Rodina protokolů TCP/IP,

Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Katedra softwarového inženýrství,
Matematicko-fyzikální fakulta,
Univerzita Karlova, Praha
Rodina protokol
TCP/IP,
verze 2.2
Ji í Peterka, 2005
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
• úvod – vznik TCP/IP,
proces standardizace
• celková koncepce
TCP/IP
• adresy a jména
• sí ová vrstva
– IP a navazující protokoly
(ARP, RARP, ICMP, …)
– sm rování
– IPv6
• transportní protokoly
 J.Peterka, MFF UK, 2005
Syllabus
• aplika ní protokoly
–
–
–
–
p enos a sdílení soubor
el. pošta
WWW
adresá ové služby
• bezpe nost
• správa a konfigurace
– SNMP, DHCP, BOOTP,
…
• r zné
– mobilita, …..
2
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Literatura - anglická
Douglas E. Comer:
Internetworking with TCP/IP
Volume 1, Principles, Protocols and
Architecture
Prentice Hall, ISBN 0-13-216987-8
3rd edition,
1995
2nd edition,
1991
Douglas E. Comer:
Computer Networks and Internets
Prentice Hall, ISBN 0-084222-2
2nd edition,
1999
 J.Peterka, MFF UK, 2005
http://netbook.cs.purdue.edu
3
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Literatura - esky
Dostálek, Kabelová:
Velký pr vodce protokoly TCP/IP
a systémem DNS
Computer Press, ISBN 80-7226-193-2
1999, 419 K (doporu ená cena)
Dilip C. Naik:
INTERNET –
standardy a protokoly
Computer Press, ISBN 80-7226-146-0
1999, 275 K (doporu ená cena)
 J.Peterka, MFF UK, 2005
4
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Literatura - esky
Pužmanová, Šmrha:
Propojování sítí s TCP/IP
Kopp nakladatelství, ISBN 80-7232-080-7
1999, 119 K (doporu ená cena)
Libor Dostálek:
Velký pr vodce protokoly
TCP/IP - bezpe nost
Computer Press, ISBN 80-7226-513-X
2001, 690 K (doporu ená cena)
 J.Peterka, MFF UK, 2005
5
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
On-line zdroje
• tato p ednáška:
– http://www.earchiv.cz (sekce p ednášky)
• TCP/IP Resources:
– http://www.jump.net/~curt/jweb/tcpip_resources.html
• TCP/IP Resources list:
– http://www.best.com/~mphunter/tcpip_resources.html
• Gary C. Kessler: An Overview of TCP/IP Protocols and
the Internet,
– http://www.garykessler.net/library/tcpip.html
 J.Peterka, MFF UK, 2005
6
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Historické ko eny
TCP/IP
• 1957: Sputnik
• 1969: sí ARPANET
– Ameri ané se lekli, za ali
investovat do v dy a výzkumu
– jeden z kanál , kudy šly finance:
armádní grantové agentury (ARPA)
• 60. léta: koncepce paketového
p enosu (packet switching)
– výzkum probíhá v USA a UK
– snaha ov it myšlenku, že paketový
p enos je použitelný
– lze prakticky ov it jen na skute né
síti
 J.Peterka, MFF UK, 2005
– buduje akademická sféra za peníze
od vojenské grantové agentury
ARPA
– má za cíl ov it funk nost
paketového p enosu
• a další d ležité koncep ní rysy
– byl použit experimentální protokol
NCP (Network Control Protocol)
– po ov ení byla sí p edána do
rutinního používání akademické
sfé e
1.1.1983:
1.1.1983:ARPANET
ARPANETpp echází
echází
na
naprotokoly
protokolyTCP/IP
TCP/IP
7
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Historie TCP/IP
– 1973: p edstava TCP/IP poprvé
prezentována (konference v UK)
– sloužil k experimentálnímu
– 1974: koncepce TCP/IP publikována v
ov ení, nebyl vhodný pro
IEEE Transactions on Computers (Cerf,
rutinní použití
Kahn)
• protokoly TCP/IP vznikly
– 1977: první praktické zkoušky
jako " ádná náhrada" NCP
– 1978-9: TCP/IP získává dnešní podobu
– pro rutinní použití sít
ARPANET (pozd ji p em n né – 1980: DoD akceptuje protokoly TCP
jako perspektivní
v Internet)
– 1982: DoD p ikazuje použití TCP/IP u
• vývoj protokol TCP/IP
všech sítí, nov p ipojovaných k
– zajiš ovala akademická sféra
Internetu
– platili vojáci (skrze agenturu
– 1.1.1983: celý Internet p echází na
ARPA, p ejmenovanou na
protokoly TCP/IP
DARPA)
• tehdy cca 200 sm rova
• protokol NCP
 J.Peterka, MFF UK, 2005
8
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Dnešní podoba TCP/IP
• je to celá soustava (rodina)
protokol
– TCP/IP Protocol Suite
• obsahuje více jak sto protokol
– je to celá sí ová architektura
• sou ástí je i p edstava o
vrstvách a jejich úkolech
• do problematiky TCP/IP pat í
i další praktické "v ci":
– IP adresy a systém jejich
distribuce
– jmenný prostor DNS, pravidla
pro tvo ení domén, "vrchol"
stromu DNS
– standardiza ní proces
 J.Peterka, MFF UK, 2005
– systém publikace informací
– parametry protokol
• Otázka vlastnictví TCP/IP
– p vodní podoba vyvinuta za peníze
da ových poplatník USA
• díky tomu jsou specifikace
protokol ve ejným vlastnictvím
– dnešní vývoj probíhá za peníze
komer ní sféry
• dosavadní otev enost z stala
zachována
• Kdo dnes rozhoduje o TCP/IP?
– stále širší odborná ve ejnost, na
principu konsensu, skrze ú ast na
standardiza ním procesu
9
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Vztah TCP/IP k Internetu
• Internet je více než TCP/IP
• TCP/IP je více než Internet
– TCP/IP vzniklo “v l n ” Internetu
–
– TCP/IP je "technologie", Internet je
“produkt”
–
– TCP/IP vychází z filosofie Internetu –
– TCP/IP je hlavní technologií Internetu
• ale dnes již není jedinou
použití TCP/IP není vázáno na
p ipojení k Internetu ...
... TCP/IP se používá i mimo Internet
k rozvoji TCP/IP p ispívají i subjekty
(firmy), které nejsou p ímo
zainteresovány na Internetu
• Vztah TCP/IP k Unixu
– TCP/IP je "sí ová technologie"
– protokoly TCP/IP nejsou vázány na žádnou konkrétní SW platformu
– dnes existují implementace TCP/IP snad pro všechny opera ní systémy
– Unix byl pouze prvním OS, na jehož platform bylo TCP/IP masov
využíváno
 J.Peterka, MFF UK, 2005
10
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Lidé kolem TCP/IP
• úst ední postavou byl Vinton G. Cerf
– do r. 1972 postgraduální student na UCLA
– od r. 1972 docent na Stanfordu
– po ádá sí ové seminá e (ú astní se nap .
Robert Metcalfe, Jack Haverty a další)
– na t chto seminá ích se pod vedením V.
Cerfa postupn zrodily protokoly TCP/IP
 J.Peterka, MFF UK, 2005
11
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Tradice dokument RFC
• ARPANET byl technickým
lákadlem, který p itáhnul
pozornost mnoha lidí
– nap . doktorand na univerzitách,
které ARPANET propojoval
– nejvíce aktivit bylo na UCLA a
Stanfordu
• doktorandi na UCLA
publikovali své myšlenky,
návrhy, p edstavy názory apod.
ve form dokument
neformálního statutu ...
– ... které nazvali Request for
Comment (doslova: “žádost o
komentá ”)
 J.Peterka, MFF UK, 2005
• tradice dokument RFC
vydržela dodnes...
– i když jejich význam je jiný
• dnes jsou dokumenty RFC
obecným "publika ním
mechanismem" Internetu
• používají se k publikování:
–
–
–
–
standard ,
informa ních materiál
návrh , výzev, …
výsledk experiment
Všechny
Všechnystandardy
standardyInternetu
Internetu
mají
majípovahu
povahudokument
dokument RFC
RFC
dnes
dnesjiž
jižexistují
existujíi ivýjimky:
výjimky:standardy
standardyweb-u
web-u
12
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Charakter dokument RFC
• nikdy se nem ní
– neexistují od nich neaktuální
kopie
• jsou íslovány po adovými
ísly
– RFC1234
• p i pot eb zm ny je vydán
nový dokument RFC
– s novým po adovým íslem),
který “zastará” (obsoletes)
p vodní RFC
• dokumenty RFC jsou voln
ši itelné
• existují dv hlavní “v tve”,
kterými se ubírají všechny
dokumenty ur ené k publikování:
– standards track (pro skute né
standardy)
– off-track (pro ostatní dokumenty)
• po etn p evažují ne-standardy
zdaleka
zdalekane
nekaždý
každýdokument
dokument
RFC
RFCjejestandardem
standardemInternetu
Internetu!!!!
– .. a skute n voln dostupné
 J.Peterka, MFF UK, 2005
http://www.rfc-editor.org
13
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Standards track vs. off-track
• standard postupn prochází
t emi fázemi (úrovn mi):
– Proposed Standard
• min. 6 m síc , 2 nezávislé
implementace
– Draft Standard
• min. 3 m síce, provozní
zkušenosti
– Internet Standard
• Best Current Practice
– návody a doporu ení
• Informational, Experimental
– slouží pouze k informování
odborné ve ejnosti, shrnuje stav a
výsledky experimentu, týká se
omezeného okruhu
zainteresovaných
• Historic
– takové dokumenty, které již jsou
p ežité, p ekonané, neaktuální, ...
nem
nem že
žese
sestát,
stát,aby
abyse
sestandardem
standardem
stalo
stalonn co
conefunk
nefunk ního,
ního, ii
neimplementovatelného
neimplementovatelnéhoapod.
apod.
 J.Peterka, MFF UK, 2005
• d íve též:
– Prototype
• zatím ve stádiu experimentu, ale
se zám rem nastoupit v
budoucnu cestu “standards
track” a stát se standardem
14
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Dokumenty STD, FYI a BCP
• nelze mít neaktuální verzi
konkrétního dokumentu RFC
RFC
2500
STD
1
– když se nikdy nem ní …
– v tom smyslu, že stejná
problematika je ešena
dokumentem RFC s vyšším
po adovým íslem
– je to problém hlavn u
standard
•
ešení:
– dokumenty STD, FYI a
BCP
 J.Peterka, MFF UK, 2005
zastarává
zastarávání
• lze mít dokument RFC, který
již je zastaralý (obsoleted)
RFC
2400
RFC
2300
vždy
vždysvázán
svázáns s
konkrétní
konkrétní
problematikou
problematikou
aktuálním
aktuálnímobsahem
obsahem
dokumentu
STD
dokumentu STDjejeten
ten
dokument
RFC,
který
dokument RFC, který
problematiku
problematiku eší
ešíaamá
má
nejvyšší
po
adové
íslo
nejvyšší po adové íslo
STD
STD––standardy,
standardy,
FYI
FYI––informa
informa nínídokumenty
dokumenty
(For
(ForYour
YourInformation)
Information)
BCP
BCP––doporu
doporu ení,
ení,návody
návody
(Best
(BestCurrent
CurrentPractices)
Practices)
15
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Kdo se stará o vývoj TCP/IP
• po áte ní vývoj:
– lidé z akademické sféry (kolem
V. Cerfa) na základ grant
– ídí p ímo agentura (D)ARPA
• další vývoj ídí:
– 1979: ICCB (Internet
Configuration and Control
Board)
– 1985: ICCB se m ní na IAB
(Internet Activities Board)
– 1992: vzniká Internet
Society, IAB p echází pod
ISOC a m ní se na Internet
Architecture Board
 J.Peterka, MFF UK, 2005
– do roku 1989 se vývojem
protokol TCP/IP zabývala
p ímo IAB
– 1989: došlo k odd lení
"výzkumných aktivit" do
samostatných orgán :
• IETF
– Internet Engineering Task
Force, zabývá se praktickými
otázkami
• IRTF
– Internet Research Task Force,
zabývá se dlouhodob jším
výzkumem
16
Rodina protokol
TCP/IP
Vývoj Internetu
v. 2.2
páte : NSFNET
platí: USA (civil.)
agentura: NSF
ídí: IAB
Internet se otevírá
komer nímu využití
páte : ARPANET
platí: DoD (vojáci)
agentura: (D)ARPA
ídí: ICCB
1969
vzniká ISOC
vzniká ICANN
1995
1983 1986
cca 1990-….. 1998
finan cování p ebírá komer ní sféra
p echod na
TCP/IP
 J.Peterka, MFF UK, 2005
kon í financování
Internetu od NSF
liberalizace Internetu v R
ízení p ebírá ICANN
17
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Internet Society
• založil Cerf et. al. v roce 1992
– jako sdružení "lidí, kte í cítí
odpov dnost za Internet"
• konkrétní cíl:
– bylo to v dob , kdy probíhal
p echod Internetu z rukou
akademické sféry do rukou
komer ní sféry
– vláda USA dosud držela v rukou
"oprat " Internetu, a pot ebovala
je n komu p edat
• šlo mj. o koordinaci a zast ešení
r zných aktivit, financování, …
 J.Peterka, MFF UK, 2005
• Internet Society se stala hodn
"akademickou" organizací"
– p sobili v ní p edevším lidé z
"akademického Internetu"
– získala si velkou morální autoritu
– poda ilo se jí p evzít pod svá
k ídla standardiza ní proces
• ISOC neusp la ve vztahu ke
komer nímu Internetu
– nezískala si dostate nou podporu
"komer ního Internetu"
– selhala v ešení závažných
"politicko-etických" problém
Internetu
18
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Standardiza ní orgány pod ISOC
• ISOC: (http://www.isoc.org)
– zast ešuje, reprezentuje v i jiným
organizacím a orgán m
IAB
IRSG
• IAB: (http://www.iab.org)
– ídí standardiza ní práci, p ijímá
strategická rozhodnutí, formáln vydává
dokumenty RFC
IESG
• IESG,IRSG:
IRTF
IRTF
oblast
v decko-výzkumné
skupiny
– "Steering Groups", ídí práci IETF a IRTF,
které mají velmi "volnou organizaci"
IETF
IETF
oblast
• "vnáší ád do chaosu" (kompenzují to, že
samotné IETF a IRTF nemají žádné ádné
formální lenství ….)
pracovní skupiny
 J.Peterka, MFF UK, 2005
19
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Internet Engineering Task Force
http://www.ietf.org/
• je to spíše otev ená platforma pro odbornou diskusi nad
standardy
IESG
– pracovní skupiny IETF jsou p ístupné komukoli, kdo se chce
podílet se na jejich práci
– sta í ú astnit se zasedání, nebo alespo komunikovat
prost ednictvím e-mailu
– p edpokládá se spíše ú ast zainteresovaných jedinc , než
formáln delegovaných zástupc
– lenství v IETF je spíše “duševním rozpoložením” než
formální záležitostí
IETF
IETF
oblast
oblast
• v rámci IETF jsou z izovány tematicky zam ené "oblasti"
– nap . oblast pro novou verzi protokolu IP (IPng, IPv6),
pracovní skupiny
• v rámci jednotlivých oblastí jsou z izovány pracovní
skupiny (Working Groups),
– nap . pro specifikace IPv6, zavád ní IPv6, koexistenci
IPv4 a IPv6, m ení délky života IPv4
 J.Peterka, MFF UK, 2005
20
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Shrnutí standardiza ního procesu
http://www.isoc.org
• standardy vydává ISOC
– formáln IAB
http://www.w3c.org
• výjimkou jsou standardy
týkající se WEB-u
• ISOC nemá statut
standardiza ní organizace
– její standardy nemají statut
standard de jure
– jde o standardy de facto
• p esto jsou v praxi velmi
d sledn dodržovány
– standardy týkající se TCP/IP jsou
publikovány formou dokument
RFC (STD)
 J.Peterka, MFF UK, 2005
– nap . k HTML, XML, CSS, PICS,
PNG
– ty vydává konsorcium W3C jako
svá doporu ení
• candidate recommendation
• proposed recommendation
• recommendation
– je dohoda o tom, že relevantní
doporu ení W3C budou
publikovány též jako dokumenty
RFC
21
Rodina protokol
TCP/IP
Kdo fakticky p ipravuje standardy?
v. 2.2
• d íve:
– lidé z akademické sféry
– p ímo na p d standardiza ním
orgán (ICCB, IAB, IETF)
• dnes:
– hlavn lidé z podnikové sféry
(firmy)
– technická ešení vznikají uvnit
firem, jako jejich vlastní
(proprietární) ešení
• v etn financování vývoje
– teprve následn jsou proprietární
ešení p edkládána ke
standardizaci
• navrhována jako standard
 J.Peterka, MFF UK, 2005
• m ní se charakter
standardiza ních orgán jako
je IETF
– d íve: p ímo vyvíjeli standardy
– dnes: spíše vybírají mezi
návrhy, zkoumají je,
dopracovávají, ….
• kde dochází ke konsensu
• pro firmy je velmi prestižní
záležitostí, aby se jejich
ešení stalo standardem
Internetu
– první vlaštovkou byl protokol
NFS pro sdílení soubor
• pochází od Sun Microsystems
22
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
IANA
Internet Assigned Numbers Authority
• sou ástí standardiza ního
procesu je (byla) i organizace
IANA
– zast ešuje proces distribuce IP
adres
– spravuje obsah ko enových name
server (obsahov , ne technicky)
– rozhoduje o správ TLD domén
(hlavn národních ccTLD)
• m la se zabývat i vytvo ením
nových gTLD
– p id luje a eviduje ísla dob e
známých port
– …..
 J.Peterka, MFF UK, 2005
http://www.iana.org
• IANA pracovala pod ISOC, ale
formáln byla ízena (a
financována) vládou USA
– byla jednou z posledních "pák"
vlády USA v i Internetu
• skrze IANA USA vlastnily
jmenný prostor DNS
23
Rodina protokol
ICANN
TCP/IP
v. 2.2
Internet Corporation for Assigned Names
and Numbers
• když se vláda USA postupn
stahovala z "vlády nad
Internetem", musela "pustit" i
vládu nad IANA
dnes je hlavní osobou v
ICANN "otec Internetu"
a zakladatel ISOC,
Vint Cerf
– vláda USA vyzvala internetovou
ve ejnost, aby vytvo ila orgán
který vše p evezme
• ICANN p evzal odpov dnost IANA za:
– výsledkem bylo založení
organizace ICANN, ve které jsou
– distribuci IP adres
zastoupeny všechny
– jmenný prostor DNS
zainteresované strany z celého
– správu a provoz ko enových name
sv ta
server
• zast ešil standardiza ní proces (ISOC)
hlavní osobou v ICANN
byla p vodn Ester
Dysonová
 J.Peterka, MFF UK, 2005
– IETF, W3C, ITU-T, …..
• navíc eší i další otázky
– z oblasti etiky, práva, financování
provozu atd.
24
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Organiza ní schéma ICANN
 J.Peterka, MFF UK, 2005
p id lování
IP adres
zast ešené standardiza ní instituce
problematika týkající
se domén a jejich registrací,
provider ,
duševního vlastnictví atd.
25
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
ICANN – další vývoj
• ICANN je privátním
subjektem
– registrovaným v Kalifornii v
USA, podle tamního práva
– není vládní organizací, ale
spadá pod zákony USA
• jsou v n m zastoupeny
subjekty z celého sv ta
– ale nejv tší vliv mají USA
– Evropa tím není nadšena
– "t etí sv t" usiluje o zm nu
 J.Peterka, MFF UK, 2005
• WSIS (World Summit on
Information Society, 10.12.12.2003, Ženeva):
– zem "t etího sv ta" požadují, aby
kompetence ICANNu kolem
Internetu mu byly odebrány a
sv eny bu ITU (Mezinárodní
Telekomunika ní Unii), nebo nové
organizaci pod OSN
• tak aby zde byly zastoupeny vlády
celého sv ta
– výsledek: odloženo "ad acta"
• byla ustavena komise, která bude
problém studovat, a p edloží sv j
návrh pro 2. ást zasedání v roce
2005 v Tunisu
26
Rodina protokol
TCP/IP
Co je ve h e?
v. 2.2
• ICANN dnes "drží v rukou" prostor DNS
– domény a doménová jména
• a deleguje pravomoci
• na obzoru je možnost (oboustranného) provázání
prostoru DNS s dalšími prostory
– nap íklad s "prostorem" telefonních ísel
• projekt ENUM, mapuje mezi DNS a E.164
– p . +420 777 123 456 789
– 9.8.7.6.5.4.3.2.1.7.7.7.0.2.4.e164.arpa
– nap . s prostorem ISBN a ISSN ísel (knihy, asopisy, …)
• m že z stat vše v rukou "privátních" subjekt ?
– nebo si to bude chtít p evzít ve ejnoprávní sektor?
– bude TÚ spravovat TLD .cz?
 J.Peterka, MFF UK, 2005
27
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Situace v R: Správa TLD .cz
• p vodn : VC VŠCHT v Praze
– pozd ji: firma CoNET (Internet CZ, Eunet Czechia, …..)
– problém: správcem i registrátorem byl jeden ze vzájemn si konkurujících
ISP na trhu
– pravidla pro z izování domén byla velmi p ísná
restriktivní
politika
• jen na jméno firmy (nutná registrace v OR) …
• k 1.11.1997 dochází k zásadní zm n
– správcem TLD .cz se (formáln ) stává sdružení CZ.NIC
• jako sdružení eských ISP (formáln : z.s.p.o.)
liberální
politika
– pravidla pro z izování domén se uvol ují
• každý si m že zaregistrovat kolik domén chce
• princip "first come, first go"
• jediné podmínky:
1600,1600,-KK za
zazzízení
ízení
800,800,-KK za
zaro
ro níníprovoz
provoz
– fungující name servery,
– dvoupísmenné jméno domény 2. úrovn nesmí kolidovat se jménem žádné TLD
• CZ.NIC se fakticky ujímá správy TLD .cz až od zá í 1999
 J.Peterka, MFF UK, 2005
28
Rodina protokol
TCP/IP
Vývoj po tu registrací pod TLD .cz
v. 2.2
200000
180000
160000
140000
120000
100000
80000
60000
40000
20000
0
1999
2000
2001
2002
2003
2004
domény v zón
47295
80704
117383
128546
153518
183862
registrované domény
48136
83304
126293
171100
156676
186469
 J.Peterka, MFF UK, 2005
zdroj: www.tld.cz
29
Rodina protokol
TCP/IP
Zm na pravidel registrace
v. 2.2
• ješt v roce 2002 bylo hodn
spekulativních registrací
domén:
– platil postup:
• zájemce požádá o doménu
• doména je z ízena za azena
do domény
• zájemce je vyzván k úhrad
– pokud neuhradí, b ží r zné
lh ty
– doména stále funguje
• v roce 2002 došlo k zm n
– nový postup:
• zájemce požádá o doménu
• zájemce je vyzván k úhrad
– zájemce zaplatí
• doména je z ízena a za azena
do zóny
• d sledek:
– po et spekulativních registrací
významn klesnul
– spekulanti to zneužívali, a za
blokované domény fakticky
neplatili
• p esto je blokovali
 J.Peterka, MFF UK, 2005
30
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Zakázané domény
• v R nebyl zvolen systém
kopírující na 2. úrovni
systém generických TLD
– nap . cesnet.edu.cz,
vlada.gov.cz, firma.com.cz
• domény jako com.cz,
edu.cz, gov.cz, int.cz, org.cz
atd. byly zakázány
– stejn jako domény
(ccTLD).cz, nap . sk.cz
• po átkem roku 2002
dochází k uvoln ní
"zakázaných domén"
• 5 domén dostal stát
– konkrétn ÚVIS (Ú ad pro
ve ejné informa ní systémy)
– gov.cz, edu.cz, mil.cz, int.cz,
org.cz
• ostatní domény byly
prodány v dražb
– výt žek šel na konto Paraple
 J.Peterka, MFF UK, 2005
31
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Decentralizace správy TLD .cz
• koncem roku 2003 došlo k další zm n
– sdružení CZ.NIC p istoupilo k decentralizaci správy
• delegovalo pravomoc p ijímat a vést registrace na tzv. registrátory
– sám CZ.NIC funguje nadále jen jako
• koordinátor správy TLD .cz (provozuje databáze, …)
• LRR (Last Resort Registrar) – registrátor poslední záchrany
• registrace nyní provádí ur ení registráto i
– obecn za r zné ceny, které si stanoví sami
• vlastníci musí "p enést" své domény k n kterému z
registrátor
– využití CZ.NIC jako LRR je velmi drahé
 J.Peterka, MFF UK, 2005
32
Rodina protokol
TCP/IP
v. 2.2
Rozhodnutí CZ.NIC k IDN
(Internationalized Domain Names)
• po átkem roku 2005 se CZ.NIC
rozhodl (prozatím) nezavád t do
TLD .cz podporu konceptu IDN
– Internationalized Domain Names
www.k
• možnost používat národní abecedu
(nap . diakritiku) ve jménech
domén
www.xn--k-qla0j.cz
IP = …..
– na základ studie, která ukázala že
zájem není moc velký
• pokud by se podmínky zm nily,
CZ.NIC by své rozhodnutí
p ehodnotil
• v n kterých jiných zemích IDN
funguje
.cz
DNS
• koncept IRI (Internationalized Resource
Indicators) dosud není zcela dokon en
– umožnil by používat národní abecedy i v
– nap . Polsko, N mecko
dalších ástech URL (URI)
– asijské zem
http://žlu ou ký.k .cz/stáj/podestýlka/seno.html
– ….
 J.Peterka, MFF UK, 2005
doménové jméno
schema
p ístupová cesta
(v . jména a p ípony)
33