Komentář ke studii Jana Klápště „Adel, Burg und Herrschaft– eine
Transkript
Komentář ke studii Jana Klápště „Adel, Burg und Herrschaft– eine
Komentář ke studii Jana Klápště „Adel, Burg und Herrschaft– eine ewig strittige Problematik der tschechischen Mediävistik?, in: Klaus Birngruber, Christina Schmid (Hrsg.), Adel, Burg und Herrschaft an der „Grenze“: Österreich und Böhmen, Beiträge der interdisziplinären und grenzüberschreitenden Tagung in Freistadt, Oberösterreich, vom 26. bis 28. Mai 2011, Linz 2012, 225–238. Těžko lze nesouhlasit s výzvou v závěru článku J. Klápště, abychom zkoumali historické jevy v širokých, současné politické hranice překračujících souvislostech. V případě Přimdy však dosavadní, poměrně systematické pokusy o komparativní analýzu na širokém území a o rekonstrukci pravděpodobné geneze architektonické formy hradu zatím nevedly k jednoznačnému výsledku (Durdík 2007; Razím 2008). Naskýtá se otázka, zda budoucí, publikacemi dalších hradních lokalit z jižní poloviny Německa rozhojněná srovnávací základna kýžený pravzor českého „Turmburgu“ poskytne: možná je na místě skepse, ať už proto, že samotná strohost architektonické formy donjonu komplikuje vyvozování a prokazování detailních vývojových souvislostí, nebo proto, že zjevně mimořádný hrad, jakým Přimda byla, podmiňoval uplatnění mimořádných architektonických prostředků, které nemusely přímo odkazovat na jakékoli vzory. V protikladu k navrhované „nadnárodní“ komparatistice bych rád upozornil na dva publikované, ale opomíjené aspekty regionální, které by měly být při interpretaci hradu Přimdy brány v úvahu. Předně se domnívám, že problematizovat Kosmovu lokalizaci událostí z roku 1121 do okolí Bělé nad Radbuzou není nutné, dokonce ani metodicky správné, pokud tutéž vypjatou kritičnost neuplatňujeme u ostatních, mnohem mlhavějších či rozpornějších geografických údajů pražského kanovníka, pro které se naopak primárně snažíme nalézt odpovídající ekvivalent na mapě či v terénu. V případě „hradu na strmé skále na české straně lesa, k němuž se jde vsí Bělou“ se o toto pokusil už ve 20. letech 20. století seriózní regionální historik Johann Micko, který upozornil na vrch Platterberg (dnes Velký Zvon, 853 m) ležící 7,5 km jihozápadně od Bělé nad údolím Radbuzy. Na vrcholu kopce nebyly v jeho době viditelné žádné stopy lidské činnosti (což existenci rychle budovaného, provizorního a zřejmě nedokončeného hradu nevylučuje), dnes je bohužel vrchol zcela zničený vojenským zařízením a nepřístupný. Na vrch se ovšem v Mickově době vztahoval nápadný pomístní název Turmberg a na mapě z roku 1626 je sem lokalizována tehdy zaniklá, blíže neznámá lokalita Mührstein („Um diese Revier sollte Mührstein liegen“), jejíž název formálně připomíná jméno hradu (Micko 1931). Micko ostatně nebyl první, kdo si lokality povšiml, tradice hradu na Velkém Zvonu je mnohem starší a zaujala už např. A. Sedláčka, který však tuto indicii dále nerozvíjel (srovnej Sedláček 1996, 92 a Sedláček 1998, 4; další pozoruhodné vlastivědné údaje zprostředkovává Rožmberský 1991). Území, dnes souvisle zalesněné a dokonale odlehlé, mohlo mít na počátku 12. století nemalý strategický význam. Jen 4 km vzdušnou čarou od hypotetické lokality Mührstein / Turmberg leží bavorský hrad Reichenstein, jehož zakladatel není znám, ale jeho počátky jsou kladeny do konce 11. až 13. století. Poloha tohoto hradu na samé hranici marky, mladší kartografické a písemné prameny a nakonec i ono Kosmovo určení nasvědčují tomu, že tímto územím procházela jedna z vedlejších větví zemské stezky. V údolí mezi Reichensteinem a Mührsteinem probíhá rozvodí mezi Radbuzou a Nábou – přirozený střed hraničního lesa. Pouhých 13 km odtud východně leží štítarské hradiště, v jehož provincii se ve 12. století soustředila jazykově německá kolonizační aktivita, probíhající zřejmě v režii přemyslovské hradské administrativy (Nováček a kol. 2010, 138). Lze si tedy právě v tomto místě, kde byla hranice nejen průchozí, ale také etnicky velmi dobře propustná, představit hypotetický průlom do majetkoprávní integrity českého území z prostředí Severní marky. J. Micko tak již před osmdesáti lety navrhl smysluplné řešení problému s hradem vybudovaným na českém území roku 1121, které neodporuje pramenům, což se o ztotožnění Kosmova hradu s Přimdou rozhodně říci nedá. Zbývá jen „maličkost“: nelze-li ověřit existenci hradu na vrchu Plattenberg přímo, pak by bylo vhodné pokusit se alespoň shromáždit indicie, např. v podobě zaniklé cestní sítě či datování vzniku hradu Reichensteinu. Podle Jana Klápště zůstávají jen dvě věrohodné interpretace okolností vzniku Přimdy – buď je hrad výsledkem bavorského kolonizačního podniku na území českého knížectví, jehož kořeny ovšem musely sahat před rok 1121, nebo jde o výsledek opevňovacího projektu Soběslava I. Autor se kloní k první variantě výkladu, odvolávaje se na izolovanost stavby na českém území a na praktickou nemožnost přenosu inovace tohoto druhu mezi tak kulturně rozdílnými regiony, jakými byly Čechy a východní Bavorsko ve 12. století. Představa civilizační propasti mezi východní a západní polovinou střední Evropy v době před 13. stoletím, vyjádřená autorem už vícekrát, je paradigmatická: lze s ní tedy jen obtížně diskutovat, rozhodně ne v rámci této dílčí polemiky. Zde alespoň upozorněme, že v prostředí hornofalckých šlechtických a ministeriálních rodů, od nichž jedině mohl kolonizační průlom české hranice vzejít, žádný hrad s obytnou věží podobných rozměrů, stáří a stavební kvality nenajdeme – autor to ostatně sám uvádí (též např. Ernst 2003, 73–74). Argumentace se tak točí v kruhu a skřípe: zděný hrad je v českém prostředí počátku 12. století ojedinělou inovací patrně bavorského původu, avšak ti, kteří jej měli do českého kolonizačního prostředí přinést, nevybavili podobně monumentální obytnou věží ani své rodové hrady v Severní marce. Při zkoumání souvislostí vzniku hradu je třeba vzít v úvahu, že Přimda leží uvnitř území, které tvořilo jádro knížecí pozemkové donace kladrubskému klášteru založenému roku 1115. Jak vznik rozsáhle obdarovaného kláštera v blízkosti zemské hranice, na komunikaci propojující střed země přes Přimdu a Tachov s říšskými centry, tak vznik jedinečného románského hradu mají podle mého názoru srozumitelnou souvislost. Tou byl společný projekt knížete Vladislava I. a benediktýnského konventu, směřující k ochraně integrity významného úseku západní zemské hranice, k jeho efektivnější správě a kolonizaci. Blesková vojenská reakce téhož panovníka na pozdější německý pokus o postavení hradu u Bělé je důkazem praktického zajišťování tohoto geopolitického zájmu. Projekt rozvíjeli i Vladislavovi nástupci, přinejmenším Soběslav I. Stejně byl motivována klášterní kolonizace nehostinného hraničního území západně od Přimdy (Nováček a kol. 2010, 128, 129, 149, 191). Byla také vyslovena logická (i když sotva prokazatelná) domněnka, že přítomnost švábské stavební huti ve 2. třetině 12. století v Kladrubech, jejíž činnosti lze připsat velmi aktuální a stylově čistou architekturu druhé fáze klášterní baziliky a několik dalších kostelů v okolí, mohla být využita i ke stavbě Přimdy. Není možné podceňovat úlohu hradu jako architektonického symbolu přemyslovské svrchovanosti, který musel zanechat silný dojem na všechny, kteří od západu vstupovali po zemské cestě do českého pohraničí. Durdík, T. 2007: Hrad Přimda. Praha. Ernst, B. 2003: Burgenbau in der südöstlichen Oberpfalz vom Frühmittelalter bis zum frühen Neuzeit I. Büchenbach. Micko, J. 1931: Wo liegt Mühr/en/stein?, Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 69, 338–340. Nováček, K. a kol. 2010: Kladrubský klášter 1115–1420. Osídlení – architektura – artefakty. Praha – Plzeň. Razím, V. 2008: K významu a stavební podobě románského hradu Přimda, Průzkumy památek 15/1, 39–56. Rožmberský, P. 1991: Taje Českého lesa, Hláska II, 31–32. Sedláček, A. 1996: Hrady, zámky a tvrze Království českého IX, Domažlicko a Klatovsko. Praha. Sedláček, A. 1998: Hrady, zámky a tvrze Království českého XIII, Plzeňsko a Loketsko. Praha. Karel Nováček
Podobné dokumenty
Stáhnout
moudrý panovník poznamenal, že takováto horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci a jest velmi užitečná a posilující. Poté
vodu sám užil, (říká se, že měl nemocnou nohu) a seznal úlevu a
zlepšení...
Flyer CZ Internet A4 - Oberpfälzer Freilandmuseum
posledních 300 let ve své regionální
a sociální rozmanitosti. V těchto domech
bydleli sedláci, žoldnéři, chalupníci,
nádeníci, tkalci, pastýři, mlynáři, lovci
a šlechtici. Budovy, jež nemohly zůsta...
NL 1 2016 - Centrum právní komparatistiky
mimořádnou roli. Jde o to, zda trvat
na přesvědčení soudce, které hraničí
s jistotou, anebo míru pravděpodobnosti při
hodnocení důkazů snížit pod tuto hranici. To
by mohlo předcházet výsledkům soud...