Spolupráce jako významný prvek v činnosti

Česká zemědělská univerzita v Praze
Provozně ekonomická fakulta
Doktorská vědecká konference
4. února 2013
T
T
THINK TOGETHER
Think Together 2013
Spolupráce jako významný prvek v činnosti místních akčních
skupin
Cooperation as an important element in the work of local action groups
Kateřina Boukalová
129
Abstrakt
Key Words
Článek stručně nastiňuje přístup LEADER a jeho klíčové
charakteristiky významné pro udržitelný rozvoj venkova.
Dále představuje implementaci těchto principů v podmínkách
České republiky prostřednictvím místních akčních skupin
(výstupy studií různých autorů). Hlavním cílem příspěvku
je ukázat a zhodnotit strukturu spolupráce místních akčních
skupin Středočeského kraje v rámci realizace projektů
spolupráce. Článek též upozorňuje na důležitost vzájemného
provázání jednotlivých principů LEADERu v praxi fungování
těchto lokálních iniciativ.
Features of the Leader approach, social capital, cooperation,
local action group
Klíčová slova
rysy přístupu Leader, sociální kapitál, spolupráce, místní akční
skupina
Abstract
The paper briefly outlines the LEADER approach and its
key characteristics, which are important for sustainable rural
development. Furthermore, it addresses the implementation
of these principles in the Czech Republic through local
action groups (results of studies by various authors). The
main objective of this paper is to demonstrate and evaluate
the structure of cooperation among local action groups
of the Central Region in the implementation of cooperation
projects. Article also highlights the importance of mutual
interconnection Leader principles in practice of these local
initiatives.
Think Together 2013
Úvod do problematiky
Místní akční skupiny (MAS) jako důležití aktéři ve
venkovských oblastech mají fungovat dle principů, které jsou
obsaženy v endogenním modelu rozvoje regionů/ venkova a
zároveň přístupu LEADER. Jedná se především o využívání
místních zdrojů, akcentování potřeb, přání a očekávání
místních lidí, přistupování k rozvoji směrem odspodu (pozn.
autorky: i přesto, že není možné opomíjet opodstatněné
diskuse o tom, do jaké míry LEADER tento princip naplňuje),
zaměření se na lokalitu, zdůrazňování partnerství z různých
sektorů ekonomiky a jejich vzájemné spolupráce. Efektivně
fungující MAS by měla všechny uvedené zásady dodržovat a
při realizaci svých aktivit se jimi řídit. Pokud stavíme na výše
uvedených principech, nezbytným prvkem napomáhajícím k efektivnímu fungování těchto nových sociálních hnutí je právě
prvek spolupráce. Místní akční skupiny tak ztělesňují nový
koncept spravování venkova (= governance) (Lošťák 2011: 1011).
Na prvek spolupráce jako klíčový znak LEADERu poukazují
i evropské organizace zastřešující místní akční skupiny.
Příkladem je Evropské sdružení Leader pro rozvoj venkova, které
na svých internetových stránkách zdůrazňuje právě potřebu
mezinárodní kooperace a umožňuje místním partnerstvím
vyhledávat v databázi potenciální partnery a projekty,
na kterých by měly zájem spolupracovat. Podobné informace
lze pak nalézt i na stránkách Evropské sítě pro rozvoj venkova,
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
jejíž hlavní náplní činnosti je pomoc členským státům Evropské
unie při implementaci programů rozvoje venkova.
Spoluprací mezi místními aktéry dochází k přenosu
zkušeností, znalostí i tvorbě a udržování sociálních sítí.
Dle Roberta Putnama se tvorba a udržení sociálních
sítí a důvěry týká konceptu sociálního kapitálu.
Toto může zpětně usnadnit koordinaci a spolupráci
za účelem dosažení benefitů pro celou komunitu (Putnam in
Lee; Arnason; Nightingale; Shucksmith 2005: 270). Je zřejmé,
že rysy přístupu LEADER jsou navzájem propojené a nelze
je od sebe jednoznačně oddělovat. Jedná o velmi složitou a
rozsáhlou problematiku, proto se tato práce zaměřuje pouze
na jeden z uvedených klíčových znaků a zabývá se otázkou
spolupráce místních akčních skupin. Jako oblast zkoumání byl
vybrán Středočeský kraj, protože zde působí jedna z nejstarších
a nejzkušenějších místních akčních skupin v České republice.
Cíl a použité metody
Příspěvek si klade za cíl zhodnotit strukturu sítě spolupráce
místních akčních skupin ve Středočeském kraji a také nastínit
spolupráci s dalšími kraji České republiky (ČR). Dílčím cílem
práce je představit přístup LEADER, místní akční skupiny
a naznačit zásady tohoto přístupu a jejich implementaci
v činnosti MAS fungujících na území ČR.
Příspěvek vychází ze studia odborných publikací a teoretických
východisek zabývajících se problematikou přístupu LEADER,
místními akčními skupinami a jejich fungováním v podmínkách
České republiky. Použita je technika studia dokumentů.
Základní použitá technika vychází ze zjednodušené
modifikace analýzy sociálních sítí, která vychází ze „šetření
ve strukturách vztahů mezi sociálními aktéry nebo skupinami“
(Breiger 2004). Článek hodnotí strukturu spolupráce místních
ISBN: 978-80-213-2379-7
akčních skupin na území Středočeského kraje. Hodnocení
spolupráce a její podoby je klíčovou otázkou při fungování
místních partnerství, protože při navazování spolupráce
vznikají, mobilizují a rozšiřují se sociální sítě a s tímto úzce
souvisí přítomnost sociálního kapitálu, bez kterého by MAS
nemohla vzniknout ani fungovat. Pro vymezení sítí spolupráce
jsou uvažovány veřejně dostupné informace prostřednictvím
internetu a webových stránek jednotlivých skupin či Státního
zemědělského intervenčního fondu týkající se projektů
spolupráce financovaných především (ve 2 případech se
jedná o projekty z Regionálního operačního programu, kde
MAS jsou partnery projektu) z Programu rozvoje venkova
(PRV) v rámci osy IV. LEADER; opatření 2. Realizace projektů
spolupráce. Data byla získána také osobní účastí na setkáních
Krajské sítě místních akčních skupin Středočeského kraje
(KS STČ) v průběhu 2. poloviny roku 2012. Na základě
propojení teoretických znalostí a empirických dat je následně
zhodnocena struktura (formální) spolupráce místních akčních
skupin Středočeského kraje.
Přístup Leader a jeho teoretické ukotvení
Akronym LEADER vznikl složením prvních písmen
francouzských slov vyjadřujících vytváření vazeb posilujících
hospodářský rozvoj venkova (Wade; Rinne 2011: 9; Přístup
Leader: základní příručka, 2006: 5). Cílem LEADERu je nalézt
skryté potenciály v dané oblasti a využitím místních zdrojů
dosáhnout udržitelného rozvoje (vyvážením ekonomické,
sociální a environmentální oblasti). Tento přístup má společné
znaky s prvky endogenního modelu rozvoje. O možnosti
uplatnit tento model v problematice rozvoje venkova se začíná
hovořit od 80. let 20. století. Výsledkem diskuzí byl vznik
iniciativy (dnes přístupu) LEADER. Tento přístup se odráží
131
v konceptu integrovaného (= zahrnující všechny oblasti života)
endogenního rozvoje (IERR). Ten zdůrazňuje nejen území,
ale také participaci regionálních skupin (aktivní obyvatelé)
a využívání místních rozvojových potenciálů a tím odhalení
zdrojů nejen ekonomických, ale také neekonomických (Jehle
1998; 12). Ray (2000) charakterizuje IERR jako rozvoj, který
se odehrává v teritoriálních rámcích (ne sektorových), místní
využívají lokální zdroje a zároveň vyzdvihuje zaměření se
na schopnosti a potřeby lidí v daném místě. Tyto znaky lze
spatřovat i v klíčových rysech přístupu LEADER (viz níže).
Přístup LEADER je také ukotven v konceptu governance –
spravování venkova, kdy je venkov stále více konstruován
prostřednictvím nových sociálních hnutí akcentujících rurální
identitu (Hudečková; Lošťák 2011; 101). Jako příklad takového
hnutí je možné uvést místní akční skupiny, které fungují na
principech přístupu LEADER.
Podstata přístupu LEADER
Uvedené rysy přístupu LEADER jsou vnímány jako vzájemně
se doplňující a není možné je od sebe jednoznačně oddělovat.
Místní akční skupiny (= lokální iniciativy) mají dle těchto
principů fungovat a realizovat rozvojové aktivity na svém
území.
ISBN: 978-80-213-2379-7
Obrázek č. 1: Zásady přístupu LEADER
Zdroj: Přístup Leader: základní příručka; Wade; Rinne,
vlastní úprava
Zavádění těchto principů do rozvoje venkova bylo pro mnoho
zemí zcela novým procesem. Zejména to platí pro bývalé země pod
komunistickým režimem (Marquardt; Möllers; Buchenrieder
2012: 399). Lidé v těchto územích byli zvyklí pasivně čekat
na rozhodnutí z vyšších úrovní. Toto se LEADER snaží změnit
a zavádí důraz na participaci obyvatel v rozvojových aktivitách
tak, aby se právě oni podíleli na rozhodování o budoucnosti v
území, ve kterém žijí (bottom-up). Aby bylo možné zapojit co
nejvíce aktérů v dané lokalitě, je potřeba tuto oblast vymezit
(place-based). Nejčastěji se region definuje dle hranic území,
ale je možné ho vyznačit i jinými způsoby (společnou tradicí,
místní identitou, sounáležitostí k lidem nebo společnými
potřebami a očekáváními) (Přístup Leader: zákl. příručka,
2006: 8).
Pokud se zabýváme rozvojem určitého území, v případě
tohoto článku územím venkovským, je potřebné vytvářet
tzv. integrované strategie rozvoje (multi-sectoral). Je vhodné
132
zahrnout do strategie různá odvětví. Tento proces pak
podporuje spolupráci mezi místními aktéry nejen v místě,
ale i mimo něj. Významnou se zde jeví koncepce Marka
Granovettera popisující roli slabých vazeb v rámci komunity.
V průhledu do rurálního rozvoje lze konstatovat, že slabé
vazby přinášejí nové informace (nové pohledy, inovativní
řešení). Jejich dostatečné množství pak umožňuje právě
spolupráci (cooperation) (Granovetter 1973: 1373). Analogicky
lze toto připodobnit k přemosťujícímu sociálnímu kapitálu,
který dovolí jedincům i skupině komunikovat a učit se od
jiných vně komunity. Zároveň ale není možné opomíjet silné
vazby, které podporují lokální soudržnost (a identitu) jedinců
v rámci komunity (odkazující ke svazujícímu sociálnímu
kapitálu) (Putnam 2000: 22-23). Je tedy potřebné, aby byly obě
formy sociálního kapitálu (svazující a přemosťující) přítomny
při rozvojových aktivitách.
Místní partnerství (Local Action Group) je zde chápáno
jako sociální skupina, protože tyto jsou spojeny stejnými či
podobnými zájmy, sdílenými hodnotami propojujícími se
ve vzájemných interakcích (Sýkora; Matoušek 2008: 2).
Prostřednictvím vzájemné spolupráce se místní akční skupiny
vzájemně učí jedna od druhé a dochází k předávání a výměně
informací, zkušeností a osvědčených postupů (Wade; Rinne
2011: 11). Tímto procesem se zpětně vytvářejí a posilují již
existující sítě (networking). Povaha sociálních sítí v dané
komunitě úzce souvisí s množstvím sociálního kapitálu v nich
obsaženém. To znamená, že pokud jsou lidé aktivní a angažují
se v rozvoji daného regionu (koncepce sociálního kapitálu),
bude to mít i pozitivní vliv na všechny složky udržitelného
rozvoje. Posledním rysem LEADERu jsou přístupy usnadňující
kreativitu, zavádění nových nápadů či produktů (innovations).
Pod pojmem inovace je možné chápat „přenos a přijetí inovací
ISBN: 978-80-213-2379-7
vyvinutých jinde, modernizaci tradičních forem zkušeností nebo
nalezení nových řešení problémů venkova“ (Přístup Leader: zákl.
příručka, 2006: 12).
Místní akční skupiny v České republice
MAS je vytvářena na principu partnerství mezi subjekty
z veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru
(podmínkou je minimálně 50-ti % zastoupení soukromého
sektoru). Tato podmínka byla stanovena z důvodu uchopení
rozvoje venkova přímo na venkově, ne jen formálně
v kancelářích úřadů (Ministerstvo zemědělství 2009: 7).
Členem MAS mohou být také aktivní občané, kteří jsou
v každodenní praxi rozvoje velmi vítaní. Důraz je kladen
na rozvoj venkova zapojováním co nejširšího spektra místních
aktérů, kteří nejlépe znají potřeby a požadavky místa, kde
žijí a tím aktivují místní potenciál a zachovávají rozmanitost
„svého“ regionu (Pelcl; Havránek; Lehmanová; Matínek 2008:
13).
Tabulka č. 1: Nástin vývoje MAS v ČR
Evidence k datu Počet MAS
6/2006
137
11/2007
159
8/2009
155
5/2010
151
10/2011
146
2/2012
147
12/2012
166
Zdroj: NS MAS, Čepelka, vlastní úprava
V podmínkách České republiky zatím neexistuje
kompletní evidence počtu MAS v jednotlivých letech od
doby vzniku prvních z nich (rok 2002). Dle Národní sítě
133
MAS (NS MAS) je v současné době místními akčními
skupinami pokryto přibližně 85 % území ČR. Problém
při zjišťování počtu MAS lze spatřovat především v tom,
že některé z nich byly sice formálně registrované, ale již
nevykazovaly žádnou činnost. Jedná se především o taková
společenství, která byla „uměle“ založena s cílem získání
dotačních prostředků. Když se toto nepodařilo, rozpadla se. Jiné
MAS již existovaly, ale nebyly formálně registrované (Čepelka
2008: 7), nebylo tedy možné je v oficiálních statistikách nalézt.
V současné době poskytuje nejúplnější data NS MAS. Přesto
neudává vývoj počtu MAS, ale aktuální stav k určitému datu.
Principy LEADERu v prostředí České Republiky
Jedním ze základních principů LEADERu i endogenního
modelu rozvoje je vytváření sítí spolupráce, a to nejen na úrovni
regionální, národní, ale také mezinárodní. Úspěšné uplatnění
endogenního modelu rozvoje v praxi tedy závisí nejen na
ekonomických, ale vysoce také na ne-ekonomických faktorech
jako je sociální kapitál, důvěra a reciprocita, kooperace, zvyky a
normy, lokální komunikace a interakce. Tyto sociální a kulturní
faktory pak pomáhají snižovat nejistotu mezi lokálními aktéry,
jak ekonomickými, tak neekonomickými (Stachová; Bernard;
Čermák 2009).
Provedené empirické studie zaměřující se na implementaci
přístupu LEADER v České republice nicméně naznačují, že
některé MAS byly zakládány spíše za účelem „sáhnout“ si
na evropské peníze než na potřebě partnerství a
spolupráce. Důkazem tohoto je i překotné zakládání
MAS v letech 2005 – 2008 (Binek a kol. 2009: 95).
Dalším příkladem toho, že české MAS zaostávají za
„leaderovskými“ principy, je i to, že se primárně nezaměřují
na partnerství, sítě, tvorbu a používání sociálního kapitálu a
ISBN: 978-80-213-2379-7
spolupráci, ale spíše na investice (Hudečková; Lošťák 2008:
555). Toto dokládá i studie Binka a kol., která uvádí jako
paradox rozvoje venkova založeném na principu partnerství
fakt, že 70 % finančních prostředků (PRV, osa IV) na projekty
MAS bylo určeno na opatření nevyžadující žádnou formu
spolupráce s dalším subjektem (Binek a kol. 2011: 95). Jak
uvádí Čermák a Vobecká: „projekty mohou být jakousi zástěrkou
k pouhému získání peněz nebo cíle jejich aktérů nejsou takové, jaké
deklarují. V některých případech byla spolupráce MAS brána čistě
jako možnost dosáhnout na peníze bez dalších vedlejších přínosů
zapojení do projektu“ (Čermák, Vobecká 2011). I přes výše
uvedené negativní zkušenosti se v České republice již stala
téměř běžnou komunikace a spolupráce mezi jednotlivými
MAS především v podobě poradenské činnosti (Hudečková;
Balzerová 2010: 10).
Spolupráce MAS ve Středočeském kraji
Ke konci roku 2012 bylo zaregistrováno na území Středočeského
kraje 18 místních akčních skupin (tab. č. 2). Dalších 5 partnerství
přesahuje svým územím do Středních Čech, ale sídlí mimo
tento kraj. Některé MAS nevykazují již delší dobu přílišnou
aktivitu (např. nemají vlastní webové stránky, příp. nemají
webové stránky již několik let aktualizované – Podbrdsko,
Mníšecko). Naopak vedle stávajících skupin zde v současné
době vznikají i nová partnerství, která jsou zakládána na tzv.
„bílých“ místech kraje, nebo odtržením od existující MAS.
Dle údajů KS STČ by na území kraje mělo působit či začínat
fungovat kolem 23 místních akčních skupin. V tomto čísle jsou
zahrnuta již zmiňovaná, zatím neregistrovaná, společenství,
která nemají např. ještě ustanoven svůj název. V minulém
programovém období 2000 – 2006 (pro ČR 2004 – 2006) byla
vybrána ve Středočeském kraji k podpoře z operačního
134
programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství pouze
MAS Posázaví. V současném programovém období 2007 –
2013 pak bylo vybráno 11 místních akčních skupin. Jedná
se o MAS Posázaví, Přemyslovské střední Čechy, Lípa pro
venkov, Říčansko a Vyhlídky (tzv. MAS 48), MAS Svatojiřský
les, Podlipansko, Pošembeří (tzv. MAS 32) a MAS Rakovnicko,
Sedlčansko a Karlštejnsko (tzv. MAS 32+).
Ve všech krajích ČR existují Krajské sítě MAS, které
zastupují zájmy místních partnerství na území daného
kraje. Tyto sítě nemají právní subjektivitu a
účast
na setkáních je dobrovolná. Ne všechna lokální
společenství Středočeského kraje jsou členy NS MAS
(z celkového počtu 18 MAS nejsou členem 3), mají ale i přesto
možnost být přítomny těchto schůzek a diskutovat aktuální
záležitosti spolu se členy Národní sítě místních akčních skupin.
Této možnosti využila v 2. polovině roku 2012 například
MAS Mezilesí, která se účastnila některých setkání. KS STČ
se schází nejčastěji ze všech krajských sítí a to pravidelně
1x za měsíc. V tomto přístupu lze spatřovat základ pro
rozvoj spolupráce lokálních partnerství a vytváření sítí mezi
nimi, protože se všichni navzájem znají, jsou schopni spolu
komunikovat, zaměřit se na společné zájmy, vystupovat
jednotně vůči hierarchicky vyšším orgánům. Dále dokáží
vzájemně snadněji přispět k řešení problému, na který by jediná
MAS neměla kapacitu (finanční, časovou či lidskou). Tím, že
se místní partnerství každý měsíc schází a diskutují aktuální a
potřebné záležitosti, se spolupráce a síťování velmi posilují a
na tomto základě je možné usuzovat i na vyšší sociální kapitál
ve středočeských místních akčních skupinách oproti krajům,
kde k setkání nedochází v častém pravidelném časovém
intervalu. Na toto lze navázat dalším předpokladem: čím vyšší
hodnotu sociálního kapitálu vykazuje místní akční skupina,
ISBN: 978-80-213-2379-7
tím by měla lépe fungovat a provádět rozvojové aktivity
v regionu. Tato tvrzení ale musí být dále podložena
navazujícím výzkumem zjištujícím úroveň sociálního kapitálu
v těchto společenstvích i přesto, že operacionalizace sociálního
kapitálu není jednoduchá. Lze ho vyjádřit pomocí zkoumání
dat zaměřujících se na sociální důvěru, participační aktivity,
spolupráci nebo sítě aktérů (Stachová; Sýkora; Matoušek 2011).
Právě sociální kapitál v obecném slova smyslu utváří „sociální
interakce mezi jedinci i skupinami, které vytváří a rozvíjí důvěru,
sociální normy a posilují spolupráci a reciprocitu“ (Colleman;
Fukuyama; Warren in Lee; Árnason, Nightingale; Shucksmith
2005: 270) - složky životně důležité v činnosti lokálních iniciativ
typu místních akčních skupin.
Na základě údajů z níže uvedené tabulky (č. 2) lze uvažovat,
že místní akční skupiny průměrně spolupracují se 2 dalšími
partnerstvími (1,94). S nevyšším počtem spolupracují MAS
Region Pošembeří (6), Říčansko; Podlipansko (5) a Lípa pro
venkov (4). Na druhou stranu zde existují společenství, která
nevyvíjí tímto směrem žádnou činnost – Mezilesí, Mníšecko,
Podbrdsko, Svatojiřský les. Poslední zmíněná je podpořenou
místní akční skupinou z Programu rozvoje venkova, ale
jako jediná z podpořených MAS nerealizuje žádné projekty
spolupráce. Podpořené MAS pak spolupracují průměrně s 2,7
dalšími partnerstvími, nepodpořené průměrně pouze s 0,83
MAS. Výjimkou je jen Zálabí, která jako nepodpořená MAS
spolupracovala s dalšími 3 skupinami.
135
Tabulka č. 2: Místní akční skupiny ve Středočeském kraji
Název MAS (dle abecedy)
Brdy-Vltava o.p.s. Lípa pro venkov o.s.
MAS Dolnobřežansko o.p.s.
MAS Karlštejnsko, o.s. MAS Podlipansko, o.p.s.
MAS Říčansko o.p.s.
MAS Sedlčansko, o.p.s. MAS Zálabí
Místní akční skupina Mezilesí
Místní akční skupina Mníšecko, o.s.
Místní akční skupina SVATOJIŘSKÝ
LES, o.s.
PODBRDSKO, občanské sdružení Posázaví o.p.s. Přemyslovské střední Čechy o.p.s.
Rakovnicko o.p.s.
Region Pošembeří o.p.s. Vyhlídky, občanské sdružení Zlatý Pruh Polabí, o.p.s.
Člen NS
MAS
(12/2012)
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ne
Doba
Podpořená trvání v
měsících
MAS
(12/2012)
ne
76
ano
78
ne
4
ano
60
ano
87
ano
80
ano
84
ne
77
ne
91
Spolupracuje
ve STČ s xy
MAS (20092012)
1
4
0
0
5
5
2
3
0
Hodnocení
Ministerstva
zemědělství
(2012)
nehodnoceno
126
nehodnoceno
106
136
132
96
nehodnoceno
nehodnoceno
nehodnoceno
ne
ne
-
0
ano
ano
80
0
108
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
ano
ano
ne
72
105
105
81
84
102
90
0
3
2
1
6
2
1
nehodnoceno
139
131
137
134
132
nehodnoceno
Zdroj: webové stránky MAS; MZe, vlastní zpracování
Příspěvek se zaměřuje na MAS působící ve Středočeském kraji
a snaží se o nastínění a zhodnocení sítí spolupráce mezi těmito
místními partnerstvími na základě veřejně dostupných dat
z webových stránek jednotlivých MAS a Státního zemědělského
intervenčního fondu. Jednotlivé principy LEADERu nelze
oddělovat. Právě jejich provázání tvoří jeden celek, jehož cílem
je (trvale) udržitelný rozvoj venkova. Proto je do budoucna
uvažován doplňující výzkum zahrnující další okruhy
zkoumání faktorů ovlivňujících fungování místních akčních
skupin. V praktickém fungování mezi sebou MAS v podstatě
soupeřily, soupeří a v novém programovém období budou
znovu soupeřit o omezené zdroje pro své integrované strategie
ISBN: 978-80-213-2379-7
rozvoje území a jejich následnou realizaci prostřednictvím
konkrétních projektů. Zde vyvstává nejednoznačný pohled na
často zdůrazňované klady spolupráce MAS, kdy kooperace
je sice jedním z požadovaných a vysoce ceněných principů
přístupu LEADER, ale zároveň být inovativní, mít své know
– how a zachovat si ho, „nutí“ místní partnerství k alespoň
částečnému uchránění tajemství svého úspěchu vůči ostatním.
Schéma (obrázek č. 2) zobrazuje sítě vzájemné spolupráce
mezi místními akčními skupinami Středočeského kraje a
naznačuje i kooperaci s lokálními iniciativami nacházejícími se
v dalších krajích ČR (znázorněné šedým písmem a šedivými
přerušovanými čarami). U všech vazeb je zohledněna
spolupráce v rámci schválených i neschválených (ale
registrovaných) projektů v rámci IV. osy Programu rozvoje
venkova - opatření 2. 1. Realizace projektů spolupráce.
V případě středočeských MAS jsou pak vazby rozlišeny
dle toho, zda byl projekt realizován (černé čáry), či byla jen
podána žádost (zelené čáry). První číslo u černých linek udává
počet realizovaných projektů mezi jednotlivými skupinami a
druhé zobrazuje počet projektů, o které spolu MAS žádaly. Pro
potřeby toho článku není rozlišení barvy vazeb zcela zásadní,
protože zde sledujeme především to, zda spolu tato komunitní
společenství vůbec začala vzájemně spolupracovat a toto lze
zahrnout i do příprav žádostí o projekt, kdy spolu partnerství
musí alespoň v minimální míře komunikovat a tím vytvářejí již
první spolupráci a vzájemné vazby.
136
Obrázek č. 2: Formalizovaná spolupráce místních akčních skupin Středočeského kraje
ISBN: 978-80-213-2379-7
137
Na obrázku převažuje institucionalizovaná forma spolupráce
prostřednictvím projektů podávaných v rámci opatření PRV
- Realizace projektů spolupráce a zobrazuje pohled na to,
jak je utvořena síťová (formální) spolupráce středočeských
lokálních iniciativ, která vznikla při tvorbě žádostí a realizaci
projektů v období let 2009 – 2012. Ze schématu je patrné, že
spolu intenzivněji spolupracují zejména MAS ležící především
v jihovýchodní části Středočeského kraje a částečně je kooperace
propojena se severním územím kraje. Ohnisko této spolupráce
se pak soustřeďuje především kolem Říčanska, Podlipanska
a Regionu Pošembeří, kdy zejména poslední zmíněná MAS
spolupracuje jak s MAS ve Středních Čechách, tak s MAS
z jiných krajů ČR (např. z Plzeňského, Jihočeského kraje).
V rámci přesahu mezi jednotlivými kraji probíhá kooperace
především s Jihočeským krajem (v převážné většině se stále
stejnými MAS). Přes krajské hranice spolupracují zejména
Přemyslovské střední Čechy, Region Pošembeří, Vyhlídky či
Sedlčansko. Tyto subjekty koordinují projekty nebo působí
jako partnerské místní akční skupiny, do nichž jsou zapojeny
místní partnerství z různých krajů ČR. MAS Karlštějnsko pak
realizovala takový projekt se společenstvím z Ústeckého kraje,
ale do spolupráce v rámci Středočeského kraje se nezapojila.
V další fázi výzkumu by bylo vhodné provést srovnání
mezi jednotlivými kraji a zhodnotit zda lokální iniciativy ve
Středočeském kraji spolupracují v rámci institucionalizované
formy spolupráce intenzivněji v porovnání s dalšími kraji ČR.
Nejčastěji bylo koordinačním místním společenstvím
Rakovnicko (7x), dále Posázaví (4x); Podlipansko; Vyhlídky
a Říčansko (3x). Zajímavý je fakt, že Rakovnicko a Posázaví
vzájemně realizovaly v rámci opatření Realizace projektů
spolupráce celkem 6 projektů a dalších 5 registrovaly (nejvyšší
počet v rámci kraje) a přesto spolu nesdílejí územní hranice.
ISBN: 978-80-213-2379-7
Zároveň vykazují nejvyšší počet vzájemných projektů
dokonce v celostátním srovnání. Hlavním důvodem této
synergie je především společné zaměření obou místních
akčních skupin na oblast cestovního ruchu. MAS Posázaví
pomáhala již v roce 2008 při založení MAS Rakovnicko a
od té doby spolu tyto dvě skupiny aktivně spolupracují.
Lze předpokládat, že obě společenství vzájemně kooperují
i neformální cestou v podobě vzájemných rad a výměny
zkušeností. Toto vyplývá i z provedeného hodnocení
spolupráce obou MAS z roku 2011 (MAS Posázaví 2012). U
místní akční skupiny Posázaví je možné nalézt první zmínky
o partnerské spolupráci již v roce 2000. Jedná se o období, kdy
byly v ČR poprvé implementovány principy endogenního
modelu rozvoje v podobě předvstupního programu SAPARD
(2000 - 2003). V kraji existuje také relativně vysoký počet
MAS, které doposud nerealizovaly žádný projekt spolupráce
s jinými komunitními společenstvími, nebo toto není dostupné
prostřednictvím internetových stránek. Jedná se o 5 z celkového
počtu 18 (Dolnobřežansko (zatím nové partnerství fungující od
srpna 2012), Svatojiřský les, Podbrdsko, Mezilesí a Mníšecko).
MAS Karlštejnsko má v současné době zaregistrovanou žádost
o projekt spolu s místními akčními skupinami z Ústeckého
kraje ČR. Nejčastěji spolu společenství spolupracují mimo
Středočeský kraj v přesahu do Jihočeského, Královehradeckého
kraje a kraje Vysočina.
V modelu (obr. č. 2) není zobrazena z důvodu přehlednosti
jedna z velmi přínosných forem spolupráce, která pomáhá
MAS získat nové úhly pohledu, nové způsoby řešení
problémů a zavádění nových myšlenek do rozvoje. Jedná
se o mezinárodní spolupráci se zahraničními místními
akčními skupinami z dalších zemí Evropské unie, příp.
s místními partnerstvími ze třetích zemí. I středočeská místní
138
partnerství tuto formu spolupráce navazují (v grafu nicméně
není pro zjednodušení uvedena). Jedná se o kooperaci
na projektech MAS z Francie, Slovenska, Litvy, Finska a
Slovinska.
Nejintenzivnější
spolupráce
probíhá
mezi
MAS
Rakovnicko a Posázaví. Pokud nalezne lokální iniciativa
vhodného a zodpovědného spolupracujícího partnera,
přinese tato forma součinnosti do obou společenství
neocenitelné zkušenosti a informace. Zároveň je zde ale
nebezpečí v tom, že po určité době se již v „omezeném“
okruhu nové nápady mohou vyčerpat. Převážná většina
spolupráce je realizována mezi podpořenými skupinami
v rámci Programu rozvoje venkova. Jedinou výjimkou je
MAS Brdy – Vltava a Zálabí (nepodpořené), které uskutečnily
projekty spolupráce jako koordinační skupiny. MAS Zálabí
se účastnila také jako partnerská skupina mezinárodního
projektu koordinační MAS Říčansko. (U MAS Zlatý Pruh
Polabí a Region Pošembeří probíhala spolupráce v rámci
projektů mimo PRV). Spolupráce místních partnerství
Středočeského kraje se koncentruje především v jihovýchodní
části a přesahuje do severního okraje kraje. S nejvyšším počtem
MAS v rámci Středočeského kraje navázala spolupráci skupina
Region Pošembeří (celkem se 6-ti z nich).
Závěr a diskuse
Cílem příspěvku bylo nastínit existující sítě spolupráce
v kontextu rozvoje venkova na území Středočeského kraje
vztaženými ke komunitnímu společenství typu místních
akčních skupin. Práce se zabývá teoretickým ukotvením
přístupu LEADER a nastíněním jeho klíčových principů. Dále
poukazuje na současnou praxi fungování MAS v podmínkách
České republiky. Autorka práce vycházela při tvorbě článku
ISBN: 978-80-213-2379-7
především ze studia odborné literatury. Na jejím základě se
zamýšlela nad možností analyzování sítí spolupráce mezi
jednotlivými místními akčními skupinami.
Uskutečňování
pravidelných
setkání
každý
měsíc
(nejintenzivnější ze všech krajů) vytváří vhodný základ pro
navazování spolupráce mezi MAS, protože o sobě jednotlivé
subjekty na území kraje vědí, znají se a dokáží si vybrat ke
své spolupráci vhodné partnery, kteří v daném okamžiku
řeší ty samé problémy. Ohnisko spolupráce bylo nalezeno
v jihovýchodní části Středočeského kraje s přesahem do severní
oblasti kraje. Z provedeného šetření nelze zatím usuzovat
na důvod tohoto jevu. Výzkum dále ukázal, že podpořené
skupiny z Programu rozvoje venkova vykazují vyšší míru
spolupráce v rámci opatření osy LEADER – Realizace projektů
spolupráce. Pouze MAS Brdy Vltava a Zálabí jako nepodpořené
MAS realizovaly v tomto opatření projekt spolupráce. Ze 7
nepodpořených místních partnerství v tomto programovém
období pouze 2 z nich využila možnost čerpat z prostředků
určených pro osu LEADER (Brdy Vltava, Zálabí). Z uvedených
souvislostí vyplývá také to, že podpořené MAS spolupracují
v průměru s vyšším počtem místních partnerství (2,73)
než MAS nepodpořené (0,83). Nejintenzivnější spolupráce
probíhá mezi Posázavím a Rakovnickem. Připravovaly spolu
11 projektů spolupráce a spolupracují od roku 2004. Zde lze
usuzovat na důležitost nalezení vhodného spolupracujícího
partnera. Na druhou stranu zde existuje nebezpečí v tom, že
může po určité době dojít k omezení až vyčerpání nových
nápadů a inovativních řešení projektů.
Na základě stručného nastínění sítí spolupráce MAS ve
Středočeském kraji v prvotní části výzkumu vyvstalo několik
podnětů pro navazující šetření: Jak probíhá neformální
spolupráce a mezi kterými místními akčními skupinami ve
139
Středočeském kraji? Spolupracují nebo spíše soupeří? Vykazuje
MAS s vyšším sociálním kapitálem i hustší síť spolupráce? Část
této problematiky bude podrobně rozpracována v disertační
práci autorky příspěvku.
Literatura
BINEK, Jan a kol. Synergie ve venkovském prostoru. Brno: GaREP,
spol. s r.o.. 2011. 114 s. ISBN 978-80-904308-8-4.
BREIGER, Donald L. The Analysis of Social Network in Handbook
of Data Analysis. London: SAGE Publications. 2004. 505-526 s.
ČEPELKA, Oldřich. Místní akční skupiny v ČR v roce pět. Liberec:
Tima. 2008. 91 s.
ČERMÁK, Daniel; VOBECKÁ, Jana a kol. Spolupráce, partnerství
a participace v místní veřejné správě: význam, praxe, příslib. Praha:
Sociologické nakladatelství (SLON). 2011. 181 s. ISBN 978-807419-067-4.
GRANOVETTER, Mark. The Strength of Weak Ties. Americal
Journal of Sociology 78 (6). 1973. 1360-1380 s.
HUDEČKOVÁ, Helena; BALZEROVÁ, Hana. The adaptability
of stakeholders to new approaches in rural development in the Czech
Republic. Agris on-line 2 (2). 2010. 3 – 13 s. ISSN 1804-1930.
Hudečková, Helena; Lošťák, Michal. LEADER
in the Czech Republic and the farming sector. Agricultural
Economics 54 (12). 2008. 555 – 565 s.
HUDEČKOVÁ, Helena; LOŠŤÁK, Michal. Strukturální politika
EU a její implementace v ČR – aplikace přístupu Leader in Finanční
podpora zemědělství a regionálního rozvoje – vybrané aspekty.
Praha: powerprint. 2011. 126 s. ISBN 978-80-87415-32-0.
ISBN: 978-80-213-2379-7
JEHLE, Raimund. Pojetí endogenního rurálního rozvoje a jeho
zavádění do regionální politiky v České republice. Zemědělská
ekonomika 44 (1). 1998. 9-17 s.
LEE, Jo; Árnason, Arnar, NIGHTINGALE, Andrea,
SHUCKSMITH, Mark. Networking: Social Capital and Identities
in European Rural Development. Sociologia Ruralis 45 (4). 2005.
269 - 283 s. ISSN 0038-0199.
MARQUARDT, Doris; Möllers, Judith; Buchenrieder, Gertrud.
Social Networks and Rural Development: LEADER in Romania.
Sociologia Ruralis 52 (4). 2012. 398 – 431 s. doi: 10.1111/j.14679523.2012.00571.x.
Ministerstvo zemědělství České republiky.
LEADER – budoucnost venkova 2009. Praha: Ministerstvo
zemědělství. 2009. 32 s. ISBN 978-80-7084-856-2.
MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINA POSÁZAVÍ O.P.S. Evaluace projektů
spolupráce – případová studie. [online]. ©2004 – 2012. [cit. 201212-28]. Dostupné z WWW: <http://leader.posazavi.com/cz/
article.asp?article_id=3761>.
PELCL, Petr; HAVRÁNEK, Tomáš; LEHMANOVÁ, Alena;
MARTÍNEK, Jan. Metodika dobré praxe místních akčních skupin
v České republice. Zpráva z výzkumného projektu 2007-2008.
Plzeň: Centrum pro komunitní práci. 2008. 63 s. ISBN 978-8086902-74-6.
Přístup Leader. Základní příručka. Lucemburk: Úřad pro
úřední tisky Evropských společenství, 2006. 27 s. ISBN 92-7902040-4.
RAY, Christopher. The EU LEADER Programme: Rural
Development Laboratory. Sociologia Ruralis 40 (2). 2000. 163 –
171 s. ISSN 0038-0199.
140
STACHOVÁ, Jana; BERNARD, Josef; ČERMÁK, Daniel.
Sociální kapitál v České republice a v mezinárodním srovnání.
Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR. 2009. 121 s. ISBN
978-80-7330-166-8.
STACHOVÁ, Jana; SÝKORA, Luděk; MATOUŠEK, Roman.
Sociální kapitál a rozvoj regionu, in Majerová, Věra; Kostelecký,
Tomáš; SÝKORA, Luděk et al. Sociální kapitál a rozvoj regionu:
Příklad Kraje Vysočina. Praha: Grada Publishing, a.s.. 2011.
224 s. ISBN 978-80-247-4093-5.
Státní zemědělský intervenční fond. Realizace
projektů spolupráce. [online]. ©2000 – 2012. [cit. 2012-12-27].
Dostupné z WWW: <http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/
eafrd/osa4/2>.
SÝKORA, Luděk; MATOUŠEK, Roman. Sociální kapitál a
teritorialita sociálních sítí. Geodny Liberec: sborník příspěvků.
2008. 1 - 7 s.
WADE, Philips; RINNE, Petri. Průvodce programem LEADER
založený na zkušenostech z Finska, Irska a České republiky. Ústav
územního rozvoje ve spolupráci s Ministerstvem pro místní
rozvoj ČR. 2011. 136 s. ISBN: 978-80-87318-20-1.
ISBN: 978-80-213-2379-7
141