizacím nebo správním odborùm je jedním
z nejkritiètìjších prvkù uskuteèòování plánu. Mìl
by být také stanoven garant projektu a zpùsob
komunikace mezi jednotlivými úèastníky.
Akèní plány by mìly øešit místní problémy. Pokud je to
jen trochu možné, nemìlo by se dopustit nahrazení
dodávek vody z místního zdroje dodávkami odjinud.
Nejenže se problém pouze pøesouvá jinam, ale obèané
nepøijmou opatøení (a náklady s nimi spojené), pokud se
nejedná o opatøení na ochranu místních vodních zdrojù.
Zásobování z místních zdrojù také pomáhá udržet
citlivost a aktivitu obyvatel ve vztahu k opatøením na
ochranu životního prostøedí.
Konzultace se zodpovìdnými a kompetentními lidmi
nepùsobícími v místní správì (napø. z místní ekologické
organizace, z prùmyslu, zemìdìlství, obchodu) pøed
zahájením realizace místního vodohospodáøského plánu
mùže být výhodná a mùže ušetøit náklady. Skupina
odborníkù pracující ve spojení s veøejností a místní
správou mùže vypracovat podrobný plán akcí, který by
prodiskutovala s dalšími experty ze všech odvìtví, jichž
se navrhovaný plán nìjakým zpùsobem týká.
Jak zaèít:
Zde je seznam otázek, které pomohou shromáždit
základní informace potøebné k vypracování plánu.
1. Zdroje
l Jaká je souèasná kvalita dodávané vody a jaké
jsou zamýšlené zmìny do budoucna?
l Jaké je pøimìøené množství vody, jež lze èerpat?
l Jaká ochranná opatøení jsou zapotøebí?
l Jaká nápravná opatøení jsou tøeba?
l Které vodní zdroje by se mohly pøestat èerpat
v pøípadì poklesu spotøeby vody?
2. Systém zásobování vodou (vodárny)
l Jaký je souèasný stav vodáren?
l Kolik vody se v souèasné dobì dodává?
l Jaká je energetická nároènost zásobování vodou?
l Jaká jsou možná opatøení na úsporu energie?
l Které vodárny by mohly být vyøazeny v pøípadì
snížení spotøeby vody?
l Jaké jsou výhody a nevýhody centralizovaného
a decentralizovaného zásobování pitnou vodou?
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
3. Vodovodní sí
l Kolik domácností je napojeno?
l Jaká je délka a stav stávající sítì?
l Kde dochází ke ztrátám vody?
l Jaké opravy jsou nezbytné?
l Z jakých materiálù jsou trubky a jaký vliv to má
na systém?
4. Organizace dodávek vody
l Jaký je nejlepší zpùsob provozování vodáren,
kdo by mìl být zodpovìdný?
l Jak se mohou zavést kontroly kvality? Kdo mùže
být povìøen jejich zavedením?
l Jak mùže být projekt financován?
5. Vztah k zákazníkovi
l Jaké množství a kvalita vody se žádá?
l Jaká opatøení ke snížení spotøeby jsou
proveditelná?
l Jaké množství pitné vody se mùže ušetøit
zavedením úsporných opatøení?
l Jak mohou být zákazníci informováni o spotøebì
a kalkulaci cen?
l Jak mùže být zavedeno individuální úètování
odbìru?
13.1.7 REALIZACE
Pøi plánování hraje obrovskou roli seøazení akcí podle
priority. Jakmile se udìlají urèitá rozhodnutí, mìla by být
nezvratitelná. Nadhodnotí-li se napøíklad velikost
projektu, mùže to vést k pøekroèení rozpoètu, aèkoliv se
pozdìji ukáže, že by staèil i menší systém. Všechna
rozhodnutí musí být založena na dùkladné analýze
a pochopení místní situace v zásobování vodou, a to pøed
nebo bìhem zahájení realizace projektu.
Z tohoto dùvodu by realizaèní etapa mìla obsahovat
pravidelné sledování a kontrolu, jež by podávaly informace o postupu prací, nových skuteènostech èi zmìnách
pùvodního plánu. Tyto informace by byly dùležité jednak
pro strategii a každodenní rozhodování, jednak pro širší
propagaci jako souèást vìtšího zapojení veøejnosti.
13.1.8 FINANCOVÁNÍ
Voda by se mìla pokládat za veøejné bohatství. V oblasti
vodohospodáøství mohou soukromé organizace zajišovat
konzultace, kontrolu a sledování nebo jiné èinnosti, ale
plná odpovìdnost a veškeré pravomoci musí spoèívat na
orgánech místní správy. Existuje celá øada strategií
financování, jež jsou místním správám k dispozici vèetnì
dotací a podpor od centrálních nebo regionálních orgánù
i z místních prostøedkù získaných výbìrem zvláštních
daní, poplatkù a platbami vodného a stoèného (viz
13.1.6).
Výstavba úpravny pitné vody vyžaduje vysoké poèáteèní
investice a následné náklady na provoz a údržbu rovnìž
nejsou zanedbatelné. Výše tìchto nákladù závisí na
kvalitì vody ze zdroje, místních normách pro kvalitu
pitné vody a použité metodì úpravy vody.
Orgány místní správy ve støední a východní Evropì, od
kterých se v uplynulých letech požadovalo zajištìní
spolehlivých dodávek èisté pitné vody, jsou tak vystaveny pokušení pøevést, nebo prodat práva na využívání
vodních zdrojù a povinnosti zásobovat vodou na velké
vodárenské spoleènosti. V takových pøípadech se místní
správa vzdává veškerého øízení a kontroly životnì
dùležitých zdrojù vody ve prospìch velkých vodárenských podnikù. Pøestože zásobování vodou a kvalita
vody mùže podléhat místním normám kvality, stává se
rovnìž závislá na tržních silách, protože pøi podnikání
v oblasti „vody“ jde o maximální efektivitu za úèelem
dosažení ještì vìtších ziskù.
Není zapotøebí dodávat, že maximalizace zisku není
v této situaci v zájmu trvalých dodávek kvalitní pitné
vody. Soukromým zájmem, zejména nepùsobí-li subjekt
v daném místì, není investovat do ochrany místních
vodních zdrojù. Navíc, ukáže-li se podnikání jako
„nerentabilní“, je nejrozumnìjším øešením pro podnikatelský subjekt buï s podnikáním skonèit, nebo zvýšit
poplatky. V obou pøípadech náklady ponese místní
samospráva a obyvatelstvo.
MOTIVACE ZÁKAZNÍKÙ ÚÈTOVÁNÍM VODNÉHO
Øada mìst v západní Evropì dosáhla vynikajících
výsledkù tím, že nabídla zákazníkùm finanèní zvýhodnìní pøi snížené spotøebì vody založené na systému
úètování uvedeném v 13.1.6.
Nìkteré vodárenské spoleènosti nabízejí spotøebitelùm,
kteøí si dají namontovat úspornou praèku nebo jiný
podobný spotøebiè, jednorázové slevy, jež èásteènì nebo
zcela vyváží poøizovací náklady. Podobnou jednorázovou
slevu nabízejí i za instalaci úsporných baterií v kuchyni
nebo v koupelnì. Tímto zpùsobem lze v domácnosti
dosáhnout až 50 % snížení spotøeby vody.
Vodárenské spoleènosti rovnìž vypracovaly celý systém
sazeb vodného motivující spotøebitele k vìtším úsporám.
Nejefektivnìjším je úètování vodného a stoèného, to je
množství odebrané a vypouštìné vody v domácnosti. Tím
11
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
jsou spotøebitelé motivováni k úsporám, nenechávají
otevøené kohoutky nebo se vyhýbají èinnostem, u nichž
je velká spotøeba vody.
Jiné vodárenské spoleènosti experimentují s odstupòovanými sazbami zejména u velkých spotøebitelù. Do
urèitého objemu se používá jedna sazba (napøíklad do
3000 m3) a potom zvýšená sazba napøíklad za každých
dalších 1000 m3.
Je zajímavé, že øada studií poukazuje na to, že ani
zvýšený poplatek za vodu èasto nevede k výraznému
snížení její spotøeby.
SOUVISLOST MEZI FINANCOVÁNÍM A SPOTØEBOU ENERGIE
Dalším dùležitým prvkem pøi zajišování financí pro
vodohospodáøské projekty mùže být vyhodnocení
energetických úspor. Úprava a rozvod vody je pomìrnì
energeticky nároèná èinnost, a dojde-li k úsporám ve
spotøebì vody, musí se tyto úspory zákonitì projevit i na
úsporách energie, takže celkové ekonomické úspory
vzrostou.
Pøíklad:
V Nìmecku investièní náklady na úpravnu vody
vzrostly v období 1960 - 1989 ze 7 na 20 % z celkových nákladù na vodní díla. Financování je rovnìž
uvedeno v èásti 13.2.9.
ICLEI’s Environmental Guide
použít. Pøíliš èasto tento „pøídavek“ ani neumožòuje život
organismù ve vodì. Jak zacházet s touto takzvanì
použitou vodou, neboli vodou zneèištìnou odpadem,
a jak ji vrátit do kolobìhu, aniž by došlo k jeho narušení,
to je základním úkolem hospodaøení s odpadní vodou.
Voda je základním prostøedkem hygieny v domácnostech
i v prùmyslu. Voda odnáší fekálie, zbytky potravy,
saponáty, špínu i chemický odpad. Složitost èištìní
odpadní vody je pøímo úmìrná rozmanitosti v ní
obsaženého odpadu. Bez èištìní by se mohly projevit
negativní vlivy na vodním ekosystému, èímž by došlo
k výraznému zhoršení kvality zdrojù. Mohlo by dojít ke
znièení ekosystému, což by mìlo nepøíznivý dopad na
ekonomiku (menší využitelnost pro cestovní ruch a volný
èas, vysoké náklady na úpravu pitné vody, problémy
s dodávkami vody ap.)
Z tohoto dùvodu je nutné podniknout veškeré nezbytné
kroky, aby odpadní voda vypouštìná do pøírody mìla co
možná nejmenší vliv na ekosystém. Tento cíl je stvrzen
celou øadou smluv a dohod, zejména co se týèe výzvy
místním samosprávám, aby organizovaly a do praxe
zavádìly zásady trvalé udržitelnosti vodního hospodáøství, jak o tom hovoøí kapitola 28 Agendy 21
pøedložené UNCED na summitu v Rio de Janeiro v roce
1992.
Úkoly hospodaøení s vodou jsou:
13.2 ODPADNÍ
VODY
Ještì pøed nedávnem se voda pokládala za teoreticky
a èasto i prakticky neomezený zdroj. Rostoucí urbanizace
a industrializace vedly k radikální zmìnì pohledu.
Zvýšila se jak koncentrace, tak nebezpeènost zneèišujících látek a s tím i poznání, že nebezpeèné látky
vypouštìné do kanalizace na území jedné místní správy
nejsou pøíliš vzdálené od zdrojù vody na území jiné
správy. Toto poznání souvislostí mezi zásobováním
vodou a vypouštìním odpadních vod je hlavní hybnou
silou další zásady trvalé udržitelnosti: místní správy by
nemìly exportovat své problémy po øece.
13.2.0 ÚVOD
Je dùležité si uvìdomit, že voda nikdy neopouští svùj
pøirozený kolobìh (viz 13.0). To, èemu se øíká „odpadní
voda“, nelze na rozdíl od použitého papíru jednoduše
z kolobìhu vyøadit. Stejnì tak, hovoøí-li se o „použité“
vodì, znamená to, že se do ní nìco pøidalo. Zpravidla ji
tento „pøídavek“ znehodnocuje, takže ji lidé nemohou
12
l snížení množství odpadních vod;
l adekvátní èištìní odpadních vod, aby byly splnìny
požadavky na ochranu zdraví a životního prostøedí;
l snížení obsahu toxických a zneèišujících látek
v odpadních vodách;
l odkanalizování
l pravidelné kontroly a opravy kanalizace
l sledování èistièek odpadních vod a jejich výpustí
Cíle trvale udržitelného hospodaøení s vodou jsou:
l chránit kvalitu povrchových i podzemních vod
a vodních ekosystémù;
l zabránit zhoršování kvality vody, jež by mohlo
mít negativní vliv na zdraví obyvatel;
l zabránit nièení ekosystémù a tím poškozování
samoèistící schopnosti vody;
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
ICLEI’s Environmental Guide
l neexportovat zneèištìní po toku øeky;
l dbát o dobrou kvalitu vody v jezerech, øekách
a u pláží a tím podporovat turistický ruch a využití
vodních ploch ke sportování.
Tabulka: Pøehled èištìní odpadních vod v západní
Evropì (Evans, 1993)
%
%
obyvatelstva pøipojené na
pøipojené
veøejnou
na ÈOV
kanalizaci
poèet ÈOV
Belgie
25
58
292
Francie
50
65
7805
Španìlsko
43
80
1595
(západní)
86
91
8456
Dánsko
92
94
1805
83
96
7645
Nìmecko
Velká
Británie
Pøíklad:
Vybudování komunálních a prùmyslových èistièek
odpadních vod v povodí Rýna (Nìmecko, Švýcarsko,
Francie, Belgie) pomohlo v uplynulých 25 letech
výraznì snížit zneèištìní této øeky.
Pøehled situace v Èeské republice - viz materiály ÈR
13.2.1 PRÁVNÍ RÁMEC
Ve vìtšinì zemí jsou zákonná ustanovení, jež místním
samosprávám ukládají odpovìdnost za èištìní odpadních
vod. Tyto zákony rovnìž vymezují právní rámec pro
likvidaci odpadních vod vèetnì kvalitativních i kvantitativních norem a limitù zneèištìní (viz 13.1.2). Nicménì
celostátnì platné zákony nemohou pøesnì postihnout
potøeby v jednotlivých lokalitách.
Tam, kde je to možné, by mìly místní správy zvážit
možnost zavedení pøísnìjších ekologických norem
a limitù vypuštìných látek než jsou celostátní. Celostátnì
platné právní úpravy stanoví množství toxických a jiných
látek, jež lze z jednotlivých èistièek odpadních vod
vypouštìt do pøirozeného kolobìhu, ale toto množství
mùže být mnohem vyšší, než je dané povodí nebo øeka
schopna pøijmout. Sledování, monitoring a potøebné akce
a zásahy na lokální úrovni mají jednoznaènì nejvìtší vliv
na ochranu vodních zdrojù jak v místním mìøítku, tak
v regionálním, celostátním i mezinárodním.
Místní správy mají k dispozici celou škálu právních
nástrojù, jimiž mohou zajistit øízení a regulaci v oblasti
odpadních vod. V tom jsou zahrnuty požadavky
a omezení stanovující zpùsob nakládání s odpadními
vodami, vydávání povolení, urèení výše poplatkù a daní,
požadavky na budování soukromých a komunálních
èistièek, na centralizované nebo decentralizované èištìní
odpadních vod a naøízení pro prùmyslové podniky, zda
mají být vybaveny èistièkami èi nikoliv.
Zneèištìní vody prùmyslovými odpady pøedstavuje jeden
z nejobtížnìjších problémù v oblasti odpadních vod.
Jedním ze zpùsobù jak regulovat a sledovat zneèištìní
v daném místì je vydávání povolení, jež stanoví pøípustné limity zneèišujících látek. Silnou motivací ke snižování zneèištìní mùže být systém daní a poplatkù založených na tìchto povoleních a informování veøejnosti
o charakteru a vlivu zneèišujících látek.
Od každého zneèišovatele by se v souvislosti s vyøizováním povolení mìly požadovat tyto pravidelnì
aktualizované informace:
l Zpùsob vhodného pravidelného monitorování
výpustí.
l Pøehled vypouštìných látek a jejich množství.
l O jakou výrobní technologii se jedná a zda je
vypouštìní toxických látek vhodnì ošetøeno.
Mìly by být jasnì uvedeny pokuty vyplývající z pøekroèení limitù a náklady na vyèištìní odpadní vody
placené zákazníky využívajícími èistièku.
Rovnìž by se mìla použít vhodná motivace prùmyslových podnikù modernizovat zaøízení èistièky, kanalizaèní sí a snižovat množství zneèišujících látek.
VZNIKAJÍCÍ POLITIKA
OECD v roce 1991 doporuèilo èlenským státùm, aby
postupovaly spoleènì v otázkách snižování a prevence
zneèištìní a aby pøijaly pøíslušné zákony, èi novelizovaly
stávající právní úpravy. Rovnìž by pøi odstraòování
zneèištìní mìly pøejít ze zpùsobu øešení na konci trubky
k øešení u zdroje. To znamená nejen èistit odpadní vodu,
ale zejména snižovat její zneèištìní a zvyšovat její
recirkulaci.
13
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
Ve Francii je vodohospodáøská správa rozdìlena podle
povodí. Dodávku pitné vody, èištìní odpadních vod
a ochranu vodních ekosystémù v daném povodí zajišuje
pøíslušná regionální správa. Tento organizaèní model
bude zapracován do legislativy EU. (V roce 1996 EU
navrhla èlenským státùm organizovat správu podle
povodí.)
Konkrétní odpovìdnosti a omezení v dané zemi - viz
materiály ÈR.
13.2.2 ANALÝZA PROBLÉMÙ
Aby bylo možné efektivnì øešit problémy odpadních vod,
je tøeba dùkladnì porozumìt místním podmínkám
a potøebám v oblasti èištìní odpadních vod.
Nejdùležitìjšími faktory jsou dobrá analýza situace,
možnost ji zmìnit a zajistit pøíznivý vývoj.
Zde je možné poradit se s odborníky a dùkladnì zhodnotit stávající kanalizaèní systém. Mìly by se vypracovat
odhady možných pøínosù z modernizace nebo rozšíøení
stávajícího systému a porovnat je s budoucími náklady,
které by vznikly, kdyby se neprovádìly žádné zmìny.
Tyto odhadované náklady by mìly zahrnovat celkové
náklady na èištìní odpadních vod vèetnì stávajících
i budoucích nákladù na obnovu vodních zdrojù a ekosystémù.
Databáze prùmyslových podnikù mohou poskytnout
informace o látkách, jež se v èistièkách odpadních vod
obtížnì odstraòují, a je tak možné se zamìøit na urèité
oblasti snižování neèistot. Odborníci by rovnìž mìli
vypracovat odhady budoucího vývoje v produkci odpadních vod, jejich složení a množství. Je tøeba zahrnout
i objemy dešové vody. Tyto údaje jsou nezbytné, protože
pomáhají pøesnì stanovit kapacitu a schopnosti potøebné
kanalizace a èistièky.
Informace sloužící jako základ pøi rozhodování:
l Které programy by pomohly zredukovat objem
a zatížení odpadních vod.
l Jaký kanalizaèní systém by se mìl použít.
l Jaký typ èistièky odpadních vod vybrat.
Plány se musí opírat o dostateèné znalosti:
l pùvodu odpadních vod
l složení odpadních vod (informace od zneèišovatele, nezávislé rozbory, kontrolní studie)
14
ICLEI’s Environmental Guide
l hlavních zdrojù tìžko odstranitelných látek
l souèasných objemù odpadních vod a pravdìpodobných objemù po celou dobu životnosti zaøízení
l sbìrného systému odpadních vod
l lokalizaci netìsností v systému
l kapacity ekosystému, do kterého se vypouští
vyèištìná voda, vèetnì znalosti ostatních stávajících i možných výpustí
l platných norem o obsahu zneèišujících látek
a ochranì životního prostøedí.
Pøíklad:
V Gdaòsku si uvìdomili vliv zneèištìní vody na pláže,
a zahájili program snižování množství vypouštìných
neèistot a obnovy èistoty pobøežních vod.
13.2.3 ÚÈAST
VEØEJNOSTI
Agenda 21 pro místní úroveò, která vychází z kapitoly 28
Agendy 21, vyzývá místní správy k vìtšímu zapojení
veøejnosti do všech oblastí pøispívajících k trvalé
udržitelnosti. Stejnì jako místní samosprávy tvoøí
základní èlánek v péèi o kvalitu vodních zdrojù regionálního a celostátního významu, tak jednotliví obèané mají
hlavní vliv na kvalitu vody v místì, kde žijí.
Úèinnost èištìní odpadních vod a možné využití odpadních kalù závisí na úrovni jejich kontaminace. Míra
kontaminace je pøímo závislá na množství látek, které
lidé vypouštìjí do kanalizace. Tím, že obyvatelé znají a
aktivnì podporují místní politiku zamìøenou na hospodaøení s vodou i èištìní odpadních vod, je možné snížit
množství a obsah zneèišujících látek. Rovnìž se tak dá
zabránit tomu, aby se do vody nedostávaly látky, jež lze
jen tìžko odstranit. Chemické složení komunální odpadní
vody závisí na chování obèanù.
Mìly by se publikovat podrobné informace o zpùsobu
èištìní odpadních vod a fungování èistièky. Obèané by
mìli být vedeni k tomu, že je nutné snižovat množství
odpadní vody i objem zneèištìní.
Obèané by mìli být vedeni k tomu, aby:
l nevylévali chemické látky nebo jiné potenciálnì
nebezpeèné látky (zejména toxické látky, léky a
kyseliny) do záchodu, ale odkládali je do speciálních odpadních nádob nebo do popelnic.
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
l hospodaøili s pitnou vodou (pøi splachování,
sprchování ap. viz 13.1), èímž se snižuje objem
produkované odpadní vody
l kde to je možné filtrovali a používali pro urèité
úèely místo pitné vody dešovou
l zabránili kontaminaci dešové vody
l nezneèišovali ulice a veøejné plochy, protože
splachy (vèetnì toxických) zatìžují èistièku nebo
se pøímo vracejí do pøirozeného kolobìhu
Aby bylo možné zapojit obèany, je tøeba poskytnout
patøièné informace o:
l potøebì chránit vodní ekosystémy
l tom, jak funguje èištìní odpadních vod
l jiných prostøedcích pro domácnost, které neobsahují toxické látky a jiné nebezpeèné chemikálie.
Budovy ve vlastnictví obce nebo používané pro obecní
úèely by mìly být pøíkladem, jak lze šetøit pitnou vodou
a jak se lze vyhnout používání èistících prostøedkù
obsahujících nebezpeèné chemikálie.
Místní samospráva by mìla zapojit všechny zájmové
skupiny do veøejné diskuse a vypracování plánu tak, jak
již bylo uvedeno v èásti 13.1.4. Jelikož se jedná
o formulování politiky zajištìní dodávek vody, mohou
první kroky trvat déle, ale èím více lidí se zapojí do
øešení problému odpadních vod a porozumí mu, tím
lepších výsledkù se dosáhne.
13.2.4 STANOVENÍ
PRIORIT
Abychom se mohli øídit zásadami trvale udržitelného
vodohospodáøství, které jsou uvedeny v èásti 13.0, je
tøeba stanovit priority jednotlivých akcí. Na základì
informací získaných rozborem a vyhodnocením reakce
obèanù na to, které problémy v obci pokládají za
nejožehavìjší, lze urèit, které problémy je rozumné øešit
jako první a které lze odložit na pozdìjší dobu.
Aèkoliv stanovení priorit bude záležet na místních
podmínkách a potøebách, uvádíme zde rozšíøený seznam
zásad, který by mohl sloužit jako urèité vodítko.
l Zabránit a zredukovat:
Zásada „èištìní u zdroje“ by mìla vést ke snížení
množství odpadní vody na minimum. Je tøeba
zavést opatøení zamìøená na minimalizaci zatížení
a snížení objemu odpadních vod. Je tøeba si
uvìdomit, že èištìní koncentrovaných odpadních
vod je snazší a úèinnìjší než èištìní smìsice
rùzných látek rozpuštìných ve vodì (konec
trubky).
l Zneèišovatel platí:
Za èištìní odpadní vody by mìli platit ti, kteøí ji
zneèišují. Tato zásada zabraòuje tomu, aby obec
neplatila za zneèištìní zpùsobené nìjakou osobou
nebo prùmyslovým podnikem. Náklady na èištìní
odpadní vody by mìly zahrnovat pøepravu, èištìní
a likvidaci zbytkù (napø. kalù a odpadu), a náklady na ochranu životního prostøedí pøed
zneèištìním toxickými látkami.
l Snižování emisí:
Mìlo by se redukovat vypouštìní odpadních vod
a snížit zatížení èistièek na minimum. Jedna
z nejlepších technik, jež se používá v západní
Evropì, je požadavek na dodržování pevnì
stanovených emisních limitù (maximálnì povolené koncentrace u vypouštìné odpadní vody).
l Omezení imisí: kvalitativní normy životního
prostøedí
Mìlo by se snížit vypouštìní odpadních vod do
vodních ekosystémù. Vodní ekosystém je schopen
absorbovat pouze urèité množství zneèišujících
látek (tzn. ty, které se vypouštìjí z èistièky
odpadních vod). Toto zatížení je rùzné v závislosti
na typu ekosystému. Ke stanovení pøijatelných
úrovní vypouštìných látek lze využít údaje
o maximálním zatížení, které je vodní ekosystém
schopen tolerovat.
l Komplexní pøístup
Hlavní zásadou je propojení politiky zásobování
vodou s politikou odpadních vod. Vezmeme-li v
úvahu množství faktorù, které mají vliv na kvalitu
vody, zahrnujíce v to øadu oblastí územního plánování a rozvoje, vidíme, že by bylo dobré propojit
vodohospodáøskou politiku s politikou ostatních
odborù v rámci místní správy a nìkdy i mimo její
rámec. Mùže zde být zahrnut resort odpovìdný za
energetiku (vodní elektrárny), silnièní dopravu
(splachy a dešová voda), výstavbu a plánování
územního rozvoje (normy pro velikost potrubí a
armatur a plánované využití území).
Komise EU ve svém návrhu Smìrnice o integrované prevenci a kontrole zneèištìní z roku 1993
(Integrated Pollution and Prevention Control
15
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
Directive) stanovila že: „hlavním cílem integrované kontroly zneèištìní je nepøipustit odstraòování zneèištìní tím, že se pøenese z jedné oblasti
životního prostøedí do jiné.“
kvalitativních norem životního prostøedí nebo zákonem
stanovenýchi emisních limitù, existencí zdrojù pitné vody
v blízkosti obydlených míst nebo tím, zda se vodní
plochy používají k rekreaèním úèelùm.
Techniky èištìní odpadních vod by mohly mít vliv
na jiné složky životního prostøedí (napø. na
vzduch nebo pùdu). Mìly by se volit pouze takové
postupy, které nemají žádný negativní vliv na
ostatní oblasti nebo je jejich vliv minimální. Jinak
není možné zajistit trvale udržitelnou péèi
a ochranu životního prostøedí.
V ideálním pøípadì by se do pøirozeného kolobìhu mìla
vracet prùzraènì èistá voda, ale èistièka odpadních vod je
schopna odstranit jen nìkteré zneèišující látky a jiné
pouze neutralizovat. Dokud všechny látky, jež se
dostávají do odpadních vod, nebude možné biologicky
odbourat, je zapotøebí používat emisní limity, aby
nedošlo k pøetížení a trvalému poškození vodních
systémù.
INDIKÁTORY A KRITÉRIA
Sledování odpadních vod a dodávek vody pro stanovení
poèáteèních hodnot a zjištìní, zda mají sestupný nebo
vzestupný trend, je nezbytným krokem pøi stanovování
priorit jednotlivých projektù zamìøených na zlepšení
situace nebo pøi øešení jednotlivých pøípadù emisí, jako
jsou napøíklad emise z urèité prùmyslové oblasti. K tomu
je zapotøebí pestrá paleta analytických nástrojù a metod
hodnocení.
Indikátory životního prostøedí (viz svazek 11: Ochrana
pøírody a tvorba krajiny) udávají zmìny v urèitém
ekosystému nebo u urèitých druhù, jež jsou na základì
vìdeckých poznatkù dávány do souvislosti se
zneèištìním obecnì, nebo s urèitými zneèišujícími
látkami. V nejširším slova smyslu lze celkové zdraví
vodního ekosystému poznat podle tìchto znakù: Je zde
bujná vegetace? Žijí ve vodì ryby a jsou kolem ní vodní
savci? Jsou zde patrné známky zneèištìní, jako odpad ve
vodì a mastné skvrny táhnoucí se podél bøehù? Pøesnìjším indikátorem stavu životního prostøedí mùže být
pokles v populaci urèitého druhu larev létajícího hmyzu,
jež se pojí s výskytem urèité zneèišující látky.
Indikátory stavu životního prostøedí mohou sloužit jako
varovné signály nebo jako znamení zmìny k lepšímu.
Zmìna urèitého indikátoru mùže vyžadovat nákladnìjší
fyzicko-chemickou zkoušku vody v dané oblasti, nebo
test na konkrétní zneèišující látku. Existuje celá øada
odborných publikací, jež se podrobnì zabývají indikátory
stavu životního prostøedí. Dobrý konzultant nebo pøíslušná katedra vysoké školy by mìli mít pøístup k tìmto
informacím a i rozsáhlé praktické zkušenosti s jejich
používáním.
Kritéria, na jejichž základì by se rozhodlo o nutnosti
nìjaké místní akce zamìøené na vyèištìní a obnovu
zdroje vody nebo na zastavení èi snížení objemu vypouštìné odpadní vody z urèitého zdroje zneèištìní, buï
již existují, nebo je nutné je stanovit. Tato kritéria mohou
být ovlivnìna celou øadou rùzných faktorù vèetnì
16
ICLEI’s Environmental Guide
Tabulka: úèinnost èistièek odpadních vod by mìla
dosahovat u výpustí tìchto hodnot: (Schwoerbel, 1993)
BSK5
ménì než 7 mg/l
nikdy více
než 15 mg/l
CHSK
ménì než 40 mg/l
nikdy více
než 90 mg/l
NH4-N
ménì než 15 mg/l
u velkých ÈOV:
pod 2 mg/l
P
ménì než 1 mg/l
u oblastí s jezery
ještì ménì
13.2.5 TECHNICKÁ ØEŠENÍ
Základními úkoly pøi technickém øešení èištìní odpadních vod je jejich sbìr, èištìní a ukládání kalù. Existuje
celá øada pøístupù podmínìná stávající infrastrukturou
a zákonnými požadavky, jež mùže mít výrazný vliv na
úèinnost technologie a jeho cenu.
ODDÌLENÍ DEŠOVÉ VODY OD SPLAŠKÙ
Velice èasto nejlevnìjším a nejekologiètìjším zpùsobem
jak zredukovat objem odpadní vody je oddìlení dešové
kanalizace od splaškové. Dešovou vodu není tøeba za
normálních podmínek èistit. Èasto však dochází k jejímu
mísení se splašky a jinou odpadní vodou z dùvodu
zjednodušení výstavby, aby se nemusel budovat další
systém. Tím dochází ke znaènému øedìní odpadních vod,
èímž se snižuje úèinnost celého èistìní.
Jednou z možností by byla úprava inženýrských sítí tak,
aby se dešová voda mohla vsáknout do zemì. To by
vyžadovalo používání propustných povrchù na vozovkách a parkovištích, jež bìžnì vsáknutí vody
neumožòují a vytváøí tak problém se zachycováním
a odvádìním dešové vody. Splachy by se nedostávaly do
èistièky a napomohlo by se tak obnovì zásob podzemních vod. Ne vždy však tato strategie funguje. V situaci,
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
kdy je dešová voda kontaminována odpadem a nánosy,
jež se hromadí na asfaltovém nebo betonovém povrchu,
by bylo mnohem vhodnìjší pøímé vsáknutí vody bez
dlouhého stékání po povrchu. Bohužel, nejjednodušším
øešením je používat na vozovkách nepropustné povrchy,
jako je asfalt nebo beton, aèkoliv to bývá samo o sobì
dost problematické zejména ve mìstech.
Jiným øešením, jehož výhody do znaèné míry závisí na
místních podmínkách, je vybudování dešové kanalizace,
kterou by se voda svádìla do nádrží nebo cisteren. Tím
by bylo možné po èase vyvážit stékání dešové do
splaškové kanalizace. Vysoké koncentrace toxických
látek, které se z povrchu vozovek a ulic spláchnou v
prvním pøívalu deštì, lze z vody odstranit prostou
sedimentací v tìchto nádržích. Sedimenty mohou být
znaènì toxické a podle toho by se s nimi mìlo i nakládat.
Dešová voda by se pak rovnìž mohla používat jako
zdroj ménì kvalitní užitkové vody (13.1.6), což by
napomohlo snížit spotøebu pitné vody.
Chceme-li oddìlit dešovou kanalizaci od splaškové, je
tøeba se zamyslet nad tìmito prioritami:
l Vyhnout se používání nepropustných povrchù
(úspora místa vhodnou výstavbou)
l Používat dešové vody v domácnosti, prùmyslové a podnikatelské sféøe a pro komunální úèely.
l Vytvoøit decentralizovaný odvod dešové vody.
Preventivní opatøení:
l Zabránit pronikání spodní vody do kanalizace
(porézním materiálem nebo netìsným potrubím);
l Zabránit pronikání povrchové vody do kanalizace.
Nevýhodou samostatné dešové kanalizace jsou vysoké
poèáteèní náklady na výstavbu dvou oddìlených kanalizaèních systémù, jež následnì pøedstavují témìø dvojnásobné náklady na údržbu, sledování a kontrolu obou
kanalizaèních sítí. Jedna spoleèná kanalizaèní sí se
relativnì snadno øídí a sleduje. Avšak náklady na èištìní,
spojené s touto jednotnou kanalizaèní sítí, jsou v dlouhodobém výhledu mnohem vyšší, protože objemy odpadní
vody jsou vìtší, zatímco v pøípadì dvou samostatných
oddìlených sítí je pøítok vody do èistièky menší, její
èištìní úèinnìjší a staèí menší èistièky odpadních vod.
Navíc v pøípadì jednoho kanalizaèního systému náklady
na zabránìní nejhorší možné situaci zpùsobené
obrovským pøívalem dešové vody nebo odstraòování
takových následkù pøedstavují rovnìž vysoké èástky.
DECENTRALIZOVANÉ ÈIŠTÌNÍ ODPADNÍCH VOD:
V místech s nízkou hustotou osídlení lze použít decentralizované a nepøíliš složité zpùsoby èištìní odpadních
vod. Tento pøístup je rovnìž vhodný pro pøímìstské
ètvrti, jejichž pøipojení na mìstskou kanalizaci je pøíliš
obtížné nebo mají dostatek místních zdrojù. Decentralizovaná zaøízení jsou rovnìž vhodná pro prùmyslové
oblasti, aby rùzné toxické látky, vznikající pøi výrobì,
zùstaly oddìleny.
Výhody:
l èištìní v místì vzniku
l nižší náklady na výstavbu èistièky odpadních vod,
její øízení a kontrolu
l vypouštìné objemy z èistièky jsou menší, proto je
okolní ekosystém mùže lépe absorbovat
l kvalita a pøijatelnost kalu pro zemìdìlské úèely je
lepší, protože jeho pùvod je dostateènì zøejmý
Nevýhody:
l nižší úèinnost èištìní
l vyšší koncentrace na výstupu
l citlivìjší na výkyvy
l vysoká potøeba pracovníkù v pøepoètu na objemové jednotky
Vhodná technologie pro malé a úèinné èistièky je teprve
ve fázi vývoje. Mìlo by se volit zaøízení s vysokou
úèinností a malými nároky na údržbu. Pøitom je tøeba
zvážit složení odpadní vody a situaci v daném místì.
Pøíklady:
l Ve Švédsku v obci Tanum se rozhodly zamezit
vypouštìní fosforu do moøe tím, že propagovali
používání suchých toalet. Toto je dobré øešení
pro øídce osídlené venkovské oblasti, kde
klasický zpùsob odvádìní a èištìní odpadní vody
není životaschopný.
Podrobnosti viz pøípadová studie III.
l V obci Bradu v Norsku s 5000 obyvateli èistí
odpadní vodu pomocí systému pùdního
filtrování.
l V obci Rootzone v Dánsku používají k èištìní
odpadních vod mikroorganismù a rostlin nasazených v umìlé nádrži opatøené izolací. Systém
dosahuje úèinnosti 75-95 % a vydrží pravdìpodobnì 100 let, než bude zapotøebí pùdu vymìnit.
l Ve Švédsku, v èistírnì odpadních vod Kagerod
u obce Svalov Salix, pìstují pro energetické úèely
17
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
vrbové proutí, které se zavlažuje a hnojí odpadní
vodou. Do èistièky je napojena veøejná kanalizace obsluhující 1500 obyvatel obce a sušárnu
mléka, což pøedstavuje dalších 6-7000 obyvatel.
Zkoušky prokázaly, že zavlažování odpadní
vodou podstatnì zvyšuje produkci a plnì nahradí
jiná hnojiva. Hnojení pøedstavuje asi 15 - 20 %
celkových nákladù na výrobu døevních štìpkù.
l V polské Lodži zahájili ve spolupráci s rùznými
partnery øadu spoleèných projektù zamìøených
na rùzné aspekty èištìní odpadních vod.
Podrobnosti viz pøípadová studie IV.
Jedním z možných decentralizovaných øešení pro odfiltrovanou splaškovou vodu je její použití na umìlé
„splaškové“ farmì nebo na poli, pøes které tato voda
mùže protékat. Bylo zjištìno, že uspoøádají-li se urèité
rostliny ve správném poøadí za sebou, jsou schopny
zajistit metabolickou pøemìnu øady chemických látek
obsažených v neèištìné splaškové vodì. Energetický
obsah odpadní vody se tak mìní v biomasu.
Výhody:
l dobrá úèinnost pøi správném dimenzování
l nejsou zapotøebí dlouhé pøepravní cesty v kanalizaèní síti
l nevzniká žádný dodateèný kal
l energetické vstupy a investièní náklady jsou
minimální
l fungování i v zimním období je zaruèené
l použitelné pro malé obce
l uspoøádání rostlin mùže mít i estetickou hodnotu
Nevýhody:
l „zelené“ metody èasto vyžadují rozsáhlé plochy
(zhruba 5 m2 pro odpad vyprodukovaný jedním
èlovìkem)
l je nutná kanalizaèní sí
l je tøeba oddìlit dešovou a povrchovou vodu
l pøestože nìkterá zaøízení jsou již v provozu, stále
se jedná o novou metodu
l mùže dojít k akumulaci toxických látek zpomalujících rostlinný metabolismus.
Pøíklady:
l V listopadu 1994 provedl nìmecký úøad pro
životní prostøedí (Umweltbundesamt, Berlin)
hodnocení umìle vytvoøených slatin a pùdních
filtrù.
l Ve švédském Oxelosundu vytvoøili umìlé
18
ICLEI’s Environmental Guide
mokøady k odstraòování dusiènanù z odpadní
vody z mìstské èistièky. Provozní náklady u této
èistièky jsou asi ètvrtinové v porovnání s klasickou èistièkou.
Podrobnosti viz pøípadová studie II.
CENTRALIZOVANÉ ÈIŠTÌNÍ ODPADNÍCH VOD
V mìstských oblastech s urèitou hustotou osídlení a
prùmyslových podnikù je vhodnìjší centralizované
èištìní odpadních vod.
Výhody:
l známé a široce používané metody
l snadno dostupné
l odborníci jsou s nimi seznámeni
l pravidelná kontrola kvalifikovaným pracovníkem
l velký poèet zaøízení v provozu
l nejrùznìjší velikosti a technologie
Nevýhody:
l vysoké poèáteèní náklady (80 % kanalizaèní sí,
20 % èistièka)
l vysoké provozní náklady
l nutnost mít neustálý pøítok vody
l vznik kontaminovaných kalù
l systém nezvládá velké pøívaly vod pøi bouøkách
l je tøeba financovat budoucí opravy
SPECIÁLNÍ PRÙMYSLOVÉ ÈISTIÈKY ODPADNÍCH VOD
Prùmyslové podniky produkují specifické odpadní vody.
V pøípadì nìkterých odvìtví je nutné nalézt specifický zpùsob èištìní odpadních vod z použitých technologických
procesù. Je-li to možné, jedná se zpravidla o nejúèinnìjší
øešení. Vždy je tøeba zvážit, zda nelze použít jiné, ménì
zneèišující výrobní postupy, nebo zda by nebylo lepší
závod nebo jeho èást úplnì zavøít, aby se zabránilo
vzniku látek, jež se z odpadních vod obtížnì odstraòují.
LIKVIDACE KALÙ
Kaly jsou polotuhým vedlejším produktem vznikajícím
pøi èištìní odpadních vod. Obsahují rùzné organické
živiny a mají i urèitý energetický potenciál, jež by se dal
využít. Rovnìž obsahují toxické látky, které výraznì
omezují použití a zpùsob likvidace kalù.
Kaly s urèitou koncentrací nebo obsahem nìkterých látek
nelze použít k hnojení, nelze je spálit a v nìkterých
oblastech ani vyvézt na skládku. Aèkoliv existuje øada
rùzných metod likvidace kalù, je zcela evidentní, že
snižování množství toxických látek, jež se dostávají do
odpadních vod, je nejlepším zpùsobem maximálního
využití kalù.
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
Tabulka: množství látek v jedné tunì kalu - prùmìrné
koncentrace v Brémách
(G. Hoper, Bremer Entsorgungbetriebe):
CaO
36 - 120 kg
P2O5
40 - 70 kg
N
50 - 160 kg
K2O
3 - 50 kg
MgO
10 kg
1) Použití v zemìdìlství jako hnojivo
Výhody:
l vrácení živin do životního prostøedí
l žádná další likvidace
Nevýhody:
l toxické látky mohou kontaminovat pùdu
l mùže dojít ke kontaminaci tokù splachem
l nepøíjemný zápach pøi hnojení
Pøíklady:
V Gdaòsku zlepšily kvalitu kalù snížením obsahu
tìžkých kovù, takže se dají použít jako hnojivo.
Podrobnosti viz pøípadová studie I.
2) Biologické zpracování kalù
Výhody:
l získání energie (bioplynu) z kalù
l zbylý materiál lze použít k vylepšení pùdy
l snížení nepøíjemného zápachu
Nevýhody:
l akumulace tìžkých kovù a dalších toxických látek
v pùdì (záleží na kvalitì kalù)
Tabulka: Hlavní hodnoty koncentrací zneèišujících
látek v kalech (G. Hoper, Bremer Entsorgungsbetriebe):
Cu
500 mg/l DS
Cd
5 mg/l DS
Zn
1500 mg/l DS
Pb
300 mg/l DS
Ni
100 mg/l DS
Hg
3 mg/l DS
Cr
200 mg/l DS
PCB
0,1 mg/l DS
AOX
500 mg/l DS
3) Spalování
Výhody:
l snížení objemu ke koneènému uložení
l výroba elektøiny nebo tepla
Nevýhody:
l v popelu a na filtrech jsou vysoké koncentrace
toxických látek
l vyrobené energie je ménì než dodané
l kaly se musí pøed spálením usušit
4) Vyvezení na skládku
Výhody:
l lze zabránit kontaminaci jiných složek životního
prostøedí
Nevýhody:
l špatné využití území
l kaly je nutné zahustit
l ztráta živin a energie
l nutná speciální úprava, aby nedošlo ke kontaminaci okolní pùdy
13.2.6 PLÁNOVÁNÍ
Pro plánování platí stejné principy, jaké jsou uvedeny
v èásti 13.1.7. Není zapotøebí zdùrazòovat, že efektivní
èištìní odpadních vod rovnìž vyžaduje peèlivé
plánování. Zde uvádíme nìkteré kroky, které by mohly
pomoci orgánùm samosprávy pøi vypracování plánù:
1. Vyhodnocení situace
a) souèasná situace
l jaké èásti kanalizaèní sítì již existují a v jakém
jsou stavu
l inventura kanalizaèních sítí v propojených ètvrtích
l inventura samostatných kanalizaèních sítí
l seznam velkých podnikù, jež zneèišují vodu
a látky, které vypouštìjí (odbìry vzorkù,
dotazníky, návštìvy, zkoušky)
l pøepravní vzdálenosti
l spotøeba energie pøi èištìní odpadních vod
l zdokumentování souèasné situace a registr
odpadních vod
b) cílová situace
l odhad zamýšleného množství odpadních vod
a jejich zatížení v nadcházejících 30 letech
l u velkých producentù odhad budoucích objemù
odpadních vod a jejich zatížení
19
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
2. Okamžitá opatøení
Nenákladná opatøení, jež nevyžadují žádné velké pøípravy a mohou výraznì zmìnit situaci:
l zøízení sbìrných stanic v blízkosti èistièek
odpadních vod
l pøestat používat kontaminované kaly a zabránit
prosakování kontaminovaných výpustí
l pøipojení obyvatelstva na stávající kanalizaci
l zøízení jednoduchého pøedèištìní, jedná-li se
o problematické odpadní vody z prùmyslu
l napojení stávající kanalizace na stávající èistièky
odpadních vod
3. Plán na odstraòování zneèištìní
a) stanovení zájmových oblastí
l jednání se sousedními obcemi pøípadnì vypracování spoleèného plánu
l jednání se všemi zúèastnìnými orgány státní
správy
l vytvoøení plánovací skupiny (ze zúèastnìných
obcí) a konzultace s kompetentními odborníky
(o technických, ekonomických, organizaèních
a ekologických pracech)
b) vypracování plánu èištìní komunálních odpadních
vod
l volba kanalizaèního systému (viz èást 13.2.6)
l koordinace výpustí z velkých závodù
l prùzkum a rozhodnutí o nejvhodnìjším umístìní
èistièky
l rekonstrukce nebo výstavba kanalizaèní sítì
c) èistièka odpadních vod
l provìøení stávající èistièky odpadních vod, co se
týèe kapacity èištìní, zvládnutí objemù, volného
místa a stavu vodního systému, do kterého se
vyèištìná voda vypouští
l prùzkum a rozhodnutí o možných alternativách
(zmenšení nebo rozšíøení, posílení, nová výstavba)
l zhodnocení skuteèného pøítoku, jeho vývoj
v budoucnu, stanovení požadavkù na pøítok
(kontaminace, objem)
l rozhodnutí o použitých metodách na základì
schopností èistièky a kvalitì vypouštìné vody
l stanovení koncepce èištìní splaškù
l odhad vlivu na ekosystémy
d) prùmyslové odpadní vody
l pøímé vypouštìní: samostatné èištìní odpadních
vod pokud je nelze èistit spoleènì s komunální
odpadní vodou
l nepøímé vypouštìní: odpadní voda se vypouští do
veøejné kanalizace s èistièkou odpadních vod
20
ICLEI’s Environmental Guide
c) celková koncepce
l shrnutí ekonomického a ekologického hodnocení
a studie proveditelnosti
l pøíprava optimalizovaného plánu èištìní odpadních vod s výètem opatøení, jež je tøeba zrealizovat, s ekonomickým a provádìcím plánem
l výbìr úèastníkù
13.2.7 REALIZACE
Je tøeba stanovit priority jednotlivých akcí zamìøené na
rozpracování nejefektivnìjších dlouhodobých øešení se
zvážením ekologických, ekonomických a kvalitativních
otázek (viz 13.1.8). Dále by se místní samosprávy mìly
zamìøit na splnìní tìchto úkolù:
HODNOCENÍ A ZPÌTNÁ VAZBA
Prùbìžný sbìr údajù o emisích a kvalitì životního
prostøedí je nezbytnou podmínkou jak každodenního
plánování, tak pro dlouhodobé plány. Je tøeba zajistit
zpìtnou vazbu od všech zúèastnìných stran, vèetnì
výmìny informací.
Informace:
Místní samosprávy by mìly zajistit pravidelnou distribuci
informací o stavu a postupu projektù v oblasti èištìní
odpadních vod. Tyto informace by nemìly sloužit jen
zúèastnìným stranám, ale mìly by být k dispozici
i veøejnosti. Jedná se o nezbytný pøedpoklad pro zapojení
veøejnosti.
Organizace:
Pravidelnì by se mìla hodnotit úèinnost systému
shromažïování, dopravy a èištìní odpadních vod, zpùsob
jeho financování a øízení. V pøípadì potøeby by se mìl
systém zmìnit.
Výbìr úèastníkù:
Místní samosprávy by mìly peèlivì vybrat dodavatele
a konzultanty, se kterými uzavøou smlouvy v oblasti
vodohospodáøství. Stanovení pracovníci z místního úøadu
by mìli být ve styku se zúèastnìnými stranami
a zajišovat od nich zpìtnou vazbu.
13.2.8 FINANCOVÁNÍ
Po rozpadu NDR nìkteré pochybné západní firmy
prodaly bývalým východonìmeckým obcím èistièky
odpadních vod. V té dobì obce nevìdìly, že nabízené
èistièky jsou pøedimenzované nebo pøedražené. Dnes se
tyto obce potýkají s vážnými ekonomickými problémy.
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
Tyto pøíklady slouží jako ilustrace toho, proè je tøeba
správnì vybrat zúèastnìné strany i strategii financování
a vypracovat kalkulace. Místní správa a obèané vždy
ponesou náklady zpùsobené chybnou kalkulací. Ne vždy
platí, že nejdražší øešení je to nejlepší: existuje øada
relativnì levných øešení s velkým pøínosem.
zlepšení výstupních koncentrací. Pokud by se tyto
prostøedky investovaly na zlepšení úèinnosti východoevropských èistièek, byl by celkový pøínos pro životní
prostøedí a vodní ekosystémy mnohem vìtší. Je tøeba
vytvoøit potøebné nástroje, které by umožnily transfer
kapitálu zejména tam, kde vodní zdroje pøekraèují
hranice jednotlivých obcí, regionù nebo státù.
Podrobnìjší informace o financování lze nalézt ve svazku
4: Otázky financování péèe a ochrany životního prostøedí.
POPLATKY:
Poplatky za stoèné, èištìní odpadních vod a likvidaci
kalù platí producenti odpadu. Poplatky za èištìní odpadní
vody by mìl stanovit provozovatel èistièky, a mìly by
vycházet z objemu a množství zneèištìní odpadní vody.
Vysoké zneèištìní a pøítomnost toxických látek by se
mìly zpoplatnit vyšší sazbou. Prùmyslové podniky by
mìly platit podle obsahu zneèišujících látek a nákladù na
jejich odstranìní. Takové sazby motivují ke snižování
množství neèistot v odpadních vodách.
Domácnosti platí vodné za spotøebovanou pitnou vodu.
Tyto náklady zpravidla kryjí i stoèné, zahrnující èištìní
odpadních vod, nicménì nìkteré místní správy úètují jak
vodné, tak stoèné. Tato opatøení by mìla vést ke snížení
zátìže i objemu odpadních vod, což bude mít vliv na
potøebnou kapacitu èistièky odpadních vod.
Pøíklad:
l V Nìmecku asi 70 % ceny za èištìní odpadních
vod pøedstavují „kalkulované náklady na
pozdìjší rekonstrukci“ a pouze 30 % tvoøí
skuteèné náklady na provoz a údržbu.
l V Lodži uzavøeli spoleèný polsko-francouzský
podnik se spoleèností OTV na výstavbu nové
èistièky odpadních vod pro celou mìstskou
aglomeraci.
Podrobnosti viz pøípadová studie IV.
VNÌJŠÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ
Na vìtší projekty mohou být poskytnuty zahranièní
granty nebo pùjèky (viz svazek 4: Otázky financování
péèe o životní prostøedí). Evropská unie každým rokem
financuje nìkolik projektù v oblasti životního prostøedí.
Programy financování jsou zveøejòovány v oficiálním
zpravodaji.
SPOLUPRÁCE MEZI ZÁPADEM A VÝCHODEM
Èištìní odpadních vod v západní Evropì je na takovém
stupni, že pouze velké investice by mohly vést ke
21
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
LITERATURA
Antalovsky, Eugen et al (1990), ‘Methode statt Mode.
Biologische Wasserreinigung‘ in Antalovsky, Eugen et
al, Ökotechnik in der Gemeinde, Wien: Kommunalwissenschaftliches Dokumentationszentrum, pp. 63-88.
Bündnis 90/Die Grünen (ed.) (10/1995), Damit uns das
Wasser nicht bis zum Halse steht - Ein Infopaket und
Aktionsvorschläge zum Thema Wasser, Stuttgart:
Bündnis 90/Die Grünen Baden Württemberg.
Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (BMU) (undated), Leitfaden zur Trinkwasserversorgung, Bonn: Bundesministerium für
Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (BMU).
Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (BMU) (Mai 1991), Leitfaden zur
Abwasserbeseitigung, Bonn: Bundesministerium für
Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (BMU).
Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit (1992), Wasserwirtschaft in Deutschland,
Bonn.
Department of the Environment, Republic of Ireland
(1994), Water and Sanitary Services in Ireland. Policy
and programme for 1989-93.
Evans, H.R. (1993), The structure and management of the
British Water Industry 1945 -1991, The Institution of
Water and Environmental Management Yearbook 1993,
London.
Fˆrøvig, S. H. (1990), Alternativer Praksis, Practical
Alternatives by Scandinavian NGO’s, Oslo
Gilde, L.J./de Jong, J. (Sept. 1992), The water quality
monitnitoring system of the Netherlands, European
Water Pollution Control, Vol. 2, No. 5
Hatzfeld, Fritz/Rösler, Cornelia (1992), Umweltberatung
für Kommunen. Abwasser. Einführung und Wegweiser
zu Adressen, Zeitschriften, Literatur, Berlin: Deutsches
Institut für Urbanistik
Hildebrand, Reiner (1994), Wasser und Abwasser:
Konzepte und Handlungsvorschläge für den kommunalen Umweltschutz, Köln, Deutscher Gemeindeverlag
und Verlag W. Kohlhammer
Holvik, Øystein (24-27 May 1994), Kristiansand - A
22
ICLEI’s Environmental Guide
Norwegian sustainable city in the year 2000?, Environmental Department, Municipality of Kristiansand,
Workshop A/4, Coastal Towns, The European Conferenc on Sustainable Cities & Towns, Aalborg.
Hudcovska, Jelena (24 - 27 May 1994), Agro-eco project
of the Danuba Island between the Old River Bed and
the Navigation Canal, Workshop A/3, Counties and
towns in rural areas, The European Conference on
Sustainable Cities & Towns, Aalborg, Denmark
Hugmark, Peter (24 - 27 May 1994), Measures at the
source - working methods to produce a sewage sludge
of high quality, Workshop C/3, Awareness Raising, The
European Conference on Sustainable Cities & Towns,
Aalborg.
ICLEI (10 May 1994), Natural Utilization of Sewage
Sludge, Gdansk Poland.
ICLEI (10 May 1994), Rehabilitation of the Existing Sea
Outfall, Mersin, Turkey.
Institute for Sustainable Communities (1993), „Drinking
water“, „Waste water“, in: Institute for Sustainable
Communities, „Community-Based Approaches to
Addressing Environmental Problems“, prepared as part
of the Bulgarian Environmental Action Project USA:
ISC, Sections 2,8.
Klopocka, Agnieszka (24-27 May 1994), Gdansk approach towards sustainability, Workshop A/6, Ports,
The European Conference on Sustainable Cities &
Towns, Aalborg.
Kraemer, Andreas R. (August 1991), Development of the
Water Industry in Germany and the United Kingdom,
FFU Manuscript 91-7, Forschungstelle für Umweltpolitik, Freie Universität Berlin.
Kraemer, Andreas R. & Wanke, Andreas (September
1991), Municipal competence in water policy in
Germany, FFU Manuscript 91-4, Forschungstelle für
Umweltpolitik, Freie Universität Berlin.
Magmedov, V. (July 1992), Groundwater protection
practices in the Ukraine, European Water Pollution
Control, Vol. 2, No. 4
Markowitz, Paul (May 1993), ‘Drinking Water‘, Community-Based Approaches to Addressing Environmental
Problems, Vermont, USA: The Institute for Sustainable
Communities, pp. 16 -30.
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
Ministry of Environment, Finland (1991), „Environmental priority action programme for Leningrad, Leningrad
region, Karelia and Estonia - Synthesis report“ Plancenter Ltd.
National Rivers Authority Anglian Region, ( 1993),
Gipping/stour catchment management plan, Consultation report summary, Peterborough.
Observatoire Communautaire de l’Environnement
(1993), „Ressources: le guide thematique de notre
environnement“ OCE.
Pichot, Evelyne (décembre 1993), Etude de faisabilite de
mecanismes europeens pour le developpement de la
cooperation decentralisee dans le domaine de l’eau,
Rapport de synthese, Programme solidarité eau,
Ministere de l’Environnement, Paris, France.
Roseland, Mark (1992), „Water and Sewage“ in Roseland, Mark, Towards Sustainable Communities: a
resource book for municipal and local governments,
National Round Table on the Environment and the
Economy, Chapter 8.
Schwoerbel, Jürgen (1993), Einführung in die Limnologie, 7 edition, Gustav Fischer Verlag, Stuttgart
Somlyody, L. (March 1993), Water quality management
in urban areas: the challenge for Central and Eastern
Europe, European Water Pollution Control, ISSN 09255060, Volume 3, No. 2
Stadt Freiburg (1991), Ökologisches Wasserwirtschaftskonzept, Tiefbauamt, 1991, 1995, 2010, Stadt
Freiburg.
Water Management International 1996, 1995, Sterling
Publications Limited, United Kingdom.
Who’s Who in European Water (1993/1994), ISSN 09667083, London
23
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
KONTAKTNÍ ADRESY
Commission of the European Communities
Directorate General XI: Environment, Nuclear Safety and
Civil Protection
Directorate D.1: Environment quality and natural resources/Water protection, soil conversation, agriculture
200, rue de la Loi
B-1049 Brussels
Belgium
Commission of the European Communities,
Directorate General XII: Science, Research and Development
Task Force „Environment-Water“
T-61 2/31
200, rue de la Loi
B-1049 Brussels
Belgium
(fax: +32-2 / 296 31 93)
EUREAU
Chaussée de Waterloo 255-bte 6
B-1060 Brussels
Belgium
European Environmental Bureau
26, Rue de la Victoire
B-1060 Brussels
Belgium
Greenpeace International
European Unit
37, Rue de la Tourelle
International Office for Water
21, rue de Madrid
F-75008 Paris
France
(fax: +33-1/40 08 01 45)
International Water Supply Association (IWSA)
1 Queen Anne‘s Gate
London, SW1H 9BT
United Kingdom
24
ICLEI’s Environmental Guide
ICLEI’s Environmental Guide
SLOVNÍÈEK
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
POJMÙ
vodní ekosystém
ekosystém ve kterém dominuje voda (napø. øíèní, spodní
vody ap.)
surová voda
pitná voda pøed úpravou
kanalizace
systém potrubí, kterým se odvádí komunální odpadní
voda do místa jejího vypouštìní (sbìrný systém, kanalizaèní sí)
èistièka odpadních vod
zaøízení snižující mechanickou a chemickou cestou a
biologickým odbouráním množství neèistot v odpadních
vodách
zásada „prevence u zdroje“
objem odpadní vody urèené k èištìní lze snížit tím, že
nevzniká
pitná voda
voda používaná jako „potravina“ (v nejširším slova
smyslu) a splòující požadavky smìrnice EEC/80/FF8
vydané Evropskou komisí
pesticid
látka používaná v zemìdìlství k ochranì plodin pøed
škùdci
hnojivo
látka používaná v zemìdìlství k výživì plodin
25
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
I.
GDAÒSK,
POLSKO
1. NÁZEV
PROGRAMU
Projekt Èisté pláže a využití splaškových kalù v pøírodì
2. VÝZNAM
PROGRAMU
Ke všemu vždy existuje nìjaká alternativa. Program
využívá nízkých nákladù, doplòkových metod èištìní
odpadních vod v ekonomice, která si nemùže dovolit
zavedené zpùsoby èištìní.
3. CÍLE
PROGRAMU
Cílem projektu Èisté pláže bylo vyèištìní moøe v Gdaòském zálivu, aby pláže mohly opìt sloužit rekreaèním
úèelùm a aby se snížilo zneèištìní chemickými látkami
a koliformními bakteriemi z fekálií v povrchových
vodách. Zneèištìní Gdaòského zálivu se sleduje již tøi
roky. Pravidelnì se také sleduje úroveò bakteriální
kontaminace pobøežních vod a tokù. Program zamìøený
na vyèištìní tokù ústících do zálivu byl zahájen v roce
1991. Modernizace a rozšíøení stávajících èistièek
kanalizaèních vod je naplánováno až do roku 1998.
Využití kalù v pøírodì je zamìøeno na snížení obsahu
tìžkých kovù obsažených ve splaškovém kalu a na
zlepšení jeho hygienických parametrù, aby ho bylo
možné použít v pøírodì, vèetnì zemìdìlské pùdy.
4. POPIS PØÍPADU
PROJEKT ÈISTÉ PLÁŽE
Gdaòsk leží na severu Polska u Gdaòského zálivu, který
je souèástí Baltického moøe. Z dùvodu vysokého obsahu
tìžkých kovù a bakteriálního zneèištìní byly pláže
Gdaòského zálivu oznaèeny jako nevhodné pro rekreaèní
úèely a koupání. V roce 1990 mìsto zahájilo projekt
Èisté pláže, který byl zamìøen na øešení tohoto problému.
V rámci projektu byly nejdøíve identifikovány zdroje
zneèištìní a potom stanoveny jednotlivé strategie
zamìøené na redukci tìchto zdrojù. Hlavní zdroje, na
které se projekt zamìøil, byly zastaralé a málo úèinné
26
ICLEI’s Environmental Guide
èistièky splaškových vod, drobné nepovolené vypouštìní
splaškù a voda z tokù a prùtrží vlévající se do zálivu,
k jejímuž zneèištìní došlo na horním toku.
V souèasnosti probíhá modernizace èistièek odpadních
vod, která je závislá na dostupnosti finanèních prostøedkù
ze zahranièí. Nicménì v mezidobí se díky projektu
zvýšilo odstraòování chemických látek z èištìných vod.
V roce 1992 byly realizovány pøirozené metody èištìní
vody ve vodních tocích, jež se vlévají do zálivu.
V místech, kde se toky vlévají do zálivu byly vybudovány „biologické bariéry“. Tyto bariéry se skládají
z ponoøených rybáøských sítí, na kterých jsou pøichyceny
kolonie škeblí, jež napomáhají èištìní vody. Další èištìní
je zajišováno rostlinnou filtrací, pøi které se využívají
urèité kultury rostlinných druhù u tokù a rybníkù, jimiž
daný tok protéká.
Dùležitým zdrojem zneèištìní zálivu je neèištìná dešová
voda. Protože úrovnì a druhy zneèišujících látek
v dešových vodách nejsou stálé, rozhodlo mìsto o tom,
že se daný problémy nejlépe vyøeší netradièním biologickým èištìním. Na výtocích dešové kanalizace jsou
instalována speciální síta a odluèovaèe, zejména
v prùmyslových zónách. Byly odstranìny drobné nepovolené výpustì splaškù. Kromì toho byly také nainstalovány provzdušòovací nádrže na zachycování dešové
vody, ve které jsou usídleny kultury mikroorganismù
èistící vodu.
VYUŽITÍ KALU V PØÍRODÌ
Aby se snížilo množství kalù, které je tøeba vyvážet na
skládky nebo jiným zpùsobem likvidovat, pokusilo se
mìsto využít zpracovaný kal na pùdách vèetnì zemìdìlských nebo rekultivovaných ploch. Hlavní problém
pøedstavoval obsah tìžkých kovù a hygienická nezávadnost. Kal byl vyhodnocen podle norem Evropské komise
a smìrnic polských vìdecko-výzkumných ústavù. Bylo
zjištìno, že obsah tìžkých kovù je vysoký a že z hygienických dùvodù je kal nevhodný pro využití na zemìdìlské pùdì. Bylo rozhodnuto, že je nutné snížit zneèištìní
pøímo u zdrojù, nebo u nich zajistit pøedèištìní, aby se
zabránilo vypouštìní tìžkých kovù do mìstských èistièek
odpadních vod. Mìstu se podaøilo identifikovat zdroje
zneèištìní tìžkými kovy a významnì snížit obsah tìžkých
kovù ve zpracovaném kalu, který se dnes používá na
ekologicky degradovaných plochách. Aby bylo možné
používat zpracovaný kal na zelených plochách
a zemìdìlské pùdì, musí být hygienicky nezávadný a je
tøeba v nìm dále snížit obsah tìžkých kovù. To bude
vyžadovat instalaci èistièek v prùmyslových podnicích
a zlepšení techniky úpravy kalu. Zpoèátku pøijímaly
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
prùmyslové podniky i politici projekt velice neochotnì,
ale pøesvìdèení o správnosti tohoto rozhodnutí neustále
narùstá. Pøesto však je nejvìtší pøekážkou nedostatek
finanèních prostøedkù.
5. VÝSLEDKY
Výsledkem bylo otevøení nìkterých úsekù pláže, protože
na základì testù bylo potvrzeno zlepšení kvality vody.
Zneèištìní se snížilo o 40 % v porovnání s rokem 1988.
Snížila se i kontaminace tokù fekáliemi, nicménì
pro dosažení uspokojivých výsledkù jsou další akce
nezbytné.
6. KLÍÈOVÉ
ASPEKTY
8. BIBLIOGRAFIE
ICLEI, (1993), Local Initiatives, ICLEI Members in
Action 1991-1992, Gdansk, Poland, Water Pollution
Control, p. 20/21, Toronto.
ICLEI, (June 1994), Members in Action, p. 13, Gdansk,
Poland, Initiatives, LEI Toronto, Inc.
Klopocka, Agnieszka (1994): Gdansk, Approach towards
sustainability, City of Gdansk, Department of Environmental Protection, Workshop A/6, Corporate Strategies
for Sustainable Cities and Towns, Ports, The European
Conference on Sustainable Cities & Towns, Aalborg, 2427 May 1994.
PRACOVNÍCI
Celý program mají na starosti tøi lidé z odboru cestovního
ruchu, jeden pracovník z referátu životního prostøedí
a jeden èlovìk z technického odboru. Ekologické bariéry
navrhla Technická univerzita v Gdaòsku a Oceánografický ústav. Podle potøeby byli na rùzné práce najímáni dodavatelé.
FINANCOVÁNÍ
V roce 1992 se vynaložilo na celý program èistých pláží
asi 11 500 000 USD. Vytvoøení ekologické bariéry na
tocích stálo 77 000 USD. Vytvoøení rostlinné filtraèní
zóny stálo 208 000 USD. Vyèištìní tøí ze ètrnácti jezer
v okolí mìsta stálo 154 000 USD. Zavedení procesu
chemického vyluèování v èistièce odpadních vod stálo
1 692 000 USD. V roce 1993 mìsto plánuje další milion
amerických dolarù na èištìní vody a milion a pùl na
modernizaci rekreaèních zaøízení za úèelem pøilákání
turistù na pobøeží v okolí Gdaòska. Celkový rozpoèet
mìsta je 81 250 000 USD,
7. KONTAKTNÍ
OSOBA
Dr. Jadwiga Kopec
Head of Department of Environmental ProtectionCity
of Gdansk,
ul. Nowe Ogondy 8/12
PL 80-958
Gdansk,
Poland
Tel.: 48-58-32-63-70
Fax: 48-58-32-39-41
27
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
ICLEI’s Environmental Guide
II. OXELÖSUND,
ŠVÉDSKO
odpadních vod vedly k tomu, že se místní správa
v Oxelösundu rozhodla požádat o stavební povolení na
zøízení mokøadu na malém poloostrovì asi 1,5 km
severnì od stávající èistièky, místo jejího rozšíøení
o pomìrnì drahou tradièní technologii.
1. NÁZEV PROJEKTU
Vytvoøený mokøad v Oxelösundu se rozkládá na ploše 22
ha nízko položených zalesnìných ploch a nevyužívané
zemìdìlské pùdy. Zahrnuje pìt velkých mìlkých rybníkù
navzájem propojených rovnobìžnými strouhami
o celkové délce asi 1,5 km. Pøedèištìná voda z èistièky,
stále ještì s vysokým obsahem dusíku, se èerpá pøes
speciální filtry odstraòující mechanické neèistoty
a organické látky do jednoho z paralelnì umístìných
rybníkù, kde je zadržována asi po dobu jednoho týdne,
než pomalu zákrutami odteèe do druhého rybníku a tak
postupnì až do pátého, který je spoleèný pro oba dva
soubìžné systémy. Nitrifikaèní a denitrifikaèní procesy se
opakují tak, jak je rybník buï napouštìn, nebo vypouštìn, aby se voda dostala na co nejvìtší plochu.
Každý den se na mokøad pøeèerpá asi 5000 až 6000 m3
pøedèištìné vody. Poslední fází úpravy vody je vypuštìní
vody zbavené dusíku z pátého rybníku pøímo do Baltického moøe.
Mokøady v Oxelösundu
2. VÝZNAM
PROJEKTU
Vytvoøené mokøady pøedstavují relativnì levné alternativní øešení v porovnání se složitou technologií na snížení
obsahu dusíku, které jsou investiènì velice nákladné.
3. SHRNUTÍ
V roce 1993 byl v blízkosti mìsta Oxelösund na pobøeží
Baltického moøe založen mokøad o ploše 22 ha vèetnì
mìlkých rybníkù, kanálù a záplavových území. Roèní
náklady na snižování obsahu dusíku v mokøadech se
odhadují na 50 švédských korun (6,50 US dolarù) na 1 kg
dusíku nebo na jednu ètvrtinu kalkulovaných nákladù
v pøípadì klasického odstraòování dusíku pomocí
denitrifikaèní technologie.
4. CÍLE PROJEKTU
Primárním úkolem mokøadu je odstranìní 22 tun dusíku
roènì z pøedupravené odpadní vody z komunální èistièky.
Pokud se podaøí tento cíl naplnit, bude èistièka schopna
vyhovìt požadavku na 50% snížení obsahu dusíku
v odpadních vodách. Kromì snižování obsahu dusíku,
mokøad také zbavuje odpadní vodu jiných zneèišujících
látek. Mokøad mùže zlepšit ukazatele BSK a obsah
fosforu. Jelikož mokøad zaujímá pomìrnì velké území, je
zde ambiciózní úmysl vybudovat z nìho zajímavou
rekreaèní oblast a souèasnì i hodnotné stanovištì pro
celou øadu rostlinných a živoèišných druhù.
5. POPIS PØÍPADU
Pro tak malou obec, jako je Oxelösund (12 500 obyvatel),
kde stávající èistièka odpadních vod není vybavena ani
klasickou technologií na biologické èištìní, by investice
do tradièní technologie odstraòování dusíku byly vzhledem k finanèní nároènosti nemožné. Vysoké náklady
spolu s velkým zájmem o využití pøírodní metody èištìní
28
Byla pøijata rozsáhlá opatøení na co nejrychlejší osázení
plochy potøebnou vegetací. Vegetace se nebude pravidelnì kosit aby se neodstraòovaly živiny. Pøesto se pøedpokládá, že nitrifikace a denitrifikace bude hlavním mechanismem. Primární úlohou rostlin je zvìtšit plochu pro
bakterie a dodávat jim chemicky vázanou energii pro
denitrifikaci. Dva soubìžné systémy jsou prùbìžnì
naplòovány nebo vypouštìny. Tento režim slouží
k vytvoøení podmínek, které mohou napomoci nitrifikaci
èpavku adsorbovaného sedimenty a rostlinným povrchem
(u vypuštìných rybníkù) a odstranìní vzniklých
dusiènanù (napuštìné rybníky).
MONITORING
Referát životního prostøedí navrhl ve spolupráci s
agenturou pro životní prostøedí a státní správou rozsáhlý
monitorovací program, který bude realizován v prùbìhu
pìtiletého zkušebního období a jehož náklady pøedstavují
dva miliony švédských korun. Mezi sledovanými parametry je kromì vlastní funkce mokøadu také možný vliv
na spodní vody, vliv na baltické moøe a složení a kvalita
vypouštìné vody. První výsledky monitorovacího
programu ukazují, že po prvním roce provozu dílo
funguje tak, jak se pøedpokládalo.
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
ICLEI’s Environmental Guide
6. ZÁKLADNÍ FINANÈNÍ
ÚDAJE
7. KONTAKTNÍ
OSOBA
Pøehled základních investièních výdajù:
Administrativní
Náklady (v tisících
švédských korun)
Øeditel projektu
300 (?????? - pøeložit)
Vedoucí projektu
500
Administrativa celkem
800
Budování mokøadu
Zemní práce
300
Doprava
200
Kanály, strouhy
(døevìné konstrukce)
400
Mùstky, informace
300 (pøeložit)
Filtry
200
Výsadba
250 (pøeložit)
Celkové náklady
1900
Èerpadla a rozvody
2300
Investice celkem
5000
Pøehled roèních výdajù
(v tisících švédských
korun)
Režie
30 (pøeložit)
Monitoring
230
Kontrola
140
Dílèí roèní náklady
400
Investièní výdaje
700 (pøeložit)
Celkové roèní náklady
1100
Hans Wallin
Skansvägen 9
S-61336 Oxelösund
Sweden
Tel.: +46-155-38000
Fax: +46-155-38103
8. BIBLIOGRAFIE
BHA (1994): The Oxelösund wetland for sewage treatment, p. 44/46, WWF Baltic Bulletin.
Wittgren, Hans-Bertil et al. (1994): Wetland Oxelösund A full scale experiment with nitrogen removal in created
wetland., Särtryck ur Vatten 50.2.1994.
29
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
III. TANUM,
ŠVÉDSKO
1. NÁZEV PROJEKTU
Suché záchody
2. VÝZNAM PROJEKTU
Hlavním dùvodem nových aktivit v oblasti odpadového
hospodáøství v Tanumu bylo zjištìní, že jak vodní toky,
tak pobøežní vody vykazovaly jasné známky zvýšeného
zneèištìní a narušení biologických systémù. Dalo se
pøedpokládat, že v dlouhodobém výhledu bude mít tento
fakt nepøíznivý vliv na stav životního prostøedí obce
a následnì se promítne i do ekonomiky cestovního ruchu.
Narušení se týkalo množství kyslíku na moøském dnì,
které bylo tak nízké, že nìkteré druhy rostlin i ryb
zaèínaly vymírat. Mìlké dno uvnitø souostroví, západnì
od pobøeží Švédska, pøedstavuje významné místo pro
tøení a dospívání mnoha druhù ryb.
3. SHRNUTÍ
Obec Tanum nalezla velice tvùrèí a relativnì jednoduché
øešení problému zneèištìné vody z domácností. Velký problém pøedstavovaly zejména splachovací záchody. Zøízením suchých záchodù se emise fosforu snížily o 90 % 95 %. Tento systém je vhodný pro øídce osídlené oblasti.
4. POPIS PØÍPADU
Studie ukázaly, že odpadní voda z domácností v dùsledku
vysokých obsahù fosforu a dusíku mìla za následek eutrofizaci místních vod. Obsah fosforu a dusíku v odpadních
vodách vedl ke zvýšené produkci øas a snížení obsahu
kyslíku jako dùsledek rozkladu odumøení øas aerobními
bakteriemi. V souèasné dobì si malé obce nemohou
dovolit nejmodernìjší technologii na øešení tohoto
problému, zpùsobeného vodou ze splachovacích záchodù. Splachovací záchod vznikl v dobì (poèátkem
dvacátého století), kdy se ještì nevìdìlo, jaké budou jeho
dlouhodobé ekologické dopady. Rozsáhlé používání
splachovacích záchodù vede k tomu, že se èistá sladká
voda používá jako médium pro pøepravu odpadu vzniklého lidskou èinností jako jsou fekálie, moè, kuchyòský
odpad nebo zneèištìná voda.
30
ICLEI’s Environmental Guide
Více než 90 % dusíku v kanalizaèních vodách z domácností pochází ze záchodù a zbytek z koupání, mytí nádobí
a praní. I když spotøebitelé používají bezfosfátové prací
prášky a èistící prostøedky, snižuje se tím objem vypouštìného fosforu pouze o 10 %. Pokud by se používaly
suché záchody ve spojení s ekologicky šetrnými
chemickými prostøedky pro domácnost, byly by hodnoty
fosforu a dusíku již pøed èištìním o 90 % - 95 % nižší
než v pøípadì normální odpadní vody. Voda s touto
úrovní koncentrace by byla mnohem èistší než v souèasností vypouštìná voda z èistièek.
Dnes existuje na trhu celá øada dobøe fungujících vhodných alternativních záchodù, které na splachování
nepoužívají vodu. Existují také záchody oddìlující moè.
To je výhoda, protože moè je sterilní a mùže být proto
pøímo použita jako hnojivo v zemìdìlství.
5. VÝSLEDKY A PONAUÈENÍ
Jednoduché mechanické èištìní vody je nutné zejména
proto, aby se zabránilo emisím nežádoucích látek, jako
jsou rùzné pevné neèistoty, mastnota apod. do životního
prostøedí. Pro domácnosti existují pomìrnì jednoduché
èistièky. Nejsou pøíliš nákladné a vycházejí z podmínek
v daném místì. Další nákladnìjší zpùsoby èištìní by mìly
vycházet z dùkladné analýzy pøípadu a možných øešení.
Tento pøípad ukazuje, že mohou existovat jednodušší
øešení, která však zatížení místního životního prostøedí
øeší stejnì efektivnì.
VÝHODY SYSTÉMU
A. EKONOMICKÝ STIMUL
Aby byli lidé ekonomicky motivováni vymìnit stávající
záchody a aby se podpoøila výstavba nových domù se
suchým systémem je dùležité, aby tyto ekologiètìjší
alternativy byly levnìjší. Obce mohou nabídnout ekonomické stimuly které nebudou pøedstavovat finanèní
zátìž. Napøíklad:
l Pøi instalaci suchých záchodù obec ušetøí 30 - 40
tisíc švédských korun na jednu bytovou jednotku
ve vztahu k velkému a nákladnému systému
èištìní odpadní vody.
l U suchých záchodù a ekologicky šetrných
chemikálií nemusí obec zajišovat vyprazdòování
žump nebo odvoz kalù z domácností, èímž roènì
dosáhne úspor ve výši 1 - 2 tisíc švédských korun.
l Domácností se suchým systémem nemusí platit
roèní sanitární poplatek ve výši 2 - 3 tisíce
švédských korun.
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
B. VÝHODY
Místní systém nakládání s fekáliemi a moèí, který je založen na tom, že se nemíchají s vodou a souèasnì se používají i ménì nebezpeèné chemické látky má tyto výhody:
l Hnojící látky nikdy nepøijdou do styku s vodou
a proto je ani není tøeba pracnì z vody dostávat
(což je bìžný úkol èistièek odpadních vod). Pøi
úpravì nevznikají žádné škodlivé emise ani
nedochází k hromadìní kalu.
l Používání ekologicky šetrných chemikálií znamená to, že se nemusí vyrábìt ani dopravovat
a nedochází ani k emisím nebezpeèných látek.
l Je možné vyrábìt velice jednoduché a levné
èistièky odpadních vod o rozmìrech postaèujících
na èištìní relativnì neškodných odpadù z ekologicky šetrných domácností.
l Hnojivo se používá místnì a zajišuje dodávku
živin pro další úrodu.
7. KONTAKTNÍ OSOBA
Anders Schönbeck
Environmental Protection manager
Tanum municipality
Kommunhuset
45781 Tanumshede
Sweden
Tel.: +46-525-53504
Fax: +46-525-53508
8. BIBLIOGRAFIE
Schönbeck, Anders, (?), Environmental quality determines the future, The municipality of Tanum, p. 30/32,
Solutions.
l Jednotlivé komponenty èistièek odpadních vod
jsou sami o sobì nebezpeèné, protože se vyrábìjí
z neobnovitelných materiálù jako je PVC a
používají nesrážlivé chemické látky. Celý ekologický aspekt sytému je tøeba nahlížet holisticky
a vyhodnocovat všechny vlivy jednotlivých
výrobkù a chování.
l Z pohledu plánování bude vìtší volnost, protože se
výstavba nemusí koncentrovat kolem kanalizaèní
sítì. Tím se zlepší sociální struktura, bydlení bude
zdravìjší a mezi obytnými domy bude vìtší prostor.
C. POUŽITELNOST V ØÍDCE OSÍDLENÝCH OBLASTECH
Více než dvì tøetiny žádostí o zøízení nového systému
obsahovaly suché a ekologicky šetrné øešení. Sto procent
žádostí u rekreaèních objektù obsahovalo suchý systém.
Tento systém se ukazuje jako nejvhodnìjší pro øídce
osídlené oblasti.
6. HLAVNÍ FINANÈNÍ ÚDAJE
Tanum
13 000 obyvatel
Rozpoèet
Pracovníci
Obecní úøad
350 000 000 SEK
1 500 vèetnì
zdravotnických
zaøízení a škol
Suché záchody
150 000 SEK
1 interní
placený
31
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
ICLEI’s Environmental Guide
IV. LODŽ,
POLSKO
v platnost v roce 2000. Tyto zmìny však nepovedou
k výrazným zmìnám v množství pøijímané odpadní vody.
1. NÁZEV PROJEKTU
Brzy budou stávající skládky plné a je jen malá možnost,
že se naleznou další vhodná místa pro zøízení skládek,
zejména proto, že obce jsou proti nim. Proto je tøeba
nalézt jiný zpùsob øešení tohoto problému. Podle èlánku
53 zákona o plánování a ochranì životního prostøedí je
nutné nejdøíve zvážit možnost ekonomického využití
odpadu. V pøípadì Lodže je vybudování závodu na
zpracování odpadu nezbytné.
2.2
Investice Lodže do budoucnosti
2.
POPIS PØÍPADOVÉ
2.1
SPOLEÈNÁ ÈISTIÈKA ODPADNÍCH
STUDIE
VOD PRO MÌSTSKOU AGLOMERACI
LODŽE
Výstavba spoleèné èistièky odpadních vod v roce 1992
byla nejen nejvìtší investicí do životního prostøedí v
oblasti Lodže, ale rovnìž nejvìtší v celém støedním
Polsku. Èistièka mìla pùvodnì sloužit mìstùm Lodž,
Zgierz, Pabianice, Aleksandrow, Konstantynow a Rzgow
a mìla dennì vyèistit asi 900 000 krychlových metrù
odpadních vod.
V roce 1992 byla tato investice ze 40 % hotova, ale
souèasnì s tím došlo i ke snížení kapacity o polovinu. To
bylo zpùsobeno zejména tìmito faktory:
l Množství odpadních vod v oblasti Lodže neustále
klesalo, což bylo zpùsobeno zmìnami v prùmyslové výrobì a technologiích.
l Zgierz (vèetnì továrny na barviva Boruta) a
Aleksandrow se rozhodly, že vybudují spoleènou
èistièku odpadních vod, èímž by odpadní vody
z povodí Vistuly nebylo nutné dopravovat do
povodí øeky Ner, Warta a Odra.
l Rzgow si v roce 1992 postavil svoji vlastní
èistièku a kanalizaci.
V roce 1990 byla spoleèná èistièka pro Lodž zahrnuta do
investièního plánu polské vlády. To vedlo k tomu, že stát
v roce 1991 vynaložil 69 miliard zlotých (jež pokryly
50 % nákladù), 116 miliard v roce 1992 (60 %) a v roce
1993 se rozhodl investovat 100 miliard zlotých. V roce
1991 se mìstské zastupitelstvo v Lodži stalo investorem
projektu. Byl vytvoøen spoleèný podnik Pofris-Sarl, ve
kterém mìlo svùj podíl mìsto a francouzská spoleènost
OTV. V souèasnosti je tato spoleènost investorem stavby.
Je nutné provést zmìnu v technologii pro èištìní odpadních vod tak, aby byly splnìny normy, jež vstoupí
32
ZAØÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ
KOMUNÁLNÍHO ODPADU
Pro kompostování byly navrženy ètyøi lokality, ale
nejlepší lokalita pro získávání metanu je v blízkosti
spoleèné èistièky odpadních vod. Vybudování zaøízení
pro kompostování, èi nádrží na získávání metanu
z rozkladných procesù, je rovnìž velmi naléhavou záležitostí. Proto byly vyèlenìny prostøedky ze Státního fondu
ochrany životního prostøedí a Vodohospodáøského fondu
spolu s prostøedky z ekologického fondu vojvodství.
Zatím ještì nebylo rozhodnuto, jaká technologie zpracování odpadu se použije. Rozhodnutí je ponecháno na
investorovi.
2.3
ZAØÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ
KAPALNÝCH TOXICKÝCH ODPADÙ
Americká firma Post&Buckley a jejich polské zastoupení
„EKOLOG“ v Pile navrhly vybudovat zaøízení na
chemické zpracování toxických látek. Navrhovanou
lokalitou je Zgierz, protože se tam musí vybudovat
èistièka pro továrnu na barviva. Projektová dokumentace
je již pøed dokonèením.
Zaøízení bude èistit toxické odpady, které nelze bìžným
mechanicko-biologickým zpùsobem odstranit.
V Lodžském vojvodství je celá øada dalších dùležitých
ekologických projektù, mezi které patøí napøíklad:
l Instalace elektrostatických odluèovaèù
v elektrárnì v Lodži
l Již zmínìná èistièka odpadních vod v Zgierzi,
která bude rovnìž sloužit pro továrnu na barviva.
l Èistièka odpadních vod pro Glowno a Strykow
l Celá øada projektù pod názvem „Ozdravení“
l modernizace kotelny v místní nemocnici
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
3. PONAUÈENÍ
Tyto tøi pøíklady ukazují, jako mohou projekty napomoci
èistìjšímu životnímu prostøedí.
4. KONTAKTNÍ
OSOBA
Dr. Tomasz Malinowski
Head of the Environmental Department Voivodeship
Lódz
ul. Piorkowska 104
90-928 Lódz
Poland
Tel: +48-42-360531
Fax: +48-42-320249
5. BIBLIOGRAFIE
Malinowski, Tomasz (1993): Solutions to the Crisis- the
Present Situation and Future Prospects for Environmental
Protection: the Example of the Polish Government
District of Lódz, Poland, p. 50/53, Umwelt in Osteuropa,
Perspektiven im Naturschutz, Tagungsdokumentation des
internationalen Kolloqiums im Juni 1993 in Stuttgart,
Beiträge der Akademie für Natur- und Umweltschutz
Baden-Württemberg, Band 16, Stuttgart.
33
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
MANAGEMENT
VODNÍHO
HOSPODÁØSTVÍ
V
ÈESKÉ
REPUBLICE
ICLEI’s Environmental Guide
z povrchových a podzemních zdrojù. V nedávné minulosti bylo toto zásobování zajišováno prostøednictvím státní
organizace „Vodovody a kanalizace“. Ta byla pøed
nìkolika lety zprivatizována, takže zásobování obyvatelstva pitnou vodou zajišují buï:
l soukromí vlastníci z vlastních zdrojù
HYDROLOGICKÁ SITUACE
l soukromé vodárenské spoleènosti
Území Èeské republiky je situováno na hlavním evropském rozvodí pomoøí Severního, Baltského a Èerného
moøe. Prùmìrné roèní srážky tvoøí 690 mm, avšak
s velkými místními rozdíly. V Èeské republice jsou ètyøi
hlavní øíèní toky a pouze nìkolik pøirozených jezer.
Ostatní vodní plochy jsou pøevážnì vytvoøené èlovìkem
(21 000 vodních ploch o celkové rozloze 49 000 ha).
V Èeské republice je nìkolik velkých oblastí pøirozené
akumulace vod, které jsou hlavními zdroji pitné vody.
Dešová voda je odvádìna pøedevším prostøednictvím øek
mimo území republiky. Pøítok do republiky z území
sousedních státù je minimální. Stejnì tak veškeré
zneèištìní povrchových i podzemních vod (s výjimkou
dálkových pøenosù zneèišujících látek v ovzduší je
produkováno na našem území).
l akciové spoleènosti (èleny akciové spoleènosti
mohou být mìsta a obce)
MANAGEMENT
VODNÍHO HOSPODÁØSTVÍ
Základním právním pøedpisem na úseku vodního hospodáøství je vodní zákon, který byl vydán v souvislosti se
zmìnami v systému státní správy (zákon o obcích, zákon
o okresních úøadech). Z tohoto zákona vyplývá, že
vodohospodáøskými orgány jsou:
l orgány obcí
l okresní úøady
l Èeská inspekce životního prostøedí
l ministerstvo životního prostøedí
Zákon zároveò vymezuje pùsobnost tìchto orgánù.
MANAGEMENT PODZEMNÍ A POVRCHOVÉ
VODY
Základním dokumentem na úseku vodního hospodáøství
je smìrný vodohospodáøský plán. V jeho rámci sestavuje
ministerstvo státní vodohospodáøskou bilanci, která
obsahuje vyhodnocení zásob povrchových a podzemních
vod, jejich jakosti a jejich souèasné i možné využití.
Zásobování obyvatelstva pitnou vodou je zajišováno
34
Všechny tyto subjekty odpovídají za množství a kvalitu
pitné vody.
MANAGEMENT ODPADNÍCH
VOD
Aèkoliv právní pøedpisy ve vodním hospodáøství byly
v minulosti, na rozdíl od ostatních složek životního
prostøedí, pomìrnì dobøe zpracovány, nebyly úèinné,
nebo umožòovaly udílení neúnosného množství výjimek
pøedevším v èásti týkající se nakládání s odpadními
vodami.
Nové právní pøedpisy jednak zrušily výjimky, jednak
zmìnily základní filozofii zákona. Znamená to, že pøi
povolování vypouštìní odpadních vod do vod povrchových postupuje vodohospodáøský zákon na základì
emisního principu. To znamená podle ukazatelù pøípustného zneèištìní vod, které stanoví nejvyšší pøípustnou
míru zneèištìní ve vypouštìných vodách. Na rozdíl od
pùvodního imisního principu, kdy se ukazatelé pøípustného zneèištìní vod vztahovaly k množství zneèišujících
látek v recipientu.
Nakládání s odpadními vodami zajišují soukromí
vlastníci sami, nebo prostøednictvím soukromých vodárenských spoleèností.
OSTATNÍ NÁSTROJE POLITIKY ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ V OBLASTI
VODNÍHO HOSPODÁØSTVÍ:
l úplaty za vypouštìní odpadních vod - mají
progresivní charakter. V souèasné dobì odpovídá
jejich výše zhruba úrovni provozních nákladù
nutných k èištìní odpadních vod.
l úplaty za odbìry povrchové vody - jsou sestavovány formou cenových výmìrù s tím, že od
roku 1993 jsou ceny vìcnì usmìròovány, tj.
diferencovány s možností promítnutí oprávnìných
nákladù a zisku. Zatím však plní pøedevším funkci
kompenzace nákladù spojených zejména s
dodávkami vody.
ICLEI’s Environmental Guide
Svazek 13 Vodní hospodáøství z pohledu péèe o životní prostøedí
l úplaty za odbìry podzemní vody - mají od roku
1989 jednotnou sazbu za m3 vody. Souèasnì však
existuje øada výjimek z placení úplat, zejména pak
osvobození pro veøejné vodovody, které pøedstavují cca 90 % odbìrù.
l pokuty - za pøestupky na úseku ochrany životního
prostøedí má možnost uložit pokuty:
- Èeská inspekce životního prostøedí jako dozorový
orgán státní správy v oblasti životního prostøedí
- obce, okresní úøady a správy NP a CHKO
l dotace - na podporu akcí k ochranì životního
prostøedí byl zøízen Státní fond životního prostøedí
k podpoøe pøedevším investièních akcí mìst
a obcí. V oblasti vodního hospodáøství se podpora
fondu realizovala pøedevším v èistírnách odpadních vod (154 akcí v r. 1993)
l Hydrologický informaèní sytém - je ve fázi
pøípravy, bude zahrnovat soustavu základních
registrù a informaèních systémù obsahujících
zejména údaje o kvalitì povrchových a podzemních vod, odbìrech a vypouštìní vod, hydrologickou bilanci, soupis území se zvláštní ochranou
ve vztahu k vodám, údaje o vodovodech a kanalizacích.
Hydrologický informaèní systém je hlavním zdrojem
informací o kvalitì a využívání vody.
35

Podobné dokumenty

Drogy a drogové závislosti: Propojování výzkumu, politiky a praxe

Drogy a drogové závislosti: Propojování výzkumu, politiky a praxe Dvì hlediska (situace, opatøení) byly èasto pokládány za oddìlené oblasti, napøíklad v pracovních programech SP i EMCDDA a rovnìž v mnoha národních výzkumech. Znaèným nedostatkem identifikovaným v ...

Více

Untitled

Untitled cena / ks bal. 20/10 ks / trvanlivost 15 dní

Více

září - Město Dolní Poustevna

září - Město Dolní Poustevna mìsto. Vedení radnice proto vyzývá své obèany, pokud by mìli námìty, jak pojmout oslavy, nech se obrátí na starostu mìsta nebo na správu majetku mìsta.

Více

Tu - Tribotechnika

Tu - Tribotechnika BV cca 1 mikrometru. Tekutost (superplasticita) BV nejvíce vyrovnává povrch třecí dvojice, neboť můstky BV překrývají deprese povrchu a na elevacích naopak BV chybí, a proto jsou odlamovány izolova...

Více

Text v pdf - Zdeněk Vojtíšek

Text v pdf - Zdeněk Vojtíšek zamìøíme právì na tyto ètyøi církve èi náboženské spoleènosti, které obohatily naši „oficiální“ náboženskou scénu nejen co do poètu, ale i co do rozmanitosti. Registrace probíhají na základì zákona...

Více

Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v

Rizika pesticidů s endokrinními účinky: srovnání přístupů a řešení v dobrý model i partnera pro spolupráci. Nìmecko se od Èeské republiky podstatnì liší v:   • požadavcích na testování, • registraci konkrétních pesticidù, • reflexi problému ve státní ekologické poli...

Více

2/2012 - Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody

2/2012 - Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody ráz dané oblasti. Liniové výsadby v krajinnì pùsobí nejen esteticky, ale jsou i významným orientaèním prvkem. Pøi pohledu kolmo opticky èlení krajinu v menší uzavøené segmenty, ale zároveò podélnì ...

Více

Stáhnout

Stáhnout RST-100D koník s otoènou upínací kleštinou Místo levého koníku (s pevným hrotem) mùže být použit koník s otoènou kleštinou. Možno použít upínací kleštiny F 14 od 1do 10mm, se stoupáním po 0,1mm. RS...

Více