ZDE - Ekologické centrum Most

Transkript

Vyhodnocení imisní situace
v Lomu za rok 2012
Zpracovatel:
VÚHU a.s.
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
tř. Budovatelů 2830/3
434 01 Most
Datum zpracování: 28.03.2013
Bc. Dana Kovaříková, Ing. Radka Vlčková
Schválila: Ing. Milena Vágnerová
Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2012
Obsah
1
Úvod...................................................................................................................................... 3
2
Základní charakteristika území................................................................................................ 4
2.1
3
OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ....................................................................... 4
ECM a vyhodnocení imisní situace .......................................................................................... 6
3.1
Informování o aktuální imisní situaci ...................................................................................... 6
3.2
Dotazy a stížnosti .................................................................................................................... 8
3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší..................................................................................................... 8
3.2.2 Stížnosti na zápach............................................................................................................... 9
4
Ochrana ovzduší dle legislativy do 01.09.2012....................................................................... 11
4.1
Imisní limity dle NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb. ........................................... 12
4.2
Podmínky vzniku a vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování................................ 13
4.2.1 Signál upozornění – překročení zvláštního imisního limitu pro SO2, NO2 a PM10 .............. 13
4.2.2 Signál regulace – překročení zvláštního imisního limitu pro SO2, NO2 a PM10 .................. 14
4.2.3 Signál varování – překročení zvláštního imisního limitu pro O3 ........................................ 14
4.3
5
Ukončení – odvolání signálů upozornění, regulace nebo varování ...................................... 15
Ochrana ovzduší dle platné legislativy od 01.09.2012 – nový zákon o ochraně ovzduší ........... 16
5.1
Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší................................................ 17
5.2
Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace..................................................................... 18
5.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 ............................................. 18
5.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 .................................................. 19
5.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3 ............................... 19
5.3
6
Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu........................................................... 21
6.1
7
Ukončení smogové situace ................................................................................................... 20
Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu............................................................... 22
Vyhodnocení imisní situace za rok 2012 ................................................................................ 24
7.1
Oxid siřičitý, oxid uhelnatý.................................................................................................... 24
[email protected]
Strana 1 (celkový počet 53)
7.1.1 SO2 – oxid siřičitý................................................................................................................ 24
7.1.2 CO – oxid uhelnatý............................................................................................................. 26
7.2
H2S – sulfan (dříve sirovodík) ................................................................................................ 27
7.3
NO2 – oxid dusičitý ................................................................................................................ 30
7.4
O3 – přízemní ozon................................................................................................................ 31
7.5
Prachové částice.................................................................................................................... 33
7.5.1 PM10 ................................................................................................................................... 34
7.6
8
Aromatické uhlovodíky ......................................................................................................... 36
Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2012 ...................................................................... 39
8.1
Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace ...................................................... 39
8.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot (dříve signál upozornění). 39
8.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot (dříve signál regulace) .......... 40
8.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel .................................................................... 41
9
Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu..................................................................................... 42
9.1
Grafy úrovně znečištění ........................................................................................................ 42
9.2
Souhrn průměrných ročních hodnot..................................................................................... 44
9.3
Počet překročení PM10 na vybraných stanicích..................................................................... 45
9.4
Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě.......................................................... 47
10 Závěr ................................................................................................................................... 48
11 Zdroje .................................................................................................................................. 49
12 Seznam zkratek .................................................................................................................... 50
13 Seznam tabulek, grafů a obrázků .......................................................................................... 51
13.1 Seznam tabulek..................................................................................................................... 51
13.2 Seznam grafů......................................................................................................................... 51
13.3 Seznam obrázků .................................................................................................................... 52
Příloha č. 1 ................................................................................................................................. 53
[email protected]
1 Úvod
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) zpracovává vyhodnocení imisní situace
v lokalitě Lom na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního
ústavu (ZÚ) se sídlem v Ústí nad Labem, poskytovaných v rámci „Dohody o spolupráci
při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací
o životním prostředí“ (tzv. Memorandum o podpoře v příloze č. 1).
Při zpracování imisní situace v Lomu za rok
2012 bylo využito také dostupných dat Českého
hydrometeorologického
ústavu
(ČHMÚ)
v Mostě (benzen a toluen) a dat Zdravotního
ústavu v Litvínově (sulfan). Aktuální data
ze stanic
monitoringu
automatizovaného
jsou
veřejně
imisního
přístupná
na internetových stránkách www.ecmost.cz.
Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
(ECM) informuje veřejnost prostřednictvím
bezplatné Zelené linky 800 195 342 a regionálních médií. Vyhodnocení denních
a tříhodinových průměrů i hodinových koncentrací
odesílá ECM každý pracovní den Odboru životního
prostředí Městského úřadu v Litvínově tabulku
s týdenními průměry a hodnocením uplynulého období
získávají pravidelně listy Homér a Mostecký deník.
Každý měsíc jsou na webových stránkách ECM
zpřístupněny grafické výstupy koncentrací vybraných
znečišťujících
látek
z předcházejícího
období,
zveřejněno je roční zpracování imisní situace v sekci
Ovzduší – zpětné vyhodnocení. ECM pracuje s aktuálními neverifikovanými daty.
[email protected]
2 Základní charakteristika území
Mostecko, včetně města Lom, se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické
dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční
teplota sledovaného území je 8,2°C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek
ve vegetační době je 299 mm [1]. Časté zhoršení rozptylových podmínek v oblasti
je způsobeno zejména její polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí
tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost
proudění vzduchu.
Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají
nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají
a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý
pro rozptyl. Zhoršené rozptylové podmínky jsou charakteristické zejména v podzimních
a zimních měsících, přízemní ozon je zvýšený zvláště v letním období.
2.1 OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
Obec Lom i další oblasti Ústeckého kraje, se již dlouhodobě řadí mezi oblasti se zhoršenou
kvalitou ovzduší, aktuální zastoupení OZKO je z roku 2010 na obrázku č. 2 – str. 5.
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO) představují vymezená území v rámci
zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více
znečišťujících látek (viz obrázek č. 1). Vymezení OZKO a jejich případné změny provádí
Ministerstvo životního prostředí a 1x za rok jsou zveřejněny ve Věstníku MŽP. OZKO jsou
také k dispozici ve formátu shapefile (.shp) na internetových stránkách Českého
hydrometeorologického ústavu [2].
Mapa oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2011 již není od ČHMÚ zpracována
z důvodu legislativních změn. Dle nového zákona o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.
– platnost od 01.09.2012) budou mapy OZKO vytvářeny jako pětiletý průměr. Nově
zpracovaný pětiletý průměr 2007 – 2011 (.shp) je již k dispozici na webových stránkách
ČHMÚ [3].
[email protected]
Obrázek č. 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v celé ČR
Zdroj: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-20120328.pdf
Obrázek č. 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v Ústeckém kraji
Zóna Ústecký kraj
Zdroj: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-20120328.pdf
[email protected]
3 ECM a vyhodnocení imisní situace
3.1 Informování o aktuální imisní situaci
Pro účely sledování čistoty ovzduší disponuje Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
(ECM) programovým vybavením, jenž umožňuje přenést a zobrazovat data z měřicích stanic
imisního monitoringu.
Využívána jsou data z měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu – Ústí nad
Labem, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a ČEZ, a.s.
Spektrum sledovaných veličin zahrnuje SO2, NOx, PM10 a PM2,5, H2S, ozon, benzen, toluen,
xylen a základní meteorologické veličiny jako je teplota, vlhkost, rychlost a směr větru.
Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data denně stahována a vyhodnocována,
je na obrázku č. 3.
Obrázek č. 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší
Zdroj: Zpracovalo ECM
[email protected]
ECM získává data přes FTP schránku. Hodnoty jsou v této schránce obnovovány každou
hodinu.
Dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny, vždy v 6, 8, 11, 14, 17 a 20 hod.
Bezprostředně po jejich stažení jsou data převedena do zobrazitelného formátu a ověřena
pomocí indexů kvality ovzduší dle ČHMÚ a také z hlediska přípustných imisních limitů,
následně jsou hodnoty koncentrací zaznamenávány do denních protokolů.
Poté jsou data konvertována do grafického formátu, vhodného pro prostředí internetu,
a přes FTP protokol jsou aktualizována na webových stránkách ECM. V případě navýšení
koncentrací vybraných znečišťujících látek je prováděna kontrola v kratších časových
intervalech pro včasnou identifikaci překročení zvláštních imisních limitů (v novém zákoně
č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou již uváděny jako tzv. prahové hodnoty).
Grafy zobrazují každou měřenou škodlivinu samostatně a zahrnují měření za posledních
24 hodin. Umožňují tak získat aktuální přehled o vývoji znečištění ovzduší.
Mimo aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení
měření za uplynulý měsíc. K dispozici jsou grafy uvádějící průměrné denní hodnoty a grafy
zobrazující průběh hodnot všech měřených hodin.
K informování
veřejnosti
o
aktuální
imisní situaci
a nestandardních
událostech
v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím
bezplatné telefonní linky 800 195 342. Dále ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní
situaci na Mostecku pro Mostecký deník a týdeník Homér. V případě překročení zvláštních
imisních limitů (v novém zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou již uváděny jako
tzv. prahové hodnoty) v ovzduší je bezprostředně informováno Rádio Most, energetický
dispečink Czech Coal a.s., zástupci Odboru životního prostředí a mimořádných událostí
Magistrátu města Mostu a Odboru životního prostředí Městského úřadu Litvínov. ECM také
zpracovává každý měsíc měsíční přehled koncentrací škodlivin a od roku 2012
i roční zprávu o imisní situaci v Lomu.
Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace
zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem
([email protected]) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342.
[email protected]
3.2 Dotazy a stížnosti
3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší
V rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí zodpovídají
dispečeři ECM denně dotazy na aktuální stav ovzduší. Tuto informaci využívají zejména
učitelé mateřských škol, ale i maminky s dětmi, či občané se zdravotními problémy. V roce
2012 Ekologické centrum Most zodpovědělo 1937 dotazů, čímž lze dle počtu přijatých dotazů
zhodnotit rok 2012 jako nadprůměrný. Průměr počtu přijatých dotazů v letech 2000 – 2012
činí cca 963 dotazů.
Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2012 je uveden v grafu č. 1. V období 2000 až 2012
se jedná o druhé nejvyšší zastoupení počtu dotazů. V předchozím roce 2011 byl zaznamenán
větší výskyt smogových epizod, který také zvýšil zájem a tím i počet dotazů na stav ovzduší
zejména v zimních měsících.
Graf č. 1: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2012
Celkem 98,2 % všech přijatých dotazů se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení
tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 2.
V přehledu tazatelů z řad veřejnosti i občanů je evidováno 63,7 % (1234) dotazů z města
Mostu, 10,5 % (203) z Litvínova a 5,8 % (113) z Chomutova. Pouze 1,2 % (24) tazatelů
neuvedlo adresu bydliště nebo sídlo organizace.
[email protected]
Graf č. 2: Přehled dotazů za rok 2012 dle bydliště tazatele
3.2.2 Stížnosti na zápach
Z celkového počtu přijatých stížností od roku 2000 (viz graf č. 3) je patrný nejvyšší počet
přijatých stížností z České republiky právě v uplynulém roce 2012. Vyšší zastoupení počtu
stížností je také zaznamenáno v letech 2005, 2006 a 2011. Naopak zastoupení stížností
z příhraničí Saska od roku 2010 postupně klesá. Oproti minulému roku nebyl evidován žádný
dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Vyšší zastoupení stížností je podmíněno
nejen vznikem pachových epizod, ale také vyšší informovaností občanů a jejich zájmem řešit
stav ovzduší.
Graf č. 3: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 – 2012
[email protected]
V rámci evidence dotazů od občanů bylo přijato ECM v roce 2012 celkem 38 stížností, z toho
29 stížností se týkalo zápachu. Pouze 2 stížnosti byly na hluk, 1 stížnost byla zaměřena
na prašnost. Také 2 stížnosti na zápach byly přijaty v Kralupech nad Vltavou, pro hodnocení
tohoto regionu však nebyly zařazeny do následujících grafů č. 4 a 5. Celkem 17 stížností bylo
zaznamenáno v Mostě, 2 v Litvínově a 8 v Chomutově. Nejpočetnější měsíc z hlediska
stížností (graf č. 5) byl měsíc srpen (9 stížností), v měsících květen a prosinec bylo
zaznamenáno shodně 7 stížností. Nejméně bylo evidováno v září (1 stížnost).
Graf č. 4: Přehled stížností za rok 2012
Graf č. 5: Přehled stížností dle lokality za rok 2012
[email protected]
4 Ochrana ovzduší dle legislativy do 01.09.2012
Posuzování stavu znečištění ovzduší vychází ze stanovení tzv. imisních limitů pro znečišťující
látky uvedené v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., změněném nařízením vlády č. 42/2011 Sb.,
a ve vyhlášce MŽP č. 373/2009 Sb. Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. jsou stanoveny imisní
limity škodlivin, podmínky, způsob sledování, posuzování a hodnocení, a řízení kvality
ovzduší, nařízení č. 42/2011 Sb. mimo jiné doplňuje imisní limity pro ochranu zdraví i cílový
imisní limit pro ochranu zdraví nově o limity pro PM2,5. Přehled imisních limitů pro ochranu
zdraví viz tabulka č. 1.
Vyhláška MŽP č. 373/2009 Sb. stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek,
ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů
podléhajících regulaci, určuje zásady pro vypracovávání a provozování krajských a místních
regulačních řádů a rovněž způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečišťování
ovzduší veřejnosti. Přehled imisních limitů pro ochranu zdraví pro O3 a PM2,5 viz tabulka č. 2.
Vyhláška č. 373/2009 Sb. platí od listopadu 2009 a upravuje se jí původní vyhláška
č. 553/2002 Sb. K zvláštním imisním limitům pro oxid dusičitý, oxid siřičitý a přízemní ozon
přibyla závazná hodnota pro prachové částice frakce PM10. Tyto prachové částice mohou mít
významný negativní vliv na zdraví obyvatel.
Zvýšení koncentrací těchto látek v ovzduší, zejména za nepříznivých rozptylových podmínek,
ovlivňuje nejen silniční doprava, ale i spalování nekvalitních paliv v domácnostech.
Dne 01.09.2012 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který
mimo jiné nově definuje pojmy smogové situace a zahrnuje v sobě i imisní limity a původní
zvláštní imisní limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách
č. 597/2006 Sb. a 373/2009 Sb.
[email protected]
4.1 Imisní limity dle NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb.
Tabulka č. 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb.
Znečišťující látka
Doba průměrování
SO2
oxid siřičitý
1 hodina
PM10
prachové částice
PM2,5
NO2
oxid dusičitý
CO
oxid uhelnatý
benzen
Imisní limit
3
(μg/m )
Maximální počet
překročení za rok
125
3
350
24 hodin
24 hodin
50
35
25
0
40
kalendářní rok
kalendářní rok
1 hodina
maximální denní 8hodinový klouzavý
průměr
kalendářní rok
Zdroj: nařízení vlády 597/2006 Sb. změněné nařízením vlády č. 42/2011 Sb.
0
200
18
10 000
0
5
0
40
kalendářní rok
24
0
Cílový imisní limit
Úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení
škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout,
pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době.
Tabulka č. 2: Cílový imisní limit pro ochranu zdraví
Imisní limit
3
(μg/m )
O3
troposférický
ozon
Maximální
tolerovaný počet
překročení
průměr*
120
25x v průměru
za 3 roky
roky 2013, 2014 a 2015
20
0
PM2,5
*
* Cílový imisní limit pro PM2,5 je stanoven pro rok 2015 a je vyjádřen jako průměr ročních průměrných úrovní
znečištění ovzduší PM2,5 za roky 2013, 2014 a 2015 ve všech městských pozaďových lokalitách. Hodnoty jsou
zjišťovány z míst odběru vzorků zřízených podle bodu 1.6 části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.".
Zdroj: nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (změněné nařízením vlády č. 42/2011 Sb.) a 373/2009 Sb.
Částice PM2,5 byly přiloženy dle nařízení vlády č. 42/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády
č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.
[email protected]
4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování
Při významném zhoršení kvality ovzduší jsou vyhlašovány Ministerstvem životního prostředí
resp. Českým hydrometeorologickým ústavem tzv. signály v případě, že dojde k překročení
některého ze stanovených zvláštních imisních limitů koncentrací vybraných znečišťujících
látek.
Signály (upozornění, regulace a varování) jsou stanoveny dle vyhlášky č. 373/2009 Sb.
v příloze č. 1 při překročení tzv. zvláštních imisních limitů u škodlivin SO2, NO2, PM10 nebo O3.
Přehled zvláštních imisních limitů je uveden v tabulce č. 3.
Vydávání signálů upozornění a regulace k omezení emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší
na území kraje za situací, při nichž dochází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
v Ústeckém kraji k nadměrnému znečištění ovzduší (smogová situace), je upraveno
a specifikováno Krajským regulačním řádem Ústeckého kraje, včetně seznamu subjektů
pro předávání signálu upozornění a signálu regulace i stanovení provozoven, jejichž zdroje
znečištění mají vliv na úroveň znečištění ovzduší ve vymezeném území.
4.2.1 Signál upozornění – překročení zvláštního imisního limitu pro SO2, NO2 a PM10
Signál upozornění následuje po:
a) překročení hodinového průměru koncentrace:
•
•
oxidu siřičitého – 250 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,
oxidu dusičitého – 200 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,
•
troposférického ozonu – 180 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,
•
suspendovaných částic PM10 – 100 µg/m3.
b) překročení 24hodinového průměru koncentrace:
Pokud
čtyřiadvacetihodinové
koncentrace
prachových
částic
překročí
hodnotu
100 mikrogramů na metr krychlový, vydává Český hydrometeorologický ústav signál
upozornění. Při překročení hranice 150 mikrogramů je již vydán signál regulace. Příslušné
úřady pak mohou vyhlásit opatření (například zákaz vjezdu aut do center měst
nebo omezování výroby).
[email protected]
4.2.2 Signál regulace – překročení zvláštního imisního limitu pro SO2, NO2 a PM10
Signál regulace je vyhlašován v případě překročení zvláštních imisních limitů alespoň
na polovině měřicích lokalit.
Signál regulace následuje po:
a) překročení hodinového průměru koncentrace:
•
oxidu siřičitého – 500 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,
•
oxidu dusičitého – 400 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,
•
suspendovaných částic PM10 – 150 µg/m3.
b) překročení 24 hodinového průměru koncentrace:
4.2.3 Signál varování – překročení zvláštního imisního limitu pro O3
Signál varování následuje po překročení hodinového průměru koncentrace:
•
troposférického ozonu – 240 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách.
Tabulka č. 3: Zvláštní imisní limity pro vyhlášení signálu upozornění, signálu regulace nebo signálu varování
SO2
oxid siřičitý
NO2
oxid dusičitý
O3
troposférický ozon
PM10
suspendované částice
SO2
oxid siřičitý
NO2
oxid dusičitý
PM10
suspendované částice
O3
troposférický ozon
Signál upozornění
250 µg/m
3
200 µg/m
3
180 µg/m
3
100 µg/m
3
Signál regulace
500 µg/m
3
400 µg/m
3
150 µg/m
3
Signál varování
240 µg/m
3
Při překročení uvedeného
hodinového průměru koncentrace
ve 3 po sobě následujících
hodinách
Při překročení 24hodinového
průměru koncentrace
hodinách
průměru koncentrace
hodinách
Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K
a normální tlak 101,35 kPa.
Zdroj: Vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů, ústřední regulační řád
a způsob jeho provozování ve znění změny č. 373/2009 Sb.
[email protected]
4.3 Ukončení – odvolání signálů upozornění, regulace nebo varování
Signál upozornění, signál regulace nebo signál varování odvolává MŽP prostřednictvím jím
zřízené právnické osoby v případě, že platí následující podmínky:
• na žádné měřicí stanici reprezentativní pro vymezené území není překročen
příslušný zvláštní imisní limit, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin v případě
oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a troposférického ozonu nebo 24 hodin v případě
suspendovaných částic PM10 a není na základě meteorologické předpovědi očekáváno
obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin
následujících po poklesu koncentrací pod hodnoty zvláštních imisních limitů;
• časový interval 12 hodin se v případě oxidu siřičitého, oxidu dusičitého
a troposférického ozonu zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky
nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi
je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou;
• v případě překročení zvláštního imisního limitu pro suspendované částice
PM10 v provozovnách podle bodu 1.2. vyhlášky č. 373/2009 Sb., zabývajících se výrobou tepla
a elektrické energie, jsou uplatňována pouze opatření pro regulaci těch stacionárních zdrojů,
které jsou skládkami paliv nebo popílku, nebo zauhlováním a které jsou provozovány
v souvislosti s provozem zvláště velkých spalovacích zdrojů. Opatření jsou směřována
především k omezení emisí suspendovaných částic PM10 a jejich opětovného víření.
Regulaci podle ústředního regulačního řádu podléhají pro území Ústeckého kraje stacionární
zdroje v níže uvedených provozovnách při překročení zvláštních imisních limitů (tabulka č. 4).
Tabulka č. 4: Regulaci podléhající stacionární zdroje na území Ústeckého kraje
Regulaci podléhající stacionární zdroje
pro oxid dusičitý – ČEZ, a.s., Elektrárna Tušimice 2; ČEZ, a.s., Elektrárna Ledvice; ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 1; ČEZ, a.s.,
Elektrárna Prunéřov 2; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 700; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 200; United Energy a.s.,
Teplárna Komořany
pro oxid siřičitý – ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 1; ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 2; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 700;
UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 200; ČEZ, a.s., Elektrárna Ledvice; ČEZ, a.s., Elektrárna Tušimice 2;
pro suspendované částice PM10 – ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 2; ČEZ, a.s., Elektrárna Počerady; ČEZ, a.s., Elektrárna
Tušimice 2; AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group, závod Řetenice; ČEZ, a.s., Elektrárna Ledvice; UNIPETROL RPA, s.r.o.,
Teplárna T 700; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 200; United Energy a.s., Teplárna Komořany; Mondi Štětí a.s.,
provozovna Štětí; Lafarge Cement, a.s. provozovna Čížkovice,; Dalkia Česká republika, a.s., Teplárna Trmice; UNIPETROL
RPA, s.r.o., výrobna močoviny; Lovochemie, a.s., provozovna Lovosice.
Zdroj: Vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů, ústřední regulační řád
a způsob jeho provozování ve znění změny č. 373/2009 Sb.
[email protected]
5 Ochrana ovzduší dle platné legislativy od 01.09.2012 – nový
zákon o ochraně ovzduší
Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky
uvedené v příloze č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který nahradil dosavadní
zákon č. 86/2002 Sb. Tento nový zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie.
Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty
pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a prachové částice PM10, a také informativní a varovnou
prahovou hodnotu pro troposférický ozon, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání
smogové situace. Předchozí vyhlášky a nařízení vlády uvedené v kapitole 4 jsou zrušeny
vydáním nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb.,
o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti
o úrovni znečištění a při smogových situacích.
Nová „imisní vyhláška“ upravuje:
1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění,
2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění,
3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace.
Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování
a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty
zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho
provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady
pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah
zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších
předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné
úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které
jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb.,
o ochraně ovzduší).
[email protected]
5.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně
ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 5 a 6. Tento nový zákon o ochraně ovzduší
ruší předchozí vydané vyhlášky a nařízení vlády.
Tabulka č. 5: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
Imisní limit
3
(μg/m )
1 hodina
350
Maximální počet
překročení
24 hodin
125
3
24 hodin
50
35
kalendářní rok
40
0
PM2,5
kalendářní rok
25
0
NO2
oxid dusičitý
1 hodina
200
18
kalendářní rok
40
0
průměr
10 000
0
kalendářní rok
5
0
SO2
oxid siřičitý
PM10
prachové částice
CO
oxid uhelnatý
benzen
Zdroj: Příloha č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
24
Tabulka č. 6: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb.,
o ochraně ovzduší
Imisní limit
3
(μg/m )
O3
troposférický
ozon
Maximální
tolerovaný počet
překročení
průměr*
120
25x v průměru
za 3 roky
*Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů
počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém
končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne.
Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.
Zdroj: Příloha č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
[email protected]
5.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace
Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení
některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující
látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny
pro škodliviny – oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo prachové částice PM10. Informativní
a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro troposférický ozon.
Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny
nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (ZÁŘÍ/2012).
Přímý odkaz ke stažení zde:
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/EC084045B2659A56C1257A92002B5ED5/$file/Vestnik_9_2012.pdf
V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových
hodnot pro vybrané znečišťující látky.
5.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10
Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné
měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila
a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 µg/m3 ve třech po sobě
následujících hodinách,
b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 µg/m3 ve třech po sobě
následujících hodinách, nebo
c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 100 µg/m3 ve dvou
po sobě následujících dnech
a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních
pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací
částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů
hodinových koncentrací.
[email protected]
5.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10
Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině
měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2
překročila
a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 µg/m3 ve třech po sobě
následujících hodinách,
b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 µg/m3 ve třech po sobě
následujících hodinách, nebo
c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 150 µg/m3 ve třech
a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních
pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací
částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů
hodinových koncentrací.
5.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3
Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné
hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m3.
Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné
hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 µg/m3.
Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu
č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden
v následující tabulce č. 7.
[email protected]
Tabulka č. 7: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty
Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10
SO2
oxid siřičitý
NO2
oxid dusičitý
PM10
částice
250 µg/m
3
200 µg/m
3
100 µg/m
3
hodinách
průměru koncentrace ve dvou
Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10
SO2
oxid siřičitý
500 µg/m
3
NO2
oxid dusičitý
400 µg/m
3
PM10
částice
150 µg/m
3
hodinách
průměru koncentrace ve třech
Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon
Informativní prahová hodnota
O3
Varovná prahová hodnota
O3
180 µg/m
3
240 µg/m
3
Při překročení hodinové
koncentrace
Při překročení hodinové
koncentrace
Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený
na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kPa.
Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
5.3 Ukončení smogové situace
Smogová situace je ukončená, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň
znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž
tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není
očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci
v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty.
Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky
nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi
je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou.
[email protected]
6 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu
Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Lomu byla použita data z měřicí stanice Lom
ČHMÚ, umístěné v blízkosti obcí Lom a Mariánské Radčice. V tabulce č. 8 jsou uvedeny
základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin, její umístění je na obrázcích č. 4 – 6.
Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové.
Pozaďové stanice jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst
a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být,
že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší
vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice
se zde liší podle typu oblasti:
•
•
u stanic městských a předměstských: více než 1–1,5 km,
u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje
od 10 do 20 km) [4].
Obrázek č. 4: Umístění měřicí stanice ČHMÚ u Lomu
Zdroj: www.mapy.cz
[email protected]
6.1
Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu
Tabulka č. 8: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu
Základní údaje
Kód lokality:
Název:
Stát:
Vlastník:
Kraj:
Okres:
Obec (ZÚJ):
ULOM
Lom
Česká republika
Český hydrometeorologický ústav
Ústecký
Most
Mariánské Radčice
Zkratka:
EOI - typ stanice:
EOI - typ zóny:
EOI - charakteristika zóny:
Ekosystémy:
EOI B/R - podkategorie:
B/R/IN-NCI
pozaďová
venkovská
průmyslová;přírodní
Klasifikace
příměstská
Adresa lokality (nepovinné)
Správce lokality, adresa
ČHMÚ - pob. Ústí n/Labem
Pošt. přihrádka 2
40011 Ústí n/Labem
Zeměpisné souřadnice:
Nadmořská výška:
Terén:
Krajina:
Reprezentativnost:
Lokalizace
Tel.: 472706056
Fax:.: 472706024
E-mail: [email protected]
50° 35´ 8.757" sš 13° 40´ 24.305" vd
265 m
Doplňující údaje
rovina, velmi málo zvlněný terén
trvalý travní porost, téměř bez zástavby
oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km)
Umístění
Otevřená plocha v podhůří Krušných hor. V okolí několik opuštěných budov (objekty dolů), jeden obydlený
dům.
Kód
Seznam měřicích programů:
ULOMA
ULOMM
ULOM0
Datum vzniku: 12.11.2004
Měřené znečišťující látky:
Zdroj: ČHMÚ
[email protected]
Typ
Automatizovaný měřicí program
Manuální měřicí program
Měření těžkých kovů v PM10
Vznik a zánik měřicího místa:
Datum zániku:
SO2, NO2, PM10, O3, NOx, NO
Obrázek č. 5: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ
Zdroj: www.mapy.cz
Obrázek č. 6: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ – bližší pohled
Zdroj: www.mapy.cz
[email protected]
7 Vyhodnocení imisní situace za rok 2012
7.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý
Oxid siřičitý a oxid uhelnatý nepředstavují v současnosti významnou škodlivinu pro zdraví
obyvatel Mostecka. Koncentrace těchto znečišťujících látek byly v uplynulých letech velice
nízké a ani celorepublikově nedochází k mimořádným navýšením jejich koncentrací. Z tohoto
důvodu není prováděn další monitoring na stanicích Lom ČHMÚ a Most ČHMÚ, měřicí
stanice Litvínov ZÚ však monitoring oxidu siřičitého stále provozuje.
7.1.1 SO2 – oxid siřičitý
Oxid siřičitý není od roku 1997, kdy došlo k odsíření velkých zdrojů emisí oxidů síry
(průmyslové podniky, hnědouhelné elektrárny), škodlivinou, jež by závažně ohrožovala
zdraví obyvatel, ačkoliv v lokalitách, kde je soustředěno více malých spalovacích zdrojů, jimiž
jsou zejména domácí topeniště, je riziko zvyšování SO2 podstatně vyšší. Ani nový zákon
o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) neumožňuje v případě
fyzických osob (souseda) vstupovat do domácností za účelem kontroly lokálních topenišť
a vytápění nekvalitním palivem, které je pro mnoho lidí nejpřijatelnějším řešením zejména
z finančního hlediska.
Úřady mohou i bez vstupu do obydlí zkontrolovat pouze přípustnou tmavost kouře.
Pro zjišťování tmavosti kouře se používá tzv. Ringelmannova stupnice (obrázek č. 7), která
je složena ze šesti čtvercových polí na bílém podkladě, odpovídající příslušným stupňům
tmavosti kouře.
Úřad,
který
tmavost
kouře
měřil,
vyhodnotí,
zda
naměřené
výsledky
jsou
v souladu s požadavky zákona o ochraně ovzduší. V případě, že tomu tak není, přistoupí
k řešení přestupku. Jedná-li se o první porušení zákona, je možné situaci řešit nařízením
určitých nápravných opatření s cílem zlepšení provozu kotle, tj. např. vyčištění kotle, komína,
seřízení kotle, používání paliva apod. Jde-li ovšem o opakované porušování zákona, pak úřad
přistoupí k uložení pokuty.
[email protected]
Obrázek č. 7: Ringelmannova stupnice šedi pro zjišťování tmavosti kouře
Zdroj: Arnika - http://arnika.org/co-do-kamen-nepatri
Průměrné roční koncentrace SO2 na měřicích stanicích Lom ČHMÚ a Litvínov ZÚ lze porovnat
v tabulce č. 9. Zatímco na stanici Litvínov došlo ke snížení ročního průměru oproti roku 2011
o 30,8 %, pokles na stanici v Lomu byl téměř neznatelný, naopak téměř o 20 % horší
ve vztahu k roku 2010.
Tabulka č. 9: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ
rok
SO2 – Lom
ČHMÚ μg/m3
SO2 – Litvínov
ZÚ μg/m3
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
17,8
18,6
19,5
21,6
26
16,9
11,7
15,3
15,1
10,9
11,8
11,4
14,9
14,2
Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví – 350 μg/m – max. 24x za rok
3
Denní imisní limit pro ochranu zdraví – 125 μg/m – max. 3x za rok
3
Informativní prahová hodnota – 250 μg/m
3
Regulační prahová hodnota – 500 μg/m
3
Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ
V grafech č. 6 a 7 jsou uvedeny průměrné hodinové a denní koncentrace SO2 na měřicí
stanici Lom ČHMÚ. Maximální hodinová hodnota 451,4 μg/m3 byla dosažena dne 20. 8. 2012
v časných ranních hodinách, hodinový limit pro ochranu zdraví (350 μg/m3 – max. 24x za rok)
byl překročen celkem 3x.
Graf č. 7 vykazuje zvýšené denní koncentrace mimo podzimních a zimních měsíců také
v srpnu. Průměrné denní koncentrace překročily hodnotu 50 μg/m3 celkem v 10 případech,
hodnotu 100 μg/m3 však nepřesáhly ani v jednom případě.
[email protected]
Graf č. 6: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012
Graf č. 7: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012
7.1.2 CO – oxid uhelnatý
Oxid uhelnatý v současné době nepředstavuje nebezpečí pro zdraví obyvatel, a to nejen
na Mostecku. Maximální naměřené hodnoty 8hodinové koncentrace v posledních letech byly
významně nízké, hluboko pod limitní hodnotou 10 000 μg/m3.
[email protected]
7.2 H2S – sulfan (dříve sirovodík)
Sulfan není na měřicí stanici Lom ČHMÚ monitorován, vzhledem k jeho častým vysokým
koncentracím na měřicí stanici Litvínov ZÚ však lze usuzovat na ovlivnění stavu ovzduší
ve sledované lokalitě Lom, zejména v souvislosti s jeho pachovou zátěží, proto jsou grafy
průběhu znečištění ovzduší H2S v Litvínově zařazeny do této zprávy.
Ve sledovaném období došlo k překročení hodnoty pro ochranu proti obtěžování zápachem
ve 4 115 naměřených půlhodinách z celkového počtu 16 919 měřených půlhodin (24,3 %),
v roce 2011 to bylo pouze 1 502 půlhodin překročení z celkového množství 16 491 měřených
půlhodin (9,1 %), zato v roce 2010 byl hygienický limit překročen celkem 8 945x z celkového
množství 13 775 měřených půlhodin (64,9 %).
Stanovená hodnota pro ochranu proti obtěžování zápachem činí 7 μg/m3 (dle tabulky
referenčních koncentrací vydané Státním zdravotním ústavem [5]), bývá však často
mnohonásobně překračována. Pro přehled jsou přiloženy grafy průměrných denních
a hodinových hodnot (viz graf č. 6 – 9) z měřicí stanice Litvínov ZÚ.
V těchto naměřených koncentracích sulfan nezpůsobuje vážnější zdravotní rizika, přesto jeho
intenzivní obtěžování zápachem u sensitivních jedinců může vyvolávat nevolnosti
nebo bolesti hlavy.
V následující tabulce č. 10 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace sulfanu z měřicí stanice
Litvínov ZÚ, je zde patrné, že nejvyšší průměrná roční koncentrace byla zaznamenána v roce
2010 (13,5 μg/m3), druhá nejvyšší je z minulého roku 2012 (6 μg/m3).
Tabulka č. 10: Průměrné roční koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ
rok
H2S
μg/m3
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
4,1
2,8
2,8
5,7
13,5
4,2
6,0
Půlhodinový hygienický limit - 7 μg/m
3
Pozn. tabulka průměrných ročních koncentrací sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ je uvedena pro
zdokumentování vysokých koncentrací této škodliviny v sledované oblasti.
Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem
Ve své akutní formě je otrava sulfanem hlavně výsledkem účinků na nervový systém.
Při koncentracích 15 mg/m3 a vyšších vyvolává sulfan zánět spojivek. K vážnému poškození
[email protected]
očí dochází při koncentracích sulfanu 70 mg/m3. Při ještě vyšších koncentracích
(nad 225 mg/m3, tj. nad 150 ppm) sulfan paralyzuje čichové vnímání, takže zápach přestává
působit jako varovný signál.
Graf č. 8 dokládá překračování limitů pro obtěžování zápachem v období let 2010 až 2012,
které je velmi proměnlivé. Nejvyšší procentuální překročení limitu pro obtěžování zápachem
H2S bylo zaznamenáno v roce 2010.
Graf č. 8: Procentuální zastoupení překročení limitu H2S pro obtěžování zápachem v letech 2010 – 2012
Vzhledem k tomu, že hygienický limit pro sulfan je sledován v půlhodinových intervalech,
je do hodnocení zařazen i graf s jeho půlhodinovými koncentracemi (graf č. 9), neboť
při hodinovém sledování dochází k překrytí nejvyšších koncentrací, jak je patrné z porovnání
grafů č. 9 a 10.
Zatímco hodinové hodnoty dosáhly svého maxima 20.08.2012 – 84,3 mg/m3, půlhodinové
maximum vyvrcholilo 10.05.2012 hodnotou 151,9 mg/m3.
[email protected]
Graf č. 9: Průměrné půlhodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012
Graf č. 10: Průměrné hodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012
Graf č. 11: Průměrné denní koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012
[email protected]
7.3 NO2 – oxid dusičitý
V roce 2012 došlo na stanici Lom ČHMÚ k mírnému poklesu ročního průměru oproti roku
2011, ve sledované řadě dat od roku 2006 se dokonce jedná o nejnižší průměrnou roční
koncentraci. Hodinové maximum dosáhlo 73,3 μg/m3 (v roce 2011 – 82,1 μg/m3). Index č. 1
(hodnoty do 25 μg/m3) byl zaznamenán v 87,43 %, nejvyšší denní průměr činil 55,0 μg/m3,
(63,1 μg/m3 v roce 2011). Zdrojem oxidů dusíků jsou ve velké míře spalovací procesy,
zejména spalování fosilních paliv a doprava, která v současné době představuje nejvyšší míru
znečištění ovzduší. Z porovnání průměrných ročních koncentrací NO2 na obou měřicích
stanicích je patrný vysoký rozdíl průměrných ročních koncentrací v neprospěch stanice Lom
ČHMÚ (tabulka č. 11).
Tabulka č. 11: Srovnání průměrných ročních koncentrací NO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ
rok
NO2 – Lom
ČHMÚ μg/m3
NO2 – Litvínov
ZÚ μg/m3
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
11,3
7,5
5,5
5,8
5,8
4,5
3,0
17,3
14,8
15,5
15,7
16,5
15,2
Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví – 200 μg/m – max. 18 za rok
3
Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m
3
Informativní prahová hodnota – 200 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách
3
Regulační prahová hodnota – 400 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách
13,9
3
Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 12 a 13.
Graf č. 12: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012
[email protected]
Graf č. 13: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012
7.4 O3 – přízemní ozon
Na měřicí stanici Lom ČHMÚ došlo v roce 2012 téměř k 10% zvýšení ročního průměru ozonu
(viz tabulka č. 12). Při porovnání dat v rozmezí let 2006 až 2012 je zajímavé, že jen v jednom
případě, v roce 2006, byl roční průměr v Litvínově ZÚ vyšší než na měřicí stanici Lom ČHMÚ.
V ostatních letech byly na měřicí stanici Lom ČHMÚ vždy zaznamenávány vyšší hodnoty
než na měřicí stanici Litvínov ZÚ. Maximální hodinová koncentrace 185,3 μg/m3 byla i přes
roční zvýšený průměr nižší než v předešlém roce 2011 (209,9 μg/m3).
Tabulka č. 12: Srovnání průměrných ročních koncentrací O3 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ
rok
O3 – Lom
ČHMÚ μg/m3
O3 – Litvínov
ZÚ μg/m3
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
58,5
40,8
28,9
44,4
47,5
35,0
31,2
43,6
52,9
47,3
45,3
48,2
45
Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr – 120 μg/m – max. 25x průměr za 3 roky
3
3
49,4
3
Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem
Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m3 v 8hodinovém klouzavém
průměru. K překročení imisního limitu na měřicí stanici Lom ČHMÚ došlo v roce 2012 celkem
ve 165 případech, což je o celých 100 překročení více než v roce 2011 (procentuálně
[email protected]
o 153,8 %), v roce 2010 došlo ke 153 překročením. Vysoké hodnoty spojené s překročením
8hodinového klouzavého průměru se vyskytovaly již od dubna, ovšem maximum jich spadá
do měsíce května, a to počtem 69 překročení (červen 22, červenec 33, srpen 26).
Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky, pokud tedy v období let 2010 - 2012
byl překročen 8hodinový průměr ve 383 případech, jedná se o více než 14násobné
překročení. Zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období s vysokým slunečním
zářením, někdy se však objevují i v jiných měsících (viz grafy č. 14 a 15). Vysoké koncentrace
této škodliviny jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty
a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání.
Graf č. 14: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012
Zvýšené koncentrace ozonu negativně ovlivňují dýchací cesty. Kromě respiračních potíží
způsobuje ozon také dráždění očí, bolest hlavy, únavu, nespavost i nevolnost.
Vysoké množství přízemního ozonu v ovzduší má nepříznivý vliv i na vegetaci. Dochází
k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším
stresovým faktorům.
[email protected]
Graf č. 15: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012
7.5 Prachové částice
Měřicí stanice Litvínov ZÚ umožňuje také měření prachových částic. Polétavý prach (PM
zkratka odvozena z anglického "particulate matter") označuje mikročástice o velikosti
několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 8). U zkratky
PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic.
Částice,
které
projdou
velikostně-selektivním
vstupním
filtrem
vykazujícím
pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM10, částice, které
projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5
μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM 2,5.
Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím menší
částice jsou, tím více mohou být nebezpečné, mohou se usazovat v průduškách
a způsobovat zdravotní problémy. Větší částice se zachycují na nosní sliznici, částice PM10
ale procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, PM2,5 mohou doputovat až
do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, mají vliv
zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života.
Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, doprava, těžební činnost, tavení
rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního
[email protected]
pokryvu. Pro PM10 je tak stanoven denní i roční imisní limit a pro PM2,5 pouze roční imisní
limit. Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,
o ochraně ovzduší.
Obrázek č. 8: Polétavý prach PM10, PM2,5
Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10
7.5.1 PM10
V tabulce č. 13 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace prachových částic PM10 od roku
2006. V ročním průměru došlo na měřicí stanici Lom k výraznému poklesu, od počátku
měření na stanici Lom se jedná o nejnižší roční průměr (29,9 μg/m3).
K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m3) došlo v průběhu roku 2012
ve 48 případech (z toho 7x byla naměřená denní hodnota vyšší než 100 μg/m3), zatímco
v roce 2011 došlo k 70 případům překročení 50 μg/m3 (rok 2010 – 59 překročení). Nejčastěji
byla denní koncentrace 100 μg/m3 překračována v období listopad-prosinec, nejvyšší denní
průměr 187,4 μg/m3 byl naměřen dne 16.12.2012.
Maximální přípustný počet překročení za kalendářní rok je však 35, i přes pokles ročního
průměru byla přípustná míra překročena 13x.
V případě hodinových koncentrací téměř v 96 % nepřesáhly koncentrace prachových částic
hodnotu 90 μg/m3. V 45 případech překročily hodinové koncentrace hodnotu 180 μg/m3
(rok 2011 – 71x, rok 2010 – 128x). Vývoj průměrných hodinových a denních koncentrací
prachových částic PM10 za rok 2012 je zaznamenán v grafech č. 16 a 17.
[email protected]
Ze všech sledovaných škodlivin dosahuje právě prach stále nejvyšších indexů kvality ovzduší,
až stupeň č. 6, určující zhoršenou kvalitu ovzduší (stav definovaný jako ovzduší zdraví
škodlivé). Tabelární přehled indexů kvality ovzduší dle ČHMÚ je uveden v tabulce č. 16
na straně 42.
Tabulka č. 13: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ
rok
PM10 – Lom
ČHMÚ μg/m3
PM10 – Litvínov
ZÚ μg/m3
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
34,1
31,7
35,2
35,6
35,8
33,7
29,9
32
23
22
13
15
28
28,1
Denní imisní limit pro ochranu zdraví – 50 μg/m – max. 35 za rok
3
Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m
3
3
3
Graf č. 16: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012
[email protected]
Graf č. 17: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012
Každoročně bývají nejvýraznější prachové epizody zaznamenány v počátku a na konci roku,
ke krátkodobému zvyšování koncentrací však dochází nepravidelně v průběhu celého roku.
7.6 Aromatické uhlovodíky
Měřicí stanice Lom ČHMÚ nezajišťuje hodnocení vývoje koncentrací aromatických
uhlovodíků, pro základní přehled byla využita data z měřicí stanice Most ČHMÚ.
Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou kromě benzenu a toluenu pravidelně zaznamenávány také
hodnoty dalších aromatických uhlovodíků jako je ethylbenzen, p-xylen, m-xylen, o-xylen.
Jejich koncentrace bývají zpravidla minimální nebo nulové, proto se jejich hodnocením
zpráva dále nezabývá.
Benzen je velmi toxický akutně i chronicky. Při dlouhodobé expozici může způsobovat
leukémii. Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu. Hlavním zdrojem
emisí benzenu do atmosféry jsou výfukové plyny automobilu, dále emise způsobené těkáním
benzinu z palivové nádrže nebo během tankování. Další významné úniky pocházejí
z chemického průmyslu, rafinerií ropy a plynu a ze spalování paliv (uhlí, oleje).
Uvolňuje se při procesech v koksárenských pecích, těžbě a zpracování neželezných rud,
[email protected]
zpracování dřeva, těžbě uhlí a výrobě textilu. Značné koncentrace benzenu se vyskytují také
v cigaretovém kouři. Přirozené zdroje benzenu, jako jsou výbuchy sopek nebo lesní požáry,
jsou nevýznamné ve srovnání se zdroji antropogenními.
Toluen patří stejně jako benzen do skupiny arenů (aromatických uhlovodíků). Je to hořlavá
kapalná látka, se vzduchem tvoří výbušnou směs. Je součástí řady lepidel, ředidel,
rozpouštědel, barev a laků. Pro lidské zdraví je velice nebezpečný a v barvách je postupně
nahrazován. Možnými zdroji znečištění jsou chemický průmysl (nitrace fenolu, destilace
uhelného dehtu), strojírenství (rozpouštědlo), zpracování plastických hmot, gumárenství,
výroba laků, výroba papíru a lepenky. Páry toluenu působí narkoticky, způsobují bolesti
hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Toluen odmašťuje a dráždí
pokožku, kterou se také vstřebává [6].
V tabulce č. 14 jsou vedeny průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu v letech 2006 –
2012. Průměrná roční koncentrace benzenu z roku 2012 je shodná s rokem předchozím
(0,4 μg/m3). Nejvyšší průměrné roční koncentrace byly zaznamenány v roce 2006 a 2009.
V celkovém procentuálním hodnocení vykazuje podstatné zlepšení benzen, u nějž došlo
ke snížení roční průměrné koncentrace od roku 2006 o celých 76,5 % (u toluenu o 33,4 %).
Tabulka č. 14: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě
rok
Benzen
μg/m3
Toluen
μg/m3
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0,9
0,6
0,6
0,6
0,5
0,5
0,4
1,7
1,2
1,2
Benzen: roční imisní limit pro ochranu zdraví – 5 μg/m
1,3
1,1
0,4
0,4
3
Veškeré průměrné roční hodnoty benzenu od roku 2006 však dostatečně splnily stanovený
roční imisní limit. Z průměrných ročních hodnot toluenu je patrný klesající trend od roku
2006, kdy byla zjištěna také nejvyšší průměrná roční hodnota (0,9 μg/m3).
V grafu č. 18 je patrný významný nárůst průměrných hodinových koncentrací v ukazateli
toluenu v letních měsících.
[email protected]
Graf č. 18: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012
V grafu č. 19 lze pozorovat vyšší nárůst průměrných denních koncentrací toluenu naopak
v zimních měsících.
Graf č. 19: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012
[email protected]
8 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2012
V souladu s vyhláškou MŽP č. 373/2009 Sb. (ukončení platnosti s vyhlášením nového zákona
o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb.) byl pro Ústecký kraj v roce 2012 vyhlášen pouze 1 signál
v souvislosti s koncentracemi polétavého prachu PM10 po dobu 5 dní:
epizoda 1
vyhlášení signálu upozornění
12.02.2012
08,21 hod
zrušení signálu upozornění
16.02.2012
12,21 hod
Pro srovnání: V roce 2011 bylo zaznamenáno 6 epizod vyhlášení smogové situace.
S platnou legislativou o ochraně ovzduší (od 01.09.2012) se v současnosti již nepoužívají
termíny: signál upozornění, signál regulace nebo signál varování. Smogová situace
definována při překročení informativních, regulačních nebo varovných prahových hodnot
pro vybrané znečišťující látky jako je oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2), prachové částice
(PM10) a ozon (O3).
8.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace
Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává Český hydrometeorologický
ústav na svých webových stránkách. Nově (od března 2013) je zprovozněn Systém
integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah – pro počasí,
vodu, ovzduší zde: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html.
V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních
a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM10.
8.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot (dříve signál
upozornění)
Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním
onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové
hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM10 100 µg/m3,
doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené
[email protected]
se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná
omezení.
Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů
se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu
dusičitého.
Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách
ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné
koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických
prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené
z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí
pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.
8.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot (dříve signál regulace)
Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým
dětem se při překročení regulační prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého
průměru suspendovaných částic PM10 150 mikrogramů/m3, doporučuje omezit pobyt
pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet
se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí
dýchání.
Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů
se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu
dusičitého.
Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách
ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné
koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických
prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené
z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí
pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.
[email protected]
8.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel
Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení
imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace
stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže.
Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit
množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka č. 15) jsou určena
především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé
účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy
těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího
ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak
oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci,
s oslabenou imunitou apod.) [7].
Tabulka č. 15: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace
Doporučení Státního zdravotního ústavu:
a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví:
•
•
•
•
Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6 - 10 a 16 - 20 hodinou.
Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě
dýchání (fyzická práce, sport).
Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken
na několik minut 3 - 4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech.
Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných
obtíží.
b) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí,
aby nedocházelo ke zhoršování situace:
•
•
•
•
•
Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu
větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými
rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod.
Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni.
Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty,
gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje.
Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně
podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších
znečišťujících látek).
Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň
o 1 – 2 oC oproti obvyklé úrovni.
Zdroj: SZÚ, Smogová situace – co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat
[email protected]
9 Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu
9.1 Grafy úrovně znečištění
Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 16) stanovených
Českým hydrometeorologickým ústavem.
Tabulka č. 16: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ
Zdroj: ČHMÚ
V následujícím grafu úrovně znečištění (graf č. 20) je porovnáno procentuální zhodnocení
kvality ovzduší v roce 2012, je přiložen i graf č. 21 s vyhodnocením kvality ovzduší v roce
2011.
Graf č. 20: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2012 dle indexů kvality ovzduší
[email protected]
Graf č. 21: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2011 na základě indexů kvality ovzduší
Z grafu indexů kvality ovzduší je patrné, že na měřicí stanici Lom ČHMÚ lze pozitivně
hodnotit pouze průběh koncentrací oxidů dusíku, kde je nejvyšší index zastoupen číslem 3,
a situaci tak zhodnocuje jako uspokojivou. Ostatní měřené škodliviny dosahují indexu č. 5
a v případě prachových částic dokonce indexu velmi špatné kvality ovzduší č. 6, ačkoliv oproti
roku 2011 došlo k jeho mírnému snížení. Pro Lom, stejně jako pro celou oblast Mostecka,
je stále největší zatížení právě v ukazateli prachových částic, které znečišťují ovzduší a působí
nepříznivě na lidské zdraví i na přírodu.
Ve srovnání s rokem 2011 došlo u přízemního ozónu v roce 2012 k mírnému zvýšení indexů
č. 4 a 5, což koresponduje s jeho zvýšenou roční koncentrací, pro oxid siřičitý se zobrazuje
téměř nepatrné zvýšení indexu č. 5. Problematika pachové zátěže sulfanu v celé lokalitě
je další ukazatel, který často znepříjemňuje pobyt ve venkovním prostředí. Na měřicí stanici
Litvínov ZÚ po loňském významném snížení průměrných koncentrací byl zaznamenán mírný
nárůst.
[email protected]
9.2 Souhrn průměrných ročních hodnot
V následujícím přehledu jsou uvedeny v tabulce č. 17 a grafu č. 22 průměrné roční hodnoty
vybraných sledovaných znečišťujících látek na měřicí stanici Lom ČHMÚ. Je zde patrný mírný
pokles průměrných ročních koncentrací od roku 2010 u oxidu dusičitého a prachových částic,
u kterých byla v roce 2012 zaznamenána nejnižší průměrná roční koncentrace za posledních
7 let. V roce 2012 průměrná roční koncentrace PM10 poklesla oproti předchozímu roku
o 3,8 µg/m3.
Tabulka č. 17: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 – 2012 na měřicí stanici Lom ČHMÚ
μg/m
2006
2007
2008
NO2
O3
PM10
benzen2)
17,3
43,6
34,1
1,7
14,8
52,9
31,7
1,2
15,5
47,3
35,2
1,2
3
SO2
H2S1)
1)
2)
15,3
4,1
toluen2)
15,1
2,8
0,9
– měřicí stanice Litvínov ZÚ
– měřicí stanice Most ČHMÚ
rok
10,9
2,8
0,6
2009
2010
2011
2012
15,7
45,3
35,6
1,3
16,5
48,2
35,8
1,1
15,2
45,0
33,7
0,4
13,9
49,4
29,9
0,4
11,8
5,7
0,6
0,6
11,4
13,5
14,9
4,2
0,5
0,5
14,2
6,0
0,4
Graf č. 22: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Lom ČHMÚ v období 2006 – 2012
60,0
50,0
µg/m3
40,0
30,0
20,0
10,0
0,0
2006
2007
NO2
2008
O3
2009
2010
PM10
[email protected]
2011
2012
SO2
9.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích
V následující tabulce č. 18 jsou uvedeny počty překročení denních průměrných koncentrací
PM10 nad denní imisní limit (50 μg/m3), který má stanovený počet překročení 35x
za kalendářní rok na vybraných měřicích stanicích – Litvínov ZÚ, Lom ČHMÚ a Most ČHMÚ.
Data překročení denních průměrných koncentrací PM10 byla použita z tabelárních ročenek
ČHMÚ od roku 2006 – 2012. Pro rok 2012 byla použita také neverifikovaná data z měřicí
stanice Most ČHMÚ a Litvínov ZÚ.
Tabulka č. 18: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006 – 2012
3
Počty překročení
denní průměrné
koncentrace nad 50 μg/m3
Litvínov ZÚ
Lom ČHMÚ
Most ČHMÚ
2006
2007
39
81
2008
10
79
11
59
39
2010
9
58
60
10*
48*
69*
2009
2011
2012
celkový součet:
celkový průměr:
53
4
63
19
102,0
14,6
57
46
65
89
425,0
*neverifikovaná data ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem
441,0
60,7
63,0
Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ a neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem
Z tabulky č. 18 vyplývá, že nejnižší počty překročení vykazuje měřicí stanice Litvínov ZÚ.
V letech 2006 – 2012 bylo na měřicí stanici Litvínov ZÚ zaznamenáno nesplnění denního
imisního limitu pouze v roce 2006, kdy počet překročení (39) překročil povolený počet 35 dní
v roce o 4 dny. Nejvyšší počty dní na měřicí stanici Litvínov ZÚ, kdy byl překročen denní
imisní limit, jsou zaznamenány v roce 2006 a 2011. Rok 2011 však s počtem 19 dní na rozdíl
od roku 2006 splnil limit počtu překročení (35 dní za rok).
[email protected]
Významně vysoké počty překročení jsou zaznamenány nejen na měřicí stanici Lom ČHMÚ,
ale také na měřicí stanici Most ČHMÚ.
Na měřicí stanici Lom ČHMÚ lze sledovat vysoké počty překročení zejména v letech 2006,
2009 a 2011. V roce 2012 byl zaznamenán pokles oproti roku 2011 na 48 dní překročení
denního imisního limitu (tedy o 13 dní více, než je stanovený limit), přesto je tato hodnota
nejnižší ze sedmiletého období od roku 2006.
Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou zaznamenávány od roku 2006 stále vyšší denní průměrné
koncentrace než na ostatních vybraných stanicích, s výjimkou let 2008 a 2009, kdy byly vyšší
koncentrace naměřeny na měřicí stanici v Lomu. Nejvyšší počty dní, kdy byl překročen denní
imisní limit, byly zjištěny v roce 2006, 2011 a 2012. V roce 2011 dosáhl počet 89 dní
překročení (tedy o 54 dní více z počtu 35 povolených za rok).
V následujícím grafu č. 23 jsou zobrazeny počty překročení z tabelárního přehledu (tabulka
č. 18) u vybraných stanic v období 2006 – 2012. Zvýšený nárůst počtu překročení u všech
vybraných měřicích stanic jsou zaznamenány v roce 2006 a 2011.
Graf č. 23: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006 – 2012
3
[email protected]
9.4 Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě
ČHMÚ, pověřený MŽP, spravuje Státní imisní síť na území celé České republiky. V důsledku
snižování nákladů na měření znečištění ovzduší a plánované inovace Státní imisní sítě (SIS)
byla dne 31.12.2012 ukončena měření škodlivin na vybraných stanicích na území České
republiky. Stanice spravované pobočkou ČHMÚ Ústí nad Labem jsou uvedeny v tabulce č. 19.
Omezení měření se týká pouze lokalit, kde hodnoty koncentrací byly dlouhodobě
pod hodnotami imisních limitů [8].
Tabulka č. 19: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem
Ukončení měření
Přebuz
Horní Police
Doksany
Radimovice
SO2
SO2
SO2
Cheb
SO2
Česká Lípa
SO2
Jablonec-město
SO2
Souš
SO2
Karlovy Vary
Frýdlant-Údolí
Liberec-město
Chomutov
Krupka
Měděnec
Rudolice v Horách
Teplice
SO2
SO2
Ústí nad Labem – Kočkov
Ústí nad Labem – město
Valdek
SO2
NO2
NOX
CO
O3
BTX
PM10
PAH
PM10
NO2
SO2
Strojetice/Čeradice
Most
NO
NO2
NO2
NO2
NO
NO2
NO2
NOX
NO
NO2
NOX
NO
NOX
NO
NO2
NO
NO2
NOX
NO
NO2
NOX
NO
NO
NO
NO
NO
NO2
NO2
NO2
NO2
NO2
NOX
PAH
CO
BTX
CO
NOX
NOX
NOX
NOX
NOX
CO
CO
O3
O3
Zdroj: ČHMÚ http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01-zmeny_v_imisni_siti/
[email protected]
10 Závěr
Zpráva o imisní situaci v lokalitě Lom představuje ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší
za rok 2012 na měřicí stanici Lom ČHMÚ na základě neverifikovaných dat. Mimo vlastního
zpracování dat ze stanice Lom ČHMÚ jsou v tabelárních přehledech přiloženy pro srovnání
i roční trendy hodnocení z měřicí stanice Litvínov ZÚ. Zařazeny jsou rovněž grafy, tabulky
a hodnocení některých polutantů z měřicích stanic Most ČHMÚ (benzen, toluen) a Litvínov
ZÚ (sulfan), zohledňující vliv měřených veličin i na oblast obce Lom.
Pokles ročních koncentrací zaznamenaly v roce 2012 oxid dusičitý, oxid siřičitý a prachové
částice PM10. Významný je zejména pokles koncentrací prachových částic v roce 2012
o 3,8 μg/m3, tj. 11,3 % oproti roku 2011. Jedná se o nejnižší průměrnou roční koncentraci
v průběhu sedmi let (od roku 2006) vývoje měření PM10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ.
V případě dat z měřicí stanice Litvínov jde za stejné období o druhou nejhorší, tedy nejvyšší,
naměřenou roční koncentraci (vyšší byla pouze v roce 2006). Maximální přípustný počet
překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí u denních průměrných koncentrací PM10
(50 μg/m3) je stanoven 35x za rok. K překročení tohoto 24hodinového imisního limitu došlo
v roce 2012 ve 48 dnech, což je nejnižší počet překročení limitu od roku 2006. Imisní limit
pro ochranu zdraví lidí u PM10 za kalendářní rok (40 μg/m3) byl na základě zjištěné hodnoty
48 μg/m3 překročen.
V případě poklesu ročních koncentrací SO2 a NO2 jde pouze o nepatrná zlepšení. V případě
koncentrací NO2 nedošlo ani v jedné hodině k překročení indexu č. 3 hodnocení kvality
ovzduší. Nepříznivá situace nastala v roce 2012 v oblasti nárůstu koncentrací přízemního
ozonu, roční průměr byl oproti roku 2011 zvýšen o 4,4 μg/m3, tedy o 9,8 %.
Porovnáním ročních koncentrací měřených polutantů ve sledovaném období 2006 – 2012 na
měřicí stanici Lom ČHMÚ a Litvínov ZÚ lze jednoznačně konstatovat, že kvalita ovzduší
na měřicí stanici Lom ČHMÚ je výrazně snížená. Ve všech letech byly roční průměry NO2,
PM10 a O3 ve větší či menší míře vyšší na měřicí stanici Lom ČHMÚ, s výjimkou přízemního
ozonu v roce 2006 na stanici Litvínov ZÚ. Pozitivně pro Lom ČHMÚ vychází hodnocení
koncentrací SO2, jež jsou ve všech letech příznivější. Výjimku v tomto případě tvoří poslední
hodnocený rok 2012, kdy je roční průměr SO2 vyšší na měřicí stanici Lom ČHMÚ.
[email protected]
11 Zdroje
[1] Salaš, P. (ed). Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha,
2011, s. 716 - 725, ISSN 0139-6013.
[2] Ministerstvo Životního prostředí, OZKO 2010. SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality
ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010. Vystaveno 04.01.2012 [cit.
2013-02-25]. Dostupné z: <www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-
20120328.pdf>.
[3] Krajský úřad Ústeckého kraje. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje za rok 2011. Vystaveno
07.12.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z:
<http://www.kr-ustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1671322>.
[4] Český hydrometeorologický ústav – úsek ochrany čistoty ovzduší. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ
REPUBLIKY V ROCE 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z:
<http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr11cz/kap21.html> .
[5] Státní zdravotní ústav. Referenční koncentrace vydané SZÚ (v μg/m ) - (podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb.,
3
o ochraně ovzduší z 15. 4. 2003), ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.). Vystaveno 29.06.2007
[cit. 2013-02-20]. Dostupné z:
<http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/refrencni_konc_2003.pdf>.
[6] Arnika. Toluen [online]. c2004 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: <http://arnika.org/toluen>.
[7] Státní zdravotní ústav. Smogová situace – co můžeme udělat [online]. c2007-2008 [cit. 2013-02-22].
Dostupné z: <http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogova-situace-co-muzeme-udelat>.
[8] Český hydrometeorologický ústav. Změny v imisní síti pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem v roce 2013 [online].
Vystaveno
07.01.2013
zmeny_v_imisni_siti/> .
[email protected]
[cit.
2013-02-24].
Dostupné
z:
<http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01-
12 Seznam zkratek
AIM – automatizovaný imisní monitoring
ČEZ – České energetické závody
ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav
ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří
LV – imisní limit
MŽP – Ministerstvo životního prostředí
OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší
PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons)
PM10 – frakce prašného aerosolu < 10 µm
PM2,5 – frakce prašného aerosolu < 2,5 µm
ppm – jedna část z milionu (parts per million)
SIVS – Systém integrované výstražné služby
SZÚ – Státní zdravotní ústav
VÚHÚ – Výzkumný ústav pro hnědé uhlí
ZÚ – Zdravotní ústav
[email protected]
13 Seznam tabulek, grafů a obrázků
13.1 Seznam tabulek
Tabulka č. 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb. ..................................12
Tabulka č. 2: Cílový imisní limit pro ochranu zdraví ........................................................................................................12
Tabulka č. 3: Zvláštní imisní limity pro vyhlášení signálu upozornění, signálu regulace nebo signálu varování.............14
Tabulka č. 4: Regulaci podléhající stacionární zdroje na území Ústeckého kraje............................................................15
Tabulka č. 5: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší..................17
Tabulka č. 6: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb.,
o ochraně ovzduší ...........................................................................................................................................................17
Tabulka č. 7: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty..................................................................................20
Tabulka č. 8: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu....................................................................................22
Tabulka č. 9: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ...................25
Tabulka č. 10: Průměrné roční koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ................................................................27
Tabulka č. 11: Srovnání průměrných ročních koncentrací NO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ ................30
Tabulka č. 12: Srovnání průměrných ročních koncentrací O3 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ ..................31
Tabulka č. 13: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ...............35
Tabulka č. 14: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě .................................37
Tabulka č. 15: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace.....................................................41
Tabulka č. 16: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ .............................................................................................................42
Tabulka č. 17: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 – 2012 na měřicí stanici Lom ČHMÚ ............44
Tabulka č. 18: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 u vybraných stanic v letech 2006 – 2012 ..........45
Tabulka č. 19: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem ...................47
13.2 Seznam grafů
Graf č. 1: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2012 ..........................................................................................................8
Graf č. 2: Přehled dotazů za rok 2012 dle bydliště tazatele ..............................................................................................9
Graf č. 3: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 – 2012...............................................................................9
Graf č. 4: Přehled stížností za rok 2012...........................................................................................................................10
Graf č. 5: Přehled stížností dle lokality za rok 2012 ........................................................................................................10
Graf č. 6: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 ............................................26
Graf č. 7: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 ..................................................26
Graf č. 8: Procentuální zastoupení překročení limitu H2S pro obtěžování zápachem v letech 2010 – 2012....................28
Graf č. 9: Průměrné půlhodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012 ........................................29
Graf č. 10: Průměrné hodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012 ...........................................29
[email protected]
Graf č. 11: Průměrné denní koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012.................................................29
Graf č. 12: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012.........................30
Graf č. 13: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 ..............................31
Graf č. 14: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 ......................................32
Graf č. 15: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 ............................................33
Graf č. 16: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 ........................................35
Graf č. 17: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 ..............................................36
Graf č. 18: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 .................38
Graf č. 19: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012.......................38
Graf č. 20: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2012 dle indexů kvality ovzduší.............................................42
Graf č. 21: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2011 na základě indexů kvality ovzduší ................................43
Graf č. 22: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Lom ČHMÚ v období 2006 – 2012.............................44
Graf č. 23: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 u vybraných stanic v letech 2006 – 2012 ................46
13.3 Seznam obrázků
Obrázek č. 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v celé ČR ..................................................5
Obrázek č. 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v Ústeckém kraji ......................................5
Obrázek č. 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší...................................6
Obrázek č. 4: Umístění měřicí stanice ČHMÚ u Lomu .....................................................................................................21
Obrázek č. 5: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ .................................................................................................................23
Obrázek č. 6: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ – bližší pohled..........................................................................................23
Obrázek č. 7: Ringelmannova stupnice šedi pro zjišťování tmavosti kouře ....................................................................25
Obrázek č. 8: Polétavý prach PM10, PM2,5 .......................................................................................................................34
[email protected]
Příloha č. 1
[email protected]

ZDE - Ekologické centrum Most

Transkript

Podobné dokumenty

Dodatek č. 1 - Vodohospodářská a obchodní společnost a.s.

strategický plán rozvoje města loket

alternativní návrh umístění vtp v ostravě - Úvod

Sylaby PA pro ak

Seznamte se 2013_Sestava 1

Výsledky 2016