docfilozofická fakulta univerzity karlovy indologický ústav
download 
Stížnost Transkript
filozofická fakulta univerzity karlovy indologický ústav
FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY INDOLOGICKÝ ÚSTAV DIPLOMOVÁ PRÁCE ROMSKÉ POLITICKÉ HNUTÍ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1989 - 1992 Autor: Jakub Krčík Vedoucí práce: Doc. Milena Hübschmannová, CSc. Praha 2002 Prohlašuji, že jsem pracoval samostatně a uvedl jsem veškeré použité prameny. Jakub Krčík OBSAH: 1. ÚVOD.........................................4 1.1 Volba tématu.................................4 1.2 Zdroje informací.............................6 1.2.1 Rozhovory..................................6 1.2.2 Dobové prameny.............................8 1.3 Vymezení pojmů...............................9 1.3.1 Rom........................................9 1.3.2 Romská organizace..........................9 1.3.3 Romský představitel.......................10 1.3.4 Romské politické hnutí....................10 2. ROMSKÉ HNUTÍ PŘED 17. LISTOPADEM 1989.......11 3. ROMSKÉ HNUTÍ PO 17. LISTOPADU 1989..........21 3.1 Vstup Romů na politickou scénu..............23 3.2 Formování Romské občanské iniciativy........26 3.3 Romové a volby 1990.........................32 3.4 Romští poslanci v ČNR (1990-1992)...........37 3.5 Romské hnutí mimo ČNR.......................44 3.5.1 Hnutí angažovaných Romů...................49 3.5.2 Romský národní kongres....................56 3.5.3 Romský demokratický kongres...............60 4. ZÁVĚR........................................65 5. PRAMENY......................................68 6. PŘÍLOHY......................................73 3 1. ÚVOD 1.1. Volba tématu Během fakultě studia Univerzity oboru romistika Karlovy jsem na Filozofické pracoval v různých organizacích, které byly zřízeny a vedeny Romy. Nejprve jsem byl asistentem Mgr. Hany Syslové - koordinátorky projektu vedeného Nadací Dr. Rajka Djuriče, později jsem pracoval pro Ligu na pomoc romským obětem holocaustu a posléze jako textový editor romského magazínu Amaro Gendalos, který vydává Sdružení Dženo. Nadace pomoc Dr. romským s Romskou Rajka obětem občanskou iniciátorem Djuriče, stejně holocaustu, sdílela iniciativou. založení obou jako Nikoliv jmenovaných Liga na kanceláře náhodně organizací byl tehdejší předseda Romské občanské iniciativy JUDr. Emil Ščuka. Zakladatelem Sdružení Dženo je Ivan Veselý, někdejší vysoký představitel Hnutí angažovaných Romů a pozdější místopředseda Romské občanské iniciativy. Zpočátku jsem se nevyznal ve vztazích mezi tehdy existujícími romskými představiteli. iniciativa politickou Netušil nebyla po organizací, nepolitických organizacemi jsem, roce mnoho že 1989 jsem a jejich Romská občanská jedinou toho romskou nevěděl ani o organizacích Romů. Kanceláře, ve kterých jsem pracoval, však sloužily jako místo, kde se Romové „z ulice“ spontánně scházeli, aby vedli dlouhé a často bouřlivé diskuse. Debatovalo se zejména o organizacích vystupujících Postupně jménem a v zájmu Romů. jsem zpozoroval, že názvy některých organizací se v takových diskuzích opakují častěji, stejně jako jména určitých 4 osob a konkrétní události. Matoucí organizace používali podobné názvy, – různí lidé k rozporům bylo, že pro tytéž různé - docházelo i byť při sobě líčení některých událostí. Jako Chtěl studenta jsem Romové dovědět okolo skutečného mě romistiky co tak průběhu mě nejvíce často tento o o zaujal. organizacích, zmiňovali, událostí, fakt a které dopátrat nichž každý se z Romů přinášel svoji verzi. Začal jsem pátrat ukázalo se, námětu vědeckých organizací že a přes v romistické stávající prací, jejich literatuře, popularitu zůstává představitelů Romů ale coby téma romských v České republice téměř mimo odborný zájem. Problematice se věnovala v minulosti socioložka Jiřina Šiklová.1 Cílem její studie bylo zachytit vznik romských a proromských organizací, které vznikly na území České republiky v období let 1990-1998. Současně se snažila financování zvolila zdokumentovat a jejich specifika. dotazníkovou metodu organizaci, K realizaci a evidenci, svého rozhovory záměru s některými představiteli Romů. V závěru svého příspěvku upozorňuje na celkovou nepřehlednost v této oblasti a konstatuje fakt „nedostatečné sdružení“2 evidence romských a mimo jiné i to, že „o mnoha aktivitách Romů a aktivistech se prostě neví. Sami Romové zájem občanských sdělovat údaje o své 1 činnosti. Šiklová, Jiřina, Romové a nevládní, neziskové občanské organizace přispívající k integraci Romové v České republice, Socioklub, Praha 1999, 2 Šiklová, Jiřina, Romové a nevládní, neziskové občanské organizace přispívající k integraci Romové v České republice, Socioklub, Praha 1999, 5 často nemají Využití běžných romské a proromské tohoto etnika. In: s. 271-289 romské a proromské tohoto etnika. In: s. 288 způsobů sociologických výzkumů pro sledování aktivit romského etnika není vhodné a ani možné.“3 Diplomovou prací na téma romské politické hnutí v České republice v letech 1989 – 1992 chci přinejmenším přispět částečně k poznání aktivit Romů a jejich organizací v tomto období. Jde mi především o to, abych přinesl dosud nepublikované informace o romském hnutí, zejména romských představitelích. politických Z časových i organizacích technických a jejich důvodů jsem musel téma časově i místně omezit. Zabývám se romským politickým hnutím na území České republiky od roku 1989 do roku 1992. Věřím, že zpracování vybraného tématu bude přínosné nejen pro mě, ale také pro další osoby nebo instituce, které se dané problematice věnují. 1.2. Zdroje informací Pracuji rozhovory především s romskými s primárními představiteli prameny. (1.2.1) Jsou a to dobové dokumenty (1.2.2). 1.2.1 Rozhovory Díky jsem se práci seznámil v jednotlivých s iniciátory romských a organizacích aktivními účastníky v českém romském hnutí. To mi umožnilo vést v atmosféře důvěry rozhovory s představiteli romského hnutí v České republice. Mezi mé informanty patřil především JUDr. Emil Ščuka – zakladatel a první předseda Romské občanské iniciativy a od roku 2000 prezident Mezinárodní romské 3 Šiklová Jiřina, Romové a nevládní, neziskové romské a proromské občanské organizace přispívající k integraci tohoto etnika. In: Romové v České republice, Socioklub, Praha 1999 tamtéž, s. 288 6 unie (IRU), Ing. Karel Holomek – bývalý poslanec České národní Rady, nyní předseda Společenství Romů na Moravě, Ondřej Giňa zakladatel – bývalý Grémia poslanec romských národní České regionálních rady, představitelů, Ivan Veselý – bývalý výkonný tajemník Hnutí angažovaných Romů a někdejší iniciativy, místopředseda v současné době Romské předseda občanské Sdružení Dženo, Marta Tulejová – bývalá místopředsedkyně Romské občanské iniciativy, Hilda Pášová – bývalá vedoucí sekretariátu Romské občanské iniciativy, PhDr. Vlado Oláh – zakladatel Matice Romské, Vojtěch Žiga – spoluzakladatel Romské občanské iniciativy a Hnutí angažovaných Romů. Zejména Romy, kteří jsem na se začátku politické organizace žádost rozhovor o konzultoval snažil získat 90. Romů. let Nikdo neodmítl. s vedoucí své rozhovory zakládali s těmi a vedli z oslovených Seznam informantů práce Doc. Romů jsem Milenou Hübschmannovou. Rozhovory s uvedenými informanty jsem natáčel na kazety a následně jsem je přepsal do počítače. Původně jsem chtěl, aby byl přepis rozhovorů součástí přílohy, ale s ohledem některých na jejich informací jsem rozsah se a také citlivost že rozhovory rozhodl, nezveřejním v plném rozsahu. Z rozhovorů pouze cituji, abych podpořil zpřístupnit svá vzpomínky tvrzení. romských Chci pamětníků tak současně na události, které dosud nebyly nijak podchyceny. Citace z přepisu rozhovorů prošly jazykovou úpravou. 7 1.2.2 Dobové prameny V práci Využíval používám jsem citace přitom z dobových elektronický dokumentů. archiv dokumentů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.4 JUDr. Emil Ščuka, bývalý předseda Romské občanské iniciativy, mi umožnil využít archiv Romské občanské iniciativy, který je umístěný v budově kolínské Romské střední školy sociální.5 Archiv je v neutěšeném stavu a dokumenty nejsou nijak systematicky opatřeny evidenčními čísly. utříděny ani Také podmínky, ve kterých jsou dokumenty skladovány, jsou nevyhovující. Vzhledem k personálnímu iniciativou propojení a jinými mezi romskými Romskou občanskou organizacemi, obsahuje kolínský archiv řadu dokumentů, které jsou svědectvím o činnosti i dalších romských organizací než Romské občanské iniciativy. Ivan Veselý mi zpřístupnil archiv Sdružení Dženo, který vedle obsahuje dokumentů písemnosti o Hnutí činnosti Dženo6, Sdružení angažovaných Romů, Romského národního kongresu, Romského demokratického kongresu a Romské občanské iniciativy. Ve srovnání s archivem Romské občanské iniciativy v Kolíně je archiv Sdružení Dženo v lepším stavu. Nicméně i zde shromážděné dokumenty nejsou nijak utříděny a evidovány. Absence evidenčních čísel na citovaných dokumentech ztěžuje jejich opětovné vyhledávání a také způsob citace. S tímto problémem 4 jsem se nedokázal www.psp.cz Romská střední škola sociální, Macharova 1376, 280 02 Kolín 6 Sdružení Dženo, V Tůních 11, 120 00 Praha 2 5 8 uspokojivě vypořádat. z některého z těchto Tam, kde archivů, cituji uvádím dokument alespoň název dokumentu, datum (pokud je dokument datován) a archiv, ze kterého jsem dokument získal. Ve své diplomové práci i čerpám z dobových romských tiskovin, které jsou bohatým, leč opomíjeným, zdrojem informací. romských časopisů Za ze poskytnutí kompletních sledovaného období ročníků vděčím Doc. Mileně Hübschmannové, která mi je laskavě zapůjčila. 1.3 Vymezení pojmů 1.3.1 Rom Pro potřeby této práce rozumím termínem Rom který se veřejně hlásí k romské národnosti. člověka, Vzhledem k vymezenému tématu nebudu rozlišovat mezi příslušností k romské podskupině, pokud to nebude nutné pro pochopení popisovaných skutečností. 1.3.2 Romská organizace Termín organizace používám jako zastřešující pro občanská sdružení, nadace, politické strany a politická hnutí. Romskou organizací rozumím každou organizaci registrovanou Ministerstvem vnitra ČR, která se svými aktivitami snaží ovlivňovat životy Romů v České republice a současně v jejímž vedení stojí Romové. V odborné romské a literatuře se pro-romské zaměstnanců/členů, rozlišují organizace počtu romských podle případně podle toho, zda je zakladatelem organizace Rom nebo Nerom. Takové hledisko je pro mne nepřijatelné. 9 Poměr řadových romských a neromských členů/zaměstnanců není významný. Rozhodující je, zda mají Romové vliv na náplň činnosti organizace a jakým způsobem takový vliv uplatňují. 1.3.3 Romský představitel Termínem romští představitelé označuji ty Romy, kteří „mluví za Romy“ - na požádání nebo spontánně se vyjadřují jménem Romů v České republice. Romští představitelé přitom usilují o vliv na budoucnost Romů v republice České i v zahraničí. Jejich názory jsou prezentovány v médiích a bývají partnery při jednáních o romských otázkách s českými i zahraničními politickými představiteli. Mezi romskou veřejností přitom nevládne jednota v názoru, kdo je a kdo není romským představitelem. V případě každého romského představitele se stává, že je částí Zároveň romské veřejnosti jako také jednotliví romští nesouhlasí s tím, že jsou představitel odmítán. představitelé svým okolím za často romské představitele považováni. Tak je tomu ostatně také na politických scénách jiných národů. 1.3.4 Romské politické hnutí Romské politické hnutí je tvořeno romskými představiteli a romskými organizacemi. Romské organizace přitom nemusí být registrovány jako politická uskupení. Rozhodující je, zda tito romští představitelé a romské organizace usilují o formulaci a prosazování romských zájmů v České republice. 10 2. ROMSKÉ HNUTÍ PŘED 17. LISTOPADEM 1989 S listopadem 1989 skončil paternalistický přístup k československému obyvatelstvu. Romové, stejně jako všichni ostatní obyvatelé tehdejšího Československa, se o sebe museli začít starat sami, v nových a neznámých podmínkách. „Značná majoritního část obyvatelstva Československa a později České republiky byla těmito rychlými změnami Mnozí zcela nastala. emigrovali si do jiné a sociální oprávněně země, zaskočena anomií, připadali, i když která jako se by nikam nepřestěhovali.“7 S nově nabytou svobodou začala česká společnost velmi rychle navazovat na komunisty přerušené tradice politických stran a zájmových spolků, dále rozvíjet se začaly ty organizace, jejichž existenci komunistický režim sice nevítal, ale přesto toleroval. Přinejmenším část ve společenských romských Neromů tak měla organizacích. politických stran, zkušenosti Oproti spolků, s prací tomu tradice případně sdružení postavených na příslušnosti k romské národnosti u nás prakticky nebyla. To ale neznamená, že lze souhlasit s tvrzením, že profesionálně Romové „nikdy neorganizovali, v minulosti nepokoušeli sami se sebe vytvořit národní nebo státní útvar, jejich společenství tvořila vždy rodina, případně kmen, ale nikdy to nebyla romské tohoto s. 273 romské tohoto s. 273 a proromské etnika. In: organizace pro hájení romských zájmů.“8 7 Šiklová, Jiřina, Romové a nevládní, neziskové občanské organizace přispívající k integraci Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999, 8 Šiklová, Jiřina, Romové a nevládní, neziskové občanské organizace přispívající k integraci Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999, 11 a proromské etnika. In: V letech Kulturní a 1936 – 1940 sociální existoval spolek Romy Cikánů na Slovensku, z předválečného Československa máme zprávy několika romských kovářských Počátkem minulého století zvláštností ani v ostatních v Bulharsku založena o založení „družstev“.9 výrobních nebyly romské zemích: „cikánská“ založený organizace V roce organizace 1919 byla Egipt, v roce 1925 byla v Rusku založena Unie Cikánů, v roce 1926 Sdružení Romů v rumunském Claboru, Cikánů v Bělorusku atd. v roce 1927 Existence těchto Unie „prvních“ organizací však byla příliš krátká, jejich efektivita malá a navíc přestávaly pracovat dřív, než se stihly stát součástí všeobecného povědomí. Konec organizací byl někdy způsoben stabilizací nezkušeností majoritní zřizovatelů, společnosti po jindy celkové změně poměrů. Přechodné období rychlých a zásadních změn ve společnosti se totiž ukazuje jako ideální podhoubí pro zakládání národnostních – a tedy i romských - organizací. V přelomových dobách se majoritní společnost stará na prvním místě „o své problémy“ a menšiny stojí stranou zájmu, zpravidla do doby konsolidace poměrů, ustálení nových mocenských struktur a formulace přístupu k otázce národnostní politiky. Na území bývalého Československa byly před rokem 1989 takové okamžiky dva: okolo roku 1948 a V roce 1948 1968. Romové Sdružení slovenských cikánské problematiky přípravný výbor na Cikánů. na Slovensku Z plánu Slovensku, slovenskému chtěli na založit řešení který Pověřenectvu tzv. předložil vnitra se ukazuje, že vznikající organizace měla vedle kulturních 9 Horváthová, Emília, Cigáni na Slovensku – Historicko etnografický náčrt, Vydavateľstvo Slovenskej akademie vied, Bratislava 1964, s. 198-199 12 také politické z politických ambice. K povolení nedošlo,10 důvodů sdružení což nastoleného nakonec předznamenalo budoucí přístup nově základě usnesení politbyra zákona č. 74/1958 Sb. O trvalém usídlení kočujících ÚV osob ze dne 17. října začal režimu i KSČ z 8. k Romům. dubna stát vůči Romům Na 1958 a uplatňovat program násilné asimilace. Na celkové uvolňování společenských poměrů pražského jara představitelé z řad Romů v době zareagovali založením Svazu Cikánů – Romů v ČSR, jehož stanovy byly schváleny Ministerstvem vnitra ČSR 30. května 1969. Na ustavujícím sjezdu, který se konal 30. srpna 1969 byl kromě stanov problematiky sjezdu přijat Cikánů Svazu také v ČSR Cikánů – Návrh a Romů programu Prohlášení v ČSR. řešení ustavujícího V dokumentech z ustavujícího sjezdu bylo zpochybněno vnímání Romů jako „sociálně zaostalé prosazované v rámci skupiny s odumírajícím asimilačních snah od etnikem“ 50. let: „Teoretické zpracování charakteristiky Cikánů není dosud provedeno. Je to velmi složitá otázka. Není možné se stále držet mnohde dosud platných pouček. Na této otázce bude možné rozvinout učení marxismu-leninismu o národnostní otázce. Vždyť pojmy národ, národnost nejsou dosud vyjasněné Jestliže dosud a jejich nebylo výklad Cikánům není vždy přiznáno, jednotný. že jsou národností, pak hlavní příčinou byly obavy z důsledků přiznání různých práv Cikánům jako národnosti. Argumenty – jako uváděné nedostatky podle prostředkem, některých dosud jak znaků platných zabránit 10 (území pouček, uznání apod.) byly Cikánů – jen jako Jurová, Anna, Vývoj rómskej problematiky na Slovensku po roku 1945, Goldpress Publishers, Bratislava 1993, s. 26 13 národnosti.“11 Kromě toho byly vzneseny i požadavky na přiměřené zastoupení romské reprezentace ve volených i výkonných orgánech tehdejší moci. Nejednalo se přitom o volání několika osamělých Romů, v roce 1972 měl Svaz Cikánů-Romů v ČSR 8 500 členů.12 30. dubna 1973 však byla činnost Svazu Cikánů-Romů v ČSR ukončena pod tlakem svazu byly postupující normalizace. Formální záminkou ke zrušení nesrovnalosti v hospodaření účelových zařízení Nevodrom a Butiker13, avšak skutečným důvodem vedoucím ke zrušení první romské politicko-kulturně orientované organizace u nás byly pravděpodobně aktivity Svazu, které sledovaly uznání romské svébytnosti a kultury: „V roce 1972 byl novelizován zmíněni. zákon Byli s odumírajícím tomu minoritách pasováni etnikem. memorandum, Komunistické o na vedení Romové na Svaz němž si a sociální Cikánů-Romů jsem v něm se že skupinu podal také uvědomilo, nebyli proti podílela. jim Romové přerůstají přes hlavu, protože mají nějaké požadavky, a v roce 1973 rozpuštění upozorňoval jejich Svazu i svaz rozpustilo.“14 Cikánů-Romů jeden mělo z dokumentů Na politické Charty to, že pozadí, 77: „Je příznačné, že tato organizace byla pro „normalizovanou“ politickou moc nepřijatelná. Přestože po celou dobu své existence Svaz Cikánů-Romů 11 nabízel své síly ke Ustavující Sjezd Svazu Cikánů – Romů, Přípravný ústřední výbor Svazu Cikánů – Romů, Brno 1969, s. 13-14 12 Nečas, Ctibor, Historický kalendář – Dějiny českých Romů v datech, Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1997, s. 84 13 Holomek, Karel, Vývoj romských reprezentací po roce 1989 a minoritní mocenská politika ve vztahu k Romům. In: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999, s. 301 14 Hübschmannová, Milena, Počátky romské literatury. In: Žijeme spolu nebo vedle sebe? Sborník z konference o literatuře a kultuře národnostních menšin v České republice. Obec spisovatelů, Praha 1998, s. 62 14 spolupráci a vždy vystupoval zcela loajálně, byl v dubnu 1973 donucen ukončit činnost. Při procedurách vedoucích k rozpuštění Svazu Cikánů-Romů byli členové vedení této organizace vystaveni neomalenému nátlaku a nepokrytým výhrůžkám.“15 Poměry, které vládly na území někdejšího Československa do roku 1989, neumožňovaly vznik žádné organizace, která by mohla navázat na činnost Svazu Cikánů-Romů v ČSR. Z výpovědí pamětníků se ukazuje, že přinejmenším neformální od poloviny skupina osmdesátých Romů let existovala s nekonformním postojem k tehdejší vládní ideologii zvláště v otázkách, které se bezprostředně dotýkaly Romů. „Není známý fakt, že romské hnutí začínalo romskými disidenty, že existoval i romský disent. Tady byl znám jen český disent, ale nebyl znám romský disent. (...) Počátky romského disentu byly v druhé polovině osmdesátých let. Tam se většinou vlastně jenom – romští intelektuálové setkávali pod hlavičkou různých romských zábav, kde diskutovali, vyměňovali si svoje názory, co mají dělat, jak to mají dělat, vytyčovali si různé cíle.“16 Do okruhu těchto Romů patřil například JUDr. Emil Ščuka, který v roce 1983 zřídil romský divadelní soubor Romen při Okresním domě pionýrů a mládeže v Sokolově.17 Rodina Rusenků z pražského Žižkova, která v roce 1985 založila soubor Perumos, rodina Giňů z Rokycan a jejich 15 Charta 77. In: Romano Džaniben – časopis romistických studií, VII, 1-2, 2000, s. 13-14 16 Rozhovor s Vojtěchem Žigou - natočeno 4. 5. 2002 17 Spolu s přestěhováním Emila Ščuky do Prahy v roce 1986 začal soubor působit v Praze 15 romská kapela Rytmus 84, Bertin a Helena Demeterovi se souborem Khamoro. Kulturní akce, na kterých jmenované soubory vystupovaly, byly příležitostmi, při nichž se navzájem seznamovali romskou kulturu a další Romové, kteří měli zájem o nesouhlasili s pasivní pozicí, do které je zatlačila tehdejší politická situace v ČSSR. „Aniž bychom to věděli, dneska to zase můžu tak říct, jako to dělali dřív ty disidenti, že dělali kulturní akce, a přitom se vzadu někde mohli domlouvat, přesně takhle jsme to udělali my. My jsme řekli: ‚Ano, my uděláme takový setkání významných romských osobností, spisovatelů, ať ukážeme, ať se můžeme prezentovat.‘ Takže pozvali18 jsme ze Slovenska paní Lackovou, tenkrát se objevil Vojta Žiga poprvně, že jo. že Říkal, dělal někde v diplomatických službách, že umí čínsky a takový věci. Ale normálně podstatný program, bylo, tak my že jsme zatímco se vzadu probíhal normálně sešli, no a tam už jsme začali právě projednávat otázku, jestli teda založit nějakej svaz a nebo politickou stranu.“19 „V Rokycanech bylo nějaký sezení, nějaký oficiální, nějaký neoficiální, a na tom neoficiálním – a to bylo ještě za komunistů – že by měla být politická 18 jsem poprvé řekl, strana. (...) Říkám: Podle osobního sdělení Doc. Mileny Hübschmannové (18. 7. 2002) byl organizátorem setkání Andrej Giňa. Romský spisovatel a hudebník, který v osmdesátých letech vedl romskou hudební skupinu Rytmus 84 a po roce 1989 předsedal Kulturnímu svazu občanů romské národnosti. 19 Rozhovor s Ondřejem Giňou - natočeno 4. 7. 2002 16 ‘Jediný co my jako tady můžeme udělat je, abychom si my, Romové, založili politickou stranu.“20 „(...)Scházeli nebyli spokojeni jsme se kvůli s poměry, tomu, které že tu jsme byly. V Rokycanech byla taková velká schůzka těch velkých aktivistů. (...) Tam se sešli Romové z celé republiky.“21 Pro etnoemancipační snahy Romů byla také významná pomoc zejména pomáhali se pražských sociálních zakládáním romských kurátorů, souborů, kteří zájmových kroužků a organizací vystoupení romských souborů.22 „Já bych se chtěl ještě o pár věcech zmínit, které se děly v tý kultuře. My jsme už od roku 1983 jezdili s divadlem do Prahy. Vystupovali jsme tady s divadlem na Žižkově v Žižkovském divadle, Na chmelnici, Na Maninách. A hodně jsme chodili takhle vystupovat. A na ty představení chodili Romové nebo Neromové? Chodili Romové a chodili samozřejmě i Neromové. To bylo věčně nabitý. A máte nějaký vysvětlení, jak se tam ty Romové dostali? Nebo myslíte, že to bylo fakt tak, že šli náhodou okolo? 20 Rozhovor s JUDr. Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 Rozhovor s PhDr. Vlado Oláhem - natočeno 4. 4. 2002 22 Petr Víšek, Program Integrace – Řešení problematiky romských obyvatel v období 1970 až 1989. In: Romové v České republice. Socioklub. Praha 1999, s. 201 21 17 Ne, ne, já jsem... To byla tvrdá práce agenturní, jo, kdy v tý době my jsme se seznámili Viktor Sekyt – bývalej kurátor, Hanka Frištenská, Jitka Djuričová, jo, pak kurátorky, které ty už ani neznáš, ale byly vynikající, Magdalena Písařovicová. Znáš Magdalenu? Ne, neznám. Boženka Tylová. To které dělaly pro Romy, byly pražské kurátorky, a které pro tuto věc byly strašně zanícené. Jezdili do Sokolova a v podstatě to bylo všechno připravené. Vystoupení, tisk, jo, my jako kolikrát jsme přišli do Prahy, my jsme měli obrovskou publicitu v Tvorbě, tenkrát komunistickej časopis Tvorba, to napsala Milena [Hübschmannová]. To byl hit. Tu Tvorbu četli tenkrát všichni, jo. A pak takový ty komunistický deníky co byly, tak vím, že krásný Hodačová-Jirsová, herečka. o nás to byla články První pokaždé psala spisovatelka československá herečka doktorka a ve zároveň mluveném filmu. Hrála v Jánošíkovi, taky už zemřela chudák. Dělala v Etnografickym ústavu, to bylo pak taky důležitý. No a s touto skupinou lidí, s Pražákama, s kurátorama, jsme měli zajištěnou v Praze možnost vystupovat. A ty kurátorky už řekly: ‚ale my bychom chtěly, tady něco taky takovýho, jak vy máte v Sokolově.‘. A už jsme se seznámili s Demetrovcema a s Rusenkovcema. A já jsem stál vlastně u vzniku souboru Khamoro a souboru Perumos, protože to bylo domluveno právě přes tyto kurátory. Dávali jsme dohromady, jak co. Ivan Slavík, který zemřel, tak to byl takovej duchovní otec souboru Perumos. Ne, on nebyl kurátor, on byl 18 z kulturního střediska Chmelnice. Oni měli vlastně ty kurátoři vzor v Sokolově a řekli: ‚Když to jde v Sokolově, proč to by nemohlo jít i v Praze?‘ A já jsem obcházel, mě furt ukazovali těm a ředitelům já jsem jim to vysvětloval, těm soudruhům. No a co bylo důležitý, my jsme pak dělali v osmdesátým čtvrtým, 6. června 1984, Dny romské kultury.“23 Ing. Petr Federálního Víšek, v letech ministerstva 1972 práce a – 1992 úředník sociálních věcí, vzpomíná na jednání romských aktivistů a představitelů ÚV KSČ, která probíhala od roku 1986 prakticky až do roku 1989.24 schůzek Ing. před Víšek listopadem uvádí, 1989 že se jedné z posledních zúčastnilo přibližně dvacet Romů. Závěry z jednání se promítly do usnesení 103. schůze PÚV KSČ ze 3. února 1989 ke zprávě o stavu problematiky řešení V usnesení se cikánského požaduje zvýšení obyvatelstva podílu Romů v ČSSR. na řešení jejich problémů a rozvinutí jejich společensko-politické aktivity, užívání označení Rom namísto Cikán, nebo například podpora aktivit Romů směřující ke sdružování ve spolcích.25 Avšak důležité to, jednotliví Nejenže docházelo více že romští se tak než skutečné výsledky v rámci příprav účastníci nutně poznávali k formulaci po jednání museli lidské kolektivních 23 na jednání zájmů je spolu diskutovat. stránce, a ale strategii Rozhovor s JUDr. Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002. Petr Víšek, Program Integrace – Řešení problematiky romských obyvatel v období 1970 až 1989. In: Romové v České republice. Socioklub. Praha 1999, s. 188-189 25 Faktem zůstává, že z jednotlivých bodů usnesení byl do 17. listopadu 1989 splněn jedině cíl založení kulturně vzdělávacího časopisu pro Romy Lačho lav, první číslo se dostalo do tisku 17. 10. 1989 24 19 jejich prosazování. „Romští aktivisté tehdy deklarovali dosaženou úroveň své etnické emancipace a zájem o aktivní podíl na řešení vlastních problémů, deklarovali se jako společenský subjekt. Tato úspěšná zkušenost pak jistě napomohla rozvoji jejich politických aktivit po roce 1990.“26 „Takže když potom přišly ty události [17. listopadu 1989], tak vlastně taková ta skupina lidí Romů už existovala a měla jakousi politickou představu, co by se mělo dělat pro Romy, nebo co by sami Romové měli pro sebe dělat.“27 26 Petr Víšek, Program Integrace – Řešení problematiky romských obyvatel v období 1970 až 1989. In: Romové v České republice. Socioklub. Praha 1999, s. 190 27 Ondřej Giňa st. (rozhovor ze 4. 7. 2002) 20 3. ROMSKÉ HNUTÍ PO 17. LISTOPADU 1989 Změny vytvořily Romů. politického prostor Byli z druhé to pro systému potlačované především poloviny v listopadu romští osmdesátých politické aspirace účastníci let, kdo 1989 jednání dokázal rychle reagovat na vzniklou situaci. „V obecné euforii, která nastala v listopadu 1989, byli i Romové přijímáni jako účastníci nápravy revolučních pochybení, změn ke a kterým jako přirozená v minulosti součást došlo.“28 Na takové vnímání Romů měl jistě vliv Dokument Charty 77 č. 23,29 který popisoval porušování lidských práv Romů v tehdejší ČSSR.30 V okamžiku listopadových událostí se však široká seznámit, faktorem a veřejnost proto pro změn, slovenských letáků ustavení iniciativy, na byla dokumentu rozhodujícím coby účastníků šíření romsko- studentských požadavků, výboru později Romské občanské zaregistrována jako vystoupení JUDr. Emila Ščuky a Jana během shromáždění na Letenské pláni.31 V následující jednotlivých JUDr. podporu že Romů především přípravného která s textem domnívat, přijetí mělo politická strana a Rusenka lze příznivé revolučních rychlé se nemohla Emila Bezprostředně části událostí, Ščuky a po 17. se které Jana zkusím vyústily Rusenka listopadu 28 se na v o rekonstrukci ve vystoupení Letenské Praze pláni. odehrálo Holomek, Karel, Postavení Romů v současnosti. In: Černobílá v barvě. Gallery, Praha 2000, s. 158 29 Viz text dokumentu Charty 77 č. 23 ze dne 13. 12. 1978 30 Viz komentář dokumentu: Holomek, Karel, Vývoj romských reprezentací po roce 1989 a minoritní mocenská politika ve vztahu k Romům. In: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999, s. 302 31 Vystoupení Jana Rusenka a Emila Ščuky na Letenské pláni (26. 11. 1989) bylo přenášeno tehdejší Československou televizí v přímém přenosu a jako takové mělo obrovský dopad. 21 několik setkání, na nichž byli přítomní dospělí členové souboru Perumos v čele s Janem Rusenkem, JUDr. Emil Ščuka (v té době prokurátor Městské prokuratury v Praze a vedoucí souborů Amare čhave a Romen), Vojtěch Žiga, PhDr. Vlado Oláh a příležitostně také někteří mimopražští Romové, zejména pak Ondřej Giňa z Rokycan. 22 3.1 Vstup Romů na politickou scénu Nejpozději od slovenské letáky. 21. listopadu byly šířeny romsko- 32 Rozmnožovaly se na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, zásadní podíl na tom měla Kateřina Sidonová. Podařilo se letáků.33 takových První získat exempláře dvou z nich není datovaný. Vyzývá Romy k podpoře Občanského fóra a k uchopení osudu „do vlastních Emila rukou“. Ščuky a Na letáku Jana jsou Rusenka, uvedena coby jména zástupců JUDr. Romské občanské iniciativy. Druhý leták z 21. 11. 1989 je prohlášením výboru Romské občanské iniciativy, který se představuje jako zástupce 800 tisíc občanů romské národnosti žijících V textu ČSSR. prohlášení se výbor Romské občanské iniciativy hlásí k požadavkům „vysokoškolských studentů, umělecké veřejnosti a Výboru československé veřejnosti pro lidská práva.“ Tyto letáky vznikly během několika schůzek jejichž dataci nelze Schůzky nepochybně listopadu, také z výpovědí v bytě Vojtěcha schůzek se informantů proběhly Jana Žigy na obměňovalo, v době Rusenka na Praze 1. vždy však přesně od stanovit. 17. pražském 21. Žižkově Osazenstvo byl do a takových přítomný Jan Rusenko a JUDr. Emil Ščuka. Na koncepci a stylistice textu se podílela Doc. Milena Hübschmannová spolu s JUDr. Emilem Ščukou s Janem Rusenkem. Diskutovala se politická situace v ČSSR a postoj, který by k ní měli Romové zaujmout. Hovořilo se i o založení romské politické strany. Kromě sestavení textů 32 Viz příloha. Podle ústního sdělení JUDr. Emila Ščuky (19. 3. 2002) bylo letáků více. 33 23 letáků, které studentů byly následně z Pedagogické šířeny fakulty zejména s pomocí Univerzity Karlovy, výjezdních skupin Občanského fóra i Romů,34 bylo také sepsáno prohlášení Občanským fórem, na které podporu podepsalo změn 13 prosazovaných signatářů, coby „výbor Romské občanské iniciativy“.35 Petici poté odnesl JUDr. Emil Ščuka a Jan Rusenko do Laterny Magiky, která se stala dočasným sídlem koordinačního výboru Občanského fóra. „My jsme měli těžký ovace! My jsme tam měli veliký ovace. Hned jsme byli představení Havlovi. Havel tam byl už v takový tý kajutě. Havel tam měl svoje sídlo. Přišel Havel a Palouš nás chválil a říkal: ‚Podívej, naši kamarádi Romové jdou s námi taky!‘“36 Samotný akt předání petice byl okamžikem, od kterého začalo vedení Občanského fóra počítat s Romy jako s politickou silou. Po jednání Občanského fóra 24. 11. 1989 Koncepční komise starosti další Rusenko, jako petici se do JUDr. Emil Občanského postup.37 osoby, Laterny fóra, JUDr. které Magiky, 34 Ščuka stal která Emil členem měla Ščuka jménem Romů dostali 26. a na Jan přinesly 11. 1989 Rozhovor s JUDr. Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 Pro úplné znění prohlášení viz Axamitová, Jana (ed.), Castiellová, Olga (ed.), Deset pražských dnů - 17.–27. listopad 1989 – dokumentace, Academia, Praha 1990, s. 164. Originál dokumentu se jmény signatářů se nepodařilo získat. 36 Rozhovor s Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 37 Suk, Jiří, Občanské fórum, listopad – prosinec 1989, 2. díldokumenty, Ústav pro soudobé dějiny a nakladatelství Doplněk, PrahaBrno 1998, s. 21 35 24 možnost promluvit z tribuny ke statisícovému shromáždění na Letenské pláni. „No, a my jsme měli veliký ovace, my jsme i měli čestný místo pak všude. I na tý Letenský pláni jsme měli možnost promluvit.“38 Jména figurují Jan také Rusenko, na Vojtěch seznamu Žiga účastníků a Emil Ščuka prvního sněmu Občanského fóra konaném 23. 12. 1989.39 Jan Rusenko a Vojtěch Žiga jsou vedeni coby zástupci Romské občanské iniciativy, Emil Ščuka jako člen národnostní komise Koordinačního centra Občanského fóra. 38 Rozhovor s JUDr. Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 Suk, Jiří, Občanské fórum, listopad – prosinec 1989, 2. díldokumenty, Ústav pro soudobé dějiny a nakladatelství Doplněk, PrahaBrno 1998, s. 277 39 25 3.2 Formování Romské občanské iniciativy Romská občanská iniciativa byla v prvních dnech po 17. listopadu vnímána jako jakási značka, pod kterou se spontánně sdružovali Romové naklonění demokratickým změnám v tehdejší ČSSR.40 Cyklostylovaný bulletin Romano lav, vydávaný Romskou občanskou iniciativou od prosince 1989, uvádí jako datum vzniku Romské občanské iniciativy 21. listopad Romové 1989.41 Romské V různých občanské místech iniciativy ČSR po zakládali vzoru pražské Romské občanské iniciativy se stejnou spontánností, s jakou Neromové zakládali místní organizace Občanského fóra. 9. prosince 1989 se v Junior klubu na Chmelnici na Praze 3 uskutečnilo setkání zástupců jednotlivých Romských občanských iniciativ z celé ČSSR. Zúčastnilo se 96 delegátů ze všech krajů ČSR a většiny okresů.42 JUDr. Emil Ščuka uvádí, že ve skutečnosti bylo na sjezdu přítomných zhruba 200 – 300 Romů.43 Toto první celostátní setkání Romů od dob zrušení Svazu Cikánů-Romů sehrálo roli i při jednání o budoucím složení prozatímní okolností československé probíhalo 9. vlády, prosince které 1989 na shodou Úřadu předsednictva vlády ČSSR mezi zástupci Občanského fóra, Veřejnosti proti násilí a designovaným předsedou vlády ČSSR Mariánem Čalfou. Václav Havel tehdy během jednání 40 „Romská občanská iniciativa je totéž jako OF Romů.“ Viz Balážová, Jarmila, Co je to ROI, jaké má požadavky, cíle. In: Roma ada džives, číslo, ročník, rok, vydání neuveden, nestránkováno. Vyšlo v průběhu prosince 1989. 41 Romská občanská iniciativa. In: Romano lav, I, 1, 1989 s. 1. Pozn.: Romano lav sloužil jako vnitřní zpravodaj Romské občanské iniciativy. Od prosince 1989 do června 1990 vyšlo 5 čísel. 42 Romská občanská iniciativa. In: Romano lav, I, 1, 1989 s. 1. 43 Rozhovor s Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 26 doporučoval – byť neúspěšně - do vlády nového ministra bez portfeje, který národnostních a možná byl víte, nevyřešených by byl etnických velký věcí. orientovaný menšin sjezd (...) A slovy: Romů, kdyby na „Dneska, je tam otázky tady bylo jak mnoho třeba to jméno[Miklós Duray]jako ministr bez portfeuille, i bez uvedení dovětku, možná by to cosi signalizovalo. Protože začíná pohyb mezi Romy, dnes byl sjezd, už jsem se o něm tady zmínil. Ono to neukazuje jenom k maďarské menšině, ale vůbec k jakémusi vzdálenému zastoupení celé etnické problematiky v naší zemi.“44 Během romských setkání občanských romských delegátů iniciativ byl jednotlivých zvolen celostátní přípravný výbor Romské občanské iniciativy se sídlem v Praze, který registraci měl Romské za úkol občanské zajistit iniciativy podklady jako pro politické strany. Mluvčími přípravného výboru byli zvoleni JUDr. Emil Ščuka, Jan Rusenko a Vojtěch Žiga. V průběhu obnovení Svazu občanských prosince se Cikánů-Romů, iniciativ odmítli také objevily snahy které delegáti Romských nejen proto, že o právní forma svazu by Romům neumožňovala účastnit se voleb, ale také z morálních důvodů: „Činnost Svazu Cikánů – Romů byla ukončena v roce 1973 z politických důvodů poté, co Romové žádali přiznání národnostních práv. Někteří vedoucí funkcionáři této organizace vystoupili z vlastní iniciativy s požadavkem ukončení Svazu Cikánů – Romů, poté jim byla nabídnuta výnosná místa a funkce v jiných orgánech a organizacích ze strany tehdejšího režimu. My, Romové, se distancujeme 44 od těchto Hanzel, Vladimír, Zrychlený tep dějin – Reálné jednáních, OK Centrum, Praha 1991, s. 395 a 425 27 zaprodaných drama o deseti funkcionářů jako i těch, kteří svou korupcí a výdělečnou v Névodromu činností myšlenku poctivých angažují ve fronty a Romů. vlastní chtějí Butikeru Tito prospěch obnovit pošlapali tzv. a Romové pod patronací čistou se Národní Svaz.“45 zdiskreditovaný opět Pro nedostatek pramenů nelze jednoznačně říci, kdo konkrétně stál za snahou o obnovení Svazu Cikánů-Romů. Je možné se domnívat, že snahy o obnovení Svazu Cikánů-Romů byly iniciovány z ústředí Komunistické strany Československa. Podle vzpomínek pamětníků46 komunisté od prosince 1989 podporovali založený Ráczem. Demokratický Poskytnutím Demokratický svaz Romů mezi romskou strana Československa a tedy i Romů, materiálního kampaň iniciativy svaz a zabezpečení finančních veřejností prostředků sledovala oslabení vlivu Občanského Ignácem pro pro Komunistická Romské občanské jehož součástí fóra, tehdy Romská občanská iniciativa byla. „(...)Najednou se ukázalo, že se tady zformovala další skupina lidí. Ignác Rácz a okolo něj Láďa Body, Michal Pulo a další vytvořili Demokratický svaz Romů. Oni měli obrovskou podporu komunistů, protože to vlastně který kdysi u komunistů všichni byli lidi, byli v nějaký pozici, v nějaký funkci. To znamená, že to už byli zkušený lidi, v práci, (...) Rácz v organizaci přišel s tím, že aparátníci prostě. oni vlastní mají organizaci, vlastní směr, postup. Oni říkali, že pro Romy nebude nic dobrýho to, co má přijít. Oni měli 45 Z Prohlášení přípravného výboru ze dne 15. 12. 1989. Přetištěno např. v Romano lav, I, 1, 1989 s. 5 46 JUDr. Emil Ščuka (13. 3. 2002), PhDr. Vlado Oláh (4. 4. 2002), Doc. Milena Hübschmannová (30. 6. 2002) 28 před námi obrovskou výhodu, protože oni byli financovaný komunistama. To znamená, oni se mohli bez problémů scházet. Protože komunisti měli furt ještě v tý době vliv, Pro ně technicky měli otevřený dveře všude. nebyl problém někde zajistit místnosti pro setkání, zajistit, aby lidi přišli, vyplatit cestovný a takový. To my jsme neměli, my jsme to všechno prostě financovali ze svýho a to nás omezovalo vidět, tenkrát, jak jsme jako si i dneska. představovali, A že to už bylo Romové jsou všichni zajedno, tak ne. Tady byla najednou skupina lidí, který uvažovali, dělali a mysleli něco jinýho. No, já osobně jsem byl tenkrát naivní, protože já jsem si říkal: ‚Každej Rom to je prostě brácha. Ať je to, jak je to, prostě Rom Romeha phral47.‘ Tak jsme se toho Ignáce snažili nějak přesvědčit, já jsem byl u něj kolikrát v bytě, mluvili jsme a on byl vybavenej, řekl bych od těch komunistů, nějakou taktikou, nějakou strategií, protože já si myslím, že komunisti chtěli Romy využít k tomu, aby vznikly ve společnosti rozpory, aby vznikly takový nepříznivý okolonosti, jo. A to bylo úkolem toho DSR [Demokratický svaz Romů], toho Ignáce Rácze. (...) A samozřejmě Rácz s tím svým DSR politiku, ovlivňoval lidi, chodil měl obrovský dělali dělali, peníze možnosti. zábavy, ale oni s tím, z kešeni – On mezi přejímali vlastně že Rácz pětistovku, svojí do různých míst a přišel Ignác dělal Romy, to, co přišel, dal jí oni jsme vytáhl Frantovi Mižigárovi a řekl mu: ‚Hele, to ti dává Ignác, jo. Nezapomeň 47 na to, to jsem Rom Romovi bratrem. (rom. přísloví) 29 já, co ti dával tu pětistovku. Kdo jinej ti dá pětistovku? My ti ji dáme! Pojď s náma a uvidíš! S náma to budeš mít dobrý.‘ No a proti takový manipulaci bojovat slovy, zvlášť u Romů!“48 V návaznosti na pražské setkání Romů 9. prosince 1989 se 6. ledna 1990 konala schůzka přípravného výboru v Rokycanech, na které byly formulovány hlavní aktivity Romské občanské iniciativy a aktuální úkoly pro přípravu ustavujícího setkání sjezdu pochází osmnácti strany. nedatovaný bodech nazvaný Pravděpodobně seznam So z tohoto politických kamel Romaňi cílů o občansko iniciativa (Co chce Romská občanská iniciativa).49 2. března zaregistrována strana 1990 občanské Romská Ministerstvem s oprávněním tehdejší ČSSR. byla 50 vyvíjet občanská vnitra činnost jako na inciativa politická celém území Následoval ustavující první sjezd Romské iniciativy, který se konal 10. března 1990 v kulturním domě Eden na Praze 10. Sjezdu se zúčastnilo 438 delegátů z celého Československa. Hlavním bodem na programu sjezdu bylo schválení stanov, programového prohlášení a jednacího řád strany.51 V programovém iniciativa prohlášení definovala jako se strana Romská občanská neideologického charakteru. Členem strany se mohl stát každý občan na území tehdejšího Československa, bez ohledu na národnost 48 Rozhovor s Ondřejem Giňou - natočeno 4. 7. 2002 Viz So kamel Romaňi občansko iniciativa. In: Romano lav, I, 1, 1989 s. 5 nebo Roma ada džives, číslo, ročník, rok, vydání neuveden, nestránkováno. Pro ztíženou dostupnost dokumentu uvádím plné znění dokumentu i s překladem do češtiny v příloze. 50 Nečas, Ctibor, Historický kalendář – Dějiny českých Romů v datech, Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1997, s. 98 51 Romano lav, I, 4, 1990 s. 3 49 30 a vyznání. Jako cíle Romské občanské iniciativy byly vytyčeny následující body: • požadavek zakotvení romské národnosti v Ústavě • podpora vytváření zabezpečit plnou ČSFR pracovních příležitostí s cílem zaměstnanost Romů v produktivním věku • respektování etnokulturních specifik Romů na všech stupních škol • zřízení romského divadla, muzea, nakladatelství romské literatury a periodik • podpora filozofických a zřízení katedry pedagogických romistiky fakultách při jednotlivých univerzit • jako zastavení vytváření takových romských osídlení jsou sídliště Chánov v Mostě, nebo Luník IX v Košicích • odstraňování sociálních příčin vyšší kriminality mezi Romy • rozvíjení mezinárodní spolupráce mezi Romy; vstup Romské občanské iniciativy do Mezinárodní romské unie52 Kromě toho byl na sjezdu zvolen Ústřední výbor strany, který tvořilo 30 zástupců z Čech a 22 zástupců ze Slovenska. Ústřední výbor následně zvolil i předsedu strany, kterým se stal JUDr. Emil Ščuka. 52 Plné znění programového prohlášení uvádím pro ztíženou dostupnost dokumentu v příloze 31 3.3 Romové a volby 1990 Voleb do zákonodárných orgánů v roce 1990 se z řad Romů zúčastnila Romská občanská iniciativa za spolupráce s Občanským fórem, které pro poslance Romské občanské iniciativy uvolnilo na kandidátce pět další dvě místa obsadilo vlastního uvážení. romskými míst a kandidáty dle O nominacích na vyhrazená místa pro romské poslance jednal Ústřední výbor ROI v Úštěku ve dnech 31. 3. z jednání,53 jednota a 1. nevládla v názoru, společně 4. 1990. uvnitř zda s Občanským Jak vyplývá Ústředního v chystaných fórem. ze výboru volbách Rychlý zápisu ROI kandidovat úspěch Romské občanské iniciativy, jehož měřítkem byl rapidní nárůst místních organizací ROI, vyvolával v některých členech Ústředního výboru dojem, že ROI by udělala lépe, kdyby místa nabízená Občanským fórem odmítla a sestavila vlastní kandidátku. Nakonec občanská fórem. byly takové iniciativa Za Romskou názory sestavila občanskou odmítnuty kandidátku iniciativu a Romská s Občanským se na volební listině objevila JUDr. Klára Samková (4. místo, Praha), do České místo, národní Středočeský Východočeský Západočeský kraj), Severočeský kraj), kraj) kandidovali kraj), kraj), Severomoravský 53 rady Zdeněk Dezider JUDr. Jan a Guži Balog Milan Horváth Ing. Ondřej Karel Giňa (21. (10. Tatár místo, místo, (9. místo, (nevolitelné místo, Holomek Zápis z jednání ÚV ROI v Úštěku ve dnech 31. 3. a 1. 4. 32 (10. (9. místo, kraj).54 Jihomoravský Zajímavé je, mandát neusiloval předseda strany že o poslanecký JUDr. Emil Ščuka: „(...)Víc chyb jsem udělal, ale zásadní chyba byla, že jsem vyloženě nedělal velkou politiku. Já jsem měl strany být jsem poslancem, měl být jako předseda poslancem a politické měl jsem jsem chtěl být v parlamentě už dávno. Proč jste nebyl? Proč jsem nebyl? Protože já tu stranu vybudovat, já jsem chtěl vybudovat strukturu. Vy jste chtěl mít čas na práci uvnitř strany? Tak. Já jsem chtěl vybudovat strukturu strany. A to se v tý době [jaro-léto 1990] podařilo, my jsme měli sto osmdesát [místních] organizací v Čechách a asi dvě stě padesát na Slovensku. To byl jedinej důvod, ale dneska vím, že jsem se měl pohybovat v parlamentu, po chodbách ministerstev, a měl jsem lobovat každýmu za velký věci. Neměl jsem být k dispozici Romovi, který občanskou iniciativu], přišel na ROIku [Romskou neměl byt, neměl práci, u mě se mohl vyplakat a já jsem rychle startoval auto a šel za starostou, aby ho nevyhazovali z bytu. Tyto věci mi nepříslušely, já jsem se choval v některých případech jako kurátor, a ne jako předseda politické strany. To jsem měl v tý době už vědět, to byla moje velká chyba.“55 54 Ing. Karel Holomek a Jan Horváth byli na kandidátku Občanským fórem. 55 Rozhovor s Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 33 navrženi Kromě uvedených romských kandidátů se voleb účastnil také Ladislav Body, kterého na své kandidátce do ČNR měla KSČ.56 Záštita, kterou romským kandidátům na poslanecké posty poskytlo Občanské fórum byla s ohledem na volební systém zárukou, že romští kandidáti ve volbách zcela nepropadnou. Hlavní díl volební kampaně ležel na bedrech Občanského fóra, organizovala ale také předvolební Romská akce. občanská Jejich iniciativa organizací byl pověřen JUDr. Milan Tatár. Průběh a skutečný dopad této kampaně není možné dostatečně posoudit pro nedostatek pramenů. JUDr. Emil v České republice Ščuka hodnotil výsledek voleb jako dobrý, nicméně během povolebního zasedání předsednictva Ústředního výboru Romské občanské iniciativy obvinil JUDr. Milana Tatára z toho, že volební kampaň zaměřil pouze na propagaci vlastní osoby a nikoliv Romské občanské iniciativy jako celku. Zatímco JUDr. Milan Tatár získal 22 tisíc preferenčních hlasů, zisk ostatních romských kandidátů do České národní rady se pohyboval mezi 4 až 6 tisíci preferenčních hlasů.57 Vzhledem k tomu, že od jara 1990 se začaly množit rasově motivované útoky příslušníků hnutí skinheads58, zaměřovali se představitelé Romské občanské iniciativy místo volební kampaně na uklidňování nálad mezi romskou veřejností. 56 Ladislav Body patřil do okruhu lidí, kteří se sdružovali v Demokratickém svazu Romů 57 Zápis z řádného zasedání předsednictva Ústředního výboru ROI v ČSFR z 15. 6. 1990, s. 8-9, archiv Romské občanské iniciativy v Kolíně 58 Např. Demonstrace hnutí skinheads na pražském Václavském náměstí (1. 5. 1990), následně rasově motivované útoky v Kladně, Plzni, Novém Boru, Jičíně nebo Trutnově. Hana Frištenská cituje oficiální údaje Ministerstva vnitra, podle kterých došlo v roce 1990 nejméně k 17 závažným trestným činům s rasovým motivem. (Frištenská, Hana, Interetnický konflikt po roce 1989 s ohledem na soužití s Romy. In: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999, s. 248) 34 „Tady – a to v devadesátém, třeba v dubnu, hodně lidí květnu, neví – v červnu, předvolebním období, tady ten rasismus byl v takovým stádiu, že byly na útoky skinheadů v jednotlivých městech denním pořádku. V tý době byli Romové připraveni odvracet tyto útoky. Ne jako dneska, že jsou vůči nim imunní a schovávají se, ale v tý době... Já se pamatuju, když jsem jel do Kladna: Tisíce Romů v ulicích, na sídlišti plál velikánský desetimetrový oheň a Romové šli. Tisíce, stovky Romů po městě utíkaly s krumpáčema, taky s lopatama, s krumpáčema, prostě těhotný si to ženy rozdat s bílými. Tam mě vítali nějaký Romové, čekali na mě, až já přijedu z Prahy a všichni říkali: ‚A jdeme! A dáme jim! A boj! A boj!‘ A ‚Jdeme řekl: do stačilo, abych v tý době boje!‘ Začalo to v Kladně, pokračovalo to v Brně, Slaným, všude. A já jsem byl ten, který vystoupil na ty klády, na ty auta, a já jsem je prosil a říkal jsem: ‚A ne! To nesmíte!‘“59 Jeden z kandidátů, Ondřej Giňa, se domnívá, že vlna rasově motivovaných útoků, byla součástí volební kampaně Komunistické strany, s cílem poškodit volební preference stran usilujících o pokračování v reformách po 17. listopadu: „My jsme nevěděli, jaký pozadí za tím vším je, že to je cílený, že jsme měli být těmi, kdo vyvolají nepokoje s těma skinama a se vším. Já si myslím, že v pozadí to bylo organizovaný takhle nějak. Možná 59 Rozhovor s Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 35 časem, až se to bude analyzovat, že se ukáže, kolik věcí vlastně bylo uměle vyvolaný tímhle způsobem, aby tady vznikl chaos, aby tady vznikly takovýhle věci, který poškozovaly ten proces, který tady běžel. A Romové měli bejt takovým nástrojem, aby se ve společnosti objevily problémy. (...) Protože kde se to ukázalo? V Kladně. Já si pamatuju, já jsem byl ještě kandidátem, to bylo ve volební kamapni, Tonda Ridaj volal problémy, do jezdí v ulicích, Prahy: tady vyzbrojený ‚My tady máme obrovský autobusy se skinama, klackama, sekyrama,‘ lidi prostě chaos. To přeci něco znamenalo, pro ty lidi, který potřebovali, aby mohli říkat: ‚Podívejte se, bylo toto za komunistů? To se za nás nedělo!‘ Najednou Romové v ulicích vystrašený. To si myslím, že bylo plánovaný. A myslím si, že jsme ještě neměli tenkrát dost takový politický prozíravosti, neprohlídli.“60 60 Rozhovor s Ondřejem Giňou - natočeno 4. 7. 2002 36 že jsme to 3.4 Romští poslanci v ČNR (1990-1992) Eva Davidová uvádí, že po volbách červnových v roce 1990 „poprvé v historii zasedají zástupci Romů jako poslanci v Parlamentě i v České a Slovenské národní radě.“61 S takovým tvrzením se lze setkat i v dalších odborných příspěvcích na toto téma,62 a proto bych rád upozornil, že není pravdivé. V souvislosti rezignovalo 64 s událostmi poslanců po 17. národní České listopadu rady 1989 na svá poslanecká místa. Tím byl vytvořen předpoklad pro obměnu poslaneckého sboru tak, aby to odpovídalo dohodě rozhodujících politických sil o složení České národní rady. V rámci této dohody navrhlo Občanské fórum 51 kandidátů na obsazení uvolněných poslaneckých míst. „(...) přišla situace, aby ROIka kooptovala někoho do ČNR. Já si na to pamatuju jako dneska. To byl okruh asi pěti šesti lidí, který jsme seděli a teď jsme si lámali hlavu nad tím, co s tím uděláme. Byli jsme tím trošku zaskočený. Tam jsme nemohli poslat tak nějaký jen někoho. vzdělání zjišťovat, že kooptovat třeba a něco Musel tak mít dále. nefunguje, nějakýho nějakou Už tak jsme jsme [Ladislava] úroveň, začali nemohli Demetera - komunistu bývalýho, že jo. To znamená, ty, co byli schopný, ty byli nějak spojení s minulým režimem. No a pak si Emil [Ščuka] vzpomněl, že v Brně inženýr 61 Davidová, Eva, Poválečný vývoj a osudy Romů In: Černobílá v barvě. Gallery, Praha 2000, s. 62 Viz např. Pokuta, Emil, Romovia po roku romské kultury, 1, I, 1992, s. 16-17: v dejinách sa o osude Romov rozhodovalo poslancov.“ 37 v letech 1945 – 1989. 222-223 1989. Bulletin Muzea „Konečně po prvýkrát za účasti romských Holomek, syn s velkou Tomáše Holomka autoritou... No ze Svazu prostě: Cikánů-Romů ‚Není jinýho člověka, kterýho bychom teď v tutej situaci mohli vzít a navrhnout ke kooptaci do Český národní rady.‘ (...) Vím, že v únoru jsme ho navrhli. Samozřejmě, byl na kanidátce Občanskýho fóra, ale za Romskou občanskou iniciativu. Karel tam vlastně byl už jako první romský poslanec(...)“63 Karel Holomek složil poslanecký slib 6. února 1990 během 20. schůze České národní rady64 a posléze se sám přihlásil k Romům ve svém prvním vystoupení na půdě České národní rady: „Jsem zástupcem jisté části Brna, ale i Romů v českých zemích, v Čechách i na Moravě.“65 V parlamentních volbách v červnu 1990 získala Romská občanská iniciativa za Českou republiku mandát ve Federálním shromáždění, který obsadila JUDr. Klára Samková, a pět poslaneckých míst v České národní radě, která získali Ing. Karel Holomek, Zdeněk Guži, Ondřej Giňa, Dezider Balog a JUDr. Milan Tatár. Poslanecký mandát získal i kandidát KSČ – Ladislav Body. Celkem tedy měli Romové z Čech 7 zástupců v poslaneckých lavicích ČNR.66 63 Rozhovor s Ondřejem Giňou - natočeno 4. 7. 2002 Stenoprotokol z 20. schůze ČNR, 6. února 1990. Vystaveno na www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/020schuz/s0200001.htm (adresa platná k 10. 7. 2002) 65 Stenoprotokol z 21. schůze ČNR, 13. února. Vystaveno na www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/021schuz/s0210005.htm (adresa platná k 10. 7. 2002) 66 Do Federálního shromáždění byli za slovenskou Romskou občanskou inicativu zvoleni Gejza Adam, Vincent Danihel, Karol Seman; do Slovenské národní rady byla zvolena Anna Koptová 64 38 Romští v České poslanci národní za radě Romskou založili občanskou iniciativu poslanecký klub ROI, kterému předsedal Ondřej Giňa.67 Ing. Karel Holomek, Ondřej Giňa a také Ladislav Body (KSČ) byli členy výboru pro územní správu a národnosti ČNR, JUDr. Milan Tatár se stal členem ústavně právního výboru národohospodářského výboru České zdravotnictví. Dezider ČNR, výboru národní JUDr. ČNR rady Milan Balog a pro Tatár se Zdeněk sociální byl stal členem Guži byl politiku současně ve a členem předsednictva ČNR, v rámci kterého byla na počátku roku 1991 ustavena stálá komise České národní rady pro romské otázky, jejímž byl JUDr. Milan Tatár předsedou. Názory na práci romských poslanců v České národní radě se různí. Nejen z řad příslušníků romské národnosti se ozývají roli. 68 Je hlasy, že romští přitom otázka, poslanci jakou roli nesplnili svoji vlastně romští poslanci měli a mohli v České národní radě splnit. Při úvahách o práci jakéhokoliv poslance během volebního období 1990-1992 nelze zapomínat na to, že velmi záhy začalo být jasné, že dochází k rozpadu federace, navíc majoritní společnost podceňovala závažnost romského tématu a poslanci jednotlivých stran - snad s výjimkou zástupců KSČ – byli vesměs politicky nezkušení. I přes tyto nepříznivé okolnosti se romským poslancům ledacos podařilo. 67 Poté, co poslanec ing. Karel Holomek odešel z Romské občanské iniciativy do Občanského hnutí, byla existence poslaneckého klubu pro nízký počet poslanců Romské občanské iniciativy ohrožena. K zániku klubu nedošlo jen díky tomu, že do klubu vstoupil poslanec, který v České národní radě reprezntoval zájmy polské menšiny. 68 Holomek, Karel, Postavení Romů v současnosti. In: Černobílá v barvě. Gallery, Praha 2000, s. 40 39 Předně nesmíme zapomínat na význam samotného volebního výsledku romských kandidátů. Příklad Roma – poslance byl v atmosféře prohlubující se nedůvěry vůči nedocenitelný.69 Romům prakticky jediní, upozorňovali od Nadto kteří na samého byli romští problém rasismu počátku, a poslanci v kteří Čechách svými vystoupeními „přispěli v mnoha diskuzích i k rozšíření poznání o těchto záležitostech v širokém povědomí celé společnosti.“70 Také zásluhou romských poslanců se podařilo, že díky Listině základních práv a svobod byli Romové uznáni jako národnostní menšina, což byl jeden z bodů volebního programu Romské občanské iniciativy. V podstatě se tak podařilo naplnit ambice přecházejících generací romských představitelů, kteří o status národnostní menšiny daný Ústavou usilovali bezprostředně po druhé světové válce, v době existence letech. Pro Romy Svazu mělo Cikánů-Romů přiznání i v osmdesátých statusu národnostní menšiny více než jen symbolický význam. Zaručoval právo na vzdělání ve vlastním jazyce a další výhody, které menšinám umožňovaly zachování i rozvoj kulturního bohatství. Romští poslanci na půdě České národní rady úspěšně prosazovali finanční podporu 69 romským sdružením Jak významná byla existence romských poslanců ukazuje i následující citace: „V lednu 1977 jsem absolvovala pár výslechů, jako mnozí z nás, a při jednom mi v Bartolomějské ulici bylo řečeno: "Prosím vás, co vlastně s těmi lidskými právy pořád chcete! To by také mohli přijít cikáni a říct: 'Ono nás je moc, my chceme také do parlamentu.'“ (Poslankyně Helena Němcová během schůze ČNR www.psp.cz/eknih/1990cnr/stenprot/001schuz/s001006.htm adresa platná k 14. 7. 2002)) 70 Holomek, Karel, Postavení Romů v současnosti. In: Černobílá v barvě. Gallery, Praha 2000, s. 40 40 z rozpočtu romského České republiky71 neziskového a tím nevládního pomohli sektoru, ze vzniku kterého v současné době vycházejí všechny snahy Romů o účast na řešení soužití s majoritní společností. Podíl mají romští poslanci i na prosazení podpory romskému kultury národnostnímu a tisku, vysokoškolského zřízení pracoviště Muzea romské s romistickým zaměřením. Všechny tyto myšlenky, které byly zahrnuty ve volebním programu Romské občanské iniciativy, tak v cílech prosazovaných na počátku 70. let Svazem CikánůRomů, se podařilo – také díky úsilí romských poslanců naplnit.72 Stejně jako v řadách majoritních politických stran dochází během krystalizaci volebního romského období hnutí. Této 1990 – otázce 1992 se ke budu podrobně věnovat v následující kapitole, nicméně nelze se o ní nezmínit také v souvislosti s činností poslanců v České národní radě, kde se narůstající rozpory mezi jednotlivými představiteli 71 romského hnutí nejvýrazněji „Poslanec Karel Holomek: „Nejdříve bych se zmínil obecně o rómských sdruženích, která jsou prezentována pod ministerstvem financí položkou 14 mil. 390 tisíc Kčs. Mohly by vzniknout pochybnosti, a také již vznikly, o tom, jak s těmito penězi bude naloženo a pochybnosti o tom, zda rómská sdružení jsou nějakým způsobem zastřešována. Mám informace, že mnohé z aktivit usilují o určité finanční prostředky a při tom se i určitým způsobem ztotožňují v těchto požadavcích. Rád bych rozptýlil vaše obavy, což, doufám, přispěje k tomu, abyste tuto částku nějakým způsobem nezpochybňovali. Tuto dotaci chápeme jako jakousi dohodu a zkoušku pro obě strany. Ze strany české vlády, i z vaší strany to pokládám za záležitost velice rozumnou a uvážlivou. Chci vás informovat, že ani jedna ze sněmoven, to znamená ani Federální shromáždění, ani SNR Romům žádné prostředky nepřidělila.““ (Stenoprotokol z 12. schůze ČNR, 21. prosince 1990. Vystaveno na www.psp.cz/eknih/1990cnr/stenprot/012schuz/s0120032.htm (adresa platná k 12. 7. 2002)) 72 Od 18. 2. 1991 vychází časopis Romano kurko, 21. 6. 1991 se uskutečnilo ustavující zasedání Společnosti pro založení romského muzea (Muzeum Romské kultury dnes existuje v Brně) a v září 1991 bylo na FF UK poprvé otevřeno magisterské studium romštiny a romistiky. 41 projevily rezignací poslance Karla Holomka na členství v Romské občanské iniciativě a jeho vstupem do klubu poslanců Občanského hnutí. Dopis, který s rezignací Ing. adresoval Karel Holomek předsedovi v souvislosti Romské občanské iniciativy JUDr. Emilu Ščukovi, je dnes patrně jedním z mála pramenů, romských který poslanců konkrétně v ČNR: uvádí „(...)O slabiny Romské práce občanské iniciativě se v českém parlamentu neví, protože nikdo z těchto poslanců nedokáže smysluplně vystupovat. Práce ve výborech, žádná, která dokonce se je základem ozývají i poslance činnosti stížnosti (nevím, – proč adresované zrovna mně) v tak banální záležitosti, jako je pouhá účast na jednáních. (...) Našli jsme sice člena v předsednictvu, ale to pouze díky rozkolísanému politickému spektru, jež našlo svůj odraz i v ČNR. (...) Stenografické záznamy jednání pléna ČNR ukazují, kdo zde skutečně hájí zájmy Romů a to i za nebývale ztížené situace nadměrnou kriminalitou Romů.“73 Zhruba o měsíc později vyšel v romském týdeníku aktualit a zajímavostí Romano kurko, který tehdy vydávala Romská občanská iniciativa, rozhovor s Ondřejem Giňou - poslancem Romské občanské iniciativy v ČNR. Snaha o zachovaní objektivity mě vede k ocitování těch pasáží rozhovoru, které se vztahují k práci romských poslanců v ČNR: „(...)Vedle konkrétního podílu romských poslanců na zajímají o přijímání podněty, nových návrhy a zákonů, stížnosti se prioritně občanů. Při řešení těchto záležitostí využívají orgánů ČNR, včetně interpelací na členy vlády. V poslední době směřovalo 73 Dopis ing. Karla Holomka JUDr. Emilu Ščukovi ze dne 24. 5. 1991, archiv Romské občanské iniciativy v Kolíně 42 několik interpelací v souvislosti se zhoršenými vztahy mezi Romy a ostatním těchto řešení společnosti konfliktů. výrazný spolupráce obyvatelstvem (...) kredit. s poslanci na ROI Tomu jiných a objektivní odpovídá stran. má ČSFR To i se ve úroveň snažíme rozvíjet a prohlubovat. Dále chci upozornit na důležitou spolupráci poslanců v komisi předsednictva ČNR pro otázky Romů. Předsedá jí JUDr. Milan Tatár, poslanec za ROI ČSFR; řeší se v ní operativně a odpovědně vzniklá situace. (...) Za úspěch při řešení romské problematiky považuji, jak předsednictva už jsem pro ČNR uvedl, otázky zřízení komise Komise pracuje Romů. systematicky podle schváleného plánu práce a jsou do ní přizváni experti a zástupci kompetentních institucí. Několika jednání se také zúčastnil JUDr. Emil Ščuka jako předkladatel koncepce problematiky. (...) ROI V říjnu k řešení ČSFR loňského roku romské jsem ve vystoupení na plénu ČNR podtrhl, že ROI ČSFR vypracovala koncepci řešení romské problematiky, vyzval jsem ČNR a vládu ČR k jejímu posouzení. Zpoždění v tomto směru mělo a má následky: dále se zhoršila ekonomická a sociální situace Romů. V tomto směru jsem proto interpeloval předsedu české vlády.“74 Nelichotivé poslanců, dochovalo, které nebylo dobové se díky ve hodnocení dopisu práce Ing. skutečnosti romských Karla ovlivněno Holomka ani tak reálnými výsledky romských zástupců v ČNR, jako štěpením romského hnutí, S desetiletým ke odstupem kterému nahlíží 74 v té době Ing. Karel docházelo. Holomek Mareš, V., Řešit nedostatky – Na otázky Romano kurko poslanec ČNR za ROI Ondřej Giňa. In: Romano kurko, I, 13, 3 43 na odpovídá 1991, s. význam romských poslanců podobně jako Ondřej Giňa ve výše citovaném článku: „Určitě dnes s odstupem času musím říct, že poslanci zejména v té České národní radě udělali kus práce, především jsme ve spolupráci se státními autoritami, tehdy byl předsedou komise ve Federálním shromáždění [Ján] Mikloško, koncipovali zásady - dnes to jmenujeme ‚problematiky soužití‘ tehdy ještě tento pojem jaksi citlivější nebyl používán -, nikoliv ještě obsahové řešení, problematiky vztahu mezi Romy (...)Dnes s odstupem času, když to vidím, tak musím říct, že se tam udělalo hodně práce, taky do jisté míry politicky myslet.“75 se Romové naučili 3.5 Romské hnutí mimo ČNR Prakticky romského od hnutí, samého které počátku se otevřené v prvních činnosti polistopadových týdnech soustředilo okolo lidí z okruhu Romské občanské iniciativy, existovaly mezi vůdčími osobnostmi rozpory. Ty byly vyvolané zejména ambicemi jednotlivých romských představitelů, pro jejichž uplatnění nebylo v rámci jedné organizace místo. Vojtěch Žiga, jeden ze zakladatelů strany, veřejně vystoupil z Romské občanské iniciativy ještě ustavujícím sjezdem ROI v březnu 1990. „No a vlastně listopad, prosinec a leden – to začínaly velikou 75 výjezdy, podporu a v tý stával době jsem jsem se měl vážným vlastně soupeřem Rozhovor s Ing. Karlem Holomkem - natočeno 19. 7. 2002) 44 před Emila Ščuky. protipóly, vlastně strany.“ Už dva tam tábory nastal začínaly (...) rozkol a vznikat hned ještě takové na začátku nekonstituované 76 Podobně stranu opustil také PhDr. Vlado Oláh. „[V lednu 1990]Už jsem nechtěl být členem strany. Já jsem nechtěl být členem ROIky. Já jsem si řekl, že jsem si svoje splnil, tak ať už oni dělají. Ať oni to dělají. A šel jsem zakládat [Demokratický]svaz Romů s Ignácem Ráczem. On za mnou přišel Ignác Rácz. Ignác Rácz za mnou přišel a šel jsem zakládat s nimi.“77 Díky počátečnímu takových odchodů ze nadšení strany však byly výjimečné případy a romští představitelé zůstávali v Romské občanské iniciativě, i když ve straně nebylo vše podle jejich představ. „Já jsem řekl: ‚Dobře, já berme lidi, jací jsou, už su starší člověk, já prostě potřebuju kolem sebe lidi, s kterými budu spolupracovat a nemusí to být zrovna kamarádi, cíl, stejný ale lidi, kteří mají stejný obsah práce. Nikdo jiný tu prostě není a já se těch lidí musím držet.‘ No tak jsem se jich držel(...)“78 To chvíli, se kdy změnilo po Romská červnových občanská 76 volbách iniciativa Rozhovor s Vojtěchem Žigou - natočeno 4. 5. 2002 Rozhovor s PhDr. Vlado Oláhem - natočeno 4. 4. 2002) 78 Rozhovor s Ing. Karlem Holomkem - natočeno 19. 7. 2002) 77 45 1990 – ve získala poslanecké mandáty, dotaci za získané hlasy ve volbách79 a její celospolečenský význam dále rostl. Romské hnutí, do té doby alespoň navenek prezentované jako jednotné, se začíná rozpadat. Na další vývoj uvnitř romského hnutí měla významný vliv i skutečnost, že Česká národní rada schválila na konci roku 1990 státní rozpočet pro rok 1991, ve kterém bylo vyčleněno 14 milionů 390 tisíc korun jako dotace pro romská poslanec Romani sdružení. národní České bacht – organizací,80 Rady Radu posláním finančních 3. ledna Guži bylo založil organizaci sdružení, prostředků 1991 s tím Zdeněk romských jejímž přerozdělení republiky. V souvislosti hnutí rozhodovat z rozpočtu uspořádala Rada a o České romských organizcí schůzku, na které se sedm organizací dohodlo, že prostředky budou rozdělovat pouze těm sdružením, která se tohoto jednání zúčastní a stanou se členy Rady sdružení.81 romských pramenů se organizace Jisté je Pro nedostatek nepodařilo byly v Radě členství Demokratického svazu s jistotu romských Romské Romů, a rozporuplnost zjistit, sdružení občanské Kulturního které zastoupeny. iniciativy, svazu občanů romské národnosti, Romské kulturní jednoty, Křesťansko 79 Podle Usnesení ze zasedání Ústředního výboru Romské občanské iniciativy, obdržela ROI ČSFR od OF a VPN celkem 1.900 000,- Kčs. Částka měla být rozdělena následujícím způsobem: 700.000,- Kčs pro Českou republiku, 700.000,- Kčs pro Slovenskou republiku, 500.000 Kčs pro kancelář předsedy ÚV ROI z toho 100.000 Kčs na rozběh činnosti Kulturního svazu občanů romské národnosti, 200.000,- na činnost Kontrolní a revizní komise Romské občanské iniciativy a 200.000,- na činnost Kanceláře předsedy ÚV ROI. (Usnesení ze zasedání Ústředního výboru Romské občanské iniciativy dne 15. 9. 1990 v Benešově u Prahy; archiv ROI v Kolíně) 80 Později se pro tuto organizaci vžil kratší název – Rada romských sdružení 81 Rozhoduje Romani Bacht. In: Romano kurko, I, 10. týden, 1991, s. 3 46 demokratického sdružení, Sdružení romských spisovatelů a Unie romské mládeže.82 Na začátku roku 1991 začaly rychle vznikat nové romské organizace, které požadovaly finanční prostředky z položky pro romské organizace v rozpočtu 1991. ČR Jednotlivé romské organizace se začaly vzájemně napadat s cílem poškodit kredit ostatních romských organizací a překazit bylo, jim že tak ještě snahy o přidělení v listopadu 1991 dotace. zbývalo Výsledkem pro romská sdružení 9 miliónů 300 tisíc korun, které však nemohly být rozděleny, protože se organizace nepodloženými zprávami navzájem osočovaly z finančních machinací.83 Napětí uvnitř romského hnutí se dále stupňovalo a romské organizace Vzhledem začaly vznikat k nejednoznačnosti geometrickou státních řadou. registrů na Ministerstvu vnitra není možné zjistit, kolik romských organizací v letech 1989 – 1992 vzniklo a jakou činností se vlastně zabývaly.84 Jednotliví představitelé romského hnutí se ve svých odhadech shodují, že koncem roku 1991 existovalo v České republice zhruba 20 romských organizací; toto číslo považuji za reálné.85 Na věnovat následujících třem z těchto stranách organizací: 82 se budu Hnutí podrobněji angažovaných Kvalitativní zlom. Útulky pro bezdomovce budou! In: Romano kurko, I, 9. týden, 1991, s. 2 83 Horváth, Jan: Vycházet ze současnosti, ale myslet na budoucnost. Hovoříme s poslancem České národní rady za ROI JUDr. Milanem Tatárem. In: Romano Kurko, I, 34, 1991, s. 1 a 3 84 Ministerstvo vnitra, které registruje společenské organizace a politické strany nevede evidenci o společenských organizacích národnostních menšin. K tomuto problému viz také Šiklová, Jiřina, Romové a nevládní, neziskové romské a proromské občanské organizace přispívající k integraci tohoto etnika. In: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999, s. 278 85 JUDr. Emil Ščuka (ústní sdělení 19. 3. 2002); Vojtěch Žiga (ústní sdělení 4. 5. 2002); Horváth, Jan: Vycházet ze současnosti, ale myslet na budoucnost. Hovoříme s poslancem České národní rady za ROI JUDr. Milanem Tatárem. In: Romano Kurko, I, 34, 1991, s. 3 47 Romů, Romskému národnímu kongresu a Romskému demokratickému kongresu. Hnutí angažovaných Romů, stejně jako později demokratický Romský kongres, národní mělo kongres představovat a zastřešující organizace pro tehdy existující romská sdružení. 48 Romský 3.5.1 Hnutí angažovaných Romů V průběhu Ladislava léta Demetera 1990 a se okolo Vojtěcha místopředsedy Žigy, který se ROI před červnovými volbami 1990 vrátil zpět do Romské občanské iniciativy, vytvořila vedení strany – Ščuky. Katalyzátorem skupina, zejména která k osobě napětí, měla předsedy které výhrady JUDr. v Romské k Emila občanské iniciativě existovalo, se stal Romfest – 1. mezinárodní festival romské kultury v Mariánském údolí v Brně Líšni.86 Na festivalu došlo k hádce, ve které společně vystupoval tajemník ÚV ROI Vojtěch Žiga a místopředseda ROI Ladislav Demeter proti předsedovi ROI JUDr. Emil Ščukovi a vedoucímu hospodářského zařízení ROI Romart Milanu Ščukovi. „On přišel za mnou Milan Tatár, náš poslanec. Zavolal si mě nahoru takhle do lesíka, říká: ‚Emile, musím ti to říct, já vím, že toho máš strašně moc, a že kdybych ti to neřek‘, tak aspoň budeš mít klidnou hlavu na jiné věci, ale zase kdybych ti to neřek, tak později může být pozdě. Připravuje se proti tobě na příští týden po Romfestu svolání mimořádného Ústředního výboru. Ty máš být sesazen, všechno to organizuje Láďa Demeter. Daří se mu získávat některý lidi ve straně, ale poslance ne. My jsme všichni s tebou...‘ A teďka mi je začal jmenovat. Říkám: ‚No, neblázni!‘ Říká: ‚Ano.‘ Říká: ‚A všimnul sis, je tady Žiga? Co on tady dělá? To si ho Demeter zavolal.‘“87 86 87 Akce probíhala ve dnech 27. – 29. 7. 1990. Rozhovor s JUDr. Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 49 Přívrženci Vojtěcha Žigy demonstrativně opustili festival a 5. srpna 1990 zveřejnili Usnesení ze schůze předsedů Místních organizací Romské občanské inicativy v ČR. Součástí Usnesení byla také petice Místních organizací Romské občanské iniciativy proti Ústřednímu výboru ROI v České republice. Petici podepsali zástupci 16 místních organizací ROI, z nichž většina byla pražských.88 V petici se požadovalo odstoupení Ústředního výboru ROI a odvolání ředitele hospodářského zařízení ROMART Milana Ščuky;89 svolání mimořádné konference ROI a provedení důsledné kontroly všech finančních a materiálních prostředků.90 Ústřední zářijového výbor zasedání ROI petici v Benešově u projednal Prahy a během pověřil poslance ČNR Ondřeje Giňu, aby na ni odpověděl. Ondřej Giňa v odpovědi poukázal na to, že požadavky signatářů petice jsou v rozporu se stanovami ROI a odmítl výhrady ke složení ÚV ROI.91 Během zasedání v Benešově o svoji funkci přišel místopředseda strany Ladislav Demeter, který se spolu s Vojtěchem Žigou pokoušel získat vliv uvnitř ROI. „V pátek bylo předsednictvo, v sobotu ústřední výbor v Benešově a on dal na předsednictvo rezignaci ze zdravotních důvodů. To mělo být jenom 88 Celkový počet místních organizací ROI existujících v dané době se nepodařilo zjistit. Podle odhadů pozdějšího místopředsedy ROI Ivana Veselého, na začátku 90. let registrovala ROI zhruba 300 místních organizací v celém Československu. 89 Účelové hospodářské zařízení ROMART bylo zřízeno Romskou občanskou iniciativou a mělo hospodářskou činností vytvářet prostředky na provoz Romské občanské iniciativy. 90 Usnesení přijaté ze schůze předsedů MO ROI v ČR dne 5. 8. 1990 v Praze, archiv Sdružení Dženo 91 Odpověď pražským MO ROI, archiv Romské občanské iniciativy v Kolíně 50 jako gesto a předsednictvo mělo rozvířit diskusi, proč místopředseda odchází a tamto všechno. On to měl tak zajištěný, že půlka předsednictva pak měla být na jeho straně. Ale rezignace se neměla přijmout, protože on měl říct, že to je jako na oko, že byl k tomu donucenej, že on byl zdravej. A na tom předsednictvu to prošlo. Nikdo nic. ‚Je nějaká diskuse k tomu?‘ ‚Ne.‘ (...) A druhej den byl ústřední výbor. A ústřední výbor měl projednávat závěry z předsednictva. A když měl být ten bod, tak Láďa Demeter, seděl vedle mě takhle, úplně celej nervózní mi říká: ‚Já stahuju tu rezignaci ze zdravotních důvodů. Já zůstávám.‘ Já mu ‚Nemůžeš říkám: nic stáhnout, jednou co bylo projednáno na předsednictvu, musí dostat na vědomí ústřední muselo výbor. znova nastupuješ.‘ Nemůžu Ti projednat. Já jsem to A mu dovolit. To by nejde. Za chvíli to to nedovolil, já se jsem vystoupil k tomuto bodu a jsem řekl, že opravdu je mi moc líto, že pan Demeter je hodně těžce nemocnej, ale že to jako není pro nás nová věc, protože opravdu je cukrovkář, který si píchá dvakrát denně inzulín, že to spousta lidí z nás ví, a že to je pro něho veliká zátěž, ale já bych si dovolil jménem předsednictva i jménem ústředního výboru mu poděkovat za dosavadní práci, za to, co pro nás, pro ROIku udělal. Teď jsem mu poděkoval, políbil jsem ho, lidi zatleskali a on neměl možnost říct ani slovo. A bylo to. A zbavil jsem se ho v rukavičkách. Co mohl dělat? Byl z toho úplně nevzpamatoval se z toho nikdy.“92 92 Rozhovor s JUDr. Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 51 hotovej, Skupina nespokojených Romské členů občanské iniciativy, o které pamětníci tehdejších událostí hovoří jako o „frakci ROI“, „názorovém proudu ROI“, nebo „opozici uvnitř ROI“93 po několika neúspěšných jednáních opustila Romskou Vojtěcha Žigy občanskou iniciativu a pod vedením založila Hnutí angažovaných Romů. Hnutí angažovaných Romů bylo zaregistrováno 30. 1. 199194 jako politické hnutí, jehož členy se mohl stát každý občan starší 18 let, politická strana, společenská organizace, svaz spolek.95 nebo Předsedou Hnutí angažovaných Romů se stal Vojtěch Žiga. V programovém prohlášení se Hnutí angažovaných Romů definovalo jako „politické hnutí levicového středu s cílem pomoci romskému obyvatelstvu žijícímu v ČSFR v oblasti sociální, kulturní a ekonomické, začlenit Romy do společnosti jako rovnoprávné občany ČSFR.“96 Ačkoliv Hnutí angažovaných Romů vzešlo z opozice uvnitř Romské občanské iniciativy, programy obou politických subjektů se od sebe na první pohled prakticky neliší, odhlédnemeli od toho, že se Hnutí angažovaných Romů – v kontextu doby – vyjadřovalo ke státoprávnímu uspořádání.97 Nicméně zakladatel Hnutí angažovaných Romů Vojtěch Žiga takový názor odmítá: 93 Ivan Veselý, Vojtěch Žiga, PhDr. Vlado Oláh, JUDr. Emil Ščuka, Ondřej Giňa 94 V programovém prohlášení Hnutí angažovaných Romů je uvedeno jako datum vzniku 2. únor 1991. (Program Hnutí angažovaných Romů, s. 1, archiv Sdružení Dženo) 95 Stanovy Hnutí angažovaných Romů, 30. 1. 1991, s. 1, čl. 1 a čl. 5, archiv Sdružení Dženo 96 Program Hnutí angažovaných Romů, s. 1, archiv Sdružení Dženo 97 „Hnutí angažovaných Romů bude podporovat federální stát Čechů, Slováků, Moravanů, Romů, Maďarů, Rusínů, Němců, Poláků a ostatních národností žijících v ČSFR na spolkovém základě.“ (Program Hnutí angažovaných Romů, s. 2, archiv Sdružení Dženo) 52 „ROI se konstituovala po mém odchodu, což prosadila s Emilem [Ščukou] i Klára Samková, jakožto pravicová romská strana. (...) Tak to je jeden rozdíl, druhý rozdíl: Šlo jim o rozvíjení kultury. Jako ta činnost byla na prvním místě, co se týče kultury, u nás šlo o ekonomicko-sociální zázemí Romů.“98 K tomu je však třeba říct, že priority nejsou v programech těchto dvou politických subjektů nijak zdůrazněny programu a při prosazování nehrála jednotlivých v případě Romské bodů občanské iniciativy a Hnutí angažovaných Romů orientace na politickém spektru žádnou roli. Hlášení se k politické pravici nebo k levici mělo jiné důvody. Romská občanská iniciativa se k politické pravici hlásila z pragmatických důvodů a do budoucna počítala s přechodem na střed politického spektra: „Jak známo, komunisti a levicové strany jsou v našem státě zatím podporovali, nenávistí všichni velmi neoblíbeny. znásobila k nim jako ostatní pragmatického neúnosné, nenávist se bychom k Romům k podporovatelům nenávidí. hlediska abychom se Jestliže Proto ještě cca profilovali ještě toho, bude je co z čistě dvacet vlevo. let (...) Domnívám se, že bychom měli systematicky postupovat od politické pravice ke středu. Domnívám se, že ODA [Občanská labutí 98 demokratická píseň, než aby aliance]spíš byla na zpívá svou vzestupu. Další Rozhovor s Vojtěchem Žigou - natočeno 4. 5. 2002 53 pravicovou stranou je lidová strana a tu velmi doporučuji Vaší pozornosti.“99 Také to, že v úvodní větě k levému středu, angažovaných stranou první se Hnutí programovém mělo Romů sociálně sjezd angažovaných prohlášení praktické zpočátku Hnutí přihlásilo důvody. spolupracovalo demokratickou, která Hnutí s Českou financovala Romů.100 angažovaných Romů Vazby existovaly i na Demokratický svaz Romů, společenskou organizaci financovanou Československa. Hnutí s Demokratickým svazem Komunistickou angažovaných Romů Romů smlouvu o stranou uzavřelo partnerské spolupráci,101 v rámci které měla být vytvořena Rada romských představitelů usnadňující součinnost jednotlivých romských představitelů v regionech.102 Hnutí angažovaných Romů se pokusilo jednat o spolupráci s Romskou k vzájemné dohodě iniciativou,103 občanskou nedošlo vzhledem ale k okolnostem vzniku Hnutí angažovaných Romů. Jelikož umožňovaly vstupu zaměřilo organizací do Hnutí Hnutí angažovaných politickým členství organizacím, místních stanovy se Romské HAR na občanské angažovaných 99 i Romů. Romů společenským přesvědčování iniciativy Touto ke cestou Dopis JUDr. Kláry Samkové s nadpisem Zhodnocení výsledků voleb v červnu 1992 a zjištění příčin neúspěchu ROI v těchto volbách, adresát a datum neuvedeno, archiv Sdružení Dženo 100 Rozhovor s Vojtěchem Žigou (natočeno 4. 5. 2002) 101 Hnutí angažovaných Romů v ČSFR, č.j. 001/92 HAR-DSR, archiv sdružení Dženo 102 Nepodařilo se mi ověřit, zda byla Rada romských představitelů skutečně vytvořena 103 Rozhovor s JUDr. Emilem Ščukou – natočeno 13. 3. 2002; rozhovor s Vojtěchem Žigou – natočeno 4. 5. 2002 54 chtělo HAR získat kontrolu nad Romskou občanskou iniciativou,104 což se ovšem nikdy nepodařilo. Na podzim angažovaných podezřením, svěřenými roku Romů že 1992 k rozkolu, Vojtěch finančními Žiga došlo uvnitř který byl nakládá prostředky.105 Hnutí vyvolaný nezákonně Vojtěch se Žiga odchází v lednu 1993 do Kanady na jazykovou stáž106 a předsedou Veselý. Hnutí Později Markovič, za činnost Hnutí angažovaných ho jehož ve Romů funkci vedení byla angažovaných se stává vystřídal 11. Romů ledna Ivan Milan 2002 pozastavena usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. 11 Zp 6/2001. 104 Rozhovor s Vojtěchem Žigou – natočeno 4. 5. 2002 Ústní sdělení Ivana Veselého z 14. 3. 2002 a PhDr. 4. 4. 2002 106 Rozhovor s Vojtěchem Žigou - natočeno 4. 5. 2002 105 55 Vlado Oláha z 3.5.2 Romský národní kongres Založení sjezd Romské Romského občanské národního iniciativy, kongresu předcházel který konal se 25. ledna 1991 v Brně. Jan Rusenko nebyl během na sjezdu znovuzvolen komise do funkce Romské předsedy občanské Kontrolní iniciativy, a revizní což bylo pravděpodobnou příčinou jeho odchodu ze strany, kterou v roce 1989 spoluzakládal. „Láďa107 Rusenko vydržel až do ledna 1991, kdy byl sjezd. On neodešel hned po Benešovu, ale až v roce 91, kdy byly nové volby. Tajné volby a tam se hlasovalo, kdo má být předsedou [Kontrolní a revizní komise]. On prohrál, byl asi o 30 hlasů za Štefanem Gorolem. On v regulérních volbách prohrál.“108 Jan Rusenko po odchodu ROI inicioval založení Romského národního kongresu,109 který byl zaregistrován Ministerstvem vnitra 4. 2. 1991 jako hnutí romských sdružení a společenských organizací. Podle stanov mohly být Romského členy národního kongresu pouze romské politické strany, hnutí, sdružení, spolky a společenské organizace jako součinnosti, Romského celek, nebo národního které přístupovou kongresu 107 podepsaly listinu nemohli smlouvu k ní. být o Členy jednotliví Jan Rusenko je mezi Romy známý pod romským jménem Láďa Rusenko Rozhovor s JUDr. Emilem Ščukou - natočeno 19. 3. 2002 109 Romský národní kongres bývá někdy zaměňován s organizací Roma National Congress (RNC) se sídlem v Hamburku. Na Roma National Congress je v současné době (2002) napojena organizace Grémium romských regionálních představitelů, jejímž hlavním představitelem je bývalý člen České národní rady Ondřej Giňa 108 56 občané. Všechny romské organizace si byly v Romském národním kongresu rovny.110 Důrazem, který stanovy Romského národního kongresu kladly na to, aby členské organizace byly romské, se Romský národní kongres stal pravděpodobně první romskou organizací v České republice, která byla postavena na etnickém principu, nicméně stanovy nijak neupravují otázku, která organizace je považována za romskou.111 Ustavující zasedání Romského národního kongresu se konalo 25. 3. 1991 v Praze ve Valdštejnském paláci, na kterém byl představen organizací. Postupně vstupovaly zástupcům pozvaných romských Romského národního kongresu do jednotlivé romské organizace, které svým podpisem na přístupové listině vyjádřily souhlas s tím, „aby se Romský federativním aktivity.“ zjistit, orgánem 112 jsem organizací: Sdružení kongres pro všechny Z dostupných pramenů kolik demokratickém Dženo národní romských kongresu nalezl Sdružení romských romské se subjektů zastoupeno. přístupové romských autorů stal subjekty nepodařilo bylo v Romském V archivu souborů a mi listiny (14. vrcholným následujících (14. 3. Sdružení 3. 1991), 1991), Hnutí angažovaných Romů (14. 3. 1991), Demokratický Zväz Romov na Slovensku (22. 5. 1991), Strana Sociálnej demokracie Romov (22. 5. 1991), Mestská organizácia ROI Bratislava (31. 5. 1991), Romská kultruní 110 jednota Plzeň (3. 6. Stanovy Romského národního kongresu, 4. 2. 1991, oddíl I., čl. 4 a 5, archiv Sdružení Dženo 111 K této problematice viz Šiklová, Jiřina, Romové a nevládní, neziskové romské a proromské občanské organizace přispívající k integraci tohoto etnika. In: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999 112 Přístupová listina do sdružení romských politických stran, hnutí a sdružení v České a Slovenské federativní republice, archiv Sdružení Dženo 57 1991), Matice romská – Romské křesťansko-vzdělávací sdružení (6. 9. 1991). Podle programového prohlášení je hlavním posláním Romského národního kongresu „soustředit celý romský potenciál, jak materiální tak duchovní, na řešení romské problematiky ve prospěch celého romského obyvatelstva a celé česko-slovenské společnosti.“113 Ve skutečnosti je programové prohlášení parafrází stanov; Romského národního vysvětluje zásady kongresu fungování a organizační strukturu Romského národního kongresu a s výjimkou shora uvedené citace - nijak nevymezuje programové body a cesty jejich naplnění. O skutečných aktivitách Romského národního kongresu se mi nepodařilo získat mnoho informací. Hlavní iniciátor a představitel Romského národního kongresu Jan Rusenko žije od roku 1996 v zahraničí, k dispozici není ani archiv pramenů se Romského národního zdá, hlavní že kongresu. snahy Z dostupných Romského národního kongresu směřovaly ke zpochybnění způsobu, kterým Rada romských sdružení přerozděluje reprezentovaná finanční prostředky Zdeňkem z rozpočtu Gužim České republiky.114 Současně se snažil oslabit postavení Romské občanské iniciativy jako romského partnera pro jednání se zástupci vládních státu: úrovních „Problém a na Romů půdě Slovenské národní rady. k současné situaci Romů není orientován převážně na Romskou odklonila od svého která se se České Přístup 113 vždy řeší na národní těchto rady programu a institucí objektivní občanskou různých a je iniciativu, přijatého na Programové prohlášení Romského národního kongresu, archiv Sdružení Dženo 114 Dopis Rady Romského národního kongresu předsedkyni České národní rady Dagmar Burešové ze dne 21. 6. 1991, archiv Sdružení Dženo 58 ustavujícím sjezdu. Její současná orientace se zaměřuje pouze na bohaté Romy. Z toho je každému jasné, že tato organizace začíná zastupovat jen velmi nepatrný počet Romů.“115 Romský národní kongres provedl 15. dubna 1992 změnu stanov a tím se změnila jeho právnická forma ze sdružení na demokratického politické hnutí. kongresu Po v roce vzniku 1992 však Romského ztratil Romský národního kongres na významu. Organizace sdružené původně v Romském národním kongresu vstoupily do Romského demokratického kongresu a tak zaniklo jejich členství v Romském národním kongresu. 115 Prohlášení Romského národního kongresu ze dne 17. 7. 1991, archiv Sdružení Dženo 59 3.5.3 Romský demokratický kongres Romští představitelé demokratického romských kongresu se shodly organizací116 na 31. ustavení 7. podepsalo Romského 1992, Dohodu kdy 19 romských organizací v ČR. Podle romského týdeníku Romano kurko, který parafrázuje slova předsedy ČNR Milana Uhdeho, se tak ke spolupráci sešla nadpoloviční většina z počtu 36 romských iniciativ.117 Ministerstvem vnitra Nově vzniklý zaregistrován subjekt 7. 9. byl 1992 jako hnutí. Podobně kongresu, jako organizace v případě sdružené Romského v Romském národního demokratickém kongresu souhlasily s tím, aby je kongres reprezentoval při „jednání organizacemi, ČR“ 118 se všemi zejména pak vládními s vládou ČR i nevládními o nové ústavě a především se zavázaly, že „se samostatně nebudou vyjadřovat k otázkám týkajících se romské menšiny a nebudou se prohlašovat za romskou reprezentaci“119. Vytvořením Romského demokratického kongresu se podařilo dosáhnout cíle, o který dříve založený Romský národní kongres marně usiloval: 116 Mezi členskými Hnutí angažovaných Romů; Romská občanská iniciativa; Demokratický svaz Romů v Čechách; Sdružení olašských Romů; Romská kulturní jednota; Romská asociace mládeže a dětí; Unie romské mládeže; Společnost Romů na Moravě; Romské ženy; Sdružení romských souborů; Čhavoro; Vudud; Rada romských združení; Společnost romského divadla; Kulturní svaz občanů romské národnosti; Sdružení romských autorů; Demokratický svaz na Moravě a Slezsku; Romská občanská unie; Matice romská (Dohoda romských organizací v ČR z 31. 7. 1992, archiv Sdružení Dženo) 117 Horváth, Jan, Důležité setkání. Předseda České národní rady Milan Uhde prohlásil: „Romové se z České republiky v žádném případě stěhovat nebudou.“ In: Romano Kurko, II, 3, 1992, s. 1 118 Dohoda romských organizací v ČR z 31. 7. 1992, archiv Sdružení Dženo 119 Dohoda romských organizací v ČR z 31. 7. 1992, archiv Sdružení Dženo 60 organizacemi byla Romská angažovaných Romů i uskupení, nemohli jejichž najít občanská iniciativa, Demokratický představitelé společnou svaz Romů spolu do Spory, řeč. Hnutí – tedy léta 1992 které mezi jmenovanými organizacemi do té doby panovaly, zástupcům majority umožňovaly romských odmítat představitelů požadavky poukazem jednotlivých na jejich nejednotnost.120 Kýžené jednoty uvnitř romského politického hnutí se podařilo dosáhnout parlamentních iniciativa voleb, zcela především ve kvůli výsledkům kterých Romská občanská Získala 20 hlasů propadla. 000 a romským poslancem se stal jedině Ladislav Body, který jako člen Demokratického svazu Romů kandidoval za Levý blok. Romská občanská demokraticky zvoleným iniciativa, která díky svým poslancům, představovala do parlamentních voleb 1992 legitimní romskou reprezentaci, ztratila po volebním neúspěchu svoje výsadní postavení, což vytvořilo demokratického podmínky kongresu. pro Jak založení ukazuje Zápis Romského z pracovní schůze Romského národního kongresu121, vliv na sjednocení Romů měl také V celostátním blížící tisku se od se rozpad léta 1992 Československa. začaly objevovat spekulace o existenci tajného materiálu, podle kterého mají být Romové vystěhováni na po rozdělení Slovensko. stupňovat protiromské Slovenská republika Současně nálady chce Československé se vyvolávané před dále federace začaly tvrzením, rozdělením že federace vystěhovat Romy do Čech. Otázka požadované jednoty je diskutována v závěru. Zápis z pracovní schůze Romského demokratického kongresu, který se konal dne 22. 7. 1992 v Helénské ulici 4, Praha 2 – Vinohrady, archiv Sdružení Dženo 120 121 61 Nejvyšší orgán Romského demokratického kongresu, který hnutí reprezentoval, byla pětičlenná Rada Romského demokratického kongresu, v jehož čele stál tajemník Rady Romského demokratického kongresu. Rady Členy Romského demokratického kongresu byli zvoleni JUDr. Emil Ščuka a Ondřej Giňa za Romskou občanskou iniciativu, Jan Rusenko za Sdružení romských souborů, Ivan Veselý za Hnutí angažovaných Romů a Rudolf Tancoš za Demokratický svaz Romů. Tajemníkem Romského demokratického kongresu se stal Ondřej Giňa. Romský demokratický kterou činnost, politická začínal reprezentace demokratický romským kterého byli vyzváni, vznikající Komise v České v ČNR setkání zástupci pro republice. Ladislavem ČNR Romského delegovali národnosti vyvíjel etablovat spolupracoval s předsedou aby zpočátku skutečně úzce poslancem kongresu Romů kongres zprostředkoval během se kongres své při jako Romský s jediným Bodym. Milanem Ten Uhdem, demokratického členy České do právě národní radě.122 Ladislav Body se také dostavil na jednání Rady RDK, aby ji vyzval k nominaci dvou členů do Komise pro lidská práva při České národní Radě.123 Na konci září 1992 proběhlo setkání zástupců Romského demokratického kongresu s premiérem Václavem Klausem. Jednalo se o osudu Romů na území Československa po rozdělení federace i o cestách, jak zlepšit práci téměř nefunkční Rady pro národnosti.124 122 Horváth, Jan, Důležité setkání. Předseda České národní rady Milan Uhde prohlásil: „Romové se z České republiky v žádném případě stěhovat nebudou.“ In: Romano Kurko, II, 3, 1992, s. 1 123 Zápis z jednání Rady RDK ze dne 14. 8. 1992, archiv Sdružení Dženo 124 Horváth, Jan, Bez obav. Předseda České vlády Václav Klaus: „Exodus Romů je výmyslem šílence.“ In: Romano kurko, II, 6, 1992, s. 1 a 3 62 Od samého počátku však existovalo uvnitř Romského demokratického kongresu napětí, i když se romská reprezentace navenek prezentovala jednotně. Ještě před registrací stanov se objevila žádost o odvolání člena Rady Romského demokratického kongresu Rudolfa Tancoše, který se údajně v Českých Budějovicích prezentoval jako jediný reprezentant Romského demokratického kongresu.125 Zdrojem problémů byla i neúčast členů Rady na zasedáních Rady Romského činnost.126 demokratického Současně byl kongresu, chod Romského která brzdila demokratického kongresu i jednotlivých členských organizací ohrožen nedostatkem financí.127 Členské organizace RDK společně žádaly v září 1992 prostřednictvím Ministerstva kultury o ČR přidělení dotací ze státního rozpočtu,128 z nichž chtěly částečně financovat kongresu. i 129 provoz kanceláří Nezávislá komise Romského expertů demokratického při Ministerstvu kultury, jejímž členem byl také JUDr. Emil Ščuka, však měla k předloženému nedostatečnou požadavku specifikaci výhrady. Kritizovala předkládaných projektů, neadekvátnost požadovaných prostředků130 a zároveň byly vzneseny připomínky k obsahu některých projektů. Romský demokratický kongres na nedostatek finančních prostředků reagoval v lednu 1993 zveřejněním 125 výzvy k zaslání Návrh na odvolání člena RDK – romské reprezentace pana Rudolfa Tancoše ze dne 7. 8. 1992, archiv Sdružení Dženo 126 Zápis z jednání Rady RDK ze dne 17. 8. 1992, archiv Sdružení Dženo 127 Ústní sdělení Ondřeje Giňi z 4. 7. 2002 128 Dopis RDK adresovaný Ministerstvu kultury ČR ve věci předání projektů a žádostí o přidělení dotace romským organizacím a sdružením ze dne 14. 9. 1992, archiv Sdružení Dženo 129 Ústní sdělení Ondřeje Giňi z 4. 7. 2002 130 Ondřej Giňa během rozhovoru uskutečněného 4. 7. 2002 v Rokycanech uváděl, že romské organizace žádaly částku zhruba 25 milionů korun. Požadovanou výši částky se mi nepodařilo ověřit. 63 finanční pomoci na kongresové konto.131 Výzva se zřejmě nesetkala s větší odezvou a činnost kongresu postupně ochabovala. Romský tisk, který o jednotlivých romských reprezentantech informoval vždy jako o představitelích Romského demokratického kongresu, od počátku roku 1993 od této praxe upouštěl. Na stránkách Romano kurko se začínají objevovat výroky JUDr. Emila Ščuky coby představitele Romské občanské iniciativy, Michala Pula jako představitele uzavřenou Ondřej Rady romskými Giňa, Romského uvedl, že DSR, což organizacemi který byl 1993 v rozporu 31. v letech demokratického v roce bylo přestal července 1992-1993 kongresu s dohodou sekretářem během svolávat 1992.132 Rady rozhovoru Romského demokratického kongresu, jelikož se radní přestali Rad zúčastňovat.133 postupně Romský vyvíjet demokratický jakoukoliv kongres činnost. přestal K neúspěšnému pokusu oživit myšlenku Romského demokratického kongresu došlo v roce 1995. 131 Giňa, Ondřej, Ze zasedání RDK. Výzva k pomoci! In: Romano kurko, III, 1, 1993, s. 2 132 Romské organizace se zavázaly, že „se samostatně nebudou vyjadřovat k otázkám týkajících se romské menšiny a nebudou se prohlašovat za romskou reprezentaci“ (Dohoda romských organizací v ČR z 31. 7. 1992, archiv Sdružení Dženo) 133 Ústní sdělení Ondřeje Giňi z 4. 7. 2002 64 4. ZÁVĚR Vývoj romského politického hnutí v letech 1989 – 1992 v podstatě kopíruje vývoj české politické scény. Romové pohotově listopadu a 1989, politicky když reagovali založili na události politickou stranu – Romskou občanskou iniciativu, ve které všichni svorně spolupracovali, a to i přes dřívější názorové rozpory. Po parlamentních volbách v roce 1990 se začínají silné osobnosti prosazovat uvnitř takovou Romské měrou, že občanské se od iniciativy jediné romské parlamentní strany významná část Romů odvrací, odchází ze strany a zakládá organizaci angažovaných Romů. Pro konkurenční – Hnutí některé Romy přitom není ani Hnutí angažovaných Romů přijatelnou alternativou a tak vznikají další romské organizace. Z předložených pramenů přitom jasně vyplývá, že uvnitř romského hnutí přispěly ke představitelů romské i ztrátě a byl rozpad jednoty provázen osobními útoky, které kreditu Romské neromské ačkoliv jednotlivých občanské veřejnosti, iniciativy nezanedbatelným romských v očích důvodem pro rozpad romské jednoty byl spor o politický profil Romské občanské iniciativy. Tedy o to, zda má Romská občanská iniciativa bojovat o své místo na levé nebo pravé části politického spektra. S více než desetiletým odstupem se může taková otázka zdát - zvláště v případě strany, hájící zájmy národnostní menšiny - bezvýznamná, problém politického vymezení je však třeba vnímat z perspektivy počátku devadesátých let. Ostatně, Občanským opět fórem, zde ze vidíme kterého 65 se jasnou paralelu postupně s vydělily politické strany a hnutí reprezentující různé názorové proudy. Požadavek reprezentace na existenci jakéhokoliv jednotné národa je při politické respektování demokratických principů těžko splnitelný. V demokraticky fungující společnosti se vždy setkáváme s politiky a politickými stranami, které usilují o prosazení často velmi protichůdných zájmů. Nejinak je tomu i v romském politickém hnutí. veřejnost ani Pro jeho neromští nejednotnost partneři však při nemá politických jednáních dostatek pochopení a neustále vznáší požadavek na sjednocení Romů. Jakkoliv nesplnitelný tento požadavek je, ze získaných pramenů se ukazuje, že Romové se o znovuvytvoření jednotné romské reprezentace pokoušeli. Snahy Hnutí angažovaných Romů a Romského národního kongresu naději neměly na jednotnou pro úspěch. odpor Romský romskou Romské občanské demokratický politickou iniciativy kongres, reprezentaci který skutečně představoval, zkrachoval především na slabé vyjednávací pozici. Představitelé Romského demokratického kongresu sice byli přijati vysokými politickými činiteli, šlo ale o informační romských konkrétní schůzky, politických efekt. které možná reprezentantů, K neúspěchu zvyšovaly ale Romského prestiž neměly žádný demokratického kongresu přispěl později také přístup premiéra Václava Klause, který argumentací postavenou na tom, že všichni občané České republiky jsou si rovni, odmítal v první polovině 90. let vnímat Romy jako národnostní menšinu se specifickým postavením a tomu odpovídajícími potřebami. Při hodnocení romského politického hnutí v jakémkoliv období po roce 1989 musíme mít na paměti 66 také finanční aspekt. Romská reprezentace je reprezentací veskrze sociálně slabého národa, nemůže se spoléhat na finanční příspěvky od té části veřejnosti, jejíž zájmy zastupuje. Při sbírání informací pro tuto diplomovou práci politické byl nedostatek nezkušenosti významně - uváděn ovlivňovala reprezentace, ať financí jako byla vedle okolnost, která romské politické zaštítěna jakoukoliv činnost již - organizací. Činnost romského politického hnutí nebyla odborným způsobem dosud prameny, které zhodnocena, by něco shromážděny takového nebyly umožňovaly. ani Také Romové, kteří jsou v romském politickém hnutí aktivní mnoho let, často neznají všechny okolnosti událostí, které mají zásadní vliv na vývoj romského hnutí v České republice. Předložená práce přináší popis událostí v letech 1989 – 1992 jen v hrubých obrysech. Měla by sloužit především jako výchozí bod a inspirace pro další detailnější informace bádání, pro lepší které by pochopení hnutí. 67 mělo přinést romského další politického 5. PRAMENY KNIHY • Axamitová, Jana (ed.), Castiellová, Olga (ed.), Deset pražských dnů - 17.–27. listopad 1989 – dokumentace, Academia, Praha 1990 • Davidová, Eva, Poválečný vývoj a osudy Romů v letech 1945 – 1989. In: Černobílá v barvě. Gallery, Praha 2000 • Hanzel, Vladimír, Zrychlený tep dějin – Reálné drama o deseti jednáních, OK Centrum, Praha 1991 • Holomek, Karel, Postavení Romů v současnosti. In: Černobílá v barvě. Gallery, Praha 2000 • Holomek, Karel, Vývoj romských reprezentací po roce 1989 a minoritní mocenská politika ve vztahu k Romům. In: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999 • Horváthová, Emília, Cigáni na Slovensku – Historicko etnografický náčrt, Vydavateľstvo Slovenskej akademie vied, Bratislava 1964 • Hübschmannová, Milena, Počátky romské literatury. In: Žijeme spolu nebo vedle sebe? Sborník z konference o literatuře a kultuře národnostních menšin v České republice. Obec spisovatelů, Praha 1998 • Frištenská, s ohledem Hana, Interetnický na soužití s Romy. konflikt In: po roce Romové 1989 v České republice. Socioklub, Praha 1999 • Jurová, Anna, Vývoj rómskej problematiky na Slovensku po roku 1945, Goldpress Publishers, Bratislava 1993 • Nečas, Ctibor, Historický kalendář – Dějiny českých Romů v datech, Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1997 68 • Suk, Jiří, Občanské fórum, listopad – prosinec 1989, 2. díl-dokumenty, Ústav pro soudobé dějiny a nakladatelství Doplněk, Praha-Brno 1998 • Šiklová, Jiřina, Romové a nevládní, neziskové romské a proromské občanské organizace přispívající k integraci tohoto etnika. In: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999 • Ustavující Sjezd Svazu Cikánů – Romů, Přípravný ústřední výbor Svazu Cikánů – Romů, Brno 1969 • Petr Víšek, romských Program obyvatel Integrace v období – Řešení 1970 až problematiky 1989. In: Romové v České republice. Socioklub, Praha 1999 PERIODIKA • Roma ada džives – číslo, ročník, rok vydání neuveden • Romano džaniben – časopis romistických studií, VII, 12, 2000 • Romano kurko, I, 13, 1991 • Romano kurko, II, 3, 1992 • Romano kurko, II, 6, 1992 • Romano kurko, III, 1, 1993 • Romano lav, I, 1, 1989 • Bulletin Muzea romské kultury, I, 2, 1992 DOKUMENTY • Dohoda romských organizací v ČR z 31. 7. 1992, archiv Sdružení Dženo • Dokument Charty 77 - č. 23 ze dne 13. 12. 1978 • Dopis ing. Karla Holomka JUDr. Emilu Ščukovi ze dne 24. 5. 1991, archiv Romské občanské iniciativy v Kolíně 69 • Dopis JUDr. Kláry Samkové s nadpisem Zhodnocení výsledků voleb v červnu 1992 a zjištění příčin neúspěchu ROI v těchto volbách adresát a datum neuvedeno, archiv Sdružení Dženo • Dopis RDK adresovaný Ministerstvu kultury ČR ve věci předání projektů a žádostí o přidělení dotace romským organizacím a sdružením ze dne 14. 9. 1992, archiv Sdružení Dženo • Hnutí angažovaných Romů v ČSFR, č.j. 001/92 HAR-DSR, archiv sdružení Dženo • Odpověď pražským MO ROI, archiv Romské občanské iniciativy v Kolíně • Návrh na odvolání člena RDK – romské reprezentace pana Rudolfa Tancoše ze dne 7. 8. 1992, archiv Sdružení Dženo • Program Hnutí angažovaných Rómů, s. 1, archiv Sdružení Dženo • Programové prohlášení Romského národního kongresu, archiv Sdružení Dženo • Prohlášení přípravného výboru ROI ze dne 15. 12. 1989 • Přístupová listina do sdružení romských politických stran, hnutí a sdružení v České a Slovenské federativní republice, archiv Sdružení Dženo • Stanovy Hnutí angažovaných Romů, 30. 1. 1991, archiv Sdružení Dženo • Stanovy Romského národního kongresu, 4. 2. 1991, archiv Sdružení Dženo • Stenoprotokol z 1. schůze ČNR, 26. června 1990 vystaveno na www.psp.cz/eknih/1990cnr/stenprot/001schuz/s001006.htm (adresa platná k 14. 7. 2002) 70 • Stenoprotokol z 12. schůze ČNR, 21. prosince 1990. Vystaveno na www.psp.cz/eknih/1990cnr/stenprot/012schuz/s0120032.htm (adresa platná k 12. 7. 2002) • Stenoprotokol z 20. schůze ČNR, 6. února 1990 vystaveno na www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/020schuz/s0200001.htm (adresa platná k 10. 7. 2002) • Stenoprotokol z 21. schůze ČNR, 13. února vystaveno na www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/021schuz/s0210005.htm (adresa platná k 10. 7. 2002) • Zápis z jednání Rady RDK ze dne 14. 8. 1992, archiv Sdružení Dženo • Zápis z jednání Rady RDK ze dne 17. 8. 1992, archiv Sdružení Dženo • Zápis z jednání ÚV ROI v Úštěku ve dnech 31. 3. a 1. 4. 1990, archiv Romské občanské iniciativy v Kolíně • Zápis z pracovní kongresu, který se schůze konal dne Romského 22. 7. demokratického 1992 v Helénské ulici 4, Praha 2 – Vinohrady, archiv Sdružení Dženo • Zápis z řádného zasedání předsednictva Ústředního výboru ROI v ČSFR z 15. 6. 1990, archiv Romské občanské iniciativy v Kolíně • Usnesení ze zasedání Ústředního výboru Romské občanské iniciativy dne 15. 9. 1990 v Benešově u Prahy, archiv Romské občanské iniciativy v Kolíně INFORMANTI • Ondřej Giňa – Grémium romských regionálních představitelů, Rokycany • Ing. Karel Holomek – Sdružení Romů na Moravě, 71 Brno • Doc. Milena Hübschmannová, CSc. – Indologický ústav, FF UK Praha • PhDr. Vlado Oláh – Matice Romská, Praha • JUDr. Emil Ščuka – Romská občanská iniciativa, Praha • Ivan Veselý – Sdružení Dženo, Praha • Vojtěch Žiga – Praha 72 PŘÍLOHY • PROHLÁŠENÍ ROMSKÉ OBČANSKÉ INICIATIVY z 21. 11. VÝZVA ROMSKÉ OBČANSKÉ INICIATIVY INICIATIVY FORMULOVANÉ 1989 • NEDATOVANÁ Z LISTOPADU 1989 • POŽADAVKY ROMSKÉ OBČANSKÉ V LISTOPADU 1989 • PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ ROMSKÉ OBČANSKÉ INICIATIVY 73
Podobné dokumenty
Jak vystoupit z EU
Sněmovně návrh antidiskriminačního zákona: „Proti České republice
se již v tuto chvíli vedou čtyři řízení pro porušení Smlouvy o založení
Evropských společenství, konkrétně porušení článku 226, z n...
U rudého snědeného krámu - Institut Eugena von Böhm
vypracovány rakouskou ekonomickou školou. A pro jejich pochopení je dobré si přečíst zejména knihu
"Rakouská škola: Tržní řád a podnikatelská tvořivost" od J. Huerta de Sota a knihu "...
Sdělení
061 EX 3011/12-16
061 EX 2431/06-36
061 EX 2537/13-6,7
061 EX 5813/09-12
061 EX 17148/11-21
061 EX 1061/07-12
061 EX
061 EX 1736/11-26
061 EX 7003/12-9,10
061 EX 453/11-19,22
061 EX 5374/08-18
061 ...
Zbyněk Andrš Dějiny překladu z romštiny do češtiny a z češtiny do
represivní a ve svých důsledcích byly součástí politického ovzduší doby,
která vedla ke genocidě Romů za druhé světové války. Předválečnou atmosféru
ve vztahu k Romům a k romštině dokládá i
Nezákonné - Necipujtenas.CZ
převážné části. Existence pštrosích nebo krokodýlích farem tedy nemění nic na tom, že pštros i krokodýl je z hlediska
občanského zákoníku divoké zvíře; obdobně skutečnost volně žijících zdivočelých...