Americká válka za nezávislost (1775

Americká válka za nezávislost (1775-1783)
Před válkou - V polovině 18. století mělo 13 anglických osad téměř dva a půl milionu obyvatel. Byli tu i
jiné národy a krom bělochů zde žilo i půl milionu černochů; dvě třetiny z nich otrocky pracovaly na
tabákových, bavlníkových a rýžových plantážích. Většina lidí se věnovala zemědělství. Na jihu se soustředilo
více statkářů, na severu zase farmářů. Od 17. století docházelo k rozvoji v mnoha odvětvých řemeslné
výroby. Velká Británie viděla v koloniích způsob vlastního obohacování. Z Ameriky putovaly laciné suroviny, a
zpět dováželi drahé britské zboží. Pohlceni vlastní chamtivostí, uvrhla londýnská vláda kolonie do závislosti
na anglické dopravě a trhu a zaváděla cla. Z postu ochránců sešlo a začali být vnímáni jako překážka dalšího
samostatného rozvoje a kolonizace. Roku 1765 navíc londýnský parlament zavedl kolkovou daň z novin a
listin; jen aby bylo na vydržování britské armády v koloniích. Kolonisté na protest spálili soudní archivy a
kolkové papíry. Domy úředníků byly zničeny. Daň následujícího roku sice zrušili, ale zavedením dalších
celních poplatků situaci opět vyhrotili.
5. března 1770 bostoňané zasypali britské vojáky kusy ledu a sněhovými koulemi. Otevřeně je pobízeli ke
střelbě a posílali do horoucích pekel zatracení. Tři z nich za to zaplatili životem; uprchlý otrok, černoch
Crispus Attuck, se tak stal prvním mužem americké revoluce, který padl v boji za svobodu. Když zvýšili clo na
dovoz čaje, dostalo se jim 16. prosince 1773 ztráty celého nákladu 342 beden ze tří lodí v bostonském
přístavu. Takzvané "Bostonské pití čaje" znamenalo uzavření přístavu, a zrušení Massachusettské ústavy.
Británie navíc vydala další nesmyslné zákony. V roce 1774 se 12 kolonií zúčastnilo I. kontinentálního
kongresu, kde byl sepsán požadavek nezávislosti kolonií na britské vládě.
Válka – V říjnu 1774 začaly vojenské srážky na Západě (v Kentucky a Tennessee) a v dubnu 1775 v Severní
Karolíně vzplála občanská válka mezi vlastenci a loajalisty. Ani anglická vláda nezahálela, vyslala vojáky na
blokádu břehů a zničit skladiště. 19. dubna se američanům povedlo nad nimi zvítězit u Concordu a
Lexingtonu. Následoval II. kontinentální kongres 10. května 75, opět bez Georgie (existoval s přestávkami až
do roku 1781), převahu měli liberálové. Kongres zvolil G. Washingtona velitelem armády. Každá kolonie pak
měla povinnost vytvořit vojsko a zásobovat je. Krom toho byly zákládány i místní ozbrojené oddíly. Na jaře
1776 vyhlásily Severní Karolína, Virginie a další nezávislost. 4. července 1776 schválill kontinentální kongres
po dlouhém váhání Prohlášení nezávislosti 13 států, které se spojily. Típ první etapa války skončila.
Nové republice se celkem vedlo, dostatek hospodářských zrojů, lidí pro vedení války. Zemědělství i
průmysl dále kvetl. Výhodu měli i v domácím prostředí. Lidé nadchnutí představou svobody fungovali jako
skvělá morálně-politická podpora. I mezinárodní situace jim hrála do karet – uzavřeli spojenectví s Francií
(1778); Francie vyhlásila válku Velké Británii, zrovna tak učinili po jejich vzoru i Španělsko (1779) a Holandsko
(1780). Válka trvala celých šest let. Američané v letech 1776 – 1777 sice museli vyklidit New York a
Philadelphii, ale 17. října 77 porazili anglická vojska u Saratogy. Příštího roku donutili nepřátele odejít z
Philadephie. V dalších letech se těšili z dalších vítězství a zdecimování anglické armády; 19. října 1781 z
donucení kapitulovala. 30. října USA a Anglie uzavřeli prozatimní separátní smlouvu. O téměř celý rok
později, 3. září 1783 byla podepsána Versailleská mírová smlouva, podle níž Anglie uznala nezávislost USA.
Pokrok USA tak byl urychlen, a ačkoliv to odpovídalo zájmům všeho lidu, nebyly uspokojeny všechny
požadavky lidových mas. Otroctví bylo prohlášeno za vnitrostátní problém a zůstalo zachováno; s vyjímkou
severních států, kde nebylo příliš rozšířeno ani před revolucí. Konfiskace a přerozdělování majetku po válce
mělo za následky bouření. Ruzná povstání dělníků a jiných lidí z řad prostých občanů byla potlačována
vojskem. Pak to ve USA začalo fungovat jako všude jinde za jakýchkoliv časů, bohatí se obohacovali dále,
střední třída dělala co mohla a spodina zůstávala chudá. Bohatí se povyšovali nad chudé a upevňovali svou
moc, jen aby nepřišli o korýtko. Dokonce dvakrát dospěli k bodu, kdy museli změnit ústavu.
Zdroje:
Pruhy & hvězdy aneb putování americkou historií a součastností (Magnet, 1976) - Miloš Krejčí
Velká obrazová VŠEOBECNÁ ENCYKLOPEDIE (Svojka&Co., první vydání)
DĚJEPIS pro střední odborné školy - České a světové dějiny (SPN, 2006)
USA Informační slovník (Nakl. Politické literatury, 1962)
Příruční slovník naučný, IV. díl S-Ž (Academia, 1967)
Kronika lidstva (Fortuna Print)
www.en.wikipedia.org War of independence
American Revolutionary War
Continental Army
Loyalist (American Revolution)
History of the British Army
Northern theater of the American Revolutionary War after Saratoga
List of American Revolutionary War battles
Vypracovala: Veronika Fojtíková
Pokud máte připomínky nebo dotazy, použijte mailovou adresu: [email protected].