DZ - ML1 - Kunovský les

DEN ZEMĚ – ŘEŠENÍ PRAC. LISTU
Žáci si řešení zjišťují z panelů naučné stezky.
20. a 21. 4. 2016 Jméno: _____________________________
1.
zastavení – LOUKA
a) Jak vznikly louky a jak jsou udržovány?
Louky vznikly odlesněním rozsáhlých území v průběhu minulých století.
Pro jejich údržbu je nezbytné opakované kosení, bez něhož by postupně
zarostly a znovu by se vytvořil původní les.
b) Přiřaď k obrázku název rostliny. Na louce najdi psárku, srhu a listy kakostu,
seber je do igelitového sáčku a přines do školy.
2. zastavení – LUŽNÍ LES (také panel na 4. zastavení)
a)
Les je porost dřevin, v němž je vyvinuto stromové patro.
Která další patra v lese najdeme? Keřové, bylinné, mechové.
Návod na pokus s mechem – viz M 2.
Jak říkáme lesu, který je většinou zjara zaplavovaný vodou?
Lužní les.
Které dřeviny řadíme mezi měkký a které mezi tvrdý luh?
Poznej je a roztřiď je.
A habr (tvrdý), B jilm (tvrdý), C topol (měkký – roste rychle), D dub (tvrdý), E vrba
(měkký), F jasan (tvrdý)
ocún jesenní
psárka
srha laločnatá
pryskyřník prudký
kakost luční
zvonek rozkladitý
U ocúnu zjara vyrůstá růžice listů se zrající tobolkou (plod). Kdy kvete ocún
jesenní? Na podzim. Co znamená ve slovenštině slovo „jeseň“? Podzim.
c) Prozkoumej okolí a pokus se objevit zvířecí stopu. Podle obrázků urči, čí
stopa to je. Máš-li s sebou potřebný materiál, zhotov podle návodu
sádrový odlitek stopy.
Návod na odlitek + PL – viz M 1.
b) Na povrchu stromu je kůra, která může mít různou podobu, od tenké
několikamilimetrové, až po rozbrázděnou mnohavrstevnou kůru - borku.
Na samostatný papír udělej ve dvojici voskovkou nebo uhlem frotáž kůry
několika stromů (různých druhů a stáří).
Podrobnější návod na frotáž – viz M 3.
c) Víš, co jsou to letokruhy a co nám prozrazují?
Najdi v okolí pařezy s letokruhy a zjisti, jak
starý strom byl.
Letokruh je přírůstek dřeva v průběhu jednoho vegetačního období. Jeden
letokruh odpovídá jednomu vegetačnímu období. V našich oblastech je to jeden
přírůstek (letokruh) během jednoho roku. Proto počet letokruhů na příčném řezu
odpovídá stáří stromu. Podle počtu letokruhů se dá určit přibližné stáří stromu
(příp. sever a jih).
Návod na počítání stáří stromu – viz M 4.
d) Změř obvod stromu v milimetrech ve výšce asi 130 cm nad zemí a vyděl
ho číslem 25. Získáš tak pravděpodobný věk stromu.
e) Zahraj si hru Najdi svůj strom. Spolužák ti zaváže oči šátkem a zavede tě
k jednomu ze stromů v okolí. Pokus se hmatem strom zapamatovat. Pak
tě spolužák odvede zpět a šátek z očí ti sundá. Pokus se najít „svůj strom“.
Návod na odhad výšky stromu – viz M 5
3.
zastavení - PERIODICKÉ TŮNĚ
Co se dá nalovit v opakovaně zaplavovaných pozůstatcích původních koryt Moravy
a Olšavy? Pojmenuj vyobrazené organizmy a obratlovce zakroužkuj.
4.
zastavení – STROMY A KEŘE (také panel na 2. zastavení)
V přesmyčkách poznej názvy:
DÍVAS VAVKRÁ
ZEB NÝREČ
ŠEKOŘÁ RÝČEN
5.
-
Bez černý, ořešák černý, svída krvavá
zastavení – ŘEKA MORAVA (panel chybí)
pramení pod Kralickým Sněžníkem na hranici s Polskem
ústí do Dunaje nedaleko Bratislavy na Slovensku
celková délka toku je 354 km, z toho v ČR 267 km
odstraněním mnoha zákrut a ramen řeky bylo koryto napřímeno
Mezi zastaveními 5 a 6 budeš procházet místy s medvědím
česnekem. Česnek medvědí má sice nezaměnitelnou vůni a chuť,
ale nespleť si ho s jedovatým ocúnem jesenním. Chceš-li bylinku
ochutnat, tak pouze se souhlasem učitele!!! (viz M 6)
6.zastavení – ŽIVOČICHOVÉ LESA
Jak se jmenují tito ptáci a savci?
V horní řadě zleva doprava: buchanka, čolek obecný, listonoh, žábronožka
V dolní řadě zleva: larva jepice, larva komára, kuňka obecná, potápník, perloočka,
užovka obojková
Podtržené druhy patří mezi obratlovce.
Co znamená „jepičí život“?
Jepice jsou symbolem krátkého života. Dospělci se dožívají jen několika hodin,
maximálně dnů.
Za svůj krátký život se stačí pouze rozmnožit. Potom umírají. V dospělém stádiu
dokonce ani nepřijímají žádnou potravu, protože mají zakrnělá ústa.
Jepice jsou okřídlený druh hmyzu, který se zdržuje kolem vodních ploch. Tady
také klade svá vajíčka. Z těch se po deseti až třiceti dnech líhnou larvy.
Larvy, na rozdíl od dospělců, se mohou dožít i několika let. Živí se drobnými
vodními organismy a za svůj život se zhruba třicetkrát svléknou z kůže.
Larvy jepic dokonce slouží jako indikátory čisté vody. Tedy, kde se nacházejí
jepice, tam je voda v pořádku.
Zleva: sýkora koňadra, káně lesní, datel černý, strakapoud prostřední, kalous
ušatý, veverka obecná, kuna lesní
Postav z přírodního materiálu v okolí ptačí hnízdo.
7.zastavení – BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ Urči je.
NÁMĚTY, ÚKOLY A METODIKA - M
Pestrokřídlec podražcový (viz M 7), babočka admirál, otakárek fenyklový,
Zlatohlávek, páskovka keřová, roháč obecný (viz M 8), mravenec lesní
Z přírodního materiálu (klacíků a suché trávy) postav hmyzí hotel.
Chráněný pestrokřídlec podražcový přečkává zimu v podobě kukly, ze které se
zjara líhne dospělý motýl. Pomocí tří kusů toaletního papíru ze spolužáka udělej
kuklu pestrokřídlce. Při jarní „přeměně kukly v dospělce“ opatrně namotávej
toaletní papír zpět na ruličku bez přetržení. Nenech po sobě nepořádek!
8.zastavení – POLE ( na kraji lesa, nevede k němu pěšina) – můžete vynechat
9.zastavení – ROSTLINY LESA
Najdi orsej jarní, sasanku hajní a pryskyřníkovitou, plicník lékařský, dymnivku
dutou, pomněnku hajní, svízel přítulu, kopřivu dvoudomou a chmel otáčivý.
Podtržené druhy přines v igelitovém sáčku do školy.
1. Odlévání stop
K tomu, aby vše proběhlo tak, jak se patří, budeš potřebovat sádru, misku,
vodu, něco na míchání sádry – například špachtli, klacík,… a pokud chceš
mít odlitek hezčí, tak si sežeň kus tvrdého papíru na ohrádku.
Nejdříve si najdi vhodnou stopu (neodlévej stopy na příliš vlhké půdě, lepší
je zaschlá) a trochu ji posypej sádrou. Nemusíš moc. Jde jen o to, aby šel
odlitek dobře vyndat.
Poté si připrav misku a nasyp do ní trochu sádry. Přilej trochu vody. Ale
pozor, ne moc, jinak to zkazíš! Poté směs dobře rozmíchej. Měla by ti
vzniknout hmota, která není ani řídká, ale ani moc hustá. Měla by vypadat
asi jako bramborová kaše. Až budeš mít vše hotové, tak sádru nalij do stopy,
stopa může být ohraničená dokola tvrdým papírem jako ohrádka - postav ji
okolo stopy a sádru nalij až k jejím okrajům. Pokud máš sádru moc tvrdou,
tak ji opatrně zatlač do stopy, ale pozor, ať ji nezničíš. Byla by to škoda.
Počkej, než sádra zatvrdne. Trvá to cca 15 minut. Dej si ale pozor. Dole
schne sádra pomaleji, lepší je si počkat, než to celé zkazit, když už jsi skoro
u konce.
Až si budeš myslet, že je sádra tvrdá, vyndej odlitek ze země. Můžeš použít
i klacík, nebo třeba špachtli, jen buď opatrný. Teď už jen stačí odlitek očistit.
Nejlepší bude, když si vezmeš štěteček, ale když není zbytí, vezmi si klidně
klacík.
Úkol: Spoj stopy zvěře s obrázkem zvířete, na 2. stranu zakresli stopy, které
potkáš, pokus se je určit.
Prostor na nákresy stop v přírodě.
ŘEŠENÍ
2. Mačkání mechu
Polštářky mechu jsou lesní zásobárnou vody. Fungují jako houba. Když zaprší,
nasáknou do sebe vodu, když je dlouho sucho, mechy vypouští vodu pomalu zpět
do vzduchu jako lehkou vodní páru.
Vyzkoušej, kolik vody se do jednoho mechového polštářku vejde. Dej mech na
plastovou misku a zalij ho pořádně vodou, ale tak, aby ve vodě neplaval. Pak zkus
mech do nádoby vymačkat.
3.Frotáž kůry
Práce ve dvojicích: Popros kamaráda, ať ti přidrží papír na kůře stromu. Voskovkou
položenou naplocho přejížděj přes papír. Tam, kde je kůra vystouplá, bude
voskovka malovat, jinde zůstanou místa bílá. Kůra některých stromů je hladká, jiné
stromy mají kůru hrbolatou a rozbrázděnou. Můžeš porovnat obrázky kůr různých
stromů (resp. různě starých stromů téhož druhu).
Další možné otázky ke stromu:
4.Určování stáří stromu
Letokruhy se zabývá vědní obor dendrochronologie, který využívá nepravidelností
letokruhů, způsobených zejména odlišným chodem počasí v různých letech
k určování doby, z níž dřevo pochází. Jarní dřevo je obvykle světlejší a měkčí část v
letokruhu. Póry (cévy a cévice) mají větší průměr než u letního dřeva. Letní dřevo
je tmavší a obvykle tvrdší část letokruhu. V našich zeměpisných šířkách mají
letokruhy všechny stromové dřeviny. U tropických dřevin, kde vlivem stálého
podnebí roste dřevina po celý rok, nejsou letokruhy v řezech patrny.
Co byste řekli o stromu, který má široké letokruhy? (Roste rychle)
Jmenujte okolnosti, které ovlivňují rychlost růstu stromů do délky i do šířky?
(stanoviště, klima, srážky, nadm. Výška, strom samostatně rostoucí, v zápoji
stromů…)
Které letokruhy jsou širší? (jarní – rychlý růst stromu)
Které letokruhy jsou užší? (letní, neboť asimilační orgány ustávají ve své práci,
strom ukládá zásobní látky)
Můžete podle šířky letokruhu usuzovat, jaké bylo počasí? (vlhký rok působí
rychlejší růst)
Po zjištění stáří stromu, vzpomeň na nějakou významnou událost (ve světě, v ČR),
která se v roce vysazení tohoto stromu udála. Označ letokruh, který se vytvořil
v roce tvého narození. (v roce narození tvého dědečka,…)
Proč bývají stromy na okraji lesa mohutnější, ač jsou stejného stáří? (majívíce
světla)….
5.Odhad výšky stromu
1. způsob:
pouze u jehličnatých stromů
Podrž tužku v natažené paži svisle před sebou a postupuj od stromu tak daleko, až
se kryje špička tužky a stromu, spodek tužky a pata stromu (viz obr. 70A). Potom
otoč tužku do vodorovné polohy, ale dej pozor, aby se spodní konec tužky stále
kryl s patou stromu. Nehýbej se a paži drž neustále nataženou! Nyní požádej
kamaráda, aby šel pomalu od stromu ve směru otočené tužky, kolmo na spojnici
ty – strom (tj. rovnoběžně s tužkou), dokud nebude v zákrytu se špičkou tužky,
Změř vzdálenost, kterou ušel, a dostaneš přibližnou výšku stromu.
2. způsob:
K měření potřebujeme dvě stejně dlouhé tyčky, které postavíme do pozice podle
obr. 1 (tzv. dřevorubecký kříž). Tento si dáme před oko a přibližujeme se nebo
oddalujeme od měřeného stromu tak dlouho, dokud se nám nepodaří dostat
špičku stromu do úrovně s horním okrajem tyčky a patu stromu se spodním
okrajem tyčky, (obr. 2). Potom jenom změříme pásmem naši vzdálenost od paty
stromu „d“, která se rovná výšce stromu „v“.
6.Česnek medvědí
Jedná se o vytrvalou cca 10-45 cm vysokou bylinu
s podzemní cibulí. Jedná se o převážně evropský
druh. Je rozšířen v západní a střední Evropě, ve
Velké Británii. Na jih zasahuje do Španělska, Itálie
a na severní Balkán, na sever po jižní Skandinávii,
na východ po evropské Rusko a sahá až na Kavkaz.
V Česku to je místy běžný druh, jeho výskyt je však
značně nerovnoměrný. Nejčastěji roste ve vlhkých
živinami bohatších lesích, hlavně luzích.
Celá rostlina je prostoupena účinnou silicí, obsahující sirné složky a čpavek. Dále
obsahuje vitamín C, hořčiny a další látky. Účinné látky v česneku medvědím
regulují činnost žaludku, podporují trávení, urychlují hojení ran a vředů, uklidňují
křeče hladkého svalstva a ničí střevní parazity.
Česnek medvědí je používán jako léčivá rostlina, zelenina a pěstuje se i pro okrasu.
Podporuje chuť k jídlu, trávení a tvorbu krve.
STROMOVÁ NEJ:
Nejvyšší zdokumentovaný strom na světě je sekvoj s výškou 115,5 m a jménem
Hyperion (to je výška asi třicetipatrového stromu). Tato sekvoj roste v pohoří
Sierra Nevada v Národním parku Sequoia v Kalifornii.
Strom s největším průměrem kmene je Tulský strom - tisovec druhu Taxodium
mucronatum. Obvod jeho kmene je přes 42 metrů, průměr přes 14 m. Strom je
vysoký asi 35 m. Odhad stáří tohoto gigantu se pohybuje mezi 1200 a 3000 roky.
Strom roste v Mexiku ve města Santa María del Tule.
Nejvyšším stromem v ČR je douglaska tisolistá, která roste v privátním lesním
porostu v blízkosti obce Vlastiboř v polesí Navarov na Jablonecku.
Použití v kuchyni: sbírá se nať na počátku květu, tj. v květnu, a cibule v srpnu a
září. Čerstvou natí se koření bílé polévky, omáčky, masa apod.
Použití v léčitelství: česnek se doporučuje pro snížení krevního tlaku, proti
chřipkám, ateroskleróze a astmatu.
Česnek medvědí je výbornou nektarodárnou i pylodárnou rostlinou
7.Pestrokřídlec podražcový
Je střední denní motýl z čeledi otakárkovitých s rozpětím 50-56mm. Ke svému
životu potřebuje rostlinku podražec křovištní a ta roste na různých náspech,
hrázích, okolo vodních ploch, na okrajích lesů, luk i na různých zanedbaných
místech. Létá jen krátce na jaře, v období konce dubna až začátku června. Přes
výraznou kresbu ho můžeme v jarním porostu snadno přehlédnout. Přezimuje v
podobě kukly.
Je to kriticky ohrožený a chráněný druh, obývá často
malé lokality s porosty podražce a tam ho nejvíce
ohrožuje zarůstání, zalesnění či vypalování a seč v
nevhodnou dobu. Přesto se poslední roky šíří.
Pestrokřídlec podražcový má jednu generaci v roce.
Vajíčka jsou okrouhlého tvaru. Po nakladení jsou bílá,
později jsou žlutavá a před vylíhnutím housenky se
zbarvují do černa. Povrch vajíček je hladký a lesklý. Z
vajíčka se líhne housenka po 8-9 dnech.
Housenka dorůstá asi 30–35 mm. Dospělá housenka má
na bocích 6 řad červenohnědých až oranžovo-růžových, na
konci černě zbarvených, výrůstků.
Housenka se na konci jara, resp. začátkem léta zakuklí. Kukla
přečkává zimu do jara, kdy se z ní líhne dospělý motýl.
Dospělci žijí 2 až 3 týdny.
V Česku se vyskytuje jen na jižní Moravě. Oblast výskytu druhu zahrnuje pásovitě
oblast Evropy od jižní Francie a severní Itálie přes Sicílii,
Maďarsko, jižní Slovensko, Slovinsko, Chorvatsko,
Srbsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko až do jihozápadní
části Ruska. Na tomto relativně velkém areálu rozšíření
bylo popsáno přibližně 22 poddruhů.
Na území Polska se už nevyskytuje. Ochrana tohoto druhu spočívá v ochraně
vhodných biotopů a v celkové ochraně životního prostředí jako takového.
8.Roháč obecný
Tento brouk je největším broukem Evropy. Žije
v dutinách starých stromů a v mrtvých pařezech,
v lesích a hájích. V současné době je roháč
chráněným a ohroženým druhem. Dospělí brouci
žijí pouze několik týdnů. Daleko větší část svého
života stráví jako larva. Larva prochází několika
fázemi svého vývoje a po 4 až 6 letech se zakukluje. Kukla se vyvíjí asi 3 měsíce
v půdě. Tam se také vylíhne dospělý brouk. Ten se vyhrabe a velice brzy
instinktivně odlétá hledat samičku. Roháči se objevují od začátku června a žijí asi 2
měsíce. Během této doby dochází také k páření. Samička klade vajíčka do
rozkládajícího se dřeva stromů a pařezů a tím se kruh života uzavře.
Roháč se živí nektarem a šťávou stromů a rostlin. Hrozivé zbraně-kusadla používá
k souboji se sokem před pářením. Pozor na samičku. Zdání klame. Člověk by čekal,
že kousnutí od samečka roháče bude bolestivé a
bude odpovídat velikosti kusadel. Vůbec tomu tak
není, člověk se spíš lekne. Naopak kousnutí malými
kusadly samičky je bolestivé.
Létají za soumraku, samci létají mnohem častěji
než samice. Roháč jako všichni brouci, létá
vzpřímený. Pokud se vám podaří ho vidět, jak vzlétá, připomene vám to jistě
vrtulník. Během letu pracuje celé tělo. Tykadla mu slouží k orientaci a
vyhodnocování proudění vzduchu a nožičky mu slouží jako kormidla.
Přirozených nepřátel má roháč dost. Roháč je pro straky, strakapoudy, datly,
žluny, ježky, lišky a třeba jezevce takový chodící steak.
POTŘEBY A POMŮCKY:
Žáci: svačiny, pití, karimatky, psací potřeby, igelitový sáček, provázky (na landart),
alergici léky!
Učitel: foťák
Otisk stopy: sádra, miska, PETka s vodou, něco na míchání sádry – například
špachtle, klacík,… kus tvrdého papíru na ohrádku, vytištěný prac. list
Mech: plastová miska
Frotáž: voskovka, papíry
Strom: krejčovský metr, šátek
ŘEŠENÍ – ODKUD JSOU FOTOGRAFIE
1 – U PÍSKOVIŠTĚ
2 – NA LOUCE
3 – NA LOUCE POBLÍŽ PANELU 9
4 – U PAŘÍZKŮ POBLÍŽ PANELU 2
5 – ZA PANELEM 2
6 – MEZI STANOVIŠTI 2 A 3
7 – TŮŇKA U PANELU 3
8 – TŮŇKA U PANELU 3 NA DRUHÉ STRANĚ
1
2
4
5
3
8
6
7