koncepce rozvoje podniku - Povodí Ohře, státní podnik

Transkript

KONCEPCE ROZVOJE
Koncepce rozvoje podniku
na období 2015 - 2019
Prosinec 2014
Schváleno: Dozorčí radou dne 4. prosince 2014
OBSAH
1. ÚVOD................................................................................................................................ 3
1.1 Důvod zpracování ........................................................................................................ 3
1.2 Poslání podniku ........................................................................................................... 3
1.3 Nosné činnosti ............................................................................................................. 4
1.4 Vývoj postavení ........................................................................................................... 4
2. VÝCHOZÍ SITUACE .......................................................................................................... 5
2.1 Charakteristika podniku ............................................................................................... 6
2.1.1 Struktura ............................................................................................................... 7
2.1.2 Vybavení............................................................................................................... 8
2.1.3 Lidské zdroje ........................................................................................................ 8
2.2 Přehled spravovaného majetku ................................................................................... 9
2.3 Vazby a vztahy k dalším subjektům ............................................................................11
2.4 Finanční situace .........................................................................................................12
3. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY .............................................................................................13
3.1 Analýza vnitřního prostředí - silné a slabé stránky podniku ........................................13
3.1.1 Silné stránky ........................................................................................................13
3.1.2 Slabé stránky .......................................................................................................14
3.2 Analýza vnějšího prostředí - příležitosti a hrozby .......................................................15
3.2.1 Příležitosti ............................................................................................................15
3.2.2 Hrozby .................................................................................................................16
4. STRATEGICKÉ CÍLE A KONCEPČNÍ ZÁMĚRY K JEJICH DOSAŽENÍ ...........................18
4.1 Správa vodních toků, děl a správa povodí ..................................................................18
4.2 Investiční aktivity ........................................................................................................20
4.2.1 Prevence před povodněmi ...................................................................................20
4.2.2 Investiční výstavba ..............................................................................................21
4.2.3 Informační technologie.........................................................................................21
4.3 Vodohospodářské služby ............................................................................................22
4.4 Finanční strategie .......................................................................................................24
4.5 Personální rozvoj a péče o zaměstnance ...................................................................24
4.5.1 Počet zaměstnanců .............................................................................................24
4.5.2 Fluktuace .............................................................................................................25
4.5.3 Věková struktura ..................................................................................................25
4.5.4 Kvalifikační struktura ............................................................................................26
4.5.5 Další kvalifikační rozvoj ........................................................................................26
4.5.6 Mzdový vývoj .......................................................................................................27
4.5.7 Sociální program ..................................................................................................27
4.5.8 Spolupráce s odborovými organizacemi...............................................................28
4.6 Informatika..................................................................................................................28
4.7 Protikorupční opatření.................................................................................................... 29
5. SOUHRN CÍLŮ A OPATŘENÍ K JEJICH DOSAŽENÍ .......................................................31
5.1 Krátkodobé záměry (1 – 3 roky) ..................................................................................31
5.2 Střednědobé záměry (3 a více let) ..............................................................................32
5.3 Dlouhodobé záměry (trvalé)........................................................................................33
6. TABULKOVÉ PŘÍLOHY ...................................................................................................36
6.1 Údržba a opravy .........................................................................................................36
6.2 Investice .....................................................................................................................38
6.3 Ekonomické vstupy .....................................................................................................41
6.4 Ekonomické výstupy ...................................................................................................43
6.5 Personální část ...........................................................................................................44
6.6 Zdroje financování ......................................................................................................45
Povodí Ohře, státní podnik
Koncepce rozvoje Povodí Ohře, státní podnik, na období 2015 - 2019
1. ÚVOD
1.1 Důvod zpracování
Koncepce rozvoje státního podniku Povodí Ohře je zpracována pro stanovení
základních cílů a směrů vývoje podniku na období 2015 až 2019. Navazuje na již
zpracovaný dokument „Koncepce rozvoje podniku“ na období od 2010 do 2014,
a bude sloužit jako vstup pro aktualizaci strategie rozvoje podniku na další období.
Koncepce je zaměřena zejména do oblastí správy vodních toků, vodních děl
a správy povodí, do oblastí plánování v oblasti vod, ochrany vod
a vodohospodářských služeb, dále do oblastí investičních aktivit, finanční strategie,
personálního rozvoje a péče o zaměstnance a do oblasti informatiky.
Obsah dokumentu je zpracován a členěn dle osnovy schválené Ministerstvem
zemědělství.
1.2 Poslání podniku
Podnik je všem zainteresovaným stranám důvěryhodným, spolehlivým, odborným
a otevřeným partnerem pro rozvoj jejich podnikatelských aktivit, výstavby
a občanského života. Pro zaměstnance poskytuje stabilně dobré pracovní podmínky
s jasnou perspektivou profesního rozvoje a uplatnění.
Zainteresovanými stranami jsou orgány státní správy a samosprávy, podnikatelské
subjekty, školy a další vzdělávací instituce, obyvatelstvo a zaměstnanci.
Posláním podniku je:

výkon funkce správce povodí, správce významných a určených drobných
vodních toků v oblasti povodí Ohře a dolního Labe,

výkon veškerých vlastnických práv k majetku státu, ke kterému má státní
podnik právo hospodařit,

hospodaření s vodami z hlediska množství a jakosti v rámci územně příslušné
vodohospodářské soustavy dle podmínek stanovených vodoprávními úřady,
vytváření předpokladů a podmínek pro racionální, šetrné a ekologicky únosné
využívání povrchových vod, vodních toků a hmotného majetku, především
pro účely: zásobování vodou, ochrany před havarijním znečištěním vod,
ochranu před nepříznivými účinky vod včetně ochrany před povodněmi,
3
užívání vodních toků k plavbě, využívání vodní energie, rybářství, rekreace
a sportovního využití.
Legislativně je činnost podniku určena zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákonem č. 305/2000 Sb. o povodích
a zákonem č. 77/1997 Sb. o státním podniku.
1.3 Nosné činnosti
Ministerstvo zemědělství stanovilo v základních dokumentech podniku (Statut,
Zakládací listina a Jednací řád dozorčí rady) jeho poslání, jímž je:

výkon funkce správce povodí, správce významných a určených drobných
vodních toků v oblasti povodí Ohře a dolního Labe,

provoz a údržba vodních děl ve vlastnictví státu,

výkon práva hospodařit s nemovitým a movitým majetkem, který je
ve vlastnictví státu a je státnímu podniku svěřen k plnění úkolů
a k provozování podnikatelské činnosti,

nakládání s vodami z hlediska množství a jakosti v rámci soustavy vodních
toků a vodních děl,

vytváření předpokladů a podmínek pro racionální, šetrné a ekologicky
únosné využívání povrchových a podzemních vod pro povolené nebo
oprávněné účely.
1.4 Vývoj postavení
Vznik podniku je datován do období poloviny 60. let. V té době byla v republice
vytvořena koncepce řízení správy vodních toků, dosud vykonávané správními
orgány. Cílem bylo naplnění záměru Evropské vodní charty ohledně udržování
a ochrany sladkovodních zásob na zemi. Od roku 1966 podnik spravuje všechny
vodohospodářsky významné vodní toky a důležitá vodní díla na území povodí Ohře,
přítoky dolního Labe a hraniční vodní toky. Od svého založení až do roku 1994
působil podnik v podobě státního podniku a později státní příspěvkové organizace.
Poté byl převeden na akciovou společnost a po přijetí zákona č. 305/2000 Sb.
o povodích je od roku 2001 opět státním podnikem. Jeho zakladatelem je
Ministerstvo zemědělství.
4
2. VÝCHOZÍ SITUACE
Důležitým rámcem pro činnost podniku je platná vodoprávní legislativa. Klíčový zlom
nastal přijetím nového vodního zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně
některých zákonů. Přijetím vodního zákona a příslušných prováděcích předpisů
došlo k novým právním pojetím vod a vodních toků. Vymezil se i obsah správy
vodních toků a nově i správy povodí. Nové úkoly při výkonu správy jsou akcentovány
posílením plánování v oblasti vod, zkvalitněním systému zjišťování a hodnocení
stavu podzemních a povrchových vod, důležitá je implementace předpisů Evropské
unie do české legislativy. V budoucnu bude třeba se vyrovnat s dalšími novelami
zákona o vodách připravovanými pro nejbližší období včetně možného zřízení
institutu správy podzemních vod.
Přijetím vodního zákona, zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
i dalších zákonů, zejména těch, které regulují systém vodního hospodářství (zákon
o cenách, zákon o ochraně veřejného zdraví a zákony z oblasti životního prostředí),
byla uzavřena reforma zásadních právních norem vztahujících se k vodnímu
hospodářství. Transpozicí požadavků Rámcové směrnice vodní politiky do vodního
zákona byla založena soustavná koncepční činnost – plánování v oblasti vod, která
naplňuje vizi udržitelnosti vodních zdrojů.
Implementace směrnice 2000/60 ES ustavující rámec pro činnost Společenství
v oblasti vodní politiky je v současnosti hlavním nástrojem prosazování
vodohospodářské politiky ke zlepšení ochrany vod z hlediska množství a jakosti,
k podpoře udržitelného užívání vod, k řešení problémů na hraničních vodách
a v povodích přesahujících hranice, k ochraně vodních a na vodu navazujících
suchozemských ekosystémů a mokřadů. Základní povinnosti vyplývající ze směrnice
jsou integrované plánování, analýza charakteristik povodí, zhodnocení dopadů lidské
činnosti na stav povrchových a podzemních vod, ekonomická analýza užívání vody,
vymezení chráněných území, stanovení environmentálních cílů, zpracování plánu
oblasti povodí, programy opatření jako regulační mechanizmus, informování
a konzultace s veřejností a monitoring.
Vstupem do Evropské unie a dosažením plné slučitelnosti naší legislativy s předpisy
Evropských společenství se posilují ekologické aspekty vodoprávní úpravy. Vstupem
do EU se však mění i obecné podmínky pro činnost podniku. Stále častěji se
na různých úrovních budeme setkávat s tzv. „mezinárodním prvkem“ v právních
vztazích. Je proto nutné na jednotlivých pracovištích podniku s tímto trendem počítat
a průběžně reagovat na nové jevy plynoucí z nového evropského uspořádání, jehož
jsme součástí.
5
2.1 Charakteristika podniku
Nynější státní podnik vznikl na základě zákona č. 305/2000 Sb., o povodích jako
právní nástupce Povodí Ohře, a. s., zaniklé bez likvidace podle téhož zákona.
V obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, byl zapsán
v oddíle A, vložka 13052 jako obchodní firma: Povodí Ohře, státní podnik. Sídlem
podniku je Chomutov, Bezručova 4219, PSČ 43003. Zákon č. 77/1997 Sb. upravuje
postavení a právní poměry podniku. Podnik je právnickou osobou provozující
veškeré činnosti vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Se svěřeným majetkem
má podnik právo hospodařit.
Zajišťuje správu povodí v oblasti povodí Ohře a dolního Labe na ploše asi 9 550 km2.
Správní území zasahuje do 5 krajů a 33 obcí s rozšířenou působností. Dále zajišťuje
správu a provoz významných a určených drobných vodních toků včetně jejich
přítoků, které nemají určeného správce a vodních děl v majetku státu, ke kterým má
právo hospodařit.
Celková délka spravovaných vodních toků činí 6 857 km, délka umělých kanálů
a trubních přivaděčů činí 183 km, dále se provozují 42 jezy, 22 velkých vodních
nádrží s celkovým objemem 527,56 mil. m3 a 21 malých vodních elektráren
s celkovým instalovaným výkonem 16,819 MW.
Důležitou službou veřejnosti je zajišťování dostatku vody v přiměřené kvalitě
pro obyvatelstvo, průmysl, energetiku a zemědělství, dále ochrana vod
před znečištěním a ochrana území před velkými vodami.
Výše kmenového jmění podniku je 4 068,283 mil. Kč, minimální výše kmenového
jmění, kterou je podnik povinen zachovávat, je 3 829,0 mil. Kč. Účetní hodnota
určeného majetku (pozemky, stavby včetně vodních děl), k němuž má podnik právo
hospodařit, je 4 335,725 mil. Kč.
Celkový počet zaměstnanců, kteří v rámci podniku potřebné činnosti zabezpečují,
se pohybuje okolo 617.
6
2.1.1 Struktura
Územního členění jednotlivých závodů
Vnitřní členění podniku upravuje organizační řád, který vydává a mění generální
ředitel. Na organizační řád navazují ostatní vnitřní normy podniku.
Základní strukturu podniku tvoří podnikové ředitelství se sídlem v Chomutově a tři
závody se sídly v Karlových Varech, Chomutově a Terezíně. Podnikové ředitelství je
dále členěno na 3 úseky (technicko-provozní, investiční a ekonomický a správní),
ve kterých fungují odborné útvary zajišťující výkon konkrétních činností v rozsahu své
působnosti a také metodicky řídí dané oblasti činností za celý podnik. Základními
složkami závodů jsou provozy a odborné úseky (technická skupina a ekonomický
úsek). Závody nemají právní subjektivitu. Míra jejich samostatnosti je omezena
prostorovým umístěním a rozložením svěřených objektů a především organizačním
řádem a vnitřními normami podniku. Mezi organizačními jednotkami existují vztahy
informační, dodávkové, spolupráce na společných úkolech a dále metodické,
koordinační a kontrolní ve směru z organizačních jednotek podnikového ředitelství
na příslušné jednotky závodů.
V čele podniku je generální ředitel, který je statutárním orgánem podniku.
Je jmenován a odvoláván ministrem zemědělství. Generální ředitel přímo řídí
odborné ředitele (ekonomického a správního, technicko-provozního a investičního)
a ředitele jednotlivých závodů. Dalším orgánem podniku je devítičlenná dozorčí rada,
jejíž působnost je vymezena zákonem o státním podniku, statutem podniku
a jednacím řádem dozorčí rady.
7
2.1.2 Vybavení
Podnikové ředitelství i jednotlivé závody a provozy disponují přiměřenou kapacitou
administrativních a provozních budov potřebných k zajištění veškeré své činnosti.
Na některých vodních dílech jsou vedle provozních objektů i objekty určené
pro trvalé bydlení obsluhy těchto vodních děl.
Vývoj podniku probíhal již od svého vzniku se zaměřením na co nejlepší strojní
a přístrojové vybavení, které by poskytovalo dostatečnou podporu pro naplnění
všech nosných činností.
Vybavení podniku v oblasti informační a telekomunikační techniky je na vysoké
úrovni, včetně aplikovaných softwarových prostředků a produktů. V oblasti
mechanizační, dopravní a manipulační techniky disponují podniková pracoviště stroji
a zařízeními pro údržbu a opravy majetku ve správě státního podniku. Průběžně
probíhá obnova tohoto parku za moderní, ekologické a spolehlivé stroje a zařízení.
Strojní podpora hlavních zdrojů tržeb (výroba el. energie a čerpání vody) je
udržována a rozvíjena v součinnosti s výrobci a provozovateli zařízení a s odbornými
pracovišti (projekční kanceláře, výzkumné ústavy a vysoké školy). Obnova vybavení
je zajišťována systémově.
2.1.3 Lidské zdroje
Počet zaměstnanců podniku z dlouhodobého hlediska výrazně klesal. V roce 2010
dosáhl 51% stavu roku 1989. Ovšem vzhledem k převodu majetku, činností
a zaměstnanců rušené příspěvkové organizace ZVHS (pracoviště Ústí n. L.) došlo
v roce 2011 k jeho dílčímu nárůstu.
Za rok 2013 podnik vykázal celkem 617 osob v průměrném přepočteném stavu.
V roce 2010 to bylo 605 osob. K 1. 1. 2014 obsahovalo funkční schéma podniku
celkem 623 funkčních míst (v roce 2010 to bylo 615 funkčních míst).
Fluktuace zaměstnanců je na velmi nízké úrovni (4,5 %), je na poloviční úrovni
oproti období před 5 lety a nedotýká se významně klíčových pozic a významných
odborníků. Průměrná doba pracovního poměru zaměstnance v podniku je 14,8 roku
(o 2 roky vyšší než před 5 lety). Průměrný věk zaměstnanců dosáhl 47 let
a v dlouhodobém sledování vzrostl za 20 let o 3 roky.
Věkové
pásmo
Zastoupení
Do 30 let
31 – 40 let
41 – 50 let
51 – 60 let
61 a více let
6%
22 %
33 %
32 %
7%
8
Kvalifikační struktura z hlediska stupně vzdělání odpovídá struktuře pracovních míst
(343 THP, 280 D). Z hlediska oboru vzdělání jsou největším podílem zastoupeny
stavební obory (25 %), dále strojírenství (13 %), elektrotechnika, zemědělství,
chemie, ekonomika, ekologie (6–10 %). Obory související přímo s vodním
hospodářstvím (vodař, vodní stavby a vodní hospodářství, meliorace, krajinné
inženýrství apod.) ve všech stupních vzdělání má 102 zaměstnanců, tedy 16,4 %.
Stupeň
vzdělání
Zastoupení
Základní
Vyučení a
střední
Úplné
střední
Vyšší
odborné
Vysokoškolské
5%
37 %
32 %
2%
24 %
Odměňování v podniku se řídí ustanoveními části šesté zákoníku práce, platnými
pro podnikatelské subjekty. Průměrná měsíční mzda dosáhla v roce 2013 částky
31 698 Kč. Plán na rok 2014 předpokládá 1 % růst průměrných výdělků. Podnik má
vybudován dlouhodobý sociální program jako součást motivačního programu
k podpoře a stabilizaci zaměstnanců.
2.2 Přehled spravovaného majetku
Objem spravovaného majetku státního podniku dosáhl k 31. 12. 2013 hodnoty
10 756 mil. Kč, z toho hodnota určeného majetku, se kterým má podnik právo
hospodařit, činí 9 521 mil. Kč (v pořizovacích cenách). Převládající objem tvoří
úpravy na tocích v hodnotě 4 390 mil. Kč, vodní díla včetně technologie za 3 655 mil.
Kč, budovy a ostatní stavby za 1 595 mil. Kč, dopravní a mechanizační prostředky,
přístroje, výpočetní technika a speciální technická zařízení za 550 mil. Kč a pozemky
v hodnotě 445 mil. Kč. Nepotřebný nemovitý majetek byl vyřešen v minulých letech
odprodejem (bytové domy a rekreační zařízení). Výrazně se zvyšuje i objem
dlouhodobého majetku pořízeného z dotace, který dosáhl hodnoty 969 mil. Kč. Tento
majetek se neodpisuje a má vesměs charakter mimoprodukční, jedná se především
o úpravy koryt po povodních, protipovodňová opatření a revitalizace říčních systémů.
V případech, kdy je rozdílný vlastník pozemku pod vodním dílem ve správě státního
podniku upřednostňujeme výkup pozemků s tím, že je nezbytné respektovat
požadavky vlastníků pozemků, tzn. i možnost vyplácení náhrady dle § 59 a) VZ.
V souvislosti se zákonem č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi
a náboženskými společnostmi neočekáváme vydání žádného nemovitého majetku
kromě 2 pozemkových parcel v k. ú. Bernov a Lesík, které byly vydány na základě
dohody uzavřené s Náboženskou maticí (právní účinky vkladu do KN k 19. 12. 2014).
V současné době lhůty na podání výzev k vydání církevního majetku dle § 11 zákona
č. 428/2012 Sb. vypršely.
9
Přehled významných vodohospodářských děl a zařízení a jejich hlavní charakteristiky
Měrná veličina
Měrná
jednotka
Skutečnost
Délka vodních toků celkem
km
6 857
Délka vodních toků dle Vyhlášky č. 178/2012 Sb. a určených dle
§ 48 odst. 2 Vodního zákona
km
4 552
z toho - délka upravených toků
km
1 482
Délka vodních toků dle § 48 odst. 4 Vodního zákona
km
2 305
Délka ochranných hrází
km
6
Délka umělých kanálů a přivaděčů
km
183
Počet čerpacích a přečerpacích stanic
počet
7
Počet jezů celkem
počet
42
Počet pevných jezů
počet
31
Počet pohyblivých a smíšených jezů
počet
11
Jezy s energetickým využitím ve vlastnictví POh
počet
13
MW
2,52
Počet velkých vodních nádrží
počet
22
Počet velkých vodních nádrží s energetickým využitím
počet
12
Počet ostatních vodních nádrží s energetickým využitím
počet
0
MW
14,299
tis.m3
527 562
tis.m
3
484 439
tis.m
3
52 343
Zásobní objem nádrží
tis.m
3
414 828
Počet ostatních vodních nádrží
počet
57
Celkový objem ostatních vodních nádrží
tis.m
3
3 331
Počet velkých vodních nádrží s vodárenským využitím
počet
12
Počet ostatních vodních nádrží s vodárenským využitím
počet
1
3
138 207
km
2
37,9
km
2
267,3
počet
21
MW
16,819
Počet soustrojí na našich MVE
počet
37
Fotovoltaické elektrárny
počet
5
Instalovaný výkon
MW
0,196
Celkový instalovaný výkon
MW
17,015
Instalovaný výkon
Instalovaný výkon
Celkový objem nádrží
Ovladatelný objem nádrží
Retenční objem nádrží
Celkový objem vodárenských nádrží
Plocha nádrží
Plocha stanovených záplavových území při Q100
Počet vlastních MVE
Instalovaný výkon
tis.m
10
2.3 Vazby a vztahy k dalším subjektům
Pro posouzení a popis souboru vazeb a vztahů s ostatními subjekty je zásadním
určujícím momentem hlavní předmět činnosti podniku vymezený zákonem
č. 305/2000 Sb. o povodích a rozvedený v zakládací listině podniku. Z tohoto
pohledu jde především o správu významných vodních toků a vodních děl
ve vlastnictví státu. Tím je tedy dán základní rámec pro vymezení okruhu subjektů,
se kterými podnik vstupuje do kontaktu a navazuje vzájemné vztahy. V tomto smyslu
pak lze rozlišit dvě základní skupiny těchto subjektů, a to jednak subjekty z oblasti
veřejnoprávní sféry a dále subjekty ze sféry soukromoprávní.
Do vztahů se subjekty působícími v rámci veřejné sféry vstupuje podnik právě
v souvislosti se zajišťováním povinností vymezených, v návaznosti na hlavní předmět
činnosti, hlavně v zákoně č. 254/2001 Sb. o vodách a dalších souvisejících právních
předpisů (z. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, z. č. 183/2006 Sb. stavební
zákon atd.). Z uvedeného vyplývá, že v oblasti veřejné sféry má podnik zásadní
vazbu především na státní orgány a instituce působící při naplňování příslušných
ustanovení vodního zákona, což jsou zejména příslušné vodoprávní úřady. Dalšími
orgány (subjekty), se kterými má podnik v této oblasti časté vazby jsou příslušné
orgány ochrany přírody (AOPK, CHKO, obce, kraje, apod.). V návaznosti na hlavní
předmět činnosti podniku a příslušná ustanovení vodního zákona nelze rovněž
opomenout ani vazby na široké spektrum subjektů jak ze soukromoprávní, tak
i veřejnoprávní sféry vznikající v souvislosti s vyjadřováním podniku jako správce
významných a určených drobných vodních toků a jako správce povodí.
Specifickou a základní vazbou je na základě ustanovení zákona č. 77/1997 Sb.
o státním podniku vztah k zakladateli, kterým je Ministerstvo zemědělství ČR. Tento
vztah vůči zakladateli je základním nosným prvkem soustavy všech vazeb a vztahů
navazovaných podnikem při výkonu vymezeného předmětu činnosti. Bližší obsah
těchto vztahů je definován v základních dokumentech vydávaných zakladatelem
na základě zákona o státním podniku, a to v zakládací listině a statutu podniku.
Ve vztahu k veřejnoprávním institucím existují časté a úzké vazby na další subjekty
veřejné sféry dané prostým faktem, že jsme právnickou osobou, samostatným
podnikatelským subjektem, s poměrně velkým počtem zaměstnanců a nakládající se
svěřeným majetkem. V tomto smyslu jde o subjekty zahrnující celou škálu státních
institucí a orgánů, se kterými musí prakticky každá právnická osoba vstupovat
do vztahů v souvislosti se zajišťováním svého předmětu činnosti a plněním
povinností uložených platnou právní úpravou ekonomicky činným subjektům
(finanční úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, živnostenské úřady,
katastrální úřady atd.).
Pokud jde o oblast soukromoprávní, koncentruje se většina existujících a vznikajících
vazeb a vztahů, v návaznosti na hlavní předmět činnosti, hlavně v rámci obchodních
11
vztahů, prostřednictvím kterých je z obecného pohledu zajišťována péče
o spravované vodní toky, vodní díla a další svěřený majetek. Právním základem
těchto vztahů jsou v drtivé většině smlouvy o dílo uzavírané se subjekty zajišťujícími
požadované práce. Dále jde ve vztahu k těmto subjektům ze soukromoprávní sféry
o vazby založené pestrou škálou smluvních ujednání sloužících rovněž k zajišťování
předmětu činnosti podniku (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o převodu
práva hospodařit, smlouvy o zřízení věcného břemene atd.). V tomto smyslu jde
především o dodavatele stavebních prací, služeb, médií, výrobků a zařízení, dále
např. o subjekty vyžadující součinnost podniku při využívání určeného majetku
spravovaného podnikem. Samostatnou a z pohledu hospodaření podniku naprosto
zásadní je v oblasti vazeb k dalším subjektům soubor vztahů souvisejících
s dodávkou (odběry) povrchové vody odběratelům. Právě s ohledem na ekonomický
význam těchto vazeb jsou vztahy s odběrateli v centru pozornosti podniku a tvoří
takto svébytný a významný pilíř systému vztahů a vazeb utvářených podnikem
k dalším subjektům.
2.4 Finanční situace
Podnik vykazuje dlouhodobě dobré finanční výsledky. Hospodaření je usměrňováno
tak, aby běžné provozní i investiční potřeby byly pokryty vlastními výnosy. V rámci
kladného výsledku hospodaření jsou tvořeny účetní rezervy na opravy majetku
a zdroje pro investiční výstavbu. Rozhodující výnosy tvoří tržby za odběry povrchové
vody a tržby za vyrobenou elektrickou energii v malých vodních elektrárnách, které
jsou závislé na hydrologické situaci. Pohledávky jsou průběžně sledovány
a vymáhány, proto podnik vykazuje nízké procento pohledávek po splatnosti nebo
pohledávek nedobytných. Podnik nečerpá žádné úvěry. Náklady, resp. výdaje jsou
vždy vynakládány tak, aby s maximální hospodárností pokryly všechny činnosti.
Výsledkem hospodaření státního podniku byl vždy zisk, jehož výše je přiměřená
specifickému poslání a jehož kolísání je závislé zejména na vývoji odběrů povrchové
vody a na hydrologických podmínkách každého roku.
12
3. SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY
SWOT ANALÝZA
je jednou ze základních pomůcek manažerů podniku a prakticky umožňuje získat
znalosti okolního prostředí a interních možností firmy. Úkolem je hlubší poznání
problematiky, a to jak zevnitř, ve vnitřních vazbách, tak z pohledu širších souvislostí.
Je zaměřena na popis očekávaných budoucích úzkých míst rozvoje a na to, co
ohrožuje silné stránky a příležitosti.
3.1 Analýza vnitřního prostředí - silné a slabé stránky podniku
3.1.1 Silné stránky
Historicky dobré jméno má firma zejména mezi dodavatelskými i odběratelskými
subjekty (finanční stabilita podniku), velký kredit má podnik ve sféře vysokého
školství, vědy a výzkumu. V regionu je podnik vnímán jako ekonomicky stabilní
subjekt, mezi jehož silné stránky patří především stabilní organizační struktura
a odborná personální vybavenost.
Dlouhodobá finanční stabilita, kterou zajišťují a podporují zejména tyto faktory:
 prakticky monopolní postavení firmy na trhu v oblasti rozhodující činnosti,
tj. zajištění dodávek vody,
 rozhodující odběratelé povrchové vody jsou finančně silní a stabilní,
 funkční formalizovaný systém vnitropodnikového řízení,
 významný a stabilní příjem z výroby elektřiny v MVE.
Funkční formalizovaný systém vnitropodnikového řízení (organizační řád,
organizační struktura, systém organizačních a řídících norem, systém ekonomického
řízení). Vysoká odbornost zaměstnanců v důsledku systematické podpory dalšího
vzdělávání zaměstnanců a dlouholeté zkušenosti, zejména ve vodohospodářských
oborech a v poslední době také v oborech ekologických. Poměr těchto odborností
k ostatním v posledním období roste.
K přípravě podkladů propagačního materiálu je využíváno znalostí pracovníků
podniku a jejich zkušeností z provozu, údržby a oprav vodních staveb
a vodohospodářských zařízení. Podnik má právo hospodařit s vybavením k přípravě
a tvorbě prezentačních materiálů pracovníci podniku, za účelem realizace
jednotlivých úkolů v oblasti propagace, pracují v týmu.
Stabilita zaměstnanců. Nízká fluktuace zaměstnanců je jistě ovlivňována výše
uvedeným a dále stabilním fungujícím systémem odměňování.
13
Pozitivní vztahy a spolupráce s externími organizacemi. Jde o partnerské
organizace, školské a vědecké organizace a zejména o příslušné orgány státní
správy a samosprávy, kde se spolupráce orientuje také na pomoc v oblasti
protipovodňové ochrany.
Funkční informační systém. Systém je zdrojem informací nejen pro celostátní
informační systémy, ale zejména pro management podniku.
 Stabilní, trvale inovovaná infrastruktura informačních a komunikačních
technologií (IKT).
 Redundantní řešení klíčových komponent IKT.
 Sjednocené prostředí koncových uživatelů.
 Trvalý zájem vedení podniku o rozvoj IKT.
 Využívání IKT pro většinu činností podniku.
 Centralizovaná údržba a rozvoj IKT.
 Tým pracovníků s dobrou znalostí problematiky zajišťující provoz a rozvoj
veškerých IKT.
 Operativnost řešení požadavků uživatelů i nestandardních situací (poruch).
Zkušenosti ukázaly, že velkou výhodou je, že většina aplikací informačního systému
byla vytvořena vlastními kapacitami.
Nepřetržitý provoz pracoviště vodohospodářského dispečinku s možností okamžité
reakce na nepředvídané provozní situace, havarijní nebo jiné nebezpečné situace.
Akreditované vodohospodářské laboratoře působící v oblasti zlepšování kvality vod
a při řešení čistotářských havárií. Činností pro externí odběratele mohou přispět
i k vylepšení finanční situace podniku.
Odborná pracoviště využitelná pro řešení krizových situací. V případě mimořádných
situací s následným výrazným poškozením majetku ve správě podniku jsou schopna
zajistit rychlé odstraňování vzniklých škod.
3.1.2 Slabé stránky
Největší podíl na výnosech podniku tvoří tržby za odběry povrchové vody, její
čerpání a dopravu, přičemž největší objem odebírají silné ekonomické subjekty
v regionu. V návaznosti na jejich vnitřní úsporná opatření jejich odběry povrchové
vody meziročně stále klesají. Podnik nemůže tento trend nijak ovlivnit. Cena
povrchové vody nestačí na krytí všech nákladů na správu povodí a správu vodních
toků. Druhým největším výnosem jsou tržby za vyrobenou elektrickou energii
v malých vodních elektrárnách, které jsou z jedné strany ovlivněny výkupní cenou
silové energie a výší zelených bonusů stanovených regulátorem trhu, na druhé
14
straně je množství vyrobené elektrické energie závislé na hydrologické situaci.
Ani jeden z těchto faktorů nemá podnik možnost ovlivnit.
I přes zvýšené úsilí při prezentaci výsledků práce našeho podniku přetrvává malá
povědomost veřejnosti (a nejenom laické) o tom, jaké jsou hlavní činnosti našeho
podniku a o tom, že i náš podnik se významně podílí na ochraně a tvorbě životního
prostředí. Také o financování činnosti podniku existují mylné představy.
Uplatňování specifických přístupů v adresování propagační činnosti.
Nízká podpora státní správy a obecní samosprávy při naplňování činností
vyplývajících nejen z vodního zákona.
Absence norem pro některé hlavní procesy (např. vyjadřovací činnost).
Majetek pořízený z dotace se neodepisuje, má mimoprodukční charakter, jeho
opravy, obnova i náklady na jeho provoz hradí podnik z vlastních zdrojů.
V oblasti IKT - duplicita číselníků a nízký podíl zástupnosti mezi pracovníky
systémové podpory.
3.2 Analýza vnějšího prostředí - příležitosti a hrozby
3.2.1 Příležitosti
Optimálně a efektivně využívat a rozvíjet energetický potenciál vodních toků v naší
správě a vodních děl, ke kterým máme právo hospodařit, výstavbou a modernizací
malých vodních elektráren. Zčásti se tak podaří kompenzovat případné negativní
kolísání množství odběrů.
Využívat každé reálné příležitosti k prezentaci podniku zaměřené jak na laickou
veřejnost (včetně dětí a studentů všech úrovní), tak na veřejnost odbornou
a na správní orgány všech stupňů. Povědomí o činnosti podniku v regionu by zvýšila
masivnější prezentace péče o vodní díla a toky. Je třeba rovněž usilovat o co nejširší
povědomí o základních činnostech podniku, financování a aktivně vytvářet dobrou
image podniku.
Využívat vhodných dotačních programů k financování údržby a rozvoje majetku
ve správě státního podniku.
Prosazovat zájmy a potřeby státního podniku do legislativního procesu.
Zájmy a potřeby státního podniku prosazovat také při realizaci opatření zařazených
v dokumentech plánování v oblasti vod na spravovaném území. Dále prohlubovat
15
komunikaci s orgány státní správy a samosprávy a s ostatními subjekty
a organizacemi.
Působit preventivně v oblasti protipovodňové ochrany a zvyšovat povědomost
veřejnosti o rozsahu zaplavení území velkými vodami a o ochraně před účinky
velkých vod obecně.
Zajišťovat cílené vzdělávání, sledování nových technologií a nové poznatky
implementovat do praxe podniku.
V oblasti IKT – implementace nové technologie pro centrální zálohu dat (diskové
pole), centralizace aplikací, kterou umožní zvýšení rychlosti sítě WAN, výběr
a implementace nového ekonomického informačního systému a spisové služby,
hledání nových kvalitních pracovníků, zvyšování počítačové gramotnosti u všech
zaměstnanců podniku.
3.2.2 Hrozby
Nejasná právní úprava ohledně vlastnictví vodních děl v souvislosti s novým
občanským zákoníkem.
Negativním vlivem je především klesající trend odběrů povrchové vody v souvislosti
s růstem ceny povrchové vody a s obecným růstem efektivity technologií či
úspornými opatřeními na straně odběratelů.
Dalším potenciálním negativním faktorem jsou klesající výkupní ceny vyráběné
elektrické energie z obnovitelných zdrojů a výše zeleného bonusu, která je
stanovena regulátorem trhu.
Rozšíření nebo zúžení hlavních činností zakladatelem bez odpovídající vazby
na finanční zdroje, zejména:
 vnější úvahy a snahy o změně rozsahu a podmínek provozování MVE,
 dlouhodobá nevyjasněnost správcovství již existujícího, ale i do budoucna
připravovaného majetku v rámci hydrické rekultivace zbytkových jam po těžbě
nerostů v severozápadních Čechách („jezera“) financovaného z dotačního
titulu bez zajištění prostředků na jeho provoz a péči.
Rostoucí objem majetku financovaného z dotačních zdrojů bez možnosti tvorby
odpisů a bez odpovídajícího rozvoje a zajištění zdrojů financování péče o uvedený
majetek a financování jeho provozu.
Regulace mzdového vývoje.
Snížení cen výkupu vyráběné elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
16
Nevyřešený nesoulad legislativy (zákona o vodách a zákona o ochraně přírody
a krajiny), který mj. způsobuje nepřiměřený (jednostranný) postup orgánů v oblasti
ochrany životního prostředí a ztížené podmínky při zajišťování základních činností
podniku, tj. péče o majetek a hospodaření s vodou v nádržích a jejich
vodohospodářských soustavách.
Některé legislativní změny, zejména nesystémové nebo prosazené různými
lobbistickými skupinami mohou mít negativní dopad na ekonomiku podniku.
Tlak na převedení nově vybudovaných vodních děl jinými investory (protipovodňová
opatření obcí, zbytkové jámy po těžbě) do správy podniku bez zajištění zdrojů
financování jejich provozu.
Přírodní vlivy. Velká část běžné činnosti podniku je závislá na stochastických
přírodních podmínkách, s nimiž souvisí i další potenciální hrozba povodní
a mimořádných nákladů na odstraňování povodňových škod.
Nebezpečí rozsáhlých havarijních znečištění vod (hustá automobilová, zejména
kamionová, doprava, produktovody, nebezpečí terorizmu apod.).
Nedostatečný počet kvalitních absolventů v oboru vodního hospodářství v oblastech,
kde podnik působí.
Převzatý majetek od ZVHS, který vyžaduje nutné opravy.
Možnost zneužití informací poskytnutých v rámci propagace negativním způsobem.
V oblasti IKT – odchod tvůrců klíčových aplikací do starobního důchodu, výrazná
změna legislativy, omezení investic do inovace komponent IKT.
17
4. STRATEGICKÉ CÍLE A KONCEPČNÍ ZÁMĚRY K JEJICH
DOSAŽENÍ
4.1 Správa vodních toků, děl a správa povodí
Pro strategické cíle a koncepční záměry je zásadní určující hlavní předmět činnosti
podniku vymezen zákonem č. 305/2000 Sb., o povodích a rozvedený v zakládací
listině podniku.
V oblasti péče o dlouhodobý majetek bude činnost zaměřena přednostně na realizaci
oprav a realizaci investic dle zpracovaných plánů a finančních možností podniku.
Snahou bude maximální finanční soběstačnost při správě majetku vykonávané s péčí
řádného hospodáře.
Při péči o spravované vodní toky budeme i nadále řešit úkoly komplexně se zřetelem
na vyvážení požadavků a potřeb vodohospodářských, občanských a životního
prostředí. V případě drobných vodních toků bude dále naší snahou provádět
ekologicky a ekonomicky únosnou péči s důrazem na intravilány obcí.
Za předpokladu, že nebudou vznikat mimořádné povodňové škody, významná
opatření z hlediska zvyšování bezpečnosti vodních děl a že nedojde k mimořádnému
rozšíření rozsahu spravovaného majetku, budeme jiné zdroje financování považovat
za doplňkové, ale přesto využívané v maximální možné míře. Ke zlepšení stavu
vodních útvarů využijeme dostupné a efektivní dotační programy - např. program
Prevence před povodněmi (Operační program životního prostředí a Program řešení
ekologických škod vzniklých před privatizací těžebních hnědouhelných společností v
Ústeckém a Karlovarském kraji), dotační programy pro odstranění mimořádných
povodňových škod a pro významná opatření vedoucí ke zvyšování bezpečnosti
vodních děl. Ve spolupráci s partnery z Bavorska a Saska budeme využívat
programy přeshraniční spolupráce Cíl 3.
K zajištění kvalitních podkladů pro realizace stavebních a technologických akcí
budeme aktivně vyhledávat zdatné projektanty. Vzhledem k náročným úkolům, se
kterými se neustále setkáváme, je úzká spolupráce s dalšími odborníky, výzkumnými
ústavy a vysokými školami nevyhnutelná.
Budeme dále pokračovat v účelovém rybném hospodářství na vodárenských
nádržích v naší správě a k tomuto účelu provozovat rybí líheň Přísečnice.
Prohlubování spolupráce s Českým rybářským svazem, Jihočeskou univerzitou,
podniky Povodí a dalšími přispěje k dalšímu zkvalitňování činností v této oblasti.
18
Státní podnik hospodaří s vodními díly, které regulují odtokové poměry a jsou
pro stabilizaci koryt i stav vodních toků zásadní. Pokládáme spravování tohoto
majetku státem za veřejný zájem. Z tohoto důvodu stanovujeme tento majetek
(především se jedná o jezy) neprodejným (nezcizitelným).
Spravování MVE ve správě státního podniku považujeme za zásadní. Z tohoto
důvodu jsou provozované MVE majetkem, který stanovujeme také neprodejným
(nezcizitelným).
I nadále budeme precizovat podklady pro rozhodování při řízení vodních děl a jejich
soustav na základě dosavadních zkušeností a informací, z dnes již dostatečně
dlouhých řad meteorologických, hydrologických a provozních údajů a na základě
využití metod matematického modelování hydrologických jevů a chování
vodohospodářských soustav.
Výkon technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly je zajišťován v souladu
se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění. Subjekt vykonávající TBD
musí disponovat příslušným pověřením Ministerstva zemědělství. Výkon TBD si tento
subjekt nesmí zajišťovat sám na svých či sebou spravovaných vodních dílech I. a II.
kategorie. Přístup státního podniku, správce 28 vodních děl I. až III. kategorie a 3 VD
IV. kategorie (s odborným měřením a hodnocením), je jednoznačně dlouhodobě
konzistentní. Požadujeme zajištění jednotného systému měření a hodnocení chování
stavebních, strojních a energetických zařízení na vodních dílech, tedy kompaktní
externí zajištění výkonu TBD. Pro odborný výkon TBD je vždy velmi přínosné až
nenahraditelné mít názor od externího odborníka se širokou škálou odborných
a praktických zkušeností jak pro vlastní rutinní výkon TBD, tak i pro oponentní
posuzování projektových dokumentací, při realizaci staveb apod. Stávající zajištění
výkonu TBD neovlivní zajištění potřebných činností při řešení rozsáhlé povodňové
situace. Dnešní personální i materiální zázemí státního podniku neumožňuje
provádět rutinní výkon TBD na 14 vodních dílech III. kategorie a 3 VD IV. kategorie.
Zajištění výkonu TBD (dle výše uvedeného rozsahu) by představovalo zabezpečení
několika specialistů a dalších doprovodných profesí, zejména inženýrů hydrotechniků
s potřebnou praxí pro výkon hlavního pracovníka TBD. Jednorázový výdaj
s následnou obměnou by se týkal i pořízení speciálního měřicího vybavení jak přímo
pro TBD, tak i pro geodetické práce. Ve spolupráci s dalšími státními podniky Povodí
budeme vyvíjet snahu o nezávislost a snížení nákladů v souvislosti s prováděním
TBD. Při stávajícím personálním i materiálním zázemí bude využíváno pověření
Ministerstva zemědělství pro výkon technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními
díly III. kategorie v jednotlivých odůvodněných případech. S ohledem na možnost
podání žádosti o pověření k provádění TBD nad vodními díly II. kategorie v roce
2017, bude státní podnik usilovat o získání tohoto pověření.
19
Budeme zajišťovat rozvoj efektivního využívání hydroenergetického potenciálu
v lokalitách stávajících MVE provozovaných státním podnikem a prověřovat další
možnosti racionálního využití ostatních dostupných a ekonomicky výhodných lokalit.
V současné době jsou limitující výkonové parametry distribuční soustavy. Tato
situace bude dle dostupných informací vyřešena nejdříve v roce 2018, po realizaci
naplánovaných investičních záměrů správce distribuční soustavy na rozšíření
trafostanic. Jednotlivé plánované akce využití hydroenergetického potenciálu včetně
časového rámce jsou uvedeny v aktuálním plánu investiční výstavby.
Pozornost zaměříme i na možnost využití dalších alternativních zdrojů energie
v závislosti na podmínkách podpory obnovitelných zdrojů energie a ekonomické
výhodnosti. Navržené záměry (např. instalace fotovoltaických článků, využití
tepelných čerpadel či další, neustále se objevující a zdokonalující se, technologie)
budou posuzovány.
Další prioritou činnosti podniku bude plánování v oblasti vod. Hlavním cílem procesu
plánování je dosáhnout dobrého stavu všech druhů vod. Strategie plánování vychází
ze základního ustavení environmentálních cílů pro povrchové a podzemní vody
a pro chráněná území. Při jejich realizaci se budou uplatňovat tzv. programy opatření
pro první i další cykly plánování. Stav plnění opatření bude průběžně monitorován.
Průběh a stav plnění závazných opatření bude čtvrtletně aktualizován a zveřejňován.
Plnění opatření uložených jiným subjektům budeme zjišťovat formou dopisů
a dotazníkových akcí. Každoročně bude vyhodnoceno plnění jednotlivých opatření.
Realizací opatření dochází průběžně ke zlepšení stavu vodních útvarů a tím
k naplnění hlavních cílů plánů povodí. K prosazování realizace opatření a k dosažení
cílů plánování v oblasti vod, tj. ke zlepšení stavu všech vod, je dále významně
využívána vyjadřovací činnost Povodí Ohře, s. p.
V souladu s rekultivacemi území po povrchové těžbě uhlí (zatápění vyuhlených lomů)
budeme koordinovat a stanovovat podmínky pro zatápění zbytkových jam. V případě
požadavku budeme na základě smluvního vztahu zajišťovat dodávku povrchové vody
prostřednictvím čerpacích zařízení, vodních toků a nádrží v naší správě.
4.2 Investiční aktivity
4.2.1 Prevence před povodněmi
Strategie prevence před velkými vodami se skládá z opatření organizačních,
technických, legislativních a ekonomických. Základními činnostmi v této oblasti bude
zvyšování ochrany osob a majetku za povodní. K tomuto budeme prohlubovat
znalost chráněného území, to znamená, že i nadále budeme pokračovat
ve vymezování záplavových území včetně vymezování aktivních zón a hledat nové
možnosti ochrany před velkými vodami. Technická opatření budou sledovat
20
především zvýšení stupně protipovodňové ochrany a bezpečnosti vodních děl
a stability upravených koryt vodních toků zejména v zastavěných územích.
Vodohospodářská opatření se zaměří na racionální změny manipulačních řádů.
Budeme usilovat také o realizaci opatření vedoucích ke snížení rizika erozivního
ohrožení.
Pro zabezpečení úkolů v oblasti prevence před povodněmi budou využity jak vlastní
prostředky, tak prostředky dotační z programu Ministerstva zemědělství 129260
Podpora prevence před povodněmi III. Konkrétní akce jsou uvedeny v tabulkových
přílohách v části 6.
4.2.2 Investiční výstavba
Investiční prostředky budou vynakládány především do těchto oblastí:






stavby vedoucí ke zvýšení povodňové ochrany,
úpravy koryt vodních toků s cílem uvedení do „dobrého stavu“,
rekonstrukce a modernizace stávajících vodních děl,
řešení splaveninového režimu vodních toků,
využití alternativních zdrojů energie,
řízení vodohospodářských soustav a provozu na vodních dílech.
Investiční výstavba směřuje především do oblasti úprav toků, přičemž je hledán
soulad přírodě blízkých úprav a povodňové ochrany území. Podrobné informace jsou
uvedeny v příloze č. 6.2.
4.2.3 Informační technologie
V uplynulých letech byly inovovány veškeré klíčové prvky infrastruktury informačního
systému v souladu s koncepcí na toto období. V krátkodobém horizontu dvou až tří
let se proto nepředpokládá vynakládání žádných významných investic do této oblasti.
Po uplynutí tohoto období (v horizontu čtyř až pěti let) bude nutné některé
komponenty inovovat, což přinese zvýšené investiční náklady. Jedná se však
o proces plánovaný, který s sebou přináší hlavně fyzické zastarávání jednotlivých
komponent.
Z hlediska krátkodobých plánů budou vyšší investice směrovány hlavně do nákupu
nových softwarových řešení. Bude se jednat v letech 2014 – 2016 o implementaci:
 spisové služby,
 programového vybavení pro podporu řízení a správy investic a oprav,
 nového ekonomického informačního systému.
21
4.3 Vodohospodářské služby
Veškerá činnost podniku dle Statutu státního podniku Povodí Ohře bude zaměřena
na ochranu a péči o množství a jakost povrchových a podzemních vod, péči
o prostředí výskytu vod, zabezpečení odběrů vody pro různé účely, údržbu a provoz
vodohospodářských a hydroenergetických zařízení a vodních cest, racionální
nakládání s vodami, obecnou ochranu proti škodlivým účinkům vod, vytváření
podmínek pro obecné nakládání s vodami a efektivní využívání hmotného majetku.
Na základě hlavního předmětu činnosti podniku budeme vytvářet podmínky
umožňující oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem.
Při mimořádných situacích na vodním toku jen pokud to umožňují hydrologické
podmínky a stav vodního toku a jeho koryta. Tyto činnosti bude trvale zabezpečovat
vodohospodářský dispečink ve spolupráci s provozními složkami podniku.
V souladu s Rámcovou směrnicí vodní politiky Evropské unie (2000/60 ES)
a zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách bude podnik přispívat k ochraně a zlepšení
jakosti povrchových a podzemních vod, bránit dalšímu zhoršování stavu vodních
i suchozemských ekosystémů s ohledem na jejich potřebu vody. K zajištění trvale
udržitelného užívání vod, k ochraně povrchových i podzemních vod a odtokových
poměrů směřuje i veškerá vyjadřovací činnost státního podniku Povodí Ohře, včetně
procesu plánování v oblasti vod. Kontrola bude nadále zajišťována provozním
monitoringem povrchových vod. "Program provozního monitoringu" bude každoročně
aktualizován podle požadavků Rámcového programu monitoringu a Směrnice
2008/105/ES. Rozsahy sledovaných analytů budou aktualizovány tak, aby monitoring
splňoval požadavky výše uvedených dokumentů a umožňoval hodnocení stavu
povrchových vod pro všechna legislativou požadovaná hodnocení (vodní útvary,
nitrátová směrnice, hraniční vody atd.). Financování ve výši cca 30 milionů Kč ročně
bylo dříve zajišťováno státem, postupně však MŽP ČR tyto zdroje omezovalo
a nadále již celý Program provozního monitoringu budeme zajišťovat, dle pokynu
zakladatele, z vlastních zdrojů. Monitoring bude i nadále zajišťován
vodohospodářskými laboratořemi Povodí Ohře, s. p. Rozvoj laboratoří bude
zabezpečován tak, aby laboratoře byly schopny provádět monitoring dle aktuálních
legislativních požadavků. Zajištění systému kvality podle ČSN EN ISO/IEC 17025
odpovídá požadavkům vyhlášky č. 98/2011 Sb. Jako správce povodí se budeme
v opakujících se cyklech podílet na naplňování požadavků vodního zákona
a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES, o vyhodnocování
a zvládání povodňových rizik. Požadavky směřují k realizaci opatření, kterými budou
v České republice snižována povodňová rizika. Pro řízení vodohospodářských
procesů a poskytování informací o hydrologické situaci bude nadále rozvíjena
monitorovací síť a zpracovatelský systém podle provozních potřeb a technického
pokroku v této oblasti. Rozvoj operativního monitoringu je a nadále bude základním
pilířem pro rozhodování vodohospodářských procesů v reálném čase. K těmto
účelům bude na základě nově nabytých zkušeností provozován a upravován srážkoodtokový model Hydrog.
22
Prostřednictvím internetu budeme na našich stránkách www.poh.cz i na portálu
veřejné správy www.voda.gov.cz zveřejňovat vybraná data o hydrologické situaci,
plánu oblasti povodí a další údaje o námi spravovaném majetku. Sbíraná data
z monitoringu poskytuje Povodí Ohře, s. p., i jinými automatizovanými formami (sms
zprávy, FTP klienty, webové služby). Tuto činnost v poskytování dat odborným
institucím nebo obecním samosprávám budeme v dalších letech podporovat
a vyvíjet. Zmíněný způsob spolupráce a podpory externích subjektů se v minulosti
osvědčil.
Propagaci zaměříme zejména na podporu činností v oblasti plánování a ochrany vod,
péče o vodní zdroje včetně rozvoje vodohospodářských soustav, péče o majetek
a řešení problémů ochrany před dopady extrémních hydrologických jevů, tj. povodní
a sucha.
Povodí Ohře, státní podnik, bude propagovat svou činnost směrem jak k laické, tak
odborné veřejnosti. Propagace bude zaměřena především na územní působnost
podniku, dále také k udržení dobrého jména podniku, upevňování a vytváření
dobrých vztahů s veřejností, přičemž hlavním smyslem je vzájemné porozumění
a spolupráce. K dosažení tohoto cíle se i nadále budou využívat metody verbální
i neverbální, propagace bude periodická či jednorázová. V závislosti na svém obsahu
a formě pak bude adresována konkrétnímu publiku nebo široké veřejnosti. Cílem
všech aktivit je snaha dosáhnout vizuální i stylistické jednoty a pokud možno i určité
míry originality.
Formy prezentace - výroční zpráva, Modrá zpráva, inzerce a články v odborných
časopisech, prospekty k vybraným vodním dílům, pořádání Dne otevřených dveří
na vodních dílech, pamětní listy, pohlednice, leporela vydávaná k významným
výročím vodních děl, kalendáře s fotografiemi ze soutěží, kde tématikou je především
voda.
Další prezentace bude prostřednictvím internetových stránek, bannerů, roll-upů,
posterů, umožňováním a zajišťováním exkurzí na vodních dílech, spoluprací
s partnery typu destinační agentury, spolky apod. Podnik zvažuje také možné
přínosy a rizika prezentace na sociálních sítích.
Celková částka za propagaci podniku během 1 roku se pohybuje okolo 900 tis. Kč.
Působení podniku na okolí je dáno tím, že státní podnik vykonává funkce stanovené
ze zákona. Hlavní činnosti stanovuje zakladatel v Zakládací listině podniku. Z toho
důvodu neuplatňujeme svoji pozici v tržním prostředí úplným rejstříkem
marketingových nástrojů, přesto bude důležité propagovat aktivně relevantními
prostředky veškeré činnosti vůči všem zainteresovaným stranám.
Povodí Ohře, státní podnik, finanční ani sponzorské dary neposkytuje. V případě,
že bude podnik osloven s žádostí o poskytnutí finanční podpory formou reklamy či
23
inzerce, vedení podniku žádost zváží a prověří, zejména skutečnost, zda se
sponzorovaná činnost nějakým způsobem dotýká aktivit podniku či má souvislost
s vodním hospodářstvím. V případě splnění podmínek pro poskytnutí takového
příspěvku bude tento poskytnut na základě smlouvy či objednávky.
4.4 Finanční strategie
I do budoucna bude podnik ekonomicky soběstačným subjektem a zodpovědným
hospodářem při správě a hospodaření se státním majetkem, tzn., že běžné potřeby
na provoz bude pokrývat ze svých tržeb, především za povrchovou vodu
a vyrobenou elektrickou energii. Současně však bude při akcích mimořádného
charakteru (např. protipovodňová opatření, odstraňování povodňových škod)
spolupracovat s ostatními subjekty a využívat na tyto akce dotační prostředky.
4.5 Personální rozvoj a péče o zaměstnance
Základním cílem personální strategie je zabezpečit optimální počet a strukturu
kvalifikovaných a kompetentních zaměstnanců s vysokou odbornou a morální úrovní,
kteří budou svou prací zabezpečovat plnění cílů a úkolů podniku a jeho další žádoucí
rozvoj.
4.5.1 Počet zaměstnanců
Počet zaměstnanců podniku v roce 2013 dosáhl 52 % stavu roku 1989. Stále
rostoucí objem mzdových nákladů a jeho absolutní výše vyvolává neustálou potřebu
hledat možnosti dalšího snižování počtu zaměstnanců. Úspory vyplývající
z organizačních změn a racionalizačních opatření jsou ale často kompenzovány
zřizováním nových funkčních míst především v souvislosti se změnami úkolů
a povinností podniku vyplývajících ze zákona o vodách a dalších zákonných norem,
s dalšími novými úkoly při plánování v oblasti vod, s odstraňováním povodňových
škod, protipovodňovou ochranou, revitalizací vodních toků a ochranou přírody
a krajiny. To vše je doprovázeno požadavky na vnitřní změnu struktury zaměstnanců
ve prospěch kvalifikovanějších, kteří lépe zvládnou narůstající složitost práce.
Limitující pro další úspory počtu zaměstnanců se také stávají předpisy BOZP
pro bezpečný výkon práce.
Cílem podniku pro další období je nezvyšovat počet stávajících funkčních míst
a udržet plánovaných 620 průměrných přepočtených osob. Veškeré snahy
o zvyšování tohoto počtu je nejprve třeba řešit racionálnějším zajišťováním činností,
zvýšenou intenzitou práce, organizačními opatřeními apod., nebo požadované
zvýšení kompenzovat jiným snížením počtu zaměstnanců.
24
Zabezpečování určitých podpůrných činností dodavatelsky (úklidová služba, ostraha
objektů apod.), které již na některých objektech podniku takto funguje, může vést
k úspoře počtu vlastních zaměstnanců a mzdových nákladů (nikoli adekvátní výši
průměrného výdělku v organizaci), ale bude znamenat nákup služeb od jiných
subjektů a tedy přesun do jiných nákladových položek (služby, opravy atd.).
Rozhodnutí o této změně musí být jednoznačně ekonomicky zdůvodněné a nesmí
znamenat zhoršení úrovně těchto činností. Pro období let 2015 – 2019 nemáme
žádný konkrétní záměr zajišťovat další činnosti (zatím zajišťované vlastními
zaměstnanci) dodavatelsky. Organizační strukturu včetně funkčního obsazení
považujeme v tento moment k zajišťování našich činností za optimální, a to
i vzhledem k různým zákonným povinnostem podniku, úkolům a požadavkům
zřizovatele (např. plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním
postižením, plnění střednědobého úkolu – snížení nákladů na služby o 5 %, apel
MPSV podporovaný zřizovatelem přihlásit se k principu společenské odpovědnosti
státního podniku ve vztahu k trhu práce a zaměstnávat nezaměstnané - především
osoby hůře uplatnitelné - a zřizovat společensky účelná pracovní místa).
4.5.2 Fluktuace
V řadě profesí našeho podniku je z důvodu podrobné znalosti území a jeho chování
v určitých situacích a velkému významu provozní zkušenosti velmi důležitá stabilita
zaměstnanců. Fluktuace je dlouhodobě na velmi nízké úrovni a navíc se téměř
nedotýká klíčových pozic a významných odborníků. Nicméně i tito zaměstnanci
budou postupně odcházet do starobního důchodu, a proto bude nutné s předstihem
zajišťovat jejich odpovídající náhradu. A to jednak přípravou zaměstnanců zevnitř
podniku a jednak oslovením vhodných kandidátů mimo podnik cestou výběrových
řízení. Týká se to jak vedoucích zaměstnanců, tak specialistů v technických funkcích
i dělnických povolání.
4.5.3 Věková struktura
Průměrný věk zaměstnanců se sice pohybuje nad střední hranicí průměrného
produktivního věku a z dlouhodobého hlediska nevykazuje nepříznivý vývoj, neboť
tato skutečnost je ovlivněna stabilitou zaměstnanců a zvyšující se věkovou hranicí
pro odchod do starobního důchodu. Struktura zaměstnanců v jednotlivých věkových
pásmech odpovídá potřebám podniku v odborném výkonu práce. Menší podíl
zaměstnanců do 30 let je dán dílčími problémy v získávání absolventů nejen
vysokých škol s vodohospodářským zaměřením (hydrotechnika, hydrobiologie
apod.), kteří jsou ochotni pracovat v našem regionu, ale absolventů škol obecně se
vzděláním odpovídajícím potřebám podniku. Cílem je podporovat spolupráci
s vysokými školami, umožňovat studentům odborné praxe, nabízet ke zpracování
témata pro bakalářské a diplomové práce.
25
4.5.4 Kvalifikační struktura
Z dlouhodobého hlediska se kvalifikační struktura zaměstnanců vyvíjí velmi pozitivně,
a to jak z hlediska stupně, tak i oboru vzdělání. Zvýšil se podíl vysokoškolsky
vzdělaných zaměstnanců (za posledních 5 let z 19 na 24 %), snížil se počet
zaměstnanců pouze se základním vzděláním (pokles ze 7 na 5 %). Během let 2005 –
2014 si zvýšilo svou kvalifikaci studiem při zaměstnání na vysoké škole v oborech
souvisejících s činností podniku (vodní hospodářství, vodohospodářské stavby,
ekologie apod.) celkem 83 zaměstnanců. Dalších 9 zaměstnanců ukončí studium
během dvou let. Zvyšování kvalifikace stávajících zaměstnanců v jakémkoli stupni
vzdělání bude podnik i nadále podporovat.
4.5.5 Další kvalifikační rozvoj
Za důležitý faktor rozvoje kvalifikovanosti v následujícím období považujeme
otevřený přístup k dalšímu odbornému vzdělávání zaměstnanců – odborné kurzy
a školení, seznamování se s novými technologiemi, legislativou apod. Důležitým
hlediskem kvalifikace jsou v našich podmínkách nejen odborné znalosti,
ale i dovednosti a zkušenosti (vyjednávání, práce ve stresu, práce v týmu, flexibilita,
znalost území, předvídavost, rozvaha, spolehlivost atd.) – je nutné podpořit dalším
výcvikem a vzděláváním v této oblasti a podporou stability klíčových zaměstnanců.
Velkou pozornost je třeba neustále věnovat rozvoji manažerských schopností
a dovedností vedoucích zaměstnanců a personálních rezerv.
V oblasti dalšího kvalifikačního rozvoje:
 vytvářet optimální vzdělávací a tréninkový systém pro klíčové zaměstnance
podniku, umožňující jim pracovat na vysoké odborné úrovni a posilovat jejich
vícefunkční schopnosti a znalosti, které přesahují jejich dosavadní odbornou
specializaci.
 Pokračovat ve vzdělávacích a výcvikových programech pro jednotlivé úrovně
řídících pracovníků s cílem zvyšovat manažerské znalosti, schopnosti
a dovednosti a posilovat žádoucí rozvoj osobnosti.
 Systematicky analyzovat potřeby vzdělávání a rozvoje ostatních zaměstnanců,
realizovat potřebné vzdělávací a výcvikové programy.
 Realizovat programy posílení všeobecné vzdělanosti zaměstnanců např.
v oblasti jazykové průpravy, počítačové gramotnosti apod.
 Podpořit zvyšování úrovně kvalifikace stávajících zaměstnanců studiem
na středních a vysokých školách zaměřených na oblast vody, ekologie,
biologie vodního prostředí atd.
26
4.5.6 Mzdový vývoj
Podnik vytvořil vlastní katalog povolání a funkcí pro zařazování zaměstnanců dle
složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce do tarifních stupňů. Dle aktuálních
potřeb byl katalog průběžně doplňován a aktualizován. Komplexní aktualizace
katalogu zůstává jedním z úkolů pro další období tak, aby postihl změny v obsahu
pracovních činností u některých profesí. Odměňování zaměstnanců probíhá
na základě vnitropodnikového předpisu, který stanovuje pravidla pro poskytování
jednotlivých v podniku používaných mzdových forem a pravomoci vedoucích
zaměstnanců v této oblasti. Fungování mzdového systému je třeba každoročně
prověřovat a případně modifikovat vzhledem k aktuálním a specifickým potřebám
a podmínkám podniku.
V posledních letech dochází opakovaně k zaostávání tempa růstu průměrné mzdy
podniku proti vývoji v celé České republice. Uvážíme-li vyšší kvalifikační náročnost
činností podniku proti celostátnímu průměru a vývoj struktury pracovních míst
ve prospěch odborných kvalifikovaných činností, dochází k ještě většímu zaostávání
tempa vývoje a nebezpečí stagnace nebo dokonce snížení výdělku jednotlivých
zaměstnanců podniku. Ve svém důsledku by to mohlo vést ke ztrátě klíčových
zaměstnanců.
Pro další období je nutné vzhledem ke změnám kvalifikační úrovně, vývoji mezd
v ČR a regionu i k vývoji inflace zajistit dostatečnou mzdovou úroveň. Predikovat
vývoj inflace v ČR je velmi obtížné a nedaří se to ani odborným institucím. Naše
předpoklady na dalších 5 let ve mzdovém vývoji vycházejí z 2 - 3% inflace a plánují
při stabilním počtu zaměstnanců každoroční zvýšení objemu mzdových prostředků
i průměrného výdělku o 2 až 3 %. Pokud bude vyplacena v roce 2016 střednědobá
složka mzdy z Fondu odměn, dojde ke zvýšení tempa růstu průměrného výdělku
v roce 2016 a zpomalení v roce 2017. Plánovaný růst průměrného výdělku v celém
pětiletém období považujeme za minimální a hraničící s naplněním výše uvedených
cílů.
4.5.7 Sociální program
Podnik má vybudován dlouhodobý sociální program jako součást motivačního
programu k podpoře a stabilizaci zaměstnanců (závodní stravování, příspěvek
na penzijní připojištění/doplňkové penzijní spoření, životní pojištění, dovolená,
překážky v práci, pracovní doba, rodinná a dětská rekreace, sportovní a kulturní
akce, odměny při pracovních a životních výročích, sociální výpomoci atd.). Tento
program je financován z nákladů podniku a FKSP. Strukturu tohoto programu
považujeme vzhledem k potřebám podniku a k možnostem využití FKSP
za vyváženou a jeho obsah za nadstandardní. Plní svou motivační, stabilizační
i sociální úlohu vzhledem k zaměstnancům. Potřeby jednotlivých změn mohou
27
vzniknout v určitých letech vzhledem k vývoji situace v zaměstnanosti, požadavkům
odborové organizace a legislativním změnám. V nejbližší době je možné uvažovat
o zvýšení příspěvku na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření.
Nezbytností je vytvářet odpovídající prostředky pro financování sociálního programu
i v dalších letech, aby mohl být stabilní a působit dlouhodobě.
4.5.8 Spolupráce s odborovými organizacemi
Spolupráce s odborovými organizacemi působícími v podniku je z pohledu obou
stran nadstandardní a probíhá korektně. Každoročně uzavíraná podniková kolektivní
smlouva obsahuje mzdový vývoj, sociální program, zaměstnanecké záležitosti,
rozpočet FKSP apod. V této oblasti není třeba stanovovat nové úkoly a záměry.
4.6 Informatika
Hlavní cíle pro zajištění kvality činností informatiky pro dané období jsou:






změna technologie pro centrální zálohování dat – v roce 2015 bude
pro centrální zálohu klíčových dat instalováno diskové pole s vysokým
stupněm deduplikace vybavené HW i SW pro rychlou zálohu i obnovu dat.
Posílení zabezpečení informačního systému – nejen z důvodu očekávaného
přijetí zákona o kybernetické bezpečnosti budeme v letech 2015 a 2016
inovovat a doplňovat prvky pro zabezpečení informačního systému podniku.
Výběr a implementace nových subsystémů informačního systému – Povodí
Ohře dlouhodobě vyvíjelo většinu aplikací vlastními kapacitami. Tento trend je
však, z důvodu očekávaného odchodu klíčových softwarových pracovníků,
nutné částečně změnit.
Personální obměna pracovníků odboru informatiky – pro zajištění kontinuity
provozu stávajících aplikací a vývoj nových, specifických úloh, musíme
v letech 2015 – 2019 zajistit adekvátní náhradu tří pracovníků oddělení vývoje
SW. V podmínkách trhu práce v naší lokalitě to bude náročný proces.
Vazba na resortní řešení (ISVS, CEVT, IOP) – předpokládáme trvalé
pokračování procesu prezentace dat rezortu vodního hospodářství
na centrálních portálech. Proto plánujeme, mimo jiné, nejpozději v roce 2015
dokončit technologickou změnu prezentace dat na www.voda.gov.cz.
Ekonomické zajištění provozu a rozvoje informačního systému – potřebné
investiční i provozní náklady jsou pro tuto oblast dlouhodobě uváděny
v ekonomických, krátkodobých i dlouhodobých plánech podniku. Snahou
odboru informatiky vždy bylo, a do budoucna bude, hledat nová řešení
dimenzovaná úměrně našim potřebám a posuzovat je dle známého kritéria
cena/výkon.
28
Předpokládané investiční náklady pro oblast informatiky:
Konkrétní schválený plán nákupů je znám vždy na následující kalendářní rok.
V dalších letech se jedná o odhad vycházející z věcných potřeb v této oblasti
(inovace, rostoucí objemy dat, implementace nových aplikací a systémů).
Hardware
(v tis.Kč)
Obnova osobních počítačů +
NB
Servery
Disková pole
Tiskárny a multifunkce
Aktivní a bezp. prkvy sítě
LAM/WAN
Celkem
plán 2014
2015
2016
2017
2018
2019
2015 až 2019
923
160
950
1 000
1 000
1 000
4 110
480
350
0
150
1350
35
400
700
0
400
0
0
600
0
200
1 000
600
200
2 550
2 650
435
250
0
300
100
100
100
2 003
1 695
2 350
1 500
1 900
2 900
10 345
plán 2014
2015
2016
2017
2018
2019
2015 až 2019
650
170
200
200
200
200
970
900
0
0
0
0
0
0
0
1 950
0
0
0
0
1 950
0
3 800
0
0
0
0
3 800
0
0
1 100
1 550
5 920
1 300
200
200
200
2015
1 695
5 920
7 615
2016
2 350
1 300
3 650
2017
1 500
200
1 700
2018
1900
200
2 100
2019
2 900
200
3 100
600
Software
(v tis.Kč)
Portál ISVS (SaP, Srážky,
Jakost)
Spisová služba
Programové vybavení pro
podporu řízení a správy
investic a oprav
Ekonomický informační
systém
Systém pro worflow Lotus
Notes
Celkem
1 100
7 820
Celkem za oblast Informatiky
(v tis.Kč)
Hardware
Software
Celkem
plán 2014
2 003
1 550
3 553
2015 až 2019
10 345
7 820
18 165
4.7 Protikorupční opatření
Protikorupční program je v rámci Povodí Ohře, státního podniku, realizován
především vnitřními předpisy, a to zejména v oblasti veřejných zakázek. V rámci
provádění protikorupčních opatření byly definovány rizikové oblasti:
 smlouvy a veřejné zakázky,
 nakládání s majetkem,
 vyřazování a likvidace majetku.
29
Důsledně jsou dodržovány nastavené vnitropodnikové postupy. Těmto oblastem je
věnována zvýšená pozornost. Ve vztahu k zaměstnancům je problematika
protikorupčních opatření řešena zejména v rámci pracovního řádu a etického
kodexu.
V období let 2015 - 2019 bude nadále probíhat aktualizace příslušných vnitřních
předpisů, aby postupy plně korespondovaly s aktuálním zněním právních předpisů
a odpovídaly potřebám podniku.
V případě využívání služeb externích poradců, poradenských společností
a advokátních kanceláří na základě příkazní či jiné smlouvy, Povodí Ohře, státní
podnik, zveřejní a bude aktualizovat jejich seznam.
30
5. SOUHRN CÍLŮ A OPATŘENÍ K JEJICH DOSAŽENÍ
5.1 Krátkodobé záměry (1 – 3 roky)
V procesu Plánování v oblasti povodí Ohře a dolního Labe uplatňovat zavedení
programů opatření, schválené krajskými zastupitelstvy k datu 22. 12. 2009 jako
součást Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe a ve výhledu i opatření
z připravovaného Plánu dílčího povodí Ohře a dolního Labe. Prosazovat dosažení
cílů plánů oblastí povodí, tj. dosažení dobrého stavu všech druhů vod.
Racionálně řídit provoz vodních děl, zařízení a jejich soustav. Dále tuto činnost
zdokonalovat na základě dosavadních zkušeností a informací, z dnes již dostatečně
dlouhých řad meteorologických, hydrologických a provozních údajů. K těmto účelům
i nadále rozvíjet hydrologický model HYDROG.
Zkvalitnit poskytování informací pro potřeby státní správy, samosprávy a veřejnosti,
nadále rozvíjet telemetrický a zpracovatelský systém vodohospodářského
dispečinku.
Prostřednictvím internetu zveřejňovat na našich stránkách www.poh.cz i na portálu
veřejné správy www.voda.gov.cz vybraná data o hydrologické situaci, plánu oblasti
povodí a další údaje o námi spravovaném majetku v jednotném uživatelském
rozhraní pro široký okruh uživatelů, které jsou udržované všemi správci vodních toků.
Zajistit plnou elektronizaci oběhu dokumentů uvnitř podniku i ve styku s okolními
subjekty.
Připravovat návrhy konkrétních opatření k retenci vody v krajině v souladu
s návrhem Plánu dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe.
Konkrétní opatření jsou specifikována v kapitole střednědobých záměrů.
Zabezpečovat návrh a realizaci konkrétních opatření v úsecích
povodňového rizika.
zvýšeného
Cíleně na základě prováděného dohledu v ochranných pásmech vodních zdrojů
zajišťovat příslušná nápravná opatření.
Pravidelně aktualizovat plán obnovy významných vodních děl, vč. návrhu finančních
zdrojů.
Zajišťovat prodej nepotřebného majetku určeného k prodeji.
Zpracovávat dílčí plány povodí a spolupracovat na Národních plánech povodí
a Plánech pro zvládání povodňových rizik.
31
Realizovat sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek včetně striktního
zachování principů hospodárnosti a transparentnosti.
Prohlubovat dobrou pověst o činnosti Povodí Ohře, s. p.
5.2 Střednědobé záměry (3 a více let)
Zajistit dostatek zdrojů za účelem řádné péče o majetek, ke kterému máme právo
hospodařit, vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti vodních děl a vodních
toků.
V procesu Plánování v oblasti povodí Ohře a dolního Labe uplatňovat zavedení
programů opatření a prosazovat dosažení cílů plánů oblastí povodí, tj. dosažení
dobrého stavu všech druhů vod.
Investice do informačních technologií směrovat tak, aby nové technické prostředky
trvale splňovaly zvyšující se požadavky jak vlastních, tak externích uživatelů z oblasti
státní správy a samospráv, hlavně do technologií, zvyšujících trvalou dostupnost
(High Availability) všech provozovaných aplikací.
Finanční prostředky vynakládat do oblastí úprav vodních toků s cílem dosažení
dobrého stavu, do prevence před povodněmi a další prostředky investovat
do rekonstrukce a modernizace stávajících vodních děl a využívání alternativních
zdrojů energií.
Racionálně rozšiřovat výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů dle aktuálního
plánu investiční výstavby. Nové záměry budeme posuzovat v závislosti
na podmínkách podpory obnovitelných zdrojů energie a ekonomické výhodnosti.
V oblasti propagace zaměřit činnost na rozšiřování povědomosti o základních
činnostech, které náš podnik v rámci správy povodí vykonává a zajišťuje,
a o skutečnosti, že se i náš podnik podílí na utváření životního prostředí. Aktivně
vytvářet příznivý image podniku u široké odborné i laické veřejnosti na konferencích,
odborných seminářích a dalších akcích.
Zajišťovat návrh a realizaci konkrétních opatření k retenci vody v krajině zejména
prostřednictvím realizace návrhů opatření z návrhu Plánu dílčího povodí Ohře,
dolního Labe a ostatních přítoků Labe (2015 – 2021). Mezi nejvýznamnější navržená
opatření týkající se zajištění retence vody v krajině patří „Prověření možnosti obnovy
zaniklých vodních nádrží a rybníků“ (OHL2018002), „Víceúčelová nádrž na Blšance
nad městem Kryry“ (OHL219001), dále konkrétní návrhy opatření typu B
„Revitalizace vodních toků“ (OHL212001) a opatření typu C „Podpora renaturačních
procesů obnovy přirozených koryt vodních toků“ (CZE212001). Mimo opatření
32
uvedená v návrhu Plánu dílčího povodí Ohře, dolního Labe a ostatních přítoků Labe
bude zpracována studie proveditelnosti a investiční záměr na využití lokality
Hlubocká Pila, která je uvedena v Generelu lokalit chráněných pro akumulaci
povrchových vod, pro výstavbu víceúčelové vodní nádrže dle pokynu zakladatele.
Zabezpečovat návrh a realizaci konkrétních opatření v úsecích
povodňového rizika.
zvýšeného
Podporovat šetrné přístupy k životnímu prostředí.
Podporovat obnovu či realizaci nových závlahových systémů jako prevenci
před negativními dopady sucha na zemědělskou činnost.
Dokončit plnou elektronizaci oběhu dokumentů uvnitř podniku i ve styku s okolními
subjekty.
5.3 Dlouhodobé záměry (trvalé)
V oblasti péče svěřený majetek pravidelně zpracovávat na základě požadavků plány
investiční výstavby, plán dodavatelských oprav, plány běžné údržby a plány údržby
a obnovy břehových porostů. Tuto činnost realizovat se snahou o maximální finanční
soběstačnost.
Řídit ekonomiku státního podniku Povodí Ohře s dlouhodobým cílem trvalého
udržení maximální míry samofinancování všech činností podniku z vlastních zdrojů.
Toto vyplývá ze zvláštního charakteru výnosů podniku, které jsou z velké míry
neovlivnitelné konáním podniku. Iniciovat a podílet se na tvorbě dlouhodobé
koncepce financování činností podniků povodí.
Využívat efektivně dostupné dotační programy ke zlepšení stavu vodních útvarů dle
schváleného Plánu oblasti povodí Ohře a dolního Labe, resp. v budoucnu dle Plánu
dílčího povodí Ohře a dolního Labe.
Provozní a hydrologické zkušenosti a výsledky matematických modelů aplikovat
při aktualizaci manipulačních řádů a povodňových plánů a pro efektivní využívání
stávajícího energetického potenciálu.
Pro zabezpečení odběrů vody stále racionálněji provozovat vodní díla a jejich
soustavy v souladu se schválenými manipulačními řády s cílem maximálně přispívat
k ochraně a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod.
Podporovat trvale udržitelné užívaní vod, založené na dlouhodobé ochraně
dosažitelných zdrojů povrchových a podzemních vod. K dosažení tohoto cíle mimo
33
jiné zajišťovat provozní monitoring povrchových vod v oblasti povodí Ohře a dolního
Labe prostřednictvím vlastních vodohospodářských laboratoří.
Dokumentovat významné události a jevy v povodí (povodně, sucha, investiční
výstavbu, důležité opravy apod.). K tomu udržovat a rozvíjet příslušná technická
zařízení a SW vybavení.
Udržovat a rozvíjet spolupráci s relevantními partnery na mezinárodní úrovni
a rozvíjet mezinárodní kontakty na úrovni odborných zahraničních asociací a komisí.
Zvyšovat součinnost podniku, jako správce povodí a správce toků, s vodoprávními
úřady zejména ve věcech prevence před povodněmi.
Podporovat činnosti našich zaměstnanců ve vědeckých radách univerzit a vysokých
škol.
Podílet se na koncepcích a změnách studijních programů středních a vysokých škol
orientovaných na problematiku vodního hospodářství s cílem přizpůsobit profil
absolventa potřebách praxe.
Vytvářet podmínky pro účast odborníků a specialistů podniku při přednáškové
činnosti a další výuce na středních a vysokých školách včetně účasti ve zkušebních
komisích při státních závěrečných zkouškách z odborných předmětů.
Spolupracovat se školami při výběru a zadávání témat ročníkových, seminárních,
bakalářských a diplomových prací a plnit funkci konzultantů a oponentů s cílem řešit
prostřednictvím těchto prací některé problematické okruhy činnosti podniku.
Umožňovat odborné stáže
na pracovištích podniku.
a
praxe
studentů
středních
a
vysokých
škol
Nadále pokračovat ve vzájemné, oboustranně výhodné spolupráci s Českým
rybářským svazem. Pokračovat ve společných kontrolních odlovech, vhodnými
manipulacemi na vodních dílech napomáhat při výtěru ryb nebo naopak při odlovech
v tocích.
Aktivně se zapojovat do činnosti odborných sekcí občanských sdružení a dalších
nestátních organizací, které se zabývají problematikou vodního hospodářství (např.
ČVTVHS, Český přehradní výbor).
Nadále využívat spolupráce s výzkumnými ústavy, projekčními organizacemi
i odbornými pracovišti vysokých škol při řešení společných úkolů, které
s vodohospodářskou problematikou souvisejí a lze je uplatňovat v praxi.
34
Zabezpečit optimální počet a strukturu kvalifikovaných a kompetentních
zaměstnanců s vysokou odbornou a morální úrovní, kteří budou svou prací
zabezpečovat plnění cílů a úkolů podniku a jeho další žádoucí rozvoj. Pro dosažení
těchto cílů realizovat především opatření uvedená v části 4.5. Personální rozvoj
a péče o zaměstnance.
Zajistit inovaci softwarových nástrojů pro zpracování ekonomické agendy, tj. vybrat
a implementovat nový ekonomický systém s perspektivou dlouhodobého využití
v rámci informačního systému podniku.
Realizovat kvalitnější zálohu dat informačního systému. Bude se jednat
o implementaci nových technologií na principu diskových polí a postupný útlum
zálohování na magnetickopáskové knihovny.
35
6.1 Údržba a opravy
Název akce
Termín
Zahájení
Ukončení
2014
2015
VD Horka - oprava degradovaných betonů v komunikační chodbě a strojovně
2014
2015
VD Stanovice - oprava AB pláště a sanace betonu v pravobřežním zavázání
2015
2015
Jez Černý potok - těžení sedimentů
2015
2015
VD Přísečnice - sanace betonových konstrukcí v hrázi
2015
2015
VD Fláje - oprava betonových konstrukcí pod vývarem
2015
2015
01/2014
12/2014
5/2013
12/2014
HC Nechranice - oprava RU I a RU II
05/2013
12/2014
Odstranění antropogenního znečištění sedimentů v rámci sanace Bouřlivého potoka a Bíliny
09/2014
12/2014
Klíšský p. (nádraží ČD ÚL - západ) - oprava KP
2015
2015
Hačka (Staré Spořice) - oprava spárování dlažby
08/2014
10/2015
VD Jirkov - sanace betonových konstrukcí v hrázi
2016
2016
Jílovský potok - oprava dna v Libouchci, restaurace"Svoboda" - Dlouhá ul.
2014
2015
Komora klapek Meziboří - oprava nátěru a kompenzátorů tlak. řadu - II. etapa
HC Nechranice, TG 1 a TG 2 - generální oprava
Koncepce
2015
2016
2017
2019
2018
6 069
6 069
0
0
0
0
1 000
1 000
0
5 116
5 116
0
5 269
5 269
4 400
4 400
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
1 500
1 500
0
6 042
6 042
0
0
0
7 500
7 500
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
9 928
9 928
0
3 900
3 900
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6 500
6 500
0
0
0
0
0
0
0
0
36
9 290
9 290
0
Ottův jez - přespárování zdiva jezových polí
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
Náklady
Plán 2014
celkem
6 069
4 976
6 069
4 976
0
5 028
0
5 028
0
0
0
5 116
0
5 116
0
0
0
5 269
0
5 269
0
0
0
9 000
0
9 000
0
0
0
6 042
0
6 042
0
0
0
13 493
13 493
13 493
13 493
0
0
20 276
9 338
20 276
9 338
0
0
7 541
3 895
7 541
3 895
0
0
4 250
6 601
425
660
3 825
5 941
9 928
0
9 928
0
0
5 249
0
5 249
0
0
0
6 500
0
6 500
0
0
0
10 920
0
10 920
0
0
6. TABULKOVÉ PŘÍLOHY
Oprava Křinice v Kyjovské ulici v Krásné Lípě
09/2013
10/2014
VD Sedlec - oprava sdruženého objektu
2015
2017
OPŠ 06/2013 - Ještědský p. v Žibřidicích (6,600-8,028)
2015
2016
OPŠ 06/2013 - Kamenice v České Kamenici (21,367-21,560)
2014
2015
OPŠ 06/2013 - Kamenickošenovský p. v Kam. Šenově (1,970-2,240)
2014
2015
OPŠ 06/2013 - Kamenickošenovský p. v Kam. Šenově (2,319-2,850)
2014
2015
OPŠ 06/2013 - Libchavský p. ve Volfarticích (3,500-6,300)
2015
2016
OPŠ 06/2013 - Mandava ve Varnsdorfu (0,650-1,000)
2014
2016
2014
2016
2014
2015
2014
2015
OPŠ 06/2013 - Okrouhlický p. ve Skalici (0,360-1,250)
2015
2016
OPŠ 06/2013 - Lužnička v Dolním Podluží (0,490-4,350)
2015
2016
2014
2015
Havárie PB zdiva v České Kamenici u č.p.215 a č.p.279 + LB zdiva u mostku Nerudova ul.
Ostatní akce celkem
37
Celkem údržba a opravy
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
7 121
7 121
0
8 249
8 249
0
7 000
7 000
0
11 181
2 301
8 880
4 403
2 700
1 703
7 407
5 732
1 675
5 596
3 771
1 825
16 300
7 997
8 303
19 220
7 925
11 295
12 696
4 533
8 163
7 054
1 130
5 924
6 848
4 444
2 404
5 390
5 390
0
5 146
0
5 146
5 809
4 103
1 706
0
0
0
0
4 926
4 926
0
0
0
7 121
7 121
0
0
0
0
0
0
0
3 000
3 000
0
0
0
2 000
2 000
0
0
0
2 000
2 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5 450
1 635
3 815
2 393
718
1 675
2 191
657
1 534
0
0
0
2 295
0
2 295
1 000
0
1 000
1 300
0
1 300
2 542
0
2 542
0
0
0
0
0
0
0
0
0
123 286
98 892
24 394
183 686
139 190
44 496
9 181
2 301
6 880
2 003
2 003
0
5 507
5 014
493
3 433
3 433
0
8 303
0
8 303
8 000
0
8 000
6 000
0
6 000
4 254
1 130
3 124
3 948
3 948
0
3 299
3 299
0
5 146
0
5 146
4 809
4 103
706
74 934
58 513
16 421
197 052
141 979
55 073
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
7 997
7 997
0
9 220
7 925
1 295
4 696
4 533
163
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2 091
2 091
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
103 934
102 054
1 880
148 338
145 000
3 338
148 000
148 000
0
150 000
150 000
0
155 000
155 000
0
155 000
155 000
0
160 000
160 000
0
160 000
160 000
0
- údaje uváděny v tis. Kč
- drobné akce a náklady na běžnou údržbu se agregují do jedné položky ostatní akce
- jmenovitě se uvádí pouze rozhodující akce oprav většího rozsahu
- řádek "celkem" udává celkové plánované výdaje na opravy a údržbu
2015
2015
6.2 Investice
Termín
Zahájení
Ukončení
2017
2018
Jez Radošov - rekonstrukce jezu
2017
2018
VD Skalka - abraze - Stein
2015
2017
VT Rolava - revitalizace 2 stupňů v Nové Roli
2016
2017
VD Janov - výstavba druhé spodní výpusti
2015
2015
HC Kadaň - výstavba nové MVE na levém břehu
2019
2020
VD Kadaň - prodloužení pilířů ve vývaru
2017
2018
VD Nechranice - sanace abrazí LB (Oáza) - III. Etapa
2016
2017
Areál závodu CV, Hala 2 - rekonstrukce střešní krytiny
2015
2015
VD Fláje - informační centrum
2015
2016
VD Nechranice - sanace abrazí PB - II. etapa
2016
2017
Syčivka (Bílina - Žižkovo údolí) - výstavba poldru
2017
2018
VD Jezeří - rekonstrukce
2016
2017
Bílina, ř. km 0,474-0,700 (Ústí nad Labem) - LB opěrná zeď
2014
2015
PPO Chomutovka - Chomutov
2017
2018
MVE Újezd - rekonstrukce MVE
2015
2016
Koncepce
2015
0
0
0
0
0
0
7 081
7 081
0
0
0
0
11 202
560
10 642
0
0
0
0
0
0
0
0
0
12 490
12 490
0
2 000
300
1 700
0
0
0
0
0
0
0
0
0
19 401
19 401
0
0
0
0
2 000
2 000
0
2016
0
0
0
0
0
0
4 530
4 530
0
2 000
0
2 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
21 000
21 000
0
0
0
0
9 661
1 449
8 212
13 000
13 000
0
0
0
0
15 000
4 500
10 500
0
0
0
0
0
0
8 000
8 000
0
2017
2018
6 081
6 081
0
14 000
2 800
11 200
4 919
4 919
0
8 000
0
8 000
0
7 757
7 757
0
6 000
1 200
4 800
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
21 503
21 503
0
26 000
26 000
0
0
0
0
0
0
0
17 000
17 000
0
14 754
738
14 016
10 000
3 000
7 000
0
0
0
0
20 000
20 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
11 000
1 000
10 000
0
0
0
0
25 000
3 750
21 250
0
0
0
15 000
3 750
11 250
0
0
0
2019
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
50 000
50 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
38
VD Jesenice - abraze břehů, část E, 1. etapa
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
Invest.nákl. Plán 2014
celkem
13 838
0
13 838
0
0
0
20 000
0
4 000
0
16 000
0
16 530
0
16 530
0
0
0
10 000
0
0
0
10 000
0
11 202
0
560
0
10 642
0
115 000
0
115 000
0
0
0
41 503
0
41 503
0
0
0
47 000
0
47 000
0
0
0
12 490
4 283
12 490
4 283
0
0
11 661
0
1 749
0
9 912
0
30 000
0
30 000
0
0
0
25 754
0
1 738
0
24 016
0
25 000
0
7 500
0
17 500
0
20 401
0
20 401
0
0
0
40 000
0
7 500
0
32 500
0
10 000
0
10 000
0
0
0
Název akce
2016
ČS Rašovice - rekonstrukce technologie čerpání vody
2018
2018
Revitalizace Svitávky u Kunratických rybníků, ř.km. 27,007 - 28,197
2017
2019
Rekonstrukce PB a LB Šporky (19,890-20,410) v Novém Boru - Arnultovice
2015
2017
Suchá nádrž Šporka
2018
2019
Suchá nádrž Dubnice - Ještědský potok
2018
2019
OPŠ 06/2013 - Fojtovický p. v Heřmanově-Fojtovicích (0,440-6,000)
2014
2016
OPŠ 06/2013 - Kamenice v České Kamenici (21,840-22,350)
2015
2016
OPŠ 06/2013 - Libchavský p. ve Volfarticích (3,500-6,300)
2015
2016
2014
2016
OPŠ 06/2013 - Okrouhlický p. ve Skalici (0,360-1,250)
2015
2016
OPŠ 06/2013 - Rožanský p. v Království (6,200-7,000)
2014
2016
Revitalizace Stružnického potoka
2018
2018
Rekonstrukce Mandavy ve Starých Křečanech u č.p.113
2017
2018
Revitalizace Panenského potoka Jítrava - Rynoltice
2017
2017
Revitalizace Merboltického potoka pod Rychnovem
2017
2017
05/2013
09/2014
Jez Jindřichov, ř. km 237,046 - vybudování rybího přechodu
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
10 000
10 000
15 000
15 000
64 207
12 841
51 366
17 423
2 613
14 810
80 000
6 397
73 603
98 000
8 355
89 645
13 961
10 267
3 694
62 283
18 685
43 598
20 960
8 588
12 372
19 422
12 831
6 591
16 150
7 330
8 820
11 102
3 631
7 471
10 680
2 136
8 544
10 000
10 000
0
10 000
2 000
8 000
11 500
2 300
9 200
12 779
100
12 679
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3 479
0
3 479
2 000
2 000
0
0
0
0
0
0
0
5 000
0
5 000
0
0
0
0
0
0
5 685
4 000
1 685
17 000
2 000
15 000
10 000
0
10 000
8 591
4 000
4 591
7 000
3 000
4 000
8 654
3 631
5 023
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
8 000
8 000
0
0
0
0
0
0
0
9 000
0
9 000
0
0
0
0
0
0
6 267
6 267
0
45 283
16 685
28 598
10 960
8 588
2 372
8 831
8 831
0
9 150
4 330
4 820
2 448
0
2 448
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
15 000
4 400
10 600
3 423
2 613
810
0
0
0
0
0
0
0
0
15 000
15 000
0
21 004
4 241
16 763
0
0
0
35 000
0
35 000
43 000
0
43 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5 000
5 000
0
9 560
2 000
7 560
11 500
2 300
9 200
0
10 680
2 136
8 544
5 000
5 000
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
21 000
4 200
16 800
0
0
0
45 000
6 397
38 603
55 000
8 355
46 645
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2015
39
MVE Klášterec - rekonstrukce turbíny
VT Dlouhá Stoka-revitalizační opatření ř.km 0,0 - 16,710
Ohře, ř. km 190,425 (Loket, dolní jez) - výstavba rybího přechodu
01/2014
12/2014
Ohře, ř. km 208,120 ( jez Černý Mlýn ) - výstavba rybího přechodu
2014
2015
Revitalizace Bouřlivec - Lahošť, ř. km 5,788-6,328
01/2013
07/2014
MVE EK - rekonstrukce
01/2014
12/2014
MVE skluz Jirkov - rekonstrukce
01/2014
12/2014
MVE VD Jirkov - rekonstrukce
06/2013
08/2014
HCN - modernizace ŘS
05/2013
12/2014
HC Nechranice, TG 1 a TG 2 - rekonstrukce
05/2013
12/2014
2018
2018
Kvantifikace znečištění povrchových vod v povodí vodárenské nádrže Stanovice - monitorovací
stanice
Ostatní akce celkem
Celkem Investice
- údaje uváděny v tis. Kč
- jmenovitě se uvádí pouze rozhodující investiční akce většího rozsahu
- drobné investiční akce se agregují do jedné položky ostatní akce
- řádek "celkem" udává celkové plánované výdaje na investice
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
celkem
z toho: vl.zdroje
dotace
14 789
1 479
13 310
14 130
1 412
12 718
17 295
0
17 295
20 806
2 081
18 725
23 280
23 280
0
23 268
23 268
0
11 333
11 333
0
14 075
14 075
0
14 932
14 932
0
14 000
4 200
9 800
0
1 054 754
511 943
542 811
6 150
0
6 150
14 130
1 412
12 718
26 738
2 749
23 989
3 706
0
3 706
23 280
23 280
0
23 268
23 268
0
9 746
9 746
0
2 201
2 201
0
6 097
6 097
0
0
0
0
253 484
129 550
123 934
376 562
202 586
173 976
3 046
0
3 046
0
0
0
8 095
0
8 095
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
193 364
153 624
39 740
322 609
214 087
108 522
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
166 388
133 820
32 568
318 518
218 000
100 518
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
123 896
123 896
0
289 636
200 000
89 636
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
14 000
4 200
9 800
135 716
135 716
0
339 157
200 000
139 157
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
186 245
131 048
55 197
357 245
200 000
157 245
40
06/2015
5/2013
6.3 Ekonomické vstupy
Koncepce
Plán 2014
2015
2016
2017
2018
2019
tis.Kč
528 265
524 333
545 842
562 382
579 348
596 539
z toho: pro úpravu na pitnou vodu
tis.Kč
178 196
176 273
184 125
189 704
195 427
201 226
dodávky pro průmysl
tis.Kč
350 069
348 060
361 717
372 678
383 921
395 313
dodávky pro zemědělství
tis.Kč
0
0
0
0
0
0
dodávky ostatní
tis.Kč
0
0
0
0
0
0
Dodávky povrchové vody celkem
tis. m³
121 720
116 260
116 633
115 955
115 408
114 940
z toho: pro úpravu na pitnou vodu
tis. m³
41 132
39 085
39 343
39 114
38 930
38 772
tis. m³
80 588
77 175
77 290
76 841
76 478
76 168
tis. m³
0
0
0
0
0
0
dodávky ostatní
tis. m³
0
0
0
0
0
0
Tržby za výrobu elektrické energie v MVE a FVE
tis.Kč
195 466
238 705
248 200
254 031
258 287
262 627
Množství vyrobené elektřiny
MWh
77 273
88 599
88 820
89 420
89 420
89 420
Tržby za společné využívání vodních děl
tis.Kč
2 600
2 500
2 600
2 600
2 600
2 600
Aktivace a prodej majetku
tis.Kč
4 589
5 498
2 500
2 500
2 500
2 500
Ostatní tržby
tis.Kč
56 431
54 151
56 432
57 074
58 208
59 448
Provozní dotace od MZe
tis.Kč
35 974
54 958
3 338
0
0
0
Provozní dotace od ostatních subjektů
tis.Kč
8 668
415
0
0
0
0
CENY
Koncepce
Plán 2014
2015
2016
2017
2018
2019
Cena za m3 povrchové vody celkem
Kč
4,34
4,51
4,68
4,85
5,02
5,19
z toho cena za m3: pro úpravu na pitnou vodu
Kč
4,34
4,51
4,68
4,85
5,02
5,19
Kč
4,34
4,51
4,68
4,85
5,02
5,19
Kč
4,34
4,51
4,68
4,85
5,02
5,19
dodávky ostatní
Kč
4,34
4,51
4,68
4,85
5,02
5,19
Kč
2,63
2,69
2,79
2,84
2,88
2,93
Cena za 1 kWh vyrobenou v MVE
41
Dodávky povrchové vody celkem
TRŽBY A PROVOZNÍ DOTACE
NÁKLADY
Koncepce
2015
2016
2017
2018
2019
Kč
4,61
4,84
5,16
5,32
5,48
5,64
z toho náklady na m3: pro úpravu na pitnou vodu
Kč
4,61
4,84
5,16
5,32
5,48
5,64
Kč
4,61
4,84
5,16
5,32
5,48
5,64
Kč
4,61
4,84
5,16
5,32
5,48
5,64
dodávky ostatní
Kč
4,61
4,84
5,16
5,32
5,48
5,64
Kč
1,47
1,42
1,77
1,85
1,92
2,00
Náklady na 1 kWh vyrobenou v MVE
Plán 2014
Náklady na m3 povrchové vody celkem
42
6.4 Ekonomické výstupy
Koncepce
Položka
Plán 2014
2015
2016
2017
2019
2018
Tržby za prodej zboží
0
0
0
0
0
0
Náklady vynaložené na prodané zboží
0
0
0
0
0
0
OBCHODNÍ MARŽE
0
0
0
0
0
0
785 206
823 697
855 474
878 487
900 843
923 614
782 762
819 689
853 074
876 087
898 443
921 214
278 079
285 214
243 157
245 819
252 819
258 819
Výkony
z toho tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
Výkonová spotřeba
v tis. Kč
z toho:
Spotřeba materiálu a energie
Služby
50 411
57 000
58 000
60 000
61 000
234 803
186 157
187 819
192 819
197 819
183 686
197 052
148 338
150 000
155 000
160 000
PŘIDANÁ HODNOTA
507 127
538 483
612 317
632 668
648 024
664 795
Osobní náklady
334 895
344 606
354 429
363 753
374 487
385 541
235 228
242 274
249 848
257 281
264 937
272 823
2 325
2 401
2 500
2 500
2 500
2 500
Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku
194 000
195 000
200 000
199 000
198 000
197 000
Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu
2 145
1 490
100
100
100
100
31
0
0
0
0
0
46 167
56 981
4 638
1 300
1 300
1 300
44 642
55 373
3 338
0
0
0
8 354
34 843
39 581
46 231
50 660
56 251
Převod provozních výnosů
0
0
0
0
0
0
Převod provozních nákladů
0
0
0
0
0
0
z toho mzdové náklady
Daně a poplatky
Zůstatková cena prod. dl.majetku a materiálu
Ostatní provozní výnosy
z toho dotace k úhradě nákladů a jin. ekon. újmy
Ostatní provozní náklady
PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
15 834
20 104
20 545
22 584
23 777
24 903
Finanční výnosy celkem
3 000
3 800
3 200
3 200
3 200
3 200
Finanční náklady celkem
341
361
350
350
350
350
Převod finančních výnosů
0
0
0
0
0
0
Převod finančních nákladů
0
0
0
0
0
0
FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
2 659
3 439
2 850
2 850
2 850
2 850
Daň z příjmů za běžnou činnost
7 281
10 443
11 244
12 875
13 944
15 201
11 212
13 100
12 151
12 559
12 683
12 552
VÝSLEDEK HOSP. ZA BĚŽNOU ČINNOST
43
ze služeb opravy a udržování
54 473
223 606
6.5 Personální část
Plán 2014
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách
Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané v osobách
(celkem):
2015
2016
2017
2019
2018
osob
625
625
625
625
625
625
osob
620
620
620
620
620
620
1
Plánovaný růst reálných mezd
%
0
0,6
-0,9
1
1
Inflace uvažovaná v propočtu mzdových nákladů
%
1
2,3
2
2
2
2
Plánovaný růst průměrné mzdy celkem
%
1,00%
2,96%
1,05%
3,00%
3,00%
3,00%
tis.Kč
238 228
245 274
247 848
255 281
262 937
270 823
Vyplacené ostatní osobní náklady (celkem):
tis.Kč
2 000
2 000
2 000
2 000
2 000
2 000
Kč
32 020
32 967
33 313
34 312
35 341
36 401
Průměrná měsíční mzda z vyplacených mezd (bez OON) na přepočeteného
zaměstnance:
varianta se zahrnutím výplaty střednědobé složky mzdy z Fondu odměn (3 300 ti. Kč)
Koncepce
Plán 2014
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve fyzických osobách
Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtný na plně zaměstnané v osobách
(celkem):
Plánovaný růst reálných mezd
2015
2016
2017
2019
2018
osob
625
625
625
625
625
625
osob
620
620
620
620
620
620
1
%
0
0,6
0,4
-0,3
1
Inflace uvažovaná v propočtu mzdových nákladů
%
1
2,3
2
2
2
2
Plánovaný růst průměrné mzdy celkem
%
1,00%
2,96%
2,39%
1,65%
3,00%
3,00%
Celkové vyplacené mzdy bez ostatních osobních nákladů (OON):
tis.Kč
238 228
245 274
251 148
255 281
262 937
270 823
Vyplacené ostatní osobní náklady (celkem):
tis.Kč
2 000
2 000
2 000
2 000
2 000
2 000
Kč
32 020
32 967
33 756
34 312
35 341
36 401
Průměrná měsíční mzda z vyplacených mezd (bez OON) na přepočeteného
zaměstnance:
44
Celkové vyplacené mzdy bez ostatních osobních nákladů (OON):
Koncepce
6.6 Zdroje financování
Plán 2014
2015
2016
2017
2018
2019
Výnosy
Výkony
Ostatní výnosy
z toho: dotace k úhradě nákladů a jiné ekonomické újmy
Výnosy celkem
785 206
51 312
44 642
836 518
823 697
62 271
55 373
885 968
855 474
7 938
3 338
863 412
878 487
4 600
0
883 087
900 843
4 600
0
905 443
923 614
4 600
0
928 214
278 079
139 190
44 496
194 000
353 227
825 306
285 214
141 979
55 073
195 000
392 654
872 868
243 157
145 000
3 338
200 000
408 104
851 261
245 819
150 000
0
199 000
425 709
870 528
252 819
155 000
0
198 000
441 941
892 760
258 819
160 000
0
197 000
459 843
915 662
18 493
7 281
11 212
23 543
10 443
13 100
23 395
11 244
12 151
25 434
12 875
12 559
26 627
13 944
12 683
27 753
15 201
12 552
205 212
437 858
376 562
202 586
173 976
0
0
0
0
0
397 341
208 100
502 032
322 609
214 087
108 522
0
0
0
0
0
506 151
212 151
506 151
318 518
218 000
100 518
0
0
0
0
0
539 527
211 559
539 527
289 636
200 000
89 636
0
0
0
0
0
601 792
210 683
601 792
339 157
200 000
139 157
0
0
0
0
0
668 679
209 552
668 679
357 245
200 000
157 245
0
0
0
0
0
741 183
Koncepce
v tis.Kč
Náklady
Zisk před zdaněním
Daň z příjmu
Zisk po zdanění
Zisk po zdanění + odpisy
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního roku
Investice celkem
z toho: investice hrazané z vlastních zdrojů
investice hrazené z dotací
investice hrazené z úvěru
Investiční úvěr (poskytnutý v daném roce)
Provozní úvěr (poskytnutý v daném roce)
Splátky investičního úvěru
Splátky provozního úvěru
Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního roku
45
Výrobní spotřeba
z toho: opravy a údržba hrazené z vlastních zdrojů
opravy a údržba hrazené z dotací
Odpisy
Ostatní náklady
Náklady celkem

koncepce rozvoje podniku - Povodí Ohře, státní podnik

Transkript

Podobné dokumenty

Hodnocení SEA - OPŽP 2014

e-VH 2014-09 - Water management

2007 - Povodí Ohře, státní podnik

Obráběcí stroje a příslušenství

Pivovar se možná dočká PRÁZDNIN Pivovar se

výroční zpráva 2015

Prověření strategického řízení Vltavské kaskády – parametry

Čtvrtek, 4. 9. 2014

2012 děčín - Geoportál Ústeckého kraje