územně analytické podklady pro správní obvod
Transkript
Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO SPRÁVNÍ OBVOD STATUTÁRNÍHO MĚSTA OSTRAVY Aktualizace 2012 A.1. PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva OBSAH 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ................................................................................................................................................. 5 1.1 ÚVOD .................................................................................................................................................................... 5 1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP ........................................................................................................................... 5 1.3 OBSAH DOKUMENTACE .................................................................................................................................. 5 1.4 CÍL DOKUMENTACE ......................................................................................................................................... 5 1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................................... 5 1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A VYHLÁŠKY .................................................................................................................................................................... 6 1.6.1 Použité zkratky ........................................................................................................................................ 6 1.6.2 Seznam zdrojů a použitá literatura .......................................................................................................... 7 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY........................................................................................................................................ 7 1.7.1 Mapové podklady .................................................................................................................................... 7 1.7.2 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady ......................................................................... 7 1.7.3 Územně plánovací dokumentace obcí ..................................................................................................... 7 1.7.4 Údaje o území .......................................................................................................................................... 8 1.7.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) ..................................................................... 8 2 ČLENĚNÍ ÚAP ......................................................................................................................................................... 9 3 PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ..........................................10 3.1 GRAFICKÁ ČÁST ...............................................................................................................................................10 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území .........................................................................................................10 3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území ..................................................................................................................11 3.1.3 Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území .................................................................................13 3.2 VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ .....................................................................................15 3.2.1 Širší vztahy .............................................................................................................................................15 3.2.1.1 Širší dopravní vazby města Ostravy .......................................................................................................15 3.2.1.2 Širší vazby technické infrastruktury .......................................................................................................15 3.2.1.3 Širší vazby ÚSES ...................................................................................................................................16 3.2.2 Základní charakteristika území – obsahuje jey (1, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43) .......................................17 3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt ......................................................................................................19 3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny ....................................................................................................................20 3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry..................................................................................................21 3.2.2.4 Klimatické poměry .................................................................................................................................21 3.2.2.5 Hydrologické poměry .............................................................................................................................22 3.2.2.6 Zemědělská půda ....................................................................................................................................22 3.2.2.7 Lesy ........................................................................................................................................................25 3.2.2.8 Ostatní hodnotná zeleň ...........................................................................................................................30 3.2.3 Ochrana přírody a krajiny – obsahuje jevy (17, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36) 30 3.2.3.1 Zvláště chráněná území ..........................................................................................................................30 3.2.3.2 Územní systém ekologické stability .......................................................................................................37 3.2.3.3 Významné krajinné prvky ......................................................................................................................43 3.2.3.4 Ochrana krajinného rázu .........................................................................................................................47 3.2.3.5 Přechodně chráněné plochy ....................................................................................................................50 3.2.3.6 Památné stromy ......................................................................................................................................50 3.2.3.7 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů ........................................................51 3.2.3.8 Soustava Natura 2000 .............................................................................................................................52 3.2.4 Využití horninového prostředí – obsahuje jevy(57, 58, 59, 60, 61, 62, 63)............................................54 3.2.4.1 Dobývací prostory ..................................................................................................................................54 3.2.4.2 Chráněná ložisková území ......................................................................................................................56 3.2.4.3 Výhradní ložiska nerostných surovin .....................................................................................................57 3.2.4.4 Prognózní zdroje nerostných surovin .....................................................................................................61 3.2.4.5 Poddolovaná území ................................................................................................................................61 3.2.4.6 Sesuvná území ........................................................................................................................................62 3.2.4.7 Stará důlní díla ........................................................................................................................................66 3.2.5 Kulturní hodnoty území – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20) .....................72 3.2.5.1 Památková péče ......................................................................................................................................77 3.2.5.2 Území archeologického zájmu ...............................................................................................................97 3.2.6 Sociodemografické podmínky ..............................................................................................................100 3.2.7 Bydlení .................................................................................................................................................107 3.2.8 Rekreace – obsahuje jev 56 ..................................................................................................................113 3.2.9 Hospodářské podmínky území – obsahuje jevy (3, 107, 108, 109, 110, 111, 112) ..............................118 2 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 3.2.9.1 Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě ................................................................121 3.2.9.2 Občanská vybavenost ...........................................................................................................................121 3.2.9.3 Bezpečnost............................................................................................................................................134 3.2.9.3.1 Kriminalita v Ostravě ......................................................................................................................134 3.2.9.3.2 Protidrogová prevence .....................................................................................................................134 3.2.10 Antropogenní složka – obsahuje jev 2 ..................................................................................................146 3.2.10.1 Trh práce a zaměstnanost .....................................................................................................................146 3.2.10.2 Rozvoj podnikání..................................................................................................................................154 3.2.10.2.1 Obsazená pracovní místa ............................................................................................................155 3.2.11 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 67, 68, 69, 70, , 71, 72, 73, 74, 75, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 106, 115) ......................................................................................................................155 3.2.11.1 Doprava a dopravní zařízení - širší vztahy ...........................................................................................155 3.2.11.1.1 Dálniční a silniční doprava .........................................................................................................155 3.2.11.1.2 Železniční doprava ......................................................................................................................166 3.2.11.2 Železniční zastávky a stanice ...............................................................................................................171 3.2.11.2.1 Hromadná doprava osob .............................................................................................................172 3.2.11.2.2 Cyklistická doprava ....................................................................................................................175 3.2.11.2.3 Letecká a vodní doprava .............................................................................................................178 3.2.11.2.4 Hluk z dopravy ............................................................................................................................180 3.2.11.3 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování .........................................................................................180 3.2.11.3.1 Zásobování města pitnou vodou..................................................................................................180 3.2.11.3.2 Kanalizace a čištění odpadních vod ............................................................................................183 3.2.11.3.3 Povrchové, podzemní vody a jejich kvalita ................................................................................187 3.2.11.3.4 Ochrana území před povodněmi .................................................................................................192 3.2.11.4 Energetika a energetická zařízení .........................................................................................................200 3.2.11.4.1 Elektrická energie .......................................................................................................................200 3.2.11.4.2 Zásobování plynem .....................................................................................................................205 3.2.11.4.3 Centrální zásobování teplem .......................................................................................................208 3.2.11.5 Spoje a spojová zařízení .......................................................................................................................210 3.2.11.6 Vedení sítí.............................................................................................................................................211 3.2.11.7 Ostatní infrastruktura ............................................................................................................................211 3.2.12 Hospodářský rozvoj ..............................................................................................................................213 3.2.12.1 Struktura podnikatelského prostředí .....................................................................................................213 3.2.12.2 Růstové obory.......................................................................................................................................214 3.2.12.3 Významné subjekty v Ostravě ..............................................................................................................214 3.2.12.4 Úloha malého a středního podnikání ....................................................................................................215 3.2.12.5 Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura .........................................................................215 3.2.12.6 Brownfieldy ..........................................................................................................................................218 3.2.13 Územní zátěže – obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87) ...................................................................219 3.2.13.1 Staré zátěže na území města Ostravy....................................................................................................219 3.2.13.1.1 Provozované průmyslové podniky ..............................................................................................227 3.2.13.1.2 Průmyslové areály s ukončeným provozem ................................................................................227 3.2.13.1.3 Odvaly , výsypka, odkaliště, halda..............................................................................................228 3.2.13.2 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území....................................................231 3.2.13.3 Ovzduší .................................................................................................................................................234 3.2.13.4 Komunální odpady ...............................................................................................................................236 3.2.13.4.1 Recyklace komunálního odpadu .................................................................................................239 3.2.13.4.2 Ukládání komunálního odpadu ...................................................................................................239 3.2.14 Ostatní jevy – obsahuje jevy (105, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119)................................................239 4 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ................................................................................................246 4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ ......................................................................................246 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza ..........................................246 4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie ............................................................................................................246 4.1.1.2 Vodní režim ..........................................................................................................................................246 4.1.1.3 Hygiena životního prostředí .................................................................................................................247 4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny .....................................................................................................................248 4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .........................................................248 4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .........................................................................................248 4.1.1.7 4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky ..........................................................................................250 4.1.1.8 Bydlení .................................................................................................................................................251 4.1.1.9 Rekreace, volný čas ..............................................................................................................................252 4.1.1.10 Hospodářské podmínky ........................................................................................................................252 4.1.1.11 Vybrané charakteristiky obcí ................................................................................................................253 3 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 4.1.2 Souhrnná analýza..................................................................................................................................261 4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie ............................................................................................................261 4.1.2.2 Vodní režim ..........................................................................................................................................261 4.1.2.3 Hygiena životního prostředí .................................................................................................................261 4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny .....................................................................................................................262 4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa .........................................................262 4.1.3 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .........................................................................................262 4.1.3.1 Veřejná dopravní infrastruktura - širší vztahy. .....................................................................................262 4.1.3.2 Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava. .............................................................................262 4.1.3.3 Veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava. .........................................................................263 4.1.3.4 Veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob..................................................................263 4.1.3.5 Veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava. ........................................................................263 4.1.3.6 Veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava.................................................................263 4.1.3.7 Veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou .....................................................263 4.1.3.8 Veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod ................................................263 4.1.3.9 Veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie..........................................................................263 4.1.3.10 Veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem ........................................................................264 4.1.3.11 Veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem ...........................................................264 4.1.3.12 Veřejná technická infrastruktura - spoje a spojová zařízení .................................................................264 4.1.3.13 Veřejná technická infrastruktura - vedení sítí .......................................................................................264 4.1.4 Demografické a sociální podmínky ......................................................................................................264 4.1.4.1 Bydlení .................................................................................................................................................264 4.1.4.2 Rekreace ...............................................................................................................................................265 4.1.4.3 Hospodářské podmínky ........................................................................................................................265 4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK .....................................................266 4.2.1 Hospodářský rozvoj ..............................................................................................................................266 4.2.2 Soudržnost společenství obyvatel území ..............................................................................................266 4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD .......................................................................................................................266 4.3.1.1 Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ......................................270 5 Obsah jevů ..............................................................................................................................................................274 6 Obsah tabulek .........................................................................................................................................................277 7 Obsah obrázků ........................................................................................................................................................280 4 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 1 A.1 Průvodní zpráva ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 ÚVOD Obec s rozšířenou působností Ostrava provedla aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) k říjnu2012. Územně analytické podklady se zpracovávají podle zákona č. 183/2006 Sb. (Stavební zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb. (O územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Grafická část byla zpracována s využitím geografického informačního systému (GIS), v zásadě byl respektován datový model firmy T-Mapy poskytnutý pro zpracování Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. 1.2 STRUKTURA POŘÍZENÍ ÚAP Pořizovatel: Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru Zpracovatel: Magistrát města Ostravy Odbor Útvar hlavního architekta Prokešovo nám. č.8, 729 30 Ostrava Ing. arch. Cyril Vltavský, vedoucí odboru 1.3 OBSAH DOKUMENTACE A. TEXTOVÁ ČÁST A.1. Průvodní zpráva B. GRAFICKÁ ČÁST Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres č. 2 - Hodnoty území Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Výkres č. 4 - Problémový výkres C. DIGITÁLNÍ DATA Tématická databáze (SHP) Textová část (formát DOC a PDF) Grafická část (formát PDF a JPG) 1.4 CÍL DOKUMENTACE Cílem dokumentace je v první řadě shromáždit aktuální podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. V další, analytické části dokumentace vyhodnocuje udržitelnost rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, podmínky demografické a sociální, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky. Na závěr vyhodnocuje vyváženost vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. V poslední části dokumentace stanovuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. 1.5 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava, zahrnuty jsou: • všechny městské obvody města Ostravy: Hošťákovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice • města: Klimkovice, Šenov, Vratimov, • obce: 5 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Olbramice, Stará Ves nad Ondřejnicí, Václavovice, Velká Polom, Vřesina, Zbyslavice. Uvedených 12 obcí kromě statutárního města Ostravy je tvořeno celkem 14 katastrálními územími. Výměra řešeného území je 331,51 km2. 1.6 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, PŘEHLED ZÁKONŮ, NAŘÍZENÍ VLÁDY A VYHLÁŠKY 1.6.1 CITOVANÝCH Použité zkratky AGC AGTC AGN AGR CZT ČR DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD JŘ ČD KES LNS LPF LZO LZU MD MMO MMR MPSV MSK MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK POU PPam PPar PR PUPFL PÚR RPDI ŘSD ČR SLDB SO ORP TEMMK TEN TERFN TI TINA TŽK ÚP ÚPD VLD VÚC ZÚR Evropské dohody o hlavních železničních magistrálách Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu Evropská dohoda o hlavních silnicích s mezinárodním provozem Centrální zásobování teplem Česká republika Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Jízdní řád Českých drah Koeficient ekologické stability Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Magistrát města Ostravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo práce a sociálních věcí Moravskoslezský kraj Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Roční průměrná denní intenzita/intenzity/ Ředitelství silnic a dálnic České republiky Sčítání lidu domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností Transevropský multimodální koridor Transevropské multimodální dopravní sítě Transevropská železniční sítě nákladní dopravy Technická infrastruktura Posouzení potřeb dopravní infrastruktury (Transport Infrastructure Needs Assessment) Tranzitní železniční koridor Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná linková doprava Velký územní celek Zásady územního rozvoje 6 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 1.6.2 • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • A.1 Průvodní zpráva Seznam zdrojů a použitá literatura ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva ČSÚ, Městská a obecní statistika ČSÚ, SLDB 2001 Faktografické listy Statutárního města Ostravy, 2010 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje – vyhodnocení programového dokumentu z roku 2004, schváleno červen 2008 Maier, 2009 „Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí“, zveřejněná 18. 12. 2009 (dostupné na http://www.uur.cz/default.asp?ID=3444) Malý lexikon obcí ČR 2007 Metodické sdělení 2009 „Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části „Rozbor udržitelného rozvoje území“ (dostupné na http://www.mmr.cz/Uzemniplanovani-a-stavebni-rad/Stanoviska-a-metodiky/Metodicke-sdeleni-OUP-MMR-k-aktualizaci-UAP---RURU) Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, zveřejněná 7.5.2007(dostupné na http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_UAP_20070809.p df) MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení MPSV, Rejstřík sociálních služeb Nový komunitní plán města Ostravy 2011 - 2014 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Moravskoslezského kraje Politika územního rozvoje ČR 2008 Program rozvoje Moravskoslezského kraje, duben 2010 Ředitelství silnic a dálnic, www.rsd.cz Server mapy.cz Stavební zákon „Zákona o územním plánování a stavebním řádu“ (tj. zákon č. 183/2006 Sb.), Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje pro období 2006-2015 Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2009 – 2015, Profil města Ostravy Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Ostrava, 2010 Vyhláška UAP „Vyhlášky o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti“ (tj. vyhláška č. 500/2006 Sb.) Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje – prosinec 2010 1.7 VSTUPNÍ PODKLADY 1.7.1 Mapové podklady Aktualizace územně analytických podkladů byla zpracována na aktualizovaných digitálních mapových podkladech: • vektorové katastrální mapy (KMD, DKM) • vektorová účelová katastrální mapa (ÚKM), 1.7.2 • 1.7.3 Nadřazená územně plánovací dokumentace a podklady Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje 2010 Územně plánovací dokumentace obcí Hlavním podkladem pro urbanistickou část ÚAP byly územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí. Část územních plánů byla získána v digitální vektorové podobě, využití bylo však velmi problematické, zjm. pro nepřehlednost dat a mnohdy i jejich nevyhovující kvalitu. Obec Tabulka 1: Přehled územně plánovací dokumentace obcí Textová část ÚPD Zpracovatel Ostrava ÚP města Ostravy *1994 Ostrava Návrh ÚPlMO 2012 Dolní Lhota ÚP obce Dolní Lhota Horní Lhota Vratimov ÚP obce Horní Lhota ÚP města Vratimov Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta Zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Májek Magistrát města Ostravy, Útvar hlavního architekta Zodpovědný projektant: Ing. arch. Petr Vencelides Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Salvetová Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. 7 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Obec Textová část ÚPD Čavisov Velká Polom ÚP obce Čavisov ÚP obce Velká Polom Olbramice ÚP obce Olbramice Zbyslavice ÚP obce Zbyslavice Klimkovice ÚP města Klimkovice Vřesina ÚP obce Vřesina Šenov ÚP obce Šenov Václavovice Stará Ves nad Ondřejnicí Návrh ÚP obce Václavovice 2012 Návrh ÚP obce Stará Ves nad Ondřejnicí 2011 A.1 Průvodní zpráva Zpracovatel Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Salvetová Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Salvetová Ing. arch. Jaroslav Haluza Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná Ing. arch. Ludmila Konečná - Urbanistická společnost Zodpovědný projektant: Ing. arch. Ludmila Konečná Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Večerková Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Jana Šimíčková Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Zodpovědný projektant: Ing. arch. Helena Salvetová ARCHPLAN Ostrava Zodpovědný projektant Ing. arch. Miroslav Hudek Pro obec Stará Ves nad Ondřejnicí a Václavovice bylo vymezeno samostatným postupem zastavěné území. 1.7.4 Údaje o území Základním a nejdůležitějším informačním zdrojem pro zpracování územně analytických podkladů jsou údaje o území dle ust. § 27, odst. 3), stavebního zákona. Údaje o současném stavu území, problémech v území a rozvojových záměrech byly získány od poskytovatelů údajů statutárních zástupců měst a obcí. Aktualizované údaje o území předali poskytovatelé částečně v digitální, částečně v analogové podobě. Většina digitálních údajů byla poskytnuta v datovém formátu DWG (MicroStation), event. DGN či DWF, výjimku tvořila data předaná Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, která byla poskytnuta v datovém formátu shapefile ESRI. Data byla převedena do souborů SHP, vč. doplnění záznamů do tabulek popisných atributů (PAT, resp. AAT). Kvalita údajů o území města Ostravy je dostačující. Pro obce ve správním území ORP Ostrava je však nevyhovující. Větší část je prakticky nepoužitelná pro zhotovení územně analytických podkladů a to především z následujících důvodů : • údaje jsou neúplné, • údaje jsou chybné (polohové chyby), • údaje jsou nepřesné – nejsou v měřítku katastrální mapy. 1.7.5 Datový model územně analytických podkladů (DM ÚAP) Pro zpracování ÚAP byl objednatelem poskytnut datový model (autor T-Mapy, Hradec Králové). Výsledná data jsou vytvořena v DM verze 3, grafická data jsou uložena výhradně v shapefilech ESRI (SHP). 8 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 2 ČLENĚNÍ ÚAP Územně analytické podklady obsahují podle vyhlášky č. 500/2006 Sb.: • • podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území, rozbor udržitelného rozvoje území zahrnující 1. zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tématickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky; závěrem těchto tématických zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, 2. určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích zahrnující zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a střety těchto záměrů s limity využití území, ohrožení území například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou tvořeny: • textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 3 – podkladová část • grafickou částí - Výkres č. 1 - Limity využití území - Výkres č. 2 - Hodnoty území - Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Rozbor udržitelného rozvoje území je tvořen • textovou částí A.1 Průvodní zpráva – oddíl 4 – analytická část • grafickou částí - Výkres č. 4 - Problémový výkres 9 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 3 PODKLADOVÁ ČÁST - LIMITY, HODNOTY A ZÁMĚRY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Limity a hodnoty území a záměry v území jsou tvořeny textovou částí obsahující vývoj a stav území a jejich vyhodnocení a grafickou částí, znázorňující limity a hodnoty území a záměry na změny v území. 3.1 GRAFICKÁ ČÁST Pro znázornění polohopisu byla použita Účelová katastrální mapa (hranice parcel a jejich vnitřní kresba), doplněná správními hranicemi (hranice obcí a katastrálních území). V následujících kapitolách je popsán obsah jednotlivých výkresů, u každého z jevů je uvedeno jeho číslo dle Přílohy č. 1, část A) vyhlášky č. 500/2006 Sb. 3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území Výkres obsahuje • limity využití území vyplývající z legislativních předpisů (např. památková ochrana, ochrana přírody, ochrana vodních zdrojů, záplavové území, ložiska nerostných surovin, technická infrastruktura, dopravní infrastruktura), • další omezující jevy v území (např. sesuvná území, stará důlní díla). Ochranná pásma liniových jevů malých rozměrů nejsou ve výkresu zahrnuta, zobrazují se vlastním jevem (např. ochranné pásmo středotlakého plynovodu je nahrazeno trasou plynovodu, max. rozsah OP je uveden v legendě výkresu). Ochranná pásma plošných jevů malých rozměrů nejsou taktéž ve výkresu zahrnuta, zobrazují se bodovou značkou (např. ochranné pásmo vodního zdroje). Významným limitem využití území jsou také záměry schválené v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Tyto limity jsou zakresleny ve Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území. Ve výkresu limitů nejsou obsaženy z důvodu velkého množství zobrazovaných limitů. Tabulka 2: Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy) Číslo jevu 1. 6. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 22. 26. 26. 26. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 34. 35. 36. 38. 40. 41. Číslo jevu 41. 43. 43. 44. 44. 44. 44. 47. 50. 51. 54. 55. 55. 55. 57. 58. 60. 60. 61. 61. 61. 61. 61. 62. 62. 63. 64. 67. 67. 68. Sledovaný jev hranice zastavěného území ochranné pásmo památkové zóny nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor místní (lokální) biocentrum místní (lokální) biokoridor interakční prvek nadregionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK regionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK regionální biocentrum - zdroj ZÚR MSK lokální biocentrum - zdroj ÚPlMO a další ÚPD významný krajinný prvek registrovaný I. zóna CHKO II. zóna CHKO III. zóna CHKO IV. zóna CHKO národní přírodní rezervace (NPR) zvláště chráněné území národní přírodní památka (NPP) přírodní park přírodní památka (PP) památný strom Soustava NATURA 2000 - evropsky významná lokalita Soustava NATURA 2000 - ptačí oblast výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů les ochranné pásmo lesa (50m) I. třída ochrany ZPF 10 Sledovaný jev II. třída ochrany ZPF podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnitřní ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně - vnější zdroj přírodní pitné vody voda záplavové území stanovené - Q100 aktivní zóna záplavového území protipovodňová hráz ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje I.stupně ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje II.stupně přírodní léčivý zdroj DP - dobývací prostor chráněná ložisková území prognózní zdroj nerostných surovin výhradní bilancované ložisko nerostných surovin území s dlouhodobými anomálními projevy území s doznívajícími vlivy důlních činností území ve vlivu důlních podmínek území dotčené vlivy důlních činností území neovlivněné důlní činností sesuvné území bodové sesuvné území staré důlní dílo území ekologických rizik vodojem zemní vodojem věžový vodovod Územně analytické podklady – ORP Ostrava Číslo jevu 68. 69. 69. 70. 70. 70. 70. 70. 70. 71. 72. 72. 73. 73. 73. 73. 73. 74. 75. A.1 Průvodní zpráva Číslo jevu 75. 79. 80. 81. 81. 81. 81. 82. 82. 82. 88. 89. 90. 94. 94. 103. 104. 106. 114. Sledovaný jev vodovodní řád provozní vody ČOV - čistírna odpadních vod skupinová PČS - přečerpávací stanice odpadních vod stoka splaškové kanalizace stoka dešťové kanalizace stoka jednotné kanalizace stoka tlakové kanalizace sběrač důlních vod poturbí průmyslové odpadní vody elektrárna rozvodna distribuční trafostanice venkovní vedení elektrické sítě VVN 110 kV venkovní vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 1 - 35 kV kabelové vedení elektrické sítě VN 22 kV ochranné pásmo vedení VVN nebo objektů na těchto vedeních regulační stanice plynu VTL plynovod VTL Sledovaný jev plynovod STL výtopna teplovod radiová stanice na RR trase základnová stanice rádiová stanice na RR trase ochranné pásmo vysílače komunikační vedení (OP 1,5 m) ochranné pásmo komunikačního vedení MO ČR radioreléová trasa dálnice silnice I. třidy - rychlostní silnice I. třídy železniční trať celostátní ochranné pásmo železniční tratě celostátní heliport Průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe - návrh cyklistická stezka (a pro jízdu na kolečkových bruslích) pásmo zařízení ČHMÚ ochranné Tabulka 3: Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel vnitřní kresba parcel 3.1.2 Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Výkres č. 2 - Hodnoty území Zobrazuje funkční členění území, dopravní kostru území a dopravní zařízení, plošná zařízení technické infrastruktury, odvodněné pozemky, izolinie a kódy BPEJ apod. Způsob využití pozemků je zakresleno dle skutečného stavu zjištěného v terénu. Ve výkrese je zakreslena také hranice zastavěného území, která jsou u obcí Stará Ves nad Ondřejnicí a Václavovice vymezeny nově podle § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon)). U města Vratimov a obcí Velká Polom, Dolní Lhota a Čavisov jsou vymezeny hranice zastavěného území nově podle stavebního zákona v rámci nových ÚP. U města Ostravy, Šenov, Klimkovice a obcí Horní Lhota, Zbyslavice, Vřesina, Olbramice bylo převzato současně zastavěné území z územních plánů a jejich schválených změn. Zobrazeny jsou hodnoty území – areály a objekty s památkovou ochranou, další historické, architektonické a urbanistické hodnoty, přírodní a krajinářské hodnoty apod. Tabulka 4: Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy) Číslo Číslo jevu Sledovaný jev jevu Sledovaný jev 6. 8. 13. 14. 15. 16. 17. 20. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. 21. památková zóna významná nemovitá kulturní památka historicky a urbanisticky významný soubor architektonicky cenná stavba významná stavební dominanta území s archeologickými nálezy - Landek území se zvýšenou ochrannou krajinného rázu významný vyhlídkový bod nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor místní (lokální) biocentrum místní (lokální) biokoridor interakční prvek nadregionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK regionální biokoridor - zdroj ZÚR MSK 21. 21. 22. 24. 26. 26. 26. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 34. 35. 36. 11 regionální biocentrum - zdroj ZÚR MSK lokální biocentrum - zdroj ÚPlMO a další ÚPD významný krajinný prvek registrovaný přechodně chráněná plocha I. zóna CHKO II. zóna CHKO III. zóna CHKO IV. zóna CHKO národní přírodní rezervace (NPR) zvláště chráněné území národní přírodní památka (NPP) přírodní park přírodní památka (PP) památný strom NATURA 2000 - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - ptačí oblast výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Číslo jevu Sledovaný jev 38. 41. 41. 42. 43. 43. 47. Číslo jevu Sledovaný jev živočichů les I. třída ochrany ZPF II. třída ochrany ZPF hranice biochory podrobné odvodňovací zařízení hlavní odvodňovací zařízení voda 58. 60. 60. 88. 89. 90. 94. 106. chráněná ložisková území prognózní zdroj nerostných surovin výhradní bilancované ložisko nerostných surovin dálnice silnice I. třidy - rychlostní silnice I. třídy železniční trať celostátní cyklistická stezka (a pro jízdu na kol. bruslích) V následujících tabulkách jsou uvedeny prvky vybraných jevů zobrazené ve výkrese hodnot území. Tabulka 5: Významné nemovité kulturní památky Číslo jevu 8 Označ. stavby 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 název jevu Významné nemovité kulturní památky název stavby Stará radnice Moravské Ostravy Radnice Slezské Ostravy Radnice Vítkovic Nová radnice Moravské Ostravy kostel sv. Václava katedrála Božského Spasitele kostel Neposkvrněného početí Panny Marie evangelický kostel kostel Korunování Panny Marie kostel sv. Kateřiny kostel sv. Bartoloměje kostel sv. Jakuba Staršího kostel sv. Josefa kostel sv. Jana Nepomuckého kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel sv. Pavla zámek Vítkovických železáren Elekrocentrála Žofinské huti Tabulka 6: Historicky a urbanisticky významný soubor Číslo jevu název jevu 11, 13 Historicky a urbanisticky významný soubor Označ. plochy název lokality U1 U2 U3 U4 U5 U6 U7 U8 U9 Poruba Přívoz Centrum Moravské Ostravy Hrabůvka – Jubilejní kolonie Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic Petřkovice – Hornické muzeum Landek Michálkovice – Důl Michal Zábřeh – zámek s kostelem Vodárna Nová Ves kat.území Moravská Ostrava Slezská Ostrava Vítkovice Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Přívoz Moravská Ostrava Mariánské Hory Hrabová Nová Ves Stará Plesná Slezská Ostrava Stará Bělá Třebovice Vítkovice Vítkovice Moravská Ostrava poznámka Sorella Sitte Tabulka 7: Architektonicky cenná stavba Číslo jevu název jevu 14 Architektonicky cenná stavba Označ. stavby název stavby kat. území 1 2 3 4 5 6 Moravská Ostrava Slezská Ostrava Vítkovice Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Stará radnice Moravské Ostravy Radnice Slezské Ostravy Radnice Vítkovic Nová radnice Moravské Ostravy kostel sv. Václava katedrála Božského Spasitele 12 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 A.1 Průvodní zpráva kostel Neposkvrněného početí Panny Marie evangelický kostel kostel Korunování Panny Marie kostel sv. Kateřiny kostel sv. Bartoloměje kostel sv. Jakuba Staršího kostel sv. Josefa kostel sv. Jana Nepomuckého kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel sv. Pavla zámek Vítkovických železáren Elekrocentrála Žofinské huti nový kostel v Zábřehu Přívoz Moravská Ostrava Mariánské Hory Hrabová Nová Ves Stará Plesná Slezská Ostrava Stará Bělá Třebovice Vítkovice Vítkovice Moravská Ostrava Zábřeh nad Odrou Tabulka 8: Významná stavební dominanta Číslo jevu název jevu 15 Významná stavební dominanta Označ. stavby název stavby kat. území 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Mariánské Hory Přívoz Vítkovice Moravská Ostrava Moravská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Poruba Hošťálkovice Poruba věž Nové radnice Moravské Ostravy věž kostela sv. Václava věže katedrály Božského Spasitele věž evangelického kostela věže kostela Korunování Panny Marie věže kostela Neposkvrněného početí Panny Marie věž kostela sv. Pavla těžní věž Hlubina těžní věž Jindřich těžní věž Petr Bezruč těžní věž Michal Domov sester vysílač Hošťálkovice kostel sv. Mikuláše Tabulka 9: Území s archeologickými nálezy Číslo jevu název jevu 16 Území s archeologickými nálezy Označ. plochy název území funkční využití * Lesy Landek Číslo jevu 20 Označení 1 2 3 Tabulka 10: Významný vyhlídkový bod název jevu Významný vyhlídkový bod název věž Nové radnice Moravské Ostravy halda dolu Trojice Emma Lucie smuteční síň ústředního hřbitova Tabulka 11: Položka ve výkresu hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel vnitřní kresba 3.1.3 kat. území Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) Zdroj Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Výkres č. 3 - Záměry na provedení změn v území Zachycuje současný stav funkčního využití území, dopravní kostru území, hlavní tahy inženýrských sítí, všechny rozvojové záměry, které by měly být řešeny v územních plánech. Výkres záměrů obsahuje: 13 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva VYBRANÉ ZÁMĚRY ZÚR MSK • zdvojení plynovodu VVTL • vysokorychlostní trať (VRT) • vodní cestu – plavební kanál Dunaj – Odra – Labe (DOL) • územní systém ekologické stability OSTATNÍ ZÁMĚRY • vedení ZVN 400 kV • vedení VVN 110 kV • kabelové vedení VVN 110kV • navrhované pozemní komunikace • navrhované železniční traťě • navrhované tramvajové spojení • cyklistiské stezky dálkové a regionální • cyklistické stezky městské • územní systém ekologické stability • plochy k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území • stabilizované záměry v územních plánech • záměry ověřované (studie, změna ÚPlMO) • výhledové záměry – předpokládané směry rozvoje obce • eliminace důsledků územní bariéry, propojení území Zobrazeny jsou záměry z nadřazené dokumentace (ZÚR MSK) a také další vybrané záměry - např. dostavba proluk, výstavba na významných rozvojových plochách, využití kontaminovaných ploch, požadavky na změnu funkčního využití ploch apod. Tabulka 12: Číslo jevu Sledovaný jev 2. 3. 4. 21. 21. 21. 21. 21. Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) 21. 21. 73. 75. 90. 90. 94. 104. 106. 118. plochy výroby plochy občanského vybavení plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnocení území nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor regionální biocentrum regionální biokoridor lokální biocentrum Číslo jevu Tabulka 13: název jevu lokální biokoridor interakční prvek vedení ZVN, VVN plynovod VVTL navrhované silnice navrhované mimoúrovňové křižovatky železniční trať celostátní Průplavní spojení Dunaj - Odra - Labe - návrh navrhované cyklostezky jiné záměry Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 4 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území Číslo plochy název území funkční využití 1 2 3 4 5 6 Nová Karolina Dolní oblast Vítkovice Urxovy závody Hrušov Halda Hrabůvka Trojické údolí Jádrové území Lehký průmysl Lehký průmysl Lehký průmysl Volnočasové aktivity Jádrové území Tabulka 14: Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) Položka ve výkresu Zdroj les voda hranice ORP Ostrava hranice katastrálních území hranice parcel Jev číslo 38 Jev číslo 47 Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa Účelová katastrální mapa 14 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Výkres č. IV - Výkres problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (problémový výkres) 1 : 5 000 – zachycuje a lokalizuje všechny problémy, které by měly být řešeny v územně plánovacích dokumentacích. Podrobnějí viz kapitola 4.3 3.2 VÝVOJ A STAV ÚZEMÍ A JEJICH VYHODNOCENÍ Následující kapitoly obsahují údaje o stavu a vývoji území, včetně jejich vyhodnocení. 3.2.1 Širší vztahy Správní obvod ORP Ostravy leží na severovýchodním okraji České republiky, v Moravskoslezském kraji. Z hlediska širších regionálních vztahů je správní obvod ORP Ostravy součástí hornoslezské kamenouhelné pánve, jejíž těžiště je na území Polska. ORP Ostrava se rozkládá v prostoru mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, v prostoru Ostravské pánve, která spolu s Moravskou bránou tvoří od pradávna významnou komunikační spojnici Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie – Severní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí, po rekonstrukci (avšak v totožné trase) označovaná jako 2. tranzitní železniční koridor, jenž je součástí VI. panevropského koridoru. Moravskou branou a Ostravskou pánví prochází také dálnice D1 a ve výhledu jí povede i průplav Dunaj-Odra-Labe. 3.2.1.1 Širší dopravní vazby města Ostravy Moravská brána a návazně Ostravská pánev, v níž se ORP Ostrava rozkládá, vytvořila svou morfologií předpoklady pro vedení nejen dálnice, ale též koridorové a vysokorychlostní tratě, průplavu, dálkové cyklistické trasy evropského významu a i pro umístění mezinárodního letiště. Dopravní význam obce je dán jeho polohou na větvi B VI. multimodálního dopravního koridoru (TEMMK), sestávajícího z železničního a silničního spojení. Dálnice D1 je součástí transevropské magistrály (TEM) zajišťující propojení severu Evropy přes střední Evropu na jih. Na polském území dálnice D1 navazuje na dálnici A1, kterou v oblasti Katowic kříží dálnice A4, zajišťující vazby východ - západ. Dálniční trasy D1, A1 a A4 tak společně vytváří "dálniční kříž" regionu Horního Slezska. Město je napojeno na síť silnic I. třídy, propojující významná města ostravské aglomerace a sousední regiony. Páteř železniční dopravy na území ORP Ostrava tvoří celostátní koridorová trať ČD 270, jež byla zařazena do evropského železničního systému na území ČR a další dvě železniční tratě ČD 321 a ČD 323. Letecká doprava je zajištěna mezinárodním letištěm Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově, poskytující vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Záměr napojení města na mezinárodní síť vodní dopravy je představován koridorem průplavního spojení Dunaj-OdraLabe. 3.2.1.2 Širší vazby technické infrastruktury Voda a kanalizace Zdroje vody Zásobování ORP Ostrava pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta. Zdroje povrchové pitné vody nebude nutno v časovém horizontu 20 let doplňovat. Zdroje průmyslové vody jsou řeky Odra, Ostravice, Opava a vodní nádrž Žermanice. Kapacita těchto zdrojů je v současné době dostačující, nenavrhuje se jejich posílení. Páteřní řady pitné vody Tvoří je čtyři přivaděče pitné vody DN 800 - 1600, dopravující vodu z úpravny vody Podhradí do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín. Kanalizace a čištění odpadních vod Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem do Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě Přívoze, kde jsou čištěny splaškové, dešťové i průmyslové odpadní vody. Ústřední čistírna odpadních vod slouží pro území Moravské Ostravy, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž pro části Vratimova, Klimkovic a Vřesiny. Koridory nadmístního významu: PZ2 – VVTL plynovod DN 700, PN63 Příbor (Libhošť) – Děhylov Koridor pro zdvojeni VVTL plynovodu DN 700, PN63 začina v arealu nově navrhovane kompresorove stanice Libhošť (viz PZ12) a v celem useku až do Děhylova respektuje trasu stavajiciho VVTL plynovodu. Koridor směřuje nejprve severnim směrem, obchazi obce Bartošovice a Studenku. Na uzemi Bilova se lomi k vychodu, podchazi silnici 15 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva II/464 a za přechodem silnice III/46416 na uzemi Bravantic se vraci do severniho směru. Po zemědělske půdě a častečně lesnim porostem obchazi obce Olbramice, Zbyslavice a Dolni Lhotu. Po přechodu silnice I/11 na uzemi Velke Polomi se prudce lomi k vychodu k arealu kompresorove stanice Děhylov. PZ10 - koridor propojovacího plynovodu VVTL DN 500 Děhylov - Hať - státní hranice ČR / Polsko Navrhovany koridor ma počatek v arealu kompresorove stanice Děhylov, mezi Děhylovem a Kozmicemi a pokračuje v souběhu se stavajicim VTL plynovodem DN 500 Děhylov – Kozmice směrem k silnici I/56. Za přechodem silnice I/56 v Kozmicich koridor opoušti společnou trasu a lomi se vychodnim směrem k samotě Vařešinky. Dale pokračuje na severovychod, obchazi zapadně obce Darkovice a Darkovičky a od obce Hať je veden severnim směrem až ke statni hranici. Elektrická energie Zdroje elektrické energie Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území ORP Ostrava, je elektrárna Dětmarovice, která je největší elektrárnou na Moravě. Na území města vyrábí elektřinu elektrárna Třebovice a další energetické zdroje v nejvýznamnějších výrobních komplexech (Vítkovice, ArcelorMittal Ostrava). Vedení elektrické energie Zásobování elektrickou energií je v ORP Ostrava zajištěno ze soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a z elektráren, do napájecích bodů (transformační stanice VVN/VN). Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Dětmarovice, Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Novým důležitým uzlem nadřazené soustavy je trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice, která posílí přenos elektrického výkonu do Ostravy rekonstruovanými vedeními 110 kV. Ve východní části Ostravy vymezuje ZÚR MSK koridor pro vedení přenosové soustavy ZVN 400kV z rozvodny Dětmarovice do rozvodny Nošovice. Zásobování plynem Zásobování plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu VVTL/VTL (Štramberk, Děhylov) přes jednotlivé regulační stanice. Z těchto regulačních stanic je na území ORP Ostravy přiváděno několik VTL přívodů DN 300 – 500. Centrální zásobování teplem Teplárenské zdroje soustavy centrálního zásobování teplem na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz, Výtopna Mariánské Hory (ve studené rezervě), Teplárna ArcelorMittal Ostrava a ČEZ - Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích a mobilní kotelna Korýtko. Mimo území Ostravy dodává teplo společnost Teplo Vratimov, s.r.o., která využívá odpadní teplo z areálu ArcelorMittal Ostrava a zásobuje teplem město Vratimov. 3.2.1.3 Širší vazby ÚSES ZÚR MSK vymezují na území ORP Ostrava plochy a koridory nadregionální a regionální úrovně. a) Nadregionální ÚSES Biocentra Označení 91 Černý les 92 Oderská niva Biokoridory Označení K 96 K 96 K 98 K 99 K 100 K 100 K 101 K 101 Cílové ekosystémy mezofilní bučinné, mezofilní hájové a nivní Nivní, vodní a luční Typ osy N V MH MH(MB) V N V N Cílové ekosystémy nivní mezofilní hájové mezofilní hájové mezofilní hájové, příp. mezofilní bučinné vodní nivní vodní nivní b) Regionální ÚSES Biocentra Označení 126 Haviřovska Cílové ekosystémy nivni, vodni 16 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 148 Koblovská a Vrbická niva 134 Hornik 101 Bělský Palesek 161 Lipina u Oprechtic 237 U Bravantic 241 U Haviřovskeho rondelu 243 U Chabičova 276 Zaryje 125 Gurňák 129 Heřmanice-Záblatí Biokoridory Označení 588 545 554 584 590 592 603 617 3.2.2 A.1 Průvodní zpráva nivní, vodní mezofilni bučinne mezofilní hájové, hygrofilní lesní mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilni hajove nivni, vodni mezofilni hajove, hygrofilni lesni mezofilni hajove, mezofilni bučinne mezofilní hájové, mezofilní bučinné mezofilní hájové, nivní, vodní Cílové ekosystémy mezofilní hájové, mezofilní bučinné hydrofilni, hygrofilni, mezofilni hajove mezofilni hajove, hygrofilni, hydrofilni nivni, vodni hydrofilni, hygrofilni, mezofilni hajove mezofilni hajove, mezofilni bučinne mezofilni bučinne mezofilni hajove, mezofilni bučinne, hygrofilni Základní charakteristika území – obsahuje jey (1, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43) Řešeným územím je celé správní území obce s rozšířenou působností Ostrava. Řešené území zahrnuje městské obvody: Tabulka 15: Městské obvody Městský obvod Rozloha (ha) Počet obyvatel (stav k 1.1.2012) Hošťálkovice Hrabová Krásné Pole Lhotka Mariánské Hory a Hulváky Martinov Michálkovice Moravská Ostrava a Přívoz Nová Bělá Nová Ves Ostrava-Jih Petřkovice Plesná Polanka nad Odrou Poruba Proskovice Pustkovec Radvanice a Bartovice Slezská Ostrava Stará Bělá Svinov Třebovice Vítkovice Celkem 529,51 921,02 658,8 213,65 735,33 402,7 289,15 1 324,44 717,58 306,7 1 631,51 390,36 484,25 1 725,00 1 317,89 342,7 107,16 1 666,00 4 174,26 1 393,47 1 162,33 282,08 647,46 21 423,34 1 595 3 770 2 561 1 243 12 656 1 131 3 194 40 559 1 812 718 110 398 3 029 1 378 4 832 68 478 1 217 1 232 6 739 21 424 3 847 4 468 1 859 7 988 306 128 Tabulka 16: Obec města: Rozloha (ha) Klimkovice, Šenov Vratimov Počet obyvatel (stav k 1.1.2012) 1 463 1 663 1 414 Tabulka 17: 4 261 6 022 6 953 Obce 17 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Rozloha (ha) Počet obyvatel (stav k 1.1.2012) Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota, Olbramice Stará Ves nad Ondřejnicí Václavovice Velká Polom Vřesina Zbyslavice 411 536 484 539 1 880 567 1 166 865 740 520 1 411 753 648 2 666 1 843 1 953 2 767 617 JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ Podklady: Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn Hranice zastavěného území je v rámci ORP Ostravy vymezena u některých obcí nově podle § 58 stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) v rámci nově pořizovaných územně plánovacích dokumentací, nebo samostatným vymezením zastavěného území. U obcí, kde nebylo zahájeno pořizování nového územního plánu, nebo neproběhlo vymezení postupem podle § 58 dle stavebního zákona, je hranice zastavěného území převzata z platných územně plánovacích dokumentací ve znění posledních změn. Statutární město Ostrava Územní plán schválen dne 5.10.1994 usnesením č.778/M Zastupitelstva města Ostravy Obec Čavisov Územní plán vydán dne 4.4.2012 usnesením č. X/114 Zastupitelstva obce Čavisov. Obec Dolní Lhota Územní plán vydán dne 29.6.2011 usnesením č. 69/5 Zastupitelstva obce Dolní Lhota. Obec Horní Lhota Územní plán schválen dne 18.6.1999 Obecním zastupitelstvem obce Horní Lhota Město Klimkovice Územní plán schválen dne 18.4.2001 usnesením č. 103.1 Zastupitelstva města Klimkovic. Obec Olbramice Územní plán schválen dne 8.10.2002 na 23. zasedání Zastupitelstva obce Olbramice. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec má vymezeno zastavěné území, vydáno dne 23.11.2007 radou obce. Město Šenov Územní plán schválen dne 5.12.1996 usnesením Zastupitelstva obce Šenov. Obec Václavovice u FM Obec má vymezeno zastavěné území, vydáno dne 12.11.2007 radou obce. Obec Velká Polom Územní plán vydán dne 5.3.2012 usnesením č. 26/7 Zastupitelstva obce Velká Polom. Město Vratimov Územní plán byl vydán dne 23.4.2012 Zastupitelstvem města Vratimova. Obec Vřesina Územní plán schválen dne 29.6.1998 Zastupitelstvem obce Vřesina Obec Zbyslavice Územní plán schválen dne 14.10.1998 usnesením Zastupitelstva obce Zbyslavice. 18 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 3.2.2.1 Aktuální stav krajiny, vegetační kryt Charakter krajiny je předurčen geologickým podložím, od kterého se odvíjí reliéf krajiny. Ten spolu s vegetací a vodstvem určuje základní charakter krajiny. Tento základní charakter krajiny zásadním způsobem ovlivňuje možnosti využívání krajiny člověkem. Druhová diverzita bioty je vázána na diverzitu přírodních podmínek. Řešené území je mozaikou přirozených, pozměněných a umělých společenstev, vyznačujících se různě vysokou diverzitou bioty. Obecně nejbohatšími systémy jsou vodní a lužní ekosystémy v CHKO Poodří, dále pak následují lesní ekosystémy listnatých a smíšených lesů v oblasti Krásného Pole, Plesné, Bartovic a Heřmanic. Zcela specifické složení bioty přináší ekosystémy starých hald a odvalů ve Slezské Ostravě a Hrušově. Dle Neuhauslové náleží řešené území do subprovincie Vněkarpatských sníženin, oddělující subprovincii KrkonošskoJesenickou a Vnější Západní Karpaty. Severozápadní část území náleží k subprovincii Krkonošsko-Jesenické. Potenciální vegetace Vněkarpatské sníženiny (Ostravská pánev + Moravská brána) je řazena mezi jilmové doubravy (Querco-Ulmetum) s dominujícím dubem letním a jasanem, doprovázeným jilmem, javorem babykou a v sušší variantě lípou a habrem. Měkký luh na kontaktu s vodními toky tvoří vrby a topol černý, spolu s olší. Nižší polohy na kontaktu s pahorkatinou Jesenického a Beskydského podhůří zaujímají stanoviště podmáčených dubových bučin, kde převládá dub s bukem (olší), v doprovodu osiky, břízy, lípy a habru, méně již jasanu. Vyšší polohy pak osídluje společenstvo s dominujícím bukem (místy dubem letním), habrem, břízou, jedlí. Z hlediska geobiocenologického zařazení náleží území k bioregionům Ostravská pánev, Moravská brána, Nízký Jeseník. Převládajícími společenstvy v nížinách luhy (měkký a tvrdý luh), v plochých územích říčních vyšších teras dubové bučiny s lípou a habrem, na vyšších svazích a temenech předhůří dubové bučiny a květnaté bučiny s příměsí lípy, jedle, na živnějších substrátech s javorem a jasanem, na kyselých s dubem zimním, břízou, jeřábem. Území je řazeno do 3.- 4. vegetačního stupně, převládají společenstva: 3B3-4 dubové bučiny typické 3-4BC4 javorové doubravy 3-4BC4-5 jasanové olšiny 3-4B3-4 bučiny typické, dubové bučiny doprovázená společenstvy 3-4 B3 bučiny typické 3-4AB3 kyselé dubové bučiny Reprezentativními společenstvy jsou dubové bučiny (pahorkatina) a jasanové olšiny (údolí velkých řek), dále společenstva potočního luhu. Za unikátní jsou považována společenstva skalních výchozů (Petřkovice) a ostrůvkovitá společenstva kyselých bučin na břidlicích (Plesná, Krásné Pole). Z hlediska entropicky podmíněných společenstev vyšší ekologické hodnoty jsou mezi unikátní ekosystémy začleněny druhově bohaté luční porosty vlhkých a mezofilních luk. Územím s největší hustotou zástavby jsou bezesporu městské části Moravská Ostrava a Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Ostrava – Jih a zčásti Slezská Ostrava. Převládá městský charakter zástavby s malým podílem zeleně. Zastoupení přirozených ekosystémů je zde minimální, ve větší míře se vyskytují antropogenní útvary s různým stupněm sukcese (samovolný proces osídlování vegetací). Zelené plochy představují plochy parků a plochy většinou neudržovaných ruderalizovaných stanovišť v okolí industriálních komplexů. Periferní menší sídla původně venkovského charakteru získávají podobu městských satelitů s rodinnou zástavbou. Původní sídla se velmi lišila hustotou i typem rodinné zástavby: – Heřmanice, Bartovice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice jsou charakteristické menším jádrem s navazující rozvolněnou rodinnou zástavbou, je zde velký podíl zahrad, rozptýlené zeleně přirozeného charakteru a lesů. – Plesná, Martinov, Krásné Pole, Proskovice, Stará a Nová Bělá, Hošťálkovice, Lhotka, Koblov jsou typické sevřenou venkovskou zástavbou s navazující záhumenní strukturou polností a lesů, zeleň sídla je zastoupena zahradami, větší celky jsou situovány mimo sídlo. Pro vymezování a návrh ÚSES jsou v zájmovém území rozdílné podmínky, dané z velké části historicky podmíněným obrazem a strukturou jednotlivých částí města. Území Slezské části města s rozptýlenější zástavbou a lesními celky (Bartovice, Heřmanice, Michálkovice) je pro vymezení ÚSES relativně méně kolizní, než území s menšími koncentrovanými sídly, které svou zastavěnou částí často neumožňují průchod prvku ÚSES a zásadním způsobem přerušují přirozenou průchodnost krajiny. 19 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 3.2.2.2 Ekologická stabilita krajiny Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce : LP +VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi stabilní ekosystémy KES = -------------------------------------------- = --------------------------OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Tabulka 18: stabilní prvky LP – lesní půda VP – vodní plochy a tok TTP – trvalý travní porost Pa – pastviny Mo– mokřady Sa – sady Vi – vinice Stabilita krajinotvorných prvků nestabilní prvky OP – orná půda AP – antropogenizované plochy Ch – chmelnice Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Tabulka 19: Hodnoty koeficientu ekologické stability Hodnota KES Charakteristika KES < 0,10 0,10 < KES < 0,30 0,30 < KES < 1,00 1,0 < KES < 3,00 KES > 3,00 Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzivně a trvale nahrazovány technickými zásahy Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy Území intenzívně využívané, zjm. zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové eneregie Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energo-materiálových vkladů Přírodní a přírodě blízká krajina s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem Zdroj: webové stránky Českého statistického úřadu http://www.czso.cz. Koeficient ekologické stability je roven 0,55, což znamená, že se jedná o území intenzívně využívané, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové eneregie. Tabulka 20: Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava Koeficient ekologické stability 2000 2008 2010 1,33 0,95 1,05 0,27 0,38 0,43 0,70 1,04 1,08 0,65 0,86 0,71 1,29 0,52 1,42 0,96 1,12 0,27 0,38 0,44 0,76 1,15 1,20 0,67 0,90 0,71 1,34 0,55 20 1,42 0,96 1,12 0,26 0,38 0,45 0,76 1,15 1,21 0,67 0,90 0,70 1,34 0,55 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Obrázek 1 A.1 Průvodní zpráva Koeficient ekologické stability v SO ORP Ostrava 3.2.2.3 Geologické a geomorfologické poměry Převážná část ORP Ostrava leží v Ostravské pánvi, kterou tvoří sníženina mezi Karpatskou a Hercynskou soustavou. Mezi vodotečemi Odra, Ostravice a Lučina se zvedají plošiny říčních teras o průměrné nadmořské výšce 230-240 m n. m, široké nivy řek leží ve výšce 209 – 220 m n. m. Na levé straně údolí řeky Odry se zvedá členitá pahorkatina, na jejíž hranici s údolím Odry probíhá hranice pevninského zalednění se stopami periglaciální modelace. Pahorkatina zasahuje na k. ú. Koblov, Lhotka, Hošťálkovice, Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná a obce Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Velká Polom, Vřesina, Zbyslavice. Pravá strana údolí Odry je charakteristická prudkými svahy s navazujícími mírnými oblými hřbety. Tato část území náleží k pahorkatině Beskydského podhůří a zasahuje na k. ú. Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih (Výškovice). Geologicky patří řešené území ke dvěma soustavám – Karpatské (na východ od Odry) a Hercynské (na západ od Odry). Hranicí je široké údolí řeky Odry, které je budováno fluviálními písčitohlinitými holocénními sedimenty. Tyto jsou rozšířeny i podél řeky Ostravice, Opavy a Lučiny a dále vybíhají podél drobnějších toků hluboko mezi bloky sprašových hlín na jihovýchodě území a hradeckého souvrství na severozápadě. Největší část území pokrývají pleistocénní sprašové hlíny, pahorkatina Jesenického předhůří je pak budována výrazně odlišným hradeckým souvrstvím, tvořeným vrstvami drob, prachovců a břidlic. V prostoru Ostravské pánve a Moravské brány se až po hranici s pahorkatinou vyskytují sedimenty kontinentálního zalednění v podobě glaciflufiálních písků a štěrků na svazích údolnic drobných toků. 3.2.2.4 Klimatické poměry Klimaticky náleží řešené území do mírně teplé oblasti MT 10. Průměrná roční teplota: 8°C Průměrné roční srážky: 769 mm Průměrná relativní vlhkost vzduchu 75 % Průběh atmosférických teplot ovlivňuje reliéf a koncentrace průmyslu s hustotou zástavby. Způsobují zvýšení průměrné roční teploty o 1 - 2 °C, než by odpovídalo příslušné nadmořské výšce. V zimě často dochází k tepelným inverzím s výskytem mlh. Abnormální množství srážek v oblasti Beskyd ovlivňuje jejich množství i na Ostravsku – dle koeficientu vláhové jistoty je Ostravsko řazeno mezi velmi vlhká území. 21 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Během roku převládá vlhké proudění vzduchu ze západu (38,2 %). Otevřenost krajiny k S a SV se projevuje zvýšením počtu chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného a vlhkého vzduchu ze Severního moře. 3.2.2.5 Hydrologické poměry Páteří hydrologického systému Ostravska je řeka Odra se svými velkými přítoky Ostravicí, Opavou a Lučinou. Z hlediska vodní bilance je Ostravská pánev vodním uzlem. Řeka Odra je v oblasti CHKO Poodří přirozeně meandrujícím tokem v široké nivě s loukami, rozptýlenou zelení a lužními lesy. V úseku mezi CHKO Poodří a hranicí území v Koblově je tokem s upraveným korytem a protipovodňovými hrázemi na obou březích. Na některých úsecích toku se zachovala slepá ramena (Ostrava – Jih, Petřkovice, Hrušov). Spád toku je malý, má charakter nížinné řeky. Doprovodné porosty na březích v regulovaném úseku výrazně chybí. Ostravice přitéká od jihovýchodu z Beskyd, je tokem s větším spádem, který umožňuje vznik drobných peřejí a větší diferenciaci dna koryta. Spád je vyrovnáván několika jezy. Doprovodné porosty jsou v úseku Hrabové vyvinuty uspokojivě, při průtoku Kunčicemi a Vítkovicemi jsou velmi mezernaté, v centru města chybějí úplně. Řeka Opava přitéká ze severu a po krátkém průtoku Martinovem se vlévá do Odry. Přináší velké množství vody, tok je regulován do velkých oblouků v široké nivě, hluboce se zařezávající do pahorkatiny (Hošťálkovice). Spád toku je malý, doprovodné porosty jsou místy dostačující. Menším pravobřežním přítokem Ostravice je Lučina, přitékající od východu (Havířov, Šenov). Přestože protéká industrializovaným územím Kunčic, zachovala si přirozený charakter meandrujícího toku, v některých úsecích s vyspělými a velmi hodnotnými břehovými porosty. Spád řeky je mírný a v korytě je kompenzován nízkými prahy. Hlavní toky doplňuje síť drobných přítoků, často s přirozeným charakterem – Porubka, Plesenský potok. Černý potok je upravenou vodotečí, avšak s rozvinutými břehovými porosty. Jejich přítoky jsou často drobné toky s vysokou energií toku, dobrou samočisticí schopností a kvalitními břehovými porosty. Mnohé z nich jsou po průtoku obcí velmi znečištěny splaškovými vodami a odpadem. K hydrologickému systému Ostravska nedílně patří rybniční soustavy, napájené vodou z větších vodotečí. Za nejkvalitnější lze považovat rybníky v Poodří, Heřmanický rybník, dále rybníky v Polance, Porubě a drobnější soustavy v Bartovickém lese. Svébytným vodním systémem jsou vytěžená štěrkoviště v nivě Odry v Koblově. Velké vodní plochy jsou částečně rekreačně využívány, menší plochy jsou převážně ponechány přirozenému vývoji. Vznikl tak velmi hodnotný vodní a lužní komplex, navázaný na řeku Odru. 3.2.2.6 Zemědělská půda JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA Podklady: Ministerstvo zemědělství, Ústřední pozemkový úřad Praha Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pedologické poměry se odvíjí od geologického složení a hydrologických podmínek (výskyt vysoké spodní vody, zaplavování). Z hlediska výskytu podobných typů půd lze na území charakterizovat a lokalizovat tři hlavní soubory půd: • oglejené hnědozemě a oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké, bez skeletu nebo středně skeletovité, špatně propustné, náchylné k zamokření (výskyt na rozsáhlých plochách na Slezské Ostravě, Koblově, Hošťálkovicích, Polance, Porubě a na jihu St. a N. Bělé, Hrabové, Proskovicích), • nivní půdy a nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, zamokřené (výskyt kolem velkých řek – Odra, Ostravice, Opava, Lučina, ale i v údolnicích ostatních toků – Porubka, Plevenský potok), • illimerizované půdy a hnědozemě na sprašových hlínách, středně těžké, mělčí, středně skeletovité a hnědé půdy s kyselou reakcí na břidlicích, středně těžké, obvykle štěrkovité (výskyt na plochých vrcholech a svazích v pahorkatině Nízkého Jeseníku( Plesná, Krásné Pole, Koblov, Hošťálkovice, i předhůří Beskyd – ostrůvkovitě St. Bělá a Proskovice). Celkově v řešeném území převažují půdy středně živné, dobře zásobené vodou, středně hluboké až hluboké, mělčí a lehčí půdy se vyskytují v malém měřítku. Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 22 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 1. místo 2. a 3. místo 4. místo 5. místo A.1 Průvodní zpráva klimatický region hlavní půdní jednotka - syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě kód kombinace sklonitosti a expozice kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I - V) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb.. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je rovněž stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen výjimečně odnímatelné, a vzhledem k územnímu plánování jen výjimečně zastavitelné. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a vzhledem k územnímu plánování jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně průměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny pozemky s převážně podprůměrnou kvalitou, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s velmi nízkou produkční schopností, u nichž lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Půdy zařazené do prvních dvou tříd ochrany a investice do půdy jsou znázorněny ve výkresech limitů a hodnot území. Snahou je zachování zemědělské půdy a zabránění jejímu úbytku. Podíl zemědělské půdy na území správního obvodu Ostrava zabrané pro výstavbu rodinných domů, tvoří v celkovém množství trvale odňaté půdy menšinu, přestože jsou tyto zábory nejčastější. Většinou se jedná o zábor zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmyslovou či dopravní výstavbu. Tabulka 21: Obec Plochy tříd ochrany podle obcí v ORP Ostrava Bonitovaná půdně ekologická jednotka Výměr Neurč. Neurč a obce (ha) . (%) (ha) Čavisov 405,7 Dolní Lhota 535,2 Horní Lhota 481,0 Klimkovice 1473,5 Olbramice 537,0 Ostrava 21424,9 Stará Ves 1884,1 n.Ondřejnicí Šenov 1665,1 Václavovice 570,5 Velká 1170,0 Polom Vratimov 1407,7 Vřesina 863,5 Zbyslavice 741,3 ORP 33160,0 Celkem 1. (ha) 1. (%) 2. (ha) 2. (%) 3. (ha) 3. (%) 4. (ha) 4. (%) 5. (ha) 5. (%) 10,7 42,6 6,3 38,9 6,5 75,9 7,2 39,6 3,2 10,1 6,8 2065 10,5 7,3 15,8 2,7 1,9 9,6 208,8 188,2 177,4 124,5 91,3 4071,7 51,4 35,2 36,9 8,5 17,0 19,0 23,3 0,00 0,00 383,7 129,0 7123,8 5,74 0,00 0,00 26,04 24,03 33,25 77,2 150,0 156,3 734,4 231,8 5146,5 19,0 28,0 32,5 49,8 43,2 24,0 9,8 124,6 39,2 81,2 57,0 1555 2,4 23,2 8,2 5,5 10,6 7,3 43,7 33,5 31,1 106 17,2 1443 300,0 15,9 480,7 25,51 841,4 44,7 172,5 9,2 52,9 2,8 29,0 1,5 497,5 204,6 29,9 35,9 306,5 88,1 18,41 15,45 631,3 86,4 37,9 15,1 99,4 149,6 5,9 26,2 93,6 39,9 5,6 7,0 31,5 0,1 1,9 0,0 502,5 42,9 44,7 3,82 157,4 13,5 178,1 15,2 23,7 2,0 260,0 22,2 372,4 227,6 288,3 26,5 26,4 38,9 454,2 15,4 0,7 32,27 1,79 0,10 492,6 123,6 114,1 35,0 14,3 15,4 23,0 140,5 103,4 1,6 16,2 13,9 49,1 92,4 18,3 3,5 13,4 10,7 264,1 2,5 213,9 0,9 30,6 28,8 7254,6 21,9 9050,2 27,29 8942,9 26,9 8,2 2044 Tabulka 22: 2010 2733 6,2 3085 9,3 Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – Obec Rozloha [ha] 2000 2010 Podíl z celku [%] 2000 2010 Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí 149,6 222,5 190,7 972,7 350,3 5511,4 911,4 37 41,5 39,4 66,4 65 25,7 48,5 0 0 -0,2 -17 -36,6 -337,8 -2,7 0 0 -0,1 -1,7 -10,5 -6,1 -0,3 149,6 222,5 190,5 955,7 313,7 5173,6 908,7 23 36,4 41,5 39,3 65,3 58,3 24,2 48,4 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Rozloha [ha] 2000 2010 Podíl z celku [%] 2000 2010 Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava 480,8 212,2 613,9 521,4 408,5 276,4 10821,6 28,9 37,4 52,7 36,8 47,2 37,3 32,6 -7,6 -8,4 -1,1 -10,5 -1,8 -0,4 -424 -1,6 -4 -0,2 -2 -0,4 -0,1 -3,9 473,3 203,8 612,8 510,9 406,7 276 10397,5 28,5 35,9 52,6 36,1 47 37,3 31,4 JEV 42. HRANICE BIOCHOR Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha (AOPK ČR) Biochory jsou biogeografické jednotky s určitým uspořádáním typologických jednotek nižšího řádu, především skupin typů geobiocénů. Jednotlivé biochory jsou označeny kódem, který popisuje vegetační stupeň, kategorii georeliéfu, půdní substrát a jeho vlhkost. Řešené území spadá do těchto bioregionů: - nízkojesenický (1.54) - ostravský A (2.3a) - ostravský B (2.3b) - ostravský C (2.3c) - pooderský (2.4) - podbeskydský (3.5) Tabulka 23: kód typu biochory 3BM 3BE 4Nk 3AM 3Ro 3RE 3Lh 3BN 4BE 3Nh 3BC 4UM 4BM 3SM 4Do 3UM 3PK 4Nh Typy biochor v řešeném území Typy biochor v řešeném území vegetační stupeň Erodované plošiny na drobách Erodované plošiny na spraších Kamenité nivy Antropogenní reliéf převážně na drobách Vlhké plošiny na kyselých horninách Plošiny na spraších v suché oblasti Široké hlinité nivy Erodované plošiny na zahlíněných píscích Erodované plošiny na spraších Užší hlinité nivy Erodované plošiny na slinitém flyši Výrazná údolí v drobách Erodované plošiny na drobách Svahy na drobách Podmáčené sníženiny na kyselých horninách Výrazná údolí v drobách Pahorkytiny na kyselém pískovcovém flyši Hlinité nivy 3 3 4 3 3 3 3 3 4 3 3 4 4 3 4 3 3 4 JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI Podklady: Povodí Odry, s.p. Z investic do půdy za účelem zlepšení úrodnosti se v řešeném území ORP Ostrava vyskytují jen meliorace = odvodnění. Jedná se o velkoplošné i lokální odvodňovací akce. V řešeném území ORP jsou zakresleny odvodněné plochy. Níže jsou uvedeny katastrální území statutárního města Ostravy a dalších částech ORP Ostrava, kde se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. 24 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Statutární město Ostrava - k.ú. Antošovice - k.ú. Lhotka u Ostravy - k.ú. Martinov ve Slezsku - k.ú. Poruba - k.ú. Poruba – sever - k.ú. Stará Plesná - k.ú. Svinov k.ú. Polanka nad Odrou k.ú. Proskovice k.ú. Stará Bělá k.ú. Nová Bělá k.ú. Hrabová na ostatních katastrálních územích města Ostravy se odvodněné zemědělské pozemky nevyskytují. Obec Čavisov Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Obec Dolní Lhota Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Obec Horní Lhota Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Město Klimkovice Na území města se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Obec Olbramice Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Město Šenov Na území města se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Obec Václavovice u Frýdku – Místku Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Obec Velká Polom Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Město Vratimov Na území města se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Obec Vřesina Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. Obec Zbyslavice Na území obce se vyskytují odvodněné zemědělské pozemky. 3.2.2.7 Lesy Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území ORP Ostrava činí 5381,7ha. Tato plocha zaujímá 16,2% z celkové rozlohy města. Z hlediska imisního zatížení lesů na území ORP Ostrava se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C, přičemž z jednotlivých stupňů poškození lesních porostů A až D jsou A a B nejvyššími pásmy ohrožení. Do pásma ohrožení B spadají lesní porosty nacházející se na severovýchodě, východě a jihovýchodě města. Na kvalitu lesů mají vliv i další faktory, jako například kalamitní výskyt škůdců nebo nepříznivé klimatické výkyvy. Nadále se vyskytují houbové choroby (václavka, tracheomykóza). V posledních letech navíc vzrostl vliv abiotických faktorů, např. výskyt silných větrů v kombinaci s nahodilou těžbou lesa způsobuje velké problémy. V důsledku těžby se snižuje výměra smrkových porostů, takže dochází k pozvolnému snižování poškození těchto porostů kůrovci. Porostní směsi, kterými jsou osazovány vzniklé holiny obsahují především listnaté dřeviny. Zlepšuje se druhová skladba obnovovaných lesních porostů a je snaha o její přiblížení přirozené druhové skladbě, jež odpovídá stanovištním podmínkám této oblasti. 25 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Tabulka 24: 2010 A.1 Průvodní zpráva Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – Obec Rozloha [ha] 2000 2010 Podíl z celku [%] 2000 2010 Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava 186,1 179 177,5 101,1 96,7 2384,7 296,3 430,2 204 339,7 355,9 217,9 292,4 5261,5 46,1 33,4 36,7 6,9 17,9 11,1 15,8 25,9 36 29,1 25,2 25,2 39,5 15,9 7 0,2 0,1 14,1 7,1 85,8 0 -0,1 0,7 0 5,9 -0,6 0,2 120,3 3,8 0,1 0 13,9 7,3 3,6 0 0 0,4 0 1,7 -0,3 0,1 2,3 Obrázek 2 193,1 179,2 177,6 115,1 103,7 2470,5 296,3 430,1 204,7 339,7 361,8 217,3 292,6 5381,7 47 33,4 36,7 7,9 19,3 11,5 15,8 25,9 36,1 29,1 25,6 25,1 39,5 16,2 Mapa kategorií Lesa na území ORP Ostrava JEV 37. LESY OCHRANNÉ Podklady: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odb. životního prostředí - z podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. http://www.uhul.cz Lesy ochranné - jedná se o lesy podle § 7 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), 26 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. kategorie porostní plocha subkategorie [ha] les ochranný mimořádně nepříznivá stanoviště vysokohorské lesy lesy v klečovém lesním vegetačním stupni celkem 195,00 0 0 195,00 zásoba 1000 [m3] b.k. 17,44 0 0 17,44 [m3] na 1 [ha] 97,62 0 0 97,62 Statutární město Ostrava Na území statutárního města se vyskytuje 195 ha ochranných lesů. Obec Čavisov Na území obce se lesy ochranné nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se lesy ochranné nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se lesy ochranné nenachází. Město Klimkovice Na území města se lesy ochranné nenachází. Obec Olbramice Na území obce se lesy ochranné nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se lesy ochranné nenachází. Město Šenov Na území města se lesy ochranné nenachází. Obec Václavovice Na území obce se lesy ochranné nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se lesy ochranné nenachází. Město Vratimov Na území města se lesy ochranné nenachází. Obec Vřesina Na území obce se lesy ochranné nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se lesy ochranné nenachází. JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ Podklady: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odb. životního prostředí - z podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. http://www.uhul.cz Lesy zvláštního určení - jsou lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Jedná se o lesy podle § 8 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, na území národních parků a národních přírodních rezervací 27 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Do kategorie lesů zvláštního určení lze zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy: a) prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření kategorie subkategorie les zvláštního určení pásma ochrany vodních zdrojů I. stupně ochranná pásma zdrojů léč. a min. vod území nár. parků a nar. přírod. rezervací 1. zóny CHKO, přír. rezervace, přír. památky lázeňské lesy příměstské a rekreační lesy lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce lesy se zvýšenou funkcí ochrannou lesy významné pro uchování biodiverzity uznané obory a samostatné bažantnice jiný veřejný zájem celkem porostní plocha [ha] 33,7 112,51 0 75,9 114,31 1 036,61 0 47,17 32,12 0 85,04 1 537,36 Statutární město Ostrava Na území statutárního města se vyskytuje 2045 ha lesů zvláštního určení. Obec Čavisov Na území obce se vyskytuje 78 ha lesů zvláštního určení. Obec Dolní Lhota Na území obce se lesy zvláštního určení nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se lesy zvláštního určení nenachází. Město Klimkovice Na území města se vyskytuje 38 ha lesů zvláštního určení. Obec Olbramice Na území obce se vyskytuje 0,2 ha lesů zvláštního určení. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se vyskytuje 54 ha lesů zvláštního určení. Město Šenov Na území města se vyskytuje 96 ha lesů zvláštního určení. Obec Václavovice Na území obce se lesy zvláštního určení nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se lesy zvláštního určení nenachází. Město Vratimov Na území města se vyskytuje 130 ha lesů zvláštního určení. 28 zásoba 1000 [m3] b.k. 9,08 32,2 0 24,11 15,89 191,13 0 7,78 10 0 20,62 310,81 [m3] na 1 [ha] 269,38 286,18 0 317,67 138,98 184,38 0 165 311,36 0 242,49 202,17 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Vřesina Na území obce se vyskytuje 36 ha lesů zvláštního určení. Obec Zbyslavice Na území obce se vyskytuje 354 m2 lesů zvláštního určení. JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ Podklady: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odb. životního prostředí - z podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. http://www.uhul.cz Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Statutární město Ostrava Na území statutárního města se vyskytuje 5950 ha lesů hospodářských. Obec Čavisov Na území obce se vyskytuje 115 ha lesů hospodářských. Obec Dolní Lhota Na území obce se vyskytuje 179 ha lesů hospodářských. Obec Horní Lhota Na území obce se vyskytuje 178 ha lesů hospodářských. Město Klimkovice Na území města se vyskytuje 58 ha lesů hospodářských. Obec Olbramice Na území obce se vyskytuje 74 ha lesů hospodářských. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se vyskytuje 237 ha lesů hospodářských. Město Šenov Na území města se vyskytuje 345 ha lesů hospodářských. Obec Václavovice Na území obce se vyskytuje 207 ha lesů hospodářských. Obec Velká Polom Na území obce se vyskytuje 338 ha lesů hospodářských. Město Vratimov Na území města se vyskytuje 225 ha lesů hospodářských. Obec Vřesina Na území obce se vyskytuje 178 ha lesů hospodářských. Obec Zbyslavice Na území obce se vyskytuje 294 ha lesů hospodářských. JEV 40. VZDÁLENOST 50 m OD OKRAJE LESA Podklady: Mapový podklad www.ostrava.cz Rozhodnutí o umístění stavby a o využití území ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesních pozemků lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu správy lesů (dle § 14, odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákona o lesích). V případě výstavby v tomto území musí být stavby umístěny co nejdále od porostních stěn lesa. Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytné nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a 29 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa po projednání s vlastníky lesa v rozsahu stanoveném v rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 22 zákona o lesích. 3.2.2.8 Ostatní hodnotná zeleň Parky, veřejná zeleň Prvkem nezbytným pro fungování městského organismu jsou plochy veřejné zeleně, které v řešeném území nabývají rozmanitých forem. Setkáme se s plochami s převažujícím estetickým významem, kdy zeleň vhodně doplňuje okolí veřejných staveb, méně důležité jsou zde ostatní funkce, jako je např. rekreační. Ta naopak nabývá významu u větších parkově upravených ploch se vzrostlými stromy, tyto plochy zeleně také velmi výrazně pozitivně ovlivňují mikroklima (stín, vyšší vlhkost apod.). Význam parkových ploch vzrůstá v horkých letních dnech, kontrast mezi rozpálenou plochou ulic a příjemným prostředím parků ocení mnoho obyvatel i návštěvníků města. Pro území statutárního města Ostravy byl zpracován Pasport zeleně k 1.6. 2008. Na území města Ostravy činí rozloha sledovaných ploch zeleně1 702,48 ha. V posledních letech došlo k významným rekonstrukcím veřejné zeleně na Fifejdách (regenerace sídlištní zeleně), v Porubě (Hlavní třída a navazující lokality) a v Třebovicích (rekonstrukce parku). V současnosti vznikají nové plochy veřejné zeleně v Hrabové kolem průmyslové zóny a v Pustkovci kolem Vědecko-technologického parku. Podle Pasportu zeleně jsou na území města parky v rozloze 132,11 ha. Rozloha parkově upravených ploch představuje 113,56 ha. Plocha sídlištní zeleně zaujímá 499,39 ha. U výše uvedených čísel se jedná o plochy zeleně, které jsou v majetku města Ostravy. 3.2.3 Ochrana přírody a krajiny – obsahuje jevy (17, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35, 36) V této kapitole se zabýváme jednou z nejvýraznějších skupin limitů omezujících využití území – jevy a územími chráněnými podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. JEV 33. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. 3.2.3.1 Zvláště chráněná území Velkoplošná a maloplošná chráněná území Z velkoplošných chráněných území zasahuje ORP Ostrava na jihu do Chráněné krajinné oblasti Poodří, zřízené za účelem ochrany unikátní oderské nivy. Oblast byla v roce 1993 zařazena k mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice), další se připravují k vyhlášení. Území je místem výskytu řady ohrožených druhů především vodní a mokřadní květeny a zvířeny. Jsou to například Kotvice plovoucí, nepukalka plovoucí, řečanečka menší, plavín štítnatý, mnoho druhů obojživelníků, více než 300 druhů ptáků, vydra říční a mnoho dalších druhů živočichů. Na území ORP Ostrava leží také další přírodní památky, jsou to PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany. 30 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Obrázek 3 A.1 Průvodní zpráva Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Ostrava JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://uap.nature.cz Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Chráněná krajinná oblast Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány mezi obcí Vražné nedaleko Oder a jižním okrajem města Ostravy. Plošná výměra činí 81,5 km2. Území tvoří zachovalá údolní niva řeky Odry s pestrým mikroreliéfem. Poodří je typické a ojedinělé zachovalým vodním režimem s každoročním zaplavováním rozsáhlých částí nivy. V národním měřítku je významné charakterem meandrujícího toku Odry s navazujícími systémy mrtvých ramen a tůní, značným podílem trvalých travních porostů s hojnou rozptýlenou zelení, lužními lesy a v neposlední řadě rozlehlými rybničními soustavami. Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence. Nejcennější lokality jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích (NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Kotvice a další). Území je místem výskytu řady ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin i živočichů. Základní údaje: Vyhlášení: Rozloha: 1991 81,5 km2 31 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: NPR Polanská niva, PR Polanský les, PR Rákosina, PR Bažantula, PR Kotvice, PR Koryta, PR Bartošovický luh, PR Bařiny, PP Pusté nivy, PP Meandry staré Odry Jiné údaje: Dále jsou v působnosti Správy CHKO Poodří tato maloplošná zvláště chráněná území: NPR Kaluža, NPR Hůrka u Hranic, NPP Landek, NPP Odkryv v Kravařích, NPP Šipka a NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně. Obec Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí ORP Celkem Tabulka 25: Výměra obce (ha) Zóny CHKO v SO ORP Ostrava II. III. I.(ha) I. (%) II. (ha) (%) (ha) III. (%) IV. (ha) IV. (%) Celkem (ha) 21424,97 265,32 1,24 390,81 1,82 54,54 0,25 17,18 0,08 727,85 3,40 1884,14 14,38 0,76 286,13 15,19 25,56 1,36 20,89 1,11 346,97 18,42 33160,02 279,71 0,84 676,94 2,04 80,10 0,24 38,07 0,11 1074,81 3,24 Statutární město Ostrava Na území města se nachází CHKO Poodří. Obec Čavisov Na území obce se CHKO nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se CHKO nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se CHKO nenachází. Město Klimkovice Na území města se CHKO nenachází. Obec Olbramice Na území obce se CHKO nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se CHKO Poodří nachází. Město Šenov Na území města se CHKO nenachází. Obec Václavovice Na území obce se CHKO nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se CHKO nenachází. Město Vratimov Na území města se CHKO nenachází. Obec Vřesina Na území obce se CHKO nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se CHKO nenachází. JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Celkem (%) Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz 32 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Statutární město Ostrava NPR Polanská Niva Národní přírodní rezervace Polanská Niva se rozkládá na území 122,3 ha, v katastrálním území Polanka nad Odrou. Jedná se o část polanecké rybniční soustavy. Vyskytuje se zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů a vzácných společenstev. Obec Čavisov Na území obce se NPR nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se NPR nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se NPR nenachází. Město Klimkovice Na území města se NPR nenachází. Obec Olbramice Na území obce se NPR nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se NPR nenachází. Město Šenov Na území města se NPR nenachází. Obec Václavovice Na území obce se NPR nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se NPR nenachází. Město Vratimov Na území města se NPR nenachází. Obec Vřesina Na území obce se NPR nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se NPR nenachází. JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Statutární město Ostrava PR Rezavka Komplex lužního lesa kolem trvale zvodnělého slepého ramene Odry a rozsáhlé rákosiny Vrbenského rybníka ležící v katastrálním území Svinov. Stanoviště řady chráněných rostlin a živočichů. Území tvoří lesní komplex jilmových doubrav spolu s mokřadními olšinami. V podrostu se vyskytuje řada zvláště chráněných rostlin, které jsou zařazeny mezi druhy regionálně významné, např. kruštík polabský (Epipactis albensis), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis). Velká část území je porostlá společenstvy rákosin a vysokých ostřic. Přírodní památka je pozoruhodná také z pohledu mykologického, konkrétně z důvodu výskytu ohnivce rakouského (Sarcoscypha austriaca) a šťavnatky narudlé (Hygrophorus leucophaeus). PR Přemyšov Lužní lesy a mokřadní olšiny s množstvím drobných pramenišť, které ve spodní části území přecházejí v mokřady s vodními plochami. Nachází se v katastrálním území Polanka nad Odrou a Svinov. Ojediněle zachovalá levobřežní říční terasa řeky Odry je členěna řadou rýh a roklí a vyvěrá na ní asi 20 drobných pramenů. Pod svahem voda stagnuje a vytváří mokřady s vodními plochami. Značná členitost reliéfu je příčinou neobvyklé pestrosti biotopů na malé ploše. V 33 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva areálu přírodní rezervace se střídají společenstva lužních lesů, místy v komplexu s mokřadními olšinami, bažinnými křovinami a s lipovými dubohabřinami. Vodní plochy a prameny vytvářejí podmínky pro široké spektrum vodních rostlin jako je kotvice plovoucí (Trapa natans), leknín bílý (Nymphaea alba) a žebratka bahenní (Hottonia palustris). Průzkumy bylo doloženo 14 druhů savců a 80 druhů ptáků (z toho 58 zde hnízdí). Doupné stromy využívají ke hnízdění datlovití a celá řada z řádu pěvců, např. hohol severní (Bucephala clangula), chřástal vodní (Rallus aquaticus), sluka lesní (Scolopax rusticola). PR Štěpán Zachování velmi cenného území v údolní nivě řeky Opavy. Jedná s o rybník s přilehlým mokřadem patřící do bývalé jilešovicko - děhylovské rybniční soustavy (okres Opava). Cenologicky jde o velice pestré území s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (kotvice plovoucí, rdest vzplývavý, nepukalka plovoucí, voďanka žabí ap.). Součástí rezervace je přirozeně vytvořená tůň s plovoucím stulíkem žlutým a voďankou žabí a se společenstvem šťovíku klubkatého. Vyskytuje se zde rovněž zvláště chráněné druhy ptáků, vzácné druhy obojživelníků, plazů a savců, které indikují vysokou hodnotu tohoto území. Obec Čavisov Na území obce se PR nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se PR nenachází Obec Horní Lhota Na území obce se PR nenachází Město Klimkovice Na území města se PR nenachází Obec Olbramice Na území obce se PR nenachází Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se PR nenachází Město Šenov Na území města se PR nenachází Obec Václavovice Na území obce se PR nenachází Obec Velká Polom Na území obce se PR nenachází Město Vratimov Na území města se PR nenachází Obec Vřesina Na území obce se PR nenachází Obec Zbyslavice Na území obce se PR nenachází JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Statutární město Ostrava NPP Landek Národní přírodní památka Landek patří k nejcennějším lokalitám svého druhu na Ostravsku. Nachází se na katastrálním území Petřkovice a Koblov. Landek tvoří nejvýchodnější výběžek Českého masívu a jeho odkryté sedimenty jsou součástí rozsáhlé Hornoslezské pánve. Ve skalním defilé o délce 1,2 km je vyvinuta svrchní část petřkovických a nejspodnější úsek hrušovských vrstev ostravského souvrství. Nejvyšší úsek petřkovických vrstev zahrnuje 8-12 sedimentačních cyklů. Opakují se zde polohy světlých pískovců, šedých, laminovaných prachovců, 34 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva tmavošedých jílovců, které přecházejí v kořenové půdy a černouhelné sloje. V suti pod výchozy můžeme nalézt fosilní zbytky karbonských rostlin. Ve střední části skalních odkryvů, poblíž soutoku Odry s Ostravicí, vystupuje jedna z nejmocnějších a nejstálejších skupin mořských horizontů, skupina faunistických horizontů Nanety. Asi po 100 m se za soutokem Odry a Ostravice objevují strmě uložené vrstvy jílovců a pískovců, náležejících nejvyšší části petřkovických vrstev. Charakteristickým znakem uhelných slojí petřkovických a spodních hrušovských vrstev je vysoký stupeň prouhelnění a vysoká kvalita uhlí. Landek se nachází nad hlubinnými šachtami s dodnes aktivními důlními plyny. Povrch Landeku je vnitřně vyhříván a díky tomu se zde daří i teplomilnějším stepním druhům rostlin. Vyskytují se zde vzácné exempláře buků staré 150 a více let spolu s různými druhy vzácných živočichů. Lokalita je také významnou archeologickou památkou. Významný je unikátní nález Landecké Venuše známé také pod názvem Petřkovická Venuše. Obec Čavisov Na území obce se NPP nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se NPP nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se NPP nenachází. Město Klimkovice Na území města se NPP nenachází. Obec Olbramice Na území obce se NPP nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se NPP nenachází. Město Šenov Na území města se NPP nenachází. Obec Václavovice Na území obce se NPP nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se NPP nenachází. Město Vratimov Na území města se NPP nenachází. Obec Vřesina Na území obce se NPP nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se NPP nenachází. JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK Podklady: Krajský úřad Moravskoslezského kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Přírodní park Oderské vrchy Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 úřadem v Novém Jičíně vyhlášeny přírodním parkem. Jehož posláním je zachování typického krajinného rázu Nízkého Jeseníku Statutární město Ostrava Na území města se nenachází přírodní park. Obec Čavisov Na území obce se nenachází přírodní park. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází přírodní park. 35 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází přírodní park. Město Klimkovice Na části území města se nachází přírodní park Oderské vrchy. Obec Olbramice Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází přírodní park. Město Šenov Na území města se nenachází přírodní park. Obec Václavovice Na území obce se nenachází přírodní park. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází přírodní park. Město Vratimov Na území města se nenachází přírodní park. Obec Vřesina Na území obce se nenachází přírodní park. Obec Zbyslavice Na části území obce se nachází přírodní park Oderské vrchy. JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Statutární město Ostrava PP Turkov Refugium ekosystému lužního lesa, v jihozápadní a východní části s hrázemi bývalých rybníků osázenými duby starými cca 200 let, rozprostírající se v katastrálním území Martinov ve Slezsku, Poruba-sever a Třebovice ve Slezsku. Po povodni v roce 1997 území získalo charakter bezodtoké kotliny a v důsledku kyslíkového deficitu uhynula velká část porostů, včetně olšin v bývalých rybnících. V bylinném podrostu přesto zůstaly některé zajímavé druhy, např. měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), kosatec žlutý (Iris pseudacorus). Území je bohatou mykologickou lokalitou s vzácnějšími druhy, k nimž patří pstřeň dubový (Fistulina hepatica) nebo čechratička (Ripartites helomorphus). PP Porubský bludný balvan Tento bludný balvan leží na ulici Vřesinské v katastrálním území Poruba. Jedná se o druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou na území ČR. Byl vyzdvižen v roce 1928 z koryta potoka v místech zvaných "V dolech" v Porubě. Je tvořen horninou žulového charakteru (hrubozrnný porfyrický granit) a jeho výměra je 25 m3. Struktura horniny je porfyrická, s 1 -2 cm velkými vyrostlicemi růžových draselných živců. PP Rovninské balvany Tato památka se nachází v katastrálním území Moravská Ostrava. Jde o skupinu bludných balvanů, pro kterou je charakteristický vzorek velkých eratických bloků, transportovaných pevninským ledovcem. Byly objeveny při těžbě písků v Hlučíně - Rovninách a po uzavření a rekultivaci pískovny v první polovině šedesátých let byly balvany převezeny do Ostravy. Většina z nich je tvořena žulou s růžovými až rudě červenými draselnými živci. Dva jsou tvořeny magmatickou horninou odlišného charakteru. Další dva, rozměrově menší, jsou tvořeny světle šedým jemnozrnným kvarcitem. PP Kunčický bludný balvan Největší známý bludný balvan v ČR a současně jeden z největších balvanů, zachovaný v okrajové oblasti starších zalednění v Evropě. 36 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Čavisov Na území obce se PP nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se PP nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se PP nenachází. Město Klimkovice Na území obce se PP nenachází. Obec Olbramice Na území obce se PP nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se PP nenachází. Město Šenov Na území obce se PP nenachází. Obec Václavovice Na území obce se PP nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se PP nenachází. Město Vratimov Na území obce se PP nenachází. Obec Vřesina Na území obce se PP nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se PP nenachází. 3.2.3.2 Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability (ÚSES) je koncipován na principu ochrany nejzachovalejších ekosystémů v krajině, jež vzájemně propojeny vytváří ekologicky stabilní funkční síť. Pro dosažení tohoto cíle je nutno vymezit prostory, v nichž bude zajištěn vývoj ekologicky stabilnějších společenstev, a tyto prostory rozmístit tak, aby v jejich síti byly zastoupeny pokud možno všechny rozmanité typy společenstev, zahrnující druhové bohatství naší přírody. Protože vznik přirozených společenstev a jejich stabilizace přirozeným vývojem vyžaduje dlouhodobé časové rozpětí, musí být tato „biologická infrastruktura“ v území dlouhodobě fixována a respektována nejméně tak, jako síť osídlení a technické infrastruktury. Proto ÚSES patří mezi územní struktury zásadního významu a požadavky na jeho funkční zachování musí být při všech zásazích do území respektovány. (I. Míchal, Ekologická stabilita, 1992). Posláním ÚSES je tedy jednak zajistit podmínky pro zachování bohatého genofondu naší přírody a pro výměnu genetické informace biologických složek, jednak stabilizačním působením skladebných prvků na okolní méně stabilní ekosystémy zvýšit celkový ekologický potenciál krajiny a obnovit rovnováhu mezi jejími složkami. Skladebné prvky ÚSES Biocentrum - krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou existenci rostlinných a živočišných společenstev. Biocentra rozlišujeme dle různých hledisek, např. dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dle reprezentativnosti na reprezentativní (zahrnuje plošně převažující ekosystémy, typické pro danou jednotku) a unikátní (představuje zvláštní výjimečné typy ekosystémy), podle rozmanitosti zastoupených biocenóz na jednoduchá a kombinovaná (zahrnují společenstva různých formací), atd. Biokoridor – krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů, i když pro jejich rozhodující část nemusí poskytovat podmínky k trvalé existenci. 37 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Biokoridory rozlišujeme dle funkčnosti na funkční, částečně funkční a nefunkční, dále dle typu formace (les, voda, mokřad…), podle podobnosti spojovaných biocenter na modální (spojuje biocentra se stejnými nebo podobnými společenstvy) a kontrastní (spojuje biocentra s rozdílnými společenstvy). Interakční prvek – drobný krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních skladebných prvků na méně stabilní ekosystémy. Hierarchické členění ÚSES V rámci ÚSES se rozlišují tři úrovně – nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální prvky mají zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES reprezentuje mozaiku typických společenstev daného krajinného typu, např. pahorkatiny, široké říční nivy, apod. Většinou se jedná o kontrastní prvek, zahrnující různá společenstva v různém stupni vývoje a pozměněna lidskou činností. Lokální úroveň zahrnuje i celý rozsah systémů vyšších, působení lokálních prvků ÚSES na krajinu se stává praktickým vyústěním celého procesu zabezpečování ekologické stability. Parametry ÚSES Pro jednotlivé prvky ÚSES všech úrovní byly stanoveny minimální parametry, jichž je třeba dosáhnout pro zajištění funkčnosti prvku: Nadregionální biocentrum: Nadregionální biokoridor: Regionální biocentrum: Regionální biokoridor: Lokální biocentrum: Lokální biokoridor: 1 000 ha šířka od osy min. 40 m, nárazníková zóny dle možností, do cca 2 km 30 ha (dle typu společenstva) šířka 40 m, délka max. 700 m, přerušení je možné do 150 m(pokračuje-li v parametrech lokálních) 3 ha min. šířka 15 m, max. délka 2000 m, možnost přerušení na 80 m orná půda JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Podklady: Nadregionální –ZÚR MSK Regionální – krajský úřad MSK Místní –poskytnuto v nekompatibilních formátech, kromě statutárního města Ostravy Statutární město Ostrava Popis struktury ÚSES Hlavní páteří ÚSES v Ostravě jsou dva nadregionální tahy, vedené po velkých řekách – Odře a Ostravici. K nim lze dále přiřadit nadregionální tah podél řeky Opavy, pokračující směrem na Opavsko, dále regionální tah podél Lučiny, směřující k Šenovu a Havířovu. Pro srovnání těchto hlavních os je možno uvést, že v celé délce nejkvalitněji plní svou funkci biokoridor podél Lučiny, ostatní tahy jsou funkční v menších úsecích svého toku. Jmenované regionální a nadregionální tahy reprezentují společenstva podmáčených stanovišť, jsou vymezeny na záplavových územích plochých niv velkých řek. Lesní společenstva 3. a 4. vegetačního stupně normální hydrické řady reprezentují dva nadregionální tahy po hranicích řešeného území. Jedná se o nadregionální tah po mírných svazích a zalesněných plochých hřbetech v k. ú. Bartovice, Heřmanice a Michálkovice, dále pak o jižní část území na k. ú. Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice. Oba tahy jsou zastoupeny regionálním biocentrem a dále složeným biokoridorem. Na k. ú. Poruba, Krásné Pole, Stará a Nová Plesná, Svinov a Polanka je veden regionální tah, zajišťující reprezentativní společenstva 3-4. vegetačního stupně v pahorkatině Nízkého Jeseníku na kontaktu s Ostravskou pánví a Moravskou bránou. Specifickým krátkým regionálním tahem je spojnice mezi Černým lesem za hranicí Ostravy a údolím Odry. Tento je reprezentován kvalitou i typem společenstev unikátním regionálním biocentrem Landek, napojeným regionálním biokoridorem na Černý les. Uvedené hlavní tahy doplňuje síť lokálních tras převážně reprezentativního charakteru, v oblasti Staré a Nové Plesné jsou zařazena i unikátní společenstva luk s rozptýlenou zelení. Interakční prvky jsou vymezeny na stávajících krajinných strukturách většinou drobnějších rozměrů, v některých případech zahrnují unikátní společenstva kontrastního charakteru. Charakteristika jednotlivých tahů ÚSES 38 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Nadregionální ÚSES NRBC 1-1 Poodří a NRBK 1 – Odra (dle ZÚR K 100) Páteřní systém, biocentrum je mozaikou vodou ovlivněných společenstev starých říčních ramen, mokřadů, vlhkých luk a luhu. Za daného stavu je lze považovat za fungující. Nadregionální biokoridor podél řeky Odry, vedoucí k severní hranici řešeného území, lze považovat za funkční pouze v kratším úseku, navazujícím na NRBK Poodří (k. ú. Polanky, Proskovice, Stará Bělá, Ostrava – Jih, částečně Svinov). Výše po toku řeky je funkce biokoridoru snížena regulací koryta s oboustrannými protipovodňovými hrázemi. Břehy jsou pokryty bylinným – často ruderalizovaným společenstvem s nízkým podílem stromové zeleně, souvislé břehové porosty se vyskytují pouze v oblasti Koblovských jezer. Zjištěn je rozsáhlý výskyt invazního neofytu křídlatky. Biokoridor i vložená biocentra jsou modálního charakteru, žádoucí je zajistit stabilitu lužních formací s přirozenou skladbou dřevin. V prostoru Koblovských jezer je navrženo nové regionální biocentrum, posilující celý nadregionální tah. NRBK 2 – Ostravice Nadregionální tah podél řeky Ostravice přirozeně propojuje Beskydy s Ostravskou pánví, je však po stránce funkčnosti velmi oslaben, mnohé úseky jsou dlouhodobě nefunkční. Uspokojivě biokoridor funguje na k. ú. Hrabová a Kunčice, průchod středem města je velmi problematický (sevření zástavbou a rekreačními plochami), zde není za daných podmínek možné dodržet parametry délky biokoridoru (max.700m), není možno umístit lokální biocentrum odpovídajícího charakteru. Za částečně funkční lze považovat úsek nad soutokem Ostravice s Odrou. Do biokoridoru jsou začleněna i unikátní biocentra, reprezentující mozaiku antropických stanovišť s jejich specifickou sukcesí (LBC na haldě Hrabůvka, interakční prvek na Hrušovské haldě-téměř stepní charakter vegetace). Do NRBK je vloženo nové regionální biocentrum (v blízkosti haldy Hrabůvka) s velikostí stěží dosahující minimálních parametrů. NRBK 3 - Opava Nadregionální tah od soutoku řeky Opavy s Odrou po hranici města na k. ú. Martinov. Lze jej zčásti považovat za částečně funkční, tvořený funkční mozaikou luk, lužního lesa a rozptýlené stromové zeleně. Stávající agrocenózy je nutno do budoucna nahradit bylinnými formacemi a dále zvětšit podíl lesních ploch. Stávající zahrádkářská osada na břehu Opavy je z NRBK vyjmuta. Tah je reprezentován regionálním biocentrem Turkov, kvalitní lužní formací, zahrnující menší rozlohy mokřadů. NRBK 4 – Slezská Ostrava Nadregionální tah probíhá po severovýchodní hranici města, je vymezen převážně na stávajících lesních porostech. Problematičtější vedení po agrocenózách a prolukami v řídké zástavbě se vyskytuje v severní části při napojení na RBC Heřmanický rybník a na jižní hranici při přechodu přes nivu Lučiny (kolize s dopravním tahem „jižní tangenta“). Převedení biokoridoru přes nivu Odry v prostoru Vrbice a Koblova je velmi ztíženo výstavbou dálnice a navazující nové trasy hlavního tahu na Rychvald. Biokoridor má zastoupeno reprezentativní funkční regionální biocentrum Bartovický les, regionální biocentrum Heřmanický rybník je unikátního charakteru a spíše navazuje na zamokřená stanoviště široké nivy Odry. Regionální tah je na ně navázán segmentem s výměrou lokálního biocentra, od něhož dále na severovýchod pokračuje větev regionálního biokoridoru (přes hranice města). Toto biocentrum je vymezeno na sušších stanovištích antropogenních navážek v návaznosti na Vrbickou stružku. Je považováno za nefunkční, do budoucna je třeba nahradit polní kultury a louku lesem. NRBK 5 - Jih Nadregionální tah, reprezentující společenstva Podbeskydské pahorkatiny, je vymezen po stávajících lesních komplexech. Zahrnuje dvě regionální biocentra mírně odlišného charakteru. RBC 5-10 zaujímá les na vlhčím a živnějším stanovišti, RBC 5-14 představuje celkově sušší stanoviště s vlhčími enklávami. Předchozí jmenované je lesním komplexem s místy přirozenější druhovou skladbou, u obou však výrazně převažují jehličnaté monokultury. Biokoridor je zčásti navržen po orné půdě, v jeho trase se nacházejí čtyři kolizní místa v bodech, kde jej protíná „jižní tangenta“. V prostoru průmyslové zóny je biokoridor veden pod Místeckou po trase zrušené trati, která prochází pod mostem dostatečně kapacitním pro úspěšné převedení biokoridoru. Původní trasa, procházející spolu s novou cestou pod zvednutou Místeckou (v návrhu), je považována za podpůrnou (silné zatížení daného prostoru ruchem dopravy). Regionální ÚSES Regionální biokoridor 10 - Lučina Jedná se o převážně funkční tah, kde tok Lučiny prochází v obloucích nivou s vyspělými doprovodnými porosty. Na výše položených plošinách říční terasy se nacházejí antropogenní biotopy, místy začleněné jako unikátní a kontrastní prvky do trasy biokoridoru (např. LBC 10-2). Regionální biocentrum menších rozměrů je navrženo v oblouku hlavního dopravního tahu do Havířova. 39 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Regionální biokoridor 11 - Petřkovice Krátký úsek regionálního významu zahrnuje vysoce kvalitní reprezentativní regionální biocentrum 11-1 Landek, obsahující unikátní stanoviště výchozů horniny na kontaktu svahu pahorkatiny s nivou Odry. Kontrastní charakter obou celků (RBC Landek a NRBK Odra) zvyšuje význam uvedeného biocentra, které je poněkud nedostatečně napojeno na Černý les za hranicemi města. Propojení středem Petřkovic po náspu zrušené trati je již zčásti zastavěno, část pokrývají oplocené zahrady. Regionální biokoridor 12 – Poruba-jih Regionální tah je z větší části nefunkční, jádrem jsou regionální biocentrum 12-8 a lokální biocentrum 12-12, vymezené na lesních porostech. Biokoridor a část lokálních biocenter jsou navrženy na orné půdě, prostup pod dálnicí směrem k Poodří je možný pod estakádou ve Svinově. Regionální biokoridor 13 – Poruba-sever Za funkční lze považovat RBC 13 -1 a navazujícím biokoridorem směrem na Vřesinu a severně na Plesnou. Uvedené prvky jsou reprezentativními společenstvy sušších stanovišť Jesenického podhůří, vymezené na stávajících porostech. Porosty jsou zčásti jehličnatými monokulturami, zčásti kvalitním smíšeným či listnatým lesem. Spojující biokoridor je navržen na orné půdě a je nutno zajistit dostatečnou šířku (50m) pro jeho fungování. Regionální biokoridor 14 - Proskovice Částečně funkční spojovací biokoridor, propojující dva nadregionální tahy v migrační trase od Poodří do pahorkatiny Podbeskydí. Srázné svahy říční terasy Odry pokrývají listnaté lesy s dubem, bukem, javorem, habrem, které jsou kvalitní reprezentativní biocenózou. Regionální biokoridor 15 - Polanka Krátký úsek RBK, probíhající podél hranice města, fixuje významnou migrační trasu velkých savců z Nízkého Jeseníku směrem k Poodří a dále do Beskyd. Biokoridor je nefunkční, navržený většinou po orné půdě, na území Ostravy u hranice s Klimkovicemi je vymezen o minimální šířce 25m s tím, že stejná šířka bude vymezena i na území obce Klimkovice. Pro vedení biokoridoru je využita údolnice drobného toku a skupiny krajinné zeleně. Lokální ÚSES Lokální trasa č. 200 Tento tah reprezentuje společenstva dubohabřin s lípou v prostoru mezi RBC 5-12 a Poodřím. Je zastoupen dvěma od sebe izolovanými tahy, většinou je vymezen na stávajících zelených liniích v zemědělské krajině k. ú. Stará bělá a Proskovice. Lokální trasa č. 300 Lokální tah prochází zemědělskou krajinou v k. ú. Polanka, zčásti je navržen po orné půdě, větší část prvků je vymezena na stávajících porostech. Zdrojovými prvky jsou biocentra 303 a 307 (vysoká kvalita). Propojení obou větví přes Polanku je v jednom případě zrušeno, nad rybníkem je doporučeno k zachování. Lokální trasa č. 400 Původní krátká trasa s jedním biocentrem, která byla původně podpůrným tahem RBK 12, sevřeným průmyslovou zónou byla zrušena. Lokální trasa č. 500 Probíhá po hranici města v k. ú. Krásné Pole. Zčásti vymezen na stávajících porostech, zčásti navržen po orné půdě. Reprezentativní tah Jesenické pahorkatiny. Lokální trasa č. 600 Dvěma větvemi prochází katastrem Martinova, zahrnuje reprezentativní i unikátní společenstva luk s drobnou zelení v údolí Plesenského potoka, druhá větev prochází lesními komplexy k severní hranice k. ú. Lokální trasa č. 700 Prochází dvěma větvemi územím Hošťálkovic a Lhotky, spojuje nivu Odry a Opavy se zalesněným podhůřím. Vyskytují se unikátní společenstva mokřadů a na druhé straně suché a chudé stanoviště temen a svahů pahorkatiny. Tah je celkově kontrastně-modální. Lokální tah 800 Probíhá podél Černého potoka k LBC, vymezenému na rekultivovaném zarůstajícím odvalu. Podél Černého potoka a na porostlých svazích odvalu je možno jej považovat za funkční. Tah je přerušen kolejištěm nádraží a za ním pokračuje unikátním biocentrem a biokoridorem na antropogenních stanovištích s rozvíjející se sukcesí. Napojuje se na Poodří v Nové Vsi. 40 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Lokální BK č. 900 Spojovací biokoridor, trasovaný podél cyklostezky, procházející od Koblovských jezer směrem k Černému lesu za hranicí řešeného území. Je částečně funkční, ve většině délky částečně (drobná rozptýlená zeleň, nová alej). Interakční prvky Interakční prvky jsou směrnou částí ÚSES, jejich role je nezastupitelná. V rámci řešeného zemí je vymezeno 24 těchto prvků, většinou liniové povahy. Výjimku tvoří Hrušovská halda s unikátním společenstvem, připomínajícím lesostep s teplomilnými druhy bylin a dřevin. Obec Čavisov Nadregionální ÚSES 92 – nadregionální biocenrum Regionální ÚSES 134 – regionální biocentrum 255 - – regionální biocentrum 602 - regionální biokoridor, 589 - regionální biokoridor, Obec Dolní Lhota Nadregionální ÚSES Tento jev se v obci nevyskytuje Regionální ÚSES 134 – regionální biocentrum Obec Horní Lhota Nadregionální ÚSES Tento jev se v obci nevyskytuje Regionální ÚSES 134 – regionální biocentrum Město Klimkovice Nadregionální ÚSES Tento jev se v obci nevyskytuje Regionální ÚSES 247 – regionální biocentrum 255 - – regionální biocentrum 626 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 955, 590 – regionální biokoridor. 628 – regionální biokoridor Obec Olbramovcie Nadregionální ÚSES Tento jev se v obci nevyskytuje Regionální ÚSES 237 – regionální biocentrum 255 - – regionální biocentrum 591 - regionální biokoridor, 592 - regionální biokoridor, Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Nadregionální ÚSES Tento jev se v obci nevyskytuje 41 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Regionální ÚSES 552 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 957, navazuje na regionální biocentrum Palesek č. 101 na území Ostravy. 551 - regionální biokoridor, 545 - regionální biokoridor, 554 - regionální biokoridor, 243 – regionální biocentrum Město Šenov Nadregionální ÚSES Tento jev se v obci nevyskytuje Regionální ÚSES 583 – regionální biokoridor (nivní, vodní), 110 – regionální biocentrum Bučina, 241 – regionální biocentrum, 617 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 964, navazuje na RBC č. 110 na území Ostravy. Obec Velká Polom Nadregionální ÚSES Tento jev se v obci nevyskytuje Regionální ÚSES 588 – regionální biokoridor, Město Vratimov Nadregionální ÚSES K101N, K101V – naderigionální biokoridor (nivní, vodní) K99 MH (MB) – nadregionální biokoridor Regionální ÚSES 239 – regionální biocentrum, označení dle ÚTP ÚSES – 326 „Paskov“. 276 – regionální biocentrum 269 – regionální biocentrum Lokální ÚSES Trasa lokálních biocenter a biokoridorů je vymezena od nadregionálního biokoridoru K99, (N8 LBC) k jihu (L4 LBK) do LBC na území Řepišť a z něj a) dále k jihu přes Vratimov (L5 LBK) na území Řepišť, b) k východu (L6) a (L8) do LBC na území Václavovic a odtud k jihu podél hranice Václavovic a Horních Datyní. Další trasa je vedena jako lokální z NRBK K99 (N10 LBC) k východu. Je tvořena lokálními biokoridory a lokálními biocentry (L1) až (L3) a dále pokračuje na území Šenova. Obec Vřesina Nadregionální ÚSES Tento jev se v obci nevyskytuje Regionální ÚSES 589 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 954, navazuje na regionální biocentrum Klečkovce č. 146 na území města Ostravy, 626 – regionální biokoridor, označení dle ÚTP ÚSES – RK 955. Obec Zbyslavice Nadregionální ÚSES Tento jev se v obci nevyskytuje Regionální ÚSES 602 - regionální biokoridor, 603 - regionální biokoridor, 42 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 3.2.3.3 Významné krajinné prvky JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU Podklady: Pověřený obecní úřad Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je registrováno 135 významných krajinných prvků (podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb.) Tabulka 26: Číslo 001 VKP registrované na území města Ostravy Datum Název Charakter území registrace 027 Hulvácký kopec - koupaliště Park na Hulváckém kopci a vodní plochy podél ul. Novoveská Sad Jožky Jabůrkové Hřbitov u Vítkovického nádraží Park mezi ul. 1. máje a Výstavní Sad Milady Horákové Husův sad „Tramvajová trať“ Hrabová – Nová Bělá Pustkovecké údolí Hřbitov v Ostravě-Zábřehu a okolí Park na křižovatce ul. Dolní a U Zámku Třebovický park a okolní hodnotné plochy Izolační zeleň podél ul. Železárenské Sad Družby Porubský rybník Stromořadí mezi ul. Záhumenní a Rudnou Park u Porubského nábřeží Marxův sad Komenského sady Areál nemocnice v Ostravě-Zábřehu Zeleň mezi ul. Krokova a Plzeňská Bezručův sad Zeleň za garážemi u ul. Provozní Lesík na koutech – Poruba VII. obvod Park mezi ul. Ruská, Mostárenská a Kotkova Kamenec–zeleň mezi ul. Bohumínská, Na Mundlochu, Nad Ostravicí, Dědičná, Bukovanského Ústřední hřbitov 028 Park pod Ústředním hřbitovem 029 030 031 032 033 034 Hřbitov u kostela sv. Kateřiny v Hrabové Hřbitov na ul. Bažanově v Ostravě-Hrabové Hřbitov v Ostravě-Svinově Sad Čs. armády Zeleň u kostela v Kunčičkách Stromořadí u hřiště na ul. Stanislavského 035 Sad Míru v Ostravě-Svinově 036 037 038 039 040 041 042 Na Rybnících Lhotka - Slepičky Sad na ul. 30. dubna Lhotka – lesík na lokalitě Borky Hošťálkovice – Lhotka „Pod vysílačem“ Skupina jírovců na ul. Soukenické Lesík za Třebovickým parkem Zeleň u hřiště – ul. Na Valech a V Mešníku v Třebovicích Alej na ul. Pod Bažantnicí 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026 043 044 1993-08-24 Městský obvod 1993-05-26 1993-05-26 1993-06-08 1994-05-10 1993-06-08 1996-02-01 1993-12-02 1993-11-08 1994-01-27 1995-01-09 1994-04-28 1994-06-20 1994-06-10 1994-07-07 1994-07-11 1996-01-31 1994-06-02 1996-01-31 1995-08-01 1996-04-24 1994-05-27 1996-01-31 1995-02-22 lesopark Lesopark, vodní plochy, mokřad park hřbitov park park park porost dřevin park Hřbitov, porost dřevin park park porost dřevin park porost dřevin stromořadí park zahrada park parková zeleň porost dřevin park porost dřevin parková zeleň park Vítkovice Vítkovice MHaH MOaP MOaP Nová Bělá, Hrabová Pustkovec, Poruba Ostrava-Jih Ostrava-Jih Třebovice MOaP Poruba Poruba Poruba Poruba Slezská Ostrava MOaP Vítkovice Ostrava-Jih MOaP Třebovice Poruba Vítkovice 1993-11-02 porost dřevin Slezská Ostrava 1995-03-14 1996-03-06 1996-05-20 1995-07-31 1995-07-31 1995-03-06 1996-05-14 1998-11-19 1996-02-12 1995-03-03 1995-05-29 1994-10-31 1994-10-31 1995-02-10 1994-11-01 1994-12-14 1996-07-31 1995-01-12 hřbitov Slezská Ostrava park Slezská Ostrava hřbitov hřbitov hřbitov park porost dřevin stromořadí Hrabová Hrabová Svinov Svinov Slezská Ostrava Svinov park Svinov louky, rozptýlená zeleň porost dřevin, mokřad park porost dřevin porost dřevin, louky skupina dřevin porost dřevin Hrabová Lhotka MOaP Lhotka Hošťálkovice, Lhotka MOaP Třebovice 1994-05-31 stromořadí Třebovice 1996-03-20 stromořadí Radvanice a Bartovice 1993-11-15 43 Nová Ves, MHaH Nová Ves, MHaH Územně analytické podklady – ORP Ostrava Název Číslo A.1 Průvodní zpráva Datum registrace 045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061 062 063 064 065 066 067 069 070 071 072 Park na ul. Frýdecké v Ostravě-Kunčicích Park na ul. Holvekova, Lihovarská (bývalá ZOO) Hřbitov Michálkovice Remízy nad Lamařem v Koblově Plochu ul. Pod Bažantnicí a řeky Lučiny Michalské náměstí Buk a jinan v předzahrádce na ul. Zámostní Sad Boženy Němcové Alej u statku na ul. Jelínkova Stromořadí ve statku u ul. Jelínkova Zeleň v areálu fakultní nemocnice v Porubě Protihlukový pás u VŠB Červenolistý buk na ul. Ruské Zbytek aleje u ul. U Důlňáku Náměstí Jana Nerudy v Porubě Izolační zeleň podél železniční trati v Bartovicích Parčík u školy na ul. U Statku Porost na terénním zlomu v lokalitě Podzámčí Prostřední důl Hřbitov u Babího dolu Alej podél ul. Bartovická Park u kulturního domu v Bartovicích Hřiště u ul. Bartovické a Těšínské Akátový porost u ul. Šporovnická Remíz – ul. Krušinova Zeleň za Moštárnou v Ostravě-Svinově Jírovce u sladovny ostravského pivovaru 1996-04-23 1996-04-23 1997-01-06 1999-12-09 Neregistr. 1997-07-29 1997-12-08 1997-11-04 1996-08-28 1996-10-23 1998-12-03 1996-09-19 1997-03-17 1996-06-19 1999-06-03 1996-07-25 1996-07-30 1996-06-14 1996-09-03 1996-08-01 1996-09-02 1996-08-29 1996-09-02 1996-06-14 Neregistr. 1996-02-28 1997-10-31 073 Novoveské rybníky za školním statkem 1998-10-22 074 075 077 078 079 Zeleň u ZŠ Radvanice Zeleň na hřbitově a u kostela v Radvanicích Parková úprava u bývalého kina „Odboj“ v Radvanicích Park na ul. Dalimilova Park Lipina Jírovce naproti pivovaru 080 Dolca - Čechůvka 1999-03-11 081 Areál parku a kostela v Polance nad Odrou 1997-10-30 082 Zámecký rybník v Polance nad Odrou 1997-07-25 083 084 085 086 087 088 089 Zahrada u Sokolovny v Michálkovicích Zeleň u Michalského náměstí Svah nad ul. Souhradskou Hřbitov v Plesné Mez u ul. Akátové I Zeleň u kostela sv. Jakuba v Plesné Břehový porost v lokalitě Na Drahách 090 Údolí Končina v Plesné 091 092 093 Údolí pod Žižkovem v Plesné Údolí v lokalitě Kostka v Plesné Zeleň u ul. Karla Svobody 094 Hřiště TJ Sokol - Plesná 095 096 097 098 099 100 Havlíčkovo náměstí v Porubě Hřbitov na ul. Slovenské Náměstí gen. Svobody Buk na ul. Hybnerova Skupina dřevin na ul. Klečkova Zeleň u kostela sv. Jana Nepomuckého ve Staré Bělé 1997-09-24 1997-08-04 1997-11-06 1997-12-04 1997-09-23 1997-08-04 1998-12-10 1998-10-07 1998-11-30 1997-12-04 1997-11-04 1997-11-06 1997-12-01 1997-12-08 1999-04-26 1997-10-06 1997-11-04 1998-07-27 1998-07-07 1998-12-03 076 Charakter území Městský obvod park park hřbitov porost dřevin Slezská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Slezská Ostrava parková zeleň solitérní dřeviny park stromořadí stromořadí parková zeleň porost dřevin solitérní dřevina stromořadí porost dřevin porost dřevin parková a izolační zeleň porost dřevin porost dřevin, mokřad hřbitov stromořadí parková zeleň porost dřevin porost dřevin Michálkovice Slezská Ostrava MOaP Svinov Svinov Poruba Poruba Vítkovice Radvanice a Bartovice Poruba Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice Radvanice a Bartovice porost dřevin stromořadí vodní plocha, porost dřevin Svinov MOaP Neregistr. 1997-07-30 hřbitov, parková zeleň Radvanice a Bartovice 1997-07-25 parková zeleň Radvanice a Bartovice 1997-07-25 Neregistr. 1997-07-25 park Radvanice a Bartovice porost dřevin porosty dřevin, louky ap. parková zeleň vodní plochy, břehový porost parková zeleň parková zeleň porost dřevin hřbitov porost dřevin parková zeleň břehový porost MOaP 44 Nová Ves Krásné pole Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Michálkovice Michálkovice Plesná Plesná Plesná Plesná Stará Bělá údolí s vodotečí Plesná údolí s vodotečí údolí s vodotečí parková zeleň, zahrada Plesná Plesná Plesná porost dřevin Plesná parková zeleň porost dřevin parková zeleň solitérní strom porost dřevin parková zeleň Poruba MOaP Ostrava-Jih Slezská Ostrava Stará Bělá Stará Bělá Územně analytické podklady – ORP Ostrava Název Číslo A.1 Průvodní zpráva Datum registrace 101 102 103 104 105 106 107 Starobělské jírovce na ul. Mitrovická Břehové porosty rybníka Na Zámčiskách Lesík na ul. Junácké Porost dřevin ve svahu nad ul. Potoky Dřeviny u ul. Mitrovické a Trňák Liniová zeleň podél ul. Mitrovická Porost dřevin u ul. Nábřežní 108 Máchův sad 109 Na Dvorském 110 111 112 113 114 Větrolam u ul. Za Humny Areál JDN v Ostravě-Petřkovicích Remíz u vodoteče v lokalitě U Fonovic Mez nad loukou a zahradou u ul. K Pile Zeleň u vodárny u ul. Za Humny 1998-12-10 1998-07-08 1998-07-30 1998-07-30 1999-10-04 1998-08-07 1999-02-25 1998-08-11 1998-09-22 1998-08-12 1998-09-21 1998-08-17 1998-10-05 1998-08-20 1998-10-05 1998-10-05 115 Bývalé drážní těleso v Ostravě-Polance 1998-10-06 116 117 Zeleň podél ul. Staroveské Bývalá pískovna u ul. Včelařské 1999-09-03 1998-10-07 118 Údolí pod ul. Ve Svahu 1998-10-08 119 Remízy a louky u Fonovic 1998-10-08 120 121 122 Hřbitov v Nové Vsi Hřbitov v Kunčičkách Lesík u ul. Frankova v Proskovicích 123 Remíz v poli za vodárnou v Proskovicích 124 125 126 127 128 129 130 131 Porost ve svahu u ul. Světlovské Hrabovský mokřad Platany u ul. Odborářské Porost na svahu nad Ludgeřovickým potokem Náměstí V. Nováka v Porubě parková zeleň u ul. Oty Synka Remízy na Podlesí-Koblov Alej na Podlesí-Koblov 1998-12-04 1998-11-23 1999-03-09 1999-02-02 1999-07-23 1998-11-24 1999-04-07 1998-12-16 1999-04-07 1999-06-03 1999-09-06 2000-01-20 2000-01-17 132 Údolí u bývalé vlečky k dolu Oskar 2000-02-29 133 134 135 Park u Kulturního domu „Poklad“ Náměstí družby v Porubě Zeleň u ul. Klegova v Ostravě-Hrabůvce 2002-03-28 2002-03-11 2006-01-26 Charakter území Městský obvod skupina stromů porost dřevin porost dřevin porost dřevin porost dřevin stromořadí porost dřevin Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Polanka nad Odrou porost dřevin Slezská Ostrava mokřad, louka, porosty dřevin stromořadí parková zeleň porost dřevin pastvina, porost dřevin porost dřevin porost dřevin, travní porosty zeleň podél komunikace porost dřevin porost dřevin, podmáčená louka Louky, porost dřevin, extenzivní sad hřbitov hřbitov porost dřevin Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Petřkovice Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Proskovice Petřkovice Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Nová Ves Slezská Ostrava Proskovice porost dřevin Proskovice porost dřevin porost dřevin, mokřad stromořadí porost dřevin parková zeleň parková zeleň porost dřevin stromořadí porost dřevin, vodní plocha parková zeleň parková zeleň parková zeleň Proskovice Hrabová Ostrava-Jih Petřkovice Poruba Poruba Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Poruba Poruba Ostrava-Jih Obec Čavisov Na území obce se nenachází VKP. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází VKP. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází VKP. Město Klimkovice Tabulka 27: Číslo 136 137 VKP registrované na území města Klimkovice Datum Název Charakter území registrace Lípová alej podél staré Opavské cesty Zámecký park v Klimkovicích Obec Olbramice Na území obce se nenachází VKP. 45 Katastrální území Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází VKP. Město Šenov Tabulka 28: Číslo 138 VKP registrované na území města Šenov Datum Název Charakter území registrace Zámecký park Šenov Katastrální území Šenov u Ostravy Obec Václavovice Na území obce se nenachází VKP. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází VKP. Město Vratimov Na území města se nenachází VKP. Obec Vřesina Na území obce se nenachází VKP. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází VKP. Tabulka 29: Obec Ostrava ORP Celkem Plošné a procentuální vymezení registrovaných krajinných prvků Významný krajinný prvek Významný krajinný prvek Výměra obce (ha) registrovaný (ha) registrovaný (%) 21424,97 33160,02 273,14 273,14 1,27 0,82 JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU Podklady: Pověřený obecní úřad Obec s rozšířenou působností (ORP) – Magistrát města Ostravy, Odbor ochrany životního prostředí V území se nacházejí následující významné krajinné prvky (VKP) taxativně vyjmenované v § 3 odst. (1) písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. – lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. Možnost přesné identifikace těchto obecně vyjmenovaných VKP ztěžuje absence jednoznačného legislativního výkladu pojmů les a údolní niva. Údajů o území vymezující výše uvedené VKP nebyly poskytovatelem předány. Pro účely této práce jsme tedy museli přistoupit k náhradnímu způsobu vymezení VKP. Lesy Pro vymezení lesů (resp. pozemků určených pro plnění funkce lesa – PUPFL) jsme měli k dispozici dva informační zdroje: • shapefile ZFP_zakladni_funkce_plocha_p.shp s vymezením některých základních funkčních ploch (zdroj KÚ OK), • účelová katastrální mapa (ÚKM). Ani jeden ze zdrojů nebyl zcela vyhovující. Základní funkční plochy především z důvodu zpracování nad mapou malého měřítka, ÚKM z důvodu věcných chyb, vzniklých pravděpodobně chybami při spojení grafického podkladu se Souborem popisných informací (SPI). Oba zdroje mají společnou chybu metodickou, neboť zatímco v katastru nemovitostí jsou jako PUPFL vedeny i pozemky dočasně odlesněné, z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. tyto pozemky nejsou považovány za VKP. Pro vymezení lesů – VKP – byl využit soubor základních funkčních ploch. Rybníky, vodní toky Pro vymezení rybníků a vodních toků byly využity data účelové katastrální mapy. Údolní nivy Vymezení této kategorie VKP je nejsložitější, především proto, že panuje značná nejednotnost výkladů co vlastně údolní niva (jako významný krajinný prvek) je. 46 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 3.2.3.4 Ochrana krajinného rázu Důležitou obecně chráněnou hodnotou území z pohledu ochrany přírody a krajiny je jeho krajinný ráz. Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA Oblast krajinného rázu je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejich typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který může zahrnovat více míst krajinného rázu. Oblast je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik. Vstupním podkladem pro vymezení oblastí krajinného rázu v návrhu ÚPlMO byly Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, které mohly být respektovány pouze částečně, protože vycházejí z odlišné metodiky vymezování oblastí krajinného rázu než návrh ÚPlMO a jejich měřítko umožňuje spíše schématické zpracování problematiky. Zatímco v ZÚR MSK vycházejí vymezené oblasti krajinného rázu především z antropogenních znaků krajiny a jejich historických souvislostí, návrh ÚPlMO vymezuje oblasti krajinného rázu především na základě geomorfologických znaků a přírodních charakteristik území. ZÚR MSK zařazuje ORP Ostravu do čtyř krajinných oblastí: Ostravsko-Karvinsko, Oderská brána, Opavsko a Nízký Jeseník, přičemž pro ORP Ostravu je dominantní oblast Ostravsko-Karvinsko s převládajícími typy krajin: krajina sídelní a krajina ovlivněná hlubinnou důlní činností. Další významnou krajinnou oblastí, která zasahuje na území ORP Ostravy je Oderská brána s převládajícími typy krajin: krajina polní, krajina s vyšším podílem vodních ploch a krajina zemědělská harmonická. V návrhu územního plánu Statutární město Ostrava jsou vymezeny podmínky ochrany krajinného rázu ve stabilizovaných, přestavbových a zastavěných plochách. ÚPD ostatních obcí ORP Ostrava oblasti krajinného rázu nevymezují. Statutární město Ostrava Na území města jsou vymezeny tyto oblasti krajinného rázu • OKR Vítkovská vrchovina, • OKR Oderská brána, • OKR Ostravská pánev, • OKR Orlovská plošina, • OKR Hlučínská pahorkatina. Pro jednotlivé oblasti krajinného rázu platí následující doporučení k ochraně krajinného rázu: OKR Vítkovská vrchovina • nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, zejména vertikálních, • chránit historické krajinné struktury, • respektovat charakteristiky vnějšího obrazu sídel a působení kulturních dominant (zejména sakrálních staveb), • chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území). • nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, • chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, • podporovat odstraňování zástavby narušující obraz sídel, OKR Oderská brána • chránit harmonické měřítko krajiny a pohledový obraz údolní nivy Odry (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území), • chránit historické krajinné struktury, • nenarušovat významné pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, • nevytvářet nové pohledové bariéry ve významných pohledových osách, neomezovat působení historických dominant, • nepřipouštět zahušťování zástavby v lokalitách určených pro rodinnou rekreaci, • chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty, • nesnižovat prostupnost krajiny, 47 Územně analytické podklady – ORP Ostrava • • • A.1 Průvodní zpráva podporovat realizaci půdoochranných a revitalizačních opatření v krajině (protierozní ochrana, prvky ÚSES, revitalizace vodních toků a nádrží), vytvářet podmínky pro optimalizaci vodního režimu nivních krajinných segmentů a pro zajištění jejich retenční funkce, chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, OKR Ostravská pánev • chránit historické krajinné struktury, • vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, • podporovat realizaci územních systémů ekologické stability, • chránit plochy rozptýlené krajinné zeleně, nivní biotopy a luční porosty, • chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, OKR Orlovská plošina • chránit historické krajinné struktury, • nenarušovat pohledové horizonty umísťováním nevhodných staveb, • vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, • chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, • podporovat realizaci územních systémů ekologické stability, OKR Hlučínská pahorkatina • chránit historické krajinné struktury, • chránit harmonické měřítko krajiny (vyvážený poměr trvalých kultur, orné půdy a zastavěného území), • vytvářet podmínky pro další uplatnění technických památek souvisejících s ukončenou těžbou a úpravou černého uhlí nebo hutnictvím železa, • chránit stávající zeleň sídla a podporovat výsadbu nových ploch veřejné zeleně zejména v suburbánní zóně, • podporovat realizaci územních systémů ekologické stability, Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází krajinná oblast. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenachází krajinná oblast. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenachází krajinná oblast. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází krajinná oblast. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází krajinná oblast. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází krajinná oblast. Město Šenov Na území města Šenov se nenachází krajinná oblast. Obec Václavovice Na území obce Václavice se nenachází krajinná oblast. Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nenachází krajinná oblast. Město Vratimov Na území města Vratimov se nenachází krajinná oblast. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází krajinná oblast. 48 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází krajinná oblast. JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA Místo krajinného rázu – část krajiny relativně homogenní z hlediska přírodních, kulturních a historických charakteristik a výskytu estetických a přírodních hodnot, které odlišují místo krajinného rázu od jiných míst krajinného rázu. Jedná se zpravidla o vizuálně vymezený krajinný prostor (konkávní nebo konvexní), který je pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť, nebo o území typické díky své výrazné charakterové odlišnosti. V návrhu územního plánu Statutární město Ostrava jsou vymezeny podmínky ochrany krajinného rázu ve stabilizovaných, přestavbových a zastavěných plochách. ÚPD ostatních obcí ORP Ostrava místa krajinného rázu nevymezují. Statutární město Ostrava Na území města jsou vymezena dvě místa krajinného rázu (MKR) • MKR Landek, • MKR Poodří. Pro místa krajinného rázu jsou stanoveny podmínky, které musí být respektovány při územních a stavebních řízeních na stavby umístěné uvnitř vymezeného místa krajinného rázu. MKR Landek • chránit historické architektonické a urbanistické znaky MKR včetně jejich vnějšího obrazu, • důsledně ověřovat vizuální vliv nové zástavby na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní a kulturně – historické dominanty, • umisťování kapacitních rekreačních zařízení a sportovně rekreačních areálů (vč. navazující dopravní a technické infrastruktury) posuzovat na základě vyhodnocení únosnosti krajiny. MKR Poodří • důsledně ověřovat vizuální vliv nové zástavby na vnější obraz místa krajinného rázu a jeho přírodní dominanty, • nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci ani zahušťování zástavby v těchto lokalitách, • v nezastavěném území umisťovat pouze nezbytné stavby (např. pro zabezpečení lesního hospodaření a zemědělství, vodohospodářské stavby a protipovodňová opatření, stavby dopravní a technické infrastruktury). Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenacházejí místa krajinného rázu. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenacházejí místa krajinného rázu. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenacházejí místa krajinného rázu. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenacházejí místa krajinného rázu. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenacházejí místa krajinného rázu. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nacházejí místa krajinného rázu. Město Šenov Na území města Šenov se nenacházejí místa krajinného rázu. Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nenacházejí místa krajinného rázu. 49 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nenacházejí místa krajinného rázu. Město Vratimov Na území města Vratimov se nenacházejí místa krajinného rázu. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenacházejí místa krajinného rázu. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenacházejí místa krajinného rázu. 3.2.3.5 Přechodně chráněné plochy JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA Podklady: Obecní úřad ORP, správa NP, CHKO Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://uap.nature.cz Na území ORP Ostrava se přechodně chráněné plochy nevyskytují. U přechodně chráněných ploch Studenec, Martinovský mokřad a Koráb doba vyhlášení uplynula. 3.2.3.6 Památné stromy V řešeném území jsou vyhlášeny památné stromy ve smyslu § 46 zákona č. 114/1992 Sb. Na správním území ORP Ostrava je registrováno 32 památných stromů k roku 2012. JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Statutární město Ostrava č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 Kód 100161 100162 100163 100164 100165 100166 100167 100168 100169 100170 100171 100172 100173 100174 100175 100176 100177 100178 100179 100180 100181 100182 100184 100185 100186 105559 Název Typ objektu Porubská metasekvoje Starobělský dub Jinan u zámečku na ul. Frýdecké Michalský buk Buk U Zámku Platan u fary na Mírovém náměstí Platan na ulici Poděbradova Jasan v Třebovickém parku Platan v Sokolské ulici Dub v Zábřehu Kaštanovník v Zábřehu nad Odrou Jerlín ve Vítkovicích Lípa na Podpůrčí Liliovník v Třebovicích Třebovický platan Třebovický buk Třebovický jinan Novoveská lípa 2 Jinan ve Slezské Ostravě Heřmanický dub Platan na Černé louce Platan v Ostravě Novoveská lípa Buky v Krásném Poli Platan ve Vítkovicích Jasan u Bártova statku 50 Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Skupina stromů Skupina stromů Jednotlivý strom Datum vyhlášení 27. 12. 1999 19. 2. 1999 3. 2. 1998 18. 7. 1997 27. 1. 1997 24. 1. 1997 24. 10. 1996 18. 9. 1996 24. 7. 1996 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 1. 1. 1990 28. 11. 1981 28. 11. 1981 28. 11. 1981 1. 1. 1990 28. 11. 1981 1. 1. 1990 1. 1. 1990 28.11 1981 26. 4. 2010 Územně analytické podklady – ORP Ostrava č. Kód 27 28 29 30 31 32 105618 105697 105698 105714 105739 105750 A.1 Průvodní zpráva Název Typ objektu Dub letní u ul. Hormistrů Buk lesní červenolistý na ul. 30. dubna Dub letní v Komenského sadech Lípa u Pokorných Dub letní u Porubského zámečku Vlastin dub Datum vyhlášení Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom 1. 7. 2010 24. 12. 2010 24. 12. 2010 8. 1. 2011 20. 4. 2011 20. 5. 2011 Obec Čavisov Na území obce se nenachází památný strom. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází památný strom. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází památný strom. Město Klimkovice Na území města se nenachází památný strom. Obec Olbramice Na území obce se nachází památný strom. č. Kód 1 100323 Název Olbramická lípa Typ objektu Jednotlivý strom Datum vyhlášení 13. 6. 1980 Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází památný strom. Město Šenov Na území města se nenachází památný strom. Obec Václavovice Na území obce se nenachází památný strom. Obec Velká Polom Na území obce se nachází památný strom. č. Kód 1 100209 Název Lípa ve Velké Polomi Typ objektu Jednotlivý strom Datum vyhlášení 14. 1. 1972 Město Vratimov Na území města se nachází památné stromy. č. 1 2 3 4 5 Kód 104752 100412 104745 104743 104744 Název Lípa vytrvalosti Datyňský hraniční důb Lípa Na Příčnici Dub vzpomínkový Dub tolerance Typ objektu Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Jednotlivý strom Datum vyhlášení 8. 7. 2006 11. 6. 2002 27.6.2 006 14.6. 2006 28.6. 2006 Obec Vřesina Na území obce se nenachází památný strom. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází památný strom. 3.2.3.7 Lokality s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz 51 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Statutární město Ostrava Na území města se tyto lokality nenachází. Obec Čavisov Na území obce se tyto lokality nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se tyto lokality nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se tyto lokality nenachází. Město Klimkovice Na území města se tyto lokality nenachází. Obec Olbramice Na území obce se tyto lokality nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se tyto lokality nenachází. Město Šenov Na území města se nachází nachází lokalita výskytu zvláště chráněných druhů živočichů s národním významem, jedná se o Košťálovický rybník. Obec Václavovice Na území obce se tyto lokality nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se tyto lokality nenachází. Město Vratimov Na území města se tyto lokality nenachází. Obec Vřesina Na území obce se tyto lokality nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se tyto lokality nenachází. 3.2.3.8 Soustava Natura 2000 Na území ORP Ostrava se vyskytují – 2x ptačí oblast (tj. PO Heřmanský stav – Odra – Poolší a PO Poodří) a 7x evropsky významné lokality (tj. EVL Heřmanický rybník, EVL Poodří, EVL Pilíky, EVL Děhylovský potok – Štěpán, EVL Ostrava – Šilheřovice a EVL Řeka Ostravice a EVL Mokřad u Rondelu v Šenově). JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz Statutární město Ostrava číslo kód NATURA 1 2 3 4 CZ0813439 CZ0813444 CZ0813464 CZ0814092 Název Děhylovský potok - Štěpán Heřmanický rybník Pilíky Poodří Děhylovský potok - Štěpán lokalita kuňky ohnivé, piskoře pruhovaného, vážky jasnoskvrnné Heřmanický rybník 52 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva lokalita čolka velkého Pilíky lokalita hořavky duhové Poodří Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea, tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek, přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, dubohabřiny asociace Calio-Carpinetum, smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie, lokalita páchníka hnědého, svinutce tenkého, kuňky ohnivé, ohniváčka černočárého, modráska bahenního, piskoře pruhovaného, čolka velkého, velevruba tupého Obec Čavisov Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Obec Dolní Lhota Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Obec Horní Lhota Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Město Klimkovice Na území města se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Obec Olbramice Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí č. kód NATURA Název 1 CZ0814092 Poodří č. kód NATURA 1 2 CZ0813455 CZ0813475 Rondel Lučina Václavovice - pískovna kód NATURA CZ0813475 Název Václavovice - pískovna Město Šenov Název Obec Václavovice č. 1 Obec Velká Polom Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Město Vratimov Na území města se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Obec Vřesina Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. Obec Zbyslavice Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – evropsky významná lokalita. JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST Podklady: Agentura ochrany přírody a krajiny Praha http://drusop.nature.cz 53 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Statutární město Ostrava č. Kód kód NATURA 1 2 3412 2312 CZ0811021 CZ0811020 Název Heřmanský stav - Odra - Poolší Poodří Heřmanský stav - Odra – Poolší Populace bukáčka malého, ledňáčka říčního a slavíka modráčka a jejich biotopy Poodří populace bukače velkého, motáka pochopa, ledňáčka říčního, kopřivky obecné a jejich biotopy Obec Čavisov Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Dolní Lhota Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Horní Lhota Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Město Klimkovice Na území města se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Olbramice Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí č. Kód kód NATURA Název 1 2312 CZ0811020 Poodří Město Šenov Na území města se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Václavovice Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Velká Polom Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Město Vratimov Na území města se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Vřesina Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. Obec Zbyslavice Na území obce se nevyskytuje NATURA 2000 – ptačí oblast. 3.2.4 Využití horninového prostředí – obsahuje jevy(57, 58, 59, 60, 61, 62, 63) 3.2.4.1 Dobývací prostory JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR Podklady: Obvodní báňský úřad pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 15 dobývacích prostorů (DP) ve smyslu §§ 24 až 29 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 172/1992 Sb. o 54 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva dobývacích prostorech, ve znění pozdějších předpisů. V následujících tabulkách jsou tyto DP rozděleny podle využití na DP s těženými ložisky (5), s ložisky v průzkumu a otvírce (8), s uzavíranými ložisky (1) a ložisky uzavřenými (1). Název DP Tabulka 30: Dobývací prostory v řešeném území – těžená ložiska Číslo DP Nerost Dotčená k.ú. Paskov I Heřmanice I 4/0079 4/0048 hořlavý zemní plyn váz. na uhlí zemní plyn vázaný na uh. sloje Michálkovice I 4/0041 hořlavý zemní plyn vázaný Přívoz I 4/0047 zemní plyn vázaný na uh. sloje Krmelín 4/0039 zemní plyn Název DP Tabulka 31: Dobývací prostory v řešeném území – ložisko v průzkumu, otvírce Číslo DP Nerost Dotčená k.ú. Mariánské Hory I 4/0046 zemní plyn vázaný na uh. sloje Petřvald III Petřvald IV Radvanice I 4/0063 4/0064 4/0066 hořlavý zemní plyn vázáný na uh. sl zemní plyn vázaný na uh. sloje hořlavý zemní plyn v uh. sloj. Slezská Ostrava IV 4/0042 zemní plyn vázaný na uh. sloje Slezská Ostrava V 4/0043 zemní plyn vázaný na uh. sloje Svinov I 4/0044 zemní plyn vázaný na uh. sloje Vítkovice I 4/0045 zemní plyn vázaný na uh. sloje Název DP Třebovice ve Slezsku, Přívoz, Hošťálkovice, Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Zábřeh Hulváky, Zábřeh nad Odrou, Nová Ves u Ostravy, Svinov Šenov u Ostravy, Radvanice, Michálkovice Michálkovice Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy Slezská Ostrava, Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Radvanice Moravská Ostrava, Muglinov, Heřmanice, Slezská Ostrava Svinov, Poruba, Polanka nad Odrou, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh nad Odrou Hrabová, Hrabůvka, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Vítkovice, Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh VZ, Zábřeh nad Odrou Tabulka 32: Dobývací prostory v řešeném území – ložisko uzavírané Číslo DP Nerost Dotčená k.ú. Polanka nad Odrou Název DP Nová Bělá, Hrabová, Vratimov Koblov, Hrušov, Muglinov, Heřmanice Heřmanice, Slezská Ostrava, Michálkovice, Radvanice Petřkovice u Ostravy, Koblov, Přívoz, Moravská Ostrava, Muglinov, Hrušov Nová Bělá, Stará Bělá, Stará Ves n.O 6/0184 písky pro vysoké pece Polanka nad Odrou Tabulka 33: Dobývací prostory v řešeném území – ložisko s ukončenou těžbou Číslo DP Nerost Dotčená k.ú. Vítkovice 2/0048 černé uhlí Vítkovice V DP Vítkovice se nachází areál Jeremenko (komplex vodní jámy Jeremenko). Po ukončení těžby v r. 1992 byla jáma Jeremenko č. 2 zlikvidována, jámy Jeremenko č. 1 a 3 slouží k čerpání důlních vod z ostravské dílčí pánve. Po ukončení čerpání důlních vod (předpoklad rok 2028) budou vodní jámy zlikvidovány a dokončena technická likvidace nepotřebných objektů v areálu. Přehled dotčení jednotlivých obcí ORP: Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy zasahují všechny uvedené dobývací prostory Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází dobývací prostor. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenachází dobývací prostor. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenachází dobývací prostor. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází dobývací prostor. Obec Olbramice 55 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Na území obce Olbramice se nenachází dobývací prostor. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves se nachází dobývací prostor Krmelín. Město Šenov Na území města Šenov se nachází dobývací prostory Petřvald III, Radvanice I Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nenachází dobývací prostor. Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nenachází dobývací prostor. Město Vratimov Na území města Šenov se nachází dobývací prostory Paskov I. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází dobývací prostor. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází dobývací prostor. 3.2.4.2 Chráněná ložisková území JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ Podklady: Česká geologická služba - Geofond Ve správním obvodu ORP Ostrava se nachází 8 chráněných ložiskových území (CHLÚ) ve smyslu §§ 16-19 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích, ve znění pozdějších předpisů. Tabulka 34: Název Chráněná ložisková území v ORP Ostrava Číslo CHLÚ Surovina Česká část Hornoslezské pánve 14400000 Uhlí černé, zemní plyn Rychvald Paskov Krmelín Nová Bělá Řepiště I Šenov u Ostravy Polanka nad Odrou 07100700 07170100 22460000 14300000 23650000 05220000 x Zemní plyn Zemní plyn Zemní plyn Cihlářská surovina Cihlářská surovina Cihlářská surovina Písek k.ú. Ostrava, Stará Ves n. O, Vratimov, Václavovice, Šenov u Ostravy, Ostrava, Šenov u O. Ostrava, Vratimov Ostrava, Stará Ves n. O Ostrava Vratimov Šenov u Ostravy Polanka nad Odrou Pozn. CHLÚ Polanka nad Odrou vzniklo ex lege ve smyslu § 43 odst.4 horního zákona. Hranice CHLÚ Polanka nad Odrou je totožná ze stanoveným dobývacím prostorem. Hranice CHLÚ Řepiště I zasahuje do území Vratimova v jeho jižní části a to velmi okrajově. V grafické části nelze vzhledem k měřítku toto CHLÚ viditelně zobrazit. Rozhodnutí Ministerstva životního prostředí České republiky, odboru výkonu státní správy IX, č.j. 580/263c/ENV/09, ze dne 3.7.2009 o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území České části Hornoslezské pánve, ve vymezené části Okres Ostrava-město“, které mění podmínky pro výstavbu na území města Ostravy, vymezuje na území města Ostravy plochy s rozdílnými vlivy těžební činnosti následovně : Jsou vymezeny plochy „P“ - území ovlivněné ukončeným dobýváním, kde nelze vyloučit dlouhodobé výraznější doznívání přímých důlních vlivů (linie slezskoostravského zlomu, pásmo bartovického zlomu). Podle ČSN 730039 se jedná o IV. skupinu stavenišť. Pro umisťování veškerých staveb v této ploše bude vydáno závazné stanovisko Krajského úřadu MSK, který si jako podklad vyžádá vyjádření Obvodního báňského úřadu. Projektová dokumentace bude obsahovat samostatnou část o zajištění stavby proti vlivům poddolování s ohledem na deformační parametry zadané výše uvedeným stanoviskem Krajského úřadu MSK. Ve stavebních povoleních budou stanoveny podmínky k zajištění stavby proti předpokládaným vlivům poddolování. 56 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Jsou vymezeny plochy „M“ - území kde je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „M“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování. Jsou vymezeny plochy „N“ - území mimo vlivy dobývání, kde se nepočítá s těžbou černého uhlí klasickými metodami. Při alternativní exploataci těchto částí ložisek se nepředpokládají deformace terénu. Pro výstavbu v plochách „N“ nebudou vydávány Krajským úřadem MSK individuální stanoviska. Bude vydáno generální závazné stanovisko, které stanoví technické podmínky pro umístění a provedení staveb v těchto plochách. Stavby nesouvisející s dobýváním mohou být realizovány bez zvláštních opatření proti účinkům poddolování. Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy se nachází všechna uvedená CHLÚ kromě Šenova u Ostravy a CHLÚ Řepiště I. Obec Čavisov Na území obce Čavisova se nenachází chráněné ložiskové území. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhoty se nenachází chráněné ložiskové území. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhoty se nenachází chráněné ložiskové území. Město Klimkovice Na území města Klimkovic se nenachází chráněné ložiskové území. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází chráněné ložiskové území. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve a CHLÚ Krmelín. Město Šenov Na území obce Šenov zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve,CHLÚ Rychvald a CHLÚ Šenov u Ostravy. Obec Václavovice Na území obce Václavovice zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské. Obec Velká Polom Na území obce Velké Polomi se nenachází chráněné ložiskové území. Město Vratimov Na území obce Stará Ves zasahuje CHLÚ Česká část Hornoslezské pánve, CHLÚ Paskov a velmi okrajově zde zasahuje CHLÚ Řepiště I. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází chráněné ložiskové území. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází chráněné ložiskové území. JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY Podklady: Česká geologická služba - Geofond Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. 3.2.4.3 Výhradní ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází vymezené výhradní bilancované ložisko nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). 57 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nachází výhradní ložisko černého uhlí, jež bylo z důvodu jeho ochrany v minulosti vyhlášeno chráněným ložiskovým územím (CHLÚ) „Česká část Hornoslezské pánve“. Hornoslezská pánev je na území ČR základními geologicko-tektonickými strukturami rozčleněna na dílčí pánve, a to na pánev ostravskou (ODP), pánev petřvaldskou (PDP), pánev karvinskou (KDP) a pánev jižní (JDP), přičemž všechny uvedené, až na pánev karvinskou, zasahují do území města Ostravy. Výhradní ložisko černého uhlí se nachází na katastrálních územích: Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Košatka nad Odrou, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy, Třebovice ve Slezsku, Václavovice u F-M, Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh – VZ, Zábřeh nad Odrou. Na ložisko černého uhlí je vázáno rovněž výhradní ložisko hořlavého zemního plynu. Tabulka 35: Obec Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ostrava výměra ložiska (ha) Surovina ložiska Ostrava Cihlářská surovina - Cihlářská surovina 47,25 Cihlářská surovina - Cihlářská surovina, Písky sklářské a slévárenské - písky Ostrava 17,88 slévárenské, Štěrkopísky - Štěrkopísky Ostrava Uhlí černé - Uhlí černé 30140,61 Ostrava Uhlí černé - Uhlí černé, Zemní plyn - Zemní plyn 188,52 Ostrava Zemní plyn - Zemní plyn 10708,13 Stará Ves nad Ondřejnicí Uhlí černé - Uhlí černé 1425,19 Šenov Cihlářská surovina - Cihlářská surovina 40,24 Šenov Uhlí černé - Uhlí černé 912,11 Šenov Zemní plyn - Zemní plyn 416,13 Václavovice Uhlí černé - Uhlí černé 406,59 Vratimov Uhlí černé - Uhlí černé 1875,44 Vratimov Zemní plyn - Zemní plyn 413,33 ORP Celkem 46591,41 Metan V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s ním spojeným ukončením nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20. století problém nekontrolovatelného výstupu důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15 % koncentraci ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství, plynopropustností pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především nedostatečně zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv. minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé hloubce pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka. Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území: • s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací (hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %, • ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %, • nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 3 %, • bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důlních plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy. Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí, čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v 58 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl na povrchu. Tabulka 36: Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice ORP Celkem Lokalizace výstupů důlních plynů dle obcí na území ORP Ostrava Výměra obce Výstup důlních plynů Výstup důlních plynů počet zátěží (ha) (ha) (%) 405,79 535,24 481,04 1473,51 537,06 21424,97 1884,14 1665,09 570,55 1170,03 1407,73 863,55 741,34 33160,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2241,70 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2241,70 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 10,46 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6,76 1 1 2 86 2 1 1 94 JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Podklady: Česká geologická služba - Geofond Na většině území města Ostravy, stejně jako v jeho širším okolí, se pod pokryvnými horninovými útvary nacházejí výhradní ložiska nerostných surovin ve smyslu § 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). V ORP Ostrava je celkem 40 ložisek nerostných surovin, a to především černého uhlí a na něj vázaná ložiska hořlavého zemního plynu. Tabulka 37: Ložiska výhradní na území ORP Ostrava Identifikační Číslo Název ložiska Organizace Způsob těžby číslo ložiska DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, stř.J.Fučík Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, stř.J.Fučík Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, stř.J.Fučík Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, stř.J.Fučík Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, stř.J.Fučík Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, z.Ostrava 3 Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, z.Ostrava 3 Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, z.Ostrava 3 Ralskem Věřňovice Česká geologická služba Paskov Česká geologická služba Paskov-západ Česká geologická služba Příbor-sever Česká geologická služba Šilheřovice Česká geologická služba Green Gas DPB, a.s., Důl Paskov Paskov DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, stř.Paskov Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Důl Odra, stř.Paskov Ralskem Havířov-západ Česká geologická služba Důl Odra, stř.Ostrava- DIAMO s.p., Stráž pod Koblov Ralskem Důl Odra, stř.Ostrava- DIAMO s.p., Stráž pod Surovina 307102602 3071026 Důl Odra, stř.J.Fučík dřívější hlubinná Uhlí černé 307102603 3071026 dřívější hlubinná Uhlí černé 307102604 3071026 dřívější hlubinná Uhlí černé 307102102 3071021 dřívější hlubinná Uhlí černé 307102103 3071021 dřívější hlubinná Uhlí černé 307102104 3071021 dřívější hlubinná Uhlí černé 307152101 3071521 dřívější hlubinná Uhlí černé 307152102 3071521 dřívější hlubinná Uhlí černé 307152600 3071526 dřívější hlubinná Uhlí černé 307220000 314300000 314390000 314410000 325850000 3072200 3143000 3143900 3144100 3258500 dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo dosud netěženo Uhlí černé, Zemní plyn Cihlářská surovina Uhlí černé Uhlí černé, Zemní plyn Uhlí černé 307170100 3071701 současná z vrtu Zemní plyn 307172500 3071725 dřívější hlubinná Uhlí černé 307170000 3071700 dřívější hlubinná Uhlí černé 305220000 3052200 dosud netěženo Cihlářská surovina 307122200 3071222 dřívější hlubinná Uhlí černé 307122700 3071227 dřívější hlubinná Uhlí černé 59 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Identifikační Číslo číslo ložiska Název ložiska Koblov 307152300 3071523 Důl Odra, z.Vítkovice 307152800 3071528 Důl Odra, z.Vítkovice 307122100 3071221 307122600 Důl Odra, stř.OstravaPřívoz Důl Odra, stř.Ostrava3071226 Přívoz 325760000 3257600 Polanka nad Odrou 307230100 3072301 Václavovické elevace 326650000 3266500 Rychvald 307110001 3071100 307110002 307112501 307112502 Důl Odra, stř.Heřmanice Důl Odra, 3071100 stř.Heřmanice Důl Odra, 3071125 stř.Heřmanice Důl Odra, 3071125 stř.Heřmanice 307152700 3071527 Důl Odra, z.Ostrava 1 307152200 3071522 Důl Odra, z.Ostrava 1 307250100 3072501 Zábřeh Důl Odra, 3133121 z.Mariánské Hory Důl Odra, 3133126 z.Mariánské Hory 313312100 313312600 313312700 3133127 Důl Odra, z.Svinov 313312200 3133122 Důl Odra, z.Svinov Tabulka 38: Identifikační Číslo číslo ložiska 900830000 9008300 Tabulka 39: Identifikační Číslo číslo ložiska 933240002 9332400 A.1 Průvodní zpráva Organizace Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem PÍSEK OSTRAVA s.r.o., Ostrava - Poruba OKD, a.s.Ostrava Green Gas DPB, a.s., Paskov DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem OKD, a.s.Ostrava DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem Způsob těžby Surovina dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dosud netěženo Cihlářská surovina, Písky sklářské a slévárenské, Štěrkopísky Uhlí černé současná z vrtu Zemní plyn dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dosud netěženo Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé dřívější hlubinná Uhlí černé, Zemní plyn dřívější povrchová Prognózní zdroje vyhrazených nerostů Název ložiska Hrabová-Bartovice Organizace Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 Způsob těžby dosud netěženo Surovina Uhlí černé Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů Název ložiska Řepiště-sever,jih Organizace Ministerstvo životního prostředí, Praha 10 Způsob těžby dosud netěženo Surovina Cihlářská surovina Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy se nacházejí téměř všechna uvedená ložiska nerostných surovin mimo následující: Havířov-západ (IČ 305220000), Příbor-sever (IČ 314410000) a Řepiště-sever,jih (IČ 933240002). Ložiska nerostných surovin zasahují do následujících katastrálních území: Antošovice, Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanice, Horní Datyně, Hošťálkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Košatka nad Odrou, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Ves nad Ondřejnicí, Svinov, Šenov u Ostravy, Třebovice ve Slezsku, Václavovice u F-M, Vítkovice, Vratimov, Výškovice u Ostravy, Zábřeh – Hulváky, Zábřeh – VZ, Zábřeh nad Odrou. Obec Čavisov Na území obce Čavisova se nenachází ložisko nerostných surovin. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenachází ložisko nerostných surovin. 60 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Horní Lhota Na území obce Čavisova se nenachází ložisko nerostných surovin. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází ložisko nerostných surovin. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází ložisko nerostných surovin. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves se nachází následující ložiska nerostných surovin: Paskov-západ (IČ 314390000) a Příborsever (IČ314410000). Město Šenov Na území města Šenova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Havířov-západ (IČ 305220000), Důl Odra,stř.J.Fučík (IČ 307102602, IČ307102604, IČ 307102103, IČ 307102603, Václavovické elevace (IČ 307230100) a Hrabová-Bartovice (IČ 900830000). Obec Václavovice Na území obce (IČ 307230100). Václavovice se nachází ložisko nerostných surovin Václavovické elevace Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nenachází ložisko nerostných surovin. Město Vratimov Na území města Vratimova se nachází následující ložiska nerostných surovin: Důl Paskov (IČ 307170100), Důl Odra, stř. Paskov (IČ 307172500, IČ 307170000), Václavovické elevace (IČ 307230100) a Hrabová-Bártovice (IČ 900830000). Okrajově zde zasahuje také prognózní zdroj nevyhrazeného nerostu Řepiště-sever,jih (IČ 933240002), překryv na území Vratimova je tak malý, že není v grafické části ÚAP viditelný. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází ložisko nerostných surovin. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází ložisko nerostných surovin. 3.2.4.4 Prognózní zdroje nerostných surovin V řešeném území se nachází prognózní zdroj s názvem Hrabová – Bartovice na katastrálním území Hrabová, Bartovice, Vratimov, Kunčice nad Ostravicí, Hrabůvka. 3.2.4.5 Poddolovaná území JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ Podklady: Česká geologická služba – Geofond Ve správním území ORP Ostrava se nachází 14 plošných poddolovaných území a 4 bodové poddolované území ve smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Poddolovaná území jsou území se zvlášť nepříznivými inženýrskogeologickými poměry. č Tabulka 40: Název Poddolovaná území - plošná Surovina 4535 Svinov Uhlí černé 4541 Mariánské Hory Uhlí černé 4546 Vítkovice Uhlí černé 4547 4549 4554 4557 Slezská Ostrava I Paskov Přívoz Slezská Ostrava III Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé k.ú. Svinov, Poruba, Nová Ves u Ostravy Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Přívoz, Hošťálkovice, Třebovice ve Slezsku, Svinov, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh - Hulváky, Zábřeh - VZ, Zábřeh nad Odrou Vítkovice, Hrabůvka, Moravská Ostrava, Zábřeh - VZ, Zábřeh - Hulváky, Mariánské Hory, Zábřeh nad Odrou, Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí Kunčičky, Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava, Radvanice Nová Bělá, Hrabová, Vratimov Moravská Ostrava, Přívoz, Petřkovice u Ostravy, Koblov, Hrušov, Muglinov Slezská Ostrava, Heřmanice, Muglinov 61 Územně analytické podklady – ORP Ostrava č 4561 4565 5450 5451 5452 5458 4516 č 5459 5457 4512 4507 A.1 Průvodní zpráva Název Surovina Heřmanice Petřvald u Karviné Petřkovice u Ostravy 1 Michálkovice Radvanice Přívoz - DP Mariánské Hory Velká Polom Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Heřmanice, Hrušov, Muglinov Michálkovice, Radvanice, Šenov u Ostravy Petřkovice u Ostravy, Lhotka u Ostravy Michálkovice, Slezská Ostrava, Heřmanice, Radvanice Radvanice, Bartovice, Šenov u Ostravy k.ú. Uhlí černé Přívoz Pyrit Velká Polom Tabulka 41: Poddolovaná území - bodová Název Surovina Lhotka - DP Petřkovice Petřkovice - DP Mariánské Hory Klimkovice Olbramice Uhlí černé Uhlí černé Neznámá Neznámá k.ú. Lhotka Petřkovice Klimkovice Olbramice Statutární město Ostrava Do území statutárního města Ostravy zasahuje 13 ze 14 plošných poddolovaných území (všechna mimo poddolované území Velká Polom) a bodové poddolované území č. 5459 v k.ú. Lhotka a č. 5457 v k.ú. Petřkovice. Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází poddolované území. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenachází poddolované území. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenachází poddolované území. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4512 Klimkovice. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nachází 1 bodové poddolované území č. 4507 Olbramice. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves se nenachází poddolované území. Město Šenov Do území města Šenova zasahují 2 plošné poddolované území č. 4565 Petřvald u Karviné a č. 5452 Radvanice. Obec Václavovice u Frýdku – Místku Na území obce Václavice se nenachází poddolované území. Obec Velká Polom Do území obce Velká Polom zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4516 Velká Polom. Město Vratimov Do území města Vratimova zasahuje 1 plošné poddolované území č. 4549 Paskov. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází poddolované území. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází poddolované území. 3.2.4.6 Sesuvná území JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK Podklady: Česká geologická služba – Geofond 62 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Ve správním území ORP Ostrava se nachází 32 bodových sesuvných území a 82 plošných sesuvných území, které ve smyslu §13 a §17 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, poskytla Česká geologická služba v rámci aktualizace územně analytických podkladů. Sesuvná území jsou území s nepříznivými inženýrskogeologickými poměry. V následujících tabulkách jsou uvedeny seznamy sesuvných území rozdělené dle výskytu v jednotlivých obcích ORP Ostravy a dle stupně aktivity. Statutární město Ostrava Tabulka 42: Lokalita Číslo 6352 7703 6635 x 7701 x x x x x x Michálkovice Lhotka u Ostravy Svinov Petřkovice u Ostravy Petřkovice Radvanice Koblov Proskovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Tabulka 43: Lokalita Číslo 6334 8353 5898 3561 3562 3563 7023 3574 7024 6985 x x x x x Hošťálkovice Poruba - sever Michálkovice Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Ostrava - Svinov Proskovice Svinov Petřkovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Tabulka 44: Lokalita Číslo 6673 7420 x x x Bartovice Lhotka u Ostravy Radvanice Slezská Ostrava Petřkovice u Ostravy Tabulka 45: Lokalita Číslo Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – bodová aktivní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní 1995 2005 2000 2010 2005 2010 2010 2010 2011 2011 2011 2008 2006 2008 2009 Michálkovice Lhotka u Ostravy Svinov Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Radvanice Koblov Proskovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – bodová ostatní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize proud sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv pohřbený pohřbený pohřbený potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizovaný stabilizovaný stabilizovaný dočasný dočasný dočasný dočasný dočasný 1994 2005 1985 1962 1962 1962 2002 1962 2002 1997 2011 2011 2011 2011 2011 2008 2009 2008 2008 1974 1974 2003 1974 2009 2003 Hošťálkovice Poruba - sever Michálkovice Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Svinov Stará Bělá Svinov Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – plošná aktivní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv 2001 2004 2010 2011 2010 aktivní aktivní aktivní aktivní aktivní 2009 2009 Bartovice Lhotka u Ostravy Radvanice Slezská Ostrava Petřkovice u Ostravy Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – plošná ostatní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize 6609 6610 5789 5790 Slezská Ostrava Petřvald u Karviné Krásné Pole Krásné Pole sesuv sesuv sesuv sesuv stabilizovaný potenciální potenciální potenciální 1999 1999 1985 1985 1999 2008 2009 2009 3696 Lhotka sesuv potenciální 1962 1974 3531 3532 Ostrava-Přívoz Heřmanice sesuv sesuv potenciální potenciální 1962 1962 1974 1974 63 Slezská Ostrava Michálkovice Krásné Pole Krásné Pole Lhotka u Ostravy, Petřkovice u Ostr. Přívoz Slezská Ostrava, Heřmanice Územně analytické podklady – ORP Ostrava Lokalita Číslo Klasifikace A.1 Průvodní zpráva Stupeň aktivity Pořízení Rok revize 3534 3533 3535 3536 3538 Slezská Ostrava Slezská Ostrava Heřmanice Heřmanice Petřkovice sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální 1962 1962 1962 1963 1963 1974 1974 1974 1974 1974 3539 Koblov sesuv potenciální 1963 1974 3543 3544 3545 3546 3556 Koblov Hladnov Heřmanice Hladnov Polanka nad Odrou sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální 1962 1974 1974 1974 1962 1974 1975 1979 1975 1974 3557 Zábřeh nad Odrou sesuv potenciální 1962 2003 3558 3559 3570 3577 3565 3566 3567 3569 3568 3571 3560 3572 3573 3575 3576 3564 3578 4064 4053 4054 4055 4056 4057 4061 4062 4063 7025 7772 7702 7704 x x x x x 3584 Zábřeh Výškovice Výškovice Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Výškovice Výškovice Proskovice Proskovice Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Polanka nad Odrou Radvanice Radvanice Radvanice Michálkovice Petřvald Slezská Ostrava Radvanice Bartovice Bartovice Polanka n.O. Zábřeh-Hulváky Petřkovice u Ostravy Lhotka u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Heřmanice Stará Ves sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv stabilizovaný potenciální stabilizovaný potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizovaný stabilizovaný potenciální stabilizovaný stabilizovaný potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální stabilizovaný stabilizovaný potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální dočasný dočasný dočasný dočasný dočasný potenciální 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1962 1974 1962 1962 1962 1962 1962 1963 1963 1974 2002 2007 2005 2005 2011 2011 2011 2011 2011 1962 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 1974 2007 1974 2008 1974 1974 1979 2009 2009 2009 1979 2009 2009 2009 2006 2003 2007 2009 2009 1974 k.ú. Slezská Ostrava Slezská Ostrava, Heřmanice Heřmanice Heřmanice Petřkovice u Ostravy Koblov, Petřkovice u Ostravy Koblov Slezská Ostrava, Heřmanice Heřmanice Slezská Ostrava, Heřmanice Polanka n.O., Svinov Zábřeh nad Odrou, Výškovice Zábřeh nad Odrou Výškovice Výškovice Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá, Výškovice Stará Bělá Stará Bělá, Výškovice Výškovice Výškovice Proskovice Proskovice Stará Bělá Stará Bělá Stará Bělá Svinov Radvanice, Michálkovice Radvanice Radvanice Michálkovice Radvanice Slezská Ostrava Slezská Ostrava, Radvanice Bartovice, Šenov u Ost. Bartovice, Šenov u Ost. Polanka nad O. Hulváky Petřkovice u Ostr. Lhotka u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Proskovice Obec Čavisov Sesuvná území se na území obce Čavisova nevyskytují. Obec Dolní Lhota Tabulka 46: Číslo 8351 Lokalita Dolní Lhota u Ostravy Sesuvná území na území obce Dolní Lhota – bodová Stupeň Rok Klasifikace Pořízení aktivity revize sesuv aktivní 2005 64 2009 k.ú. Dolní Lhota u Ostravy Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Horní Lhota Sesuvná území se na území obce Horní Lhota nevyskytují. Město Klimkovice Sesuvná území se na území města Klimkovic nevyskytují. Obec Olbramice Sesuvná území se na území obce Olbramice nevyskytují. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Tabulka 47: Lokalita Číslo x Stará Ves Tabulka 48: Lokalita Číslo Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná aktivní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize sesuv 2010 aktivní Stará Ves n. Ond. Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná ostatní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize 3583 3585 3587 3588 3594 Stará Ves Stará Ves Krmelín Krmelín Petřvald sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální 1962 1962 1962 1962 1962 1974 1974 1974 1974 1974 3595 Stará Ves sesuv potenciální 1962 1974 3601 Brušperk sesuv potenciální 1962 1974 Stará Ves n. Ondř. Stará Ves n. Ondř. Stará Ves n. Ondř. Stará Ves n. Ondř. Stará Ves n. Ondř. Stará Ves n. Ondř., Košatka n.O. Stará Ves n. Ondř. Město Šenov Tabulka 49: Číslo x 3604 Lokalita Šenov u Ostravy Šenov Tabulka 50: Číslo x x Lokalita Šenov u Ostravy Šenov u Ostravy Tabulka 51: Číslo Lokalita Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – bodová Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize sesuv sesuv aktivní stabilizovaný 2010 1962 2006 Šenov u Ostravy Šenov u Ostravy Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná aktivní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize sesuv sesuv 2010 2010 aktivní aktivní Šenov u Ostravy Šenov u O, Václavovice Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná ostatní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize 4062 4063 3609 3610 3612 3613 3614 Bartovice Bartovice Šenov u Ostravy Dolní Datyně Šenov Šenov Šenov sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální 1963 1974 1962 1963 1963 1963 1963 2009 2006 2008 2010 2006 2006 2006 4059 Horní Datyně sesuv potenciální 1962 2009 Bartovice, Šenov u Ost. Bartovice, Šenov u Ost. Šenov u Ostravy Šenov u Ostravy Šenov u Ostravy Šenov u Ostravy Šenov u Ostravy Horní Datyně, Šenov u Ost., Václavovice u FM Obec Václavovice u Frýdku – Místku Tabulka 52: Číslo x Lokalita Šenov u Ostravy Sesuvná území na území obce Václavovice u Frýdku - Místku – plošná aktivní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize sesuv 2010 aktivní 65 Šenov u O, Václavovice Územně analytické podklady – ORP Ostrava Tabulka 53: Lokalita Číslo 4059 Horní Datyně A.1 Průvodní zpráva Sesuvná území na území obce Václavovice u Frýdku - Místku – plošná ostatní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize sesuv potenciální 1962 2009 Horní Datyně, Václavovice, Šenov u O. Obec Velká Polom Sesuvná území se na území obce Velká Polom nevyskytují. Město Vratimov Tabulka 54: Lokalita Číslo x x Vratimov Horní Datyně Tabulka 55: Lokalita Číslo 4101 x Řepiště Horní Datyně Tabulka 56: Lokalita Číslo Sesuvná území na území města Vratimova – bodová Stupeň Rok Klasifikace Pořízení aktivity revize sesuv sesuv aktivní aktivní 2010 2010 k.ú. Vratimov Horní Datyně Sesuvná území na území města Vratimova – plošná aktivní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize sesuv sesuv 1972 2010 aktivní aktivní 2009 Vratimov Horní Datyně Sesuvná území na území města Vratimova – plošná ostatní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení k.ú. aktivity revize 4059 Horní Datyně sesuv potenciální 1962 2009 4060 4058 Horní Datyně Vratimov sesuv sesuv potenciální potenciální 1962 1963 1979 2009 Horní Datyně, Šenov u Ost, Václavovice u FM Vratimov Vratimov Obec Vřesina Tabulka 57: Číslo Lokalita 6592 Vřesina u Bílovce Tabulka 58: Lokalita Číslo 5791 5792 Vřesina Vřesina Sesuvná území na území obce Vřesina – bodová Stupeň Rok Klasifikace Pořízení aktivity revize sesuv stabilizovaný 1998 2008 k.ú. Vřesina u Bílovce Sesuvná území na území obce Vřesina – plošná ostatní Stupeň Rok Klasifikace Pořízení aktivity revize sesuv sesuv potenciální potenciální 1985 1985 1985 1985 k.ú. Vřesina u Bílovce Vřesina u Bílovce Obec Zbyslavice Sesuvná území se na území obce Zbyslavice nevyskytují. 3.2.4.7 Stará důlní díla JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO Podklady: Česká geologická služba - Geofond Na území ORP Ostrava jsou evidována stará důlní díla ve smyslu § 35 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění pozdějších předpisů. Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je evidováno celkem 261 starých důlních děl. Všechna důlní díla v zastavěných oblastech, kromě několika málo, která jsou dosud v řešení, byla již odborně zajištěna. V okolí zajišťovaných starých důlních děl jsou vyhlašovány stavební uzávěry. Stavební uzávěry jsou stanovovány v bezpečnostním pásmu důlního díla, což znamená, že mají většinou tvar kruhu o poloměru 25 m kolem zajišťovaného důlního díla. 66 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Tabulka 59: Číslo oznámení 359 365 371 374 382 383 384 385 386 387 388 389 390 395 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 507 623 624 625 626 627 628 629 679 680 681 682 A.1 Průvodní zpráva Stará důlní díla Označení Údolní štola (severní ústí) světlík jaklovecké štoly č.5 Bazaly Štola Jan-PLK Nová jáma II Karolína těžní Muglinovská jáma Ferdinand Josef Leopoldina Františka Zwierzina VII Jaklovecká štola Schodová jáma Albert Jáma I-těžní Antonín Větrní XIII Vízina Jáma IV Josef Prokop Ema Lucie Bedřich Salma I-Ignát Jan-výdušná Salma VII-Eliška Salma VII-Hugo Neumann kutací jáma 10 větrní Antonín Kutací František větrní pro kutací jámu František (větrní 11) kutací jáma 8 kutací jáma 9 kutací jáma 4 kutací jáma 3 kutací jáma 3 větrní do sloje 8 větrní do sloje 9 světlík 2 št. Barbora větrní vrt č. 4 Barbora-štolová patra (Dědičná štola sv. Barbora) Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 2 Ostrava - Heřmanice - kutací jáma 13 Jáma 4 Jáma Barbora Kutací jáma Eleonora Kutací jáma U Eleonory August kutací jáma 16 Kutací jáma 21 Kutací jáma 22 kutací jáma 23 Rok oznámení Rok zajištění Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 1999 2002 1998 0 2001 1998 1998,2005 1998 1998 1998 1998 1998 1998 1999,2001 2002 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997,2001 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 1997 2002 1999 1999 1999,2004 2003 1999 2004 1999 2003 2002 2002 2003 2002 Uhlí černé 1999 2006 Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2000 2001 2001 2001 2001 2000,2001 2000,2001 2000,2001 2000,2001 2000,2001 2000,2001 2000,2001 2002 2001 2002 2002 Surovina 67 k.ú. Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Muglinov Moravská Ostrava Muglinov Michálkovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Muglinov Muglinov Muglinov Hrušov Hrušov Hrušov Hrušov Muglinov Hrušov Hrušov Hrušov Muglinov Hrušov Hrušov Hrušov Muglinov Muglinov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Přívoz Hrušov Územně analytické podklady – ORP Ostrava Číslo oznámení 683 699 700 704 705 709 710 711 712 728 729 730 731 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 811 812 813 814 847 848 849 Označení Kutací jáma 29 Kutací jáma Zwierzina č. 6 Kutací jáma kutací jáma č. I Jáma 27 vrtná jáma č. 9 vrtná jáma č. 3 Kutací jáma VII b Oskar 3 Štola František Jáma č. V Jáma č. IX Jáma č. VII Kutací jáma Hladnov Kutací jáma č. 13 Větrní jáma č. 2 Kutací jáma č. 15 Kutací jáma č. 17 Větrní jáma č. 10 Kutací jáma č. 14 Kutací jáma č. 6 Kutací jáma č. Kunhuta Muzika Kutací jáma č. 1 Kutací jáma č. 9 Výdušná C Kutací jáma č. 10 Boční chodba Jaklovecké Štoly Kutací jáma Písek Zwierzina č. 3 (III) Výdušná B Světlík Jaklovecké štoly č. 1 Světlík Jaklovecké štoly č. 2 Michálkovická Jáma Pavlína Hraniční Denní štola Kutací jáma Otto Jáma D Kutací jáma č. 24 Světlík č. 1 štoly sv. Barbora Štola Vilém Štola Arnošt Naneta Štola dovrchní-sever Štola Kleinpeter Světlík E Kutací jáma Kutací jáma č. 7 Kutací jáma č. V (5) Salm (N4) Kutací jáma Gustav (G2) Kutací jáma Hugo Šachtice Jáma Harrachova č. I Barbora Světlík Jaklovecké štoly č. 3 Kutací jáma č. 20 Kutací jáma č. 11 Štola u pěšiny na Zámostí A.1 Průvodní zpráva Surovina Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé 68 Rok oznámení Rok zajištění 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2002 2002 2002 2002 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 1999,2005 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001,2005 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2001 2007 2002 2003 k.ú. Hrušov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Radvanice Přívoz Moravská Ostrava Moravská Ostrava Heřmanice Petřkovice u Ostravy Lhotka u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Hrušov HruÜov Muglinov Hrušov Muglinov Muglinov Slezská Ostrava Muglinov Muglinov Slezská Ostrava Muglinov Slezská Ostrava Muglinov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Muglinov Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Muglinov Muglinov Petřkovice u Ostravy Heřmanice Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Hrušov Muglinov Slezská Ostrava Územně analytické podklady – ORP Ostrava Číslo oznámení 850 851 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 875 876 877 973 974 975 976 977 978 979 981 982 983 991 992 993 994 995 996 997 1007 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1259 1260 1261 1262 1263 1299 1375 1376 1377 Označení Kutací jáma č. 14 Kutací jáma Matyáš Jáma Haber Jáma č. 4 (IV) Kutací jáma Terezie Žentourová jáma (Göpel) Jáma č. 6 (VI) Zwierzina (N2) Karel (Caroli) Kutaci jáma č. 11 Kutaci jáma č. 12 Štola Korunní princ vrchní Štola Korunní princ spodní Ke třem slabým slojím Fárací jáma Bedřich Josef, stará štola Štola Burňa Nová těžní štola Jáma č. 6 Kutací jáma č. 19 Bohatá slojemi Korunní princ (Stará šachta) Josefská dědičná štola Michálkovická vrtná Vrtná jáma XI Bruno - štola Hugo - štola Bruno - šachta Údolní štola (jižní ústí) Dovrchní jih Světlík I Větrní šachtice (Š1) Hugo - šachta Vrtná (Větrná) jáma XIV U Myslivny Výdušná Salm (N1) Kutací III Světlík JDŠ 4 Pěčonka Zámostní ulice č.p. 9 Jáma 15 (Vrtná jáma XV) Nadějná Salm (N6) Salm (N5) Salm (N3) Kutací u Zawadova domu Augustin Haber Aloisie Vrtná III Vrt č. 15 Spodní Trahovinská štola Vrchní Trahovinská štola Hubert František Harrach III Jan Klementina (Hraniční) Nálezná (N2) A.1 Průvodní zpráva Surovina Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé 69 Rok oznámení Rok zajištění 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2003 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2002 2003 2003 2004 2004 2004 2004 2002 2002 2003 2004 2004 2004 2004 2003 2004 2004 2003 0 2002 2007 2003 2004 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2002 2003 2003 2004 2003 2005 2003 2004 0 2003 2006 2005 2003 2003 2003 2003 2003 0 2005 2005 0 k.ú. Muglinov Muglinov Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Hrušov Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Moravská Ostrava Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Přívoz Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Koblov Koblov Heřmanice Koblov Koblov Koblov Územně analytické podklady – ORP Ostrava Číslo oznámení 1385 1386 1387 1388 1389 1390 1391 1399 1400 1401 1402 1403 1404 1405 1406 1407 1408 1409 1410 1411 1412 1413 1414 1415 1416 1417 1418 1419 1420 1421 1422 1423 1424 1425 1426 1427 1428 1429 1430 1431 1432 1433 1434 1435 1436 1437 1438 1439 1440 1441 1442 1443 1444 1445 1449 1450 1451 1452 1453 1454 Označení Nálezná (N5) Údolní Údolní Větrní (V4) Větrní šachtice (V5) Větrní šachtice (V6) Kutací 18 Bedřich Berta David Emanuel Emma Filipína Ihme Jáma IX Jáma V Jáma VI Jáma VIII Jan Josef Juliána Karel Kinzer Kleinpeter Louise Marie Nálezná Neočekávaná Nová Pfeiler Pokusná Pokusná 1 Pokusná 2 Polli Poustevník Poustevník Průzkumná Příkopová Reuter Růžena Stroh Štolní Štolní Terezie Terezie Větrní (V7) Větrní (V8) Větrní I Větrní III Větrní šachtice Větrní VII Vilemína Vilemína Žofie Eliška Grabina Kutací Kutací 5 Kutací (K1) Kutací (K2) A.1 Průvodní zpráva Surovina Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé 70 Rok oznámení Rok zajištění 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2004 2004 2005 0 2004 2005 2005 2004 2004 2004 2004 2004 0 2004 2004 2004 2004 2005 2004 2004 0 2004 2004 2004 0 2004 2004 2004 2004 2005 0 2005 2004 2004 2004 2005 2004 2004 2005 2005 0 2005 0 2005 0 2005 2004 2005 0 0 0 0 0 0 k.ú. Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Lhotka u Ostravy Muglinov Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Územně analytické podklady – ORP Ostrava Číslo oznámení 1455 1456 1457 1458 1459 1460 1461 1462 1463 1464 1465 1466 1467 1468 1469 1470 1471 1472 1473 1474 1475 1476 1882 1883 1884 1885 Označení Kutací (N1) Kutací (N2) Kutací (N3) Kutací 1 Kutací 10 Kutací 12 Kutací 9 Kutací II Kutací vých. od výd. j. Kutací, vých. od výd. j. Prokop Štola (Š1) Štola (Š2) Štola (Š3) Štola (Š4) U Adámkova údolí Výdušná A Zwierzina (N1) Zwierzina 1 Zwierzina 3 Zwierzina 4 Zwierzina 5 Kutací 7 Jáma III Josef Kutací 8 A.1 Průvodní zpráva Surovina Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Obec Čavisov Na území obce se staré důlní dílo nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se staré důlní dílo nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se staré důlní dílo nenachází. Město Klimkovice Na území města se staré důlní dílo nenachází. Obec Olbramice Na území obce se staré důlní dílo nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se staré důlní dílo nenachází. Město Šenov Na území města se staré důlní dílo nenachází. Obec Václavovice Na území obce se staré důlní dílo nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se staré důlní dílo nenachází. Město Vratimov Na území města se staré důlní dílo nenachází. Obec Vřesina Na území obce se staré důlní dílo nenachází. Obec Zbyslavice 71 Rok oznámení Rok zajištění 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2004 2006 2006 2006 2006 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2004 2004 2004 2004 2004 0 0 0 0 0 0 2001 2001 2001 2001 k.ú. Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Hrušov Petřkovice u Ostravy Slezská Ostrava Muglinov Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Na území obce se staré důlní dílo nenachází. 3.2.5 Kulturní hodnoty území – obsahuje jevy (5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 19, 20) JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY Podklady: vlastní průzkum Statutární město Ostrava Označ. Plochy U1 U2 U3 U4 U5 U6 U7 U8 U9 název lokality Poruba Přívoz Centrum Moravské Ostravy Hrabůvka – Jubilejní kolonie Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic Petřkovice – Hornické muzeum Landek Michálkovice – Důl Michal Zábřeh – zámek s kostelem Vodárna Nová Ves Obec Čavisov Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Město Klimkovice Na území města se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Olbramice Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Město Šenov Na území města se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Václavovice Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Město Vratimov Na území města se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Vřesina Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází žádné urbanistické hodnoty. JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY Podklady: odborná literatura Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. 72 poznámka Sorella Sitte Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR Podklady: průzkum území, odborná literatura Statutární město Ostrava Označ. Plochy U1 U2 U3 U4 U5 U6 U7 U8 U9 název lokality Poruba Přívoz Centrum Moravské Ostravy Hrabůvka – Jubilejní kolonie Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovic Petřkovice – Hornické muzeum Landek Michálkovice – Důl Michal Zábřeh – zámek s kostelem Vodárna Nová Ves poznámka Sorella Sitte Obec Čavisov Na území obce se nenachází historicky významná stavba. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází historicky významná stavba. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází historicky významná stavba. Město Klimkovice Na území města se nenachází historicky významná stavba. Obec Olbramice Na území obce se nenachází historicky významná stavba. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází historicky významná stavba. Město Šenov Na území města se nenachází historicky významná stavba. Obec Václavovice Na území obce se nenachází historicky významná stavba. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází historicky významná stavba. Město Vratimov Na území města se nenachází historicky významná stavba. Obec Vřesina Na území obce se nenachází historicky významná stavba. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází historicky významná stavba. JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR Podklady: průzkum území, odborná literatura Statutární město Ostrava Označ. Stavby 1 2 3 název stavby Stará radnice Moravské Ostravy Radnice Slezské Ostravy Radnice Vítkovic kat. území Moravská Ostrava Slezská Ostrava Vítkovice 73 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Označ. Stavby 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 A.1 Průvodní zpráva název stavby Nová radnice Moravské Ostravy kostel sv. Václava katedrála Božského Spasitele kostel Neposkvrněného početí Panny Marie evangelický kostel kostel Korunování Panny Marie kostel sv. Kateřiny kostel sv. Bartoloměje kostel sv. Jakuba Staršího kostel sv. Josefa kostel sv. Jana Nepomuckého kostel Nanebevzetí Panny Marie kostel sv. Pavla zámek Vítkovických železáren Elekrocentrála Žofinské huti nový kostel v Zábřehu kat. území Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Přívoz Moravská Ostrava Mariánské Hory Hrabová Nová Ves Stará Plesná Slezská Ostrava Stará Bělá Třebovice Vítkovice Vítkovice Moravská Ostrava Zábřeh nad Odrou Obec Čavisov Na území obce se nenachází architektonická cenná stavba. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází architektonická cenná stavba. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází architektonická cenná stavba. Město Klimkovice Na území města se nenachází architektonická cenná stavba. Obec Olbramice Na území obce se nenachází architektonická cenná stavba. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází architektonická cenná stavba. Město Šenov Na území města se nenachází architektonická cenná stavba. Obec Václavovice Na území obce se nenachází architektonická cenná stavba. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází architektonická cenná stavba. Město Vratimov Na území města se nenachází architektonická cenná stavba. Obec Vřesina Na území obce se nenachází architektonická cenná stavba. Obec Zbyslavice Na území se nachází hasičárna, na které je pamětní deska a bývalý větrný mlýn JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA Podklady: průzkum území Statutární město Ostrava Označ. Stavby 1 2 název stavby věž Nové radnice Moravské Ostravy věž kostela sv. Václava kat. území Moravská Ostrava Moravská Ostrava 74 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Označ. Stavby 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 A.1 Průvodní zpráva název stavby věže katedrály Božského Spasitele věž evangelického kostela věže kostela Korunování Panny Marie věže kostela Neposkvrněného početí Panny Marie věž kostela sv. Pavla těžní věž Hlubina těžní věž Jindřich těžní věž Petr Bezruč těžní věž Michal Domov sester vysílač Hošťálkovice kostel sv. Mikuláše kat. území Moravská Ostrava Moravská Ostrava Mariánské Hory Přívoz Vítkovice Moravská Ostrava Moravská Ostrava Slezská Ostrava Michálkovice Poruba Hošťálkovice Poruba Obec Čavisov Označ. stavby 15 název stavby kat. území Čavisov vodojem Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází významná stavební dominanta. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází významná stavební dominanta. Město Klimkovice Na území města se nenachází významná stavební dominanta. Obec Olbramice Na území obce se nachází významná stavební dominanta kostel sv. Bartoloměje. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází významná stavební dominanta. Město Šenov Na území města se nenachází významná stavební dominanta. Obec Václavovice Na území obce se nenachází významná stavební dominanta. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází významná stavební dominanta. Město Vratimov Na území města se nenachází významná stavební dominanta. Obec Vřesina Na území obce se nenachází významná stavební dominanta. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází významná stavební dominanta. JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI Podklady: průzkum území Statutární město Ostrava Ostrava – Vítkovice: 1829 vybudování Rudolfové huti Moravská Ostrava: 1947 zprovoznění Severní dráhy Ferdinandovy 75 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Čavisov Obec nemá místo významné události. Obec Dolní Lhota Obec nemá místo významné události. Obec Horní Lhota Obec nemá místo významné události. Město Klimkovice Město nemá místo významné události. Obec Olbramice Obec nemá místo významné události. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Obec nemá místo významné události. Město Šenov Rodiště malíře Viléma Wunsche. Obec Václavovice Obec nemá místo významné události. Obec Velká Polom Obec nemá místo významné události. Město Vratimov Město nemá místo významné události. Obec Vřesina Obec nemá místo významné události. Obec Zbyslavice Obec nemá místo významné události. JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD Podklady: vlastní průzkum Statutární město Ostrava Označení název kat. území 1 věž Nové radnice Moravské Ostravy Moravská Ostrava 2 halda dolu Trojice Emma Lucie Slezská Ostrava 3 smuteční síň ústředního hřbitova Slezská Ostrava Obec Čavisov Na území obce se nacházejí významné vyhlídkové body (viz grafická příloha). Obec Dolní Lhota Nejsou nám známy významné vyhlídkové body. Obec Horní Lhota Na území obce se nacházejí významné vyhlídkové body (viz grafická příloha). Město Klimkovice Nejsou nám známy významné vyhlídkové body. Obec Olbramice Nejsou nám známy významné vyhlídkové body. 76 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Nejsou nám známy významné vyhlídkové body. Město Šenov Na území obce se nacházejí významné vyhlídkové body (viz grafická příloha). Obec Václavovice Nejsou nám známy významné vyhlídkové body. Obec Velká Polom Nejsou nám známy významné vyhlídkové body. Město Vratimov Nejsou nám známy významné vyhlídkové body. Obec Vřesina Nejsou nám známy významné vyhlídkové body. Obec Zbyslavice Na území obce se nacházejí významné vyhlídkové body (viz grafická příloha). 3.2.5.1 Památková péče JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/monumnet.php Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/monumnet.php Statutární město Ostrava MPZ Ostrava-Poruba MPZ Ostrava-Poruba prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1. 4. 2003 s účinností od 1. 9. 2003. Hranice začíná na křižovatce ulic Opavská a 17. listopadu, dále jde osou ulice Opavské p.p.č. 2966, přechází přes p.p.č. 2967/1 na osu ulice Porubské p.p.č. 1350, na tzv. rondelu se lomí východně a sleduje severní hranu Hlavní třídy p.p.č. 894/1. Přechází přes p.p.č. 894/1, lomí se na jih a na východní stranu p.p.č. 489 až na severní hranu ulice Dělnické p.p.č. 508, po ní se lomí k východu až na osu ulice Skautské p.p.č. 805. Tu sleduje až na osu ulice Dělnické p.p.č. 599, po ní se lomí k jihu až na jižní hranu ulice Nad Porubkou p.p.č. 2955, sleduje osu této ulice až ke křižovatce s ulicí Klimkovickou, kde se lomí k severu osou ulice Klimkovické p.p.č. 2646. Přechází ulici Nad Porubkou p.p.č. 2955 a jde opět osou této ulice Klimkovické p.p.č. 2624 až ke křižovatce s ulicí V Zahrádkách, kde se lomí na západ, jde osou ulice V Zahrádkách p.p.č. 2478 a lomí se na sever po východní straně p.p.č. 8, 24, obchází z jihu a východu p.p.č. 26, 25, 27 a lomí se na západ. Prochází osou ulice Nábřeží SPB p.p.č. 321 až na křižovatku s ulicí 17. listopadu p.p.č. 2964/1. Tuto ulici sleduje v její ose až k výchozímu bodu. MPZ Moravská Ostrava MPZ Moravská Ostrava prohlášena vyhláškou č. 476/1992 ze dne 10.9.1992 s účinností Hranice památkové zóny začíná vnější hranicí v ulici 30. dubna parc.č. 3515/5, pokračuje vnější hranicí parc.č. 3515/6, přechází parc.č. 910/4, pokračuje po vnější hranici parc.č. 907/3, 905/5, 899/6, přechází parc.č. 3515/1, 980, dále pokračuje Horově parc.č. 991/2, ulici Sadové parc.č.1000, po hranici parc.č. 1036, po vnitřním okraji řeky Ostravice parc.č. 3652, po vnitřním okraji parc.č. 1519/21, 3372/1, přechází parc.č. 3372/4, pokračuje ulicí 28. října parc.č. 3582/1, parc.č. 3589/2, pokračuje vnější hranicí ulice Porážkové parc.č. 3576/1, hranicí parc.č. 1800/1, přechází ulicí Českobratrskou parc.č. 3506, pokračuje vnější hranicí parc.č. 1881/1, vnější hranicí ulice Žerotínovy parc.č. 3564, přechází parc.č. 3560 a znovu po ulici Žerotínově parc.č.3558, vnější hranicí ulice Poděbradovy parc.č. 3559, hranicí parc.č. 1372/1, přechází ulici Nádražní parc.č. 3550/1 k parc.č. 3515/5, kde se hranice uzavírá. 77 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva MPZ Ostrava-Přívoz MPZ Ostrava-Přívoz prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003. Hranice začíná v ulici Wattově, na severním rohu p.p.č. 394/1. Pokračuje po severovýchodní hraně tohoto pozemku a p.p.č. 394/2 k jeho jihozápadnímu rohu, odkud směřuje k severovýchodu po hraně p.p.č. 394/3, přechází ulici Wattovu p.p.č. 952 k jihozápadnímu rohu st. p.č. 291. Sleduje severozápadní hranu tohoto pozemku a st. p. č. 290/2, p.p.č. 41/2, st. p.č. 77/2, 77/1, kolmo přechází ulici Zákrejsovu p.p.č. 901. Sleduje její východní hranu ke křižovatce s ulicí Špálovou p.p.č. 904/1, sleduje její severní hranu a severní hranu komunikace p.č. 919/2, přechází ji a p.p.č. 15/9 k severnímu rohu st. p.č. 942. Sleduje severní hranu st. p.č. 942, 2294/1, 994, lomí se k jihu po hranách st. p.č. 994, p.p.č.15/8, 94/1, 94/2, 15/7, 919/4, 24/1, st. p.č. 944, p.p.č. 24/2, st. p.č. 1019. Přechází kolmo p.p.č. 904/1 a sleduje její jižní hranu na jihozápadní roh p.p.č. 904/4, přechází p.p.č. 904/1 na severovýchodní roh p.p.č. 904/3 a pokračuje po jihovýchodní straně p.p.č. 904/1, 414/2, přechází ulici Ostravskou p.p.č. 388/42 na jihovýchodní roh p.p.č. 950/1. Obchází tento pozemek po jihovýchodní a jihozápadní straně, pokračuje po hranicích p.p.č. 995, 950/1, st. p.č. 194/2 a přechází ulici Nádražní p.p.č. 949/1 k p.p.č. 411. Z jihozápadu obchází p.p.č. 411, st. p.č. 192, opět p.p.č. 411, lomí se k severovýchodu podél hran p.p.č. 411, st. p.č. 1155 a p.p.č. 349/1, kterou sleduje až k výchozímu bodu. MPZ Ostrava -Vítkovice MPZ Ostrava -Vítkovice - prohlášena vyhláškou č. 108 ze dne 1.4.2003 s účinností od 1.9.2003. Hranice začíná na severu v k.ú. Moravská Ostrava od severního rohu p.p.č. 3220/12, kolmo přes p.p.č. 3372/1 východním směrem a po jejím vnějším okraji k p.p.č. 1051/74, kde přechází do k.ú. Vítkovice a dále v něm po vnějším okraji p.p.č. 1051/74 směrem k jihu k p.p.č. 1071/1, 1051/89, 1071/69, po jejím vnějším okraji dále k jihu a pak k západu přes p.p.č. 1071/80, 9/3, 1189/25, 1189/3 (ulice Místecká – Vítkovická), kterou přechází a pokračuje přes p.p.č. 853/1, kterou přechází po severním okraji mostu přes komunikaci. Dále pokračuje přes tento pozemek k p.p.č. 853/8 a 853/9, po jižním okraji p.p.č. 1240/1 (ulice Výstavní) a p.p.č. 848/3, kde se lomí na sever a pokračuje na východ přes p.p.č. 1240/6 a po jižním okraji p.p.č. 1222 (ulice Mírová), dále na jih po východním okraji p.p.č. 1228, 1221/7, 1227 (ulice Kutuzovova), přes p.p.č. 1220/1 (ulice Prokopa Velikého), po východním okraji p.p.č. 1226 (ulice Kutuzovova) směrem jižním. Přechází p.p.č. 1204/1 (ulice Halasova – bývalá La Passionarie), po jejím jižním okraji p.p.č. 1204/2 (ulice Halasova) pokračuje k p.p.č. 635 a po východním okraji tohoto pozemku p.p.č. 633/1 a 633/2, dále k jihu a západu po okraji p.p.č. 1212 (ulice Ocelářská), po jižním okraji p.p.č. 630/3 (ulice Kotěrova). Dále středem prochází p.p.č. 1206 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská) k jihovýchodu. Protíná p.p.č. 1200 (ulice Obránců míru), jde středem p.p.č. 1207 (ulice Tavičská), protíná p.p.č. 1197 (ulice Zengrova), jde středem p.p.č. 1208/1 (ulice Tavičská), kolmo přes p.p.č. 1192/28, 1192/5 a 1192/4 (ulice Rudná – Chodská), dále východním směrem po okraji p.p.č. 1192/1 a 233/25, na jih kolem p.p.č. 233/78, 233/25, 233/24, přes p.p.č. 1188/7, 1188/2 (ulice Sirotčí), po jihovýchodním okraji p.p.č. 224/4 (ulice Okružní), směrem západním po jižní hranici p.p.č. 223/1 (ulice Ocelářská), kolem jižního rohu p.p.č. 219/13 (ulice Tavičská – bývalá Moskevská). Hranice pokračuje po jižním okraji p.p.č. 224/2, 208/4, 208/5, 208/2 a 208/3, dále po vnějším okraji p.p.č. 1188/2 a 1188/1 na jihovýchod k jižnímu rohu p.p.č. 1188/1 přes p.p.č. 1275/1, dále pokračuje po okraji p.p.č. 216/12, po jejím okraji nejprve na jihovýchod a poté na jihozápad. Dále prochází po okraji p.p.č. 126/13, 216/12, 216/16, 216/15, 215/1, 1187/1, 1390 a 1391 přes p.p.č. 1393 a po jejím západním okraji na severozápad, po okraji p.p.č. 1367/3 na severovýchod, dále po severním okraji p.p.č. 1275/1 (ulice Chodská), kterou přechází pod mostem (nadjezdem) k p.p.č. 233/35 (ulice Okružní). Pokračuje po okraji chodníku p.p.č. 233/35 na sever, přes p.p.č. 1293/1 (ulice Okružní), přechází tento pozemek a pokračuje po východním okraji p.p.č. 972/2 (hranice k.ú. Vítkovice – Zábřeh VŽ) na osu komunikace p.p.č. 1237/1 (ulice Ruská) a po její ose k východu. Lomí se k severu po okraji p.p.č. 946/11, 946/1 a 947/1 na osu komunikace p.č. 1244/1 a 1244/2 (ulice Mostárenská) a k severnímu okraji p.p.č. 3636/3 (ulice Pohraniční) vrací se zpět do k.ú. Moravská Ostrava. V něm po severním okraji p.p.č. 3636/3 a 3636/2 (ulice Pohraniční) k východu kolmo přes p.p.č. 2975/7 a 2643/1 (ulice Výstavní), pokračuje dále opět po vnějším okraji p.p.č. 3636/1, 3630/1, 3630/2, 3630/25 a 3630/23 (ulice MísteckáVítkovická), podél této komunikace k severovýchodu po severovýchodních hranicích p.p.č. 3630/22, 3630/21 a po vnějším okraji p.p.č. 3220/12 k jejímu severnímu rohu do výchozího bodu. Obec Čavisov Na území obce se nenachází památková zóna. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází památková zóna. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází památková zóna. Město Klimkovice V roce 2002 podán návrh na MPZ. Obec Olbramice Na území obce se nenachází památková zóna. 78 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází památková zóna. Město Šenov Na území města se nenachází památková zóna. Obec Václavovice Na území obce se nenachází památková zóna. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází památková zóna. Město Vratimov Na území města se nenachází památková zóna. Obec Vřesina Na území obce se nenachází památková zóna. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází památková zóna. JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA Podklady: Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/monumnet.php Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. JEV 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ Národní památkový ústav http://monumnet.npu.cz/monumnet.php Statutární město Ostrava HEŘMANICE k.ú.: Heřmanice 11285/8-3935 strojovna bývalého kamenouhelného dolu Ida Orlovská ul., parc.č. 1152 st. Objekt na podélném půdoryse krytý segmentovou střechou. Velmi čistě architektonicky řešená stavba ocelové konstrukce s cihelnými vyzdívkami, postavena kolem roku 1915. 10589/38-8240 ventilátor s příslušenstvím Jáma Oskar, provoz Petr Cingr, Důl Heřmanice, parc.č.: 592 Ventilátor typu CAPELL, radiální (odstředivý) ventilátor z roku 1920. HRABOVÁ k.ú.: Hrabová Ves Hrabová vznikla asi v polovině 13. století ještě před Brunovou kolonizací moravské části dnešního Ostravska. Kromě zemědělství se Hrabovští zabývali též rybnikářstvím. Již od konce 16. století se rozprostírala od horního konce Paskova až k Hrabůvce souvislá řada panských a selských rybníků, které sloužily k chovu ryb až do počátku první republiky. Kapitalistická industrializace obcí ostravské průmyslové oblasti pochopitelně nezůstala bez vlivu na zdejší zemědělskou ves. I když na katastru obce nedošlo k výstavbě žádných průmyslových závodů, stala se Hrabová příměstskou obcí, kde zdrojem obživy převážné části obyvatelstva nebylo již zemědělství, ale průmysl a doly. 32601/8-232 farní kostel sv. Kateřiny Jestřábského ul., parc.č.: 916, stav. Velmi významná jednolodní dřevěná lidová architektura asi z roku 1543, doklad výtvarné zdatnosti lidových stavebníků a vysoké úrovně jejich řemeslné práce v období renesance. Součást souboru slezských dřevěných kostelů. Kostel vyhořel 2. 4. 2002 a byl následně obnoven. 79 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva HRABŮVKA k.ú.: Hrabůvka JUBILEJNÍ KOLONIE ochranné pásmo: Vyhlášeno kolem obytného souboru "Jubilejní kolonie" Úřadem města Ostravy, OK, č.j. kult. 1.203/1/91/Prym/Tá ze dne 15.1.1991. Ochranné pásmo je tvořeno vnějšími hranicemi parcel v ulicích Dvouletky, Zlepšovatelů, Závodní a Edisonova, parc.č.: 234/10, 243/9, 243/7, 243/4, 798/1, 223/5 st. Jubilejní kolonie z 30.let 20.století dokumentuje meziválečnou výstavbu, která je z hlediska životního prostředí jedinečnou ukázkou bydlení ve městě. Významný soubor obytné zástavby, postavený na paměť 100. výročí trvání Vítkovických železáren v letech 1921-1932 se 605-ti byty. Urbanistickým záměrem byla vnitřní osová komunikace uzavřená průchozími a průjezdnými objekty. Na hlavní ose, Jubilejní ulici, jsou seřazeny postupně různé prostorové útvary, jejichž vymezení tvoří různé typy schodišťových domů. Jsou zde tři hlavní prostorové útvary: segment, pravoúhlý prostor a půlkruhový prostor. Objekty jsou dvou nebo třípodlažní. Architektonicky jde o přehlídku několika stylů, z nichž převládá německý druh architektury 20. let - členění oken, vikýře, motivy v omítce. Do kolonie patří objekty: 51758 / 8-4061 51759 / 8-4061 51760 / 8-4061 51761 / 8-4061 51762 / 8-4061 51763 / 8-4061 51764 / 8-4061 51765 / 8-4061 51766 / 8-4061 51767 / 8-4061 51768 / 8-4061 51769 / 8-4061 společenský dům, čp.285 činžovní dům, čp.289 činžovní dům, čp.290 činžovní dům, čp.301 činžovní dům, čp.302 činžovní dům, čp.303 činžovní dům, čp.304 činžovní dům, čp.305 činžovní dům, čp.306 činžovní dům, čp.348 činžovní dům, čp.349 činžovní dům, čp.350 51770 / 8-4061 51771 / 8-4061 51772 / 8-4061 51773 / 8-4061 51774 / 8-4061 51775 / 8-4061 51776 / 8-4061 51777 / 8-4061 51778 / 8-4061 51779 / 8-4061 51780 / 8-4061 34427/8-3092 socha sv. Floriána ul. Metodějská, před kostelem P.M. 36903/8-3090 vila Kléglova 341 činžovní dům, čp.356 činžovní dům, čp.357 činžovní dům, čp.358 činžovní dům, čp.359 činžovní dům, čp.360 činžovní dům, čp.491 činžovní dům, čp.492 činžovní dům, čp.493 činžovní dům, čp.494 činžovní dům, čp.495 činžovní dům, čp.496 HRUŠOV k.ú.: Hrušov TECHNICKÉ PAMÁTKY: 12579/8-3522 areál větrné jámy VRBICE parc.č.: 1073 - 1078 Areál mimořádně hodnotné kvalitní architektury z let 1911-13, pravděpodobně od arch. Fr. Fialy. /1 těžní věž s těžní budovou parc.č.: 1075 - 1076, stav. Těžní věž a těžní budova tvoří jednotný stavební objekt. Celý komplex je krytý navzájem složitou soustavou proniků polo valbové střechy, mansardové střechy a organického tvaru střechy (přibližně oslí hřbet) těžní budovy. Z celkového komplexu je odvozeno i bohaté plastické členění objektu z režných cihel, pískovcového kamene a okenních otvorů. Stavba z roku 1913, pravděpodobně podle projektu Františka Fialy. /2 strojovna těžního stroje parc.č.: 1073, stav. Částečně dvoupodlažní objekt z režného zdiva s plastickým členěním. Celá strojovna má kvalitní kachlíkový obklad se secezujícím dekorem v barvě hnědé, zelené, světle a tmavě modré. Stavba asi z roku 1911. 11285 / 8-3935 uhelný důl hlubinný Ida, z toho jen strojovna 103905 kostel sv.Františka a sv. Viktora 80 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva KRÁSNÉ POLE k.ú.: Krásné Pole 103010 kaplička Družební ul., parc. č. 2291/10 KUNČIČKY k.ú.: Kunčičky Kunčičky byly založeny jako knížecí ves těšínského knížete ve 14. století a byly spravovány z polsko-ostravského hradu. Kunčičky dlouho zůstaly malou zemědělskou vsí. K obratu došlo až v roce 1896, kdy začala Severní dráha Ferdinandova hloubit v obci důl Alexandr. Vyrostly hornické kolonie a obec posléze ztrácela svůj zemědělský ráz. Malá vzdálenost Kunčiček od Slezské Ostravy vedla již v minulosti k jejich připojení k obci Polská Ostrava v letech 1849 až 1866. Od roku 1866 byly Kunčičky opět samostatnou obcí až do 1.7. 1941, kdy byly připojeny k městu Moravská Ostrava a v současné době ke Slezské Ostravě. 25466/8-2752 rodinný dům čp. 158 Škrobálkova ul.č. 21 parc.č.: 196/1,2, stav. Velmi zajímavý a pozoruhodný typ předměstského domu, který vznikl v roce 1899 podle projektu Šimona Žurka a dokládá vývojové tendence architektury z přelomu 19. a 20.století. 10423/8-3329 areál jámy Alexandr Areál postavený podle jednotného urbanistického konceptu s "čestným dvorem" a středovou podélnou kompoziční osou s alejí a rybníčkem, včetně parkové úpravy. parc.č.: 672, 677, 690, 679, 695/1, 689, 694, 676, 686 Odeslán návrh OP jámy Alexander. Projednán, neschválen. /1 těžní věž a šachetní budova parc.č.: 672, stav. Nejstarší těžní věž v Ostravsko-karvinském revíru z roku 1901, dochovaná v autentické podobě. Důl Alexandr tvoří významnou pohledovou dominantu na jihovýchodních přístupových cestách do Ostravy, spoluvytváří celkový charakter ostravské aglomerace. /2 šachetní budova a těžní věž (věž dodatečně prohlášena rozhodnutím MKČR ze dne 24.9.2001 č.j. 9285/2001) parc.č.: 677, stav. Šachetní budova z roku 1896 vytváří spolu s šachetní budovou větérky, kotelnou a komínem hlavní kompoziční myšlenku "čestného dvora". /3 administrativní budova parc.č.: 690, stav. Objekt z doby kolem roku 1900 tvoří z urbanistického hlediska hlavní kompoziční osu areálu. /4 kompresorovna parc.č.: 679, stav. Objekt z let 1896-1898 je součástí areálu, který vymezuje na jižní straně. /5 koupelny parc.č.: 695/1, stav. Velmi zajímavě řešený původní objekt areálu z let 1896-1898. /6 kočárovna (konírny) parc.č.: 689, stav. Objekt z let 1896-1898 je původní součástí areálu a vymezuje hlavní komunikační osu. /7 lampovna parc.č.: 694, stav. Z urbanistického hlediska jeden z hlavních objektů z roku 1896, vymezující hlavní urbanistickou kompozici areálu. /8 kotelna a průmyslový komín parc.č.: 676, stav. Nejstarší průmyslový komín v revíru z roku 1896 s nejkvalitnější plastickou výzdobou. /9 kovárna parc.č.: 686, stav. Objekt z let 1896-1898 tvoří urbanistickou součást areálu. 81 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva MARIÁNSKÉ HORY k.ú.: Mariánské Hory Ves Mariánské Hory (původně zvaná Čertova Lhotka) vznikla v době kolonizační, na přelomu 13. a 14. století. První písemnou zprávu o ní máme z roku 1367. Byla poddanskou vsí města Ostravy až do zrušení poddanství. Za hájení těžby uhlí v sousední Moravské Ostravě ve čtyřicátých letech minulého století bylo podnětem k hledání uhlí i na katastru zdejší obce. S těžbou uhlí vzniklo v obci i několik menších průmyslových závodů, což podstatně ovlivnilo dosavadní hospodářský a společenský život obce. Původně chudá zemědělská ves se poměrně rychle přeměňovala na průmyslové město. V roce 1907 byla obec povýšena na město a roku 1924 bylo město Mariánské Hory připojeno k Moravské Ostravě jako čtvrť. 47287/8-231 kostel P. Marie Královny Stojanovo nám. 12472/8-3486 uhelný důl hlubinný – větrná jáma č.3 Důl Jan Šverma čp. 84 10617/8-3932 34271/8-2446 45052/8-2445 vila Nivnická, čp. 331 fara Hozova, čp. 484 vila Tvorkovská, čp. 888 MARTINOV technické památky movité: 52163/8-4086 socha sv. Floriána (u č.p. 26) parc.č. 3049, k.ú. Martinov ve Slezsku MICHÁLKOVICE k.ú.: Michálkovice 10372/8-3519 areál dolu MICHAL (Petr Cingr) stavební parc.č.: 86, 88, 89, 244/1, 244/2, 245,246,248,249,448 Mimořádně hodnotný autentický areál po stavební a technické stránce. Stavební část z let 1913 - 1915 projektoval architekt František Fiala, absolvent vídeňské Wagnerovy školy. NKP - nařízení vlády ze dne 16. srpna 1995. Ochranné pásmo vyhlášeno MKČR 8. 10. 1998. Změna nařízení vlády ze dne 16.8.1995 (č. 262/1995 Sb.) o prohlášení za NKP provedená nařízením vlády ze dne 19.6.2002 (č.336/2002 Sb.) – týká se výčtu parcel. /1 těžní věž a těžní budova jámy Michal Dominanta a důležitá součást jámy Michal z let 1913-1915. /2 objekt koupelny, cechovny, administrativy Velmi kvalitní důlní budova od arch. F.Fialy z let 1913-1915, autenticky zachovalá. /3 objekt strojoven Hodnotný objekt je součástí areálu z let 1913 - 1915. /4 mechanická dílna Objekt z let 1912-1915 tvoří jednu z dominant areálu a formuje celý vstupní prostor. /5 stará kotelna s parním kotlem Breitfeld a Daněk Objekt z roku 1907 tvoří nedílnou součást areálu dolu Michal. /6 uhelná třídírna Objekt na nepravidelném půdoryse, přibližně ve tvaru písmene T, železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou. Postaven v roce 1913, přestavba v roce 1927, dostavba asi v roce 1937. 11587/8-3518 uhelný důl hlubinný – jáma Petr (bez objektu ventilátorovny) MORAVSKÁ OSTRAVA k.ú.: Moravská Ostrava 82 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Město vzniklo v první polovině 13. století na rovinatém nábřeží řeky Ostravice v blízkosti jejího soutoku s řekou Lučinou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1279. Uprostřed oválné půdorysné dispozice je situováno velké obdélné náměstí, jemuž vévodí renesanční věž, dřívější radnice. Na zvláštním prostoru je umístěn kostel sv. Václava, který je v jádru gotický. Měšťanská zástavba prošla řadou stavebních etap, přičemž nejrozsáhlejší probíhala ke konci 19. a na počátku 20. století, kdy vrcholící rozvoj průmyslu na Ostravsku a s ním příliv finančního kapitálu umožnil přestavbu celého města. Výsledkem toho je ustálená výšková hladina budov, uliční síť, plochy náměstí a zeleně. Zvláštností, typickou pro Ostravsko je soubor jedinečných technických památek areálů dolů s dominantními těžními věžemi, místy s dochovaným původním vnitřním vybavením. 21994/8–227 katedrála Božského Spasitele nám. Msgr. Šrámka, parc.č. 479 20957/8-226 Významná trojlodní novorenesanční architektura postavená podle projektu Gustava Meretty v letech 1883 - 89. Ojedinělý doklad formálně čisté sakrální architektury. 35219/8–225 1 dnes Poslední dochovaná městská veřejná budova z původní historické zástavby městského jádra ze 16. století. Bývalá městská radnice byla upravována a přestavována postupně v letech 1689 a 1727 (věž), druhé patro a zadní část budovy byla vystavěna v roce 1889. fil.kostel sv. Václava se sochou sv. Jana Nepomuckého Kostelní nám., parc.č. 48, 3478/2 /1 filiální kostel sv. Václava parc.č. 48 101420 Soubor věcí Nové radnice s omezením: bez budovy čp. 1374 (Sokolská ul. č. 28) a pozemků parc. č. 947/7, 990/2, 988/2, 978/2, 943/3, 947/7. Jedna z nejstarších sakrálních staveb v kraji. Presbytář a obvodové zdi orientovaného trojlodí pocházejí z první třetiny 14. století. Keramická síťová žebrová klenba halového trojlodí pochází z doby kolem roku 1539, kruchta byla vestavěna v roce 1603, spod. část věže pochází z počátku 15. století. Pravá boční kaple byla budována po roce 1689, levá boční kaple v roce 1762. V roce 1805 byla přestavěna věž, v letech 1814 -1816 přestavěna sakristie a okna. 17232/8–2444 býv. radnice čp. Ostravské muzeum Masarykovo nám. č. 1 22072/8 - 3055 elektrocentrála Žofinské huti (dvojhala) býv. areál koksovny Karoliny, parc.č.: 3452, stav., (ul. 28. října) Technická památka. Mimořádný prostorový dojem z příhradové konstrukce, která vytváří sdružením segmentových štítů zajímavou kompozici. Vystavěna v roce 1907. Druhá hala přistavěna podle původního projektu pravděpodobně v roce 1921. evangelický kostel Českobratrská ul., parc.č. 830/2 31179/8-2866 Kvalitní doklad historizující architektury z režného zdiva, vystavěné podle projektu vídeňských architektů Karla Trolla a Ludvika Faigla. Základní kámen položen 22.10.1905. těžní věž s budovou těžní věže jámy Jindřich ul. Nádražní, parc.č. 1261/1 Technická památka dokumentující způsob investování do důlní činnosti přímo ve městě. Jáma založena roku 1846 je jednou z nejstarších v Ostravě. Vlastní těžní budova postavena kolem roku 1910. 10363/8-3520 areál dolu Hlubina parc.č. 3207, 3220/3, 3220/2, 3212, stav. Důl Hlubina a vysoké pece a koksovny Vítkovických železáren prohlášeny za NKP – nařízením vlády č.337/2002 Sb. ze dne 19.6.2002 s účinností od 1.8.2002. Velmi hodnotný areál industriální architektury s nezastupitelnou dominantou v interiéru města. /1 těžní věž a těžní budova parc.č. 3220/2, stav. Hodnotná industriální architektura z režného zdiva v ocelové konstrukci s dominantou těžní věže z 20. let 20. století. /2 strojovna parc.č. 3212, stav. Halový objekt se segmentovou střechou, členěný na dvě samostatné strojovny, z režného zdiva v ocelové příhradové konstrukci z 20. let 20. století. /3 koupelny parc.č. 3207, stav. Na dvou podélných půdorysech se spojovacím krčkem postavena dvoupodlažní budova se sedlovými střechami, fasády v kombinaci režného zdiva s omítaným, bohatým členěním. Pravděpodobně jedna z nejstarších budov v areálu, kolem roku 1900. /4 kotelna parc.č. 3220/3, stav. Železobetonový halový objekt z r. 1912 s cenným technickým zařízením. /5 úpravna uhlí parc.č. 3211 st. /6 stará třídírna, nakládací stanice uhlí parc.č. 3214 st. /7 komín kotelny parc.č. 3220/1 st. 83 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva /8 koupelny mužstva nové parc.č . 3226/1 st., 3226/2 st., 3226/3 st. /9 kompresorovna parc.č. 3209 st. /10 rozvodna parc.č. 3220/1 st. (chybně uvedena v Rozhodnutí o prohlášení areálu koksovny a vysokých pecí Vítkovice) /11 budova ventilátoru č. 1 na pozemku parc. č. 3220/1 /12 budova ventilátoru č. 2 na pozemku parc. č. 3220/1 /13 budova výdušné jámy na pozemku parc. č. 3220/1 /14 ředitelská vila, na pozemku parc. č. 3239/1 /15 správní budova (závodní škola práce) č. p. 1708 na pozemku parc. č. 3241 /16 stolárna na pozemku parc. č. 3219 a pozemky parc. č. 3239/1, 3241 a 3219 Masarykovo nám. , čp. 24 18034/8-2747 kaple sv. Alžběty Husův sad 11803/8-2236 mauzoleum - památník Rudé armády sady Komenského 24273/8-3121 sloup se sochou Immaculaty Masarykovo nám. 46414/8-2748 26360/8-2241 17431/8-2238 37754/8-2745 obchodní dům Kleopatra Masarykovo nám., čp. 26 51116/8-4050 činžovní dům Jiráskovo nám., čp. 35 12172/8-4048 městský dům Masarykovo nám., čp. 37 pomník I. a II. světové války Husův sad 12171/8-3238 městský dům Masarykovo nám., čp. 38 pomník obětem stávky 1872 při dole Hlubina 12178/8-3239 činžovní dům Jiráskovo nám., čp. 40 12144/8-3288 činžovní dům - kavárna Praha Zámecká, čp. 41 12170/8-3240 městský dům 28. října, čp. 49 P. Marie pomník 1. čs. smíš. letecké divize 30. dubna 13005/8-3056 jatka městská ul. Porážkova 103431 silniční most Miloše Sýkory přes řeku Ostravici 10604/8-3929 městský dům Masarykovo nám., čp. 50 železniční stanice Ostrava střed 12169/8-3241 městský dům Velká, čp.52 100058 z toho jen: výpravní budova a stavědlová věž 12176/8-3233 činžovní dům Masarykovo nám. 2 12180/8-3242 činžovní dům Havlíčkovo nábř., čp. 101 12175/8-3234 městský dům Masarykovo nám. 2 12189/8-3243 činžovní dům 28. října, čp. 102 12174/8-3235 městský dům Střelniční, čp. 6 12123/8-3244 činžovní dům Sokolská tř., čp. 104 12179/8-3236 činžovní dům Kostelní, čp. 10 12177/8-3245 činžovní dům 28. října, čp. 105 12173/8-3237 obchodní dům Baťa 84 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 12140/8-3246 12119/8-3306 A.1 Průvodní zpráva Nádražní, čp. 308 činžovní dům, část stojící a archeologické stopy 28. října, čp.106 12146/8-3292 banka Smetanovo nám., čp. 328 činžovní dům Přívozská, čp. 135 12165/8-3254 městský dům Nádražní, čp. 341 z toho jen: celková hmota a uliční fasáda 50869/8-4024 činžovní dům Dvořákova, čp. 138 17982/8-230 divadlo Jiřího Myrona Československých legií, čp. 148 12147/8-3247 činžovní dům Přívozská, čp. 157 12148/8-3317 činžovní dům Přívozská, čp. 158 z toho jen: hmota objektu, fasády a tvar střechy 103505 činžovní dům Nádražní, čp. 344 103104 činžovní dům Sokolská tř., čp. 422 22581/8-2234 městský dům Nádražní, čp. 449 12106/8-3255 městský dům - býv. obchodní dům Rozvoj Zámecká, čp. 488 12181/8-3248 činžovní dům Jiráskovo nám., čp. 159 12149/8-3320 činžovní dům Poštovní, čp. 162 12164/8-3256 městský dům Nádražní, čp. 536 12152/8-3201 činžovní dům Poštovní, čp. 164 12141/8-3293 činžovní dům 28. října, čp. 548 50858/8-4045 činžovní dům Zámecká, čp. 169 18075/8-3054 spořitelna nám. Dr.Beneše, Tyršova, čp.555 12156/8-3249 vila Sokolská, čp. 175 12132/8-3308 městský dům Kratochvílova, čp. 562 12186/8-3321 činžovní dům 28. října, čp. 185 12187/8-3257 činžovní dům 28. října, čp. 572 12185/8-3250 činžovní dům 28. října, čp. 192 22996/8-2867 měšťanský dům S. K. Neumanna, čp. 610 12138/8-3307 obchodní dům Dlouhá, čp. 194 100065 jiná správní stavba - ředitelství Báňské a hutní společnosti 30. dubna, čp.635 29910/8-3053 obchodní dům Brouk a Babka Smetanovo nám., čp. 222 12160/8-3309 městský dům Sokolská, čp. 871 banka 28. října, čp.241 12117/8-3258 činžovní dům Přívozská, čp. 899 12131/8-3259 městský dům Kratochvílova, čp. 931 12137/8-3251 102503 obchodní dům Ostravica 28. října, čp. 243 Textilia z toho jen: hmota objektu a hlavní fasáda 12161/8-3252 12130/8-3289 12127/8-3253 20125/8-2382 vila 28. října, Na Zapadlém, čp. 261 12157/8-3260 městský dům Sokolská, čp. 936 činžovní dům Milíčova, čp. 288 12126/8-3261 městský dům Sokolská, čp. 943 společenský dům - Hornický Nádražní, čp. 305 12158/8-3262 městský dům Sokolská, čp. 945 banka Anglo - československá 85 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 12153/8-3310 základní škola Poděbradova, čp.959, p.č.1916/1 50825/8-4025 jiná správní stavba Smetanovo nám., čp. 979 50827/8-4037 městský dům Nádražní, čp. 1026 12133/8-3264 vila Dvořákova, čp. 1037 A.1 Průvodní zpráva Husovo nám., čp. 1188 12159/8-3274 činžovní dům Sokolská tř., čp. 1204 12128/8-3275 základní škola "U hodin" Nádražní, čp. 1217 12184/8-3324 činžovní dům Českobratrská, čp. 1229 103067 městský dům Žerotínova, čp. 1230 vila Milíčova, čp. 1231 12183/8-3265 činžovní dům Dvořákova, čp. 1041 40808/8-2491 12114/8-3311 činžovní dům Dr. Šmerala, čp. 1081, p.č. 605 12135/8-3314 záložna občanská Čs. legií, čp. 1236 12125/8-3312 městský dům Sokolská, čp. 1083 11491/8-3958 činžovní dům Poděbradova, čp. 1243 12116/8-3266 činžovní dům Přívozská, čp. 1085 50828/8-4033 činžovní dům Nádražní, čp. 1266 12154/8-3313 mateřská škola Poděbradova, čp.1103, p.č. 303 12111/8-3276 činžovní dům Dr. Šmerala, čp.1270, p.č. 629 12168/8-3305 městský dům, z toho jen: hmota objektu a fasáda Na hradbách, čp. 1111 12108/8-3277 činžovní dům Zahradní, čp. 1282 50185/8-4042 50826/8-4023 činžovní dům Dvořákova, čp. 1117 městský dům Čs. legií, čp. 1364 12136/8-3279 12150/8-3268 činžovní dům Poštovní, čp. 1118 základní škola 30. dubna, čp.1435, p.č. 853/1 12182/8-3280 12142/8-3269 činžovní dům Živičná, čp. 1123, p.č. 1230/1 činžovní dům Jiráskovo nám., čp. 1437 12139/8-3281 32228/8-3189 hotel Slavie činžovní dům 28. října, čp. 1469 12118/8-3290 činžovní dům Přívozská, čp. 1135 12107/8-3282 městský dům Zahradní, Poštovní, čp. 1471 12115/8-3315 34209/8-2239 společenský dům tzv. Polský dům Poděbradova, čp. 1152 hotel Reální, čp. 1476, p.č. 482/2 12129/8-3291 činžovní dům Milíčova, čp. 1484, p.č. 709 činžovní dům Žerotínova, čp. 1155 12155/8-3316 strojírny Osvoboditelů, čp. 1545 městský dům Sokolská, čp. 1179 51117/8-4049 vila Českobratrská, čp. 1579 jiná správní stavba Dr. Šmerala, čp. 1181, p.č. 606/1 22662/8-2746 jiná stavba pro výzkum a vývoj Husova, čp. 1591 vysoká škola Českobratrská,čp.1182, p.č.921/1 12109/8-3283 činžovní dům Tyršova, čp.1597, p.č. 464/3 12143/8-3270 12124/8-3271 12113/8-3272 12134/8-3294 12188/8-3273 fara 86 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 12145/8-3284 A.1 Průvodní zpráva jiná správní stavba Veleslavínova, čp.1598 102887 jiná správní stavba kancelářská budova a dva činžovní domy (Dům odborových služeb) Českobratrská, Husovo nám. Přívozská, čp. 1742 galerie Jurečkova, čp. 1750 12121/8-3325 činžovní dům Přívozská, čp. 1613 29954/8-4041 vila Sokolská, čp. 1616 28462/8-2743 jiná správní stavba dr. Šmerala, čp. 1626, p.č. 616/1 16656/8-2744 obchodní dům Horník Zámecká, čp. 1936 12112/8-3285 12120/8-3322 činžovní dům Přívozská, čp. 1628 103910 jiná spr. stavba - býv. Okresní sociální a zdravotní ústav 12122/8-3323 činžovní dům Přívozská, čp. 1643 102898 51063/8-4034 činžovní dům Partyzánské nám., čp. 1645 pojišťovna – býv. Nemocenská poj. soukromých úředníků a zřízenců v Praze Sokolská, Ostrčilova, čp. 1944 103214 12110/8-3286 činžovní dům Tyršova, čp. 1667, p.č. 717/1 jiná správní stavba - býv. Gen. řed. Sev. dráhy Ferdinandovy Prokešovo nám., čp. 2020 14828/8-2383 banka státní Nádražní, čp.1698 101234 společenský dům - Kulturní dům města Ostravy 28. října, čp. 2556 13136/8-3191 51059/8-4036 činžovní dům - soubor 3 ob. D omů a obch. objektu Partyzánské nám., čp. 1737 rozvodna koksovny Karolina 12190/8-3287 51064/8-4052 činžovní dům Partyzánské nám., čp. 1738 železniční stanice Báňské dráhy p.č. 1519/2,1800/1,1519/5 51065/8-4035 - elektrocentrála z toho jen: výtopna, točna, vodárenská věž 10608/8-3931 činžovní dům Pelclova, čp. 1739 uhelný důl hlubinný Jiří Cihelní NOVÁ VES k.ú. Nová Ves u Ostravy První zprávu o Nové Vsi máme až z roku 1584. Od svého založení byla poddanskou vsí města Ostravy. Kapitalistická industrializace sousedních obcí ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století zasáhla hluboce do života obce. Zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva nebylo již výhradně zemědělství, ale též průmysl a hornictví. Do Nové Vsi rovněž od 90.let minulého století nastal příliv nových obyvatel. K městu Moravská Ostrava byla Nová Ves připojena v roce 1924. 30746/8-2447 filiální kostel sv. Bartoloměje ul. U Hrůbků, parc.č.: 50, stav.- Nová Ves Bývalá hřbitovní kaple s pozdně gotickým presbytářem, k němuž byla na konci 18. století dostavěna loď a celek byl sjednocen barokní fasádou. V současnosti výrazná dominanta a působivý krajinotvorný prvek. 103105 areál vodárny – Nová Ves vodárna 28. října, Plzeňská PETŘKOVICE k.ú.: Petřkovice u Ostravy Ves Petřkovice je především známá svým kopcem Landekem, kde na jihozápadním výběžku bylo nalezeno sídliště z období starší doby kamenné, a na vrchu stál středověký hrad, který byl za česko-uherských válek rozbořen. První zmínka o vsi Petřkovice je doložena z roku 1377. Obcí procházela důležitá stezka z Opavy do Těšína a dále do 87 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Krakova. Již v roce 1780 se v Petřkovicích začíná těžit uhlí. I když nedochází v obci k výstavbě velkých průmyslových závodů, stávají se Petřkovice příměstskou obcí, jejíž obyvatelstvo nachází obživu v ostravském průmyslu a dolech. Památkové ochranné pásmo OP vyhl. rozhodnutím NVO OK č.j. kult. 2104/1/88/Prym ze dne 14.9.1988. Určuje OP pro soubor kulturních památek, areál Dolu Ed. Urx a Landek. Vymezení hranic: Rozsah památkového pásma je vymezen vnějšími hranicemi parcel č.: 1411, 1413, 1415, 1417, 1420, 1421, 1425, 1426, 1269, 1254, 1264, 1254, 1230, 446 (k.ú. Koblov), 447 (k.ú. Koblov), 446 (k.ú. Koblov), 440 (k.ú. Koblov), 1338, 1340, 1340/2, 1342, 1344, 1340/1, 2092, 2090, 2088, 1874, 1976, 1348, 1349/1, 1389/1, 1960/3, 1436/1, 1411. Kromě značených k.ú. Koblov, nachází se OP v k.ú. Petřkovice. 20286/8-1450 areál dvou archeologických lokalit Landek, parc.č.: 1269, 1267, les Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického osídlení, slovanského osídlení 8. 11. století a zbytky středověkého hradu. /1 tábořiště lovců mamutů, osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí, Landek, parc.č.: 1267, les Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí. /2 slovanské hradisko, středověký hrad, Landek, parc.č.: 1269, les Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století. 40362/8-2896 areál závodu II, dolu Eduard Urx (Odra) parc.č.: 1304, 1305, 1314, 1323, stav. Hodnotný areál technických památek, dříve jámy Anselm, založený roku 1835. Areál jámy je značně rozlehlý. Hlavní skupiny budov jsou soustředěny kolem vlastní těžní jámy. Druhá skupina - třídírna - při jižním okraji a kolejišti. Směrem na jihozápad byla napojena lanovka pro dopravu uhlí od jámy Urx. Jednotlivé objekty budou využity v rámci přípravy hornického muzea. /1 budova těžní věže, objekt č.1 parc.č.: 1305, stav. Součást areálu z přelomu 19. a 20. století. Budova bude využita v rámci připravovaného muzea OKR. /2 tzv. budova těžního stroje, objekt č.2 parc.č.: 1304, stav. Průmyslová budova z režného zdiva, datovaná na štítové straně léty 1914-1915. Její výraz je ovlivněn technologií těžního stroje a dobovým architektonickým materiálem. Nedílná součást areálu, objekt bude využit v rámci připravovaného muzea OKR. /3 tzv. kantýna, č. objektu 10 d parc.č.: 1314, stav. Volně stojící jednopatrová budova z režného zdiva z přelomu 19. - 20. století. Jedna z prvních budov postavených v areálu. Bývalá závodní kantýna bude využita v rámci připravovaného muzea OKR. /4 správní budova, tzv. Misková vila parc.č.: 1323, stav. Volně stojící dvoupodlažní třítraktová budova s portikem a dvouramenným schodištěm, datovaná na štítě nad hlavním vstupem do roku 1919. Součást areálu dolu E.Urx, jedna z budov, které tvoří soubor staveb navrhovaného hornického skanzenu. /5 kompresorovna, č.p. 31 parc.č.: 1309 Stavba zajímavé architektonické kompozice z režného zdiva. Rok výstavby 1906. Původní technologické zařízení nedochováno. Součást areálu dolu E.Urx. /6 víceúčelová budova, č.p. 23, 36, 35 parc.č.: 1310 Stavba z režného zdiva na výrazném obdélníkovém půdorysu z roku 1898. Nedílná součást areálu dolu E.Urx. /7 kotelna a komín, č.p. 29, 103 parc.č.:1306 Stavba z režného zdiva bez výrazného členění z roku 1912. Součást areálu dolu E.Urx. /8 víceúčelová budova, čp. 12 (lampovna, maskovna, kanceláře, koupelny), parc.č.: 1311 Výrazná architektonická kompozice fasády s převýšeným štítem, ve kterém jsou umístěny hodiny. Interiér částečně dochován s příklady kvalitní truhlářské a tesařské práce (vstupní dveře, dveře do chodby ap.) Součást areálu dolu E.Urx. 10592 / 8-3927 uhelný dům hlubinný Oskar K Lidicím PLESNÁ k.ú.: Stará Plesná 88 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Plesná se skládá ze dvou vsí Nové a Staré Plesné. Nová Plesná byla založena v roce 1762 a o Staré Plesné máme písemnou zprávu již z roku 1255. 14157/8-1457 farní kostel sv. Jakuba Staršího s areálem parc.č.: 587, stav. i o.p. /1 farní kostel sv. Jakuba Staršího parc.č.: 587, stav. Velmi hodnotná, kvalitní klasicistní architektura z let 1783-1787, postavená ostravským stavitelem Venzelem Mükuschem. 27110 / 8-1458 kaplička Proti škole POLANKA nad Odrou k.ú.: Polanka nad Odrou 49803/8-3976 farní kostel sv. Anny v centru obce, parc.č. 48 Novogotický jednolodní zděný omítaný kostel vybavený slohově jednotným mobiliářem tvoří výraznou dominantu obce a jejího okolí. 19820 / 8-1651 socha sv. Jana Nepomuckého ul. 1. května, proti čp. 229 45418 / 8-1652 smírčí kříž po pravé straně cesty navazující na ul. K Vydralinám 103524 krucifix křižovatka na ul. Hraničky PORUBA k.ú.: Poruba První zmínka o vsi Poruba je z roku 1377, kdy náležela k Třebovicím, avšak její počátky můžeme klást několik desetiletí nazpět. Obyvatelstvo Poruby se živilo výhradně zemědělstvím. Průmyslový rozmach Moravské Ostravy a jejich okolních obcí v druhé polovině 19. a na počátku 20. století však podstatně neovlivnil život zdejší obce. Významným předělem v dějinách obce je rok 1951, kdy byla Poruba pro svou významnou polohu blízko průmyslového centra Ostravy určena za místo budoucího velkoměsta pro více jak 100 000 obyvatel. V roce 1957 byly s Porubou sloučeny obce Třebovice a Pustkovec a současně byla tato nová obec připojena jako nový správní obvod k městu Ostravě. Hlavní tř., čp. 567 35954/8-236 zámek nábř. SPB 60 102874 102896 činžovní dům - soubor domů tzv. "Oblouk" U Oblouku, čp.500,501,511,500 činžovní dům Hlavní tř., čp. 583 103260 činžovní dům Hlavní tř., čp. 592 činžovní dům Porubská, čp. 549 103261 činžovní dům 17. listopadu, čp. 593 činžovní dům Porubská, čp. 551 102911 SŠ - Wichterlovo gymnázium Čs. exilu, čp. 669 103669 společenský dům - Dům kultury Poklad Matěje Kopeckého, čp. 675 101726 činžovní dům 17. listopadu, čp. 677 101811 101814 103201 činžovní dům Porubská, čp. 552 103501 činžovní dům Porubská, čp. 555 101721 činžovní dům Matěje Kopeckého, čp. 556 101727 102897 činžovní dům Hlavní tř., čp.557, č.o.87,89,91, 93, 95 činžovní dům Hlavní tř., čp. 678 102043 činžovní dům - soubor domů Hlavní tř., čp. 683 činžovní dům 102875 činžovní dům 102873 89 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 103244 103243 A.1 Průvodní zpráva Hlavní tř., čp. 687 103259 činžovní dům Hlavní tř., čp. 699 činžovní dům Hlavní tř., čp. 695 103262 činžovní dům Hlavní tř., čp. 705 činžovní dům Hlavní tř., čp. 698 101977 pošta Porubská, čp. 713 PROSKOVICE k.ú.: Proskovice č. ZSJ: 13347 Ves Proskovice je vzdálena asi 13 km od Místku. První písemnou zmínku o ní máme z roku 1377. 38755/8- 697 kaple sv. Floriána Světlovská, parc.č.: 160 103106 kaple na pozemku parc.č. 743 103001 kaple Na Smyčce, parc.č. 208/1 Doklad doznívajících barokních vlivů v lid. stavitelství z poč. 19. stol. Architektonicky významný prvek v zástavbě . 15954/8-2354 kříž kamenný Světlovská 122, parc.č.: 31. Velmi kvalitní barokní kamenická práce z roku 1774. PŘÍVOZ k.ú.: Přívoz Jako vesnice poprvé zmiňován v roce 1377, do městské po doby se začal utvářet až v návaznosti na výstavbu ostravského hlavního nádraží ve 2.polovině 19. století. Podkladem pro výstavbu městského souboru byl regulační plán Camilla Sitteho, který navrhoval i některé objekty kostel a radnici. Kompoziční princip vychází z uzavřených bloků, umístěných kolem hlavní komunikace k nádraží, v centrální části je velké obdélníkové náměstí s dominujícím dvouvěžím farního kostela. Zástavba byla realizována ve velmi krátkém časovém období na přelomu 19. a 20. století při aplikaci historizujícího a secesního tvarosloví. V roce 1900 byl Přívoz povýšen na město a roku 1924 připojen k Moravské Ostravě. Také tato urbanistická lokalita patří mezi nejhodnotnější na území Ostravy. 23371/8-2448 areál farního kostela s farou nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, 430, stav. Nedílná součást urbanistického souboru Přívozu, který byl jako celek navržen v závěru 19. století arch. Camillem Sittem a realizován v letech 1895-1905. /1 farní kostel Neposkvrněného Početí P. Marie nám. Sv. Čecha, parc.č.: 431, stav. Pozoruhodný doklad hodnotné a slohově čisté historizující jednolodní architektury postavené podle projektu Camilla Sitteho vletech 1896-1899. Slohová čistota je zdůrazněna i stejně řešeným interiérem.Významná dominanta městského urbanistického celku. 32404/8-3041 městský dům Chopinova, Nádražní, čp. 427 15406/8-3052 městský dům Wattova, Špálova, čp. 430 41322/8-3037 městský dům Nádražní, čp. 446 40637/8-2749 archív Špálova, čp. 450 34312/8-3031 městský dům nám. Sv. Čecha, čp. 516 30956/8-3034 městský dům nám. Sv. Čecha, Libušina, čp.518 19178/8-3044 městský dům Chopinova, čp. 523 90 34260/8-3035 městský dům Nádražní, Mariánskohorská,čp.532 29685/8-3030 městský dům nám. Sv. Čecha, čp. 534 17930/8-3049 městský dům U Tiskárny, čp. 539 35104/8-2203 městský dům U Tiskárny, čp. 546 44824/8-3033 městský dům - soubor dvou městských domů nám. Sv. Čecha, čp. 547 41959/8-3043 městský dům Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Wattova, čp. 670 Chopinova, čp. 550 30019/8-3038 městský dům Nádražní, čp. 561 17442/8-3036 činžovní dům Nádražní, čp. 726 45144/8-3040 městský dům Chopinova, Nádražní, čp. 576 17224/8-3029 městský dům nám. Sv.Čecha, Nádražní, čp.732 47225/8-3048 spořitelna U Tiskárny, čp. 578 29486/8-3039 městský dům Nádražní, čp. 733 47271/8-3042 městský dům Hlávkova, Nádražní, čp. 592 40652/8-3045 městský dům Libušina, čp. 785 35085/8-3046 městský dům Libušina, čp. 593 12163/8-3267 činžovní dům Nádražní, čp. 1110 45064/8-3047 městský dům Libušina, čp. 594 12167/8-3295 činžovní dům, z toho jen: uliční průčelí, celková hmota objektu Nádražní, čp. 1248 29967/8-3032 městský dům nám. Sv. Čecha, čp. 596 12166/8-3278 pojišťovna hasičská Nádražní, čp.1325 městský dům U Tiskárny, čp. 607 11284/8-3934 uhelný důl hlubinný Oderka/Odra Oderská 15832/8-3050 28938/8-3051 městský dům SLEZSKÁ OSTRAVA název k.ú.: Slezská Ostrava První doklad o existenci Slezské Ostravy máme z roku 1229. Vedle vsi vznikl na soutoku Lučiny a Ostravice hraniční hrad, jehož význam však po připojení Slezska k zemím koruny české poklesl. Mezníkem v historii Slezské Ostravy byl nález uhlí v polovině 18. století a především vlastní rozvoj těžby v souvislosti se založením Rudolfovy huti ve Vítkovicích a vybudování železnice z Vídně do Krakova, která spojila Ostravu se světem. Z původně zemědělských obcí Polské Ostravy a přilehlé vsi Zámostí vznikla hornická obec. V roce 1879 byla obec povýšena na městys a v roce 1920 na město. 31916/2449 farní kostel sv. Josefa Těšínská, parc.č.: 196 Hodnotná barokní jednolodní stavba ovlivněná klasicismem, postavená v letech 1780-1783, s věží z 1. poloviny 20. století. 31760/8-2385 městská radnice čp. 138 Těšínská 35, parc.č.: 1/1 Volně stojící, kvalitní historizující stavba se zachovaným původním interiérem z roku 1911-1913, postavená podle návrhu Viktorina Šulce a projektu Jaroslava Volence a Fr. Doležela. Doklad reprezentativní, pohledově exponované, městské architektury. 10593/8-3928 areál bývalého kamenouhelného dolu Trojice /1 strojovna č. 1 parc. č. 161/3 Objekt na podélném půdoryse s halovým prostorem krytým segmentovou střechou nesenou příhradovými nosníky. Postaven z režného zdiva, členěn velkorozměrovými průmyslovými okny z let 1913 - 16. /2 strojovna č. 2 parc.č. 163/1 Objekt na podélném půdoryse s halovou dispozicí, krytý sedlovou střechou. Fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná. Postaveno v roce 1906. /3 šatny, koupelny, lampovna, truhlárna parc.č. 163/1 Výškově členěný objekt na nepravidelném půdoryse, fasáda z režného zdiva, architektonicky členěná z let 1911 - 1913. /6 terasy parc. č. 168/2 o.p. Opěrné zdi vymezující prostor terasy ve svahu o délce cca 150 m a šířce cca 20 m. Režné zdivo, koruna zakončena římsou. Z let 1906 - 11. /7 kuželová halda dolu Trojice Emma Lucie parc. č. 510 o.p. 91 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Mezi dolem Petr Bezruč (Terezie, býv. dolem Trojice a Michálkovickou ulicí.) Dominantní kužel s prohořelou hlušinou bývalého dolu a koksovny Trojice. Představuje nejvyšší bod na území města - 311m n.m. Halda z let 1920 - 60, výrazná dominanta města, doklad historie dolování přímo ve městě. 12580/8-3523 areál jámy Terezie (důl Petr Bezruč) parc.č.: 2371, 2370, 2368, stav. 2396/1, ost.pl. Hodnotný areál technických památek s výraznou dominantou těžní věže z počátku 20.století. /1 těžní věž s těžní budovou parc.č.: 2370 Těžní budova s tzv. srostlou dvojicí těžních věží z r. 1907 a r. 1917 tvoří jeden objekt. Konstrukce těžní věže je ocelová, příhradová. Jedna z nejstarších těžních věží Ostravy, tvoří nezastupitelnou dominantu na severovýchodním horizontu města. Těšínská 37050/8-233 hrad Slezskoostravský, zřícenina 101810 kaple Panny Marie Lurdské Keltičkova 68678/8-2242 41725/8-229 pomník osvobození Rudou armádou Těšínská hrob - náhrobek Petra Cingra Ústřední hřbitov 19405/8-2750 vila Lískova Čedičova, čp.1406 27106/8-234 hrob a pomník zastřelených havířů – hřbitov 11883/8-3202 vodárna Nejedlého, Jaklovec 38398/8-2490 pomník Miloše Sýkory Těšínská 11286/8-3936 uhelný důl hlubinný Ján – Mária 32552/8-2868 pomník obětem stávky r. 1894 10607/8-3930 uhelný důl hlubinný Michálka, hornické z toho jen: strojovna, kompresorovna, koupelny, šatny STARÁ BĚLÁ k.ú.: Stará Bělá Stará Bělá pravděpodobně vznikla ještě před velkou kolonizací olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, snad již na počátku 13. století, ne-li dříve. Bělá byla součástí statků olomouckého biskupa. V přímém držení biskupa byla do roku 1272, kdy ji biskup udělil v léno. Docházelo k častým změnám držitelů, což vedlo ke zhoršování postavení poddaného lidu. Samostatnou obcí Stará Bělá byla do roku 1941, kdy byla připojena jako městský obvod k Moravské Ostravě. V roce 1954 se opět osamostatnila, avšak v souvislosti s výstavbou jižního města byla opět připojena v roce 1975 k Ostravě. 20249/8-714 farní kostel sv. Jana Nepomuckého Blanická ul., parc.č.: 1 22148 / 8-2357 kříž Stařecká Pozdně barokní architektura z let 1776-1801, postavena příborským stavitelem Václavem Röhlichem. SVINOV k.ú.: Svinov Od roku 1976 vedena dráha, která patrně vznikla před velkou kolonizací ve 12. století. Svinov zůstal venkovskou vsí až do poloviny 19. století, kdy dochází k postavení Severní dráhy a zřízení tratě Svinov-Opava. Tato trať měla vliv na charakter obce, která se stala významným železničním uzlem. 23426/8-2756 kamenná sýpka čp. 41 Nad Porubkou č. 36, parc.č.: 1566/2, stav. Hodnotná památka dokládající vývoj obce. Sýpka z konce 18. století, obytná budova z počátku 19. století. 51178/8 - 4046 Městský dům čp. 370 (bývalá lékárna) Peterkova ul. 370, katastr. č. 988 st., k.ú. Poruba-jih Urbanisticky hodnotná součást zástavby prostoru před nádražní halou v Ostravě Svinově. Postavena v letech 1924 až 1925 architektem Fr. Divíškem. 103000 soubor věcí obytné kolonie tažíren trub Bílovecká /1 obytný dům 92 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva č. p. 118, parc. č. 243 /2 obytný dům č. p. 123, parc. č. 244 /3 obytný dům č. p. 138, parc. č. 245 /4 obytný dům č. p. 155, parc. č. 247 /5 vila č. p. 117, parc. č. 250/1 /6 obytný dům č. p. 115, parc. č. 252/1 49797/8-3977 výpravní budova železniční stanice Svinov parc.č. 3116, 3114 Poslední dochovaná původní výpravní budova v Ostravě. Jedno z nejvýznamnějších nádraží bývalé SDF. Autorem projektu První staniční budovy postavené v letech 1846 - 47 byl arch. Karel Hummel. V 70. letech byla zvětšena postranními rizality a přízemními křídly. V roce 1895 připojena na jižní straně nová patrová budova. Dnes se výpravní budova sestává ze dvou částí spojených krčkem. 102914 soubor věcí lihovaru ulice Luční, ulice Ryšových /1 lihovar (hlavní výrobní objekt, sklad, kanceláře) parc. č. 2717 /2 zámečnické dílny, kotelna a komín parc. č. 2718 /3 obytný dům čp. 172 parc. č. 2734 TŘEBOVICE 102943 socha sv. Jana Nepomuckého parc. č. 325/1 VÍTKOVICE k.ú.: Vítkovice Poprvé se uvádí ves Vítkovice v listině bratří Petra a Jana z Paskova z roku 1357. Výhodná poloha vsi Vítkovic, blízkost bohatých kamenouhelných ložisek, dostatek vodní energie z řeky Ostravice a železné rudy v Pobeskydí rozhodly o tom, že olomoucký arcibiskup započal ve Vítkovicích v roce 1828 s výstavbou pudlovací pece, první toho druhu v rakouské monarchii. Založení Vítkovických železáren způsobilo převratné změny v hospodářském a společenském životě dosud chudé zemědělské vesničky, z níž postupně vyrůstalo průmyslové město. Nárůst obyvatel vyvolal potřebu rozsáhlé výstavby. V letech 1876 až 1901 vzniklo ve Vítkovicích průmyslové město na zelené louce podle velkorysých urbanistických koncepcí, které byly součástí stejně velkorysých koncepcí a reforem společenských a sociálních. Prostorový koncept je založen na principu volné zástavby v zeleni, ovšem s tradičními městotvornými prvky, jako je náměstí a ulice. Přesto, že v posledních desetiletích došlo některými dostavbami k určitému znehodnocení původní urbanistické i prostorové kompozice, patří tento městský soubor mezi nejhodnotnější na území Ostravy. Jednopatrový empirový zámek z let 1846-47, významný doklad dějin Vítkovických železáren a zároveň doklad urbanistické koncepce města. Jednopatrový objekt na obdélném půdoryse s převýšenou střední částí ukončenou věží, tvoří dominantu nám., postaven podle projektu architekta von Ferstela asi kolem roku 1907. Gotizujícími a romantickými prvky je přizpůsoben průmyslovému charakteru celkového urban. záměru. 23608/8-2754 15576/8-3064 areál Jeremenko 23865/8-2753 zámek čp. 80 Výstavní 99, parc.č.: 1026 farní kostel sv. Pavla Mírové náměstí, parc.č.: 891 Významný doklad historizující novogot. architektury, postaven v letech 1880-86 podle plánů vídeňského architekta A. Kirsteina. Kostel s vodární věží tvoří dominantu města. Jedná se o bývalý odval, na kterém byly rekultivační práce zahájeny v r. 2002 s předpokladem ukončení v 12/2009. Na části plochy byly realizovány výsadby lesního porostu. V současné době probíhá doporučená údržba, která vyplývá ze znaleckého posudku a doporučení odboru ŽP MMO. 29124/8- 3057 28623/8-2243 hrob - pomník a spol. hrob horníků zastřelených při stávce v r. 1890 hřbitov, skupina XX radnice čp. 516 Mírové nám. 1, parc. č. 998 (část) 93 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 68679/8-2244 A.1 Průvodní zpráva hrob obětí zastřelených při hladových demonstracích v r. 1917 Vítkovice hřbitov, skupina VI 100715 jiná sociální stavba zaopatřovací ústav Lidická 55, čp.697 - 100992 společenský dům - Český dům Ostrava 3, Výstavní 113, čp.17 34137/8-3063 tržnice Jeremenkova 18, čp.1136 100647 vila Vítkovice, Ruská 11, čp.87 100908 47178/8-3061 činžovní dům Mírová 24, čp.97 jiná obytná stavba - budova bývalého domova řádových sester, nyní vrátnice Zálužanského, čp.1192 37089/8-3065 41596/8-3060 činžovní dům Mírová 18, čp.98 motorová elektrárna Vítkovice, záv. 08 VŽ, Ruská 11258/8-3933 102951 vila Ruská 45, čp.153 rozvodna- ústředna- elektr. II. Vítkovická 10591/8-3926 46421/8-3062 fara čp.154 plynojem La Passionare 10590/8-3924 35279/8-3058 restaurace Společenský dům 1. máje 2, čp.160 uhelný důl hlubinný - vybavení jámy Louis Jeremenko 32201/8-3059 tělocvična 1. máje 132, čp.346 z toho jen: těžní stroj, kompresor, kotle - pohon roštu 50833/8-4026 50336/8-4000 mateřská škola Prokopa Velikého, čp.425 železárna - koksovna a vysoké pece Vítkovice se souborem technického vybavení ZÁBŘEH k.ú.: Zábřeh nad Odrou Ves Zábřeh vznikla pravděpodobně v době kolonizační v polovině 13. stol. V archivních pramenech se nejprve objevuje v r.1288. Zábřeh byl zemědělskou vsí, v jejímž okolí bylo hodně rybníků. Výstavba železáren v sousedních Vítkovicích a rozvoj těžby uhlí v okolních obcích nezůstal bez vlivů na život zdejší dosud zemědělské obce. Vlastní industrializace obce a rozšíření Vítkovické železárny na kat. obce jen podtrhl další rozvoj Zábřehu. V r. 1924 byl Zábřeh připojen k městu Mor. Ostrava jako městská čtvrť. 101419 Soubor věcí bývalého zámku čp. 42 /1 budova čp. 42 /2 ohradní zeď pozemek st. parc. č. 65/1 17324 / 8-2450 krucifix Starobělská u čp. 61 20045 / 8-2755 pomník rudoarmějců Rudná Obec Čavisov Na území obce se nenacházejí nemovité kulturní památky Obec Dolní Lhota 32266/8 - 2181 památník a hrob příslušníků 1. čs. tankové brigády místní hřbitov, parc.č.: 1/2, k. ú. Dolní Lhota u Ostravy Památka osvobozovacích bojů v r. 1945. Obec Horní Lhota Na území obce se nenacházejí nemovité kulturní památky. Město Klimkovice Celé katastrální území je tzv. lázeňským místem. Nachází se zde lázeňské a rehabilitační zařízení - Lázně Sanatoria Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondice). 94 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 34281/8-1601 A.1 Průvodní zpráva zámek s areálem parku parc.č. 1 st., 4, 5, 6, 7 o.p., k.ú. Klimkovice /1 zámek, čp. 1 parc.č. 1 st. Renesanční architektura z 2. poloviny 16. století, přestavovaná a upravovaná po polovině 19. století. /2 zámecký park (nyní sad P. Bezruče) parc.č. 4, 5, 6, 7 o.p. Přírodně krajinářský park sbírkového charakteru, součást areálu zámku. V současné době slouží jako veřejná městská zeleň. 28793/8-1602 farní kostel sv. Kateřiny s areálem Náměstí parc.č. 2, 3, st., 561 o.p Areál gotického založení, tvořící kompoziční celek se sousedním renesančním areálem zámku. /1 farní kostel sv. Kateřiny parc.č. 2, 3 st. Trojlodní architektura gotického založení ve 14. století s dochovaným gotickým jádrem. Upravována v 16. a počátkem 19. století. Na kostel navazuje centrální empírová kaple ze začátku 19. století. 23000/8-1603 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice s areálem Hřbitov, parc.č. 200 st. /1 hřbitovní kostel Nejsv. Trojice parc.č. 200 st., k.ú. Klimkovice Jednolodní architektura z konce 16. století, upravená v interiéru v 18. a ve 20. století. 89514/8-1602 socha Immaculaty 89513/8-1602 socha sv. Šebestiána 13937/8-1604 pomník osvobození Obec Olbramice 39008/ 8-1648 farní kostel sv. Bartoloměje parc.č. 1 st., k.ú. Olbramice Jednolodní kostel gotického založení, v interiéru upravený barokně. Exteriér upraven asi v roce 1865 v pseudorománském slohu. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí 32377/8-715 zámek s areálem parku parc.č. 88, 91, 92, 90/1, 89, k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí /1 zámek čp. 1 parc.č. 88 st. Čtyřkřídlá renesanční architektura z let 1560 - 1570. Doklad kvalitního feudálního sídla s arkádovým dvorem a fasádou zdobenou zlidovělým sgrafitem. Úpravy po požárech v 17. a 18. století, v roce 1945 zničena původní věž s bání a lucernou a nahrazena stanovou střechou. /2 zámecký park parc.č. 91, 92, 90/1, 89 o.p. Současné uspořádání zámeckého parku vzniklo v 19. století v období romantismu. Přírodně krajinářský park. 27692 / 8-716 farní kostel sv. Jana Křtitele s budovou fary čp. 11 parc. čís. 1 st., 7 st. 18373/8-716/1 farní kostel sv. Jana Křtitele parc.č. 1 st. Velmi hodnotná renesanční architektura z let 1587 - 1598 s charakteristickou síťovou klenbou a kvalitními kamennými dobovými články. Město Šenov 20212/8-3996 zámecký park parc.č. 2/1,14/1, 1 o.p Přírodně krajinářský park, založený pravděpodobně na počátku 19. století za Skrbenských z hříště. Součást veřejné zeleně v obci, jehož součástí je i stavba vrcholně barokního farního kostela Prozřetelnosti Boží. 37271/8-720 farní kostel Prozřetelnosti Boží s ohradní zdí parc.č. 11, 12 95 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva /1 farní kostel Prozřetelnosti Boží parc.č. 11 st. Centralizující architektonicky významná pozdně barokní stavba, složité půdorysné koncepce z r. 1764 s kvalitní vnitřní výzdobou. 27018 / 8-2359 socha sv. Antonína Při škole 10346 / 8-3534 socha sv. Floriána u hlavní silnice při odbočce do ulice Pod lipami 31165 / 8-2358 socha sv. Jana Nepomuckého Při škole Obec Václavovice 50518 / 8-4006 kaple u čp. 11 parc.č. 212 Obec Velká Polom 32551/8-1503 zřícenina tvrze se sýpkou /1 zřícenina tvrze čp. 50 parc.č. 600 Významná slezská renesanční tvrz z 2. poloviny 15. století, upravována v roce 1573. Kolem roku 1800 nebyla obydlena a byla přeměněna v sýpku. /2 sýpka parc.č. 598 st. Patrová stavba z 2. poloviny 16. století, patrně součást přestavby tvrze v roce 1573. Součást areálu bývalé vodní tvrze. 34550/8–1504 farní kostel sv. Václava s areálem /1 farní kostel sv. Václava parc.č. 1 st. Jednolodní renesanční stavba z roku 1589 se starším jádrem a barokními úpravami. 103451 fara Osvoboditelů, čp.66 Město Vratimov Na území města Vratimov se nenacházejí nemovité kulturní památky. Obec Vřesina 33690 / 8-2116 kaple se zvoničkou u školy, parc.č. 2383/2 Příklad drobné sakrální stavby, tvořící doplněk návsi. Jako zvonice v současné době již neslouží. Novodobé úpravy. Obec Zbyslavice Na území obce se nenacházejí nemovité kulturní památky JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA. Podklady: Národní památkový ústav Statutární město Ostrava č. Č.rejst. Název Od roku 1 2 3 4 296 228 324 157 Důl Hlubina a vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren Důl Michal v Ostravě Lískova vila v Ostravě Památník Rudé armády - mausoleum v Ostravě 2002 1995 2008 1978 96 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Čavisov Na území obce se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází nemovité národní kulturní památky. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází nemovité národní kulturní památky. Město Šenov Na území města se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Václavovice Na území obce se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází nemovité národní kulturní památky. Město Vratimov Na území města Vratimov se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Vřesina Na území obce se nenachází nemovité národní kulturní památky. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází nemovité národní kulturní památky. JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Národní památkový ústav Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. 3.2.5.2 Území archeologického zájmu Landek Velmi významná archeologická lokalita Landek, na které se nacházejí pozůstatky paleolitického a slovanského osídlení z 8. - 11. století a zbytky středověkého hradu. /1 tábořiště lovců mamutů, parc.č.: 1267, les Osada lidu s moravskou malovanou keramikou a osada lidu lužických popelnicových polí Osada lovců mamutů má základní význam pro zkoumání nejmladšího paleolitického osídlení střední Evropy. Osada lidu s moravskou malovanou keramikou výrazně doplňuje sídlištní areál opavsko-hornoslezské skupiny lengyelské kultury. Stanice aurignacien-gravettská, sídliště lidu popelnicových polí. /2 slovanské hradisko, parc.č.: 1269, středověký hrad, les Významná památka na nejstarší slovanské osídlení v 8. - 11. století. Nelze vyloučit, že se jedná o jedno z hradisek kmene Holasiců. Středověký hrad byl v místě zbudován v průběhu 2. poloviny 13. století, zničen v 15.-16. století. JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY Podklady: Národní památkový úřad UAN – území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR (SAS ČR). UAN jsou rozdělena podle kategorií: UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů; 97 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51-100%; UAN III – území, na kterém ještě nebyl rozpoznán a pozitivně doložen výskyt arch. nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a proto existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů; UAN IV – území, kde je nereálná pravděpodobnost výskytu arch. nálezů – veškerá vytěžená území – lomy, cihelny, pískovny apod. Statutární město Ostrava Číslo SAS ČR 15-43-02/2 15-43-03/2 15-43-03/3 15-43-04/1 15-43-04/2 15-43-04/3 15-43-05/1 15-43-05/2 15-43-05/3 15-43-05/4 15-43-07/1 15-43-08/1 15-43-08/2 15-43-08/3 15-43-08/4 15-43-08/5 15-43-09/1 15-43-09/2 15-43-10/1 15-43-10/2 15-43-11/4 15-43-12/5 15-43-12/6 15-43-13/1 15-43-13/2 15-43-14/1 15-43-14/2 15-43-15/1 15-43-15/2 15-43-18/1 15-43-18/2 15-43-19/1 15-43-19/2 15-43-20/3 15-43-20/4 15-43-23/1 15-44-06/1 Typ UAN 1 2 2 1 2 2 2 2 Název UAN Vodní tvrz Středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce Plesná Landek, výšinné sídliště, zřícenina hradu Středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce 2 Středověké a novověké jádro obce 2 2 1 1 Středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce zámek Kostel sv. Mikuláše 2 Středověké a novověké jádro obce 1 Bývalý zámek 2 2 Středověké a novověké jádro obce Středověké a novověké jádro obce, dříve Čertova Lhotka 2 Středověké a novověké jádro obce 1 Středověké a novověké jádro města 1 Slezskoostravský hrad, zřícenina 1 „Hradisko“ - tvrz 1 Kostel sv. Trojice a zámek 1 Pravěké sídliště 2 Středověké a novověké jádro obce 1 2 1 2 1 2 Pravěké sídliště Středověké a novověké jádro obce Zámek a kostel Navštívení Pannz Marie Středověké a novověké jádro obce Zámek Středověké a novověké jádro obce 1 Řečiště Odry 1 1 Tvrziště Stará Bělá ESA 111 – Zadní kouty, Lipina 2 Středověké a novověké jádro obce 1 Kostel sv. Kateřiny 2 Středověké a novověké jádro obce 2 Středověké a novověké jádro obce 98 Lokalizace Ve východní části obce, č.p. 50 Cca 2 km V od Plesné Cca 2 km od Martinova Na zalesněném hřbetu V od Petřkovic Cca 1,5 km SV od Hošťálkovic Cca 1,5 km JZ od Lhotky V okolí Hlučínské ulice JV od soutoku Odry a Ostravice Podél Heřmanického potoka, cca 3 km V od Hrušova Cca 2 km JV od Hrušova 3 km JV od Velké Polomi Na SV okraji historického jádra obce Na S okraji historického jádra obce Cca 2,5 km JV od Poruby, po obou březích Porubky Na pravém břehu řeky Opavy, v SV části historického jádra Cca 2,5 km SZ od Třebovic V okolí ulice Přemyslovců Na pravém břehu Odry, 3 km JZ od Mariánských Hor Na levém břehu Ostravice nad soutokem s Lučinou Na pravém břehu Ostravice, nad jejím soutokem s Lučinou Na levém břehu Seziny Bítovem a Bitovským mlýnem 40 m od zámku, u křižovatky ulic Lidická a Olbramická JV od obce Olbramice na JV orientovaném svahu Na levém břehu Odry, V od Klimkovic Severně od Klimkovic Cca 3 km JV od Zábřehu Ve středu obce V JV části katastru Vítkovic Ve středu historického jádra Cca 1 km JZ od Staré Bělé Meandry Odry od soutoku s Ondřejnicí až po most přes řeku u Nádražního rybníka na S okraji obce u hřbitova Cca 700 m JZ obce Na pravém břehu řeky Ostravice, 2 km J od Ostravy – Kunčic Na V okraji obce Na říčce Ondřejnici, 4 km SZ od Brušperku Po obou březích Michálkovického Územně analytické podklady – ORP Ostrava Číslo SAS ČR Typ UAN 15-44-11/1 15-44-11/2 A.1 Průvodní zpráva Název UAN 2 Středověké a novověké jádro obce 2 Středověké a novověké jádro obce Lokalizace potoka Cca 2,5 km SZ od Bartovic Na pravém břehu Lučiny, cca 2,5 km JV od Radvanic Obec Čavisov Číslo SAS ČR 15-43-07/4 Typ UAN 2 Název UAN Čavisov - intravilán Lokalizace 1,8 km JJV od Dolní Lhoty Název UAN Dolní Lhota - intravilán Lokalizace 2,5 km J od Velké Polomi Název UAN Horní Lhota – intravilán Lokalizace 2 km JZ od Velké Polomi Obec Dolní Lhota Číslo SAS ČR 15-43-07/3 Typ UAN 2 Obec Horní Lhota Číslo SAS ČR 15-43-01/2 Typ UAN 2 Město Klimkovice Číslo SAS ČR 15-43-12/3 15-43-12/4 Typ UAN 2 1 Název UAN Středověké a novověké jádro obce Hýlov Klimkovice – kostel sv. Kateřiny Lokalizace Osada 2 km SZ od zámku v Klimkovicích Kostel sv. Kateřiny Obec Olbramice Číslo SAS ČR 15-43-12/2 Typ UAN 2 Název UAN Středověké a novověké jádro obce Olbramice Lokalizace intravilán Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se území s archeologickými jevy nenachází. Město Šenov Na území města se území s archeologickými jevy nenachází. Obec Václavovice Na území obce se území s archeologickými jevy nenachází. Obec Velká Polom Číslo SAS ČR 15-43-02/1 Typ UAN 1 Název UAN Velká Polom Lokalizace 9 km SSZ od Klimkovic Město Vratimov Číslo SAS ČR Typ UAN 1 15-43-20/2 Název UAN Lokalizace Za lesem- hrádek Mezi pravým břehem řeky Ostravice a silnicí číslo 477 z Řepiště do Vratimova Obec Vřesina Číslo SAS ČR 15-43-07/2 Typ UAN 2 Název UAN Středověké a novověké jádro obce Vřesina Lokalizace Intravilán obce Vřesina Obec Zbyslavice Číslo SAS ČR 15-43-12/1 Typ UAN 2 Název UAN Středověké a novověké jádro obce Zbyslavice 99 Lokalizace intravilán Územně analytické podklady – ORP Ostrava 3.2.6 A.1 Průvodní zpráva Sociodemografické podmínky V následujícím textu je vše uvedeno s ohledem na dostupnost dat ČSÚ ze sčítání v roce 2011, publikaci definitivních výsledků k 15.11.2012. Soudržnost společenství obyvatel území, jako jednu ze tří hlavních podmínek udržitelného rozvoje území, odráží zejména sociodemografické podmínky území. Současně, však obyvatelstvo, jeho bydlení a zaměstnanost (podmínky pro hospodářský rozvoj území), tvoří vzájemně silně propojený systém osídlení, který se na základě vnějších a vnitřních vlivů neustále vyvíjí. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (do značné míry odrážející jejich prosperitu) je obvykle považována nabídka atraktivních pracovních příležitostí v obci a širším regionu. Z ostatních faktorů je to především vlastní vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen - prodejnost nemovitostí pro bydlení. SO ORP Ostrava patří v rámci Moravskoslezského kraje k méně výrazným hodnotovým pólům z hlediska bydlení, což je dále dokumentováno (viz Bydlení). Výchozím materiálem této kapitoly je základní poznání demografických a sociálně ekonomických podmínek území SO ORP (vznik účelného podkladu pro zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obcí SO ORP) a vybilancovaného podkladu pro navazující stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel. Právě v rámci SO ORP je vyváženost dílčích analýz předpokladem reálnosti prognózy. Na tuto prognózu musí navazovat bilance potřeb bytové výstavby a její redukce s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku po bydlení v rámci jednotlivých územních plánů. Z prognózy je tak vycházeno při stanovení potřeby – optimálního rozsahu návrhu nových ploch pro zástavbu, technickou infrastrukturu a sociální vybavenost. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází z textu stavebního zákona – znění § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Uvedený paragraf hovoří o změně územního plánu, je však logické, že ani výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu by neměl být proveden bez adekvátního odborného zdůvodnění - výhledové bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Uvedené výchozí přístupy vedly k formulaci: Hlavní cíl: • Zhodnotit možnosti vývoje počtu obyvatel obcí SO ORP během očekávané platnosti územích plánů (v územním plánu obce by měla být prognóza dále zpřesněna, prognóza slouží jako podklad pro reálnou bilanci bydlení v území a následně i stanovení potřeby ploch pro bydlení). Celkově je uvedená kapitola jedním ze zásadních podkladů pro hodnocení soudržnosti obyvatel území jednotlivých obcí. Vedlejší cíle: • Zhodnotit vývoj počtu obyvatel a věkové struktury. • Zhodnotit občanskou vybavenost obce a vazby na okolí. • Zhodnotit sociálně demografická specifika obcí. Dostupná data: Částečně definitivní data ze sčítání 2011, předběžná data ze sčítání 2011, evidence obyvatel obcí, ČSÚ. Kvalita dat: Evidence obyvatel ČSÚ a evidence obcí vykazují dlouhodobě mírné rozdíly, které jsou předmětem značných sporů (s ohledem na skutečnost, že počet obyvatel obce je nejvýznamnějším parametrem rozpočtového určení daní, tj. zásadně ovlivňuje daňové příjmy obcí). Diference údajů v rozsahu 1-3% u obou evidencí je běžná a vyplývá především z metodických rozdílů obou druhů evidence obyvatel. Dlouhodobě je cílem ČSÚ odstranění těchto diferencí, toto se však daří pouze velmi omezeně. Data o obyvatelstvu i přes tato omezení jsou však většinou nadprůměrně kvalitní ve srovnání s jinými typy a zdroji dat evidencí – zejména například bytů a objektů druhého bydlení. V případě evidence obyvatel obcí je nutno v současnosti vnímat skutečnost, že počet obyvatel, kteří nemají trvalé bydliště v bytech, již dosahuje několik procent z celkového počtu obyvatel obcí, zejména pak větších měst. V minulosti byl obvykle menší než 1%. Tito lidé mají trvalé bydliště obvykle hlášeno na adrese radnice a zkreslují tak pohled na rozmístění obyvatel v území. Místem trvalého pobytu přitom může být adresa objektu určeného k bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním. Důvody hlášení se k trvalému pobytu na městském (obecním) úřadě je možné odhadovat na: • bydlení v pronájmu bez nájemní smlouvy (majitelé bytů mají obavy z důsledků formalizace trvalého bydliště – horších podmínek ukončení nájemního vztahu, pronájem na černo je výhodnější i z hlediska daňového) • trvalé bydlení neposkytují často ani ubytovny či jiná ubytovací zařízení 100 Územně analytické podklady – ORP Ostrava • • • • • A.1 Průvodní zpráva občané, pro které je to výhodné z hlediska sociálních dávek (partneři formálně svobodných matek, ale i např. studenti) vyhýbání se exekuci bezdomovci - tvoří obvykle menšinu do 10% lidé v zahraničí – tvoří výraznou menšinu do 10%, jedná se však obvykle o mladé lidi obyvatelé bydlící v dosud nezkolaudovaných bytech (nedokončených rodinných domech) a jiných prostorách – malá menšina do 10% Trvalé bydlení, – jeho evidence v ČR, tak dlouhodobě ztrácela svou vypovídací schopnost. Poslední sčítání 2011 zahájilo přechod od evidence trvalého k obvyklému bydlení (jedním z hlavních impulsů byly požadavky Eurostatu). Charakteristiky obyvatel podle trvalého bydliště a povolení přechodného pobytu cizinců byly podkladem pro předběžné výsledky sčítání, podle obvyklého bydliště pak pro definitivní výsledky sčítání. Tento údaj má deklarativní charakter, pro jeho odvození byla určující deklarace na sčítacím formuláři týkající se faktického bydliště osoby (bez ohledu na místo trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu); vyhodnocovány byly i další informace o faktickém bydlišti před rokem, údaj o místě trvalého pobytu, resp. povoleného přechodného pobytu, a místě sečtení. Tento údaje tedy z hlediska své vypovídací schopnosti lépe odpovídá požadavku na postižení skutečného počtu obyvatel v území. U některých, zejména rekreačních obcí, je pak potřeba vnímat, že počet přítomných obyvatel výrazně kolísá v čase (například podle průběhu rekreační sezóny). Takové obce se však v řešeném území SO ORP Ostrava nacházejí velmi omezeně. Interpretace dat: Přesnost prognózy počtu obyvatel na úrovni obcí je ovlivněna zejména velikosti obce a faktory migrace. Je potřeba vnímat rozdíl mezi územně plánovacími a jinými typy prognóz (územně plánovací prognózy jsou většinou „optimističtější“). Možnost došetření: Existují zejména u specifik sociálně kulturního života obcí, „image“ obce a to zejména při zpracování vlastních územních plánů (doplnění průzkumů). Vývoj počtu obyvatel V následující tabulce je provedeno srovnání počtu obyvatel podle definitivních (obvyklého bydliště) a předběžných výsledků sčítání (trvalého bydliště) z r. 2011. Tabulka 60: Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Výsledky sčítání 26.3.2011 definitivní předběžné 10 436 560 10 562 214 1 205 833 1 236 028 326 018 332 433 514 516 1 376 1 376 770 746 4 165 4 170 644 645 296 222 302 456 obyvatel -125 654 -30 195 -6 415 -2 0 24 -5 -1 -6 234 Rozdíl relativní odchylka -1,20% -2,50% -1,97% -0,39% 0,00% 3,12% -0,12% -0,16% -2,10% 2 559 2 631 -72 -2,81% 6 013 1 860 1 861 6 742 2 693 599 5 976 1 818 1 872 6 890 2 751 586 37 42 -11 -148 -58 13 0,62% 2,26% -0,59% -2,20% -2,15% 2,17% (zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r.2011, vlastní výpočty) Předběžné výsledky sčítání uvádějí za celý Moravskoslezský kraj počet obyvatel 1,236 mil., definitivní 1,206 mil. rozdíl je tedy cca 30 tis. obyvatel, relativně výraznější než v průměru za ČR. V rámci samotného SO ORP Ostrava je rozdíl více než 6 tis. obyvatel, tj. blíží se 2%. Z absolutního pohledu se jedná o poměrně vysoké číslo, z relativního pohledu je pak odchylka vyšší než v průměru za ČR (1,2%). 101 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Vývoj počtu obyvatel v MSK a zejména SO ORP Ostrava byl po roce 1991 méně příznivý než v ČR. Zatímco ČR vykázala po poklesu počtu obyvatel v období 1991-2001 významný absolutní růst, v MSK i řešeném území pokračoval pokles. Jednoznačnou příčinou tohoto vývoje byl nepříznivý vývoj v městě Ostravě. Migrace mladých a vzdělaných lidí z Ostravy, často do jiných atraktivních měst (Praha, Brno) je výrazným trendem, který je doplněn suburbanizací v zázemí města i širším okolí (Podbeskydí). Demografický vývoj v ČR je pod tlakem: • Poklesu počtu obyvatel přirozenou měnou (od r. 1994 do r. 2005 vykazovala ČR úbytky počtu obyvatel přirozenou měnou). • Tendencí je tlak na opětovný pokles počtu obyvatel přirozenou měnou, vyplývající jak z nízké úrovně plodnosti žen, tak nerovnoměrnosti a vývoje věkové struktury obyvatel v minulosti. • Kladné saldo migrace kulminovalo v roce 2007 (do ČR se v tomto roce přistěhovalo o 84 tis. obyvatel více než vystěhovalo), zahraniční migrace byla od r.1991 a ve výhledu dále bude rozhodujícím faktorem pro vývoj počtu obyvatel v ČR, zejména atraktivních měst. V těchto podmínkách není reálné, aby SO ORP Ostrava změnila dosavadní vývojové trendy, tj. zastavila celkový pokles počtu obyvatel, jehož dominantní příčinou je záporné saldo migrace města Ostravy Následující hodnocení vývoje počtu obyvatel v posledních 10 letech v územních celcích jednoznačně identifikuje nepříznivý vývoj v městě Ostravě. V ostatních obcích SO ORP Ostrava je vývoj lepší než průměrný. Pro hodnocení vývoje byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK, aby byla zajištěna lepší porovnatelnost přístupů a hodnocení), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tabulka 61: Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel hodnocení 1 změna počtu větší než 120% obyvatel 2001-2011 2 3 110 až 119,9% 4 5 105 - 109,9% 100 - 104,9% 95 - 99,9% 6 7 90 - 94,9% menší než 90% Hodnocení je provedeno jak pro definitivní výsledky sčítání, tak pro předběžné. Je potřeba vnímat, že definitivní výsledky, ač obecně vhodnější z hlediska přesnosti i potřeb územního plánování, nebudou k dispozici v intercenzálním období. Pro následující aktualizace ÚAP SO ORP tak bude nezbytné vycházet z průběžné evidence obyvatel, která se blíží spíše předběžným výsledkům (podle trvalého bydliště). Tabulka 62: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání 26.3.2011p ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 10 562 214 1 236 028 332 433 516 1 376 746 4 170 645 302 456 2 631 5 976 1 818 1 872 6 890 2 751 586 1.3.2001 10 230 060 1 265 019 343 559 436 1 228 586 3 770 512 316 744 2 448 5 406 1 492 1 604 6 456 2 337 540 3.3.1991 10 302 215 1 278 726 353 989 418 1 236 500 3 628 462 327 371 2 380 5 330 1 475 1 523 6 791 2 328 547 změna 20012011 103,2% 97,7% 96,8% 118,3% 112,1% 127,3% 110,6% 126,0% 95,5% 107,5% 110,5% 121,8% 116,7% 106,7% 117,7% 108,5% změna 19912011 hodnocení 102,5% 4 96,7% 5 93,9% 5 123,4% 2 111,3% 2 149,2% 1 114,9% 2 139,6% 1 92,4% 5 110,5% 3 112,1% 2 123,3% 1 122,9% 2 101,5% 3 118,2% 2 107,1% 3 (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání r.2011, vlastní výpočty) Z následující tabulky – je patrné, že rozdíly v hodnocení podle definitivních a předběžných výsledků nastávají u SO ORP Ostrava jako celku a pak dále u města Ostravy, Staré Vsi n.O., Vratimova – zhoršení o 1 bod a zlepšení o 1 bod pouze u Zbyslavic, Tabulka 63: 6.3.2011 ČR 10 436 560 Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání 1.3.2001 10 230 060 změna 20012011 10 302 215 102,0% 3.3.1991 102 hodnocení změna 19912011 definitivní předběžné 101,3% 4 4 Územně analytické podklady – ORP Ostrava MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 1 205 833 326 018 514 1 376 770 4 165 644 296 222 2 559 6 013 1 860 1 861 6 742 2 693 599 1 265 019 343 559 436 1 228 586 3 770 512 316 744 2 448 5 406 1 492 1 604 6 456 2 337 540 A.1 Průvodní zpráva 1 278 726 353 989 418 1 236 500 3 628 462 327 371 2 380 5 330 1 475 1 523 6 791 2 328 547 95,3% 94,9% 117,9% 112,1% 131,4% 110,5% 125,8% 93,5% 104,5% 111,2% 124,7% 116,0% 104,4% 115,2% 110,9% 94,3% 92,1% 123,0% 111,3% 154,0% 114,8% 139,4% 90,5% 107,5% 112,8% 126,1% 122,2% 99,3% 115,7% 109,5% 5 6 2 2 1 2 1 6 4 2 1 2 4 2 2 5 5 2 2 1 2 1 5 3 2 1 2 3 2 3 (zdroj: ČSÚ, výsledky sčítání r.2011, vlastní výpočty) Nejpříznivější vývoj počtu obyvatel vykazují obce Horní Lhota, Olbramice a Václavovice. Zatímco u Horní Lhoty a částečně i Olbramic se uplatňuje na migrační atraktivitě zejména kvalita životního prostředí a rekreační funkce území, u Václavovic je zřejmě významným faktorem i dostatek pozemků pro bydlení. Věková struktura obyvatel Tabulka 64: Okres, obec SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Věková struktura obyvatel Obyvatel celkem 0 - 14 let 10 436 560 1 205 833 326 018 514 1 376 770 4 165 644 296 222 2 559 6 013 1 860 1 861 6 742 2 693 599 1 488 928 173 492 45 158 76 200 107 632 107 40 636 371 914 290 328 992 409 96 v tom ve věku 65 a více let včetně 15 - 64 let nezjištěno 7 267 169 1 644 836 839 584 188 956 226 806 52 717 374 62 960 211 562 100 2 871 653 452 84 206 351 47 960 1 789 394 4 096 1 000 1 288 279 1 240 291 4 592 1 140 1 804 467 427 76 Věková struktura 64+ let 0 - 14 let podíl podíl 14,3% 15,8% 14,4% 15,7% 13,9% 16,2% 14,8% 12,1% 14,5% 15,3% 13,9% 13,0% 15,2% 15,7% 16,6% 13,0% 13,7% 16,2% 14,5% 15,4% 15,2% 16,6% 15,6% 15,0% 17,6% 15,6% 14,7% 16,9% 15,2% 17,3% 16,0% 12,7% (zdroj: ČSÚ, definitivní výsledky sčítání 2011) Tabulka 65: Okres, obec SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Věková struktura obyvatel Obyvatelstvo celkem 332 433 516 1 376 746 4 170 645 302 456 2 631 5 976 1 818 1 872 6 890 2 751 586 0 - 14 let 47 042 77 192 99 636 107 42 527 383 880 284 331 1 016 422 88 v tom ve věku 65 a více let včetně 15 - 64 let nezjištěno 231 397 53 994 374 65 967 217 553 94 2 881 653 454 84 210 787 49 142 1 849 399 4 085 1 011 1 254 280 1 250 291 4 679 1 195 1 844 485 420 78 (zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky sčítání 2011) 103 Věková struktura-podíl 64+ let 0 - 14 let podíl podíl 14,2% 16,2% 14,9% 12,6% 14,0% 15,8% 13,3% 12,6% 15,3% 15,7% 16,6% 13,0% 14,1% 16,2% 14,6% 15,2% 14,7% 16,9% 15,6% 15,4% 17,7% 15,5% 14,7% 17,3% 15,3% 17,6% 15,0% 13,3% Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Pro hodnocení vývoje indexu stáří byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 – příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. Tabulka 66: hodnocení změna indexu stáří 2001-2011 Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel 1 2 3 4 5 6 7 menší než 90% 90 - 104,9% 105 - 119,9% 120 - 134,9% 135 - 149,9% 150 - 164,9% 165% a více Tabulka 67: ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání 26.3.2011 1.3.2001 109,6 85,4 107,2 72,1 114,8 78,9 84,4 66,7 113,0 106,2 94,9 73,4 102,7 78,3 78,5 34,2 115,6 77,4 104,2 81,1 114,9 106,8 98,6 92,8 87,9 103,4 117,6 113,5 114,9 98,1 88,6 120,5 3.3.1991 60,2 49,6 55,5 40,9 67,5 63,0 63,7 48,0 54,4 63,9 80,1 83,8 52,9 77,7 65,9 70,7 změna 2001-2011 128,3% 148,6% 145,5% 126,6% 106,4% 129,4% 131,2% 229,3% 149,2% 128,5% 107,6% 106,3% 85,0% 103,6% 117,2% 73,5% změna 1991-2011 hodnocení 182,0% 4 216,0% 5 206,9% 5 206,3% 4 167,5% 3 150,8% 4 161,2% 4 163,7% 7 212,5% 5 162,9% 4 143,5% 3 117,7% 3 166,1% 1 151,4% 2 174,4% 3 125,4% 1 (index stáří definován jako poměr počtu obyvatel 65+ /0-14 let, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Tabulka 68: Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání hodnocení 26.3.2011 změna změna 1.3.2001 3.3.1991 d 2001-2011 1991-2011 definitivní předběžné 110,5 85,4 60,2 129,3% 183,5% 4 4 108,9 72,1 49,6 151,0% 219,5% 5 6 116,7 78,9 55,5 148,0% 210,4% 5 5 81,6 105,5 93,5 103,3 78,5 118,0 66,7 106,2 73,4 78,3 34,2 77,4 40,9 67,5 63,0 63,7 48,0 54,4 122,4% 99,4% 127,3% 132,0% 229,3% 152,4% 199,4% 156,3% 148,4% 162,2% 163,7% 217,1% 4 2 4 4 7 6 4 3 4 4 7 5 106,2 81,1 63,9 131,0% 166,1% 4 4 109,4 96,2 88,7 114,9 114,2 79,2 106,8 92,8 103,4 113,5 98,1 120,5 80,1 83,8 52,9 77,7 65,9 70,7 102,5% 103,7% 85,8% 101,2% 116,4% 65,7% 136,6% 114,9% 167,6% 148,0% 173,2% 112,0% 2 2 1 2 3 1 3 3 1 2 3 1 (index stáří definován jako poměr počtu obyvatel 65+ /0-14 let, zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Věková struktura obyvatel SO ORP se dlouhodobě zhoršuje, podobně jak v celé ČR. Podíl dětí klesá a naopak roste podíl obyvatel nad 65 let. Tato skutečnost se promítá zejména do poklesu využití kapacit školských zařízení a potřebu komunitního plánování, zejména na úrovni obcí. Hodnocení vývoje věkové struktury obyvatel v posledních 10 letech v jednotlivých územních celcích je založeno na vývoji ukazatele indexu stáří, definovaného jako poměr poproduktivní a předproduktivní složky populace. Zatímco u Olbramic je při podrobnějším rozboru možné hodnotit nepříznivý vývoj spíše jako náhodný výkyv, hodnocení – nepříznivá pozice Ostravy odráží fundamentální demografické změny ve městě. Vývojové veličině před stavovou (hodnocení vlastního ukazatele indexu stáří) byla dána přednost pro její většinou nevýznamné zkreslení u menších obcí vznikající u stavové veličiny například lokací zařízení sociální péče s množstvím osob v poproduktivním věku 104 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva z širšího okolí (domovy důchodců, DPS). Rozdíly hodnocení mezi definitivními a předběžnými výsledky jsou většinou pozitivní – Dolní Lhota, Šenov, Václavovice, u Ostravy negativní. Sídelní struktura a vybavenost území Sídelní struktura regionu, druh a intenzita vazeb, dělba funkcí jednotlivých sídel do značné míry předurčují rozvoj celého regionu i jednotlivých obcí. Z hlediska sídelní struktury regionu je tak formován rozvojový potenciál sídel, obcí. Je otázkou nakolik stávající funkce sídel (obytná, obslužná, výrobně-podnikatelská, rekreační) využívají tento potenciál, jsou v souladu s vývojem potenciálu území (stavem základních pilířů – sociálního, hospodářského a životního prostředí). Pro sídelní strukturu celého SO ORP Ostrava, ale i okolních ORP je do značné míry determinující vysoká hustota osídlení a výrazné ovlivnění osídlení antropogenními předpoklady (průmyslová krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). Značná část území je pokryta zbytky tradiční rozptýlené zástavby s vysokými nároky na infrastrukturu (nízkou urbanistickou efektivností zástavby). SO ORP Ostrava s hustotou zalidnění více než 1000 obyvatel/km2 je výrazně urbanizovaným - městským správním obvodem. V rámci širšího území však není ojedinělým územím – viz. například SO ORP v okrese Karviná (zejména funkčně provázaný SO ORP Havířov). Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, výrobní, a obslužná (ve městech), dopravní, omezeně i rekreační. Otázkou je nakolik se projeví suburbanizační tendence měst (zejména Ostravy) v širším okolí v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice, Mošnov). Tyto širší vazby na okolí vytvářejí další příležitosti jejich rozvoje, mnohdy však i omezení (přenos nezaměstnanost – z okresu Karviná, negativní vlivy na životní prostředí) Tabulka 69: srovnání SO ORP Ostrava Opava Orlová Nový Jičín Bohumín Havířov Frýdek-Místek Frýdlant n. O. Třinec MSK kraj ČR Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší Počet částí / výměra km2/ obcí katastrů částí obec km2 obec 13 53 55 4,2 331 25,5 41 85 89 2,2 13,8 567 4 8 8 2,0 17,5 70 16 37 35 2,2 17,2 275 2 8 8 4,0 24,0 48 5 13 15 3,0 17,6 88 37 54 52 1,4 13,0 480 11 15 13 1,2 28,9 317 12 24 24 2,0 19,6 235 Přepočteno - průměr SO ORP 13, 28, 6 27,9 3 2,3 246,7 19,3 30, 72, 5 63,0 9 2,8 382,3 15,4 Obyvatel na část. o. 6 065 1 142 5 692 1 386 3 719 6 456 2 121 1 808 2 323 km2 1 006 179 651 176 619 1 098 230 74 238 Obyvatel 333 579 101 646 45 539 48 510 29 750 96 839 110 279 23 498 55 751 obec 25 660 2 479 11 385 3 032 14 875 19 368 2 981 2 136 4 646 56510,0 4 144 1 996 229 45246,9 1 685 699 134 (Zdroj: Malý lexikon obcí 2011, ČSÚ, data pro rok 2010, vlastní výpočty) Z následující tabulky je patrný dominantní význam města Ostravy pro celý správní obvod SO ORP. Spádová oblast města Ostravy z hlediska pohybu za prací a do škol je mnohem větší – přesahuje na většinu území okresu Karviná, dále pak do okresů Opava, Nový Jičín a Frýdek - Místek. Vymezení spádových regionů závisí jak na zvolených kritériích, tak i změnách v území (trasování dálnice) či jiných faktorech (rostoucí mobilita obyvatel a preference bydlení v kvalitním obytném prostředí). Pro vývoj jednotlivých obcí má značný význam jejich vybavenost. Zejména pokrytí sítí základních škol je tradičně chápáno jako velmi významný faktor pro rozvoj sídla, jeho kulturně společenskou identitu. Z tohoto pohledu je zajímavé, že například Horní Lhota s chybějící základní vybaveností (škola, zdravotní zařízení, pošta) vykazuje dlouhodobě (od r. 1991) nejvyšší dynamiku růstu. V podmínkách SO ORP Ostrava s vysokou hustotou osídlení, malými vzdálenostmi mezi sídly se tak ukazuje, že vlastní vybavenost sídel nemusí být výraznějším omezením jejich rozvoje. Obce v suburbanizačním prstenci, zejména však v rámci SO ORP Ostravy vykazují velkou míru dělby funkcí se svým okolím. Tabulka 70: Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice OSTRAVA Sídelní struktura a vybavenost obcí Částí Katastrální Výměra obce území ha 1 1 411 1 1 536 1 1 484 4 1 1 464 2 1 538 37 39 21 422 Obyvatel 501 1 392 734 4 185 630 303 609 Obyvatel km2 122 260 152 286 117 1 417 105 obec obec obec město obec statutární město Pošta Škola 0 1 0 1 0 19 0 * 0 1 * 18 Zdravotní zařízení 0 1 0 1 0 21 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Stará Ves nad O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice A.1 Průvodní zpráva 2 2 1 879 2 631 140 obec 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1 1 1 663 567 1 166 1 414 865 740 5 977 1 814 1 876 6 902 2 744 584 359 320 161 488 317 79 město obec obec město obec obec 1 1 1 1 1 0 1 * 1 1 * * 1 1 1 1 1 0 (Zdroj: Malý lexikon obcí 2011, ČSÚ)*Základní škola 1-5. ročník Prognóza vývoje počtu obyvatel Z hlediska vlastního územního plánování je velmi potřebným podkladem stanovení reálných možností dalšího vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava. Z této prognózy je možné vyjít při bilanci přiměřeného návrhu nových ploch pro obytnou zástavbu - bydlení, návrhu technického vybavení a posuzování vybavenosti obce. Požadavek vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch vychází především z konkrétního textu stavebního zákona – znění § 53 odst. 5 uvádějící, že součástí odůvodnění územního plánu je mimo jiné i vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch a dále § 55 odst. 3 stavebního zákona: „Další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.“ Výchozí návrh zastavitelných ploch územního plánu, jeho změny, nemůže být proveden bez vyhodnocení potřeby vymezení zastavěných ploch, kterou komplexně odráží bilance vývoje počtu obyvatel a bytů pro období předpokládané platnosti územního plánu. Metodický pokyn MMR ČR (srpen 2008) řešící Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch v územním plánu uvádí rámcové řešení stanovení potřeby zastavitelných ploch, u kterého je předpokládáno využití dílčích odborných analýz. Jednou ze zásadních je analýza demografického vývoje a změn počtu domácností. Analýza demografického vývoje logicky vyúsťuje v prognózu vývoje počtu obyvatel. V následující tabulce je uvedena rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava ve výhledu cca 15 let (očekávané platnosti územních plánů), ve třech variantách. U menších obcí je možné předpokládat, že prognózy jsou vždy problematičtější – méně spolehlivé, ohroženy náhodnými vnitřními i vnějšími vlivy. Proto u menších obcí je možné předpokládat i uplatnění optimističtějších prognóz. Aplikace prognóz v praxi územního plánování je reálně omezena absencí vazeb vývoje počtu obyvatel a bytové výstavby na prahové hodnoty, zejména u infrastruktury. Vyvolané a podmiňující investice v území nevykazují lineární změnu nákladů a jejich posouzení z hlediska urbanistické ekonomie je stále málo časté a problematické. V případě jejich použití pro bilance v rámci územního plánu je nezbytné tyto prognózy dále aktualizovat a zpřesnit, zdůvodnit jejich výraznější změny. V posledním sloupci je uvedena základní vývojová tendence obcí. U všech obcí mimo vlastní Ostravy je tendence příznivá. Na druhé stravě je však nezbytné vnímat, že váha Ostravy je tak velká, že se promítne do poklesu počtu obyvatel za celý SO ORP i v rámci MS kraje. Tabulka 71: ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Skutečnost 26.3.2011p 10 562 214 1 236 028 332 433 516 1 376 746 4 170 645 302 456 2 631 5 976 1 818 1 872 6 890 2 751 586 Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel pesimistická 10 645 000 1 229 000 319 000 540 1 410 790 4 270 680 288 000 2 680 6 120 1 900 1 940 7 000 2 850 600 Prognóza - rok 2027 reálná 10 728 000 1 222 000 322 000 560 1 450 830 4 370 710 290 000 2 720 6 260 1 980 2 010 7 110 2 960 610 Tendence optimistická 10 894 000 1 207 000 325 000 600 1 520 910 4 570 780 292 000 2 810 6 550 2 140 2 140 7 320 3 170 630 (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ) Tabulka 72: Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel 106 mírný růst mírný pokles pokles růst růst růst růst růst pokles mírný růst mírný růst růst růst mírný růst růst mírný růst Územně analytické podklady – ORP Ostrava výsledky ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice A.1 Průvodní zpráva Obyvatel - SLDB 26.3.2011 předběžné definitivní 10 562 214 10 436 560 1 236 028 1 205 833 332 433 326 018 516 514 1 376 1 376 746 770 4 170 4 165 645 644 302 456 296 222 2 631 2 559 5 976 6 013 1 818 1 860 1 872 1 861 6 890 6 742 2 751 2 693 586 599 Prognóza - rok 2027 předběžné definitivní 10 728 000 x 1 222 000 1 190 000 322 000 316 330 560 560 1 450 1 450 830 850 4 370 4 370 710 710 290 000 285 000 2 720 2 650 6 260 6 250 1 980 2 000 2 010 2 010 7 110 6 960 2 960 2 900 610 620 Tendence mírný růst mírný pokles pokles růst růst růst růst růst pokles mírný růst mírný růst růst růst mírný růst růst mírný růst (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ) 3.2.7 Bydlení Vývoj počtu bytů v území do značné míry odráží jeho rozvojové možnosti a široce pojatou atraktivitu z hlediska bydlení. Problémem je skutečnost, že tzv. trvale obydlené byty tvoří pouze část celého systému bydlení. Rozsah prvního (trvalého=obvyklého) a druhého bydlení je obvykle možné došetřit až při zpracování územního plánu. Hlavní cíl: • Stanovení přiměřené potřeby bytů - ploch pro bydlení v obcích (komponentní metodou – bilancující odpad bytů, pokles zalidněnosti bytů a změnu počtu obyvatel, zohledňující základní specifika obcí – například tradici rozptýlené zástavby). Vedlejší cíle: • vývoj bydlení (intenzita bytové výstavby a změna počtu bytů) • kvalita bydlení (struktura bydlení, podmíněno výsledky sčítání 2011) • ekonomická charakteristika bydlení (ceny pozemků a bytů) • úplná bilance systému bydlení v obcích (podmíněno výsledky sčítání 2011) • urbanistická ekonomie využití území Dostupná data: Částečně sčítání 2011 (ne všechny data byly v roce 2012 k dispozici v podobě definitivních údajů), dokončené byty včetně roku 2011 - průběžná evidence. Kvalita dat: Kvalita dat je omezena celou řadou skutečností (v současnosti nelze plně rozlišit první=obvyklé=trvalé a druhé bydlení v řešeném území, v evidenci bytů existuje řada problémů, které jsou popsány i s ohledem na definitivní výsledky sčítání 2011). Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení přiměřené rezervy ploch pro bydlení a interpretace cen pozemků, bydlení na úrovni obcí. V případě malých a atraktivních obcí by měly být plošné rezervy obecně vyšší, zejména u obcí v suburbanizačních územích měst. Možnost došetření: Cen pozemků a bytů – náročné na prostředky a interpretaci zjištěných dat. Závěry: Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat rámcový návrh potřeby ploch, který by pak na úrovni územních plánů byl upřesněn s ohledem na prohloubení znalosti o území. Dlouhodobý vývoj bydlení v SO ORP Ostrava Poznání dlouhodobého vývoje bydlení je klíčem pro přesnější stanovení potřeby bytů v budoucnosti. I přes omezení přesnosti vstupních dat v oblasti bydlení je pro analýzu možné použít zejména relativní – změnové ukazatele k hodnocení vývoje bydlení v území SO ORP Ostrava. 107 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Následně jsou v textu kapitoly zařazeny dvě tabulky vývoje počtu obydlených bytů – první tabulka podle předběžných výsledků zachovává „kontinuitu“ obydlených bytů, druhá používá definitivní výsledky sčítání (obvykle obydlené byty). Obě jsou jednotně vyhodnoceny. Z první tabulky je patrné, že počet bytů od roku 2001 v MSK i SO ORP Ostrava klesá. Z druhé tabulky, že naopak roste. Druhá tabulka přináší mnohem reálnější pohled na vývoj systému bydlení. Toto tvrzení se opírá zejména o interpretaci následující tabulky vývoje zalidněnosti bytů. Pokud by byly věrohodné předběžné výsledky sčítání, znamenalo by to zastavení poklesu zalidněnosti bytů v ČR. Zalidněnost bytů je přitom základní dlouhodobou tendencí systému bydlení, právě tento argument zásadním způsobem omezuje využití těchto dat. Tabulka 73: sčítání ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Vývoj zalidněnosti bytů 3.3.1991 2,78 2,83 2,62 3,24 2,70 3,03 2,89 3,06 2,60 2,86 2,98 3,13 2,87 2,72 2,81 2,99 Zalidněnost bytů – obyvatel na byt 1.3.2001 26.3.2011p 2,67 2,71 2,70 2,68 2,49 2,51 3,16 2,90 2,59 2,67 2,94 2,84 2,80 2,81 2,94 3,23 2,47 2,49 2,76 2,74 2,86 2,89 2,98 2,89 2,72 2,80 2,58 2,57 2,70 2,79 2,77 2,73 26.3.2011d 2,54 2,51 2,35 2,86 2,67 3,16 2,74 3,13 2,32 2,61 2,84 2,87 2,78 2,48 2,79 2,79 (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ) Přechod na metodiku sčítání obyvatel a bytů podle obvyklého bydliště představuje zásadní pozitivní inovací v oblasti bydlení z hlediska výstupů ČSÚ, kterou je nezbytné promítnout i územně plánovací praxe – především při tvorbě územních plánů. Příčiny poklesu velikosti zalidněnosti bytů: - Pokles průměrné velikostí domácností (hlavní faktor), především růst podílu jednočlenných domácností (starých osob, rozvedených osob ale stále častěji i samostatně bydlících jednotlivců – „singles“). Ve velkých evropských městech podíl jednočlenných domácností dosahuje 50% a dále roste, s podobným trendem je nutno uvažovat postupně i v ČR a řešeném území. I českým sídlištím "hrozí" v budoucnu situace, že každý druhý byt bude užíván pouze 1 osobou a to ne trvale, část těchto osob bude mít k dispozici více než 1 bydlení. - Tlak na pokles soužití cenzových domácností (cenzovou domácnost je možno zjednodušeně definovat jako jednotlivce nebo domácnost, která by měla mít nárok na samostatné bydlení). Posuzování vývoje tohoto ukazatele není v současnosti jednoznačné a je i otázkou, zda např. soužití jednočlenné a dvoučlenné domácnosti v bytě 3+1 je "nežádoucím" jevem. Soužití cenzových domácností kromě nevýhod má i své klady - např. posiluje sociální vazby ve společnosti a snižuje nároky na sociálně zdravotní služby. Pokles soužití domácností je tak spíše okrajovým faktorem, vycházející i z unikátní (pouze v ČR) konstrukce cenzových domácností, která se jeví jako překonaná. - Růst úrovně bydlení - i po r. 1989 dochází v ČR k dalšímu růstu úrovně bydlení. Přes mnohdy opačná tvrzení, roste v ČR i regionu kvalita bydlení a i ukazatele obytné plochy a celkové plochy bytů připadající na 1 obyvatele. Roste i počet bytů na 1000 obyvatel (ČR v tomto základním - nepříliš přesném ukazateli dosahuje nadprůměrné evropské úrovně), „neočekávaně“ roste i rozsah druhého bydlení (ČR zde dosahuje špičkové světové úroveň). V posledních letech je tento růst založen na rozsáhlém hypotéčním financování s výraznými sociálně ekonomickými riziky (pokles cen nemovitosti, které jsou pro většinu drobných vlastníků i formou úspor na stáří). - Vývoj sociálních dávek na bydlení (zejména příspěvku na nájemné, který v posledních letech roste v návaznosti na deregulaci nájemného) rozšiřuje vstup potencionálních nebydlících nízkopříjmových domácností do systému . bydlení a vytváří novou poptávku po bydlení, po dalších bytech Pro hodnocení vývoje byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. 108 Územně analytické podklady – ORP Ostrava hodnocení změna počtu bytů 2001-2011 A.1 Průvodní zpráva 1 2 3 4 5 6 7 menší než 90% 90 - 94,9% 95 -99,9% 100 - 104,9% 105 -109,9% 110 - 119,9% 120% a více Tabulka 74: Vývoj počtu trvale obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Trvale obydlené byty 26.3.2011p ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 3 894 210 460 513 132 208 178 516 263 1 485 200 121 354 959 2 069 629 669 2 686 985 215 1.3.2001 3 827 678 468 748 138 156 138 474 199 1 347 174 128 388 888 1 892 501 590 2 505 865 195 Změna 2001-2011 3.3.1991 3 705 681 451 156 135 262 129 458 165 1 257 151 125 969 833 1 787 471 530 2 501 828 183 Změna 1991-2011 101,7% 98,2% 95,7% 129,0% 108,9% 132,2% 110,2% 114,9% 94,5% 108,0% 109,4% 125,5% 113,4% 107,2% 113,9% 110,3% Hodnocení 105,1% 102,1% 97,7% 138,0% 112,7% 159,4% 118,1% 132,5% 96,3% 115,1% 115,8% 133,5% 126,2% 107,4% 119,0% 117,5% 4 5 5 1 3 1 2 2 6 3 3 1 2 3 2 2 (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ) Z poslední tabulky pracující s definitivními výsledky sčítání je patrné, že přináší výrazně pozitivnější obraz vývoje systému bydlení v ČR v období let 2001-2011. Počet bytů mírně roste v SO ORP Ostrava i přes skutečnost, že počet obyvatel tohoto území poklesl o více než 17,5 tis. Pokles zalidněnosti bytů (růstu průměrné plošné úrovně bydlení) je tak stále hlavním vývojovým procesem systému bydlení a představuje základní parametr výhledových potřeb bytů i v obcích regionu. Tabulka 75: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání obydlené byty 26.3.2011d ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Změna 1.3.2001 3 827 678 468 748 4 104 735 480 158 3.3.1991 3 705 681 451 156 2001-2011 Hodnocení 1991-2011 definitivní předběžné 107,2% 102,4% 110,8% 106,4% 3 4 4 5 138 630 138 156 135 262 100,3% 102,5% 4 5 180 516 244 1 522 206 127 641 979 2 120 648 669 2 724 966 215 138 474 199 1 347 174 128 388 888 1 892 501 590 2 505 865 195 129 458 165 1 257 151 125 969 833 1 787 471 530 2 501 828 183 130,4% 108,9% 122,6% 113,0% 118,4% 99,4% 110,2% 112,1% 129,3% 113,4% 108,7% 111,7% 110,3% 139,5% 112,7% 147,9% 121,1% 136,4% 101,3% 117,5% 118,6% 137,6% 126,2% 108,9% 116,7% 117,5% 1 3 1 2 2 5 2 2 1 2 3 2 2 1 3 1 2 2 6 3 3 1 2 3 2 2 (zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ) Pro hodnocení vývoje byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byla zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR. hodnocení změna počtu bytů 2001-2011 1 2 menší než 5% 5 - 9,9% Tabulka 76: 3 4 5 6 7 10 - 14,9% 15 - 19,9% 20 - 24,9% 25 - 29,9% 30% a více Vývoj podílu nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání 109 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Nájemní byty 26.3.2011p ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 685 661 113 614 36 178 4 6 8 82 3 35 665 26 121 7 17 211 21 7 Tabulka 77: ČR MSK SO ORP Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 2001 24758 1997 429 1 1 2 14 6 345 10 18 6 4 17 5 0 1.3.2001 1 092 950 169 103 56 810 6 6 5 124 3 56 233 25 129 3 11 255 7 3 Podíl v % z počtu trvale obydlených bytů Hodnocení 26.3.2011p 3.3.1991 1 465 231 191 527 . . . . . . . . . . . . . 1.3.2001 28,6% 36,1% 41,1% 4,3% 1,3% 2,5% 9,2% 1,7% 43,8% 2,8% 6,8% 0,6% 1,9% 10,2% 0,8% 1,5% 17,6% 24,7% 27,4% 2,2% 1,2% 3,0% 5,5% 1,5% 29,4% 2,7% 5,8% 1,1% 2,5% 7,9% 2,1% 3,3% . 4 5 6 1 1 1 2 1 6 1 2 1 1 2 1 1 Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání 2002 27291 2297 426 3 8 0 12 10 328 15 15 5 4 19 6 1 2003 27127 2078 331 1 6 5 3 3 287 8 2 2 3 6 5 0 2004 32268 2004 300 0 0 2 6 1 243 12 1 0 0 23 9 3 2005 32863 1924 405 4 5 8 10 1 272 19 31 18 2 28 5 2 2006 30190 1637 370 1 3 4 20 3 264 8 12 16 2 28 6 3 2007 41649 1958 362 4 5 4 22 3 219 9 25 10 8 31 20 2 2008 38380 2484 550 3 5 9 22 3 391 11 9 9 24 50 11 3 2009 38469 2984 742 0 8 3 25 1 546 12 37 20 12 46 30 2 2010 36442 2 898 905 6 6 3 13 4 755 11 32 15 24 25 9 2 2011 28630 2520 498 1 11 3 17 4 326 14 45 16 21 31 4 5 (zdroj: ČSÚ) Pro hodnocení intenzity bytové výstavby byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na hodnoty v celé ČR. hodnocení změna počtu obyvatel 2001-2011 1 2 3 4 5 6 7 8 a větší 6 až 7,99 4 až 5,99% 3 až 3,99 2 až 2,99 1 až 1,99 menší než 1 Celkový počet bytů v intercenzálním období 2001 až 2011 stoupl v ČR o více než 390 tis. na 4,756 mil. bytů. Dále je v ČR k dispozici více než 300 tis. individuálních objektů rekreace. K tomuto růstu došlo při bytové výstavbě „pouze“ 330 tis. nových bytů, takže to na první pohled vypadá, že v ČR prakticky nedochází k odpadu bytů, což v praxi je nemožné (přírůstek bytů by měl být vždy výrazně nižší než počet nových bytů). Stále je poměrně významnou otázkou jak výsledky sčítání 2011 interpretovat? V ČR zřejmě vznikají byty i mimo evidenci nové bytové výstavby. Plně se tak projevuje, že dlouhodobě chybí centrální registr bytů. O to důležitější je podrobnější analýza systému bydlení na úrovni obcí (prvního i druhého bydlení, bydlení mimo byty). Tabulka 78: ČR MSK SO ORP Čavisov Intenzita bytové výstavby v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Obyvatel Dokončené byty celkem 2001 2002-2011 10 230 060 333309 1 265 019 22784 343 559 4889 436 23 110 Bytů/1000 obyvatel za rok 3,26 1,80 1,42 5,28 Hodnocení 4 6 6 3 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 1 228 586 3 770 512 316 744 2 448 5 406 1 492 1 604 6 456 2 337 540 Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice A.1 Průvodní zpráva 57 41 150 33 3631 119 209 111 100 287 105 23 4,64 7,00 3,98 6,45 1,15 4,86 3,87 7,44 6,23 4,45 4,49 4,26 3 2 4 2 6 3 4 2 2 3 3 3 (zdroj: ČSÚ, vlastní výpočty) Obecným - syntetickým ukazatelem atraktivity bydlení ve městech je tržní (obvyklá) cena bydlení. Poměrně spolehlivým údajem s největší vypovídací schopností jsou tržní (obvyklé) ceny starších bytů. Starší byty se v současnosti podílejí rozhodujícím způsobem na trhu bydlení v bytových domech (tj. ve městech). Po r. 2008 začaly ceny starších bytů klesat prakticky v celé ČR. Cenu staršího bytů je možné porovnávat zejména s nákladovou cenou nových bytů (cca 30 000 Kč/m2 podlahové plochy bytu). Z tohoto pohledu jsou ceny starších bytů v SO ORP Ostrava pod 50% nákladových cen, jsou níže než by odpovídalo jejich průměrnému opotřebení. Nízké tržní ceny korelují s nízkou intenzitou bytové výstavby. Tabulka 79: Město / rok Ostrava Opava Havířov Frenštát p. Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Zlín Brno Praha průměr ČR Ostrava Opava Havířov Frenštát p. Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Zlín Brno Praha průměr ČR Vývoj tržních cen starších bytů v tis. Kč obyvatel r. 2005 310078 59426 84427 2003 406 638 382 2005 478 769 429 2008 1347 1490 1209 2009 1178 1354 1075 2010 1087 1305 986 11201 502 644 1300 1117 1031 17129 78285 366757 1181610 X 522 974 1192 1843 894 1286 1486 2080 2887 1555 X X X 45% 71% 43% 649 1387 1297 1058 1738 1604 1142 2186 2156 1809 3268 3233 951 1766 1701 relativní srovnání s průměrem v ČR 50% 76% 69% 81% 84% 80% 45% 68% 63% X 56% 68% 74% 66% 66% X X x x x 58% 109% 133% 206% 100% 68% 111% 120% 190% 100% 79% 98% 124% 185% 100% 76% 94% 127% 190% 100% 83% 96% 134% 186% 100% 70% 84% 63% zdroj: IRI-Institut regionálních informací, spol. s r.o. Brno (standard IRI s.r.o. Brno, 68 m2, běžná poloha, po částečné rekonstrukci, panelová technologie) Město Ostrava a řešené území patří v ČR k lokalitám, kde se tržní ceny starších bytů pohybují výrazně pod průměrem ČR (viz předchozí tabulka). Nejdražší bydlení je dlouhodobě v Praze, nejlevnější v neatraktivních obcích upadajících zemědělských, ale i průmyslových regionů (příkladem může být Šluknovský, či bližší Osoblažský výběžek na Bruntálsku). Rozdíl v ceně bytů – mezi maximem v Praze a těchto „zapadlých“ obcích byl vždy vyšší než desetinásobný, po r. 1990 se mírně zmenšuje. Tento rozdíl v ceně bytů není výrazněji způsoben rozdílem v cenách stavebních prací a materiálů v regionech ČR (ten je v řádu desítek procent), či místní kupní sílou obyvatel. Příčinou je především rozdílná atraktivita bydlení, která se promítá přes ceny bydlení do cen stavebních pozemků. Cena bydlení tak nakonec odráží jeho atraktivitu, tj. ochotu zaplatit požadovanou místní cenu („hlasování peněženkami“). Potřeba bytů a vymezení zastavitelných ploch V následující tabulce je provedeno orientační stanovení potřeby bytů ve vazbě na: 111 Územně analytické podklady – ORP Ostrava • • • A.1 Průvodní zpráva Očekávaný rozsah odpadu obydlených bytů ve výši cca 0,3% ročně z výchozího počtu bytů v roce 2011 (u města Ostravy je odpad převzat z podkladů pro územní plán města). Intenzita odpadu bytů je uvažována na nízké úrovni s ohledem na intenzifikační procesy v celém systému bydlení. Hlavní položku potřeby představuje potřeba pro zajištění „stagnace počtu obyvatel“, tedy potřeba bytů vznikající v důsledku poklesu průměrné velikosti bytových domácností (úvahy o chtěném soužití domácností, cenzových domácnostech jsou možným doplňkem, ale v zásadě neovlivní výrazněji celkové výsledky a mnohdy jsou spíše zavádějícím, historicky překonaným konceptem). Nejmenší položkou je potřeba bytů pro růst počtu obyvatel (u města Ostravy je proveden odpočet pro předpokládaný pokles počtu obyvatel). Toto stanovení potřeby bytů je potřeba vnímat pouze jako orientační, zejména s ohledem na skutečnost potřeby oprav výchozího počtu obydlených bytů, který se mnohdy liší od předběžných výsledků sčítání 2011. Bilanci je potřeba zpřesnit i s ohledem na počet obyvatel bydlících mimo byty (v zařízeních, ubytovnách apod.). Tabulka 80: Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Počet obyvatel SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 2011 332433 516 1376 746 4170 645 302456 2631 5976 1818 1872 6890 2751 586 Tabulka 81: 2027 321570 560 1450 830 4370 710 290000 2720 6260 1980 2010 7110 2960 610 SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Byty-potřeba 2012-2027 odpad bytů 5280 10 20 10 70 10 4800 40 90 30 30 120 40 10 pro stagnaci počtu obyvatel 9474 15 39 21 119 18 8620 75 170 52 53 196 78 17 pro růst počtu obyvatel -3 621 15 25 28 67 22 -4 152 30 95 54 46 73 70 8 potřeba celkem 11133 40 84 59 256 50 9268 145 355 136 129 390 188 35 Byty-potřeba 2012-2027 pro stagnaci pro růst počtu počtu obyvatel obyvatel 9 292 -3 229 15 15 39 25 22 27 119 68 18 22 8 442 -3 741 73 30 171 79 53 47 53 50 192 73 77 69 17 7 potřeba celkem 11 352 40 84 59 257 50 9 502 143 350 130 133 385 186 34 Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP Počet obyvatel 2011 326 018 514 1 376 770 4 165 644 296 222 2 559 6 013 1 860 1 861 6 742 2 693 599 Byty trvale obydlené bytyvýchozí počet r.2011 132208 178 516 263 1485 200 121354 959 2069 629 669 2686 985 215 2027 316 330 560 1 450 850 4 370 710 285 000 2 650 6 250 2 000 2 010 6 960 2 900 620 Byty trvale obydlené výchozí počet r.2011 138 630 180 516 244 1 522 206 127 641 979 2 120 648 669 2 724 966 215 odpad bytů 5 290 10 20 10 70 10 4 800 40 100 30 30 120 40 10 (zdroj: SLDB 2011d, vlastní výpočty) Při převodu potřeby bytů na potřebu návrhu ploch k bydlení je nezbytné zohlednit: • Strukturu nové bytové výstavby v obci - jaký podíl budou tvořit byty v rodinných a bytových domech. • Průměrnou velikost parcely pro rodinný dům. • Rozlišit potřebu hrubých a čistých ploch, hrubé plochy zahrnují potřebu ploch pro obslužné komunikace, zeleň apod. • Stanovit vliv druhého bydlení na potřebu bytů v jednotlivých obcích. Tato skutečnost je patrná zejména u menších atraktivních obcí, kde i část nové bytové výstavby fakticky slouží druhému bydlení. 112 Územně analytické podklady – ORP Ostrava • A.1 Průvodní zpráva Nejproblematičtější položkou je stanovení potřebných plošných rezerv. Potřeba rezerv je ovlivněna reálných fungováním trhu se stavebními pozemky. K zástavbě je nabízena pouze malá část stavebních pozemků. Tlak ekonomických nástrojů na přiměřené využití pozemků je nízký. Nelze opomenout ani skutečnost, že v době zpracování územního plánu nemohou být zjištěny a odhadnuty všechny vlastnické a jiné územně technické podmínky, které omezí reálnou nabídku stavebních pozemků na trhu nemovitostí. Druhé bydlení – rekreační transformace sídel Možnosti druhého (především) rekreačního bydlení domácností dosahují v ČR špičkové úrovně a to i přes skutečnost, že ČR má hrubý domácí produkt ve srovnání s jinými zeměmi s rozvinutým druhým bydlením výrazně nižší (Francie, Švédsko). Druhé bydlení je rozsáhlý fenomén, který se v ČR dotýká průměrně 20-25% domácností, koncentrováno je zejména u obyvatel velkých měst v Čechách (u měst nad 50 000 obyvatel). Situace v SO ORP Ostrava je spíše průměrná až podprůměrná. Pro přesnější hodnocení je rozhodující dostupnost údajů o tzv. neobydlených bytech za obce ze sčítání 2011 (dosud nebyly publikovány, pouze za celou ČR) a individuálních rekreačních objektech (není jisté, zda budou publikovány). Údaje ze sčítání z roku 2001 poskytovaly přehled o vlastnictví a využívání rekreačních objektů, nikoliv kolik rekreačních objektů v obci je lokalizováno. Tabulka 82: ČR město Ostrava Srovnání průměrné dostupnosti rekreace rekreační objekt vlastní Podíl 432 901 13 571 11% 11% jiné možnosti využití rekreačního objektu 293 589 11 987 podíl 8% 9% (zdroj: ČSÚ, sčítání r.2001) Výsledky průzkumů provedených v rámci územních plánů a výsledky anket potvrzují další expanzi - druhého rekreačního bydlení po r. 1989, pokračující i v současnosti. Předpovědi odklonu od druhého (rekreačního) bydlení po r. 1989 se zdaleka nenaplnily. Naopak výsledky sčítání v r. 2001 potvrdily mimořádný nárůst počtu i podílu tzv. neobydlených bytů - které zahrnují i byty (objekty) využívané k rekreaci. Vysoká stávající nasycenost rekreačními možnostmi (druhého bydlení) domácností nevylučuje předpoklad, že dlouhodobě dále poroste podíl domácností s druhým (většinou rekreačním) bydlením. Samostatnou otázkou je míra „rekreační“ transformace sídel, měřená podílem-významem rekreační obytné funkce k obytné funkci sídel. Tradiční hodnocení se opírá o spíše negativní hodnocení této transformace. Toto hodnocení je v současnosti překonané s rostoucím bohatstvím a životní úrovní společnosti. Rekreační bydlení je dominantní části druhého bydlení u většiny obcí. V ČR je podíl domácností vlastnících rekreační bydlení odhadován na 10 – 15% z celkového počtu domácností, druhé bydlení celkem na 20 – 25% domácností. Druhé a rekreační bydlení je přirozeným projevem preferencí obyvatel podobně jako druhý automobil v rodině. Z hospodářského a sociálního hlediska (snižuje napětí na trhu bydlení, umožňuje velmi individuální formy rekreace, posiluje sociální soudržnost rodin). V ČR existují velmi rozsáhlé ubytovací kapacity individuální rekreace, které je v praxi poměrně obtížné separovat z celého systému druhého bydlení. Dále je obtížné podchytit podíl nové bytové výstavby rodinných domů nebo tzv. apartmánového bydlení, jež slouží k trvalému a druhému bydlení, přesněji rekreaci. I u města Ostravy je reálné předpokládat, že část nově dokončených bytů slouží reálně pro druhé bydlení. Dlouhodobým cílem ÚAP obcí by měla být úplná a aktuální evidence druhého bydlení a odděleně i jednotek individuální rekreace. Tyto bilance jsou nezbytné i pro dimenzování vlastní technické infrastruktury obcí, posuzování přiměřenosti potřeby ploch pro novou výstavbu i rekreační zátěže území. Doplnění bude provedeno v návaznosti na výstupy sčítání 2011. 3.2.8 Rekreace – obsahuje jev 56 Rekreace a cestovní ruch (dále v textu je užíván zkráceně termín rekreace) se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do vývoje a fungování území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj struktury osídlení, tak antropogenní transformaci krajiny. Ve struktuře osídlení vytváří podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit, realizaci dopravních zařízení. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i s výrazným hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Zde je nutné připomenout omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou, nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod jednotlivých území ve vazbě na vlastní obec, region a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled „čistého a dosud módního“ odvětví. Na druhé straně je nezbytné spojovat rozvoj rekreace v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky území a životní prostředí. V rámci SO ORP Ostrava je základní daností omezení přírodních předpokladů rekreace antropogenní transformací krajiny, která sama o sobě generuje specifické zdroje rekreační atraktivity (např. technické památky). 113 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Hlavní výstup: • Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území. • Vyhodnocení zatížení území Vedlejší výstup: • Vyhodnocení vazeb - na úrovni ÚAP SO ORP – jsou hodnoceny zejména vazby v rámci SO ORP, ale i širší vazby na Beskydy a Jeseníky • Vazby na regionální a strategické plánování • Tendence (vývojové trendy, přesun poptávky po rekreaci, mobilita) • Vazby (funkce obce, ochrana přírody) Dostupná data: • Pouze částečně ČSÚ, dostupná jednotlivě podle různorodé evidence obcí. Kvalita dat: • Kvalita dat je omezena, otázkou je, zda budou v průběhu zpracování publikována například data o počtu rekreačních objektů z roku 2011 (naposledy publikováno v roce 1991). Interpretace dat: Značné problémy představuje zejména stanovení únosné rekreační zátěže území, v rámci SO ORP Ostrava nelze předpokládat, že rekreační zátěž území na úrovni obcí je nadměrná (srovnatelná například s obcemi v CHKO Beskydy). Možnost došetření: • Možnosti došetření a zpřesnění dat existují zejména v rámci doplnění průzkumů při zpracování územních plánů, např. objektů individuální rekreace, ubytovacích kapacit. Závěry: • Pro jednotlivé obce by měly závěry obsahovat zhodnocení potenciálu rozvoje rekreace a cestovního ruchu. • Na úrovni vlastních územních plánů by toto výchozí hodnocení mělo být dále upřesněno s ohledem na prohloubení znalosti území, identifikace rekreačních lokalit s nadměrnou zátěží. Potenciál rozvoje rekreačního využití území Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Systém cestovního ruchu v ČR je z územního hlediska tradičně dělen na oblasti (regiony) cestovního ruchu, rekreační krajinné celky a střediska cestovního ruchu. Z předpokladu homogenních regionů vycházela v ČR vzniklá Rajonizace cestovního ruchu a rekreace (Terplan, Praha, 1962, aktualizace 1981). Tento dokument není v současnosti závazný, tvoří však častý podklad pro územní hierarchizaci rekreační struktury území i v systému územního plánování. Existují další členění, které jsou především oborovými výstupy v oblasti cestovního ruchu či výzkumu (Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR, MU Brno, Vystoupil J. a kol.). Podmínky a vymezení regionů rozvoje rekreace a cestovního ruchu na území SO ORP Ostrava popisuje například Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009–2013, obsahující i vyhodnocení koncepce – SEA. Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů (například geografie rekreace), tak i praktickým omezením zdrojových dat a možnostmi verifikace zvolených přístupů. Tabulka 83: předpokladů Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice přírodní 2 2 2 4 3 6 5 5 4 Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území - lokalizačních kulturně municipální 4 4 4 2 3 3 4 4 4 Předpoklady – vliv infrastrukturní Pozitivní specifika 4 4 3 2 2 5 3 3 5 5 5 114 omezující faktory 6 5 celkem 3,3 3,3 3,0 2,5 3,7 4,2 4,7 4,8 4,3 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 4 5 4 3 4 4 4 4 A.1 Průvodní zpráva 5 6 4 5 6 4,3 5,3 4,0 4,0 (zdroj: Portál veřejné správy ČR, turistická mapa 1: 50 000, vlastní hodnocení) Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady rekreace Přírodní podmínky území vytvářejí základní lokalizační předpoklady rekreace a cestovního ruchu. V rámci SO ORP Ostrava se přírodní podmínky na malém území výrazně diferencují. Význam má především geomorfologická členitostí území, včetně antropogenních tvarů reliéfu (například halda Ema), reliéf kolem řeky Opavy, Ostravice, zalesněnější reliéf v západní části SO ORP (Čavisov, Dolní a Horní Lhota). Základní klasifikace přírodních podmínek je uvedena v předchozí tabulce. Pro hodnocení bylo uplatněno celkové expertní hodnocení jednotlivých obcí, nakolik tyto podmínky ovlivňují lokalizační předpoklady rekreace. Obecně je nutné vnímat odlišnost přístupu od hodnocení přírody, životního prostředí, zaměřující se především na stabilitu území, přírody, odrážející její jedinečnost, druhovou pestrost, ochranu. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu jsou přírodní podmínky zdrojem atraktivity – například lokalizace lužního lesa je vnímáno svou atraktivitou, potencionální návštěvností, nikoliv jako místo výskytů jedinečných rostlinných a živočišných druhů. Zvolená kritéria: Příslušnost k CHKO Je hodnoceno, nakolik je území obce součástí CHKO Poodří, není však vnímána vlastní zonace, která má další kritéria svého vymezení, mnohdy je nutné ji vnímat i jako omezující prvek využití území, návštěvnosti. Přírodní atraktivity Výskyt přírodních atraktivit je hodnocen s ohledem na jejich rekreační atraktivitu. U některých obcí je možné diskutovat o hodnocení, zařazení do daného stupně – zejména u obcí v území pahorkatin. Většina obcí na svém území vykazuje nízkou přírodní atraktivitu – obvykle se jedná o původně zemědělská rovinatá území se silnou antropogenní transformací. Klimatické podmínky Jsou pozitivně hodnoceny zejména předpoklady letní rekreace, především z pohledu zařazení území obcí do klimatických oblastí (členění Quitt, 1971) do tří hlavních oblastí: teplé, mírně teplé a chladné (oblastí T4, T2, MT11, MT 9). Tyto podmínky SO ORP Ostrava předurčují k potenciálním lokalitám letní rekreace u vody. Vodní plochy, přírodní léčivé prameny V úvahu byly brány i antropogenně vzniklé vodní plochy, v SO ORP Ostrava tj. přehrady a rybníky. Většinou se jedná o lokality místního významu. Základní přírodní zdroje rekreační atraktivity s širším významem představují možnosti koupání „Porubského koupaliště“. Reliéf, jeskyně Jedinečné pohledově atraktivní tvary reliéfu (skalní města, skalní výchozy) jsou výrazným přírodním předpokladem rekreační atraktivity, jejich výskyt je v území omezený - Landek. Samostatně není uvedeno hodnocení čistoty ovzduší, kterou je nutno jako celek hodnotit v SO ORP Ostrava negativně (viz kapitola věnovaná hygienickým podmínkám životního prostředí). Do značné míry se však promítly do hodnocení omezujících faktorů (Ostrava, Vratimov a Šenov). Kulturně municipální předpoklady rekreace Kulturně municipální předpoklady představují lidmi vytvořené atraktivity, zejména lidové tradice, folklór, umění atd. V rámci SO ORP Ostrava jsou antropogenní předpoklady výrazně historicky ovlivněny, především průmyslovou revolucí XIX. století. V řadě sídel SO ORP existují rozsáhlé místní aktivity vázané zejména na fenomény doprovázející těžbu uhlí, působí také hlubší vlivy multikulturního vývoje města Ostravy destruovaného důsledky II. světové války. Významnou roli pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu mají informační střediska umístěná v Ostravě. Obecně je však nutné konstatovat, že propagace regionu stále zaostává, zejména se to týká území mimo město Ostravu. Realizační předpoklady rekreace Realizační předpoklady rekreace jsou obvykle děleny na infrastrukturní a vlastní ubytovací (stravovací) předpoklady. Realizační podmínky samotné mohou do značné míry vyvolávat rozsáhlé rekreační aktivity v území. Obecně jsou popis a hodnocení realizačních podmínek rekreace velmi problematické a to jak s ohledem na metodické přístupy, tak i nedostupnost dat. 115 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Infrastrukturní předpoklady rekreace Klasifikace infrastrukturních předpokladů je soustředěna na 5 oblastí. Pro hodnocení bylo uplatněno hodnocení jednotlivých obcí, jež se vztahuje k míře ovlivnění realizační možnosti rekreace těmito předpoklady. Na základě zkoumaných podkladů a znalostí byl formulován generalizovaný hodnotící výrok ve škále 1 až 7. Turistické trasy, cyklotrasy Bylo provedeno hodnocení napojení obcí z užšího dopravního hlediska a realizace rekreace v území, širší hledisko dopravní dostupnosti je uplatněno obcí v kapitole dopravy. Vleky, lanovky a rozhledny Jako specifický, atraktivní druh dopravní vybavenosti jsou hodnoceny vleky, lanovky, rozhledny (Ostrava). V rámci tohoto hodnocení je vnímána existence jediné sjezdovky v řešeném území (Horní Lhota, ski areál Vaňkův kopec). Památky, muzea Hodnocení památkových objektů (zejména kostelů, zámků) je prováděno s ohledem na jejich rekreační funkci, začlenění do systému rekreace a cestovního ruchu. Z toho pohledu existuje v území značný potenciál, realizační předpoklady rekreace jsou však touto vybaveností posíleny jen u relativně mála obcí (mnohé památky nejsou zpřístupněny, funkčně začleněny do systému rekreace a cestovního ruchu). Lázně, koupaliště Otázkou zůstává, nakolik je možné přesně hodnotit význam této vybavenosti, například u lázní (Klimkovice). Na druhé straně i omezené možnosti koupání – v rybnících, podél řek, lomech, pískovnách jsou hodnoceny jako významný místní předpoklad rekreace. Sportoviště, agroturistika Jako vybavenost s místním významem byla hodnocena i existence hřišť u stávajících či bývalých škol a jiných zařízení, která u menších obcí představují významný předpoklad realizace rekreačních aktivit. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity v území vytvářejí jeho realizační předpoklady rekreace, ale i celkovou zátěž území, která může negativně ovlivnit zejména vlastní přírodní předpoklady rekreace. Pro posouzení této zátěže jsou nezbytné úplné bilance ubytovacích kapacit. V ÚAP ORP Ostrava (aktualizace) 2010 bylo uvedeno že: „V roce 2009 bylo v SO ORP Ostrava evidováno 38 ubytovacích zařízení (oproti roku předešlému došlo tedy k navýšení o 4 ubytovací zařízení)“. S ohledem na zkušenost s neúplností podkladů ČSÚ dotýkajících se počtu a kapacit ubytovacích zařízení bylo provedeno vlastní došetření zařízení a jejich kapacit (zejména z internetových zdrojů). Faktografické listy (Ostrava, 2011) uvádějí přibližně dvojnásobný počet zařízení – pro město Ostravu 74 s kapacitou cca 5900 lůžek, podobně dopadá srovnání u dalších obcí. Tabulka 84: Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice celkem Ubytovací zařízení zařízení 0 0 1 8 0 74 1 3 0 1 3 4 1 96 lůžek 0 0 50 581 0 5900 12 35 0 32 46 51 16 6723 Turistická oblast Ostravsko Ostravsko Ostravsko Ostravsko Poodří-Moravské Kravařsko Ostravsko Beskydy-Valašsko Beskydy-Valašsko Beskydy-Valašsko Ostravsko Beskydy-Valašsko Ostravsko Poodří-Moravské Kravařsko Turistická oblast (zdroj: vlastní šetření) Je možno předpokládat, že provozovatelé ubytovacích zařízení v některých případech oficiálně deklarují nižší kapacity, některá menší zařízení nejsou vůbec podchycena. V rámci územních plánů nelze s údaji ČSÚ pracovat, je nezbytné je došetřit. Ubytovací kapacity zařízení jsou v SO ORP Ostrava koncentrována v Ostravě (cca 90% kapacit) a Klimkovicích. Problémem je nízké využití ubytovacích kapacit, které v letech (2006-2008) stagnovalo kolem jedné třetiny využití, hluboce pod průměrem České republiky. To do značné míry ukazuje i bariéry kapacitní (nikoliv kvalitativní) expanze těchto zařízení. Ubytovací zátěž území SO ORP Ostrava nedosahuje průměrných nebo extrémních hodnot v rámci ČR (dosahovaných v Krkonoších, v okolí Prahy a částečně i v Beskydech, kde činí i více než 150 lůžek na km2. Posuzování lokalizace 116 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva kapacit druhého bydlení a rekreace je záležitostí komplexního hodnocení dopadů v rámci podmínek všech tří hlavních pilířů (tj. dopady hospodářské, urbanistické-soudržnosti obyvatel území až po ekologické) na úrovni územních plánů obcí. JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA Podklady: Ministerstvo zdravotnictví, Český inspektorát lázní a zřídel V ORP Ostrava se nachází jedno lázeňské místo stanovené dle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o přírodní léčebné lázně s oficiálním názvem „Sanatoria Klimkovice“. Statut lázeňského místa „Nový Darkov – Klimkovice“ byl stanoven „nezbytným prozatímním ochranným opatřením MZ ČR č.j. ČIL-63-433-23.5.1997/2154 ze dne 18.6.1997“. Tímto statutem bylo vymezeno vnitřní a vnější území lázeňského místa v zájmu ochrany léčebného režimu a lázeňského prostředí. Vnitřní lázeňské území je dále děleno na území „A“ a „B“. Vnitřní lázeňské území „A“ – je v něm soustředěno zařízení, jež slouží bezprostředně lázeňskému provozu. Vnitřní lázeňské území „B“ – slouží k rodinnému bydlení obyvatel lázeňského místa, dále pro ubytování návštěvníků a lázeňských hostů, k umístění občanské vybavenosti sloužícím lázeňskému provozu. Vnější lázeňské území – zahrnuje zbývající část k.ú. Klimkovice a části k.ú. Čavisov a Vřesina, do nichž zasahuje hranice vnitřního lázeňského území. Území lázeňského místa Výměra obce (ha) Výměra vnitřní lázeňské území „A“ (ha) Výměra vnitřní lázeňské území „B“ (ha) Výměra vnější lázeňské území (ha) Klimkovice 1463,67 43,61 92,9 1327,16 Vřesina 865,29 65,71 0 65,71 Čavisov 410,45 5,02 0 5,02 Celkem ---- 114,34 92,9 1397,89 Obec Statutární město Ostrava Na území města se lázeňské místo nevyskytuje. Obec Čavisov Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do JV části obce okrajově zasahuje vnitřní lázeňské území A, které je zároveň vnějším lázeňským územím. Obec Dolní Lhota Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje. Obec Horní Lhota Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje. Město Klimkovice Usnesením ze dne 3. února 1982 č. 27 stanovila vláda ČSR ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Nový Darkov v Klimkovicích. Přijetí tohoto usnesení bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů částka 13 z roku 1982. Lázeňským statutem je vymezeno vnitřní a vnější území lázeňského místa a stanoveno opatření souvisící s výstavbou v lázeňském místě. Obec Olbramice Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje. Město Šenov Na území města se lázeňské místo nevyskytuje. 117 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Václavovice Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje. Obec Velká Polom Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje. Město Vratimov Na území města se lázeňské místo nevyskytuje. Obec Vřesina Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje, ale do J části obce zasahuje vnitřní lázeňské území A, které je zároveň vnějším lázeňským územím. Obec Zbyslavice Na území obce se lázeňské místo nevyskytuje. 3.2.9 Hospodářské podmínky území – obsahuje jevy (3, 107, 108, 109, 110, 111, 112) Hlavní cíl: • Zhodnocení celkových hospodářských podmínek území • Zhodnocení potřeby a nabídky ploch pro podnikání v obcích s ohledem na rozvojový potenciál obce. Vedlejší cíl: • posouzení zaměstnanosti obyvatel (míry nezaměstnanosti jako nejvýznamnějšího dostupného hospodářského ukazatele) • infrastrukturních předpokladů (jako významného předpokladu území) • základní ekonomické charakteristiky hospodaření obcí (příjmy a výdaje obcí) Dostupná data: Částečně sčítání 2011, nezaměstnanost - průběžná evidence MPSV od roku 2012 nezveřejňuje údaje o nezaměstnanosti za obce, ČSÚ-hospodaření obcí. Kvalita dat: Posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. V evidenci existuje řada problémů – například údaje o nezaměstnanosti obyvatel jsou zkreslovány u obcí, kde se počet obyvatel výrazně mění. Interpretace dat: Je zatížena častou aplikací údajů, které nejsou adekvátní pro hodnocení hospodářské úrovně území – například podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva – je odvozován od věkové struktury obyvatel, zahrnuje v sobě i nezaměstnané osoby. Podobně podíl podnikajících fyzických osob – podnikatelů závisí na struktuře ekonomických subjektů v území, vysoký podíl „podnikatelů“ mají jak hospodářsky úspěšné, tak i neúspěšné obce. Tento ukazatel použitý v aktualizaci ÚAP 2010 je proto navržen k vyřazení. Možnost došetření: Obecně je hodnocení hospodaření obcí, jejich hospodářského potenciálu je velmi nákladné (audity hospodaření) a většinou nezahrnuje „vnitřní zadluženost“ odvozenou z objektivního zhodnocení potřeb obce. Závěry: Pro jednotlivé obce by měly obsahovat zhodnocení přiměřenosti ploch, které by pak na úrovni územních plánů mělo být upřesněno, zejména s ohledem na funkci obce v sídelní struktuře regionu. Ekonomická aktivita Tabulka 85: Vývoj počtu nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Ukazatel sčítání ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice 26.3.2011p 506 504 73 263 19 693 13 53 28 146 Nezaměstnaní 1.3.2001 486 937 97 289 29 204 26 61 38 214 3.3.1991 122 814 18 271 5 966 2 10 2 30 118 Ekonomicky aktivní 26.3.2011p 1.3.2001 5 172 737 5 253 400 597 323 628 416 159 473 173 306 268 218 671 635 377 292 2 083 1 866 3.3.1991 5 421 102 657 038 185 608 213 593 267 1 825 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Ukazatel sčítání Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 26.3.2011p 23 18 496 95 282 63 79 284 109 22 Nezaměstnaní 1.3.2001 35 27 715 120 300 64 65 410 116 40 A.1 Průvodní zpráva 3.3.1991 4 5 742 16 38 10 8 79 19 6 Ekonomicky aktivní 1.3.2001 313 249 144 761 160 210 1 290 1 201 2 855 2 539 911 726 937 778 3 370 3 197 1 337 1 130 300 265 26.3.2011p 3.3.1991 245 172 268 1 236 2 609 734 790 3 383 1 187 258 (zdroj: SLDB 2011p, vlastní výpočty) Z následující tabulky je patrné, jak po r. 1991 dlouhodobě klesala ekonomická aktivita obyvatel SO ORP Ostrava, podobně jak v celé ČR. Přitom se jedná o ukazatel hrubé míry, protože mezi ekonomicky aktivní jsou započtení i nezaměstnaní hledající práci. Ukazatel do značné míry dokumentuje skutečnost, že hlavní opomíjenou příčinou napětí zejména v průběžném důchodovém systému je rostoucí podíl závislých osob ve věku 15-64 let, nikoliv vlastní proces stárnutí obyvatel. Stále větší skupina obyvatel ve věku 15-64 let nepřispívá do průběžného důchodového a daňového systému (jedná se zejména o mladé lidi, mnohdy formálně studující, závislé na rodičích a rostoucí počet osob v důchodu v této věkové skupině - předčasné a invalidní důchody, významnou skupinu tvoří i matky na mateřské dovolené). Vysokou míru ekonomické aktivity vykazují obvykle obce s velkou sociální soudržností. Tabulka 86: srovnání Ukazatel Sčítání ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Vývoj hrubé míry ekonomické aktivity v obcích SO ORP Ostrava a širší Obyvatel 15-64 let 26.3.2011p 1.3.2001 7 360 249 7 161 144 865 181 891 725 231 397 243 186 374 291 967 861 553 397 2 881 2 622 454 363 210 787 224 753 1 849 1 682 4 085 3 692 1 254 1 012 1 250 1 132 4 679 4 389 1 844 1 624 420 368 3.3.1991 6 834 465 859 754 239 886 263 824 324 2 392 317 222 038 1 598 3 558 977 1 026 4 627 1 593 349 Ekonomická aktivita 26.3.2011p 1.3.2001 70,3% 73,4% 69,0% 70,5% 68,9% 71,3% 71,7% 74,9% 69,4% 73,8% 68,2% 73,6% 72,3% 71,2% 68,9% 68,6% 68,7% 71,3% 69,8% 71,4% 69,9% 68,8% 72,6% 71,7% 75,0% 68,7% 72,0% 72,8% 72,5% 69,6% 71,4% 72,0% 3.3.1991 79,3% 76,4% 77,4% 81,0% 72,0% 82,4% 76,3% 77,3% 77,6% 77,3% 73,3% 75,1% 77,0% 73,1% 74,5% 73,9% ( definováno jako poměr počtu ekonomicky aktivních a obyvatel ve věku 15-64 let) ) Míra nezaměstnanosti na úrovni obcí Jak již bylo uvedeno, posouzení hospodářských podmínek na úrovni obcí je výrazně omezeno dostupnými daty – údaje o HDP, přidané hodnotě, příjmech domácností končí na úrovni krajů. Nejsou k dispozici za SO ORP a ani okresy. Jedním z dobře dostupných údajů na úrovni obcí byly údaje o nezaměstnanosti, které byly prvotně publikovány z evidence ministerstva práce a sociálních věcí s měsíční periodicitou. V současnosti je jejich dostupnost omezena a je otázkou, zda budou k dispozici. Menším nedostatkem těchto údajů byla skutečnost, že míra nezaměstnanosti na úrovni obcí byla vypočtena z aktuálního počtu nezaměstnaných a zastarávajícího počtu ekonomicky aktivních ze sčítání v roce 2001. U obcí, kde se počet obyvatel a tím i ekonomicky aktivních výrazně měnil, docházelo ke zkreslování výsledků. Zejména pak u obcí, kde počet obyvatel rostl o desítky procent. I přes tento nedostatek jsou ukazatele míry nezaměstnanosti základním východiskem pro hodnocení hospodářského potenciálu obcí. Pro hodnocení stavu – míry nezaměstnanosti byl použit průměr nezaměstnanosti z hodnot zjištěných v době sčítání v roce 2001 a 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4- průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. 119 Územně analytické podklady – ORP Ostrava hodnocení 1 Průměrná míra nezaměstnanosti sčítání menší než 3% 2001 a 2011p A.1 Průvodní zpráva 2 3 4 5 6 7 3 - 4,9% 5 - 6,9% 7 - 8,9% 9 - 10,9% 11 - 14,9% 15% a více Pro hodnocení změn (dynamiky vývoje) – míry nezaměstnanosti byl použit % ukazatel změny nezaměstnanosti z hodnot zjištěných v době sčítání v roce 2001 a 2011, které nejsou zkresleny změnami počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Dále byla použita 7 bodová hodnotící stupnice (podobně jak u ÚAP MSK), hodnota 1 –příznivější vývoj, 4průměrný, 7 nejméně příznivý vývoj. Intervaly stupnice byly zvoleny s ohledem na vývoj v celé ČR. hodnocení změna průměrné míry nezaměstnanosti sčítání 2001 - 2011p 1 2 3 4 menší než 80% 80 89,9% 90 99,9% 100 109,9% Tabulka 87: Sčítáníukazatel ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 6 7 110 - 119,9% 120 - 129,9% 130% a více Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání Hodnocení Hodnocení stav průměr 2001změna 2001-2011 2011 4 5 1 6,5 26.3.2011p 1.3.2001 3.3.1991 změna 20012011 změna 19912011 9,8% 12,3% 9,3% 15,5% 2,3% 2,8% 105,6% 79,2% 432,2% 441,1% 12,3% 16,9% 3,2% 73,3% 384,2% 1 6,5 4,9% 7,9% 7,4% 7,0% 7,3% 12,8% 7,4% 9,9% 6,9% 8,4% 8,4% 8,2% 7,3% 11,9% 9,6% 13,0% 11,5% 14,1% 17,3% 10,0% 11,8% 8,8% 8,4% 12,8% 10,3% 15,1% 0,9% 1,7% 0,7% 1,6% 1,6% 3,3% 1,3% 1,5% 1,4% 1,0% 2,3% 1,6% 2,3% 40,7% 82,2% 57,1% 61,1% 52,3% 73,9% 73,7% 83,6% 78,4% 100,9% 65,7% 79,4% 48,6% 516,6% 468,4% 991,5% 426,4% 450,1% 383,3% 568,9% 678,2% 507,6% 832,6% 360,9% 509,3% 315,3% 1 2 1 1 1 1 1 2 1 4 1 1 1 4 4,5 5 5 5 6,5 4,5 5,5 3,5 4 5 4,5 5,5 Tabulka 88: Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011 26.3.2011p ČR MSK SO ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice 5 17,4% 19,3% 18,5% 16,4% 14,5% 18,1% 16,1% 20,4% 18,7% 14,5% 16,9% 14,4% 15,6% 17,9% 16,3% 19,3% 1.3.2001 3.3.1991 23,0% 25,2% 23,9% 25,5% 20,8% 25,2% 21,9% 28,9% 24,0% 21,8% 22,5% 20,6% 23,5% 23,5% 21,8% 29,7% 33,1% 35,3% 33,6% 36,7% 36,5% 38,5% 31,7% 44,0% 33,5% 32,2% 35,8% 34,2% 34,1% 35,8% 34,1% 42,2% 120 změna 20012011 75,7% 76,4% 77,4% 64,3% 70,0% 71,9% 73,6% 70,7% 77,9% 66,6% 75,4% 70,0% 66,6% 76,1% 74,6% 65,0% změna 1991-2011 52,6% 54,7% 55,0% 44,7% 39,8% 46,9% 50,8% 46,5% 55,8% 45,2% 47,4% 42,1% 45,8% 50,1% 47,8% 45,7% Hodnocenízměna 20012011 3 3 3 6 5 4 4 4 3 5 3 5 5 3 4 5 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Změna míry nezam. v obci 2001-2011 Míra nezaměstnanosti v regionu Vzdělanostní struktura obyvatel - pokles podílu obyv. se zákl. vzděláním 2001-2011 rekreace Technická infrastruktura, doprava Ceny pozemků, bydlení + nabídka poz. a brownfield Celkem hodnocení ČR MSK SO0 ORP Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Hospodářské podmínky území Míra nezaměstnanosti v území (2001+2001) Tabulka 89: A.1 Průvodní zpráva 5 6 4 1 5 6 3 3 4 4 4 4 4 4 4,1 4,0 6 1 6 3 4 4 4 4,0 4 4 5 5 5 7 1 2 1 1 1 1 6 6 6 6 6 6 6 5 4 4 4 3 6 6 5 4 6 3 2 2 2 2 3 2 4,0 3,9 3,7 3,5 4,1 3,7 4 1 6 5 3,3 3,3 3 2,5 3,7 4,2 4,7 5 4 4,1 5 4 4 5 5 6 2 1 4 1 1 1 6 6 6 6 6 6 3 5 5 3 4 5 4,8 4,3 4,3 5,3 4 4 4 5 3 4 4 5 4 5 2 5 2 4 4,1 4,2 3,9 4,2 3,7 4,3 3.2.9.1 Národnostní struktura obyvatel Ostravy a cizinci v Ostravě Z hlediska národnostní struktury je Ostrava srovnatelná s jinými městy a celorepublikovým průměrem, pro které je příznačná národnostní homogenita. Relativní podíl cizinců v Ostravě představuje 2,6 % celkové populace (k 31. 12. 2006 to bylo 7912 osob, z toho 63,6 % mužů). Nejpočetnější skupinou cizích státních příslušníků v Ostravě jsou Vietnamci a občané Slovenské republiky, následují Ukrajinci, Poláci a Rusové. Podle posledních čísel Magistrátu města Ostravy bylo k pobytu v Ostravě přihlášeno k 31. 3. 2008 celkem 9 495 cizinců. 3.2.9.2 Občanská vybavenost JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Podklady: Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn 3. Komunitní plán sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava na období 2011 - 2014 Strategický plán rozvoje Statutárního města Ostravy na léta 2009 – 2015 Faktografické listy Ostrava 2012 Český statistický úřad Zdravotnictví Zdravotnická zařízení se nacházejí v 10 obcích, jedná se především o praktické lékaře jak pro dospělé, tak pro děti a dorost a o stomatology. Výrazně nejvíc zdravotnických zařízení je koncentrováno ve Statutárním městě Ostrava (1109). Více zdravotnických zařízení je v obci Vratimov (16), Klimkovice (15), Šenov (12), Velká Polom (6), Vřesina (4), Stará Ves nad Ondřejnicí (4), Václavovice (2), Dolní Lhota (2), Horní Lhota (1) a Čavisov (1). Ve 2 obcích (Zbyslavice a Olbramice) se žádné zdravotnické zařízení nenachází. Sociální služby Sociální služby jsou poskytovány jednotlivým občanům nebo jejich rodinám, pokud se ocitnou v nepříznivé sociální situaci a potřebují pomoc při jejím zvládání. Sociální služby se mohou občanům poskytovat v jejich domácím prostředí jako tzv. terénní služby, ambulantně (uživatel dochází do zařízení) nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb. Pobytové služby sociální péče Statutární město Ostrava zřizuje k zabezpečování sociálních služeb 9 příspěvkových organizací a 1 zdravotnické zařízení poskytující pobytové sociální služby při Městské nemocnici Ostrava, příspěvkové organizaci. Městské obvody 121 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva zřizují domy s pečovatelskou službou včetně pohotovostních lůžek a příspěvkové organizace k zabezpečení sociálních služeb na svém území. Struktura soc. a zdrav. zařízení provozovaných příspěvkovými organizacemi: Terénní sociální péče Záměrem terénní péče je orientovat se na péči poskytovanou lidem v jejich vlastním sociálním prostředí. Hlavním zájmem je umožnit uživateli v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jeho stav, zajistit mu důstojné prostředí a zacházení. Jedna ze služeb terénní sociální péče je pečovatelská služba, která je poskytována občanům v jejich domácnostech včetně domácností v domech s pečovatelskou službou, případně v zařízeních pečovatelské služby. Pro občany, kteří jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu a potřebují pomoc pečovatelské služby, jsou zřizovány domy s pečovatelskou službou. Přidělování bytů provádějí úřady městských obvodů na základě omezení soběstačnosti a naléhavosti sociální situace občana. Nestátní neziskové organizace a další rozvoj sociálních služeb Nestátní neziskové organizace jsou na území města významnými poskytovateli sociálních služeb a realizátory dalších aktivit. V oblasti pobytových služeb pro seniory spíše doplňují služby poskytované příspěvkovými organizacemi, v celé řadě služeb jsou však výhradními poskytovateli služeb, zejména služeb terénních a ambulantních. Na území města jsou sociální služby a související aktivity rozvíjeny a koordinovány v souladu s aktuálně platným strategickým dokumentem 3. Komunitní plán na období 2011 – 2014 (dále jen KP). Posláním KP je především zajišťování dostupnosti (místní, finanční, sociální, informační aj.) sociálních služeb a souvisejících aktivit. V procesu KP dochází postupně k vytvoření takového systému, který vychází v co největší míře vstříc uživatelům služeb, jejichž potřeby jsou v určitých cyklech pravidelně zjišťovány a vyhodnocovány. Proces plánování je založen na principu partnerství a spolupráce v rámci komunity, která je vymezena politiky, odborníky, uživateli a veřejností. Základní hodnoty, na kterých je komunitní plánování založeno, souvisí zejména s principy sociálního začleňování. Jedná se o zvyšování dostupnosti především alternativních služeb k péči ústavní (podpora setrvání lidí především ve svém vlastním prostředí), zvyšování kvality služeb směřujících k zajištění lepší ochrany práv uživatelů služeb, propojenost s ostatními systémy (zdravotnictví, vzdělávání, bydlení, zaměstnávání). Filozofii tvorby plánu je dodržení základních humánních hodnot: - poskytovat jen takové služby, které reaguji na potřeby občanů města - poskytovat služby, které podporují princip individuálního přístupu k člověku - zajistit dodržování lidských práv, rovnoprávný přístup a možnost volby každého občana - respektovat důstojnost každého člověka a respektovat v maximální možné míře jeho soukromí - podporovat rozvoj individuálních aspirací a schopností každého člověka - v rámci transformace sociálních služeb dodržovat její základní principy - individualizace, humanizace a poskytování služby v přirozeném prostředí člověka. Kulturní vybavení V ORP Ostrava působí mnoho významných kulturních institucí, z nichž celá řada vzhledem ke svému rozsahu a záběru činností má nadregionální působnost. Jsou zde 4 stálá divadla. Stálý soubor opery, činohry, baletu a operety má Národní divadlo moravskoslezské hrající na dvou scénách v Divadle Antonína Dvořáka a Divadle Jiřího Myrona. Dále v Ostravě působí Komorní scéna Aréna a Divadlo Petra Bezruče. K nejmodernějším nejen ve střední Evropě patří architektonicky zajímavé Divadlo loutek zdobené plastikami třímetrových loutek ze dřeva a kovu, které pořádá v liché roky mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse Ostrava a každý sudý rok festival Divadelní pouť bez bariér. V roce 2011 získalo Divadlo loutek novou přístavbu s alternativní scénou, amfiteátrem, galerií loutek a divadelním orlojem. Působí zde mezinárodně uznávaná Janáčkova filharmonie Ostrava. Každoročně probíhá mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj, mezinárodní festival Harfové dny Ostrava. Festival Ostravské dny nové hudby je pořádán každé dva roky. Bohatým programem lákají také 3 velké kulturní domy i ty menší v obvodech města. Nositeli řady výjimečných kulturních akcí jsou rovněž četné spolky, různá sdružení či kvalitní folklórní soubory. Kromě největšího hornického muzea a Ostravského muzea zde najdete dalších 5 institucí tohoto typu. Obraz o vztahu Ostravy ke kultuře a informacím dotváří i existence Vědecké knihovny Moravskoslezského kraje a hustá síť městských knihoven. Od října 2005 nabízí ústřední knihovna města Ostravy své služby v nově zrekonstruovaných prostorách u Sýkorova mostu. 122 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Milovníci filmů mohou navštívit hned několik kin. Především na náročnější diváky je zaměřeno Minikino. Největší a také nejoblíbenější je Multiplex Cinestar, moderní objekt s 8 promítacími sály a letos na Nové Karolině přibylo také 8mi sálové kino CINEMA CITY. Širokou nabídku kulturních aktivit doplňují mnohé zdejší galerie a muzea s expozicemi věnovanými rozmanitým oblastem lidského života. Nejvýznamnější z nich je Galerie výtvarného umění Ostrava, jejíž návštěvnost v posledních letech stoupá a překračuje hranici sto tisíc návštěvníků. V rámci SO ORP Ostrava jsou dobré podmínky pro trávení volného času kromě města Ostravy také v ostatních obcích. Obce pořádají velké množství kulturních a sportovních akcí (např.: Vesnická olympiáda a Běh osvobození v Dolní Lhotě, sportovní turnaje, Obecní slavnosti ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, Hasičský ples ve Václavovicích apod.), občané mají možnost navštívit různá divadelní představení, knihovny, zároveň mohou být členy různých spolků (Svazek včelařů v Dolní Lhotě) a organizací (TJ Sokol, Sbor dobrovolných hasičů Horní Lhota, AVZO střelecký klub v Klimkovicích, Rybářský svaz ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, Šenovský Rybář atd.). V Horní Lhotě je známý zejména Ski areál Vaňkův kopec, který je atraktivní pro občany SO ORP Ostrava zejména kvůli své blízkosti. Obec Dolní Lhota je známá pořádáním letního rockového festivalu Dolnolhotský Buben. V obcích je možno navštívit také množství historických budov a památek (např.: kostel a zámek v Klimkovicích a Staré Vsi nad Ondřejnicí, muzeum a zámek v Šenově) a přírodních zajímavostí (lázně – Sanatorium Klimkovice). Sportovní zařízení Sport je důležitou součástí života v Ostravě. Ať už se jedná o řadu úspěšných vrcholových sportovních klubů, které reprezentují region v nejvyšších národních soutěžích nebo o akce hostované v měřítku mezinárodních klání, navíc nelze samozřejmě opomenout pestré volnočasové sportovní vyžití Ostravanů a návštěvníků města. V minulosti se Ostrava úspěšně zhostila pořádání evropských nebo světových šampionátů (například v ledním hokeji, házené, volejbale, krasobruslení, futsalu atd.), utkání v tenisovém Davisově poháru nebo Poháru mistrů evropských zemí ve florbalu. Nezbytným faktorem pro různorodé sportovní aktivity jsou moderní sportovní zařízení, která nabízejí odpovídající služby a reagují na vývoj poptávky a na změny v kvalitě zázemí pro sportovní vyžití na všech úrovních (vrcholové i rekreační). Zařízení pro sport a rekreaci ve vlastnictví města Ostravy jsou spravována společností Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o., která byla založena v roce 1997. Zakladatelem a jediným vlastníkem společnosti je statutární město Ostrava. Pro společnost se vžilo zkrácené pojmenování SAREZA a tento název je od roku 2003 registrován jako ochranná známka. SAREZA spravuje zimní stadion, krytý bazén, letní koupaliště a sportovní areál v Ostravě - Porubě, dále pak sportovní halu v Ostravě - Přívoze, lázně v centru Ostravy, vodní areál v Ostravě - Zábřehu, ozdravné centrum Ještěrka v obvodu Radvanice a Bartovice a sportovní areál Volgogradská v Ostravě - Zábřehu. Významnou organizací z pohledu sportovních středisek v Ostravě je taktéž společnost VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. Svými podnikatelskými aktivitami navázala na činnost bývalého Paláce kultury a sportu a rozšířila je o další. V současné době vlastní akciová společnost VÍTKOVICE ARÉNA čtyři střediska - ČEZ ARÉNU, Městský stadion, Multifunkční halu a Hotel Puls. Na území města Ostravy vyvíjí svoje aktivity rovněž množství sportovních klubů a tělovýchovných jednot, které tradičně vychovávají úspěšné vrcholové sportovce a týmy. Ostravské sportovní kluby mají stálé zastoupení v nejvyšších národních soutěžích a extraligách a pravidelně bojují o přední příčky. Mezi nejznámější patří například fotbalisté FC Baníku Ostrava, hokejisté HC Vítkovice Steel, basketbalisté BK NH Ostrava, volejbalisté z Volejbalového klubu DHL, florbalisté FBC Ostrava a 1. SC SSK Vítkovice nebo baseballisté Arrows Ostrava. Velice oblíbenou oddychově rekreační aktivitou Ostravanů se v posledních letech staly „cyklovýlety“ nebo vyjížďky na kolečkových bruslích. Od roku 1990 se ve městě začínají budovat cyklistické stezky nebo značené trasy a ke konci roku 2007 bylo v provozu zhruba 189 km cyklistických tras. Jednou z priorit vedení města je napojení Ostravy na tzv. Greenway Krakow - Morava - Vídeň, kde se počítá s budováním severní trasy podél řeky Odry. Realizuje se výstavba stezky na nábřeží Ostravice ve Slezské Ostravě a dořešení části mezi Martinovem a Třebovicemi na Jantarové stezce. V přípravě jsou například projekty cyklistických stezek ve Staré Bělé, Proskovicích a na ul. Frýdecké nebo značení cyklistických pruhů na části ulic Michálkovické a Polanecké. Turistická zařízení Potenciál města Ostravy v oblasti cestovního ruchu spočívá zejména v jeho strategické poloze centra s dobrou dostupností širokého spektra atraktivit v oblasti památek, lázeňství i volnočasových aktivit a sportů dostupných v Moravskoslezském kraji. Současně se v blízkém okolí města Ostravy nacházejí lázeňská a rehabilitační zařízení v: • Klimkovicích - Lázně Sanatoria Klimkovice (funkční neplodnost, gynekologická onemocnění, nemoci neurologické, nemoci pohybového ústrojí, pooperační a poúrazové stavy a rekondice), • Karviné – Lázně Darkov (nemoci pohybového a oběhového ústrojí, kožní a neurologické nemoci), • Karlově Studánce na Bruntálsku (nemoci dýchacího ústrojí, onkologické případy bez známek recidivy, hypertenze, funkční poruchy cév) • Čeladné - Beskydské rehabilitační centrum Čeladná (nemoci pohybového ústrojí, oběhového ústrojí, nemoci nervové). 123 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva V posledních letech současně rostou v Moravskoslezském kraji kapacity v oblasti sportu, kdy nejvýraznější růst lze sledovat v případě golfu (golfová hřiště Čeladná – Prosper Golf Club, Ropice Golf Course, Park Golf Club Šilheřovice, Zámecký Golf Club Kravaře, Golf Resort Ostravice, Sportoviště TJ Mittal Ostrava (tréninkový komplex), Golf Aréna Ostrava (golfové indoor centrum). Potenciál Ostravy z hlediska cestovního ruchu spočívá zejména v možnostech industriální a dále kongresové turistiky. Mezi nejvýznamnější turistické atraktivity s největším růstovým potenciálem v rámci Ostravy patří: - Zoologická zahrada Ostrava – druhá největší zoologická zahrada s jediným slůnětem narozeným v České republice, - areál Hornického muzea OKD - plánované rozšíření aktivit o tzv. zážitkovou turistiku, výstavbu velkokapacitního hotelu s kongresovým centrem, turistické napojení na centrum města, - Dolní oblast Vítkovic - technicky unikátní ucelený komplex hlubinného dolu, koksovny a výroby surového železa s plánovaným propojením na vzdělávací, volnočasové a další podnikatelské aktivity v rámci projektu oživení Dolních Vítkovic „Nové Vítkovice“, již realizováno - Gong, technické muzeum, příprava infrastruktury – prodloužená Ruská, podrobnější popis - Slezskoostravský hrad a navazující Výstaviště Ostrava - MINIUNI Ostrava s maketami významných staveb evropských měst, Sklep strašidel, - Národní kulturní památka Důl Michal - technicky a stavebně autenticky dochovaný důlní areál, který představuje technické památky celého Ostravsko-karvinského revíru, doklady technické architektury z let 1913-15, těžkého strojírenství (3 150 návštěvníků v roce 2006). Každé muzeum má své poklady, jedinečné sbírky. Chloubou a unikátním exponátem Ostravského muzea je 225 cm vysoký pokojový orloj postavený panem Maškem počátkem 30. let 20. století. Ostravské muzeum navíc v roce 2009 otevřelo novou stálou expozici. Za zmínku jistě stojí i Hasičské muzeum, Muzeum citer, Katedrála Božského Spasitele (druhý největší chrám na Moravě a ve Slezsku po bazilice na Velehradě), Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy či exkurzní trasa pivovarem Ostravar zakončená ochutnávkou tohoto typického českého produktu. V současnosti také roste význam tzv. událostní turistiky, neboť Ostrava je dějištěm významných kulturních i sportovních akcí celonárodního i mezinárodního významu; z kulturních akcí lze jmenovat např. Colours of Ostrava a Janáčkův máj Ostrava, ze sportovních akcí lze pak zmínit např. atletický mítink Zlatá (v roce 2012 proběhl její 51.ročník), Mistrovství světa v ledním hokeji (2004), Mistrovství světa juniorů v atletice (červenec 2007), 4. Akademické mistrovství světa v baseballu (červenec 2008) a 7. světový šampionát mužů ve florbalu (prosinec 2008). Nejvýznamnějšími počiny v rámci podpory atraktivity regionu a rozvoje cestovního ruchu, které byly realizovány v posledních 3 letech, byly zejména: - zveřejnění 3D modelu ortofotomapy Moravskoslezského kraje20; - realizace projektu „Programové balíčky města Ostravy aneb objevujte Ostravu aktivně, dobrodružně, tradičně i netradičně“ zaměřeného na tvorbu vysoce kvalitního turistického produktu pro propagaci, nabídku a prodej existujících atraktivit a služeb cestovního ruchu; - příprava Integrovaného plánu rozvoje města „IPRM Ostrava – magnet regionu“ pro předložení do Regionálního operačního programu „Moravskoslezsko“ s jedním z cílů podpory a rozvoje turistického potenciálu centra města Ostravy – zaměření zejména na rozvoj okolí a rekreačního využití řeky Ostravice, úpravy Slezskoostravského hradu, modernizace a estetizace ZOO, aktivity spojené s využitím tzv. dvojhalí na území Nové Karoliny; - spolupráce a koordinace Statutárního města Ostravy a Moravskoslezského kraje při propagaci regionu - účast na specializovaných veletrzích a výstavách vč. mezinárodních, příprava společných propagačních a informačních materiálů, propagace v médiích atd.; rozvoj hotelových a kongresových kapacit - The Orchard - Park Inn****, Business and administrative Centre OstravaHrabová. V oblasti kongresové turistiky a výstavnictví představuje silnou stránku Ostravy existence výstaviště, které provozuje společnost Ostravské výstavy a.s. se 100% majetkovou účastí města. Ubytovací kapacity V SO ORP Ostrava se nacházejí tato ubytovací zařízení: hotely**** až *, penziony, turistické ubytovny a ostatní zařízení jinde nespecifikovaná. Ubytovací zařízení typu hotel*****, hotel garni. Mezi nejčastější ubytovací zařízení patří hotely *** a penziony. V rámci SO ORP Ostrava se v jednotlivých obcích vyskytuje 9 hotelů **** (Ostrava), 25 hotelů *** (Ostrava 24, Vratimov 1), 1 hotel ** (Ostrava), 4 hotely * (Ostrava), 23 penzionů (Ostrava 17, Klimkovice 3, Vřesina 2, Stará Ves nad Ondřejnicí 1), 6 turistických ubytoven (Ostrava 5, Horní Lhota 1) a 6 ostatních zařízení jinde nespecifikovaných (Ostrava 4, Klimkovice 1, Stará Ves nad Ondřejnicí 1). Statutární město Ostrava Zdravotnictví 6 sdružená ambulantní zařízení 5 detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení 8 ambulantní zařízení 6 detašované pracoviště ambulantního zařízení 3 nemocnice (Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, Městská nemocnice Ostrava, p. o., Vítkovická nemocnice, a. s.) 6 detašované pracoviště nemocnice 1 léčebna pro dlouhodobě nemocné 124 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 8 ostatní lůžková zařízení 6 detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení 137 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 14 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 59 samostatných ordinací praktického lékaře pro děti a dorost 4 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 200 samostatných ordinací praktického lékaře stomatologa 8 detašovaných pracovišť samostatné ordinace praktického lékaře – stomatologa 36 samostatných ordinací praktického lékaře – gynekologa 6 detašovaných pracovišť samostatné ordinace praktického lékaře – gynekologa 261 samostatných ordinací lékaře specialisty 61 detašovaných pracovišť samostatné ordinace lékaře specialisty 142 ostatních samostatných zařízení 18 detašovaných pracovišť ostatního samostatného zařízení 99 zařízení lékárenské péče 4 detašovaná pracoviště zařízení lékárenské péče 3 další dětská zařízení 2 střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci 3 detašovaná pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci 1 zdravotní ústav 2 transfúzní stanice Sociální služby Kulturní vybavení Divadlo Antonína Dvořáka Divadlo Jiřího Myrona Divadlo loutek Ostrava Divadlo Petra Bezruče Komorní scéna Aréna Knihovna města Ostravy Moravskoslezská vědecká knihovna Dům kultury Akord Ostrava – Zábřeh Dům kultury města Ostravy Dům kultury Poklad Dům umění Sportovní zařízení ČEZ aréna FC Baník Ostrava - stadion Bazaly Vítkovice Aréna, a.s. - Městský stadion SAREZA (sportovní a rekreační zařízení Ostrava) Sportovní hala VŠB - TUO Turistická zařízení ZOO Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy Pivovar Ostrava Stodolní ulice Areál Hornického muzea Dolní oblast Vítkovic Slezskoostravský hrad Důl Michal Ubytovací kapacity Hotel **** Hotel Brioni Clarion Congress Hotel Ostrava Mamaison Business & Conference Hotel Imperial Ostrava Hotel Park Inn Hotel Jan Maria Hotel Mercure Hotel Aron Hotel Ruby Blue Zámek Zábřeh 125 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Hotel *** Harmony Club Hotel Hotel Metropol HD Vista Hotel Polský dům Hotel Max Hotel Maria Provozní jednotka Kovák Hotel BEST Hotel Isora Hotel Nikolas Hotel City Areál Ferdinand Hotel Sport Club Apartmány Paláce Elektra Hotel club Trio Hotel Bonum Hotel Akord Hotel Paradise Hotel Garni Ostrava Hotel Mexiko Hotel Na Kafkové Hotel Puls Hotel Safari Hotel Taurus Hotel ** Hotel Veronika Hotel * Hotel Dům mladých hutníků Hotel Areál Hotelový dům Hlubina Hotel Elmontex Penzion Penzion Paradise Penzion Olymp Penzion U Rašků Hotel restaurace Třebovický mlýn Penzion Lhotka Penzion Sokolská Penzion AIDA Penzion BEN Polanka Penzion D.M.Z. Penzion Exotic Penzion Fermata Penzion Florián Penzion U Kyblíků Penzion Ve Dvoře Penzion 69 Pension JV – bar Zámek v Porubě Ubytovna Levné ubytování Ostrava Ubytovna TJ Mittal Ubytovna Stars Ubytovna Pod mostem Ubytovna Nerudova 23 Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná Ubytovací služby VŠB TU Ostrava Studio Citron Studentská residence Slezská Koleje Jana Opletala Obec Čavisov Školství Mateřská škola Zdravotnictví 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Sociální služby Na území obce Čavisov se nenachází žádné sociální služby. Kulturní vybavení Knihovna (v objektu obecního úřadu) Sportovní zařízení Sportovní areál TJ Sokol Čavisov s fotbalovým hřištěm a tenisovými kurty Turistické zařízení Na území obce Čavisov se nenachází žádná turistická zařízení. Ubytovací kapacity Na území obce Čavisov se nenachází žádná ubytovací zařízení. 126 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad Hasičská zbrojnice Hřbitov Zařízení komerčního typu Restaurace DEPO Konzum - prodejna potravin (zrušen) Autoservis Škoda Čavisov s pneuservisem a prodejnou aut Obec Dolní Lhota Zařízení školství Mateřská škola Základní škola pro 1. – 5. ročník Zdravotnictví 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Sociální služby Na území obce Dolní Lhota se nenachází žádné sociální služby. Kulturní vybavení Knihovna (v budově obecního úřadu) Církevní zařízení Kaple sv. Cyrila a Metoděje Sportovní zařízení Sportovní areál TJ Sokol Dolní Lhota - fotbalové hřiště, volejbalové hřiště, tenisové kurty, šatny a restaurace Malé dětské hřiště Tělocvična a zařízení volnočasových aktivit v areálu základní školy Hasičský areál + restaurace Mokřinka Turistické zařízení Na území obce Dolní Lhota se nenachází žádná turistická zařízení. Ubytovací kapacity Na území obce Dolní Lhota se nenachází žádná ubytovací zařízení. Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad Hasičská zbrojnice Pošta Hřbitov Občanské vybavení komerčního typu Restaurace Pod kaštany Hostinec U Fouse, auto a pneuservis Prodejna Tempo Potraviny Na Zahrádce FA Hardych - opravy a prodej automatických praček Cykloservis Obec Horní Lhota Školství Mateřská škola Zdravotnictví 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Sociální služby Na území obce Horní Lhota se nenachází žádné sociální služby. Kulturní vybavení Místní lidová knihovna Horní Lhota (v budově obecního úřadu) 127 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Církevní zařízení 2 kaple Sportovní zařízení Ski areál Vaňkův kopec 2 sportovní areály TJ Sokol Horní Lhota Turistické zařízení Na území obce Horní Lhota se nenachází žádná turistická zařízení. Ubytovací kapacity Turistická ubytovna TJ Sokol Horní Lhota Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad Hasičská zbrojnice Hřbitov Občanské vybavení komerčního typu Hospůdka U Buta Hostinec U Dostálů Prodejna TEMPO smíšeného zboží obchodního družstva Město Klimkovice Školství Mateřská škola Základní škola 1. – 5. ročník Základní umělecká škola Zdravotnictví 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře – stomatologa 3 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře – gynekologa 2 samostatné ordinace lékaře specialisty 1 detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty 2 ostatní samostatná zařízení 1 detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 1 zařízení lékárenské péče Sociální služby 1 domov pro seniory Kulturní vybavení Městská knihovna Muzeum Sportovní zařízení TJ Sokol Klimkovice TJ Klimkovice DTJ Klimkovice Turistické zařízení Zámek Klimkovice Ubytovací kapacity Hotel Na Podloubí Penzion U Peršana Penzion U Hasičů Sanatoria Klimkovice Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Kulturní a informační středisko Klimkovice Městský úřad Česká pošta Hasičská zbrojnice Obecní policie Hřbitov 128 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Občanské vybavení komerčního typu Restaurace Mexiko Hostinec Verdun Hospoda Lidovka Hostinec u Rašků Vinárna a pivnice Klenba Restaurace U hřiště Restaurace Myslivna Pizza café restaurant Rozmanitt Restaurace U hasičů Hostinec U tygra Zámecký vinný sklep Hospůdka na koupališti Cukrárna na náměstí Bamix Retro Zahrádka U Čamajů Pizzerie, cukrárna Karolína Obec Olbramice Školství Mateřská škola Základní škola 1. – 5. ročník Zdravotnictví Na území obce Olbramice se nenachází žádné zdravotní zařízení. Sociální služby Na území obce Olbramice se nenachází žádné sociální služby. Kulturní vybavení Knihovna Kulturní dům Sportovní zařízení Sportovní areál Fotbalové hřiště Turistické zařízení Na území obce Olbramice se nenachází žádná turistická zařízení. Ubytovací kapacity Na území obce Olbramice se nenachází žádná ubytovací zařízení. Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad Hasičská zbrojnice Hřbitov s kostelem a farou Občanské vybavení komerčního typu Hospoda Pod Kaštanem Prodejna potravin Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Školství Mateřská škola Základní škola 1. – 9. ročník Základní umělecká škola Zdravotnictví 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře – stomatologa 1 detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Sociální služby Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází žádné sociální služby. Kulturní vybavení Obecní knihovna Kulturní dům 129 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Sportovní zařízení Tělovýchovná jednota Stará Ves nad Ondřejnicí - sportovní zařízení Církevní zařízení Kostel Narození svatého Jana Křtitele Turistické zařízení Zámek Stará Ves nad Ondřejnicí Ubytovací kapacity Apartmány Stará Ves Penzion U Mlýna Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad Česká pošta Hasičská zbrojnice Hřbitov Občanské vybavení komerčního typu Cukrárna U Dědoušků Restaurace Zámecká Restaurace Odra Restaurace Hrot Restaurace U Mostu Pohostinství U Dvou babek - hostinec Motorest Hroch Město Šenov Školství Mateřská škola Základní škola 1. – 9. ročník Základní umělecká škola ELROS DEVELOPMENT a.s. – školicí středisko, svářečská škola Zdravotnictví 2 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 2 samostatné ordinace praktického lékaře – stomatologa 1 samostatná ordinace praktického gynekologa 3 samostatné ordinace lékaře specialisty 2 ostatní samostatná zařízení 1 zařízení lékárenské péče Sociální služby 1 dům s pečovatelskou službou Kulturní vybavení Knihovna a šenovské muzeum Sportovní zařízení Tělocvičná jednota Sokol Šenov Turistické zařízení Na území města Šenov se nenachází žádná turistická zařízení. Ubytovací kapacity Na území města Šenov se nenachází žádná ubytovací zařízení. Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Městský úřad Hasiči Pošta Občanské vybavení komerčního typu Restaurace U Ryšky Restaurace U Duchanů Restaurace Horizont Restaurace Na Lapačce Restaurace Na Špici Restaurace U krtečka Restaurace U Šodka Restaurace Na Horakůvce Restaurace Pod zámkem Restaurace Dřevjanka Potraviny Budoucnost Prodejna Hruška Pekárna Cukrárna 130 lékaře – Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Václavovice Školství Mateřská škola Základní škola 1. – 5. ročník Zdravotnictví 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Sociální služby Na území obce Václavovice se nenachází žádné sociální služby. Kulturní vybavení Společenský sál Knihovna Církevní zařízení Kostel sv. Václava Sportovní zařízení Fotbalové hřiště TJ Sokol Václavovice Areál koupaliště (mimo provoz) Malé hřiště u školní družiny Tělocvična u školy Turistické zařízení Na území obce Václavovice se nenachází žádná turistická zařízení. Ubytovací kapacity Na území obce Václavovice se nenachází žádná ubytovací zařízení. Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad Hasičská zbrojnice Pošta Hřiště Občanské vybavení komerčního typu Hospůdka u Schillerů Restaurace Nagano Hostinec U koupaliště Hospůdka Jaka Trans Restaurace Čepaník Obec Velká Polom Školství Mateřská škola Základní škola 1. – 9. ročník Zdravotnictví 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 samostatná ordinace praktického lékaře – stomatologa 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 2 detašovaná pracoviště zařízení lékárenské péče Sociální služby Na území obce Velká Polom se nenachází žádné sociální služby. Kulturní vybavení Kulturní středisko Církevní zařízení Farní kostel sv. Václava 131 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Sportovní zařízení Sportovní prostory Hřiště (fotbalové, volejbalové vč. tenisových kurtů a prostoru, ve kterém se pořádají parkurové závody) Sokolovna Kynologické hřiště Turistické zařízení Na území obce Velká Polom se nenachází žádná turistická zařízení. Ubytovací kapacity Na území obce Velká Polom se nenachází žádná ubytovací zařízení. Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad Česká pošta Česká pojišťovna Česká spořitelna Hasičská zbrojnice Policie Hřbitov Zařízení komerčního typu Restaurace „Gól“ Bistro „Marta“ Hospůdka U Jůry Hostinec „U Filipců“ Motorest „U Tvrze“ Nákupní středisko Potraviny „U Kaple“ Potraviny „Ham“ v RD Město Vratimov Zařízení školství MŠ Na Vyhlídce MŠ v Horních Datyních ZŠ na Masarykově náměstí ZŠ na ul. Datyňské s odloučeným pracovištěm v Horních Datyních Základní umělecká škola Dům dětí a mládeže Zdravotnictví 3 samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dorost a děti 3 samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa 1 samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa 2 samostatné ordinace lékaře specialisty 1 detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty 3 ostatní samostatná zařízení 1 detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení 1 zařízení lékárenské péče Sociální služby 2 domovy s pečovatelskou službou Kulturní vybavení Kulturní středisko s kinem a knihovnou ve Vratimově Kulturní dům s knihovnou v Horních Datyních Církevní zařízení Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele Husův sbor Sportovní zařízení Sportovní areál (fotbalový stadion, hřiště, tenisové kurty a městské koupaliště) ve Vratimově Tenisové haly ve Vratimově Sokolovna a hřiště ve Vratimově Tělocvična a hřiště v Horních Datyních Turistické zařízení Na území města Vratimov se nenachází žádná turistická zařízení Ubytovací kapacity Hotel Vratimov Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Městský úřad, pošta, služebna městské policie, hasičská zbrojnice a hřbitov ve Vratimově Pošta a urnový háj v Horních Datyních 132 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Zařízení komerčního typu Penny market Nákupní středisko Dům služeb Prodejna potravin v Horních Datyních Obec Vřesina Školství Mateřská škola Základní škola 1. – 5. ročník Zdravotnictví 1 samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 1 detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 1 samostatná ordinace praktického gynekologa 1 ostatní samostatné zařízení Sociální služby Na území obce Vřesina se nenachází žádné sociální služby. Kulturní vybavení Obecní knihovna Vřesina Církevní zařízení Kostel sv. Antonína Paduánského Turistické zařízení Na území obce Vřesina se nenachází žádná turistická zařízení. Sportovní zařízení Ski areál Skalka Sportovní areál Hřiště DTJ Ubytovací kapacity Penzion Motýlek Penzion Dukát Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad Česká pošta Hasičská zbrojnice Hřbitov Zařízení komerčního typu Restaurace Mexiko Restaurace Motýlek Obec Zbyslavice Školství Mateřská škola Základní škola 1. – 5. ročník Zdravotnictví Na území obce Zbyslavice se nenachází žádné zdravotní zařízení. Sociální služby Na území obce Zbyslavice se nenachází žádné sociální služby. Kulturní vybavení Místní knihovna Zbyslavice Obecní dům Církevní zařízení Kaple Sv. Matouše Sportovní zařízení Hřiště TJ Sokol 133 lékaře – Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Turistické zařízení Na území obce Zbyslavice se nenachází žádná turistická zařízení. Ubytovací kapacity Na území obce Zbyslavice se nenachází žádná ubytovací zařízení. Zařízení obecní samosprávy, veřejně prospěšné služby Obecní úřad Zařízení komerčního typu Restaurace Na Kopečku Smíšené zboží 3.2.9.3 Bezpečnost 3.2.9.3.1 Kriminalita v Ostravě Město Ostrava stále patří mezi nejzatíženější města kriminalitou v ČR. Jednou z nejzatíženějších oblastí je městská část Ostrava-Jih, která je typicky zanedbanou panelovou zástavbou, v níž se vyskytuje široké spektrem sociálně patologických jevů souvisejících s vysokou nezaměstnaností a chudobou (ze sociálních dávek zde žije cca 3000 rodin s nezaopatřenými dětmi). Dle údajů Policie ČR Ostrava - město tvoří v Ostravě největší podíl trestné činnosti krádeže prosté (51 %), dále krádeže vloupáním (12 %). Nejčastějším objektem zájmu zlodějů jsou byty, obchody a restaurace. Nejméně se vyskytuje činů mravnostních (0 %) a násilných trestních činů (7 %). Nejvíce zastoupenými činy v této skupině trestných činů jsou úmyslná ublížení na zdraví a loupeže. Největší počet mravnostních činů (cca 30 ze 76) byl spáchán v oblasti Ostrava - Jih. Z hlediska celkové kriminality tvořila skupina prostých krádeží přibližně polovinu (cca 51 %) celkového počtu všech trestných činů, které byly v roce 2007 ostravskou policií vyšetřovány. Největší zastoupení prostých krádeží tvořily krádeže věcí z vozidel a kapesní krádeže. Z tohoto pohledu na významu nabývají také preventivní aktivity v rámci města Ostravy. Tyto aktivity, resp. jejich zaměření a cíle lze vyjádřit jejich zaměřením se na: děti a mládež, sociálně vyloučené, věkově a zdravotně handicapované skupiny a komunity, oběti trestných činů, včetně obětí domácího násilí, eliminaci zejména majetkové a násilné kriminality, kriminality s rasistickým a extrémistickým podtextem, včetně recidivy, snížení kriminogenních faktorů plynoucích z dlouhodobé nezaměstnanosti, snižování diváckého násilí, snížení kriminality související s drogovou kriminalitou, vytváření podmínek pro realizaci alternativních trestů, zvyšování bezpečnosti silničního provozu. 3.2.9.3.2 Protidrogová prevence Problematika protidrogové prevence a jiných závislostí je ve městě Ostrava řešena na třech rovinách, a to primární prevence (předcházení problému), sekundární prevence (léčba nemocí) a terciární prevence (mírnění škod). Služby v rámci péče o drogově závislé osoby jsou zajišťovány různými neziskovými organizacemi, zejména je to městem zřízená společnost Renarkon, o.p.s. Další z organizací je firma FAUST, o.s. V této oblasti statutární město Ostrava spolupracuje s řadou jiných institucí, jako například Policie ČR, městská policie, Krajská hygienická stanice, Věznice - Heřmanice, Diagnostický ústav pro mládež aj. Ostravě narůstá obliba experimentálního a rekreačního užívání konopných drog. Pravděpodobný počet uživatelů je odhadován na cca 15 000 -16 000 osob, což je již několik let stabilizovaný stav. Z celkového počtu evidovaných problémových uživatelů drog je 78 % mužů (2006/70,8 %). Detoxikační centrum pro drogově závislé osoby je zařízeno ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Kapacita je 12 lůžek, z toho 2 dětská. Centrum nezajišťuje služby pro akutní případy. JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno Na území ORP Ostravy eviduje Ministerstvo obrany 2 objekty důležité pro obranu státu. V zájmovém území, které je ministerstvem stanoveno na 50 m od hranic areálu lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. 134 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Statutární město Ostrava Objekty důležité pro obranu státu na území města Ostravy Číslo pasportu Typ objektu Lokalita 142/2007-1 (2012) Administrativní budova 141/2007-1 (2012) Krajské vojenské velitelství Ostrava Matiční 2 Moravská Ostrava - Přívoz Nádražní 119 702 00 Moravská Ostrava - Přívoz Obec Čavisov Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Město Klimkovice Na území města se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Obec Olbramice Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Město Šenov Na území města se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Obec Václavovice Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Město Vratimov Na území města se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Obec Vřesina Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází žádný objekt důležitý pro obranu státu. JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD Ve správním území ORP Ostrava se nenachází. JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ Podklady: Krajský úřad - Moravskoslezský kraj Dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, jsou provozovatelé zařazení do skupin A, B nebo jsou nezařazeni. • • • Nezařazené podniky zpracovávají protokolární záznam o nezařazení objektu. Provozovatelé zařazeni dle výše uvedeného zákona do skupiny A zpracovávají: návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A, bezpečnostní program prevence závažných havárií a plán fyzické ochrany. Provozovatelé skupiny B zpracovávají návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B, bezpečnostní zprávu (včetně bezpečnostního programu prevence závažných havárií), vnitřní havarijní plán, podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu a plán fyzické ochrany. Zóny havarijního plánování se vymezují v okolí objektů nebo zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií 135 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva na zdraví a životy lidí, životní prostředí a majetek. Na území ORP Ostravy se nachází celkem 6 zón havarijního plánování vymezených ve smyslu zákona č. 59/2006 o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky, ve znění pozdějších předpisů. Statutární město Ostrava Tabulka 90: Evidované objekty zařazené do skupin A a B na území města Ostravy provozovatel adresa sídla firmy adresa zařízení skupina A ČEZ Energetické služby, s.r.o. A LINDE VÍTKOVICE, kyslíkárna Výstavní 1144/103, 706 02 Ostrava - Vítkovice MG Odra Gas, spol. s r.o., acetylénka (Kunčice) Linde Gas a.s., výrobně distribuční centrum Ostrava U Koupaliště 1570/10, 709 00 Ostrava - Hulváky Na Popinci 1088, 739 32 Vratimov U Technoplynu 1324, 198 00 Praha 9 Kyje A Messer Technogas, s.r.o. Zelený pruh 99, 140 02 Praha 4 B ArcelorMittal Ostrava, a.s. B BorsodChem MCHZ, s.r.o. B DUKOL Ostrava, s.r.o. A A B B EXPLOSIA a.s. (není na území Ostravy, ale zasahuje k nám ZHP) OKK Koksovny a.s., Koksovna Svoboda Tabulka 91: Identifikace ZHP 3 OKD, OKK, a.s., koksovna Svoboda 4 6 Koksární ulice 1112, 702 24 Ostrava - Přívoz Název Explosia, a.s. (nachází se v Krmelině, k nám zasahuje pouze zóna havarijního plánování 9 Semtín 107, 530 50 Pardubice areál ArcelorMittal Ostrava, a.s. Frýdecká ulice, 719 03 Ostrava areál BorsodChem MCHZ, Chemická 1, Ostrava - Mar. Hory Vratimovská 689 707 02 Ostrava - Kunčice Chemická 1/2039, 709 03 Ostrava - Mariánské Hory Chemická 1/2039, 709 03 Ostrava Mariánské Hory Odbytový sklad výbušnin Krmelín, U Paleska 536, 739 24 Krmelín Koksární ulice 1112, 702 24 Ostrava - Přívoz Zóny havarijního plánování na území města Ostravy x 5 Vratimovská 689, 707 02 Ostrava - Kunčice Chemická 1/2039, 709 03 Ostrava - Mariánské Hory Chemická 1/2039, 709 03 Ostrava - Mariánské Hory Plynojem Jímání konvertorového plynu, ul. Železárenská, 706 02 Ostrava - Vítkovice U Koupaliště 1570/10, 709 00 Ostrava - Hulváky Popis výroba výbušnin - nebezpečné chemické látky klasifikované jako výbušné, toxické a nebezpečné pro životní prostředí k.ú. Stará Bělá výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v koksárenských bateriích), produkty koksování jsou Přívoz koks, koksárenský plyn, dehet, síran amonný, benzol, síra výroba a zpracování surového železa, oceli a hutní Kunčice, Bartovice, ArcelorMittal, a.s., Ostrava druhovýroba, nebezpečné látky: vysokopecní plyn, Radvanice koksárenský plyn, benzol Mariánské Hory, Petřkovice, Lhotka, výroba technických chemikálií organické chemie, BorsodChem MCHZ,s.r.o., Hošťálkovice, Třebovice, technických plynů a činnostmi, které jsou s jejich Ostrava Svinov, Nová Ves, výrobou spojeny, skladování a stáčení amoniaku Hulváky, Moravská Ostrava, Přívoz výroba koksu (vysokoteplotní karbonizace uhlí v OKD, OKK, a.s., koksovna koksárenských bateriích), produkty koksování jsou Mariánské Hory, Nová Šverma koks, koksárenský plyn, dehet, síran amonný, Ves benzol, síra z hlediska prevence závažných havárií jsou Mariánské Hory, významnými činnostmi skladování a distribuce ČEZ Energetické služby, s.r.o. Hulváky, Vítkovice, koksárenského plynu a jímání konvertorového Moravská Ostrava plynu Obec Čavisov Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena. Obec Dolní Lhota Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena. Obec Horní Lhota Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena. 136 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Město Klimkovice Na území města není zóna havarijního plánování vymezena. Obec Olbramice Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena. Město Šenov Na území města není zóna havarijního plánování vymezena. Obec Václavovice Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena. Obec Velká Polom Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena. Město Vratimov Tabulka 92: skupina A Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova provozovatel adresa sídla firmy MG Odra Gas, spol. s r.o. , kyslíkárna (Vratimov) Na Popinci 1088, 739 32 Vratimov adresa zařízení Na Popinci 1088, 739 32 Vratimov Obec Vřesina Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena. Obec Zbyslavice Na území obce není zóna havarijního plánování vymezena. JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY Podklady: Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje Stálé úkryty civilní ochrany slouží k ukrytí obyvatelstva při mimořádných událostech. Vlastník stálého úkrytu CO je podle § 23 odst. 2 písm. d) a § 25 odst. 2 písm. f) zákona o integrovaném záchranném systému povinen dbát při užívání této stavby, aby nedošlo ke změně charakteru této stavby ve vztahu k jejímu účelu, a umožnit její využití pro potřeby civilní ochrany a přístup orgánům hasičského záchranného sboru nebo jiným zmocněným osobám. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje eviduje dle § 10 odst. 5 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů stálé úkryty na území ORP Ostravy. Dle této evidence se na území statutárního města Ostravy nachází celkem 135 stálých úkrytů civilní obrany. V přidružených obcích ORP Ostrava nejsou žádné úkryty evidovány. Statutární město Ostrava Stále úkryty vedené v evidenci HZS MSK na území města Ostravy Evidenční číslo k. ú. Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. Č. p. Vlastník (název, adresa) 08070001 Moravská Ostrava 28. října 152 3123 ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8, PSČ 405 02 08070002 Mariánské Hory Novinářská 3 1113 SLUG, a.s., Mariánské Hory, Novinářská 1113/3, PSČ 709 00 08070003 Kunčice závod 5, budova výtopny 08070004 Kunčice závod 5, budova výtopny 08070005 Kunčice závod 10, objekt bývalého ZÚNZ 08070012 Kunčice závod 3/82, soc. ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, 137 Správce (název, adresa) ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8, PSČ 405 02 SLUG, a.s., Mariánské Hory, Novinářská 1113/3, PSČ 709 00 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Územně analytické podklady – ORP Ostrava Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. budova A.1 Průvodní zpráva Evidenční číslo k. ú. 08070013 Kunčice závod 12, přesýpací stanice 08070018 Kunčice závod 12, nová soc. budova 08070019 Kunčice závod 3/82, dílny 08070020 Kunčice závod 3/39, dílny 08070021 Kunčice závod 13, šrotoviště 08070022 Kunčice závod 3/83, soc. budova údržby 08070026 Kunčice závod 3/34, soc. budova 08070027 Kunčice závod 3/34, soc. budova 08070028 Kunčice závod 3/34, soc. budova 08070029 Kunčice závod 15, nová soc. budova 08070030 Kunčice závod 15, nová soc. budova 08070031 Kunčice závod 15, nová soc. budova 08070037 Kunčice Vratimovská ředitelství 689 08070038 Kunčice Vratimovská ředitelství 689 08070039 Kunčice výzkumný a zkušební ústav 08070040 Kunčice výzkumný a zkušební ústav 08070041 Kunčice výzkumný a zkušební ústav 08070042 Kunčice výzkumný a zkušební ústav 08070044 Kunčice závod 3, hlavní sociální budova 08070045 Kunčice závod 3, hlavní sociální budova 08070046 Kunčice závod 45, sociální budova 08070047 Kunčice závod 45, sociální budova Č. p. Vlastník (název, adresa) Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice ,Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 138 Správce (název, adresa) Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice,Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice,Vratimovská č.p. 689, PSČ 70702 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice,Vratimovská č.p. 689, PSČ 70702 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. Evidenční číslo k. ú. 08070048 Kunčice závod 45, sociální budova 08070049 Kunčice závod 45, sociální budova 08070051 Kunčice závod 4, sociální budova 08070052 Kunčice závod 4, sociální budova staré elektrárny 08070057 Kunčice závod 14, hlavní sociální budova 08070058 Kunčice závod 14, hlavní sociální budova 08070060 Kunčice závod 14, sociální budova 08070061 Kunčice 08070062 Kunčice 08070069 Kunčice závod 2/20, sklad modelů 08070070 Kunčice závod 2/20, sklad modelů 08070071 Kunčice závod 2/20, sklad modelů 08070072 Kunčice závod 2/20, sklad modelů 08070074 Kunčice 08070075 Kunčice 08070076 Kunčice 08070077 Kunčice 08070079 Poruba Stavební 08070080 Poruba Opavská 08070144 Hrabůvka 08070145 08070146 A.1 Průvodní zpráva Č. p. závod 14, sociální budova P-250 závod 14, sociální budova P-250 závod 2/23, soc. budova objektu 06 závod 2/23, soc. budova objektu 06 závod 5, soc. budova záv. Doppravy závod 5, soc. budova záv. Doppravy Vlastník (název, adresa) ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul., č.p. 707, PSČ 707 02 Hayes Lemmerz Autokola, a.s., Ostrava-Kunčice, Vratimovská ul., č.p. 707, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 993 Rádio Čas s.r.o., Ostrava-Plesná, K. Svobody 130 6116 APRO MED s.r.o. Ostrava-Poruba, Opavská 6116 Hasičská 49 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, Hrabůvka Hasičská 49 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, Hrabůvka Hasičská 49 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, 15 139 Správce (název, adresa) ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice,Vratimovská č.p. 689, PSČ 70702 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, Kunčice, Vratimovská č.p. 689, PSČ 707 02 Klient servis Ostrava, s.r.o., Ostrava - Moravská Ostrava, Husova 1285/2, PSČ 70200 APRO MED s.r.o. Ostrava-Poruba, Opavská 6116 Střední škola technická, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace., Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava -Hrabůvka Střední škola technická, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace., Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava -Hrabůvka Střední škola technická, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace., Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava -Hrabůvka Územně analytické podklady – ORP Ostrava Evidenční číslo k. ú. A.1 Průvodní zpráva Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. Č. p. Vlastník (název, adresa) 49 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, 08070147 Hrabůvka Hasičská 08070157 Moravská Ostrava 28. října 117 2771 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, 08070158 Hrabůvka Plavecká 873 4 Občanské sdružení nájemců bytů Plavecká 4, Ostrava-Hrabůvka, Plavecká 4 08070161 Moravská Ostrava 28. října 117 2771 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, 08070162 Moravská Ostrava 28. října 117 2771 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, 08070163 Moravská Ostrava 28. října 117 2771 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, 08070172 Hrušov K šachtě 49 JR-elektro s.r.o., Ostrava-Hrušov, K Šachtě 49, PSČ 71100 Místecká lokalita Jeremenko samostatně stojící 08070178 DIAMO, státní podnik Stráž pod Ralskem, Máchova 201, PSČ 47127 08070179 Mariánské Hory U dvoru 08070180 Přívoz Koksární koksovna Svoboda 1112 08070188 Heřmanice Kubínova 51 08070270 Moravská Ostrava Plynární 6 08070271 Třebovice 08070272 Třebovice 08070273 Třebovice 08070277 Přívoz 08070279 Mariánské Hory 08070287 Přívoz 08070288 Přívoz 08070306 Poruba 08070318 Zábřeh 1021 19 Elektrárenská elektrárna stará spr.budova Elektrárenská elektrárna správní budova Elektrárenská elektrárna správní budova Křišťanova teplárna správní budova 28.října 152 3123 TCHAS, spol. s r.o., 28. října 216 709 00 O.-Mar. Hory, 15504158 OKD, a.s., Ostrava-Moravská Ostrava, Prokešvo nám. 6/2020, PSČ 728 30 MADDOX-JM stav, s.r.o., Ostrava Heřmanice, Kubínova 441/51, PSČ 713 00 Severomoravská plynárenská, a.s., Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, PSČ 70272 Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 70974 Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 70974 Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 70974 Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 70974 ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8, PSČ 405 459 správní budova Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21, PSČ 70216 kovárna Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21, PSČ 70216 Opavská U Studia 1119 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, 28 Ing. Milan Řeha, V Zálomu 2897/2, Ostrava-Zábřeh a Ing. Vítězslav Livečka, Dolní 782/65, OstravaZábřeh 140 Správce (název, adresa) Střední škola technická, Ostrava-Hrabůvka, příspěvková organizace., Hasičská 1003/49, 705 00 Ostrava -Hrabůvka Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, Občanské sdružení nájemců bytů Plavecká 4, OstravaHrabůvka, Plavecká 4 Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 OSTRAVA, JR-elektro s.r.o., OstravaHrušov, K Šachtě 49, PSČ 71100 DIAMO, státní podnik odštěpný závod ODRA, OstravaVítkovice, Sirotčí 1145/7, PSČ 70386 TCHAS, spol. s r.o., 28. října 216 709 00 O.-Mar. Hory, 15504158 OKD, a.s., Ostrava-Moravská Ostrava, Prokešvo nám. 6/2020, PSČ 728 30 MADDOX-JM stav, s.r.o., Ostrava Heřmanice, Kubínova 441/51, PSČ 713 00 Severomoravská plynárenská, a.s., Ostrava, Moravská Ostrava, Plynární 2748/6, PSČ 70272 Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 70974 Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 70974 Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 70974 Dalkia Česká republika, a.s., Ostrava, 28. října 3123/152, PSČ 70974 ČEZ Správa majetku, s.r.o., Děčín IV., Teplická 874/8, PSČ 405 459 Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21, PSČ 70216 Ostravské opravny a strojírny, s.r.o., Ostrava 1, Na Valše 21, PSČ 70216 Střední škola telekomunikační, Ostrava, příspěvková organizace, Opavská 1119, 708 61 O.-Poruba Ing. Milan Řeha, V Zálomu 2897/2, Ostrava-Zábřeh a Ing. Vítězslav Livečka, Dolní 782/65, Ostrava-Zábřeh Územně analytické podklady – ORP Ostrava Evidenční číslo k. ú. A.1 Průvodní zpráva Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. Č. p. 08070320 Mariánské Hory 28. října 168 1142 08070321 Mariánské Hory 28. října 168 1142 08070329 Moravská Ostrava 08070330 Moravská Ostrava Ostrčilova ZŠ 08070339 Poruba 08070340 Vlastník (název, adresa) AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o., Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října 93 AMIEN OSTRAVA, spol. s r.o., Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října 93 2557 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava 2557 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Dětská ZŠ 915 Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.-Poruba Poruba Dětská ZŠ 915 Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.-Poruba 08070341 Poruba Čkalovova ZvŠ 942 Moravskoslezský kraj, 28.října 117, 702 18 OSTRAVA, 08070342 Poruba Čkalovova ZvŠ 942 Moravskoslezský kraj, 28.října 117, 702 18 OSTRAVA, 08070352 Moravská Ostrava Fráni Šrámka 14 2438 08070353 Moravská Ostrava Gajdošova 8 2422 08070354 Mariánské Hory 28.října 202 1081 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava 08070355 Mariánské Hory Mariánské nám. 3 1041 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava 08070357 Mariánské Hory Oblá 9 1071 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava 08070362 Moravská Ostrava Slavíčkova 8 2650 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava 08070363 Moravská Ostrava Výstavní 4 2476 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava 08070364 Moravská Ostrava Zámecká 7 2315 08070366 Moravská Ostrava Zelená 34 2504 Ostrčilova ZŠ 1 1 Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava 141 Správce (název, adresa) STAPRO SERVIS, a. s., Ostrava, Mariánské Hory, 28. října 1142/168, PSČ 70901 STAPRO SERVIS, a. s., Ostrava, Mariánské Hory, 28. října 1142/168, PSČ 70901 Základní a mateřská škola Ostrava, Ostrčilova 1, příspěvková organizace, Ostrčilova 1/2557, 728 66 Ostrava Základní a mateřská škola Ostrava, Ostrčilova 1, příspěvková organizace, Ostrčilova 1/2557, 728 66 Ostrava Základní škola, O.-Poruba, Dětská 915, příspěvková organizace, Dětská 915, 708 00 Ostrava-Poruba Základní škola, O.-Poruba, Dětská 915, příspěvková organizace, Dětská 915, 708 00 Ostrava-Poruba Základní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace, Čkalovova 942, 708 00 Ostrava-Poruba Základní škola, Ostrava-Poruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace, Čkalovova 942, 708 00 Ostrava-Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Územně analytické podklady – ORP Ostrava Evidenční číslo k. ú. A.1 Průvodní zpráva Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. Č. p. Vlastník (název, adresa) Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava 08070367 Moravská Ostrava Zelená 72 2524 08070368 Mariánské Hory Žákovská 34 94 Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava 08070370 Hrabová Obchodní 8 Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, PSČ 720 00 08070378 Hrabová Viktora Huga 8 Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, PSČ 720 00 08070379 Hrabová Viktora Huga 7 Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, PSČ 720 00 08070384 Hrabová Příborská 27 Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, PSČ 720 00 08070387 Poruba Opavská 768 Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.-Poruba 08070390 Poruba Opavská 985 Bytové družstvo Domů 984 a 985, Opavská 985, 708 00 O.-Poruba, 08070394 Poruba Čkalovova 848 Bytové družstvo Čkalovova 848, 708 00 O.-Poruba, 08070397 Poruba Dětská 922 Bytové družstvo DĚTSKÁ, Dětská 922, 708 00 O.-Poruba 08070398 Poruba Nálepkovo náměstí 927 Bytové družstvo Oktáva, Nálepkovo nám. 927, 708 00 O.Poruba 08070400 Poruba Čkalovova 879 Bytové družstvo Čkalovova, Čkalovova 879, 708 00 O.-Poruba 08070407 Poruba Čkalovova 909 Bytové družstvo DOMOV 1357, Čkalovova 911, 708 00 O.-Poruba 08070408 Poruba Ľudovita Štúra 1053 Bytové družstvo L.Štúra 1051-1053, L. Štúra 1053, 708 00 O.-Poruba 08070409 Poruba Větrná 1056 Bytové družstvo Větrník, Větrná 1056, 708 00 O.-Poruba 08070410 Poruba Resslova 1042 Bytové družstvo Resslova, Reslova 1042, 708 00 O.-Poruba 08070413 Poruba Větrná 1087 BD Větrná 1087, družstvo, 708 00 O.-Poruba 142 Správce (název, adresa) Statutární město Ostrava městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, Prokešovo náměstí 1803/ 8, 729 29 Ostrava Statutární město Ostrava městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, PSČ 720 00 Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, PSČ 720 00 Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, PSČ 720 00 Statutární město Ostrava Městský obvod Hrabová, Bažanova 4, Ostrava Hrabová, PSČ 720 00 Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava městský obvod Poruba, Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Územně analytické podklady – ORP Ostrava Evidenční číslo k. ú. A.1 Průvodní zpráva Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. Č. p. 08070414 Poruba Porubská 944 08070415 Poruba Zednická 949 08070416 Poruba Zednická 953 08070417 Poruba Čkalovova 917 08070420 Poruba Havlíčkovo náměstí 728 08070421 Poruba Havlíčkovo náměstí 730 08070422 Poruba Opavská 08070423 Hrabová Frýdecká 691 08070424 Poruba Slepá 1096 08070427 Mariánké Hory Strmá 14 08070435 Moravská Ostrava U parku 08070438 Slezská Ostrava Bohumínská 63 08070439 Poruba Slepá 1097 08070441 Mariánské Hory Hudební 4 08070443 Martinov Martinovská chladírny masa 08070444 Martinov Martinovská 08070445 Martinov Martinovská masokombinát 08070446 Poruba Porubská 08070451 Svinov Polanecká 4472 12 48 76 2646 3168 1013 72 803 Vlastník (název, adresa) Správce (název, adresa) Statutární město Ostrava Bytové družstvo Na Porubské, městský obvod Poruba, Porubská 944, 708 00 O.-Poruba Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava Bytové družstvo Zednická 949, městský obvod Poruba, 708 00 O.-Poruba Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava Bytové družstvo DZU, městský obvod Poruba, Zednická 953, 708 00 O.-Poruba Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava Bytové družstvo Dům 917, městský obvod Poruba, Čkalovova 917, 708 00 O.-Poruba Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava Bytové družstvo Havlíčkovo náměstí městský obvod Poruba, 728, Klimkovická 28/55, 708 56 O.708 00 O.-Poruba Poruba Statutární město Ostrava Bytové družstvo 730, Havličkovo městský obvod Poruba, nám. 730, 708 00 O.-Poruba Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Statutární město Ostrava, Prokešovo Statutární město Ostrava, nám. 8, Prokešovo nám. 8, Moravská Ostrava, PSČ 72930 Moravská Ostrava, PSČ 72930 Linde Gas a.s., Praha 9, U Linde Gas a.s., Praha 9, U Technoplynu 1324, PSČ 198 00 Technoplynu 1324, PSČ 198 00 HODER OLDŘICH HODER OLDŘICH - Investmen, Investmen, Havířov-Město Havířov-Město realitní kancelář, realitní kancelář, Fibichova Fibichova 21/227, 21/227, 736 01 Havířov-Město 736 01 Havířov-Město Policie ČR Správa Policie ČR Správa Severomoravského kraje, 30.dubna Severomoravského kraje, 1682/24, 702 00 Ostrava-Moravská 30.dubna 1682/24, 702 00 Ostrava Ostrava-Moravská Ostrava 11 spoluvlastníků zapsaných na 11 spoluvlastníků zapsaných na LV LV 5445 k.ú. Moravská Ostrava 5445 k.ú. Moravská Ostrava a Přívoz a Přívoz Policie ČR Správa Policie ČR Správa Severomoravského kraje, 30.dubna Severomoravského kraje, 1682/24, 702 00 Ostrava-Moravská 30.dubna 1682/24, 702 00 Ostrava Ostrava-Moravská Ostrava Statutární město Ostrava Bytové družstvo Slepá 1097, 708 00 městský obvod Poruba, O.-Poruba Klimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba KENTER Trading, spol. s r.o., KENTER Trading, spol. s r.o., Ostrava-Bělský les, Václavka 7 Ostrava-Bělský les, Václavka 7 Mlékárna Kunín a.s., Kunín 291, Mlékárna Kunín a.s., Kunín PSČ 742 53 291, PSČ 742 53 Průmyslový areál Martinov, Průmyslový areál Martinov, s.r.o. s.r.o., Ostrava-Martinov, Ostrava-Martinov, Martinovská ul. Martinovská ul. 3168/48, PSČ 3168/48, PSČ 72302 72302 Průmyslový areál Martinov, Průmyslový areál Martinov, s.r.o. s.r.o., Ostrava-Martinov, Ostrava-Martinov, Martinovská ul. Martinovská ul. 3168/48, PSČ 3168/48, PSČ 72302 72302 Statutární město Ostrava Společenství vlastníků ČEJKA městský obvod Poruba, Porubská 1012, 708 00 OstravaKlimkovická 28/55, 708 56 O.Poruba Poruba Polanecká obchodní společnost a.s., Polanecká obchodní společnost Ostrava-Svinov, Polanecká 803/72, a.s., Ostrava-Svinov, Polanecká PSČ 72107 803/72, PSČ 72107 143 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Evidenční číslo k. ú. Místo dislokace SÚ Ulice Č. o. A.1 Průvodní zpráva Č. p. 08070452 Poruba l7.listopadu krevní centrum 08070454 Vítkovice Nám.J. z Poděbrad 08070456 Poruba Španielova 08070460 Poruba Liptaňské náměstí 3 890 08070461 Moravská Ostrava Slavíčkova 14 2491 08070464 Hošťálkovi Aleje , tel.vysílač ce Ostrava 08070468 Kunčice závod 14, soc. budova 08070469 Kunčice závod 14, soc. budova 08070470 Mariánské Hory Chemická 08070471 Mariánské Hory Chemická 08070485 Kunčice závod 4, vodní hosp. 833 924 407 1 Vlastník (název, adresa) Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava Městská záchranná služba Ostrava, Varenská 5, Ostrava-Moravská Ostrava, PSČ 70180 Stavební bytové družstvo Vítkovice, Ostrava-Mariánské Hory, Daliborova 54 Správce (název, adresa) Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava, 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava Městská záchranná služba Ostrava, Varenská 5, OstravaMoravská Ostrava, PSČ 70180 Stavební bytové družstvo Vítkovice, Ostrava-Mariánské Hory, Daliborova 54 Stavební bytové družstvo, Stavební bytové družstvo, Ostrava, Ostrava, Poruba, Liptaňské Poruba, Liptaňské nám. 890 nám. 890 Stavební bytové družstvo Hlubina, Stavební bytové družstvo Ostrava-Zábřeh, Hlubina, Ostrava-Zábřeh, Rudná č.70 Rudná č.70 RADIOKOMUNIKACE a.s., Praha RADIOKOMUNIKACE a.s., 3, U nákladového nádraží č. 3144, Praha 3, U nákladového nádraží PSČ 13000 č. 3144, PSČ 13000 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, ArcelorMittal Ostrava a.s., Kunčice,Vratimovská č.p. 689, PSČ Ostrava, Kunčice,Vratimovská 70702 č.p. 689, PSČ 70702 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, ArcelorMittal Ostrava a.s., Kunčice,Vratimovská č.p. 689, PSČ Ostrava, Kunčice,Vratimovská 70702 č.p. 689, PSČ 70702 BorsodChem MCHZ, s.r.o., Ostrava- BorsodChem MCHZ, s.r.o., Mariánské Hory, Ostrava-Mariánské Hory, Chemická 1/2039, PSČ 70903 Chemická 1/2039, PSČ 70903 BorsodChem MCHZ, s.r.o., Ostrava- BorsodChem MCHZ, s.r.o., Mariánské Hory, Ostrava-Mariánské Hory, Chemická 1/2039, PSČ 70903 Chemická 1/2039, PSČ 70903 ArcelorMittal Ostrava a.s., Ostrava, ArcelorMittal Ostrava a.s., Kunčice,Vratimovská č.p. 689, PSČ Ostrava, Kunčice,Vratimovská 70702 č.p. 689, PSČ 70702 Obec Čavisov Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Obec Dolní Lhota Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Obec Horní Lhota Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Město Klimkovice Na území města není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Obec Olbramice Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Město Šenov Na území města není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Obec Václavovice Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Obec Velká Polom Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Město Vratimov Na území města není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. 144 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Vřesina Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. Obec Zbyslavice Na území obce není evidován žádný stálý úkryt civilní ochrany. JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY Podklady: Internetové stránky Ministerstva vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR Ministerstvo vnitra – Generální ředitelství hasičského sboru ČR eviduje na území ORP Ostravy 6 hasičských stanic viz níže. Zařízení dobrovolných hasičů přidružených obcí jsou v ÚAP dokumentovány v rámci objektů občanské vybavenosti. Statutární město Ostrava Tabulka 93: Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR na území města Ostravy Místo dislokace OPO Evidenční Název číslo k.ú. Ulice JPO-816010 Hasičská stanice Ostrava – Zábřeh Zábřeh Výškovická 40 JPO-816011 Hasičská stanice Ostrava –Fifejdy Moravská Ostrava Ul. Odboje 8 JPO-816012 Hasičská stanice Ostrava – Poruba Poruba Martinovská 36/1622 JPO-816013 Hasičská stanice Ostrava – Hrabůvka Hrabůvka Hasičská 339/34 JPO-816014 Integrované výjezdové centrum Slezská Ostrava Slezská Ostrava Čs. armády 1892/20a JPO-816015 Integrované výjezdové centrum Ostrava–Přívoz Přívoz Slovenská 1149/5 Obec Čavisov Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Obec Dolní Lhota Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Obec Horní Lhota Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Město Klimkovice Na území města se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Obec Olbramice Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Město Šenov Na území města se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Obec Václavovice Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Obec Velká Polom Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Město Vratimov Na území města se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Obec Vřesina Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. Obec Zbyslavice Na území obce se nevyskytuje objekt požární ochrany evidovaný Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR. 145 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY K tomuto jevu nebyly poskytnuty žádná data. 3.2.10 Antropogenní složka – obsahuje jev 2 3.2.10.1 Trh práce a zaměstnanost Situaci na trhu práce a zaměstnanosti v okrese Ostrava monitoruje a analyzuje úřad práce. V SO ORP Ostrava se nachází celkem 451 ekonomických subjektů, většinou však se sídlem v Ostravě. Mezi největší zaměstnavatele patří OKD a.s., působící v oblasti těžby a úpravy černého uhlí, s počtem zaměstnanců od 10 000. Dalším významným zaměstnavatelem s počtem zaměstnanců od 5000 do 9999 je ArcelorMittal Ostrava a.s, jehož hlavní činnost spočívá ve výrobě surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků a tváření výrobků za tepla a Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje, s převažující všeobecnou činností veřejné správy a počtem zaměstnanců od 5000 do 9999. Dále je významným zaměstnavatelem Hruška, s r.o. (s počtem zaměstnanců od 4000 do 4999), Fakultní nemocnice Ostrava a Statutární město Ostrava (počet zaměstnanců od 3000 do 3999). Mezi ekonomické subjekty s počtem zaměstnanců od 2000 do 2999, se řadí celkem 5 zaměstnavatelů (Vysoká škola Báňská – technická univerzita Ostrava, Dopravní podnik Ostrava, a. s., Finanční ředitelství v Ostravě, Městská nemocnice Ostrava, p. o. a AWT a. s. (dříve OKD Doprava, a.s.). Mezi ekonomické subjekty s počtem zaměstnanců od 1000 do 1999, se řadí celkem 15 zaměstnavatelů. V SO ORP je celkem 25 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců od 500 do 999, 63 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců od 200 do 499, 93 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců od 100 do 199 a 244 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců od 50 do 99. Tabulka 94: Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci se sídlem v ORP Ostrava k 31. 12. 2009 Kategorie Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost podle počtu zaměstnanců OKD a.s. Ostrava ArcelorMittal Ostrava a.s. Ostrava Krajské ředitelství policie Severomoravského kraje Ostrava H R U Š K A, spol. s r.o. Ostrava Fakultní nemocnice Ostrava Statutární město Ostrava VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁTECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Dopravní podnik Ostrava a.s. Finanční ředitelství v Ostravě Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace AWT a.s. DHL Express (Czech Republic) s.r.o. PEGATRON Czech s.r.o. Tieto Czech s.r.o. Trenkwalder a.s. Ostrava VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. ArcelorMittal Tubular Products Ostrava a.s. ČEZ Distribuční služby, s.r.o. Těžba a úprava černého uhlí Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla 10 000 a více Všeobecné činnosti veřejné správy 5000 - 9999 5000 - 9999 Ostrava Ostrava Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Ústavní zdravotní péče Všeobecné činnosti veřejné správy 3000 - 3999 3000 - 3999 Ostrava Terciární vzdělávání 2500 - 2999 Ostrava Ostrava Městská a příměstská pozemní osobní doprava Všeobecné činnosti veřejné správy 2000 - 2499 2000 - 2499 Ostrava Ústavní zdravotní péče 2000 - 2499 Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Železniční nákladní doprava Ostatní vedlejší činnosti v dopravě Výroba počítačů a periferních zařízení Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu 2000 - 2499 1500 - 1999 1500 - 1999 1500 - 1999 Ostrava Výroba ložisek, ozubených kol, převodů a hnacích prvků 1500 - 1999 Ostrava Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů 1500 - 1999 Ostrava Ostrava Dalkia Česká republika, a.s Ostrava EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Ostrava OKK Koksovny, a.s. Ostrava SUNGWOO HITECH s.r.o. Ostrava Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje, p. o. Ostrava Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek Opravy elektrických zařízení Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla Výroba koksárenských produktů Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j. n. 146 4000 - 4999 1500 - 1999 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Kategorie podle počtu zaměstnanců Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Veolia Transport Morava a.s. Ostrava ZETKA. AUTO, s.r.o. Ostrava ABAS IPS Management s.r.o. AutoCont CZ a.s. Bucyrus Czech Republic, a.s. ČOS - Česká ochranná společnost a.s. DHL Solutions s.r.o. Henniges Automotive s.r.o. HPF CLEAN s.r.o. Hutní montáže, a.s. Krajský soud Moravskoslezský kraj Národní divadlo moravskoslezské, příspěvková organizace Ostravská univerzita v Ostravě Ostrava Ostrava Ostrava Ostatní pozemní osobní doprava j. n. Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Činnosti soukromých bezpečnostních agentur Poradenství v oblasti informačních technologií Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví 500 - 999 500 - 999 500 - 999 Ostrava Činnosti soukromých bezpečnostních agentur 500 - 999 Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Skladování Výroba ostatních pryžových výrobků Všeobecný úklid budov Instalace průmyslových strojů a zařízení Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví Všeobecné činnosti veřejné správy 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 Ostrava Provozování kulturních zařízení 500 - 999 Ostrava 500 - 999 Ostravské opravny a strojírny, s.r.o. Ostrava PHARMOS, a.s. Probank s.r.o. "v likvidaci RWE Zákaznické služby, s.r.o. SENA Corporation, a.s Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace TCHAS, spol. s r. o. Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Terciární vzdělávání Opravy a údržba ostatních dopravních prostředků a zařízení j. n Velkoobchod s farmaceutickými výrobky Bezpečnostní a pátrací činnosti Činnosti zprostředkovatelských středisek Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího Ostrava Shromažďování, úprava a rozvod vody 500 - 999 Ostrava Činnosti související s pozemní dopravou 500 - 999 Ostrava 500 - 999 VÁLCOVNA TRUB TŽ, a.s Ostrava VÍTKOVICE MECHANIKA a. s. Vítkovická nemocnice a.s. VOKD, a.s. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava A & T Construction, s. r. o. Ostrava Výstavba bytových a nebytových budov Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek Opravy strojů Ústavní zdravotní péče Výstavba bytových a nebytových budov Činnosti související s ochranou veřejného zdraví Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu ArcelorMittal Distribution Solutions Czech Republic, s.r.o. Ostrava AT Computers a.s. Ostrava AUTO Heller s.r.o. Ostrava Biskupství ostravsko-opavské BorsodChem MCHZ, s.r.o. ČESKÁ OCHRANNÁ SLUŽBA, a.s. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ČEZ Energetické služby, s.r.o. ČR - Krajské státní zastupitelství v Ostravě ČSAD LOGISTIK Ostrava a.s. Čtyřlístek - centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava, příspěvková organizace FlexI T agency s.r.o. Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o. Ostrava Hayes Lemmerz Autokola, a.s. Ostrava Charita Ostrava IPO SECURITY s.r.o. ITT Holdings Czech Republic s.r.o. Ostrava Ostrava Ostrava Obrábění 1000 - 1499 1000 - 1499 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 . 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 250 - 499 250 - 499 Ostrava Ostrava Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly Činnosti náboženských organizací Výroba jiných základních organických chemických látek 250 - 499 250 - 499 Ostrava Činnosti soukromých bezpečnostních agentur 250 - 499 Ostrava Činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení 250 - 499 Ostrava Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí 250 - 499 Ostrava Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví 250 - 499 Ostrava Silniční nákladní doprava 250 - 499 Ostrava Ústavní sociální péče o zdravotně postižené osoby 250 - 499 Ostrava Ostatní poskytování lidských zdrojů Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla Ostatní mimoústavní sociální péče j. n. Činnosti soukromých bezpečnostních agentur Výroba plastových výrobků 250 - 499 147 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Kategorie podle počtu zaměstnanců Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost IVACOM spol. s r. o. KAMENOLOMY ČR s.r.o. KES - kabelové a elektrické systémy, spol. s r.o. Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Ostrava Ostrava Všeobecný úklid budov Provoz pískoven a štěrkopískoven; těžba jílů a kaolinu Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla 250 - 499 250 - 499 Činnosti související s ochranou veřejného zdraví 250 - 499 Lukáš Chlebovský a.s. Ostrava NWR Energy, a.s. ODS-Dopravní stavby Ostrava, a.s. Okresní soud Ostravské komunikace, a.s. Ostravské vodárny a kanalizace a. s. OZO Ostrava s.r.o. Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Personal fabric - agentura práce, a.s. Ostrava Povodí Odry, státní podnik První ostravská finanční s.r.o. Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna RPG Služby, s.r.o. Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, s.r.o. Vratimov Ostrava 250 - 499 Ostrava Ostrava Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Výroba, přenos a rozvod elektřiny Výstavba silnic a dálnic Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných Shromažďování, úprava a rozvod vody Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Shromažďování, úprava a rozvod vody Činnosti agentur zprostředkujících zaměstnání 250 - 499 250 - 499 Ostrava Činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení 250 - 499 Ostrava Správa nemovitostí na základě smlouvy 250 - 499 Ostrava Provozování sportovních zařízení 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Výroba železničních lokomotiv a vozového parku Výroba betonu připraveného k lití Ostatní specializované stavební činnosti j. n. Regulace a podpora podnikatelského prostředí Výroba kovových nádrží a zásobníků Železniční nákladní doprava Výroba strojů pro metalurgii Výroba ostatních plastových výrobků Výstavba bytových a nebytových budov Velkoobchod s oděvy a obuví Nespecializovaný velkoobchod 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 250 - 499 200 - 249 200 - 249 200 - 249 Ostrava Ústavní sociální péče o seniory 200 - 249 Ostrava Ústavní sociální péče o seniory 200 - 249 Ostrava Ostrava 200 - 249 200 - 249 Ostrava Truhlářské práce Činnosti soukromých bezpečnostních agentur Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j. n. Činnosti v oblasti protipožární ochrany Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Ostatní vedlejší činnosti v dopravě Praní a chemické čištění textilních a kožešinových výrobků Obchod s plynem prostřednictvím sítí Ostrava Výstavba bytových a nebytových budov 200 - 249 Strojírny K&K, s.r.o. Ostrava ŠKODA VAGONKA a.s. Štěrkovny spol. s r. o. Dolní Benešov TEPLOTECHNA Ostrava a.s. Úřad práce v Ostravě VÍTKOVICE CYLINDERS a.s. VÍTKOVICE Doprava, a.s. Vítkovické slévárny, spol. s r.o. Weppler & Trefil s.r.o. Bytostav Poruba a. s. CANIS SAFETY a.s. Démos trade, a.s. Domov pro seniory Čujkovova, Ostrava-Zábřeh, příspěvková organizace Domov pro seniory Slunečnice, Poruba, příspěvková organizace HASIL a.s. IPO - STAR s. r. o. Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě, příspěvková organizace Městská záchranná služba Ostrava OKD, HBZS, a.s. PEKÁRNA HRUŠKA, spol. s r.o. Ostrava PST Ostrava, a.s Ostrava RENATEX CZ a.s. Ostrava Severomoravská plynárenská, a.s. STAMONT - POZEMNÍ STAVITELSTVÍ s.r.o. Ostrava Ostrava Ostrava 250 - 499 200 - 249 200 - 249 200 - 249 200 - 249 . 200 - 249 200 - 249 200 - 249 Ostrava Ostrava Výstavba inženýrských sítí pro elektřinu a telekomunikace Výstavba bytových a nebytových budov Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení 200 - 249 200 - 249 Ostrava Technické zkoušky a analýzy 200 - 249 Ostrava Činnosti soukromých bezpečnostních agentur 100 - 199 Trakce, a.s. Ostrava VAMOZ - servis, a.s. VÍTKOVICE GEARWORKS a.s. VÍTKOVICE TESTING CENTER s. r. o. ABI Special s.r.o. 148 200 - 249 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Obchodní jméno Sídlo ALFA COMPUTER a.s. Ostrava AMIX, spol. s r. o. Ostrava AmpluServis, a.s. AquaKlim, s.r.o. AQUASPED s.r.o. BŠ JUDITH, s.r.o. CELogis a.s. CENTR FACILITY MANAGEMENT, a.s. "v likvidaci" ČEZ Logistika, s.r.o. ČOS - Technický servis s.r.o. ČSAD RADIÁLKA OSTRAVA s.r.o. Dětské centrum Domeček, příspěvková organizace DG JIHOVEL a.s. v likvidaci Diagnostický ústav pro mládež, středisko výchovné péče a školní jídelna, O.-Kunčičky, Škrobálkova 16 Domov pro seniory Kamenec, Slezská Ostrava, příspěvková organizace Domov pro seniory Korýtko, OstravaZábřeh, příspěvková organizace Domov pro seniory Sluníčko, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace eD´ system Czech, a.s. Ostrava EKOSTAV-MORAVIA a.s. EURO - Šarm spol. s r.o. FERRMON, spol. s r.o. GARDIA, s.r.o. Hadr & Kyblík s.r.o. HAGEMANN a.s. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje HOLUB zámečnictví s.r.o. Hornická poliklinika s.r.o. I-ZONE CZECH s.r.o. Ostrava Janáčkova filharmonie JC TRANS, s.r.o. Jelínek - Top Produkt, s.r.o. JINPO PLUS a.s KAR-mobil s.r.o. Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava KM Steel s. r. o. "v likvidaci" Ostrava Knihovna města Ostravy, příspěvková organizace Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj Krůta Ostrava s.r.o. Librex, spol. s r.o. LUXOS spol. s r.o. MATERIÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o. MEPHACENTRUM, a.s. MERKO CZ, a.s. MOJE AMBULANCE a.s. MORAVIA SPORT GROUP, spol. s r. o. MORAVSKOSLEZSKÉ A.1 Průvodní zpráva Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Maloobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem Ostatní maloobchod s potravinami ve specializovaných prodejnách Opravy kovodělných výrobků Ústavní zdravotní péče Ostatní vedlejší činnosti v dopravě Činnosti agentur zprostředkujících zaměstnání Ostatní vedlejší činnosti v dopravě 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 Ostrava Bezpečnostní a pátrací činnosti 100 - 199 Ostrava Ostrava Velkoobchod s ostatními stroji a zařízením Činnosti související s provozem bezpečnostních systémů 100 - 199 100 - 199 Ostrava Ostatní vedlejší činnosti v dopravě 100 - 199 Ostrava Ostatní ústavní sociální péče 100 - 199 Šenov Velkoobchod s výrobky převážně pro domácnost 100 - 199 Ostrava Ostatní ústavní sociální péče 100 - 199 Ostrava Ústavní sociální péče o seniory 100 - 199 Ostrava Ústavní sociální péče o seniory 100 - 199 Ostrava Ústavní sociální péče o seniory 100 - 199 100 - 199 100 - 199 Ostrava Šenov Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem Všeobecný úklid budov Velkoobchod s chemickými výrobky Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Činnosti soukromých bezpečnostních agentur Všeobecný úklid budov Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 Ostrava Činnosti v oblasti protipožární ochrany 100 - 199 Ostrava Ostrava Opravy strojů Všeobecná ambulantní zdravotní péče Velkoobchod s díly a příslušenstvím pro motorová vozidla, kromě motocyklů Podpůrné činnosti pro scénická umění Silniční nákladní doprava Výroba ostatního nábytku Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu 100 - 199 100 - 199 Ostrava Činnosti knihoven a archivů 100 - 199 Ostrava Regulace a podpora podnikatelského prostředí 100 - 199 Ostrava Ostrava Ostrava 100 - 199 100 - 199 100 - 199 Ostrava Ostrava Ostrava Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa Maloobchod s knihami Správa nemovitostí na základě smlouvy Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Všeobecná ambulantní zdravotní péče Výstavba bytových a nebytových budov Všeobecná ambulantní zdravotní péče Ostrava Velkoobchod s oděvy a obuví 100 - 199 Ostrava Tažení ocelového drátu za studena 100 - 199 Ostrava 149 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 . 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Obchodní jméno Sídlo A.1 Průvodní zpráva Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců DRÁTOVNY, a.s. Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Silniční nákladní doprava Činnosti soukromých bezpečnostních agentur NIPOKOV, spol. s r. o. "v likvidaci" Ostrava NOSRETI a.s. NOVÁ HUŤ - OSTRAHA, spol. s r.o. Obchodní akademie a Vyšší odborná škola sociální, Ostrava-Mariánské Hory, příspěvková organizace Ostravské městské lesy, s.r.o. OSTRAVSKÉ STAVBY a.s. Ostrava Ostrava PEKAŘI a spol., spol. s r.o. Ostrava PEMIC BOOKS a.s. PÓROBETON Ostrava a.s. RPG Byty, s.r.o. SATJAM, s. r. o. SBD VÍTKOVICE, Ostrava SE-MI service a. s. Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava SEVAL spol.s r.o. Ostrava Smart painting s.r.o. SMART TRADING COMPANY s.r.o. SPOJMONT OSTRAVA s.r.o. STASPO, spol. s r.o. Stavební bytové družstvo Nová huť /zkratka SBD NH/ Stavos Stavba a.s. STRAVOVÁNÍ ČAVOJSKÁ s.r.o. Střední odborná škola dopravní a Střední odborné učiliště, OstravaVítkovice, příspěvková organizace Střední škola oděvní, služeb a podnikání, Ostrava-Poruba, Příčná 1108, příspěvková organizace Střední škola prof. Zdeňka Matějčka Ostrava - Poruba, 17.listopadu 1123, příspěvková organizace Střední škola společného stravování, Ostrava - Hrabůvka, příspěvková organizace Střední škola stavební a dřevozpracující, příspěvková organizace Střední škola, Ostrava-Kunčice, příspěvková organizace Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Ostrava, příspěvková organizace ŠMÍRA - PRINT, s.r.o. TALPA - RPF, s.r.o. Technické služby Moravská Ostrava a Přívoz Technoprojekt, a.s. Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Těžba dřeva Výstavba bytových a nebytových budov Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Velkoobchod s ostatními výrobky převážně pro domácnost Výroba betonových výrobků pro stavební účely Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých Povrchová úprava a zušlechťování kovů Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n Povrchová úprava a zušlechťování kovů Výstavba inženýrských sítí pro kapaliny a plyny Ostrava Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí 100 - 199 Ostrava Ostrava Výstavba bytových a nebytových budov Stravování v závodních kuchyních 100 - 199 100 - 199 Ostrava Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách 100 - 199 Ostrava Střední odborné vzdělávání na učilištích 100 - 199 Ostrava Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách 100 - 199 Ostrava Střední odborné vzdělávání na učilištích 100 - 199 Ostrava Střední odborné vzdělávání na učilištích 100 - 199 Ostrava Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách 100 - 199 Ostrava Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách 100 - 199 Ostrava Ostrava Tisk ostatní, kromě novin Příprava staveniště 100 - 199 100 - 199 Ostrava Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných 100 - 199 Ostrava 100 - 199 100 - 199 100 - 199 Ostrava Ostrava Ostrava Střední odborné vzdělávání na středních odborných školách TEMEX , spol. s r. o. Ostrava THERM, spol. s r. o. UNIGEO a.s. Ostrava Ostrava US - ACTION, s.r.o. Ostrava Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. Ostrava VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. VÍTKOVICKÁ STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA A GYM. Ostrava Inženýrské činnosti a související technické poradenství Výroba průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení Ostatní stavební instalace Geologický průzkum Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Ostatní výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Provozování sportovních zařízení Ostrava Střední všeobecné vzdělávání 150 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obchodní jméno Sídlo Převažující činnost Kategorie podle počtu zaměstnanců VL Servis s.r.o. V-NASS, spol. s r.o VÝTAHY OSTRAVA spol. s r.o. WEBCOM AXPERIENCE a.s. Z + M servis, spol. s r.o. Základní škola a mateřská škola Ostrava - Bělský Les, B. Dvorského 1, příspěvková organizace ZO OS Stavba ČR, Bytostav Poruba a.s. Zoologická zahrada Ostrava, příspěvková organizace ABnote Czech s.r.o. ActiveCall.CZ s.r.o. Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Opravy strojů Výroba strojů pro těžbu, dobývání a stavebnictví Výroba zdvihacích a manipulačních zařízení Programování Opravy počítačů a periferních zařízení 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 Ostrava Primární vzdělávání 100 - 199 Ostrava Činnosti odborových svazů 100 - 199 agentura EKPERA, s.r.o. Klimkovice Agentura SLUNCE, o.p.s. Ostrava ALUMONT plast s.r.o. AMES s.r.o. Aqualia infraestructuras inženýring, s.r.o. ATB Components s.r.o. "v likvidaci" ATLAS consulting spol. s r.o. ATLAS software a.s. Auto Tichý s.r.o. AVÍZO, a.s. BABY expert s.r.o. Ostrava Bartovická dopravní společnost s.r.o. BONVER WIN, a.s. BOSWELL a.s. Briggs & Stratton (Czech) Power Products, s.r.o. BUDOUCNOST, spotřební družstvo v Ostravě Bytprům, výrobní družstvo v Ostravě CARMAN-DOORS, s.r.o. CASINO KARTÁČ Group a.s. CENTR GROUP-ELMONT s.r.o. Ostrava Ostrava Činnosti botanických a zoologických zahrad, přírodních rezervací a národních parků Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti Činnosti agentur zprostředkujících práci na přechodnou dobu Mimoústavní sociální péče o seniory a zdravotně postižené osoby Výroba plastových výrobků pro stavebnictví Balicí činnosti 50 - 99 50 - 99 Ostrava Inženýrské činnosti a související technické poradenství 50 - 99 Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 Ostrava Ostrava Ostrava Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů Ostatní vydávání softwaru Programování Opravy a údržba motorových vozidel, kromě motocyklů Činnosti reklamních agentur Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách j. n. Silniční nákladní doprava Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří Zprostředkovatelské činnosti realitních agentur Ostrava Výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n. 50 - 99 Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava CENTRUM Moravia Sever, spol. s r.o. Ostrava Centrum pro rodinu a sociální péči o.s. Ostrava Centrum sociálních služeb Poruba, Ostrava příspěvková organizace CGB laboratoř a.s. Ostrava CITADELA - dřevařské závody s.r.o. Ostrava CONE - DOPRAVA, a.s. Ostrava CUPROSAN s.r.o. Ostrava Č. V. PROTOTYP s.r.o. Česká distribuční a.s. Československý sport, s.r.o. ČSAD Ostrava a.s. D3Soft s.r.o. Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava DANKAR, s. r. o. Ostrava DAV, a.s. Diakonie ČCE - středisko v Ostravě DILERIS a.s. Ostrava Ostrava Ostrava Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Výstavba bytových a nebytových budov Výroba ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří Bezpečnostní a pátrací činnosti Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j. n. 100 - 199 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 Ostatní ústavní sociální péče 50 - 99 Činnosti související s ochranou veřejného zdraví Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních Silniční nákladní doprava Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily Obrábění Činnosti reklamních agentur Účetnické a auditorské činnosti; daňové poradenství Pronájem a správa vlastních nebo pronajatých nemovitostí Programování Obchod s automobily a jinými lehkými motorovými vozidly Demolice Ostatní mimoústavní sociální péče j. n. Opravy počítačů a periferních zařízení 50 - 99 Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů, výpis k 31.12.2009 151 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 2. PLOCHY VÝROBY Podklady: Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn faktografické listy Ostrava 2012 Seznam stávajících nebo bývalých areálů průmyslové výroby ve správním obvodu ORP Ostrava: Statutární město Ostrava ArcelorMittal Ostrava a.s. VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. SUNGWOO HITECH s.r.o. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. ArcelorMittal Tubular Products Ostrava a.s. PEGATRON Czech, s.r.o. ArcelorMittal Engineering Products Ostrava, a.s OKK Koksovny, a.s. Hayes Lemmerz Czech, s.r.o. Třinecké železárny, a.s. provoz VT VÍTKOVICE MECHANIKA a.s. Hutní montáže a.s. Dalkia Česká republika, a .s. KES – kabelové a elektronické systémy, s.r.o. ITT Holdings Czech Republic, s. r. o. BorsodChem MCHZ, s.r.o. Průmyslové zóny Ostrava - Hrabová Průmyslová zóna Ostrava - Hrabová je strategickou rozvojovou lokalitou statutárního města Ostravy. Celková rozloha infrastrukturou vybaveného území průmyslové zóny činí 110 ha. Průmyslová zóna Ostrava - Hrabová byla již několikrát oceněna v prestižní soutěži „Podnikatelská nemovitost roku“ pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechInvest a sdružením AFI: • rok 2004 – 1. místo v kategorii „Zóna s největším společenským přínosem“ • rok 2005 – 2. místo v kategorii „Zóna s největším společenským přínosem“ • rok 2007 – 1. místo pro CTPark Ostrava v kategorii „Průmyslový park s největším ekonomickým přínosem“ • rok 2009 – 1. místo pro CTPark Ostrava v kategorii „Zóna roku“ • rok 2010 – 1. místo pro společnost BREMBO působící v rámci CTParku Ostrava v kategorii • „Investor roku 2010 – zpracovatelský průmysl“ • rok 2010 – 2. místo pro CTPark Ostrava v kategorii „Zóna roku“ Současná rozloha průmyslové zóny: 110 ha Obchodní zóna: 15 ha Ostrava - Mošnov Strategická průmyslová zóna letiště Ostrava (SPZ Mošnov) je jedinečným prostředím pro investory, kteří mají zájem těžit z dlouhodobého procesu obnovy průmyslu a výroby v regionu. Strategická průmyslová zóna letiště Ostrava je plně otevřena nejrůznějším obchodním aktivitám, jejichž atributem je modernost, orientace na export a technický pokrok. V prestižní soutěži Podnikatelská nemovitost roku 2007 v kategorii „Zóna s největším ekonomickým přínosem“ obsadila 3. místo. Zóna je akreditována agenturou CzechInvest a je podporována státem. Současná rozloha průmyslové zóny: 200 ha Oblast vyčleněná pro strategického investora: 45 ha 152 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Čavisov Zemědělské družstvo Slezan (Klimkovice) - v současné době je areál prázdný, bez využití a je určen k prodeji Objekt bývalé drůbežárny - je v současné době nevyužitý, vlastní jej firma Bavary s.r.o. Pila Samohýl Další provozovny výrobních i nevýrobních služeb jsou umístěny v obytné zástavbě - klempířství a pokrývačství, výškové práce, voda - plyn - topení, výroba kuchyňských linek, servis plynových zařízení, montáž a opravy elektrických zařízení, zámečnické práce apod. Obec Dolní Lhota Soukromě hospodařící zemědělec Jiří Mucha Areál drobné výroby - areál Agroeko - plastová výroba v lokalitě Podjárky Obec Horní Lhota Středisko zemědělské výroby firmy NOVA Areál firmy p. Petrušky - výroba dřevěného uhlí (mimo provoz) Firma Plot - zámečnická výroba Město Klimkovice Zemědělské družstvo SLEZAN Klimkovice Školní statek - středisko Klimkovice Výrobna nábytků Interiér Klimkovice Drobné provozovny především výrobních služeb - kartonářství, pekařství, stolařství, služby motoristům Obec Olbramice Výroba plotů - Hýl Vesto spol.r.o. - opravy sil. vozidel, truhlářství, podlahářství Slezan - Zemědělské družstvo Klimkovice Mléčná farma Olbramice JP Interiér - výroba nábytku Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Výrobní areál u silnice III/48615 ve směru na Brušperk Výrobní plocha v Košatce sloužící k odstavování a servisu zemědělských strojů místního zemědělského podniku Zemědělská výroba - čtyři větší areály ležícími v blízkosti silnice III/48615 vedoucí do Brušperku a dva areály v Košatce nad Odrou Město Šenov BEL - VITA CARS, s.r.o. K & K Pneu s.r.o. Stavebniny Galičák s.r.o. Plochy výroby se dále nachází podél ulice Těšínské směr Havířov a v lokalitě Volenství 153 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Václavovice Bývalý zemědělský areál Družstva vlastníků VASE Stolařská dílna (v areálu bývalé cementárny na ulici Václavovické) Obec Velká Polom Lihovar a likérka s.r.o. ZKDesign, a.s. Kazapol – pila Sklady Výroba palet Výrobní a skladový areál NOVA s.r.o. Antonín Holuša Emil Ludvík ZAGRA Kyjovice Josef Dihel a syn s.r.o. Hynek Demel Město Vratimov Severní výrobní zóna - firma KES - kabelové a elektrické systémy, spol. s r.o. (výroba a prodej kabelových svazků pro automobilový a elektrotechnický průmysl), Mobal s.r.o. (výroba plastových obalů z tvrzených fólií a forem pro potravinářský průmysl) a MG Odra Gas, spol. s r.o. (výroba a distribuce technických, medicinálních a potravinářských plynů) Menší výrobní areály na ul. Sezónní - Horkon s.r.o. a MIP Investment s.r.o. Centrální výrobní zóna - Datafish Ostrava s.r.o., Technomont Frýdek – Místek, s.r.o., Milba papír s.r.o., Hemat Trade Ostrava s.r.o. Jižní část centrální zóny - bývalá skládka materiálu Hutních staveb, v současné době využívaná pro zpracování kalů z ostravských ropných lagun Výrobní zóna Nádražní - areály společnosti Kofing Real s.r.o., Technoma, s.r.o. (prodej materiálů pro výstavbu, rekonstrukce a opravy kanalizačních a vodovodních sítí), CTP Invest, s.r.o. a Pazdiora - výroba nábytku Výrobní zóna Mourová - areál společnosti Mirel Trading a.s. (výroba a prodej pěnového polyetylenu Mirelon a extrudovaného polystyrenu Starlon a výrobky z nich, HSF System, s.r.o., M+D Market, s.r.o., BE Group Logistics CZ, s.r.o. a další Areály výroby drobné (na Závodí a v Horních Datyních) Obec Vřesina Zemědělské družstvo „Slezan“ Klimkovice Pila (v areálu střediska ZD) Firma ORC, s.r.o. zabývající se recyklací papíru (v areálu střediska ZD) Obec Zbyslavice ZD Slezan Klimkovice 3.2.10.2 Rozvoj podnikání V rámci města Ostravy je třeba zmínit procesy desindustrializace a reindustrializace, které se promítají do rozložení ekonomických aktivit ve městě. Výrazně klesá podíl těchto aktivit v původně výrobních prostorách, určených pro těžký průmysl, např. oblast Vítkovic, Arcelor Mittal (původně Nová huť). V posledních 10 letech je zvláště výrazný pokles v počtu pracovních míst koncentrovaných v areálu Arcelor Mittalu v Ostravě – Kunčicích. Vítkovice své prostory nabízejí i dalším společnostem, proto pokles nebyl tak výrazný. Vznikají nové výrobní plochy, především průmyslová zóna Hrabová. Další průmyslová zóna Mošnov je umístěna mimo katastrální území města. Na území Statutárního města Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích typu brownfield, přičemž odhad celkové rozlohy území pokrývaného pozemky charakteru brownfields je 1 800 ha (cca 8 % rozlohy města Ostravy). Dvě hlavní oblasti, Karolina a Dolní oblast Vítkovic, pozůstatky těžkého průmyslu, již mají své majitele, kteří již začínají realizovat aktivity k jejich rozvoji. Třetí oblast, rozvojové území Ostrava-Hrušov, která představuje oproti výše uvedeným oblastem spíše území s charakterem "sociálního brownfieldu" (nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků), je v současné době ve fázi počátečních příprav využití území. Dle údajů z Národní databáze brownfieldů se na území města Ostravy nachází dále 5 nejvýznamnějších brownfieldů: Areál Oderský-závod služeb Dolu Jan Šverma, Areál u dálnice, Ostrava – Svinov, CEMOS Ostrava, Bývalé Urxovy závody, Deza, nyní Lahos, Zábřeh - VŽ, Ostrava, Území bývalého odvalu Dolu Jana Šverma, Ostrava. S klesajícím vlivem průmyslu, dochází k rostoucímu významu služeb, které nejsou přímo prostorově vymezeny. Největší koncentrace zaměstnanosti je v obvodu Moravské Ostravě a Přívozu a po té následují obvody Slezská 154 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Ostrava, Vítkovice a Poruba. Koncentraci pracovních aktivit do centra města a Poruby, lze považovat za jeden z prostorových projevů dezindustrializace. Rozložení ekonomických aktivit v průmyslu lze částečně identifikovat prostorovým rozmístěním budov ve městě. Vyšší zastoupení budov pro průmysl je v esovitém pásu ve východní části města (z Hrabové přes Kunčice, Kunčičky, Vítkovice, Mariánské Hory a Přívoz až do Hrušova). Nově připravovaná průmyslová zóna v Hrušově toto rozložení respektuje. Viz následující mapa. Pokud se zaměříme na rozložení podnikatelů na území města, měřeno mírou podnikatelské aktivity1, lze porovnat podobnou prostorovou strukturu. V esovitém pásu není zahrnut Hrušov a na druhou strany přibyly městské části Moravská Ostrava a Hulváky. Dalšími městskými částmi s vyšší mírou podnikatelské aktivity jsou Martinov a Třebovice, kde v poslední době prudce roste výstavba rodinných domů. Pokud se podíváme na přírůstek podnikatelů v posledních deseti letech, lze identifikovat suburbanizační trend, tzn. nárůst míry podnikatelské aktivity v okrajových částech města (Lhotka, Petřkovice, Koblov, Heřmanice) a sousedních obcích (Vřesina, Dolní Lhota, Horní Lhota). 3.2.10.2.1 Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst v Moravskoslezském kraji se mezi lety 2005 až 2008 zvyšoval, od roku 2009 došlo ke snížení počtu obsazených pracovních míst, díky celosvětové hospodářské krizi. Ve sledovaném období se počet obsazených pracovních míst pohyboval od 460 655 do 474 343, došlo tedy k nárůstu o 2,97 %. Nejvíce obsazených pracovních míst bylo po celé sledované období v SO ORP Ostrava (okolo 175 tisíc), Opava (nad 42 tis.) a FrýdekMístek (okolo 38 tisíc). Naopak nejméně obsazených pracovních míst se po celé období nachází v SO ORP Vítko, Kravaře a Jablunkov, kde se počet obsazených pracovních míst pohyboval do 4 550. U 12 z celkových 22 SO ORP Moravskoslezského kraje došlo k nárůstu obsazenosti pracovních míst. Výraznější pokles počtu obsazených pracovních míst mezi lety 2005 až 2009 byl naměřen v SO ORP Orlová (pokles o 17,29 %) a Rýmařov (15,18 %). Počet obsazených pracovních míst ve sledovaném správním obvodu mezi roky 2005 a 2008 stoupal. V roce 2009 pak došlo v souvislosti s hospodářským útlumem k jejich poklesu. Při srovnání let 2005 a 2009 byl zaznamenán nárůst počtu pracovních míst o 6,82 %. Nejvýraznější nárůst počtu obsazených pracovních v obci Horní Lhota, dále v obci Čavisov a Dolní Lhota. Naopak nejvýraznější pokles zaznamenaly obce Zbyslavice a Stará Ves nad Ondřejnicí. Obce s nejnižším počtem obsazených pracovních míst jsou Olbramice a Zbyslavice Jedná se ale o malé obce s počtem obyvatel do 600. Nejvyšší počet obsazených pracovních míst je ve statutárním městě Ostrava, dále pak ve městech Vratimov, Šenov a Klimkovice. 3.2.11 Veřejná dopravní a technická infrastruktura – obsahuje jevy (44, 45, 46, 47, 48, 49, 50, 51, 52, 53, 54, 55, 67, 68, 69, 70, , 71, 72, 73, 74, 75, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, 95, 96, 97, 98, 99, 100, 101, 102, 103, 104, 106, 115) 3.2.11.1 Doprava a dopravní zařízení - širší vztahy Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. 3.2.11.1.1 Dálniční a silniční doprava Základní kostru silniční sítě na sledovaném území tvoří dálnice a poměrně hustá síť silnic I. třídy. Územím SO ORP Ostrava prochází dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava – Bohumín). Tento nejdůležitější dopravní tah, jež zajišťuje kvalitní napojení území na vnitrostátní i mezinárodní komunikační síť, bude kompletován výstavbu posledních tří úseků: Bohumín – st.hranice ČR/Polsko, realizace v období 2008 – 08/2012, Přerov – Lipník nad Bečvou, předpokládaná realizace v letech 2012 – 2015, Říkovice – Přerov, předpokládaná realizace v letech 2013 – 2016? Základní kostru silniční sítě na území SO statutárního města Ostrava dotvářejí následující silnice I. třídy: I/11 Hradec Králové – Bruntál - Opava (I/46, I/57) - Ostrava (D1, I/58, I/56, I/59) - Havířov - Český Těšín (R48, I/67) - Třinec-Nebory (I/68) - Jablunkov – st.hranice ČR/Slovensko, I/56 Opava (I/46) - Hlučín – Ostrava (D1, I/11) – R56 – Frýdek-Místek (R48) - Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá (I/35), I/58 Rožnov p.R. (I/35) - Příbor (I/48) - Ostrava (I/11), I/59 Ostrava (I/11) – Orlová – Karviná (I/67). 155 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Významným zkvalitněním dopravy na území města Ostravy je uvedení do provozu nového úseku silnice I/56 Ostrava – prodloužená Místecká, I. stavba, jež napojuje centrum města na dálnici D1. Její součástí je i mimoúrovňová křižovatka s Mariánskohorskou ulicí, po níž je vedena silnice I/58. Stavba byla uvedena do provozu v prosinci 2010. Realizovaná stavba je součástí budoucího kompletního průtahu silnice I/56 městem, který nejen propojí jižní a severní část města Ostravy, ale výhledově zajistí i kvalitní propojení měst Frýdku Místku s Opavou a Bohumínem. Navazující stavba I/56 Ostrava – prodloužená Místecká, II. stavba, jež řeší úsek od Českobratrské po již vybudovanou část, je zprovozněna v redukované (dvoupruhové) podobě základní trasy. Dokončení této stavby je plánováno na rok 2013. Součástí kompletního průtahu by výhledově měla být III. stavba prodloužené Místecké v úseku od ulice 28. října po ulici Českobratrskou. Již realizovanou část průtahu silnice I/56 městem a navazující plánované stavby znázorňuje obrázek B 1 v příloze. Trasy dálnice a páteřní silniční sítě jsou znázorněny v následujícím obrázku. Obrázek 4 Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava Zatížení silniční sítě Přehled o dopravním zatížení silniční sítě dávají výsledky z celostátního sčítání dopravy, jež je prováděno v pětiletých intervalech. Intenzita dopravy je vyjádřena pomocí indikátoru RPDI – ročních průměrných denních intenzit v tis/vozidel za den, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty například v pracovních dnech (kupř. v květnu) budou vyšší než průměrné hodnoty, a to dle zpracovatelů až o 10-15 %. Intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. 156 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Rozvoj silniční sítě na území SO ORP Ostrava Východiskem pro vymezení rozvoje páteřní dopravní infrastruktury na sledovaném území byl návrh ZÚR MSK (březen 2010), jenž vymezuje koridory pro záměry silniční dopravy mezinárodního a republikového významu. Koridory pro záměry silniční infrastruktury vymezené na území SO ORP Ostrava uvádí následující tabulka. Tabulka 95: Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového významu na území SO ORP Ostrava Ozn. Ozn.VPS ve Dotčené Katastrální Zdrojová ÚPD Název stavby a její charakteristika zákresu zdrojové ÚPD obce území D15 D16 ZÚR MSK D2 ZÚR MSK D3 D 47 (MÚK Vrbice) – MÚK s II/470 (Orlovská), nová stavba, čtyřpruhová, směrově dělená silnice I. třídy, silnice II/470 – dvoupruhová směrová nedělená silnice II. třídy II/470 (Orlovská) - I/59 nová stavba, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy - návrh dvoupruh (územní rezerva – rozšíření na čtyřpruh viz D516) Bohumín Ostrava Ostrava Rychvald Petřvald Orlová Vrbice nad Odrou Heřmanice Hrušov Heřmanice Rychvald Petřvald u Karviné Poruba u Orlové Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Pozn.: Koridory jsou vymezeny o šířce 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany. Návrh ZÚR MSK dále přebírá bez věcné změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn 2 na území Moravskoslezského kraje plochy a koridory pro záměry silniční dopravy nadmístního významu. Záměry na území SO ORP Ostrava jsou vymezeny v následující tabulce. Ozn. zákresu Tabulka 96: Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu Zdrojová Ozn.VPS ve Název stavby a její charakteristika Dotčené obce Katastrální území ÚPD zdrojové ÚPD D34 ZÚR MSK 34 D77 ZÚR MSK 30 D78 ZÚR MSK 29 I/58 Petřvald, přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy D117 ZÚR MSK 55 II/473 Kaňovice, přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy D150 ZÚR MSK 33 I/11 Mokré Lazce - Vřesina, přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy I/58 Petřvald - Krmelín, nová stavba – jižní tangenta Ostravy, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy Vřesina Vřesina u Bílovce Stará Ves nad Onřejnicí Krmelín Stará Ves nad Onřejnicí Krmelín Petřvald u Nového Jičína Stará Ves nad Onřejnicí Kaňovice Bruzovice Václavovice u Frýdku-Místku Šenov u Ostravy Vratimov Petřvald Stará Ves nad Onřejnicí Kaňovice Bruzovice Václavovice Šenov úsek I/56 - I/11 jižní tangenta Ostravy, Vratimov nová stavba, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (vazba na D122 na Paskov území Ostravy) Opava Ostrava Štěpánkovice Velké Hoštice Kravaře D55 ZÚR MSK D10 I/56 Opava - Ludgeřovice, přeložky a homogenizace šířkového uspořádání, Dolní Benešov čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy Kozmice Hlučín Markvartovice Ludgeřovice Bohuslavice D29 2 ZÚR MSK D4 I/11 hranice okresu Opava – Rudná (prodloužená Rudná), přeložka, Ostrava čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy V souladu s ust. § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 157 Paskov Kateřinky u Opavy Malé Hoštice Petřkovice u Ostravy Štěpánkovice Velké Hoštice Kravaře ve Slezsku Zábřeh u Hlučína Dolní Benešov Kozmice Hlučín Markvartovice Ludgeřovice Bohuslavice u Hlučína Poruba Krásné Pole Stará Plesná Územně analytické podklady – ORP Ostrava Ozn. zákresu Zdrojová Ozn.VPS ve ÚPD zdrojové ÚPD D56 ZÚR MSK D14 D57 ZÚR MSK D13 D75 ZÚR MSK D15 D122 ZÚR MSK D30 D127 ZÚR MSK D32 A.1 Průvodní zpráva Název stavby a její charakteristika I/56 úsek III/01137 – Hlučín, přeložka, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy - návrh dvoupruh (územní rezerva – rozšíření na čtyřpruh viz D513.) D47 - III/01137, dálniční přivaděč; přeložka I/56, směrově dělený čtyřpruh I/58 Krmelín, obchvat, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy II/477 nadjezd nad tratí ČD č. 323 s přeložkou ve Vratimově, odstranění úrovňového křížení s tratí ČD, dvoupruhová směrově nedělená silnice. (vazba na D150 na území Vratimova). II/478 úsek I/58 – I/56 (Ostrava – jižní tangenta), dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy (územní rezerva – pro rozšíření na směrově dělený čtyřpruh- viz D515) Dotčené obce Katastrální území Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Ostrava Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Přívoz Proskovice Stará Bělá Hrabová Kunčice nad Ostravicí Nová Bělá Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Grafické znázornění vymezených koridorů pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního, republikového a nadmístního významu na území ORP je zobrazeno v následujícím obrázku. Obrázek 5 Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava Zdroj: ZÚR MSK – návrh projednaný dle § 37 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (březen 2010), výřez 158 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Výše uvedené koridory jsou vymezeny v šířce: 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu, 200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace. 159 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Územní rezervy ZÚR stanovuje koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry silniční dopravy republikového a nadmístního významu. Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu vymezené na území SO ORP Ostravy jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 97: Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu Územní rezervy pro záměry republikového významu Ozn. Zdrojová Dotčené Název stavby a její charakteristika Katastrální území zákresu ÚPD obce D516 ZÚR MSK R67/kapacitní silnice I. třídy úsek II/470 (Orlovská) - I/59; dokončení přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy - po r. 2015 Ostrava Heřmanice Rychvald Rychvald Petřvald Petřvald u Karviné Orlová Poruba u Orlové Územní rezervy pro záměry nadmístního významu I/56 úsek III/01137 – Hlučín, dokončení D513 ZÚR MSK přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice I. Ostrava třídy - po r. 2015 II/478 - úsek I/58 – I/11 (jižní tangenta města Ostravy) • rozšíření přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice II. třídy - po r. 2015 na k.ú. D515 ZÚR MSK Ostrava Nová Bělá(vazba na D127) • přeložka dvoupruhové směrově nedělené silnice II. třídy na k.ú. Hrabová, Kunčice n. O. a Bartovice (vazba na D127 a D150) I/58 Ostrava - Dubina – Krmelín, rozšíření na čtyřpruhovou směrově dělenou silnice I. třídy D524 ZÚR MSK Ostrava Petřkovice u Ostravy Stará Bělá Nová Bělá Hrabová Kunčice nad Ostravicí Bartovice Stará Bělá Nová Bělá Dubina u Ostravy D525 ZÚR MSK II/477 úsek Ostrava-Kunčice – Vratimov, rozšíření na čtyřpruhovou směrově dělenou Ostrava silnice II. třídy Kunčice nad Ostravicí Hrabůvka Hrabová Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Uvedené koridory jsou vymezeny o šířce: • 300 m od osy krajního pruhu komunikace na obě strany - pro komunikace rychlostního typu, • 200 m od osy komunikace na obě strany – pro silnice I. a II. třídy a ostatní významné komunikace. JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy Ochranné pásmo dálnic Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U dálnice a silnice pro motorová vozidla je ochranné pásmo 100 m od osy přilehlého vozovkového pásu. Statutární město Ostrava D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL Obec Čavisov Územím obce Čavisov neprochází dálnice D1. Obec Dolní Lhota Územím obce Dolní Lhota neprochází dálnice D1. 160 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Horní Lhota Územím obce Horní Lhota neprochází dálnice D1. Město Klimkovice Územím města Klimkovice prochází dálnice D1. Obec Olbramice Územím obce Olbramice prochází dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – st. Hranice ČR - PL. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím obce Stará Ves nad Ondřejnicí neprochází dálnice D1. Město Šenov Územím města Šenov neprochází dálnice D1. Obec Václavovice Územím obce Václavovice neprochází dálnice D1. Obec Velká Polom Územím obce Velká Polom neprochází dálnice D1. Město Vratimov Územím města Vratimov neprochází dálnice D1. Obec Vřesina Územím obce Vřesina neprochází dálnice D1. Obec Zbyslavice Územím obce Zbyslavice neprochází dálnice D1. JEV 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy Ochranné pásmo rychlostní komunikace Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U dálnice a silnice pro motorová vozidla je ochranné pásmo 100 m od osy přilehlého vozovkového pásu Statutární město Ostrava Územím statutárního města Ostravy prochází rychlostní komunikace R56 – Ostrava - Frýdek – Místek. Obec Čavisov Územím obce Čavisov neprochází rychlostní komunikace. Obec Dolní Lhota Územím obce Dolní Lhota neprochází rychlostní komunikace. Obec Horní Lhota Územím obce Horní Lhota neprochází rychlostní komunikace. Město Klimkovice Územím města Klimkovice neprochází rychlostní komunikace. Obec Olbramice Územím obce Olbramice neprochází rychlostní komunikace. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím obce Stará Ves nad Ondřejnicí neprochází rychlostní komunikace. 161 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Město Šenov Územím města Šenov neprochází rychlostní komunikace. Obec Václavovice Územím obce Václavovice neprochází rychlostní komunikace. Obec Velká Polom Územím obce Velká Polom neprochází rychlostní komunikace. Město Vratimov Územím města Vratimov neprochází rychlostní komunikace. Obec Vřesina Územím obce Vřesina neprochází rychlostní komunikace. Obec Zbyslavice Územím obce Zbyslavice neprochází rychlostní komunikace. Silnice II. a III. třídy Současný základní komunikační systém v území je doplněn vedením silnic II. a III. třídy. Na správním území ORP Ostrava se nacházejí následující silnice II. třídy. II/465 Výškovice – Kyjovice – Velká Polom II/469 Ostrava - Hlučín - Hať – st.hranice ČR/Polsko II/470 Ostrava - Rychvald - Orlová II/473 Petřvald - Šenov - Frýdek-Místek II/477 Ostrava - Vratimov - Frýdek-Místek - Baška II/478 Klimkovice - Nová Bělá - Vratimov - Šenov II/479 Ostrava - Šenov - Havířov II/647 Bohumín – Ostrava – Bílovec Základní silniční síť pak dále doplňují silnice III. tříd. Jedná se silnice v majetku a správě Moravskoslezského kraje. JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy Ochranné pásmo silnice I. třídy Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 50 m od osy silnice. Statutární město Ostrava I/11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové – Ostrava – Jablunkov – st. Hranice ČR/SR I/56 Opava – Ostrava – Frýdek – Místek – Hlavatá I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor – Ostrava I/59 Ostrava – Orlová - Karviná Obec Čavisov Územím obce Čavisov neprochází komunikace I. třídy. V Územím obce Dolní Lhota neprochází komunikace I. třídy. Obec Horní Lhota Územím obce Horní Lhota neprochází komunikace I. třídy. Město Klimkovice Územím města Klimkovice neprochází komunikace I. třídy. 162 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice Územím obce Olbramice neprochází komunikace I. třídy. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí I/56 Opava – Ostrava – Frýdek – Místek – Hlavatá I/58 Rožnov pod Radhoštěm – Příbor - Ostrava Město Šenov Územím města Šenov neprochází komunikace I. třídy. Obec Václavovice Územím obce Václavovice neprochází komunikace I. třídy. Obec Velká Polom I/11 Praha – Poděbrady – Hradec Králové – Ostrava – Jablunkov – st. Hranice ČR/SR Město Vratimov Územím města Vratimov neprochází komunikace I. třídy. Obec Vřesina Územím obce Vřesina neprochází komunikace I. třídy. Obec Zbyslavice Územím obce Zbyslavice neprochází komunikace I. třídy. JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ochranné pásmo silnice II. třídy Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice II. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 15 m od osy silnice. Statutární město Ostrava II/465 Velká Polom – Kyjovice - Výškovice II/469 Poruba – Hlučín – Hať – st. Hranice ČR/SR II/470 Ostrava – Rychvald - Orlová II/473 Frýdek – Místek – Šenov - Petřvald II/477 Ostrava – Frýdek – Místek - Baška II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová - Šenov II/479 Poruba – Ostrava – Radvanice - Havířov II/647 Bravantice – Ostrava - Bohumín Obec Čavisov Územím obce Čavisov neprochází komunikace II. třídy. Obec Dolní Lhota Územím obce Dolní Lhota neprochází komunikace II. třídy. Obec Horní Lhota Územím obce Horní Lhota neprochází komunikace II. třídy. Město Klimkovice II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová - Šenov 163 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice Územím obce Olbramice neprochází komunikace II. třídy. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím obce Stará Ves nad Ondřejnicí neprochází komunikace II. třídy. Město Šenov II/473 Frýdek – Místek – Šenov - Petřvald II/478 Klimkovice – Nová Bělá – Hrabová - Šenov Obec Václavovice Územím obce Václavovice neprochází komunikace II. třídy. Obec Velká Polom II/465 Velká Polom – Kyjovice - Výškovice Město Vratimov II/477 Ostrava – Frýdek – Místek - Baška Obec Vřesina Územím obce Vřesina neprochází komunikace II. třídy. Obec Zbyslavice Územím obce Zbyslavice neprochází komunikace II. třídy. JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Ředitelství silnic a dálnic www.rsd.cz/Mapy Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ochranné pásmo silnice III. třídy Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. U silnice III. třídy mimo zastavěné území obce je pásmo 15 m od osy silnice. Statutární město Ostrava III/01135 Petřkovice – Koblov – Hrušov III/01136 Koblov – Antošovice – Šilheřovice III/01137 Petřkovice – Hošťálkovice – Hlučín III/0581 Mariánské Hory – Přívoz III/46611 Hlučín – Ludgeřovice – Petřkovice III/46613 Velká Polom – Plesná – Martinov III/46614 Plesná – Dobroslavice III/46615 Velká Polom – Krásné Pole – Vřesina III/46620 Třebovice – Martinov III/4692 Poruba – Vřesina - Kyjovice III/4703 Slezská Ostrava – Bartovice III/4705 Hrabová – Paskov III/4721 Ostrava – Michálkovice – Petřvald III/4723 Michálkovice – Heřmanice III/4724 Michálkovice – Rychvald III/4725 Michálkovice – Radvanice III/47811 Nová Bělá – Paskov III/4782 Klimkovice – Svinov III/4785 Polanka n. O. – Svinov - Ostrava III/4787 Ostrava – Výškovice – Stará Ves n. O. 164 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva III/4793 Ostrava – spojka ul. Vítkovické III/4803 Proskovice – Světlov Obec Čavisov III/46612 Velká Polom – Zbyslavice Obec Dolní Lhota III/46612 Velká Polom – Zbyslavice III/4692 Poruba – Vřesina - Kyjovice Obec Horní Lhota III/4651 Horní Lhota - spojovací III/4692 Poruba – Vřesina - Kyjovice Město Klimkovice III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice III/4655 Klimkovice – Klimkovice III/4693 Vřesina – Klimkovice III/4782 Klimkovice – Svinov Obec Olbramice III/4654 Kyjovice – Olbramice – Klimkovice Obec Stará Ves nad Ondřejnicí III/4787 Ostrava – Výškovice – Stará Ves n. O. III/4804 Stará Ves n. O. – Jistebník – Josefovice III/4805 Petřvald – Petřvaldík – Košatka n. O. III/4808 Petřvald – Mošnov – Skotnice III/48615 Brušperk – Stará Ves n. O. Město Šenov III/4701 Šenov – Václavovice Obec Václavovice III/4701 Šenov – Václavovice III/47310 Václavovice – Horní Datyně III/4739 Václavovice – Dolní Datyně – Kaňovice Obec Velká Polom III/46610 Chabičov – Velká Polom III/46612 Velká Polom – Zbyslavice III/46613 Velká Polom – Plesná – Martinov III/46615 Velká Polom – Krásné Pole – Vřesina Město Vratimov Na území města Vratimov se nenachází silnice III. třídy. Obec Vřesina III/4692 Poruba – Vřesina - Kyjovice III/4693 Vřesina – Klimkovice 165 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Zbyslavice III/46612 Velká Polom – Zbyslavice JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Podklady: vlastní průzkum Na území SO ORP Ostrava síť místních komunikací v zastavěných územích jednotlivých obcí zajišťuje obsluhu veškerých zástaveb, které nejsou přímo obslouženy ze silničních průtahů. Účelové komunikace na území SO ORP Ostrava, ve formě polních a lesních cest, slouží především ke zpřístupnění jednotlivých polních, lesních event. Jiných soukromých pozemků a navazují na místní komunikace. 3.2.11.1.2 Železniční doprava Multimodální koridory Součástí větve VI. B multimodálního koridoru transevropské sítě TEN (Trans Europe Net), která probíhá správním územím SO ORP Ostrava, je i navržený koridor vysokorychlostní tratě (VRT) v rámci PÚR ČR 2006 a následně i PÚR ČR 2008. Koridory vysokorychlostní dopravy V rámci koncepce vysokorychlostních tratí (VRT) byla větev VI. B TEMMK posílena vymezením nové trasy VR1 Brno – Olomouc – Ostrava – hranice ČR – Polsko, jejíž průběh je znázorněn v následujícím obrázku. Obrázek 6 Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu Zdroj: PÚR ČR 2008, vlastní úprava Koridory železniční sítě Na vybrané síti železničních tratí ČR byly orgány státní správy v souladu s evropskými dohodami specifikovány čtyři tranzitní železniční koridory (TŽK) procházející naší republikou. Shodně byly vymezeny i čtyři tranzitní koridory a tratě transevropské železniční sítě nákladní dopravy (TERFN). Územím SO ORP Ostrava probíhají II. a III. národní tranzitní železniční koridory. 166 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Jejich průběh na území ČR je následující: II. tranzitní železniční koridor: Břeclav - Přerov – Bohumín – Dětmarovice – Petrovice u Karviné – hranice Polska, odbočná větev v trase: Přerov – Olomouc – Česká Třebová, III. tranzitní železniční koridor v trase: hranice SRN – Cheb – Plzeň – Praha – Česká Třebová – Přerov – Ostrava – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – st. hranice se Slovenskem. Železniční doprava Páteř železniční sítě na hodnoceném území SO ORP Ostrava tvoří celostátní trať ČD 270, jež byla zařazena do evropského železničního systému na území České republiky, a další dvě železniční tratě (ČD 321/316/ a 323). Jejich průběh v území je znázorněn v následujícím obrázku. Jejich trasy jsou následující. ČD 270 (Praha) - Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Bohumín ČD 321 Opava východ – Ostrava – Havířov – Český Těšín, Ostrava-Svinov – Ostrava-Kunčice ČD 323 Ostrava hl.n. – Ostrava - Kunčice - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí Obrázek 7 Železniční síť na území SO ORP Ostrava Trať č. 270, jež je součástí mezinárodní železniční sítě, zajišťuje pro krajské město Ostrava dostupnost hlavního města Prahy i dalších významných center v ČR a zahraničí. Zbývající železniční tratě číslo 323 a 321 zajišťují především napojení území na nadřazenou železniční síť, na ostatní sídla v rámci MSK a umožňují jim dostupnost krajského města. JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: SŽDC Ochranné pásmo železnice Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy). Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy se nachází celostátní železniční trať. • ČD 270 Bohumín – Ostrava – Olomouc – Česká Třebová – Pardubice - Praha 167 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází železniční dráha celostátní. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenachází železniční dráha celostátní. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenachází železniční dráha celostátní. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází železniční dráha celostátní. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází železniční dráha celostátní. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází železniční dráha celostátní. Město Šenov Na území města Šenov se nenachází železniční dráha celostátní. Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nenachází železniční dráha celostátní. Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nenachází železniční dráha celostátní. Město Vratimov Na území města Vratimov se nenachází železniční dráha celostátní. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází železniční dráha celostátní. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází železniční dráha celostátní. JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: SŽDC www.szdc.cz/o-nas/zeleznicni-mapy.cz. Ochranné pásmo železnice Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy). Statutární město Ostrava Na území statutárního města Ostravy jsou vedeny dvě železniční tratě (ČD 321 a 323). • ČD 321 Opava východ – Ostrava – Havířov – Český Těšín, Ostrava-Svinov – Ostrava-Kunčice • ČD 323 Ostrava hl.n. – Ostrava - Kunčice - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází železniční dráha. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenachází železniční dráha. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenachází železniční dráha. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází železniční dráha. 168 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází železniční dráha. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará ves nad Ondřejnicí se nenachází železniční dráha. Město Šenov Na území města Šenov je vedena železniční trať (ČD 321). • ČD 321 Opava východ – Ostrava – Havířov – Český Těšín, Ostrava-Svinov – Ostrava-Kunčice Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nenachází železniční dráha. Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nenachází železniční dráha. Město Vratimov Na území města Vratimov je vedena železniční trať (ČD 323). • ČD 323 Ostrava hl.n. – Ostrava - Kunčice - Frýdek-Místek - Valašské Meziříčí Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází železniční dráha. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází železniční dráha. JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI Podklady: Ministerstvo dopravy Správním obvodem ORP Ostrava prochází koridor vysokorychlostní dopravy VR1( dle PÚR), D507 (dle ZÚR) Brno – Ostrava – hranice ČR/Polsko (-Katowice). Statutární město Ostrava Na území statutárního města se nachází koridor vysokorychlostní trati Brno – Ostrava - hranice ČR/Polsko (-Katowice). Obec Čavisov Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Město Klimkovice Na území města se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Obec Olbramice Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Město Šenov Na území města se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Obec Václavovice Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází. 169 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Velká Polom Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Město Vratimov Na území města se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Obec Vřesina Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se koridor vysokorychlostní trati nenachází. JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Ochranné pásmo Ochranné pásmo vlečky podle zákona č.266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou ve vzdálenosti 30 m od osy krajní koleje. Statutární město Ostrava Na území města Ostravy se nacházejí železniční vlečky různých majitelů. Jedná se o vnitřní vlečkovou trať v rámci velkých průmyslových závodů (Vítkovice, Arcelor Mittal), vlečky, které napojují průmyslové zóny na železniční tratě. Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází vlečka. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenachází vlečka. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenachází vlečka. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází vlečka. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází vlečka. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází vlečka. Město Šenov Na území města Šenov se nachází vlečka. Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nenachází vlečka. Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nenachází vlečka. Město Vratimov Na území města Vratimov se nachází vlečka. Obec Vřesina Na území obce se nenachází vlečka. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází vlečka. 170 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 3.2.11.2 Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území železniční přepravou je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Dle tohoto kritéria železniční doprava na území SO ORP Ostrava zajišťuje obslužnost území pouze v omezeném rozsahu včetně dostupnosti sídla ORP, avšak vysokým počtem stanic a zastávek na území městských částí statutárního města plní částečně i funkci městské hromadné dopravy a je přínosem jak pro pravidelně dojíždějící, tak i pro cestovní ruch. Přehled železničních stanic a zastávek na území SO ORP Ostrava uvádí následující tabulka. Tabulka 98: Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava Číslo tratě dle Stanice/zastávky JŘ ČD 270 321 323 Ostrava hl.n., Ostrava-Mariánské Hory, Ostrava-Svinov, Polanka nad Odrou Ostrava-Třebovice, Ostrava-Svinov, Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed, Ostrava-Vítkovice, Ostrava-Kunčice, Ostrava-Bartovice, Šenov Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Ostrava-střed, Ostrava-Kunčičky, Ostrava - Kunčice, Vratimov Zdroj: ČD (Jízdní řád ČD) Hodnocení stavu železniční infrastruktury • Modernizace II. tranzitního železničního koridoru (trať 270 - součást trasy multimodálního koridoru VI. B a páteřní sítě TINA) již byla dokončena dle dohod AGC a AGTC pro traťovou rychlost do 160 km/hod. Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n. (předpokládaný termín kolem roku 2020). • III. tranzitní koridor (trať č. 270, 320) se do značné míry překrývá s již modernizovaným II. koridorem (zbývá modernizace úseku Dětmarovice – Mosty u Jablunkova, tj. mimo území SO ORP Ostrava). • ČD 270 je dvoukolejná trať s elektrickým provozem, jež je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (modernizace již proběhla). • Trať č. 321 v trase Ostrava – Český Těšín je dvoukolejná trať s elektrickým provozem (v trase Ostrava – Český Těšín se předpokládá optimalizace kolem roku 2017), v trase Ostrava-Svinov – Opava východ probíhá jednokolejná trať s elektrickým provozem, která byla modernizovaná v letech 2004-06. • Trať č. 323 v úseku Ostrava hl.n. – Ostrava-Kunčice je dvoukolejná trať s elektrickým provozem, která byla modernizovaná v letech 2005-07 (v navazujícím úseku po Frýdek-Místek připravovaná optimalizace s elektrizací kolem roku 2020). Rozvoj železniční sítě na území SO ORP Ostrava Další výstavba se předpokládá až po roce 2018 v souvislosti s dostavbou evropské sítě vysokorychlostních tratí. Na území SO ORP Ostrava se v budoucnosti předpokládá rozvoj železniční sítě v souvislosti s realizací vysokorychlostní tratě VR1 Brno – Ostrava – Polsko. Návrh ZÚR MSK nevymezuje na území SO ORP koridory a plochy pro záměry železniční dopravy mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu. Na sledovaném území je vymezen pouze koridor železniční vlečky. Označení zákresu Tabulka 99: Zdrojová ÚPD Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu Označení ve Název stavby a její Dotčené Katastrální území zdrojové ÚPD charakteristika obce D170a ZÚR MSK D56 Vlečka, Paskov – průmyslová zóna Ostrava Hrabová, jih Hrabová Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Koridory územních rezerv V souladu s ustanovením § 187, odst. 2, zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ZÚR přebírají bez věcné změny ze schválených územních plánů velkých územních celků a jejich změn na území Moravskoslezského kraje koridory územních rezerv za účelem prověření možnosti jejich budoucího využití pro záměry železniční dopravy republikového a nadmístního významu. 171 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Ozn. zákresu D507 A.1 Průvodní zpráva Tabulka 100: Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu Zdrojová Dotčené Název stavby a její charakteristika Katastrální území ÚPD obce Polanka nad Odrou Svinov Třebovice ve Slezsku Vysokorychlostní trať VRT (Studénka) – Ostrava – ZÚR MSK Ostrava Nová Ves u Ostravy Petrovice u Karviné Mariánské Hory Přívoz Hrušov Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. 3.2.11.2.1 Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob po Ostravě je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy, a.s. Provozní délka sítě MHD má cca 476 km. Provoz zajišťuje 16 tramvajových, 10 trolejbusových a 67 autobusových linek. Ve srovnání s předchozími lety počet přepravených osob klesl. Jedná se již o dlouhodobější jev, kdy se zvedá podíl přepravených osob IAD na úkor MHD. Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje, který je založen na jednotném tarifu, jednotných přepravních podmínkách, jednotném přístupu ke koordinaci jízdních řádů a koordinované nabídce více dopravců pro zajištění dopravní obsluhy na daném území. JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Dopravní podnik Ostrava, a.s www.dpo.cz zákon č. 266/1994 Sb., o drahách 172 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Obrázek 8 A.1 Průvodní zpráva Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě Ochranné pásmo tramvajové tratě: 30 m od osy krajní koleje. Statutární město Ostrava Hromadná doprava osob po Ostravě je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy, a.s. Provozní délka tram sítě má 65,7 km. Provoz zajišťuje 17 tramvajových linek (linka č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 17, 18 a 19). Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází tramvajová dráha. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nachází tramvajová dráha. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenachází tramvajová dráha. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází tramvajová dráha. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází tramvajová dráha. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází tramvajová dráha. Město Šenov Na území města Šenov se nenachází tramvajová dráha. Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nenachází tramvajová dráha. 173 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nachází tramvajová dráha. Město Vratimov Na území obce Vratimov se nenachází tramvajová dráha. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nachází tramvajová dráha. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází tramvajová dráha. JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Dopravní podnik Ostrava, a.s www.dpo.cz zákon č. 266/1994 Sb., o drahách Ochranné pásmo trolejbusové tratě: 30 m od krajního trolejového drátu. Statutární město Ostrava Hromadná doprava osob po Ostravě je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy, a.s. Provozní délka sítě MHD má 29,3 km. Provoz zajišťuje 10 trolejbusových linek (linka č. 101, 102, 103, 104, 105, 106, 107, 108, 109 a 110). Délka provozních linek trolejbusů je 29,3 km. Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází trolejbusová dráha. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenachází trolejbusová dráha. Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenachází trolejbusová dráha. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází trolejbusová dráha. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází trolejbusová dráha. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází trolejbusová dráha. Město Šenov Na území města Šenov se nenachází trolejbusová dráha. Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nenachází trolejbusová dráha. Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nenachází trolejbusová dráha. Město Vratimov Na území města Vratimov se nenachází trolejbusová dráha. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází trolejbusová dráha. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází trolejbusová dráha. 174 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 3.2.11.2.2 A.1 Průvodní zpráva Cyklistická doprava Převážná část území SO ORP Ostrava je vhodná především pro letní turistiku a cykloturistiku. Délka vymezených cyklostezek a turistických (pěších) tras na území jednotlivých obcí je uvedena v následující tabulce. Tabulka 101: Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava Šenov 11,9 Cyklostezka (km) Václavovice 3,2 Čavisov 5,3 Velká Polom 9,3 Dolní Lhota 3,5 Vratimov 10,2 Horní Lhota 5,8 Vřesina 6,3 Klimkovice 7,7 Zbyslavice 6,7 Olbramice 6,1 ORP Celkem 288,4 Ostrava 203,0 Stará Ves nad Ondřejnicí 9,4 Obec Za základní nedostatky se zejména u cyklotras zpravidla uvádí vedení některých úseků po silnicích nižších tříd a rovněž nedostatečná provázanost jednotlivých úseků. Prioritou pro následující období je především napojení Ostravy na Greenway Krakow – Morava - Vídeň vybudováním ostravského úseku podél řeky Odry. Připravují se rovněž trasy podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Síť cyklistických tras na sledovaném území je vymezen v následujícím obrázku. Obrázek 9 Cyklotrasy na území SO ORP Ostrava 175 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Zdroj dat: Mapový server SMO – stav k 31.12.2011 JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA Podklady: www.ostrava.cz Na území ORP Ostrava se nacházejí cyklistické trasy : Trasa L Hošťálkovice - Mar.Hory - Nová Ves; Proskovice Trasa A Stará Bělá - Výškovice - Zábřeh - Bělský Les - Dubina - Hrabůvka - Hrabová - Kunčice; Jistebník - Polanka nad Odrou; Moravská Ostrava - Slezská Ostrava Trasa M Centrum - Mariánské Hory; Poruba - Plesná; Poruba Svinov - Dubí - Nová Ves; Michálkovice – Rychvald Trasa B Krmelín - Stará Bělá - Zábřeh - Vítkovice - sídliště Fifejdy; Přívoz - Muglinov Trasa N Zábřeh - Hrabůvka; Shopping Park - Dubí – Svinov Trasa C Hrabová - Hrabůvka - Vítkovice; Mar. Hory, Kaufland - Mar. Hory, radnice Trasa O Přívoz Trasa P Hrabová - Hrabová,statek; Vítkovice - Moravská Ostrava; Lhotka - Bobrovníky; Hrabová, průmyslová zóna Trasa D Poruba-Ves - Poruba - Pustkovec - Martinov Trasa E Centrum - Muglinov - Hrušov; Vratimov – Hrabová Trasa R Polanka nad Odrou – Jistebník Trasa G Třebovice - Hošťálkovice - Lhotka - Petřkovice Koblov – Antošovice Trasa S Nová Ves Trasa H Hrabová - Nová Bělá - Stará Bělá – Krmelín Trasa T Martinov - Poruba – Třebovice Trasa CH Martinov - Poruba – Plesná Trasa U Dubina - Interspar; Zábřeh, vodárna - Odra; Krmelín Nová Bělá; Hrabová, průmyslová zóna Trasa I Polanka nad Odrou - Stará Bělá; Bělský Les Hrabůvka - nádraží Vítkovice Trasa V Heřmanice – Michálkovice Trasa J Slezská Ostrava - Radvanice - Bartovice – Šenov Trasa W Krásné Pole - Poruba-Ves; Poruba - Svinov; nádraží Vítkovice – Vítkovice Trasa K Bartovice - Radvanice – Petřvald Trasa X 176 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Poruba – Pustkovec Trasa 6109 Antošovice – Bohumín Trasa Y Zábřeh - Bělský les Trasa 6134 Klokočov – Stará Ves nad Ondřejnicí Trasa Z Hošťálkovice; Třebovice – Poruba Trasa 6135 Brušperk – Stará Ves nad Ondřejnicí Trasa 5 Jantarová stezka Trasa 6185 Hlučín – Petřkovice Trasa 6011 Studénka – Velké Albrechtice – Bílovec – Lubojaty – Lhotka –Olbramice – Klimkovice – Polanka n. Odrou Trasa 6200 Velká Polom - Plesná – Dobroslavice Trasa 6064 Vratimov - Bartovice - Šenov – Havířov Greenway Krakow – Brno – Vídeň Statutární město Ostrava Územím města prochází trasy: Trasa A Trasa B Trasa C Trasa D Trasa E Trasa G Trasa H Trasa CH Trasa I Trasa J Trasa K Trasa L Trasa M Trasa N Trasa O Trasa P Trasa R Trasa S Trasa T Trasa U Trasa V Trasa W Trasa X Trasa Y Trasa Z Trasa 5 Trasa 6011 Trasa 6064 Trasa 6109 Trasa 6185 Trasa 6200 Greenway Krakow – Brno – Vídeň Obec Čavisov Územím města prochází trasy: Obec Dolní Lhota Územím města prochází trasy: Obec Horní Lhota Územím města prochází trasy: Město Klimkovice Územím města prochází trasy: Trasa 6011 Obec Olbramice Územím města prochází trasy: Trasa 6011 Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Územím města prochází trasy: Trasa 5 Trasa 6134 177 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Trasa 6135 Greenway Krakow – Brno – Vídeň – etapa C2 Město Šenov Územím města prochází trasy: Trasa 6064 Obec Václavovice Územím města prochází trasy: Obec Velká Polom Územím města prochází trasy: Trasa 6200 Město Vratimov Územím města prochází trasy: Trasa 6064 Obec Vřesina Územím města prochází trasy: Obec Zbyslavice Územím města prochází trasy: 3.2.11.2.3 Letecká a vodní doprava Letecká doprava Na území SO ORP Ostrava se nenachází letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Leteckou přepravu pro sledované území zajišťuje nejbližší mezinárodní letištěm Leoše Janáčka v Ostravě - Mošnově, jež je vzdáleno pouze 20 km od centra města Ostravy. V budoucnosti se předpokládá jeho napojení železniční dopravou. Jeho kapacita je více než milion přepravovaných osob ročně, parametry vzletové a přistávací dráhy jsou 3 500 x 63 m. Letiště zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety a je rovněž vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady: Ministerstvo dopravy Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází letiště, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranné pásmu letiště Ostrava – Mošnov. JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady: Ministerstvo dopravy Na území ORP Ostrava se nenachází, ale území ORP Ostrava se nachází v ochranném pásmu leteckých radiových zabezpečovacích zařízení: Sektor A a B (plocha kružnice se středem v ose antény a poloměru 5 km) V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu včetně výsadby na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Bmo. v tomto vymezeném území může být výstavba a výsadba omezena nebo zakázána. Sektor C (plocha mezikruží se středem v ose antény a poloměrech 5 km a 30 km V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby): - Větrných elektráren - Výškových staveb (i dominant v terénu) - Venkovního vedení VVN a VN - Základnových stanic mobilních operátorů 178 Územně analytické podklady – ORP Ostrava - A.1 Průvodní zpráva Staveb, které jsou zdrojem elektromagnetických zařízení V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově omezena nebo zakázána. Vodní cesta V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Trvá zde však územní ochrana oderské větve průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) na základě usnesení vlády ČR č. 635 z roku 1996. V souladu s koncepcí MD ČR je proto na území MSK dlouhodobě sledován koridor oderské větve průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. Vodní cesta je součástí větve VI. B TEMMK a součástí evropské dohody AGN o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu, ke které ČR přistoupila v roce 1999. Územní rezerva V rámci ZÚR MSK byla vymezena v rámci „specifických ploch a koridorů“ územní rezerva koridoru oderské větve průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe následovně. Tabulka 102: Ostrava Ozn. Zdrojová zákresu ÚPD D517 ZÚR MSK Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP Název stavby a její charakteristika Územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu vplývajících z mezinárodních závazků Dotčené obce Ostrava Katastrální území Lhotka u Ostravy Třebovice ve Slezsku Nová Ves u Ostravy Výškovice u Ostravy Proskovice Petřkovice u Ostravy Hošťálkovice Koblov Zábřeh nad Odrou Svinov Stará Bělá Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) Na území MSK je v návaznosti na průplavní spojení D-O-L dlouhodobě sledována vodní cesta na řece Ostravici. Záměr sleduje zpřístupnění opuštěného území v prostoru Vítkovic. Územní ochrana koridoru je stabilizovaná a převzata ze schválené ÚPD VÚC. Územní rezervu vodní cesty a dotčená katastrální území obcí na území SO ORP Ostrava vymezuje následující tabulka. Označení zákresu D518 Tabulka 103: Zdrojová ÚPD ZÚR MSK Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava Dotčené Název stavby a její charakteristika Katastrální území obce Vodní cesta na řece Ostravici po ústí Lučiny Ostrava Přívoz Hrušov Moravská Ostrava Muglinov Slezská Ostrava Zdroj: ZÚR MSK – návrh (březen 2010) JEV 104. VODNÍ CESTA Podklady: Ministerstvo dopravy Na území ORP Ostrava se stávající vodní cesta nenachází, je hájen koridor pro průplavní spojení D-O-L. Územní rezerva V rámci ZÚR MSK byla vymezena v rámci „specifických ploch a koridorů“ územní rezerva koridoru oderské větve průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe následovně. 179 Územně analytické podklady – ORP Ostrava 3.2.11.2.4 A.1 Průvodní zpráva Hluk z dopravy Lékařské studie dokazují nepříznivý vliv hluku na lidské zdraví. V důsledku hlukové zátěže organizmu dochází k takovým obtížím, jako je např. zvýšení krevního tlaku, stažení periferních cév, zvýšení hladiny adrenalinu nebo ztrátám hořčíku. Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi a zvyšuje riziko infarktu. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo úměrně vzrůstá s hlučností daného prostředí. Pro výpočet hluku ze silniční dopravy sloužily výsledky předchozích dopravních průzkumů v Ostravě z databáze Ostravských komunikací a UDI MORAVA s.r.o., aktualizační průzkumy dopravy provedené v rámci této dokumentace, včetně sčítání na křižovatkách s rameny ústícími do výhradně obytných území. Data o intenzitě tramvajové dopravy byla získána z podkladů odboru dopravy Magistrátu města Ostravy v aktuálním grafikonu a pro zpracování zdrojů hluku z průmyslových zdrojů byly použity podklady Krajského úřadu Moravskoslezského kraje z databáze IPPC. Hlukové mapování odhalilo, že největším producentem hluku je silniční doprava. Přibližně 85 -90 % veškerého hluku pochází z tohoto zdroje. Naopak doprava železniční se na hlukové zátěži podílí zcela minimálně. 3.2.11.3 Zásobování pitnou vodou a odkanalizování 3.2.11.3.1 Zásobování města pitnou vodou Území ORP Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu, v přibližném rozsahu 65 - 70 %, a z podzemních zdrojů, v přibližném rozsahu 30 -35 %. Vodárenské nádrže Šance na řece Ostravici, Morávka na řece Morávce a Kružberk na řece Moravici tvoří hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod. Surová voda je přiváděna na jednotlivé úpravny vody nacházející se v Nové Vsi u Frýdlantu n.O., Vyšních Lhotách a Podhradí, kde je upravována a následně rozváděna čtyřmi přivaděči DN 800-1600 dopravujícími vodu do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Vodovodní síť na území ORP provozuje a spravuje společnost Ostravské vodárny a kanalizace a.s. a Severomoravské vodárny a kanalizace. Na území ORP Ostrava se nacházejí zdroje podzemních vod, kde jsou rozhodnutími vodoprávního úřadu vyhlášena ochranná pásma (tato jsou postupně zaváděna do Katastru nemovitostí). Na území ORP Ostravy se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů a úpravny vody, přičemž těmito jsou: • Nová Ves a Dubí (úpravna vody Dubí byla od 31.5. 2006 odstavena z provozu; prameniště Dubí zůstává nadále v provozu), • Zábřeh II. vodovod, • Ostrava-Bartovice, Ještěrka I. a Ještěrka II., • Stará Bělá - Palesek, Sýkorův důl, Pešatek. Dále do těchto zdrojů podzemních vod zásobujících obyvatele ORP Ostrava náleží i vodní zdroj Důlňák (části Les, Zimnice, Stará Datyně a Rakovec), který je dislokován v těsné blízkosti hranic města Ostravy na katastrálním území Vratimov, Horní Datyně a Rakovec. V lednu roku 2008 byly Nová Ves a Dubí vyhlášeny za strategické zdroje pitné vody. Od měsíce února roku 2007 bylo zprovozněno čerpání části vyráběné pitné vody z úpravny vody Nová Ves směrem do vodojemu Záhumenice a následně do části Ostravy Poruby. Tímto krokem byla nahrazena možnost částečného zásobení Ostravy z vodních zdrojů do této lokality po trvalém odstavení úpravny vody Dubí z provozu. Společnost OVAK a.s. zajišťuje provoz hydraulické bariéry v areálu tzv. lokality Deza, která slouží k ochraně podzemních vod prameniště Nová Ves před pronikajícím znečištěním z bývalé průmyslové činnosti v této lokalitě. Koncem roku 2007 byly vybudovány a uvedeny do provozu tři náhradní sanační vrty. V současné době se na ochranu prameniště Nová Ves před přítokem kontaminované vody z Dezy realizuje v lokalitě Hůrka také výstavba záchytných drenů. Podzemní zdroje představují pro ORP Ostravu, vzhledem k přepravním vzdálenostem, určitou provozní bezpečnost, a to i z hlediska zajištění pitné vody při mimořádných situacích nejrůznějšího druhu. Z vlastních podzemních zdrojů (Nová Ves, Ještěrka, Palesek, Pešatek, II. vodovod) bylo v roce 2007 dodáno do vodovodní sítě celkem 33,2 % pitné vody z celkové spotřeby ve spotřebišti provozovaném OVAK a.s. S rostoucí kupní silou obyvatel a následným využíváním moderních spotřebičů dochází ke snižování spotřeby vody v domácnostech. Spotřeba pitné vody nevzrůstá ani ve výrobě. Velké průmyslové podniky mají k dispozici vlastní zdroje, např. ArcelorMittal Ostrava a.s. Potřeba vody činí v Ostravě průměrně přibližně 35 mil. m3/rok. Vodovodní síť 180 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva v délce cca 1 314 km, včetně vodovodních přípojek, dopravuje pitnou vodu pro 317 839 obyvatel města Ostravy. Hlavní vodovodní síť na území města obsahuje přivaděče a zásobovací řady DN 500-1200 a vodojemy o celkovém objemu cca 40 000 m3. Na území správního obvodu Ostrava se rovněž nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů lázeňského města Nový Darkov - Klimkovice. Obec Tabulka 104: Délka vodovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010 Vodovod (km) Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí 4,24 14,95 4,84 35,87 9,03 1600,07 34,08 Tabulka 105: Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava Vodovod (km) 5,49 19,84 22,55 50,46 22,70 7,27 1831,41 Plochy vodních zdrojů na území ORP Ostrava Obec Výměra obce (ha) vodní zdroj - nádrž (ha) vodní zdroj - nádrž (ha) (%) Ostrava ORP Celkem 21424,97 33160,02 12,41 12,41 0,06 0,04 Obrázek 10 Vodovodní síť na území SO ORP Ostrava 181 Územně analytické podklady – ORP Ostrava JEV 67. TECHNOLOGICKÝ OCHRANNÉHO PÁSMA A.1 Průvodní zpráva OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ Definice jevu: úpravny a čistírny vody, vodojemy, vodárenské nádrže, studny, šachty, čerpací stanice Statutární město Ostrava Na území města se nachází dvě úpravny vody v Nové Vsi a ve Svinově, pět čerpacích stanic ve Staré Bělé, v Krásném Poli, ve Lhotce, v Bartovicích a nefunkční čerpací stanice v Plesné, 29 zemních vodojemů, 6 věžových vodojemů a12 vodojemů nespecifikovaných. Obec Čavisov Na území obce se nachází čerpací stanice, automatická tlaková stanice Delfín a dva vodojemy. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází dvě čerpací stanice a čtyři vodojemy. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází vodojem. Město Klimkovice Na území města se nachází a dvě automatické tlakové stanice Hýlov, další automatická tlaková stanice na hranici s obcí Vřesina a vodojem. Obec Olbramice Na území obce se nachází čerpací stanice a vodojem. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází dvě automatické tlakové stanice a dva vodojemy. V části obce Košatka nad Odrou se nenachází technologické objekty zásobování vodou. Město Šenov Na území města se nachází šest čerpacích stanic vody. Obec Václavovice Na území obce se nachází dva vodojemy. Obec Velká Polom Na území obce se nachází zrychlovací čerpací stanice a tři vodojemy, z nichž jeden vodojem je věžový. Město Vratimov Na území města se nachází jedna čerpací stanice a dva zemní vodojemy, v městské části Horní Datyně se nachází čerpací stanice. Obec Vřesina Na území obce se nachází na hranici s obcí Klimkovice automatická tlaková stanice a pět vodojemů, z nichž dva vodojemy jsou zemní. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází automatická tlaková stanice a dva vodojemy. Ochranná pásma Ochranná pásma technologických objektů zásobování vodou stanovuje příslušný vodoprávní úřad podle § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat. 182 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Statutární město Ostrava Na území města se nachází síť dálkového vodovodního řádu, hlavního vodovodního řádu, a řádu místního vodovodu. Obec Čavisov Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Město Klimkovice Na území města se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Olbramice Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád. Město Šenov Na území města se nachází místní vodovodní řád. Obec Václavovice Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Obec Velká Polom Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád a místní vodovodní řád. Město Vratimov Na území města se nachází hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Vřesina Na území obce se nachází dálkový vodovodní řád, hlavní vodovodní řád a místní vodovodní řád. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází místní vodovodní řád. Ochranná pásma: Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce potrubí na každou stranu: vodovodní řády do ø 500 mm včetně je 1,5 m vodovodní řády nad ø 500 mm je 2,5 m u vodovodních řadů o průměru nad DN 200 jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m se ochranné pásmo rozšiřuje o 1 m na každou stranu. 3.2.11.3.2 Kanalizace a čištění odpadních vod Území statutárního města Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován na sídlištích Ostrava - Jih, v Hošťálkovicích, Lhotce a v oblasti Petřkovic. Ve městě se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány volnými výustmi do recipientů nebo jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách, tedy žumpách. Jedná se o městské obvody Slezská Ostrava (části Koblov, Antošovice, Kunčice a Kunčičky, Heřmanice), Plesná, Nová Bělá, Radvanice a Bartovice, Nová Ves a části městských obvodů Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Petřkovice. 183 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Čištění odpadních vod je zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod v Ostravě Přívoze, na kterou jsou přiváděny odpadní vody od obyvatelstva i z průmyslu. Zde jsou přiváděny odpadní vody z centra města, Slezské Ostravy, Muglinova, Přívozu, Vítkovic, Mariánských Hor, Zábřehu, Hrabové, Výškovic, Dubiny, Hošťálkovic, Lhotky, Martinova, Poruby, Pustkovce, Plesné, Třebovic, Svinova a rovněž odpadní vody z části Vratimova, Klimkovic a Vřesiny. Na území města Ostravy se dále nacházejí čistírny odpadních vod Heřmanice 1, Heřmanice 2 a Michálkovice. Společnost VÍTKOVICE HOLDING, a.s. spolu s ArcelorMittal Ostrava a.s. provozují vlastní ČOV. V Ostravě funguje jednotná a oddílná kanalizační síť. Převážná část odpadních vod je odváděna jednotnou kanalizací (s odlehčením naředěných odpadních vod do řek) s čištěním v Ústřední čistírně odpadních vod v Ostravě - Přívoze. Mechanicko-biologickým čištěním na čističkách odpadních vod projde 90 % odpadních vod. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní kanalizační síť. Projekt „Dostavba plošné kanalizace“ (DPK) řeší odkanalizování lokalit stávající zástavby na území města Ostravy a převedení odpadních vod do stávající městské stokové sítě s následnou likvidací znečištěných odpadních vod na již vybudovaných čistírenských kapacitách – ústřední čistírna odpadních vod v Přívoze (ÚČOV). V jednotlivých řešených oblastech jsou vybudovány pouze lokální stokové systémy, které jsou bez jakéhokoliv čištění vyústěny do recipientu (Odra, Ostravice), resp. část zástavby nemá vůbec vyřešeno systematické odkanalizování odpadních vod z jednotlivých objektů a tyto jsou likvidovány v septicích či žumpách, které mají přepady zaústěny do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, jež odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Součástí projektu je také rekonstrukce ÚČOV Ostrava, která sice má dostatečnou látkovou i hydraulickou kapacitu, ale vyčištěné odpadní vody nesplňují požadované parametry kvality v ukazateli celkový dusík. Území města Klimkovic je částečně odkanalizováno převážně kanalizačním systémem jednotné kanalizace s odváděním odpadních vod na čistírnu odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Zde je čištění odpadních vod zajišťováno mechanicko-biologickou Ústřední čistírnou odpadních vod. Část kanalizačního řadu je svedena do vodního toku Polančice a Rakovce 13 kanalizačními stokami ukončenými volnými výustěmi. Kanalizace je ve vlastnictví a správě města Klimkovic. Kanalizace města Klimkovic má za cíl maximálně zefektivnit kanalizační řad města s vyloučením vtoku balastních vod, odstraněním volných výustí a další napojení nemovitostí. Tato stavba neřeší odkanalizování nemovitostí místních částí Josefovice, Hýlov, větší část Václavovic, včetně celé ul. Fonovické, kde jsou odpadní vody likvidovány přímo u nemovitostí v bezodtokých jímkách, tedy žumpách, či DČOV. Pro místní část Josefovice je zpracována projektová dokumentace na vybudování splaškové kanalizace zakončenou místní ČOV. V současné době je zde nevyhovující stoková síť, kterou se odvádějí převážně dešťové vody, případně předčištěné vody ze septiků RD do bezejmenného potoka třemi volnými výustěmi. Oddílný kanalizační systém byl v minulosti vybudován v místní části Hýlov. Zde jsou splaškové odpadní vody svedeny do ČOV s projektovanou čistící kapacitou 200 EO, která je v současné době téměř celá využita. Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že v SO ORP Ostrava jsou obce, které mají vlastní ČOV: Horní Lhota (1 ČOV), Ostrava (12 ČOV) a Václavovice (1 ČOV). Další 4 obce nemají sice vlastní ČOV, ale mají kanalizaci napojenu na ČOV v jiné obci. Konkrétně se jedná o obec Klimkovice (napojena na ČOV v Přívoze), Šenov (napojena na ČOV v Havířově), Vratimov (napojena na ČOV v Přívoze) a Vřesina (napojena na ČOV v Přívoze). Obec Čavisov, Dolní Lhota, Olbramice a Velká Polom nemají kanalizaci napojenu na ČOV, ale mají povolení vyústě do toku. Jednotná kanalizace je ve všech obcích kromě obce Stará Ves nad Ondřejnicí (žádná kanalizace) a Zbyslavice (dešťová kanalizace). Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že obec Stará Ves nad Ondřejnicí kanalizaci sice nemá, ale v současné době se dobudovává jednotná kanalizace s napojením na ČOV v Ostravě. Dokončení je v plánu na jaře roku 2011. 184 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obrázek 11 Kanalizace v SO ORP Ostrava pro rok 2010 JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: SmVak, OVaK Definice jevu: Ochranné pásmo zařízení kanalizační sítě (čistírna odpadních vod mechanická, ČOV mech.biologická, ČOV mech.-biolog.-chem., přečerpávací stanice a další) Statutární město Ostrava Na území města se nachází 11 čistíren odpadních vod, 90 přečerpávacích stanic odpadních vod, dvě čerpací stanice průsakových vod a jeden odlehčovací objekt kanalizace. Obec Čavisov Na území obce se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod. 185 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod. Město Klimkovice Na území města se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod. Obec Olbramice Na území obce se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází přečerpávací stanice odpadních vod. Město Šenov Na území města se nachází dvě čističky odpadních vod, šest přečerpávacích stanic odpadních vod a čtyři odlehčovací objekty kanalizace. Obec Václavovice Na území obce se nachází čistička odpadních vod, dva odlehčovací objekty a jeden výustní objekt kanalizace. Obec Velká Polom Na území obce se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod. Město Vratimov Na území města se nachází jedna přečerpávací stanice odpadních vod a sedm odlehčovacích objektů kanalizace. Obec Vřesina Na území obce se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod. Ochranná pásma: Ochranná pásma technologických objektů odvádění a čištění odpadních vod stanovuje příslušný vodoprávní úřad podle § 104 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Tato ochranná pásma nejsou obsažena v údajích od poskytovatele dat. JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: SmVak, OVaK Statutární město Ostrava Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace, nerozlišené kanalizační stoky, sběrače důlních vod a stoky průmyslových odpadních vod. Obec Čavisov Pro obec nebyla poskytnuta data. Obec Dolní Lhota Pro obec nebyla poskytnuta data. Obec Horní Lhota Pro obec nebyla poskytnuta data. Město Klimkovice Pro město nebyla poskytnuta data. 186 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice Pro obec nebyla poskytnuta data. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky. Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Město Šenov Na území města se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky. Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Obec Václavovice Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových vod. Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Obec Velká Polom Pro obec nebyla poskytnuta data. Město Vratimov Na území města se nachází potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: stoka jednotné kanalizace. Kompletní data pro celé území obce nebyla poskytnuta. Obec Vřesina Na území obce se nachází síť potrubí sloužící ke gravitačnímu odvádění splaškových a dešťových vod: splašková kanalizace, dešťová kanalizace, jednotná kanalizace a nerozlišené kanalizační stoky. Obec Zbyslavice Pro obec nebyla poskytnuta data. Ochranná pásma: Vodorovná vzdálenost od vnějšího líce kanalizační stoky na každou stranu: kanalizační stoky do ø 500 mm včetně je 1,5 m kanalizační stoky nad ø 500 mm je 2,5 m 3.2.11.3.3 Povrchové, podzemní vody a jejich kvalita Tabulka 106: Výměra přírodního léčivého zdroje Obec Výměra obce (ha) Přírodní léčivý zdroj (počet) Ostrava 21424,97 8 ORP Celkem 33160,02 8,00 Tabulka 107: Území lázeňského místa Vnitřní území lázeňského místa Obec Výměra obce (ha) Výměra (ha) Výměra (%) Čavisov Klimkovice Vřesina ORP Celkem 405,79 1473,51 863,55 33160,02 2,52 139,33 65,40 207,25 0,62 9,46 7,57 0,62 187 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady: SmVak, MMO Povrchové zdroje Zásobování ORP Ostravy pitnou vodou je zajišťováno systémem Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní nádrže Šance, Kružberk a Slezská Harta. Podzemní zdroje Zdroje podzemní vody Ostravského oblastního vodovodu tvoří vodní zdroje Nová Ves a Dubí, Stará Bělá – Pešatek, Palesek a Sýkorův důl, Bartovice – Ještěrka I., Ještěrka II., Zábřeh II. - vodovod. Rezervu tvoří vodní zdroj Přemyšov a potencionální zdroj podzemní vody - lokalita Poodří. Statutární město Ostrava Zdroje přírodní pitné vody a ochranná pásma vodního zdroje I. stupně: Ochranné pásma jsou vyznačené v grafické části Nová Ves 3x Dubí Ještěrka 1 Ještěrka 2 3xZábřeh II. – vodovod Sýkorův důl Pešatek Stará Bělá Palesek Ochranná pásma vodního zdroje II.a vnitřní : Ochranné pásma jsou vyznačené v grafické části Nová Ves Dubí Ještěrka 1 Ještěrka 2 Zábřeh II. – vodovod Sýkorův důl Pešatek Stará Bělá Palesek Nová Ves Dubí Ještěrka 1 Zábřeh II. – vodovod Ochranná pásma vodního zdroje II:b vnější : Ochranné pásma jsou vyznačené v grafické části Nová Ves – Dubí Ještěrka 1 Zábřeh II. – vodovod Zábřeh II. - vodovod Zábřeh II. – vodovod Sýkorův důl Stará Bělá Palesek Obec Čavisov Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Obec Dolní Lhota Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Obec Horní Lhota Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Město Klimkovice Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Obec Olbramice Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. 188 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Město Šenov Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Obec Václavovice Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Obec Velká Polom Na území obce se nachází zdroj přírodní pitné vody. Ochranné pásmo není stanoveno. Město Vratimov Na území obce se nachází podzemíní zdroj přírodní pitné vody Vratimov - Důlňák. Obec Vřesina Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. Obec Zbyslavice Na území obce se nenachází zdroj přírodní pitné vody. JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD Podklady: Výzkumný ústav vodohospodářský v.v.i. Na území správního území ORP Ostrava se CHOPAV nevyskytuje. JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST Podklady: www.mvcr.cz Dle § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou zranitelné oblasti území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Vláda nařízením č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu stanovuje zranitelné oblasti, které jsou územně vymezeny katastrálními územími, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení a v nich upravuje používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (tzv.: akční program). Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je nařízením vlády vymezena zranitelná oblast v následujících k.ú.: Krásné Pole, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Stará Bělá, Svinov Ostatní k.ú. jsou mimo stanovenou zranitelnou oblast. Obec Čavisov Území obce je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Obec Dolní Lhota Území obce je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Obec Horní Lhota Území obce je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Město Klimkovice Území města je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Obec Olbramice Území obce je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. 189 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Území obce je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Město Šenov Území města není nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Obec Václavovice Území obce není nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Obec Velká Polom Území obce je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Město Vratimov Území města není nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Obec Vřesina Území obce je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. Obec Zbyslavice Území obce je nařízením vlády vymezeno jako zranitelná oblast. JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD Podklady: Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i. Povodí Odry, s.p. www.pod.cz Statutární město Ostrava Na celém území města Ostravy se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Odra, Opava, Ostravice, Lučina, Porubka, Ščučí, Stružka). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Obec Čavisov Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Čavisov). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Porubka). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích. Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Město Klimkovice Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích Rakovec. Polančice). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Obec Olbramice Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích ( Polančice). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. 190 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Rakovec). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Město Šenov Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Lužina, Šumbarský potok) . Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Obec Václavovice Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Venclůvka). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Obec Velká Polom Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích. Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Město Vratimov Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Ostravice). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Obec Vřesina Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Porubka). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází předmětný jev - Útvar povrchových vod tekoucích (Sezina). Jev – Útvar povrchových vod stojatých není naplněn. Jev – Útvar podzemních vod není naplněn. JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ Podklady: OKD, a.s. Povodí Odry, s.p. Na území ORP Ostrava jsou evidovány 3 vodní nádrže. Statutární město Ostrava Evidované vodní nádrže Označení Pilíky Zdevastovaná hráz na Michálkovickém potoce Dávkovací nádrž slaných vod Kategorie Katastrální území Poskytovatel nerozlišeno vodárenská vodárenská Hrabová Michálkovice Heřmanice OKD, a.s. Povodí Odry, s.p Povodí Odry, s.p. Obec Čavisov K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace. Obec Dolní Lhota K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace. Obec Horní Lhota K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace. Město Klimkovice K výskytu tohoto jevu na území města nejsou informace. 191 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace. Město Šenov K výskytu tohoto jevu na území města nejsou informace. Obec Václavovice K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace. Obec Velká Polom K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace. Město Vratimov K výskytu tohoto jevu na území města nejsou informace. Obec Vřesina K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace. Obec Zbyslavice K výskytu tohoto jevu na území obce nejsou informace. JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE Podklady: Český hydrometeorologický ústav Definice jevu: oblast odvodňovaná určitou říční soustavou, jež je proti sousední oblasti vymezena rozvodím. Povodí je přirozeným útvarem přírodním. Rozvodnice je linie vyznačující geografickou hranici mezi dvěma povodími. K tomuto jevu nejsou poskytnuta použitelná data. 3.2.11.3.4 Ochrana území před povodněmi Ochrana před povodněmi je realizována preventivními a operativními opatřeními, přičemž preventivními opatřeními jsou především opatření legislativní, příprava povodňových plánů, péče o zařízení sloužící k ochraně před povodněmi, stavebně technická opatření na vodních tocích a opatření v ploše povodí. Operativními opatřeními v době povodně pak jsou zejména: hlásná a varovná služba, monitoring všech meteorologických a hydrologických veličin, využití předpovědních metod pro prognózu vývoje či ovlivnění povodňové situace. Tabulka 108: Záplavová území a aktivní zóna záplav. území podle periodicity v SO ORP Ostrava Aktivní zóna záplavového území Záplavová území podle periodicity Obec Výměra obce (ha) 405,79 535,24 537,06 21424,97 Čavisov Dolní Lhota Olbramice Ostrava Stará Ves nad 1884,14 Ondřejnicí Šenov 1665,09 Vratimov 1407,73 Vřesina 863,55 ORP Celkem 33160,02 2,13 0,76 0,86 696,15 5 let (%) 0,52 0,14 0,16 3,25 36,64 61,85 18,76 14,35 831,51 5 let (ha) 5,71 1,59 1,32 1593,88 20 let 100 let (ha) (%) 1,41 8,14 0,30 1,99 0,25 3,37 7,44 2401,30 100 let (%) 2,01 0,37 0,63 11,21 Výměra (ha) 5,71 1,59 1,32 1662,95 Výměra (%) 1,41 0,30 0,25 7,76 1,94 114,20 6,06 418,45 22,21 118,24 6,28 3,71 1,33 1,66 2,51 115,40 29,06 26,50 1887,65 6,93 2,06 3,07 5,69 123,61 31,55 33,94 3022,36 7,42 2,24 3,93 9,11 219,38 29,06 26,50 2064,74 13,18 2,06 3,07 6,23 20 let (ha) Zdroj: ÚAP Ostrava, 12/2008 192 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Vymezení území zvláštní povodně pod vodním dílem a zařízení protipovodňové ochrany na území ORP Ostrava a výměra dle jednotlivých obcí udávají následující tabulky: JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ Podklady: Obecníý úřad (ORP) Povodí Odry, s.p. Krajský úřad Moravskoslezského kraje Statutární město Ostrava Záplavové území s periodicitou • 5-ti let se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy: Opava, Odra, Bohumínská Odra, Ščučí a Oprechtický potok, Orlovská struska, Michálkovický potok, Lubina, Sezina, Porubka, Ostravice, Lužina, Odra Polančice, Mexický potok, Rakovec. • 20-ti let se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy: Opava, Odra, Bohumínská Odra, Ščučí a Oprechtický potok, Orlovská struska, Michálkovický potok, Lubina, Sezina, Porubka, Ostravice, Lužina, Odra Polančice, Mexický potok, Rakovec. • 100 let se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy: Opava, Odra, Bohumínská Odra, Ščučí a Oprechtický potok, Orlovská struska, Michálkovický potok, Lubina, Sezina, Porubka, Ostravice, Lužina, Odra Polančice, Ondřejnice, Mexický potok, Rakovec. • zdokumentované povodně se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy: Odra, Opava, Ostravice, Mlýnská strouha, Orlovská stružka, Porubka, Lubina, Bohumínská Odra Obec Čavisov Záplavové území s periodicitou • 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Porubka. • 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Porubka. • 100 let vyskytuje, na vodním toku Porubka. Obec Dolní Lhota Záplavové území s periodicitou • 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Porubka. • 20-ti let vyskytuje na vodním toku Porubka. • 100 let vyskytuje, na vodním toku Porubka. Obec Horní Lhota Záplavové území se nevyskytuje. Město Klimkovice Záplavové území s periodicitou • 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Rakovec a Polančice. • 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Rakovec a Polančice. • 100 let vyskytuje, na vodním toku Rakovec a Polančice. Obec Olbramice Záplavové území s periodicitou • 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Sezina a Polančice. • 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Sezina a Polančice. • 100 let vyskytuje, na vodním toku Sezina a Polančice. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Záplavové území s periodicitou • 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Lubina. • 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Lubina. • 100 let vyskytuje, na vodním toku Lubina a Ondřejnice. 193 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Záplavové území zdokumentované povodně se vyskytuje, na vodním toku Lubina. Město Šenov Záplavové území s periodicitou • 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Lužina. • 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Lužina. • 100 let vyskytuje, na vodním toku Lužina. Záplavové území zdokumentované povodně vyskytuje, na vodním toku Lužina. Obec Václavovice Záplavové území se nevyskytuje. Obec Velká Polom Záplavové území se nevyskytuje. Město Vratimov Záplavové území s periodicitou • 5-ti let vyskytuje, na vodním toku Ostravice. • 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Ostravice. • 100 let vyskytuje, na vodním toku Ostravice. Záplavové území zdokumentované povodně vyskytuje, na vodním toku Ostravice. Obec Vřesina Záplavové území s periodicitou • 5-ti let vyskytuje na vodním toku Porubka. • 20-ti let vyskytuje, na vodním toku Porubka. • 100 let vyskytuje, na vodním toku Porubka. Obec Zbyslavice Záplavové území se nevyskytuje. JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Podklady: Obecní úřad (ORP) Povodí Odry, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Aktivní zóny záplavových území jsou stanoveny podle průtoku dvacetileté vody Q20 a jsou vymezeny u toků Odra, Ostravice, Lučina, Opava, Porubka a Michálkovický potok. Statutární město Ostrava Předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území se vyskytuje na níže uvedených tocích města Ostravy: Bohumínská struska, Porubka, Opava, Odra, Bohumínská Odra, Orlovská struska, Michálkovický potok, Lubina, Sezina, Porubka, Ostravice, Lužina, Odra Polančice, Mexický potok, Rakovec. Obec Čavisov Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Porubka. Obec Dolní Lhota Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Porubka.. Obec Horní Lhota Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území nevyskytuje. Město Klimkovice Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Rakovec a Polančice. 194 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Sezina a Polančice. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje na vodním toku Lubina. Město Šenov Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Lužina. Obec Václavovice Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území nevyskytuje. Obec Velká Polom Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území nevyskytuje. Město Vratimov Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Ostravice. Obec Vřesina Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území vyskytuje, na vodním toku Porubka. Obec Zbyslavice Na území obce se předmětný jev – Aktivní zóna záplavového území nevyskytuje. JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ K tomuto jevu nejsou poskytnuta data. JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM Podklady: Povodí Odry, s.p. Podklady: Povodí Odry, s.p. 195 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obrázek 12 Vodní režim v SO ORP Ostrava s vymezením záplavového území, aktivní zóny záplavového území a protipovodňové ochrany Tabulka 109: Obec Ostrava Plochy území zvláštní povodně pod vodním dílem Výměra obce (ha) Výměra (ha) 21422 16259 Výměra (%) 75,89 Šenov 1663 385 23,17 Vratimov 1408 378 26,84 Celkem 24493 17022 41,96 V ORP Ostrava zasahuje území zvláštní povodně pod vodním dílem do území měst Ostravy, Vratimov a Šenov. Statutární město Ostrava Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 16 259 ha. Jedná se o plochy pro vodní díla Šance, Morávka, Harta-Kružberk, Žermanice. 196 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Čavisov Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Obec Dolní Lhota Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Obec Horní Lhota Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Město Klimkovice Na území města se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Obec Olbramice Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Město Šenov Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 385 ha. Jedná se o plochu pro vodní dílo Žermanice. Obec Václavovice Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Obec Velká Polom Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Město Vratimov Na území města se vyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem o výměře 378 ha. Jedná se o plochu pro vodní díla Morávka, Šance a Žermanice. Obec Vřesina Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. Obec Zbyslavice Na území obce se nevyskytují plochy zvláštní povodně pod vodním dílem. JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY Podklady: Povodí Odry, s.p. Statutární město Ostrava má rovněž zpracován povodňový plán města a je ustanovena povodňová komise města. Z pohledu povodňové ochrany města lze uvést, že k poslední revizi a k většímu upřesnění průběhu výškových úrovní hladin v řekách došlo v roce 2002 (z významných úprav před tímto datem lze zmínit např. úpravy na řece Odře v letech 1960 až 1969, které byly vyvolány potřebou ochrany zástavby okrajových částí města Ostravy a ploch pro rozvoj průmyslu před pravidelnými povodněmi). V průběhu povodní v roce 1997 katastrofální průtok přesáhl kapacitu hrází podél Odry, takže došlo místně k jejich přelití a k zaplavení území některých městských obvodů Ostravy. Následná studie toku Odry na území Ostravy zpracovaná v roce 2000 prokázala, že oderské hráze sice výškově převedou stoletou povodeň, navrhla však jejich zvýšení v délce 5,7 km na jednotné převýšení 80 cm nad hladinou Q100. Toto zvyšování hrází podél Odry se dokončuje. Pod soutokem Odry s Opavou je na levém břehu ve Lhotce ohrožováno několik osamocených domů vodou padesátiletou a vyšší. Přívoz je ohrožen od průtoku padesátileté vody z Černého příkopu, jehož pravý břeh je nízký. Antošovice jsou dnes ohrožovány vodou dvacetiletou a Koblov je ohrožován již vodou desetiletou. Podél vodního toku Porubka se rozkládá zástavba městských obvodů Krásné Pole, Poruba a Svinov. Dnešní povodňová ochrana obytné zástavby Poruby a Svinova, která je místy chráněna jen na Q5, je jednoznačně nedostatečná. Povodňová ochrana podél výustní trati řeky Opavy je taková, že chatová osada v Martinově má zajištěnou povodňovou ochranu pouze kolem Q5 a vody vyšší ji ohrožují zaplavením. Tento stav v uvedené lokalitě byl důvodem pro vyhlášení stavební uzávěry. Městská část Třebovic je chráněna náspem trati ČD až na místa podjezdů, kterými proniká velká voda do padesátileté četnosti. Nejproblematičtějším místem podél vodního toku Ostravice je z hlediska povodňové ochrany na území města Ostravy městský obvod Hrabová. Jeho území je 197 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva zaplavováno již od dvacetileté vody potokem Ščuči, který je přítokem Ostravice. Území podél vodního toku Lučina je zabezpečeno na bezpečné převedení stoleté vody. Tabulka 110: Obec Zařízení protipovodňové ochrany Protipovodňové hráze (km) Ostrava 37,40 Stará Ves nad Ondřejnicí 2,14 Šenov 1,26 Vratimov 2,27 ORP Celkem 43,07 Statutární město Ostrava Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. - Na řece Odra – ochranná hráz – v k.ú. Svinov (LEV), Nová Ves u Ostravy (PRA), Svinov (LEV), Zábřeh nad Odrou (PRA), Hrušov (PRA), Mariánské Hory (PRA), Přívoz (PRA), Koblov (LEV), Přívoz (PRA); - Na řece Porubka – ochranná hráz – v k.ú. Svinov (LEV); - Na řece Opava – ochranná hráz – v k.ú. Hošťálkovice (LEV); - Na řece Černý příkop – ochranná hráz – v k.ú. Přívoz (PRA); - Na řece Ostravice – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (LEV), Vítkovice (LEV), Hrušov (PRA), Muglinov (PRA), Hrabůvka (PRA), Kunčice nad Ostravicí (PRA), Moravská Ostrava (LEV); - Na řece Orlovská stružka – ochranná hráz – v k.ú. Heřmanice (L+P); - Na řece Ščučí a Oprechtický potok – ochranná hráz – v k.ú. Hrabová (STŘ); - Na řece Bohumínská Stružka – ochranná hráz – v k.ú. Heřmanice (LEV). Obec Čavisov Na území obce se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Obec Dolní Lhota Na území obce se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Obec Horní Lhota Na území obce se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Město Klimkovice Na území města se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Obec Olbramice Na území obce se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. - Na řece Lubina – ochranná hráz – v k.ú. Košatka nad Odrou (L+P); - Na řece Ondřejnice – ochranná hráz – v k.ú. Stará Ves nad Ondřejnicí, Košatka nad Odrou (LEV). Město Šenov Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. - Na řece Lučina – ochranná hráz – v k.ú. Šenov u Ostravy (L+P). Obec Václavovice Na území obce se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Obec Velká Polom Na území obce se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Město Vratimov Na území města se vyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Na řece Ostravice – ochranná hráz – v k.ú. Vratimov (L+P), 198 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Vřesina Na území obce se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. Obec Zbyslavice Na území obce se nevyskytují objekty (zařízení) protipovodňové ochrany. JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM Podklady: Magistrát města Ostravy Webové stránky Sanatoria Klimkovice Na území ORP Ostravy se nachází přírodní léčivé zdroje minerálních vod, které jsou využívány v lázních Nový Darkov v Klimkovicích. Jedná se o jodobromovou solanku, což je původem mořská přírodní léčivá minerální voda, která se vytvořila v období třetihorního vrásnění. Vyskytuje se v oblastech uhelných ložisek Ostravska, kde při bouřlivých pohybech zemských vrstev vznikly písčité sloje. V nich se zakonzervovala voda pravěkého moře, které se na území současného Ostravska vyskytovalo před 6,5 až 11 miliony let. V současnosti se jodobromová voda již netvoří, její podzemní zásoba je omezená, a je proto velmi cenná. Klimkovické lázně čerpají jodobromovou solanku ze čtyř vrtů o hloubce 400 až 500 m. Vrty se nacházejí v Polance nad Odrou, odkud se voda čerpá 11 kilometrů dlouhým potrubím. Ochranná pásma léčivých zdrojů stanovuje ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Ochranné pásma jsou stanovena ve dvou stupních. Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje (kruh o poloměru 50 m). Ochranné pásmo II. stupně tvoří polygon zasahující do několika katastrů. Statutární město Ostrava Na území města Ostravy je evidováno 8 zdrojů přírodních léčivých vod. Dle výskytu: 5 zdrojů k.ú. Polanka nad Odrou 1 zdroj k.ú. Proskovice 2 zdroje k.ú. Stará Bělá Ochranné pásmo II. stupně zasahuje do k.ú.: Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Svinov, Výškovice, Nová Bělá, Dubina. Obec Čavisov Na území obce se tento jev nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se tento jev nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se tento jev nenachází. Město Klimkovice Do území města zasahuje ochranné pásmo II. stupně. Obec Olbramice Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Do území obce zasahuje ochranné pásmo II. stupně. Město Šenov Na území města se tento jev nenachází. Obec Václavovice Na území obce se tento jev nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se tento jev nenachází. 199 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Město Vratimov Na území města se tento jev nenachází. Obec Vřesina Na území obce se tento jev nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se tento jev nenachází. 3.2.11.4 Energetika a energetická zařízení 3.2.11.4.1 Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je zajištěno z distribuční soustavy VVN 110 kV, která zajišťuje přenos el. výkonu z uzlových bodů nadřazené přenosové soustavy VVN 220 kV a ZVN 400 kV a elektráren, pro napájecí body – transformační stanice VVN/VN, kde používané napětí VN je převážně 22 kV, méně pak 10 a 6 kV. Důležitými uzly nadřazené soustavy VVN jsou rozvodny Nošovice, Albrechtice, Lískovec, Vratimov a Třebovice. Od roku 2009 je provozována nová rozvodna na křižovatce ulic Rudná a Plzeňská, která pokrývá požadavky na odběr energie v území Shopping parku a napájí oblast průmyslové zóny nad Porubkou. Potřeba Ostravy je kryta ze 35 % z místních zdrojů (elektrárny Třebovice a Vítkovice) a zbytek z celostátní rozvodné sítě. Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Prioritou je vybudování nové trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a přivedení nových vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové. Od října 2007 přestala existovat společnost Severomoravská energetika, která byla dříve hlavním distributorem elektrické energie pro území Ostravy, a její závazky na sebe převzala společnost ČEZ, a. s. Nejvýznamnější elektrárnou, která dodává elektřinu pro území Ostravy je Elektrárna Dětmarovice. Se svým výkonem 800 MW je největší elektrárnou na Moravě. Základním výchozím podkladem byly podklady grafického informačního systému ČEZ Distribuce, a.s. a ČEPS. Sítě zvlášť vysokého napětí - vedení ZVN 400 kV Řešeným územím neprochází vedení zvlášť vysokého napětí ZVN 400 kV. Páteř distribuční sítě tvoří • sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kV • sítě vysokého napětí VN 22 kV Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice. Stávající zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: • zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky, • provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob, • provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, • provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. Tabulka 111: Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Délka elektrického vedení v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava Nerozlišeno Nadzemní (km) Podzemní (km) Svod (km) Celkem (km) (km) 1,49 3,16 2,70 19,49 0,99 0,29 3,32 0,00 200 0,00 1,49 4,15 2,99 22,80 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Nadzemní (km) Podzemní (km) Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice ORP Celkem 7,97 509,62 17,09 27,40 4,83 20,32 52,39 9,87 2,55 678,87 0,34 704,03 1,75 1,64 1,37 1,58 0,69 0,07 716,06 Svod (km) Nerozlišeno (km) 0,03 1,42 0,03 1,42 Celkem (km) 8,32 1215,09 18,84 29,04 6,20 21,89 53,08 9,94 2,55 1396,38 Obrázek 13 Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Ostrava pro rok 2010 201 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: ČEPS, ČEZ Statutární město Ostrava Na území města se nachází dvě tepelné elektrárny: Třebovice, Kunčice; šest malých vodních elektráren: na řece Odře Přívoz I, Přívoz II, Lhotka, na řece Ostravici Hrabová, Kunčice a Vítkovice; a dále dvě v datech nespecifikované elektrárny: Přívoz a Vítkovice. Obec Čavisov Pro obec nebyla poskytnuta data. Obec Dolní Lhota Pro obec nebyla poskytnuta data. Obec Horní Lhota Pro obec nebyla poskytnuta data. Město Klimkovice Pro město nebyla poskytnuta data. Obec Olbramice Pro obec nebyla poskytnuta data. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Pro obec nebyla poskytnuta data. Město Šenov Pro město nebyla poskytnuta data. Obec Václavovice Pro obec nebyla poskytnuta data. Obec Velká Polom Město Vratimov Pro město nebyla poskytnuta data. Obec Vřesina Pro obec nebyla poskytnuta data. Obec Zbyslavice Pro obec nebyla poskytnuta data. Ochranná pásma: Tepelné elektrárny v Třebovicích a Kunčicích se nacházejí v pásmu hygienické ochrany, vymezeném v 50.–70. letech na základě zkušenosti a bez technické možnosti měření parametrů. Vzhledem ke stáří a podmínkám vzniku tohoto vymezení se pásmo hygienické ochrany v územním řízení a stavebním řízení nezohledňuje. V poskytnutých údajích nejsou data k jiným ochranným pásmům výroben elektřiny. JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: ČEPS, ČEZ Distribuce Statutární město Ostrava Na území města se nachází 82 venkovních distribučních transformačních stanic (dále DTS), 458 vestavěných DTS, 527 kompaktních zděných nebo betonových DTS, 25 věžových DTS s venkovním převodem, 379 stožárových DTS a dalších 15 nerozlišených DTS. 202 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Čavisov Na území obce se nachází tři stožárové DTS. Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a tři stožárové DTS. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a tři stožárové DTS. Město Klimkovice Na území města se nachází 7 kompaktních zděných nebo betonových DTS, dvě věžové DTS s venkovním převodem a17 stožárových DTS. Obec Olbramice Na území obce se nachází pět stožárových DTS. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází dvě kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a 21 stožárových DTS. Město Šenov Na území obce se nachází tři věžové DTS s venkovním převodem, pět vestavěných DTS a 34 stožárových DTS. Obec Václavovice Na území obce se nachází jedna věžová DTS s venkovním převodem a 7 stožárových DTS. Obec Velká Polom Na území obce se nachází tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a pět stožárových DTS. Město Vratimov Na území obce se nachází dvě venkovní DTS, jedna vestavěná DTS, tři kompaktní zděné nebo betonové DTS, čtyři věžové DTS s venkovním převodem a 34 stožárových DTS. Obec Vřesina Na území obce se nachází dvě vestavěné DTS, jedna věžová DTS s venkovním převodem a 11 stožárových DTS. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází čtyři stožárové DTS. Ochranná pásma: Ochranné pásmo transformovny ZVN: Ochranné pásmo stožárové trafostanice – šíře 7m Ochranné pásmo kompaktní zděné trafostanice – šíře2m Ochranné pásmo rozvodny transformovny VN - šíře 30m Ochranné pásmo rozvodny transformovny VVN - šíře 30m JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: ČEPS, ČEZ, NET4GAS Statutární město Ostrava Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN, kabelové vedení VVN a VN, a svod (nadzemní vedení) el. sítě. Obec Čavisov Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. 203 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Dolní Lhota Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. Obec Horní Lhota Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. Město Klimkovice Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN. Obec Olbramice Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. Město Šenov Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN. Obec Václavovice Okrajem území obce prochází venkovní vedení el. sítě ZVN, na území obce se dále nachází venkovní vedení el. sítě VN a kabelové vedení VN. Obec Velká Polom Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VVN, VN a kabelové vedení VN. Město Vratimov Na území města se nachází venkovní vedení el. sítě ZVN, VVN, VN a kabelové vedení VVN a VN. Obec Vřesina Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN, kabelové vedení VN a dále nerozlišené vedení el. sítě. Obec Zbyslavice Na území obce se nachází venkovní vedení el. sítě VN. Ochranná pásma: Tabulka 112: Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB. Zařízení: Ochranné pásmo [m] od krajních vodičů: Nadzemní vedení: a) u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně e) u napětí nad 400 kV Podzemní (kabelové) vedení: do 110 kV vč. a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí nad 110 kV § 19 7m 12 m 15 m 20 m 30 m § 45 10 m 15 m 20 m 25 m 35 m 1 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů. 3 m od povrchu vedení po obou stranách krajních kabelů. Poznámka : § 19 – vedení postavené od 1.1.1995 do 1.1.2001 § 45 – vedení postavené před 1.1.1995 Tabulka 113: Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV vč. 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení b) u napětí nad 35 kV do 110 kV vč. 1. pro vodiče bez izolace 2. pro vodiče s izolací základní 7m 2m 1m 12 m 5m 204 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 15 m 20 m 30 m 2m 1m c) u napětí nad 110 kV do 220 kV vč. d) u napětí nad 220 kV do 400 kV vč. e) u napětí nad 400 kV f) u závěsného kabelového vedení 110 kV g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 3.2.11.4.2 Zásobování plynem Dodávky a následnou distribuci zemního plynu na území města zajišťuje Severomoravská plynárenská, a. s., člen RWE Group. Zásobování zemním plynem je zajištěno z tranzitního plynovodu přes jednotlivé regulační stanice VVTL/VTL (Štramberk, Děhylov). Z těchto regulačních stanic je do Ostravy přivedeno několik VTL přívodů DN 300-500. Zemní plyn je distribuován pomocí rozvodných sítí - vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých rozvodů. Zásobování řešeného území zemním plynem je řešeno rozvody vysokotlakých (VTL) a středotlakých (STL) plynovodů. Součástí distribuční sítě jsou regulační stanice a ostatní zařízení zpracování a distribuce plynu. Tabulka 114: Obec Délka plynovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010 Plynovod (km) Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Ostrava JEV 6,94 15,20 8,97 34,63 9,93 1194,16 35,40 61,08 27,16 23,94 55,34 27,63 10,82 1511,19 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA Podklady: PLYNEM VČETNĚ Net4Gas Ochranná pásma: U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranná pásma činí: • u technologických objektů - 4 m Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. Na území ORP Ostrava se nachází následující objekty zásobování plynem: anoda vertikální stanice katodové ochrany odorizační stanice NTL odorizační stanice STL regulátor distribučních STL regulační měřící stanice STL regulační měřící stanice VTL 6 35 3 25 23 32 32 205 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Statutární město Ostrava anoda vertikální stanice katodové ochrany odorizační stanice NTL odorizační stanice STL regulátor distribučních STL regulační měřící stanice STL regulační měřící stanice VTL 5 27 3 18 19 32 26 Obec Čavisov Na území obce nejsou žádné objekty zásobování plynem. Obec Dolní Lhota stanice katodové ochrany 1 Obec Horní Lhota odorizační stanice STL regulační měřící stanice VTL 1 1 Město Klimkovice Na území města nejsou žádné objekty zásobování plynem. Obec Olbramice odorizační stanice STL regulační měřící stanice VTL 1 1 Obec Stará Ves nad Ondřejnicí regulační měřící stanice VTL 1 Město Šenov anoda vertikální stanice katodové ochrany odorizační stanice STL regulátor distribučních STL regulační měřící stanice VTL 1 3 2 4 2 Obec Václavovice odorizační stanice STL regulační měřící stanice VTL 1 1 Obec Velká Polom stanice katodové ochrany 1 Město Vratimov stanice katodové ochrany 1 Obec Vřesina stanice katodové ochrany odorizační stanice STL 1 2 Obec Zbyslavice stanice katodové ochrany 1 Ochranná pásma slouží k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení, které dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů činí u technologických objektů 4 m od půdorysu. 206 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení. Bezpečnostním pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti na všechny strany od půdorysu. Bezpečnostní pásma jsou stanovena přílohou zákona č. 458/2000 Sb. JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA Ochranná pásma: U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranná pásma činí: • u plynovodů a přípojek o nad průměr 500 mm - 12 m o od průměru 200 mm do 500 mm - 8 m o do průměru 200 mm včetně - 4 m • nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m • středotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m • u vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu Pro plynová zařízení jsou vymazována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m. Statutární město Ostrava • plynovod VVTL vnitrostátní • plynovod VTL • plynovod STL • plynovod NTL Obec Čavisov • plynovod VVTL vnitrostátní • plynovod STL Obec Dolní Lhota • plynovod VVTL vnitrostátní • plynovod STL Obec Horní Lhota • plynovod VTL • plynovod STL Město Klimkovice • plynovod VTL • plynovod STL Obec Olbramice • plynovod VVTL vnitrostátní • plynovod VTL • plynovod STL Obec Stará Ves nad Ondřejnicí • plynovod VTL • plynovod STL Město Šenov • plynovod VTL • plynovod STL 207 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Václavovice • plynovod VTL • plynovod STL Obec Velká Polom • plynovod VVTL vnitrostátní • plynovod VTL • plynovod STL Město Vratimov • plynovod VTL • plynovod STL • plynovod NTL Obec Vřesina • plynovod VTL • plynovod STL Obec Zbyslavice • plynovod VVTL vnitrostátní • plynovod STL 3.2.11.4.3 Centrální zásobování teplem Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která vytápí více než 85 tisíc domácností. Od ledna 2007 došlo ke sloučení společnosti Dalkia Ostrava (bývalé Zásobování teplem Ostrava) se společností Dalkia Česká republika. V Ostravě Dalkia prodává zhruba 6,5 mil. GJ. Teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz a Výtopna Mariánské Hory, Teplárna ArcelorMittal Ostrava a ČEZ- Energetické služby, s.r.o. ve Vítkovicích. Celkově je na území města provozováno více než 400 km tras tepelných sítí, jak primárních, tak sekundárních, které dodávají teplo pro byty, vybavenost a podnikatelské aktivity. Dalším, menším dodavatelem tepla, je společnost Teplo Vratimov, s. r. o., která využívá odpadní teplo z Teplárny ArcelorMittal Ostrava a zásobuje teplem město Vratimov. JEV 79. TECHNOLOGICKÝ OCHRANNÉHO PÁSMA OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ Ochranná pásma: Šířka ochranných pásem v blízkosti zařízení pro výrobu a rozvod tepla je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách těchto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru. Definice jevu: zařízení teplovodní sítě (výrobna tepla, předávací stanice, výměníkové stanice a další) Statutární město Ostrava • Dálkový, napájecí rozvod tepla • Místní rozvod tepla Obec Čavisov Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Město Klimkovice Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. 208 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Město Šenov Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Obec Václavovice Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Město Vratimov • Místní rozvod tepla - primární Obec Vřesina Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se technologický objekt zásobování teplem nenachází. JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ochranná pásma: Šířka ochranných pásem v blízkosti zařízení pro výrobu a rozvod tepla je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách těchto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru. Statutární město Ostrava • Dálkový, napájecí rozvod tepla Páteřními (hlavními) horkovodními napáječi jsou z ETB do Poruby 2x DN 650 a 2x DN 600, které jsou zokruhovány horkovodem 2x DN 500. Pro oblast Jižního města jsou páteřními horkovody 2x DN 500 ze závodní teplárny ArcelorMittal Ostrava a.s. a 2x DN 600 z ETB. Páteřní (hlavní) parní rozvod do městské části Moravská Ostrava a Přívoz je DN 700/250 z TPV do centra města, kde je zokruhován parovodem DN 500/200, který pokračuje do RVS Fifejdy a z centra do CVS Nová Karolína. • Místní rozvod tepla Obec Čavisov Na území obce se teplovod nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se teplovod nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se teplovod nenachází. Město Klimkovice Na území obce se teplovod nenachází. Obec Olbramice Na území obce se teplovod nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se teplovod nenachází. Město Šenov Na území obce se teplovod nenachází. 209 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Václavovice Na území obce se teplovod nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se teplovod nenachází. Město Vratimov • Místní rozvod tepla - primární Obec Vřesina Na území obce se teplovod nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se teplovod nenachází. 3.2.11.5 Spoje a spojová zařízení Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je digitalizovaná, kvalita a rychlost spojení je na úrovni Prahy a Brna. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř 100% obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikačních operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností GTS Novera, Broadnet Czech, Star 21, Ha-vel, Poda s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením. Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na kategorie: • komunikační vedení • radioreléová trasa (vč. radiových stanic na trase) • retranslační stanice – převaděč • telefonní ústředna • základnová stanice • ochranné pásmo RR trasy • ochranné pásmo vysílače JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Ochraná pásma: Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje. Radiová stanice na rr trase Radioteleskop Tv vysílač poloměr kruhu r = 500 – 1000 m poloměr kruhu r = 500 – 1000 m poloměr kruhu r = 500 – 1000 m Statutární město Ostrava 64 základnových stanic 6 tv vysílačů 152 radiových stanic na rr trase 92 blíže neurčených komunikačních stanic Obec Čavisov 1 radiová stanice na rr trase Obec Dolní Lhota 1 blíže neurčené komunikační stanice 210 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Horní Lhota Na území obce se tento jev nenachází. Město Klimkovice 2 radiová stanice na rr trase 1 blíže neurčené komunikační stanice Obec Olbramice Na území obce se tento jev nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí 1 základnová stanice 1 radioteleskop Město Šenov 4 radiová stanice na rr trase 1 blíže neurčené komunikační stanice Obec Václavovice 1 radiová stanice na rr trase Obec Velká Polom 1 základnová stanice 1 radioteleskop Město Vratimov 3 blíže neurčené komunikační stanice Obec Vřesina 1 radiová stanice na rr trase 1 blíže neurčené komunikační stanice Obec Zbyslavice Na území obce se tento jev nenachází. JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Na území ORP Ostrava nejsou vyhlášená ochranná pásma nadzemních staveb 50 metrů nad terénem a podzem. staveb. Vysílače HOSK, OOVK, SVNX mají vyhlášené ochranné pásmo 500 m. Ochranné pásmo radioréleových tras společnosti O2 není vyhlášeno. 3.2.11.6 Vedení sítí Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Provozovatelem kolektorů jsou Ostravské komunikace, a.s. Například „kolektor Centrum“ je položen v hloubce cca 9 metrů. Jedna jeho část vede od Prokešova náměstí pod Sokolskou, dále pak pod ulicí 28. října a ústí do budoucího obchodního centra. Druhá část spojuje ulici Zámeckou, Nádražní kolem Elektry a Domu umění a končí ve stávajícím kolektoru pod ulicí Poděbradovou. V novém tunelu je zatím umístěno kolem 795 vodovodních přípojek do domů, kanál, síť Telefónica O2, síť Dalkie a ČEZu. Jinými slovy, kolektor je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním potrubím (horká větev i zpátečka), potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty. 3.2.11.7 Ostatní infrastruktura 211 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Na území ORP Ostrava se nenachází. JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Na území ORP se nenachází ropovod. JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: OKD, a.s. Na území ORP Ostrava se nachází dálkový produktovod – vratná voda. Statutární město Ostrava Produktovod Vratná voda vede z k.ú. Hrabová do obce Pakov Obec Čavisov Na území obce se produktovod nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se produktovod nenachází. Obec Horní Lhota Na území obce se produktovod nenachází. Město Klimkovice Na území obce se produktovod nenachází. Obec Olbramice Na území obce se produktovod nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se produktovod nenachází. Město Šenov Na území obce se produktovod nenachází. Obec Václavovice Na území obce se produktovod nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se produktovod nenachází. Město Vratimov Na území obce se produktovod nenachází. Obec Vřesina Na území obce se produktovod nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se produktovod nenachází. Vede z k.ú. Hrabová do obce Pakov 212 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází žádné jaderné zařízení. JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA V rámci správního obvodu ORP Ostrava není sledována. 3.2.12 Hospodářský rozvoj 3.2.12.1 Struktura podnikatelského prostředí Podnikatelská struktura ve statutárním městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou restrukturalizací, která byla charakteristická výraznou redukcí počtu zaměstnanců v tradičních odvětvích. Vzhledem k významnému postavení těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se v důsledku uvedeného Ostrava (a její okolí) stala jednou ze strukturálně nejpostiženějších oblastí České republiky. Situace se však od roku 2004 postupně začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu českého národního hospodářství a rostoucí globální poptávky po produkci typické v tomto regionu. Spolu s rozšiřováním a zvyšováním efektivity výrobních kapacit v tradičních odvětvích, začalo město Ostrava a celý okolní region výrazně využívat svůj růstový potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní infrastrukturu apod. Výsledkem byl ekonomický boom regionu spojený s masivním přílivem investic do průmyslových zón a výrazným nárůstem počtu developerských projektů např. Hyundai, ArcelorMittal, TietoEnator, Multi Development, CTP Invest, ASUS Czech, SungWoo Hitech, Briggs & Stratton, Bang & Olufsen a další špičkové firmy v oblastech IT, strojírenství, automobilového průmyslu apod. Následně však došlo vlivem globální krize k útlumu realizace některých developerských projektů. Hospodářství města a jeho okolí je zaměřeno převážně na průmyslové činnosti s postupně se rozvíjejícími službami (IT, vývojová centra). Mezi nejvýznamnější odvětví v Ostravě z hlediska zaměstnanosti patří zejména zpracovatelský průmysl, následované odvětvími vzdělávání a dopravy. V rámci zpracovatelského průmyslu lze identifikovat následující dominantní obory: Hutnictví a navazující výroba Toto odvětví pokrývá zejména obory výroby kovů vč. hutního zpracování (dále jen „hutnictví“) a výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Právě hutnictví dominuje ekonomické struktuře města a regionu již po velmi dlouhou dobu a ani proces restrukturalizace a privatizace velkých podniků, která byla ukončena v roce 2003, tento trend nezměnily. Stále se nic nemění na skutečnosti, že na jedno pracovní místo v hutnictví připadají další tři až čtyři pracovní místa v navazujících oborech – a to nejen v tradičních odvětvích české ekonomiky, jako je např. strojírenství či stavebnictví, ale také v odvětví pro ostravský region více než aktuálním - v automobilovém průmyslu. Odvětví je charakteristické stálým poklesem počtu zaměstnanců, kdy od roku 2002 do roku 2007 klesl celkový počet zaměstnanců v okrese Ostrava o více než 20 %. Výhodou oboru je, že má silné a rostoucí zázemí ve vývoji a výzkumu, a to jak u jednotlivých podniků, tak díky činnosti Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava. Přímo navazující odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků na sebe dále váže velkou část pracovní síly, kvalifikačních dovedností a počtu podnikatelských subjektů. Strojírenství V okrese Ostrava je ve strojírenství zaměstnáno přibližně 5,5 % zaměstnanců (firmy nad 25 zaměstnanců) a obor vytváří přibližně 11 % z celkových tržeb v průmyslových odvětvích v Moravskoslezském kraji. 213 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Dominantní síla Ostravy je zejména v těžkém strojírenství pro dodávku velkých investičních celků a při výrobě kolejových vozidel. Současně stále roste poptávka po přesném strojírenství. Klíčovým aspektem dalšího rozvoje strojírenského a dalších navazujících odvětví je zejména příchod velkého investora z oblasti automobilového průmyslu - společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. Tato investiční akce významně ovlivnila podnikatelské prostředí v rámci celého Moravskoslezského kraje a zejména v rámci města Ostravy, centra regionu. Ostravský region, resp. celý Moravskoslezský kraj je v porovnání s dalšími kraji v ČR charakteristický nízkým podílem soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel (180 podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel v Ostravě v porovnání s 213 podnikateli na 1000 obyvatel v ČR). Tato skutečnost je dána především faktem, že v ekonomice města i regionu stále dominují tradiční podniky s velkým počtem zaměstnanců na úkor menších subjektů (fyzických osob). 3.2.12.2 Růstové obory Analýza nejvíce se rozvíjejících oborů na území města se obecně potýká s nedostatkem vstupních dat. Jsou sice k dispozici údaje např. o vývoji počtu zaměstnanců v jednotlivých oborech, ale tyto údaje jsou statisticky podchycovány hlavně u větších podniků (nad 20 zaměstnanců) a stav zaměstnanosti u menších firem je zatížen velkou nepřesností. Z tohoto důvodu byl zvolen přístup, který zachycuje vývoj počtu podnikatelských subjektů v jednotlivých odvětvích podle jejich vzniku. Odvětví, která zaznamenala v tomto období nejvyšší růst jsou tato: činnost v oblasti nemovitosti a pronájmu; podnikatelské činnosti, ostatní veřejné, sociální a osobní služby, stavebnictví, obchod (vč. oprav); ubytování a stravování, ale také vzdělávání. 3.2.12.3 Významné subjekty v Ostravě Zdrojem údajů jsou faktografické listy města Ostravy, které jsou každoročně aktualizovány odborem ekonomického rozvoje MMO a které čerpají informace z Úřadu práce v Ostravě, a dále vybrané údaje z databáze podnikatelských subjektů. Tabulka 115: Zaměstnavatel TCHAS, spol. s.r.o. VOKD, a.s. Eurovia, a.s. Firmy bez zahraničního kapitálu (k 31. 12. 2008) Zaměstnanců celkem Zaměstnanců v okr. Ostrava 962 658 554 671 262 502 Tabulka 116: Zaměstnavatel Firmy se zahraničním kapitálem Předmět činnosti ArcelorMittal Ostrava a.s. Tieto Czech s.r.o. PEGATRON Czech, s.r.o. SUNGWOO HITECH s.r.o. Dalkia Česká republika, a.s. Tesco Stores ČR a.s. GE Money Multiservis, a.s. Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Trefil & Schomberg s.r.o. Ahold Czech Republic, a.s. Počet zaměstnanců Vlastnictví hutní prvovýroba, výroba hutních finálních výrobků a strojírenská výroba koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej poskytování software, zpracování dat, služby databank, správa sítí výroba, instalace a opravy elektronických zařízení výroba automobilových karosérií výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej finanční zprostředkování telekomunikační činnost 7 462 Švýcarsko 1 395 Finsko 1 674 Tchaj-wan 1 267 828 Korea Francie 590 Velká Británie 618 537 USA Španělsko výroba zboží z plastů maloobchod se smíšeným zbožím 518 418 Německo Nizozemsko 214 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Tabulka 117: zaměstnanců Zaměstnavatel A.1 Průvodní zpráva Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu ArcelorMittal Ostrava a.s. VÍTKOVICE HOLDING Fakultní nemocnice Ostrava Dopravní podnik Ostrava a.s. Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava Městská nemocnice Ostrava EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Česká pošta, s.p., Odštěpný závod Severní Morava ČD Cargo, a.s. -složky s pracovišti v okr. Ostrava HRUŠKA, spol. s r.o. Předmět činnosti Počet zaměstnanců hutní prvovýroba, výroba hutních finálních výrobků a strojírenská výroba strojírenská a hutní výroba poskytování zdravotní péče městská, příměstská, pozemní osobní doprava vysokoškolské vzdělávání poskytování zdravotní péče výroba kovů, hutní zpracování poštovní kurýrní činnost železniční nákladní doprava 7 462 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zpracování ovoce, zeleniny a okopanin 7 040 3 050 2 380 2 260 1 759 1 634 1 430 1 466 1 292 V poslední době došlo k výraznému posunu v oblasti přílivu zahraničních investic. V současnosti lze konstatovat, že investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest a realizované v okrese Ostrava představují 4 % všech podpořených investičních projektů, přes 2 % umístěných investic a cca 3 % generovaných pracovních míst v rámci celé České republiky. 3.2.12.4 Úloha malého a středního podnikání Malé a střední podniky (MSP) hrají v regionálním rozvoji velice důležitou úlohu a mezi MSP a regionální ekonomickou strukturou existuje významné vzájemné působení. Zejména ta část MSP, které patří do sektoru služeb (maloobchod, hotelnictví, osobní služby a převážná část stavebnictví) závisí ve valné míře na místní a regionální poptávce. Malé a střední podniky (MSP) jsou ve všech vyspělých ekonomikách důležitým faktorem tvorby HDP, exportu, zaměstnanosti a inovací. Vysoká míra nezaměstnanosti ve většině zemí je jedním z hlavních důvodů pro stimulaci podpory a rozvoje MSP. Hlavní přínosy MSP pro ekonomiku lze shrnout do následujících charakteristik: • vytváří nové pracovní příležitosti -hlavní tvůrci pracovních míst; • rozvíjí konkurenceschopnost -zvětšují konkurenční tlak, čímž podněcují trh ke zvyšování produktivity zlepšením účinností nebo aplikací inovací; • zmírňují negativní důsledky strukturálních změn -relativní pružnost, rychlost odezvy (vč. vzniku a zániku firmy) na změny podmínek; • rychleji se adaptují na požadavky a výkyvy trhu a vyplňují okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé, působí jako subdodavatelé velkých podniků; • relativně rychle inovují, zavádějí nové technologie a operativně se přizpůsobují požadavkům spotřebitelů; • napomáhají rychlejšímu rozvoji regionů, měst a obcí • malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, • ne vždy „čistá“ konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, • omezená výrobní kapacita zvyšuje náklady při vývozu hotových výrobků do zahraničí, • konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, • slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, • platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, • vysoké administrativní zatížení. 3.2.12.5 Prostory pro podnikání a podnikatelská infrastruktura Průmyslové a podnikatelské zóny • Průmyslová zóna Ostrava -Hrabová (vč. CTPark) Rozloha: 110 ha celková rozloha včetně infrastruktury K dispozici: 141 000 m2 kancelářských a výrobních ploch Současný stav: zóna dokončena, možnost pronájmu prostor – CTP Invest, s. r.o. 215 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva • Hlavní průmyslová zóna v Ostravě. • Zóna je umístěna na okraji obydlené městské části s více než 100 000 obyvateli. • Strategická poloha vedle rychlostní silniční komunikace. • V blízkosti zóny je zastávka autobusu městské hromadné dopravy. • Mezinárodní letiště Ostrava - Mošnov vzdálené 15 km od místa. • Vědecko-technologický park Ostrava, a.s. Rozloha: 10 ha (4,5 ha zastavěno budovami) K dispozici: 5 400 m2 kancelářských a výrobních ploch Současný stav: možnost pronájmu kancelářských, laboratorních, společenských a prezentačních prostor v rámci víceúčelových budov PIANO a TANDEM. Park umístěn v blízkosti areálu VŠB -Technické univerzity v Ostravě. VTP - přední regionální firma podporující začínající podnikatele (start-ups) a rozvoj spin-offs projektů. Preferované technologie pro vstup do parku: • Výzkumné, vývojové a projekční činnosti, zvláště vítána je spolupráce s regionálními univerzitami • Biotechnologie • Nanotechnologie • Vývoj a výroba laboratorní, měřicí a zkušební techniky • Vývoj SW, vývoj, výroba a instalace IT technologií • Technologicky orientovaná kusová nebo malosériová výroba • Centra zákaznické podpory • Centra sdílených služeb • Expertní a řešitelská centra • Technologická centra • High – tech opravárenská centra • Vysoká úroveň nabízených kanceláří a laboratoří za vysoce konkurenční ceny. • Lokalita začleněna do ostravského integrovaného dopravního systému. • Rozvojová zóna Ostrava-Hrušov Typ projektu: průmyslová zóna Developer: S.P.I.Holdings, a.s. Stav připravenosti: přípravná fáze výstavba 2012 - 2015 Velikost území: 33 ha Využití: lehký průmysl, sklady, drobná výroba • Zóna lehkého průmyslu „Nad Porubkou“ Typ projektu: průmyslová zóna Developer: Statutární město Ostrava, Městský obvod Poruba Stav připravenosti: průběžně pokračuje výstavba Velikost území:10 ha Využití: lehký průmysl Významné multifunkční a administrativní komplexy a budovy • Varenská Office Center Typ projektu: Developer: Stav připravenosti: Využití: administrativní budova ECM dokončeno 8 000 m2 kancelářských prostor • Centrum pokrokových inovačních technologií, VŠB – TU Ostrava Typ projektu: průmyslová zóna Developer: OHL ŽS, TCHAS, HOCHTIEF CZ Stav připravenosti: dokončeno 2007 Využití: 6 144 m2 CPIT a 3 300 m2 podnikatelský inkubátor • Nová Karolina Typ projektu: Developer: Stav připravenosti: rozvojová zóna Multi Development dokončena 1. etapa, zahájena příprava 2. etapy 216 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Velikost území: 32 ha Využití: 97 000 m2 obchodních ploch, 67 000 m2 kancelářských prostor, 78 000 m2 ploch pro bydlení, 3.500 parkovacích míst 1. etapa –obchodně zábavní centrum s plochou 56 000 m2, administrativní komplex s plochou cca 23 000 m2, bytové domy s 200 byty, podzemní parkoviště, rekonstruovány dva historické objekty Elektrocentrály a Ústředny elektrocentrály (tzv. trojhalí) - využití pro koncerty, výstavy a další kulturní a sociální účely • Oblast Dolních Vítkovic -„Nové Vítkovice“ Typ projektu: rozvojová zóna Developer: VÍTKOVICE HOLDING Stav připravenosti: přípravná fáze (záměry a studie) – plán dokončení stěžejních částí 2015 Velikost území: 253 ha Využití: kulturní, vědecko-výzkumné a vývojové centrum, cestovní ruch - tématicky zaměřené muzeum (hornictví, ocelářství, strojírenství), sport (golfové hřiště), průmyslová zóna, inovační centrum • Nordica Ostrava Typ projektu: Developer: Stav připravenosti: Využití: • Axis Office Park Typ projektu: Hrabová) Developer: Stav připravenosti: Využití: administrativní budova Skanska Property dokončeno 2008 11 500 m2 kancelářských prostor administrativní komplex budov (součást Průmyslové zóny Ostrava CTP invest dokončeno 2008 32 500 m2 kancelářských prostor Daňová výtěžnost Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitostí. Daňová výtěžnost Moravskoslezského kraje byla v roce 2008 15 150 470 Kč a v roce 2009 se snížila o 1 745 431 Kč, a tedy dosahovala výše 13 405 038 Kč. Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele v Moravskoslezském kraji činila za rok 2008 12 120 Kč. V roce 2009 průměrná daňová výtěžnost obcí Moravskoslezského kraje dosáhla 10 750 Kč na obyvatele. Došlo tedy ke snížení o 1 370 Kč. Ve všech správních obvodech došlo k poklesu oproti roku 2008, tento pokles byl způsoben především snížením daňových odvodů z příjmů fyzických a právnických osob v důsledku ekonomického útlumu. Výrazně nadprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele v Moravskoslezském kraji má SO ORP Ostrava (v roce 2009 17 040 Kč). Průměrnou daňovou výtěžnost dosahují SO ORP Opava, Karviná a Havířov. Výrazně podprůměrnou daňovou výtěžnost na obyvatele Moravskoslezského kraje má SO ORP Jablunkov (6 790 Kč) a Kravaře (6 880 Kč). Sledovaný SO ORP Ostrava evidoval v roce 2008 daňovou výtěžnost 6 606 502 Kč, následný rok došlo k poklesu o 890 947 Kč na hodnotu 5 715 555 Kč. Tabulka 118: 2009 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Daňová výtěžnost SO ORP Moravskoslezského kraje v letech 2008 a 2008 2009 Rozdíl Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 2009 Rozdíl 217526 277468 373696 246308 166948 1041381 199718 996959 195613 251713 323789 211901 144140 941363 196934 895776 -21912 -25754 -49907 -34407 -22808 -100017 -2784 -101183 8,39 9,28 9,61 9,22 8,74 9,48 8,68 10,16 Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 217 7,55 8,44 8,36 7,95 7,54 8,56 8,48 9,18 -0,85 -0,84 -1,25 -1,27 -1,20 -0,93 -0,20 -0,98 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 2008 2009 Rozdíl Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2008 2009 Rozdíl 330726 167158 753659 365547 169771 403509 432017 151404 1029584 395161 6606502 165606 536227 123596 15150470 284298 152752 680893 354533 146634 350031 399439 134757 946690 357393 5715555 144386 465181 111265 13405038 -46428 -14407 -72766 -11014 -23137 -53477 -32578 -16647 -82894 -37768 -890947 -21220 -71046 -12331 -1745431 8,26 7,43 10,18 8,78 7,98 9,52 8,93 8,66 10,11 8,58 19,62 9,97 9,62 8,78 12,12 Daňová výtěžnost (v tis. Kč) SO ORP Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj 7,09 6,79 9,30 8,53 6,88 8,27 8,23 7,72 9,31 7,80 17,04 8,71 8,34 7,95 10,75 -1,17 -0,64 -0,89 -0,25 -1,10 -1,26 -0,69 -0,95 -0,80 -0,78 -2,58 -1,26 -1,28 -0,83 -1,37 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Průměrná daňová výtěžnost SO ORP Ostrava v roce 2009 byla 17 040 Kč na obyvatele. Tento údaj je však zkreslený, kvůli nadprůměrné daňové výtěžnosti Statutárního města Ostravy, která měla v roce 2009 daňovou výtěžnost na obyvatele 18 030 Kč. Průměrná daňová výtěžnost ostatních obcí v ORP Ostrava je 6 653 Kč na obyvatele. Nejnižší hodnoty daňové výtěžnosti na obyvatele byly zaznamenány v obcích Václavovice, Vřesina a Zbyslavice s daňovou výtěžností do 6 300 Kč na obyvatele. U všech obcí došlo v období 2008 až 2009 k poklesu daňové výtěžnosti. K výraznějšímu poklesu daňové výtěžnosti na obyvatele evidovala Ostrava (o 2 710 Kč) a obec Dolní Lhota (o 1 880 Kč). Tabulka 119: Obec Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice SO ORP Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Ostrava Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Daňová výtěžnost (v tis. Kč) Kč) 2008 2009 Rozdíl 2008 2009 Rozdíl 3384 11543 5317 30283 4340 6382430 20813 46223 11774 12987 53991 18929 4488 6606502 3119 8979 4630 26844 4116 5516288 18235 41561 10811 12727 47724 16845 3675 5715555 -265 -2563 -687 -3439 -224 -866142 -2578 -4662 -963 -260 -6267 -2084 -813 -890947 7,15 8,39 7,63 7,46 7,28 20,74 8,03 8,04 6,79 7,56 7,93 7,27 7,94 19,62 6,62 6,52 6,38 6,53 6,90 18,03 6,95 7,12 6,06 7,17 6,97 6,28 6,33 17,04 - 0,53 -1,88 -1,25 -,0,93 -,0,39 -2,71 -1,09 -,0.93 -,0,72 -,0,39 -,0,96 -,0,99 -1,62 -2,58 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí 3.2.12.6 Brownfieldy Na území ORP Ostrava lze nalézt celou řadu zajímavých příležitostí pro rozvoj aktivit investorů na pozemcích typu brownfield, přičemž odhad celkové rozlohy území pokrývaného pozemky charakteru brownfields je 1 800 ha (cca 8 % rozlohy města Ostravy). Dvě hlavní oblasti, Karolina a Dolní oblast Vítkovic, pozůstatky zlaté éry těžkého průmyslu, již mají své majitele, kteří začali realizovat aktivity k jejich rozvoji. Třetí oblast, rozvojové území Ostrava-Hrušov, která představuje oproti výše uvedeným oblastem spíše území s charakterem "sociálního brownfieldu" (nebyla zde totiž soustředěna samotná výroba, ale budovy, které se zde vyskytují, sloužily jako ubytovny dělníků z okolních podniků), je v současné době ve fázi příprav využití území. Dle údajů z Národní databáze brownfieldů (viz. 218 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva http://www.brownfieldy.cz/) se na území města Ostravy nachází dále těchto 5 nejvýznamnějších brownfieldů (území identifikovaná v rámci „Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfieldů“ v letech 2005-2007 agenturou CzechInvest ve spolupráci s jednotlivými krajskými úřady): • Areál Oderský-závod služeb Dolu Jan Šverma Typ lokality: pozemek (plocha bez objektů) Stávající využití: není Předchozí využití lokality: průmysl Rozloha lokality: 101 000 m2 • Areál u dálnice, Ostrava - Svinov Typ lokality: areál (plocha s budovami) Připravenost lokality k regeneraci: lokalita je připravená, je možná regenerace celé lokality Stávající využití: bez využití Předchozí využití lokality: průmysl, závod lihovaru Rozloha lokality: 47 000 m2 • CEMOS Ostrava Typ lokality: Stávající využití: Předchozí využití lokality: Rozloha lokality: areál (plocha s budovami) částečné využití nájemci k podnikatelským aktivitám průmysl, cementárna 173 000 m2 • Bývalé Urxovy závody, Deza, nyní Lahos, Zábřeh - VŽ, Ostrava Typ lokality: areál (plocha s budovami) Připravenost lokality k regeneraci: lokalita je připravená k dekontaminaci Stávající využití: částečně využito Předchozí využití lokality: průmysl, chemický průmysl Rozloha lokality: 207 000 m2 • Území bývalého odvalu Dolu Jana Šverma, Ostrava Typ lokality: pozemek (plocha bez objektů) Připravenost lokality k regeneraci: probíhá recyklace kontaminovaného materiálu, která bude probíhat zhruba 10 let. Následně bude provedena biologická rekultivace - ozelenění a výsadba stromů Stávající využití: probíhá recyklace kontaminovaného materiálu, která bude probíhat zhruba 10 let Předchozí využití: skládka chemických závodů a černouhelného dolu Rozloha lokality: 168 000 m2 3.2.13 Územní zátěže – obsahuje jevy (4, 64, 65, 66, 85, 86, 87) 3.2.13.1 Staré zátěže na území města Ostravy V případě značné části lokalit starých zátěží probíhá nebo bude probíhat jejich řešení v rámci sanačního programu Fondu národního majetku ČR. Mnohé lokality, mezi nimi též některé velmi významné, však nenaplňují příslušná formální kritéria k jejich zařazení do tohoto programu. Kromě uvedeného je nutno poznamenat, že sanační program FNM ČR je primárně zaměřen na redukci humánních zdravotních rizik ze staré kontaminace. Výsledkem tohoto je neřešení stavu některých lokalit starých zátěží, ačkoli jejich stav a zůstatková kontaminace znemožňují jejich další využívání v souladu s potřebami a záměry města. JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY Za starou ekologickou zátěž lze považovat závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými látkami v minulosti (zejména se jedná např. o ropné látky, pesticidy, PCB, chlorované a aromatické uhlovodíky, těžké kovy apod.). Zjištěnou kontaminaci můžeme považovat za starou ekologickou zátěž pouze v případě, že původce kontaminace neexistuje nebo není znám. Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru – může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika. Hlavním zdrojem těchto informací je evidence starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst, a to veřejně přístupná databáze Systém evidence kontaminovaných míst (SEKM) – v této databázi lze získat mnoho doplňujících informací k jednotlivým lokalitám. 219 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Ve správním území ORP Ostrava je evidováno celkem 245 míst se starými zátěžemi území a kontaminovanými plochami. Z tohoto počtu je 237 na území statutárního města Ostravy a 8 v přidružených obcích. Přehled jednotlivých lokalit je zpracován tabelárně pro jednotlivá katastrální území dále v textu. Statutární město Ostrava Č. Tabulka 120: Katastrální území Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Ostravy Lokalita 2 Bartovice 5 Bartovice 13 14 Bartovice Bartovice Arcelor Mittal Steel a.s., ČOV Lučina ArcelorMittal Ostrava a.s., komplex uložišť Bartovice - U Důlňáku Bartovice - ul. Šenovská 180 Bartovice PHO vodního zdroje Ještěrka 63 158 166 Heřmanice Heřmanice Heřmanice 177 193 117 143 16 118 119 120 147 178 203 218 236 39 43 62 71 76 77 89 90 121 128 149 207 232 234 1 67 146 153 DIAMO, s.p. - důl Heřmanice Odval Oskar OKD OKK, a.s. Důl Odra - Oskar Ostrava-Heřmanice, nelegální Heřmanice skládky odpadů Poštulkova a Stožární Heřmanice Radvanice - Lipina Hošťálkovice Hošťálkovice Popis odkaliště čistírenských kalů odkaliště elektrárenského popílku, uložiště suchých vysokopecních kalů a skládka ocelárenských kalů neřízená skládka komunálních odpadů bývalá neřízená skládka komunálních a průmyslových odpadů neřízené skládky komunálních odpadů v ochranném pásmu vodního zdroje areál bývalého hlubinného dolu odval hlušiny výdušná jáma Oskar černé skládky komunálních odpadů bývalá skládka komunálních odpadů bývalá skládka komunálních odpadů sedimentační nádrže, sloužili k ukládání uhelných kalů a vypouštění Hošťálkovice Odkaliště Lhotka fenolčpavkových vod z koksovny Hrabová Benzina s.r.o. DSPHM Hrabová bývalý distribuční sklad benzínu Hrabová Hrabová - Nádrže Pilíky 1, 2 odkaliště, sloužilo k ukládání flotačních hlušin odkaliště, sloužilo k dočišťování vod z odkališť, složiště flotačních Hrabová Hrabová - Nádrže Pilíky 3, 4 a 5 hlušin Hrabová Hrabová - u Vítkovické haldy neřízená skládka zemin, stavebních sutí, komunálních odpadů Hrabová Odval dolu Paskov "B" docházelo zde k ukládání hlušiny z dolu Paskov Hrabová Paskov - Odkaliště NP - 1 odkaliště sloužilo k ukládání flotačních hlušin Hrabová skládka Paskov, Na rybnících -Hrabová Struskový odval VÍTKOVICE, a.s. odval vysokopecní strusky docházelo zde k navážení veškerých odpadů z vysokých pecí, hutí a Hrabůvka Vítkovice a.s. Halda Hrabůvka válcoven, popeloviny z teplárny, stavební sutě Bývalé keramické závody v Hrušov -Hrušově Hrušov Bývalý důl Albert ukončený hlubinný důl DIAMO s.p. Odra Odval Hrušov komplex odvalů, 20 mil.m3 uloženého materiálu Heřmanice Hrušov DIAMO, s.p. Důl Hrušov ukončený hlubinný důl, areál je i dále průmyslově využíván Hrušov DIAMO, s.p. Odkaliště Heřmanice několik odkališť v prostoru odvalu Heřmanice Komplex 3 (dnes již prázdných odkališť) – sloužili k ukládání Hrušov DIAMO, s.p. Odkaliště Hrušov uhelných kalů z úpravny uhlí, havarijní jímka k vypouštění fenolčpavkových vod Hrušov Důl Hrušov I ukončený hlubinný důl Hrušov Důl Ida ukončený hlubinný důl kontaminovaný areál bývalého podniku anorganické chemie, uvnitř Hrušov H-Zone, a.s. - MCHZ Hrušov areálu skládka nebezpečného odpadu Hrušov Laguny Hrušov sloužily k ukládání průmyslových odpadů z MCHZ Hrušov Odval Hrušov - Stachanov odval sloužil k ukládání karbonské hlušiny z otvírek Hrušov Skládka TKO Hrušov -stará část v prostoru odvalu jámy Vrbice, bez izolačních prvků Hrušov Větrní jáma Ida -Zasypána 1992, nyní slouží jako degazační stanice pro odsávání Hrušov Větrní jáma Vrbice důlních plynů, provozovatelem OKD Koblov Antošovice-Loděnice-pískovna neřízená skládka komunálních odpadů Koblov DIAMO, s.p. - důl Koblov ukončený hlubinný důl Koblov Odval dolu Koblov u kasáren odval karbonské hlušiny z Dolu Koblov Koblov Odval Koblov halda karbonské hlušiny, do roku 1997 sklad dusíkatých hnojiv 220 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Č. 231 126 3 4 7 8 52 127 151 239 Katastrální území Koblov Krásné Pole Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí 6 Kunčičky 47 72 78 79 238 Kunčičky Kunčičky Kunčičky Kunčičky Kunčičky Lhotka u Ostravy Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Mariánské Hory Michálkovice Michálkovice Michálkovice 154 10 11 17 49 65 80 130 131 137 167 170 189 195 199 201 209 87 102 171 A.1 Průvodní zpráva Lokalita Popis Větrní jáma E. Urx Krásné Pole - Díly ukončený hlubinný důl Skládka komunálních odpadů, zemin a stavební suti Arcelor Mittal Steel Ostrava a.s. kontaminovaný areál, hutnictví, slévárenství ArcelorMittal Ostrava a.s., ČOV odkaliště čistírenských kalů Ostravice ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu 1988-1995 Rudná ArcelorMittal Ostrava a.s., skládka skládka zemin a sutě společnosti Nová Huť, v provozu 1994-1993 Vratimovská areál rozvodny, v minulosti manipulace s transformátorovými oleji ČEZ Distribuce, a.s. Kunčice s obsahem PCB Kontaminovaný areál, v areálu probíhala výroba živičných směsí, Kunčice, obalovna současné využití nová obalovna s výkonem 240 t/hod, Odval Jeremenko odval karbonské hlušiny Vítkovice a.s., středisko 340 těžká kovárna vybudována v 50.letech 20.století, uvnitř areálu Mittal Steel a.s. ArcelorMittal Ostrava a.s., odkaliště Rudná I, II, III CEMOS, a.s. Cementárny DIAMO, s.p. Důl Odra Alexandr DIAMO, s.p. Odkaliště Jeremenko DIAMO, s.p. Odval Alexandr Vítkovice a.s. Usazovací nádrž areál cementáren ukončený hlubinný důl komplex 10 dnes již prázdných odkališť, sloužily k ukládání odval karbonské hlušiny dolu Alexandr více různorodých zdrojů kontaminace Odval Lidice odval karbonské hlušiny z dolu Lidice, Anselm, Urx I Areál Štěrkovny Benešov spol. s r.o. JZ od lagun Ostramo, kontaminace horninového prostředí ropnými produkty nacházela se zde rafinérie lihu a továrna a rafinérie terpentinu, následně velkosklad chemikálií, nyní šrotiště anorganická a organická chemická výroba, rozsáhlé znečištění podzemních vod odval karbonské hlušiny z dolu Jan Šverma, bazény k ukládání odpadů z chemické výroby Areál ZACHEMO BorsodChem MCHZ Centrální odval Jan Šverma DIAMO, s.p. - důl Jan Šverma DIAMO, s.p. OSTRAMO OZ ukončený hlubinný důl laguny skládky olejových tekutých, kašovitých i tuhých odpadů z provozu rafinérie minerálních olejů Mar. Hory - U BauMaxu Mariánskohorské závody (bývalé) komplex 3 odkališť pro ukládání vysokopecních kalů skládka zemin, stavební sutě a částečně komunálních odpadů železárenské Nacházela se zde Strojírna M.A.F, nyní činnost dopravní společnosti (myčka nákl. vozidel, servis, garáže) Navážky u řeky Odry navážky důlní hlušiny, strusky a inertního materiálu OKD OKK, a.s. Koksovna Jan kontaminovaný areál, velká ohniska organické a anorganické Šverma kontaminace OKD OKK, a.s. Skládka koksovny skládka chemického odpadu koksovny Jan Šverma pozemek p.č. 246/2 s navážkami strusky, důlní hlušiny a stavební Pozemek ul. Novoveská sutě Řadové garáže ul. Švermova areál řadových garáží, množství navršeného komunálního odpadu skládka Skládka MIÚ městská skládka inertních odpadů (stavební sutě) skládka Ostrava–Marianske H. -- Slévárna a strojírna (bývalá) dnes bytová zástavba Důl Ferdinand Důl Petr a Pavel OKD, a.s. Důl Odra - Petr Cingr ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl (dnes technická památka Důl Michal) 221 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Č. 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 40 41 42 44 45 53 55 64 84 94 95 107 114 Katastrální území Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská A.1 Průvodní zpráva Lokalita Popis Bývalá armaturka dnes obytná zástavba Bývalá cihelna na ul. Cihelní v minulosti těžba sprašových hlín a výroba cihel Bývalá cihelna na ul. Sládkova v současnosti panelová bytová zástavba Bývalá cihelna u pivovaru -- Bývalá chemická továrna Himmelbauer zabývala se výrobou parafínových svíček a dodavatel surového parafínu Bývalá parní cihelna DUTAG -- Bývalá strojírna Blahut v současnosti bytová zástavba Bývalá strojírna Elbertzhager Glassner Bývalá továrna a rafinerie terpentin Bývalá továrna na dehtové výrobky August Luttnar nacházela se zde továrna na dehtové výrobky, v současné době je zde Zdravotná ústav se sídlem v Ostravě Bývalá továrna na mýdlo -- Bývalá továrna na mýdlo SCHICHT -- Bývalá továrna na papír -- bývalá slévárna a kovárna -- Bývalá továrna na zpracování kovů -Bývalá továrna na zpracování mědi -Bývalé cihelné závody, akc.spol. -- Bývalé depo Báňské dráhy -- Bývalé dřevařské závody -- Bývalé hliniště na ul. Várenská dnes nákupní centrum Futurum a sportovní areál Bývalé seřaďovací nádraží -- Bývalé závody pro ústřední topení OSTRAK -- Bývalý Asbestolit bývalá výroba asbesto-cementové krytiny (eternit) Bývalý hliník na ul. Tomkova -- Bývalý sklad benzinu -- ČEZ, a.s. Distribuce sklad MTZ Dalkia ČR, a.s. MOEL Od r. 1957 zde byla prováděna impregnace dřevěných sloupů, opravy izolátorů a hydraulika strojů, sklad MTZ byla zde v provozu elektrárna, teplárna, odstávka v r. 1967. Kontaminace zemin a podzemních vod polyaromáty a kovy DIAMO, s.p. - důl Hlubina ukončený hlubinný důl Důl Antonín ukončený hlubinný důl Důl Jindřich ukončený hlubinný důl, při dole provozována koksovna a briketárna Důl Jiří ukončený hlubinný důl Důl Šalomoun ukončený hlubinný důl Garáže ČSAD bývalý areál Dopravního podniku Ostrava, provoz a údržba 222 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Č. Katastrální území Lokalita 15 134 140 198 Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Muglinov Muglinov Muglinov Muglinov 217 Muglinov 73 Nová Bělá Nová Ves u Ostravy Nová Ves u Ostravy Nová Ves u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Petřkovice u Ostravy Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou Polanka nad Odrou 136 Poruba Nad Porubkou 200 12 Poruba Přívoz skládka Ostrava 4–Poruba Areál železničních dílen 50 Přívoz Černý potok 57 Přívoz Depo kolejových vozidel 69 101 129 132 Přívoz Přívoz Přívoz Přívoz 133 Přívoz 138 141 144 160 Přívoz Přívoz Přívoz Přívoz DIAMO, s.p. - důl Přívoz Důl Oderka LUX továrna na žárovky (bývalá) Mlýnská strouha Moravsko-slezská železářská společnost Akmos (bývalá) Navážky ul. Na Náspu Nová sazovna (bývalá) Odkaliště u Koksovny Svoboda Odval Svoboda 152 162 163 194 222 223 51 142 233 98 148 164 179 9 185 204 245 A.1 Průvodní zpráva Odval Jindřich Odvaly na Černé louce OKD a.s. - Karolina RWE GasNet, s.r.o. Ostrava Popis vozového parku, skladování olejů a pohonných hmot halda karbonské hlušiny, z větší části přemístěna, na území se nyní nachází městská zástavba ukládání hlušiny vyprané z uhlí, materiál postupně odvážen, dnes výstaviště lokalita s tradicí koksárenské a navazující chemické výroby, hutnictví, dnes rekultivována a znovu zastavěna dříve plynárna, 3 podzemní jímky dehtu a čpavkové vody, dnes zastavěno Transkorenta (býv. Ostramo) bývalá rafinérie minerálních olejů Trojek (býv. Zachemo) bývalý distribuční velkosklad chemikálií, v současné šrotiště Benzina s.r.o. ČSPHM Muglinov Muglinovská větrní jáma Nová jáma II. skládka MCHZ, Hrušov Stará skládka odpadů MCHZ Hrušov DIAMO, s.p. Důl Odra Nová Bělá -ukončený hlubinný důl -halda s odpady z chemické výroby vytěžený prostor od bývalé cihelny zavážený průmyslovým odpadem z chemičky ukončený hlubinný důl areál čerpací stanice vítkovických železáren (využívána k odběru povrchových vod z Odry) Čerpací stanice Vítkovice,a.s. Nová Ves - Náplavy neřízená skládka stavební suti, zemin a komunálních odpadů Větrní Jáma Ignát ukončený hlubinný důl Důl Lidice ukončený hlubinný důl Odval Eduard Urx komplex odvalů pro ukládání hlušin OKD OKK, a.s. Důl Anselm ukončený hlubinný důl Petřkovice - skládka TKO vytěžený prostor bývalé štěrkovny, zavážen komunálními odpady od 70. let 20.stol Areál bývalých kasáren na Janové -- Pískovna Polanka nad Odrou vytěžený prostor pískovny zavezený inertním odpadem, z části nekontrolované ukládání komunálního odpadu skládka Polanka -- Zemědělské úložiště K Vydralinám uložiště hnoje a chlévské mrvy lokalita sloužila národnímu podniku Bytostav Ostrava jako sklady, skládky panelů, výroba, vozový park apod. -oprava a výroba železničních vozů umělé vodní dílo k odvodnění staveniště koksovny a odvedení vod z poklesových kotlin po důlní těžbě, funkce kanalizačního sběrače odpadních vod z průmyslových objektů a z Ústřední ČOV docházelo zde k pravidelnému nakládání s ropnými látkami a jinými nebezpečnými látkami. ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl -fungovala jako městská stoka, ve 30. letech zasypána dílny železárenské společnosti zabývající se výrobou mostů navážky důlní hlušiny o neznámé mocnosti bývala zde z továrna na výrobu kanálových sazí odkaliště k ukládání popelovin odval karbonské hlušiny bývalého dolu František 223 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Č. Katastrální území 172 Přívoz 174 Přívoz 190 191 202 Přívoz Přívoz Přívoz 215 Přívoz 229 61 165 169 192 Přívoz Radvanice Radvanice Radvanice Radvanice 244 Radvanice 18 48 59 60 70 75 82 85 86 88 91 92 93 96 97 99 100 103 104 105 106 108 109 Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava A.1 Průvodní zpráva Lokalita Popis OKK Koksovny, a.s. Koksovna Svoboda průmyslový komplex s tepelnou elektrárnou a bývalým hlubinným dolem Odra, koksovna je stále činná bývalá rafinérie minerálních olejů, kontaminace ropnými látkami, OSTRAMO, VLČEK a spol., s.r.o. chlorovanými uhlovodíky a aromáty Průmyslová plocha - šrotiště plocha byla průmyslově využívána Přívoz Stará ČOV -skládka Ostrava–Privoz stará skládka sloužila k ukládání komunálního odpadu Stará městská skládka Ostrava -Přívoz Válcovny kovu akc. spol. (bývalé) -DIAMO s.p. Odra Odval Hedvika odval karbonské hlušiny OKD OKK, a.s. Důl Ludvík ukončený hlubinný důl OKD OKK, a.s. Odval Ludvík odval karbonské hlušiny Radvanice - areál koupaliště skládka komunálních odpadů v areálu bývalého koupaliště Zámečnické ústř.dílny OKR -(bývalé) Burňa, kutací j. č. 8 zlikvidovaná jáma Centrální odval Zárubek ukládání důlní hlušiny, západní část odvalu byla v 80. Letech rekultivována DIAMO s.p. Důl Zárubek ukončený hlubinný důl DIAMO s.p. Odra Odval Ema termicky aktivní odval DIAMO, s.p. - důl Trojice ukončený hlubinný důl DIAMO, s.p. Důl Petr Bezruč ukončený hlubinný důl Dřeviště Salma ukončený hlubinný důl Důl Bedřich ukončený hlubinný důl Důl Ema Lucie ukončený hlubinný důl Důl Františka ukončený hlubinný důl Důl Jakub ukončený hlubinný důl Důl Jan ukončený hlubinný důl Důl Jan Maria ukončený hlubinný důl Důl Josef ukončený hlubinný důl Důl Josef (na Zámostí) ukončený hlubinný důl Důl Michálka ukončený hlubinný důl Důl Neumann ukončený hlubinný důl Důl Prokop ukončený hlubinný důl Důl Salma I - Ignát ukončený hlubinný důl Důl Salma II - Leopoldina ukončený hlubinný důl Důl Strojní - Jindřich ukončený hlubinný důl Důl Vilém ukončený hlubinný důl Důl Vizina ukončený hlubinný důl 224 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Č. Katastrální území A.1 Průvodní zpráva Lokalita Popis 183 Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Stará Bělá 184 Stará Bělá Pískovna nad ul. Dokoupilovou 186 Stará Bělá Podél ulice Na Pešatku 211 Stará Bělá St. Bělá - Bosákova ulice 212 Stará Bělá St. Bělá - ul. Na Surdíku 213 Stará Bělá St. Bělá - ulice Pasičky 214 Stará Bělá St. Bělá-rokle u lesa Palesku 216 Stará Bělá Stará pískovna - ul. Vinohrad 243 205 68 74 157 176 182 187 220 221 225 Stará Bělá Stará Plesná Svinov Svinov Svinov Svinov Svinov Svinov Svinov Svinov Svinov Třebovice ve Slezsku vodní zdroj Stará Bělá skládka Stara Plesna DIAMO, s.p. - důl Oderský DIAMO, s.p. Důl Odra Svinov Odval Oderský Ostrava Svinov - obalovna Pískovna - ul. Psohlavců Polanka, obalovna Svinov, obalovna Tažírny trub Svinov U mostu Rudná - skládka Skládka ve staré pískovně – komunální odpad, zeminy, silniční suť Neřízená skládka ve staré pískovně – komunální odpad, odpad ze zahrad, stavební suť neřízená skládka, překrytá hlínou a popelem neřízená skládka ve svahu do bývalé pískovny – komunální odpad, odpad ze zahrad neřízená skládka – komunální odpad, odpad ze zahrad neřízená skládka ve svahu rokle bývalé pískovny – komunální odpad, odpad ze zahrad, stavební suť neřízená skládka v lesní rokli – komunální odpad, odpad ze zahrad neřízená skládka u vjezdu do bývalé pískovny – komunální odpad, odpad ze zahrad, elektroodpad kontaminace ze složiště popelovin (odkaliště) a odvalu Dolu Paskov -ukončený hlubinný důl ukončený hlubinný důl odval karbonské hlušiny -neřízená skládka odpadů – komunální odpad, odpad ze zahrad od r. 1995 nová obalovna – výroba a prodej živičných směsí --průmyslová skládka Čistírna odpadních vod Třebovice -- 110 111 115 123 124 125 145 150 155 156 159 161 168 196 208 210 219 230 54 Důl Zwierzina II - Josef ukončený hlubinný důl Důl Zwierzina VII ukončený hlubinný důl Hlušinová navážka u Michálkovic -- Jáma č. IV -- Jáma I. - svatá Anna ukončený hlubinný důl Kasárna Hranečník V areálu se nacházely rizikové provozy typu skladů PHM, čerpací stanice PHM, dílny aj. Odval Cingr odval karbonské hlušiny Odval Jan Maria odval karbonské hlušiny Odval Lučina odval karbonské hlušiny Odval Michálka odval karbonské hlušiny Odval Salma odval karbonské hlušiny Odval u dolu Zárubek odval karbonské hlušiny OKD OKK, a.s. Koksovna Trojice kontaminovaný areál, provoz černouhelného dolu, koksovny Sediment. nádrž dolu Zárubek důlní výsypka do původního přirozeného terénu Skládka ul. Lihovarská Průmyslová skládka, uložiště čistírenských kalů z ČOV Slezskoostravská obecní elektrárna ukončila výrobu v r.1945 Světlík JDŠ č. 5 zlikvidovaná jáma Větrní jáma č. XIII zlikvidovaná jáma Pískovna- konec ul. Na Pešatek 225 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Č. Katastrální území A.1 Průvodní zpráva Lokalita Popis 66 Třebovice ve Slezsku Třebovice ve Slezsku Třebovice ve Slezsku Třebovice ve Slezsku Třebovice ve Slezsku Třebovice ve Slezsku Vítkovice 235 Vítkovice Vítkovice a.s. Dolní oblast 237 Vítkovice Vítkovice a.s. Štěrková kolej 241 Vítkovice Vítkovice, a.s. Horní oblast 242 Vítkovice Zábřeh nad Odrou Zábřeh nad Odrou Zábřeh nad Odrou VÍTKOVICE, a.s. Válcovna trub venkovní skladovací plocha s povrchem z navážek vysokopecní strusky a důlní hlušiny ukončený hlubinný důl kontaminovaný areál – strojní a hutní výroba, koksovna, koksochemie, nyní vyhlášený kulturní památkou koleje v Dolní oblasti Vítkovic Kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké strojírenství, dopravní a energetické strojírenství -- Bývalá hutní odbytová základna v místě dnešní Ferony Družstevní cihelna na ul. Horymírově těžba sprašových hlín a výroba cihel Ostrava - Bělský les bývalá střelnice, vojenské výcvikové prostory 56 173 188 224 226 228 23 81 175 240 Zábřeh nad Odrou 112 ZábřehHulváky 46 ZábřehHulváky ZábřehHulváky Zábřeh-VŽ 58 Zábřeh-VŽ 122 227 Dalkia ČR, a.s. Třebovice průmyslový areál – výroba a distribuce elektrické energie a tepla Opavská - odval Šverma na odvalu je vybudováno těleso dálnice D1 POROBETON Ostrava -- Třebovice - Odkaliště odkaliště k ukládání elektrárenského popílku U TESCO antropogenní navážky neznámého původu U železniční trati DIAMO, s.p. - důl Jeremenko Původně těžba slévárenských písků, štěrků a hlín, terénní deprese rekultivována různými materiály mimo jiné i průmyslové odpady, materiálem z odval§, pravděpodobně i toxické materiály kontaminovaný areál – metalurgický kombinát, těžké strojírenství, EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. dopravní a energetické strojírenství, skládka tandemových kalů a šrotiště VÍTKOVICE, a.s Pískové doly Jáma Bedřiška ukončený hlubinný důl U točny trolejbusů - navážky pozemek s navážkami důlní hlušiny, škváry Cementárna Zábřeh (bývalá) -Bývalý podnik anorganické chemie – destilace dehtů, potvrzena masivní kontaminace zemin a podzemních vod DEZA, a.s. Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází tento jev. Obec Dolní Lhota Č. Tabulka 121: Katastrální území 135 Dolní Lhota u Ostravy Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota Lokalita Popis Na Úbedří skládka TKO v bývalém lomu Obec Horní Lhota Č. Tabulka 122: Katastrální území 116 Horní Lhota u Ostravy Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota Lokalita Popis Horní Lhota SV od obce skládka TKO Město Klimkovice Č. Tabulka 123: Katastrální území 113 197 Klimkovice Klimkovice Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice Lokalita Popis Farské Doly skládka Klimkovice 226 bývalá skládka TKO -- Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází tento jev. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Č. Tabulka 124: Ondřejnicí Katastrální území 206 Stará Ves nad Ondřejnicí Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad Lokalita Popis skládka Stará Ves skládka TKO Město Šenov Na území města Šenova se nenachází tento jev. Obec Václavovice u Frýdku – Místku Na území obce Václavovice se nenachází tento jev. Obec Velká Polom Č. Tabulka 125: Katastrální území 181 Velká Polom Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom Lokalita Popis Pískové doly skládka TKO Město Vratimov Č. Tabulka 126: Katastrální území 83 139 Horní Datyně Vratimov Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov Lokalita Popis DTS 6915 Horní Datyně - Kubínek neznámo soubor distribučních trafostanic skládka TKO Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází tento jev. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází tento jev. 3.2.13.1.1 Provozované průmyslové podniky Do této kategorie spadají rozsáhlé areály velkých hutních, strojírenských či chemických komplexů, koksovny, energetické zdroje a velká řada areálů menších podniků a provozů různého zaměření. Bez ohledu na charakter výroby lze prakticky ve všech areálech očekávat přinejmenším lokální znečištění horninového prostředí ropnými látkami a velmi často též chlorovanými uhlovodíky, přičemž konkrétní charakter výroby pak zpravidla přináší ještě specifický typ a rozsah kontaminace. Problémové, vzhledem k možnému vlivu znečištění na své okolí, především na podzemní vody a povrchové toky, jsou ve městě Ostravě následující podniky: OKD, OKK, a.s., koksovna Jan Šverma s masivní kontaminací horninového prostředí typickou pro koksárenské provozy (polyaromatické a aromatické uhlovodíky, fenoly, sírany, amonné ionty), jež potenciálně ohrožují vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno, BC MCHZ, s.r.o. s masivní kontaminací především amonnými ionty z provozů anorganické chemie, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace dosud nezajištěno, VÍTKOVICE, a.s. s rozsáhlým znečištěním chlorovanými uhlovodíky v části podniku v Mariánských Horách, potenciálně ohrožující vodní zdroj Nová Ves; financování sanace zajištěno, bývalý areál ROMO (východní část bývalého areálu DEZA) s indikovanavou, průzkumně nedostatečně ověřenou kontaminací chlorovanými a zřejmě i jinými uhlovodíky, přispívající ke znečištění v areálu Vítkovice - Horní oblast, potenciální ohrožení vodního zdroje Nová Ves; financování sanace nezajištěno. 3.2.13.1.2 Průmyslové areály s ukončeným provozem Problémy se znečištěním průmyslových areálů s ukončeným provozem jsou v podstatě totožné s problémy podniků fungujících, jelikož také zde se vyskytuje lokální znečištění horninového prostředí ropnými látkami, velmi často doprovázeno znečištěním chlorovanými uhlovodíky. K tomu se přidává také specifické znečištění 227 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva dle charakteru výroby. Specifickým problémem těchto areálů, v porovnání s areály fungujícími, je však navíc absence zodpovědné péče o tyto areály a jejich chátrání. Z nejvýznamnějších lokalit, resp. areálů s ukončeným provozem, ve městě Ostravě lze zmínit především: areál Karolina (cca 60 ha) - tato lokalita původního koksárenského provozu byla již plně dekontaminována (dekontaminační práce probíhaly téměř 10 let) a území tak již nepředstavuje ekologickou hrozbu, ale naopak potenciál dalšího rozvoje (v roce 2008 byla zahájena výstavba nové moderní čtvrti Nová Karolina, lokalita DEZA, nyní LAHOS (cca 26 ha) - bývalý chemický podnik s masivní kontaminací horninového prostředí polyaromáty, aromáty a amonnými ionty, přičemž zdroje dalšího znečišťování byly již odstraněny; znečištění areálu ohrožuje vodní zdroj Nová Ves; financování sanace nezajištěno, areál bývalých Hrušovských chemických závodů Hrušov (cca 38 ha) – skládka; dominantní je zřejmě anorganická kontaminace horninového prostředí, nízká prozkoumanost, migrace škodlivin ve směru k nivě Odry neověřena, financování sanace dosud plně zajištěno (většinu pozemků vlastní společnost S.P.I. Holdings, část vlastní rovněž město Ostrava; záměrem je připravit toto území pro další využití, zejména průmyslovou výrobu – předpokládané náklady na sanaci a přípravu budou dosahovat cca 900 mil. Kč), areál CHEMO (cca 3 ha) - kontaminace chlorovanými uhlovodíky, interference s kontaminací přilehlých lagun DIAMO, riziko migrace dále do údolní nivy Odry, financování sanace nezajištěno, bývalá rafinérie minerálních olejů Ostramo - Vlček a spol. (cca 10 ha výrobního závodu a cca 8 ha skládky nebezpečných odpadů) - masivní kontaminace oleji, v menší míře též chlorovanými uhlovodíky, riziko migrace dále do údolní nivy Odry. V roce 1997 byla část rafinerie (skládka nebezpečných odpadů) předána DIAMO s. p., jedná se o jednu z nejzávažnějších ekologických zátěží v Moravskoslezském kraji. Na skládce odpadů DIAMO s. p. (tzv.laguny Ostramo cca 8 ha) od roku 2009 probíhají sanační práce, které provádějí sdružení firem Čistá Ostrava v celkové hodnotě cca 2,5mld Kč, které by měly být ukončeny do r. 2018. Kaly jsou neutralizovány vápnem, následně smíchány s uhlím a jako certifikované palivo je odebírají velké a střední tepelné zdroje. Kontaminace v okolních zeminách a podloží lagun bude odstraněna nepřímou termickou desorpci, vyčištěný materiál bude použit na úpravu terénu po lagunách. Vítkovice, tzv. Dolní oblast (cca 150 ha) - hutní část komplexu VÍTKOVICE s ukončeným provozem a masivní kontaminací v areálu bývalé koksovny s rizikem migrace k areálu Karolina (vyskytuje se zde řada menších ohnisek kontaminace zejména ropnými látkami a ve značné části území pak plošná kontaminace těžkými kovy); údolí Trojice (cca 15 ha) - areál bývalé koksovny s odpovídající typickou kontaminací a přilehlý areál bývalého dolu s nízkým rizikem migrace znečištění do okolí, avšak s omezením využitelnosti polohou cenné lokality, dalším komplikujícím faktorem je přilehlá doutnající halda Emma, financování sanace potenciálně zajištěno prostředky z OKK Koksovny, a.s., DIAMO, s.p. a MF ČR. 3.2.13.1.3 Odvaly , výsypka, odkaliště, halda JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA Podklady: Ministerstvo životního prostředí Systém evidence kontaminovaných míst Odval je násyp horninového odpadu lomu nebo dolu. (synonyma: halda, výsypka). Odkaliště je místo pro trvalé uložení sypkých odpadů z průmyslových provozů, které jsou často plaveny a usazovány za pomocí vody. Geotechnické vlastnosti náplní odkališť omezují výrazně možnosti jiného využití těchto ploch po ukončení provozu. Pokud nejsou již nepoužívané odkaliště uzavřeny překryvem, hrozí zde riziko roznosu prašnosti. Z pohledu možného nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod nereprezentují odkaliště významné riziko. Odvaly důlní hlušiny Odvaly karbonské důlní hlušiny jsou pozůstatkem dlouhodobého dolování černého uhlí, přičemž na území města Ostravy se nachází přibližně 50 hald různé velikosti (celková úhrnná plošná rozloha činí zhruba 600 ha, celková kubatura vytěžené důlní hlušiny činí zhruba 90 milionů m3). Obecně bývají odvaly v krajině vnímány jako negativní estetický prvek, většinou zarostlý náletovou vegetací. I přes rekultivaci některých z odvalů se jedná především o plochy s omezenými možnostmi dalšího využit. Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou problémem především hořící odvaly, přičemž na území města Ostravy se nachází tři aktivně hořící odvaly, konkrétně se jedná o odval Ema (cca 34 ha), odval Heřmanice a odval Hedvika. Dostatečný přehled o současném stavu odvalů není v současné době k dispozici. Vážnost situace navíc zvyšuje také skutečnost, že nevhodný zásah do starých odvalů může hoření iniciovat nebo zintenzívnit. Areály důlních odvalů byly v některých 228 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva případech užívány k ukládání dalších druhů průmyslových odpadů, které mohou v rámci těchto lokalit reprezentovat samostatný zdroj ohrožení horninového prostředí další kontaminací odlišného charakteru. Příkladem může být halda Dolu Jan Šverma v Mariánských Horách, ve které se nacházejí chemické odpady z bývalých MCHZ nebo halda Heřmanice, na které se nachází uhelné odkaliště, do kterého byly vypouštěny fenolčpavkové vody z koksovny. O případném sanačním zásahu na haldě Heřmanice a Hedvika bude rozhodnuto na základě probíhajícího komplexního monitoringu, pro haldu Šverma není sběr dat pro takové rozhodování zajištěn. Možný výskyt jiných odpadů na dalších odvalech v Ostravě není v úplnosti prověřen. Sanace problémových termicky aktivních odvalů po těžbě uhlí je potenciálně zajištěna z prostředků MF ČR a MŽP ČR v rámci programu realizovaného podnikem DIAMO, s.p. Odvaly a skládky velkoobjemových odpadů z hutní výroby Producenty odvalů a velkoobjemových odpadů z hutní výroby jsou, resp. byly hutní komplexy ArcelorMittal Ostrava, a. s. (dříve Nová huť), který využíval odval Lihovarská (cca 85 ha), a Vítkovice, které využívaly odval Hrabová (cca 98 ha). Na obou haldách se kromě strusek nacházejí i další odpady z hutní výroby, jako různé kaly a odprašky s vysokými obsahy těžkých kovů, přičemž se lze domnívat o nekontrolovatelném ukládání také dalších odpadů. Závěry monitoringu uvedených odvalů ukázaly, že tyto nereprezentují významné ohrožení povrchových toků, ani využívaných zdrojů podzemních vod. Oba tyto odvaly jsou v současné době přepracovávány ke komerčnímu sekundárnímu zhodnocení uložených odpadů, přičemž následně by měla být provedena rekultivace obou těchto lokalit. Likvidace odvalu Hrabová je v současné době ve vysokém stupni rozpracovanosti, přičemž cílem prováděných prací je rekultivace území. Problémem odvalů (stejně jako důlních hald) je heterogenita geotechnických vlastností jejich materiálu, stejně jako nevhodné tvarování jejich povrchu a siluety, což komplikuje jejich zpětné začlenění do krajiny a organismu města. Statutární město Ostrava Kompletní seznam odvalů a odkališť na území města Ostravy není zpracován. V následujících tabulkách jsou data ze systému evidence kontaminovaných míst. Odkaliště Odkaliště se na území města Ostravy podílejí rozlohou přibližně 150 ha, přičemž se jedná zejména o několik již nepoužívaných odkališť pro kaly z úpraven uhlí podniku OKD a.s, dosud provozován je systém Dolu Paskov. Některá odkaliště jsou umístěna na uhelných odvalech, příkladem je halda Heřmanice či halda Stachanov. Pro popeloviny z energetiky existují odkaliště Kunčičky (Energetika Vítkovice), Bartovice (ArcelorMittal Ostrava) a elektrárny Třebovice. Sanováno již bylo odkaliště Lhotka (cca 40 ha), jež bylo využíváno k čištění fenolčpavkových vod z koksovny KJŠ. ArcelorMittal Ostrava patří několik odkališť hutní výroby, kontrétně Rudná II, Rudná III a Bartovice, jež kromě popelovin obsahují také ocelárenské a vysokopecní kaly; jedno z uvedených odkališť se nachází v tělese hutního odvalu Rudná. Odkaliště hutního podniku Vítkovice byla umístěna v tělese odvalu Hrabová a sloužila i k ukládání jiných odpadů. Další odkaliště na území města slouží, resp. sloužila k ukládání kalů z čistíren odpadních vod (odkaliště z ČOV HN Ostravice, odkaliště Lučina ze staré ÚČOV Ostrava). Č. Tabulka 127: Katastrální území Výsypka, odval, halda Lokalita 158 147 218 Heřmanice Hrabová Hrabová Odval Oskar Odval dolu Paskov "B" Struskový odval VÍTKOVICE, a.s. 236 Hrabůvka Vítkovice a.s. Halda Hrabůvka 62 Hrušov DIAMO s.p. Odra Odval Heřmanice 149 Hrušov Odval Hrušov - Stachanov 146 Koblov Odval dolu Koblov u kasáren 153 Koblov Odval Koblov 151 79 154 Kunčice nad Ostravicí Kunčičky Lhotka u Ostravy Odval Jeremenko DIAMO, s.p. Odval Alexandr Odval Lidice 49 Mariánské Hory Centrální odval Jan Šverma 137 Mariánské Hory Navážky u řeky Odry 189 Mariánské Hory Pozemek ul. Novoveská 229 Popis odval hlušiny docházelo zde k ukládání hlušiny z dolu Paskov odval vysokopecní strusky docházelo zde k navážení veškerých odpadů z vysokých pecí, hutí a válcoven, popeloviny z teplárny, stavební sutě komplex odvalů, 20 mil.m3 uloženého materiálu odval sloužil k ukládání karbonské hlušiny z otvírek (je zde i odkaliště) odval karbonské hlušiny z Dolu Koblov halda karbonské hlušiny, do roku 1997 sklad dusíkatých hnojiv odval karbonské hlušiny odval karbonské hlušiny dolu Alexandr odval karbonské hlušiny z dolu Lidice, Anselm, Urx I odval karbonské hlušiny z dolu Jan Šverma, bazény k ukládání odpadů z chemické výroby navážky důlní hlušiny, strusky a inertního materiálu pozemek p.č. 246/2 s navážkami strusky, důlní hlušiny a stavební sutě Územně analytické podklady – ORP Ostrava Č. Katastrální území A.1 Průvodní zpráva Lokalita Popis 152 Moravská Ostrava Odval Jindřich 162 Moravská Ostrava Odvaly na Černé louce 198 148 138 160 61 169 Muglinov Petřkovice u Ostravy Přívoz Přívoz Radvanice Radvanice skládka MCHZ, Hrušov Odval Eduard Urx Navážky ul. Na Náspu Odval Svoboda DIAMO s.p. Odra Odval Hedvika OKD OKK, a.s. Odval Ludvík 48 Slezská Ostrava Centrální odval Zárubek 60 145 150 155 156 159 161 196 157 173 227 Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Svinov Třebovice ve Slezsku Zábřeh-Hulváky DIAMO s.p. Odra Odval Ema Odval Cingr Odval Jan Maria Odval Lučina Odval Michálka Odval Salma Odval u dolu Zárubek Sediment. nádrž dolu Zárubek Odval Oderský Opavská - odval Šverma U točny trolejbusů - navážky Tabulka 128: halda karbonské hlušiny, z větší části přemístěna, na území se nyní nachází městská zástavba ukládání hlušiny vyprané z uhlí, materiál postupně odvážen, dnes výstaviště halda s odpady z chemické výroby komplex odvalů pro ukládání hlušin navážky důlní hlušiny o neznámé mocnosti odval karbonské hlušiny bývalého dolu František odval karbonské hlušiny odval karbonské hlušiny ukládání důlní hlušiny, západní část odvalu byla v 80. letech rekultivována termicky aktivní odval odval karbonské hlušiny odval karbonské hlušiny odval karbonské hlušiny odval karbonské hlušiny odval karbonské hlušiny odval karbonské hlušiny důlní výsypka do původního přirozeného terénu odval karbonské hlušiny na odvalu je vybudováno těleso dálnice D1 pozemek s navážkami důlní hlušiny, škváry Odkaliště Lokalita Popis 2 Katastrální území Bartovice Arcelor Mittal Steel a.s., ČOV Lučina 5 Bartovice ArcelorMittal Ostrava a.s., komplex uložišť Č. 128 Hrušov Kunčice nad 4 Ostravicí Laguny Hrušov odkaliště čistírenských kalů odkaliště elektrárenského popílku, uložiště suchých vysokopecních kalů a skládka ocelárenských kalů sedimentační nádrže, sloužili k ukládání uhelných kalů a vypouštění fenolčpavkových vod z koksovny odkaliště, sloužilo k ukládání flotačních hlušin odkaliště, sloužilo k dočišťování vod z odkališť, složiště flotačních hlušin odkaliště sloužilo k ukládání flotačních hlušin několik odkališť v prostoru odvalu Heřmanice Komplex 3 (dnes již prázdných odkališť) – sloužili k ukládání uhelných kalů z úpravny uhlí, havarijní jímka k vypouštění fenolčpavkových vod sloužily k ukládání průmyslových odpadů z MCHZ ArcelorMittal Ostrava a.s., ČOV Ostravice odkaliště čistírenských kalů 6 Kunčičky ArcelorMittal Ostrava a.s., odkaliště Rudná I, II, III 78 Kunčičky DIAMO, s.p. Odkaliště Jeremenko 143 Hošťálkovice Odkaliště Lhotka 118 Hrabová Hrabová - Nádrže Pilíky 1, 2 119 Hrabová Hrabová - Nádrže Pilíky 3, 4 a 5 178 Hrabová 76 Hrušov Paskov - Odkaliště NP - 1 DIAMO, s.p. Odkaliště Heřmanice 77 DIAMO, s.p. Odkaliště Hrušov Hrušov 238 Kunčičky Mariánské 80 Hory 144 Přívoz Třebovice ve 224 Slezsku Odkaliště u Koksovny Svoboda komplex 3 odkališť pro ukládání vysokopecních kalů komplex 10 dnes již prázdných odkališť, sloužily k ukládání více různorodých zdrojů kontaminace skládky olejových tekutých, kašovitých i tuhých odpadů z provozu rafinérie minerálních olejů odkaliště k ukládání popelovin Třebovice - Odkaliště odkaliště k ukládání elektrárenského popílku Vítkovice a.s. Usazovací nádrž DIAMO, s.p. OZ laguny OSTRAMO Obec Čavisov Na území obce se tento jev nenachází. Obec Dolní Lhota Na území obce se tento jev nenachází. 230 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Horní Lhota Na území obce se tento jev nenachází. Město Klimkovice Na území města se tento jev nenachází. Obec Olbramice Na území obce se tento jev nenachází. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se tento jev nenachází. Město Šenov Na území města se tento jev nenachází. Obec Václavovice Na území obce se tento jev nenachází. Obec Velká Polom Na území obce se tento jev nenachází. Město Vratimov Na území města se tento jev nenachází. Obec Vřesina Na území obce se tento jev nenachází. Obec Zbyslavice Na území obce se tento jev nenachází. 3.2.13.2 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ Podklady: Úřad územního plánování schválená územně plánovací dokumentace (ÚPD) včetně schválených změn Statutární město Ostrava Nová Karolina Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostravy je určena Územním plánem města Ostravy (*1994) pro funkční využití „Jádrové území“, „Areály volného času“ a „Parky, parkově upravená zeleň“. Výstavba na ploše Nové Karoliny má rozšířit území centra města Ostravy a doplnit centrum o nové moderní stavby občanské vybavenosti, bydlení a volného času. Plocha byla náročně dekontaminována od znečištění těžkou průmyslovou výrobou vázanou na těžbu uhlí (koksovny, uhelná chemie). Dolní oblast Vítkovice Plocha o rozsahu cca 40 ha, vymezená na jihu ulicí Rudnou, na západě ulicí Místeckou, na severu plochou Karoliny a na východě řekou Ostravicí je určena Územním plánem města Ostravy (*1994)pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované v exponované poloze v blízkosti centra města u rychlostních komunikací Rudné a Místecké. V současné době je však území velmi špatně dopravně dostupné. Plocha je kontaminovaná dřívější průmyslovou činností (aglomerace, rozmrazovna, úložiště rud a slévárna barevných kovů). Plocha je od průmyslových objektů převážně uvolněná. Sanace plochy by měla být provedena odtěžením znečištěných zemin. 231 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Urxovy závody Plocha vymezená na jihu ulicí U Cementárny, na západě ulicí Plzeňskou, na severu vlečkou na západě stávajícím průmyslovým areálem je Územním plánem města Ostravy (*1994)určena pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované u významné páteřní městské komunikace ulice Plzeňské. Území je poznamenáno dlouhotrvajícím využíváním pro těžký průmysl silnou kontaminaci podzemních vod. Toto znečištění ohrožuje strategický zdroj pitné vody v Nové Vsi. Vzhledem k tomu, že současní vlastníci nemají zájem tuto problematiku řešit, přistoupilo město k vyhlášení asanačního území, formou změny územního plánu. Snahou je řešit problematiku i přes nečinnost vlastníků i za cenu omezení jejich vlastnických práv. Hrušov Plocha vymezená na jihu železniční tratí, na západě a severu ulicí Bohumínskou a na východě skládkou komunálního odpadu je Územním plánem města Ostravy určena pro funkci „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba. Jedná se o atraktivní území situované u dálnice D1. Při povodních v roce 1997 bylo toto území dlouhodobě zaplaveno, stávající zástavba výrazně poškozena a na území vydáno rozhodnutí o stavební uzávěře. Následně byla v územním plánu města provedena změna funkce území na „Lehký průmysl, sklady a drobná výroba“. Aby však bylo možno území v souladu s touto funkcí využívat, je ho třeba výškovým tvarováním terénu odvodnit. Pro usnadnění realizace terénních úprav bylo území změnou územního plánu vyhlášeno za asanační, což umožní omezit vlastnická práva k pozemkům. Halda Hrabůvka Plocha vymezená na jihu ulicí Belojanisova, na západě ulicí Místeckou, na severu areálem lehkého průmyslu a na východě řekou Ostravicí je Územním plánem města Ostravy určena pro funkci „Lesy“. Území bylo dlouhodobě využíváno jako odval, úložiště a střeliště firmy Vítkovice. V severní části odvalu jsou umístěny objekty firmy Simat. Po ukončení činnosti měla být halda v souladu s územním plánem lesnicky rekultivována s tím, že v její ploše bude chráněna rezerva pro situování prodloužené ulice Dr. Martínka. V připravovaném novém Územním plánu Ostrava je navrženo využít území pro sportovní a volnočasové aktivity. Trojické údolí Plocha v blízkosti historického jádra Moravské Ostrovy je určena Územním plánem města Ostravy pro funkční využití „Občanská vybavenost“ a „Parky, parkově upravená zeleň“. Plocha je zčásti kontaminovaná dřívější průmyslovou činností. V území jsou umístěny památkově chráněné stavby bývalého dolu Trojice a jeho kuželová halda Emma – Lucie, která je technickou památkou a vytváří významnou dominantu s vyhlídkovým bodem v blízkosti centra města. Plocha umístěná v blízkosti centra Ostravy je dlouhodobě sledovaná pro volnočasové využití s rozhlednou na vrcholu haldy. Zařízení pro volný čas budou doplněna vhodnými zařízeními občanské vybavenosti. Obec Čavisov Obec Dolní Lhota Plochy přestavby se nevymezují. Obec Horní Lhota Plocha rekultivace – bývalá skládka. Město Klimkovice Plochy přestavby se nevymezují. 232 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice Mezi plochy k obnově nebo opětovnému využití lze zařadit plochy bývalé zemědělské výroby. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Plochy přestavby se nevymezují. Město Šenov P14/2 plocha výrobních služeb, řemesel a podnikatelských aktivit – přestavba plochy v jihozápadní zóně průmyslu P14/3 plocha smíšená – obytná, živnostenská venkovská – přestavba plochy zemědělské výroby v jihovýchodní části území Obec Václavovice Plochy přestavby se nevymezují. Obec Velká Polom Při západním okraji řešeného území se nachází bývalý areál Ministerstva obrany (sklady civilní obrany). Areál je využíván z velké části pro výrobně skladovou činnost. V severní zóně výroby a skladů se nachází několik v současnosti nevyužívaných, popř. občas využívaných objektů původně zemědělského zaměření. Tyto plochy poskytují rezervy a možnosti pro jejich revitalizaci a využití např. pro výrobu, nebo sklady. Blízkost mimoúrovňového křížení přeložky sil. I/11 a silnice III. tř. možností využití ploch zatraktivní. Město Vratimov 233 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Vřesina Plochy přestavby se nevymezují. Obec Zbyslavice Plocha rekultivace – bývalá skládka. 3.2.13.3 Ovzduší ORP Ostrava je charakteristické vysokou hustotou osídlení, dopravy a koncentrací průmyslu, především těžkého, což má za důsledek vysokou imisní zátěž města. Na území obce je situace stavu ovzduší monitorována měřícími stanicemi provozovanými ČHMU a Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě, který provozuje MS Radvanice a MS Mariánské Hory. Tyto 2 stanice byly v roce 2005 zřízeny na náklady města; stejně tak i jejich provoz je hrazen z jeho rozpočtu. Jejich cílem je monitorovat čistotu ovzduší v oblastech, kde se nacházejí největší zdroje znečištění na území obce, kterými jsou ArcelorMittal Ostrava a.s. a EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. AMS Fifejdy, spolu s AMS Zábřeh (ČHMU) plošně reprezentují kvalitu čistoty ovzduší v ORP Ostrava. Údaje těchto dvou stanic jsou přenášeny na informační panel statutárního města Ostrava, který je umístněn v Informačním centru na Nádražní ulici. JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Podklady: Ministerstvo životního prostředí Celé správní území ORP Ostravy spadá do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO)‚ což jsou území v rámci zóny nebo aglomerace, kde jsou překračovány hodnoty imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. Základní právní normou upravující způsob řízení a hodnocení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Vymezení OZKO a jejich případné změny provádí Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Nejaktuálnější seznam OZKO za rok 2010 vyšel ve Věstníku MŽP 2/2012. Pozn.: Jako nejmenší územní jednotky, pro kterou jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů. Členění České republiky na aglomerace a zóny je obsahem věstníku. Dle vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) dle Věstníku MŽP č.2/2012 byl na území působnosti jednotlivých stavebních úřadů ORP Ostrava území překračován imisní limit pro denní a roční koncentrace PM10, roční imisní limit pro NO2 a roční imisní limit pro benzen (viz následující tabulky). Tabulka 129: Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) PM10 (r IL) PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL Úřad městského obvodu Hošťálkovice 100 100 x 100 Úřad městského obvodu hrabová 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Lhotka 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Michálkovice 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Ostrava a Přívoz 100 100 7,3 100 Úřad městského obvodu Nová Bělá 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Petřkovice 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Polanka nad Odrou 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Radvnice a Bartovice 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Ostrava-Jih 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Martinov 100 100 x 100 Stavební úřad 234 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva PM10 (r IL) PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL Úřad městského obvodu Poruba 79,9 100 x 100 Úřad městského obvodu Pustkovec 90,7 100 x 100 Úřad městského obvodu Třebovice 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Vítkovice 100 100 15,4 100 Úřad městského obvodu Slezská Ostrava 100 100 0,1 100 Úřad městského obvodu Stará Bělá 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Svinov 100 100 x 100 Úřad městského obvodu Krásné Pole 49,7 100 x 100 Městský úřad Vratimov 100 100 x 100 Městský úřad Šenov 100 100 x 100 9 100 x 100 Stavební úřad Obecní úřad Velká Polom Tabulka 130: území) Stavební úřad Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % B (a) P Stavební úřad B (a) P Úřad městského obodu Hošťálkovice 100 Úřad městského obodu Poruba 100 Úřad městského obodu hrabová 100 Úřad městského obodu Pustkovec 100 Úřad městského obodu Lhotka 100 Úřad městského obodu Třebovice 100 Úřad městského obodu Mariánské Hory a Hulváky 100 Úřad městského obodu Vítkovice 100 Úřad městského obodu Michálkovice 100 Úřad městského obodu Slezská Ostrava 100 Úřad městského obodu Ostrava a Přívoz 100 Úřad městského obodu Stará Bělá 100 Úřad městského obodu Nová Bělá 100 Úřad městského obodu Svinov 100 Úřad městského obodu Petřkovice 100 Úřad městského obodu Krásné Pole 100 Úřad městského obodu Polanka nad Odrou 100 Městský úřad Vratimov 100 Úřad městského obodu Radvnice a Bartovice 100 Městský úřad Šenov 100 Úřad městského obodu Ostrava-Jih 100 Obecní úřad Velká Polom 100 Úřad městského obodu Martinov 100 Tyto data nejsou zobrazeny v grafické části, jelikož oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pokrývá cele správní území ORP Ostravy. Statutární město Ostrava Území města spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obec Čavisov Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obec Dolní Lhota Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obec Horní Lhota Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Město Klimkovice Území města spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obec Olbramice Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. 235 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Město Šenov Území města spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obec Václavovice Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obec Velká Polom Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Město Vratimov Území města spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obec Vřesina Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Obec Zbyslavice Území obce spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. 3.2.13.4 Komunální odpady Produkce komunálních odpadů a odpadů jim podobných, při zahrnutí všech producentů odpadů, činí na území města Ostravy cca 125 - 135 tis. tun ročně. Z toho je procentuální zastoupení odpadu z domácností (komunální odpad města) cca 56 % a zbývající podíl odpadů, tj. cca 44 %, připadá na živnostníky (odpad podobný odpadu komunálnímu) a odpad z technické vybavenosti města, tj. z divadel, kin, obchodů aj. Největší podíl z komunálních odpadů zaujímá směsný komunální odpad (odpad z kontejnerů a popelových nádob). Ten je ukládán na skládku v k.ú. Hrušov statutárního města Ostravy. Tato skládka je lokalizována v prostoru bývalého odvalu důlních hlušin, kde bylo před cca 24 lety zahájeno ukládání odpadů, v té době označovaných jako tuhý komunální odpad. JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: vlastník Statutární město Ostrava Staré skládky komunálních odpadů se na rozloze města Ostravy podílí 50 až 100 ha, přičemž všechny již neprovozované skládky jsou v současné době rekultivovány. Využívání těchto ploch k jiným účelům však výrazně omezují nevhodné geotechnické vlastnosti jejich náplně. Ani tyto nereprezentují významné riziko nadlimitního znečištění využívaných vodních zdrojů nebo povrchových vod v rámci města. Město Ostrava má do budoucna zájem na vytvoření Krajského intergrovaného centra nakládání s odpady pro jejich termické využití, přičemž v současné době podniká kroky k realizaci tohoto záměru. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. Provozovatel skládky: OKD Rekultivace, akciová společnost • BorsodChem MCHZ, s.r.o. • Hrušovská chemická společnost, spol. s r.o. • OZO Ostrava s.r.o. Obec Čavisov Na území obce Čavisov se nenachází skládka odpadů. Obec Dolní Lhota Na území obce Dolní Lhota se nenachází skládka odpadů. 236 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Horní Lhota Na území obce Horní Lhota se nenachází skládka odpadů. Město Klimkovice Na území města Klimkovice se nenachází skládka odpadů. Obec Olbramice Na území obce Olbramice se nenachází skládka odpadů. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí se nenachází skládka odpadů. Město Šenov Na území města Šenov se nenachází skládka odpadů. Obec Václavovice Na území obce Václavovice se nenachází skládka odpadů. Obec Velká Polom Na území obce Velká Polom se nenachází skládka odpadů. Město Vratimov Na území města Vratimov se nenachází skládka odpadů. Obec Vřesina Na území obce Vřesina se nenachází skládka odpadů. Obec Zbyslavice Na území obce Zbyslavice se nenachází skládka odpadů. JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: Krajský úřad Moravskoslezského kraje - z podkladů provozovatele – původně SPOVO, a.s., v současné době je provozovatelem skupina SITA CZ, a.s. Ochranné pásmo: dle legislativy o odpadech se ochranné pásmo neřeší Spalovna průmyslových odpadů se nachází v ORP Ostrava a je určena pro bezpečné odstraňování odpadů z průmyslových podniků. Umožňuje spalovat kapalné, kašovité, pastovité i pevné odpady. Zařízení je z hlediska obsahu škodlivin určeno, při dodržení určitých technologických podmínek, pro zneškodňování všech nebezpečných odpadů, včetně odpadů s obsahem chlóru, vysokým obsahem síry, těžkých kovů a vysoce stabilních organických látek (např. PCB, freonů). Není zde však možno spalovat výbušniny, láhve na stlačený plyn, radioaktivní látky a dlouhodobě odpady s obsahem alkalických látek. Kontakt: Spalovna průmyslových odpadů Ostrava, Slovenská 2084/102, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory. Statutární město Ostrava Na území města se nachází spalovna průmyslových odpadů v k.ú. Mariánské Hory. Obec Čavisov Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje. Obec Dolní Lhota Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje. Obec Horní Lhota Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje. Město Klimkovice Na území města se spalovna vč. OP nevyskytuje. 237 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Olbramice Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje. Město Šenov Na území města se spalovna vč. OP nevyskytuje. Obec Václavovice Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje. Obec Velká Polom Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje. Město Vratimov Na území města se spalovna vč. OP nevyskytuje. Obec Vřesina Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje. Obec Zbyslavice Na území obce se spalovna vč. OP nevyskytuje. JEV 87.ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA Podklady: neuvedeno Jev není znám Statutární město Ostrava Na území města jev není znám. Obec Čavisov Na území obce jev není znám. Obec Dolní Lhota Na území obce jev není znám. Obec Horní Lhota Na území obce jev není znám. Město Klimkovice Na území obce jev není znám. Obec Olbramice Na území obce jev není znám. Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Na území obce jev není znám. Město Šenov Na území obce jev není znám. Obec Václavovice Na území obce jev není znám. Obec Velká Polom Na území obce jev není znám. 238 NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Město Vratimov Na území obce jev není znám. Obec Vřesina Na území obce jev není znám. Obec Zbyslavice Na území obce jev není znám. 3.2.13.4.1 Recyklace komunálního odpadu Občané se snaží komunální odpad třídit podle složek a odevzdávat je do míst k tomu určených vyhláškou města. Množství vytříděných odpadů rok od roku roste. U nebezpečných odpadů byl zaznamenám pokles vytříděných složek, což je dáno přesměrováním zejména ledniček a televizorů do systému zpětného odběru elektrozařízení. 3.2.13.4.2 Ukládání komunálního odpadu Jsou navrženy 3 varianty řešení nakládání s odpadem na území ORP Ostrava, kterými jsou: • rozšiřování skládky KO společnosti OZO Ostrava s.r.o. v Ostravě-Hrušově, • nalezení jiné vhodné lokality na území města Ostravy pro skládku KO. 3.2.14 Ostatní jevy – obsahuje jevy (105, 113, 114, 115, 116, 117, 118, 119) JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD Podklady: Ministerstvo vnitra Ve správním obvodu ORP Ostrava se nenachází. JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA Podklady: Územní plány, letecké snímky Dle § 17 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se kolem veřejných pohřebišť zřizuje ochranné pásmo (OP) v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto OP zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Stávající hřbitovy a krematoria jsou vypsány v tomto bodě, o zřízení ochranného pásma hřbitova nebo krematoria nejsou informace. Statutární město Ostrava Hřbitovy a krematorium se nachází v následujících katastrálních územích: Hřbitovy: Slezská Ostrava, Stará Plesná, Krásné Pole, Svinov, Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Hrabová (2x) , Zábřeh nad Odrou, Vítkovice, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Hošťálkovice, Koblov, Heřmanice (2x), Třebovice ve Slezsku, Michálkovice, Muglinov, Kunčičky, Radvanice, Bartovice Krematorium: Slezská Ostrava Obec Čavisov hřbitov: ano krematorium: ne Obec Dolní Lhota hřbitov: ano krematorium: ne Obec Horní Lhota hřbitov: ano krematorium: ne 239 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Město Klimkovice hřbitov: ano (2x) krematorium: ne Obec Olbramice hřbitov: ano krematorium: ne Obec Stará Ves nad Ondřejnicí hřbitov: ano krematorium: ne Město Šenov hřbitov: ano (2x) krematorium: ne Obec Václavovice hřbitov: ano krematorium: ne Obec Velká Polom hřbitov: ano (2x) krematorium: ne Město Vratimov hřbitov: ano (2x) krematorium: ne Obec Vřesina hřbitov: ano krematorium: ne Obec Zbyslavice hřbitov: ne krematorium: ne JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA Ve správním obvodu ORP Ostrava nám nejsou známa jiná vyhlášena ochranná pásma. JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ Podklady: krajský úřad Moravskoslezského kraje Tabulka 131: Obec Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Počet dokončených bytů Počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel ročně 1,00 - 1,99 5,00 - 9,99 3,00 - 3,99 5,00 - 9,99 3,00 - 3,99 5,00 - 9,99 4,00 - 4,99 3,00 - 3,99 5,00 - 9,99 5,00 - 9,99 4,00 - 4,99 4,00 - 4,99 3,00 - 3,99 240 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Tabulka 132: Obec Ostrava Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Stará Ves nad Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice A.1 Průvodní zpráva Podíl nových bytů v rodinných domech Podíl nových bytů v RD na celkovém počtu dokončených bytů [%] 50,0 - 74,9 95 a více 95 a více 95 a více 95 a více 95 a více 80,0 - 89,9 95 a více 95 a více 95 a více 95 a více 90,0 - 94,9 95 a více JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA Podklady: Platná ÚPD včetně schválených změn V rámci správního území ORP Ostrava byly schválenou ÚPD a jejich schválenými změnami vymezeny zastavitelné plochy, které byly zakresleny do grafické části ÚAP. Výjimkou jsou obce Václavovice u Frýdku Místku a Stará Ves nad Ondřejnicí, které v současnosti nemají platnou ÚPD. V těchto dvou obcích je vymezeno pouze zastavěné území dle § 58 stavebního zákona. JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY Podklady: ČEZ Distribuce Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Je vybudována nova trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové. Ředitelství silnic a dálnic ČR Studie proveditelnosti a účelnosti, silnice I/68 Ostrava, Vrbice (D1) – Havířov (I/11) Cílem studie proveditelnosti a účelnosti bylo nalézt územně průchodnou a technicky proveditelnou trasu budoucí silnice I. třídy v úseku mezi mimoúrovňovou křižovatkou na dálnici D1 (MÚK Vrbice) a budoucí mimoúrovňovou křižovatkou Havířov – sever na přeložce silnice I/11 Havířov – Třanovice. Trasa je řešena v parametrech silnice I. třídy, ve dvoupruhovém uspořádání, v kategorii S11,5/90. Cílem studie bylo nalézt technické řešení komfortní dvoupruhové silnice I. třídy s omezeným přístupem (tj. s potlačením obslužné funkce) a s mimoúrovňovými křižovatkami. V prostoru záměru byla již v minulosti hledána trasa sil. R67, která byla řešena v parametrech čtyřpruhové směrově rozdělené rychlostní silnice. Trasa silnice R67 byla zanesena do Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, jako i do územně plánovacích dokumentací měst a obcí a byl jí vymezen koridor šířky 600 m (300 m od osy na obě strany). Cílem studie bylo mimo jiné zmenšit tento rozsáhlý koridor s ohledem na změnu kategorie navrhované silnice. Dalším cílem studie bylo optimalizovat řešení výhledových mimoúrovňových křižovatek, které byly v minulosti zpracovány pro rychlostní silnici R67 a které byly zaneseny do územních plánů dotčených měst a obcí. Jedná se zejména o optimalizaci technického řešení MÚK se sil. II/470 v Heřmanicích, v rámci které byla navržena mimo jiné i přeložka stávající železniční vlečky. Tato křižovatka byla řešena pro Magistrát města Ostravy v rámci dokumentace „Řešení dopravní obslužnosti oblasti navazující na odval Heřmanice“ (SHB, a.s. 2010). Dále se jedná o optimalizaci technického řešení výhledové mimoúrovňové křižovatky sil. R67 se stávající sil. I/59 ve městě Petřvaldu, které bylo v minulosti řešeno dopravně urbanistickou studií na objednávku města. Dalšími křižovatkami, které byly již dříve řešeny a bylo zapotřebí je v návrhu zohlednit a dle možnosti optimalizovat, byla MÚK s dálnici D1 ve Vrbici a MÚK s výhledovou sil. I/11 v Havířově – Prostřední Suché. Jedním z cílů studie bylo provést základní identifikaci střetů budoucí silnice I/68 se životním prostředím. 241 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Povodí Odry Studie proveditelnosti protipovodňových opatření pro zástavbu Polanky nad Odrou Obecné informace Úroveň ochrany před povodněmi městského obvodu Polanka nad Odrou a města Klimkovice je v současné době relativně nízká a nevyhovující požadavkům platné legislativy. Kapacity koryt vodních toků v těchto obcích se pohybují mezi Q2 a Q5, lokálně je kapacita koryt i vyšší. Vymezení zájmového území Zájmové území se nachází v Moravskoslezském kraji v katastrálních územích Olbramice, Klimkovice a Polanka nad Odrou, viz obrázek 01. Dle zadání studie měly být řešeny dále uvedené vodní toky: • • • • Polančice Rakovec Mexický potok Křibí cca 9,7 km; cca 2,2 km; cca 0,4 km; cca 0,1 km. Dle informace správce povodí jsou Mexický potok a Křibí bezejmennými vodními toky a korektně by jejich názvy měly být uváděny takto: Mexický p. (bezejmenný tok) a Křibí (bezejmenný tok). Pro přehlednost textu i výkresových příloh jsou ve studii uváděny zkrácené názvy Mexický potok a Křibí. Cíle studie Cíle studie byly specifikovány SOD: • • • stanovení stávající kapacity koryt řešených vodních toků; stanovení rozsahu záplavových území pro Q5, Q20 a Q100; provedení návrhu opatření na zvýšení úrovně ochrany před povodněmi. SANAČNĚ – REKULTIVAČNÍ STAVBY Ve správě OKD, a.s. Společnost OKD,a.s. eviduje dva asanační záměry v k.ú. Hrabová pod evidenčními čísly 401726 a 401727, oba záměry jsou vyznačeny v grafické části. Ve správě DIAMO, s.p., o.z. ODRA Tabulka 133: Název Akce realizované k.ú. Rekultiv. Území nádrže NP 1 Hrabová Sanace a rekultivace nádrží Stachanov Hrušov Sanace sesuvného území Urx Petřkovice u Ostravy Sanace Salma Radvanice Rekultivace odvalu Oscar Heřmanice Odvodnění pozemků Ščučí Hrabová Protierozní opatření Salma Radvanice Odvodnění pozemků v Paskově Rekultivace odvalu Jeremenko Rekultivace Rudná 5 Nová Bělá (okrajově) Kunčice nad Ostrav. Svinov Popis Bývalé kalové nádrže flotačních hlušin, je prováděná technická úprava s následnou biologickou rekultivaci Bývalé kalové nádrže, jsou prováděny sanační práce, následně technická rekultivace s následnou biologickou rekultivací Sanace svahu Jižní část areálu Salma, technická a biologická rekultivace Rekultivace tělesa odvalu Dolu Oskar, technická a biologická rekultivace Zahlazení hornické činnosti bývalého Dolu Paskov, kolem potoka Sčučí budování ochranného valu, který zamezí erozi v zájmovém území Území ovlivněno důlními poklesy, úprava odtokových poměrů v území Dokončovaná lesnická rekultivace bývalého odvalu Technická rekultivace území dokončena, realizován odvodňovací příkop, výsadba 242 Plocha zahájeno ukončení 30,93 ha 11/2006 12/2024 9,97 ha 3/2008 12/2015 X 10/2008 11/2013 1,8 ha 12/2007 12/2013 4,94 12/2007 12/2013 X 2/2009 12/2014 700 m2 12/2009 5/2015 X 7/2011 7/2012 X X 12/2013 X X 12/2012 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Název k.ú. Dolesnění pozemku Hedvika Radvanice Rekultiv.odkal. nádrží Jeremenko Kunčičky A.1 Průvodní zpráva Popis zeleně Rekultivace lesního pozemku Nádrže bývalého Dolu Ostrava závod Jeremenko, území součástí nivy a ÚSES, proběhla technická rekultivace, bude pokračovat biologická údržba území Plocha zahájeno ukončení X X 12/2012 X 6/2008 12/2012 JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE Podklady: A) ministerstvo obrany – další dostupné informace Podklady: Ministerstvo obrany – Vojenská ubytovací a stavební správa Brno Označení jevu: další dostupné informace Číslo pasportu: 96/2012 Dotčené území: celá ORP Ostrava Na celém území ORP Ostravy lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby vždy jen na základě závazného stanoviska ČR – Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací správy a stavební správy Brno. Jedná se o limit vycházející ze zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany státu, ve znění pozdějších předpisů a § 175 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zájmové stavby: • výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostní komunikací, silnic I., II., a III. třídy • výstavba s rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů • výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení • výstavba VN a VVN • výstavba větrných elektráren • výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice) • výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem • výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky) • výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny) B) ministerstvo vnitra – území pro zajištění bezpečnosti státu Podklady: Ministerstvo vnitra Označení jevu: území pro zajištění bezpečnosti státu Číslo rozhodnutí: OSM-1433-5/09-2004 Dotčené území: parcely dle rozhodnutí v k.ú. Slezská Ostrava Ministerstvo vnitra vymezuje území na následujících parcelách: 1259, 1268, 1269, 1267, 1265, 1264, 1266, 1260/1,1260/2, 1261, 1263/1, 1263/2, 1257/2, 1256, 1257/1, 1221/1, 1275, 1270, 1272, 1273, 1274, 1271, 5595/5 č., 5595/25 (v území došlo ke změně parcelních čísel oproti vydanému rozhodnutí). V tomto území lze z důvodu zajištění bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a stavební povolení jen za souhlasu Ministerstva vnitra ČR. U staveb již zřízených v tomto zájmovém území si vyhrazuje Ministerstvo vnitra předchozí souhlas ke změnám těchto staveb. C) území ohrožené výstupy důlních plynů V důsledku zastavení provozu dolů v oblasti ostravské pánve a z části pánve petřvaldské, a s ním spojeným ukončením nuceného odvětrávání důlních prostor, vyvstal od poloviny 90. let 20. století problém nekontrolovatelného výstupu důlních plynů na povrch, zejména metanu jako jejich nejnebezpečnější složky, neboť tento v 4,5-15 % koncentraci ve směsi se vzduchem tvoří výbušnou směs. Výstup těchto plynů úzce souvisí s plynodajností karbonského souvrství, plynopropustností pokryvných hornin a s existencí komunikačních cest plynů vzniklých hornickou činností. Z tohoto důvodu lze za místa s největším rizikem výstupu důlních plynů na povrch považovat především nedostatečně zlikvidovaná stará důlní díla, karbonská okna, tj. výstupy plynonosných karbonských hornin na povrch, a tzv. minipánve, tedy výruby slojí dobývaných v malé hloubce pod povrchem. Výstupem důlních plynů, resp. metanu na povrch jsou na území města Ostravy nejvíce postiženy Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice, ve kterých je výše uvedeným ohroženo více než 20 % území, a dále Hrušov, Koblov, Hošťálkovice a Lhotka. 243 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Pro ohodnocení míry nebezpečí výstupu důlních plynů na povrch byla vypracována mapa kategorizace území OKR, jež je průběžně aktualizována a v níž jsou vyznačena území: • s možnými nahodilými výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená nulovou izolinií vlivu dobývacích prací (hranice poklesových kotlin); území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 44 %, • ohrožená výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená izolinií 50 m mocnosti pokryvných útvarů, nacházející se uvnitř plochy území s možnými náhodnými nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů na povrch; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně z 5 %, • nebezpečná výstupy důlních plynů, tj. území ohraničená konturami ploch vydobytých porubů do hloubky 100 m pod povrchem zvětšené o 50 m bezpečnostní pásmo (toto území je uvnitř ploch území ohrožených nekontrolovatelnými výstupy důlních plynů), jako území nebezpečná jsou rovněž klasifikována všechna hlavní důlní díla ústící na povrch vč. jejich bezpečnostních pásem; území statutárního města Ostravy je takto postiženo přibližně ze 3 %, • bez nebezpečí výstupu důlních plynů, tj. území situována mimo vliv dobývání; bez nebezpečí výstupů důlních plynů je přibližně 48 % statutárního města Ostravy. Jak již bylo uvedeno výše, nedostatečně zajištěná důlní díla představují významná rizika lokálního výstupu důlních plynů na povrch, přičemž na významu tato rizika nabývají především v případech výstupu těchto plynů v blízkosti stavebních či jiných objektů, u nichž může docházet k akumulaci výbušných koncentrací důlních plynů. Z tohoto pohledu je nutno zdůraznit také možnost šíření metanu na dlouhé vzdálenosti prostřednictvím podpovrchových inženýrských sítí, čímž se tento může vyskytovat i mimo bezpečnostní pásmo důlních děl. Dalším nebezpečím v důsledku existence v minulosti nedostatečně zajištěných důlních děl je nebezpečí možné ztráty stability ústí těchto děl na povrchu. Statutární město Ostrava Tabulka 134: Obec Ostrava Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy Výměra obce (ha) 21424,97 Výstup důlních plynů (ha) 2241,70 Výstup důlních plynů (%) 10,46 počet zátěží 86 Obec Čavisov Tabulka 135: Obec Čavisov Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Čavisov Výměra obce (ha) 405,79 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží Obec Dolní Lhota Tabulka 136: Obec Dolní Lhota Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota Výměra obce (ha) 535,24 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží 1 Obec Horní Lhota Tabulka 137: Obec Horní Lhota Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota Výměra obce (ha) 481,04 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží 1 Město Klimkovice Tabulka 138: Obec Klimkovice Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice Výměra obce (ha) 1473,51 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží 2 Obec Olbramice Tabulka 139: Obec Olbramice Lokalizace výstupů důlních plynů na obce Olbramice Výměra obce (ha) 537,06 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 244 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Tabulka 140: Obec Stará Ves nad Ondřejnicí Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí Výměra obce (ha) 1884,14 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží 2 Město Šenov Tabulka 141: Obec Šenov Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Šenov Výměra obce (ha) 1665,09 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží Obec Václavovice Tabulka 142: Obec Václavovice Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Václavovice Výměra obce (ha) 570,55 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží Obec Velká Polom Tabulka 143: Obec Velká Polom Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom Výměra obce (ha) 1170,03 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží 1 Město Vratimov Tabulka 144: Obec Vratimov Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov Výměra obce (ha) 1407,73 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží 1 Obec Vřesina Tabulka 145: Obec Vřesina Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Vřesina Výměra obce (ha) 863,55 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží Obec Zbyslavice Tabulka 146: Obec Zbyslavice Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Zbyslavice Výměra obce (ha) 741,34 Výstup důlních plynů (ha) 0,00 245 Výstup důlních plynů (%) 0,00 počet zátěží Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 4 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Rozbor udržitelného rozvoje byl zpracován v členění podle § 4, odst. 1, písm. b), vyhl č. 500/2006 Sb. v požadovaných deseti kategoriích. V první řadě byla provedena analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Následovala souhrnná analýza, završená hodnocením tří pilířů udržitelného rozvoje. Závěrem je vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek. 4.1 ANALYTICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ 4.1.1 Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb – SWOT analýza 4.1.1.1 Horninové prostředí a geologie Silné stránky ložiska černého uhlí a zemního plynu ložisko slévárenských písků ložiska cihlářských hlín ložiska štěrkopísku Slabé stránky poddolované území většinou se slabým nebo doznívajícím vlivem na povrch sesuvná území omezené možnosti využití dobývacích prostorů zejména v centrální části města – důlní ohradník Hrozby vliv těžby na povrch zvýšené zatížení životního prostředí dopravní zátěží spojenou s těžbou surovin v území, zvýšená prašnost, hluk omezení investičního rozvoje na poddolovaném území střety zájmů těžby surovin s limity využití území a dalšími hodnotami území Příležitosti těžba černého uhlí a zemního plynu těžba slévárenských písků těžba cihlářských hlín těžba štěrkopísku 4.1.1.2 Vodní režim Silné stránky existence strategických zdrojů pitné vody na území města dostatečné množství povrchových a podzemních zdrojů pitné vody napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační systém s odváděním vod na čistírny odpadních vod zlepšující se kvalita vody na vodních tocích Odra, Ostravice, Lučina, Opava existence vlastních vodních zdrojů a kanalizační sítě s následným čištěním odpadních vod u velkých podniků vodní plochy zadržující vodu v území síť monitorovací vrtů podzemních vod (ČHMÚ) Příležitosti dobudování protipovodňových opatření, se současným využitím jako krajinotvorných prvků revitalizace vodních toků a rybníků významné zdroje pitné vody v území budování poldrů, obnova přirozených retenčních prostor v krajině citlivé využití prostorů podél vodních toků a vodních ploch pro rekreaci vybudování kanálu Dunaj-Odra-Labe dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území ORP Ostrava Slabé stránky vyhlášené záplavové území řek Odry, Opavy, Ostravice, Lučiny a Porubky zasahuje části zastavěných území rychlý odtok povrchových vod z území přetvořená koryta vodních toků v zastavěném území podprůměrný rozsah vodních ploch absence vodní dopravy a nedořešené problémy při budování tzv. oderské cesty Hrozby případné nedostatečné využití plánovaného kanálu Dunaj-Odra-Labe, při finanční náročnosti tohoto projektu a možných dopadech na životní prostředí omezení rozvoje při nerealizaci protipovodňových opatření potenciální záplavy při vodních stavech vyšších než Q100 zhoršení záplav při nedostatečné údržbě toků (čištění koryta, údržba hrází (Povodí Odry) nebezpečí vylidňování území ohrožených povodněmi vysoká eroze zemědělských půd v záplavových 246 Územně analytické podklady – ORP Ostrava čerpání finančních zdrojů na rozvoj infrastruktury ze strukturálních fondů EU A.1 Průvodní zpráva technické oblastech, znemožnění investičního rozvoje v těchto územích nebezpečí kontaminace a dalšího znečištění vodních zdrojů nedostatečná povodňová ochrana některých částí města 4.1.1.3 Hygiena životního prostředí Silné stránky v území není žádné úložiště jaderného odpadu v území není žádná jaderná elektrárna část obcí je napojena na ČOV napojení větší části Ostravy na CZT existence Strategické hlukové mapy pro hlavní pozemní komunikace zabezpečené komplexní nakládání s komunálním odpadem v rámci města a růst množství vytříděných odpadů environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je ve většině případů součástí výuky v MŠ, ZŠ, SŠ Příležitosti rekonstrukce a vznik nových ploch veřejné zeleně pokračování v sanacích ekologických zátěží, resp. lokalit znečištěných podniků, skládek, starých průmyslových podniků růst množství vytříděného komunálního i průmyslového odpadu a efektivity nakládání s tímto odpadem zavádění nových technologií zpracování a využívání odpadů využívání externích finančních zdrojů k řešení problémů životního prostředí na území města Ostravy podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich spolupráce s jinými subjekty provedení kroků k výrazné podpoře veřejné hromadné dopravy na úkor individuální automobilové dopravy rozšíření využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie dobudovat systémy splaškové kanalizace a ČOV v obcích rozvoj plynofikace výhledové rozšiřování využití CZT Slabé stránky velké stacionární zdroje znečištění ovzduší zábory zemědělské půdy pro výstavbu obchodních areálů, průmysl a dopravní infrastrukturu nedostatečné informace o kvalitě zemědělské půdy na území ORP rozvoj silniční dopravy, mj. jako největšího producenta hluku neřešení stavu některých lokalit starých zátěží a následné znemožnění jejich využití v souladu s potřebami a záměry města absence zodpovědné péče o chátrající areály s ukončeným provozem nedostatečné informace o množství a stavu ekologických zátěžích na území města a rizik pro životní prostředí z nich vyplývajících špatná kvalita ovzduší, značné procento obyvatel je zatíženo nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek vzestupný trend v produkci komunálního odpadu domácnosti se vrací k vytápění méně kvalitními palivy – místní znečištění ovzduší využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není plynofikována některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV zatížení hlukem a zvýšenou prašností podél silnic I. – III. třídy Hrozby výstup důlních plynů, zejména metanu na povrch výskyt civilizačních chorob v souvislosti se zhoršováním životního prostředí neřešení starých ekologických zátěží na území města neřešení zátěže životního prostředí plynoucího z vysoké hustoty osídlení, dopravy, koncentrace průmyslu a dalších rizikových faktorů další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. – místní znečištění ovzduší vznik nových velkých zdrojů znečištění ovzduší 247 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 4.1.1.4 Ochrana přírody a krajiny Silné stránky NATURA 2000 - evropsky významné lokality NATURA 2000 - ptačí oblast zvláště chráněná území významné funkční části ÚSES množství ploch a linií rozptýlené krajinné zeleně významná rozloha lesů environmentální vzdělávání, výchova a osvěta je ve většině případů součástí výuky v MŠ, ZŠ, SŠ Příležitosti rekonstrukce a založení nových ploch veřejné zeleně nefunkční části ÚSES přeměnit na funkční využívání externích finančních zdrojů k řešení problémů životního prostředí na území města Ostravy podpora odpovědného vztahu obyvatel a podniků k životnímu prostředí rozšiřování aktivit organizací EVVO a posilování jejich spolupráce s jinými subjekty Slabé stránky koeficient ekologické stability (KES) území je nízký (nutné technické zásahy) hodnotné přírodní prvky se nachází pouze v okrajovém území města Ostravy a podél řeky Odry není dosud zpracováno preventivní hodnocení krajinného rázu vysoké procento zastavěnosti některých údolních niv Hrozby problematická realizace navržených (nefunkčních) prvků ÚSES likvidace kvalitních ploch zeleně rozvojem ploch výroby a bydlení likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby a bydlení 4.1.1.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Silné stránky zemědělská půda tvoří 40 % rozlohy statutárního města Ostravy oglejené hnědozemě 1. a 2. třídy ochrany na rozsáhlých plochách v jižních oblastech Ostravy – Stará a Nová Bělá, Hrabová, Proskovice na části zemědělsky využívaných pozemků jsou vybudovány meliorační systémy celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa na území města Ostravy činí 2 442 ha. Tato plocha zaujímá 11,4 % z celkové rozlohy města. Příležitosti využití zemědělské půdy k produkci biopaliv a jiných průmyslových plodin obnova lužních lesů v záplavových oblastech Slabé stránky zemědělská půda je obdělávána ve velkých lánech – je náchylnější k větrné a vodní erozi zemědělská půda je na mnoha lokalitách kontaminovaná průmyslovými imisemi (těžké kovy, arsen, polycyklické aromatické uhlovodíky, benzo(a)pyren) z hlediska imisního zatížení lesů na území města Ostravy se řadí větší část lesních porostů do pásem ohrožení B a C lesy se vyskytují pouze v okrajových částech území Hrozby likvidace kvalitních ploch půd nejvyšší kvality I. a II. třídy ochrany rozvojem ploch výroby a bydlení likvidace, ev. degradace ploch lesa rozvojem ploch výroby a bydlení odlesňování či špatný stav lesů má negativní dopad na širší okolí, snížení retenční schopnosti lesa, změna mikroklimatu neobdělávání zemědělské půdy s její následnou degradací 4.1.1.6 Veřejná dopravní a technická infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Silné stránky Příležitosti vedení významného tahu VI. multimodálního koridoru - centrální poloha města na tahu větve B VI. větev B, transevropské komunikační sítě TINA, dálnice multimodálního evropského dopravního koridoru je D1, koridorová železniční trať (koridor II a III ), šancí pro rozvoj celého regionu - rozvoj podnikání, vysokorychlostní trať a průplavní spojení D-O-L, přísun zahraničního kapitálu a přístup na zahraniční trhy ekonomický potenciál kraje posiluje návazná Katowická budování logistických center podporujících aglomerace s cca 9 mil. obyvatel kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení výhodná poloha města na dopravní křižovatce těžké automobilové dopravy s Polskem nejdůležitějších krajských tahů (motiv tzv. “slezského kříže”) s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko a Polsko 248 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva dokončená modernizace II. tranzitního železničního koridoru Břeclav-Přerov-Bohumín-Petrovice u Karviné s výjimkou stanice Ostrava hl.n. Slabé stránky Hrozby / Rizika nevyhovující stav páteřních silnic I/11 a I/56 ve směru zpožďování modernizace a dostavby páteřní na Opavu komunikační sítě ve směru na Opavu v důsledku absence logistických center pro využití kombinované omezených investičních prostředků přepravy pokles kvality příměstské veřejné dopravy by vedl k dalšímu nárůstu individuální automobilové dopravy stávající počet automobilů v kraji na úrovni 60-80% republikového průměru bude příčinou dalšího nárůstu intenzit silniční dopravy. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – automobilová doprava Silné stránky Příležitosti relativně rozvinutá síť státních silnic a místních dostavba rozestavěných a připravovaných dálničních komunikací nabízející dobrý standard plošné obsluhy přivaděčů rozvinutá síť městské a příměstské nekolejové dopravy dokončení chybějících prvků páteřní sítě (zejména u trasy tzv. "Slezského kříže" – ulice Rudné v průjezdu Vítkovicemi Slabé stránky Hrozby / Rizika nevyhovující stavební a technický stav silniční sítě nebezpečí nárůstu individuální dopravy vlivem (zejména II. a III. třídy) a místních komunikací nekoordinované nabídky příměstské hromadné dopravy, nedostatek parkovacích a odstavných stání v centru nárůst objemu silniční nákladní dopravy města a v obytných souborech Poruby a Jižního města zpožďování výstavby páteřní sítě v důsledku omezení investičních možností povede k ještě většímu přetížení sítě s negativními důsledky na životní prostředí a bezpečnost DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – železniční doprava Silné stránky Příležitosti rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních modernizace a elektrifikace vybraných tratí, vytvoření tratí a vleček systému P+R, rekonstrukce a dostavba železničních rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a zastávek dopravní politika sledující podporu veřejné osobní regionálních tratích probíhající rekonstrukce koridorových tratí, zajišťujících dopravy a v odůvodněných případech potlačení zvýšení kvality železniční dopravy individuální dopravy (např. v centru města) zavedený integrovaný dopravní systém se zapojením vlečkové propojení přístavu Bohumín a Ostravy-Kunčic železniční dopravy jako alternativa hutního přístavu na Ostravici vybudování vysokorychlostní tratě se zastávkou v Ostravě pro zajištění vazeb osobní dopravy v evropském měřítku budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem a Slovenskem Slabé stránky Hrozby / Rizika morální a technická zastaralost železniční tratě ČD 321 zpožďování modernizace v důsledku omezených (spodek, zabezpečení, rychlost) investičních prostředků DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – cyklistická doprava Silné stránky Příležitosti vhodná poloha Ostravy na soutoku 4 řek a z toho napojení Ostravy na Greenway Krakov - Morava vyplývající možnost vedení cyklotras rekreačního Vídeň podél řeky Odry charakteru podél nich a propojení s přilehlými při budování cyklotras nadměstského nebo nadregionálního významu možnost čerpat krajské nebo rekreačními oblastmi např. Hlučínsko, FrýdeckoMístecko, Poodří státní finanční prostředky případně využít prostředky ve městě již vybudováno více jak 50% délky fondů EU plánovaných cyklotras Slabé stránky Hrozby / Rizika velké vzdálenosti jednotlivých částí Ostravy mezi sebou riziko možného zpoždění v budování cyklotras z důvodu a z toho vyplývající finančně i technicky komplikované nedostatku financí nebo jiných priorit pro jejich využití 249 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva řešení jejich vzájemného propojení cyklotrasami např. Poruba-Centrum přes Svinovské mosty, Jih-Centrum přes oblast Vysokých pecí DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – letecká a vodní doprava Silné stránky Příležitosti letiště Mošnov s parametry pro mezinárodní provoz rozvoj letiště Mošnov vč.vybudování kvalitního s perspektivou výrazného rozvoje. silničního a železničního napojení letiště na nadřazené území je zabezpečeno leteckou záchrannou službou dopravní tahy vybudování Oderské vodní cesty ( vodní magistrála E30 ) s napojením na stávající mezinárodní síť vodních cest na Polském území (Kožle-Bohumín) a současně vybudování protipovodňových opatření Slabé stránky Hrozby / Rizika nekvalitní komunikační napojení letiště Mošnov a konkurence letišť v Katowicích a Krakowě chybějící železniční napojení chybějící vazba na přístavy evropské vodní sítě TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silné stránky napojení převážné většiny odpadních vod na kanalizační systém s odváděním vod na čistírny odpadních vod existence kanalizační sítě s následným čištěním odpadních vod u velkých podniků napojení větší části Ostravy na CZT Příležitosti dobudování jednotné kanalizační sítě na celém území ORP Ostrava dobudovat chybějící části veřejného vodovodu čerpání finančních zdrojů na rozvoj technické infrastruktury ze strukturálních fondů EU Slabé stránky využívání tuhých paliv na výrobu tepla, část území není plynofikována některé obce nemají vybudovánu kanalizaci s ČOV některé obce nemají veřejný vodovod na celém území nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města Hrozby sankce obcím při nedokončení systémů kanalizace a ČOV další zdražování plynu a elektřiny – návrat k vytápění nekvalitním uhlím, dřevem, atd. 4.1.1.7 4.1.1.7 Demografické a sociální podmínky Silné stránky existující potenciál lidských zdrojů (dostupnost pracovní síly), avšak především v málo kvalifikovaných profesích relativně vysoká dynamika tvorby volných pracovních míst u malých a středních podniků (do 250 zaměstnanců) dostatečná síť fungujících veřejných i soukromých škol, včetně škol vyučujících v angličtině silný potenciál vysokého školství, vědy a výzkumu existující potenciál v absolventech vysokých škol, zejména absolventů technických oborů spolupráce mezi organizacemi (existence silných hráčů), rozvoj partnerství rostoucí vzdělanostní úroveň zaměstnanců i populace Příležitosti zaměření se na rozvoj klíčových kompetencí a funkční gramotnosti nejen v průběhu školní a profesní přípravy, ale v také v rámci celoživotního vzdělávání pravidelné analýzy trhu práce (sektorové studie a Slabé stránky nadprůměrná míra nezaměstnanosti v rámci České republiky vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných mezi uchazeči o zaměstnání nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a zároveň vysoký podíl osob se základním vzděláním nedostatečně rozvinuté způsobilosti (funkční gramotnost, klíčové kompetence, jazykové znalosti) u absolventů, především výučních oborů nízká podnikatelská aktivita stále nízký podíl aplikovaného výzkumu a vývoje, slabé propojení s komerční sférou nedostatečné provázání vztahu počátečního a dalšího vzdělávání relativně vysoký úbytek obyvatelstva, zejména v důsledku migrace Hrozby prodlužování délky doby nezaměstnanosti a zvyšování počtu dlouhodobě nezaměstnaných zvyšující se počet nezaměstnaných v rizikových skupinách 250 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva analýzy jednotlivých odvětví na regionální úrovni, průběžné monitorování potřeb podnikatelů ve vztahu k lidským zdrojům, sdílení získaných informací z průzkumů a analýz) zvýšení motivace mladých lidí a jejich rodičů k přípravě na požadované kvalifikace udržení a přilákání absolventů vysokých škol a kvalifikované pracovní síly z jiných částí České republiky i ze zahraničí zdokonalení servisu pro zaměstnavatele a investory (informace o trhu práce, struktuře pracovních sil, kvalifikovaný výběr zaměstnanců z data bází úřadů práce apod.) cílevědomá podpora malého a středního podnikání (poradenství, prostory pro podnikání, financování, zjednodušení procedur při založení firmy apod.) příprava vhodných programů pro specifické skupiny obtížně zaměstnatelných uchazečů, zvýšení motivace k dalšímu rozvoji zlepšovat přístup ke vzdělávání znevýhodněným skupinám ohrožených marginalizací a sociální exkluzí zlepšení vazeb mezi vzdělávacím systémem, veřejným sektorem, zaměstnanci a soukromou sférou (princip partnerství na regionální i místní úrovni) optimalizace sítě základního a středního školství, zejména z pohledu jejich struktury vůči potřebám trhu práce optimalizace struktury nabízených oborů a ekonomických a kapacitních možností vysokých škol motivační a osvětové programy na zvýšení zájmu o celoživotní vzdělávání a osobní rozvoj podpora zvyšování počtu obyvatel přirozenou měrou a aktivní podporou migrace využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů vytvoření podmínek pro nové druhy zaměstnanosti a větší pružnost trhu práce (např. formou krátkodobých výpomocí) využití mezinárodních a národních programů na podporu výzkumu, vývoje a inovací zvýšení informovanosti o souvislostech vzdělávací nabídky a uplatnění absolventů na trhu práce zvýšení úrovně spolupráce institucí školského systému se zaměstnavateli zvýšení úrovně spolupráce vysokých škol s městem a podnikatelskými subjekty růst marginálních skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, nezaměstnaní absolventi apod.) ohrožených sociální exkluzí a jejich nedostatečná integrace do společnosti neřešení či lhostejný přístup k bariérám v podnikání ekonomická recese zvyšující nezaměstnanost pokračující odliv kvalifikované pracovní síly („odliv mozků“), zejména absolventů VŠ a odborníků nedostatečné propojení studijních programů a požadavků trhu práce problémy škol v souvislosti s demograficky pod míněným úbytkem dětí odchod zahraničních investorů stárnutí populace mezigenerační a interkulturní střety, sociálně nezvládnutá zahraniční imigrace 4.1.1.8 Bydlení Silné stránky relativní dostatek bytů dobrá technická vybavenost bytů nová výstavba a rekonstrukce staršího bytového fondu městem nižší ceny bytů ve srovnání s ČR Příležitosti rozsáhlejší revitalizace sídlišť rekonstrukce staršího bytového fondu zvýšení atraktivity bydlení u panelových sídlišť s využitím koordinované státní a místní podpory Slabé stránky neexistence jednotné strategie a koncepce bydlení nízký počet bytů v rodinných domech napojených na kanalizaci nedostatek bytů zvláštního určení nedostatek bytů v domech s pečovatelskou službou Hrozby úbytek nájemních bytů posilování výstavby rodinných domů vede k extenzivnímu využívání území a k větší suburbanizaci degradace panelových sídlišť a starších obytných oblastí, 251 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva regenerace koncentrace sociálně slabých a nekooperativních obyvatel a růst etnizace problému bydlení 4.1.1.9 Rekreace, volný čas Silné stránky velká a stabilní nabídka volnočasových aktivit silná podpora města široká divadelní a hudební scéna konání sportovních a kulturních událostí mezinárodní úrovně rostoucí zájem a prestiž některých akcí - Colours of Ostrava, Janáčkův máj apod. dostatečné množství sportovních zařízení dlouholetá sportovní tradice silné divácké zázemí dostupnost významných rekreačních lokalit (Beskydy, Jeseníky) vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, lyžování, jezdectví strategický přístup kraje i města k rozvoji cestovního ruchu rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí turistiku (zaměření se na tuto cílovou skupinu) zřízení uceleného rezervačního systému pro podporu cestovního ruchu založení „turistického klastru MS kraje“ vhodné propojení a návaznost technických památek na developerské projekty (např. Nová Karolina) a rozvoj jejich efektivního využití identifikované projekty pro rozvoj cestovního ruchu v centru Ostravy, zejména s využitím Integrovaného plánu rozvoje města Příležitosti posílení image Ostravy jako kulturního a sportovního centra, doplnit zařízení pro nové druhy sportů a rozvoj stávajících sportovních areálů vybudování kulturního a sportovního zařízení s nadregionálním významem doplňovat zázemí pro rekreaci a turistiku (cyklotrasy, ubytování, stravování, služby) v územích vhodných pro rekreaci lepší využití industriálního kulturního dědictví lepší využití městských parků výchova mladého publika Slabé stránky volnočasové aktivity zaměřeny převážně na mladou generaci chudé kulturní dědictví minimum tradičních akcí absence sportovních zařízení regionálního významu absence kulturního zařízení nadregionálního významu (např. galerie) absence zásadních projektů, které by přilákaly pozornost širší veřejnosti zastaralost některých sportovních zařízení a jejich nevyužití zastaralost většiny rekreačních zařízení v rekreačních lokalitách, nízká kvalita služeb cestovního ruchu nízká kvalifikace zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu nedostatečné ubytovací a stravovací kapacity v odpovídající kvalitativní struktuře, chybějící zejména v obdobích velkých sportovních a kulturních akcí Hrozby nedostatečná komunikace významných regionálních aktérů přetrvávající negativní obraz města, nízká atraktivita města v oblasti cestovního ruchu 4.1.1.10 Hospodářské podmínky 1. Silné stránky potenciál technicky vzdělané pracovní síly dostatečné množství zákazníků i odběratelů díky velké koncentraci obyvatelstva a průmyslu v širším regionu a jejich rostoucí koupěschopnost geografická blízkost zahraničních trhů Ostrava jako ekonomické a obchodní centrum regionu dobré jméno regionu mezi investory spolupráce mezi organizacemi, rozvoj partnerství (existence silných hráčů) možnost aplikace větších investičních pobídek pro 2. Slabé stránky vysoká citlivost místní ekonomiky na změny v dominantních odvětvích (např. hutní průmysl, automobilový průmysl) strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, obzvláště v technických profesích nízký počet podnikatelských subjektů oproti ČR, zejména živnostníků a malých podniků, což do jisté míry omezuje rozvoj zaměstnanosti nedostatečná kapacita rozvodné sítě elektrické energie, jež zásadním způsobem zmenšuje rozvojový potenciál města 252 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva strategické investory ve městě velký potenciál pro vědu a výzkum, existence výzkumných pracovišť aplikovaného výzkumu dostatečná dopravní infrastruktura města (letiště, dokončovaná dálnice, železniční koridory, kvalitní veřejná doprava) blížící se termín napojení kraje na dálniční síť ČR 3. Příležitosti rozvoj spolupráce institucí umožňující komplexní a kvalitní nabídku služeb pro investory možnost zvýšení počtu dodavatelů v rámci města a regionu velký zájem investorů o město a region mohutný boom developerských projektů (residenční bydlení, administrativní komplexy, hotely) komunikace s investory za účelem rozvoje oblastí hi-tech produkce a hlavně hi-tech služeb rozvoj a podpora využití výzkumných kapacit ve městě a regionu podpora kooperace místních subjektů a klastrových organizací, rozvoj partnerství rozvoj nových odvětví s vysokou přidanou hodnotou (např. přesné strojírenství, informatika a automatizace, materiálové inženýrství, životní prostředí, jaderná energetika, nanotechnologie) využití multiplikačních efektů potenciálních strategických investic (možnost subdodávek atd.) obtížně dostupné financování pro malé a střední podniky nízká míra spolupráce vysokých škol a podnikatelského sektoru, jak v oblasti aplikovaného výzkumu, tak samotného vzdělávání přetrvávající negativní image města malá provázanost s jinými nabídkami v regionu 4. Hrozby recese na globálních trzích, pokles poptávky po produkci vyráběné v Ostravě odchod zahraničních investorů snížení flexibility a diverzity ekonomických činností v rámci města, jež povedou ke snížení přizpůsobivosti ekonomiky vůči ekonomických šokům pomalý růst vývojové a inovační aktivity v podnikovém sektoru a nedostatečná podpora vědy a výzkumu 4.1.1.11 Vybrané charakteristiky obcí Čavisov Tabulka 147: rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 438 444 439 448 448 450 460 464 473 471 501 narození 9 3 2 3 1 4 3 3 4 6 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna =narozenízemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí 6 8 5 3 5 6 9 -2 4 17 6 -2 2 3 4 1 6 24 17 -5 2 11 3 2 2 15 12 1 3 10 1 5 6 7 -1 4 30 2 2 saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 3 -3 11 -1 7 8 3 9 -1 28 změna celke m 6 -5 9 2 10 4 9 -2 30 4 4 6 6 13 7 0 SWOTT Silné stránky Obec je výrazně rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje rychlý růst počtu obyvatel. Nízká úroveň nezaměstnanosti v obci. Slabé stránky Zhoršování se věkové struktury obyvatel. Příležitosti Hrozby 253 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v suburbanizačním území města Ostravy. Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou, rekreační funkci. Nadměrný rozvoj bydlení, negativně se promítající do soudržnosti obyvatel území. Dolní Lhota Tabulka 148: rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 1 225 1 235 1 277 1 308 1 340 1 357 1 369 1 359 1 375 1 378 1 392 narození Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízměna zemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí vystěhovalí celkem 11 11 12 17 17 14 9 11 12 8 15 15 8 11 13 14 14 18 12 5 32 61 55 44 41 34 25 36 23 34 18 15 28 18 28 22 30 13 20 23 -4 -4 4 6 4 -5 -7 3 14 46 27 26 13 12 -5 23 3 11 10 42 31 32 17 12 -10 16 3 14 12 13 39 22 -1 17 16 SWOTT Silné stránky Obec je výrazně rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje rychlý růst počtu obyvatel. Slabé stránky Zhoršování se věkové struktury obyvatel. Příležitosti Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v suburbanizačním území města Ostravy. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití rekreačních předpokladů regionu a dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu. Hrozby Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou, rekreační funkci. Horní Lhota Tabulka 149: rok stav 1.1. narození Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízměna zemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí vystěhovalí celkem 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 584 588 591 592 615 623 647 4 6 4 5 8 7 5 2 2 5 2 5 2 2 11 14 9 33 25 51 44 5 7 9 7 14 22 6 -2 -4 1 -3 -3 -5 -3 254 6 7 26 11 29 38 4 3 1 23 8 24 35 Územně analytické podklady – ORP Ostrava rok 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 682 697 726 734 A.1 Průvodní zpráva narození 6 10 5 zemřelí 7 7 4 přistěhovaní 29 31 19 vystěhovaní 13 5 12 přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízemřelí vystěhovalí -1 16 3 26 1 7 4 6 27 10 -2 17 změna celkem 15 29 8 15 SWOTT Silné stránky Obec je výrazně rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje rychlý růst počtu obyvatel. Slabé stránky Zhoršování se věkové struktury obyvatel. Příležitosti Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v suburbanizačním území města Ostravy. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití rekreačních předpokladů regionu a dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu. Hrozby Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou, rekreační funkci. Nadměrný rozvoj bydlení, negativně se promítající do soudržnosti obyvatel území. Klimkovice Tabulka 150: rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 3 760 3 756 3 779 3 779 3 819 3 873 3 917 3 995 4 059 4 108 4 185 narození 38 27 30 33 41 26 35 40 36 37 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna =narozenízemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí 36 72 78 2 38 94 60 -11 37 87 80 -7 31 90 52 2 26 116 77 15 36 134 80 -10 36 162 83 -1 29 128 75 11 46 137 78 -10 27 125 58 10 saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí -6 34 7 38 39 54 79 53 59 67 změna celkem -4 23 40 54 44 78 64 49 77 34 34 43 43 115 72 0 SWOTT Silné stránky Obec je rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje rychlý růst počtu obyvatel. Lázeňská funkce obce. Slabé stránky Zhoršování se věkové struktury obyvatel. Omezená nabídka připravených stavebních pozemků, zejména pro bydlení, promítající se do vysokých cen pozemků. Příležitosti Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v suburbanizačním území města Ostravy. Hrozby Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné 255 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití rekreačních předpokladů regionu a dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu. posilování výrobních funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou a lázeňskou funkci obce. Olbramice Tabulka 151: rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. narození 516 529 538 538 548 551 563 574 596 597 630 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízměna zemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí vystěhovalí celkem 10 3 2 3 1 5 5 4 5 6 3 3 3 4 6 3 3 6 7 3 10 14 9 26 28 13 26 41 9 37 4 5 8 15 20 3 17 17 6 7 7 -1 -1 -5 2 2 -2 -2 3 6 9 1 11 8 10 9 24 3 30 13 9 10 3 12 11 22 1 33 4 4 21 10 0 11 11 SWOTT Silné stránky Obec je výrazně rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje rychlý růst počtu obyvatel. Slabé stránky Zhoršování se věkové struktury obyvatel. Příležitosti Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v širším suburbanizačním území města Ostravy. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu. Hrozby Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou funkci obce. Nadměrný rozvoj bydlení, negativně se promítající do soudržnosti obyvatel území. Stará Ves nad Ondřejnicí Tabulka 152: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 rok stav 1.1. narození zemřelí přistěhovaní saldo migrace= přirozená měna přistěhovalízměna vystěhovaní =narození-zemřelí vystěhovalí celkem 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2 444 2 441 2 438 2 450 2 495 2 535 2 562 2 574 2 591 2 625 19 20 21 11 24 25 18 26 26 25 27 19 25 22 27 27 27 31 25 25 41 49 26 22 35 32 51 37 28 40 46 45 42 78 78 61 72 59 61 46 256 -8 1 -4 -11 -3 -2 -9 -5 1 - 5 -4 16 56 43 29 21 22 33 6 -3 -3 12 45 40 27 12 17 34 6 Územně analytické podklady – ORP Ostrava stav rok 1.1. narození 2011 2 631 průměr 22 A.1 Průvodní zpráva zemřelí přistěhovaní saldo migrace= přirozená měna přistěhovalízměna vystěhovaní =narození-zemřelí vystěhovalí celkem 26 36 59 -4 23 19 SWOTT Silné stránky Obec je rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje značný růst počtu obyvatel. Slabé stránky Zhoršování se věkové struktury obyvatel. Příležitosti Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v širším suburbanizačním území města Ostravy. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu. Hrozby Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Šenov Tabulka 153: rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 5 399 5 437 5 421 5 462 5 478 5 522 5 583 5 658 5 747 5 840 5 977 narození 39 53 43 51 53 44 50 65 63 59 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí vystěhovalí 59 149 91 -20 58 74 127 122 -21 5 54 145 93 -11 52 81 165 119 -30 46 50 155 114 3 41 50 167 100 -6 67 65 199 109 -15 90 66 200 110 -1 90 65 183 88 -2 95 58 259 123 1 136 změna celkem 38 -16 41 16 44 61 75 89 93 137 52 62 58 175 107 -10 68 SWOTT Silné stránky Obec je výrazně rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje značný růst počtu obyvatel. Příležitosti Obec vykazuje nadprůměrnou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v suburbanizačním území města Ostravy a Havířova. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu. Slabé stránky Nepříznivá věková struktura obyvatel a její další zhoršování. Nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti v obci. Tradiční rozptýlená zástavba. Hrozby Negativní dopady v oblasti životního prostředí na atraktivitu bydlení. Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou funkci obce. Václavovice Tabulka 154: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 257 Územně analytické podklady – ORP Ostrava rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 1 489 1 506 1 538 1 544 1 541 1 568 1 620 1 653 1 735 1 783 1 814 A.1 Průvodní zpráva narození zemřelí přistěhovaní přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízměna vystěhovaní zemřelí vystěhovalí celkem 10 13 10 6 8 20 10 21 19 17 17 17 25 17 18 11 19 13 21 14 47 59 41 34 61 55 65 101 89 55 23 23 20 26 24 12 23 27 39 27 -7 -4 -15 -11 -10 9 -9 8 -2 3 24 36 21 8 37 43 42 74 50 28 17 32 6 -3 27 52 33 82 48 31 13 17 61 24 -4 37 33 SWOTT Silné stránky Obec je výrazně rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje rychlý růst počtu obyvatel. Příležitosti Obec vykazuje nadprůměrnou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v suburbanizačním území města Ostravy a Havířova. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména s ohledem na širší vazby území. Slabé stránky Zhoršování věkové struktury obyvatel. Tradiční rozptýlená zástavba. Hrozby Negativní dopady v oblasti životního prostředí na atraktivitu bydlení. Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou funkci obce. Velká Polom Tabulka 155: rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 1 599 1 605 1 588 1 597 1 581 1 592 1 622 1 658 1 718 1 776 1 876 narození Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízměna zemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí vystěhovalí celkem 10 14 23 13 24 24 18 19 22 37 14 18 18 18 20 9 12 18 16 16 26 31 43 35 28 47 55 78 70 103 16 44 39 46 21 32 25 19 18 24 -4 -4 5 -5 4 15 6 1 6 21 10 -13 4 -11 7 15 30 59 52 79 6 -17 9 -16 11 30 36 60 58 100 20 16 52 28 4 24 28 SWOTT Silné stránky Obec je výrazně rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti Slabé stránky Nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti v obci. Negativní dopady dopravy na bydlení, odklad 258 Územně analytické podklady – ORP Ostrava OB 2 Ostrava. Obec vykazuje rychlý růst počtu obyvatel. Příznivý vývoj věkové struktury. Příležitosti Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v suburbanizačním území města Ostravy. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití rekreačních předpokladů regionu a dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu. A.1 Průvodní zpráva realizace obchvatu obce. Hrozby Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou funkci. Vratimov Tabulka 156: rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 6 433 6 431 6 398 6 378 6 464 6 595 6 712 6 712 6 807 6 850 6 902 narození 63 59 44 60 50 63 54 58 67 73 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí vystěhovalí 80 127 112 -17 15 72 121 141 -13 -20 69 156 151 -25 5 63 194 105 -3 89 73 317 163 -23 154 74 285 157 -11 128 67 240 227 -13 13 75 219 107 -17 112 75 194 143 -8 51 97 198 122 -24 76 změna celkem -2 -33 -20 86 131 117 95 43 52 59 75 46 205 143 -16 62 SWOTT Silné stránky Město je mírně rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Město vykazuje mírný růst počtu obyvatel. Příležitosti Obec vykazuje nadprůměrnou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v suburbanizačním území města Ostravy. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu. Slabé stránky Výrazně nepříznivá věková struktura obyvatel a její další zhoršování. Nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti. Tradiční rozptýlená zástavba mimo centrální území obce střediskový sídelní útvar. Hrozby Negativní dopady v oblasti životního prostředí na atraktivitu bydlení. Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních funkcí, s negativními dopady zejména na obytnou funkci obce. Vřesina Tabulka 157: rok 2001 2002 2003 2004 stav 1.1. 2 331 2 362 2 358 2 410 narození 11 17 21 20 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí vystěhovalí 22 70 28 -11 42 29 47 39 -12 8 25 88 32 -4 56 17 56 23 3 33 259 změna celkem 31 -4 52 36 Územně analytické podklady – ORP Ostrava rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 2 446 2 468 2 492 2 552 2 605 2 684 2 744 A.1 Průvodní zpráva narození 21 21 21 21 28 19 zemřelí 13 29 27 21 30 23 přistěhovaní 67 84 123 95 113 88 vystěhovaní 53 52 57 42 32 24 přirozená měna =narozenízemřelí 8 -8 -6 -2 -4 20 24 83 38 -4 saldo migrace= přistěhovalívystěhovalí 14 32 66 53 81 64 změna celkem 22 24 60 53 79 60 45 41 SWOTT Silné stránky Obec je výrazně rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje rychlý růst počtu obyvatel. Příležitosti Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v suburbanizačním území města Ostravy. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na využití rekreačních předpokladů regionu a dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu. Slabé stránky Zhoršování se věkové struktury obyvatel. Značná nezaměstnanost. Hrozby Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou, rekreační funkci. Rozvoj bydlení, negativně se promítající do soudržnosti obyvatel území. Zbyslavice Tabulka 158: rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 průměr stav 1.1. 541 534 530 530 529 540 552 556 565 581 584 narození 6 3 4 2 6 2 6 8 12 5 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 přirozená měna saldo migrace= =narozenípřistěhovalízemřelí přistěhovaní vystěhovaní zemřelí vystěhovalí 6 2 9 -7 6 8 9 -3 -1 4 9 9 8 10 5 -6 5 3 19 11 3 8 7 27 10 -5 17 8 13 7 -2 6 6 13 6 2 7 5 22 13 7 9 9 15 8 -4 7 změna celkem -7 -4 -1 11 12 4 9 16 3 5 6 4 14 9 -1 5 SWOTT Silné stránky Obec je rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Ostrava, je součástí rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Obec vykazuje mírný růst počtu obyvatel. Příležitosti Obec vykazuje vysokou atraktivitu z hlediska bydlení, nachází se v širším suburbanizačním území Slabé stránky Zhoršování věkové struktury obyvatel. Hrozby Značná úroveň nezaměstnanosti a nízká úroveň mezd v širším regionu. 260 Územně analytické podklady – ORP Ostrava města Ostravy. Zvýšení atraktivity bydlení, zejména ve vazbě na dělbu funkcí v sídelní struktuře regionu, širší rekreační zázemí. 4.1.2 A.1 Průvodní zpráva Z hlediska místní lokalizace a regionu nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí obce, s negativními dopady zejména na obytnou funkci obce. Souhrnná analýza 4.1.2.1 Horninové prostředí a geologie V území se nachází ložiska nerostných surovin regionálního i nadregionálního významu. Nejvýznamnější jsou zahrnuta mezi chráněná ložisková území. Ložiska černého uhlí a zemního plynu vázaného na uhelné sloje jsou na území ORP Ostrava z převážné části vytěžena. Zásoby černého uhlí zůstaly v místech důlních ohradníků a v problematicky těžitelných slojích. Procento poddolovaných území je z hlediska celkové plochy ORP vysoké. Vliv těžby na povrch je již na většině území doznělý. Z důvodu zastavení provozu dolů a ukončení nuceného větrání důlních prostor vznikl problém nekontrolovaného výstupu důlních plynů na povrch. Místa s rizikem výstupu důlních plynů na povrch tvoří více než 20% území a jsou zejména v k.ú. Slezská Ostrava, Muglinov a Petřkovice. Na území ORP Ostrava je velké množství starých důlních děl s vyhlášenou stavební uzávěrou, velký podíl jich je nezajištěných. Rozvoj těžby nerostných surovin ve větší míře na území ORP Ostrava v zásadě nepřichází v úvahu. 4.1.2.2 Vodní režim V řešeném území jsou velké zásoby podzemních vod, které mají pro zásobování města Ostravy strategický význam. Vodní zdroje jsou chráněny ochranným pásmem. Většina území je napojena na veřejný vodovod. Na území města Ostravy je cca 530 ha vodních ploch a relativní dostatek vodních toků. Řeky protékající Ostravou mají nízkou vodnost, která vytváří problém při jejich splavnění. Kvalita vody ve vodních tocích stoupá. Využití vodních ploch a toků na území ORP Ostrava pro rekreaci a turistický ruch je však minimální. Podél řek Odry, Opavy, Ostravice Lučiny a Porubky jsou vyhlášena záplavová území. Půdy na území ORP Ostrava mají sníženou retenční schopnost, což zvyšuje nebezpečí záplav. Většina odpadních vod je odvedena kanalizací na čistírny odpadních vod. Jsou připravovány další etapy budování kanalizační sítě a doplnění chybějících úseků veřejných vodovodů. Z hlediska další udržitelnosti vodního hospodářství je nutné zvýšit retenční potenciál krajiny, zaměřit se na protipovodňovou ochranu a další zvyšování kvality vod lepším čištěním odpadních vod a odstraněním ekologických zátěží kontaminujících podzemní vody. Na území ORP Ostrava jsou chráněné zdroje léčivých vod, které jsou používány pro balneoterapii v lázních Klimkovice. 4.1.2.3 Hygiena životního prostředí Cca 90% odpadních vod z řešeného území je odvedeno kanalizační sítí na čistírny odpadních vod, pouze v některých obcích nebo jejich částech není veřejná kanalizace s čistírnou odpadních vod, což negativně přispívá ke kvalitě vodotečí. V Ústřední čistírně odpadních vod Ostrava je připravována rekonstrukce technologie, která zlepší kvalitu vypouštěných vod, zejména v hodnotách celkového dusíku. Na území většiny obcí jsou evidovány staré ekologické zátěže, které jsou hrozbou pro zdraví obyvatel i životní prostředí. Nejmarkantnější je situace v Ostravě, která byla nejvíc vystavena vlivům těžby uhlí a návazného těžkého průmyslu. Jedná se o důlní i hutní odvaly a odkaliště, zpravidla kontaminované nebezpečnými odpady z chemické výroby nebo z technologických procesů při hutní nebo strojírenské výrobě, skládky chemického odpadu a území průmyslových areálů znečištěná úniky nebezpečných látek. Dalším potencionálním nebezpečím v území jsou skládky komunálního odpadu. V Ostravě je zavedeno třídění odpadu jeho producenty před svozem, třídění ve zpracovatelském závodě odvozce odpadu a následná recyklace vytříděných složek u smluvních výrobců. V menších obcích často chybí sběrny a sběrné dvory velkoobjemového a nebezpečného komunálního odpadu, což vyvolává nebezpečí vzniku „černých“ skládek a následnou kontaminaci životního prostředí. Většina obyvatel ORP Ostrava je zatížena emisemi z významných liniových a stacionárních zdrojů. Problémy se znečištěním ovzduší se koncentrují především do města Ostravy, kde se také negativně projevuje zvýšená hladina hluku z dopravy, především silniční. Průmyslové exhalace způsobily kontaminaci velké části ploch zemědělské půdy ORP Ostrava a nevhodnost jejího využití pro produkci potravin. Větší část zástavby v Ostravě je napojena na Centrální zásobování teplem, většina obcí je plynofikována. Tento potenciál však není často v okrajových částech Ostravy a v menších obcích dostatečně využíván vzhledem k vysoké ceně plynu, takže především v zimním období je ovzduší znečišťováno exhalacemi z lokálních topenišť. Z hlediska další udržitelnosti přijatelné hygieny životního prostředí je nezbytné odstranění nebo zneškodnění starých ekologických zátěží, další zvyšování kvality vod komplexním a kvalitnějším čištěním odpadních vod, snižování imisní 261 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva zátěže území omezením emisí z velkých a středních zdrojů, důslednější třídění odpadů a jeho recyklace, významnější využívání alternativních zdrojů energie a další rozvoj sítě Centrálního zásobování teplem. 4.1.2.4 Ochrana přírody a krajiny Na území ORP Ostrava jsou vymezeny evropsky významné chráněné lokality soustavy NATURA 2000 a Ptačí oblasti NATURA 2000. Na území ORP Ostrava leží také velkoplošná a maloplošná chráněná území, která mají chránit především území říčních niv s lužními lesy. Z velkoplošných chráněných území se jedná o Chráněnou krajinnou oblast Poodří, zřízenou za účelem ochrany unikátní oderské nivy, z malooplošných chráněných území to jsou PR Rezavka, PR Přemyšov, PP Turkov, NPP Landek, PR Štěpán, který zasahuje na území města jen nepatrně, NPP Polanská niva, PP Porubský bludný balvan a PP Rovninské balvany. V současnosti je na území města Ostravy registrováno 26 památných stromů. Na území obcí Zbyslavice a Olbramice je vymezen přírodní park. Přírodně kvalitní oblasti se rozkládají především v okrajových částech území. Ve střední části území vytváří hodnotné přírodní prostředí niva řeky Odry a Opavy. V souvisle zastavěných územích centrální části Ostravy, Poruby a Jižního města není rozsah ploch kvalitní zeleně dostatečný. Jedná se především o absenci ploch parkové zeleně. Koeficient ekologické stability těchto území je velmi nízký. Na souvisle zastavěné plochy navazuje v jižním městě plocha Bělského lesa a niva řeky Odry, v Porubě plocha krásnopolského lesa. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a přírodními prvky je nutno plochy vzrostlé i nízké zeleně chránit a rozvíjet a nepřipustit rozvojové záměry za cenu likvidace ploch zeleně. Důležité je postupně realizovat systém ekologické stability výkupem a výsadbami na plochách dnes nefunkčních navržených prvků ÚSES. Rovněž je nezbytné pro zachování porostů a zlepšení jejich zdravotního stavu snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů. 4.1.2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Na území města Ostravy zaujímá zemědělská půda cca 40% území, (z toho tvoří orná půda 62%, trvalé travní porosty asi 17%). Lesy se rozkládají na ploše cca 11,3% území. Podíl orné půdy se stále zmenšuje ve prospěch trvalých travních porostů a zastavěného území. Vysoké procento zemědělské půdy spadá do I. a II. třídy ochrany ZPF, situována je především v jižních a jihozápadních okrajových částí Ostravy. Orná půda trpí větrnou a vodní erozí, snižováním produkční kapacity a vyčerpáním. Snižování významu zemědělské půdy z hlediska obživy obyvatelstva, důvodem je i její kontaminace průmyslovými emisemi, vede k jejímu vyššímu využívání pro pěstování technických plodin, především pro výrobu biopaliv. Pozemky určené k plnění funkce lesa jsou rovněž kontaminovány průmyslovými imisemi a tím jsou náchylnější k poškození chorobami a škůdci. Pro udržení přijatelných vazeb mezi urbanizovanými plochami a zemědělským půdním fondem a pozemky určenými k plnění funkce lesa je nutno orné půdy především I. a II. třídy ochrany chránit a omezovat rozvojové záměry za cenu jejich likvidace. Rovněž je nezbytné pro zachování a zlepšení zdravotního stavu porostů lesů snižovat imisní zatížení území omezením emisí především z velkých a středních zdrojů. 4.1.3 Veřejná dopravní a technická infrastruktura 4.1.3.1 Veřejná dopravní infrastruktura - širší vztahy. Z hlediska silniční a železniční dopravy představuje Ostrava celostátně významný dopravní uzel a důležitou spojnici v rámci evropského multimodálního koridoru TEN, jenž vede na území České republiky ve směru sever -jih, od hranic Polska přes Ostravu, Moravskou branou a dolnomoravskými úvaly k hranicím Rakouska, a je tvořen z železniční koridorové tratě, dálnice D1 a cyklistické trasy Eurovelo a dále zamýšlené vysokorychlostní tratě a vodní cesty DunajOdra-Labe. Město se nachází v blízkosti mezinárodního Letiště Leoše Janáčka Ostrava v Mošnově. 4.1.3.2 Veřejná dopravní infrastruktura – silniční doprava. Ostrava leží na křižovatce základních dopravních tahů (motiv tzv. „slezského kříže“). Město je napojeno silnicemi I. třídy v osmi směrech na významné cíle v aglomeraci. Současnou silniční síť vylepší již částečně vybudovaná dálnice D1, která vede od Brna, přes Ostravu a naváže na polskou dálnici A1 směřující přes Katowice na Gdaňsk (Helsinky). Předpokladem do roku 2010 je postupné zprovoznění celé trasy Lipník n. Bečvou - st. hranice ČR/Polsko. 262 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 4.1.3.3 Veřejná dopravní infrastruktura – železniční doprava. Ostrava je významný železniční uzel. V Ostravě je provozována dálková i příměstská železniční doprava, a to jak osobní, tak nákladní. Městem prochází několik důležitých tratí: trať ČD 270 je součástí trasy II. a III. tranzitního železničního koridoru (Rakousko – ČR – Polsko a Německo – ČR – Slovensko). Optimalizace koridoru není dosud dokončena v prostoru stanice Ostrava hl. n. Vazby na Opavu, Frýdek-Místek a Havířov zabezpečují další tři celostátní tratě u nichž je postupně prováděna jejich elektrizace a modernizace. Výrazné zkrácení jízdní doby mezi Prahou, Brnem a Ostravou přinese výhledová vysokorychlostní železniční trať, která bude konkurovat dopravě silniční i letecké. Ostravský region má perspektivu v nákladní železniční dopravě, vznikají zde nové průmyslové zóny. Dosud však chybí překladiště a terminály pro kombinovanou přepravu zboží. 4.1.3.4 Veřejná dopravní infrastruktura – hromadná doprava osob. Hromadná doprava osob je z největší části zajišťována Dopravním podnikem města Ostravy. Jedná se o provoz tramvají, trolejbusů a autobusů. Městská hromadná doprava i příměstská autobusová a železniční doprava je provozována v rámci integrovaného dopravního systému ODIS v regionu Moravskoslezského kraje. 4.1.3.5 Veřejná dopravní infrastruktura – cyklistická doprava. V Územním plánu města Ostravy je navrženo vybudování 330 km cyklistických tras. Z toho je v současné době v provozu cca 190 km. Prioritou pro následující období je především napojení Ostravy na Greenway Krakov-MoravaVídeň vybudováním úseku podél řeky Odry. Probíhá rovněž příprava ostatních tahů podél ostatních řek Ostravice, Opavy a Lučiny. Neméně důležité je rovněž dobudování chybějících vazeb uvnitř města a do příměstských oblastí. 4.1.3.6 Veřejná dopravní infrastruktura – Letecká a vodní doprava Mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je největším regionálním letištěm v ČR s kapacitou více než milion přepravovaných osob ročně. Zajišťuje vnitrostátní i mezinárodní lety, je vybaveno pro odbavování leteckého nákladu, včetně skladových zařízení. Letiště je dostupné silniční dopravou, včetně veřejné. Do roku 2010 by mělo být vybudováno navíc i železniční napojení letiště na II. železniční koridor. Na území ORP Ostrava je hájena územní rezerva pro oderskou větev (E 30) průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe. 4.1.3.7 Veřejná technická infrastruktura - zásobování města pitnou vodou Území statutárního města Ostravy je zásobováno pitnou vodou ze 40% z podzemních zdrojů a z 60% ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu. Hlavní zdroje pro Ostravský oblastní vodovod tvoří Vodárenské nádrže Šance, Morávka a Kružberk. Voda je přiváděna přes úpravny vody čtyřmi přivaděči do vodojemů Krásné Pole, Stará Bělá a Krmelín o celkovém objemu cca 120 000 m3. Spotřeba pitné vody na území města Ostravy je v současné době stabilizována. Na území správního obvodu Ostrava se nachází ochranné pásmo přírodních léčivých zdrojů – jodobromových vod. 4.1.3.8 Veřejná technická infrastruktura - kanalizace a čištění odpadních vod Území ORP Ostravy je odkanalizováno převážně jednotným kanalizačním systémem s odváděním odpadních vod na čistírny odpadních vod. V území se stále vyskytují oblasti, které jsou odkanalizovány do recipientů nebo jsou odpadní vody shromažďovány v žumpách, často s přepady zaústěnými do stávající dešťové kanalizace, resp. do povrchových příkopů a trativodů, odkud odtékají spolu s ostatními vodami do recipientů. Dva největší průmyslové závody ArcelorMittal, a.s., a VÍTKOVICE, a.s. provozují vlastní ČOV. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat kanalizační síť včetně čistíren odpadních vod a dále zkvalitňovat čištění odpadních vod. 4.1.3.9 Veřejná technická infrastruktura – Elektrická energie Zásobování elektrickou energií je zajištěno z jednotné celostátní sítě VVN 110 kV napájenou přímo z elektráren nebo přes nadřazenou přenosovou soustavu VVN 220 kV. Rozvodná distribuční síť VN je v městě provozována o hladinách 10 a 22 kV. Potřeba Ostravy je kryta ze 35% z místních zdrojů a zbytek z celostátní rozvodné sítě. Vzhledem k výraznému rozvoji energeticky náročných investic na území města Ostravy vzniká potřeba posílení kapacit elektrické energie. Byla vybudována nová trafostanice Kletné 400/110 kV v k.ú. Hladké Životice a jsou 263 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva rekonstruována vedení 110 kV do Ostravy. Pro umožnění distribuce elektrické energie je nutno vybudovat trafostanice 110/22 kV na Fifejdách, Slezské Ostravě, Hrušově a Hrabové. 4.1.3.10 Veřejná technická infrastruktura – zásobování plynem Ostravský region je zásobován z tranzitní soustavy RWE Transgas, a.s., která dodává zemní plyn do vysokotlakého systému RWE Severomoravské Plynárenské, a.s. Hlavními zdroji, které zásobují vysokotlaký systém ostravské aglomerace jsou a ve výhledu budou nadále předávací stanice Štramberk o výkonu 250 tis. m3 h-1, Děhylov - 300 tis. m3 h-1, Paskov- 50 tis. m3 h-1. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno dobudovat rozvodnou síť zemního plynu. 4.1.3.11 Veřejná technická infrastruktura - centrální zásobování teplem Soustava centralizovaného zásobování teplem je provozována společností Dalkia Česká republika, a.s., která vytápí více než 85 tisíc domácností, vybavenost a podnikatelské aktivity. V Ostravě Dalkia prodává zhruba 6,5 mil. GJ ročně. Teplo se dodává do nejrozsáhlejší sítě centralizovaného zásobování teplem ve střední Evropě. Základní teplárenské zdroje na území města Ostravy jsou Elektrárna Třebovice, Teplárna Přívoz a Výtopna Mariánské Hory. Pro území Vratimova je dodáváno odpadní teplo z výroby firmy ArcelorMittal. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat rozvoj centralizovaného zásobování teplem, využívat zdrojů odpadního tepla z průmyslové výroby a alternativních zdrojů energie. 4.1.3.12 Veřejná technická infrastruktura - spoje a spojová zařízení Provoz telekomunikační sítě zajišťuje v Ostravě Telefónica O2 Czech Republic, a.s. Síť je digitalizovaná. Město je kvalitně pokryto i sítěmi mobilních operátorů Telefónica O2, T-Mobile a Vodafone. Tohoto pokrytí dosahuje téměř 100% obyvatelstva. Pokrytí území města rozhlasovým a televizním signálem je velmi dobré. Ve městě působí několik provozovatelů kabelové televizní sítě. Velké části města jsou dostupné služby metropolitní sítě provozované společností OVANET a.s. Ve městě působí také několik alternativních telekomunikačních operátorů. Pro přístup na internet a datové přenosy je město pokryto rádiovými sítěmi společností GTS Novera, Broadnet Czech, Star 21, Havel, Poda s.r.o. a další. Rychle se rozvíjí pokrytí kraje vysokorychlostním připojením k internetu pomocí ADSL i bezdrátovým připojením. 4.1.3.13 Veřejná technická infrastruktura - vedení sítí Převážná část vedení sítí je stále tradiční (v zemi), část vedení je nadzemní (zpravidla energetické mimo souvislou zástavbu) a nepatrná část v kolektorech. Z významnějších kolektorů lze uvést: Frýdlantské mosty, Poděbradova, Českobratrská, Sokolská, Centrum, Nová Ves – Svinov a Hrušov. Kolektor „Centrum“ je vybaven jednotnou kanalizací, horkovodním potrubím včetně zpátečky, potrubím pitné vody, plynovým potrubím a kabelovými rošty. 4.1.4 Demografické a sociální podmínky V řešeném území je silný potenciál lidských zdrojů, rozvinuté školství včetně vysokých škol, zejména technického zaměření. V území je patrný dlouhodobý mírný pokles obyvatel, související i s vysokou mírou nezaměstnanosti. I přes poměrně vysokou dynamiku tvorby nových pracovních míst (malé a střední podniky), vzniká nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky. Zejména vzniká výrazný nedostatek absolventů mnoha výučních oborů. V území je nízký podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel. Dochází k odchodu schopných mladých absolventů z Ostravska do ciziny nebo do hlavního města. Podíl aplikovaného výzkumu a vývoje je nízký, projevuje se nedostatečné propojení výzkumu s komerční sférou. Podnikatelská aktivita obyvatel ORP Ostrava je nízká. Pro udržení trvalého rozvoje je nutno podporovat malé a střední podnikání, zjednodušovat procesy při zakládání a vedení firmy, posilovat vazby vědy, výzkumu, vysokého školství a komerční sféry. Je nutno posilovat zájem o výuční obory, při průběžném monitorování trhu práce vhodně motivovat žáky končící základní školní docházku, provádět nábory a iniciovat podporu učňů při studiu (bydlení, stravování, sport, rekreace, kultura, finanční zajištění). Je nutno udržet v území kvalifikované pracovní síly a snažit se jejich řady rozšířit. Pro posílení zaměstnanosti je možno čerpat finance ze strukturálních fondů EU. 4.1.4.1 Bydlení Sídelní struktura území města Ostravy je poměrně mladá. Rozvoj souvisel s těžbou černého uhlí a hutnického, koksárenského, strojírenského, stavebního a chemického průmyslu. Důsledkem překotného rozvoje města byla také bezplánovitá výstavba, kdy se vzájemně prolínaly průmyslové a obytné čtvrti, doly a dělnické kolonie. 264 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Po vzniku ČSR další rozvoj města vedl k výstavbě bytů, obchodních domů, bank, úřadů, sociálních a zdravotních zařízení, kulturních zařízení apod. Růst města zabrzdila až hospodářská krize v 30. letech 20. století. Vzhledem ke svému potenciálu těžkého průmyslu se Ostrava stala v letech 1944 -1945 terčem více než 30 náletů, které poničily průmyslové i obytné části města. Po roce 1945 se stavební rozvoj města se zaměřil zejména na výstavbu nových průmyslových objektů a nových sídlišť v okrajových částech města, Poruby a Jižního města, což se negativně projevilo na stavu centra města. Ostravě je relativní dostatek bytů s dobrou technickou vybaveností, probíhá výstavba nových bytů a rekonstrukce staršího bytového fondu, zejména v panelových domech. Ceny bytů v Ostravě jsou poměrně příznivé. V území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury – centrální část města, novější obytné soubory Poruby a Jižního města a okrajové městské obvody a přiřazené obce. Ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a specifických obytných oblastí se zastaralým bytovým fondem, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých a nepřizpůsobivých obyvatel a s růstem etnizace bydlení. Udržení trvalého rozvoje vyžaduje posílení nové bytové výstavby a zvýšení atraktivity bydlení v panelových sídlištích s využitím koordinované podpory regenerace. Dále je nutno podporovat výstavbu bytů v domech s pečovatelskou službou a bytů zvláštního určení. 4.1.4.2 Rekreace V území není dostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci. Je nutno vyjíždět do lokalit Beskyd a Jeseníků. Stav rekreačních zařízení pro cestovní ruch však neodpovídá požadavkům na dopravní dostupnost rekreačních lokalit a úrovni jejich vybavenosti. Nízký podíl vodních ploch rovněž neumožňuje rozvoj vodních sportů, s výjimkou vodáckých. Denní rekreace obyvatel je v Ostravě zajištěna poměrně širokou nabídkou volnočasových aktivit jak v oblasti sportu, tak i kultury. V Ostravě se pořádají již tradiční akce nadmístního významu. Problémem je zastaralost některých kulturních i sportovních zařízení, mnohdy nízká kvalita poskytovaných služeb, nekvalitní a mnohdy nekvalifikovaný personál. Pro udržení trvalého rozvoje je nezbytné podporovat rozvoj rekreačních a volnočasových zařízení a zkvalitnění poskytovaných služeb. Je žádoucí zatraktivnit technické památky a podpořit jejich smysluplné využití (kultura, sport, ubytování, stravování , školství atd.) 4.1.4.3 Hospodářské podmínky Podnikatelská struktura v městě Ostravě prošla v minulých letech postupnou restrukturalizací s výraznou redukcí počtu zaměstnanců v tradičních odvětvích. Vzhledem k významnému postavení těchto odvětví v rámci lokální ekonomiky se Ostrava a její okolí stala jednou ze strukturálně nejpostiženějších oblastí České republiky. Situace se však od roku 2004 začala měnit, a to zejména díky zvyšujícímu se růstu českého národního hospodářství a rostoucí poptávce po místní produkci. Spolu se zvyšováním efektivity výroby v tradičních odvětvích, začalo město Ostrava a celý okolní region výrazně využívat svůj potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní a technickou infrastrukturu apod. V území je poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polsko a Slovensko. Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související infrastrukturu. O region je velký zájem investorů, který je však v současné době z důvodu globální finanční krize poněkud v útlumu. Pozitivem je trvalá tendence snižování nezaměstnanosti v posledních letech, výrazným kladem je stále nízká cena práce. Přesto však je míra nezaměstnanosti stále poměrně vysoká. Pro udržení trvalého rozvoje je nezbytné podporovat rozvoj nových odvětví hospodářství s vysokou přidanou hodnotou a vysokým podílem vysoce kvalifikované práce. Nezbytná je inovace a podpora vědy a výzkumu a jejich vazeb s komerčním sektorem. Pro zamezení výrazného vlivu problémů na globálních trzích je nutno podporovat flexibilitu výroby. Je potřebné podporovat rozvoj druhů výroby relativně energeticky nenáročné, nebo využívající obnovitelné nebo alternativní zdroje energie. 265 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 4.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK Příznivé životní prostředí Příznivé životní prostředí najdeme především v západních a severních částech území, v okrajových oblastech, ve kterých je dostatek lesních plochy a rozptýlené krajinné zeleně, například přírodní park v obcích Olbramice a Zbyslavice. Výrazně zhoršené životní prostředí je především ve východní části území, kde se vlivem převládajících směrů větrů nejvíce uplatňuje vliv průmyslových emisí především z hutní a koksárenské výroby. Jde o oblast s velmi nízkým koeficientem ekologické stability. Dále je postižena kvalita životního prostředí v hustě zastavěném území města Ostravy, které je zejména za inverzních situacích silně zatíženo emisemi ze silniční dopravy. Zhoršené životní prostředí je rovněž za inverzních situacích v údolních polohách částí města Ostravy a přiřazených obcích, kde se nepříznivě projevuje i vliv spalování tuhých paliv. 4.2.1 Hospodářský rozvoj Hospodářský rozvoj území je závislý především na potencionálech sídla, zejména na jeho dopravní dostupnosti. Z tohoto pohledu je území rozděleno do dvou výrazně odlišných oblastí: hustě osídlená a relativně dobře dostupná oblast Moravské Ostravy, Přívozu, Mariánských hor, Vítkovic, Poruby, Kunčic a Jižního města a zbytek území. Ve městě Ostravě se zvyšuje efektivita výroby zejména v tradičních odvětvích, město Ostrava a celý okolní region výrazně využívá svůj potenciál - strategickou polohu, kvalifikovanou pracovní sílu, rozvíjející se dopravní a technickou infrastrukturu apod. Dobré napojení na silniční a železniční síť pomáhá dosáhnout dobré ekonomické úrovně hospodářství. To se však netýká odlehlejších městských obvodů a menších obcí, kde se projevuje útlum zemědělství spojený s útlumem průmyslu a výroby. V území je poměrně silný místní trh. Velký význam má i blízkost zahraničních trhů, Polska a Slovenska. Ostrava, jako centrum regionu, má velký potenciál rozvojových ploch pro výrobu a související infrastrukturu. O region je velký zájem investorů, který je však v současné době z důvodu globální finanční krize poněkud v útlumu. 4.2.2 Soudržnost společenství obyvatel území Podstatnou část území je tvořena statutárním městem Ostravou, kde zejména v hustě osídlených částech bydlí a pracuje podstatná část obyvatel ORP Ostrava. V řešeném území je silný potenciál lidských zdrojů, rozvinuté školství včetně vysokých škol, zejména technického zaměření. V území je patrný dlouhodobý mírný pokles obyvatel, související i s vysokou mírou nezaměstnanosti. Vzniká nesoulad mezi kvalifikační strukturou pracovních sil na straně nabídky a poptávky. Zejména se projevuje výrazný nedostatek absolventů mnoha výučních oborů. V území je nízký podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel a navíc ještě dochází k odchodu schopných mladých absolventů z Ostravska do ciziny nebo do hlavního města. Projevuje se nedostatečné propojení výzkumu s komerční sférou. Podnikatelská aktivita obyvatel ORP Ostrava je nízká. Ostravě je relativní dostatek bytů s dobrou technickou vybaveností, probíhá výstavba nových bytů a rekonstrukce staršího bytového fondu, zejména v panelových domech. Ceny bytů v Ostravě jsou poměrně příznivé. V území panuje značná územní diferenciace sídelní struktury – centrální část města, novější obytné soubory Poruby a Jižního města a okrajové městské obvody a přiřazené obce. Ohrožením systému bydlení může být degradace panelových sídlišť a specifických obytných oblastí se zastaralým bytovým fondem, což bývá spojené především s koncentrací sociálně slabých a nepřizpůsobivých obyvatel a s růstem etnizace bydlení. V území není dostatek přírodních předpokladů pro víkendovou a vícedenní rekreaci. Je nutno vyjíždět do lokalit Beskyd a Jeseníků. Stav rekreačních zařízení pro cestovní ruch však neodpovídá požadavkům na dopravní dostupnost rekreačních lokalit a úrovni jejich vybavenosti. Denní rekreace obyvatel je v Ostravě zajištěna poměrně širokou nabídkou volnočasových aktivit jak v oblasti sportu, tak i kultury. V Ostravě se pořádají již tradiční akce nadmístního významu. 4.3 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci jsou vyznačeny v problémovém výkresu. Výkres v pozadí zobrazuje vybrané limity využití území a hodnoty území. Tyto jevy mohou způsobovat v území problémy jak samy mezi sebou, tak v interakci s jinými jevy. Hodnoty a limity jsou překryty v popředí vybranými záměry na změny v území. Vybrané problémy jsou označeny plošnými symboly s pořadovým číslem. Popis problémů je uveden v tabulce č. 31. 266 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Tabulka 159: identifikace ZU01 ZU02 ZU03 ZU04 A.1 Průvodní zpráva Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické popis problému bývalý zemědělský areál, v současné době v likvidaci, prověření nového využití ÚP vymezena rezerva pro bydlení, problém koordinace postupného rozvoje bydlení vč. Veřejné infrastruktury ÚP vymezená návrhová plocha pro bydlení, problém v systematickém pozvolné rozvoji bydlení a využitelnosti zastavitelné plochy problém v rozvojové ploše bydlení, navazující na rozvojové plochy ski areálu Vaňkův kopec ZU06 Změna využtití bývalého zemědělského areálu s ohledem na nedalekou obytnou zástavbu a koordinaci s dopravní infrastrukturou řešení využití území ZU07 řešení využití území ZU08 ZU09 ZU10 změna využití území změna využití území změna využití území Změna využití areálu zemdělského družstva u ulice Selská ÚP ověřovaná nová rozvojová plocha pro bydlení a její koordinace na veřejnou infrastukturu při ulici Předevsí ÚP ověřovaná nová rozvojová plocha pro bydlení a její koordinace na veřejnou infrastukturu a navrhovanou ČOV při ulici Předevsí ÚP navrhované řešení využití území pro bydlení ÚP vymezená plocha přestavby po bývalém zemědělském družstvu vč. řešení jejího dalšího využití ZU05 ZU11 ZU12 ZU13 ZU14 ZU15 Tabulka 160: identifikace ZD01 ZD02 ZD03 ZD04 ZD05 ZD06 ZD07 ZD08 ZD09 lokalizace Velká Polom charakteristika prověření nového využití bývalého areálu plocha rezervy pro bydlení Velká Polom Horní Lhota rozvoj bydlení severně od zastavěné části obce Horní Lhota koordinovaný rozvoj bydlení v závislosti na přilehlém sportovním areálu Vaňkův kopec Horní Lhota změna využití bývalého zemědělského areálu Hošťálkovice Lhotka Lhotka Petřkovice Čavisov Vřesina rozvojová plocha při ulici Aleje rozvojová plocha při ulicích Pod Vysílačem, Petřkovická plocha při ulicích Stará čtvrť a Hlohová lokalita Pod Landekem nevyužitý areál zemědělské výroby využití zemědělského areálu při ulici Selská Zbyslavice ověřovaná nová rozvojová plocha bydlení Zbyslavice ověřovaná nová rozvojová plocha bydlení Vratimov rozvojová plocha bydlení Šenov plocha přestavby Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní popis problému lokalizace Moravská nedořešený dopravní skelet v prostoru Karoliny a Ostrava, Dolní oblasti Vítkovic Vítkovice Petřkovice, chybí řešení trasy R56 v městském obvodě Ostrava Moravská Petřkovice Ostrava a Přívoz Moravská problematike doplnění řešení trasy vlakotramvaje od Ostrava a Orlové Přívoz, Slezská Ostrava posoudit potřebu sledování záměru východní obvodové v úseku Michálkovice – hranice Michálkovice Bohumína prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové Slezská křižovatky) ulice Orlovské s trasou I/67 s cílem Ostrava umožnění lepší etapizace její výstavby Polanka nad posoudit potřebu sledování záměrů obchvatu Odrou, Slezská Polanky a Koblova Ostrava problém koordinace trasy jižní tangenty v prostoru Ostrava mezi Vratimovem a ulicí Rudnou se záměry na Kunčice, vedení ZVVN 400 kV a nadregionálního Vratimov biokoridoru prověřit problematiku možnosti jižního dopravního Ostrava napojení oblasti Svinova – Dubí Svinov prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Ostrava Vratimově severním směrem Kunčice, 267 charakteristika dopravní řešení mezi Karolinou a Dolní oblastí Vítkovic do ÚP promítnout upřesnění trasy R56 v Petřkovicích řešení trasy vlakotramvaje od Orlové východní obvodová úprava MÚK ulice Orlovské s trasou I/67 potřeba obchvatů Polanky a Koblova Jižní tangenta mezi městy Ostrava a Vratimov dopravní napojení Svinov - Dubí Jižní tangenta mezi městy Ostrava a Vratimov Územně analytické podklady – ORP Ostrava identifikace ZD10 ZD11 ZD12 ZD13 ZD14 ZD15 ZD16 ZD17 ZD18 ZD19 ZD20 ZD21 ZD22 ZD23 ZD24 ZD25 ZD26 popis problému ZH01 ZH02 ZH03 ZH04 ZH05 ZH06 lokalizace Vratimov posoudit potřebu přeložky silnice II/477 v úseku Vratimov Vratimov – Řepiště prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov Šenov k ulici Frýdecké prověřit možnost propojení rozvojové oblasti v Šenově – Škrbni do prostoru velké okružní Šenov, Havířov křižovatky v Havířově Ostrava problém promítnutí změny trasy přeložky silnice Poruba, III/4692 (Poruba – Kyjovice) do ÚP Vřesiny a Vřesina, Dolní prověřit možnosti úpravy navazujícího úseku ve Lhota, Horní směru na Kyjovice (návrh na přeřazení do silnice II. Lhota, třídy.) Kyjovice prověřit možnosti SZ obchvatu Velké Polomi a Velká Polom, prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v Horní Lhota severní části Horní Lhoty prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov Zbyslavice, novou místní komunikací Bítov Moravská podjezd pod stávající železniční tratí, kolaps Ostrava a dopravy, neprůjezdnost tranzitní dopravy Přívoz nevyhovující průjezd křižovatkou, velká intenzita Nová Ves dopravy Moravská vysoká intenzita dopravy, nedostatečná kapacita Ostrava a komunikace a přímá obsluha území Přívoz Moravská Ostrava a vysoká intenzita dopravy, problém na ulici Přívoz, Hlučínská Petřkovice u Ostravy nepřehledný dopravní úsek, zúžená komunikace v Olbramice místě kostela v Olbramicích směrem na Zbyslavice nevyhovující dopravně-technické řešení stávající Olbramice komunikace při vjezdu do obce Olbramice problém se zajištěním bezpečnosti pěších podél ulice Osvoboditelů v místě napojení ulic Úvozová, Velká Polom Za Humny problém s řešením veřejné hromadné autobusové dopravy - komplexní řešení autobusových zastávek Vratimov ve vztahu k navrhované Jižní tangentě nevyhovující průjezd částí území obce Čavisov nevyhovující šířkové uspořádání stávající Čavisov obousměrné komunikace možné riziko přerušení komunikace vlivem Čavisov neuzavřených majektoprávních vztahů Tabulka 161: identifikace A.1 Průvodní zpráva charakteristika přeložka silnice II/477 přesun železniční zastávky Šenov dopravní propojení rozvojových oblastí na Škrbni směrem k Havířovu změna trasy přeložky silnice III/4692 Poruba - Kyjovice obchvat ve Velké Polomi, směrová úprava silnice II/465 v Horní Lhotě propojení novou místní komunikací Zbyslavice - Bítov nevyhovující Dalimilův průjezd křižovatka u Nové Vsi - Vodárna prodloužená ulice Místecká, Cingrova přetížení ulice Hlučínská nepřehledný dopravní úsek narovnání stávající komunikace při vjezdu do Olbramic dopravní řešení na ulici Osvoboditelů řešení autobusových zastávek a jejich návazností dopravní řešení u ulice Bílovecká ulice Záhumení stávající propojení ulic Osvobození a Chrudímská Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické popis problému pedpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí činnosti zemědělského družstva předpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí činnosti zemědělského družstva současné využití - kamiónová přeprava, dopravní, hygienická a hluková zátěž pro stávající obytnou zástavbu předpokládaná kontaminace půdy vlivem předchozí činnosti zemědělského družstva vlivem činnosti došlo ke kontaminaci půdy, možnost ovlivnění přilehlého bydlení vysoká ekologická zátěž území 268 lokalizace charakteristika Horní Lhota zemědělský areál Dolní Lhota zemědělský areál Zbyslavice bývalý zemědělský areál Olbramice bývalý zemědělský areál, současné využití pro výrobu a služby Olbramice zemědělská farma - současné využití Mariánské Hory a Hulváky Laguny Ostrava Územně analytické podklady – ORP Ostrava identifikace ZH07 ZH08 ZH09 ZH10 A.1 Průvodní zpráva popis problému lokalizace Moravská Ostrava a Přívoz negativní vliv na obyvatele v důsledku zvýšené hlukové zátěže a zhoršené kvality ovzduší možná kontaminace oleji a pohonnými hmotami v areálu ukládání sypkého materiálu na venkovních plochách, pozemky se nachází z části v meandrech řeky Lučiny. plocha dříve využívaná pro průmyslové využití, vlivem této činnosti se předpokládá kontaminace areálu Tabulka 162: charakteristika prodloužená ulice Místecká, Cingrova Šenov ČSAD Havířov Šenov firma zabývající se prodejem stavebního zboží Šenov areál pro skladování a expedování kapacitních kontejnerů Obsah výkresu č. 4 – střety identifikace popis problému S-01 Střet rozvojové plochy bydlení s inženýrskými sítěmi S-02 Střet rozvojové plochy bydlení s ochranným pásmem lesa (50 m), s podrobnými odvodňovacími zařízeními S-03 Střet ploch bydlení s ochranným pásmem lesa (50 m) a s inženýrskými sítěmi S-04 Střet rozvojové plochy bydlení s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany S-05 Střet rozvojových ploch bydlení s veřejnou dopravní a technickou infrastrukturou S-06 Střet rozvoje obce se stávající vzrostlou zelení a technickou infrastrukturou S-07 Střet rozvojové plochy pro lehký průmysl s ochranným pásmem železnice a s trasou vedení VN a ÚSES S-08 Střet rozvojové plochy pro lehký průmysl, jako plochy určené k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území s technickou, dopravní infrastrukturou a jejich provázanost v tomto území S-09 Střet ostatních záměrů - dopravních ploch, ploch k obnově a opětovnému využití znehodnoceného území a propojení území s veřejnou technickou, dopravní infrastrukturou S-10 Střet rozvojových ploch bydlení, ploch k obnově nebo k opětnovnému využití znehodnoceného území a záměrů technické infrastruktury s prvky ÚSES a veřejné technické a dopravní infrastruktury S-11 Střet rozvojových ploch bydlení a záměrů technické infrastruktury s prvky ÚSES a veřejné technické a dopravní infrastruktury S-12 Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu, plochy volného času a sportu a záměru technické infrastruktury s částečně bonitně cennými půdani II.třídy, se stávající technickou a dopravní infrastrukturou, dále se nachází částečně v území s nebezpečnými výstupy metanu na povrch S-13 Střet úrovňového křížení železniční spojky s vlečkou, stávající dopravní a technickou infrastrukturou a záplavovým územím Q100 S-14 Střet rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti, ostatních záměrů dopravní infrastruktury se stávající dopravní a technickou infrastrukturou, propojení území městskými cyklistickými stezkami a navrhovaného tramvajového napojení S-15 Střet rozvojové plochy bydlení, ostatních záměrů dopravní infrastruktury s prvky ÚSES a stávající veřejnou technickou a dopravní infrastrukturou a s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, ochranným pásmem lesa 50 m S-16 Střet záměru navrhované silnice zajišťující propojení území se stavem v území, vč. jeho aktuálního dopravně technického řešení S-17 Střet rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, podrobným odvodňovacím zařízením S-18 Střet rozvojové plochy bydlení a občanské vybavenosti s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, se stávající veřejnou technickou infrastrukturou a ochranným pásmem přírodního léčivého zdroje II.stupně S-19 Střet záměru vybraného ze ZÚR MSK - dopravní infrastruktura s ÚSES, stávající veřejnou technickou infrastrukturou S-20 Střet rozvojových ploch bydlení , ostatních záměrů dopravní infrastruktury (navrhované tramvajové napojení, cyklistické stezky městské), plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území s ÚSES, s veřejnou technickou infrastrukturou, s bonitně cennými zemědělskými pozemky I. a II. třídy ochrany S-21 Střet ostatních záměrů - dopravní infrastruktura (cyklistické stezky městské, dálkové a regionální) s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany a stávající veřejnou technickou infrastrukturou S-22 Střet ostatních záměrů technické, dopravní infrastruktury a ÚSES se stávající veřejnou technickou infrastrukturou, ochranným pásmem lesa 50 m, podrobným odvodňovacím zařízením 269 lokalizace Velká Polom Velká Polom Horní Lhota Čavisov Poruba, Pustkovec Hošťálkovice Mariánské Hory Slezská Ostrava Hrušov Moravská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Slezská Ostrava Třebovice Poruba, Svinov Svinov, Polanka nad Odrou Vítkovice Klimkovice Klimkovice Polanka nad Odrou Stará Bělá, Výškovice u Ostravy Nová Bělá, Hrabová Hrabová Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva identifikace popis problému lokalizace S-23 Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu s ochranným pásmem železniční tratě celostátní, Vratimov, Ostrava stávající veřejnou technickou infrastrukturou Bartovice S-24 Střet rozvojové plochy lehkého průmyslu, ostatním záměrem technické infrastruktury s Vratimov, Ostrava ochranným pásmem železniční tratě celostátní, stávající veřejnou technickou infrastrukturouj a Bartovice ochranným pásmem lesa 50 m S-25 Střet ostatních záměrů technické, dopravní infrastruktury a ÚSES se stávající veřejnou Bartovice technickou infrastrukturou, ochranným pásmem lesa 50 m, potecniální sesuvné území a stávajícím ÚSES S-26 Střet rozvojových ploch bydlení s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, s Horní Datyně podrobným odvodňovacím zařízením a s hlavním odvodňovacím zařízením S-27 Střet rozvojových ploch bydlení s bonitně cennými zemědělskými pozemky II. třídy ochrany, s Šenov podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající veřejnou technickou infrastrukturou S-28 Střet rozvojových ploch bydlení s podrobným odvodňovacím zařízením, se stávající Šenov technickou infrastrukturou, s ochranným pásmem lesa 50 m Další problémy k řešení v územně plánovací činnosti z oblasti dopravy, které nejsou zakresleny v problémovém výkrese: Na území města Ostravy: - dořešit dopravní skelet v prostoru Karoliny a Dolní oblasti Vítkovic - doplnit do ÚP napojení trasy vlakotramvaje od Orlové - posoudit možnosti doplnění chybějících cyklotras podél Odry, Ostravice, Opavy a Porubky - prověřit možnost úpravy MÚK (mimoúrovňové křižovatky) ulice Orlovské s trasou R67 s cílem umožnění lepší etapizace její výstavby - posoudit potřebu sledování záměru východní obvodové v úseku Michálkovická – hranice Bohumína - prověřit možnosti jižního dopravního napojení oblasti Svinova – Dubí Na zbývajícím území ORP Ostrava: - prověřit možnost SZ obchvatu Velká Polomi - prověřit možnost směrové úpravy silnice II/465 v severní části Horní Lhoty - promítnout změnu trasy přeložky silnice III/4692 (Poruba – Kyjovice) do ÚP Vřesiny, - prověřit možnosti úpravy navazujícího úseku ve směru na Kyjovice (návrh na přeřazení do silnic II. třídy) - prověřit možnost propojení Zbyslavice – Bítov novou místní komunikací - prověřit možnost odsunu Jižní tangenty ve Vratimově severním směrem do těsného souběhu s železniční tratí - prověřit možnost přesunu železniční zastávky Šenov k ulici Frýdecké - prověřit možnost propojení rozvojové oblasti v Šenově-Skrbni do prostoru velké okružní křižovatky v Havířově 4.3.1.1 Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj představuje základní výstup ÚAP indikující vyváženost obcí. Příčiny nevyváženosti (vnitřní, vnější) je potřeba odstraňovat a předcházet jim a to jak v rámci řešeného území, tak i širšího regionu. V následující tabulce je provedeno srovnání dosud zpracovaných vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek v základních pilířích udržitelného rozvoje v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava Obec pilíř Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. Ondřejnicí Tabulka 163: Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj Změna 2009-2011 ÚAP MSK r. 2009 ÚAP MSK r. 2011 ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC ENV HOSP SOC 3 5 4 2 5 3 1 0 1 3 3 1 3 4 2 0 -1 -1 3 3 3 3 4 2 0 -1 1 7 1 1 6 1 1 1 0 0 4 6 4 4 5 4 0 1 0 7 1 2 7 1 2 0 0 0 5 2 1 4 2 270 1 1 0 0 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Obec pilíř Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice ÚAP MSK r. 2009 ENV HOSP SOC 7 2 1 6 4 1 5 3 2 6 2 2 5 3 1 3 7 6 A.1 Průvodní zpráva ÚAP MSK r. 2011 ENV HOSP 7 2 5 5 4 1 6 2 4 2 2 6 SOC 1 1 1 1 1 5 Změna 2009-2011 ENV HOSP 0 0 1 -1 1 2 0 0 1 1 1 1 SOC 0 0 1 1 0 1 ( ÚAP MSK r. 2009 a r. 2011, 7 bodová škála: 1-nejlepší, 7-nejhorší)) Tabulka 164: obec pilíř Čavisov Dolní Lhota Horní Lhota Klimkovice Olbramice Ostrava Stará Ves n. Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj rozdíl ÚAP MSK 2011 - akt. SO ORP ÚAP ORP Ostrava - akt. 2010 Ostravy, r. 2010 ENV + + + + + + + + HOSP + + + + + + + + + - SOC + + + + + + + + + - kategorie 2a 1 2a 1 3b 2c 2b 2c 2b 2c 3c 1 3a ENV 0 0 0 1 -1 0 0 0 1 -1 0 0 0 HOSP 1 0 0 0 1 0 -1 0 0 0 -1 0 0 SOC -1 0 -1 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 ( ÚAP SO ORP Ostravy, aktualizace RURÚ r. 2010, metodika MMR pro ÚAP) Z uvedených tabulek jsou patrné rozdíly ve výsledném hodnocení jednotlivých obcí. Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek je v současné aktualizaci ÚAP řešeno: • zpřesněným návrhem hodnotících charakteristik (ukazatelů u pilířů soudržnosti obyvatel území a hospodářských podmínek území, viz následující tabulky)) • hodnocením validity dat • vnímání multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako podkladu pro expertní hodnocení území (při spolupráci urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a přiměřeném vnímání širších vazeb Tabulka 165: Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Střednědob Vývoj Bytová á změna věkové Sídelní Tradice, Podíl výstavba počtu struktury specifika, nájemní struktura Vybav bytů/1000 obyvatel ch bytů centralita, aktivity obyvatel enost obyv (SLDB dostupnost obce - Vš (SLDB (SLDB obce (200220012011p) v regionu vzdělání 20012011) 2011d) 2011d) ČR 4 4 4 4 4 4 4 MSK 5 6 6 5 5 4 3 SO ORP 6 5 6 6 4 2 4 Ostrava Čavisov 2 4 2 1 5 7 1 Dolní Lhota 2 2 2 1 4 5 2 Horní Lhota 1 4 2 1 5 7 1 Klimkovice 2 4 4 2 4 2 1 Olbramice 1 7 2 1 5 5 1 271 Volební účast 2010 Hodnoc ení celkemprůměr 4 5 4,0 4,8 6 4,9 1 1 1 3 3 2,9 2,4 2,8 2,8 3,1 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Ostrava Stará Ves n.O. Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice A.1 Průvodní zpráva Střednědob á změna počtu obyvatel (SLDB 20012011d) 6 Vývoj věkové struktury obyvatel (SLDB 20012011d) 6 Bytová výstavba bytů/1000 obyv (20022011) Podíl nájemní ch bytů (SLDB 2011p) Sídelní Tradice, struktura specifika, Volební Vybav centralita, aktivity účast enost dostupnost obce - Vš 2010 obce v regionu vzdělání Hodnoc ení celkemprůměr 6 6 5 1 4 6 5,0 4 4 2 1 4 4 3 2 3,0 2 1 2 4 2 2 2 2 1 2 3 1 4 2 2 2 2 2 2 1 1 2 1 1 4 5 4 4 4 5 4 5 4 3 4 5 3 1 1 2 2 1 4 1 1 4 1 1 3,1 2,3 2,0 2,9 2,4 2,3 Tabulka 166: Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele (7 bodová škála: 1-nejlepší,7-nejhorší) Míra Vzdělanostní Změna Ceny nezaměstna struktura míry Míra pozemků, obyvatel Technická nosti v bydlení+na nezam. v nezaměstn Rekreac území pokles podílu infrastruktu obci anosti v e bídka poz. ra doprava (průměr obyv se zákl. A 2001regionu 2001 vzděláním 2011 brownfield +2011) 2001-2011 ČR 5 4 5 3 4 4 4 MSK 6 1 6 3 4 4 4 SO ORP 6 1 6 3 4 4 4 Ostrava Čavisov 4 1 6 6 3,3 6 2 Dolní Lhota 4 2 6 5 3,3 6 2 Horní Lhota 5 1 6 4 3 5 2 Klimkovice 5 1 6 4 2,5 4 2 Olbramice 5 1 6 4 3,7 6 3 Ostrava 7 1 6 3 4,2 3 2 Stará Ves n.O. 4 1 6 5 4,7 5 4 Šenov 5 2 6 3 4,8 4 4 Václavovice 4 1 6 5 4,3 5 5 Velká Polom 4 4 6 5 4,3 3 2 Vratimov 5 1 6 3 5,3 4 5 Vřesina 5 1 6 4 4 4 2 Zbyslavice 6 1 6 5 4 5 4 Hodno cení celke mprůmě r 4,1 4,0 4,0 4,0 3,9 3,7 3,5 4,1 3,7 4,1 4,1 4,2 3,9 4,2 3,7 4,3 V následující tabulce je uvedeno výsledné hodnocení vycházející u hospodářského pilíře a pilíře soudržnosti obyvatel území z předchozích tabulek. Pokud celkový průměr u obce překročil hodnotu 4, byly podmínky v obci hodnoceny jako špatné, tj. znaménkem - . Jedinou výjimkou - i přes hodnotu 4,1 je hodnocení u Staré Vsi n.O., výsledné hodnocení hospodářského pilíře je dobré, tj. se znaménkem +. K tomuto závěru vedlo zejména pozitivní vnímání polohy obce v blízkosti průmyslové zóny Mošnov. Tabulka 167: Výsledné hodnocení a Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava obec ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2012 ÚAP SO ORP Ostrava akt. 2010 pilíř ENV HOSP SOC kategorie ENV HOSP SOC kategorie Čavisov + + + 1 + + 2a Dolní Lhota + + + 1 + + + 1 Horní Lhota + + + 1 + + 2a Klimkovice + + + 1 + + + 1 Olbramice + + 2b + 3b 272 Územně analytické podklady – ORP Ostrava obec pilíř Ostrava Stará Ves n. Ondřejnicí Šenov Václavovice Velká Polom Vratimov Vřesina Zbyslavice A.1 Průvodní zpráva ÚAP SO ORP Ostrava - akt. 2012 ENV HOSP SOC kategorie + 3b + + + 1 + 3c + + 2b + + 2c + 3c + + + 1 + + 2b ÚAP SO ORP Ostrava akt. 2010 ENV HOSP SOC kategorie + + 2c + + 2b + + 2c + + 2b + + 2c + 3c + + + 1 + 3a Aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava 2012 vedla k těmto hlavním závěrům: 1. K minimálním změnám dochází v hodnocení podmínek životního prostředí, pouze u obce Olbramice bylo hodnocení zlepšeno z hodnoty – na +. 2. K mírně negativnímu hodnocení dochází u hospodářského pilíře. U Šenova a Olbramic byly hospodářské podmínky území vyhodnoceny hůře než v předchozí aktualizaci v r. 2010, u Staré Vsi nad Ondřejnicí naopak lépe. 3. K lepšímu hodnocení došlo u pilíře soudržnosti obyvatel území, s výjimkou města Ostravy. U obcí se pozitivně projevuje skutečnost, že tvoří suburbanizační prstenec města Ostravy a poměrně stabilně se rozvíjejí. Z předchozích tabulek jsou patrné přetrvávající mírné rozdíly ve výsledném hodnocení obcí podle jednotlivých srovnávaných zdrojů (krajské ÚAP a aktualizace SO ORP Ostrava 2012). Další zpřesnění vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek by mělo být řešeno: • Přesnějším hodnocením validity dat (například počtu obyvatel, bytové výstavby v návaznosti na definitivní výsledky sčítání 2012) • Vnímání multikriteriálního hodnocení „pouze“ jako cenného podkladu pro expertní hodnocení území (při spolupráci urbanistů a zpracovatelů jednotlivých okruhů), založeném na jeho komplexní znalosti a přiměřeném vnímání širších vazeb. V rámci zpracování územních plánů obcí, zejména doplnění průzkumů a rozborů je potřeba předpokládat další zpřesnění hodnocení územních podmínek obcí, jak z hlediska podrobnosti zjištění, tak i aktuálnosti. 273 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 5 OBSAH JEVŮ JEV 1. ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ ............................................................................................................................................18 JEV 2. PLOCHY VÝROBY .............................................................................................................................................152 JEV 3. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ .............................................................................................................121 JEV 4. PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ ...........................231 JEV 5. PAMÁTKOVÁ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................................................77 JEV 6. PAMÁTKOVÁ ZÓNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...............................................................................77 JEV 7. KRAJINNÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA ......................................................................................................................79 JEV 8. NEMOVITÁ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ............79 JEV 9. NEMOVITÁ NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA, POPŘÍPADĚ SOUBOR, VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA. ..............................................................................................................................................................................96 JEV 10. PAMÁTKA UNESCO VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................................97 JEV 11. URBANISTICKÉ HODNOTY .............................................................................................................................72 JEV 12. REGION LIDOVÉ ARCHITEKTURY ................................................................................................................72 JEV 13. HISTORICKY VÝZNAMNÁ STAVBA, SOUBOR............................................................................................73 JEV 14. ARCHITEKTONICKY CENNÁ STAVBA, SOUBOR .......................................................................................73 JEV 15. VÝZNAMNÁ STAVEBNÍ DOMINANTA .........................................................................................................74 JEV 16. ÚZEMÍ S ARCHEOLOGICKÝMI NÁLEZY ......................................................................................................97 JEV 17. OBLAST KRAJINNÉHO RÁZU A JEJÍ CHARAKTERISTIKA .......................................................................47 JEV 18. MÍSTO KRAJINNÉHO RÁZU A JEHO CHARAKTERISTIKA........................................................................49 JEV 19. MÍSTO VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI ......................................................................................................................75 JEV 20. VÝZNAMNÝ VYHLÍDKOVÝ BOD ..................................................................................................................76 JEV 21. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY...............................................................................................38 JEV 22. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK REGISTROVANÝ, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ..43 JEV 23. VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK ZE ZÁKONA, POKUD NENÍ VYJÁDŘEN JINOU POLOŽKOU ..........46 JEV 24. PŘECHODNĚ CHRÁNĚNÁ PLOCHA ...............................................................................................................50 JEV 25. NÁRODNÍ PARK VČETNĚ ZÓN A OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................................31 JEV 26. CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST VČETNĚ ZÓN..........................................................................................31 JEV 27. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................32 JEV 28. PŘÍRODNÍ REZERVACE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................33 JEV 29. NÁRODNÍ PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ........................................................34 JEV 30. PŘÍRODNÍ PARK ................................................................................................................................................35 JEV 31. PŘÍRODNÍ PAMÁTKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...........................................................................36 JEV 32. PAMÁTNÝ STROM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................50 JEV 33. BIOSFÉRICKÁ REZERVACE UNESCO, GEOPARK UNESCO ......................................................................30 JEV 34. NATURA 2000 – EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA ...............................................................................52 JEV 35. NATURA 2000 – PTAČÍ OBLAST .....................................................................................................................53 JEV 36. LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ S NÁRODNÍM VÝZNAMEM .....................................................................................................................................................................51 JEV 37. LESY OCHRANNÉ ..............................................................................................................................................26 JEV 38. LES ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ ..............................................................................................................................27 JEV 39. LESY HOSPODÁŘSKÉ .......................................................................................................................................29 JEV 40. VZDÁLENOST 50 m OD OKRAJE LESA..........................................................................................................29 JEV 41. BONITOVANÁ PŮDNĚ EKOLOGICKÁ JEDNOTKA .....................................................................................22 JEV 42. HRANICE BIOCHOR ..........................................................................................................................................24 JEV 43. INVESTICE DO PŮDY ZA ÚČELEM ZLEPŠENÍ PŮDNÍ ÚRODNOSTI ........................................................24 JEV 44. VODNÍ ZDROJ POVRCHOVÉ, PODZEMNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ..........................188 JEV 45. CHRÁNĚNÁ OBLAST PŘIROZENÉ AKUMULACE VOD ...........................................................................188 JEV 46. ZRANITELNÁ OBLAST ...................................................................................................................................189 JEV 47. VODNÍ ÚTVAR POVRCHOVÝCH, PODZEMNÍCH VOD ............................................................................190 JEV 48. VODNÍ NÁDRŽ .................................................................................................................................................190 JEV 49. POVODÍ VODNÍHO TOKU, ROZVODNICE ..................................................................................................191 JEV 50. ZÁPLAVOVÉ ÚZEMÍ .......................................................................................................................................193 JEV 51. AKTIVNÍ ZÓNA ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ ....................................................................................................194 JEV 52. ÚZEMÍ URČENÉ K ROZLIVŮM POVODNÍ...................................................................................................195 JEV 53. ÚZEMÍ ZVLÁŠTNÍ POVODNĚ POD VODNÍM DÍLEM ................................................................................195 JEV 54. OBJEKT / ZAŘÍZENÍ PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY ...............................................................................195 JEV 55. PŘÍRODNÍ LÉČIVÝ ZDROJ, ZDROJ PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM197 274 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 56. LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA ................................................117 JEV 57. DOBÝVACÍ PROSTOR .......................................................................................................................................54 JEV 58. CHRÁNĚNÉ LOŽISKOVÉ ÚZEMÍ ....................................................................................................................56 JEV 59. CHRÁNĚNÉ ÚZEMÍ PRO ZVLÁŠTNÍ ZÁSAHY DO ZEMSKÉ KŮRY .........................................................57 JEV 60. LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN ...............................................................................................................59 JEV 61. PODDOLOVANÉ ÚZEMÍ ...................................................................................................................................61 JEV 62. SESUVNÉ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK ...................................................................62 JEV 63. STARÉ DŮLNÍ DÍLO ..........................................................................................................................................66 JEV 64. STARÉ ZÁTĚŽE ÚZEMÍ A KONTAMINOVANÉ PLOCHY .........................................................................219 JEV 65. OBLAST SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ .......................................................................................234 JEV 66. ODVAL, VÝSYPKA, ODKALIŠTĚ, HALDA ..................................................................................................228 JEV 67. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ VODOU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .....................182 JEV 68. VODOVODNÍ SÍŤ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................182 JEV 69. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................................................................................................185 JEV 70. SÍŤ KANALIZAČNÍCH STOK VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................186 JEV 71. VÝROBNA ELEKTŘINY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................................................202 JEV 72. ELEKTRICKÁ STANICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......................................................................202 JEV 73. NADZEMNÍ A PODZEMNÍ VEDENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA203 JEV 74. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA .........................................................................................................................................205 JEV 75. VEDENÍ PLYNOVODU VČETNĚ OCHRANNÉHO A BEZPEČNOSTNÍHO PÁSMA ................................207 JEV 76. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ JINÝMI PRODUKTY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA212 JEV 77. ROPOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................................212 JEV 78. PRODUKTOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..................................................................................212 JEV 79. TECHNOLOGICKÝ OBJEKT ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................208 JEV 80. TEPLOVOD VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................................................................209 JEV 81. ELEKTRONICKÉ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................210 JEV 82. KOMUNIKAČNÍ VEDENÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................211 JEV 83. JADERNÉ ZAŘÍZENÍ ........................................................................................................................................213 JEV 84. OBJEKTY NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉ DO SKUPINY A NEBO B S UMÍSTĚNÝMI NEBEZPEČNÝMI LÁTKAMI ........................................................................................................................................................................213 JEV 85. SKLÁDKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA..............................................................................................236 JEV 86. SPALOVNA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...........................................................................................237 JEV 87.ZAŘÍZENÍ NA ODSTRAŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÉHO ODPADU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ......238 JEV 88. DÁLNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...............................................................................................160 JEV 89. RYCHLOSTNÍ SILNICE VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .......................................................................161 JEV 90. SILNICE I. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................162 JEV 91. SILNICE II. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA................................................................................163 JEV 92. SILNICE III. TŘÍDY VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ..............................................................................164 JEV 93. MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE............................................................................................................166 JEV 94. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA CELOSTÁTNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................167 JEV 95. ŽELEZNIČNÍ DRÁHA REGIONÁLNÍ VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................168 JEV 96. KORIDOR VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI ...........................................................................169 JEV 97. VLEČKA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ................................................................................................170 JEV 98. LANOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................................172 JEV 99. SPECIÁLNÍ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .............................................................................172 JEV 100. TRAMVAJOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ....................................................................172 JEV 101. TROLEJBUSOVÁ DRÁHA VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA .................................................................174 JEV 102. LETIŠTĚ VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ...............................................................................................178 JEV 103. LETECKÁ STAVBA VČETNĚ OCHRANNÝCH PÁSEM ............................................................................178 JEV 104. VODNÍ CESTA ................................................................................................................................................179 JEV 105. HRANIČNÍ PŘECHOD ....................................................................................................................................239 JEV 106. CYKLOSTEZKA, CYKLOTRASA, HIPOSTEZKA A TURISTICKÁ STEZKA ..........................................176 JEV 107. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO OBRANU STÁTU VČETNĚ OCHRANNÉHO PÁSMA ...................................134 JEV 108. VOJENSKÝ ÚJEZD .........................................................................................................................................135 JEV 109. VYMEZENÉ ZÓNY HAVARIJNÍHO PLÁNOVÁNÍ .....................................................................................135 JEV 110. OBJEKT CIVILNÍ OCHRANY........................................................................................................................137 JEV 111. OBJEKT POŽÁRNÍ OCHRANY .....................................................................................................................145 JEV 112. OBJEKT DŮLEŽITÝ PRO PLNĚNÍ ÚKOLŮ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY............................................146 275 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva JEV 113. OCHRANNÉ PÁSMO HŘBITOVA, KREMATORIA ....................................................................................239 JEV 114. JINÁ OCHRANNÁ PÁSMA ............................................................................................................................240 JEV 115. OSTATNÍ VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA ..................................................................................................213 JEV 116. POČET DOKONČENÝCH BYTŮ ...................................................................................................................240 JEV 117. ZASTAVITELNÁ PLOCHA ............................................................................................................................241 JEV 118. JINÉ ZÁMĚRY .................................................................................................................................................241 JEV 119. DALŠÍ DOSTUPNÉ INFORMACE .................................................................................................................243 276 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 6 OBSAH TABULEK Tabulka 1: Tabulka 2: Tabulka 3: Tabulka 4: Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Tabulka 9: Tabulka 10: Tabulka 11: Tabulka 12: Tabulka 13: Tabulka 14: Tabulka 15: Tabulka 16: Tabulka 17: Tabulka 18: Tabulka 19: Tabulka 20: Tabulka 21: Tabulka 22: Tabulka 23: Tabulka 24: Tabulka 25: Tabulka 26: Tabulka 27: Tabulka 28: Tabulka 29: Tabulka 30: Tabulka 31: Tabulka 32: Tabulka 33: Tabulka 34: Tabulka 35: Tabulka 36: Tabulka 37: Tabulka 38: Tabulka 39: Tabulka 40: Tabulka 41: Tabulka 42: Tabulka 43: Tabulka 44: Tabulka 45: Tabulka 46: Tabulka 47: Tabulka 48: Tabulka 49: Tabulka 50: Tabulka 51: Tabulka 52: Tabulka 53: Tabulka 54: Tabulka 55: Tabulka 56: Tabulka 57: Přehled územně plánovací dokumentace obcí ......................................................................................... 7 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (sledované jevy) .................................................................10 Obsah výkresu č. 1 – Limity využití území (mapový podklad) ..............................................................11 Obsah výkresu č. 2 – Hodnoty území (sledované jevy)..........................................................................11 Významné nemovité kulturní památky ...................................................................................................12 Historicky a urbanisticky významný soubor ..........................................................................................12 Architektonicky cenná stavba .................................................................................................................12 Významná stavební dominanta ...............................................................................................................13 Území s archeologickými nálezy ............................................................................................................13 Významný vyhlídkový bod ....................................................................................................................13 Obsah výkresu č. 2 - Hodnoty území (mapový podklad) .......................................................................13 Obsah výkresu č. 3 - Záměry na provedení změn v území (sledované jevy) ..........................................14 Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území......................................................14 Záměry na provedení změn v území (mapový podklad) ........................................................................14 Městské obvody ......................................................................................................................................17 města: .....................................................................................................................................................17 Obce .......................................................................................................................................................17 Stabilita krajinotvorných prvků ..............................................................................................................20 Hodnoty koeficientu ekologické stability ...............................................................................................20 Koeficienty ekologické stability (KES) v obcích SO ORP Ostrava .......................................................20 Plochy tříd ochrany podle obcí v ORP Ostrava ......................................................................................23 Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2010 ...............................23 Typy biochor v řešeném území ..............................................................................................................24 Rozloha lesní půdy a její změna v obcích SO ORP Ostrava v období 2000 – 2010...............................26 Zóny CHKO v SO ORP Ostrava ............................................................................................................32 VKP registrované na území města Ostravy ............................................................................................43 VKP registrované na území města Klimkovice ......................................................................................45 VKP registrované na území města Šenov ...............................................................................................46 Plošné a procentuální vymezení registrovaných krajinných prvků ........................................................46 Dobývací prostory v řešeném území – těžená ložiska ............................................................................55 Dobývací prostory v řešeném území – ložisko v průzkumu, otvírce ......................................................55 Dobývací prostory v řešeném území – ložisko uzavírané.......................................................................55 Dobývací prostory v řešeném území – ložisko s ukončenou těžbou ......................................................55 Chráněná ložisková území v ORP Ostrava .............................................................................................56 Ložiska nerostných surovin v SO ORP Ostrava .....................................................................................58 Lokalizace výstupů důlních plynů dle obcí na území ORP Ostrava .......................................................59 Ložiska výhradní na území ORP Ostrava ...............................................................................................59 Prognózní zdroje vyhrazených nerostů ...................................................................................................60 Prognózní zdroje nevyhrazených nerostů ...............................................................................................60 Poddolovaná území - plošná ...................................................................................................................61 Poddolovaná území - bodová .................................................................................................................62 Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – bodová aktivní .................................................63 Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – bodová ostatní ..................................................63 Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – plošná aktivní ...................................................63 Sesuvná území na území statutárního města Ostravy – plošná ostatní ...................................................63 Sesuvná území na území obce Dolní Lhota – bodová ............................................................................64 Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná aktivní .............................................65 Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná ostatní .............................................65 Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – bodová .......................................................65 Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná aktivní .............................................65 Sesuvná území na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí – plošná ostatní .............................................65 Sesuvná území na území obce Václavovice u Frýdku - Místku – plošná aktivní ...................................65 Sesuvná území na území obce Václavovice u Frýdku - Místku – plošná ostatní ...................................66 Sesuvná území na území města Vratimova – bodová .............................................................................66 Sesuvná území na území města Vratimova – plošná aktivní ..................................................................66 Sesuvná území na území města Vratimova – plošná ostatní ..................................................................66 Sesuvná území na území obce Vřesina – bodová ...................................................................................66 277 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva Tabulka 58: Sesuvná území na území obce Vřesina – plošná ostatní .........................................................................66 Tabulka 59: Stará důlní díla ........................................................................................................................................67 Tabulka 60: Srovnání počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání podle definitivních a předběžných výsledků sčítání ..............................................................................................................................................................101 Tabulka 61: Použité parametry hodnocení změny počtu obyvatel ...........................................................................102 Tabulka 62: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................................102 Tabulka 63: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................................102 Tabulka 64: Věková struktura obyvatel ....................................................................................................................103 Tabulka 65: Věková struktura obyvatel ....................................................................................................................103 Tabulka 66: Použité parametry hodnocení věkové struktury obyvatel .....................................................................104 Tabulka 67: Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ..............................................104 Tabulka 68: Vývoj indexu stáří obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ..............................................104 Tabulka 69: Základní ukazatele sídelní struktury správního obvodu ORP Ostrava a širší srovnání ........................105 Tabulka 70: Sídelní struktura a vybavenost obcí ......................................................................................................105 Tabulka 71: Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ..............................................................................106 Tabulka 72: Rámcová prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel ..............................................................................106 Tabulka 73: Vývoj zalidněnosti bytů ........................................................................................................................108 Tabulka 74: Vývoj počtu trvale obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání .................................109 Tabulka 75: Vývoj počtu obydlených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ...........................................109 Tabulka 76: Vývoj podílu nájemních bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání............................................109 Tabulka 77: Vývoj počtu dokončených bytů v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ........................................110 Tabulka 78: Intenzita bytové výstavby v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání .................................................110 Tabulka 79: Vývoj tržních cen starších bytů v tis. Kč ..............................................................................................111 Tabulka 80: Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP ..........................................................................112 Tabulka 81: Orientační stanovení potřeby bytů v obcích SO ORP ..........................................................................112 Tabulka 82: Srovnání průměrné dostupnosti rekreace..............................................................................................113 Tabulka 83: Vyhodnocení potenciálu rozvoje rekreačního využití území - lokalizačních předpokladů ..................114 Tabulka 84: Ubytovací zařízení ................................................................................................................................116 Tabulka 85: Vývoj počtu nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ..............................................................................................................................................................118 Tabulka 86: Vývoj hrubé míry ekonomické aktivity v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání ............................119 Tabulka 87: Vývoj míry nezaměstnanosti v obcích SO ORP Ostrava a širší srovnání.............................................120 Tabulka 88: Pokles podílu obyvatel se základním vzděláním 2001-2011 ................................................................120 Tabulka 89: Hospodářské podmínky území .............................................................................................................121 Tabulka 90: Evidované objekty zařazené do skupin A a B na území města Ostravy ...............................................136 Tabulka 91: Zóny havarijního plánování na území města Ostravy...........................................................................136 Tabulka 92: Evidovaný objekt zařazené do skupin A na území města Vratimova ...................................................137 Tabulka 93: Objekty požární ochrany evidované Generálním ředitelstvím hasičského sboru ČR na území města Ostravy ..............................................................................................................................................................145 Tabulka 94: Přehled všech ekonomických subjektů (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci se sídlem v ORP Ostrava k 31. 12. 2009 ......................................................................................................................................................146 Tabulka 95: Koridory pro záměry silniční infrastruktury mezinárodního a republikového významu na území SO ORP Ostrava ..............................................................................................................................................................157 Tabulka 96: Ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu ......................................................157 Tabulka 97: Územní rezervy pro záměry republikového a nadmístního významu ...................................................160 Tabulka 98: Železniční stanice a zastávky na území SO ORP Ostrava ....................................................................171 Tabulka 99: Ostatní plochy a koridory železniční dopravy nadmístního významu ..................................................171 Tabulka 100: Územní rezervy pro záměry mezinárodního a republikového významu ..............................................172 Tabulka 101: Cyklotrasy na území obcí ve správním obvodu ORP Ostrava ..............................................................175 Tabulka 102: Územní rezerva průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe na území SO ORP Ostrava ...........................179 Tabulka 103: Územní rezerva vodní cesty na území SO ORP Ostrava ......................................................................179 Tabulka 104: Délka vodovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010 .................................................................................181 Tabulka 105: Plochy vodních zdrojů na území ORP Ostrava ....................................................................................181 Tabulka 106: Výměra přírodního léčivého zdroje ......................................................................................................187 Tabulka 107: Území lázeňského místa .......................................................................................................................187 Tabulka 108: Záplavová území a aktivní zóna záplav. území podle periodicity v SO ORP Ostrava .........................192 Tabulka 109: Plochy území zvláštní povodně pod vodním dílem ..............................................................................196 Tabulka 110: Zařízení protipovodňové ochrany .........................................................................................................198 Tabulka 111: Délka elektrického vedení v jednotlivých obcích SO ORP Ostrava .....................................................200 Tabulka 112: Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 222/1994 SB. ......................................................204 278 Územně analytické podklady – ORP Ostrava Tabulka 113: Tabulka 114: Tabulka 115: Tabulka 116: Tabulka 117: Tabulka 118: Tabulka 119: Tabulka 120: Tabulka 121: Tabulka 122: Tabulka 123: Tabulka 124: Tabulka 125: Tabulka 126: Tabulka 127: Tabulka 128: Tabulka 129: Tabulka 130: Tabulka 131: Tabulka 132: Tabulka 133: Tabulka 134: Tabulka 135: Tabulka 136: Tabulka 137: Tabulka 138: Tabulka 139: Tabulka 140: Tabulka 141: Tabulka 142: Tabulka 143: Tabulka 144: Tabulka 145: Tabulka 146: Tabulka 147: Tabulka 148: Tabulka 149: Tabulka 150: Tabulka 151: Tabulka 152: Tabulka 153: Tabulka 154: Tabulka 155: Tabulka 156: Tabulka 157: Tabulka 158: Tabulka 159: Tabulka 160: Tabulka 161: Tabulka 162: Tabulka 163: Tabulka 164: Tabulka 165: Tabulka 166: Tabulka 167: A.1 Průvodní zpráva Ochranná pásma elektrického vedení dle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 ..............................................204 Délka plynovodu v SO ORP Ostrava v roce 2010................................................................................205 Firmy bez zahraničního kapitálu (k 31. 12. 2008) ................................................................................214 Firmy se zahraničním kapitálem...........................................................................................................214 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v okrese Ostrava z hlediska počtu zaměstnanců ...............................215 Daňová výtěžnost SO ORP Moravskoslezského kraje v letech 2008 a 2009 .......................................217 Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Ostrava ..........................................................................................218 Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Ostravy ..................................................220 Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Dolní Lhota .............................................226 Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Horní Lhota .............................................226 Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Klimkovice ............................................226 Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí ........................227 Starézátěže území a kontaminované plochy na území obce Velká Polom ...........................................227 Starézátěže území a kontaminované plochy na území města Vratimov ...............................................227 Výsypka, odval, halda ..........................................................................................................................229 Odkaliště ...............................................................................................................................................230 Vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) ............................................................234 Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) ....................................235 Počet dokončených bytů .......................................................................................................................240 Podíl nových bytů v rodinných domech ...............................................................................................241 Akce realizované ..................................................................................................................................242 Lokalizace výstupů důlních plynů na území statutárního města Ostravy .............................................244 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Čavisov ..................................................................244 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Dolní Lhota ............................................................244 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Horní Lhota............................................................244 Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Klimkovice...........................................................244 Lokalizace výstupů důlních plynů na obce Olbramice .........................................................................244 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Stará Ves nad Ondřejnicí .......................................245 Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Šenov ...................................................................245 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Václavovice ...........................................................245 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Velká Polom ..........................................................245 Lokalizace výstupů důlních plynů na území města Vratimov ..............................................................245 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Vřesina ...................................................................245 Lokalizace výstupů důlních plynů na území obce Zbyslavice ..............................................................245 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................253 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................254 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................254 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................255 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................256 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................256 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................257 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................257 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................258 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................259 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................259 Vývoj počtu obyvatel v řešeném území po r. 2001 ..............................................................................260 Obsah výkresu č. 4 – závady urbanistické ............................................................................................267 Obsah výkresu č. 4 – závady dopravní .................................................................................................267 Obsah výkresu č. 4 – závady hygienické ..............................................................................................268 Obsah výkresu č. 4 – střety ...................................................................................................................269 Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ......................................270 Kategorizace vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj ......................................271 Pilíř soudržnosti obyvatel území – hodnotící ukazatele .......................................................................271 Pilíř hospodářských podmínek území – hodnotící ukazatele ................................................................272 Výsledné hodnocení a Srovnání změn hodnocení v rámci aktualizace ÚAP SO ORP Ostrava ...........272 279 Územně analytické podklady – ORP Ostrava A.1 Průvodní zpráva 7 OBSAH OBRÁZKŮ Obrázek 1 Koeficient ekologické stability v SO ORP Ostrava ................................................................................21 Obrázek 2 Mapa kategorií Lesa na území ORP Ostrava ..........................................................................................26 Obrázek 3 Vymezení lokalit zvláště chráněných území na území SO ORP Ostrava ...............................................31 Obrázek 4 Silniční a dálniční síť na území správního obvodu ORP Ostrava .........................................................156 Obrázek 5 Plochy a koridory dopravní infrastruktury na území SO ORP Ostrava ................................................158 Obrázek 6 Koridory železniční dopravy mezinárodního a republikového významu .............................................166 Obrázek 7 Železniční síť na území SO ORP Ostrava ............................................................................................167 Obrázek 8 Schéma tramvajové dopravy ve statutárním městě Ostravě .................................................................173 Obrázek 9 Cyklotrasy na území SO ORP Ostrava .................................................................................................175 Obrázek 10 Vodovodní síť na území SO ORP Ostrava ...........................................................................................181 Obrázek 11 Kanalizace v SO ORP Ostrava pro rok 2010 ........................................................................................185 Obrázek 12 Vodní režim v SO ORP Ostrava s vymezením záplavového území, aktivní zóny záplavového území a protipovodňové ochrany....................................................................................................................................................196 Obrázek 13 Vedení elektrizační soustavy s elektrickou stanicí na území SO ORP Ostrava pro rok 2010 ..............201 280
Podobné dokumenty
územně analytické podklady pro správní obvod
3.1.1 Výkres č. 1 - Limity využití území ..........................................................................................................11
3.1.2 Výkres č. 2 - Hodnoty území ................
Svinov mosty + Svinov nádraží
S1 Opava východ - Ostrava-Svinov - Ostrava-Vítkovice - Havířov - Český Těšín
S2 Studénka - Ostrava-Svinov - Bohumín - Mosty u Jablunkova
S3 Bohumín - Ostrava-Svinov - Studénka - Jeseník nad Odrou
R...
SHOPPING
●• nákupní tašky
●• zboží do obchodů (obaly od potravin, obrázky, oblečení apod.) + cenovky
●• herní i skutečné peníze – libry, pence
●• pracovní listy (Příloha 1)
územně analytické podklady jihočeského kraje
Koeficient ekologické stability (KES) ...................................................................................................................................................... 39
Územn...
ÚZEMNÍ PLÁN STŘÍBRO
PROJEKT „ÚZEMNÍ PLÁN STŘÍBRO“ JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ
Zpravodaj 2/3 2009
lokalita atraktivního vzhledu a pro naši MČ
bude přínosem.
Významným krokem pro naši MČ z finančního hlediska byl prodej budovy č.p. 72 na
Českobrodské ulici, ve kterém se do roku
2002 nacházelo sí...
Studie proveditelnosti a účelnosti - přeložky silnice I/13 v úseku
5.7 Výstupy z dopravního modelu ....................................................................37
5.8 Analýza dopravního zatíţení .................................................................