EIA - MM3Net

Stránka | 1
Obsah
1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY
4
HISTORIE POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽP
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
ČEHO CHCEME PROCESEM EIA A SEA DOSÁHNOUT?
POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE - INFORMAČNÍ SYSTÉMY
TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ
MEZI ZÁKLADNÍ PRINCIPY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE PATŘÍ:
DALŠÍ DEFINOVANÉ PRINCIPY
PRINCIP NEJVYŠŠÍ HODNOTY
PRINCIP ODPOVĚDNOSTI STÁTU
PRINCIP ODPOVĚDNOSTI PŮVODCE
PRINCIP KOMPLEXNÍ A INTEGROVANÉ OCHRANY
PRINCIP PREVENCE
PRINCIP PŘEDBĚŽNÉ OPATRNOSTI
PRINCIP INFORMOVANOSTI A ÚČASTI VEŘEJNOSTI
PRINCIP EKONOMICKÉ STIMULACE
EXISTUJÍ I DALŠÍ PRINCIPY – NAPŘ.
ROZMĚR POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽP - SIA A HIA
ZÁKLADNÍ SFÉRY SIA A HIA
NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ HIA JSOU
4
5
6
7
8
8
10
10
10
10
10
11
11
11
11
11
12
12
12
2. PROCES EIA
14
ZÁKLADNÍ FÁZE PROCESU EIA
14
PROCES EIA MÁ SEDM ZÁKLADNÍCH FÁZÍ
14
ROZDÍLY MEZI VÝZNAMNÝMI ČÁSTMI PROCESU EIA PODLE EHK A ČRFÁZE PROCESU EIA - KROK ZA KROKEM
14
FÁZE PROCESU EIA - KROK ZA KROKEM
15
3. PROCES SEA
16
O PROCESU SEA
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY SEA
ZÁSADY PRO EFEKTIVNÍ POSOUZENÍ VLIVŮ KONCEPCÍ NA ŽP
POSTAVENÍ SEA TÝMU
MOŽNOSTI POSOUZENÍ Z ČASOVÉHO HLEDISKA - EX–ANTE A EX–POST
ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI DO PROCESU SEA
DŮLEŽITÉ PRVKY PROCESU ZAPOJENÍ:
TECHNIKY ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI
PREZENTACE KONCEPCE A VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VEŘEJNOSTI
16
16
17
17
18
19
19
19
20
4. DALŠÍ NÁSTROJE A JEJICH VZTAHY
21
DALŠÍ NÁSTROJE ENVIRONMENTÁLNÍHO MANAGEMENTU
ZÁKLADNÍMI PRINCIPY DOBROVOLNÝCH NÁSTROJŮ JSOU:
EVROPSKÁ ÚMLUVA O KRAJINĚ
21
21
22
Stránka | 2
SYSTÉM OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY
CELOSVĚTOVÝ VÝZNAM
CELOEVROPSKÝ VÝZNAM
NÁRODNÍ VÝZNAM
ROLE VEŘEJNOSTI
AARHUSKÁ ÚMLUVA
ROLE VEŘEJNOSTI V EIA A SEA - ROZDÍLY
ÚČAST VEŘEJNOSTI V PROCESU EIA
ÚČAST VEŘEJNOSTI V PROCESU SEA
23
23
23
24
25
25
26
26
27
5. LEGISLATIVA
28
LEGISLATIVA V OBLASTI EIA V EU A ČR
LEGISLATIVA V OBLASTI SEA V ČR
LEGISLATIVA V OBLASTI SEA V EU
DOPLŇUJÍCÍ SEZNAM PŘEDPISŮ V ČR - ČLENĚNÝ DLE OBLASTÍ
OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
OCHRANA OVZDUŠÍ
OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY
OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU
OCHRANA HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI
NAKLÁDÁNÍ S GENETICKY MODIFIKOVANÝMI ORGANISMY A PRODUKTY
PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ
INTEGROVANÁ PREVENCE ZNEČIŠŤOVÁNÍ
PŘEDCHÁZENÍ A NÁPRAVA EKOLOGICKÉ ÚJMY
28
29
30
31
31
31
31
31
31
31
32
32
32
32
32
32
32
6. PŘÍKLADY Z PRAXE
33
EIA - POSUZOVÁNÍ ZÁMĚRŮ
OZNÁMENÍ O ZÁMĚRU VÝSTAVBY HROMADNÝCH GARÁŽÍ ČZU - SUCHDOL
POSUDEK K ZÁMĚRU VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY KLÍNOVEC
OZNÁMENÍ O ZÁMĚRU STAVBY SPORTOVNĚ REKREAČNÍHO AREÁLU DOMANÍN
SEA - POSUZOVÁNÍ KONCEPCE
VYHODNOCENÍ KONCEPCE: PLÁN HLAVNÍCH POVODÍ ČESKÉ REPUBLIKY
33
33
33
34
35
35
7. ZÁVĚR
37
ROZCESTNÍK ODKAZŮ
ZDROJE
ODBORNÁ LITERATURA
PÍSEMNÉ (ELEKTRONICKÉ) ZDROJE
INTERNETOVÉ ZDROJE
37
38
38
38
38
Stránka | 3
EIA a SEA - posuzování vlivů na životní prostředí
Proces posuzování vlivů na životní prostředí zaujímá jedno z nejdůležitějších míst v
systému prevence poškozování životního prostředí. Může pomoci zabránit vzniku
nenapravitelných škod a zamezit, či alespoň minimalizovat negativní dopady lidské
činnosti na životní prostředí. V rozvinutých zemích je proces EIA řazen mezi
nejvýznamnější nástroje k hodnocení investičních plánů, u nichž je předpokládán
výraznější dopad na místo, v němž mají být záměry realizovány.

EIA je používaná zkratka pocházející z anglického "Environmental Impact
Assessment" a znamená "posuzování vlivů na životní prostředí". Tento proces je
založen na systematickém zkoumání a posuzování záměrů a jejich možného
působení na životní prostředí.

SEA "Strategic Environmental Assessment" je proces posuzování vlivů politik,
strategií, koncepcí a územně plánovacích dokumentací na životní prostředí
1. Úvod do problematiky
Hodnotící procesy EIA a SEA jsou klíčové nástroje v oblasti ekologické prevence, jejichž
prostřednictvím jsou posuzovány možné dosud neexistující dopady plánovaných projektů
a staveb na životní prostředí.
Historie posuzování vlivů na ŽP
V českém jazyce pro vyjádření anglických termínů “impact” a “effect” (což jsou synonyma)
používáme nejčastěji slovo vliv, občas se setkáme i s termínem dopad.
VLIV VYJADŘUJE ROZDÍL MEZI TÍM , CO NASTANE V PŘÍPADĚ REALIZACE AKTIVITY A TÍM,
CO SE ODEHRAJE V PŘÍPADĚ JEJÍ NEREALIZACE .
Rachel Carson – Silent Spring
Carson ve spolupráci s dalšími americkými biology, entomology, toxikology a jinými vědci
shromáždila množství podkladů o zkáze v ptačí rezervaci v důsledku postřiků toxickými
pesticidy. V knize upozornila na rizika syntetických chemikálií, jako jsou DDT, toxafen
dieldrin či heptachor atd. V roce 1962 vydaná kniha vyvolala vlnu pozitivních i negativních
emocí. Většina recenzí byla sice pozitivní, ale autorka byla velmi tvrdě kritizována zejména
chemickým průmyslem. Výrobci pesticidů zpochybňovali nejen knihu samotnou, ale také
autorku a její odbornost. Na základě této knihy, která si získala laickou veřejnost i
odporníky se otevřela společenská debata o negativních účincích průmyslových chemikálií
na přírodu a zdraví člověka. Vrcholným zadostiučiněním pro dílo Rachel Carson byla
celosvětová Úmluva o eliminaci dvanácti nejvýznamnějších persistentních organických
látek - včetně pesticidů, na jejichž rizika spisovatelka upozornila. Úmluva byla připravena
Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a podepsaná ve Stockholmu 23. května
2001.
Stránka | 4
Posuzování vlivů na životní prostředí
Posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen proces EIA, proces SEA) je v České republice
upraveno zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném
znění, který nahradil původní zákon č. 244/1992 Sb.
Proces posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí je založen na
systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí.
Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných
záměrů a koncepcí na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících
souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace na životní prostředí.
V rámci procesu EIA jsou posuzovány stavby, činnosti a technologie uvedené v Příloze č. 1
výše zmíněného zákona.
Projekty posuzované v procesu EIA jsou například:





stavby
komunikace
výrobní haly
těžby nerostných surovin
provozy – nově budované, ale i jejich změny, tj. rozšiřování, změny technologií,
zvýšení kapacity apod.
Projekty jsou řazené do kategorií dle přílohy č.1, k zákonu č.100/2001 Sb.


Kategorie I. (záměry vždy podléhající posouzení)
Kategorie II. (záměry vyžadující zjišťovací řízení)
Stránka | 5
Čeho chceme procesem EIA a SEA dosáhnout?
 Zjistit, popsat a vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů a
koncepcí na životní prostředí ve všech rozhodujících souvislostech,
 zmírnit nepříznivé vlivy realizace hodnoceného záměru na životní prostředí,
 pro dobře provedenou EIA a SEA je nezbytné zohlednit stanoviska a připomínky
od dalších účastníků (příslušných orgánů státní správy a samosprávy, odborných
institucí, expertů, nevládních organizací, veřejnosti) procesu posuzování vlivů na
životní prostředí,
 na základě expertního přístupu vyjasnit otázky „slučitelnosti“ záměrů s požadavky
ochrany životního prostředí a jeho složek, požadavky ochrany veřejného zdraví a
konečně i s požadavky na racionální využití území.
Stránka | 6
Povinně zveřejňované informace - Informační systémy
Informační systémy EIA a SEA jsou přístupné i ze stránek Ministerstva životního prostředí.
Součástí je seznam autorizovaných osob a část obsahující legislativu, která se vztahuje k
procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Informace o probíhajících procesech jsou
zveřejňovány na úředních deskách dotčených územně samosprávných celků (krajské
úřady, obecní úřady), v místních periodikách a na internetu. Informační systémy EIA/SEA
tak umožňují veřejnosti sledovat průběh procesu posuzování záměrů a koncepcí.
Informační systém EIA (databáze záměrů) a
Informační systém SEA (databáze koncepcí) je
centrální pro celou ČR a všechny příslušné úřady zde
zveřejňují povinně zveřejňované dokumenty tak, jak
ukládá zákon.
Informační systém EIA České republiky dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na
životní prostředí, je určen pro potřeby úřadů vykonávajících funkci příslušného úřadu dle
zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Slouží k vedení evidence posuzovaných
záměrů a ke zveřejňování dokumentů souvisejících s procesem posuzování vlivů na životní
prostředí na internetu tak, jak ukládá zákon o posuzování vlivů na životní prostředí.
(podrobnější informace naleznete v kapitole EIA)
Informační systém o aktivitách posuzovaných dle zákona č. 244/1992 Sb. slouží k vedení
evidence aktivit posuzovaných dle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., jejichž posuzování bylo
zahájeno před účinností zákona č. 100/2001 Sb. Provoz tohoto systému bude zajišťován i
nadále, neboť posouzení zahájená před účinností zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování
vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, se dokončí podle
zákona č. 244/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Informační systém SEA dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
je určen pro potřeby úřadů vykonávajících funkci příslušného úřadu dle zákona o
posuzování vlivů na životní prostředí v oblasti SEA. Slouží k vedení evidence posuzovaných
koncepcí (úroveň celostátní), ÚPD VÚC (úroveň regionální) a územně plánovacích
dokumentací obcí (úroveň místní) a ke zveřejňování dokumentů pořízených v průběhu
procesu posuzování koncepcí tak, jak ukládá zákon. (podrobnější informace naleznete v
kapitole SEA)
V České republice je v resortu životního prostředí v
současnosti provozováno asi 40 různých informačních
systému, včetně geografických a několik tisíc databází.
Většina těchto zdrojů je přímo dostupná široké veřejnosti bez
ohledu na použitelnost jejich obsahu.
Odkazy na informační systémy najdete na portálu Cenia.cz
Stránka | 7
Trvale udržitelný rozvoj
Umíme hodnotit udržitelný rozvoj? (odkaz na pokračování přednášky, viz níže)
je rozvoj lidské společnosti (civilizace), který dokáže naplnit potřeby současné generace,
aniž by ohrozil uspokojení potřeb generací následujících nebo se uskutečňoval na úkor
jiných národů, přičemž neohrožuje podstatu přirozené funkce ekosystémů, nesnižuje
biologickou rozmanitost přírody, neohrožuje podstatu přirozených zdrojů přírody a
nepřekračuje (asimilační) samočisticí kapacitu přírodního prostředí. Primární význam pro
TUR má nepřetěžování ekologického potenciálu planety (samočištění, recyklace, tvorba
obnovitelných zdrojů).
Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním,
ekonomickým a environmentálním. Poslední dobou se mluví o sjednocujícím čtvrtém pilíři
a tím je bezpečnost.
V roce 1987 byla stanovena definice trvale udržitelného rozvoje v tzv. Brundtland report
(pojmenované po norské fyzičce a političce Gro Harlem Brundtland, předsedkyni Světové
komise pro životní prostředí a rozvoj (World Commission on Environment and
Development - WCED). Na Summitu Země v Riu de Janeiru v roce 1992 přešel tento
termín do širokého povědomí.
TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ JE TAKOVÝ ZPŮSOB ROZVOJE , KTERÝ USPOKOJUJE POTŘEBY
PŘÍTOMNOSTI , ANIŽ BY OSLABOVAL MOŽNOSTI BUDOUCÍCH GENERACÍ
NAPLŇOVAT JEJICH VLASTNÍ POTŘEBY .
Mezi základní principy udržitelného rozvoje patří:
 propojení základních oblastí života - ekonomické, sociální a životního prostředí;
řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není dlouhodobě efektivní
 dlouhodobá perspektiva - každé rozhodnutí je třeba zvažovat z hlediska
dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat
 kapacita životního prostředí je omezená - nejenom jako zdroje surovin, látek a
funkcí potřebných k životu, ale také jako prostoru pro odpady a znečištění všeho
druhu,
 předběžná opatrnost - důsledky některých našich činností nejsou vždy známé,
neboť naše poznání zákonitostí fungujících v životním prostředí je stále ještě na
nízkém stupni, a proto je na místě být opatrní
Stránka | 8






prevence - je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů; na řešení
problémů, které již vzniknou, musí být vynakládáno mnohem větší množství
zdrojů (časových, finančních i lidských)
kvalita života - má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický,
duchovní, kulturní a další, lidé mají přirozené právo na kvalitní život
sociální spravedlnost - příležitostí i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země,
regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Chudoba je ohrožující faktor udržitelného
rozvoje; proto je až do jejího odstranění naše odpovědnost společná, ale
diferencovaná. Sociálnímu pilíři udržitelného rozvoje se přikládá stále větší
význam a udržitelný rozvoj je čím dál častěji chápán jako "Trvalé zlepšování
sociálních podmínek v rámci ekologické únosnosti Země". Ekonomika v tomto
výkladu hraje roli nástroje k dosažení zlepšení sociálních podmínek
zohlednění vztahu "lokální - globální" - činnosti na místní úrovni ovlivňují
problémy na globální úrovni - vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit (a naopak),
vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost (či rovnosti práv), tj. zabezpečení
národnostní, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i
budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost; mluvíme o
morální povinnosti k budoucím generacím - zajišťujeme jim možnost života ve
zdravém prostředí
demokratické procesy - zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování
vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci.
Při plánování rozvoje i při řešení problémů jsou současně zohledňovány všechny
aspekty problému (sociální, ekonomické, ekologické a další). Pokud
upřednostníme jeden ze zmíněných aspektů na úkor druhých, jedná se o
dlouhodobě neudržitelné řešení problému. Udržitelný rozvoj pak můžeme
přirovnat k míčku balancujícímu na trojnožce. Pokud bude byť jen jedna noha
trojnožky kratší (nohy jsou pilíře TUR představující ekonomiku, ŽP a společnost),
rozvoj coby kulička se neudrží na ploše a spadne.
Stránka | 9
Další definované principy
Princip nejvyšší hodnoty
 ŽP je nenahraditelnou hodnotou, na jehož příznivém stavu závisí existence
samotného života
 má ústavní zakotvení v čl. 35 a čl. 11 odst. 3 Listiny
 nelze jej absolutizovat do zákazu jakékoliv činnosti, která by se mohla dotknout ŽP
=> je nutná jeho koordinace s ostatními principy ochrany, zejména s principem
trvale udržitelného rozvoje
 nelze jej zaměňovat s principem vysoké úrovně ochrany, který spočívá v
požadavku maximalizovat míru ochrany využíváním nejlepších výsledků poznání a
technického pokroku (BAT = princip použití nejlepší dostupné techniky)
Princip odpovědnosti státu
 je založen na ustanovení čl. 7 Ústavy, který zavazuje stát, aby dbal šetrného
využívání přírodních zdrojů a ochrany přírodního bohatství
 jen stát má možnost vytvořit a zajistit právní ochranu ŽP
 tento princip nezakládá právní, ale politickou odpovědnost státu
 někdy je nahrazován principem sdílené odpovědnosti, resp. jako všeobecné
povinnosti, který je založen na povinnosti každého člověka podle svých schopností
a možností podílet se na ochraně ŽP => ta však nemůže nahradit odpovědnost
státu
Princip odpovědnosti původce
 každý odpovídá za svou činnost, kterou ohrožuje nebo zhoršuje ŽP
 odpovědnost spočívá v náhradě způsobené škody, resp. v odstranění ekologické
újmy a v deliktní odpovědnosti za protiprávní jednání, ale i v povinnosti při
nakládání s nechtěnými produkty (odpady)
 může to být i odpovědnost ve formě různých ekonomických nástrojů (poplatky,
odvody, daně a další platby) za jednání jinak právem dovolené podle jiného
speciálního principu znečišťovatel platí (PPP)
Princip komplexní a integrované ochrany
 je výrazem poznání, že ohrožování a poškozování jedné složky přechází do složek
jiných a způsobuje poškození celého ekosystému
 komplexnost ochrany odráží jednotu ŽP a nezbytnost překonání původního
odděleného pojetí právní ochrany jednotlivých složek ŽP i potřebuje koordinace
právní regulace ochrany s prostředky mimoprávními
 integrovaná ochrana je promítnutím komplexnosti do tvorby právních předpisů a
do procesu řízení při jejich aplikaci, zejména při vydávání povolení k určitým
činnostem (zákon o integrované ochraně)
Stránka | 10
Princip prevence
 povinnost předcházet ohrožování a poškozování ŽP přímo u zdroje, minimalizovat
důsledky činností na ŽP, posuzovat vlivy činností na ŽP, činit opatření k odvrácení
hrozby nebo ke zmírnění následků na ŽP (§ 17 a § 18 ZŽP)
 zvláštním předpisem určeným k zajištění prevence je zákon o posuzování vlivů na
ŽP
Princip předběžné opatrnosti
 je zvláštní modifikací principu prevence v ohrožování a poškozování ŽP
 lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí
nevratného nebo závažného poškození ŽP, nesmí být pochybnost o tom, že k
takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají
poškození zabránit (§ 13 ZŽP)
 projevuje se ve vydávání odpovídajících právních norem (např. podmínky pro
registraci nových chemických látek a přípravků) a při jejich praktické aplikaci
 spočívá v braní do úvahy, resp. ve vycházení z nejhorší možné varianty z těch,
které mohou nastat
Princip informovanosti a účasti veřejnosti
 vychází z předpokladu, že je-li ochrana ŽP veřejným zájmem a má-li každý právo
na příznivé ŽP, musí mu být právními normami zajištěna možnost se na této
ochraně podílet
 zajišťována prostřednictvím přístupu k informacím o ŽP, účastí v řízeních,
přístupem k prostředkům právní ochrany ŽP a účastí na přípravě právních
předpisů
 uplatnění v zákoně o právu na informace o ŽP, v zákoně o posuzování vlivů na ŽP a
účasti na projednávání územně-plánovací dokumentace
 k plnému uplatnění principu by měla přispět úplná realizace Aarhuské úmluvy,
jejímž signatářem je ČR
Princip ekonomické stimulace
 vychází z požadavku, aby ekologické chování bylo i ekonomicky výhodné, a
naopak
 jeho uplatnění je spojeno s vytvářením soustavy nástrojů pozitivní a negativní
ekonomické stimulace
 princip má oporu v § 31 a § 32 ZŽP a v některých dalších předpisech práva
životního prostředí
Existují i další principy – např.
o princip vysoké úrovně ochrany
o princip sdílené odpovědnosti
o princip znečišťovatel platí
o princip únosného zatížení území (§ 11 ZŽP)
o princip přípustné míry znečišťování ŽP
Stránka | 11
Rozměr posuzování vlivů na ŽP - SIA a HIA
Procesy SIA a HIA vyhodnocují možné dopady a doporučují strategii ke zmírnění škodlivých
účinků.


SIA - Sociálně - ekonomický dopad projektů/koncepcí (Sustainability Impact
Assessment)
HIA - Dopad na zdraví lidské populace projektů/koncepcí (Health Impact
Assessment)
Základní sféry SIA a HIA
PROCES HIA SE VYVINUL Z VĚDOMÍ , ŽE MNOHO PROJEKTŮ , POLITIK A INICIATIV NEMAJÍ ŽÁDNÝ
EXPLICITNÍ ZDRAVOTNÍ CÍL , NICMÉNĚ MAJÍ DOPAD NA ZDRAVÍ OBYVATELSTVA.
Hodnocení vlivů na zdraví - HIA je proces, který využívá řadu metod a přístupů k
identifikaci a měření možných zdravotních dopadů (pozitivních i negativních), které
mohou vyplynout z konkrétní politiky nebo projektu. HIA se snaží spojit tyto dopady na
daný segment populace (např. děti, starší dospělí, lidí žijících v chudobě, nebo obyvatelé
určité čtvrti). Výsledkem procesu HIA je soubor důkazů, mající za cíl informovat zadavatele
a širokou veřejnost o zdravotních dopadech spojených s projektem. Doporučení poskytují
praktická řešení, která se snaží zvýšit pozitivní dopady na zdraví a odstranit nebo
minimalizovat negativní dopady. Hodnocení vlivů na zdraví (HIA) je definováno
Mezinárodní asociací pro posuzování vlivů jako "kombinace metod postupů a nástrojů,
které systematicky posuzují program nebo projekt a hodnotí jeho dopad na zdraví
populace.” (Quigley et al. 2006). HIA určuje vhodná opatření k řízení těchto účinků.
Nedílnou součástí HIA jsou
 demokracie
 spravedlnosti
 udržitelného rozvoje
 etické využití důkazu analýzy, která zahrnuje řadu vědních oborů a metodik
Stránka | 12
PROCES SIA LZE DEFINOVAT JAKO SYSTEMATICKÝ A INTERAKTIVNÍ PROCES PRO HODNOCENÍ
EKONOMICKÝCH , SOCIÁLNÍCH A ENVIRONMENTÁLNÍCH VLIVŮ POLITIK , PLÁNŮ , PROGRAMŮ A
STRATEGICKÝCH PROJEKTŮ.
Proces probíhá už během přípravy těchto dokumentů, a to při aktivním zapojení
dotčených osob. Hlavním cílem je zvýšení efektivnosti vytvářené strategie vyzdvihnutím
jejích pozitivních a minimalizací negativních efektů. Účelem je také vyhnout se tomu, aby
se negativní vlivy přenesly na budoucí generace. Někdy se SIA nazývá také integrované
hodnocení vlivu (integrated impact assessment), hodnocení udržitelnosti (sustainability
assessment nebo sustainability appraisal).
Cílem při vytváření SIA je, aby byly environmentální aspekty měly stejnou váhu jako
aspekty sociální a ekonomické. Jak tedy proces SIA a samotný posudek vypadají? Struktura
procesu SIA Vytváření posudku a zajištění toho, aby bylo environmentální hledisko v
rovném postavení, napomáhají čtyři následující klíčové faktory:
1.
2.
3.
4.
aktivní zapojení dotčených zájmových skupin,
transparentnost (průhlednost) celého procesu,
ospravedlnění náhradních variant řešení a
zdokonalení a rozšiřování monitoringu (hodnocení)
V procesu SIA jsou tři stádia, kdy je třeba vzít v úvahu všechny tři oblasti udržitelného
rozvoje vyváženě, aby nedošlo k podemletí environmentálních aspektů. Těmito stádii jsou:
SEA se možná časem vyvine ve srozumitelnější SIA. Pokud budou aspekty
environmentální, sociální a ekonomické zohledňovány v posudcích a rozvojových
procedurách rovnocenně, bude dosaženo udržitelných a dlouhodobých strategií. Rizikem
je, že aspekty životního prostředí jsou často nahrazovány "silnějšími" socio-ekonomickými
argumenty.
Stránka | 13
2. Proces EIA
Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí zkoumá možné působení na životní
prostředí. EIA probíhá vždy dříve, než jsou záměry povoleny a než se započne s jejich
vlastní realizací. Bez závěru procesu EIA nesmí povolující úřad rozhodnout o povolení
záměru.
Základní fáze procesu EIA
Účelem posuzování je získání objektivního a odborného podkladu pro vydání rozhodnutí,
popřípadě opatření a přispět k udržitelnému rozvoji společnosti. Předmět posuzování vlivů
záměrů na životní prostředí je v Příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na
životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na
životní prostředí).
Proces EIA má sedm základních fází
1. předběžné projednání
2. oznámení
3. zjišťovací řízení
4. dokumentace
5. posudek
6. veřejné projednání
7. stanovisko
Pro každou etapu zákon stanovuje příslušné lhůty pro zveřejňování a zasílání připomínek a
upravuje podrobnosti projednávání záměru s jednotlivými úřady a veřejností. Přílohy
zákona definují náležitosti, jež jednotlivé dokumenty musí obsahovat.
Rozdíly mezi významnými částmi procesu EIA podle EHK a ČR
Stránka | 14
Fáze procesu EIA - krok za krokem
Stránka | 15
3. Proces SEA
Posuzovaní vlivů koncepcí na životní prostředí zajišťuje soulad koncepce s požadavky na
ochranu životního prostředí a navíc umožňuje zapojení veřejnosti, které legislativa pro
koncepční činnosti až na stavební zákon nezajišťuje. Hlavním rysem SEA musí být zajištění
environmentální integrity výsledné koncepce, tedy zejména respektovaní referenčních
dokumentů přijatých na evropské a národní úrovni, podpora udržitelného rozvoje a
prevence závažného nebo nevratného poškození životního prostředí a lidského zdraví
(aplikace principu předběžné opatrnosti).
O procesu SEA
SEA zajišťuje soulad koncepce s požadavky na ochranu ŽP (6. akční program Evropských
společenství pro životní prostředí – Brusel 2002, Státní politika životního prostředí, a další
koncepční dokumenty celostátní, regionální či lokální úrovně). Navíc zajišťuje zapojení
veřejnosti, které legislativa pro koncepční činnosti nezajišťuje.
Provázanost SEA se zpracováním koncepce je velmi důležitá neboť umožňuje




Průběžně analyzovat podkladové materiály
Průběžně podávat návrhy na optimalizaci jednotlivých částí koncepce
Minimalizovat časové nároky
Minimalizovat časové a finanční ztráty
Očekávané výstupy SEA
 Posouzení kvality, popisu a hodnocení trendů ve vývoji ŽP, které souvisí s
dosavadním rozvojem koncepce
 Posouzení, zda byly zpracovány cíle ochrany ŽP do cílů koncepce
 Posouzení souladu navrhovaného řešení problémů dané koncepce s cíli ochrany
ŽP
 Posouzení vlivu specifických aktivit a projektů na ŽP dle požadavku zákona
 Posouzení systému sledování reálných vlivů dokumentu a návrh pro zajištění jeho
environmentálně šetrné realizace.
Stránka | 16
Zásady pro efektivní posouzení vlivů koncepcí na ŽP
1. Zpracovatel SEA dokumentace má předem jasně vymezené postavení
2. Předkladatel zajistí průběžný přístup k informacím a zapojení veřejnosti
3. Příslušný úřad zajišťuje průběžný obsahový a procedurální dozor v průběhu celého
procesu
4. Zpracování dohody o provedení procesu SEA a způsobech zveřejňování mezi
předkladatelem koncepce a příslušným úřadem
Postavení SEA týmu
Jedním z hlavních předpokladů kvalitního zhodnocení vlivu na ŽP je sestavení kvalitního
SEA týmu.
Základní zásady pro výběr a vymezení postavení zpracovatele SEA jsou

Výběr vhodného zpracovatele SEA
Vedoucí týmu a pokud možno i jeho členové by měli být autorizované osoby dle zák.
100/2001 Sb. SEA tým by měl profesně odpovídat zaměření posuzované koncepce. Jeho
členové by měli zaručit široké spektrum znalostí a názorů v oblasti ŽP. V případě vlivů
přesahujících hranice by měl být SEA tým jazykově vybaven pro možnost čerpání informací
z cizojazyčných podkladů.

Účast zpracovatele SEA při přípravě koncepce
V rámci přípravy koncepce může dojit k neshodě mezi zpracovatelem SEA a zpracovatelem
koncepce v takovém případě je třeba zahájit dialog. V případě, že nedojde ke shodě
zpracovatel koncepce, musí uvést důvod, proč nevyhověl požadavku zpracovatele SEA a
zpracovatel SEA tuto skutečnost uvede v Dokumentaci SEA.

Zajištění
výměny
zpracovatelem SEA
informací
mezi
zpracovatelem dokumentů
a
V praxi se osvědčil postup, při kterém se zpracovatel SEA účastní pracovních jednání se
zpracovateli koncepce. Je
tak zajištěn
přístup
k
informacím,
jak
pro
zpracovatele SEA, tak pro
zpracovatele
koncepce.
Zároveň existuje možnost
informování
zpracovatele
koncepce
o
průběhu
hodnocení
SEA
a
dále možnost předávání a
zapracovávání připomínek.
Stránka | 17
Možnosti posouzení z časového hlediska - Ex–ante a Ex–post
V převážné většině případů je interaktivní způsob SEA posouzení tzv. „ex-ante“
nejefektivnějším přístupem, lze v opodstatněných případech použít i způsob tzv. „x-post“
posouzení, tedy až po zpracování koncepce.

Interaktivní způsob SEA posouzení umožňuje zapracovat připomínky SEA týmu a
veřejnosti do dokumentu již během jeho přípravy. Napomáhá tak kvalitnímu
zpracování dokumentu včetně minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.
Současně se tímto způsobem předchází konfliktům při schvalování koncepce.
Výsledné stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů koncepce na životní
prostředí pak již nemusí obsahovat výhrady či podmínky souhlasu a může se
omezit na potvrzení souladu se zájmy na ochranu životního prostředí. Interaktivní
SEA posouzení podává předkladateli a zpracovateli koncepce informace o
možných dopadech dokumentu na životní prostředí a o možnostech optimalizace
koncepce z pohledu ochrany životního prostředí průběžně. Tyto informace jsou
předkladateli a zpracovateli dokumentu – ale současně i veřejnosti – poskytovány
ve všech fázích přípravy koncepce. Od počátku jeho přípravy, tedy od rozhodnutí
zpracování koncepce, až do doby jeho předložení schvalovateli k vydání
stanoviska.
Stránka | 18
Zapojení veřejnosti do procesu SEA
Stávající praxe v ČR i EU ukazuje, že je vhodné sjednotit zapojení veřejnosti do posuzování
vlivu koncepcí se zapojením veřejnosti do přípravy koncepce samotné. Z procesních i
praktických důvodů je tedy výhodná existence jednotného systému zapojení veřejnosti.
Důležité prvky procesu zapojení:
 Přístup veřejnosti k informacím
 Aktivní průběžné informování veřejnosti
 Konzultace s občany
 Kvalitní vypořádání připomínek veřejnosti
 Identifikace cílových skupin na samotném počátku procesu SEA
 Analýza potřeby různých typů informací, které mají být předloženy různým
skupinám
 Informace o procesu SEA a praktických zkušenostech
Techniky zapojení veřejnosti

Internetová stránka - Zveřejňované informace na internetové stránce by
měly obsahovat:
o
Harmonogram zpracování koncepce
o
Harmonogram SEA procesu
o
Složení poradní skupiny – včetně uvedení kontaktních informací
o
Základní informace o zpracovávané koncepci (popis, účel)
Stránka | 19

o
Základní informace o zpracovateli SEA
o
Pravidla podávání připomínek
o
Termíny veřejných setkávání, veřejných projednání
o
Související legislativu ČR a EU
Připomínkový list – včetně informace kam je možné připomínky zasílat
(email, fax, poštovní adresa)
o
Aktuální verze koncepce
o
Úřední deska – informační tabule úřadu
o
povinný informační prostředek k průběžnému informování o
jednotlivých fázích SEA. Při umísťování je třeba dbát na aktuálnost
poskytovaných informací, na jejich srozumitelnost a jednoduchost.

o Informační materiál
Média , plakát
Prezentace koncepce a vyhodnocení vlivu na životní prostředí veřejnosti
Veřejné slyšení - Účelem je sdělení informací o dané problematice bez možnosti přímých
vstupů veřejnosti. Doporučený počet účastníků je přibližně 5. Výhoda: Nízká finanční
náročnost. Nevýhoda neexistující zpětná vazba.
Veřejné projednání - Panelu se účastní zástupci zpracovatele, předkladatele a
zpracovatele SEA, který vysvětlují občanům daný problém. Veřejnost může aktivně
vstupovat do jednání. Moderátor je najatý buď veřejností, nebo zpracovatelem koncepce.
Workshopy, malé pracovní skupiny, semináře - Veřejná setkání ve formě projednání a
slyšení jsou omezena na jedné straně časovým rámcem a na druhé straně příliš velkým
počtem účastníků. Tento fakt omezuje možnost jednak představit občanům všechny
aspekty daného problému, dále pak možnost detailně prodiskutovat jejich náměty a
připomínky. Proto je obvykle k podrobnějšímu rozboru jednotlivých problémových okruhů
využívaná metoda workshopů, kde se malé pracovní skupiny setkají v rámci jednoho
veřejného setkání. Při rozdělování účastníků do menších pracovních skupin je nutné
dodržovat relevantní počet diskutujících ve skupině, aby se zachovala schopnost efektivní
diskuse ( např. 7 – 15 osob ). Další
možností je organizace seminářů
formou kulatých sto. V tomto případě
jsou zpravidla osloveni odborníci z
různých oborů, kterých se zpracování
daného strategického dokumentu
dotýká. Mají tak možnost se vyjádřit v
menší skupině k danému dokumentu
v jednotlivých fázích procesu SEA.
Stránka | 20
4. Další nástroje a jejich vztahy
Procesy hodnocení EIA a SEA jsou aplikovatelné společně. K dispozici jsou další příbuzné
procesy hodnocení - kromě nám již známých EIA a SEA existují i HIA, SIA. Procesy EIA a SEA
mají i vztah také k dalším příbuzným environmentálním nástrojům.
Další nástroje environmentálního managementu
Za nástroje označujeme takové aktivity podnikatelských a jiných subjektů, které směřují ke
snižování negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí.
Základními principy dobrovolných nástrojů jsou:
 dobrovolnost - v legislativě není nikde stanovena povinnost jejich uplatňování;
 prevence - soustředí se na odstraňování příčin environmentálních problémů,
nikoliv jejich důsledků (odstraňování škod);
 dohody
 systematický přístup - záměrné působení na ty oblasti a činnosti organizace, které
mají negativní vliv na životní prostředí.
Stránka | 21
Evropská úmluva o krajině
Účelem EUK je docílit jednoty mezi evropskými státy




Týká se přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti. Zahrnuje plochy
pevninského rázu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti.
Týká se jak krajin, které mohou být považovány za pozoruhodné, tak krajin
běžných a narušených.
Týká se přírodní, venkovské, městské a příměstské oblasti. Zahrnuje plochy
pevninského rázu, vnitrozemské vodní plochy a mořské oblasti.
Týká se jak krajin, které mohou být považovány za pozoruhodné, tak krajin
běžných a narušených
CÍLEM TÉTO ÚMLUVY JE PODPOŘIT OCHRANU , SPRÁVU A PLÁNOVÁNÍ KRAJINY
A ORGANIZOVAT EVROPSKOU SPOLUPRÁCI V TÉTO OBLASTI .
Každá smluvní strana se zavazuje:




právně uznat krajinu jako základní složku prostředí
zavést a provádět krajinné politiky
zavést postupy pro účast veřejnosti
začlenit krajinu do svých politik územního a urbánního plánování
Stránka | 22
Systém ochrany přírody a krajiny
Celosvětový význam
Biosférické rezervace
V r. 1970 byl na generální konferenci UNESCO vyhlášen mezivládní program ekologické
spolupráce v planetárním měřítku Man and Biosphere (Člověk a biosféra). Akronym MAB
se stal symbolem integrovaného přístupu v ochraně přírody a v péči o kvalitu životního
prostředí. MAB má za cíl "rozvinout v rámci přírodních a socioekonomických věd základnu
pro racionální využívání přírodních zdrojů biosféry a pro zlepšení vztahů mezi člověkem a
přírodním prostředím; předpovídat důsledky dnešních aktivit na zítřejší svět a tím
posilovat lidskou schopnost účinně hospodařit s přírodními zdroji biosféry".
Biosférické rezervace v Česku






Bílé Karpaty
Krkonoše
Křivoklátsko
Šumava
Třeboňsko
Biosférická rezervace Dolní Morava
Celoevropský význam
NATURA 2000 = Soustava chráněných území evropského významu
Natura 2000 je soustava chráněných území, které vytvářejí na svém území podle
jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit
ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského
pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou
oblast (endemické). Na základě směrnice o ptácích jsou vyhlašovány ptačí oblasti - PO (v
anglickém originále: Special Protection Areas – SPA) a podle směrnice o stanovištích
evropsky významné lokality – EVL (v anglickém originále Sites of Community Importace SCI). Dohromady ptačí oblasti a evropsky významné lokality tvoří soustavu chráněných
území Natura 2000.
Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu
přírody:


směrnice 2009/147/ES O ochraně volně žijících ptáků („směrnice o ptácích“)
směrnice 92/43/EHS O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a
planě rostoucích rostlin („směrnice o stanovištích“)
Obě směrnice byly v naší legislativě implementovány do zákona č. 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny ve znění zákona č. 218/2004 Sb.
Stránka | 23
Národní význam
Velkoplošná
chráněná území:
Národní park, Chráněná krajinná oblast
Maloplošná
chráněná území:
Národní přírodní rezervace, Národní přírodní památka,
Přírodní rezervace, Přírodní památka
Ostatní:
Přírodní park, Významný krajinný prvek, Památný strom
Stránka | 24
Role veřejnosti
Aarhuská úmluva
Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní
ochraně v záležitostech životního prostředí, známá jako Aarhuská úmluva, je přelomovým
dokumentem pro životní prostředí a demokracii.
Mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu
k právní ochraně v otázkách životního prostředí. Byla podepsána 25. června 1998 v
dánském městě Aarhus. Signatáři úmluvy jsou většinou členy EU. Úmluva vstoupila v
platnost 30. října 2001 a Česká republika ji ratifikovala v roce 2004.
PŘISPĚT K OCHRANĚ PRÁVA KAŽDÉHO PŘÍSLUŠNÍKA SOUČASTNÉ I BUDOUCÍ GENERACE NA ŽIVOT
V PROSTŘEDÍ PŘÍZNIVÉM PRO JEHO ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ POHODU ,
KAŽDÁ SMLUVNÍ STRANA ZARUČÍ PRÁVO NA PŘÍSTUP K ENVIRONMENTÁLNÍM INFORMACÍM ,
PODÍL VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVÁNÍ V OTÁZKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
A PŘÍSTUP K PRÁVNÍ OCHRANĚ V ZÁLEŽITOSTECH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.
Veřejnost je v duchu Aarhuské úmluvy postavena jako partner veřejné správy s právem:



získávat srozumitelné informace o životním prostředí (každý jedinec má právo žít v
prostředí zajišťujícím jeho zdraví a životní pohodu a má povinnost, jako
jednotlivec i spolu s ostatními, chránit a zlepšovat životní prostředí ve prospěch
současných i budoucích generací).
účastnit se rozhodování
mít zajištěnu právní ochranu
Stránka | 25
Role veřejnosti v EIA a SEA - rozdíly
Účast veřejnosti v procesu EIA
 Úřad je povinen průběžně zveřejňovat informace o výsledcích jednotlivých etap
procesu (dle § 16 zákona) - na úřední desce, na internetu – v informačním
systému EIA.
 Občané se však nemusí omezit pouze na sledování těchto dokumentů, ale mohou
aktivně ovlivnit jejich přípravu – pomocí připomínek, prostřednictvím komunikace
se zpracovatelem dokumentace či posudku nebo konzultací s příslušným úřadem.
 Oproti jiným řízením má proces EIA z hlediska zapojení občanů jednu velkou
přednost - procesu se totiž může účastnit každý, a to zasláním svého písemného
vyjádření nebo účastí na veřejném projednání. Jedinou podmínkou účasti je
dodržení zákonem stanovených lhůt.
 Pokud úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, je
povinen zajistit veřejné projednání dokumentace i posudku. Na tomto projednání
se může k posudku a dokumentaci opět každý vyjádřit. Z projednání se pořizuje
zápis, který se zveřejňuje na internetu. Není-li na veřejném projednání přítomen
ten, kdo podal oznámení, nebo zpracovatel dokumentace či posudku, může jej
úřad ukončit – stanovit náhradní termín.
Navazující řízení
Výsledek procesu EIA představuje odborný podklad pro další řízení, nejčastěji územní řízení
a stavební řízení. Navazujících řízení se však již nemůže účastnit každý občan jednotlivě,
ale za veřejnost pouze občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, jejichž hlavní
činností je podle stanov ochrana přírody a krajiny a přihlásily se do řízení nebo se
zúčastnily procesu EIA, a dotčené obce.
V rámci procesu EIA a SEA se posuzují vlivy na veřejné zdraví a vlivy na životní prostředí,
zahrnující vlivy na živočichy a rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu,
ovzduší, klima a krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky, vymezené
zvláštními právními předpisy a na jejich vzájemné působení a souvislosti.
Stránka | 26
Účast veřejnosti v procesu SEA
Ze zákona se veřejnost může zapojit:
 při zjišťovacím řízení – můžete podávat vyjádření k oznámení koncepce
 při zveřejnění koncepce a dokumentace vyhodnocení jejích vlivů na životní
prostředí – můžete podávat vyjádření k oběma dokumentům
 v rámci veřejného projednání koncepce a dokumentace vyhodnocení jejích vlivů
na životní prostředí – můžete se vyjádřit přímo v průběhu veřejného projednání
nebo poslat své vyjádření příslušnému úřadu do 5 dnů od veřejného projednání
Zpracovatel SEA však může (a je mu doporučeno) rozšířit tento minimální rámec o další
aktivity zapojující veřejnost

obecně může zveřejňovat relevantní podklady a informace a získávat názor
veřejnosti i v jednotlivých fázích procesu.
Jde především o tyto fáze:




posouzení a analýza stavu a vývoje daného území / odvětví
posouzení návrhu strategických cílů a priorit (doporučen je i veřejný
seminář)
posouzení navrhovaných opatření a aktivit koncepce (doporučen je i
veřejný seminář)
posouzení implementace a monitoringu koncepce.

Stránka | 27
5. Legislativa
Jak je ukotveno posuzování vlivů na životní prostředí v českém a evropském právu? Jakou
roli má Ministerstvo životního prostředí? Kromě odpovědí na tyto otázky je k dispozici
složka se soubory platných (i neplatných) právních předpisů v oblasti ochrany životního
prostředí, metodik, směrnic Evropské unie a dalších doplňujících dokumentů.
Legislativa v oblasti EIA v EU a ČR
POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČR JE UPRAVENO VÍCEKRÁT NOVELIZOVANÝM
ZÁKONEM Č . 100/2001 SB., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .
Poslední novela přinesla změnu především v oblasti posuzování podlimitních záměrů, ze
které vyplývá povinnost předložit „Oznámení podlimitního záměru“ dle přílohy č. 3a
zákona č. 100/2001 Sb.
Podle oficiální rétoriky zákon přispívá ke zvýšení úlohy preventivních opatření na ochranu
životního prostředí a současně ke snížení nákladů spojených s procesem odstraňování
škod na životním prostředí.
Státní správu v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí vykonává Ministerstvo
životního prostředí ČR a orgány kraje.
Zákon:





definuje druhy záměrů, které je nutné posoudit podle procedury EIA připravované stavby, jejich změny a změny v jejich užívání, činnosti, technologie,
rozvojové koncepce a programy, a výrobky
určuje orgány státní správy příslušné k posuzování vlivů na životní prostředí
definuje základní dokumenty při posuzování vlivů
o dokumentace
o posudek
o stanovisko
a účastníky procesu posuzování
o oznamovatel¨
o osoba s osvědčením odborné způsobilosti
o příslušný orgán
o příslušné obce
o různé formy veřejnosti - jednotlivec, občanská iniciativa a sdružení občanů
vymezuje základní fáze posuzování
o oznámení záměru
o zveřejnění a projednání dokumentace
o veřejné projednání posudku
o vydání stanoviska
o způsoby zapojení zainteresované veřejnosti
Stránka | 28
Legislativa v oblasti SEA v ČR
V zákoně 100/2001 je definován obsah a rozsah koncepce a postup při posuzování vlivu
na ŽP.









Návrh se nevztahuje na koncepce sloužící národní obraně, koncepce zpracované
pro případ živelných pohrom a ostatních mimořádných událostí.
Posouzení územních plánů.
Předkladatelem je správní úřad předkládající nebo zpracovávající danou koncepci.
V případě posuzování koncepcí se nově uplatňuje zjišťovací řízení, ze
kterého plyne jasný závěr.
Při posouzení je třeba zohlednit všechny varianty včetně nulové. Koncepce se
hodnotí na celou dobu její platnosti. Bereme v úvahu také synergický efekt.
K posouzení pouze autorizované osoby dle zákona 100/2001 Sb. Autorizace
uděluje a odjímá MŽP. Posuzovatele si najímá a jeho náklady hradí předkladatel.
Na základě požadavků směrnice SEA usiluje zákon o včasné zapojení veřejnosti,
orgánů samosprávy i správních úřadů. V souladu s Arhuskou úmluvou je účast
směřována již do raných fází procesu (oznámení). Jednotlivá vyjádření
shromažďuje příslušný úřad a na jejich základě pak rozhoduje v jednotlivých fázích
procesu.
Stanovisko je neopomenutelným podkladem pro schválení koncepce. Jeho závěry
je třeba se řídit při schvalování. Stanovisko (kladné x záporné)
Při posuzování vlivu přesahujícího hranice státu vycházíme ze stejného postupu je
zde však možnost prodloužení lhůt uvedených v zákoně. Je doporučeno, aby v
tomto případě bylo příslušným a zároveň odpovědným úřadem MŽP.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) stanovuje,
aby součástí obsahu koncepce (plánu povodí) bylo také posouzení vlivu na ŽP.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny





Jakákoliv koncepce, jež může závažně ovlivnit území NATURA, musí být posouzena
z hlediska jejího vlivu na ŽP. Toto se nevztahuje na plány péče zpracované
orgánem ochrany přírody a dále na LHP a LHO.
Při hodnocení se postupuje dle zákona 100/2001 Sb.
Předkladatel koncepce je povinen návrh předložit orgánu ochrany přírody ke
stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení vliv na NATURA. Orgán
ochrany vydá stanovisko do 15 dnů.
Pakliže orgán ochrany nevyloučí negativní vliv je třeba posoudit lokalitu dle SEA a
vytvořit dostatečné množství variant, jež negativní vliv odstraní nebo alespoň
minimalizují. V případě převažujícího veřejného zájmu lze koncepci schválit i v
případě neodstranění negativního vlivu. Pokud je to možné je nutno vytvořit
kompenzační náhrady.
Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť nebo prioritními druhy
lze koncepci schválit pouze z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné
bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu na ŽP.
Stránka | 29
Legislativa v oblasti SEA v EU
Směrnice 2001/42/ES přijata v roce 2001

Tato směrnice zdůrazňuje, aby byly případné nežádoucí vlivy na ŽP zohledněny
před přijetím koncepce. Princip subsidiarity.
Aarhuská úmluva (V ČR podepsána červen 1998)

Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k
právní ochraně v záležitostech životního prostředí, známá jako Aarhuská úmluva,
je přelomovým dokumentem pro životní prostředí a demokracii.
SEA Protokol EHK OSN

V ČR vstoupil v platnost 27. 5. 2001. Řeší zejména posuzování vlivu přesahujících
hranice ČR. Podepsán na Kyjevské konferenci ministrů ŽP společně se 32 dalšími
zeměmi. Je otevřen i stranám, které nepřistoupili k ESPO úmluvě. Zároveň řeší
posuzování vlivu na zdraví obyvatel – HIA a upravuje také možnosti posuzování
politik a legislativy.
Směrnice 92/43/EHS

ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Nutnost posoudit koncepce, jež mají významný vliv na území NATURA 2000.
Stránka | 30
Doplňující seznam předpisů v ČR - členěný dle oblastí
ZNĚNÍ VŠECH ZÁKONŮ A JEJICH PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ
SI MŮŽETE STÁHNOUT NA P ORTÁLU VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR ( ZÁLOŽKA ZÁKONY )
Obecně závazné právní předpisy
 ZÁKON č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů. státní
správy České republiky - vybraná ustanovení
 ZÁKON č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v
ochraně lesa
 ZÁKON č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky
 ZÁKON č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
 ZÁKON č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí
Vodní hospodářství
 ZÁKON č. 305/2000 Sb., o povodích
 ZÁKON č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 254/2001 Sb.
 ZÁKON č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o
změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 274/2001 Sb.
Ochrana ovzduší
 ZÁKON č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší)
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb.
 ZÁKON č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů a o změně některých zákonů
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 695/2004 Sb.
Ochrana přírody a krajiny
 ZÁKON č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 114/1992 Sb.
 ZÁKON č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými
zvláště chráněnými živočichy
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 115/2000 Sb.
Ochrana zemědělského půdního fondu
 ZÁKON č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 334/1992 Sb.
Ochrana horninového prostředí
 ZÁKON č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 44/1988 Sb.
 ZÁKON č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 61/1988 Sb.
 ZÁKON č. 62/1988 Sb., o geologických pracích
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 62/1988 Sb.
Stránka | 31
Odpadové hospodářství
 ZÁKON č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 185/2001 Sb.
 ZÁKON č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech)
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 477/2001 Sb.
Posuzování vlivů na životní prostředí
 ZÁKON č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 100/2001 Sb.
Nakládání s chemickými látkami
 ZÁKON č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně
některých dalších zákonů
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 356/2003 Sb.
Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty
 ZÁKON č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a
produkty
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 78/2004 Sb.
Prevence závažných havárií
 ZÁKON č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č.
425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších
opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci
závažných havárií)
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 59/2006 Sb.
Integrovaná prevence znečišťování
 ZÁKON č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o
integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o
integrované prevenci)
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 76/2002 Sb.
 Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečisťování životního prostředí a
integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí a o změně některých zákonů
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 25/2008 Sb.
Předcházení a náprava ekologické újmy
 Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně
některých zákonů
 Přehled prováděcích předpisů k zákonu č. 167/2008 Sb.
Stránka | 32
6. Příklady z praxe
Prohlédněte si dokumentaci EIA a SEA na konkrétních příkladech. Další případy z
praxe naleznete v Informačním systému EIA a SEA, dostupného na stránkách informační
agentury Cenia.cz
EIA - posuzování záměrů
Oznámení o záměru výstavby Hromadných garáží ČZU - Suchdol
V červenci 2009 podala Česká zemědělská univerzita v Praze Oznámení záměru na
stavbu Hromadných garáží v areálu ČZU - Suchdol v rozsahu přílohy č. 4 zákona
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Záměrem je vybudovat v areálu ČZU komplex více patrových garáží o celkové kapacitě 471
stání. Zmiňovaná plocha je v územním plánu rezervována pro vysoké školy a
vysokoškolské koleje, k jejichž doplňkovému funkčnímu využití náleží parkovací, odstavné
plochy a garáže pro uspokojení potřeb území vymezeného danou funkcí. Objekt garáží lze
považovat za stavbu trvalého charakteru v rámci daného areálu. Nosná konstrukce je
prefabrikovaná železobetonová. Z povahy dotčeného území a charakteru záměru lze
vyloučit kumulaci s jinými záměry
Posudek k záměru Větrné elektrárny Klínovec
Výstavba 5 ks větrných elektráren na parc. č. 1526/1, 1539, 1540 a 1542/1 v k.ú.
Jáchymov je projekt směřující k využití větrné energie na vhodných lokalitách Krušných
hor.
Posuzovaným záměrem je novostavba 5 větrných elektráren NORDEX N80 a dále i
navazující infrastruktury (úprava a stavba obslužných komunikací, pokládka kabelové
trasy, výstavba trafostanic) na
území vrcholové partie Krušných
hor, v západní části hřbetu
Klínovce, při východním okraji
lokality s místním názvem Neklid,
1,8 – 3 km vých. od Božího Daru.
Stránka | 33
Oznámení o záměru stavby Sportovně rekreačního areálu Domanín
Obec Domanín v červenci 2010 objednala vypracování Oznámení o záměru stavby
Sportovně rekreační areálu Domanín v rozsahu přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o
posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění.
Záměrem investora je vybudovat v obci Domanín sportovně rekreační areál, který bude
využíván především pro školní i mimoškolní vyžití mládeže, včetně pořádání společenskokulturně sportovních akcí (dětský den, hasičské soutěže sportovní turnaje atd.). Jedná se o
dětské, tenisové, víceúčelové a fotbalové hřiště se zázemím pro sportovce, ve kterém je
navržena i víceúčelová místnost pro fitness, aerobic, jógu a stolní tenis.
Záměr bude tvořen klubovnou, víceúčelovým hřištěm, fotbalovým hřištěm, hříštěm na
tenis, dětským hřištěm, tribunou a parkovištěm pro návštěvníky. Účelem záměru je
vybudování moderního sportovně rekreačního vybavení obce Domanín, které povede k
snadnějšímu přístupu ke sportovnímu vyžití všech obyvatel, a tudíž i k zlepšení kvality
života respektive životní úrovně obyvatel v obci Domanín.
Stránka | 34
SEA - posuzování koncepce
Vyhodnocení koncepce: Plán hlavních povodí České republiky
Plán hlavních povodí České republiky představuje hlavní rámec jednotné politiky České
republiky v oblasti vod pro šestileté období 2007-2012, integrující záměry a cíle
rezortních politik ústředních vodoprávních úřadů.
Plán hlavních povodí České republiky (pro 3 hlavní povodí Labe, Odry a Moravy vč. dalších
povodí přítoků Dunaje), je podle vodního zákona strategickým dokumentem státní politiky
v oblasti vod a je závazným podkladem pro zpracování plánů oblastí povodí. Pořizuje ho
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a dalšími
ústředními vodoprávními úřady (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo dopravy,
Ministerstvo obrany), 13 krajskými úřady, schvaluje vláda, která závazné části vyhlásí
nařízením.
Úkolem plánu hlavních povodí České republiky je stanovit na strategické úrovni státní
politiku v oblasti vod pro základní účel plánování v oblasti vod zakotvený ve vodním
zákoně - vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy:



ochrany vod jako složky životního prostředí
ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod
trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění
požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou
vodou.
Plány oblastí povodí (pro 8 oblastí povodí - pro oblast povodí Horního a středního Labe,
oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast
povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí
Dyje) jsou základní koncepční dokumenty, které stanoví:



konkrétní cíle veřejných zájmů pro dané oblasti povodí podle „zadání“ Plánu
hlavních povodí, zjištěného stavu vod, potřeb užívání vod,
omezení pro nakládání s vodami a limity pro využití území v konkrétních povodích,
stanoví programy opatření k dosažení specifikovaných cílů.
Dne 23. května 2007 schválila Vláda ČR usnesením č. 562 Plán hlavních povodí České
republiky a prohlédnout si můžete i Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní
prostředí a veřejné zdraví, které vypracoval tým odborníků ze ZČU FŽP KEK.
Stránka | 35
Stránka | 36
7. Závěr
Rozcestník odkazů






















CENIA - Portál informací o životním prostředí
integrovaný registr znečišťovatelů - IRZ a podle něj sestavené přehledy největších
znečišťovatelů
český informační portál k Úmluvě o biologické rozmanitosti Clearing-House
Mechanism of the Convention on Biological Diversity
Integrovaná prevence a omezování znečištění - IPPC
Agentura pro ochrana přírody a krajiny - AOPK ČR
GEOFOND Česká geologická služba
Český hydrometeorologický ústav - ČHMÚ
Český statistický úřad - ČSÚ
Systém evidence kontaminovaných míst
Informační systém kvality ovzduší - ISKO
Informační systém o odpadech - ISOH
IAIA - International Association for Impact Assessment Stránky Mezinárodní
asociace pro posuzování vlivů na životní prostředí
EIA Wiki - EIA Wiki byla založena Univerzitou Organizace spojených národů. Obsah
částečně čerpá z EIA Training Manual, vydaný UNEP. Wiki poskytuje užitečný zdroj
informací pro odborníky pracující v oboru EIA a umožňuje, aby se podělili o své
znalosti a poznatky s komunitou EIA. Wiki zahrnuje mj. popis systémů EIA z celého
světa a také podrobnosti o procesu EIA řazené podle různých odvětví - doprava,
energetika, atd.
EIA - Course module - volně dostupný eLearnový kurz ze stránek Mezinárodní
asociace pro posuzování vlivů na životní prostředí
SEA Information Service - Stránky provozované TRL - centre for sustainability.
Rozcestník aktuálních informací o strategickém posuzování vlivů na životní
prostředí (SEA) a hodnocení trvalé udržitelnosti (SA)
Impact Assessment and Project Appraisal - Časopis o posuzování vlivů na životní
prostředí vydávaný Mezinárodní asociací pro posuzování vlivů na životní prostředí
EIA Review - časopis (v anglickém jazyce) o posuzování vlivů na životní prostředí
posuzování na stránkách Arniky - O EIA a SEA z pohledu občanského sdružení
Arnika
European Commission - Environment - Impact Assessment - Stránky Evropské
komise o posuzování vlivů na životní prostředí
EKOLIST - životní prostředí, příroda, ekologie, klima, biodiverzita, energetika,
krajina, doprava, cestování ...
Výkladový slovník http://slovnik.ekopolitika.cz/ obsahuje přes 400 hesel z oblastí:
UR, strategické a územní plánování, indikátory TUŽ, udržitelná výroba a spotřeba,
environmentální ekonomik a integrovaná ochrana ŽP.
Zkratky http://www.zkratky.cz
Stránka | 37
Zdroje
Odborná literatura
 ŘÍHA, J.: Posuzování vlivů na životní prostředí. Metody pro předběžnou
rozhodovací analýzu EIA. Praha, Vydavatelství ČVUT, 2001,
 MORGAN, R.K.: Environmental Impact Assessment. London, Kluwer Academic
Publishers, 1998,
 GREMLICA, T.: Přehled environmentálního práva ES, právní úpravy a technických
norem v oblasti životního prostředí ČR. Praha, MŽP, 2002
 Dusík J., Kouba Z.: EIA, Principy procesu posuzování vlivů na životní prostředí,
PEAC, Praha, 1994
 Collins J, Koplan JP. Collins J, Koplan JP. Health impact assessment: A step toward
health in all policies. JAMA 2009; 302(3):315-317.
 Quigley R, L de Broeder, P Furu, A. Bond, B . Cave, R. Bos. (2006). Health Impact
Assessment International Best Practice Principles. S pecial Publication Series No.
5. Fargo, USA: South Dakota, International Association for Impact Assessment.
 World Health Organization (1986). Ottawa Charter for Health Promotion. First
International Conference on Health Promotion. Ottawa, Canada
 Jan Jeník: Biosférické rezervace ČR; Praha, 1996, ISBN 80-85779-31-5
Písemné (elektronické) zdroje
 ČZU FŽP KEK, Zdeněk Keken - veškeré použité výukové prezentace, včetně příloh
Internetové zdroje
 Ministerstvo životního prostředí ČR http://www.env.cz
 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy http://www.msmt.cz
 Environmental Impact Assessment http://eia.unu.edu
 Ecology.com http://www.ecology.com
 Životní prostředí a jeho ochrana: http://sites.google.com/site/tomaspitner Tomáš
Pitner, MU Brno
 EIA - SEA http://www.eia-sea.com Jiří Bělohlávek
 HabitatCorp http://www.habitatcorp.com
 Georgia Institute of Technology http://www.gatech.edu
 Science Shop http://www.scienceshop.cz
 MF Dnes, Ota Jiránek http://zpravy.idnes.cz/, http://www.jiranek.cz
 ROOT.cz, http://www.root.cz
 Portál Občanská společnost - návod k použití, http://obcan.ecn.cz
Stránka | 38
Stránka | 39