Květen 2007 - Městys Křemže

KVĚTEN 2007
Ročník 17
Cena Kč 5,-
Ze zasedání rady a zastupitelstva obce
Dne 2. dubna se na své 10. schůzi sešla rada městyse. Kromě kontroly usnesení zastupitelstva z 20. 3. 2007 byly
projednány tyto záležitosti: zápis z jednání školské rady /vzat na vědomí/, žádost o možnost vybudování vjezdu do výrobny
lahůdek z ul. U Rybníka a současně zpevnění přilehlé plochy zámkovou dlažbou se zasypáním nefunkčního příkopu
tamtéž /schváleno/, žádost Místní akční skupiny Blanský les-Netolicko,o.p.s., jejímž členem je náš městys o příspěvek
ve výši 3 Kč/obyvatele na zpracování podkladů pro možnost využívání dotačních prostředků z EAFRD a Regionálních
operačních programů /příspěvek byl schválen/, žádost o vykoupení části pozemku, který tvoří část komunikace „V Aleji“
v Chlumu od soukromého vlastníka /návrh schválen za cenu 70 Kč/m2 – obvyklou v těchto případech a doporučeno
schválit zastupitelstvu/, žádost Českých drah o spolupráci při organizaci jízdy parního vlaku z Č. Budějovic do Nové
Pece dne 4. 7. 2007 k 115. výročí zprovoznění této trasy, kdy bude mít vlak v Mříčí cca hodinovou zastávku /schváleno
s tím, že bude využito k propagaci 16. KV/, žádost fi. Agnes o úpravu výše nájemného /schváleno snížení na dobu
určitou do konce roku 2007/, žádost Policie ČR k zapůjčení pivního stanu za sportovní akci zásahových jednotek
/schváleno/, výsledek inventarizace majetku městyse, kde nebyly shledány nedostatky /RM vzala na vědomí ke schválení
ZM/, výsledek auditu, tj. přezkoumání hospodaření a účetnictví městyse Krajským úřadem Jihočeského kraje, který
probíhá 2 x ročně a nebyly shledány žádné nedostatky /RM vzala na vědomí s tím, že bude jako součást Závěrečné
zprávy o hospodaření obce předložen ke schválení ZM/.
Dne 16. 4. 2007 se 11. schůzi sešla rada městyse spojená s pracovní poradou zastupitelů městyse. Kromě kontroly
usnesení z 2. 4. 2007 byly projednány tyto záležitosti: 2 žádosti o odkoupení, případně směnu pozemku PK č. 70/5
v Chlumu – Vyšovce /rozhodnuto zatím pozemek neprodávat ani nesměňovat a vyčkat na změnu územního plánu, která
určí funkční využití pozemku/, žádost o pronájem pozemku v Chlumu-Žabák na výstavbu přístřešku pro automobil /bude
rozhodnuto na příští poradě ZM/, žádost o prodej části pozemku v dolní části ul. Luční /bude rozhodnuto na příští poradě
ZM/, návrh na odkup pozemku p. č. 947/23 v k. ú. Křemže před budovou bývalého Svazarmu /ZM odsouhlasilo výkup
pozemku/, postup při rekonstrukci ul. Zahrádky-zpracována dokumentace, vypsáno poptávkové řízení na dodavatele
- byla navržena pětičlenná komise, která provede vyhodnocení nabídek na dodavatele rekonstrukce /schváleno/, žádost
o změnu územního plánu-úprava trasy komunikace obchvatu Křemže pro možnost využití pozemku pro výstavbu
rodinného domu /schválení požadavku do zadání změny územního plánu/, návrh pravidel pro používání vozidel městyse
/schváleno/, informace o proběhlé rekonstrukci ul. Spojovací, výsledek zápisu do mateřských škol, kde nemohlo být
uspokojeno 24 žádostí-bude proveden rozbor vývoje počtu dětí do budoucnosti a bude řešeno na nejbližším jednání,
informace o postupu činností na přípravě odhalení pamětního kamene Jana Smila z Křemže při příležitosti 16. KV.
Ing. Troup Josef-starosta
TJ Karate České Budějovice ovládlo Ligu družstev
- titul Mistra ČR putoval i do Křemže
Dne 3.
března 2007, za účasti
nejlepších týmů ČR ve všech
kategoriích proběhlo v hale T-Mobile
Union Ústí nad Labem závěrečné kolo
finále mistrovství ČR Ligy družstev
Českého svazu karate, které pro
TJ Karate České Budějovice, za niž
KŘEMEŽSKO
startoval i Martin Šebesta, skončilo
velice úspěšně. Po dvouleté pauze
získalo titul nejúspěšnějšího klubu
Ligy družstev.
Titul Mistrů ČR získalo družstvo
žáků v sestavě Martin Šebesta, Jan
Milan, Filip Šmajcl, Jan Kůzl, přičemž
v tomto složení tito neprohráli ani
jeden zápas v průběhu celé ligy,
družstvo dorostenců v sestavě Robin
Popelka, Jindřich Adolf, Vojta Kočí,
Tomáš Trnka a družstvo dorostenek
v sestavě Lucka Veithová, Dagmar
Čiháková,
Helena
Červenková,
strana 1
Anežka Opelková. Druhé místo pak
vybojovalo družstvo žen v sestavě
Mirka Hýsková, Dominika Faktorová,
Pavla a Zuzana Linhartovi. Lepší
byly pouze ženy z Hradce Králové,
za které však startovala kompletní
reprezentace. Družstvo mužů skončilo
po nevydařeném začátku předešlých
kol na pátém místě.
Závěrečné kolo ligy probíhalo za
bouřlivého povzbuzování závodníků TJ
Karate České Budějovice, ale i bouřlivé
atmosféry při vyhlašování výsledků.
Stojící zleva – trenér J.Faktor, R. Popelka,
M.Raboch, J. Kočí, J. Milan, P. Linhartová,
H. Červenková, M. Hýsek, O. Misár, J. Adolf
Sedící zleva – F. Šmajcl, D. Čiháková,
L. Veithová, V. Kočí
Dole - D. Faktorová, M. Hýsková,
Z. Linhartová, M. Šebesta
O KOČKÁCH
Dnes bychom si mohli něco říci
o výživě koček a koťat. Pokud jde
o krmení koček někteří lidé tvrdí,
že kočku je třeba nekrmit, protože
nebude chytat myši. Nevím, kdo si tyto nesmysly
vymyslel, protože kočka bude chytat myši, i kdyby byla
doslova přežraná, protože je lovec a loví, protože se jí
to líbí. Jsou bohužel kočky, které se musí živit tak, že si
musí ulovit, což naštěstí dovedou. Nikdo jim nedá nic
a nemají ani řádný domov.
Kočka je masožravá šelma a její zažívací trakt je uzpůsoben
k trávení této stravy. Agresivita žaludečních šťáv odpovídá
podmínkám pro trávení syrového masa. Chybně je kočka
spojována s typickým jídlem, a sice s mlékem. Tato surovina
kočce absolutně neprospívá. Působením žaludečních šťáv
se mléko okamžitě v žaludku srazí a stává se velmi obtížně
stravitelným. Kočky mívají po přijetí mléka průjmy.
Na dnešním trhu je pro kočky a koťata spousta krmiv. Není
to jen Whiskas, který všichni znají z televize. Mléko není pro
kočku prostředek na zahnání žízně, ani když je někdo ředí
vodou. I v takovém stavu je stále špatně stravitelné. Kočka
potřebuje na pití vodu.
Zmíním některé zásady o krmení koček - kočka jen
výjimečně spořádá psí žrádlo, snad když má velký hlad.
Ale pes strašně rád slupne kočičí stravu, protože granule
pro kočky mají dost tuku, a proto psům chutnají. Většinou
kočky snědí jen tolik, kolik potřebují, nepřežírají se jako
pes. Pokud by jí krmení nechutnalo, rozhodně bude raději
hladovět, nežli by něco pro ni nechutného pozřela. Kočka
má ráda třeba několik malých porcí, které během dne, nebo
v noci zbaští. Samozřejmě, že dokáže také sníst cokoliv
bude na stole a bude jí to chutnat.
Každá kočka by měla mít svou misku, není dobré krmit
více koček pohromadě z jedné misky. Většinou se u toho
strana 2
nedohodnou a snaží se jedna druhou vytlačit od dobrého
jídla.
Krmení je třeba odlišovat podle toho, jedná-li se o kotě,
dospělou kočku, kastráta ať kocoura, nebo kočku, starší
kočku a kočku výstavní a takovou, která potřebuje speciální
výživu (alergie, onemocnění ledvin, kůže apod.).
Kotě určitou dobu saje mléko od matky. Jakmile začne
samo jíst, je dobré mu kupovat speciální mléko pro kočky,
které se prodává v malých lahvičkách a je to koncentrát.
Toto mléko neobsahuje laktózu, což je mléčný cukr, který
způsobuje střevní problémy. Mléko bez laktózy se vyrábí
i pro štěňata.
Je dobré koťatům dát i masitou stravu a krmit několikrát
denně. Nejlépe je zase koupit hotové jídlo, a sice konzervy
Junior, granule Junior, kapsičky a vše, co má značku Junior.
Tato krmení vždy obsahují vitaminy, potřebné aminokyseliny
a vše, co je nutné pro dobrý růst a rozvoj koťat.
Kastrované jedince se snažíme nepřekrmovat, aby netloustli.
Zase je na trhu pro ně krmení, které je připravené a vyrobené
podle receptury pro tyto jedince. Pro březí a kojící kočky je
také řada, kterou jim lze krmit a pro starší kočky je krmení
označené senior, kde jsou přidané látky, které jedinec ve
starším věku potřebuje ke svému zdraví.
Pamatujte si, že je opravdu nejlepší krmit kočky, kocoury,
koťata průmyslově vyráběným krmivem, ať je to krmení
suché (granule), nebo vlhké, což jsou konzervy. Je velmi
snadné tímto způsobem připravit stravu, není to náročné
a pro kočky výborné. Vždycky někde musíte umístit misku
s čerstvou vodou. Pokud chcete za každou cenu krmit
mléčné výrobky, je lepší dávat Lipánek, jogurt bílý nebo
tvaroh nežli mléko.
Nezapomínejte své mazlíčky pravidelně odčervovat, po
celou dobu jejich života, očkovat proti smrtelným kočičím
chorobám a proti vzteklině!!!!! Nikdy nevíte, s čím se kočka
může setkat a jaké zvíře uloví. Vzteklina je smrtelná nejen
KŘEMEŽSKO
pro zvířata, ale také pro člověka. Také je dobré kočkám dávat
ochranu proti blechám, klíšťatům. Dnes existují preparáty,
které současně odčervují a působí proti blechám. Aplikace
je velmi jednoduchá.
Nezanedbávejte svá zvířata, jak kočky, tak psa, nezaslouží
si to. Jsou to naši chlupatí přátelé, kteří nám dávají svou
lásku, a to rozhodně není málo.
P O V Í D Á N Í
O KOČKÁCH A KOCOURECH
Jaro je tady a s ním i kočičí touhy
a posléze narození většinou nechtěných koťat. Je to každý
rok stejné a stále málo lidé si nechává své kočky a kocoury
kastrovat, aby tato bezprizorní koťata nepřiváděli na svět.
Také se koťata pořád utrácejí různými nehumánními
způsoby, které zde nechci popisovat. Proč nenechávají lidé
kočky a kocoury kastrovat? Mnoho lidí si myslí a prohlašují
to jako fakt, že kastrovaný jedinec nechytá myši, chová
se divně nebo agresivně. Dále se lidé nechtějí po operaci
o kočku starat, poněvadž je zapotřebí dodržet určitá pravidla,
aby zákrok byl úspěšný.
Po kastraci jak kočka tak kocour nadále loví myši, poněvadž
jsou lovci z povolání a tento zákrok na tuto jejích činnost
nemá vliv. Naopak po kastraci se kočka nebo kocour netoulá
tak, jako když shání partnera nebo partnerku, stává se
přítulnější a nevrací se domů potrhaní, pokousaní, nebo se
někdy vůbec nevrátí. Nejdůležitějším faktem je to, že nadále
nemohou rozšiřovat koťata, která většinou nikdo nechce.
Kočky dospívají mezi pátým a devátým měsícem života.
Nekastrovaní kocouři jsou schopni se rozmnožovat kdykoliv,
jakmile narazí na pach kočky, která je právě v říji. Páření
koček je akt velmi hlučný, což jistě každý dobře zná, když se
za měsíčních nocí ozývají až strašidelné zvuky, které vydává
jak kocour, tak kočka.
Při páření je kocour schopen kočku nakrýt až 10x za hodinu.
Kočka se také páří s více kocoury. Nezabřezne-li kočka, říje
se u ní opakuje. Březost trvá 63 dnů a pak se narodí koťata.
Kočka si dovede instinktivně vybírat velmi dobré partnery,
aby její potomstvo nebylo degenerované. Je sice mnoho
kočičích plemen a velmi atraktivních, ale u koček domácích
bývají někdy ve vrhu velmi krásná koťata zajímavých barev
a celkového exteriéru.
Pokud nemáte pro koťata své kočky zajištěn nový domov,
kde se budou mít dobře, uvažujte vážně o tom, že byste
ji nechali kastrovat. Existuje sice antikoncepce pro kočky,
ale musí se podávat každý třetí měsíc. Tento způsob je
vhodný více pro chovné kočky, kdy není momentální březost
žádoucí.
Kastrace kocoura není pro něho veliký zákrok. Operace
probíhá v celkové narkóze a pak si zvíře odnesete domů.
Nechá se vyspat na teplém a klidném místě a za několik dní
už kocour o ničem neví.
Kočka se také operuje v celkové narkóze, ale poněvadž se
odstraňují vaječníky, rána se sešívá a musí se vytáhnout
stehy do 10 dnů po zákroku. Do té doby je třeba, aby kočka
nebyla ve špinavém prostředí a hlavně neskákala tak, aby
se rána neotevřela.
Kocouři se obvykle kastrují ve věku 8 - 10 měsíců, kdy
dosáhnou pohlavní zralosti. Kočky se kastrují mezi 6.
KŘEMEŽSKO
a 12. měsícem. Je možné kočku kastrovat i později, pokud
chceme, aby měla koťata, ale pro její zdraví to není nutné.
Pokud je kočka březí, je potřeba, aby měla dobrou výživu,
a samozřejmě také v době kojení. Porod většinou proběhne
dobře, bez cizí pomoci. Všechny kočky jsou výbornými
matkami. První až sedmý den jsou koťata slepá a hluchá.
16. až 20. den již mají oči otevřené a začínají pomalu chodit.
8. týden má kotě již úplný mléčný chrup a dokáže již samo
přijímat potravu. Zdokonaluje se loveckých instinktech, což
je učí matka.
Je-li potřeba se postarat o osiřelá koťata, rozhodně to není
lehké, ale dnes se již dostane koupit plnohodnotné mléko
pro osiřelá koťata, jehož příprava je velmi jednoduchá a také
je možné zakoupit soupravu lahviček a všeho, co je k tomu
potřebné. Jak se o taková koťata co nejlépe postarat poradí
každý veterinář nebo zkušený chovatel koček. Důležité
je koťata pravidelně odčervovat a posléze očkovat proti
nebezpečným kočičím chorobám, včetně vztekliny. Ještě
je dobré vědět, že kastrovaní jedinci se dožívají vysokého
věku, není vyjimkou ani 20 let, poněvadž jim tolik nehrozí
různá nádorová onemocnění.
K. Pavčíková
KONCERT
9. června 2007 - 17.30 hodin
sál radnice Křemže
Marta VÁVROVÁ
a tvorba B. Martinů v New Yorku
Úřad práce
v Českém Krumlově
Věncova 248, 381 01 Český Krumlov
Úřední hodiny
pondělí
úterý
středa
čtvrtek
pátek
8.00
8.00
8.00
8.00
8.00
–
–
–
–
–
17.00
13.00
17.00
13.00
13.00
(pouze pro zaevidování nových uchazečů)
Porovnání míry nezaměstnanosti v %
k 31. 03. 2007
Česká republika
7,3
Jihočeský kraj
5,4
Český Krumlov
7,8
České Budějovice
3,9
Jindřichův Hradec
5,6
Písek
6,2
Prachatice
4,6
Strakonice
6,4
Tábor
5,2
strana 3
ÚDAJE ZA 1. ČTVRTLETÍ ROKU 2007 NA OKRESE ČESKÝ KRUMLOV
 celkem bylo přijato 1 248 nových uchazečů
 celkem bylo vyřazeno 1 313 uchazečů
 v evidenci úřadu práce bylo průměrně měsíčně
3 125 uchazečů o zaměstnání, z toho 2 926
dosažitelných
 průměrná měsíční míra nezaměstnanosti byla
8,3 %
● nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v měsíci
lednu 8,67 %
● nejnižší míra nezaměstnanosti byla v měsíci
březnu 7,79 %
 průměrně na 1 volné místo připadalo měsíčně
5,18 uchazeče
 nejlepší situace byla v březnu 3,52 uchazeče
na jedno místo
 nejhorší situace byla v lednu 5,65 uchazeče na
jedno místo
 průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl 39,8 let
 průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání
byla 552 dní
 průměrný měsíční nárok na podporu
v nezaměstnanosti byl 4 835,- Kč
 průměrně bylo měsíčně registrováno 624 volných
míst
Okres Český Krumlov se k 31. 3. 2007 dostal na 28. místo v míře nezaměstnanosti ze všech 77 úřadů
práce v České republice (seřazeno od úřadů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti k nejnižší). V evidenci úřadu
práce bylo k 31. 3. 2007 celkem 2 955 uchazečů o zaměstnání, z toho 2 747 dosažitelných.
STOPY ANTONÍNA DVOŘÁKA AMERIKOU VÁS ZAVEDOU MEZI ČECHY
Před několika měsíci jsem přijala pozvání mezi americké
Čechy do státu IOWA do městečka SPILLVILLE, což je malé
městečko, ležící v severovýchodní IOWE. Na první pohled
stejné jako jiné městečka, ale hned po vystoupení z auta
zjistíte, že jste doma – v Čechách. Nebo aspoň mezi lidmi
s českými kořeny. Jako první vás přivítá nejen americká
vlajka vlající na každé zahradě, ale vedle ní i česká. A jak
je milé když místo anglického pozdravu slyšíte: „Ahoj! Jak
se máš?“
Čeští osídlenci jsem přicházeli z jižních Čech od r. 1850,
převážně z jihočeských vesnic jako je Protivín, Purkarec.
Takže není divu, že jsem se tu i já cítila jako doma. Ale
nejen já i Antonín Dvořák za svého pobytu v Americe, kdy byl
pozván do New Yorku, aby zde vedl Konzervatoř a pomohl
pěstovat americkou hudbu. Spillville si oblíbil ze všeho
nejvíce. Američané jsou na Antonína Dvořáka právem hrdi.
Každý v Americe ví, kdo je Antonín Dvořák a říkají o něm,
že jim ukázal, kdo je pravý Američan.
Dnes můžete ve Spillvillu navštívit muzeum Antonína
Dvořáka a starou českou školu, kterou zde založily řádové
sestry De Notre Dame z Horažďovic. Dominantou obce je
- jak jinak - kostel zasvěcený Svatému Václavu.
Dnes již zde český jazyk nezní tak čistě jako za dob
Dvořákových, ale i přesto se snaží městečko dodržovat
české zvyky. Tak například letos o masopustu i zde
zavoněly koblihy a Spillvillem prošel masopustní průvod. Při
velké páteční rybí večeři, které se zúčastní celé městečko
i s farářem, vás cedule zvou na český koláč.
Od příjemností k povinnostem, které byly ještě příjemnější.
strana 4
Koncert „Český rok“ uspořádaný převážně pro děti, měl
velký úspěch. 250 dětí, což na tamější poměry znamená
5 škol, přímo hltalo každé české slovo a zájem o kořeny, ze
kterých pocházejí, byl veliký.
Druhý den v podvečerních hodinách následoval koncert,
na kterém zazněly písně Bohuslava Martinů, které napsal
v Americe, a Biblické písně Antonína Dvořáka, které též
napsal v Americe. Tento koncert byl ukončen burácejícím
nekonečným potleskem. Slavnostní nálada byla završena
Večerní mší svatou, kde jsem též zazpívala několik českých
písní. A mimo jiné i český chorál Sv. Václava.
V amerických i německých kostelech je zvykem mít křídlo
v kostele, a tak se část doprovodu při mši odehrávalo na
klavír a část na varhany.
Před cestou do Spillvillu jsem strávila několik dní v New
Yorku, kde jsem měla tu čest koncertovat na New Yorské
univerzitě za účasti předního muzikologa Mika Beckermena,
který doprovázel koncert odborným výkladem o české hudbě.
I přesto že se koncerty vyvedly a přijetí bylo skvělé, je třeba
si uvědomit, že v Americe vše stále začíná, a tak koncerty
v malých městech a ještě pro krajany je jako rozvojová
pomoc. Za dobrovolné vstupné a malou pozornost z New
Yorské univerzity je sice člověk vděčný, ale vystačí to tak
na stravování.
Příspěvek Městyse Křemže mi umožnil zaplatit část
letenky, za což bych chtěla Křemži ještě jednou poděkovat.
Křemežské letáky, které jsem rozdávala při koncertě, se
téměř okamžitě rozebraly. Jak je vidět, kultura byla a asi stále
bude významnou, ale stále dotovanou oblastí společenského
života. Myslet si, že to tak není, by bylo naivní.
Marta Vávrová
KŘEMEŽSKO
30. ROČNÍK O ŠTÍT PODKLETÍ
T Ě LOV Ý C H OV N Á J E D N OTA S O KO L K Ř E M Ž E ,
oddíl orientačního běhu,
pořádá
v sobotu 26. května 2007
již 30. ročník orientačního běhu o ŠTÍT PODKLETÍ.
Centrum závodu je v Holašovicích na návsi v pivním stanu. Prezentace je od 9 do10 hodin.
Start prvého závodníka je v 11.00 hod. Startují všechny
kategorie od rodičů s dětmi až po veterány, celkem
22 kategorií. Pro příchozí je vypsána jedna lehká trať,
označená jako P3. Parkování aut je v Holašovicích
u rybníka, bude značeno. Od shromaždiště vzdáleno
200 m. Je potřeba dbát pokynů pořadatelů.
UPOZORNĚNÍ!
způsob ražení na kontrolách tzv. SPORTIDENT. Půjčovné
SI čipů je 20 Kč. Za ztrátu SI čipu bude účtováno
700 Kč. Start intervalový dle startovní listiny, která bude
uveřejněna na internetu tři dny před závodem. Podrobný
rozpis je uveden na internetové adrese www.jc-ob.org.
Informace podají na tel. 602 145 804 (Zimmermann),
777 199 836 (Klimeš), 724 245 789 (Štindl). Tento závod
je 6. závodem jihočeského žebříčku.
Přihlášky přijímá do 18. 5. 2007 Pavel Zimmermann,
Chlum 129, 382 03 Křemže, nebo na
e-mail: [email protected]. nebo na
tel. 602 145 804.
Bude se závodit na nové mapě SKAKA III v měřítku 1:10 000
ekv. 5 m. vytvořené v letošním roce. Autoři mapy - Vladislav
Štindl a Pavel Zimmermann. Bude použit elektronický
Pořadatelé zvou všechny zájemce o orientační běh a přejí
účastníkům správný směr. Děkují také sponzorům, kteří
přispěli dary na ocenění vítězům závodu. Jsou to AGRIO
moderní služby v zemědělství Křemže, Pivovar PLATAN
Protivín, MADETA Český Krumlov, JULEFA kompletní
lesní práce Chmelná, Obecní úřad Jankov a TJ Sokol
Křemže, Městys Křemže.
Vlad. Štindl
V celém prostoru návsi je zakázáno
zastavení a parkování! Památková rezervace Unesco.
LETNÍ HUDEBNÍ KURZ PRO DĚTI
Již delší dobu jsem přemýšlela o tom, jak
uskutečnit „hudební kurzy“ ve Křemži.
Cílem kurzu by bylo obohacení života
vesnických dětí o alternativní přístup
k hudbě, ale nejen to, nýbrž i zdokonalení se v základních
znalostech hudby.
Proč by neustále měly vesnické děti na talentových
zkouškách zaostávat za městskými? Jde o pilotní projekt,
kde se chci věnovat převážně dětem ze Křemže a okolí ve
věku 6 – 14 let.
Součástí kurzu bude příprava závěrečného koncertu,
poslech hudby, alternativní hledání hudby v přírodě a vlastní
tvořivost. Chtěla bych vytvořit v dětech touhu svobodně se
vyjadřovat hudbou a nalézt krásu v hudbě, kterou znají jen
málo, v tzv. vážné hudbě. Věřím, že když se věc vydaří, tak
na příští rok budeme moci pozvat děti z širšího okolí. A tím
i pozvat ke spolupráci více kolegů.
Ráda uvítám všechny děti. Mohou se hlásit na mé
e-mailové adrese: [email protected]. Protože
jsem většinu času v zahraničí, odpovím Vám elektronickou
poštou. Přihlášky a bližší informace také můžete dostat
u Zuzany Bürgerové.
Věřím, že týden strávený s hudbou nám přinese radost
a užitek.
Marta Vávrová
KŘEMEŽSKO
GRANULITOVÝ MASIV
BLANSKÉHO LESA
Zakladatel či „otec“ české geologie Jan Krejčí
(1825 – 1887), profesor geologie na Karlově univerzitě,
uveřejnil již roku 1855 v českém jazyce tehdejší
vědeckou představu o tom, jak náš granulitový masiv
pokračuje směrem do hloubky. Na této představě se
v novějších dobách nic nezměnilo, jen byla geofyzikálně
(měřením tíhového pole) zpřesněna tloušťka masivu.
V průběhu šedesátých let 20. století, v atmosféře tehdejšího
společenského i vědeckého uvolnění ducha, kdy se v Praze
dokonce připravoval mezinárodní geologický kongres, našly
se prostředky na uskutečnění atraktivní geologické akce:
provrtání granulitového masivu skrz naskrz. Bylo vybráno
vhodné místo v polích mezi Křemží a Holubovem a vrt byl
podle katastrálního území nazván Holubov – 1. Po vztyčení
vrtné věže a vybudování potřebného zázemí se v roce 1966
začalo vrtat. Po dva roky se dařilo vytahovat po kouskách
válcovité vrtné jádro a pečlivě je ukládat do dřevěných
vzorkovnic. Pak ale vrt havaroval, v hloubce 1409 m se
nářadí zaseklo a nešlo vrtat dál. Proniknout až do podloží
masivu se tehdy nepodařilo. Geologický profil vrtu a tedy
i masivu se ukázal být fádní, ze tří čtvrtin tvořený obyčejným
páskovaným granulitem. V detailu však vrt poskytl celou
řadu zajímavých vědeckých poznatků.
V příštím roce uplyne kulatých 40 let od doby vrtné havárie,
která nikoho neohrozila, jen zmařila zajímavý projekt. Tak
si aspoň zkusme představit nešťastné nářadí, které dodnes
strana 5
spočívá v hloubce bezmála jednoho a půl kilometru pod
zemí, a na rozdíl od potopených námořních lodí je už nikdo
nikdy nevytáhne.
GRANULIT A HADEC
Často jsem chodíval se skupinou studentů po okolí Křemže.
Pokaždé si nasbírali rozmanité úlomky nerostů a hornin. Já
jsem chtěl, aby se naučili rozeznávat dvě důležité horniny,
které nikde jinde nenajdou spolu v takovém množství jako
v okolí Křemže: hadec a granulit. Na cestě podél náhonu
z Křemže do Holubova je mnoho výchozů a odkryvů těchto
hornin ve stráni, kromě toho jsou z nich vyskládány zídky,
najdete je na hromadách kamenů a na cestě ve štěrku.
A tak celou cestu říkám: Co je tohle? Granulit. A co je
tohle? Hadec. Pořád dokola. A oni odpovídají někdy dobře,
jindy špatně, až je to pak už všem jasné a odpovědi jsou
vesměs správné. Na závěr této drezúry, už v Holubově na
konci cesty, pokládám tónem shrnujícím, takřka patetickým,
naposledy tuto otázku, a ozve se suverénně – nesprávná
odpověď. Hroutím se zoufalstvím, a studenti mě utěšují: To
se stává na všech exkurzích, nejen na geologických…
KŘEMEŽSKÉ GRANÁTY
Kdysi jsem jakožto pracovník muzea připravil sobotní
geologickou naučnou vycházku pro veřejnost pod názvem
„Rýžování na Dobročkovském potoce“. Zúčastnilo se jí asi 15
lidí a na horním toku Křemežského potoka (kde potok nese
jméno podle Dobročkova), pod Kuklovém, si každý pomocí
přineseného talíře nebo pánve na smažení narýžoval svůj
gram jemného písku a granátky. Byl to tehdy pěkný výlet.
Později jsme společně s profesorem Cháberou uveřejnili
tento námět mineralogického sběru v časopise Turista.
Což se neobešlo bez oficiálního protestu budějovické
ochrany přírody u mých nadřízených. Pokládali to za návod
k devastaci přírodního bohatství státu. Bylo na tom hezké,
že se těch granátků zastávali, ale návod k devastaci to
nebyl. Granátky jsou to maličké, jejich míry jsou v desetinách
milimetru. Vyvětraly z granulitu a hadce jako drobná zrnka
nebo střípky. Jejich obsah v potočním písku je mimořádně
velký a udával by se v desítkách kilogramů na tunu písku.
Jedno auto písku by tak stačilo na podělení veškerých
obyvatel stotisícových Budějovic. Kdyby o to stáli. Ale
zájemců se našlo jenom těch patnáct.
Můj komentář k takovému mineralogickému sběru by byl
spíše opačný: „Zaplaťpánbůh, že to vůbec ještě někoho
zajímá!“
Pokračování v dalším čísle
O BYLINÁCH
Duben je měsíc, kdy je třeba začít
sbírat byliny, pokud chcete mít zásobu
na zimu. Je dobré, udělat si seznam,
které byliny budeme letos sbírat nebo
které si sami vypěstujeme doma.
Minulý rok bylo vše později,
letos je vše o trochu dřív,
a tak se musíme řídit podle
vlastního úsudku a ne podle
kalendáře.
V říjnu jsem psala popis
kostivalu
lékařského
a výrobu mazání z něj. Chci
jen připomenout, že pokud
jste si ho nestihli nakopat,
tak teď máte ještě možnost. Ze země
lezou mladé lístky kostivalu a jsou
nezaměnitelné. Mazání z něj je dobré
jak na bolavou páteř, tak na bolavé
klouby, šlachy, svaly. Podle východní
medicíny jsou nejvíce na jaře zatížená
játra. Na játra, slinivku a slezinu jsou
prospěšné mladé lístky z pampelišek.
Sbírají se, dokud pampeliška nekvete.
I pokud je v poupěti. Můžete si je
nasušit nebo si z nich udělat salát.
strana 6
Pampeliškový salát:
Omyté mladé lístky pampelišky nakrájíme, zakápneme olivovým olejem
a pár kapkami jablečného octu nebo
citrónu. NESOLÍME – ZHOŘKL BY.
Možno přidat ředkvičky, sedmikrásky..
Pokud
máte
na
zahrádce hodně rozrostlou pampelišku,
tak jí můžete vydlábnout celou i s kořenem
a použít jako zeleninu
do polévky. Vaše játra
by měla radost.
Další jarní, detoxikační bylinou je bříza
bradavičnatá (Betula Verrucosa).
Pročišťuje močový měchýř tak, že
nezatěžuje ledvin. To se nedá říct
o kopřivě. Věhlasná kopřivová jarní
kůra není pro každého. LEDVINÁŘI
POZOR.
Březové listí je možné použít pro
všechny, i pro děti. Mimo jiné zmírňuje
revmatické bolesti. Přidává se do
mnoha směsí: jarní detoxikační, do
Václav Novák
směsí na revma, močové cesty, krev
čistící a jiné. Listy se sbírají 1 – 2
měsíce po rozvinutí. Pokud jsou ještě
lepkavé, mají lepší účinnost. Mladé
lístky je možnost přidávat také do
salátů.
Ještě se zmíním o kopřivě, kterou
každému nedoporučuji. Sbírá se jen
do května než začne kvést. Nejlepší
jsou mladé kopřivy max. 20 cm
vysoké. Kopřiva dvoudomá (Urtica
Dioica) se nasbírá a zalije se vařící
vodou. Po 2 – 3 min. se voda slije
a nepoužívá se. Mívá mírně fialovou
barvu. Vyplaví se tak látky, které
tělu spíše škodí. Spařenou kopřivu
pokrájíme a používáme stejně jako
špenát. Můžeme ji přidat do polévek,
pomazánek, salátů. Patří do skupiny,
kterou nazývám DIVOKÁ ZELENINA.
Tady zařazuji i ptačinec žabinec
(Stellaria Media), který je lahodný
a velmi zdravý. Obsahuje vyrovnané
množství hořčíku (Mg) a vápníku (Ca),
posiluje nervovou soustavu. Pokud
máte zahrádku, určitě ho tam máte.
Přeji pěkné jaro a hodně zdraví pro
každého.
-gaudi-
KŘEMEŽSKO
8. KVĚTEN – OSLAVY DNE VÍTĚZSTVÍ
U příležitosti oslav konce druhé světové války
pozval nový velvyslanec USA pan Richard Graber
do své rezidence a na velvyslanectví dvanáct
studentů středních škol. Pozvání obdrželi tito
„JuniorAmbassadors“ prostřednictvím Rotary klubů
v městech, která byla v květnu 1945 osvobozena
americkou armádou. Z Českého Krumlova se
setkání zúčastnila studentka gymnázia Milada
Pejchalová a jako doprovod Mgr. Jana Cipínová.
Studenti měli jedinečnou možnost seznámit
se s aktuálními otázkami česko-amerických
vzájemných vztahů; velmi zajímavá byla diskuze
a informace na vízovém oddělení.
Pohled na Prahu z „Gloriety“ v zahradě amerického
velvyslanectví (pro nás kdysi nedostupné
svobodné území) završil nádherné zážitky tohoto
výjimečného dne.
Děkujeme za tento den, děkujeme za svobodu
a mír v naší zemi!
-cij-
KNIHOVNA MĚSTYSE KŘEMŽE
SEZNAM NOVINEK – DUBEN 2007
P. čísl
Sign.
Autor
17551
17513
17509 M
17501
17506 M
914/919
159.9
5
94(100)“1
62
Allen, K.
Barber
Bartel Judith
Brain
17533
17536 M
17523
17524
17514
17530
17546
17525
17503 M
17521
159.92
327.84
791
Cartland
Černý, Jiří
Dumoulin
Eis, Zdeněk
Elliott
Fencl
Francková
Geue
Gifford
Hora Pavel
17520
791
Hora Pavel
17550
17534
908.437:9
Chromý P.
17535
17507
17541
17516
Javořická
635
92:785
908.437.6
03
618.2/.3:
316
37
KŘEMEŽSKO
Jana Čepková.
Kingsbury
Koukal M.
Lacika Ján
Název
Část
Cestománie
1.
Přehled vývoje dítěte
Požáry a povodně
Holocaust
Jak věci fungují.
Plus více než 100
1.
Nebe v Hongkongu
Kolik váží lidská hlava?
Cvičíme v těhotenství
Malá životní klopýtnutí
Jak ochránit své dítě
Osud chladné nevěsty
Zlatá klec
Jak si udělat ze života peklo
Svět špionáže
Kdo je kdo v českém
filmu/podruhé/
2.
Kdo je kdo v českém
filmu /poprvé/
1.
Jihočeský kraj
Javořická,
Anda Čepková. Podemleté břehy I
1.
Podemleté břehy II. 2.
25 nejlepších výsadbových plánů
Sága rodu Vejvodů
Tatry a okolí
P. čísl
Sign.
Autor
Název
17526
17528
17543 M
17500
17539 M
17508 M
17511 M
17549 M
17537
17544 M
17502 M
17527
17532
17538
17512
17522 M
17515
17510 M
17547 M
17548 M
17545
17505 M
17542
17519
17518
17531
17529
17504 M
159.9
Lipert
Lazarus
Jak se vraždí tchyně
Mac Combie
Marounková
Moritz Silke
Morris Neil
Morris Neil
Nachtmanová
Nathan
Penny, Susan
Penny Susan
Pittnerová
Plaidy Jean
Proctor
Procházka
Sales Mago
Sokol Jan
Steele
Stínil Luděk
Svobodová
Šindelářová
Taylor
Tomášek
Toufar Pavel
Toufar Pavel
Uher
Uher
Wilkes Angela
101 strategií jak se nezbláznit
55/56
55
745/749
746
65
793.8:794
159.9
55/56
59
94(100)“1
001.94
001.94
59
Část
Sestra, co svět neviděl
Stáří je nejlepší věk, aneb, Výzva
Golemovo zlato
Hurikány a tornáda
Zemětřesení
Okno plné strachu
Kdo s koho
Mozaiky
Potisky
Na kovárně
Vilémova žena 5.
Noc v ráji
Základy účetnictví v kostce
Kouzelnická škola
Filosofická antropologie
Sopky
Kolotoč lásek
Trampoty pěti holek
Vzájemné prolínání
Zvířata
Sám proti gestapu aneb Oresta mi
Setkání s tajemstvím
1.
Sedmé setkání s tajemstvím
7.
Smůla opuštěné blondýnky
Už mi nic nepovíš
Zvířata
strana 7
SOUTĚŽ O LOGO KNIHOVNY
Soutěž o nejlepší logo knihovny byla vyhlášena v Týdnu knihoven, v říjnu 2006.
Po dohodě s paní Mgr. Koubovou, ředitelkou Základní školy, kreslily děti logo v hodinách výtvarné
výchovy. Děti nakreslily celkem 97 námětů, z kterých bylo potřeba vybrat ty nejlepší.
Vyhlášení nejlepšího loga se konalo 28. března 2007.
Zúčastnily se ho děti tříd 7. A. a 7. B., kde bylo nejvíce oceněných a několik dětí z jiných tříd. Oceněných
bylo 13 námětů. Děti dostaly diplomy a ty které, se umístily na prvních třech místech, také knihu.
Miroslava Průchová
strana 8
KŘEMEŽSKO
POZNÁTE ROZDÍL…?
NEMILENÝ JAN SMIL Z KŘEMŽE
Nemělo by nás překvapovat, že téměř na každou aktivitu se
vyhrnou kritiky, ale i pomluvy a posměch, většinou od lidí
kteří mimo takovou žlučovitou činnost sami nic nevytvoří,
snad také proto, aby sami nemuseli podobné zakoušet.
Nicméně i nevlídná kritika je solí demokracie, která musí být
stále znovu prosazována a obhajována. Několik lidí v Křemži
se před časem domluvilo, že vzdají poctu nejznámějšímu
Křemžanu Janu Smilovi, úkladně popravenému či spíše
zavražděnému právě před 560 lety.
Po několika setkáních a debatách, většinou spolu se
starostou Ing. Troupem, bylo dohodnuto, že bude postaven
pomník - stéla z místního kleťského granulitu. A protože
se mimo Jiřího Stibrala, který napsal před časem knihu
Střela proti růži, dosud nikdo Janem Smilem nezabýval,
že bude uspořádán k odhalení historický seminář, spojený
s výstavkou dokumentů. Tedy práce hodně, bez jakýchkoli
postranních úmyslů, stranictví a ideologií, zato shánění
sponzorských příspěvků, abychom nezatěžovali obecní
rozpočet, často na vlastní útraty pro čest věci, což je v dnešní
době, řekli bychom zaobaleně - politicky nekorektní. Ale
KŘEMEŽSKO
netušili jsme, jak málo se o této osobnosti ví a jak špatnou
a nepodloženou pověst má: loupežník a husita, který si
nezaslouží mít pomník na posvěceném místě u kostela,
a nakonec jméno Smil prý naznačuje jeho erotickou mánii,
jak to popsal Jaroslav Vrchlický ve svém nepříliš hodnotném,
ale o to známějším spisku.
Autoritou v těchto věcech je nám Českoněmecký slovník
Josefa Jungmanna z roku 1838, jehož význam spočívá
v tom, že v dobách počátků obnovy českého jazyka sebral
jednotlivá, často polozapomenutá slova, popsal jejich
význam a uvedl jejich německý ekvivalent, tedy v jazyce
v té době konstituovaném a obecně používaném. Tam
nacházíme na jedné straně slova dodnes známá jako
smilství, smilniti, smilník, smilnice, vedle slov smilování,
smíliti sě, tedy zalíbit se, zlíbit se, slitovat se, milým býti,
nebo smíliti si tedy oblíbit si. Na této straně stojí též Smil
jako jméno mužské, snad s řeckou obdobou Eusebius,
která má dokonce význam - zbožný. Jednoduše, dodnes
jsou používána jak slova smilstvo na jedné straně a na
druhé straně smilování, obě pocházející od kořene milý,
strana 9
milost. Že jméno Smil či Smilek bylo v minulosti častěji
používáno, svědčí nejznámější jeho nositel Smil Flaška
z Pardubic, starší současník našeho Jana Smila, synovec
arcibiskupa Arnošta z Pardubic a autor naučné básnické
skladby „Nová rada“, kde zvířata radí králi lvu - Václavu
IV., jak se chovat a vládnout. Že by taková osobnost nosila
nějaké pejorativně znějící jméno je nemožné. Ale snad
právě pro tuto dvojsmyslnost či podobnost se později
přestalo používat. To věděl jistě i Vrchlický, který však Smila
pohotově zneužil.
Vojtěch Storm,
Společnost žebříkového kamene
Vzhledem k tomu, že jsem byla přizvána ke spolupráci na
přípravě připomenutí 560. výročí tragické smrti Jana Smila
z Křemže, což by se mělo uskutečnit formou semináře
a umístěním pamětního kamene letos v létě, byla jsem
upozorněna na jistý negativní postoj k této záležitosti, který
byl otištěn v tiskovině Křemežské ostny č. 23.
Pisatel oněch řádků jimi prokázal svou naprostou
neinformovanost o osobě Jana Smila. Nechal se patrně
zavést na scestí tím jediným, co o jménu Smil prezentuje
internet – básní Rytíř Smil. Tato báseň se v žádném
případě netýká křemežského zemana a s největší
pravděpodobností byla neznámým veršotepcem připsána
na vrub Jaroslava Vrchlického, aby byl o ní větší zájem.
Neznámý básník zřejmě použil jména Smil pro umocnění
erotického náboje svého díla (viz smilnit). Onen autor
netušil, že křestní jméno Smil bylo ve 14. a 15. století
celkem běžné a v mladší době se přestalo používat.
Jako konkrétní příklad lze uvést například Smila Flašku
z Pardubic, Smila ze Šternberka nebo jistého faráře
Smila na rožmberském dominiu. Původ tohoto zaniklého
křestního jména by mohl souviset s léčivou bylinou smil
písečný.
Historická postava Jana Smila z Křemže si rozhodně
zaslouží naši pozornost a k objasnění jeho historické úlohy,
která byla doposud interpretována dosti jednostranně
(loupeživý rytíř či lapka), by měl posloužit výše zmíněný
seminář.
Anna Kubíková,
Státní oblastní archiv Český Krumlov
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
aneb začátky zahrádkářů na Křemežsku
Nepřirozeně
teplé
a
suché
počasí
posledních
dnů
letošního jara nás,
členy redakční rady,
přivedlo na myšlenku, že další skupinou sdružujících se
občanů, kterou v našem zpravodaji představíme, budou
zahrádkáři.
Vydal jsem se proto za panem Stanislavem Jakešem, který
přes dvacet let byl předsedou místní organizace. Uvelebeni
v prosluněném závětří na jeho zahradě, vedle řady vonících
hyacintů a narcisů, jsem položil otázku:
„Jaké byly začátky zahrádkaření zde na Křemežsku?“
„Zahrádkáři na Křemežsku vytvořili svoji organizaci již
v roce 1955. To je vlastně o dva roky dříve, než byl oficiálně
založen Český zahrádkářský svaz ČSR. Do sdružení
se tenkrát přihlásilo na třicet členů, kteří byli i z okolních
vesnic: Loučej, Bohouškovice, Chlum, Mříč a Stupná. Byli
to tzv. přídomní zahrádkáři. Vedoucí osobností byl učitel
místní školy p. Řezanka. Zřízení sdružení bylo určitou
nutností vzhledem k tomu, že řada věcí k pěstování se
pro svoji nedostupnost jenom těžko získávala. Jeden člen
měl známé tam, kde bylo možné sehnat rašelinu, další
dovedl sehnat mletý vápenec, jiný zase věděl, kde nakoupit
kvalitní stromky. V té době se začalo prosazovat používání
strojených hnojiv, která byla nedostatkovým zbožím. Novým
oborem byla chemická ochrana rostlin. Určitá spolupráce
byla výhodná, protože shánět vše individuálně bylo časově
velmi náročné. Bylo to v době, kdy se neříkalo, že se jde
nakupovat, ale shánět. Činnost zahrádkářů však nebyla jen
omezená na materiální zajištění. Chodilo se po zahrádkách
a sadech členů, kde se předávaly zkušenosti. Jeden uměl
dobře pěstovat celer, u druhého se dařilo česneku, u třetího
strana 10
se předvedlo, jak správně roubovat, očkovat či stříhat
stromy.
Bylo to období, kdy jsme se navzájem potřebovali
a podporovali se. V té době se preferovalo pěstování ovoce,
jehož přebytky stát poměrně výhodně vykupoval. To trvalo
tak deset až dvacet let. Když velké sady, založené těmi JZD,
která k tomu měla dobré podmínky, začaly plodit, přešlo se
postupně na požadavek pěstovat bobuloviny. Jakmile stát
zajistil také jejich dostatečnou produkci, upustilo se i od
jejich pěstování a zahrádkářství se pozvolna změnilo na
rekreačně zemědělskou činnost.
Byla to doba, kdy lidé měli k sobě blíž a to se projevovalo
i v činnosti. Jelo se například na exkurzi do Lhenic pro
zkušenosti s pěstováním nových ovocných odrůd, nebo
do výzkumných a šlechtitelských ústavů. Navštěvovali
jsme i celostátní výstavy jako například Zahrada Čech
v Litoměřicích nebo Flóra Olomouc. Když se našimi členy
nenaplnil autobus, pozvali jsme zahrádkáře z Českého
Krumlova. Těchto zájezdů jsme většinou využili k návštěvě
nějakého hradu či zámku na cestě. Jednou jsme dokonce
šli na exkurzi podívat se, jak se v Žirovnici vyrábějí knoflíky.
Pravidelně se připravovaly tři až čtyři přednášky za rok. Na
ty jsme si zvali odborníky na výživu půdy, řezy ovocných
stromů, pěstování květin a podobně. Jeden z našich členů,
pan Karel Kopecký, absolvoval studium, na jehož konci se
stal lektorem a jeho služeb pak využíval ÚV ČZS. Uměl
nejenom poutavě přednášet, ale co bylo pro nás důležité,
vše doplňoval praktickými ukázkami.
Tak například v rámci oslav třicátého výročí založení místní
organizace,“ jak vzpomíná pan Jakeš, „se vedle slavnostní
schůze uspořádala výstava květin a výpěstků místních
zahrádkářů. Výstava byla doplněna ukázkou aranžování
květin. Vše bylo umístěno v sále v 1. patře budovy Jednoty
KŘEMEŽSKO
je přibližně polovina parcel v majetku českobudějovických
občanů.
V posledních letech lze zaznamenat určitý úpadek. Je
dostupná literatura, vydávají se různé časopisy a brožury,
o zahradničení se vypráví v rozhlase a i v televizi jsou
pořady na toto téma. Lidé mohou úplně vše pohodlně
nakoupit na jednom místě a ještě jim tam poradí. Už se
navzájem nepotřebují. A to je asi důvod, proč všeobecně
upadá spolkový život. To se netýká jenom zahradničení.“
Při loučení pan Jakeš očima přejel silný vzešlý česnek
a pěkně vzrostlou cibuli a starostlivě se podíval na jasnou
oblohu, která věštila ranní mrazík. K obavám měl důvod;
obrovská magnólie před domem už měla zčásti spálené
květy.
a podle počtu návštěvníků měla akce velký úspěch.
Zároveň byla zorganizována přednáška pro veřejnost, na
které pozvaná lektorka přednášela o zásadách pěstování
růží. Kdo nevěděl, jako odrůdu ovoce v sadě po předcích
pěstuje, přinesl je a pozvaný pomolog mu je pomohl určit. Po
přednášce bylo možné si zatancovat nebo jenom posedět
při muzice.
V dalších letech byla činnost rozšířena o zpracování
padaného ovoce - moštování. Tehdejší Místní národní výbor
k této činnosti propůjčil sklep v budově tehdejšího MNV,
kde se moštárna nachází dosud. Tu si členové svépomocí
upravili tak, že do ní zavedli vodu, zřídili elektroinstalaci
a odpad a zhotovili omítky. Moštárna byla vybavena dvěma
drtičkami a hydraulickým lisem. Odpad z lisování byl
předáván myslivcům, kteří jím přilepšovali lesní zvěři.
Vrchol moštování nastal v 80. letech, kdy za dotaci 20 000,Kč od OV ČZS byl nakoupen elektrický lis. Dotace se získala
v rámci tzv. všeobecné podpory. Lis byl na tu dobu moderní
a výtěžnost byla slušných 70%.
V moštárně byly ustanoveny služby, protože poptávka
byla veliká. Směna se skládala z jednoho obsluhovatele
lisu a dvou až tří pomocníků. Za směnu se zde zpracovalo
půldruhé až dvě tuny jablek. O moštování měli zájem i lidé
z širokého okolí. Pravidelným zákazníkem byl například farář
z Chvalšin. Odměnou za práci v moštárně byla možnost si
vlastní jablka zmoštovat zadarmo. Kolik se přitom při těžké
práci dalo ušetřit je nejlépe patrné při uvedení tehdejších
cen: Za odšťavení jednoho kilogramu jablek se platilo 60
haléřů, členové polovic. Postupně se cena vyšplhala až na
jednu korunu za kilogram. Lidé mošt pili buď syrový, nebo
vymýšleli různé způsoby, jak jej uchovat. Zatímco jedni
demižony sířili, druzí dávali přednost sterilizaci, třetí nedali
dopustit na stabilizaci strouhaným křenem. Byli i tací, kteří
mošt nechávali zkvasit a pokoušeli se získat kalvados. Od
devadesátých let zájem postupně upadal. Naposled se
moštovalo předloni, loni už ne.“
„Někdy v letech 1981-82 jsme od obce dostali do trvalého
užívání určitou plochu pozemků,“ vzpomíná dále pan Jakeš.
„JZD k ní něco přidalo, a tak mohla vzniknout zahrádkářská
osada s pětatřiceti parcelami. Při jejich rozdělování měli
přednost občané Křemže. Postupně jsme si vybudovali
komunikaci, zavedla se elektřina a vyhloubila studna na
užitkovou vodu. Později byla přivedena voda pitná. Dnes
KŘEMEŽSKO
Na konci nezbývá než popřát všem zahrádkářům zdar
v jejich úsilí. Jsou to oni, kteří brání tomu, by nás zavalila
lavina laciného a často nekvalitního ovoce od neznámého
pěstitele z druhého konce světa. Dlouhodobé členy jistě
hřeje vědomí, že tu po nich něco zbylo. Ať už jsou to
vysázené keře a stromy nebo zúrodněný kus země v jejich
kolonii. Můžeme jim jenom závidět, že pamatují dobu, kdy
lidé měli k sobě ještě blízko.
P.R.
foto: archiv autora
ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ
se vybírá ve dnech středa až pátek:
středa 09. května 2007
od 12:30 do 17:00 h
čtvrtek 10. května 2007
od 12:30 do 16:00 h
pátek 11. května 2007
od 12:30 do 14:30 h
v přízemí Radnice ve Křemži, č. dveří 11.
strana 11
KŘEMEŽSKÝ BARRANDOV
Dům, v němž býval dříve Obecní úřad, nazývají ještě dnes
starší pamětníci „U Soukupů“. Dřívější majitelé nejlepší
křemežské restaurace, rodina Soukupových, se v roce
1939 v předtuše budoucí války vystěhovala do poměrně
chudé, vnitrozemské jihoamerické země Bolivie, kde už
tehdy byli usazeni jejich příbuzní. V době války zůstala
v Křemži na hospodě Soukupova dcera, provdaná za
Němce Tomaschka, který byl po roce 1945 v Českých
Budějovicích zastřelen, i když se k českým lidem choval
slušně. Po válce měli v sále restaurace jídelnu američtí
vojáci a místní děti pod schody žebraly „tý“ nebo „koukou“.
To už po exklusivní terase nad potokem s výhledem na
Kleť, nazývané „křemežský Barrandov“ nebylo ani památky.
Nějaký čas restauraci provozoval pan Rozboud, později zde
byla i školní kuchyně s jídelnou, občas i školní třída, byty,
Místní národní výbor, dodnes hudební škola a ubytovna.
O osudech rodiny Soukupových vypráví dopis
z roku 1963, který poslal svému kamarádovi Josefu
Bártovi z Holubova Jarka Soukup. Čte se jako napínavý
dobrodružný román:
„Má první léta v Bolivii byla vlastně hledáním nové
existence v místě zcela neznámém. Bylo mi 18 let, chtěl jsem
poznat svět, získat majetek a pak se spokojený a bohatý
vrátit do Evropy. První, co jsem udělal, odpoutal se od rodiny
a odjel do asi 300 km vzdálené džungle, kde žila kolonie
emigrantů, Čechů. Bylo tam nesnesitelné vedro, indiáni,
komáři a moc práce. Takové prostředí jsem nehledal a vrátil
se do civilizace, do největšího města La Paz (3600 m. n.
m.) a našel si místo krupiéra v hotelové herně. Našetřil jsem
si asi 700 dolarů a plánoval vrátit se do Evropy, patrně do
Švédska. Byl jsem však okraden o peníze i doklady a začal
pracovat jako číšník. Koupil jsem si saxofon, založil vlastní
kapelu a dva roky se živil muzikou v Bolivii, Chile i Peru.
strana 12
Peníze však přibývaly pomalu, zkusil jsem to jako zlatokop,
ale to skončilo úplným fiaskem. Vrátil jsem se k hudbě a hrál
v La Pazu v nočních kabaretech i v rozhlasovém vysílání.
S bratry jsme domluvili dobrodružný podnik. U brazilských
hranic jsme levně sehnali obrovské stádo divokého dobytka
a pokusili se je přehnat přes džungli 400 km s partou
indiánů do La Pazu, kde prodejní cena byla až 20x vyšší.
Po dvouměsíční cestě na koních i pěšky, často dlouho bez
vody, dorazili jsem s 10 % dobytka, zbytek uhynul. V té
době koupil otec vlastní farmu, kde jsem nějaký čas pobyl,
ale táhlo mě to opět do světa. Znovu jsem sestavil orchestr
a podepsal smlouvu v hotelu ve městě Cochabamba. Začal
jsem se stýkat s jednou Američankou, nechtěl se však
ženit a musel utéci i s kapelou do Orura (4000 m.n.m.).
Situace z Cochabamby se bohužel opakovala, tentokrát
byla
mým
osudem domorodá Němka a utíkal jsem
znovu,
až do Limy v Peru. Tam se mi dobře
nevedlo a vrátil se znovu na otcovu
farmu. Jednu noc jsem vyhrál 10
tisíc bolivijských pesos, druhý den si
koupil starší náklaďák a byl ze mne
rázem špeditér. Po nějaké době jsem
pořídil další auta a začal provozovat
autodopravu ve velkém. Oženil jsem
se v 31 letech, postavil si v Yungas
vilku, garáže a bazén. Rodina
žila ve 150 km vzdáleném La
Pazu, kam jsme vozili jižní ovoce
a zpátky potraviny. Manželka
je domorodka Morena, černé
oči i vlasy, menší, hezká.
Naučila se vařit české knedlíky,
dršťkovou polévku i zpívat
„Kolíne, Kolíne“. Máme dvě děti
Marii a Sergia.“
Z dalších dopisů vyjímám: Jarka
vzpomíná na dědečka, který po třech
letech v roce 1942 zemřel a je pochován
v Irupaná, jeho manželka byla z Chlumu od
Talafousů, na facky pana učitele Cipína, který
býval u nich v hospodě hostem, na učitele Herala,
ředitele Schwarzingera, doktora Václava Maška, na
obchodníka Nídla, kde utratil všechny peníze za čokoládu,
na děvčata Paclíků, na Interholce, s nímž hrával karty, na
holky Linhoušků, které ho učili tancovat, kamarády Vlastu
Zimmermannů (skočil z Holubovského mostu) a na Vaška
Daňků.
V roce 1968 odjel Jarka do USA, kde začal pracovat
u Forda na montáži aut. Rodina se odstěhovala za ním
později, majetek v Yungas v Bolivii si ponechal. Staří
Soukupovi zemřeli v roce 1977 a 1978, další tři bratři
Jiří, Zdena a Franta žijí na farmách v Yungas. Zdena byl
nějaký čas zaměstnancem firmy SKOBOL, která v Bolivii
prodávala česká auta, traktory, a stroje. V každém Jarkově
dopisu z Bolivie i později z New Yorku je cítit touha podívat
se znova do svého rodného kraje. Vzpomíná na Ťunkovu
stráň, Beranův mlýn, na potok, kde chytali raky.
Na podzim 1986, po 47 letech, se mu přání splnilo, přijel
KŘEMEŽSKO
i s manželkou, hodně času byl u svého největšího kamaráda
Vaška Daňků, navštívil samozřejmě i svůj rodný dům. V roce
1996, oznámil, že zemřel jeho bratr Jiří, brzy po něm skončil
svůj dobrodružný život i Jarka. Pan Václav Daněk si dopisuje
stále se Zdenou Soukupem. V posledním dopisu v únoru
2007 je znát smutek nad současnou levicovou orientací
Bolivie, která dnes preferuje původní indiánské obyvatelstvo
a přiklání se k bloku Kuba, Venezuela, Nikaragua, vedeným
Castrem a Chávesem.
Křemže – Poříčí v letech 1890-91. Jeho bratr Josef se vystěhoval
v roce 1896 do USA stát Jižní Dakota, kde rodina farmaří víc jak
100 let. V roce 1907 ho následoval bratr Jarkova děda.
Dům Soukupů ve Křemži byl postaven v roce 1885 současně s novou
silnicí. Kromě hospody provozovali ještě řeznictví a hospodářství.
V roce 1933 vyhořela stodola, Soukupovi prodali pole, postavili sál
a upravili terasu.
Jarka (nar. 1921) vystudoval učitelství, jeho posední pozdrav před
odplutím z Janova 23. 7. 1939 „Nemám peníze, ani čas“.
Pár poznámek:
Praděda synů Ondřej Soukup vedl práce na stavbě železnice úsek
František Sarauer, kronikář
VÍTÁNÍ OBČÁNKŮ
Dne 25. 4. 2007 přivítal starosta Křemže deset nových občánků našeho městyse.
ZŠ a MŠ Křemže společně se SRPŠ při Základní škole Křemže
pořádá u příležitosti oslavy Dne dětí
1. ročník
(společné zápolení rodinných družstev v různých disciplinách)
v sobotu
2. června 2007
PREZENCE DRUŽSTEV: od 15.00 hodin
NA OCHOZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY
Podmínky soutěže
1. Familiády se může zúčastnit každé dítě do 12 let s alespoň jedním rodičem.
2. K účasti na losování o hlavní cenu, které proběhne cca v 18.30 hodin, je nutné absolvovat
alespoň dvě discipliny.
3. Absolvování discipliny bude potvrzeno organizátory na jednotlivých stanovištích.
4. Kartu mohou soutěžící vhazovat do osudí po celou dobu trvání familiády.
5. Každou ze soutěžních disciplin může soutěžící absolvovat jen jednou.
Na závěr opékání vuřtů. Pruty na opékání, soutěživého ducha a dobrou náladu přineste s sebou.
KŘEMEŽSKO
strana 13
květen
1.5.1930
byl slavnosně otevřen nový kostel církve
československé – křemežský Husův sbor. Pro své
bohoslužby používala nově založená církev nejdříve
hřbitovní kapli svaté Voršily, ale na nátlak katolíků ji
musela opustit. Bylo tedy rozhodnuto postavit si kostel
vlastní. To se za velkého nadšení, obětavosti i finančního
přispění členů podařilo během jednoho roku.
1.5.1938
se konala u příležitosti oslav 25 let
Tělocvičné jednoty „Sokol“ Akademie. Začátek byl
v 8 hodin večer a program následující:
Modlitba na Řípu – sbor
Proslov – br. Sklář
Prostná žáci – sletová
Prostná žákyně – sletová
Prostná žáci – malí
Sletové písně
Přestávka
Prostná dorostenky – sletová
Prostná muži – sletová
Prostná ženy – sletova
Prostná závodní muži
Cvičení žen na tyči
Prostná dorostenci
Zpěv
útěku překáželo. Auta a motocykly bez benzinu, zastřelení
koně, kteří nevydrželi neustálý cval, polní kuchyně, tanky,
munice.
9.5.1990
byla při oslavách znovu odhalena busta
T.G. Masaryka, která byla objevena po pádu totalitního
režimu na půdě místního národního výboru.
10.5.1945
přijela do Křemže větší kolona americké
armády. Den před tím se první džíp se skupinou
amerických vojáků objevil odpoledne v Chlumě, ale hned
odjel zpět. Vojáky uvítal starosta pan T. Šimeček a farář Š.
Pařízek. Ředitel měšťanské školy Petr Velíšek s pěveckým
kroužkem školy přednesl před farou několik národních
písní, které se američanům líbily.
17.5.1931 byla po opravě znovu postavena na své
místo litěná socha sv. Jana Nepomuckého, lidově zvaná
„Jáníček“. Sochu věnovali Křemži v roce 1895 manželé
Huckovi. Josef Hucek, rodák z Křemže, byl ředitelem
cukrovarnického průmyslu v Čechách a žil v Praze.
Původně stával „Jáníček“ včleněn do zídky u schůdků
vedoucích k pěšině do Chlumu. Podloží se však drolilo,
a tak bylo nutno sochu přemístit na protější stranu silnice,
kde stojí dodnes.
18.5.1923
1.5.1990
bylo zahájeno rozhlasové vysílání
v Čechách a již na podzim téhož roku se Křemežský mlýn
stal prvním místem v jižních Čechách, kde byla zachycena
hudba a řeč přenášena radiovými vlnami.
3.5.1992 byl odhalen památník postavený americké
prodal Oldřich Lukáš, syn Jindřicha na
Chlumu chlumský statek sousedním Eggenberkům.
Tak skončilo více než stoleté panství rodu Častolarů
Dlouhoveských na Chlumu. Jan Kristian z Eggenberku
připojil Chlum k panství krumlovskému.
u příležitosti 25 let Tělocvičné jednoty
„Sokol“ proběhlo „Veřejné cvičení“ s následujícím
programem:
Dopoledne:
Koncert na náměstí
Vylučovací závody
Zkoušky
Odpoledne:
Průvod na cvičiště
Vztyčení státní vlajky
Projev
Cvičení všech složek
Nářadí
Večer:
Tanec při jazz-orchestru
5.5.1945
24.5.1905
navštívil Křemži plukovník Buckner
z velvyslanectví USA. Byla to první návštěva zástupce
USA na našem území osvobozeném americkou armádou
v roce 1945.
armádě v místě bývalé demarkační čáry. Ta tehdy
oddělovala území osvobozené armádou americkou
a sovětskou. Památník byl postaven z iniciativy obecních
úřadů ve Křemži a Vrábči.
3.5.1668
prchající
německý hajný zastřelil
v Krásetíně v sobotu večer Jana Koubu, který se ho
snažil zatknout. Při silnici u Lhotky hrozil Matěj Skorunka
holí utíkajícím Němcům a byl jedním prchajícím vojákem
zastřelen ze samopalu.
7.5.1945
v pondělí dosáhl úprk poražené armády
od Českých Budějovic přes Křemži na Chvalšiny vrcholu.
Silnice zůstala po nich vroubena vším, co jim při zběsilém
strana 14
22.5.1938
se na schůzi obecního zastupitelstva
v Křemži jednalo o veřejném osvětlení. Od roku 1905 měla
Křemže jako městys povinnost mít po setmění osvětleny
hlavní ulice a náměstí. Firma Casl z Prahy nabídla osvětlení
pomocí acetylenových svítilen. Tehdejší člen rady mlynář
Josef Čižek navrhoval osvětlení elektrické. Obecní rada
usnesla, aby starosta Jan Stožický a místostarosta Josef
Čižek se informovali v Písku, kde již elektrické osvětlení
bylo.
KŘEMEŽSKO
25.5.1919 byly ve Mřiči před vchodem do místní
kaple zasazeny dvě Lípy svobody. Jedna byla nazvána
lípou Masarykovou, druhá Štefánikovou. Ke kořenům
jedné z nich byla uložena zavoskovaná lahev se vzkazem
sepsaným místním rodákem učitelem Petrem Velíškem.
31.5.1943
zahynul v Osvětimi krásetínský občan
pan Jan Miesbauer čp.56 jako oběť tzv. Heydrichyády.
Omluva
Omlouváme se čtenářům dubnového Křemežska
za chyby, které nezpůsobil šotek, ale posílání
příspěvků prostřednictvím elektronické pošty
mimo korekturu. Nejvíce nás mrzí zkomolení jména
rodiny Dubenských v kalendáriu.
Děkujeme za pochopení.
Ing. Jan Mejzlík
Redakce
FOTBAL – DUBEN 2007
Křemže – Římov 1:2 (0:1). Na úvod jarní části přišla
nečekaná a navíc zbytečná ztráta Křemežských v partii
s předposledním. Dobře hrající hosté šli do vedení ve
30. minutě, kdy se po rohu hlavou trefil volný Jánský. Minutu
po pauze domácí srovnali, když pas Edelmana zúročil
ze sóla K. Rolník. Ten šel sám i v 80. minutě, ale nedal
– a platilo tisíckrát řečené „nedáš, dostaneš“. Hosté ihned
kontrovali a Brožka ranou ze 40 metrů nachytal brankáře
Linhu v nedbalkách – 1:2. Sestava Křemže: Linha, Stráský,
Valenta, Procházka, Šulc (46. Bartoš), L. Rolník, Štindl,
Edelman, Novák, John (70. Anderle), K. Rolník.
Horní Planá – Křemže 1:1 (0:1). Ve druhém jarním
kole sehráli Křemežští okresní derby na půdě favorizované
hornoplánské Smrčiny, odkud si po velmi dobrém výkonu
odvezli velmi cenný bod, a neměli daleko od výhry. Hosté
se ujali vedení brankou do šatny ve 44. minutě. Trestný kop
z uctivé vzdálenosti zahrával Brabec, jeho bombu vyrazil
domácí gólman jen před sebe a Procházka pohotově doklepl
na 0:1. I po obrátce sice měli domácí optickou převahu,
ale dlouho bez efektu. Výborný Linha zneškodnil šance
Ryneše a Bandury.Udeřilo až v 69. minutě, kdy po chybě
v rozehrávce utekl Schönkypl a jeho přesný centr doklepl
do odkryté branky Kastenmajer. Křemežští odehráli zápas
takticky velmi disciplinovaně a ziskem bodu si upevnili pozici
uprostřed tabulky. Sestava: Linha, Čižmar (75. Stráský), Filip,
Procházka, Brabec, Novák (65. John), L. Rolník, Edelman,
Bartoš, K. Rolník, Štindl (85. Anderle).
Křemže – Frymburk 1:1 (0:1). Křemežští povzbuzeni
minulou remízou z Horní Plané začali aktivně, aspiranta
postupu se vůbec nezalekli a v první dvacetiminutovce měli
navrch. Do větší šance se ovšem domácí nedostali. Naopak
hosté z první vážnější příležitosti hned otevřeli skóre. Ve
22. minutě byl před šestnáctkou faulován Andrejco, nařízený
trestný kop rozehrál Salzer podél zdi do vápna nabíhajícímu
J. Šislerovi, který z úhlu bombou pod břevno otevřel skóre
– 0:1. A za několik minut později mohlo být domácím
ještě hůř. Do šestnáctky se probil Matuš, ale jeho bombu
Linha reflexivním zákrokem skvěle vyrazil. Domácí se na
kloudnější odpověď zmohli až v závěru půle, kdy po rohu
KŘEMEŽSKO
a nastalém závaru pálil Procházka, našel však jen náruč
připraveného Vítka. V rozháraném druhém poločase se
domácí přece jen dočkali. V 61. minutě se na vápně k míči
dostal John, zbavil se obránce a střelou z otočky zamířil
přesně k tyči Vítkovy branky – 1:1. Jedinečnou příležitost
k obratu pak měli domácí v 73. minutě, kdy z šestnáctky
střílel Novák, zblokovaný pokus doputoval až na malé
vápno k Anderlemu, který ale balón netrefil ideálně a za
již překonaným Vítkem na čáře v pohodě odvrátil Salzer.
Posledně jmenovaný frymburský hráč pak rovněž měl na
noze rozhodnutí. Znovu po odpískaném držení Andrejca
zahrávali hosté standardku přímo ze středu šestnáctky,
ale Salzer tentokrát pověst obávaného střelce přímých
kopů nepotvrdil a zamířil nad – a body se dělily. Oba týmy
měly dobré šance k rozhodnutí, ale remíza je spravedlivá.
Sestava Křemže: Linha, Brabec, Filip, Procházka, Štindl,
L. Rolník, Novák (89. Stráský), John (65. Anderle), Bartoš,
K. Rolník (90. Chromý), Edelman.
Chvalšiny – Křemže 0:0. Tradiční derby pohříchu
přineslo jen hodně málo fotbalu a zaznamenáníhodné
momenty byly k vidění jen v úplném úvodu. Chvalšinští
začali velmi aktivně a už ve 2. minutě Linha vyškrábl zpod
břevna tvrdou střelu Fujdiara zpoza šestnáctky. Obrovskou
šanci k otevření skóre pak měli v 11. minutě hosté. Edelman
zahrával roh, přetažený centr se snesl na hlavu Nováka,
hostující kanonýr v tísni mířil vedle, balón ovšem doputoval
ke zcela volnému Johnovi, který však z malého vápna ve
skluzu přestřelil odkrytou branku. V dalších minutách se už
na trávníku odehrávala pouze urputná bitva s množstvím
tvrdých osobních soubojů. Jediný vzruch připravili přece
jen o něco aktivnější domácí. V 36. minutě prošel po pravé
straně Měchura, zpětnou přihrávkou našel na vápně volného
Fujdiara, jehož střela do protipohybu brankáře ke smůle
domácích jen olízla pravou tyč. A druhý poločas byl na šance
ještě chudší. Za zmínku stojí snad jen situace z 86. minuty,
kdy se zleva do šestnáctky hostů dostal Paráček, kříženou
střelou mířil pod břevno, ale Linha efektním zákrokem
uchránil čisté konto a pro hosty cennou remízu. Křemže:
Linha, Stráský (46. Šulc), Filip, Procházka, Brabec, Novák
(76. Anderle), Edelman, L. Rolník (46. Štindl), Bartoš, John,
K. Rolník.
strana 15
Po 18. kole figurují Křemežští na osmém místě čtrnáctimístné
tabulky se ziskem 23 bodů.
Okresní soutěž muži
12. kolo: Frymburk B – Křemže B 9:0 (4:0). V prvním jarním
utkání utrpělo béčko debakl. Čestný úspěch měl na kopačce
kanonýr Novák, ale nařízenou penaltu neproměnil.
13. kolo: volný termín
14. kolo: H. Dvořiště – Křemže B 3:1 (2:1). Ani ve druhém
jarním vystoupení béčko nebodovalo. Jedinou branku
hostů zaznamenal po zranění se vracející Michal Chromý
z penalty.
Okresní přebor žáci
8. kolo: Černá – Křemže 3:0 (3:0). První jarní utkání naši
nejmenší prohráli a v sedmimístné tabulce B skupiny OP
zůstávají šestí.
Připojené foto: Velkou zimní posilou křemežského fotbalu je zkušený
dvaatřicetiletý univerzál Luděk Edelman (vlevo, na snímku z domácího
utkání s Frymburkem v souboji s Matušem), který přichází na přestup
z družstva krajského přeboru z Bavorovic.
Text a foto: KAREL VOSIKA
OKÉNKO LÉKAŘE Jaro je v plném rozkvětu, a tak nabízím aktuální téma. Žijeme
v endemické oblasti, kde jsou klíšťata ve větším procentu
zdrojem nákazy virového zánětu mozku nazývaným klíšťová
encefalitida. Onemocnění většinou probíhá dvoufázově.
Začíná jako neurčité virové onemocnění a po krátké době
klidu propukne v plné šíři s vysokou horečkou, bolestí
hlavy, schváceností, zvracením... Průběh onemocnění
závisí na dávce virů a jejich průnikovosti do těla, která je
dána tělesnou kondicí člověka a invazivnosti virů. Proto
může proběhnout pod obrazem nenápadné virozy s mírným
poklesem výkonnosti až pod těžkým obrazem vedoucím
k smrti člověka. Většina z nás je v této oblasti proti
klíšťovému zánětu mozku očkována. A kdo dosud není,
může to snadno dohnat i nyní zrychleným očkováním.
Po takovéto mírné zimě, jaká letos byla, lze očekávat
mnohem větší výskyt klíšťat.
Další závažnou nemocí, kterou přenášejí klíšťata, je lymská
borelióza. Proti tomuto onemocnění se očkování zatím
neužívá. Onemocnění je známo teprve asi čtvrt století.
Vyvolavatelem onemocnění je spirálovitá bakterie Borrelia,
která proniká do těla prakticky jen po přisátí klíštěte, zvláště
když jej necháme přisáté desítky hodin až několik dní.
Borelie dokáže žít v tělesných tekutinách, ale umí i pronikat
do buněk, kde je pak částečně schována před antibiotiky.
Je pravděpodobné, že je schopna pronikat i neporušenou
kůží.
V prvním stadiu po průniku kůží vzniká v místě přisátí
strana 16
Člověk a klíště
klíštěte šířící se živé, ostře ohraničené zarudnutí, které
uprostřed vybledává a výbled se šíří k okrajům zarudnutí.
Odtud název erythema migrans. Zarudnutí trvá několik týdnů
až měsíců a pak se ztrácí. Jsou ale i méně typické průběhy
s příznaky v podobě neurčitého chřipkovitého onemocnění
se zduřením místních uzlin.
První stadium přechází do druhého stadia, které má své
různé projevy dle lokality. Na nose, ušních lalůčcích, prsních
bradavkách a skrotu můžeme nacházet zduření s nachovým
nádechem. Bývají často postiženy i svaly, klouby a šlachy.
Neurologická forma se projevuje jako zánět obalů
mozkových, zánět mozku samotného nebo zánět periferních
nervů. Vzácně může dojí i k zánětu srdečního svalu.
Po relativním klidu trvajícím několik měsíců se dostavuje
třetí stadium, ve kterém se k poškození samotnými boreliemi
přidávají další imunopatologické procesy. V tomto stadiu,
kdy v kůži můžeme nacházet chronické atrofující záněty,
dochází k zánětlivému poškozování kloubů a zánětlivým
změnám v mozku.
Pokud diagnoza není jasná z klinického průběhu, je možné
provádět serologickou diagnostiku, která je však pozitivní
až po několika týdnech. Taková pozdní léčba se provádí
obvykle zvýšenou dávkou antibiotik po trojnásobnou až
čtyřnásobnou dobu než léčíme běžné bakteriální infekce.
Prevencí onemocnění je nošení vysoké obuvi do lesa
a užívání repelentů. Po návratu z lesa se svlékneme
KŘEMEŽSKO
a vykoupeme. Při nálezu klíštěte
usilujeme o okamžité jeho vyjmutí. Při
použití pinsety k vytočení stiskáváme
klíště a obsah jeho zažívacího ústrojí
vymačkneme do svého těla. Tím
zvýšíme množství bakterií ve svém těle.
Při úchopu prostými prsty riskujeme
jeho průnik do kůže prstů, zvláště jeli na prstech nějaká oděrka. Klíště
nejlépe vyjmeme prostým zabalením
do nějakého tuku, ve kterém se začne
dusit, šimráme ho zápalkou na zadečku
tak dlouho, až se samo pustí. Druhou
zažehnutou zápalkou ho nejlépe nad
umyvadlem upálíme dosti daleko
od svých očí, protože při spalování
dochází k prsknutí, které může borelie
rozsít do okolí a proniknout nekrytýma
očima do lidského těla. Tento postup
doporučuji a snad zde dost důrazně
vysvětluji, proč mnohé doporučované
postupy jsou nevhodné. Čím kratší
dobu necháme klíště přisáté a čím
šetrněji jej odstraníme, tím menší riziko
boreliózy a jejího těžkého průběhu.
Při podezření na boreliózu včas
navštívíme svého praktického lékaře.
Klíšťata nepřenášejí jen virový zánět
mozku a lymskou boreliózu. Mohou
přenášet i další méně závažná
onemocnění. Ale to už necháme na
svém lékaři.
MUDr. Bohumír Šimek
Iveta BOROVKOVÁ
Křemže – 31. 3. 2007
Johanka BARTOŠOVÁ
Mříč – 02. 04. 2007
Adam HOMOLKA
Křemže – 05. 04. 2007
POKORNÝ-SÍT� - Brloh
p�ijme do trvalého pracovního pom�ru do textilní výroby:
manuáln� zru�né pracovnice
- dovednost šití vítána, ale není podmínkou
� jednosm�nný provoz
Růžena KOUBOVÁ
Křemže - 75 let
František BÍNA
Křemže – 75 let
Jan BÍNA
Křemže – 75 let
Tel: 380 745 229
www.pokorny-site.cz
Pokud se chcete naučit jednomu starému řemeslu, pokud si chcete zkusit
odrátkovat kamínek, či vyrobit odrátkováním kamínku rybičku,
zve Vás Základní škola a Mateřská škola Křemže
na kurz
Drátkování .. krajkování z drátku
ve čtvrtek 24. května 2007 od 15.00 hodin
v budově školy.
Cena dílny je Kč 50,Pro zajištění dostatečného množství materiálu
nahlaste svou účast
na tel: 380 742 030 p. Vítečková, do 18. 5. 2007
KŘEMEŽSKO
Květoslava MAŠKOVÁ
Křemže – 70 let
Josef WEBER
Mříč – 90 let
Kateřina WEBEROVÁ
Mříč – 84 let
Libuše JAKEŠOVÁ
Chmelná – 75 let
strana 17
VORŠILA DOSTALA NOVÝ KŘÍŽ
Každý z nás pravidelně chodí nebo jezdí po silnici kolem
kaple sv. Voršily na hřbitově. Přiznejme si upřímně,
kolik z nás si všimlo, že na ni něco přibylo. Ano, mluvím
o restaurovaném kříži, který je umístněn na špici věže. Je
to onen kříž, respektive jeho torso, o němž psal Ing. Mejzlík
v říjnovém Křemežsku a nebýt jeho, tak na věži je toto torso
dodnes.
Ve středu 18. 4. 2007 byl opravený a pozlacený kříž,
zrestaurovaný podle původní předlohy navrácen na věž
kaple.
Touto cestou bych chtěl poděkovat nejen Ing. Mejzlíkovi
za jeho nápad a vyhledání dokumentárních fotografií,
ale i řediteli HZS Pavlu Vejvarovi, který poskytl výškovou
techniku, Miroslavu Bartošovi, jež výškové práce provedl,
uměleckému kováři panu Teryngelovi a klempíři panu
Cipínovi, který zhotovil schránku na dokumenty.
- Bor-
CO SE DĚLO V DUBNU
Oprava Spojovací ulice
strana 18
KŘEMEŽSKO
Štěpkování
VÝHRADNÍ OBCHODNÍ ZASTOUPENÍ
T. G. Masaryka 205
(budova polikliniky)
381 01 Český Krumlov
777 760 960
Tel. 380 712 748
až 5
Nabízené produkty:
► pojištění majetku občanů
► životní a důchodové pojištění
► úrazové pojištění
► havarijní pojištění motorových vozidel
► povinné ručení
► pojištění na cesty
► pojištění podnikatelů a organizací
► pojištění odpovědnosti zaměstnance za škody
způsobené zaměstnavateli
OBČANÉ POZOR !!!
na dobu 7 až 12 měsíců
hotovost až do domu
nejvýhodnější v regionu
měsíční splátky
www.smartpujcka.cz
Hledáme nové obchodní zástupce.
Významná česká finanční
společnost
10.1.2007 14:19:55
inz_40x80_cmyk_SP.indd
1
SMART Financial s.r.o.
Majetek obce je pojištěn
u Kooperativy, pojišťovny a.s.,
proto máte nárok na
KŘEMEŽSKO
OHT-2425
SLEVU až 25%
Kontaktujte nás – rádi přijedeme
Kč
hledá
obchodní zástupce
pro zprostředkování
krátkodobých hotovostních
půjček pro oblast Opava,
Vítkov a okolí.
Tel.: 777 760 826,
e-mail:info@smartfin
strana 19
Nově otevřeno
Křemže – Dům Služeb
KEJKON
Dárkové zboží a suvenýry
Otevíráme 1. května 2007
☺
Nabízíme:
rytí do skla a keramiky dle přání zákazníka
gravírování jmenovek na dveře
upomínkovou keramiku
výrobky ze dřeva
různé suvenýry
☺
☺
☺
☺
Těšíme se na Vaši návštěvu.
KVĚTINOVÁ SÍŇ
BROMELIA
nabízí:
balkónové květiny
letničky, trvalky, skalničky
sazenice zeleniny
sadba hlívy a žampionů
okrasné dřeviny
thuje na živé ploty
substráty, hnojiva, postřiky







Aranžování a vazba květin
Dárkové:
klasické,
extravagantní, klobásové,
cigaretové, bonbónové
Svatební:
kytice pro nevěsty, družičky
na auta, na stoly,
polštářek na prstýnky
Smuteční: umělé i rostlé, se stuhou i bez
Při nákupu nad 1 000,- Kč
odvoz do 10 km zdarma.
tel.: 380 741 729
e-mail: [email protected]
www.bromelia.prodejce.cz
Služby městyse Křemže
přijmou brigádníka
na sečení motorovou kosou.
Tel.: 736 672 410, p. Cipín
SVOZ PAPÍRU
(kartony, noviny, časopisy
balené vzlášť)
19. května 2007
Chmelná
8.00
Stupná
8.20
Chlumeček
8.40
Bohouškovice 9.00
Mříč
9.20
Lhotka
9.40
Loučej
10.00
Chlum
10.20
Křemže (dvůr služeb) 10.55
KŘEMEŽSKO - měsíčník
Vydává:
Městys Křemže
Náměstí 35
382 03 Křemže
www.kremze.cz
DIČ: CZ00245950
Zodpovídá:
J. Troup
Redakce:
J. Boršovský, J. Cipínová,
Petr Resch, Jan Mejzlík
strana 20
– 8.15 hodin
– 8.35 hodin
– 8.55 hodin
– 9.15 hodin
– 9.35 hodin
– 9.55 hodin
– 10.15 hodin
– 10.50 hodin
– 12.00 hodin
Uzávěrka:
27. 4. 2007
MK ČR E 11574
Tisk:
Josef Posekaný
tel.: 387 312 242
e-mail: [email protected]
Počet výtisků: 450 ks
e-mail: [email protected]
PROVÁDÍME
vedení účetnictví
účetní poradenství
daňová přiznání
Ing. Konstantin Štibic, Lhotka 3
tel. č. 380 741 960 a 732 722 579
Nebo kancelář č. 7
na Úřadu městyse Křemže
pátek od 9:00 do 13:00 hodin
penzijní pojištění u Winterthur
stavební spoření s Buřinkou
pojištění osob, majetku
a rizik u Allianz, a. s.
Ing. Jitka Štibicová, Lhotka 3
tel. č. 380 741 960 a 605 777 341
KŘEMEŽSKO