Pro tisk

OBSAH • ÚVODNÍK /2
Úvodník
2
Doprava
3
Výročí a významné dny
4
Čeští svatí a patroni
5
Pověsti
6–7
Zpívánky
8
Volnočasovky
9
Kam s dětmi v Athénách
10–11
Omalovánka
12
Křížovka
13
Krajánkova knihovna
14–15
Čtení na pokračování
16–17
Hrátky s češtinou
18–19
České stopy
20
Putování za chutěmi
21
Krajánkovo tvoření
 Temperové barvy vymáčkneme na papírové talířky a vedle
každé barvy dáme jednu
houbičku.
Ahoj krajánci!
22–23
Soutěž Karel IV. očima dětí
24
Redakce:
Barbora Aydın, Hana Katzourakisová,
Jiřina Klírová, Kateřina Zástěrová,
Lenka Kanellia, Marie Švédová, Mirka Čechovská,
Radka Çelik, Soňa Alfieri, Soňa Klimešová,
Zuzana Doğan
Titulní strana: Magdaléna Sevinç
Omalovánka: Monika Tutucu
Grafická úprava: Ivana Kaçmaz, Kateřina Zástěrová,
Lenka Kanellia, Radka Çelik
Jazyková korekce: Alena Palmer, Barbora Aydın,
Jiřina Klírová, Kristýna Vávrová, Lucie Yakut
Odp. redaktorka: Barbora Aydın
Karnevalové veselice sice již skončily, ale my se klidně můžeme radovat
i v měsíci dubnu, protože nové číslo
Krajánka je tu! Bohužel máme pro
vás i jednu moc smutnou zprávu.
Toto vydání Krajánka je i jeho poslední. Apríl! Ne, nebojte se, to byla
jen legrace.
Prvnímu dubnovému dni se totiž
říká apríl a na apríla je dovoleno
chystat různé žertíky a dělat si
z ostatních legraci. Také dubnovému
počasí se říká aprílové, protože bývá
nestálé a často se mění. Nám ale
určitě vadit nebude. Už za měsíc tu
máme Velikonoce a je třeba se na
ně připravit. Tak honem, honem.
Utřídit ošacení ve skříni, srovnat
věci v šuplíku a uklidit hračky. Hotovo? Teď ještě uplést pomlázku, namalovat kraslice a pomoci mamince
s pečením velikonočního beránka.
Že už jste z té práce unavení? Pak si
najděte nějaký tichý koutek a pusťte
se do čtení Krajánka. I tentokrát na
vás čekají pověsti, pohádky, zajímavosti, hádanky, hry a mnoho dalšího.
Žertovný apríl vám přeje
Krajánek
Kontakt:
[email protected]
tel. 697 999 3529
http://czechathenscommunity.cz/krajanek/
www.facebook.com/casopiskrajanek
 Potom namáčíme houbičky do
barev a obtiskujeme je na papír
vedle sebe tak, jak chceme, aby
byly řazeny vagónky za sebou.
Mašinku vytvoříme tím, že obtiskneme houbičku na výšku a pak
i na šířku (nebo použijeme menší
obdélník).
 Jakmile máme všechny vagónky a mašinku hotovou, uděláme
jim kolečka pomocí dvou malých
houbiček ve tvaru kruhu namočených například do černé barvy.
 Nakonec necháme barvy uschnout a černou fixou propojíme
vagónky.
 K hotovému vláčku můžeme
přikreslit například koleje, most,
pana průvodčího nebo paní průvodčí. Vlaky jsou prostě super!
© Čeští krajané v Istanbulu
Veselá housenka, Vašík Kaçmaz, Istanbul
Rubriku připravila: Marie Švédová
23/ KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ
OBSAH
BUDEME POTŘEBOVAT
 houbičky na nádobí
 nůžky
 temperové barvy
 papírové talířky
 tvrdý papír velikosti A3
 černou fixu
 Pokud chceme dlouhý a rovný
vlak, tvrdý papír A3 rozstřihneme
na polovinu a dvě části slepíme
k sobě na délku. Tak budeme mít
dost plochy na opravdu dlouhý
vlak.
 Připravíme si houbičky: nůžkami nastříháme 4 houbičky na podlouhý vláček)
lovinu. Tak nám vznikne 8 menších obdélníků. Jeden z nich rozdělíme ještě na poloviny. Jeden z těchto menších obdélníků pak rozdělíme na dva malé čtverce a ty pak obstříháme do kruhu – to budou kolečka. Celkem tedy budeme mít 7 větších obdélníků, jeden menší obdélník
a dvě kolečka.
 lepidlo (pokud chceme udělat
KRAJÁNKOVO TVOŘENÍ /22
Představte si ve vašich hlavinkách cestu do školy. Cestu do Čech, k babičce
a dědovi. Se třídou na výlet. Klidně i do Ameriky. A co třeba na Měsíc? Ať už jste si,
děti, představovaly kolo, auto, vlak, zaoceánskou loď, letadlo či raketu, něco, co
jezdí, létá nebo pluje, představovaly jste si dopravní prostředek. To, co nás dopraví
do našeho cíle.
Určitě dobře znáte dopravní prostředky
poháněné naší vlastní lidskou silou: kolo
či koloběžku, lyže či brusle, kánoi. Někdy
si lidé na pomoc vezmou nějaké
zvíře – ať už je to kůň, velbloud,
slon anebo třeba psí spřežení. A leckdy využíjí i sílu
nějakého
přírodního živlu:
přiznejte
se, že vás
okamžitě
napadla plachetnice?!
Nebo snad balón?
Dora Sevinçli, Istanbul
Lidé cestovali i dříve, v dávné minulosti.
Žijí na Zemi již mnoho let a po celou tuto
dobu byli nuceni se nějakým způsobem
pohybovat z místa na místo a přepravovat různé předměty.
Ovšem od té doby, co člověk vynalezl
motor, a tudíž spoustu dopravních prostředků poháněných silou strojů, cestují
o mnoho jednodušeji, rychleji a dále. Doprava lidí a zboží se od nepaměti stále
vylepšovala a dnes už je pro nás naprostou samozřejmostí nastoupit do auta,
autobusu nebo letadla.
A kdo z vás se někdy zarazil nad tím, že
kosmonauti létají do vesmíru? A přitom
ještě na počátku minulého století to pro
mnoho lidí bylo zcela nepředstavitelné!
Kosmická éra a dobývání vesmíru začaly
sotva před 60 lety.
Ovšem na druhou stranu má tento pokrok i své negativní stránky. Produkuje
totiž mnoho znečišťujících látek a obtěžuje nás také hlukem. Poškozování životního prostředí způsobuje nejen vlastní doprava, ale také třeba stavba silnic a železnic. Zelené plochy, lesy, obydlí mnoha
zvířat jsou nenávratně ničeny. Důležité je
také přísné dodržování bezpečnostních
předpisů, a to nejen ze strany těch, kteří
dopravní prostředky řídí, ale také nás,
kteří chodíme pěšky! To aby nedocházelo
k dopravním nehodám.
Šetrné využívání dopravních prostředků (tedy jen když je to opravdu
nezbytně nutné) a také ohleduplné
chování všech účastníků provozu
podle předepsaných pravidel, které
vás vaše maminky či učitelé ve školách učí už od malička, je určitě jedním ze způsobů, jak tyto závažné problémy řešit.
Článek připravila: Soňa Alfieri
3/ DOPRAVA
Česká republika patří mezi země s nejhustší sítí železnic na
světě. Celkem je u nás 15 577 kilometrů kolejí, po kterých
jezdí osobní a nákladní vlaky. Taky máme v Česku 6 722
mostů a 156 tunelů. Cestování vlakem je velká zábava: průvodčí kontroluje jízdenky, krajina za oknem ubíhá, můžeme
poslouchat rachocení kolejí nebo si zajít do restauračního
vozu na limonádu. Protože vlaky jsou skvělé, tentokrát si
společně vyrobíme barevný vláček.
VÝROČÍ A VÝZNAMNÉ DNY /4
a to zamerne, neboť prave v tento den se narodil
znamy dansky spisovatel a pohadkar Hans Christian
Andersen. Kdo by neznal z dětství třeba Malou
morskou vílu, maleho Kaje a Snehovou kralovnu!
Knihovníči v Česke republiče poradají v tento den
mnoho akčí, treba Noč s Andersenem. Čhtejí tak udrzet a podporit zajem
detí o knihy a četbu, ktereejsou „klíčem” do detskeho sveta fantazie.
9. dubna 1891
se narodil
VLASTA BURIAN
V letosním roče
pripomeneme 125 let
od narození „Krale
komiku”, jak byl take Vlasta nazyvan.
Byl jedním z nejpopularnejsíčh herču
na začatku minuleho století. Svou
houzevnatostí a zivelností se
vypračoval na skutečnou hvezdu
českeho filmu a divadla; tam, kde
vystupoval, nebylo jiz treba ostatníčh
herču, čoz dokazuje napríklad jeho
nejznamejsí film „Dučhaček to
zarídí”.
12. dubna 1944
se narodil
KAREL KRYL
Byl to československy písničkar a basník, kritik (osoba,
ktera komentuje to,
čo se jí nelíbí) dení ve společnosti.
Psal si vlastní hudbu i texty, v jeho
repertoaru (tom, čo zpíval lidem)
byly písne vazne o společnosti,
písne poetičke a melančholičke
(naladove, smutne) balady. Nekdy
se mu prezdíva „basník s kytarou“.
K jeho nejznamejsím písním patrí
„Bratríčku, zavírej vratka”
a „Andel”.
29. dubna slavíme
MEZINÁRODNÍ DEN TANCE,
ktery se slaví od roku 1982 na
čelem svete. Tento den je
vyročím narození velkeho
tanečního reformatora Jeana-Georgese Noverrea (zakladatele
moderního baletu). Zamerem je spojit dohromady vsečhny druhy tanče
v jeden čelek, jeden „jazyk”, díky kteremu lide zapomenou na vsečhny
konflikty a nedorozumení, jez mezi nimi mohou byt.
Rubriku připravila: Soňa Klimešová
jsou velmi sladké kuličky, které jsou navíc
naloženy v hodně sladkém sirupu. V arabské kuchyni se
totiž cukrem nešetří, a když se u nás řekne sladké, tak v této kuchyni to platí několikanásobně. Kuličky je možné v arabských zemích zakoupit již hotové a v sirupu naložené, ale připravit si je
můžete i doma.
Jak na to vám poradíme v následujícím receptu.
Ve zdejších obchodech je možné sehnat přímo směs na
výrobu Gulab jamun, a pokud ji máte k dispozici, pak ji
rozhodně využijte.
V případě, že ji nemáte, připravte si větší misku, do
které dejte sušené plnotučné mléko, měkké máslo, prášek do pečiva a mouku. Do směsi postupně přilévejte
prohřáté mléko a začněte vypracovávat těsto. Těsto by
mělo být tak hutné, aby se z něj daly vyválet středně
velké kuličky, které se vejdou do dlaně. Kuličky nechejte několik minut odstát a mezitím rozehřejte silnější
vrstvu tuku, ve kterém budete kuličky smažit, a připravte si sirup. Ten uděláte tak, že jednoduše smícháte
všechny ingredience na sirup. Kuličky smažte tak dlouho, dokud nebudou mít hnědou barvu, a následně je
naložte do sirupu alespoň na 30 minut.
Gulab jamun se podávají v hlubším talíři nebo v misce
zalité sirupem. Vršek kuliček se často zdobí rozsekanými pistáciovými oříšky.
Suroviny:
Na těsto: 2 hrnky sušeného mléka, 1,5 hrnku pšeničné mouky,
1/4 hrnku mléka, 1/2 prášku do pečiva, 5 lžic přepuštěného másla
Na sirup: 450 ml vody, 400 g cukru, 7 semínek kardamonu
Sahtein! Dobrou chuť!
Recept připravila: Jiřina Klírová
21/ PUTOVÁNÍ ZA CHUTĚMI
Gulab jamun
2. dubna slavíme
MEZINÁRODNÍ DEN DĚTSKÉ KNIHY,
ČESKÉ STOPY /20
Jan Jánský
Milé děti, dneska se dozvíte
něco o objeviteli krevních skupin Janu Jánském, který byl
významným českým neurologem a psychiatrem. Narodil se
3. 4. 1873 v Praze, kde studoval na gymnáziu a později také
na Lékařské fakultě Univerzity
Karlovy v Praze. Později se
sám stal profesorem a pracoval
také na psychiatrické klinice.
Možná víte, že
krevní skupiny
máme A, B,
AB a 0.
Toto rozdělení
objevil právě Jan
Jánský roku 1907
a díky tomu je
dnes možné provádět transfúze. Transfúze znamená, že když se vám něco
stane a ztratíte hodně krve, tak
vám někdo může krev darovat.
Buď to může být osoba z blíz-
kého okolí, nebo právě ten, kdo
má stejnou krevní skupinu a Rh
faktor.
Když se nějaká taková nehoda
stane, je potřeba mít krev hned
po ruce. Proto jsou v nemocnicích centra, kam lidé chodí
svou krev darovat do zásoby.
Právě Jan Jánský byl průkopníkem dárcovství krve a na jeho
počest je dobrovolným dárcům
krve v České republice a na
Slovensku udělována medaile
prof. MUDr. Jana Jánského.
Článek připravila: Kateřina Zástěrová
Měl jsem krásné, ale příliš krátké dětství. Maminka brzy onemocněla
a zemřela. Protože království potřebuje svou královnu, pokukoval tatínek
po nové nevěstě. Už ale neměl takovou sílu na hledání jako dřív, vzal si
proto za ženu svou komornou. To
vám byla ježibaba! Vůbec mě neměla
ráda. Za všechny rozbité hračky jsem
mohl vždy já, za nedodělané úkoly
taky jen já, za neuklizené oblečení
zase já.
Roky a roky hledala macecha způsob,
jak se mě zbavit a udělat tak ze svého
prvorozeného syna krále. Namluvila
tak Zikmundovi, že se jej chystám připravit o život a korunu. Tatínek, zasle-
pený láskou, ježibabě
uvěřil a nechal mě zabít. Ale svědomí na
sebe nenechalo dlouho
čekat. Brzy svého činu
litoval, jenže to už bylo
pozdě.
Zikmund se vzdal na čas kralování
a putoval od chrámu k chrámu. Hledal útěchu a pochopení pro to, co
udělal. Pomáhal nemocným
a chudým rozdával své bohatství.
Časem získal zpět svůj klid, ale to už
na dveře klepaly jiné patálie. Král
sousedního království se chtěl zmocnit otcova území a bohužel se mu to
podařilo. Aby toho nebylo málo, zajal
Zikmunda i s jeho ženou a dětmi.
Všechny vhodil do studny a nechal
zemřít. Aby byl český národ před cizími nepřáteli uchráněn, tatínek na něj
dnem i nocí dohlíží.
Tak co? Četly jste pozorně, děti?
Dokázaly byste říct, jaké ponaučení
plyne z tohoto příběhu?
Zdroje: katedralasvatehovita.cz,
wikipedia.org, abcsvatych.cz
Článek připravila: Mirka Čechovská
5/ ČEŠTÍ SVATÍ A PATRONI
Milé děti, jmenuji se Sigerik a dnes
vám povím příběh o Zikmundovi,
mém otci a spravedlivém králi.
Jak už to bývá ve všech pohádkách,
princ, když dospěje do věku vhodného na kralování, poohlíží se po své
budoucí královně. Můj otec si svou
královnu, mou matku, našel v sousedním království.
Milé děti, pamatujete si na pověst
o Krokovi a jeho dcerách? Jen pro
oživení si ji trochu připomeneme,
a přidáme i něco navíc!
Už je tomu dávno, co Českým
zemím vládl mocný vévoda Krok,
který měl tři krásné dcery: Kazi,
Tetu a Libuši. Jak děvčata rostla,
Krok je tiše pozoroval a přemýšlel, jaká je asi potká budoucnost.
Libuše byla ze všech nejchytřejší,
pořád ležela v knížkách a učila se
nové věci. „Byla by dobrá vládky-
Ada Ulusoy, Istanbul
ně, je moudrá a spravedlivá,“ říkal
si Krok. Druhá dcera Kazi ale nebyla o nic pozadu, měla tuze krásný obličej, sjížděli se za ní nápadníci ze všech koutů světa. Krok si
říkal, že by se třeba mohla výhodně vdát, vzít si nějakého silného
mládence, který by pomohl chránit zemi ve válkách a v bojích.
Největší vrásky mu však dělala
Teta. Těžko říct, co na ni bylo nejkrásnější či nejlepší. Navíc po ní
chlapci moc nekoukali, oči jim
mohly vypadnout při pohledu na
Kazi. Ta však měla vysoké požadavky. Chtěla muže pěkného, statečného a chytrého. Její sestry z ní
měly legraci, že takový mládenec
snad ani neexistuje. Tatínek z ní
legraci sice neměl, ale dělalo mu to
starosti. Prosil ji, aby si vybrala
někoho z těch, kteří u nich denně
klepali na dveře, že se takhle jinak
nikdy nevdá.
A tu se jednou Krokovo ucho doslechlo, že v okolí jeho sídla, Vyšehradu, pobíhá divoký kanec. Nejen že se ho lidé báli, ale kanec ještě ke všemu ničil pole, na kterých
POVĚSTI /6
tríkolka
skateboard
kanoe
loď
traktor
letadlo
naklaďak
ponorka
raketa
horkovzdusny
balon
lanovka
vrtulník
padak
Domino připravily: Radka Çelik a Hana Katzourakisová
19/ HRÁTKY S ČEŠTINOU
Silák Bivoj
tramvaj
HRÁTKY S ČEŠTINOU /18
1. Kartičky domina se zamíchají a položí
obrázkem dolů. Každý hráč dostane čtyři
kartičky. Zbytek kartiček se srovná na
hromádku.
2. První hráč vyloží jednu kartičku na stůl,
a pokud má další hráč slovo shodné
s obrázkem na kartičce, může je přiložit.
Shodný obrázek a slovo musí být vždy
vedle sebe.
3. Nemá-li hráč vhodnou kartičku, musí si
vzít jednu z hromádky. V případě, že je na
ní shodné slovo k obrázku, může ji přiložit.
4. Hráči se v tazích střídají.
5. Vyhrává ten, kdo nejrychleji přiložil všechny své kartičky.
Je jen na vás, zdali budete dodržovat tato
pravidla, nebo si vytvoříte nová. Hru můžete
hrát i sami se sebou.
Učte se česká slovíčka hrou! Poproste
maminku, tatínka, brášku nebo sestřičku,
ať si s vámi zahrají. Kartičky si vytiskněte,
podlepte papírem a poté rozstříhejte
v místech, kde jsou symboly nůžek.
lyze
autobus
Erik Pettersson, Istanbul
plačhetniče
kolo
auto
kolečkove
brusle
motorka
sane
vlak
kolobezka
si lidé pěstovali obživu, a občas
vnikl i na zahrádku a ožral tam
všechny ovocné stromky
a zeleninové záhonky! Všichni se
ho báli, dokonce i královi vojáci!
Až jednou, když zrovna sestry trávily čas na zahradě a hrály si s míčem a vůdce Krok si u sebe četl,
ozval se najednou povyk… Lidé
jásali, překřikovali se a stále vykřikovali jméno Bivoj. Krok ani dcery
nechápali, co se děje, tak vyběhli
ven a spatřili krásného udatného
chlapce. Jaké měl svaly! A ty jasné
oči! Ale co bylo nejzvláštnější – na
zádech nesl kance! Toho kance,
kterého se ostatní tolik báli, ale
silný Bivoj ho
přemohl.
A co se nestalo.
Kazi na něm
mohla oči nechat. Ne na
kanci samozřejmě, na Bivojovi! A slovo dalo
slovo, Kazi se
Bivojovi taky
líbila, a tak netrvalo dlouho
a byla svatba.
Článek připravila: Barbora Aydın
7/ POVĚSTI
Jak se domino hraje?
Písničku vybrala: Zuzana Doğan
ZPÍVÁNKY /8
tatínek, když se chystá restaurovat nějakou knížku. V rohu se mamince pod rukama začínal objevovat nějaký obrázek. Kiko
na něm uviděla samu sebe, jak jde dlouhou zámeckou chodbou. Pak maminka
namalovala Františku a její ruku se spoustou světlušek. Kiko si sedla na zem vedle
ní a trochu jí pomáhala vodovými barvičkami vybarvovat pozadí obrázků. V poledne měly už celý příběh namalovaný. Tatínek přišel za nimi do pokoje a zajímal se,
co bude na oběd. „Nevím, co nám uvaříš?“ smála se maminka. „Tak co třeba
hranolky?“ navrhl tatínek. „Jóó!“ zajásala
Kiko. „Hurá, hranolky!“ Tatínek šel do kuchyně a po chvíli začal prskat starý fritovací hrnec, jak do něj házel hranolky syrových brambor. Po obědě musela jít Kiko
na chvíli spát a tatínek si zadumaně prohlížel namalovaný příběh na zemi v maminčině pokoji. „Nezdá se ti, že je naše
dítě tak trochu blázen?“ zeptal se pak tatínek maminky. „Vůbec ne. Jen se jí zdají
napínavé sny, a to přece nevadí, ne?“ zasmála se maminka a dala tatínkovi velikánskou pusu, aby mu tak poděkovala za
ty báječné hranolky s kečupem a tatarkou.
Když se Kiko probudila, šli všichni tři do
Podzámecké zahrady na dlouhou nedělní
procházku, jak to dělali vždycky, když byli
spolu. Kiko jim ukázala čínský pavilónek,
ale byla zklamaná, že v rybníce nebyly
žádné červené ryby závojnatky. Byl tam
jen smradlavý žabinec a altánek byl mnohem oprýskanější a ošklivější než v noci.
Ale na střeše jako nějaké potrhané vlajky
z dávných časů vlály staré pavučiny. Jako
by je utkali nějací velcí pavouci.
Pokračování příště
Rubriku připravila: Radka Çelik
17/ ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ
lidová
a Eva!“ poskočila si radostně Kiko. „Jenže
jak jim to celé povyprávím, aby mi rozuměly? To bych nejdřív všechno musela
vysvětlit paní učitelce a ta pak dětem. Je
to tak složité…“ „Tak víš co, Kiko, běž na
chvilku za tatínkem a pověz mu, co jsi
v noci zažila. Ať si tolik neláme hlavu s tím
mizejícím králem a pak přijď zase za
mnou. „Tak jo!“ Kiko si protáhla ruce
a záda jako kočka a vydala se za tatínkem
do knihovny. Tatínek právě zadumaně
listoval jakousi knihou, vrtěl hlavou a asi
se pořádně zlobil. „Ahoj tati!“ pozdravila
ho Kiko a stoupla si na špičky, aby se mu
mohla pověsit na krk. „Poslyš, Kiko, běž za
maminkou nebo si běž někam hrát, mám
moc práce. Je to hrůza, zase vytrhané
stránky tam, kde se mělo psát o Zrzavém
králi a jeho rodině. Jako by je někdo vztekle vyrval nějakým…, nějakými zuby nebo
čím…“ rozčiloval se tatínek. „Tak já teda
jdu, když mě vyháníš. Ale kdyby sis to náhodou rozmyslel, mohl by ses dozvědět,
že ty stránky vytrhává vlk s absolutním
sluchem…, teda zakletý biskup Zlobisko,“
řekla důležitě Kiko. Tatínek si pomyslel, že
jeho malá dcerka je nejen náměsíčná, ale
že se navíc trochu pomátla. „Kiko, Kiko,
vím, že jsi rozparáděná, jak přijela maminka, viď, to sis asi popletla nějakou pohádku. Víš co? Přestaň mě pořád vyrušovat
a běž si někam hodně daleko hrát, ano!?!“
Tatínek se zatvářil přísně, ale taky si pomyslel, že by se měl své dceři trochu víc
věnovat a že jí česká škola opravdu nesvědčí. „Tak dobře, jak chceš,“ pokrčila
uraženě rameny Kiko a šla se podívat zase
zpátky za maminkou. Našla ji, jak klečí na
naleštěných parketách na roztažené roli
dlouhatánského bílého papíru a všude
kolem sebe má vodové barvy a taky různé
barevné tuhy, štětečky a fixy, úplně jako
ČTENÍ NA POKRAČOVÁNÍ /16
Z knihy: Velké maličkosti, text: Vladimír Smetáček
Kiko maminka a dala se do skládání. „A co
je to za legendu? Doufám, že to není zase
tak ošklivá pohádka jak minule,“ vyptával
se medvídek Nuri. „To je přece pověst
o tajemství kouzelných motýlů. Když poskládáš tisíc papírových skládaček, tak si
můžeš něco přát a to přání se ti splní. No
a já bych si chtěla přát, aby se ta zašmodrchaná kletba zrušila, jenže zkus si, Nuri,
poskládat tisíc papírových motýlů! Už
skládám dvě hodiny a mám jich sotva
deset,“ vzdychla si Kiko. Tak se k ní Nuri,
veverka Maruška a maminka přidali. Nuri
měl ale hrozně nešikovné tlapky, a tak
jeho motýli vypadali spíš jako zmuchlané
housenky, Maruška, ta měla zase moc
dlouhé a špičaté drápky, takže křídla veverčích motýlů byla plná dírek. Nejhezčí
motýly měla maminka. Jenže po dvou
hodinách už byli všichni tak unavení, že je
bolely ruce, a stejně měli jen asi dvacet
skládaček. „Co budeme dělat?“ ptala se
maminky Kiko. „Já bych řekla, že bychom
měli poprosit někoho dalšího o pomoc,“
navrhla maminka. „A koho? Tatínek přece
skládačky neumí a nemá čas se je učit,“
lámala si hlavu Kiko. „Paní, která hlídá
záchod, té se trochu bojím, paní průvodkyně, s těmi se moc nedomluvím,“ vypočítávala Kiko všechny známé. „A co děti
ve škole, co ta tvoje nová kamarádka Eva,
tatínek říkal, že spolu chodíte do zámecké
zahrady.“ „No to je nápad, jasně, děti
V zimě dokonce i zebe.
V létě je ho plné nebe.
Na obzoru beránky
zrána jako za večera
proměňuje v červánky.
Říkanky vybrala: Zuzana Doğan
HÁDANKY
Nemá to huby,
ale tři zuby,
u jídla slouží,
po něm netouží.
Za kadeřavou hlavičku
vytáhnu z nory lištičku.
Sáhni si, je hladká,
ukousni, je sladká.
Hádanky a jazykolamy vybrala: Radka Çelik
Napsala: Markéta Pilátová, nakladatelství Meander
Ráno byla neděle, ale Kiko vstala mnohem dřív než obyčejně. Rychle si v kuchyni namazala chleba marmeládou a pak se
zavřela v pokojíčku. Nachystala si spoustu papírků na skládání a pustila se do
práce. Skládala hodinu, pak druhou a čím
dál víc se u toho mračila. „Takhle mi to
bude trvat nejmíň rok, než Františku, její
maminku a tatínka vysvobodím…,“ postěžovala si Nurimu. „A neměla bys vysvobodit i toho Zlobiska?“ smála se maminka, která stála v otevřených dveřích
a v dlaních držela kouřící hrnek se zeleným čajem. „Jé, mami, jak to víš?“ „Já
vím přece všechno, ne?“ culila se záhadně maminka. „Ale jak to? Vždyť jsme
přece byly s Františkou v síťáckým kokonu, nemohla jsi nás slyšet!“ „To já jsem
nikoho poslouchat v kokonu nemusela, já
jsem si poslechla jen tebe, jak mluvíš ze
spaní… To ty přece děláš dost často, ty
jeden můj mluvící náměsíčníčku,“ smála
se maminka. Medvídek Nuri s veverkou
Maruškou souhlasně přikyvovali a významně se šklebili, jako že taky všechno
slyšeli. „Teda vy jste dobří, posmívat se,
na to vás užije! Ale že byste mi pomohli
něco vymyslet, to ne, na všechno si musím přijít sama. A udělat všechno musím
taky sama,“ rozčilovala se Kiko. „Ale jasně, že ti pomůžu, neboj. Jsi moc chytrá
holčička, že sis vzpomněla na tu legendu
o origami. To je dobrý nápad,“ pochválila
AUTO
Říkal si pan Zita:
Proč to auto škytá?
Já mu šlapu na pedál,
ale ono nechce dál.
Auto jelo do kopečka,
pak si řeklo: Dost a tečka.
To ti, Zito, neprominu,
že chceš jezdit bez benzínu.
Které auto vydrží
jezdit s prázdnou nádrží?
sluníčko, vidlička, mrkev
Část šestnáctá
LETADLO
Koho vlastně napadlo
udělat si letadlo?
K létání se přece hodí
jenom lehké vzducholodi,
co se vznášejí a kroutí,
jak balónky z dětské pouti.
Jenže husy, včely, šídla
mají na létání křídla.
Že jsou těžké? Ať si jsou,
však je křídla unesou.
Letadlo je jako šídlo,
do vzduchu si opře křídlo,
bez velikých nesnází
tryskami se odrazí
a už letí výš a výš.
Jak ho, ptáčku, dohoníš?
JAZYKOLAMY
Nejnezdevětadevadesáteroznásobovávatelnějšími
Patří rododendron do čeledi rododendronovitých či
nerododendronovitých?
9/ VOLNOČASOVKY
ŘÍKANKY PRO NEJMENŠÍ KRAJÁNKY
KAM S DĚTMI V ATHÉNÁCH /10
1. duben neboli apríl je tradičně dnem šprýmů. Pamatujete si, jak vás někdo pěkně
vyvedl aprílem?
No jistě! Legraci a žertíky mám opravdu rád a sám jsem se taky párkrát pěkně nachytal. Jako kluk jsem si oblíbil knížky o pravěku a snil, jaké by to bylo, kdybych se do té
doby mohl vydat na dobrodružnou výpravu. Dovedete si tedy představit, jak jsem byl
ohromený, když pro mě jednoho deštivého dne přišel kamarád, ať s ním jdu okamžitě
ven, že na zahradě našel kost z mamuta. Ani chvíli jsem neváhal, vklouzl do holínek
a ouha… jen to začvachtalo. Boty totiž byly vrchovatě naplněné pěnou na holení a já si
uvědomil, že jsem pěkně naletěl. Byl totiž apríl.
Ocenění
2014 SUK – čteme všichni, ocenění za knihu Komisař Vrťapka a prokletí mahárádžova vejce
2012 Český bestseller, kategorie komiks, ocenění za knihu Komisař Vrťapka - Sebrané spisy 3
2010 Knihopábitel, cena za knihu Komisař Vrťapka a prokletí zubu moudrosti
Starověké divadlo
Když se řekne Epidaurus, většina z vás si asi vybaví především překrásné
starověké divadlo. Obrovský amfiteátr s dokonalou akustikou, kde
mohlo starověké tragédie či komedie sledovat až 14 000 diváků! Byl postavený z bílého vápence, ale přední řady sedadel byly vytesány z červeného kamene. Každé 4 roky se tu konaly soutěže ve zpěvu a hraní divadla. Nyní se tu každé léto hrají slavné hry z pera Sofokla, Euripida či
Aischyla.
Málokdo z vás ale asi ví, že Epidaurus byl především kolébkou lékař-
ství! Byla tu nemocnice, lázně i budovy, které sloužily hostům jako
hotely. A divadlo? To bylo postaveno za účelem obveselení pacientů
a lázeňských hostů! Však se sem také sjížděli léčit nemocní z blízka
A co váš nejpovedenější aprílový žertík?
Když jsme byli se sestrou ještě děti, zasadil jsem všechny
její panenky do květináčů s hlínou a přesvědčil jí, že když
je bude pilně zalévat, panenky vyrostou do obřích rozměrů (jako figuríny v obchodech). Ségra mi uvěřila a celý
týden chodila panenky v květináčích dvakrát denně zalévat. Svým aprílovým žertíkem jsem se skvěle bavil až do
chvíle, než ho odhalili rodiče. Za trest jsem musel všechny panenky vykoupat a vyčesat jim z vlasů hlínu – a to už
mi tak zábavné nepřišlo.
Co právě pro děti chystáte?
Pracuji na nové detektivní knížce, která tentokrát zavede děti do temných transylvánských hvozdů mezi upíry,
ale žádný strach, bude to hlavně veselý příběh. Dále mohu vám prozradit, že těsně
před dokončením mi na stole leží také první díl detektivních komiksů, který bude pravidelně vycházet v legendárním Čtyřlístku. Rozdělané mám i čtvrté spisy, ale Vrťapka
se poslední dobou trochu fláká a řeší své případy šnečím tempem – možná, že by
chudák potřeboval dovolenou, nebo nějakou detektivní posilu, uvidíme, třeba se brzy
dočká…
Rozhovor připravila: Lenka Kanellia
15/ KRAJÁNKOVA KNIHOVNA
Jaro je v plném proudu. Vzduchem se line omamná vůně
citrusových květů, a to je čas vydat se s Krajánkem na
další výlet. Kam to bude? Vydáme se přímo za
nosem, do kraje známého právě pěstováním
citronů, pomerančů a mandarinek.
Navštívíme slavný
KRAJÁNKOVA KNIHOVNA /14
i z daleka. Kromě léčivých pramenů se během
procedur hodně využívali také hadi, kteří prý
nemocným během spánku olizovali rány! Celé
místo bylo zasvěcené právě bohu medicíny,
Asklepiovi. Pokud někde uvidíte obrázek nebo
sochu vousatého muže, který drží v ruce hůl
ovinutou hadem, bude to určitě Asklepios.
Jeho hůl se stala také symbolem lékáren a nemocnic. Až půjdete příště kolem lékárny, určitě si všimněte, co má ve znaku.
Asklepios
www.petrmorkes.com
Soukromý detektiv, který každý den zažívá nová dobrodružství
v boji proti zločinnému podsvětí. Je známý tím, že při svém
pátrání nevyužívá jen rychlost a sílu, ale především svůj
ostrovtip a bystrou hlavu, což učí i své detektivní kamarády.
www.vrtapka.cz
Co ještě můžete v Epidauru vidět?
Dochoval se také sportovní stadion, kde cvičili nejen atleti, aby
tak pečovali o své tělesné zdraví, a navštívit můžete i místní
muzeum.
Za zmínku určitě stojí, že Epidaurus je už téměř 30 let zapsaný na
seznamu památek světového dědictví UNESCO.
Co máte na vašem psím detektivovi nejraději?
Nejraději mám jeho bystrý úsudek. Když s komisařem a Hermínou sepisuji detektivní
případy do knížek, procvičím si své mozkové závity i já sám. Věřte mi, vypátrat
a usvědčit pachatele dá někdy pořádnou práci. Ještěže nám pomáhají i naši čtenáři.
Jak a kdy se stal Vrťapka součástí mezinárodní akce Noc s Andersenem?
Noc s Andersenem doprovází každý rok jiný autor. Měl jsem tu čest stát se patronem
této skvělé akce v roce 2013. Dětem jsem představil knižního hrdinu komisaře Vrťapku a jeho kamarády Hermínu a Čendu. Speciálně pro tuto příležitost jsem napsal a nakreslil velký detektivní případ. Z dopisů
a e-mailů od dětí vím, že luštění mělo velký
ohlas a na některých školách probíhalo pátrání s Vrťapkou i v následujících ročnících –
a to mě samozřejmě velice těší!
Otevírací doba: 8:00 – 19:00
Vstupné: dospělí 6 eur, děti 3 eura
Sportovní stadion
Článek připravila: Hana Katzourakisová
Příjemné jarní putování vám přeje Krajánek!
11/ KAM S DĚTMI V ATHÉNÁCH
Spisovatel, ilustrátor a komiksový kreslíř má na svém kontě
desítky knih pro děti, učebnice, ale i animované filmy. Je autorem knih o populárním komisaři Vrťapkovi, které jsou oblíbené
u malých i velkých čtenářů a získaly několik ocenění. Pravidelně přispívá do časopisů Sluníčko, Mateřídouška či Čtyřlístek.
Žije v Praze s rodinou a psem Čendou, jež se stal předlohou pro
stejnojmenného Vrťapkova psího kamaráda. Má rád výlety na
kole, modrozelenou barvu, čtvrtek, jaro a buchtičky se šodó.
Jeho nejoblíbenější dětská kniha jsou Trampoty brouka Pytlíka
od Ondřeje Sekory.
OMALOVÁNKA /12
1. Žena kohouta.
2. Část těla, která
spojuje hlavu s trupem.
3. Ťukat.
4. Hluboký talíř.
5. Pokrývka hlavy.
6. 7 dní.
7. Sestra maminky.
8. Žena Rumcajse.
9. Pusa.
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
Křížovku připravila: Hana Katzourakisová
13/ KŘÍŽOVKA
První český automobil byl vyroben v roce 1897
ve městě Kopřivnici, ve firmě TATRA. V tajence
dnešní křížovky se dozvíte, jak se tento automobil jmenoval.