Země je plochá deska Země je střed Vesmíru Vš
Transkript
VESMÍR VÝVOJ POZNÁNÍ VESMÍRU • Představy dávných dob : ▪ Země je plochá deska ▪ Země je střed Vesmíru ▪ Vše ve Vesmíru obíhá kolem Země Dvě teorie : PTOLEMAIOS - Geocentrická = Zeměstředná soustava – Země je střed Vesmíru, kolem ní obíhají všechny planety MIKULÁŠ KOPERNÍK= Heliocentrická = Sluncestředná soustava – Slunce středem Vesmíru, kolem něj obíhají planety, měsíce atd. - církev učení odmítala, zakazovala, trestala a usmrcovala GALILEO GALILEI – sestrojil dalekohled ▪ JOHANNES KEPLER – dráhy oběhu planet kolem Slunce jsou elipsy ▪ ISAAC NEWTON – zákony o gravitační síle a gravitačním Planety objevovány postupně – 18.-Uran, 19. Neptun, 20.-Pluto, Galaxie CESTY DO VESMÍRU = KOSMICKÉ LETY - nové poznání • První umělá družice Země : SPUTNIK 1 (1957) • První kosmonaut : JURIJ GAGARIN (1961) • První lidé na Měsíci : 1969 NIEL ARMSTRONG, EDWIN ALDRIN PŘÍSTROJE VE VESMÍRU • Umělé družice – nachází se na oběžné dráze Země, krouží kolem Země Význam : předpověď počasí, vyhledávání nalezišť nerostných surovin, přenáší telefonní hovory, rozhlas, televize • Kosmické sondy – výzkumné sondy (přístroje) vysílané k planetám • Kosmické dalekohledy – 1990 – HUBBLŮV – získávání informací z Vesmíru a Galaxií SLUNEČNÍ SOUSTAVA • Vznik – před 5 miliardami let ze sluneční pramlhoviny • Složení ▪ Hvězda – Slunce ▪ 8 planet s měsíci ▪ planetky, komety, meteorická tělíska SLUNCE ▪ hvězda obrovských rozměrů a obrovské hmotnosti (1000x větší než všechno ve SS) ▪ obsahuje žhavé plyny ▪ teplota – povrch 6000°C, ve středu (jádro) 14 miliónů °C ▪ Reakce Slunce: 1)V jádru – přeměna prvků =>uvolnění zářivé a tepelné energie = Slunce svítí a hřeje 2)Sluneční erupce – vyvržení proudu elektricky nabitých částic, mohou dosáhnout Zemi – způsobují polární záři – vliv na zdraví lidí, počasí ▪ Na Slunci pozorujeme: 1)Sluneční skvrny – tmavší místa, chladnější než okolí 2)Protuberanci – při zatmění Slunce, oblaka horkých plynů nad povrchem Slunce – vidíme jako plamínky 3) Korónu – řídké, žhavé plyny obklopující Slunce PRAVIDLO – Na Slunce se nikdy nedíváme okem, nebo běžným dalekohledem – hrozí zničení očí. Speciální přístroje. ZATMĚNÍ SLUNCE PLANETY - nesvítí – odráží část světla od Slunce 1)Planety zemského typu - jsou blízko u Slunce, malé, pomalu se otáčí kolem osy, pevný povrch, málo měsíců MERKUR VENUŠE - ▪ Po západu Slunce VEČERNICE ▪ před východem JITŘENKA ▪ světlo ze Slunce 3 min. ZEMĚ – Měsíc, světlo 8 minut MARS ▪ MARS – není vyloučen primitivní život, Červenooranžová, 2 měsíce, sondy na Mars 2)Planety typu ……………………… - velké, vzdálenější od Slunce, ………………….. povrch, rychle se otáčí kolem osy, prstence, hodně …………………………….. JUPITER – největší, rudá skvrna SATURN – 20 i více měsíců ▪ 16 měsíců URAN – zelená, mrazivá NEPTUN PLANETKY ▪ nachází se mezi Marsem a Jupiterem ▪ obíhají kolem Slunce ▪ nepravidelný tvar (10m – 100 km) Pluto – byla to planeta, ledový měsíc, má 1 měsíc KOMETY ▪ obíhají kolem Slunce za ,,planetou´´ Pluto ▪ nepravidelný tvar ▪ Složení : jádro – směs zmrzlých plynů a hornin ohon=obal – uvolněné plyny a prach z jádra.Ohon nemá kometa stále, jen když se přiblíží ke Slunci a led taje. METEORY ▪ malá tělíska, kamínky, prach ▪ Meteor – tělísko, které vnikne do atmosféry, zahřeje se a shoří = září ▪ Meteorit – těleso, vnikne do atmosféry, neshoří a dopadne na Zem. Vytváří kráter. MĚSÍC ▪ jediná přirozená družice v gravitačním poli Země ▪ vzdálenost od Země 384 000 km ▪ nesvítí ▪ 1969-1972 – 12 astronautů na Měsíci z expedice Apollo POVRCH : ▪ temné skvrny – roviny z tmavých hornin, říkáme jim ,, moře´´ ▪ krátery – světlé oblasti POHYBY : ▪ Obíhá kolem Slunce – 1 rok ▪ Obíhá kolem Země – 1 měsíc(27dnů,8hodin),(13x za rok) ▪ Otáčí se kolem své osy – 1 měsíc ▪ Ze Země vidíme jen 1 stranu Měsíce = přivrácená strana. Důvod – oběh kolem Země je stejně dlouhý jako oběh kolem osy. Odvrácená strana – nikdy ji nespatříme, vyfotografovaly ji kosmické sondy. ▪ Fáze Měsíce - různě velké části osvětlené měsíční polokoule - 1.čtvrť, dorůstá, úplněk, couvá, 3. čtvrť. nov GALAXIE Vesmír je celý vyplněn velkým množstvím galaxií. Vzdálené galaxie vyfotil Hubblův dalekohled. ▪ Naše Galaxie : • tvar čočkovitý disk, říkáme jí Mléčná dráha Současná teorie vzniku Vesmíru Velkým třeskem. Vesmír se neustále rozpíná. ZEMĚ • Tvar : na pólech zploštělá, na mnoha místech deformovaná koule (geoid). Určují ho družice •Rozměry: poloměr – 6378 km obvod rovníku – 40 000 km • Pohyby 1) OTÁČENÍ ZEMĚ KOLEM OSY ▪ Zemská osa – myšlená čára procházející S a J pólem, severní část míří k Polárce. Není kolmá k oběžné rovině = je nakloněná ▪ Směr otáčení – od Z → V, proti směru hodinových ručiček ▪ Doba 1 otočení – 24 hodin, (23:57min.) ▪ Důsledek otáčení – Střídání dne a noci 2) OBĚH ZEMĚ KOLEM SLUNCE ▪ Doba oběhu – 365 a ¼ dne = 1 rok. Čtvrt dne vynecháváme→za 4 roky z toho vznikne 1 den, o který je každý 4. rok delší = přestupný rok = 366 dní. Den navíc se dává do února = 1x za 4 roky má 29 dní. ▪ Dráha oběhu – elipsa – Země je někdy Slunci blíže, někdy dále ▪ Důsledek oběhu – Střídání 4 ročních období Sklon zemské osy + oběh Země kolem S = mění se úhel dopadu slunečních paprsků na zemský povrch během roku = mění se množství tepla, délka dne a noci = doba, po kterou dopadají na Zemi sluneční paprsky. ▪ 21. března – JARNÍ ROVNODENNOST - sluneční paprsky kolmo na rovník - obě polokoule mají stejně světla 12 h noc a 12 den - S polokoule jaro, J – podzim ▪ 21. června – LETNÍ SLUNOVRAT - sluneční paprsky kolmo na obratník Raka (S) - S polokoule přikloněna ke Slunci = více světla, 16 h den, 8h noc - S léto, J zima ▪ 23. září – PODZIMNÍ ROVNODENNOST - sluneční paprsky kolmo na rovník - obě polokoule stejně světla –12h den,12h noc - S podzim, J jaro ▪ 21. prosince – ZIMNÍ SLUNOVRAT - sluneční paprsky kolmo na obratník Kozoroha (J) - J polokoule přikloněna ke Slunci - S polokoule méně světla – 16h noc, 8h den - S zima, J léto GLOBUS A MĚŘÍTKO ▪ Školní zeměpisný glóbus - zmenšený a zjednodušený model Země - otáčí se kolem osy, která je nakloněná - znázorňuje zemský povrch • Pevninu = světadíly=kontinenty Barvy : nížiny – zelená, vysočiny – hnědá ▪ Světový oceán – modrá barva Barvy jsou různé - podle nadmořské výšky ▪ vysoké hory – tmavě hnědá ▪ nižší hory – světle hnědá ▪ hluboké moře – tmavě modrá ▪ mělké moře – světle modrá ▪ nížina – světle zelená ▪ proláklina – tmavě zelená Globus má určité MĚŘÍTKO = číslo udávající poměr zmenšení globusu ke skutečnosti. Většinou má měřítko 1 : 40 000 000, což nám říká, že 1 cm na globusu je 400 km ve skutečnosti 1 : 40 000 000 1cm na mapě = 40 000 000cm ve skutečnosti 1cm na mapě = 400km ve skutečnosti 1km = 1000m 1m = 100cm 1km = 100 000cm POLEDNÍKY A ROVNOBĚŽKY POLEDNÍKY ▪ myšlené čáry (polokružnice) spojují S a J pól ▪ prochází místy, kde je ve stejnou chvíli poledne ▪ všechny jsou stejně dlouhé ▪ jsou označeny stupni ▪ určují zeměpisnou délku ▪ hlavní poledník = NULTÝ (0°) – prochází Greenwichskou hvězdárnou v Londýně ▪ od hlavního poledníku je 180° na V a 180° na Z = poledník 180° - protilehlý poledník k 0. ▪ 0. a 180. poledník rozdělují Zemi na Z a V polokouli ROVNOBĚŽKY ▪ myšlené čáry - kružnice ▪ každá rovnoběžka je různě dlouhá ▪ jsou označeny stupni ▪ určují zeměpisnou šířku ▪ hlavní rovnoběžka = ROVNÍK 0° - nachází se přesně v poloviční vzdálenosti mezi S a J pólem = rozděluje Zemi na S a J polokouli. Je to nejdelší rovnoběžka. ▪ od rovníku směrem k pólům se rovnoběžky zkracují, na pólech jsou to body ▪ od rovníku je 90° na S a 90° na J ▪ významné rovnoběžky – obratník Raka, Kozoroha, S polární kruh, J polární kruh URČOVÁNÍ ZEMĚPISNÉ POLOHY - určujeme pomocí zeměpisné sítě = poledníky, rovnoběžky - určujeme je ve stupních º 1º ● ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA - oblouková vzdálenost kteréhokoliv místa na zeměkouli od rovníku, vyjadřujeme stupni. - určujeme podle rovnoběžky, která tím místem prochází Místa na : ▪ Na S polokouli–severní zeměpisná šířka- zkratka s.š. ▪ Na J polokouli-jižní zeměpisná šířka- zkratka j.š. ▪ Rovník – pouze zeměpisná šířka Např. Praha - leží na 50. rovnoběžce na S polokouli = 50º s.š. Oslo 60º s.š. Jakarta 6º j.š. ● ZEMĚPISNÁ DÉLKA - oblouková vzdálenost místa na zemi od hlavního (nultého) poledníku, vyjadřujeme ve stupních. - určujeme podle poledníku, který tím místem prochází Místa na: ▪ V polokouli – východní zeměpisná délka – zkratka v.d. ▪ Z polokouli – západní zeměpisná délka – zkratka z.d. ▪ Oº a 180º - jen zeměpisná délka z.d. Např. Tunis 10º v.d. Giza 30º v.d. ● ZEMĚPISNÁ POLOHA - získáme ji určením zeměpisné délky a šířky místa Světové strany : hlavní : S, J, V, Z vedlejší : SZ, SV, JV, JZ ZEMĚPISNÁ POLOHA ZEMĚPISNÁ DÉLKA → POLEDNÍKY → 0-180º → VÝCHODNÍ, ZÁPADNÍ ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA → ROVNOBĚŽKY → 0-90º → SEVERNÍ, JIŽNÍ REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů Př. PRAHA – 55 B 9 strana – písmeno a číslo čtverce ČASOVÁ PÁSMA NA ZEMI - Země má ……….. na V a ………… na Z = 360° - Země je rozdělena na 24 časových pásem - Každé časové pásmo má 15 stupňů - Osy časových pásem jsou poledníky 0, 15, 30, 45, 60° atd. ● PÁSMOVÝ ČAS - čas v každém místě určitého časového pásma - sousední pásmo ležící na Z = minus 1 hodina na V = plus 1 hodina Příklad : 9h 10h 11h 12h -3 -2 -1 0 13h +1 14h +2 ● SVĚTOVÝ ČAS - základní čas nultého poledníku, od tohoto času se počítá rozdíl časů ostatních časových pásem ● SMLUVENÝ ČAS - trvale, nebo dočasně zavedení času jiného pásma Např. ▪ ČR přijímá v létě – letní.čas – čas posunutý o hodinudopředu – čas sousedního V pásma ▪ Velké státy –Kanada, USA, Rusko, ● DATOVÁ MEZ - poledník 180° - přechod 180. poledníku z V pololkoule→Z polokouli = datum o 1 den zpět ze Z polokoule→V polokouli = datum o 1 den dopředu MAPA – zkreslené, zjednodušené a zmenšené znázornění zemského povrchu ● ZKRESLENÍ : - mapa = povrch Země v rovině x zemský povrch = zakřivený = nelze na mapě přesně znázornit = dochází ke zkreslení ÚHLŮ, PLOCH a DÉLEK - čím větší území je na mapě, tím je zkreslení větší ● ZJEDNODUŠENÍ : - do mapy nelze zakreslit vše - mapa světa – mapa ČR – automapa – plán (je nejpodrobnější) ● ZMENŠENÍ : - vyjádřeno měřítkem = poměr, kolikrát jsou určité hodnoty na mapě proti skutečnosti zmenšeny. Měřítko : číselné, grafické ● PLÁN : - zvláštní druh map, zobrazuje malé území, má speciální obsah, není na nich ● DRUHY MAP : 1) Podle obsahu : ▪ obecně zeměpisné – hory, nížiny ▪ tematické : počasí, půdy, politika, průmysl 2) Podle velikosti zobrazovaného území ▪ mapy světa ▪ světadílů ▪ části světa ▪ státy ▪ oblasti ● OBSAH MAP : 1) Výškopis – znázorňuje výškové poměry krajiny Znázornění : ▪ barvou ▪ kótou - značka a číselný údaj ▪ vrstevnice = čáry spojující místa se stejnou nadmořskou výškou. Příkrý svah = vrstevnice hustě, mírný svah = vrstevnice řídce ▪ kopečková metoda 2) Polohopis – znázorňuje vodní toky, lesy, obce, silnice, železnice ▪ smluvené značky(vysvětlivky) ▪ různý typ písma(města, státy) ● SOUBOR MAP = ATLAS - národní, místní, města, tématické - obsahuje REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů Př. PRAHA – 55 B 9 strana – písmeno a číslo čtverce KRAJINNÁ SFÉRA - tvoří ji krajiny ● Části krajinné sféry : ▪ Přírodní – přírodní sféra – hory, lesy,řeky ▪ Vytvořené člověkem – domy, věže, cesty ● Přírodní sféra : 5 částí (sfér) ▪ LITOSFÉRA – svrchní část pevného zemského tělesy ▪ PEDOSFÉRA – půdní obal Země ▪ HYDROSFÉRA – vodní obal Země ▪ BIOSFÉRA – rostliny, živočichové ▪ ATMOSFÉRA – vzdušný obal Země STAVBA ZEMSKÉHO TĚLESA ● ZÁKLADNÍ VRSTVY ◦ Zemská kůra ◦ Zemský plášť ◦ Zemské jádro ZEMSKÁ KŮRA : - svrchní pevná část zemského tělesa Dělení: ▪ pevninská- hloubka 30km, hory 80 km ▪ oceánská –, 6km, dno oceánu ZEMSKÝ PLÁŠŤ : - hloubka 2900 km Vrstvy: ▪ svrchní pevná = litosféra ▪ roztavená plastická = pod litosférou ZEMSKÉ JÁDRO : ▪ vnější – tekuté, plastické ▪vnitřní – pevné LITOSFÉRA - zemská kůra a svrchní část (pevná) zemského pláště - rozlámána na LITOSFERICKÉ DESKY ▪ LITOSFERICKÉ DESKY - leží a pohybují se na roztavené části zemského pláště, stoupají, klesají a pohybují se do stran (několik cm za rok) ČR leží na : EUROASIJSKÉ LD Další LD : Indická, Pacifická, Americká (S, J), Africká DNO SVĚTOVÉHO OCEÁNU ● Pevninský šelf - okraj pevniny zatopený vodou, tvořen pevninskou kůrou do hloubky 200 m. - dno se svažuje velmi pozvolna - území naleziště ropy a zemního plynu, znečišťování ● Pevninský svah - pevnina,která se rychle svažuje,hloubka až 7000 m ● Oceánská pánev - dno oceánu, hloubka kolem 5500m, oceánská zemská kůra ● Středooceánské hřbety - oddělují pánve, rozpínání oceánského dna, výlev magmatu = nová zemská kůra, podmořská pohoří (výška až 4000m), někdy se zvedají nad zemský povrch ● Hlubokooceánské příkopy - protáhlé sníženiny, nejhlubší části dna, zánik zemské kůry PŘÍRODNÍ ČINITELÉ - vznik a vývoj zemského povrchu ▪ Dělení : 1) Vnitřní – vytvářejí zemský povrch, pohyby LD • zemětřesení • sopečná činnost • vrásnění • zdvihy, poklesy 2) Vnější – rozrušují a zarovnávají zemský povrch = zvětrávání • dešťová voda • sníh • teplota • led • kořeny rostlin • vítr VNITŘNÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ ▪ ZEMĚTŘESENÍ - vzniká při pohybu LD po puklině = zlomu - dochází ke stlačení nebo rozpínání zemské kůry - v horninách je napětí – to se uvolňuje – náraz vyvolává otřesy - bod vzniku Epicentrum = ohnisko – z něj se všemi směry šíří zemětřesné vlny - zaznamenává ho seismograf - mají katastrofické následky, může vyvolat vlnu tsunami - ničivost zemětřesení – Richterova škála ▪ SOPEČNÁ ČINNOST - vznik – místo, kde na sebe naráží 2 LD a podsouvá se 1 pod 2 - roztavená zemská hmota - magma - velkými tlaky – magma, horniny, plyny a páry na povrch = vznikají sopky a sopečná pohoří - magma, které se dostane na povrch = láva (vytlačena ze sopky s plyny a úlomky skal) - blízkost sopky – vznik gejzírů (Island, Nový Zéland, USA) ▪ VRÁSNĚNÍ - VZNIK VRÁSOVÝCH POHOŘÍ - vznik v místě nárazu 2 LD → stlačení → zprohýbání do vln = vrásy a vrásová pohoří (Pyreneje, Alpy, Karpaty) Části vrásy: 1) sedlo (hřbet pohoří) 2) koryto (údolí) sedlo koryto ▪ ZLOMY – KERNÁ POHOŘÍ - vysoký tlak – horniny se nemohou ohýbat = prasknou = vzniknou zlomy – zemská kůra je rozlámána na KRY – vysunují se a klesají = vznikají kerná pohoří zlom KRA ZÁVĚR – POHOŘÍ MOHOU VZNIKAT 1) sopečná činnost = pohoří sopečná 2) vrásněním = vrásová pohoří 3) zlomy = kerná pohoří VNĚJŠÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ - utváří a přetváří zemský povrch ● VODA – DEŠŤOVÁ, TAJÍCÍ ▪ Kyselé deště – v atmosféře se mísí voda s oxidem uhličitým, vzniká stálý roztok kyseliny →voda do hornin, lesů atd. → negativní účinek (měknou, rozpadají se) ▪ Mechanické působení – obrušování, vymílání, splavování, odplavení ▪ Záplavy – přehrady, betonová říční koryta ● TEPLOTA VZDUCHU ▪ Teplo – roztahování hornin ▪ Chlad – smršťování tlak,drolení, pukání ● LED ▪ Voda zmrzne v puklinách→zvětšování, rozpad ● KOŘENY ROSTLIN ▪ rozšiřují pukliny, naleptávají horniny ● VÍTR ▪ unáší materiál (prach, písek)→obrušuje skály →ukládá (vznikají pohyblivé, písčité pahorky, přesypy) ▪ Čím je rychlost větru vyšší, tím více unáší materiálu ▪ Člověk ovlivňuje činnost větru - lesy, větrolamy = zpomalení větru - vykácení = zvětrávání – rozpad původní souvislé horniny →zvětraliny (kameny, štěrk, písek) ● TEKOUCÍ VODA ▪ Rozšiřuje a vymílá povrch – vznik říčních údolí ▪ Nově tvoří zemský povrch – ukládání unášeného materiálu ▪ Vodní tok - teče žlabem = korytem Části : Horní tok – velký sklon, rychlost, síla, unáší velké množství materiálu, posunuje velké kameny Střední tok – méně prudký, posunuje valouny, písek Dolní tok – pomalý, unáší drobné valouny, písek, ukládání unášeného materiálu = říční nánosy Ústí řeky – do oceány, jiné řeky - typy ústí : delta, nálevka (zakresli do sešitu) Nálevka Delta Nilu ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU PODLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY 1)Členění podle nadmořské výšky ▪ nížiny – do 200 m.n.m. ▪ vysočiny – nad 200 m.n.m. 2)Členění podle rozdílu nadmořských výšek Rozdíl nadmořské výšky ▪ ROVINA – plochý až mírně zvlněný povrch, rozdíly do 30m, roviny ve velkých nadmořských výškách = plošiny (Tibetská, Luanda Katanga) do 30 m 3000 m.n.m. plošina ▪ PAHORKATINA – mírně zvlněný povrch, mírné svahy, mělká údolí, rozdíl do 150 m. Nejčastější typ krajiny u nás. do 150 m ▪ VRCHOVINA – příkřejší svahy, hlubší údolí, rozdíl do 300m. do 300 m ▪ HORNATINA – strmé svahy, hluboká údolí, rozdíl do 600 m. ▪ VELEHORNATINY – strmé, často skalnaté svahy, rozdíly přes 600 m, těžký život, málo lidí, nízké teploty, časté změny počasí. ATMOSFÉRA - vzdušný obal Země ▪ Vzduch – směs plynů (N 78%, 02 21%, CO2, vodní páry, ozon) ▪ Ozonosféra – vrstva ozonu, chrání před škodlivým kosmickým zářením, citlivá – freony – ničí, jsou zakázány. Nejhorší situace Antarktida, Austrálie, J Amerika. Sleduje se, chráníme se krémy, brýlemi ▪ Počasí - okamžitý stav atmosféry - určují ho meteorologické prvky ▪ Meteorologické prvky 1)Sluneční záření – ovlivňuje teplotu vzduchu, čím je úhel dopadu slunečních paprsků vyšší, tím je tepleji. Nejtepleji rovník x póly. 2)Teplota vzduchu – teploměr, ºC, nejtepleji je na zemském povrchu, čím jdeme výš – teplota klesá 3)Vlhkost vzduchu – množství vodní páry ve vzduchu. Velká vlhkost = mlha, malá = mráz 4)Oblačnost – stupeň pokrytí oblohy mraky. Vznik mraku : sražení vodní páry ve vzduchu Zataženo-skoro zataženo-oblačno-polojasno-skoro jasno-jasno 5)Srážky – vznik v oblacích, množství-milimetry ▪ déšť-mrholení-sníh-kroupy ▪ rosa (sražení vodní páry na chladnějších místech) ▪ jinovatka (sražení vodní páry při teplotách pod 0ºC) ▪ námraza (souvislá ledová vrstva na pevných předmětech) 6)Tlak vzduchu – působení vzduchu na zemský povrch, jednotka hektopascal 7)Vítr – proudící vzduch, vane z vysokého (V) tlaku do nízkého (N) tlaku ▪ určujeme – směr, rychlost (m/s, km/h) ▪ Počasí se neustále pohybuje ▪ Pracovníci – meteorologové ▪ Místo pozorování počasí – meteorologická stanice, meteorologická budka(měří a zaznamenávají 1x/hod) Mapa, která nám ukazuje počasí = synoptická mapa PODNEBÍ, PODNEBNÉ PÁSY - dlouhodobý stav atmosféry Podnebí závisí na : 1)Slunečním záření – důležité je množství, hodně = teplo x málo = zima → vznik podnebných pásů Podnebné pásy : ▪ tropický – kolem rovníku, celý rok teplo, Slunce vysoko, nestřídají se roční období ▪ subtropický – přechodný ▪ mírný – mezi obratníky a polárními kruhy, střídání 4 ročních období ▪ subpolární – přechodné ▪ polární – mezi polárními kruhy a póly, chladno, polární den a noc 2)Nadmořská výška – čím je vyšší NV, tím je teplota nižší, klesá tlak a přibývá srážek 3)Vzdálenost od oceánu ▪ oceánské podnebí – mírné teploty, vlhko, malé rozdíly teplot, prší ▪ vnitrozemské podnebí – suché, málo srážek, horká léta, mrazivé zimy, vysoké rozdíly teplot ▪ přechodné podnebí – záleží na směru větru, změna počasí každých asi 5 dní CELKOVÝ OBĚH VZDUCHU V ATMOSFÉŘE - proudění (vítr) je vyvoláno rozdílným tlakem a teplotou vzduchu zvyšování teploty = snižování tlaku snižování teploty = zvyšování tlaku - na určitých místech světa je stejná teplota = stále stejný tlak Rovník = Tlaková níže TN Póly = Tlakový výše TN - vítr vane z TV → TN = vznikají pravidelné větry 1)Pasáty – vanou od obratníku k rovníku, stáčí se na západ (díky otáčení Země kolem osy) ▪ SV Pasát ▪ JV Pasát 2)Monzuny – vanou z oceánu na pevninu nebo naopak ▪ Letní monzun – oceán → pevnina = vlhko ▪ Zimní monzun – pevnina → oceán = sucho HYDROSFÉRA - vodní obal Země ▪ Voda na Zemi • Světový oceán (97%) • Voda na pevnině(3%) - povrchová, podpovrchová • Voda v atmosféře – vodní pára SVĚTOVÝ OCEÁN ▪ Základní pojmy : ▪ Moře – okrajové části oceánu - dělení : okrajová – volně spojena s oceánem vnitřní – obklopena pevninou ▪ Průliv – zúžená část oceánu mezi pevninami ▪ Průplav – zúžená část oceánu prokopaná člověkem ▪ Záliv – výběžek oceánu do pevniny ▪ Poloostrov – výběžek pevniny do oceánu ▪ Ostrov – část pevniny obklopená mořem ▪ Souostroví – skupina ostrovů ▪ Břežní čára – místo styku oceánu s pevninou ▪ Pobřeží – pruh území kolem břežní čáry ▪ Vlastnosti oceánské vody 1)Slanost – hořce slaná, obsah soli závisí na teplotě vody – čím větší teplota = vyšší slanost - jednotka slanosti promile ‰ (1‰ = 1 gram soli v 1 litru vody) ZJISTI SLANOST TĚCHTO MOŘÍ (PRACUJ S ATLASEM) Středozemní moře Severní moře Rudé moře Labradorské moře Arabské moře Hudsonův záliv 2)Teplota – závisí na podnebí a oceánských proudech, oceánský led, plovoucí led – ledoborce (slanost moře = mrznutí a tání při – 1,9ºC) 3)Pohyb Typy pohybů ▪ Oceánské proudy – příčina -rozdílná teplota vody - teplé NAPIŠ 3 PŘÍKLADY - studené NAPIŠ 3 PŘ. ▪ Vlnění – vzniká vlivem větru, příboj ▪ Dmutí = příliv, odliv – změna výšky mořské hladiny na pobřeží během 24 hodin – 2x příliv, 2x odliv = změna každých 6 hodin, způsobeno přitažlivostí Měsíce a Slunce VODA NA PEVNINĚ Povrchová voda – vodní toky, jezera, bažiny, umělé vodní nádrže, sníh • Vodní toky Pramen – začátek toku (vyvěrající podzemní voda) Přítok – vodní tok ústící do jiného, určují se od pramene – pravý, levý Povodí – území, odkud voda stéká do jedné řeky Úmoří – území, odkud voda stéká do jednoho moře Rozvodí – hranice povodí nebo úmoří Bezodtoká oblast – oblast, odkud neodtéká voda do oceánu REKORDY – Nejdelší vodní tok - Amazonka 7025km - Nil 6671 km - Chang Jang • Jezera – přirozené vodní nádrže Dělení : - sopečná – Viktoriino - ledovcová – Ladožské, Oněžské - zatopená, příkopových propadlin – Bajkal - zbytky moří – Kaspické, Mrtvé – slaná REKORDY - Nejhlubší – Bajkal - Největší – Kaspické moře, Hořejší, Viktoriino • Bažiny – trvale zamokřená území porostlá vlhkomilnými rostlinami • Umělé vodní nádrže – vytvořil je člověk Rybníky – nádrže k chovu ryb a rekreaci, u nás – Jižní Čechy = Třeboňsko Přehrady – přehrazení říčního údolí = zatopení krajiny, vesnic, silnic. Funkce – zadržovat vodu, chránit před povodněmi, regulace vody, zdroj pitné vody, energie, rekreace • Ledovce – 10% povrchu Země Horské – vznik v horách, sníh neroztaje ani v létě = nahromadí se a mění se v led. Pohybují se do údolí ve tvaru písmene U Sněžná čára : nadmořská výška, od které směrem vzhůru po celý rok neroztaje sníh Pevninské – vznikají v polárních pásech (Grónsko, Antarktida), zadržují 77% sladké vody, pohybují se a ulamují do oceánu = ledové kry Podpovrchová voda - voda, která se vsákne do půdy a do zvětralin - dělení : půdní podzemní • Půdní voda – obsažená v půdě, důležitá pro rostliny • Podzemní voda – vyskytuje se hlouběji, vyplňuje dutiny v horninách a hromadí se - čistá = zdroj pitné vody (studny) - dnes = znečištění – hnojiva, továrny atd. - výtok podzemní vody na povrch = pramen - vývěr teplé vody na povrch = gejzír OBĚH VODY V PŘÍRODĚ - voda je v neustálém pohybu - 2 oběhy vody : malý oběh velký oběh ▪ Velký oběh – mezi oceánem a pevninou oceán=výpar ◦ vznik oblaků ◦ odnos větrem nad pevninu ◦ déšť ◦ část se vsákne ◦ část se vypaří ◦část odteče ▪ Malý oběh - nad pevninou - nad oceánem PEDOSFÉRA - půdní obal Země ▪ Půda - hlavní podmínka života na Zemi - růst rostlin, váže vodu, ŽP rostlin a živočichů • Vznik – přeměnou zvětraliny v půdu působením vody, vzduchu a organismů • Složka půdy – základ matečná hornina = podkladová 1) neživá složka ◦ hlína (jíl, prach, písek) ◦ půdní voda ◦ půdní vzduch ◦ humus (odumřelé zbytky rostlin a živočichů) 2) živá složka ◦ kořeny živých R ◦ drobní živočichové ◦ mikroorganismy (bakterie) • Úrodnost půdy – schopnost poskytnout R dostatek živin, vody, vzduchu, ovlivňuje ji množství humusu. Člověk se snaží zvyšovat úrodnost půdy – hnojení, obdělávání, zavlažování, odvodňování. • Druhy půd – závisí na velikosti částic v půdě ◦ jílovité – nejmenší částice ◦ hlinité – menší i větší ◦ písčité – největší • Typy půd – každý typ má svůj půdní profil = řez půdou = pořadí vrstev od povrchu k matečné hornině ◦ černozemě – nejúrodnější, tmavá barva, hodně humusu, v nížinách ◦ hnědozemě – méně humusu ◦ hnědé lesní půdy – tenká vrstva humusu, málo úrodné, pahorkatiny ◦ podzolové – málo humusu, nejméně úrodné, hory •Eroze – odnos, rozrušení půdy (voda, vítr), člověk (kácení lesů, orba na svazích) • Úbytek – stavba nových domů, těžba, odpady BIOSFÉRA - rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy každý organismus žije v jiných PP, které jsou rozdílné v každé části zemského povrchu Přírodní podmínky závisí na: ◦ zeměpisné šířce ◦ nadmořské výšce ◦ vzdálenosti od oceánu ◦ vzdušných proudech ◦ oceánských proudech (chladné, teplé) VEGETAČNÍ PÁSY : TROPICKÝ PÁS – nachází se kolem rovníku ▪ Tropický deštný les - 10ºs.š. - 10ºj.š. - rozšíření – SP – VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ – teplo a vlhko po celý rok - pestré rostliny , mnoho druhů, lesy vytváří patra – bylinné, keřové, stromové, korunové ◦ typické rostliny – orchidej, filodendron, mučenka, liány, vzácná dřeva – cedr, mahagon, eben, palisandr - živočichové – mnoho druhů, hmyz, ptáci, opice, jaguár, hadi (motýli, kudlanka, kolibřík, tukan, papoušek) - problém – kácení deštného lesa ▪ Střídavě vlhké (monzunové) lesy - rozšíření – tropický a subtropický pás SP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ - podnebí – střídání 2 období – dešťů x sucha ◦ období sucha – opadají, žloutnou (trny) ◦ období dešťů – kvetou, rostou, rozmnožují - využití – plantáže – banán, kakao, kokos, palma olejná ▪ Savany - podnebí – střídání 2 období – déšť x sucho = 2 podoby savany - jsou to travnaté krajiny s roztroušenými skupinami stromů - období dešťů – je krátké, vysoká, zelená tráva, mláďata, dostatek potravy - období sucha – nehostinná, prach, R usychají, opadají, zvířata se stěhují za vodou - rostlinstvo – baobab, akácie, trávy - živočichové – slon, žirafa, zebra, gepard, lev, hadi, antilopy, termiti, supi - využití – pastviny pro dobytek, plantáže – bavlna, obilí, palma olejná (arašídy) ▪ Pouště a polopouště - rozkládají se v tropech, subtropech i mírném pásu - podnebí – nejsušší oblasti, velké rozdíly teplot – ve dne velké teplo x v noci chladno, nedostatek vody - povrch – kamení, písek = velké zvětrávání (rozdíly teplot) - rostlinstvo ◦ musí být přizpůsobeni – dlouhé kořeny, listy mají žlábek, který sbírá vodu, skladují vodu ve tkáních, silná vosková vrstva, chlupy ◦ datle, keře, agáve, aloe, kaktus - živočichové- žijí v podzemí, zahrabávají se, vycházejí jen v noci, mají zásoby tuku◦ velbloud, hadi, sup, hmyz, štír, varan - využití – řídké zalidnění – pouze v místech výskytu podzemní vody – oázy – palma datlová - oáza – voda vyvěrá podél zlomu, podmínkou je napjatá hladina spodní vody (voda je pod tlakem mezi dvěma nepropustnými horninami) SUBTROPICKÝ PÁS - přechod mezi tropickým a mírným pásem - SP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ Dvě oblasti : ▪ Vlhké subtropy (monzunové) - podnebí – malé teplotní rozdíly – zima teplá, vlhká, léto-teplé, deštivé (monzun) - využití – lesy – přeměněny hlavně v nížinách na rýžová pole ▪ Suché subtropy - podnebí – horká, suchá léta, teplá a deštivá zima - rostliny – cypřiše, cedry, fíky, levandule, olivy, mandle, citrusy, pomeranče, víno, ořechy - živočichové – daněk, kamzík, ovce, srnec, muflon, šakal, plazi, klokan - využití – původní lesy vykáceny – dnes křoviny nebo pole – obilí, zelenina, citrusy, olivy, víno vyšší polohy – pastviny – ovce, kozy MÍRNÝ PÁS - mezi obratníky a S polárními kruhy - téměř celá Evropa, Asie střed, USA, J Argentina, J Austrálie Dělení : ▪ Stepi a lesostepi - podnebí – teplá, suchá léta x chladné suché zimy - rostliny ◦ travnaté porosty, nerostou zde stromy, tamaryšek, traviny, tulipán - živočichové – sysel, jeřáb, lasice, zmije, osel - dělení : ◦ prérie – S Amerika ◦ pampy – J Amerika ◦ Asie - využití - hodně humusu - úrodné – pšenice, kukuřice, sucho – ovce, dobytek, mění se v poušť - na okrajích je více srážek – lesy = lesostepi ● Listnatý a smíšený les - J část mírného pásu - Stromy opadávají – dub, buk, bříza, habr - živočichové – jelen, liška, kuna, jelenec, sojka - husté osídlení - využití ◦ lesy vykáceny – pole, louky, pastviny ● Tajga = jehličnatý les - nejsevernější část mírného pásu – Kanada, S Evropa, Rusko - chladno, málo úrodné půdy - smrk, modřím, borovice, jedle - medvěd, los, rys, tetřev, jestřáb - krajina málo přeměněna člověkem – těžba dřeva, lov zvěře pro kožešinu, těžba NS - vznik bažin – les+chlad+srážky=stín=malý výpar POLÁRNÍ PÁS - rozšíření – kolem S a J pólu, S Kanady, S Evropy, Grónsko, S Ruska, Arktida, Antarktida - velké chladno, sucho, polární den a noc Dělení : ▪ Lesotundra - nedostatek tepla= řídnutí jehličnatého lesa – ojedinělé skupinky stromů ▪ Tundra - velmi chladné podnebí, léto jen 2 měsíce - půda je zmrzlá, v létě roztává jen na povrchu – bažiny - traviny, zakrslé dřeviny, mechy, lišejníky - sob, zajíc, vlk, liška (polární), sovice sněžná, ptáci, hmyz - malé využití – lov ryb, chov sobů ▪ Polární pustiny - ostrovy kolem S pólu – Grónsko, Špicberky, Antarktida - mrazové pustiny, trvale zaledněná území, nejdrsnější podnebí - téměř žádné rostliny - živočichové přizpůsobeni – srst, peří, tuk, bohaté prokrvení, zabránění úniku tepla ŽIVOT VE VODÁCH OCEÁNU ▪ Světový oceán : Tichý Atlantský Indický Severní ledový - nejrozsáhlejší životní prostředí na Zemi - výskyt R a Ž je ovlivněn podnebným pásem = teplotou oceánské vody, slaností, proudy, hloubkou ▪ Oceány tropického pásu - oceány – Tichý, Indický, Atlantský - oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3 - teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - slanost – SP – ZJISTI POMOCÍ ATLASU - živočichové – velké množství – hvězdice, žralok, chobotnice, kladivoun, kareta - důležité – KORÁLI – mělká voda, jsou to drobní živočichové – polypy s tvrdým vápenatým obalem těla – uhynutí – vápenité schránky zůstávají = vytvářejí pevné korálové útesy, ostrovy = atoly s vodní plochou – lagunou uprostřed ▪ Oceány mírného pásu - oceány – Tichý, Atlantský - oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3 - teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - slanost – SP – ZJISTI POMOCÍ ATLASU - živočichové ◦ méně druhů, ale velké množství ◦ šelfové moře – intenzivní lov – hejna sleďů, sardinek, tresek – lov se stále zdokonaluje = narušení rovnováhy – lov se musí usměrňovat, omezovat ◦ mlži, delfín, treska, koník, medúza, langusta, tuleň ▪ Oceány polárního pásu - oceány – SLO, jih – Tichý, Indický, Atlantský - oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3 - teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - obsahují mnoho kyslíku = vznik planktonu (drobné R+Ž), živí se jím drobné ryby a velryby - živočichové ◦ velryby – plejtvák obrovský – skoro vyhubeni, musí být chráněn, mez. zákon ◦ Arktida – tuleň, treska, běluha, mrož, sleď, rybák, kosatka ◦ Antarktida – plejtvák, tuleň, albatros, tučňák, chaluha, krab VÝŠKOVÉ STUPNĚ V KRAJINĚ Se vzrůstající nadmořskou výškou se mění podnebí : ◦ klesá teplota (200m o 1ºC) ◦ klesá tlak (vzduch řídne) ◦ zvyšuje se rychlost větru ◦ přibývá srážek ◦ mění se přírodní podmínky (R a Ž) Rozeznáváme výškové stupně R = vegetační stupně ◦ polární pustina ◦ tundra ◦ severský les = tajga ◦ opadavý les mírného pásu ◦ subtropický les ◦ tropický deštný les KRAJINA ▪ Přírodní krajina : - vznikla působením přírodních činitelů, bez zásahu člověka - dnes – téměř nikde nenajdeme ▪ Kulturní krajina : - vznik zemědělství = člověk začal krajinu přetvářet ke své potřebě – pole, pastviny ▪ Typy krajin (podle využití) 1)lesohospodářská – převládá les, těžba dřeva, málo změn 2)zemědělská – pole, louky, pastviny, sady, vinice, chmelnice 3)těžební (průmyslová) – zcela změněna člověkem, snaha obnovit, zastavit poškozené krajiny 4)městská Krajina je dnes životní prostředí člověka – snaží se ji chránit. Vymezují se chráněná území s různým stupněm ochrany. ◦ Národní parky NP – Krkonoše, Podyjí, Šumava, České Švýcarsko ◦ CHKO – Pálava, Moravský kras….asi 1800 v ČR
Podobné dokumenty
dřevěné terasy
Struktura modřínu je bohatá na výrazné fládrování, což znamená
zřetelnou strukturovanou kresbu letokruhů, která je přerušovaná
kulatými suky. Svými barvami, které jsou od žlutobílé přes
hnědou po č...
Geologie
Otázky a úkoly
2. Rychlost světla je 300 000 000 m/s.
Za jak dlouho světlo dorazí ze
Slunce na Zemi?
Význam teoretického rámce ve výzkumu psychoterapie z
vsadili a hodně do ní investovali.8 Známý je Festingerův „terénní výzkum“ chování sekty, která
očekávala přílet UFO a zničení země (Hunt, 2000). Vůdkyně sekty na základě komunikace
s mimozemšťany s...
Immanuel Kant
„Jak jsou možné syntetické věty a priori?“11
Pod touto otázkou se skrývá možnost, že bychom se z naší vlastní mysli dokázali
dovědět něco opravdu nového, co by nebylo tak banální, jako že čtverec m...