2013 - jaro
Transkript
2013 - jaro
Zpravodaj zlínských včelařů Vydává ZO ČSV Zlín Číslo 36 – duben 2013 Kontaktní adresa: Javorová 4519, 760 05 Zlín – jednatel ing. arch. Radim Bosák; tel. 575 758 155 Úvodník Úvodník jarního zpravodaje 2013 Letošní zima měla poměrně milostivý průběh. Zima v měsíci lednu a únoru probíhala poměrně rovnoměrně. Nebyly velké teplotní výkyvy počasí do plusových a pak do minusových teplot, jak se často dělo v posledních letech. První nesmělý prolet byl 28. února, v následném týdnu probíhaly velmi pěkné prolety, kde si již začaly nosit včelky pyl z lísek a jív. Nyní již vidíme podle proletů na česně, jak nám včely přezimovaly, a můžeme pozorovat při pěkném jarním počasí prolety včelstev, jak už nosí pyl. A nedočkavci se již určitě snaží nahlédnout do úlů. Výsledky zkoušek vzorků zimní měli na varroázu proběhly vcelku uspokojivě, ale nesmíme usnout na vavřínech. Dále musíme sledovat, jak se tomuto cizopasníkovi daří v našich včelstvech a být případně připraveni na další ošetření při přemnožení. V rámci naší organizace jsme uspořádali pro včelaře přednáškový cyklus, kde jsme zajistili přednášky od uznávaných odborníků napříč včelařským politickým spektrem České republiky. Tyto přednáškové dny byly koncipovány do zimního období, neboť každý včelař je svým způsobem kovozemědělec a vzdělávání a osvěta patří do zimních měsíců včelařského roku. Těchto přednášek se účastnili včelaři z naší organizace, malá skupinka včelařů z okolních organizací. Co nás nejvíce těšilo, že naše přednášky našli a docestovali zájemci ze Slovenské republiky, jižní i severní Moravy. Proto v tomto jarním tisku dostáváte do rukou i pozvánku již na další zimní období našeho vzdělávacího cyklu pro včelaře, kurzy pro začínající včelaře a další akce pořádané naší organizací. Považuji za velmi důležité celoživotní odborné vzdělávání včelařů nejen o životě včel a jeho zákonitostech, taktéž i výměnu odborných zkušeností, ale také se poučit, jak zajistit zdravý a s přírodou sladěný efektivní rozvoj včel. Připravujeme další osvětu v rámci seancí, přednášek a velmi populárních kurzů pro začínající včelaře a taktéž kurz chovu matek. Připravuje se zájezd, který doufám, že plně obsadíme členy naší základní organizace. Informace o jednotlivých akcích, které budeme pořádat, jsou na internetových stránkách naší ZO ČSV ve Zlíně anebo na www.kalenda.biz. Přeji Vám včelařům úspěšný včelařský rok, hodně medu, silná a nevyrojená včelstva, psychickou pohodu u včel a ve vašich rodinách. ing. Jiří Kalenda, předseda ZO ČSV ve Zlíně Z naší organizace Blahopřání a omluva V minulém zpravodaji jsme uveřejnili seznam letošních jubilantů, ale dodatečně jsme zjistili, že není úplný, za což se omlouváme. Přítel EmilPospíchal ze Zlína – Podvesné se 24. listopadu 2013 dožívá krásného životního jubilea 80 let. Srdečně blahopřejeme! Redakce Návštěva u „Včelaře roku“ Původně jsem zamýšlel udělat se Včelařem roku, přítelem Arnoštem Davidem, klasický rozhovor. Přítel David se však spontánně rozpovídal o svém působení v naší včelařské organizaci, zvláště o svém působení ve včelařském kroužku, tak, že jsem musel od tohoto původního záměru upustit a pojmout zamýšlený rozhovor poněkud jinak. Př. David se dostal ke včelaření po odchodu svého dědečka v roce 1985 a od té doby je členem naší ZO. Po přestěhování do Louk se stal včelařským důvěrníkem a tuto práci vykonává poctivě a svědomitě do dneška. Když př. ing. Bábek s př. Fiantou založili koncem srpna roku 2003 při ZŠ Mikoláše Alše (viz Zpravodaj č. 34) včelařský kroužek, začal se př. David o činnost kroužku zajímat a spolu s dalšími lidmi (přátelé Kašpárek, Kahoun, ing. Straka, pí učitelka Navrátilová i další) pro kroužek pracoval, až se v roce 2003 stal jeho vedoucím. Př. David činnost včelařského kroužku velmi oceňoval jako velmi vhodný způsob výchovy mladých lidí i jako propagaci a prezentaci včelaření. O to víc ho mrzelo, že v únoru 2007 byla činnost včelařského kroužku ukončena. To už je bohudík minulost, protože zvláště zásluhou přítele Milana Nováka kroužek ve stejné škole od září 2010 opět působí, což ostatně dokládají i pěkné články (doplněné fotografiemi) ve zmíněném 34. čísle i v tomto 36. čísle našeho Zpravodaje zlínských včelařů. A tak, když se výbor naší ZO při přípravě VČS zabýval tím, koho navrhne na ocenění včelař roku pro rok 2012, hledali jsme nějaká kritéria, která by měl takový člen splňovat. Protože jsme žádná psaná kritéria neobjevili, uvažovali jsme asi takto: Proč by včelařem roku musel být zrovna člen, který chová stovky včelstev, která produkují metráky medu. Proč by jím nemohl být člen, který dlouhodobě, mnoho let, poctivě, odpovědně a nezištně pracuje ve prospěch organizace. Jistě by se našlo i více takových členů, ale mohl být vybrán jen jeden a tím je pro rok 2012 přítel Arnošt David, zvláště když má letos krásné životní jubileum. A i když ho má až v září, už teď mu k němu předběžně přeji hodně zdraví, sil a radosti ze včelaření. Ing. Jaroslav Matoušek Včelařský kroužek při ZŠ M. Alše ve Zlíně a DDM ASTRA Zlín O Včelařském kroužku při Základní škole Mikoláše Alše ve Zlíně se již dá říci, že má svou tradici, protože pracuje téměř nepřetržitě už 13 let. Funguje zejména díky finanční a materiální podpoře řady organizací a osob, počínaje ZO ČSV Zlín, který krátce po založení kroužku zajistil základní materiální vybavení, potřebné v jeho počátcích pro chov včel a zpracování medu. V loňském roce byla materiální základna doplněna o další potřebná vybavení, a to díky dotaci ČSV ze státního zemědělského intervenčního fondu a obětavé práci Jiřího Kalendy, který věnoval svůj čas k vyřízení všech potřebných náležitostí. V současné době patří velké poděkování panu Jaroslavu Hábovi za dodání chovných matek a nového oddělku. Toto včelstvo nám v loňském roce dalo téměř 20 kg medu. Nově vytvořený oddělek jsme umístili do nového úlu, vyrobeného firmou Jan Štach – dřevovýroba, která pro náš kroužek dodala ZDARMA celkem 3 nové kompletní kvalitní úly. Panu Štachovi chceme touto cestou upřímně poděkovat. Celý firemní sortiment si můžete prohlédnout na webových stránkách www.stach-drevovyroba.cz. Co se týká činnosti kroužku, pokračujeme v duchu minulých dvou let. Naši mladí začátečníci jsou ve věku mezi devíti a čtrnácti lety a jak sami říkají, hlavním důvodem pro jejich včelaření je, že mají rádi med. Téměř každá čtvrteční schůzka v prostorách školní kuchyňky se zahajuje vařením čaje. A jak jinak než s medem. Dobrý včelař se však vyznačuje nejen láskou k medu, ale i k jeho včelím producentům, a tak kluky seznamujeme se životem včel, jejich vývojem, chovem, významem i užitkem, a hlavně se v průběhu celého roku věnujeme praktickým činnostem, které jsou pro ně tou nejlepší výukou a nejsnadnějším zdrojem informací, zkušeností a vlastních dovedností. Činnost kroužku je během celého školního roku velmi různorodá a odvíjí se od včelařského kalendáře a od toho, co včelky v daném období potřebují. K praktickému včelaření slouží prosklený úl, umístěný nedaleko školy, kde lze pozorovat vývoj a chování včel v průběhu celého roku a zejména věnovat se chovatelské činnosti, ať je to krmení, léčení a ochrana včelstev před škůdci, výměna matek, tvorba oddělků, osazování nových úlů, kontrola síly včelstev, jejich plodování a zásob, zazimování včel nebo v zimním období údržba úlů, výroba rámečků a zatavování mezistěn nebo výroba různých včelařských potřeb. K nejoblíbenějším činnostem patří pochopitelně medobraní spojené s velkou ochutnávkou a v zimě pak zpracování vosku, který se využívá k výrobě svíček, svícnů a různých velikonočních a vánočních ozdob. Zpracování vosku je velkou přípravou na velikonoční a zejména vánoční školní jarmark, pořádaný pro rodiče a děti, na kterém je možné prodávat a zakoupit nepřeberné množství ručních výrobků a který je pro kroužek díky krásným výrobkům vždy velmi úspěšný. Včelařský kroužek si vede svoji kroniku a fotodokumentaci a k prezentaci své činnosti získal prostor na velké školní nástěnce. Ve volném čase, kdy jsou včely zazimovány, patří k oblíbené činnosti různé soutěže a hry a spolu s nimi i sladké odměny. A tak nezbývá, než si přát, aby alespoň některý ze začínajících včelařů časem vykročil k dobrému a úspěšnému včelaření. Milan Novák Výroční členská schůze ZO ČSV Zlín Výroční členská schůze ZO ČSV Zlín konaná dne 27. 1. 2013 ve Zlíně po zahájení a přivítání účastníků zvolila § mandátovou komisi ve složení: Andrea Šimečková, Pavel Hurta a Jaroslav Haluza § návrhovou komisi ve složení: Jaroslav Matoušek, a po diskuzi přijala následující usnesení: Výroční členská schůze Jaroslav Hába a Evžen Babík I. BERE NA VĚDOMÍ zprávu mandátové komise přednesenou př. Andreou Šimečkovou II. SCHVALUJE 1. Zprávu o činnosti ZO, přednesenou jejím předsedou ing. Jiřím Kalendou 2. Zprávu o hospodaření ZO, přednesenou pokladníkem Jaroslavem Haluzou 3. Zprávu kontrolní a revizní komise, přednesenou její předsedkyní př. Libuší Kapkovou III. UKLÁDÁ VÝBORU ZO 1. Uskutečnit 11 schůzí výboru a 1 výroční členskou schůzi ZO 2. Uspořádat odbornou přednášku ing. Leoše Dvorského 9. 2. 2013 3. Realizovat zájezd členů plánovaný na 27. 7. 2013 4. Průběžně organizovat péči o dobrý zdravotní stav včelstev 5. Připravit tradiční jarní setkání důvěrníků se členy výboru 6. Pokračovat v pořádání kurzů pro začínající i pokročilejší včelaře podle termínů ve Zpravodaji 7. Zúčastnit se opět aktivně Dne země pořádané Magistrátem města Zlína 8. Uspořádat Medařskou soutěž o ceny ZO (listopad 2013) 9. Motivovat členy k účasti na Mezinárodní včelařské pouti na Sv. Hostýně 25. a 26. 5. 2013 10. Podporovat činnost včelařského kroužku při DDM Astra 11. Rozhodnout o konání včelařského plesu či společenského večera do uzávěrky jarního čísla Zpravodaje 28. 2. 12. Spolupracovat se Zlínským krajem, Magistrátem města Zlína a dalšími městy a obcemi 13. Pokračovat v setkávání a výměně názorů na tradičních „seancích“ 14. Vydat jarní i podzimní číslo „Zpravodaje zlínských včelařů“ 15. Spolupracovat s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ, o.s. a hnutím Šance pro včely 16. Dále provozovat webové stránky zlínských včelařů a více je využívat 17. Inspirovat členy k účasti na VII. včelařské akademii konané 7. 4. 2013 v Otrokovicích IV. ZAVAZUJE členy naší organizace, kteří jsou zároveň členy vyšších svazových orgánů, účastnit se pravidelně a aktivně jednání těchto orgánů, hájit na nich zájmy naší ZO a informovat o tom výbor ZO V. PŘIJÍMÁ v souladu s § 16, odst. 5 Stanov svazu za řádné členy tyto přítelkyně a přátele: Michala Ušelu, Radka Pobudu, Tomáše Holíka, Tomáše Baxu, Michala Šaratu, Martina Davidova, Helenu Eichlerovou a Markétu Zichovou Plány na další období - pozvánky pro vás Kurzy pro začínající a pokročilejší včelaře na Vyhlídce na Lipských Pasekách Kurzy probíhají na farmě předsedy ZO Zlín ing. J. Kalendy jednou do měsíce v sobotu od 8.30 hod., pokračují těmito termíny: Jaro 2013: 13. dubna, 11. května, 8. června 2013 a po letních dovolených 14. září, 12. října, 9. listopadu a 5. prosince 2013. Srdečně zveme včelaře začínající i pokročilé! Na vaši účast se těší ing. Jiří Kalenda, Lípa 26, 763 11 Zlín, 602 558 994, [email protected] Pozvánka na DEN ZEMĚ Zveme všechny na akci, která se uskuteční na náměstí Míru ve Zlíně před radnicí v úterý 23. 4. 2013 od 9.00 hodin do 15.00 hodin. Jedná se o propagační den, který je uspořádán pod patronací statutárního města Zlína a který pořádá Odbor životního prostředí a zemědělství Magistrátu města Zlína. Na této akci již tradičně představujeme zlínské veřejnosti činnost naší základní organizace, taktéž včelu, včelstvo a jejich přínos pro současné životní prostředí. Nedílnou součásti této ukázky je pozorovací úl, který je vždy v obležení jak dětí, tak i dospělých účastníků této akce. Ing. Jiří Kalenda Pojeďte s námi na včelařský zájezd Včelařský zájezd naší ZO se uskuteční v sobotu 27. července 2013 do Olšovce u Hranic na Moravě, kde navštívíme ing. Pavla Stupárka. Tento včelař, přestože zatím nevčelaří dlouho, dokázal vybudovat krásný včelín ze staré stodoly a rád se s námi o své zkušenosti podělí. Poté si společně poobědváme a v odpoledních hodinách navštívíme Lipník nad Bečvou – unikátní střešní zahradu v zámku, meditační květinovou zahradu na místě bývalého hřbitova a podle zájmu další pamětihodnosti tohoto krásného města. Není vyloučena také návštěva vinného sklípku (o té se teprve jedná). Cena zájezdu včetně oběda je 250 Kč, přihlášky u př. Šimečka (tel. 737 172 520). Pavel Šimeček Vzdělávací cyklus pro včelaře 2013 – 2014 Máme dobré zkušenosti ze vzdělávacího cyklu roku 2012/2013, který uspořádala naše organizace pro naše včelaře na Hotelu SOLE. Přednášky se konaly jedenkrát do měsíce, a to v období listopad až březen. Zúčastňovali se jich včelaři jak z blízkého okolí, tak také z větší dálky – na některých přednáškách jsme přivítali včelaře i ze Slovenské republiky. Měli jsme pozvané uznávané odborníky napříč včelařským spektrem České republiky. Přednášející tohoto uplynulého zimního cyklu byli ing. Antonín Přidal, Ph.D., ing. Antonín Cimala, ing. Květoslav Čermák, CSc., ing. Leoš Dvorský a MVDr. Zdeněk Klíma. Pro zimní období roku 2013 – 2014 připravujeme následující přednášky: 16. 11. 2013 MVDr. Martin Kamler apis a nosema cerana Nemoci včel – se zaměřením nosema 14. 12. 2013 Ing. Roman Slavík, Ph.D. Včela – indikátor životního prostředí, těžké kovy v medu 18. 1. 2014 Ing. Pavel Cimala včelařením v podhůří 8. 2. 2014 Chov matek, Dadant systém, zkušenosti se Kralického Sněžníku Ing. Leoš Dvorský včelařením v okolí Varroatolerance, zkušenosti se včelstvy a Mladé Boleslavi, šance pro včely 8. 3. 2014 Ing. František Texl Zkušenosti se včelařením na Znojemsku a okolí Vranova nad Dyjí Přednášky se budou konat na Hotelu SOLE ve Zlíně, a to dopoledne od 9.00 do 12.00 hodin, polední přestávka je 12.00 – 13.00 hodin, odpolední přednáška od 13.00 – 16.00 hodin. Odpolední přednáška zpravidla navazuje na dopolední téma, případně dopolední téma pokračuje (anebo je doplňováno) ještě odpoledne. U těchto přednášek probíhá bohatá diskuze a předávání zkušeností jak směrem od jednotlivých přednášejících, tak i mezi posluchači. Informace: ing. Jiří Kalenda; email: [email protected]; mobil: 602 558 994; webové stránky: www.kalenda.biz, odkaz Včelařský vzdělávací cyklus. Informace budou také na internetových stránkách ZO ČSV ve Zlíně. Ing. Jiří Kalenda Pozvání Vážení přátelé, včelařky a včelaři, jak již mnozí víte, po zkušenostech minulých dvou let, kdy náš Včelařský ples byl prodělečný, zmocnila VČS naší organizace výbor ZO, aby rozhodl, zda ples uspořádat v roce 2014. Dost podrobně jsme o tom hned na následující výborové schůzi 6. 2. 2013 diskutovali a výsledkem této diskuze a následného hlasování je uspořádat místo plesuSpolečenský večer a spojit ho s tradiční Medařskou soutěží. Myslíme si totiž, že by bylo škoda úplně opustit tradiční setkávání s rodinnými příslušníky a přáteli ve slavnostnější atmosféře. Tak vás tedy zveme na SPOLEČENSKÝ VEČER který se bude konat v pátek 15. listopadu 2013 od 17.00 hodin v restauraci U Barcuchů. V průběhu večera se uskuteční Medařská soutěž, tak jak ji znáte z předchozích ročníků. V ceně vstupenky 100,- Kč bude zahrnuta večeře (což je předpokladem pro poskytnutí sálu bez účtování nájemného). Nápoje si bude hradit každý sám. Budeme rádi, když se večera „v počtu větším než malém“ zúčastníte a pozvete i své přátele nevčelaře. Těšíme se na vaši účast. Výbor ZO ČSV Zlín P. S. Vstupenky budou k dostání na všech akcích pořádaných ZO (seance, kurzy, přednášky) od září 2013. Vstupenky bude nutno zakoupit předem, protože podle jejich počtu budeme objednávat večeře. Kalendář jednotlivých akcí na rok 2013 23. 3. 2013 důvěrníci – Horákův mlýn 27. 3. 2013 seance 3. 4. 2013 výbor 7. 4. 2013 Akademie Otrokovice – OO ČSV Zlín 10. – 13. 4. 2013 Výstava Včelár – Trenčín 13. 4. 2013 kurz pro začínající včelaře 23. 4. 2013 Den Země 24. 4. 2013 seance 28. 4. 2013 Zlatá včela Luhačovice – ZO ČSV Luhačovice + OO ČSV Zlín 1. 5. 2013 výbor 11. 5. 2013 kurz pro začínající včelaře (chov matek) 25. 5. 2013 Hostýn – OO ČSV Kroměříž 26. 5. 2013 Hostýn – OO ČSV Kroměříž 29. 5. 2013 seance 5. 6. 2013 výbor 8. 6. 2013 kurz pro začínající včelaře (chov matek) 8. 6. 2013 Medové snůšky – OO ČSV Zlín 26. 6. 2013 seance 27. 7. 2013 zájezd ZO 4. 8. 2013 28. 8. 2013 Púchov – medový den výjezdní seance 4. 9. 2013 výbor 7. 9. 2013 krajský aktiv OO Zlín 14. 9. 2013 kurz pro začínající včelaře 25. 9. 2013 seance 2. 10. 2013 výbor 12. 10. 2013 kurz pro začínající včelaře 30. 10. 2013 seance 6. 11. 2013 výbor 9. 11. 2013 kurz pro začínající včelaře 15. 11. 2013 Medařská soutěž 2013 + společenský večer U Barcuchů 16. 11. 2013 přednáškový den – MVDr. Martin Kamler 27. 11. 2013 seance 4. 12. 2013 14. 12. 2013 18. 1. 2014 výbor přednáškový den – ing. Roman Slavík, Ph.D. přednáškový den – ing. Pavel Cimala 8. 2. 2014 přednáškový den – ing. Leoš Dvorský 8. 3. 2014 přednáškový den – ing. František Texl Kde jste mohli být Medařská soutěž 2012 proběhla 17. 11. 2012 v hotelu Sole ve Zlíně od 16.00 hodin. Odpolední program včelařského vzdělávacího cyklu byl společný s MEDAŘSKOU SOUTĚŽÍ 2012, kde byl na prvním místě med. Proběhla velmi zajímavá a poutavá přednáška ing. Antoníma Přidala, Ph.D. Tato prezentace byla zaměřena na včelí produkty a to med, pyl, vosk, mateří kašičku, propolis, včelí jed a vodu ozářenou včelkami. Přednáška vyplňovala prostor, kde nezávislá pětičlenná komise vyhodnotila medy ve čtyřech kategoriích. V pětičlenné hodnotící komisi byla i první místopředsedkyně senátu Alena Gajdůšková, která se zhostila s ostatními členkami této důležité funkce velmi zodpovědně. Tímto bych chtěl poděkovat ženám v hodnotící komisi za jejich velmi zodpovědnou práci. V roce 2012 se do soutěže přihlásilo celkem 18 včelařů, kteří předali hodnotící komisi celkem 34 vzorků medů. Výsledky jednotlivých kategorií (první tři místa): Pastovaný med: Květový med: Smíšený med: 1. Krpelán Josef 1. Barvík Zdeněk Medovicový med: 1. Šeďa Radomír 1. Krpelán Josef 2. Švirák Vlastimil Jelínek Jan 2. Trojna František 2. Jelínek Jan 2. 3. Ponížil Petr 3. Klocek Stanislav 3. Trojna František 3. Keprda Antonín Ing. Jiří Kalenda Seance 2012 V roce 2012 se každou poslední středu v měsíci na hotelu Sole konaly včelařské „seance“. V čase zimním začínaly v 18.00 a v čase letním v 19.00 hodin. Tématicky byly rozděleny podle ročních období: příprava na včelařskou sezónu, včelařovo léto, slunovrat, příprava na zimu, zimní rozjímání. V srpnu se uskutečnila výjezdní seance k příteli Hábovi do Lhotska. Na říjnové seanci přítel Šimeček vybíral od zájemců vosk na výměnu za mezistěny do Stražiska; mezistěny vydával na listopadové seanci. Na seanci v listopadu se podávalo menší občerstvení. Seance vedl předseda př. Jiří Kalenda, pomáhali mu praktici Pavel Šimeček, Evžen Babík, Jaroslav Hába. Seance nejsou jen pro zlínské včelaře, ale i pro včelaře z jiných organizací i pro nevčelařskou veřejnost. Těchto setkání by se mohl zúčastňovat ještě větší počet včelařů z naší organizace. Všichni, kteří si chtějí vyměnit názory nebo se něco nového dozvědět, jsou vítáni. Zdeněk Barvík Zimní vzdělávací cyklus pro zlínské včelaře 2012 – 2013 V duchu tradic našich předchůdců zpřístupňujeme nejnovější a pokrokové informace od našich předních odborníků, výzkumníků a praktiků pro včelaře na Zlínsku. 17. listopadu 2012 se představil MVDr. Zdeněk Klíma s přednáškou Apiterapie – léčení včelími produkty. Vybral jsem pro vás několik perliček. Med u kojenců udržuje střevní mikroflóru stejnou jako při kojení mateřským mlékem, nedochází k vytvoření patologické mikroflóry jako při konzumaci cukru (sacharózy), bez kvasných procesů a bolesti bříška. Nebezpečí botulismu z medu u dětí není věrohodně doloženo. Neboť zárodky se nachází v prachu a velké riziko představuje především špatně umytá kořenová zelenina (mrkev, brambor, …). Jako superlék na zvýšení imunity byla doporučena kombinace medu, pylu a propolisu. Do medu se vmíchá 1 – 3 % propolisové tinktury, 10 – 20 % pylu. Zlatým hřebem může být přídavek 1 % mateří kašičky. Med má komplexní hojivý účinek na poranění vytvořením vhodného prostředí bez nežádoucích bakterií, udrží vlhko a podpoří příliv hojivých látek. Odpoledne vystoupil ing. Antonín Přidal, Ph.D. s přednáškou Med – zdravé sladidlo Cukr se do lidské výživy zavedl posledních 200 let a masivně se používá 50 let. Složitý řepný cukr jako čistá rafinovaná chemikálie zatíží trávicí systém a především slinivku, odebere tělu minerály a vitamíny a přebytky se ukládají v tělním tuku. Oproti tomu med je příznivý pro trávení a celkovou odolnost, imunitu. Med je rychlý zdroj energie a tělo jej využívá už v ústech. Přebytky se ukládají v jaterním tuku jako rychlé pohotovostní rezervy. Med je zdroj vitamínů B, minerálů, organických kyselin a probiotik v ideálním poměru a vstřebatelné formě. Tvorba pastovaného medu je vhodná v chladu, temnu a při lehkém mechanickém namáhání. Nešlehat, neboť bublinky vzduchu zvyšují vlhkost medu, který následně začne kvasit. 15. prosince 2012 ing. Pavel Cimala představil svůj chov v údolí mezi Kralickým Sněžníkem a Hrubým Jeseníkem, kde se nachází snůška z pastvin, luk a smíšených lesů. Jeho včelnice se nacházejí v nadmořské výšce 500 – 600 metrů, a proto chová včelstva, která jsou schopna prosperovat v náročných klimatických a přírodních podmínkách. 15 let využívá prostorové izolace a spolupráce s nejbližšími včelaři s cílem udržet vysokou kvalitu a vyrovnané vlastnosti přirozeně spářených matek jeho linie.Jedná se o otužilé matky s výborným využitím jarní snůšky a luxusními doprovodnými vlastnostmi. Včelaří se systémem Dadant, kde si cení celistvosti plodového tělesa umožňující rychlý jarní rozvoj včelstva, medu z panenských plástů a snadné manipulace s medníčky, a sází na uteplení. Nároky na něj klade pouze vysoká hmotnost plodištního nástavku (uteplený na 13 rámků 39/30 cm). Ve smíšeném systému nástavkového včelaření má jednu z nejpropracovanějších metodik vedení včelstev. 12. ledna 2013 se ing. Květoslav Čermák věnoval vysoce odborné problematice genetika včely medonosné a následně šlechtění včel se zaměřením na mednou užitkovost. Zde upozornil na středně silná zdravá včelstva s dlouhověkými včelami, která nejlépe vyhovují ekonomice včelařského provozu. Odpoledne bylo ve znamení varroatolerance a úspěšného přežívání včelstev bez léčení na příkladech z celého světa. Jeho letošní pokusnou aktivitou je převedení včel na parametry přirozeného díla a posouzení vlivu malých buněk 4,9 mm v plodišti na zdraví a celkovou vitalitu včelstev. V závěru detailně rozebral praktický chov matek a odpověděl na mnoho zvídavých dotazů. 9. února 2013 se ing. Leoš Dvorský zaměřil na volnou stavbu včel. Důvody jejího využití: - včelám je vlastní stavba buněk o různé velikosti - umožňuje držet varroázu lépe pod kontrolou - přirozený poměr dělničiny a trubčiny - lepší tepelný režim - vosk bez reziduí - úspora času a nákladů Zákonitosti architektury včelího díla: - včely staví dělničinu, trubčinu nebo kombinaci obojího - zásobní plásty se nachází co nejdál od česna - kde jsou zásoby, nacházejí se ztluštěné plásty (mění se v návaznosti na směr plodování) - trubčina je poblíž česna a na okrajích (5 – 30 %) - galerie a průchody umožňují včelám komunikaci, vlhkostní a tepelný režim - plod putuje během roku mezi zásobami a česnem a je vždy v kontaktu se zásobami - nad plodem včely velmi rychle postaví nové plásty - vzdálenost plástů je individuální pro včelstvo a často větší než 35 mm z různých důvodů, než se běžně uvádí - tmavé dílo je „teplejší“ - panenské dílo je „zdravější“ - v přírodě je maximálně 9 plástů dle síly včelstva Strategie rozšiřování včelstva pomocí stavebních rámků, lépe řečeno rozšiřování stavebními nástavky, kdy se napodobuje zhroucení včelího díla, a proto se provádí maximálně 1 – 2krát ročně, vystavěné plásty se nepřemísťují ze svého místa a rámky mají vodící hranu pro začátek díla. A. nad plodiště (nebo zároveň i pod plodiště) se umístí nástavek s 3 – 5 stavebními rámky ve středu a obklopí se soušemi B. nad plodiště (nebo zároveň i pod plodiště) se umístí nástavek s 2 – 3 soušemi a obklopí se stavebními rámky, je vhodné do krajů dát jako krycí staré trubčí plásty, neboť zde hůře staví. Při razantním rozšíření a nestálosti počasí je vhodné přidaný prostor oddělit novinami, které včely po ovládnutí prostoru vykousají a vynesou ven. C. jako strategie B, do plástového jádra se umístí 1 plodový plást, který směřuje rozvoj včelstva D. dělení plodiště – mezi plodiště se vloží stavební nástavek jako ve variantě C nebo se horní plodiště posadí nahoru přes mateří mřížku pro chov matek nebo tvorbu oddělku. Odpolední přednáška patřila „varroáze trochu jinak“ – znaky varroatolerance, strategie včely východní a trumfy druhů včel žijících v přírodě. Po ní přítomné upozornil ing. Roman Slavík na škodlivé látky v životním prostředía jejich důsledky pro včelstvo. 16. března 2013 nám představí MVDr. Zdeněk Klíma léčení včelstev a včelaření v ČR. Další cyklus bude zahájen v listopadu 2013. Přijďte si osvěžit odborné znalosti, dotázat se na řešení vašich včelařských problémů a vyměňme si navzájem bohaté praktické zkušenosti. Úspěšnou včelařskou sezónu přeje ing. Evžen Babík. Včelařský ples 19. ledna 2013 se uskutečnil tradiční včelařský ples naší základní organizace. Již při jeho přípravě panovaly určité obavy a rozpaky nad slabou účastí našich členů na plese v předchozím roce 2012. Na letošní ples byla tedy provedena změna tanečního souboru – byl objednán oblíbený taneční soubor Lubomíra Morávka – Karneval. Propagace plesu byla provedena v časopise Magazín Zlín, v Českém rozhlase (pořad Morava je krásná zem), na plakátech, na výroční členské schůzi a prostřednictvím důvěrníků při předávání dotací. Členové ZO byli upozorněni, že letošní ples je současně i referendem o tom, jestli mají o pořádání této akce zájem. Již první snaha o prodej lístku mezi členy ZO při předávání dotací byla tristní. Prodalo se 35 lístků – koupili si je převážně členové výboru, kteří ples organizovali. Samotný průběh plesu byl příjemný, kvalitní hudební produkci tanečního souboru Karneval zpestřila i bohatá tombola, která je každoročně součástí plesu. Bohužel účast našich členů byla velmi nízká a účast ostatní veřejnosti celkovou kapacitu sálu nenaplnila. Několikatisícová finanční ztráta z plesu dovedla výbor ZO k rozhodnutí v následném roce již ples neuskutečnit. Jako náhradní akci plánujeme přátelské posezení s hudbou k tanci v restauraci u Barcuchů. V ceně vstupenky bude i večeře – vstupenky budou nabídnuty členům ZO i širší veřejnosti. Těšíme se na vás! Za organizační výbor ZO Radim Bosák Zprávy ozdravného referenta Ošetření kyselinou mravenčí Přednosti ošetření kyselinou mravenčí (KM): - nezanechává žádné škodliviny (rezidua) ve vosku ani v medu - kleštík včelí (Varroa destruktor) si nevytvoří odolnost (rezistenci) - vysoká účinnost, působí i pod víčky na samečky kleštíka - působí i proti zvápenatění a nosematóze - zvýší čistící pud včel proti virům a nemocem plodu - možnost ošetření i ve snůškovém období - a nezávislost na distribuci „léčiv“ Nejlépe omezovat populaci kleštíka (Varroa destruktor): - když je nejzranitelnější (je na včelách, krátce po vyběhnutí z buňky, …) když to včelstvu nejméně škodí (včelstvo je v kondici, není ve snůšce a nevychovává ve větším množství dlouhověké včely, …) Možnosti ošetření KM 1. jarní ošetření - v období rozkvětu meruněk - dle spadu odečtených po prvním proletu, jen napadená jednotlivá včelstva! - 15°C a víc, podněcovací snůška, kritický spad 2 a více V.d. denně - dlouhodobý odpařovač do blízkosti plodu nebo nad plod, 180 ml 65 % KM (Lysoň, Nassenheider, Mitte Gone, Formidol forte) 2. po vytáčení řepky - ve snůškové přestávce jako diagnostika napadení celého stanoviště krátkodobý odpařovač Formidol 40 ml 85 % KM, houbička 60 – 80 ml 65 % KM, pivní tácek 15 ml 65 % KM (lépe 2 – 3 ks), …, možno po každém vytáčení i 3krát 3. letní ošetření - po slunovratu dnů) - dle denního kritického spadu kleštíka (V.d.) srpen 5, červenec a září 3 a více samičky V.d. denně (odečet v délce 3 – 5 dlouhodobý odpařovač 200 – 360 ml 65 % KM 4. ošetření mladých včelstev - srpen - dlouhodobý odpařovač 200 ml 65 % KM V.d.) - možno podruhé i vysoce napadená včelstva (varroasenzitivní – citlivá na a vyměnit jim matku oddělkem od nadějných včelstev Při objevení prvních poškozených včel virem deformovaných křídel (vypadne jedna generace, rozpadne se soudržnost včel, včely nepečují o matku a o plod, nastává loupež a konec) okamžitě odléčit dlouhodobým odpařovačem KM a poté vyměnit matku od nadějných včelstev. Uzavřít varroadna, očka a zúžit česna na principu vany s vyšší koncentrací KM. Odpařovač s KM vkládat navečer a pozorovat projevy včelstva na česně – rozrušení. Matka musí mít prostor pro ústup počátečnímu odparu KM alespoň 1 nástavek. Odečíst léčebné spady!!! Odpařovač kyseliny mravenčí Lysoň Odpařovač kyseliny mravenčí Lysoň se vyrábí v Polsku. Skládá se z otevíratelné válcovité nádobky z odolného plastu, která je vyplněna porézní hmotou piaflor (nasákavá hmota na aranžování květin – zelená), do níž se lije KM nebo se nechá nasát ve kbelíku. Pokládá se naplno otevřený odparnými otvory dolů na krmný otvor nebo přímo na horní loučky nad plodiště. Je důležité ponechat vzdálenost 10 – 20 cm od plodu a nepoužívat při tropických teplotách dlouhodobě nad 25°C i v noci, kdy hrozí poškození plodu. Do nádobky se vejde 100 – 120 ml 65 % KM, která při denním odparu 6 g (dle síly včelstva a teploty) postačí na eliminaci roztoče po dobu 15 – 20 dní. Z těchto důvodů se nosič používá při plodování včelstev! (1 ml 65 % KM odpovídá 1,22 g) Použijeme – jaro 1 nosič na včelstvo, léto 2 nosiče (dle prostoru úlu a síly včelstva). Bezpečnostní opatření při práci s kyselinou mravenčí (KM) 1) Pracujte v odolných gumových rukavicích, doporučuji neoprén 0,5 mm. Dále respirátor, brýle a gumové boty!!! 2) Při plnění odpařovačů mějte KM co nejdále od obličeje. KM je těžší než vzduch. Ideální je plnění odpařovačů ve kbelíku pod úrovní pasu. 3) Při ředění 85% KM na 65 % postupujte tak, že do 1 litru vody nalijte opatrně 3 litry KM. NIKDY NE OPAČNĚ!!! Vždy kyselinu do vody. Kdo chce ředit přesně z 85 % koncentrace KM na 65 % koncentraci, tak do 368 ml vody vlijte 1 litr kyseliny. Nebo do 1103 ml vody 3 litry kyseliny. 4) Mějte při ruce v zašroubované PET-láhvi čistou vodu a potřísněnou část těla kyselinou ihned opláchněte vodou!!! Vhodný je plný kbelík vody poblíž. 5) S kyselinou manipulujte a odpařovače plňte přímo na stanovišti včelstev pod širým nebem, ne doma. Jednak je zajištěno větrání a jednak rozlití kyseliny na trávu je mnohem menší problém než totéž v kuchyni. 6) Skladujte mimo dosah dětí v označených lahvích mimo obytné místnosti. Prosíme včelaře, aby vyplnili jednoduchý dotazník a odevzdali jej funkcionářům. Při vyšších spadech zaokrouhlete na celé desítky nebo stovky. Uveďte všechna ošetření. Jméno: Datum: Stanoviště: Počet ošetřených včelstev KM: Max. teplota vzduchu: Spady týden před ošetřením: Léčebné spady: Spady při následném ošetření: (průměrný spad za stanoviště, nejnižší spad, nejvyšší spad) Stručné zhodnocení ošetření, připomínky: Děkujeme za vaši aktivitu. ing. Evžen Babík, ing. Jiří Kalenda, Jan Sousedík; Zlín 27. 1. 2013 V. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému v Brně aneb sledováním spadu ke včasnému léčení včelstev pokrokovými včelaři. 6. 1. 2013 proběhlo v Brně V. setkání uživatelů Varroa Monitoring Systému. Dopolední blok zahájila RNDr. Tatiana Čermáková, výzkumnice z Liptovského Hrádku a specialistka na pesticidy, z nichž včelaře nejvíce zajímají insekticidy – látky působící na hmyz, které rozdělila do skupin: 1. organofosfáty - nesystémové s rychlým průnikem do pletiv rostlin - dotykové, požerákové a dýchací nervové jedy - způsobují nevratné poškození nervové soustavy, nepůsobí na vajíčka škůdců - rozpustné v tucích, v půdě se rozpadají po 2 – 4 měsících - v současnosti málo používané, ochrana brambor 2. syntetické pyretroidy - nesystémové nervové jedy, nepůsobí na vajíčka škůdců - málo rozpustné ve vodě, foto- a termostabilní - vážou se na kutikulu hmyzu a povrch rostlin, nesmyvatelné deštěm - vysoce toxické, působí v nižších dávkách, rychleji a dlouhodoběji - rychle se rozkládají na metabolity, které jsou ovšem dlouhodobě stabilní 3. neonikotinoidy - systémové – pronikají do rostlin, rozpustné ve vodě kolují v celé rostlině - vysoká dávka v mořidle na semena zaručuje dlouhodobé působení v rostlině - nejvíce toxické pro včely, clothianidin, thiamethoxan, imidacloprid - účinkují v nízkých dávkách po dobu měsíců až roků - dopad na i na následnou generaci včel krmenou reziduami v pylu Následky otravy insekticidy na včelstvo: - snížení vitality včelstva - snížení početnosti včelstva - snížení délky života včel Pro praxi doporučuje spolupráci včelařů a zemědělců, neboť v současnosti zemědělci potřebují insekticidy na vyšší sklizeň a také potřebují včely na opylení. V následující přednášce MVDr. Martin Staroň z Liptovského Hrádku pojednal o rizicíchkyseliny šťavelové ve směsi léčivých látek nejmenovaného výrobce. Roztok kyseliny šťavelové (KŠ) se při běžné teplotě rozkládá v řádu několika dnů na HMF, který je pro včely jedovatý. Proto je nutné 3,5 % vodní roztok kyseliny šťavelové míchat těsně před ošetřením včel a zbytky roztoku vylít nebo skladovat při teplotě 0°C. Poukázal na přítomnost kalcium-oxalátových krystalů ve včelách po ošetření KŠ a na potřebu zkoumat vliv krystalů na zdraví včel. Další příspěvek Lukáše Mately „Soužití včel a roztočů“ nás seznámil s populační ekologií. Poukázal, jak ošetřování a léčení včel v současnosti může jít proti přírodní selekci zaměřené na vývoj odolných populací včel, které se dovedou účinně bránit parazitům a na selekci parazitů, kteří svého hostitele nezlikvidují, jinak by vymřeli. Po obědě se věnoval ing. Antonín Přidal problematice změny vyhlášky 299/2003 Sb., části ozdolávání moru včelího plodu, kterou opakovaně připomínkoval při projednávání s veterinární správou jako zástupce Mendlovy společnosti pro včelařský výzkum. Zkušený praktik Jiří Vítámvás, vlastník 150 včelstev vystoupil s metodou ochrany včelstev pomocí 85 % kyseliny mravenčí (KM), ověřenou ve velkoprovozu. Jeho cílem je jednoduchá metoda léčení dostupná pro širokou včelařskou veřejnost a uznání metody dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí za alternativní léčbu. Svůj odpařovač nazval FORMIVAN (form značí kyselinu mravenčí a ivan jeho působiště Ivančice). Zásadní je monitoring – sledování populace kleštíka metodou 3P: - podložka - práškový cukr v létě - plod trubčí Metoda klade důraz na: - chemie oslabuje včelstva a šlechtí roztoče, použití pouze ošetření KM - vedení záznamů, sledování kleštíka, včas zasáhnout - omezení populace kleštíka už v sezóně - kontrola reakce včel na ošetření KM a kontrola léčebného spadu kleštíka - podzimní aplikace KM do podmetu je účinnější než fumigace Oblasti zamořené kleštíkem dělí na: 1. malé zamoření – nedochází ke kolapsům včelstev 2. rizikové zamoření – kolapsy včelstev před zimou 3. velké zamoření – kolapsy v průběhu srpna Formivan – nosič kyseliny mravenčí: - 50 g celulózy (2 desky Formidolu) - 200 g 85 % KM - rovnoměrný odpar až 21 dní - regulace odparu až 50g za den - použití shora, z boku i do podmetu Účinnost: - nad plodem… jaro 90 %, léto 70 %, podzim 20 % - podmet… podzim 95 %, léto 50 % Ošetření Formivanem: 1. 2. 3. 4. jaro - jen při kritickém spadu nad 2 ks samičky kleštíka za měsíc - denní odpar 10 – 15 g KM dle síly včelstva - umístění nahoru 5 – 10 cm od plodu - po ukončení spadu nosič vyjmout! (dle příkladu po 5 dnech) podletí - jen po testu práškovým cukrem nebo po zvýšených spadech kleštíka - denní odpar 15 – 20 g KM dle síly včelstva - včelstvo může omezit plodování a více větrá podzim - nejdůležitější, od 1. října - denní odpar 10 – 15 g KM dle síly včelstva - důležitá délka ošetření 20 dnů listopad - jen při podezření na reinvazi - 1-2 denní ošetření Více na www.vcelarstvi-vitamvas.cz. Jakub Dolínek se podělil se svými zkušenostmi vzorkováním smyvem kleštíka z ometených včel při medobraní. Jogurtový kelímek včel usmrtil ve sklenici alkoholu a poté promýval vodou pomocí 2 sít, kdy vrchní síto zachytilo včely a spodní jemné síto smyté samičky kleštíka. Detaily na http://www.vcelky.cz/videa.htm#smyv-vcel-v-terenu Oliver Randy odpustí, ale pro lepší pochopení biologie kleštíka včelího do třetice zveřejňuji jeho graf převzatý z Fascinovaného včelaře. Mgr. Bronislav Gruna popsal pozdní plodování včelstev a jeho místo při množení kleštíka včelího. Dále ing. Evžen Babík představil permanentní seminář Hnutí Šance pro včely, jehož cílem je propagace včelaření, které vychází z biologie včely medonosné a z přirozených instinktů včelstva. Podrobně rozebral etický kodex účastníka hnutí ve vztahu ke včelám z pohledu jeho vlastní praxe. V závěru poukázal na nesplnění cílů předloženého návrhu změn vyhlášky 299/2003 Sb. o zdolávání nebezpečných nákaz (varroáza, mor včelího plodu) a nastínil řešení z pohledu Hnutí Šance pro včely: větší samostatnost a odpovědnost včelařů dotace směřovat na: - vzdělávání včelařů - šlechtění (podpora vitálních genů) důraz klást na: - monitoring – sledování výskytu nákaz - prevenci – snižování infekčního tlaku - vyloučení neživotaschopných genů Ing. Pavel Holub v přednášce „Nové možnosti omezení hromadných úhynů včelstev na varroázu“ se věnoval rozboru současného stavu a upozornil na sníženou genetickou variabilitu včel, na absenci šlechtění na varroatoleranci, degradaci životního prostředí, ostatní včelí nemoci, nevhodné chovatelské postupy a špatnou funkčnost akaricidů. Řešení nachází v: - přiměřená velikost včelstev a podchycení rojivosti - rozchov místně ověřeného genofondu - ošetřování včelstev jako v ekochovech - monitoring kleštíka včelího V závěru vystoupil ing. Petr Texl s aktualitami z průběhu jednání o evropských dotacích do oboru včelařství. Pořádající Pracovní společnosti nástavkových včelařů přináleží zprostředkování výměny zkušeností badatelů, zlepšovatelů a nadšenců. poděkování za Zapsal ing. Evžen Babík, zdravotní referent ZO Zlín RV ČSV, OO ČSV, spřátelené organizace VII. včelařská akademie – 7. duben 2013, Otrokovice (pořádá OO ČSV Zlín) Program přednášek na Včelařské akademii 2013: 9.00 – 9.30 Jaroslav Studeník 9.30 – 10.30 RNDr. Václav Švamberk 10.30 – 12.00 RNDr. Vladimír Ptáček, CSc. 13.00 – 14.40 ing. Dalibor Titěra, CSc. 14.40 – 16.50 MUDr. Radek Hubač 16.50 – 17.00 Jaroslav Studeník Zahájení Pyl a včely Ošetřování včelstev v nástavkových úlech Co umí včely Vliv včelích produktů na naše zdraví Závěr 11. včelařská pouť na Svatém Hostýně Sobota 25. května 2013 12.00 zahájení v Jurkovičově sále, přednáška „Včelí produkty, apiterapie“ – př. Jan Bajza 15.00 přednáška „Nové poznatky ve včelaření, I. část“ – př. ing. František Texl Neděle 26. května 2013 8.00 otevření infocentra a zahájení stánkového prodeje, koncert Dechové hudby Lidečanky 10.00 řazení slavnostního průvodu u sochy sv. Ambrože, průvod do baziliky 10.15 mše svatá za živé a zemřelé včelaře a jejich rodiny, celebrovaná arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem 12.00 přestávka na oběd v místních restauracích 13.00 přednáška „Nové poznatky ve včelaření, II. část“ – př. ing. František Texl 14.00 přednáška „Včelaření během roku, srovnání se včelařením v USA“ – př. ing. Pavel Konečný 18.00 předpokládaný závěr; šťastnou cestu domů! podle informací př. Jana Bajzy z Lidečka napsala Andrea Šimečková Nápady, postřehy, zajímavosti, ohlasy... Rozhovor s přítelem Okálem Na schůzi výboru jsme se usnesli, že pro náš zpravodaj vytvoříme rozhovor s „žijící legendou“ zlínského včelařství, př. Josefem Okálem, který v minulém roce oslavil jubileum 80 let života. Tady je výsledek: Kdy a jak jste začal včelařit? Co vás ke včelařině motivovalo? V roce 1969 jsem začal mít problémy politického rázu v zaměstnání a současně několik úmrtí v rodině (manželka, maminka) a byl jsem z toho tak skleslý, že jsem nevěděl, jak dál. V té době mi jeden dávný přítel řekl, že pokud se z tohoto stavu chci dostat, musím si najít nějakého koníčka, například včelaření. Trochu mě to zaskočilo, ale po krátké úvaze jsem na jeho radu dal a pořídil si nejprve dvě včelstva. Tato činnost mě natolik zaujala, že jsem měl brzy včelstev pět, pak jsem začal stavět kočovný vůz a moje včelařská činnost se rozjela naplno. Kolik jste za sezónu vytočil nejvíce medu? Pamatujete si, který to byl rok? Asi tak roku 1975, kdy jsem v kočovném voze, který jsem měl u Lukova, vytočil průměrně ze včelstva 40 kg převážně tmavého medu. A při počtu 40 včelstev si dovedete představit, že jsem měl medu bohatě. Práce to sice bylo hodně, ale včely mi při ní dodávaly energii, takže se vše zvládlo. Který med je podle vás nejlepší? Myslím si, že všechny druhy dobrého medu jsou velmi vzácné. Květový med má více aminokyselin a vitamínů a působí tím pádem vzpruhu organismu. Lesní med má zase více minerálů a je voňavější a pro mnohé lidi chutnější. Ve smíšeném je do určité míry zastoupeno obojí. Myslím si ale, že květový med je z ekologického hlediska pro výživu vhodnější. Co pro vás bylo ve včelařině největším zklamáním? Největším zklamáním pro mě ve včelařině byla medovice. Někdy v osmdesátých letech přišla snůška, kdy plásty byly plné medu, ale nešlo z nich nic vytočit. A já jako včelař v té době s malými zkušenostmi jsem naložil na vozík asi pět metráků medu, odvezl do Stražiska, kde mi za tyto plné plásty dali alespoň nějaké mezistěny. Jakou včelařství v našich zemích prognózujete budoucnost? Budoucnost včelaření bude složitá. V zásadě se dá říci, že je zde rozpor mezi dvěma skupinami včelařů. Jedna má snahu ošetřovat včely tak, jak se včelařilo dříve v historii, čili nechat včely přírodě, pokud možno neléčit a zimovat na květovém medu. Druhá skupina se snaží o to, co je běžné i v jiných odvětvích zemědělství, čili o získání maxima produktů ze včel. Dá se říci, že včely se v dnešní době o sebe samy postarat nedokážou, musíme jim maximálně pomoci, aby zůstalo včelaření zachováno. Doufám také, že budou v budoucnu vyvinuta taková léčiva, která nebudou včelám škodit a budou vysoce účinná a ekologická. Zkuste porovnat činnost Základní organizace v době, kdy jste byl jejím předsedou, a nyní. Do roku 1989 byla činnost všech zájmových organizací státem sledována, takže se moc nového dělat nedalo. Po roce 1989 jsme začali se spoustou činnosti: ať už to byly seance, zájezdy do Polska, Slovenska a Německa, či hojně navštěvované přednášky. Zlatým hřebem byly Slavnosti medu v ZOO Lešná, které měly bohatý program jak kulturní, tak společenský. Na tyto slavnosti spousta lidí vzpomíná dodnes. V posledních letech bylo úspěchem vytvoření praporu ZO a včelařských krojů, ale zdá se mi, že si jej naši včelaři málo váží, když i na takové akci, jako je výroční členská schůze, jej máme oblečen pouze čtyři z nás. Také účast na přednáškách bývala dříve větší než dnes. Které osobnosti v regionu vás v době vaší včelařské éry oslovily? Vzpomínám na př. Hrubého, který organizoval léčení včelstev, př. Hrnčiříka, chovatele matek, př. Dohnala, který byl organizačním motorem spolku, př. Šilda, který byl předsedou ZO a také rozchovával matky, a dr. ing. Štefku, který vnášel moderní způsoby včelaření do naší organizace. Těmto všem patří úcta a čest za to, co pro nás v minulosti vykonali. Co byste na závěr popřál včelařům naší ZO? Moje přání by se spíše týkalo včelařů na celém světě. Přeji jim, aby tato činnost nebyla jen záležitostí komerčních včelařů, ale spíše včelařů, kteří ke včelařině a celkově k přírodě přistupují s láskou, aby je práce ve včelách obohacovala a naplňovala a také aby jejich spolková činnost byla obohacením pro ně i pro jejich blízké. A konkrétně zlínským včelařům bych chtěl popřát, aby se jim jejich činnost dařila a o svoje zkušenosti se ve větší míře dokázali podělit s veřejností, zejména propagací včelařství a včelích produktů, které slouží našemu zdraví. Já vám také přeji, aby se vám ve vaší včelařské organizaci líbilo, abyste za to, co jste pro ni vykonal, sklízel uznání, a do letošní včelařské sezóny hodně radosti z práce se včelami. Rozhovor vedl Pavel Šimeček Tajemství úlu – 2. část (Borst, P. L.; American Bee Journal, 2010, č. 7, s. 571 – 574) Souhrn: mateří látka ve včelstvu je šířena tzv. „trofolaxí“ při vzájemném předávání potravy mezi jednotlivými dělnicemi. Má obrovský vliv na soudržnost včelstva. I když ve vědecko-fantastických románech se o hmyzích společenstvích psalo, přešlo ještě mnoho let, než byl u hmyzu objeven skutečný způsob trofolaktické komunikace. V roce 1954 dokázal C. G. Burler, že včelí matky vylučují na povrch svého těla „mateří látku“, kterou se dělnice snaží získat. Psal: Neustálé předávání potravy mezi dospělými jedinci společenství a snaha o získání mateří látky jsou důležitými faktory pro udržení hroznu, když už se vytvořil. Burler a jeho spolupracovníci získali patent na „9-oxo-decenovou kyselinu“. V žádosti o něj vysvětloval, že tento produkt bude užitečný při manipulaci se včelami v různých směrech, což povede ke zvýšení medné produkce a k rentabilitě včelaření. I když se snadno dalo dokázat, že přítomnost mateří látky je esenciální pro klidný život včelstva, a že při její absenci začne chov nových matek během několika hodin, později se předpokládalo, že množství této látky by mohlo kontrolovat rojení a výměny matek za náhradní. Jinými slovy předpokládalo se, že když se včelám dostane menší množství této látky, začne se celá organizace úlu hroutit a dělnice začnou stavět matečníky. To by mohlo vést k rojení, kdy stará matka opouští s polovinou včel úl, aby dala vznik novému včelstvu na jiném místě, nebo že včelstvo si může jednoduše vychovat novou matku a staré se zbavit, když zjistilo, že ona už nemůže uspokojit potřeby včelstva. Burler sám první poukázal na to, že ovládání včelstva není jednoduché, neboť není jasné, kolik mateří látky se dostává k jednotlivým dělnicím. V roce 1960 objevil, že: Matky v rojích z obrovských včelstev neobsahovaly méně mateří látky než matky ve včelstvech, která se nerojila. Zjištění, že množství matkou produkované mateří látky je úměrné množství, které se z ní dá vyextrahovat, ukazuje, že vlastní produkce mateří látky se nemění s narůstající velikostí včelstva. Burler také testoval rozdíly v reakcích na fixní množství mateří látky mezi dělnicemi z rojivých a nerojivých včelstev a nezjistil žádný rozdíl. To dokazuje, že inhibiční vlastnost mateří látky neklesá s velikostí včelstev. Dalšími studiemi bylo dokázáno, že mateří látka se ve včelstvu rychle šíří. Včely v nejbližším okolí matku olizují a ošetřují. A pak, při vzájemném sdílení potravy čili trofolaxi, je mateří signál rychle rozšiřován mezi včelami. Není pochyb o tom, že mateří kašička je pojítko, které drží včelstvo pohromadě, ale je spíš medium komunikace než poselství. Specifické znaky, které dělnice dostávají od matky, mohou ale být obsaženy i v tomto materiálu. Nové práce ingredienci, jejichž proporce se ovšem mohou měnit úl od úlu a dávat včelstvu charakteristickou vůni. A dále, úlové včely mohou od matky dostávat různé pokyny, pokud jde o její reprodukční cyklus, které můžou vést k jejich specifickému chování nebo plnit určité požadavky, jako např. stavbu matečníků. Jen obyčejná vanilka? Výzkumníci identifikovali jeden takový komponent, homovanillyl alkohol; je zřejmé, že mateří látka ovlivňuje putování dopaminu ve včelích mozcích, což vede k regulaci chování a motorické kontrole. Homovanillyl alkohol je zde klíčovým přispěvatelem. Kyle T. Beggs a Kelly A. Glendining, autoři poslední práce na toto téma, píší: „Tato studie nabízí vzrušující pohledy na mechanismus, kterým QMP (mateří mandibulární feromon) pracuje, a hlubší porozumění schopnosti matky regulovat chování jejího potomstva.“ Už v roce 1959 byl dopamin objeven jako tranzitér v centrálním nervovém systému. Dopamin je v mozku obecně spojen s pocitem radosti a poskytuje posilu lidem provádějícím určité aktivity. Nachází se u mnoha organismů, a to jak obratlovců, tak dopamin hraje kritickou roli při formování paměti u hmyzu. U lidí bylo zjištěno, že droga, která snižuje aktivitu dopaminu, snižuje také motivaci. Výzkumníci dokázali, že přítomnost mateří látky zpomaluje přeměnu mladušek na létavky a že létavky mají vyšší hladinu dopaminu. Mateří látka zjevně reguluje jejich náladovost a schopnost učit se. Jsme schopni teď uvěřit, že matka kontroluje úl? Není to to, co si staří Řekové mysleli už od začátku a my jsme strávili tak mnoho času rekonstrukcí? Nechtěli jsme si připustit, že včelstvo je superorganismus, kde všechny složky jsou jako buňky živočichů, motivované věčností včelstva a ne jeho individuí? Nevysvětluje to, proč je možné nahradit matku jednoho včelstva? Že včely samy se pouze snaží o zachování včelstva a nestarají se o to, která matka to zajistí? Ale není-li přežití včelstva důvodem, pak co to je? Určitě se zdá, že hmyz produkuje a konzumuje řadu substancí a názor, že nějak regulují jejich aktivitu, se zdá být v souladu s našimi pozorováními. Chemikálie, které byly až dosud identifikovány, mají velmi univerzální vliv; tj. jsou atraktivní a mají regulační funkci. Zjišťujeme, že některé květní esence a různé vůně jsou nezbytné pro náš život a mnohé z nich lákají i různé živočichy. Homovanillylový alkohol se nachází nejen v mateří látce, ale i v olivovém oleji a v šampaňském víně. Jeho vůně je popisována jako jemná, sladká, jakoby vanilková. Včely produkuji geraniol, který je klíčovou substancí vůně růží. Vůně květů jsou evidentně rozhodující pro reprodukci mnoha živočišných druhů. Bylo zjištěno, že sperma má receptory vůně a jsou přitahována vůni Bourgeonal, parfému, který voní podobně jako konvalinky a také jako čerstvá lidská vajíčka. Je také známo, že ženy žijící pohromadě, často mají synchronizované cykly tvorby vajíček. A znovu čmeláci Asi bychom se měli znovu blíže podívat na původ včelstva. Pozorování čmeláčí samičky je velmi instruktivní. Víme, že si nejprve vychová několik dělnic, aby jí pomáhaly. Tento počet může ovšem dosáhnout i několika set, takže se začíná podobat více kolonií než rodině. Mohli bychom tedy spekulovat o tom, že tito čmeláci také mají určité své rodiny? Matka je brzdila v růstu malým množstvím přidělované potravy během jejich vývoje, ale jejich mateřské city zůstaly zachovány. Zajímavá paralela se nachází u některých vosích kolonií (Polistes). Matky zde odchovají několik set dělnic, ale pak v pozdním létě začnou samy dělnice vychovávat nové matky. Všechna tato vajíčka mají stejný genetický základ; tj. všechny mají potencionální možnost stát se královnami, ale podle toho, jak a čím jsou krmeny, mohou být nasměrovány na plnění jiných úkolů, potřebných pro kolonii. Včela medová ohromně zveličila koncept kolonie, která je u čmeláků a v malých hnízdech vos a čítá několik tuctů spíš než set nebo tisíc. Ale přesto tato stvoření se svými malými počty jedinců přetrvávají rok od roku, stejně jako malé hrstky lidí přežívajících v Novém Světě, zatímco velké civilizace kolabovaly vlivem nemocí, válek nebo hladomoru. Ani včelí matka není vždy hlavou obrovského společenství. Apis florea (včela květná) si v tropech staví jen jeden malý plást, na němž je jen několik stovek dělnic. V horkém klimatu je dobré být malý. Naše včely žijí ale po miliony let v chladném klimatu, kde se cení schopnost produkovat veliká společenství a ukládat veliká množství medu. A k tomu je ještě třeba přidat schopnost včel najít si vhodná místa pro usazení. Včela medonosná málokdy hnízdí v zemi jako mravenci, čmeláci nebo vosy. Vlhké díry, vystavené zaplavení a predátorům, včely nepřitahují. Dávají přednost baldachýnu pralesa, vysoko v dutinách stromů. To demonstroval ve své práci Tom Sealey. Umístil boxy různých rozměrů i velikosti různě vysoko nad zemí a dokázal, že včely preferují ty, které byly na stromech. V tropech ovšem je obvykle vidět včelu obrovskou (Apis dorsata) na horních větvích vysokých stromů a žít volně v přírodě. Ona je královna! Matka není nějaký nástroj včelstva, ale spíš dělnice jsou její otrokyně, vychovávané od začátku proto, aby ji krmily a chránily. Výměnou mají také nějaká privilegia, dokud jí slouží. Jak stárnou, procházejí mnohými pracemi v úlu až do doby, kdy už uvnitř nejsou potřebné a začínají riskantní práci strážkyň úlu, a pak se změní v létavky a shánějí potravu i vodu daleko od úlu, a v určité době i nové místo pro usazení roje. Mnoho strážkyň umírá už při obraně česna, a ještě více pátraček se ztratí díky větrům, dešti, chladnu nebo i v zobácích ptáků. Někteří výzkumníci předpokládají, že staré a v některých případech i nemocné včely se vydávají na riskantní cesty, neboť nejsou již potřebnými členy společenství. Jsou jako vojáci ochotně zemřít za své společenství. Dělnice provádějí ve včelstvu heroické kousky. Zásobují včelstvo pylem a nektarem sebraným z milionů květů a nacházejících se mnoho mil od jejich pohodlného obydlí. Neustále čistí a vytmelují vnitřek úlu, zbavují úl vetřelců a nebojácně chrání své zásoby proti kreaturám od malých vos a skunků až po obrovské medvědy, i když nemají šanci zvítězit. Matka na druhé straně je vlastně expert na hledání nejbezpečnější části úlu, kde ji dělnice chrání svými těly, takže i když úl je rozštípán na kousky, matka téměř vždy přežije. Dělnice se také snaží Bez matky včelstvo rychle slábne. O bezmatečných včelstvech je známo, že hůře chrání hnízdo, hůř staví nové plásty a hnízdo neupravují. Vlastně předvádějí to, co studenti někdy nazývají „skutečným chováním“. Včely ovšem určitě nejsou sentimentální, nelítostně vyhazují neduživce nebo vetřelkyně ze sousedních úlů a hromadně vyhánějí trubce na konci sezóny. Náš dramatik M. Maeterlinck to popisuje následovně: „Dřív než jsou popletení paraziti schopni rozložit zákony města a tím naplnit nejnevhodnějším způsobem svůj osud, je každý z nich napaden třemi nebo čtyřmi vykonavateli práva. Jsou mu odkousávána křídla, překousnuta spojnice mezi hrudí a zadečkem, amputována tykadla a jsou vyhledávána místa spojů jednotlivých článků zadečku, kudy by mohlo proniknout žihadlo.“ Ale při pozorném pohledu pozná každý včelař, že ztráta matky ovlivní včely natolik, že ztrátu cítí. Bezmatečné včelstvo vždy vykazuje určitý neklid, vzrušení a zmatek, který se projeví nejvíc okamžitě po ztrátě matky, nebo lépe tehdy, když tu ztrátu poznají. Včely neklidné a hledající běhají po úlu a hlavně kolem česna, nefalšovaně naříkají, což je slyšet i daleko od úlu. Obvykle radostné hry, kterým se včelstvo tak rádo oddává, u bezmatečného včelstva zcela chybí. Předcházející odstavec je citován z Dzierzonova díla „Racionalizace včelaření“. Takový lapidární popis včelích pocitů se zdánlivě k němu vůbec nehodí. Byl to racionální Dr. Dzierzon, kdo v roce 1835 učinil objev, že matka oplozuje vajíčka ve svém vlastním těle a že trubci se vyvíjejí z neoplozených vajíček. Dzierzon také napsal základní práci o mateří kašičce a její roli ve vývoji matek. Fakt, že matka žije asi padesátkrát déle než typická dělnice, vedlo mnohé k názoru, že mateří kašička je všelék na dlouhověkost. Ale, jak je vidět, není to matka, která žije dlouho, ale dělnice, které žijí krátce. Ovšem pouze letní včely jsou odsouzeny k velmi krátkému životu asi šesti neděl. Včely vylíhlé na podzim žijí šest měsíců i déle, když je potřeba, dokud nejsou nahrazeny další jarní generací včel. Přesto ovšem je to matka, která přežívá až pět let a během této doby může produkovat stovky tisíc včel. Mami, setkej se se svou nástupkyní! Je pravda, že včelaři mohou matku nahradit novou, když se jim zdá, že dělnice nejsou se svou matkou spokojeny. Ale je třeba podotknout, že výměna matky včelařem není věcí obvyklou. Ve skutečnosti dělnice jsou většinou proti a nezkušení včelaři většinou při této práci chybují. Například, když chtivě vhodím cizí matku mezi dělnice v úlu, bude okamžitě napadena a v několika minutách usmrcena, neboť ji dělnice poznají podle vůně. A tato reakce je ještě znásobena, když se matka přidává ke konci sezóny nebo v noci. Proto je největší naděje na úspěch během velké snůšky. Obrana je na nízkém stupni, staré včely jsou venku za snůškou a v úlu jsou mladé poddajné dělnice. V takovém případě může včelař odebrat starou matku a na její místo dát jinou, ale i v tomto případě je potřebné chránit matku v malé klícce, dokud včely nepoznají, že se jim stará matka ztratila a tato mladá se snaží ji nahradit jako vládkyně v úlu. Po jednom či dvou dnech se nová matka dostane z klícky a, jde-li vše dobře (což často nebývá), je přijata jako nová panovnice. Co umožňuje tento způsob, je nepochybně mateří látka. Sociální hmyz od mravenců přes termity až k vosám a včelám chce „chutnat“ matku. Předávají si ten zvláštní uhlovodík od úst k ústům a chovají se jako „narkomani“. V každém případě je to zdroj matčina kouzla, a když má být matka nahrazena v úlu jinou, je to přednostně díky faktu, že usurpátorka umí produkovat tuto ambrosii stejně dobře jako ta předcházející. Když ne, tak ji dělnice brzy nahradí jinou, kterou si samy vychovají. Často se to stává tehdy, když matka, kterou včelař dostal, je poslána poštou a je často poškozena, což ale rozpoznají svými smysly pouze včely. Statečný Nový Svět, revize Takže se včelí úl asi podobá „Statečnému Novému Světu“, jak ho popsal Aldous Huxley. Tisíce a tisíce nestandardních matek jsou chovány, i když naprosto nemají šanci založit si vlastní společenství, nýbrž jsou přinuceny buď násilně, nebo svým hábitem strávit své krátké životy konstrukcí a udržováním ohromné citadely, ve které nebudou moci strávit delší život. Přesto jsou podněcovány důležitými pohnutkami. Kdyby tomu tak nebylo, byly by si samy zvolily starat se tak pečlivě o potomstvo své matky? Asi to nějak pociťují, jako by to bylo jejich potomstvo. Je ovšem fakt, že při ztrátě matky začnou některé z těchto dělnic klást vajíčka, starají se o ně a snaží se z nich vychovat matku novou. To je bohužel pro většinu druhů včel nemožné, neboť nikdy nebyly na snubním letu a mohou proto klást jen neoplozená vajíčka, ze kterých se líhnou trubci. Kupodivu netýká se to všech Hymenopter. U mnoha druhů existuje u dělnic schopnost klást oplozená vajíčka. U mnoha druhů mravenců je více matek a některé dělnice mají pozoruhodné „mateří“ schopnosti, takže jsou schopné ovládat mnohé další dělnice a mohou se stát a stanou jakýmisi královnami a napadají normální včelstva, uchvacujíce trůn tamní královny. Ovšem s těmito včelstvy je potíž, neprodukují mnoho medu a jsou proto vnímány jako pohroma pro tamní včelaření. A dále, je to zřejmě evoluční konečná, protože se samy nejsou schopny udržet na živu a potřebují normální včelstva jako hostitele. Přeložila: Prof. Sylva KUBIŠOVÁ; OVP 2012 č. 1, str. 156 – 157 Konflikty vznikající ve včelstvu (Clarence Collison a Andrey Sheridam, Bee Culture 2011, č. 6 – 7, Internetová edice http://www.beecultur.com/storycms/index.cfm?cat=Story&recordID=762) Souhrn: při souboji dvou mladých matek většinou zvítězí ta starší, nikoliv kvalitnější. Dále je vyšší pravděpodobnost, že zvítězí matka nějakým způsobem se včelstvem spřízněná, než úplně cizí, a konečně bylo zjištěno, že včely nadržují v souboji té matce, kterou si přejí, a to tak, že matku odsouzenou ke smrti drží v klubku a umožní tak vítězné matce smrtící zásah. Uvnitř včelstva, přestože je charakteristické vysokou úrovní vzájemné spolupráce, dochází, i když velmi zřídka, ke střetům mezi jeho příslušníky, a to zejména v době vyhánění trubců a také při likvidaci přidané cizí matky. Nejčastěji je však můžeme pozorovat během dočasné přítomnosti několika matek ve včelstvu při jeho rojení a také při výměně a přidávání matek. Stav, kdy se ve včelstvu nachází více matek, však trvá poměrně jen krátce a je ukončen přijetím nové matky. Napětí v chování včel a matek je zřejmě vyvoláno snižováním počtu matek ve včelstvu. Matky, které právě vycházejí z matečníků, se dostávají do vzájemných střetů až do chvíle, kdy v plodišti zůstane pouze jedna z nich. Dříve narozené matky kontrolují a hlídají dosud zavíčkované matečníky svých potenciálních sokyň, aby je mohly usmrtit, dokud jsou snadno v matečníku zranitelné. Dělnice se chovají k těmto matkám agresívně a snaží se jim zabránit zničit tyto matečníky. Mladé matky v matečnících týtají ve snaze tlumit agresivitu včel a včely se zase snaží zabránit matkám v pohybu po plástu – tyto se pak stávají snadnějším cílem jejich soupeřek. Matky naopak vypouštějí ze zadečku jeho obsah na svou sokyni s cílem, aby ji včely uzavřely do klubka a zabránily jí v pohybu. Konečným cílem tohoto přirozeného výběru je dosáhnout, aby ve včelstvu zbyla pro včely nejlépe vyhovující matka. Matky byly ve včelstvu dlouho pozorovány, aby mohly být eliminovány vzájemné sokyně v době, kdy se ve včelstvu nacházelo více matek. V průběhu zápasu se nepřátelské matky obvykle vzájemně pevně sevřou dříve, než jedna z nich usmrtí žihadlem svou soupeřku, kterou pak včely odstraní. Přesto však při větším počtu matek ve včelstvu dochází k přímému vzájemnému střetu dvou matek velmi nepravidelně a proces eliminace matky může trvat i několik hodin, než je dokončen. Jedním z působivých okamžiků, které můžeme pozorovat během souboje matek, je vypuštění obsahu střev ze zadečku matky. Útočící matka se točí tak, aby měla žihadlo namířeno na hruď a hlavu sokyně, a vypustí ze zadečku průsvitnou kapalinu, kterou ji zasáhne. Postřik, který zasáhne sokyni, způsobí, že - přeruší se vzájemný boj matek a ty se od sebe oddělí - oběť je pokryta tekutinou - změní se chování včel k postříkané matce Tarpy a Fletcher v r. 2003 zkoumali, jaký má tento „postřik“ vliv na chování včel. Provedení „postřiku“ bylo zjištěno u 39,7 % všech vzájemných střetnutí a byl pozorován u 12 z 15 soubojů. Matka, kontaminovaná danou tekutinou, silně přitahovala dělnice, které okolo ní začaly vytvářet těsný chomáč a znesnadnily jí tím pohyb. Jedna nebo obě matky z tohoto páru byly znehybněny a to v 37,5% a 29,2 % ze všech sledovaných případů, ale matky nebyly nikdy včelami usmrceny. Naopak to byla pohyblivá matka, která pronikla shlukem včel k soupeřce a usmrtila ji. Tento „postřik“ tak pravděpodobně slouží panenským matkám jako bojová taktika ke zvýšení jejich šancí na vítězství s dočasně znehybněnými soupeřkami. Gilley (2001) zkoumal chování včel v období vybíhání rojových matek z matečníků, tj. v období, kdy konflikty uvnitř včelstva vrcholí. Typické včelstvo chová každoročně nové matky během přípravy na rojení a první roj vychází normálně s jeho dosavadní matkou. Po odletu prvního roje zůstává v úlu zbytek včelstva, přibližně jeho polovina, s 15 až 25 matečníky. V případě, že ve včelstvu není dostatečné množství včel, aby utvořily další roj, pak první matka, která vyjde z matečníku, usmrtí všechny matky ještě před jejich vylíhnutím a zaujme postavení matky daného včelstva. Jestliže má ale zbylé včelstvo dostatek včel, aby vytvořily poroj, pak většina matek vychází bez problémů z matečníků a stávají se vzájemnými soupeřkami v boji o místo kladoucí matky včelstva. Několik těchto matek pak také vychází ze včelstva s jedním nebo několika poroji, ale většina matek zůstává v úlu, aby se vzájemně utkaly v boji až do úplného vítězství jedné z nich. Na souboje matek ve zbylé části včelstva po výletu roje se můžeme dívat jako na turnaj smrtelných soubojů. Vítěz každého souboje jde do dalšího střetu, až nakonec zůstane pouze jedna matka ve včelstvu. Několik matek se také může vyhnout soubojům tím, že vyletí s dalším porojem. Podstata těchto mnohonásobných vzájemných soubojů matek spočívá v asynchronním kladení vajíček do misek předurčující nové matky. Tak vzniká situace, že první matka zabíjí soupeřku dříve, než se vyklube z matečníků. Zřídka se stává, že se střetnou tři nebo více matek současně. Mladá matka, která právě vyšla z matečníku, stráví většinu svého času rychlým pohybem po plástech uvnitř úlu, vyhledává ostatní matečníky a udržuje nad nimi dohled. Při jejich sledování během střežení matečníků bylo pozorováno, že matky mají schopnost rozlišovat mezi prázdnými matečníky a těmi, ve kterých je budoucí matka, pravděpodobně detekováním feromonů, procházejících stěnou matečníků (Free 1987). Střežení matečníků zvyšuje šance na vítězství v následujících soubojích. Především se může tato matka pokusit zneškodnit budoucí sokyni přímo v době, kdy je tato prakticky bezbranná. Při pravidelné kontrole matečníků snižuje nová matka riziko úmrtí v souboji se soupeřkami, neboť ve chvíli, kdy klubající se matka odkryje víčko matečníku, ji bodne dříve, než je připravena se bránit, neboť její kutikula je ještě měkká (Gilley 2001). Tarpy a sp. (2000) zjistil, že když se střetnou dvě matky, mladá (24 hod.) a starší (72 hod.) ve vzájemném souboji, starší matka zvítězila 18x z celkového počtu 27 párů. Přednost věku je ještě markantnější v případech, kdy mladší matka je mladší než 24 hod. Snižování vyššího počtu matek ve včelstvu je tak velmi ovlivněno stářím vyšlé matky a ne její kvalitou. Starší matky mají tak značnou výhodu před soupeřkami, které jsou podstatě mladší. Faktory, které zajišťují tyto hodnoty, jako např. tvrdá kutikula nebo zvýšená produkce feromonů, jsou pouze spekulacemi. Proces redukce počtu matek se jeví čistě jako další mechanismus, který souvisí s jejich selekcí s cílem obnovit ve včelstvu co nejdříve novou kladoucí matku. Starší matky mají příležitost zničit matečníky ještě dříve, než se nové matky objeví. Tato skutečnost tak dává starším matkám ještě větší výhodu v procesu redukování počtu rojových matek. Další možná funkce střežení matečníků může být ve shromažďování informací, které jsou důležité pro rozhodování matky, zda vyletět s rojem nebo zůstat v úlu a bojovat se sokyní (Gilley 2001). Dělnice jsou schopny rozeznat, zda dospělé matky jsou s nimi spřízněné nebo nespřízněné, pravděpodobně pomocí chemického signálu, vznikajícího ve hřbetní (tergit) žláze zadečku (Moritz a Crewe 1988). Využitím této rozlišovací schopnosti se dělnice chovají agresivněji k přidaným nepříbuzným matkám, ale takové chování, jak bylo potvrzeno, nemusí končit smrtí matky. Jak ovlivňuje příbuznost matky ke včelám jejich chování v době soubojů matek, nebylo dosud zjištěno, ale podle práce Pege a Eriksona (1986) mají matky vlastního včelstva větší pravděpodobnost (1,7:1) na přežití, jestliže jsou poloviční sestry dělnic či přidávaných matek. Na druhé straně, když přidávaná matka je poloviční sestra dělnic, ale je vlastní sestra dosavadní matky včelstva, je méně zvýhodněna v průběhu soubojů matek. Vliv příbuznosti na přežití dříve nebo později narozených matek zkoumal Tarpy a Fletcher v roce 1998. Dělnice nedávají v podmínkách přirozené výměny matek přednost matce, která je jejich sestra, před jejich nevlastními matkami. Potenciální vliv umístění matečníků na plástu v úlu na jeho přijetí dělnicemi byl rovněž bezvýznamný. Počet přijatých matečníků byl také nezávislý na příbuzenských poměrech. Přesto však umístění matečníků na plástu významně ovlivňovalo vývin matek. Matky poblíž centra plodového hnízda měly větší pravděpodobnost vyjít z matečníku bez úhony. Avšak vliv příbuzenských vztahů se ukazuje jako nejdůležitější v chování včel během soubojů matek. Příbuzenská matka má velikou výhodu, aby zvítězila. Jaká je podstata a mechanismus této náklonnosti včel k příbuzné matce, je dosud neznámá. Rozdíl v přežití postupně narozených matek naznačuje, že příbuzenský výběr může ovlivnit soupeření matek během tohoto důležitého období reprodukce. Dělnice obvykle zadržují plně vyvinuté matky v matečnících po delší dobu (Taber a Blkum 1960). I když některé matky odstraní víčko matečníků, aby mohly vyjít, dělnice vykousaný otvor opět zakrývají voskem a ponechají pouze štěrbinu, kterou matku v matečníku krmí. Proč včely vězní matku v matečníku? Existují důkazy, že dělnice na základě vzájemné shody regulují budoucnost těchto matek. Dělnice rozhodují o načasování doby, kdy matka může opustit matečník, přidáváním nebo odstraňováním vosku na víčku matečníku. Existují ještě důkazy, že včely selektivně chrání matky-polosestry před matkamivlastními sestrami. Toto je jeden z nejlepších příkladů genetické regulace výběru matky. Zvukové projevy týtání matek byly již velmi dobře popsány, a také jejich zadržování v matečnících. Oddálením střetnutí s jejími sokyněmi týtající matka zvyšuje své šance na úspěšné atakování matečníků ostat-ních matek. Když matka týtá, dělá přestávky, ve kterých přitlačuje svou hruď k plástu a rychlými stahy svalů křídel v pětivteřinových intervalech a zřetelnou vibrací konečků křídel vydává tyto týtající zvuky (Gilley 2001). Jakmile se už jednou matka vyklube z matečníku, dělnice pokračují v řízení její další činnosti. Mohou dát přednost té, co vyšla první z matečníku, a dovolují systematicky likvidovat její sestry, které jsou ještě v matečnících, nebo dělnice mohou nepřímo usmrtit matku tak, že nechají vyjít dvě matky a nechají jednu z nich v souboji usmrtit. Dělnice prakticky rozhodují o výsledku souboje tím, že drží jednu matku v sevření klubka včel, a ta se pak nemá možnost bránit. V každém případě, je-li matka příbuzná s dělnicemi, má větší pravděpodobnost v souboji zvítězit. Přeložil: ing. Jindřich Horák, OVP 2012, č. 2, str. 161 – 162 Chov matek v malém (Connor, L.; American Bee Journal, 2011, č. 8, s. 759 – 762) Souhrn: startér-finišér uzpůsobený pro nejrozsáhlejší chov matek Zájem o kvalitu matek mají na různých místech USA, kde včelaří při velmi různých podmínkách. Ve své knize i při přednáškách jsem učil včelaře, jak používat včelstvo-startér i finišér metodou, popsanou G. Doolittlem už v roce 1888; tento systém může snadno používat malovčelař, neboť je při ní potřeba minimum vybavení (základní nástavek už většina včelařů má), mateří klícky, rámky pro přelarvování a nějaká jednoduchá pracovní technika. Startér je určený pro mladé včely – krmičky a musí umožňovat větrání. Dáváme do něj jednu nebo dvě houby nasáklé vodou, aby nebyly včely nikdy dehydratovány a mohly produkovat velké množství mateří kašičky. Přidáváme plást čerstvě nasbíraného pylu a jeden až dva plásty medu a pětirámkový startér doplníme dvěma až třemi rámky. Vybereme všechny plodové plásty a mladušky sesypeme do startéru. Z dobrého včelstva se tam nasype několik liber mladušek – všechny včely pak jsou ve správném věku pro produkci mateří kašičky. Víme, že létavky už mateří kašičku neprodukují, a proto je necháme vrátit do starého včelstva. Startér je tedy bez matky i bez plodu. Necháme ho přenocovat a pak další den vrátíme včely do jejich úlu. Po méně než 25 hodin je plod v původním včelstvu ošetřován létavkami a mladuškami, které jsme pozbyli, když jsme setřepávali včely do startéru. Nástavek umístíme tak, aby nebyl v přímém slunci. Je-li však zima, dáme startér do budovy, aby teplota nebyla tak nízká, že by nutila včely stáhnout se do hroznu a opustit buňky. Používáme larvy přenesené (nebo přelarvené) z plástů s dělničím plodem od chovné matky. Bereme larvy 12 – 24 hodin staré (od vylíhnutí z vajíčka) a umístíme je do mateří misky. Misky jsou na přelarvovacích lištách a tak umístěny do rámků, takže visí dolů matečníky. Na dno úlu sklepneme včely z plástů a umístíme včelí larvy do bezmatečného a plodu prostého startéru. Pak dojde na včelí magii. Tisíce krmiček, které ještě před hodinou produkovaly mateří kašičku pro tisíce larev otevřeného plodu, byly náhle přeneseny do zasíťovaného nástavku, kde není nic, co by potřebovalo krmit. Když pak přidáme přelarvené larvy, jsou tu jediné, které je třeba krmit. Jsou krmeny přebytkem mateří kašičky a – zrodí se matka! Nebo taky několik tuctů matek, podle velikosti startéru a počtu larev, které jsme se rozhodli tam dát. Příští den jsou nové naražené matečníky přeneseny do včelstva – finišeru. To je včelstvo s matkou ve dvou nástavcích. Matka je držena ve spodním nástavku v klícce, a několik plástů s otevřeným plodem a vajíčky se umístí do středu horního nástavku spolu s rámky s medem a pylem. Larvy matek jsou ve finišeru ovlivněny menším množstvím feromonů matky a tento stav podobný bezmatečnosti vyvolává výborné krmení larev v nastartovaných matečnících. Matečníky uzrají během deseti dnů od umístění do finišeru a budou moci být přeneseny do oplodňáčků. Neopozděte se s přenesením zralých matečníků. První nová matka usmrtí všechny svoje sestry v matečnících a zmaří celé vaše dílo. Po nastartování matečníků potřebujete pyl, med a vodu v okolí bez matky a plodu. Aby vývoj matečníků úspěšně pokračoval, musíte pokračovat v krmení v blízkosti mladého plodu, kam se stahují krmičky. Není-li včelstvo slabé nebo je nektarová snůška dostatečná, budou matky dobře krmené. Jakmile budou zavíčkované, bude v buňkách přebytek mateří kašičky. Tento systém startér-finišér se hodí pro včelaře, kteří potřebují chov jen párkrát do roka a mají k dispozici včelstva, z nichž mohou setřepat včely pro včelstvo-startér. Setřepání včel ale může být stresující jak pro včelstvo, tak pro včelaře. Poněkud obsáhlejší systém Chtěl jsem systém, který bych mohl sám využívat tak, abych mohl týdně od května do srpna vyprodukovat 50 až 200 matečníků. Minulý rok jsem začal zkoušet systém velkovčelařů z Floridy. Ti produkují desetitisíce matečníků každý rok. Já chci ale systém, který bude produkovat několik set matečníků týdně, které bych mohl prodávat jako zralé, nebo jako už právě vyběhlé matky. Pro tento článek názvu takové včelstvo stavitelem matečníků, ale systém nazývám kombinovaným startér-finišérem. Tento systém využívá finišery stejně, jako jsem to už popsal, takže v květnu jsme založili čtyři finišery. Jsou v nich mladé dobré matky pod mateří mřížkou s prázdnými plásty, do kterých mohou klást. Nad mateří mřížku přemísťuji nejméně dva, raději tři, plásty s otevřeným plodem (vajíčka a larvy), aby byly přilákány krmičky nad mřížku. Tato včelstva pracují od sedmi do deseti dnů, kdy přestěhujeme další otevřený plod nad mřížku dřív, než tam dáme nově nastartované matečníky. Vyrobili jsme čtyři mateří včelstva z třírámkových oddělků z Kalifornie, které přišly začátkem května. Bylo to dost pozdě, ale taková byla sezona. Mou snahou bylo produkovat pozdně jarní a letní matky, zvláště pro výměnu paketových matek bez rezistence nebo těch, které byly vyprodukovány mimo Michigan. Velmi negativně jsem ohodnotil pozdější pakety, ale tyto čtyři od včely kraňské si v této sezoně vedly velmi dobře. Mým druhým cílem je vyvinout malochov, který by se mohl odbývat ve městě nebo v jeho okolí nebo i v pustině. To potřebuje včely a plod z jiné včelnice. Chovám-li jen čtyři až šest včelstev, znamená to, že bych legálně mohl chovat včelstva přímo u domu. Ale já mám k tomu účelu k dispozici pronajatý pozemek. Odebral jsem rámky se zavíčkovaným a líhnoucím se plodem z venkovní včelnice. Na venkovní včelnici jsem odebral rámek se zavíčkovaným a líhnoucím se plodem z každého včelstva, které si to mohlo „dovolit“. Několik z našich zbylých včelstev vyprodukovalo mnoho plodu a mohli jsme být spokojeni. Včelstva-startéry také dostala pomoc v podobě plodu hned, jakmile dorazila v podobě paketů. Svůj startér jsme umístili do jednoduchého osmirámkového nástavku. Nástavek s medem byl umístěn pod něj jako krmný. Zjistil jsem totiž, že včely přenášejí med ze spodního do horního nástavku, a tím není třeba krmit cukerným roztokem. (Na jaře 2011 jsme měli hodně plástů s medem od včelstev, která v zimě padla.) Tento startér měl nastartovat matečníky a krmit je po několik dní (a nenechat mne na holičkách v době mých cest) a pak bylo třeba přenést tyto nastartované matečníky do finišerů jako obvykle. Máme malou tabuli, na kterou zaznamenáváme, kde tyto buňky jsou, kdy byly přelarvovány a další nutné detaily. Snažil jsem se využívat startér permanentně a přidával jsem nové larvičky dva až třikrát týdně. Nechali jsme včely vylíhnout a po sedmi až deseti dnech jsme do startéru přenesli novou dávku larev. Byl jsem zklamán, neboť bylo přijato jen pár larev. I když jsme kontrolovali předem veškeré nežádoucí matečníky v tomto bezmatečném včelstvu, přesto jsme jich několik přehlédli. To je velmi důležitá připomínka toho, jak je důležité prohlížet pečlivě každý rámek, který byl přidán před několika dny, pak znovu o týden později, jak postupně nové dělnice opouštějí buňky, které jsou pak přebudovány na matečníky. Tyto buňky pak brání včelám budovat matečníky nad larvami, které jsme jim přidali. Proto dávám malou radu, jak snížit možnost výskytu matečníků. Přidali jsme zavíčkovaný plod v době, kdy tamní plod už strávil nad mřížkou nejméně jeden týden, takže z každého vajíčka už bude velká larva, ze které už nemůže vzniknout matečník. Ve čtyřech startérech (kde matka je pod mřížkou) jsme přeložili otevřený plod nahoru a zavíčkovaný dolů. Nyní převěsíme z nástavku nad mřížku starší zavíčkovaný plod, který tam byl týden až deset dní. Ze všech vajíček a larev je teď už zavíčkovaný plod, a je tudíž téměř nulová šance, že by se matka vyvinula z otevřené dělničí buňky. Z každého včelstvafinišeru pak přidáváme jeden plást s téměř veškerým zavíčkovaným plodem. Je to jako bychom přidali 20 tisíc dělnic každý týden, ale ve stadiu zavíčkovaného plodu. Problém tohoto systému je oslabování včelstev ve finišeru. Mám zde dvě možná řešení. Zaprvé, přidáváme rámky s otevřeným plodem (larvy a nějaká vajíčka) od pomocných včelstev. Za druhé, jak přenášíme larvy od chovné matky, tak až skončíme, můžeme vzít rámek s mladými larvami a vajíčky od pomocného včelstva pak přidáme startéru nad mřížku. Za sedm až devět dní se všechny larvy a vajíčka změnily v zavíčkovaný plod. Nové mladé včely z nich pak se v tomto včelstvu vylíhnou a poskytnou dostatek včel pro nastartování dalších matečníků. Do startéru není třeba setřepávat včely, kdykoliv přelarvujeme. Může přijímat nově přelarvený materiál několikrát do týdne a poskytnout tak stálý proud jedno- až dvoudenních larev pro finišery… Tady je přehled: 1. Včelstva ve finišerech dostala jeden nebo více plástů s larvami od pomocných včelstev nebo od chovných matek. Není potřeba setřepávat včely z rámku, když je matka nalezena. Není-li, setřepte jemně rámek před rodičovským úlem a dejte do nástavku, v němž jej donesete do matečného úlu. Tato včelstva krmíme tak, že nástavek s mednými plásty umístíme pod plod. Tím se vyloučí potřeba krmit cukerným roztokem, poskytne se kontinuální dodávka medu a slouží i jako místo pro ukládání nektaru, je-li příhodné počasí a včely mohou sbírat nektar. Přestane-li pylová snůška, můžeme dodat bílkovinná těsta. V loňském roce jsem se dověděl od včelařů i to, že můžeme na česno umístit Boardmanovo krmítko a naplnit je vodou. Silná včelstva si odeberou litr vody během dvou až tří dnů, je-li horko. 2. Bezmatečné včelstvo-startér může svobodně vyletovat. Dostalo zavíčkovaný plod od čtyř včelstev-finišerů. Krmeno je v dolním nástavku s medem umístěným pod plod a dostává i vodu. Do něj pak přenášíme larvičky. Mohou tam být pouze přes noc, jako ty, co jsme setřepali do včelstva-startéru, či tam mohou zůstat několik dní, nejsme-li doma nebo je mizerné počasí. Toto včelstvo chceme zásobit množstvím kojiček. Později v létě můžeme o pár stop přemístit toto včelstvo a na jeho místo dát nukleus, do něhož se vrátí staré včely. Ty totiž nenarážejí kvalitní matečníky, jestli vůbec nějaké. 3. Do vytvořených nukleusů dáme rezervní matičky, které mohou nahradit matky ve finišerech. Obvyklou příčinou ztráty matky je chyba včelaře. Počítejte s tím a buďte rádi, když k tomu nedojde. Nepoužívejte horní česno ve včelstvu-finišeru, je-li zde možnost, že se matka vydá na procházku z prostoru pod mřížkou k hornímu česnu. Dbejte na větrání, neboť to podporuje silná včelstva. Dejte mateří mřížku pod plodový rámek, aby matky byly drženy mimo krmný prostor. Včelstva-finišery mají mřížku pod i nad plodovým nástavkem, kde je matka omezena na osm plástů; nenechte tento prostor zanést medem, neboť matka by pak nenašla místo ke kladení. Máme jednak své chovné matky od přeživších včelstev a dále technicky inseminované matky odolné varroáze z Glenových včelnic. Jsou ve stejné lokalitě jako ostatní včelstva, a proto není potřeba jezdit vybírat plásty s plodem kvůli přelarvování. Souhrn Tento jednoduchý systém se hodí pro mnoho venkovních včelnic, ale i pro včelstva na střechách domů. Mohou produkovat tolik matečníků, kolik umožní jejich síla a vaše technické možnosti. Loupež je omezena vlivem toho, že krmíme mednými plásty v dolním nástavku. Přidávejte bílkovinná těsta, když není pylová snůška. Anebo přestaňte s chovem, dokud se situace s pylem nezlepší. Matečníky i panušky můžete produkovat přes celou včelařskou sezonu. Vašim cílem není produkce velmi raných matek, chcete matky pro jarní a letní rozvoj včelstev. Jestliže vy nebo včelaři ve vašem okolí „palmerizují“ slabší úly a rozdělí je do několika oddělků (podle M. Palmera), může si vyprodukovat vlastní doplňkový kmen nebo matečníky či panušky odolné roztočům a můžete je prodávat sousedním včelařům. Rozsah těchto operací se musí vejít do nařízení, platných pro města nebo jejich okolí. Tyto matky nemusíte sami nechat oplodnit, ale nechat to na svých zákaznících, kteří si je přidají do svých oplodňáčků. Tento systém ovšem i tak vyžaduje rezervní včelstva, umístěná pravděpodobně na jiné lokalitě. Poskytuje přijatelný model pro chov matek v malém, bez nákladů na veškeré zařízení, potřebné při velkochovech. Na mém stanovišti v jihozápadním Michiganu by se mělo začít s produkcí matečníků ke konci dubna a pak pokračovat až do pozdního léta. Můžeme se zaměřit na silná přeživší včelstva, kterým se po strašlivé zimě daří dobře, a také využívat včelstva, vykazující rezistenci proti varroáze. Za tím účelem jsme vydali nějaké peníze za zařízení pro technickou inseminaci matek. Přeložila: Prof. Sylva Kubišová; OVP 2012, č. 2, str. 14 – 16 „Ochromující“ kusadla včel Včely medonosné jsou známy svými žihadly, ale vědci nyní zjistili, že se mohou bránit i útočit také kousáním. Ke kousání se uchylují tehdy, když čelí škůdcům, jako jsou parazitičtí roztoči, kteří jsou příliš malí na zasažení žihadlem. Podrobné studie ukázaly, že při kousnutí včely vylučují do ranky chemikálii, která škůdce ochromuje, takže je pak snazší odstranit ho z kolonie. Testy naznačují, že tato chemikálie by mohla najít použití i v „lidské“ medicíně jako lokální anestetikum. Dr. Alexandros Papachristoforou, biolog z řecké Aristotelovy univerzity v Thessaloniki, řekl BBC, že včely se vždy nějakým způsobem vypořádávaly se škůdci, kteří žili v jejich koloniích. Ale vždy to bylo považováno za součást chování, kterému říkáme „grooming“. „Všichni si mysleli, že to je právě toto,“ říká Dr. Papachristoforou. „Ale tohle není tento případ. Je to něco úplně odlišného, bylo to tady, a my jsme to neviděli. Myslím, že známe mnoho o nemocech včel. Ale stále nám chybí spousta základních vědomostí o jejich biologii a chování.“ Mezi škůdce, které včely kousají, patří roztoči varroa stejně jako larvy zavíječe voskového. Roztoči varroa se vyskytují jak v divoce žijících, tak v chovaných včelstvech. Jestliže jejich množení v úlu není omezováno, mohou oslabovat včelí dělnice a činit je citlivějšími vůči virům, různým nemocem a dalším nepříznivým vlivům. Larvy zavíječe voskového provrtávají plásty v úlech a postupně ničí buňky, v nichž je vychováván plod a ukládán med. Ochromující účinek látky vylučované včelou při kousnutí (známé jako 2-heptanon) byl objeven, když Dr. Papachristoforou a jeho kolegové pozorovali, jak se včely vypořádávají se škůdci. Dr. Papachristoforou sebral larvy zavíječe voskového, které byly vyneseny z úlu a o nichž předpokládal, že je včely usmrtily. Místo toho se larvy brzy po tom, co byly vyneseny z úlu, začaly znovu svíjet. Doposud se myslelo, že včely vylučují 2heptanon jako poplašný feromon, aby upozornily ostatní členky kolonie na možné nebezpečí. Nicméně, říká Dr. Papachristoforou, toto vysvětlení nebylo nikdy úplně uspokojující, protože 2-heptanon je tak prchavý, že rychle ztrácí svou účinnost. Navíc, říká, včely mají k dispozici mnohem účinnější chemický poplašný signál. Aby ochromila škůdce, včela vstříkne 2heptanon do místa, kam kousne roztoče, zavíječe nebo larvu. Počáteční testy naznačují, že 2- heptanon možná najde použití i pro lidi jako lokální anestetikum. Mohl by být alternativou dobře zavedených léčiv, jako je lidokain, který může u některých lidí vyvolávat alergickou reakci. Výzkumníci publikovali své výsledky v časopise Plos One. „Možné důsledky tohoto nového výzkumu pro včely a jejich vzájemné vztahy s roztoči varroa a larvami zavíječe bude nutno dále zkoumat detailněji, ale i počáteční zjištění vypadají skutečně zajímavě,“ říká Giles Budge, výzkumník z britské National Bee Unit (britská národní včelařská společnost). „Myslím, že je úžasné, že přes všechny roky intenzivních studií jsou stále před námi velké objevy v oblasti základní fyziologie včel, jako je schopnost paralyzovat malý hmyz a roztoče,“ říká tento výzkumník. Dr. Papachristoforou říká, že dobrou zprávou je, že člověku včelí kousnutí neublíží. „Lidé nemohou být včelami pokousáni. Včelí kusadla jsou totiž tak malá, že je mohou včely použít jen proti larvám a roztočům.“ Překlad článku „Honey – bees found to have bite that stuns“, který je možno najít v originále na internetové adrese: www.bbc.co.uk/news/technology-20080389 Přeložila Anna Matoušková Křížovka pro vás Pranostika: Když v únoru je sníh a led … (dokončení v tajence křížovky) 1 A B C D E F 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 G H I Legenda Vodorovně: A. Nealkoholický nápoj; zkratka jedné finanční společnosti; místo namáčení lnu. – B. Domácí zvíře; léčivo pro včely; depo. – C. Bulharská měnová jednotka; Evropan; staré vztažné zájmeno; anglicky „moře“; příkaz k zastavení. – D. Písmeno řecké abecedy; vkladní knížka; potrat; japonská hra; hmota. – E. Tajenka. – F. Francouzský malíř; franc. určitý člen; country kapela; anglicky „nebo“; obec v Itálii. – G. Ženské jméno; akciová společnost; popravčí; ochranný oddíl NSDAP Schutzstaffel; list. – H. Zpevněná moréna po starém zalednění; příslušníci slovanských národů; milenec. – I. Mužské jméno; možný, uskutečnitelný; jméno hada z Knihy džunglí. Svisle: 1. Sbírka Fráni Šrámka; heslo. – 2. Dravý pták; připravovat hudební nástroj ke hře. – 3. Zástup; přístroj k úpravě účesu; systém hodnocení šachistů. – 4. Symetrála; planetka; předpověď výsledku sport. utkání. – 5. Zevnitř pryč; základní útvar jazykového sdělení; ukazovací zájmeno. – 6. Slepičí citoslovce; rodná země. – 7. Švýcarská řeka; mříž k zachycení plovoucích předmětů. – 8. Papoušek; obránce; čin. – 9. Firma vyrábějící elektroniku; velká cena. – 10. Jestli; dřívější zlínské rychlé občerstvení; první slovo označující čínská umění. – 11. Dopravní stavba; nesoucí zatížení. – 12. Mužské jméno; tepelně izolační hmota. – 13. Naše aerolinie; lichokopytník; staré vztažné zájmeno. – 14. Název římské desítky; klid; zná. – 15. Firma pro mezinárodní nákladní dopravu; zkratka umělecké školy; potom. – 16. Asijský stát; ženské jméno. – 17. Odtok; prodloužená boční zeď. Vyluštěnou tajenku zašlete do 13. listopadu 2013 na adresu: př. ing. Jaroslav Matoušek, Díly IV/ 884, 760 01 Zlín nebo na mailovou adresu [email protected], případně ji přineste na společenský večer 15. listopadu 2013. Zde budou dopisy slosovány a tři výherci budou odměněni poukázkami k nákupu včelařských potřeb. Vyluštění křížovky z minulého čísla Prodám včely. Značka: I jednotlivě. Děkujeme všem dvanácti luštitelům, kteří odevzdali vyluštěné křížovky, a blahopřejeme vylosovaným výhercům! Okénko poezie Hobby Parodie na báseň (s několika absolutními rýmy) Někdo sbírá mince, někdo sbírá známky, my už od prosince vyrábíme rámky Někdo jezdí hbitě na svém kole vratkém, my ty rámky hbitě vyplétáme drátkem Ten se hodlá o víkendu na dvou hradech zastavit, my hodláme o víkendu mezistěny zatavit Ta sbírá v lese houby, ten tam střílí kance, my též máme hobby – chodit na seance Tomu svědčí fujara, ten dává přednost trubce a já uprostřed jara jdu si značit trubce Tomu chodí krásné v mariáši hlášky, nám je to dnes jasné jdeme na přednášky Ten zas kamaráda láme, aby s ním šel na túru, my si zatím uděláme z propolisu tinkturu Pročpak tleskat máme fotbalové akci? My si zatleskáme, když je cukr v akci Někdo si i vědět přeje, jak si přes rok vedem, ostatním však stačí, že je zásobíme medem ing. Jaroslav Matoušek Poděkování Děkujeme tímto Magistrátu města Zlína, odboru životního prostředí a zemědělství, za přízeň naší organizaci a finanční podporu, bez níž bychom velmi těžko mohli zajistit léčení našich včelstev. Tato podpora trvá již spoustu let a jsme za ni velmi vděčni. ZO ČSV Zlín Milí čtenáři, Vám i Vašim rodinám přejeme radostné a požehnané prožití Velikonoc a hodně radosti s Vašimi včeličkami v celé nadcházející sezóně Zpravodaj zlínských včelařů: vychází 2x ročně. Vydávání schváleno členskou schůzí. Názory přispěvatelů nemusejí odpovídat názorům redakce. Předáno do tisku: březen 2013. Redakční rada: Andrea a Pavel Šimečkovi, Ing. Evžen Babík, Ing. Pavel Hurta, Ing. Jiří Kalenda, Ing. Jaroslav a Anna Matouškovi, Jan Sousedík. Pro členy ZO ČSV Zlín bezplatné – hrazeno z členských příspěvků. Uzávěrka příštího čísla: 31. října 2013.
Podobné dokumenty
Včela a úl - ukázka - PSNV
by v zimě, pokud by se nesdružovala ve velkých počtech. Úžasné přizpůsobení, 149. Rojení nutností. Okolnosti, za jakých k němu dochází. Červen
– měsíc rojení. Přípravy na rojení. První roj odlétá ...